Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách – situace a

Transkript

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ
Evropský fond pro regionální rozvoj
(INTERREG III A)
Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách –
situace a perspektivy hranice překračujících svazků
Tato studie je podpořena
EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM
z Evropského fondu pro regionální rozvoj (INTERREG III A),
spravovaného sdružením EUREGIO EGRENSIS Arbeitsgemeinschaft Bayern e. V.
(pracovní sdružení Bavorsko r. s.)
Autor:
Markus Schöfthaler
koordinátor projektů INTERREG III A
Telefon: +49 9281 7177-15
Telefax: +49 9281 7177-25
E-Mail: [email protected]
Beruflichen Fortbildungszentren
der Bayerischen Wirtschaft (bfz) gGmbH
Bereichsleitung Nord
Schleizer Straße 5-7
95028 Hof
Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách – situace a perspektivy hranice překračujících svazků
Obsah
1.
Souhrn..........................................................................................................................3
2.
K této studii...................................................................................................................4
2.1
2.2
3.
Cíle .................................................................................................................................................................. 4
Realizace ......................................................................................................................................................... 5
Sociální zákony a systémy...........................................................................................5
3.1
3.2
3.3
3.4
4.
Evropské podklady........................................................................................................................................... 5
Systémy sociálního zabezpečení v Čechách a v Německu ............................................................................. 6
Zařízení a instituce ........................................................................................................................................ 10
Odborné výrazy ............................................................................................................................................. 11
Postižení lidé v česko-bavorském pohraničí ..............................................................12
4.1
4.2
4.3
4.4
5.
Výsledky rešerší a diskusí ............................................................................................................................. 13
Výsledky průzkumu........................................................................................................................................ 16
Workshop I (13. března 2007) ....................................................................................................................... 26
Workshop II (5. června 2007)......................................................................................................................... 28
Ideje a perspektivy hranice překračujících svazků.....................................................29
5.1
5.2
5.3
Druh postižení................................................................................................................................................ 30
Učíme se od souseda: Výměna zkušeností, transfer vědomostí účastníků ................................................... 30
Společné zkušenosti lidí s postižením: Evropská identita a další témata....................................................... 31
6.
Výhled ........................................................................................................................32
7.
Rejstřík použité literatury............................................................................................33
8.
Přílohy ........................................................................................................................34
Údaje obsažené v této práci se v zásadě vztahují jak na mužskou tak na ženskou formu. Z důvodu lepší čitelnosti
jsme upustili od dodatečného označení v ženském rodu.
Berufliche Fortbildungszentren der Bayerischen Wirtschaft (bfz) gGmbH
2
1.
Souhrn
Život lidí s postižením je na jedné straně v mnoha oblastech ovlivňován zvláštními zákony a
ustanoveními, ne straně druhé utvářen uváděním těchto předpisů do praxe, to vše doplněno
nesčetnými „měkkými“ faktory v sociálním, kulturním a hospodářském zázemí jednotlivce.
Důležitou roli přitom hrají regionální podmínky.
Setkání „Pracovní rehabilitace v Čechách a v Německu“, které se uskutečnilo od 13. do 14.
června 2006 v Hofu, jasně ukázalo, že je velký zájem o to, jak žijí, pracují a učí se lidé s
postižením na druhé straně dříve uzavřené hranice. Čeští hosté, velkou většinou zástupci
příhraničních severočeských pracovních úřadů, chtěli vedle pracovní rehabilitace poznat i
stupně vzdělání a pracovní možnosti pro lidi s omezeními, kteří nevyužívají žádných
rehabilitačních výkonů správy pracovních příležitostí.
Na konci tohoto setkání se objevilo přání – vedle podnětného návrhu uspořádat podobnou akci
se zástupci jihočeských pracovních úřadů –, sledovat prostřednictvím studie podrobněji situaci
lidí s postižením v obou zemích, zvláště v pohraničí, a vypracovat nová řešení a nové záměry.
Tato studie má za cíl, zachytit nejprve ty nejdůležitější oblasti života lidí s postižením
v přeshraničním srovnání. Zvláštní zřetel přitom byl věnován rozdílům v systémech sociálního
zabezpečení obou zemí, jak je definuje zákon, a dále uvádění souboru pravidel do praxe.
Následně by měly být rozvinuty ideje a perspektivy, v kterých oblastech a jakým způsobem
mohou být navázány, resp. dále upevňovány česko-německé svazky. Praktický zřetel a
práce ve svazku byly od samého počátku určujícími a hlavními akcenty této studie.
Jako nejdůležitější výsledky této studie je možno označit tyto aspekty:
• Na základě rozdílných kritérií a definic je jen stěží možné porovnávat navzájem situaci lidí s
postižením v evropských zemích.
• Evropská unie „uznává a váží si požadavků lidí s postižením na opatření zajišťující jim
samostatnost, sociální a pracovní začlenění a jejich účast na životě společenství.“1
• Na pozadí dějinného vývoje se není co divit, že se systémy sociálního zabezpečení
České republiky a Německa svojí strukturou a příslušností od sebe navzájem zřetelně
odlišují. V důsledku toho existují i velké rozdíly mezi zařízeními a službami pro lidi s
postižením.
• Na obou stranách hranice je zájem o hranice překračující kontakty a společné akce, těm
však stojí v cestě většinou nedostatečné personální zdroje a chybějící možnosti, jak
víme ze zkušeností z každodenní práce v rámci doplňkových aktivit.
• Navazující projekty mají tedy této studii zajistit podporu a pomoc, aby bylo možno navázat
a realizovat hranice překračující kontakty.
• Hranice překračující aktivity je třeba posílit jak na úrovni těch, kteří se na práci s
postiženými podílejí (výměna zkušeností a transfer vědomostí), tak také na úrovni lidí s
postižením (cestování a volný čas, žití a bydlení, práce a zaměstnání).
1
Charta základních práv občanů Evropské unie, článek 26: Integrace lidí s postižením.
3
2.
K této studii
Situaci postižených lidí v Evropě lze stanovit jen stěží. Definice a kritéria v oblasti „postižení“ se různí
podle politických cílů, právních předpisů a standardů chování. Výzkum mezi obyvatelstvem poskytuje
subjektivní údaje, které jsou ovlivněny lišícím se kulturním chápáním v jednotlivých členských
státech. Kromě toho jsou údaje zaměřeny na obyvatelstvo v práceschopném produktivním věku a
vylučují děti a osoby, které žijí v zařízeních.
(Komise ES: Situace postižených osob v rozšířené Evropské unii. 2005.)
2.1
Cíle
Cíl této studie byl v projektové žádosti formulován konkrétně takto:
Pokud vezmeme studii po jejím dokončení do ruky, měla by poskytnout odpověď na následující
stěžejní otázky:
Lidé s postižením
• Jaké existují české a německé definice „lidí s postižením“ a v jakých souvislostech se používají?
• Jak se dělí druhy postižení v obou zemích, obzvláště v pohraničí?
Zákonné předpoklady a jejich realizace
• Jaké zásadní rozdíly existují mezi zákonnými ustanoveními v obou zemích, které se dotýkají
oblastí života lidí s postižením?
• Jak a v jakém rozsahu jsou realizována tato ustanovení v české-německém pohraničí?
Vzdělávání a zaměstnání
• Jaké možnosti mají lidé s postižením ve školním a profesním vzdělávání?
• Jak je rozděleno ukončení školní docházky a ukončení přípravy na povolání u lidí s postižením?
• Jakými zvláštnostmi se vyznačuje situace v bavorsko-českém pohraničí?
• Jaké šance vyplývají ze zvláštní příhraniční situace pro lidi s postižením ve vzdělávání a v
zaměstnání?
Zařízení a instituce
• Jaká zařízení a instituce v pohraničí nabízejí v jakých oblastech života poradenství a podporu
lidem s postižením?
• V jakém rozsahu jsou využívány nabídky poradenství a pomocné nástroje?
• Jak jsou spolu propojeni účastníci na obou stranách hranice?
Ideje a perspektivy
• Jaká očekávání a cíle mají lidé s postižením v pohraničí?
• Jak přistupují příslušná zařízení a instituce k regionálnímu vývoji?
• Jak je možno zlepšit situaci v pohraničí specificky pro lidi s postižením?
• V jakých oblastech a jakým způsobem je smysluplné a slibné vytvářet a podporovat hranice
překračující kooperace?
Vedle bezprostředního propojení těch, kteří se na práci se zdravotně postiženými podílejí
prostřednictvím vytváření konkrétních konceptů, slouží tato studie i dlouhodobému cíli podpory
EU-konformní pracovní rehabilitace v česko-bavorském pohraničí. V ideálním případě by studie
kromě toho měla na základě výsledků výzkumu umožnit dojít k poznatku, zda by mělo smysl
vytvořit „koordinační centrum pro česko-bavorskou integraci pro lidi s postižením“.
4
2.2
Realizace
V průběhu zpracovávání studie, tj. v rámci dialogu s těmi, kteří se podílejí na práci se zdravotně
postiženými v pohraničí, a na základě rešerší a jednotlivých akcí došlo k přesunu akcentů
studie směrem od teoretických a statistických hledisek k praktickým a pragmatickým řešením
skutečné práce ve vzájemném svazku.
První krok studie spočíval v mapování zákonných předpokladů, odborné literatury a také
tematicky a / nebo regionálně relevantních témat a projektů. Současně došlo k evidenci aktérů
práce se zdravotně postiženými v pohraničí tak, aby bylo možno se jich v dalším kroku
prostřednictvím dotazníku k dané situaci dotazovat a pozvat je k prvnímu workshopu. Cílem
tohoto workshopu bylo identifikovat v rámci hranice překračujících svazků zájemce, navzájem
je zkontaktovat a relevantní témata a obsahy s nimi prodiskutovat a dále rozvíjet.
Po široce založeném, ještě nediferencovaném pohledu v první fázi projektu, byla ve druhé fázi
v těsné koordinaci se všemi zúčastněnými pozornost soustředěna na několik málo aspektů.
Vedle zprvu obsahového zaměření na „práci a zaměstnání“, se v druhém workshopu
diskutovalo o formálních, resp. koncepčních perspektivách: Jak by bylo možno po ukončení
této studie pokračovat? Při vypracování této závěrečné zprávy byla pak prioritní zejména tato
otázka.
3.
Sociální zákony a systémy
3.1
Evropské podklady
V prosinci 2000 byla v Nizze Evropským parlamentem, Radou a Komisí EU slavnostně
vyhlášena Charta základních práv Evropské unie. Obsahuje mezi jinými obecná lidská a
občanská práva.
Charta základních práv Evropské unie
Článek 21 – Nediskriminace
(1) Diskriminace, zejména kvůli pohlaví, rase, barvě pleti, […] postižení, […] je zakázána.
Článek 26 – Integrace lidí s postižením
Unie uznává a dbá na nárok lidí s postižením a na opatření vedoucí k zajištění jejich samostatnosti,
jejich sociálního a pracovního začlenění a jejich účasti na životě společenství.
(http://www.europarl.europa.eu/charter/default_de.htm)
Dále byl komisí předložen víceletý akční plán, jehož cílem je zahrnout „otázky lidí s postižením“
do odpovídajících opatření Evropských společenství a vyvinout konkrétní akce ve stěžejních
oblastech tak, aby byli lidí s postižením začleňováni do hospodářství a společnosti.“
5
V akčním plánu navrženém na období 2004 – 2010 má být objasněn dlouhodobý a nosný koncept
tematiky postižených v rozšířené Evropě. Podstatnou částí jsou tyto tři cíle:
• neomezené používání směrnice k rovnocennému posuzování v zaměstnání a povolání,
• zahrnutí tematicky postižených do všech příslušných akcí společenství,
• podpora přístupu pro všechny.
(http://europa.eu/scadplus/leg/de/cha/c11414.htm)
I v různých směrnicích se vždy nacházejí odkazy na evropskou politiku pro lidi s postižením.
Např. musela být v členských zemích do národního práva převedena nejpozději do konce
prosince 2006 směrnice 2000/78/ES odpovídající obsahově prvnímu cíli výše uvedeného
akčního plánu. V Německu se tak stalo v srpnu 2006 nabytím účinnosti Všeobecného zákona
o rovnoprávném postavení (AGG).
Směrnice 2000/78/ES Rady ze dne 27. listopadu 2000 ke stanovení obecného rámce pro realizaci
rovnocenného posuzování v zaměstnání a povolání.
Účelem této směrnice je vytvoření obecného rámce pro potírání diskriminace kvůli náboženství nebo
světovému názoru, postižení, věku nebo sexuální orientaci v zaměstnání a povolání s ohledem na
realizaci zásady rovnocenného posuzování v členských státech.
(http://ec.europa.eu/employment_social/news/2002/jan/2000-78_de.pdf)
Přes evropský rámec zůstává jednotlivým zemím při interpretaci a přeměně zadání z Bruselu
mnoho volného prostoru2 – tak i Čechám a Německu. V následujícím přehledu jsou vedle sebe
porovnávány systémy obou zemí. K prohloubení informace viz odpovídající zdroje.
3.2
Systémy sociálního zabezpečení v Čechách a v Německu
Vzhledem k dějinnému vývoji obou zemí není zvláštní, že mezi Čechami a Německem existují
v mnoha oblastech výrazné rozdíly, které se v rámci trvání společného členství v Unii
vyrovnávají jen pomalu. Například u systémů sociálního zabezpečení se jedná na jedné
straně o komplexní strukturu, která vyrůstala řadu desetiletí, vedle mladého systému, který se
kvapně začal rozvíjet po Sametové revoluci a ještě ve všech ohledech nedospěl do konečné
detailní podoby.
Čechy
Po celá desetiletí byli postižení komunistickým režimem systematicky drženi stranou společenského
dění a byli zavíráni v ústavech. Samostatnými a nezávislými jedinci se směli cítit až teprve po
politickém převratu v roce 1989. […]
Česká veřejnost se o postižených před rokem 1989 nedozvěděla de facto vůbec nic. Jedličkův ústav,
kde dnes pracuje Vojtěch Civák, je mimořádným příkladem této cílené politiky komunistů. Nachází se
v bezprostřední blízkosti někdejšího Paláce kultury, a když se zde konala politická zasedání, dostal
ústav pokyn, aby své postižené chovance nepouštěl ven.
(Radio Praha: Postižení v Čechách. 2006.)
2
„Je třeba doplnit, že se na této situaci nic nezmění ani poté, kdy Smlouva o ústavě Evropské unie v nyní
navrhovaném – nebo i v pozměněném, ale o tomto řešení se opírajícím – znění vstoupí v platnost. Protože
v sociální a zdravotní politice nejsou s tímto novým ústavněprávním podkladem spojeny žádné přesuny
kompetencí na evropskou úroveň.“ (Dr. Becker / Matthäus, 2004)
6
V Čechách jsou nabízeny – v rámci podobné struktury jako v Německu – výkony vedoucí k
integraci a rehabilitaci lidí s postižením. K těmto rehabilitačním výkonům ovšem neexistuje
jednotné zákonné východisko. Rozlišuje se mezi lékařskou, pracovní, školní a sociální
rehabilitací, přičemž pojem „rehabilitace“ je jednoznačně definován jen pro pracovní
rehabilitaci.
V lékařské rehabilitaci se v Čechách rozlišuje mezi terapeutickou a léčebnou rehabilitací.
První zmíněná je zaměřena na stabilizaci a zlepšení různých funkčních oblastí a obsahuje např.
fyziologické, ergoterapeutické, psychologické a logopedické výkony. Léčebná rehabilitace se
nasazuje při postiženích, resp. funkčních omezeních, které má jedinec vrozené nebo jsou
důsledkem onemocnění nebo nehody.
V oblasti vzdělávání a práce jsou nabízeny různé rehabilitační výkony, počínaje poradenstvím,
přes speciální zařízení pro děti a mládež s postižením, přípravné, resp. kvalifikační akce, až po
zprostředkování práce. Mimořádnou roli přitom hrají takzvaná chráněná pracovní místa, příp.
chráněné dílny. Rozsah integrace do první trhu práce je kvůli nedostatku vhodných nástrojů,
resp. kvůli nedostatku odpovídajících právních možností (ještě) velice nízký.
V oblasti sociální integrace se rýsuje v posledních letech pozitivní trend. Tak dnes mohou lidé
s postižením sami rozhodovat o tom, jak a kde využijí pečovatelské služby:
Díky novému zákonu o sociálních službách, který před krátkou dobou schválil český parlament,
mohou postižení v Čechách v budoucnu poprvé volně rozhodovat o tom, jak a kde chtějí, aby se o ně
pečovalo – zda v rodině, v domově nebo aby o ně pečoval pečovatel. Zákon předpokládá, že podle
závažnosti postižení bude postiženým přímo vyplácena částka až do výše 370 Euro měsíčně.
S penězi pak budou moci hospodařit na vlastní odpovědnost.
(Radio Praha: Postižení v Čechách. 2006.)
Dále jsou zvyšující se měrou odstraňovány každodenní bariéry, kupříkladu v Pražských
dopravních podnicích.
Německo
Systém sociálního zabezpečení v Německu, který vyrůstá po dlouhá desetiletí, zahrnuje
rozmanité výkony pro lidi s postižením, ať už se jedná o postižení vrozená nebo taková, která
nastala teprve později. Cílem těchto výkonů je úplná všestranná účast postižených osob na
společenském životě. Vedle výkonů lékařské rehabilitace hrají důležitou roli výkony
umožňující účast na sociálním a pracovním životě.
Zákonným předpokladem služeb pro lidi s postižením je v Německu Devátá kniha Sociálního
zákoníku, SGB IX: „Rehabilitace a podíl postižených lidí“ včetně specifikace práv těžce
postižených invalidů. Úprava k „podpoře práce“ je obsahem SGB III. V lednu roku 2005 pak
vstoupil v platnost zákoník SGB II („Základní zabezpečení pro uchazeče o zaměstnání“), který
platí za určitých předpokladů u lidí s postižením.
Zpravidla je v případě nemoci nebo úrazu na prvním místě lékařská rehabilitace. Zaopatření
lékařskou úrazovou službou, stacionární a ambulantní lékařské ošetření a také domácí péče o
nemocného přispívají mimo jiné k zamezení nebo minimalizaci zdravotního újmy nebo
poškození zdraví, nebo k vyrovnání handicapu podporou ostatních funkcí a schopností.
V ideálním případě dojde ještě v průběhu lékařské rehabilitace k iniciaci (opětovného)
sociálního a pracovního začlenění.
7
Děti a mladiství s postižením mají k dispozici speciální zařízení a jejich zřizovatelé orientují své
školní nabídky a vzdělávací kurzy na tuto cílovou skupinu; výkony pracovní rehabilitace
umožňují dospělým s postižením znovuzačlenění do pracovního života.
Vedle lékařské rehabilitace a pracovní integrace existují další výkony umožňující účast na
životě společnosti, například podpora porozumění s okolním světem nebo pomůcky
umožňující účast na společenském a kulturním životě.
Definice
3
(za postižené lidi se
pokládají …)
Německo
Čechy
Všichni lidé, jestliže se jejich tělesná
funkce, duševní schopnost nebo duševní
zdraví bude lišit s vysokou
pravděpodobností po dobu delší než 6
měsíců od stavu typického pro daný věk a
proto je jejich účast na životě ve
společnosti omezena.
Definice chybí. Rozhodující je mj.
stupeň snížení práceschopnosti
(úplná invalidita: Snížení
práceschopnosti min. 66 %. Částečná
invalidita: Snížení schopnosti stálé
výdělečné činnosti: min. 33 %).
Těžce postižení lidé: stupeň postižení 50 %
nebo vyšší.
Právo na rovnost
příležitostí
Doplňkové
výkony
v rámci
sociálního
zabezpeče
ní
Invalidita
Pracovní úraz
(příp. také
„nemoc
z povolání“)
Rodina
3
Zákaz diskriminace zakotven v ústavě (čl.
3 odst. 3), zákonem zaručené právo na
nutné pomůcky k dosažení rovnosti
příležitostí.
Čl. 3 české ústavy se zahrnutím
Deklarace základních lidských práv a
svobod.
Výkony k účasti rozličných nositelů
rehabilitačních opatření jsou shrnuty v
Deváté knize Sociálního zákoníku (SGB
IX). Hlavním záměrem SGB IX je
koordinace výkonů a kooperace
poskytovatelů výkonů. Přednost prevence
před rehabilitací a rehabilitace před výkony
důchodovými, pečovatelskými a sociálními.
Existují výkony lékařské rehabilitace
k účasti na pracovním životě (pracovní
rehabilitace) a k účasti na životě ve
společnosti (sociální rehabilitace) včetně
včasného rozpoznání a včasné podpory.
Výkony jsou zpravidla poskytovány formou
věcného plnění a doplněny příspěvkem na
živobytí.
Kompletní preventivní a rehabilitační
programy včetně potřebných
speciálních ošetření.
–
Viz výše „invalidita“
Rodinné výpomoci při nepatrném
příjmu podle stupně postižení pro
výchovu dlouhodobě těžce
postiženého, dlouhodobě
postiženého, příp. chronicky
nemocného dítěte. Delší oprávněnost
nároku na příspěvek sociálního
zabezpečení na výchovu pro toho z
rodičů, který dlouhodobě na plný
úvazek vychovává dítě vyžadující
péči do 7 let života.
„Přesto se v mezinárodní diskusi prosazuje přibývající měrou sociální řešení (social model of disability), které
chápe postižení také jako sociální konstrukci a zdůrazňuje nedostatky, stigmatizaci a diskriminaci okolí v jeho
reakci na lidi s postižením. Přitom se rozlišuje mezi funkčním postižením (disability) jak fyzické tak psychické
povahy, a ztrátou rovnoprávné účasti na společenských procesech (handicap), která je podmíněna teprve interakcí
se sociálním okolím. Tyto vývojové tendence se staly součástí nového modelu WHO, který ve své klasifikaci zdraví
a zdravotně relevantních oblastí zohledňuje vedle funkčních a individuálních také sociální faktory.“ (Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, 2006)
8
Opatření
k pracovní
mu
začlenění:
Zaměstnanec
ká povinnost
Opatření
k pracovní
mu
začlenění:
Zákonné
úpravy
Ano, část 2 SGB IX
Zákonná povinnost vytvářet
přiměřená pracovní místa pro
postižené lidi.
Privátní a veřejný sektor
(20)
(20)
Oprávněn
vznést nárok
Těžce postižení lidé
Viz výše
Povinná kvóta
5%
5 % (z toho 0,5 % pro postižené lidi
s vysokým stupněm omezení
pracovní schopnosti).
Sankce
Od € 105 do € 260 měsíčně za
neobsazené místo; odstupňováno podle
stupně zaměstnanosti.
Platba státu 50 % průměrného
měsíčního příjmu za neobsazené
místo.
Vzdělání
v oboru
(odborná
příprava)
Umožnění kvalifikovaného poradenství pro
volbu povolání a event. podporu přípravy
na povolání. Pokud možno další
vzdělávání a rekvalifikace postižených a
těžce postižených lidí a jim na roveň
postavených v podnicích a
administrativách s dotacemi na vzdělávání.
Jinak podporované vzdělání v zařízeních
pro pracovní rehabilitaci (opatření a placení
výživného).
Rekvalifikace jsou v zásadě placeny
státem včetně nutných nákladů na
mobilitu, ubytování a stravování.
Hlavní důraz: chráněné dílny a
chráněná pracoviště. Zaměstnavatel
obdrží náhradu nákladů.
Přizpůsobení
pracovních
míst
Příplatky na uzpůsobení
pracoviště odpovídajícímu postižení.
Státní dotace a daňové výhody:
nezdanitelná roční částka CZK 7.140
(€ 235) až CZK 50.040 (€ 1.648).
Mzdy a
mzdové
náklady
Dotace do 70 % mzdy těžce postižených a
jinak postižených lidí až do doby 2 let, u
obzvláště těžce postižených lidí až do doby
3 let, od 55. roku života až na dobu 8 let.
Náhrada nákladů za zaměstnání lidí
s vysokým stupněm postižení na zkoušku
až do doby 3 měsíců; Poskytnutí 1 týdne
doplňkové dovolené (na náklady
zaměstnavatele) a na požádání
osvobození od přesčasů pro těžce
postižené lidi.
Postižení lidé, kteří zahájením samostatné
činnosti ukončí nezaměstnanost nebo se jí
vyhnou, mohou při splnění určitých
předpokladů obdržet na max. 6 měsíců
překlenovací financování nebo měsíční
přípěvek na založení existence až na dobu
3 let. Dále je možno poskytnout ostatní
výpomoci na podporu účasti na pracovním
životě, aby bylo možno dosáhnout
samostatné činnosti.
Je-li kvůli druhu a závažnosti postižení
nebo k zajištění úspěchu výkonů k účasti
na pracovním životě zapotřebí, koná se
další vzdělávání a rehabilitace v institutech
pro přípravu na povolání a pro podporu
zaměstnanosti a dále v ostatních
mimopodnikových zařízeních s téměř
137.000 účastníky.
Bez subvencování mezd a bez
snížení odvodů na sociální
zabezpečení.
Zakládání
samostatných
existencí
Podpora
přípravy na
povolání
Čechy
Rozsah
Privátní a veřejný sektor
platnosti (od …
pracovních
míst)
Finanční
výpomoci a
pobídky pro …
Opatření
k pracovní
mu
začlenění:
Německo
Institucionální
Paušální příspěvky do 100.000 Kč (€
3.294)
Příprava na znovuzačlenění do
pracovního života v chráněných
dílnách nebo na chráněných
pracovištích (viz výše „Finanční
výpomoci a pobídky“).
9
Provozní
Opatření
k pracovní
mu
začlenění:
Propuštění
Ochrana před
propuštěním a Opětovné
právo na
přijetí do
opětovné
zaměstnání
přijetí do
zaměstnání
Opatření
k pracovní
mu
začlenění:
Počet
zaměstnanců v
dílnách pro
postižené lidi
Ostatní
podpora
Německo
Čechy
Má být středem zájmu a snah a vést
k aprobovanému povolání. Též rozšiřování
vzdělání a rekvalifikace podmíněná
postižením pokud možno v podnicích
(např. i prostřednictvím integračních
projektů a firem).
Zvláštní ochrana před výpovědí pro těžce
postižené lidi po 6 měsících: K propuštění
těžce postiženého člověka je třeba souhlas
příslušného úřadu pro integraci, který
prověří různé možnosti dalšího
zaměstnávání.
Pro těžce postižené lidi platí přednostní
možnosti přijetí, které předpokládá Druhá
část SGB IX.
Viz výše. V ostatních závazcích
zaměstnavatel, vzdělávání nabízeno
přímo v podniku.
194.029.
V oblasti odborné přípravy na zaměstnání
dodatečně: 31.193.
Oblast podpory: 5.432 s uzavřeným
sociálním pojištěním a 9.776 bez něj.
Celkem: 240.430 (stav: 2005).
Z povinnosti zaměstnat plyne, že jsou
propouštění kvůli postižení zpravidla
vyloučena.
Viz výše „propuštění“
4.679; 66.907 v pracovních centrech
Pro těžce postižené lidi: Zvýhodnění ve
Pro těžce postižené lidi sociální
veřejné dopravě, částečně bezúplatná
služby, peněžité dávky, věcné dávky,
přeprava a / nebo daňové zvýhodnění
bezúročné půjčky, výpomoc
motorového vozidla. Vytváření bydlení
v mobilitě, ubytování a jiné zvláštní
Ostatní podpora a finanční
uzpůsobeného pro postižené lidi a navíc
druhy výpomoci.
dávky
příspěvek na nájemné. V případě
potřebnosti osvobození od poplatků
(zejména koncesionářské poplatky
rozhlasu a televize). Obecně: Odstranění
překážek v mobilitě na veřejnosti (doprava,
budovy, úřady). Daňová zvýhodnění
(odstupňovaná podle stupně postižení).
Podpora volného času (dovolená a sport
pro tělesně/duševně postižené). V rámci
zákona o dávkách, platného od 1. 1. 2005,
obdrží k základnímu zajištění uchazečů o
zaměstnání práceschopné osoby
odkázané na cizí pomoc vyrovnání na
zvýšenou spotřebu ve výši 35 %
rozhodného normativního plnění.
(Sozial-Kompass EUROPA – Soziale Sicherheit in Europa im Vergleich. 2006.)
Opatření
k pracovnímu
začlenění:
3.3
Zařízení a instituce
Německý sociální zákoník mj. upravuje, kteří zřizovatelé iniciují, organizují a financují které
výkony. Zřizovatelé příslušní pro výkony k účasti na pracovním životě jsou kupříkladu zdravotní
pojišťovny, Spolková agentura práce, nositelé důchodového, příp. úrazového pojištění, atd.
Vedle zřizovatelů příslušných ze zákona poptávají výkony k účasti na pracovním životě také
soukromé pojišťovací společnosti (např. úrazové pojišťovny).
V Čechách je struktura nositelů nákladů a tím také příslušnost upravena jinak než v Německu.
Zdravotní a důchodové pojišťovny poskytují výlučně lékařské rehabilitační výkony, k pracovní
rehabilitaci jsou příslušné pouze úřady práce jako nositelé nákladů.
10
Vedle institucionálních zřizovatelů příslušných ze zákona existuje v obou zemích řada
nestátních organizací, které lidem s postižením poskytují poradenství a podporu v
nejrůznějších oblastech života. Vedle nadregionálně přítomných organizací (např. Červený kříž,
Caritas) existuje mnoho regionální spolků a zájmových skupin. Kromě kupříkladu pomoci v
každodenních situacích nebo při společných aktivitách ve volném čase se mnoho těchto
organizací věnuje i tématu „postižení a zaměstnání“. Rozpětí aktivit sahá od čistě dobrovolné a
neplacené práce poradenské přes informační akce až po výkony, které u těchto zařízení
nakupují úřad práce, příp. agentura práce.
3.4
Odborné výrazy
Na základě rozdílných struktur systému sociálního zabezpečení si české a německé odborné
názvosloví navzájem neodpovídá stoprocentně. K tomu ještě přispívá v poslední době v
Německu favorizovaná změna paradigmatu, tedy změna úhlu pohledu na vědeckou oblast,
která s sebou přinesla změny také na úrovni pojmosloví: „Pracovní rehabilitace“ se kupříkladu
nyní označuje jako „výkony k účasti na pracovním životě“, z „postižených“ se stali „lidé s
postižením“. V Čechách se naproti tomu i nadále používá pojem „postižený“.
Následující tabulka zahrnuje některé základní pojmy, které hrály významnou roli při
vypracování studie.
německý výraz
odpovídá v češtině
Behinderung
postižení
Menschen mit Behinderung
lidé se zdravotním postižením
Menschen mit körperlicher
Behinderung
Sinnesbehinderung (Blindheit,
Gehörlosigkeit, Schwerhörigkeit,
Taubblindheit)
Psychische (= seelische)
Behinderung
Lernbehinderung
Geistige Behinderung
Mehrfachbehinderung
Schwerbehinderung
porucha učení
duševní postižení
mnohočetné postižení
těžké postižení
Sozialgesetz
verminderte Erwerbsfähigkeit
Barrierefreiheit / barrierefrei
Behindertengerecht
sociální zákon
snížená pracovní schopnost
bezbariérovost / bezbariérový
vhodný pro invalidy
Rehabilitation
Rehabilitationsverfahren
Medizinische Rehabilitation
Berufliche Rehabilitation
(= Leistungen zur Teilhabe
am Arbeitsleben)
Stationäre / Ambulante
Rehabilitation
rehabilitace
rehabilitační procedura
zdravotní rehabilitace
pracovní rehabilitace
(výkony k účasti
na pracovním životě)
stacionární / ambulantní
rehabilitace
tělesně postižení lidé
doslovný překlad českého
výrazu / poznámky
viz i vysvětlivky pod bodem 3.2
„Menschen mit gesundheitlicher
Behinderung / Beeinträchtigung“
„Körperbehinderter“
smyslové postižení (slepota,
hluchota, nedoslýchavost,
hluchoslepost)
psychické postižení
„Lernstörung“
„geeignet für Invalide“
Doslovný překlad spojení „Leistungen zur Teilhabe am
Arbeitsleben“ není obvyklé.
11
doslovný překlad českého
výrazu / poznámky
německý výraz
odpovídá v češtině
Rehabilitationseinrichtung
Förder- / Sonderschule
rehabilitační zařízení
zvláštní / speciální škola
Wohnheim
chráněné bydlení
„Geschütztes Wohnen“
Werkstatt für Menschen mit
Behinderung (WfbM)
chráněná dílna
„Geschützte Werkstatt“: České a
německé dílny se spolu sotva
dají srovnávat, rozdíly ve
velikosti, vybavení a podpoře
jsou příliš velké.
Geschützter Arbeitsplatz
chráněné pracovní místo
Förderzentrum / Sozialer Dienst /
Offene Behindertenarbeit
centrum zdravotně postižených
(CZP)
Selbsthilfegruppe
Behindertensport
svépomocná skupina
sport zdravotně postižených
4.
Pod pojmem CZP („Zentren für
gesundheitlich Beeinträchtigte“)
se nabízejí různé poradenské a
jiné výkony.
Postižení lidé v česko-bavorském pohraničí
K situaci lidí s postižením obzvláště v pohraničním regionu Čechy – Bavorsko neexistuje
téměř žádný informační materiál. To není až tak zvláštní, koneckonců se tady kombinují dvě
úzce ohraničená odborná témata (lidé s postižením a hranice překračující svazky) a navíc se
téma vztahuje k určitému regionu. Obsahovým a prostorovým rozšířením mapovaného prostoru
jsou však možná aproximační pozorování. Kromě toho referují ti, kteří se v Čechách i v
Německu na práci s postiženými podílejí, že situace lidí s postižením v pohraničních regionech
je v porovnání s jinými regiony těchto zemí zpravidla analogická jako u lidí bez postižení. To
znamená například ve vztahu k nezaměstnanosti, že je v severovýchodních bavorských
okrscích agentury práce vyšší než kupříkladu ve Freisingu nebo v Mnichově.
Obsahy a výsledky mediálních a Internetových rešerší se v průběhu zpracování studie dále
projevily jako „tematické trvalky“. Jejich obdobu najdete v bodech, o kterých se stále vždy
znovu diskutovalo i v průběhu diskusí a workshopů.
Druhy postižení
Při formulaci vytyčeného cíle této studie byla věnována diferenciaci podle druhů postižení
zpočátku malá pozornost, spíše jsou uváděny všechny druhy postižení jedním dechem. Avšak
člověk na invalidním vozíku má zcela jiné potřeby a požadavky na své okolí než člověk
s mentálním postižením. V relaci s tím se od sebe liší problémové situace: pro prvního
jmenovaného často představuje překážku schodiště, zatímco druhý může mít potíže při
vyplňování formuláře.
Lidé s tělesným postižením, příp. s poškozenými smysly jsou odkázáni na praktickou asistenci,
kterou je možno poskytnout jednoduchými věcně orientovanými službami. Zrakově postiženému
můžeme kupříkladu podat paži, aby ji mohl nad loktem uchopit a nechal se vést. Duševně postižení
jsou naproti tomu většinou odkázáni na osobní pomoc, jistý druh „tlumočnické kompetence“ ohledně
vnímání, rozluštění a překladu individuálních potřeb postiženého.
(Hunziker: Das Reiseverhalten von Behinderten Kindern und Jugendlichen / Cestovní návyky
postižených dětí a mladistvých. 2006.)
12
Důvod toho, že je téma „Lidé s postižením“ bohaté, spočívá v definici pojmu „postižení“: Tak se
může kupříkladu z pohledu německého sociálního zákoníku postižení týkat tělesné funkce,
duševních schopností nebo duševního zdraví. Tato rozmanitost a mnohotvárnost ztěžuje
zacházení s tematikou a vyžaduje dobře zvážený postup.
Veřejnost pojmu „postižení“ rozumí podle předchozích osobních znalostí a zkušeností, najdou
se všechny významové fasety. A také postup nebyl u této studie zprvu omezen na určité druhy
postižení. Nicméně se během projektové fáze vyloupla hlavní témata v práci s postiženými,
která korespondují – jak se dalo očekávat – s „tematickými trvalkami“.
Úvahy, jak by téma mělo dále pokračovat, by měly mít vždy přímou explicitně pojmenovanou
vazbu na druhy postižení – viz též bod 5.1.
4.1
Výsledky rešerší a diskusí
Podle EUROSTATu si v Čechách připisuje 20 % obyvatel ve věku od 16 do 64 let postižení,
zatímco se tento číselný údaj v Německu pohybuje jen okolo 11 %. Po celé EU situace vypadá
takto:
Přibližně 44,6 milionů lidí ve věku od 16 do 64 let má podle vlastního odhadu dlouho přetrvávající
zdravotní problém nebo postižení (longstanding health problem or disability – LSHPD); to činí
přibližně 16 % celkového obyvatelstva EU v produktivním věku.
(Komise ES: Situace postižených lidí v rozšířené Evropské unii. 2005.)
Znamená to tedy, že ze zhruba dvou milionů lidí žijících na území Euregia Egrensis by mělo být
asi 320.000 postižených. Adekvátně rozdělení podle druhů postižení v Evropě je více než
polovina z nich postižena tělesně.
Práce a zaměstnání
Obsahové východisko této studie bylo téma „práce a zaměstnání“. Situace lidí s postižením je
ve všech evropských zemích podobná: Lidé s postižením jsou nadměrně postiženi
nezaměstnaností.
Podíl neproduktivních postižených lidí je dvakrát tak vysoký jako odpovídající podíl u nepostižených
lidí, což ukazuje jak na jen nepatrné znovuzačlenění po dlouho přetrvávajícím zdravotním problému
nebo postižení [longstanding health problem or disability], tak také na poměrně nízkou úroveň
vzdělávání a odborné přípravy na povolání. V různých zemích existují různé důvody této vysoké
neproduktivity. Největšími překážkami jsou léčky v systému dávek a plnění a nebezpečí, že při
zahájení práce postižený o tyto výhody přijde. Dalším důvodem je zcela zřejmá velmi nízká ochota
zaměstnavatelů zaměstnat postižené zaměstnance ze strachu, že budou muset s vysokými náklady
přizpůsobovat pracoviště.
V Čechách se pohybuje podíl práceschopných lidí s postižením ve srovnání s celkovou mírou
nezaměstnanosti výrazně nad výše uvedeným faktorem „2“:
13
Hlavním problémem pro postižené lidi v Čechách je dnes – jako všude v Evropě – vysoká
nezaměstnanost. Více než 50 % práceschopných postižených je dnes bez práce, odhaduje Václav
Krása, předseda Národní rady postižených lidí v Čechách.
(Radio Praha: Postižení v Čechách. 27. dubna 2006.)
Samotná vyrovnávací dávka, kterou musí podniky odvést při nevyčerpání takzvaného
povinného podílu, nemůže míru nezaměstnanosti lidí s postižením vyrovnat s celkovou mírou
nezaměstnanosti.
„Zjistili jsme, že se v Čechách v poslední době se značnou vehemencí prosazuje podivný jev:
obcházení pracovního zákona, který firmám nad 25 pracovníků předepisuje podíl postižených ve
výše čtyř procent, nebo – alternativně – podporu chráněných dílen s více než 50 % postižených tím,
že od těchto budou nakupovat určité množství výrobků. Někteří zaměstnavatelé nyní toto ustanovení
obcházejí tím, že si objednají zboží přes chráněnou dílnu u další firmy nebo tím, že dokonce sami
zakládají fiktivní chráněné dílny. To přirozeně nijak nepřispívá k (vyšší) zaměstnanosti postižených.“
Pomoc při této praxi mohou firmy podle Krásy najít bez problému na Internetu, kde někteří
poskytovatelé služeb oficiálně nabízejí podporu při obcházení podílu nezaměstnaných.
„Očividně se pořád ještě mnoho firem nechce zabývat zaměstnáváním postižených a raději náhradou
platí odpovídající zákonem stanovenou částku. A navíc ještě pořád přetrvává tato nedůvěra vůči
postiženým jako celkově vůči menšinám. To je výrazem určité nenávisti vůči cizím.“
(Radio Praha: Postižení v Čechách. 27. dubna 2006.)
S ohledem na dílny pro lidi s postižením je možno po vstupu východoevropských zemí do EU
konstatovat tendenci, kterou jsme mohli identifikovat i v jiných hospodářských oblastech:
Tlak na postižené
NORIMBERK – Dílny pro postižené se dostávají podle poznatků bavorského ministerstva sociálních
věcí stále více pod tlak konkurence levných pracovních sil ze států sousedících s východním
Německem. Mnoho dílen se musí bránit nízké úrovni mezd v těchto zemích, aby dostaly dostatek
zakázek, řekl státní tajemník pro sociální věci Jürgen Heike (CSU) ve čtvrtek u příležitosti zahájení
veletrhu chráněných dílen pro postižené v Norimberku. Politik vyzval podniky, aby intenzivněji
využívaly nabídek těchto dílen. Podle údajů Spolkového pracovního sdružení dílen pro postižené lidi
(Bundesarbeitsgemeinschaft Werkstätten für Behinderte) zaměstnává zhruba 700 dílen po celé
Spolkové republice 250.000 postižených.
(Frankenpost. 23. února 2007.)
Úroveň dílen pro lidi s postižením je v Čechách ovšem významně nižší než v Německu, což se
týká počtu dílen, jejich vybavení a produktivity. „Jsme žel 30 let pozadu“, referovala jedna
účastnice workshopu z Čech.
Školní a pracovní vzdělávání jsou důležitými předpoklady k nalezení pracovního místa. Pro
školou povinné žáky a studenty se zdravotními postiženími existují v obou zemích speciální
nabídky pomoci, např. školy nebo třídy nebo skupiny v rámci běžných vzdělávací zařízení se
separátně zaměřenými požadavky. Především u lidí s duševním postižením nebo duševním
onemocněním se i zde projevuje výrazné časové zpoždění:
Jedná se o to, hledat cesty a způsoby, jak mohou být lidé s duševním postižením nebo duševním
onemocněním lépe začleněni do majoritní společnosti. Ve srovnání se starými členskými státy EU
mají Čechy v této oblasti ještě mnoho co dohánět, jak tvrdí Petra Kačírková z Centra pro rozvoj
psychického duševního zdraví (CRPDZ):
14
„V Čechách se tímto tématem nezabýváme ještě ani 15 let, kdy se otevřela cesta k demokratizaci,
nýbrž teprve sotva deset let. Víme, čeho chceme dosáhnout, ale musíme touto cestou postupovat
krok za krokem, a to jde velmi pomalu.“
Cílem je odbourat rozmanité bariéry a blokády, které kupříkladu blokují přístup k práci a vzdělání.
Současně je třeba překonat předsudky veřejnosti a její obavy z kontaktu s postiženými, říká
Kačírková.
„Ve společnosti přežívá pořád ještě názor, že lidé s psychickým postižením nebo psychickým
onemocněním jsou ‚pomatení‘, a že se s nimi nedá zacházet konstruktivně. Celkově viděno existuje
tedy řada problémů a je důležité o nich informovat veřejnost, a lidem, kteří mají zákonodárnou moc
ukázat, že jsou tyto problémy řešitelné.“
(Radio Praha: Společenská integrace duševně postižených a duševně nemocných se musí zlepšit.
15. listopadu 2005.)
V zásadě však existuje ve všech členských zemích EU význačná spojitost mezi postižením a
úrovní vzdělání, přičemž není možno jednoznačně identifikovat příčinu a důsledek:
Konečně statistiky ve všech členských státech ozřejmují korelaci mezi četností dlouho přetrvávajícího
zdravotního problému nebo postižení LSHPD [longstanding health problem or disability] a úrovní
vzdělání. […]
Postižení při porodu nebo v dětství / mládí může omezit možnosti vzdělávání. Lidé s nižší úrovní
vzdělání musejí možná také vykonávat nekvalifikované činnosti v nebezpečném pracovním prostředí.
Doposud se nedá zjistit, zda jeden z těchto vlivů hraje větší roli než druhý, nebo zda se kumulují.
Sociální oblast
I ve všedním dni mají lidé s postižením v Čechách a v Německu zjevně podobně
charakteristické potíže. V této souvislosti je často uváděn princip „bezbariérovosti“, která je
v Německu definována v § 4 Zákona o rovnoprávném postavení postižených: „Bezbariérová
jsou stavební a jiná zařízení, dopravní prostředky, technické předměty denní potřeby, systémy
pro zpracování informací, akustické a vizuální zdroje informací a komunikační zařízení a dále
jiné uzpůsobené oblasti života, jestliže jsou pro postižené lidi obecně obvyklým způsobem bez
zvláštních nesnází a v zásadě bez cizí pomoci přístupná a použitelná.“4, 5
Bezbariérovost je dnes v Německu podstatně rozšířenější než v Čechách:
„Tramvaje v Kasselu mají vcelku jen dvě zastávky, kde postižení lidé nemohou vystupovat. To si
myslím je úžasné, protože u nás – a nejen v Praze – je tomu právě naopak. Tady jsou jen dvě
zastávky, kde vůbec můžeme vystoupit.“ […]
„Tady byl 40 let komunismus, lidé s postižením nebyli integrováni ve společnosti, byli z ní vyloučeni.
Teď, už 15 let, je všechno lepší a lepší – pomalu, ale jistě.“ […]
Země se pokouší integrovat postižené lidi do společnosti a vytvářet pro to potřebné struktury.
Dědičné břemeno komunismu je však enormní, předem v materiální oblasti infrastruktury. A její stav
spolurozhoduje o tom, jestli jsou postižení lidé ze společnosti vyloučeni, nebo zda se mohou
zúčastnit života společnosti, jak sleduje David Drahonínský.
4
5
Je třeba mít na zřeteli, že bezbariérovost znamená zisk pro všechny, např. i pro starší lidi nebo rodiče s dětským
kočárkem.
„Protože však existují ty nejrozmanitější překážky, je bezbariérovost pouze ideálem, kterému se může realita z
větší části jen přizpůsobit; lhostejno kolik pomůcek se do předmětu, stavební investice, softwaru atd. vloží, protože
vždy budou lidé, kteří je přesto nebudou moci používat.“ (Wikipedia: „Bezbariérovost“, stav: 20. března 2007)
15
„V naší společnosti vidím mnoho lidí s postižením, kteří jen sedí doma, pijí, kouří, nemají žádnou
práci a nic nedělají. Kdyby bylo všechno bez bariér, pak by ti lidé měli možnost vyjet s invalidním
vozíkem ven, potkávat se s jinými lidmi, hledat si práci, a nemuseli by posedávat doma.“
(Radio Praha: Kultura v praxi – do jaké míry mohou vozíčkáři využívat kulturní nabídku Prahy. 19.
června 2005.)
Sociální integrace v jejím doslovném významovém zázemí, v „soužití lidí“, je součástí světa
každého jednotlivce. Strukturálně se zde od sebe postižení a nepostižení lidé neodlišují:
Sociální kontakty „se odehrávají“ v individuální, osobně přizpůsobitelné rovině. Nesmíme ale
zapomenout, že u mnoha lidí jsou určité kanály nebo funkce poškozené a sociální kontakty jsou
možné jen za ztížených podmínek. Určitými, konkrétní osobě uzpůsobenými pomůckami je
možné omezení či újmu zcela nebo částečně vyrovnat. Jmenujme jako jednoduché příklady
brýle, sluchadlo, invalidní vozík nebo Braillovu tastaturu.
Financování těchto často nákladných individuálních pomůcek je pokryto jak v Německu, tak i
v Čechách z odpovídajícího rozpočtu, zpravidla se přitom jedná o zdravotní pojišťovnu. Pro
zařízení pracovišť a školicích středisek vyhovujících postiženým je v Německu příslušný
Integrační úřad, dřívější název: Hlavní středisko sociální péče (Hauptfürsorgestelle).
4.2
Výsledky průzkumu
Současně s pozvánkou na první workshop dne 13. března 2007 byly rozeslány dotazníky,
které se na třech stranách dotazují na informace o zařízení a dále na situaci ohledně hranice
překračujících aktivit. Obeslány byly následující německá zařízení a instituce:
název
místo
druh
Agentur für Arbeit – Reha-Team
Bad Kötzting
Sonderpädagogisches Förderzentrum
Bad Kötzting
Heilpädagogisches Zentrum Die Burg
Burglengenfeld
Cham
Arbeitsagentur (agentura práce)
Schulische Einrichtung (školské
zařízení)
Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné
zařízení (bydlení / učení / práce /
volný čas)
Behindertenwerkstätten Oberpfalz
Cham
Lebenshilfe für geistig Behinderte e.V.
Cham
Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule am Regenbogen
Cham
zařízení)
St.-Gunther-Schule Cham
Cham
zařízení)
Selbsthilfe Körperbehinderter, Landesverband Bayern e.V.
Dillingen
Interessensvertretung / Verband
(zájmové zastoupení / svaz)
Selbsthilfe Körperbehinderter LV Bayern e.V.
Eckersdorf
Eschenbach
Eschenbach
Caritasschule St. Elisabeth
Freyung
Private Berufsschule
Freyung
Wolfsteiner Werkstätten
Freyung
WfbM (chráněná dílna)
volný čas)
zařízení)
zařízení)
zařízení)
16
název
místo
druh
Blindenwerkstatt Bayerwald e.K.
Freyung
Sozialteam – Marienheim Fuchsmühl
Fuchsmühl
Wohnheim (chráněné bydlení)
Grafenau
Lebenshilfe für Behinderte e.V.
Grafenau
volný čas)
Sonderpädagogisches Förderzentrum – Don-Bosco-Schule
Grafenau
zařízení)
Berufsschule
Grafenwöhr
zařízení)
Landesverband Bayern zur Förderung Lernbehinderter e.V.
Grafing
Lag Bayern Gemeinsam Leben – Gemeinsam Lernen e.V.
Haar
Hof
Berufsschule zur sonderpädagogischen Förderung
Hof
zařízení)
Bonhoeffer-Schule
Hof
Hochfränkische Werkstätten
Hof
Integra Hof gGmbH
Hof
Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung – Stadt und Landkreis
Hof e.V.
Hof
Heilpädagogisches Zentrum – Lebenshilfe für Behinderte e.V.
Irchenrieth
Kemnath
Mitterteich
zařízení)
Integrationsfirma (integrační
firma)
volný čas)
volný čas)
zařízení)
zařízení)
volný čas)
volný čas)
zařízení)
zařízení)
volný čas)
zařízení)
zařízení)
Wohngemeinschaft für erwachsene Behinderte
Mitterteich
Münchberg
Dr. Loew – Haus Schreinermühle
Kollnburg
Schule zur Lernförderung
Konnersreuth
Marktredwitz
Lebenshilfe
Marktredwitz
Lebenshilfe für Menschen mit geistiger Behinderung e.V.
Marktredwitz
Priv. Förderzentrum
Marktredwitz
Private Schule zur Lernförderung
Marktredwitz
Lebenshilfe Marktredwitz-Selb-Wunsiedel
Marktredwitz
Dr. Loew – Haus Maxhütte
Maxhütte
Maxhütte-Haidhof
Privates Förderzentrum der Lebenshilfe e.V.
Mitterteich
Stiftlandwerkstätten Sankt Elisabeth
17
název
místo
Selbsthilfe LAGH Bayern
München
Schule am Martinsberg
Naila
Neustadt
Nittenau
Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung
Oberkotzau
druh
zařízení)
zařízení)
zařízení)
volný čas)
Wohnheim für psychisch Behinderte
Oberkotzau
Oberviechtach
Oberviechtach
Dr. Loew – Haus Grünthaler Hof
Parkstein
Adolph-Kolping-Schule
Regen
Christophorus-Schule
Regen
Lebenshilfe für Behinderte e.V.
Regen
Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule am Weinberg
Regen
zařízení)
Interessenvertretung Selbstbestimmt Leben in Bayern e.V.
Regensburg
(zástupce zájmů / svaz)
Barmherzige Brüder Reichenbach
Reichenbach
zařízení)
zařízení)
zařízení)
volný čas)
volný čas)
Dr. Loew – Haus Jägerhof
Schönsee
Schwandorf
Berufsschule zur individuellen Lernförderung
Schwandorf
Dr. Loew – Haus Schwandorf
Schwandorf
Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung e.V.
Schwandorf
Naab-Werkstätten gGmbH
Schwandorf
Redipro – Gemeinnützige Gesellschaft für soziale Betriebe mbH
Schwandorf
Integrationsfirma (integrační
firma)
Wohnheim
Schwandorf
Selb
Private Schule zur Lernförderung
Selb
Dr. Loew – Haus Tannenschleife
Teunz
zařízení)
Tirschenreuth
Tirschenreuth
Viechtach
Dr. Loew – Haus Bühling
Viechtach
Viechtach
Vohenstrauß
Vohenstrauß
Dr. Loew – Haus Waidhaus
Waidhaus
zařízení)
volný čas)
zařízení)
zařízení)
zařízení)
18
název
místo
druh
Waldkirchen
Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule im Erlenhain
Waldkirchen
zařízení)
Ambulant betreutes Wohnen
Weiden
Sonderpädagogisches Förderzentrum Stötzner-Schule
Weiden
zařízení)
Woodstock Ausbildungsbetrieb gGmbH
Weiden
Dr. Loew – Haus Fuchsenschleife
Weiding
zařízení)
Dr. Loew – Haus Glaubendorf
Wernberg-Köblitz
Dr. Loew – Wernberg
Wernberg-Köblitz
Region Wernberg
Wernberg-Köblitz
Wernberger Werkstätten
Wernberg-Köblitz
Blindenwerkstätte Wunsiedel GmbH
Wunsiedel
Zwiesel
Dr. Loew – Haus Rabenstein
Zwiesel
Wohnanlage Zwiesel
Zwiesel
Protože bylo možno očekávat, že ochota k účasti českých kolegů bude nižší než u německých
kolegů6, oslovili jsme vyjma zařízení a institucí v oblasti Interregu i zařízení a instituce ležící
mimo tuto oblast7:
název
místo
VICTORY Czech s.r.o.
Bílina
Kontakt bB, OS pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér (pobočka
Budějovice
České Budějovice)
druh8
TABUC-Pack s.r.o.
Bystřany - Úpořiny
CZP České Budějovice
České Budějovice
KOVOTEX
České Budějovice
OS MESADA České Budějovice (pobočka)
České Budějovice
PCO-hlídací služba s.r.o.
České Budějovice
SPC při Dětském centru ARPIDA
České Budějovice
chráněná dílna (WfbM)
studium, rehabilitace, sport
(Studium, Rehabilitation, Sport)
chráněná pracovní místa
(Geschützte Arbeitsplätze)
sociální služby (Soziale Dienste)
výrobní družstvo invalidů
(Produktionsgenossenschaft der
Menschen mit Behinderung)
speciální škola (Förderschule)
SPC pro mentálně postižené – České Budějovice
České Budějovice
SPC pro sluchově postižené – České Budějovice
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum
České Budějovice
ÚP České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
úřad práce (Arbeitsamt)
CZP Český Krumlov
Český Krumlov
ÚP Český Krumlov
Český Krumlov
Chráněné dílny Joker
Cheb
CZP Cheb
Cheb
MARKETA – REMONE s.r.o.
Cheb
6
7
8
V předběžných rozhovorech, resp. při rešerších bylo hned zpočátku zřejmé, že práce s postiženými v Čechách
není na základě dějinného vývoje co do rozsahu ještě tak široce rozvinuta jako v Německu a proto je možno
očekávat nižší zájem.
Ve skutečnosti činil počet zpět zaslaných dotazníků určených k vyhodnocení 19 českých a 18 bavorských.
Kvůli zčásti neidentickému významu českých a německých pojmů jsme ponechali původní název, v závorkách
uvádíme maximálně se blížící český / německý překlad – viz také bod 3.4.
19
název
místo
druh8
Antonín Topinka – FLORATEX
Chomutov
CZF Chomutov s.r.o.
Chomutov
CZP Chomutov
Chomutov
Jaroslava Penková
Chomutov
Koma Consulting s.r.o.
Chomutov
Luděk Hlaváč - KHS
Chomutov
Oblastní spolek Červeného Kříže
Chomutov
ÚP Chomutov
Chomutov
Základní škola speciální Chomutov
Chomutov
1. Severočeské družstvo zdravotně postižených
Děčín
A.K.T., s.r.o.
Děčín
Ateliér Nebočady
Děčín
AVAZ Děčín
Děčín
Axin, s.r.o.
Děčín
CZP Děčín
Děčín
KAFKA - K plus, s.r.o.
Děčín
PRO-JJT, s.r.o.
Děčín
RENOZA s.r.o.
Děčín
SVÍTIDLA Velkoobchod - maloobchod
Děčín
ÚP Děčín
Děčín
Václav Šolc - truhlářství a suché stavby
Děčín
Kovolis Plus, s.r.o.
Děčín
CZP Domažlice
Domažlice
ÚP Domažlice
Domažlice
Jan Karafiát
Františkovy Lázně
SPC pro mentálně postižené – Horšovský Týn
Horšovský Týn
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec III)
OS MESADA Jindřichův Hradec (pobočka)
Jindřichův Hradec
ÚP Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
Petr Blaščák NILA - Sport
Jirkov
INVA družstvo KARTOBAL o. z.
Kadaň
Proutek občanské sdružení
Kardašova Řečice
Anna Skalová
Karlovy Vary
chráněná dílna (WfbM), chráněné
bydlení (Wohnheim)
CZP Karlovy Vary
Karlovy Vary
Karlovy Vary
Karlovy Vary)
OS pro integraci lidí s postižením Dveře dokořán
Karlovy Vary
SPC Karlovy Vary
Karlovy Vary
ÚP Karlovy Vary
Karlovy Vary
Jaromír Chúpek
Klášterec na Ohří
CZP Klatovy
Klatovy
ÚP Klatovy
Klatovy
Zvláštní škola a Pomocná škola Klatovy
Klatovy
INVA družstvo, Polar o. z.
Liběšice
Ústav sociální péče Liblín
Liblín
FILMEX CZ, s.r.o.
Libochovice
20
název
místo
druh8
Agentura podporovaného zaměstnání
Litoměřice
CZP Litoměřice
Litoměřice
DIAKONIE ČCE – středisko Litoměřice
Litoměřice
Horký Miroslav
Litoměřice
LS Profit, s.r.o.
Litoměřice
SPC Litoměřice
Litoměřice
ÚP Litoměřice
Litoměřice
Karel Machač - Graph Design
Litvínov
Krušnohorská řemesla o.p.s.
Litvínov
Naděje-M o.p.s.
Litvínov
SEVEROČESKÉ Obchodní sdružení s.r.o.
Litvínov
Truhlárna
Lom
Centrum služeb pro zdravotně postižené Louny o.s.
Louny
DIPRA - výrobní družstvo
Louny
ÚP Louny
Louny
Základní organizace neslyšících Louny
Louny
Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Mačkov
Mačkov
SPC Měcholupy
Měcholupy
DIAKONIE ČCE: Středisko Radost Merklín
Merklín
ENERGIE, o.p.s.
Meziboří
Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Milíře
Milíře
Ladislav Heřmánek – Dekorativní výroba
Modlany
CZP Most
Most
FERDA CZ s.r.o.
Most
PROFISCAN s.r.o.
Most
ÚP Most
Most
Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Osek
Osek
Ing. Vlasta Přibylová P-SERVIS
Ostrov
CZP Písek
Písek
Dětský domov a Speciální školy Písek Šobrova
Písek
OS FOKUS Písek
Písek
OS MESADA Písek (centrála)
Písek
ÚP Písek
Písek
Ústav sociální péče Duha
Písek
Ústav sociální péče Pístina
Pístina
TERCIE Handicap s.r.o.
Planá nad Lužnicí
CZP Plzeň
Plzeň
CZP Plzeň-jih
Plzeň
CZP Plzeň-město
Plzeň
DIAKONIE ČCE – středisko v Plzni
Plzeň
chráněné bydlení (Wohnheim)
DIAKONIE ČCE – středisko v Plzni (pobočka Jižní Předměstí)
Plzeň
META Plzeň s.r.o.
Plzeň
Občanské sdružení Mozek
Plzeň
OBZOR PLZEŇ
Plzeň
Ochrana majetku s.r.o.
Plzeň
PROFESIONAL CZ s.r.o.
Plzeň
výrobní družstvo invalidů
(Produktionsgenossenschaft der
Menschen mit Behinderung)
21
název
místo
druh8
SPC pro mentálně postižené – Plzeň
Plzeň
SPC pro zrakově postižené – Plzeň
Plzeň
Speciální školy pro sluchově postižené
Plzeň
Sport relax handicap Plzeň
Plzeň
Ty a já
Plzeň
sport a volný čas pro
handicapované (Sport und
Freizeit für Menschen mit
Behinderung)
ÚP Plzeň-jih
Plzeň
Zvláštní škola Plzeň Heyrovského
Plzeň
CHD Spektrum Dub u Prachatic
Prachatic
CZP Prachatice
Prachatice
ÚP Prachatice
Prachatice
Občanské sdružení Horizont
Protivín
CZP Rokycany
Rokycany
ÚP Rokycany
Rokycany
Zvláštní škola Rokycany
Rokycany
František Sedláček
Rumburk
Ing. Vladimír Bulíček
Rumburk
SPC Rumburk
Rumburk
Speciální základní škola Rumburk
Rumburk
Milan Otáhal
Šluknov
Speciální školy Diakonie ČCE Rolnička
Soběslav
CZP Sokolov
Sokolov
Krufin - Sokolov s.r.o.
Sokolov
Obchodní sdružení Stein, s.r.o.
Sokolov
OS Chráněné bydlení Sokolov
Sokolov
Základní škola speciální Sokolov
Sokolov
Ústav sociální péče Stod
Stod
CZP Strakonice
Strakonice
SPC pro mentálně postižené – Strakonice
Strakonice
ÚP Strakonice
Strakonice
SUCOM Production s.r.o.
Sušice
CZP Tábor
Tábor
ÚP Tábor
Tábor
Základní škola speciální – Klíček
Tábor
CZP Tachov
Tachov
ÚP Tachov
Tachov
ARKADIE, spol. pro komplexní péči o zdravotně postižené
Teplice
BOJA - pečovatelská služba
Teplice
chráněná dílna (WfbM), sociální
služby (Soziale Dienste)
CZP Teplice
Teplice
Speciální základní škola a speciální mateřská škola
Teplice
ÚP Teplice
Teplice
CAMPHILL České Kopisty
Terezín
Centrum sociálních služeb Klobouk Diakonie Terezín
Terezín
Sdružení občanů EXODUS
Třemošná
Domov Svaté Anežky
Týn nad Vltavou
PROFIMEX s.r.o.
Týn nad Vltavou
SPC pro vady řeči
Týn nad Vltavou
22
druh8
název
místo
ARIENCO s.r.o.
Ústí nad Labem
Audit VT, s.r.o.
Ústí nad Labem
Avapo, s.r.o.
Ústí nad Labem
BROUK servis s.r.o.
Chráněná dílna ČTVEREC - Sdružení pro péči o duševně nemocné
FOKUS Ústí n. L.
CHRÁNÍME s.r.o.
Ústí nad Labem
chráněná dílna (WfbM), sociální
služby (Soziale Dienste)
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
CZP Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Economy AT s.r.o.
Ústí nad Labem
IDEA CZ-Chráněné dílny s.r.o.
Ústí nad Labem
INVA družstvo, UZAP o. z.
Ústí nad Labem
Jan Šanda - Pracovní oděvy
Ústí nad Labem
LEFIT, s.r.o.
Ústí nad Labem
Sociální agentura
Ústí nad Labem
Soukromé SPC při SpMŠ DEMOSTHENES o.p.s.
Ústí nad Labem
ÚP Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
léčebná, sociální, pedagogická
rehabilitace (Therapeutische, soziale, pädagogische Rehabilitation)
OS MESADA Vimperk (pobočka)
Vimperk
Marie Svěráková – VM
Vroutek
Základní škola speciální Žatec
Žatec
Speciální školy Zbůch
Zbůch
Z 39 došlých dotazníků – to odpovídá návratnosti cca 15 % (39 z 266) – bylo možno vyhodnotit
37, 18 bavorských a 19 českých:
0. Workshop dne 13. března 2007 v Marktredwitz
21 (13/8)9 Zúčastníme se setkání v Ost-West-Kompetenzzentrum.
4 (3/1)
12 (2/10)
Máme zájem, nemůžeme se ale zúčastnit. Zasílejte nám prosím pozvánky i
v budoucnu.
Setkání v Ost-West-Kompetenzzentrum se nezúčastníme.
1. Naše zařízení
Jsme
a jsme
10 (5/5)
státní zařízení
26 (12/14) nestátní zařízení
23 (6/17) podporováni z veřejných zdrojů.
13 (6/7)
podporováni z neveřejných zdrojů např. dary, nadací, členy.
Naše zařízení / příslušné oddělení má (přibližně) 4-490 (4-490/4-70) pracovníků
a je příslušné pro (přibližně) 3-2000 (3-2000/15-1400) lidí s postižením.
9
První číslo v závorce se vztahuje na německé dotazníky, druhé číslo na dotazníky české.
23
2. Úkoly a výkony
Jsme činní v následující oblasti (vícenásobné uvedení možné):
8 (6/2)
časná podpora
11 (6/5)
školní vzdělávání
14 (9/5)
odborné vzdělávání
6 (4/2)
lékařský výkony / lékařská rehabilitace
22 (11/11) výkony k účasti na pracovním životě
13 (8/5)
bydlení a péče
13 (9/4)
pedagogika volného času
3 (2/1)
veřejná správa
3 (1/2)
podpora, financování
5 (2/3)
zájmové zastoupení, lobbyismus
dílna (2/7), sociální poradenství (0/4), tlumočení ve znakové řeči (0/1),
půjčování pomůcek (0/1), speciální rehabilitace pro lidi s mozkolebečním
poraněním (0/1), osobní asistence (0/1), rekvalifikační kurzy (0/1),
ošetřování (0/1), aktivační programy (0/1), členění dne (1/0)
Druh postižení: těžiště naší práce spočívá v (vícenásobné uvedení možné)
20 (7/13)
tělesných postiženích
24 (13/11) duševních postiženích
15 (10/5)
psychických (duševních) postiženích
19 (8/11)
smyslových postiženích
11 (6/5)
poruchách v učení
Ostatní: mnohočetná postižení (1/2), civilizační choroby (0/1),
nápadnosti v chování (1/0)
Pracujeme (vícenásobné uvedení možné)
20 (7/13)
ambulantně (lidé s postižením přicházejí k nám)
11 (8/3)
stacionárně (nabízíme ubytování a stravu – např. skupinové bydlení)
10 (4/6)
vyhledávacím způsobem (vyhledáváme naše klienty doma / na pracovišti)
Částečně stacionárně (3/0)
škola (1/0), celodenní škola s integrovaným denním stacionářem (1/0)
3. Hranice překračující aktivity
1 (1/0)
15 (9/6)
O hranice překračující aktivity nemáme zájem.
Máme zájem, ale doposud to ještě nikdy nevyšlo z následujících důvodů:
ještě ze situace nevyplynulo, dosud nebyla žádná možnost (6/3)
jazyková překážka (1/0)
klientela je středně / těžce postižená, dlouhé cesty jsou obtížné (1/0)
24
15 (9/6)
Jsme v kontaktu s jedním nebo více českými zařízeními:
Krátký popis (partner, aktivity, financování)
Několik příkladů:
– EURES T (pracovní úřady)
– Společné akce a vzájemné návštěvy
(Dr. Loew – region Wernberg a ÚSP Zbůch; SZDP Louny a ABiD Marienberg;
Lebenshilfe Marktredwitz a Kiwanis Cheb, atd.)
– Společné projekty
(Arkadie Teplice a Lebenshilfe Altmark-West; www.sambalila.com; Berufsschule
St.-Michaels-Werk Grafenwöhr a Odborné učiliště a Praktická škola Chroustovice)
4. Evropa a region
Z naší perspektivy působí pokračující proces evropské integrace na regionální situaci lidí s
postižením takto:
Některé odpovědi:
– dosud sotva nějaké dopady, účinky není ještě možno rozeznat
– zvyšující se konkurence v oblasti chráněných dílen
– pro lidi s postižením je „boj“ stále obtížnější
V rámci evropského procesu sjednocování spatřujeme pro lidi s postižením následující
rizika, ale i šance:
Některé odpovědi:
– rizika i šance jsou podobná jako u lidí bez postižení
– riziko: jazyková bariéra
– riziko: pokles standardu kvůli nabídkám pod cenou, event. ztráta pracovních míst
– šance na integraci by mohla stoupnout
– evropské normy by mohly zastavit nebezpečí, aby postižení lidé nebyli viděni
pouze z finančních hledisek
– šance: více pracovních možností
– šance: svazky > vhodné nabídky, příp. více nabídek pro lidi s postižením
Tyto výsledky budou integrovány v následující kapitole (4.3).10
10
Kvůli tematické blízkosti je smysluplné shrnout výsledky dotazníku a workshopu v celkovém pohledu.
25
4.3
Workshop I (13. března 2007)
Před setkáním samotným se přihlásilo celkem 40 osob. Nakonec se zúčastnilo podle listiny
účastníků (viz příloha 1) 36 hostů (po 18 z Čech a z Bavorska), takže přítomných bylo celkem
42 osob (včetně pěti referentů a jednoho tlumočníka).
Na pořadu jednání workshopu byly vedle uvítání a představení účastníků a dále popisu obsahu
a cílů této studie dva odborné příspěvky:
• Práce s postiženými v pohraničním regionu –
německo-český projekt v Euroregionu Elbe-Labe
Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden
• Zkušenosti z česko-bavorských setkání
Barbara Rößler (Lebenshilfe Marktredwitz), Karel Mašek (Kiwanis Cheb)
26
Zatímco přednáška paní Prof. Dr. Roemheld popisovala hranice překračující práci s postiženými
v Euroregionu Elbe-Labe z vědeckého hlediska – viz příloha 2 –, představují paní Rößler a
pan Mašek své praktické zkušenosti ze setkání mezi dvěma národy:
Již zhruba tři roky pořádají Lebenshilfe Marktredwitz–Selb–Wunsiedel a KIWANIS Friedrich
Barbarossa Cheb společné aktivity v oblasti náplně volného času. Tato setkání trvají vždy
cca jeden týden, takže se „už mohlo něco vyvinout.“ Jako motivy pro volbu sousední země jsou
uváděny:
• zvědavost
• hospodářské důvody (možnosti podpory: Město Cheb, Česko-německý fond budoucnosti,
ministerstvo, Euregio Egrensis, Kiwanis Cheb aj.)
• Blízkost k domovu (mj. kvůli lékařskému zaopatření)
Jazyk je skutečným problémem jen za určitých okolností, především při diskusi na věcné téma.
Diskuse
Dnešní situace lidí s postižením v Čechách je srovnatelná se situací v Německu před zhruba
třemi až čtyřmi desetiletími.11 V posledních letech vznikla řada zařízení ze soukromé iniciativy
postižených rodin. Široká síť zařízení a organizací ještě neexistuje. „Chráněné dílny“
v Čechách kupříkladu odpovídají jen v určitém srovnání dnešním „Werkstätten für Leute mit Behinderung / Dílnám pro lidi s postižením“ v Bavorsku co do velikosti, vybavení a podpory.
Ohledně hranice překračující spolupráce sice stanovují politici na úrovni EU a zemských vlád,
stejně jako jiní nadřazení funkcionáři rámcové podmínky, všichni účastníci workshopu mají však
shodnou zkušenost, že realizace a úspěch hranice překračující práce souvisí v první řadě úzce
s angažmá a výdrží jednotlivých účastníků na operativní úrovni.12
Velkou překážkou je pro zainteresovaná zařízení identifikace vhodných partnerů na opačné
straně hranice. Tento problém představuje důležité východisko pro úvahy ohledně budoucích
aktivit.
Aby bylo možno financovat práce s postiženými, příp. hranice překračující aktivity, existují
některé dotační zdroje (např. evropské, státní, komunální prostředky), přístup k nim je však
nesnadný. Za určitých podmínek je možno najít odbytiště pro vlastní výrobky a služby na
volném trhu.
Výsledky
Setkání mělo velmi dobrý ohlas, tj. ze strany zařízení a organizací existuje zájem o sousední
zemi, event. o rozvíjení kontaktů a společných aktivit s vhodnými partnery. Jako nápad je
nedořešená otázka určitého „poradenského centra“, které by pro organizace a zařízení pro
práci s postiženými zprostředkovalo přeshraniční kontakty a nabízelo podpůrné služby.
V tematicky úzce pojatých workshopech je třeba se znovu věnovat jednotlivým obsahům, jako
jsou „vzdělání a práce“ nebo „volný čas“, a podrobně o nich diskutovat a dále je rozvíjet.
11
Hochfränkische Werkstätten Hof nesly při svém založení před 35 léty název „Beschützende Werkstatt / Chráněné
dílny“. Pojmovou příbuznost k výrazu, který se nyní běžné používá v Čechách, nelze přehlédnout.
12
Toto odpovídá ohodnocení ministra zahraničí České republiky, Karla Schwarzenberga: „Na zasedání pracovní
skupiny pro zahraniční a bezpečnostní politiku CSU ve Straubingu poukázal Schwarzenberg zejména na
přibývající hranice překračující kontakty mezi školami, mládežnickými organizacemi, ale i městy a obcemi. Malé
iniciativy, jak řekl Schwarzenberg, jsou důležitější než setkání vysoké politiky.“ (Radio Praha, zprávy ze dne 12.
května 2007).
27
Stanovili jsme si, že již druhý workshop v rámci této studie na téma „Práce a zaměstnání“
pojmeme jako konkrétní výměnu zkušeností.
Z podnětu účastníků jsme k zápisu přiložili informace o sociálních systémech obou zemí.
4.4
Workshop II (5. června 2007)
Na rozdíl od prvního workshopu bylo toto setkání obsahově pojato velmi úzce. Z Čech
přicestovali čtyři hosté, z Bavorska se zúčastnili dva pracovníci chráněných dílen, takže bylo
přítomno deset osob (včetně tří referentů a jednoho tlumočníka).
Na program jednání tohoto workshopu jsme zařadili vedle uvítání a představení účastníků dvě
zařízení v Hofu:
• Hochfränkische Werkstätten, Hof (www.hw-hof.de)
Anne Loncsek
• Integra Hof gGmbH (www.integra-hof-ggmbh.de)
Reimar Neumann
28
Díky nízké účasti bylo možno během celé akce předmětné obsahy znamenitě do detailu
prodiskutovat, takže i němečtí účastníci získali poznatky o českém systému a aktuální situaci v
oblasti „práce a zaměstnání“.13
Diskuse
Podle zkušenosti z prvního workshopu čeští účastníci podobně vyzdvihli zvláštní dějinný vývoj,
z něhož plynou velké rozdíly mezi zařízeními a službami pro lidi s postižením v Čechách a v
Německu.
Návštěva ve firmě Integra Hof, Integračním podniku s většinou postiženými pracovníky, která
se prosazuje na volném trhu a jako podporu dostává jen takzvané dotace na začlenění,
přístupné všem podnikům, jasně ukázala, že „chráněné dílny“ v Čechách odpovídají spíše
integračním firmami (jako je Integra), než německým „Werkstätten für Leute mit Behinderung“.
Jak zástupce chráněné dílny „Joker“ v Chebu, tak i zástupce firmy Integra Hof hovořili o
nejistotách v plánování plynulého financování a hospodářské stability.
Dále musejí zařízení v Čechách dbát na nový zákon, který říká, že všichni pracovníci
sociálních služeb musejí být akreditováni. Tento požadavek splňují jen za určitých předpokladů,
které jsou však nastaveny velmi přísně. Například při přerušení výdělečné činnosti akreditace
pozbývá platnost.
Výsledky
I tento workshop hodnotili účastníci pozitivně. Zejména zaměření na jasně vymezené téma dalo
velký prostor pro diskusi a detailní dotazy. S ohledem na hranice překračující aktivity účastníci
podotkli, že v oblasti „práce a zaměstnání“ mohou realizovat společné akce nebo projekty jen
s velkými obtížemi. Jako důvody byly uváděny rozdílné sociální systémy, momentálně ještě
omezený pohyb pracovních sil a dále skutečnost postižení cílové skupiny jako takové.
V pohledu na Evropskou unii je ovšem česko-bavorská výměna zkušenosti nezbytná.
Z okruhu účastníků vzešel podnět provést následné setkání v Čechách. Vedle „chráněné
dílny“ by bylo možné navštívit i bydlení pro postižené, příp. skupinové bydlení.
5.
Ideje a perspektivy hranice překračujících svazků
Zkušenosti – i z jiných zpráv14 nebo jiných projektů – ukazují, že počet těch, kteří se na práci s
postiženými podílejí a kteří jsou nebo by byli rádi činní v bavorsko-českých vztazích, je v
porovnání k celku relativně malý. Bylo by zbytečné spekulovat o příčinách.15
13
Ve věci obsahů přednášek je třeba na tomto místě odkázat na uvedenou Internetovou prezentaci příslušného
zařízení.
14
Máme tu na mysli např. stupeň rozšíření výuky českého jazyka na školách v blízkosti hranic. V této oblasti je ale
možno v poslední době zaznamenat pozitivní trend.
15
Na bavorské straně byla vědecky zdůvodněna za vývoj jistě spoluodpovědná skepse obyvatelstva vůči všemu, co
je cizí: „Nápadné je přitom, že její autoportrét odkazuje ve všech regionech [Šumava, Horní Falc a Smrčiny] stejnou
měrou na relativně uzavřená sociální společenství, zakládající se na totožnosti členů. Taková společenství sama
sebe definují v podstatě podle původu, jazyka a také mentality. K „jiným“, tedy v tomto případě také, ale právě
nejen k Čechům, se taková společenství chovají zpravidla distancovaně. Přistěhovalkyně vysvětluje, že je jí
zatěžko s lidmi z regionu „žít v srdečném, otevřeném vztahu“. I po létech zůstává „cizím“. Ve shodě s tím se
popisují starousedlíci jako „drsní“, „málomluvní“, „hrubí až neomalení“, „konzervativní“ nebo „úzce, takhle
ohraničení“. […] Hranice do Čech na východě […] představuje pro většinu zřetelné ukončení regionálního světa.“
Ale i pro mnoho Čechů končí vlastní kulturní okruh na hranici: „Mnoho obyvatel českého pohraničí […] má radost
z toho, že mohou cestovat do několika směrů, svůj svět však definují jako hranice překračující jen zřídkakdy. […]
29
Ovšem i vztah osob aktivních v přeshraničním styku není ke všem na tom zainteresovaným
příznivý, tj. existuje mnoho zvědavců, kteří však nerozvíjejí žádné aktivity. Jako důvody
uvádějí v dotaznících většinou nedostatečné personální zdroje a nedostatek možností.
Jazyková bariéra hraje jen podřadnou roli, stejně tak jako skutečnost, že je „klientela středně až
těžce duševně postižená“.
Závěrem pak musí být nabídka podpory a pomoci zainteresovaným účastníkům16, řada
podnětů a impulzů, a takovým způsobem vést kupředu proces evropské integrace.
Dlouhodobým cílem má být nenapadnutelná samozřejmost a chápání sousedských aktivit,
které dosáhly trvalého statutu „setrvačnosti“.
5.1
Druh postižení
Pokračující projekty této práce musejí mít vždy přímý explicitně uvedený vztah k druhům
postižení – viz též bod 4.
Z rozhovorů a akcí je zřejmé, že se těžiště v rámci této studie přesunulo do oblasti duševních,
psychických postižení a poruch v učení. Lidé, kteří jsou postižení výlučně tělesně nebo
smyslově, vedou – v Německu na základě dějinného vývoje samozřejmě lépe než v Čechách –
svůj život z velké části se sebeurčením a na vlastní odpovědnost; méně se dostávají do styku s
většinou zařízení a organizací uvedených pod bodem 4.2 (školská, příp. pomocná zařízení,
dílny pro postižené lidi, chráněné bydlení).17 Pro tělesně nebo smyslově postižené lidé jsou
středem zájmu primárně infrastrukturní a technická zlepšení, aby dosáhli co možná největší
bezbariérovosti. V česko-bavorském regionu se tento aspekt týká především také cestovního
ruchu jako hospodářského faktoru, přičemž jsou zde těmi správnými kontaktními partnery svazy
cestovního ruchu a obce.
Následující úvahy a perspektivy se tedy vztahují především na přeshraniční aktivity lidí s
duševním, psychickým postižením nebo poruchou v učení (bod 5.3). Těm, kteří se na
práci s postiženými podílejí, je věnována separátní kapitola (bod 5.2). Vedle zkušeností
z projektové fáze sem jsou pojaty podněty z projektové skicy „Německo-polsko-české agentury
pro sociální práci“ od paní Prof. Dr. Roemheld (viz přílohu 4).
5.2
Učíme se od souseda:
Výměna zkušeností, transfer vědomostí účastníků
Ve všech oblastech sociální práce je výměna zkušeností důležitým prvkem zajišťujícím kvalitu
práce.18 Kromě odborných lékařsko-technických témat hraje svoji roli interdisciplinární
moment, právě mezi zařízeními a organizacemi s různou orientací činnosti a služeb. Pro
sociálního pedagoga, který pracuje v bytovém komplexu pro lidi s duševním postižením, je
velkou výhodou, je-li informován také o strukturách a postupech v dílně pro postižené lidi, nebo
má znalosti o možnostech dovolené pro lidi s postižením. Se zřetelem na propustnost česko-
Přes hranici jezdí většina dotazovaných na nákup, četnost jízd se snižuje, protože diskonty vznikly i v Čechách a
cenové rozdíly jsou už jen nepatrné.“ (Dr. Weigl / Novotný, 2005)
16
Chtít dosáhnout nezainteresované účastníky nemá smyslu: „Cílem iniciativ ke zlepšení bavorsko-českého přediva
vztahů podél hranice nemůže být snažit se ‚obrátit‘ na srdečné vnímání souseda osoby, které zaujímají obranný
postoj nebo ztuhly v nehybnosti. Na to jsou vzájemné pozice příliš zatvrzelé.“ (Dr. Weigl / Novotný, 2005)
17
V rámci školního, příp. pracovního vzdělávání existují pravdaže speciální zařízení, kupříkladu pro nevidomé.
18
To platí tím víc se zřetelem na úsilí o harmonizaci školního a profesního vzdělávání v Evropě, pomysleme
kupříkladu na ECVET.
30
německé hranice, která přibývá ve všech oblastech, to platí přirozeně také v hranice
překračující spojitosti.
Toto zpočátku spíše teoretické řešení je odůvodněno zkušenostmi z tohoto projektu, a také
ve zmíněné projektové skice paní Prof. Dr. Roemheld se konstatuje „narůstající potřeba
systematické rozšiřování [hranice překračujících] vztahů“: „společné semináře, exkurze a
projekty“, „hranice překračující sociální a zdravotní plánování“ nebo „hranice překračující
podpora v sociální práci“ jsou jen některé z uváděných hesel. Společný životní a hospodářský
prostor Evropa je možný uskutečnit jen spoluprací, nikoli myšlením jen „na vlastním písečku“.
„Koncept organizovaného transferu zkušeností“ od paní Prof. Dr. Roemheld je širokým, velmi
obsáhlým řešením. Výsledky workshopů však ukazují, že – na rozdíl od česko-saského
pohraničí, kde nikdy nebyly zcela přerušeny kontakty mezi oběma národy – jsme v českobavorském pohraničí ještě docela na začátku. Pohled sice směřuje se zájmem k bavorskému
nebo českému sousedovi, avšak tykadla jsou kvůli nedostatku personálu nebo chybějícím
možnostem vysunuta do sousední země jen zřídka.
Znamená to připravit se, a těm, kteří se na práci s postiženými podílejí, nabídnout pomoc tak,
aby bylo možno učinit zkušenosti a navázat první kontakty. Jako zdařilý, konkrétní příklad
poukažme na workshop II, při kterém si odborníci fundovaně a dopodrobna vyměňovali své
vědomosti a zkušenosti. A aby bylo možno zveřejnit úspěšné myšlenky a aktivity a tak „oheň
předat dál“, je samozřejmě třeba i velkých diskusních fór, které povzbudí a nadchnou i ty
účastníky práce s postiženými, kteří dosud nepřemýšleli a nejednali přes hranici.
Nadstavba nad takovými hranice překračujícími aktivitami ve formě jisté „Agentury pro sociální
práci“, jak navrhuje Prof. Dr. Roemheld, má smysl teprve tehdy, když je na operativní úrovni
dostatečně široká základna, která je ochotna koordinační místo akceptovat, podpořit a
spolufinancovat.
5.3
Společné zkušenosti lidí s postižením:
Evropská identita a další témata
V průběhu vypracování studie se přímá účast lidí s postižením dostala do nevýhodné pozice.19
Soustředění na duševní, psychické postižení a poruchy v učení však dovoluje – vycházeje i
z dialogu s ošetřovateli a poskytovateli sociálních služeb – formulaci návrhů a skic, jak je
možno k tématu přistupovat.
Pohnutky a obsahy
Takzvané „hranice překračující svazky“ definují samo sebou formu struktury, ale pojem nic
nevypovídá o obsahu a cíli. V předchozí kapitole, týkající se těch, kteří se na práci s
postiženými podílejí, jsou témata jednoznačně nazvána; jde o výměnu zkušeností a – na vyšší
úrovni – ztvárnění společného životního a hospodářského prostoru Evropy. Na úrovni lidí s
postižením se nabízejí – analogicky k rovině obyvatel pohraničí bez postižení – prvky
každodenního světa, kupříkladu:
19
To záleží v první řadě na chybějícím přímém přístupu k lidem s duševním, psychickým postižením nebo postižením
v učení, event. na nepatrné odezvě ze strany svazů a zájmových zastoupení lidí s výlučně tělesným nebo
smyslovým postižením.
31
• Cestování a volný čas
• Život a bydlení
• Práce a zaměstnání
Důležitou roli při všech hranice překračujících aktivitách hraje mezi jiným cíl posílit vědomí
evropské identity, tj. při česko-bavorských setkáních je třeba přiznat určitou prioritu vyrovnání
se se změnami v Evropě.20
Realizace
Podle obsahu přeshraničních aktivit se doporučuje diferencovaný postup realizace.
Z rozhovorů, stejně jako i z vlastních zkušeností vykrystalizovalo ohledně otázky, jak reagovat
jako obyvatel pohraničí a tím jako ten, koho se to bezprostředně týká, na otevření hranice,
víceméně podobně probíhající schéma:
• Nejprve je člověk zvědavý na sousední zemi: Jak to tam vypadá? Jací jsou tam lidé? Jaká
města a jaké regiony jsou zajímavé? Jak je kde možno trávit volný čas?
• Na jiné úrovni se do dění vpravuje sám návštěvník svými vlastnostmi a zájmy: Jak vypadá
moje povolání v sousední zemi? Kde se mohu věnovat mému hobby? Jak mohu (nebo můj
spolek) navázat kontakt se stejně smýšlejícími? Pro lidi s duševním, psychickým postižením
nebo s poruchou v učení je pravděpodobně zvláště zajímavé, jak vypadá v sousední zemi
život jim rovných.
• Konečně si můžeme pohrávat i s myšlenkami, na jedné straně hranice bydlet a na druhé
straně hranice vykonávat svoji profesi a vydělávat si na živobytí, jak je tomu např. na
nizozemsko-německé nebo belgicko-německé hranici už všední. Ovšem pro zaměstnance,
kteří pracují třeba v dílnách pro lidi s postižením, nebude pravidelné dojíždění za prací přes
česko-bavorské hranice v krátkodobém horizontu uskutečnitelné: za prvé je prozatím
omezena volnost pohybu pracovníků a služeb, za druhé je mnoho nezodpovězených otázek
týkajících se dotací, už jen na základě strukturálních rozdílů (viz též bod 4.4).
Je zřejmé, že náklady na realizaci těchto hranice překračujících aktivit bod od bodu stoupají.
Stačí-li k prvnímu poznání sousední země krátká cesta, je již pro cílenou partnerskou výměnu
zapotřebí mnohem vyšších nákladů. Znamená to zabrat a nabídnout podporu
zainteresovaným.
6.
Výhled
Bude to – i pro lidi s postižením – ještě dlouhá cesta, než dojde k pochopení česko-bavorského
pohraničí jako společného životního a hospodářského prostoru. Bude zapotřebí vyvolat
ještě mnoho malých kroků, zásadních změn ve státě a v zemi, v hlavách a v srdcích. Tato
studie se rozumí jako jeden z těchto mnoha malých kroků.
Malé iniciativy jsou důležitější než setkání velké politiky, řekl Karel Schwarzenberg v květnu
2007.21 V tomto smyslu by měl následný projekt této studie zcela pragmaticky navázat na tento
20
Pro lidi s malými jazykovými schopnostmi například existuje velmi dobře sestavená informační brožura o situaci
postižených lidí v Evropě v takzvaném „lehkém jazyku“: „Einfach Europa?! – Was Sie über die Politik für behinderte
Frauen und Männer in Europa und auf der Welt wissen sollten (Jednoduše Europa?! – Co byste měli vědět o
politice pro postižené ženy a muže v Evropě a ve světě). Netzwerk Artikel 3 e.V., 2006.
21
Viz poznámka pod čarou 12.
32
základ a zvědavým zařízením a organizacím nabídnout pomoc tak, aby rozhýbal a realizoval
hranice překračující aktivity (viz bod 1). Přirozeně to znamená pohybovat se v zákonném
rámci; zkušenosti však ukazují, že rozhodujícím způsobem o úspěchu nebo neúspěchu
jakéhokoli druhu aktivit ještě více rozhodují osobní zájem a angažmá. „Když chceš stavět loď,
tak nesvolávej lidi bubnováním, aby obstarali dřevo, připravili nástroje, rozdali si úkoly a práci,
ale nauč je tužbě po dalekém nekonečném moři“ (Antoine de Saint-Exupéry) – přeneseno na
Evropskou unii se to týká hospodářské, sociální a kulturní výměny přes vnitřní evropské
hranice, stejně jako šance uchopit evropskou myšlenku a aktivně ji spoluutvářet.
7.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rejstřík použité literatury
Dr. Becker, Ulrich / Matthäus, Claudia: Rehabilitation in der Europäischen Union. V: Verband Deutscher Rentenversicherungsträger: Deutsche Rentenversicherung, 59. ročník, 1112/2004, S. 659-678.
Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung: Bayern-Kaleidoskop. Mnichov,
prosinec 2006.
Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung: Heime und betreute Wohnformen für volljährige Menschen mit Behinderung in Bayern. Mnichov, leden 2007.
Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Gleichstellung behinderter Menschen.
Bonn, leden 2007.
Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Ratgeber für behinderte Menschen. Bonn,
listopad 2006.
Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Sozial-Kompass EUROPA – Soziale Sicherheit in Europa im Vergleich. Bonn, říjen 2006.
Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH (vyd.): Behinderung
und Entwicklung – Ein Beitrag zur Stärkung der Belange von Menschen mit Behinderungen
in der deutschen Entwicklungszusammenarbeit. Bonn, listopad 2006.
Europäische Kommission: Europa in Zahlen – ročenka Eurostat 2006-07. Luxemburg, 2007.
Fortbildungsakademie der Wirtschaft (FAW) gGmbH (vyd.): Handbuch Reha-Fachkraft. Kriftel am Taunus, přepracované vydání 2006.
Hunziker, Linda: Das Reiseverhalten von behinderten Kindern und Jugendlichen. Siders,
2006.
Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Situation behinderter Menschen in der erweiterten Europäischen Union: Europäischer Aktionsplan 2006-2007. Brusel, 2005.
Lewerenz, Mario: Rehabilitation in Tschechien. V: Bundesversicherungsanstalt für Angestellte (BfA) (vyd.): Die ANGestelltenVERSicherung (DAngVers), sešit 11, ročník 51, listopad 2004, S. 517-525.
Netzwerk Artikel 3 e.V. – Verein für Menschenrechte und Gleichstellung Behinderter e.V.
(vyd.): Einfach Europa?! – Was Sie über die Politik für behinderte Frauen und Männer in Europa und auf der Welt wissen sollten. Berlín, květen 2006.
Radio Praha (www.radio.cz):
− Engelhardt, Oliver: Rampen, Sportler und Gesetze: Behinderte in Tschechien. 3. prosinec 2004.
− Herdickerhoff, Thorsten: Kultur in der Praxis – wie gut können Rollstuhlfahrer das kulturelle Angebot Prags nutzen. 19. června 2005.
− Hofmann, Grit: Behinderten-WG: Therapieansatz Alltagsleben. 25. června 2006.
33
−
•
•
•
8.
Kirschner, Thomas: Gesellschaftliche Integration geistig Behinderter und psychisch
Kranker soll besser werden. 15. listopadu 2005.
− Schultheis, Silja: Behinderte in der tschechischen Gesellschaft. 25. června 2006.
− Schultheis, Silja: Behinderte in Tschechien. 27. dubna 2006.
Prof. Dr. Roemheld, Regine / Mudrochová, Soňa (Hrsg.): Barrieren überwinden – Behindertenarbeit in der Grenzregion. Drážďany, srpen 2004.
Statistisches Bundesamt: Kurzbericht – Statistik der schwerbehinderten Menschen. Wiesbaden, duben 2007.
Dr. Weigl, Michael / Novotný, Lukáš: Fremd- und Selbstbilder: Die Bedeutung des „Anderen“
für regionale Identitätskonstrukte im bayerisch-böhmischen Grenzraum. Mnichov, 2005.
Přílohy
1. Seznam účastníků workshopu I dne 13. března 2007
2. Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden: přednáška ze 13. března 2007,
Marktredwitz: Práce s postiženými v pohraničním regionu – německo-český projekt v
Euroregionu Elbe–Labe.
3. Seznam účastníků workshopu II dne 5. června 2007
4. Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden: Německo-polsko-česká agentura pro
sociální práci – projektová skica. Z: Prof. Dr. Roemheld, Regine / Mudrochová, Soňa (vyd.):
Překonávání bariér – práce s postiženými v pohraničním regionu. Drážďany, srpen 2004.
34

Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách – situace a

Transkript

Podobné dokumenty