lodni_denik.
Transkript
Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) MŮJ lodnÌ DENÕK ........................................................................ 1 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 2 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) t·bor litultovice-piln˝ ml˝n kryštof kolumbus 3.—13. 7. 2010 3 GPS SOUŘADNICE 49°53´12.8´´N, 17°44´30.44´´E Litultovice-Pilný mlýn Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) t·bořiště na štěrkovce 4 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) m· vlastnÌ mapa okolÌ 5 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) m· družina ............................................................... (n·zev) ............................................ (barva) (jmÈna a podpisy členů našÌ družiny) 6 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) n·š pokřik 7 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ostatnÌ družiny 8 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 9 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) T¡BOROV› DEN 10 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 11 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) celot·borovka Kryštof kolumbus 12 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Každý bod, který získá vaše družina do celotáborovky, si můžeš do mapy zakreslit kroužky v barvě družiny a ve směru Kolumbovy plavby, podobně jako to děláme na naší společné nástěnce. 13 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 14 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 15 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 16 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 17 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den prvnÌ: sobota 3. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 18 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 19 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den DRUH›: NEDĚLE 4. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 20 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 21 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 22 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Můj sen je... Přeji si dokázat... Přeji si umět... Chci být? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 23 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den třetÌ: pondělÌ 5. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 24 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 25 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 26 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 27 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Vyber 3 citáty o přátelství, které se ti nejvíce líbí, a očísluj je od prvního do třetího místa. Přátelství je jedna duše ve dvou tělech. (řecké přísloví) Neopouštěj starého přítele, žádný nový se mu nevyrovná. (Sírachovec 9,10) Jeden přítel udělá pro naše štěstí daleko víc, než tisíc nepřátel k naší smůle. (Cicero) Když budeš nejubožejším chudákem a zůstane ti přítel, pak jsi bohatý. Když usedneš na královský trůn a budeš bez přátel, jsi chudák. (řecké přísloví) Dobrý přítel je ten, kdo o nás mluví dobře i za našimi zády. (anglické přísloví) Člověk má být ke svému příteli takový jako sám k sobě. (Sokrates) Kdo hledá přátele bez chyby, zůstane bez přítele. (turecké přísloví) Věrný přítel je pevná ochrana, kdo ho našel, nalezl poklad. (Sírachovec 6,14) Opravdové přátelství nemluví, ale jedná. (Carl Sonnenschein) Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratil přítele. (Roger Bacon) Upřímný přítel je ten, kdo Tě napomene, kdo Ti řekne pravdu do očí; toho si važ! (Božena Němcová) Jediný způsob, jak mít přítele, je být přítelem. Přítel všech - přítel nikoho. (neznámý autor) (Aristoteles) Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás stále stejně rád. (neznámý autor) 28 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Jaký je dobrý přítel? Co dělá? Co nedělá? EL DOBRÝ PŘÍT Kdo je mým dobrým přítelem, přítelkyní, kamarádem, který mě podpoří, když potřebuji? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 29 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den čtvrt˝: ˙ter˝ 6. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 30 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 31 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 32 MAPA ZAKRESLEN¡ kolumbEM BĚHEM PLAVBY Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 33 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Co má Heinz dělat? V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o zvláštní formu rádia, kterou jeden lékárník v tom městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla drahá, ale lékárník požadoval 10x víc, než jej stála výroba. Za radium zaplatil 200 dolarů, ale za malou nádobku léku požadoval 2000 dolarů. Heinz, manžel nemocné ženy, navštívil všechny své známí, aby si vypůjčil peníze, a usiloval také o peníze od úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu ceny. Vypravil se k lékárníkovi, pověděl mu, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, popřípadě že mu zbytek zaplatí později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil, a chci na něm vydělat peníze.“ Heinz teď neví, co dál, je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást. Má Heinz lék ukrást? ANO, protože................................................................................ NE, protože................................................................................... Jaké bude mít důsledky jeho rozhodnutí lék ukrást? ............................................................................................................. ............................................................................................................. ………………………………………………………………………………. Jaké bude mít důsledky jeho rozhodnutí lék neukrást? ............................................................................................................. ............................................................................................................. ………………………………………………………………………………. 34 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 35 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den p·t˝: středa 7. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 36 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 37 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 38 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 39 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den šest˝: čtvrtek 8. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 40 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 41 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 42 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 43 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Byli jednou čtyři sourozenci. Čtyři děti, které se narodily slepé. Jednoho dne přijel do jejich vesnice cirkus s velkým slonem. Děti toho už hodně o slonu slyšely a toužily jej poznat, chtěly se dostat na jeho vystoupení. Prosily tedy ředitele cirkusu, aby se ho mohly po představení dotknout. Když jim to dovolil, jedno přes druhé vykřikovaly: Kdo má pravdu? 44 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Co vidím? Co je pravda? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 45 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den sedm˝: p·tek 9. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 46 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 47 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 48 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 49 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Kdy jsem měl opravdový pocit viny, špatné svědomí? 50 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Poslouchej dobře příběhy a pak se rozhodni a udělej podle toho fajfku u daného příběhu. Vybrat si můžeš z možností 1 až 5. Jednička znamená lehkou vinu, pětka těžkou vinu. 1 = lehká vina 2 3 Přátelé Lak na nehty Stihnul jsem to Někdy zavolej 51 4 5 = těžká vina Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 52 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Kdo mi ublížil: Komu jsem já ublížil: Mé odpuštění potřebuje... ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 53 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den osm˝: sobota 10. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 54 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 55 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 56 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 57 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Název obrázku: Co může způsobovat takovou situaci? Co tě napadá, napiš k tahajícím rukám. 58 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Co může člověk v takové situaci dělat? Je nějaké řešení? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 59 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den dev·t˝: neděle 11. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 60 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 61 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 62 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 63 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 64 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Co způsobuje mou nejistotu? Kdy jsem nejistý? Co mi dává jistotu? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 65 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den des·t˝: pondělÌ 12. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 66 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 67 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 68 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ZAMYŠLENÍ Za co jsem vděčný, za co chci poděkovat, že jsem zvládl, dokázal? ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 69 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Den jeden·ct˝: ˙ter˝ 13. 7. 2010 TÉMA CO SE DNES VŠE STALO? 70 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 71 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 72 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) ČAS PRO MNE Co mi dnešní den přinesl nového? Co jsem se naučil? Co si chci z dnešního dne odnést, zapamatovat? 73 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) jeden·ctero spr·vnÈho n·mořnÌka Co by měl umět správný námořník nebo námořnice? Schválně, jestli to dokážeš také! Držíme Ti palce! Za každou získanou dovednost si můžeš vybarvit danou část námořníka: 1. Navigace: kompas 2. Plavání: triko 3. Souhvězdí: dalekohled 4. Uzly: šátek na krku 5. Šplh: boty 6. Signalizace: čepice 7. Typy lodí: kotva na čepici 8. Slackline: ráhno, na kterém námořník stojí 9. Skládání loďky: stěžeň, kterého se námořník drží 10. Voda v sudu: kalhoty 11. Námořnický slang: opálená pleť námořníka 74 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 75 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT SOUHVĚZDÍ Velký vůz Snad nejznámější souhvězdí vůbec. Slouží k vyhledávání dalších důležitých hvězd (např. i Polárky). Část souhvězdí je známa jako Velký vůz (viz obrázek, jde vlastně o ocas medvědice s přilehlou částí jejího těla). Podle řecké báje šlo o medvědici, do níž byla zakleta princezna Kallistó, poté co Héra, manželka nejvyššího boha Dia, odhalila milostné pletky mezi Diem a Kallistó. Malý vůz Malý medvěd, často nazývaný též Malý vůz. Jeho nejvýznamnější hvězdou je Polárka (Severka), podle níž lze určit severní nebeský pól (křížek vpravo dole) a sever vůbec. K vyhledání Severky se využívá Velký vůz (hvězdy Malého vozu totiž nezáří tak jasně a je obtížnější je hledat přímo). Pokud tedy spojíme jeho dvě krajní hvězdy a tuto spojnici pětkrát prodloužíme, dostaneme se k Polárce a směr, kterým se na ní díváme, odpovídá severu. Kasiopeia Pět nejvýraznějších hvězd Kasiopeii tvoří snadno rozeznatelné písmeno W (případně M). V antické báji byla Kasiopeja manželkou krále Aithiopie a matkou Andromedy. Chlubila se, že je nejkrásnější z žen. Za trest poslal bůh moří Neptun (řecky nazývaný Poseidon) na aithiopské pobřeží mořského netvora, ten měl zpustošit zemi. Věštba pravila, že netvor se uklidní a země bude zachráněna, pokud mu bude obětována Andromeda. A tak se také stalo. Přikována ke skále na pobřeží, očekávala svojí záhubu. V poslední chvíli však zasáhl hrdina Perseus. 76 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Ukázal netvoru hlavu Medusy, která byla tak strašná, že kdo ji spatřil, zkameněl. Mořská nestvůra se tak změnila v kámen a zřítila se do mořských hlubin. Perseus se poté s Andromedou oženil. Orel Podle řecké báje přilétal každý den obrovský orel k Prométheovi, přikovanému k vysoké skále v pohoří Kavkaz, a živil se jeho játry, která mu do druhého dne znovu celá dorostla. To měl být trest za to, že ukradl z paláce vládce bohů oheň ‚a přinesl ho lidem. Trápení Prométhea ukončil až Herkules. Ten šípem zabil orla, rozdrtil Prométheovy okovy a daroval mu svobodu. Zeus pak umístil orla na oblohu. Aby však byla splněna Diova kletba, musel Prométheus nosit železný prsten, v němž byl zachycen kousek kamene z kavkazské skály a byl tak navěky připoután. Od těch dob nosí lidé prsteny s kamenem na památku Prométheova činu. 77 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT UZLY Lodní smyčka alias dědečkovy brýle, italský uzel, příčkový uzel Jedná se o velmi užitečnou smyčku s všestranným použitím. Je základem pro vázání mnoha jiných uzlů. Horolezci ji používají na sebezajištění do karabin, protože se snadno váže, spolehlivě drží i při zatížení jen jednoho konce, po zatažení ji lze snadno rozvázat a lehce zkrátit. Spolehlivě drží lano na válcových předmětech, ať mají hladký, nebo drsný povrch - hladká ocelová tyč, borová větev s hrubou kůrou, lano... Námořníci ji znají také pod jménem příčkový uzel, protože se odedávna používal k připevňování nasmolených kousků lan jako příček provazového žebříku pro výstup na stěžně. Nehodí se pro vázání na hranaté předměty nebo předměty, k jejichž povrchu nemůže přilnout po celém obvodu - hranoly, bedny, pytle, svazky železa a podobně. Při jeho používání je třeba mít na mysli, že je spolehlivý, jen pokud je zatížení trvalé. Jakmile napětí pomine, uzel se povolí. Více na http://gord.gringo.cz/Uzly/ nebo http://chat.jachtinfo.cz/uzly.htm 78 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 79 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT SIGNALIZACE Námořníci na lodích používají různé druhy signalizace, lodní zvon, námořní signální vlajky, ve snížené viditelnosti také zvukové signály. Námořní vlajková abeceda, neboli oficiálním názvem Mezinárodní signální kód (The International Code of Signals, ICS), je signální soustava, užívaná zejména mezi loděmi a přístavy. Ve své současné podobě se skládá ze 40 vlajek. Vlajky jsou vyvěšovány v počtu jedné až čtyř (při udávání zeměpisné polohy až sedmi) na signálním laně nad sebou a čtou se v pořadí shora dolů. = Zpráva na pevninu = Ne = Žádám lékařskou pomoc námořní signální vlajky Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlajkov%C3%A1_abeceda 80 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Morseovka 81 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT TYPY LODÍ Škuner (n. Schoner; a. schooner) Pod pojmem škuner se skrývaly plachetnice nejrůznějších velikostí a tonáže. Nejčastěji byly škunery používány při dopravě a rybolovu. Trup škuneru zajišťoval velmi dobré plavební schopnosti a oplachtění zajišťovalo dobrou manévrovatelnost a vynikající rychlost. Oplachtění bylo typické škunerové, tj. s převahou podélných plachet. Šalupa (n. Slup; a. sloop, shallop; fr. chaloupe) Jeden z nejmenších typů plachetnic. Používala se jako spojovací, dopravní nebo rybářské plavidlo, které vynikalo velkou pohyblivostí a vynikajícími plavebními schopnostmi. Trup šalupy měl ladné tvary, ostrou příď a záď s malým zrcadlem. Korveta (n. Korvette; a., fr. corvette) Název necharakterizuje žádný standardní typ plachetní lodi. Korvetou mohla být ve skutečnosti jakákoliv loď střední velikosti bez ohledu na tvar trupu nebo oplachtění. Pojem 'korveta' představoval pouze určitou třídu válečných lodí, charakterizovanou zpravidla tím, že její děla byla umístěna pouze v jediné úrovni (na jedné palubě). Byla menší než fragata a měla 14 až 32 děl. Sloužila jako loď výzvědná, spojovací a kurýrní. Koráb (rus. korablj) Koráb je označení pro velkou loď, která se pohybovala prostřednictvím plachet. Zajímavé je, že štíhlým rychlým velkým plachetnicím (kliprům) se tak už neříkalo, míněny zůstaly pouze masivní dřevěné plachetní lodě s vypouklými boky s mohutnou plachetní výstrojí. 82 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Karavela (n. Karavelle; a. caravel; šp., port. caravela) Objevuje se již ve 13. století v Portugalsku, avšak největšího rozmachu dosáhly karavely v 15. století. Stavba lodního trupu i oplachtění vycházelo z arabského vzoru. Název lodi byl pravděpodobně odvozen od řeckého slova 'karabos', což znamená 'malá loď'. Karavely byly původně používány k rybolovu podél pobřeží, později se začaly používat při zámořských cestách španělských a portugalských mořeplavců. Trup lodi byl bachratý a plaňkování plynule přecházelo k oběma vazům. Galéra (n. Galeere; a. galley; fr. galée; it. galeazza) Štíhlá veslice, kterou stavěli již Féničané. Trup galéry byl poměrně nízký a štíhlý. Příď měla daleko dopředu vysunutý kloun, který sloužil k prorážení trupu nepřátelské lodi při námořním boji. Střed trupu byl vyhrazen dvěma řadám lavic, na kterých byly usazeni veslaři. Na zádi byla umístěna přepychová kabina velitele lodi, často nákladně zdobená. Fregata (n. Fregatte; a. frigate; fr. frégate; it. fregata) Název fregata byl odvozen od malých rychlých plachetnic. Fregata byla až do poloviny 19. století především válečným plavidlem a všechny obchodní verze fregaty měly takovou výzbroj, že se válečným velmi přibližovaly. Trup fregaty byl založen na rovném kýlu a měl hruškovitý tvar. Výškově byl trup rozčleněn na řadu palub, které sloužily většinou k umístění lodních baterií. 83 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT SKLÁDÁNÍ LOĎKY Lodička Obdélník papíru přeložíme na polovinu, na hraně označíme polovinu a přeložíme k ní oba rohy. Přehneme dolejší okraje a jejich přečnívající rohy založíme na druhou stranu. Vznikne nám čepice. Tu roztahujeme prsty a skládáme tak, až dostaneme čtverec. Jeho spodní rohy přehneme podle čárkovaného označení každý na jednu stranu, aby vznikl trojúhelník. Máme další malou čepici – tentokrát bez manžet – a když ji znovu roztáhneme (dva krajní rohy uchopíme a roztahujeme je od sebe), lodička může vyplout. 84 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Parník Přeložením vyznačíme na čtverci papíru obě úhlopříčky a všechny rohy přehneme do středu. Potom otočíme na druhou stranu a opět všechny rohy zpřehýbáme do středu čtverce. Stejný úkon opakujeme potřetí – otočíme spodní stranou nahoru a zpřehýbáme rohy. Otočíme spodní stranou nahoru. Komíny parníku vytvoříme na dvou protilehlých rozích tak, že jejich volné části od středu čtverce zvedáme a zároveň roztahujeme otvor komínů (podle předlohy). Vznikne nám tak devátý obrazec, který přeložíme na polovinu, aby oba komíny byly vedle sebe. Nakonec vytáhneme příď a záď parníku. 85 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT NÁMOŘNICKÝ SLANG Ahoy! Původně anglické zvolání "loď před námi!", postupně obecně námořnický pozdrav při míjení lodě. Povel "all hands ahoy" znamená "všichni muži na palubu". Existuje více vysvětlení. Na všech lodích už od starověku platilo desatero pravidel, jak čelit mořské bouři. Když nepomohlo prvních devět, loď byla v rukou Božích, velelo poslední přikázání – kleknout a modlit se! K poctě Ježíšově – AD HONOREM JESU. Anglický přepis této věty má podobu AHOY. Podle třetí verze je možné, že na vodě dobře slyšitelné "Ahóóój!" je vynálezem správných českých vltavských vorařů. Abordáž Abordáž (z fr. abordage, angl. boarding, falling aboard) = (1) V obecném smyslu znamená přistání nebo připevnění lodi ke břehu, nebo dříve také vyslání člunu z lodi ke břehu. (2) Vypravení vojska z lodí k útoku na pevninský cíl. (3) Abordáž ve smyslu útočení se prováděla také mezi loděmi. Dvě se k sobě přiblížily boky, načež pomocí stékacích kotev a přitaháků se sepnuly tak, aby se mohlo palubní mužstvo či vojsko útočící lodi dostat na palubu nepřátelské lodi, k čemuž sloužily i lehké padací můstky. Okolo poloviny 19. století se však od abordáže začalo upouštět, protože díky zdokonaleným zbraním býval nepřítel odražen daleko dříve, než se stačil přiblížit, natož přirazit „bokem k boku“. (4) Abordáží se nazývala i neúmyslná srážka lodí, zaviněná nepozorností nebo z objektivních důvodů (např. přírodními podmínkami). (5) Abordáží se také rozuměla akustická komunikace mezi loděmi. Setkaly-li se dvě na širém moři, stávalo se, že si z nich velitelé vzájemně sdělovali zprávy – na blízkou vzdálenost ústně nebo pomocí megafonu (tehdy zv. dalekomluv), na větší vzdálenost za dobré viditelnosti signály vlajkovými či stožárovými, za malé viditelnosti signalizací zvukovou (troubení, pískání, střelba děly), za noci signály světelnými (svítilnami, ohni, raketami). Amers Amers je orientační objekt na pobřeží, např. maják, zvonice, mlýn, kostelní věž... Někdy amers nesl znamení (koše, koule, vlajky…) jako sdělení o místní hloubce vody, blížící se bouři apod. 86 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Bóje Bóje (fr. bouée, angl. buoy, něm. Boje, it. gavitello) = původně plováky různé zakotvené na dně nebo uvázané k jinému plovoucímu tělesu, které – opatřeny nápadnou barvou, zdaleka viditelnou, a také bidélcem (žerdí), který nesl další znamení (kříž, kužel, kouli, šipku…), také svítilnami, ale i zvonci – vyznačovaly na vodní hladině mělkost, přítomnost vraku, proudu…, místo shozené kotvy, místo uložení kabelu, směr plavební dráhy. Bayboat Člun (zpravidla nafukovaví) sloužící jako záchranný nebo pro vylodění na břeh. Cargo = náklad, zboží nacházející se na lodi, též průvodní listiny o něm Gena, genua Přední trojúhelníková plachta umístěná před stěžněm pevně přichycená pouze za přední lem. Největší ze sady kostatek je gena. Dosahuje až za úroveň stěžně (někdy až na (možná i za) úroveň zadního lemu hlavní plachty), mívá i dvojnásobnou plochu než hlavní plachta. Hamak Hamak (od fr. hamac – čti amak) je v námořnictví visuté lůžko řadového člena posádky. Hamak býval necelé 2 m a asi 1 m široký pruh silného plátna, opatřený v rozích kovovými kruhy k uchycení. Hourání, burácení Hourání, hourácení je kývavý pohyb lodi vznikající hlavně vlněním hladiny, a to po podélné ose lodi, zatímco kývavý pohyb lodi podél příční osy, boční, se zval kymácení. Kabotáž Pobřežní plavba mezi přístavy jedné země. Kotva (řec. ankýra; lat. ancora; a. anchor; n. r Anker) Těžké, vhodně tvarované těleso spojené s lodí lanem nebo řetězem. Kotva po zaklesnutí do mořského nebo říčního dna brání pohybu lodi. Kosatka Kostatka je přední plachta na lodi obecně. Loď může mít kosatek i víc. Pro lodě se dělají různé sady plachet na různé síly větru a kurzy plavby. Nejmenší kosatka se zpravidla označuje jako bouřková kosatka a největší ze sady kostatek je gena. 87 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT Korma = část lodní zádi nad kormidelním sloupem resp. kormidelní deskou. Kurz Směr plavby ve stupních (kruh má 360o, sever je 0o, ve směru hodinových ručiček), severní kurz - jízda na sever. Ládovna = nákladový prostor Landštek = lávka na břeh Levobok Levobok (ang. port či larboard) = plocha levé části lodního trupu od přídě po záď a od kýlu po vrchní palubu. Pravobok je (angl.) starboard. Lodní čas Lodní čas (angl. ship´s time) je aktuální čas přímo na lodi udávaný lodními hodinami. Na říčních a příbřežních lodích je roven místnímu času, na oceánských plavidlech odpovídá času časového pásma, kterým loď právě proplouvá. Lodní zvon Lodní zvon (angl. ship bell) je tradiční prostředek lodní signalizace. Hlavní lodní zvon, zpravidla zdobený, byl na přídi, další zvony byly na velitelském můstku a v ubytovacích prostorech. Lodní zvon na přídi se používal k udávání času (po půlhodinách – rozlišovacím znamením byl počet úderů), k signalizaci za mlhy, k vyhlašování poplachu, k vyhlašování shromáždění posádky apod. Lodní zvony některých starých válečných lodí jsou dodnes cennými exponáty námořních muzeí. Log = zařízení k měření rychlosti lodi. Původně se do kýlové brázdy shazovalo poleno (log), načež se přesýpacími hodinami měřila doba, po níž zmizelo z dohledu. Později malá děrovaná dřevěná deska na 180 m dlouhém laně opatřeném uzly ve vzdálenosti 14,62 m od sebe, která se shazovala 88 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) do kýlové brázdy, načež námořník počítal, kolik uzlů lana logu mu během 30 vteřin prošlo rukama. Počet uzlů lana za tuto dobu se rovnal rychlosti lodi v uzlech. Dnes moderní přístroje. Námořní míle Mezinárodní délková jednotka používaná v námořní dopravě stanovena délkou jedné minuty zeměpisné šířky, což odpovídá přibližně 1852 metrů. Návětrná strana Strana lodi, do které se opírá vítr (vstupuje do lodi). Závětrná strana je pak strana lodi, ze které vítr vane pryč (vystupuje z lodi). Otěž Lano ovládající napnutí (polohu) plachty. Pachole Sloupek na palubě lodi, ze dřeva nebo kovu, sloužící k zachycování lan při uvazování lodi v přístavu (ke břehu). Ráhno (vratipeň) Vodorovná „tyč“, kloubově připevněná ke stěžni držící spodní lem hlavní plachty (rádo se nekontrolovaně přetáčí nad lodí a rozbíjí hlavy). Refovat = zmenšovat plochu plachty jejím částečným nebo úplným skasáváním při plavbě. Spinakr Velká přední plachta („pytel“) vypouštěná před loď při zadním větru. Používáme při jízdě na boční a zadní vítr. Stěžeň (a. mast, n. Mast) Hlavní svislý nosný prvek nesoucí plachtoví (to co trčí z paluby nahoru). Stěžně drží pevné lanoví a mají zařízení k vlajkové signalizaci. Uzel Jednotka rychlosti námořní lodi, která odpovídá jedné námořní míli za hodinu, tj. 1,852 km/h. 89 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) spr·vn˝ n·mořnÌk aneb cO BY SE MI MOHLO HODIT Místo na mé další poznámky 90 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 91 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Bar „U kr·sn˝ch pir·tek“ Rákosníček kiwi sirup 3 cl citronová šťáva 1 cl grepový sirup 1 cl 7-UP na dolití Do sklenice vložíme 3-4 kostky ledu, přidáme sirupy a šťávu a dolijeme 7-UP nebo Sprite. Můžeme ozdobit třeba kouskem ananasu, mandarinky apod. Uragán pomerančový džus červený 1,5 dl pomerančový džus žlutý 1,5 dl kiwi sirup 1,5 cl malinový sirup 2 cl Do vysoké sklenice vložíme 3 - 4 velké kostky ledu, nalijeme sirupy a pomalu po ledu přidáme žlutý a červený džus. Pokud se to povede, vznikne krásný barevný nápoj. Do alkoholické varianty můžeme přidat třeba i gin, vodku nebo bílý rum v množství cca 2 cl. Banánový sen banánový džus 60 ml pomerančová šťáva 90 ml citronová šťáva 30 ml malinový sirup 30 ml perlivá minerálka na dolití Na dno sklenky nalijeme sirup. Ostatní ingredience (kromě minerálky) vložíme do šejkru s ledem a promícháme. Přes lžíci nalijeme nad sirup a dle chuti dolijeme minerálkou. 92 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 93 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) co se mi může hodit Batikování Batikování je technika stará tisíce let, dokonce už i dávní Inkové zdobili svoje oděvy nápaditými vzory a barvami. Batika může sloužit nejen jako zkrášlovadlo, ale i jako záchrana oblečení, na kterém jste si pořídili nevypratelný flek. Vázaná batika je asi nejjednodušší, proto se do ní můžete s chutí pustit. Jaké pomůcky budete potřebovat? - bílé bavlněné tričko - barvy na batikování - nůžky - přírodní provázek - hrnec, něco na míchání, sůl A jak postupovat? Záleží na motivu, který chcete, aby se na triku objevil: Vezmete vybraný oděv a místa, která chcete nechat světlá, ovážete provázkem. Čím více mačkáte, tím více drobných vzorů dosáhnete. Vše pořádně utahujte. Mějte na paměti, že pokud celé své dílo obalíte nějakým materiálem, budete mít na konci spoustu obarveného provazu a obvazu, ale žádný pěkný kousek k vystavování, neboť vše zůstane bílé! Kruhy Nejdříve zvolíme střed kružnic. Tento chytíme dvěma prsty a látku zvedneme nad podložku. Provaz uvážeme kolem požadovaného středu (můžeme do něj vložit např. i korálek a pod ním provést uzel) a látku bud'systematicky složíme, např. do harmoniky, nebo ji jen uhladíme směrem dolů a silně převážeme. Kruhů můžeme na látce vytvořit libovolné množství a velikosti. 94 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) Skládané pruhy Látku jednoduše poskládáme do harmoniky a na délku převážeme. Pokud budeme harmoniku skládat vodorovně, vzniknou pruhy vodorovné, pokud svisle, vzniknout pruhy svislé. Při batikování dbejte návodu na zadní straně obalu barvy. Vždy je tam uvedeno, kolik vody máte na barvenou látku (příp. na balíček barvy) použít. Když použijete vody méně, bude barva sytější. Do roztoku barvy se přidává vždy sůl. Až voda vychladne (!), můžete začít s obvazováním další vrstvy a barvením v tmavší barvě. Pokud již nechcete barvit další barvou, látku ještě před vymácháním vložte do kýble s roztokem octa a vody. Ocet působí jako ustalovač a textilie nebude při pozdějším praní tolik pouštět. Asi po půl hodině látku dokonale properte ve vodě, dokud nepřestane barvit. Pro batikované textilie se obecně doporučuje praní v ruce, které je k barvám nejšetrnější. Při prvních praních se může barva mírně uvolňovat, proto dejte pozor na obarvení jiných oděvů. Postupně je možné přejít k praní v pračce na 30 až 40° C. 95 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) co se mi může hodit 96 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 97 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 98 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 99 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 100 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 101 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 102 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 103 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 104 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 105 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 106 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 107 Kryštof Kolumbus (Štěrkovka 3.—13. 7. 2010) 108
Podobné dokumenty
učení mistrů moudrosti
Obsahuje moudrost, očišťování, proměňování, soucitnost, milosrdenství, vzývání a ceremoniál.
Jeho barva je (světle) fialová. Jeho řídící osobnosti jsou nanebevzatý mistr Saint Germain,
archanděl Za...
H neživá - perspektiva
Marušku. Jelikož chce jít na odpočinek, chce jedné z dcer svěřit vládu, a to té, která ho má
ráda nejvíce. Když se dcer zeptá, jak ho mají rády, Drahomíra řekne, že ho má ráda jako
zlato, a Zpěvank...
Vydáno pro vnitřní potřeby 63. PTO PHOENIX k přípravě na IX. a X
dědečkovy brýle, italský uzel, Munterův uzel, příčkový uzel
Ambulanční spojka
Lodní smyčka
Jiná jména: dědečkovy brýle, italský uzel, Munterův uzel, příčkový uzel
Jedná se o velmi užitečnou smyčku s všestranným použitím. Je základem pro vázání mnoha jiných
uzlů (třeba pro tu...
Ambulancni uzel Používá se na svazování dvou lan přibližně
jiných uzlů (třeba pro turbany). Horolezci ji používají na sebezajištění do karabin, protože se
snadno váže, spolehlivě drží i při zatížení jen jednoho konce, po zatažení ji lze snadno
rozvázat a l...