Zpráva z praktika
Transkript
Zpráva z praktika
Studijní obor: Technika ochrany životního prostředí Zpráva z praktika Analýza huminových látek dvou povodí v Jizerských horách (Česká republika) Praktikum od 27.03.2006 do 07.07.2006 na Český hydrometeorogický institut, Jablonec nad Nisou Překlad z německého originálu: „Analyse von Huminstoffen in zwei Einzugsgebieten im Isergebirge (Tschechische Republik)“ Autor: Arnstadt, Tobias UT04 Konzultant: Ing. Libuše Bubeníčková Dr. rer. nat. Christina Seidler Přeložila: Hamernikova, Jana UT04 Czech Hydrometeorological Institut, Praha Internationales Hochschulinstitut Zittau Zittau SS 2006 I ______________________________________________________________________ Poděkování Můj zajímavý semestr praktika v Jablonci nad Nisou, stejně jako tato práce byla doprovázena podporou mnoha lidí, kteří mi byli vyšli vstříc a byli nápomocni. Všem bych chtěl tímto srdečně poděkovat: Panu Rudolfu Hancvenclovi za péči a pomoc při nejrůznějších otázkách, zajímavé vysvětlení a za mnohé krátké i dlouhé exkurze v Jizerských Horách a Malé Skále. Paní Ing. Janě Kulasové za zastoupení při odběru vzorků, měření pH-hodnot, stejně jako exkursi do úpravny pitné vody Souš a laboratoří v Jablonci nad Nisou a Liberci. Paní Ing, Janě Pobříslové za soustavné upravování a poskytování hydrologických a klimatických dat, stejně jako za společné výlety. Panu Ing. Janu Jirákovi za uvedení do ArcView GIS, pomoc při vytváření map a společné výlety i pochůzky podél toku. Paní Ing. Libuši Bubeníčkové z Českého hydromeorologického Institutu v Praze za společné diskuse o mých výsledcích a za zpracování všech formalit. Frau Dr. rer. nat. Christina Seidler für die Betreuung des Praktikums von Seiten des IHI-Zittau sowie der schnellen und unkomplizierten Beratung in vielfältigen Fragestellungen Herrn M. Sc. Matthias Kinne für die Einführung in die Analytik mit der HPSEC, der Anleitung zur Auswertung der Ergebnisse, Beratung bei verschiedensten Fragestellungen Herrn Dr. Renė Ullrich für Hinweise zur Bedienung der HPSEC und gelegentliche Reparaturen Herrn Dipl. Ing. Martin Kluge für das Fortsetzen der Analytik, wenn sie ausgefallen war und ich wieder zurück in die Tschechische Republik musste Herrn Prof. Dr. rer. nat. Wolfgang Ramm für die Kooperation mit der FH Zittau/Görlitz und dem Ermöglichen der DOC-Analysen Frau Corina Lorenz für die Durchführung der DOC-Analysen Frau Heike Heidenreich für die Analyse der verschiedenen Proben auf Schwermetalle, dem Bereitstellen und Aufräumen der Probeflaschen Frau Dipl. Ing. (FH) Gerlinde Liepelt für die Analyse einiger Proben auf Anionen, auch wenn die Ergebnisse keinen Eingang in diese Arbeit gefunden haben und dem Bereitstellen und Aufräumen der Probeflaschen ______________________________________________________________________ II ______________________________________________________________________ Herrn Dipl. Ing. Matthias Kändler für den Proben-, Flaschen- und Literaturtransport sowie für Hilfestellung bei ArcView GIS Den Technischen Assistenten im Mikrobiologie Labor für das Reinigen meiner Probenahmeflaschen Meiner Familie für die vielseitige Unterstützung ______________________________________________________________________ III ______________________________________________________________________ Shrnutí V rámci této práce bylo zkoumána vhodnost využití huminových látek, coby přirozených tracerů, k identifikaci různých oblastí původu a různých odtokových složek. Při výzkumu byla pozorována a analyzována dynamika huminových látek v závislosti na odtoku v čase i prostoru pro povodí Uhlířská (UHL) a Jezdecká (JZD) v Jizerských horách v České republice v časovém rozmezí od 20.03.2006 až 12.06.2006. Obě povodí se vyznačují ve vysokém plošném podílu silně organickými půdami. Při kontinuálním testování proběhl odběr vzorků vždy na odtoku z dané oblasti. Testování průběhu toku bylo provedeno ve dvou termínech (22.05.2006 a 31.05.2006 v UHL, 23.05.2006 a 01.06.2006 v JZD) při rozdílných hydrologických situacích. Získané vzorky byly zkoumány pomocí High Performance Size Exclusion Chromatography (vysokotlaké chromatografie) na huminové látky a jejich koncentraci. Dále byla měřena hodnota pH a ojediněle i rozpuštěný organický uhlík. V některých případech byla rovněž určena koncentrace těžkých kovů. Ve vzorcích bylo možno určit pomocí molekulové hmotnosti fulvinové kyseliny, což potvrdily i srážecí pokusy. Na základě výsledků testování průběhu toku se nechá zjistit podobný trend koncentrace kyseliny fulvinové (nejdříve lehce rostoucí, později lehce klesající) v obou tocích od pramene až po opuštění povodí. Dále bylo možno určit další tendence, které souvisí s oblastí jejich vzniku. Z kontinuální testování byla zjištěna souvislost mezi koncentrací kyseliny fulvinové a odtokem podobná logaritmické funkci. Pro pH-hodnoty a koncentrace fulvinových kyselin lze určit lineární souvislost. Obecně se nechá v chování rozlišit období tání sněhu od období následujícího. Během tání sněhu je korelace vždy horší než v čase poté. Pro jednotlivé výsledky se zvýšeným odtokem bylo provedeno detailní testování. Dále byly spočítány frakce huminových látek pro celé období v obou pozorovaných oblastech. ______________________________________________________________________ IV ______________________________________________________________________ Obsah 1. Úvod a cíle -1- 2. Teoretické základy -2- 2.1. 2.2. Huminové látky ve vodě Charakteristika humnových látek -2-2- 3. Matriál a metody -5- 3.1. 3.1.1. 3.1.1.1. 3.1.1.2. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.3. 3.3.1. 3.3.1.1. 3.3.1.2. 3.3.2. 3.3.2.1. 3.3.2.2. 3.3.2.3. 3.3.2.4. 3.3.2.5. 3.3.3. 3.3.4. 3.3.5. Zkoumaný region Poloha Uhlířská Jezdecká Geologie Půda Využití Podnebí Zjišťování měřených hodnot v oblasti Průtok Srážky Výška sněhu Teplota Zjišťování chemických parametrů Odběr vzorků, transport a uložení Kontinuální testování na odtoku z oblasti Testování průběhu toku Určení obsahu a druhu huminových látek Příprava vzorků Analýza huminových látek Kalibrace molekulární hmotnosti Kalibrace fulvinových kyselin Srážecí zkoušky Měření pH a vodivosti DOC-Analýza Analýza těžkých kovů -5-5-5-6-6-7-8-8-8-8- 10 - 11 - 11 - 12 - 12 - 12 - 13 - 14 - 14 - 14 - 16 - 17 - 20 - 20 - 21 - 22 - 4. Vyhodnocení - 23 - 4.1. 4.2. 4.2.1. 4.2.1.1. 4.2.1.2. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.2.5. Druh rozpuštěných huminových látek Výsledky kontinuálního testování na odtoku z oblasti Odtok a koncentrace fulvinových kyselin Hlavní fáze I - tání sněhu Hlavní fáze II Souvislost koncentrace fulvinových kyselin a odtoku Souvislost DOC a koncentrace fulvinové kyseliny Souvislost hodnoty pH a koncentrace kyseliny fulvinové Frakce kyseliny fulvinové - 23 - 25 - 25 - 28 - 31 - 32 - 34 - 35 - 37 - ______________________________________________________________________ V ______________________________________________________________________ 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.3.3. 4.4. Výsledky testování průběhu toku Jezdecká Uhlířská Srovnávací pozorování povodí Analýza těžkých kovů - 38 - 38 - 44 - 50 - 50 - 5. Závěr - 52 - 6. Použitá literatura - 53 - Přílohy ______________________________________________________________________ VI ______________________________________________________________________ Seznam zkratek CHMI Czech Hydrometeorological Institut DC Dissolved Carbon (rozpuštěný uhlík) DIC Dissolved Inorganic Carbon (rozpuštěný organický uhlík) Diff. Diference DOC Dissolved Organic Carbon (rozpuštěný anorganický uhlík) DOM Dissolved Organic Material (rozpuštěný organický materiál) HPLC High Performance Liquid Chromatography (Vysokotlaká-kapalinová chromatografie) HPSEC High Performance Size Exclusion Chromatography (Vysokotlakáchromatografie) ICP-MS Hmotnostní spektroskopie ICP-OES Atomová emisní spektroskopie IHI Internationales Hochschulinstitut IHSS International Humic Substances Society JZD Jezdecká Mm Molekulová hmotnost NDIR-Detektor Nedispersní infračervený detektor Rz Retenční čas SEC Size Exclusion Chromatography (Vylučovací chromatografie) UHL Uhlířská ______________________________________________________________________ VII ______________________________________________________________________ Seznam obrázků Obr. 1: Struktura huminové molekuly a její vazba na povrch jílového minerálu. Jednotlivé zbytky větších molekul jsou rozpoznatelné. M = ion kovu (Scheffer & Schachtschnabel, 1992) ............................................................... - 4 - Obr. 2: Poloha a úprava pozorovaných poloh v Jizerských horách (zdroj CHMI)......- 5 - Obr. 3: Poměr hladiny vody s průtok použitého k výpočtu průtoku, srovnání se skutečně měřeným průtokem při určitých stavech vody pro oblasti Jezdecká a Uhlířská (zdroj: CHMI) ................................................................. - 9 - Obr. 4: Uhlířská............................................................................................................ - 8 - Obr. 5: Jezdecká ......................................................................................................... - 10 - Obr. 6: Znázornění principu HPSEC (Yonemoto, I. 2006)........................................ - 15 - Obr. 7: Kalibrační křivky kalibrace 1 (30.03.2006) a kalibrace 2 (20.07.2006) Hema bio rozdělovacího sloupce pro různé molekulové hmotnosti použitého polymer-standardu ........................................................................ - 17 - Obr. 8: Píky různých kalibračních standardů při nástřiku 30 μl ve srovnání s originální zkouškou při nástřiku 100 μl ......................................................... - 19 - Obr. 9: Kalibrační přímka k určení závislosti výšky píku ( při 260 nm a retenčním čase ca. 7,5 min)a koncentrace fulvinové kyseliny ve zkoušce..................... - 20 - Obr. 10: Funkční schéma multi N/C 3100 od Analyticjena (zdroj: Analyticjena)) .....- 21 - Obr. 11: Chování retenčních časů během doby výzkumu v JZD a UHL..................... - 23 - Obr. 12: Výška sněhu v Uhlířské a Jezdecké, měřeno v lese v blízkosti limnigrafického domku během období tání ................................................... - 25 - Obr. 13: Výsledky pH-hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Jezdecká.......................................................... - 26 - Obr. 14: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Uhlířská .......................................................... - 27 - Obr. 15: Závislost koncentrace kyseliny fulvinové na odtoku v UHL za zohlednění dvou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ................................................................................................................... - 33 - Obr. 16: Závislost koncentrace kyseliny fulvinové na odtoku v JZD za zohlednění rvou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ................................................................................................................... - 33 - Obr. 17: Závislost DOC na koncentraci fulvinových kyselin ...................................... - 35 - Obr. 18: Závislost hodnoty pH na koncentraci kyseliny fulvinové v UHL z zohlednění dnou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ............................................................................................... - 36 - Obr. 19: hodnoty pH na koncentraci kyseliny fulvinové v JZD z zohlednění dnou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ......- 37 - ______________________________________________________________________ VIII ______________________________________________________________________ Obr. 20: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Desná 22.května 2006 v oblasti Jezdecká. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 14. .......................................................... - 40 - Obr. 21: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Desná 1. června 2006 v oblasti Jezdecká. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 15 ........................................................... - 41 - Obr. 22: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Nisa 23.května 2006 v oblasti Uhlířská. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 16. .......................................................... - 45 - Obr. 23: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Nisa 31.května 2006 v oblasti Uhlířská. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 17. Pro bod 231 byl zvlášť rozlišen přítok R=vpravo, L=vlevo. ............................................................................ - 46 - Obr. 24: Příklad odvodňovacího přítoku v blízkosti bodu 227, foto 22.května 2006..- 49 - ______________________________________________________________________ IX ______________________________________________________________________ Seznam tabulek Tab. 1: Rozdělení huminových látek a jejich vlastnosti (převzato od Ziechmann 1980 S.7 & Scheffer & Schachtschabel 1992 S.58) ........................................ - 3 - Tab. 2: Rozdělení typů půd v povodí Uhlířská a Jezdecká (na základě lesnické mapy, zdroj: CHMI) ........................................................................................ - 7 - Tab. 3: Termíny časy odběru v povodí Uhlířská & Jezdecká ................................... - 13 - Tab. 4: Druhy vzorky a jejich označení při testování ................................................ - 13 - Tab. 5: Srovnání retenčních časů (Rz) kalibrace 1 (30.03.2006) a kalibrace 2 (20.07.2006) hema-biorozdělovacího válce pro různé molekulové hmotnosti (mm) při použití Polmer-standardůse zadáním rozdílem retenčních časů (Rz Diff.).............................................................................. - 16 - Tab. 6: Přehled vyrobených standardů fulvinových kyselin...................................... - 18 - Tab. 7: Přehled vstříknutých objemů a příslušných koncentrací při nástřiku 100µl a stejného množství látky na sloupci ............................................................. - 18 - Tab. 8: Střední hodnoty molekulové hmotnosti prvních 10 a posledních 10 vzorků ............................................................................................................ - 23 - Tab. 9: Výsledky srážecích zkoušek .......................................................................... - 24 - Tab. 10: Parametry jednotlivých fází během hlavní fáze I (tání sněhu) ...................... - 30 - Tab. 11: Parametry jednotlivých fází během hlavní fáze (po tání sněhu).................... - 30 - Tab. 12: Extrémní a střední hodnoty koncentrace kyseliny fulvinové v obou oblastech ........................................................................................................ - 34 - Tab. 13: Přehled frakcí a průtoků v jednotlivých periodách a povodích ..................... - 38 - Tab. 14: Výsledky zkoumání přítoků z 22.května 2006 v povodí Jezdecká................ - 42 - Tab. 15: Výsledky zkoumání přítoků z 1.června 2006 v povodí Jezdecká.................. - 42 - Tab. 16: Výsledky testovaných přítoků Černé Nisy z 23.května 2006 v povodí Uhlířská.......................................................................................................... - 48 - Tab. 17: Výsledky testovaných přítoků Černé Nisy z 31.května 2006 v povodí Uhlířská.......................................................................................................... - 48 - Tab. 18: Přehled určených těžkých kovů ve vybraných zkouškách ve srovnání k různým mezním a doporučeným hodnotám (překorčené hodnoty jsou barevně označeny). Mezní a doporučené hodnoty jsou převzaty z LfU Baden-Württemberg a Roth (2001) ............................................................... - 51 - ______________________________________________________________________ -1______________________________________________________________________ 1. Úvod a cíle V hydrologii bývají často využívány modely a to např. při předpovědi počasí nebo scénářích možných úkazů v povodí. K využití co nepřesnějších výsledků v modelu je zapotřebí detailní znalost jednotlivých procesů. Jedním z elementárních procesů je tvorba odtoku. Při určování tvorby odtoku je nezbytná identifikace rychlých odtokových komponent a oblast jejich vzniku. Toho lze dosáhnout pomocí přírodních a umělých indikátorů. V rámci této práce bylo zkoumána vhodnost využití huminových látek, coby přirozených ukazatelů, k identifikaci různých oblastí původu a různých odtokových složek. Přirozené indikátory musejí být vztažné k oblasti vzniku popř. k odtokovým složkám. To je huminových látek možné, neboť se ve větším měřítku vyskytují jen v určitém půdním horizontu a typu. Při výzkumu byla pozorována a analyzována časová a prostorová závislost dynamiky transportu humnových látek a odtoku ve dvou oblastech Jizerských hor v České republice. Současně byl zjištěny i hodnoty pH daných oblastí a dále pak rozpuštěný organický uhlík v souvislosti s koncentrací huminových látek. Dvě vybrané oblasti, Uhlířská a Jezdecká, patří mezi síť povodí Jizerských hor spravovaných Českým hydrometeorologickým institutem. Jmenované oblasti jsou obzvláště vhodné pro podobný výzkum, neboť velká část půdy v jejich povodí má velký organický podíl a lze ji tudíž uvažovat jako zdroj huminových látek. ______________________________________________________________________ -2______________________________________________________________________ 2. Teoretické základy 2.1. Huminové látky ve vodě Huminové látky představují hlavní složku organického uhlíku ve vnitrozemských vodách, přičemž dominují v rozpuštěné formě (DOC) (Steinberg 2001). Obsah DOC kolísá obvykle mezi 0,1 až 10 mg C/l, ale může dosáhnout až hodnoty 80 mg C/l. Velký podíl na tom mají huminové látky (Volkmann 2002). Rozpuštěné huminové látky mohou mít různou funkci, např. ve vodách chudých na vápenec způsobují kyselý charakter a díky absorpci světla oteplují vodu. Jsou přirozeným lapačem pro mnohé škodliviny a tvoří účinnou ochranu před UV-zářením (Steinberg 2001). Rozlišujeme autochthomní s allochthomní huminové látky. Autochthomní huminové látky jsou tvořeny přímo ve vodách rozkladem fytoplanktonu. Allochthomní látky vznikají oproti tomu pod vlivem terestrického organického materiálu, jako např. zanesených zbytků rostlin, půdy a jiných terestrických rozkladných produktů (Liebezeit 2003). Přitom mohou jen allochthomní huminové látky sloužit coby indikátory k určení vzniku odtokových složek. 2.2. Charakteristika huminových látek Huminové látky jsou přírodní vysokomolekulární organické sloučeniny s většinou typickým tmavým zabarvením (Scheffer & Schachtschabel 1992). Obvykle je dělíme podle jejich rozpouštěcí schopnosti. Klasické rozdělení spolu s jejich vlastnostmi je uvedeno v tab. 1. Rozdílné druhy huminových látek představují ve většině případů různá stádia procesu humifikace (Ziechmann 1980). Podle Zeichmanna (1980) lze označit „Huminstoffe als „Materie im übereinstimmenden Zustand“, nämlich dem der Humifizierung“ (huminové látky jako „látky s odpovídajícím stavu“, tedy humifikace). Podle Zeichmana (1994) se nacházejí huminové látky blízko chaosu, proto nelze rozeznat žádnou základní strukturu ani konstituční vzorec. Podle statických údajů lze v jednom kilogramu huminové látky očekávat maximálně dvě identické molekuly huminových kyselin (Scheffer & Schachtschabel, 1992). Základními prvky huminové molekuly jsou uhlík (54%±10%), kyslík (33%±8%) a vodík (4,5%±3%) (Ziechmann, 1980). Určující pro vlastnosti je ale množství funkčních skupin (Ziechmann, 1980).Obr. 1 znázorňuje možnou strukturu huminové molekuly. ______________________________________________________________________ -3______________________________________________________________________ Podle dosavadních výzkumů dokázané nejdůležitější skupiny atomů a jejich přibližné podíly jsou symbolizovány (Scheffer & Schachtschabel 1992). Tvorbu humnových látek je možno rozdělit do několika fází, radikálová fáze, konfirmační fáze a fáze tvorby huminového systému (Ziechmann 1996). Tab. 1: Rozdělení huminových látek a jejich vlastnosti (převzato od Ziechmann 1980 S.7 & Scheffer & Schachtschabel 1992 S.58) Znak Kyselina huminová Kyselina fulvinová Kys.hymato- Kys. huminová, Šedá kys. melanová hnědá kys. huminová Huminy huminová žlutá– Barva žlutohnědá 43 - 42 C-obsah[%] Molekulová- hnědá šedočerná černá 58 - 62 50 - 60 58 - 62 >60 vzrůstající až 10-5Æ 800 - 9000 hmotnost Rozpustnost ve zřed. NaOH Rozpustnost v Acetylbromidu Chování Hnědá vůči kyselinám Další rozpouštědla rozdílná + + + + + + - - Nesráží se Voda, alkohol Částečné srážení alkohol Sráží se Rozpustný především v bázích ______________________________________________________________________ -4______________________________________________________________________ Obr. 1: Struktura huminové molekuly a její vazba na povrch jílového minerálu. Jednotlivé zbytky větších molekul jsou rozpoznatelné. M = ion kovu (Scheffer & Schachtschnabel, 1992) ______________________________________________________________________ -5______________________________________________________________________ 3. Matriál a metody 3.1. Zkoumaný region Jizerské hory tvoří část hranice mezi Českem a Polskem. Nejvyšší horou na české straně je Smrk s 1124 m. Na polské straně je pak Wysoka Kopa s 1127m. nejvyšším vrcholem hor. V Jizerských horách pramení Jizera a Nisa. Na jihovýchodě se dále připojují Krkonoše. Studené a vlhké klima v posledních 6000 letech napomohlo k tvorbě rašelinišť. V současnosti se jich v Jizerských horách nachází ještě ca. 50 (Kändler 2004). 3.1.1. Poloha V Jizerských horách se vyskytuje sedm povodí, spravovaných a hydrologicky zkoumaných Českým hydrometeorologickým institutem. Výzkum Uhlířské a Jezdecké, dvou z těchto povodí, je představen v této práci. Poloha jednotlivých oblastí je zobrazena na obr. 2. Obr. 2: Poloha a úprava pozorovaných poloh v Jizerských horách (zdroj CHMI) 3.1.1.1. Uhlířská Pozorovaná oblast Uhlířská (UHL) je nejmenší, nejstarší a nejlépe vybavená. Oblast leží mezi Olivetskou horou (východní ohraničení) a Hřebínkem (západní hranice) a Bedřichovskou přehradou na jihu, jak je patrno z obr. 2. Takto vymezené povodí Černé ______________________________________________________________________ -6______________________________________________________________________ Nisy se rozprostírá na ploše 1,87 km2 s nadmořskou výškou mezi 777m a 885m. Průměrné roční srážky činí 1400mm a průměrný roční odtok pozorovaného místa dosahuje 0,063m3/s, což odpovídá ročnímu odtoku 1062mm. Černá Nisa pramení v západní části povodí a teče na jih. Na odtoku z oblasti je měřen průtok pomocí limnigrafického domku (bod 245 v příloze I a III). Po opuštění oblasti protéká Černá Nisa přehradou Bedřichov a dále teče do Lužické Nisy. Dle návrhu rozdělení toků podle Strahlera se v případě Černé Nisy jedná o povodí 2. řádu. Na severu se spojují dva pramínky (oba 1. řádu) do hlavního toku (2.řád) (Kändler 2004). Další množství přítoků vytvářejí odvodňovací příkopy z rašelinišť, které přivádějí vodu jen sezóně (viz. přílohy I a III). 3.1.1.2. Jezdecká Povodí Černé Desné, nazvané Jezdecká (JZD), zaujímá plochu 4,75 km2 a leží v nadmořské výšce mezi 778m a 917m. Oblast je vymezena ze severozápadu horou Jizera, ze západu Zeleným vrchem, ze severovýchodu Černým vrchem, z východu Vlašským hřebenem a na jihu je ukončena Soušskou přehradou, jak je vidět na obr. 2. Průměrné roční srážky dosahují 1500mm a průměrný roční průtok 0,19m3/s, což odpovídá ročnímu odtoku 1261mm. Černá Desná pramení v severní části povodí na louce u Studánky a teče na jih směrem k řece Kamenice. Na odtoku z oblasti se na řece nachází limnigrafický domek , kde je měřeno množství průtoku (bod 223 v příloze II a IV). Podle návrhu rozdělení toků podle Strahlera odpovídá Černá Desná toku 1.řádu,protože zde nemá žádné přítoky (Kändler 2004). Vyskytuje se tu však množství sezónních přítoků (viz příloha II a IV). Zvláštností této oblasti je silnice, která je průjezdná jen v letní části roku (Kändler 2004). 3.1.2. Geologie Oblast dnešní České republiky se skládá ze tří částí: českého masivu, ten představuje největší a nejdůležitější část, dále z Brněnské pahorkatiny a oblasti západních Karpat. Jizerské hory se nacházejí v severovýchodní části Českého masivu a jsou součástí krkonošského a jizerskohorského krystalového komplexu. Hlavní horninou je zde především granit a granodiorit (Kändler 2004). ______________________________________________________________________ -7______________________________________________________________________ 3.1.3. Půda Půdy obou povodí vykazují velký organický podíl a s výjimkou okrajových částí se vyznačují vysokým stavem podzemní vody 50 až 75 cm pod povrchem (Kändler 2004). Podíl celkové plochy organických půd je v Jezdecké s 77,4% podstatně vyšší než v Uhlířské, kde tvoří jen 39,7%. Přesto je podíl rašelinných půd z celkové plochy v Uhlířské větší (22,6%) než v Jezdecké (7,1%). Tato rašeliniště se nalézají především v blízkosti toků, kde podzemní voda nebo špatně infiltrující srážky často na delší dobu zaplavují povrch. Zbývající podíl organických půd, jak je uvedeno v tab. 2, připadají na půdy, na nichž tvoří humus až 25 cm silnou vrstvu (Kändler 2004). V obou oblastech je hnědozem-podzol dominantním půdním typem. Další plošné podíly jsou shrnuty v tab. 2. Prostorové rozdělení půdních typů je uvedeno v příloze I a II. Od hloubky 30 cm se půda skládá především z písčitého až prachového jílu s vysokým podílem skeletu (drť, zrnitost 2 až 75 mm a kameny). Ve spodní části povodí Uhlířská byly provedeny vrty, nichž byl nalezen v hloubkách 20 až 600 cm štěrk (drť), ale výchozí hornina dosažena nebyla. Tato sutiny vznikly následkem transportních procesů ledovce během doby ledové. V Jezdecké se vyskytuje v podobné hloubce 70-ti cm žula. Detailní popis a diskusi výsledků tohoto výzkumu uvádí Akker & Haselen (1995) (Kändler 2004). Tab. 2: Rozdělení typů půd v povodí Uhlířská a Jezdecká (na základě lesnické mapy, zdroj: CHMI) Typ půdy Uhlířská česky Rozloha Jezdecká Podíl plochy [km²] Rozloha Podíl plochy [km²] organozem 0,42 22,6% 0,34 7,1% glej rašelinný 0,21 11,5% 0,43 9,1% kryptopodzol rašelinný 0,11 5,7% 1,54 32,3% podzol rašelinný - - 1,37 28,9% organická půda 0,74 39,7% 3,68 77,4% kryptopodzol 1,12 60,0% 0,87 18,3% podzol - - 0,16 3,4% ranker 0,01 0,3% 0,04 0,9% Celková plocha 1,87 100,0% 4,75 100,0% ______________________________________________________________________ -8______________________________________________________________________ 3.1.4. Využití Začátkem roku 1981 bylo ca. 95% Jizerských hor porostlých smrkem. V roce 1991 se však ve výšce nad 800 m nevyskytovaly žádné zdravé smrky. Stromy zničené následkem silných imisí musely být v následujících letech kvůli hrozbě razantního rozšíření škůdců vykáceny. Představovalo by to totiž nebezpečí pro zbytek ještě ne tolik poškozeného lesa. Na vzniklých volných plochách se rozšířila třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a na místech s vysokým obsahem podzemní vody pak rašeliník (Sphagnum) (Kändler 2004). V poslední době se v Jizerských horách rozšířil turismus a stále více i těžba dřeva. V současnosti jsou těženy smrky (Picea abies, Picea omirca, Picea pungens) a částečně také buky ze smíšených lesů (Kändler 2004). 3.1.5. Podnebí Jizerské hory jsou klimaticky přiřazeny do oblasti severně od 45°severní šířky severní polokoule. Vykazují tudíž velké rozdíly teplot během roku s amplitudou 18,3 K. Roční úhrn srážek leží mezi 1300 a 1800 mm, čímž se Jizerské hory řadí k nevlhčím oblastem celé České republiky. Maximum srážek spadne v létě a jsou způsobeny především konvekčními lijáky. Největší denní úhrn srážek 345 mm byl naměřen 29.července 1897. Zimní srážky, převážně cyklónového charakteru jsou ve srovnání s létem nižší. První sněhové srážky začínají obvykle v říjnu až listopadu a sníh zůstává ležet často až do března popř. částečně až do května. (Kändler 2004 & Bönisch 2005). 3.2. Zjišťování měřených hodnot v oblasti 3.2.1. Průtok Průtok není možné měřit přímo, vypočítá se z naměřených hodnot stavu vody ve vystavěných říčních profilech. Měření vodního sloupce probíhá v obou povodích Uhlířské i Jezdecké právě při odtoku z oblasti. Poloha je zobrazena na obr. 2. Výška vodní hladiny je měřena pomocí tlakové sondy. Pro každý stav vodní hladiny je definován vodní sloupec, který se nachází před sondou, přičemž na ni vyvolává určitý tlak. Při zanedbání kolísání hustoty vody je vidět lineární závislost mezi hladinou vody a tlakem. Stavy vodní hladiny jsou měřeny každých 10 minut datalogem od firmy Noel. Po odečtení dat je pomocí vztahu stavu vody a průtoku, představeném na obr. 3, vypočten průtok. Tento vztah je sestaven , aby měřil při různých stavech vody rychlost ______________________________________________________________________ -9______________________________________________________________________ proudění a následně pomocí definovaného průřezu profilu je přepočten průtok. Indikované úrovně jsou vidět na obr. 4 a 5. Oba profily jsou tvořeny lichoběžníkovou železnou hrází. Pro obě stavidla byly v laboratoři zjištěny vztahy vodního stavu a průtoku. Podle pana Hancvencla je popsána hráz v profilu Jezdecké a Uhlířské pomocí vzorce 1. Vzorec 1: Vztah stavu vody a průtoku pro lichoběžníkovou hráz o tloušťce 1 cm Q = bh 3/2 * 2 b…šířka h výška 3,000 Průtok [m³/s] 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 0 20 40 60 80 100 Hladina vody [cm] JZD použitý poměr JZD naměřené hodnoty UHL použitý poměr UHL naměřené hodnoty Obr. 3: Poměr hladiny vody s průtok použitého k výpočtu průtoku, srovnání se skutečně měřeným průtokem při určitých stavech vody pro oblasti Jezdecká a Uhlířská (zdroj: CHMI) ______________________________________________________________________ - 10 ______________________________________________________________________ Obr. 4: Uhlířská Obr. 5: Jezdecká K určení průtoků při výšce vodní hladiny přesahující hráz popř. k přezkoušení kalibrace bylo občas provedeno měření křídlovým kotoučem. Přitom bylo provedeno měření rychlosti proudu ve dvou hloubkách na šesti až osmi místech podél příčného profilu (= 12 až 16 měřených bodů). Toto měření probíhalo většinou na místech těsně před nebo za hrází, která se pro taková měření hodí nejvíce. Porovnáním výsledků kontrolních měření a použitého vztahu při stejných stavech vody lze zjistit až 22% odchylky. Už samotné hodnoty naměřené v různých dnech při stejné výšce vodní hladiny vykazují velké rozdíly. Tak byl v Uhlířské při výšce hladiny 35 cm zjištěny v různých termínech variační koeficient průtoku 10% a maximální odchylka od střední hodnoty 19%. 3.2.2. Srážky Množství srážek je měřeno v obou povodích nevytápěným jímačem srážek. Ten má kruhovou sběrnou plochu o velikosti 200 cm2. Kontinuální určování množství srážek probíhá pomocí dvouramenné páky (tipping bucket), která může na obě strany přijmout 2 ml. Zadržená srážková voda kape ze sběrné plochy na páku. Při naplnění jedné strany páky dojde k jejímu překlopení a voda z sběrné nádoby teče dále na druhou stranu páky až do jejího naplnění. Počet impulsů překlopení této houpačky za jednu minutu je uložen do Datalogu od firmy Noel. Jeden impuls odpovídá 0,1 mm srážek. Pro kontrolu zjištěných dat je jímané množství vody uloženo ve sběrné nádobě a ca. jednou za měsíc porovnáno s naměřeným úhrnem srážek za stejnou dobu. Případné rozdíly dat jsou korigovány. Při silných srážkách může dojít k situaci, kdy je pomocí překlopné páky ______________________________________________________________________ - 11 ______________________________________________________________________ zjištěno jen malé množství, neboť páka nereaguje dostatečně rychle. Tím může podle pracovníků CHMI vznikat i 5-10%-ní chyba. Pro tuto práci použité srážkové údaje byly naměřeny v bezprostřední blízkosti limnigrafického domku. Jímač srážek v Uhlířské se nachází na malé pasece mezi smrky a v Jezdecké na louce bez vlivu stromů. Protože nejsou přístroje vytápěné a v zimě je území jen těžce prostupné, jsou zde instalovány jímače srážek jen od května do října. V tomto roce byly kvůli dlouho trvající zimě zprovozněny teprve 12. května. K vyplnění těchto datových mezer byly převzaty data až po 11. května z jiné klimatické stanice. Pro Uhlířskou byly použity hodnoty z klimatické stanice Bedřichov, která se nachází jihozápadně od měřící stanice ve vzdálenosti 1,3 km. Pro Jezdeckou byla převzata data z 2,8 km vzdálené klimatické stanice Souš v jihovýchodním směru. Obě stanice disponují vytápěným jímačem srážek s kruhovou sběrnou plochou o velikosti 500 cm2, které jsou pravidelně kontrolovány. 3.2.3. Výška sněhu Výška sněhu je v povodí Uhlířská a Jezdecká měřena manuálně. Měření v zimním období 2005/2006 začalo na konci listopadu 2005 a skončilo začátkem května 2006. Měření probíhalo ve stanoveném profilu týdenních rytmech. Přitom byl podél stanoveného úseku 10x určena výška sněhu. Na začátku a konci, stejně jako ve středu, dobíhalo měření rourou zatlučením do sněhu až náraz na povrch. Tak bylo možno odečíst výšku sněhu a vážením určit vytvořený sloupec sněhu. Z hmotnosti se nechá vypočítat hustota a vodní ekvivalent sněhu. Mezi těmito body byla měřena výška sněhu na sedmi místech pomocí kovové tyče. Střední hodnota jednotlivých měření byla zadána pro daný den a profil jako výsledná hodnota. Pro tuto práci použité hodnoty byly měřeny v blízkosti limnigrafického domku v lese nebo na louce. 3.2.4. Teplota V této práci použité teploty byly určeny přímo v limnigrafických domcích. Teplotní senzor pro teplotu vzduchu je upevněn na domku ca. ve výšce 2 m. Senzor je chráněn před přímými paprsky zastíněním. Měření teploty vody probíhá přímo na profilu pro měření vodní hladiny. Senzor je připevněn nedaleko tlakové sonda k určování stavu vody. Obě teploty jsou měřeny odporovým teploměrem a hodnoty uloženy každých deset minut do Katalogu firmy Noel. ______________________________________________________________________ - 12 ______________________________________________________________________ 3.3. Zjišťování chemických parametrů 3.3.1. Odběr vzorků, transport a uložení 3.3.1.1. Kontinuální testování na odtoku z oblasti Kontinuální testování toků probíhalo vždy na místech odtoku z oblasti v Jezdecké (bod 245 v příloze II a IV) a v Uhlířské (bod 223 v příloze I a III), kde se nacházejí rovněž měřící zařízení k určení vodní hladiny (viz. obr. 2). Vzorky byly v intervalu 4 hodin pomocí vzorkovače EPIC 1011. Tento typ nedisponuje žádným aktivním chlazením, nabízí jen ochranu před zahřáním isolačním působením domku. Přístroj byl v obou oblastech umístěn v limnigrafickém domku, kvůli ochraně před přímým slunečním zářením, a konstrukčně umožňuje cirkulaci vzduchu. Domek v Uhlířské je navíc částečně zastíněn stromy, což v Jezdecké není. Protože se ve vzorkovači nachází až 24 jeden a půllitrových vzorků a každé čtyři hodiny přibude jeden nových chlazený vzorek, očekává se jen pomalé ohřívání zkušebních vzorků. Při jednom namátkovém měření teploty vzorků ve vzorkovači 7.července bylo zjištěno, že vzorek odebraný před čtyři dny se ohřál z původní teploty ca. 11°C na 16,8°C. Ty čtyři dny před 7.červencem měly největší teplotou za celou dobu praktika, z čehož lze předpokládat, že teplota vzorků nepřekročí 17°C. Vyzvedávání vzorků probíhalo každých 4-5 dní Přičemž byl většinou přímo odebrán i nový vzorek přímo z řeky. Aby bylo možno odebrané množství redukovat na rozumnou míru , byl proveden pomocí on-line vyvolaných průtoků (Povodí Labe 2006) předběžný výběr vzorků. Některé vzorky nebylo možno získat z důvodu prázdné baterie ve vzorkovači, špatného nastavení, ledu v nasávací hadici nebo jiných poruch. Voda byla přelita z lahví vzorkovače do polypropylenových lahví různých velikostí. Použití skleněných lahví nebylo z důvodu transportu možné, navíc nebylo k dispozici potřebné množství. Několikrát byly přímo ze vzorkovače naplněny eppendorfské kloboučky (Standard Micro Test Tube3810X od firmy Eppendorf) o obsahu 1,5 ml. Odebrané vzorky byly po odběru odloženy maximálně pět hodin v ledničce v kanceláři CHMI v Jablonci nad Nisou při teplotě ca.13°C. Při převozu do Žitavy bylo chlazení na maximálně tři hodiny přerušeno a dále pokračovalo v chladničce na IHI-Zittau při ca. 15°C. ______________________________________________________________________ - 13 ______________________________________________________________________ 3.3.1.2. Testování průběhu toku Testování průběhu toku probíhalo při dvou rozdílných hydraulických stavech. Jednotlivé termíny jsou uvedeny v tab. 3. Tab. 3: Termíny časy odběru v povodí Uhlířská & Jezdecká Počáteční čas u zdroje Konečný čas na (hod) hladině (hod) 22.5.2006 10:45 14:00 Černá Nisa 23.5.2006 09:20 11:20 Uhlířská Černá Nisa 31.5.2006 11:45 13:45 Jezdecká Černá Desná 01.6.2006 11:00 13:45 Oblast Řeka Datum Jezdecká Černá Desná Uhlířská První odběr v každé oblasti sloužil zároveň k průzkumu přítoků, proto probíhal spontánně a neplánovaně. Při druhém odběru bylo za pomoci předchozích výsledků sestaven plán odběru. Přitom byla snaha zlepšit místa odběru s ohledem na odstup a počet vzorků. Místa odběru vzorků byly vyměřeny pomocí přístroje GPS-map 76C od firmy GARMIN. Přesnost leží u ± 8 m. Při přítoku byl naměřen přímo bod, kde se vlévá do řeky. Odběry připadající v úvahu při testování průběhu toku jsou shrnuty v tab. 4. Tab. 4: Druhy vzorky a jejich označení při testování Vzorek Přítok Před přítokem Po přítoku Popis Označení vzorku Schéma Příklad Testování přítoku v ca. 2 až 4 metrových vzdálenostech Nr. GPS-Punkt 202 Zufluss proti směru toku Zufluss Testování toku ca. 4 až 8 m proti směru toku před ústím Nr. GPS-Punkt přítoku Fluss Testování toku ca 4 až 8 m ve směru toku po ústí přítoku, v Nr. GPS-Punkt místě kde by díky turbulenci mělo dojít k promíchání vod Mix 202 Fluss 202 Mix Když do ca. 200 m nenásledoval žádný přítok, byl odebrán vzorek přímo z řeky a daný bod vyměřen GPS. Poloha jednotlivých bodů je uvedena na mapách v příloze I až IV. ______________________________________________________________________ - 14 ______________________________________________________________________ Testování bylo provedeno vždy od pramene popř. od místa, kde byl předpokládán, až po bod měření stavu hladiny. Transport a uložení probíhalo stejně jako u kontinuálního testování a je popsáno v kap. 3.3.1. K určení významu jednotlivých přítoků byla provedena v Jezdecké 05.07.2006 a v Uhlířské 06.07.2006 doplňující obchůzka a to po delším suchém období. Přitom byly protokolovány vysušené i aktivní přítoky. 3.3.2. Určení obsahu a druhu huminových látek 3.3.2.1. Příprava vzorků Pokud to ještě neproběhlo, bylo ze získaných vzorků (viz. kap. 3.3.1) odebráno malé množství (1 až 1,5 ml) a převedeno do 1,5 ml eppendorfských kloboučků. Ty byly pět minut centrifugovány při 16100 g v centrifuze od firmy Eppendorf typu Centirfuge 5415-R rotorem F45-24.11. Následně byl z eppendorfských kloboučků odebrán 1 ml vzorku a převeden do skleněných lahviček (Standard Opening Screw Top Vials). To bylo nezbytné pro případné oddělení částic, které mohou poškodit dělící kolonu. 3.3.2.2. Analýza huminových látek Analýza vzorků na huminové látky probíhala v High Performance Size Exclusion Chromatography (HPSEC). HPSEC je speciální forma High Performance Liquid Chromatography (HPLC) (vysokotlaká kapalinová chromatografie), dělícího chromatografického postupu. Zkoumaná substance je pumpována spolu s mobilní fází při vysokém tlaku v dělící komoře, která představuje stacionární fázi. Oddělení probíhá na základě interakce částic substance a její rozdělení v mobilní a stacionární fázi. Tím lze rozdělit HPLC na různé druhy podle rozdělovacího principu, jako např. ionexová, adsorpční vysokotlaká nebo afinní chromatografie (Kinne, 2005). Při vysokotlaké chromatografii (Size Exclusion Chromatography = SEC) jsou látky odděleny podle jejich hydrodynamického objemu. V polymeru ve stacionární fázi se nachází póry různé velikosti a počtu. Molekuly s malým hydrodynamický objemem mohou proniknout hlouběji do těchto pórů a setrvat tak déle ve sloupci. Čím větší hydrodynamický objem, tím kratší je retenční čas molekuly. Princip je znázorněn ještě jednou na obr. 6. Molekuly, které jsou větší než póry, eluují hned na začátku, neboť se nedostanou do pórů (Kinne, 2005). ______________________________________________________________________ - 15 ______________________________________________________________________ Při výzkumu v rámci této práce byl použit HPLC-Systém od firmy Hewlett Packard série HP 1050. Příprava tiskárny potřebné pro vstřikovací systém proběhla v kompresoru typu JUN-AIR 6-x. Eluční proud byl veden dělícím sloupem PPS Hema Bio (Polymer Standard Service Mainz, velikost pórů: lineární, velikost částic 10 μm, 8 x 300 mm) a následně analyzován detektorem Diode Array Detektor (DAD Agilent 1100 série DAD G1315B). Obr. 6: Znázornění principu HPSEC (Yonemoto, I. 2006) Pro analýzu byl pokaždé zvolen stejný přírůstek toku mobilní fáze 1 ml/min. Mobilní fáze se vytvořena z 20% acetonitrilem (Merck odstupňovaný právě pro kapalinovou chromatografii) a z 80% solným pufrem. Pufr byl vyroben z chloridu sodného o koncentraci 3,44 g/l (KMF optiChem, reinst - čistý) a 2,00 g/l hydrogenfosfátu draselného (Merck, wasserfrei, reinst - bezvodý, čistý). Soli byly rozpuštěny v odionizované vodě pomocí ultrazvukové lázně. Po jejich úplném rozpuštění bylo přídavkem hydroxidu sodného (0,2 mol/l) nastaveno pH na hodnotu 10. Tato hodnota je podle Kinna 2005 potřebná ke snížení vzájemných vazeb mezi jednotlivými huminovými látkami při dělení a tím k zamezení vzniku chyby při rozdělení molekulových velikostí. Po nastavení pH byl pufr odfiltrován ve vakuu 0,45 μm ______________________________________________________________________ - 16 ______________________________________________________________________ membránou z nitrátu celulózy a nečistoty separovány, čímž došlo k odvzdušnění roztoku. Systém byl před každou měřenou řadou proplachován mobilní fází dokud se nenastavila neměnná linie při pozorované vlnové délce (260nm & 280nm), poté následovalo samotné měření. Vždy bylo vstříknuto ze vzorkovače100 μl vzorku z připravených skleněných lahviček. Zkoušky probíhala pokaždé 15 min při pokojové teplotě (23°C ±5°C). Pro všechny vzorky bylo zaznamenáno celkové viditelné i ultrafialové spektrum. Speciálně bylo navíc evidováno rozdělení molekulových hmotností při vlnové délce 260nm, neboť podle Kinna (2005) je právě zde absorbováno nejvíce uhlíkových atomů. 3.3.2.3. Kalibrace molekulární hmotnosti K určení souvislosti mezi retenčním časem a molekulovou velikostí byl na začátku a konci této práce kalibrován sloupec s polymerovým standardem (sodná sůl polystyrensulfonatu; 0,24 až 145 kDa, Polymer Standard Service, Mainz). Jak je zřejmé z tab. 5 a obr. 7, zkrátily se retenční časy mezi oběma kalibracemi o 0,25 až 0,43 minut. Pravděpodobně je to způsobeno opotřebovaností HPSEC-systému. Tab. 5: Srovnání retenčních časů (Rz) kalibrace 1 (30.03.2006) a kalibrace 2 (20.07.2006) hemabio-rozdělovacího válce pro různé molekulové hmotnosti (Mm) při použití Polymer-standardů s rozdílem retenčních časů (Rz Diff.) Mm 145 79,90 43,30 32,90 31,50 10,60 8,00 4,40 3,80 2,29 1,09 0,24 5,45 5,63 5,83 5,91 5,89 6,46 6,53 6,83 6,84 7,09 7,34 7,96 5,70 5,90 6,12 6,21 6,17 6,75 6,83 7,19 7,18 7,45 7,75 8,39 -0,25 -0,27 -0,30 -0,30 -0,29 -0,29 -0,30 -0,36 -0,33 -0,36 -0,40 -0,43 [kDa] Rz 1 [min] Rz 2 [min] Rz Diff. [min] Ačkoliv se použité standardy podle Kinna (2005) vyznačují díky sulfonovým skupinám (-SO3-) obzvlášť podobným fyzicko-chemickým chováním jako huminové a fulvinové kyseliny, mohou tímto způsobem kalibrace vznikat chyby určení molekulové hmotnosti jednotlivých frakcí kyseliny huminové a fulvinové až 20%. Jednotlivé částečky jsou totiž podmíněné rozdílnou prostorovou strukturou (lineární nebo rozvětvená) a i při stejné molekulové hmotnosti mohou vykazovat různé hydrodynamické objemy. ______________________________________________________________________ - 17 ______________________________________________________________________ Molekulová hmotnost [kDa] 1000 100 y = 1E+14x-15,769 R 2 = 0,99 10 y = 9E+13x-16,046 R 2 = 0,99 1 0,1 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 Retenční čas [min] Kalibrace 1 Kalibrace 2 Trend 1 Trend 2 Obr. 7: Kalibrační křivky kalibrace 1 (30.03.2006) a kalibrace 2 (20.07.2006) Hema bio rozdělovacího sloupce pro různé molekulové hmotnosti použitého polymer-standardu 3.3.2.4. Kalibrace fulvinových kyselin Ke zjištění koncentrací ve zkoušených vzorcích byl speciálně pro kalibraci vyvinut roztok s definovaným obsahem kyseliny. Prvním krokem výroby kalibračního standardu byl odběr vzorku s obzvlášť vysokou koncentrací huminových látek v oblasti Uhlířská přímo z kaluže u Tomšovky dne 7.července 2006. Po usazení velkých částic byla voda 9 minut (včetně 3 min. zrychlovací fáze) centrifugována v zařízení Sorvall RL26 Plus od firmy DUPONT rotorem GSA, čímž došlo k odstranění dalších jemných látek při 16100 g. Aby bylo dále možno provést smysluplné sušení zmrazováním, muselo následovat nakoncentrování. To bylo provedeno v ultrafiltrační buňce firmy AMICON v modelu 8200 při tlaku ca. 4 bar. Ultrafiltrační buňka byla připojena na kompresor (Juni-Air 6-J) nebo na dusíkovou plynovou láhev. Přitom byly použity membránové filtry 1 kDa a 10 kDa od firmy PALL Science model OMEGA o průměru 62 mm. K zamezení nežádoucího znečištění membránového filtru proběhlo předčištění zkoušené vody vakuovou filtrací prostřednictvím GFC skleněného filtru (č. 10270007, průměr 125 mm) od firmy Whatman Schleicher a Schuell a dále celulózonitrátovým filtrem (0,45 μm, průměr 50 mm) od firmy Schleicher a Schuell. ______________________________________________________________________ - 18 ______________________________________________________________________ Tab. 6: Přehled vyrobených standardů fulvinových kyselin Výchozí vzorek Velikost Nakoncentrování filtru Sušení Koncentrace Označení koncentrátu kalibračního kalibračního roztoku roztoku Předčištěný vzorek 10kDa vody Filtrát před 12x (123,1mAu Kyselina fulvinová na 1505,2mAu) 1kDa 10kDa 39x (40,3mAu na filtrací s 10kDa Předčištěný vzorek 307 mg/l 1561,2mAu) 1kDa 308 mg/l Sušení Kyselina fulvinová 10kDa + 1kDa zmrazením 11x 303 mg/l Kyselina fulvinová (123,1mAu na vody 1kDa 1505,2mAu) Následně byl předčištěný vzorek vody filtrován 10 kDa-membránou. Při použití 1 kDamembránou proběhlo další zředění získaného filtrátu. Na závěr byl také upraven předčištěný vzorek vody přímo 1 kDa-membránou. Při všech třech filtracích byl získaný koncentrát zmražena v přístroji firmy Martin Christ typu Alpha 1-4 sušen zamrazením. Tímto způsoben získaný prášek kyseliny fulvinové byl odvážen na jemných vahách a rozpuštěn v cyklu HPLC (80% solný pufr & 20% acetonitril). Nastavené koncentrace jsou uvedeny v tab. 6. Následně byla navážena a rozpuštěna terestrická kyselina fulvinová, která byla izolována od International Hubic Substance Society (IHSS). Koncentrace kyseliny činila 320 mg/l. Čtyři vyrobené standardy byly dále vstříknuty do HPLC při objemu od 1 až 100 μl, viz tab. 7. Podle Kinna (2005) jsou vstříknuté objemy podobné vstříknutým látkám a lze je tudíž přepočítat (viz vzorec 2) na koncentraci, neboť při nástřiku 100 μl byly zjištěny stejné výsledky, jak je uvedeno v tab. 7. Tab. 7: Přehled vstříknutých objemů a příslušných koncentrací při nástřiku 100µl a stejného množství látky na sloupci Nástřik [µl] Kyselina fulvinová 10kDa c [mg/l] Kyselina fulvinová 1 5 10 20 30 40 50 100 3,07 15,35 30,70 61,40 92,10 122,80 153,50 307,00 3,08 15,40 30,80 61,60 92,40 123,20 154,00 308,00 10kDa + 1kDa c [mg/l] Kyselina fulvinová 1kDa c [mg/l] 3,03 15,15 30,30 60,60 90,90 121,20 151,50 303,00 Kyselina fulvinová IHSS c [mg/l] 3,20 16,00 32,00 64,00 96,00 128,00 160,00 320,00 Vzorec 2: Přepočítání vstříknutého objemu a příslušné koncentrace při nástřiku 100 μl c100 µl = cstandard kys. fulvinové * Vnástř 100µl ______________________________________________________________________ - 19 ______________________________________________________________________ 160 Aborpce při 260 nm [mAU] 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 Retenční čas [min] kyselina fulvinová 1kDa kyselina fulvinová 10kDa terrestická kyselina fulvinová IHSS kyselina fulvinová 10kDa + 1kDA originální zkouška Obr. 8: Píky různých kalibračních standardů při nástřiku 30 μl ve srovnání s originální zkouškou při nástřiku 100 μl Různé standardy ukazují při stejných vstříknutých objemech 30 μl rozdílné průběhy, což je patrné z obr. 8. Jak ukazuje graf, leží jeden pík originální zkoušky na 7,617 minut a píky standardů se odchylují o ± 0,1 minut od tohoto času. Tím odpovídá originální zkoušce jen „kyselina fulvinová 10 kDa“ a průběh v IHSS. „Kyselina fulvinová 10 kDa + 1 kDa“ a „kyselina fulvinová 1 kDa“ zaznamenávají pík už po 7. minutě. Z tohoto důvodu nemohou být použity pro kalibraci. „Kyselina fulvinová 10 kDa“ byla získána z originálnímu vzorku a tak ji bylo možno použít pro určení kalibrační rovnice. Jak je vidět z obr. 9, leží kalibrační křivka „Kyselina fulvinová 10 kDa“velmi těsně od IHSSfulvinové kyseliny. Linie trendu vykazuje rovněž velmi dobrou korelaci, proto ji lze použít jako kalibrační vzorec. Ke zjištění koncentrace vzorků byla určena výška píků a dále přepočítána pomocí rovnice kalibrace na koncentraci. ______________________________________________________________________ - 20 ______________________________________________________________________ 350 Koncentrace [mg/l] 300 y = 0,7864x - 1,6929 R2 = 0,9998 250 200 150 100 50 0 0 100 200 300 400 500 600 Absorpce při 260 nm [mAU] kyselina fulvinová 10kDa kyselina fulvinová 10kDa & 1kDa kyselina fulvinová 1kDa kyselina fulvinová IHSS trend kyselina fulvinová 10kDa Obr. 9: Kalibrační přímka k určení závislosti výšky píku ( při 260 nm a retenčním čase ca. 7,5 min)a koncentrace fulvinové kyseliny ve zkoušce 3.3.2.5. Srážecí zkoušky Pro důkaz fulvinové kyseliny byly na vybraných vzorcích provedeny srážecí pokusy. 30 ml každého vzorku bylo převedeno do centrifugační trubičky, zde změřeno pH. Přídavkem HCl bylo nastaveno pH menší než 2. Takto okyselené vzorky byly centrifugovány v zařízení od firmy Beckman typu AvantiTM30 rotorem F0650 při 16100 g pět minut. Poté bylo odebráno 29 ml přebytku a sedlina doplněna destilovanou vodou na 30 ml. Přebytek a doplněný zůstatek byly pomocí NaOH a HCl nastaveny na pH originální zkoušky a opět pět minut centrifugovány. Pak následovala analýza originálního vzorku, centrifugované sedliny i přebytku pomocí HPSEC, jak je popsáno v kap. 3.3.2.2. 3.3.3. Měření pH a vodivosti Ve vzorcích bylo v den odběru vzorku, popř. den následující změřeno pH a vodivost. Při obzvlášť nepříznivých podmínkách proběhlo měření ještě později. Vodivost byla vždy měřena přístrojem od firmy WTW typu LF 320. Některé vzorky změřila Alena ______________________________________________________________________ - 21 ______________________________________________________________________ Kulasová pomocí pH-metru od Firmy Fischer Scientific Hanna instruments model 1131B. Zjištěná hodnota mohla být o 0,3 až 1 vyšší. Měření pH vodivosti v průběhu toku proběhlo v den odběru vzorku popř. o den později, přičemž bylo pokaždé provedeno přístrojem WTW pH 320 a WTE LF 320. Použité elektrody byly mezi jednotlivými testy opláchnuty odionizovanou vodou.DOC-Analýza Dissolved Organic Carbon (DOC, rozpuštěný organický uhlík) je podle DIN EN 1484 definován jako: „ve vodě obsažený organický uhlík ze sloučenin, které projdou membránovým filtrem o velikosti pórů 0,45 μm (DIN EN 1484, 1997 S.3). Při určování DOC proběhl nejdříve výběr vzorků podle známých výsledků měření HPSEC, tím se omezily náklady na rozumnou míru. Předběžně vybrané vzorky byly 29.05.2006 filtrovány ve vakuu pomocí filtru z nitrátu celulózy (0,45 μm, průměr 50 mm) od firmy Schleicher a Schuel. Další analýza proběhla 30.05.2006 v Multi N/C 3100 od Analyticjena. Funkční cháma je na obr. 10. Obr. 10: Funkční schéma multi N/C 3100 od Analyticjena (zdroj: Analyticjena)) Na začátku byl nasát testovaný objem 500 μl a veden do TIC-přístroje. K tomu dávkuje přístroj 1-2 kapky 10%-kyseliny fosforečné. Ta slouží k tomu, aby byl celkový ______________________________________________________________________ - 22 ______________________________________________________________________ anorganicky vázaný uhlík stripován kyslíkem na CO2. Stripovaný CO2 dospěje sušením a halogenovou adsorpcí do NDIR-detektoru (nedisperzní infračervený detektor). Ten detekuje množství CO2. a předá údaje počítači. Software počítače přepočítá ve vzorku obsaženého množství DIC (Disslved inorganic Cardon, rozpuštěný anorganický uhlík). Poté je dále 500 μl vzorku nasáto a vstřiknuto do spalovacího modulu. Za přítomnosti katalyzátoru (Ceroxid) a při teplotě 800°C se krakují veškeré sloučeniny. Díky přídavku kyslíku reagují všechny uhlíkové atomy na CO2. Vyvíjející se plyn je ochlazen a převeden přes TIC-nádobu, sušení a halogenové adsorpce do NDIR-detektoru. Ten detekuje množství CO2 a předá údaje počítači. PC-software vyšetří množství obsaženého DC (Dissolved Karbon, rozpuštěný uhlík)ve vzorku. Z diference DC a DIC je přepočteno množství DOC ve vzorku. Měření se provádí pro každý vzorek třikrát, průměr hodnot vydá přístroj jako měřenou veličinu. 3.3.5. Analýza těžkých kovů Měření těžkých kovů probíhalo prostřednictvím atomovou emisní spektroskopií (ICPOES) a hmotnostní spektroskopií (ICP-MS). Vzorek byl před analýzou okyselen HNO3 suprapur 65% (1 ml/100 ml vzorku), čímž se zajistilo, že se všechny těžké kovy nacházejí v roztoku. ICP-OES probíhala na přístroji typu „Optima 3000“ a ICP-MS v typu „ELAN DRC-e“. Nakonec byly výsledky vybrány podle hranice průkaznosti a podle potřeby provedeny opakovaná měření se zředěním. Pro zajištění kvality hodnot určených ICP-MS byla zároveň analyzována referenční voda TMRain. Všechny certifikované hodnoty byly dodrženy, kromě železa a antimonu. Pro železo bylo použito vyhodnocení pomocí ICP-OES. Pro antimon bylo změřeno 0,33 μg/l, přičemž certifikovaná hodnota činí 0,35 μg/l ± 0,1 μg/l. ______________________________________________________________________ - 23 ______________________________________________________________________ 4. Vyhodnocení 4.1. Druh rozpuštěných huminových látek Pro druh huminových látek je mimo jiné typická molekulová velikost. Tu lze zjistit na základě retenčního času pomocí HPSEC kalibrační křivkou popsanou v kapitole 3.3.2.3. Příklad typické křivky, která je výsledkem HPSEC pro danou zkoušku, je k vidění na obr. 8 pro originální zkoušku. Při vynesení retenčních píků jednotlivých zkoušek do jednoho diagramu podle času odběru je patrné, že jednotlivé zkoušky narůstají. Pokud vyloučíme několik vybočujících hodnot, lze pozorovat rozdělení bodů v úzkém pásmu okolo hlavního trendu. Variace retenčního času je přirozená, neboť každá molekula fulvinové kyseliny má rozdílnou strukturu a s ní související odlišný hydrodynamický objem. Z toho vyplývají jednotlivé odchylky retenčních časů mezi různými zkouškami. Retenční čas [min] 7,80 7,70 7,60 7,50 7,40 7,30 7,20 20.03. 27.03. 03.04. 10.04. 17.04. 24.04. 01.05. 08.05. 15.05. 22.05. 29.05. 05.06. Datum UHL JZD Obr. 11: Chování retenčních časů během doby výzkumu v JZD a UHL Hlavní trend, přírůstek retenčního času, ovšem zobrazuje změny HPSEC, které lze pozorovat i při kalibraci v kap. 3.3.2.3. Vypočítáním kalibrační křivky I z 30.03.2006 prvních deseti a kalibrací II z 20.07.2006 posledních deseti retenčních časů v molekulových hmotnostech a určením střední hodnoty jsou získány následující výsledky, uvedené v tabulce 8. Z těchto hodnot je zřejmé, že molekulové hmotnosti během času přibývají. Což může být způsobeno uvolňováním jen malých molekul huminových látek na začátku během tání sněhu. Tab. 8: Střední hodnoty molekulové hmotnosti prvních 10 a posledních 10 vzorků ______________________________________________________________________ - 24 ______________________________________________________________________ Oblast Střední hodnota I [kDa] Střední hodnota II [kDa] UHL 1,13 1,28 JZD 1,13 1,26 Vypočtené molekulové hmotnosti analyzovaných látek od 0,8 kDa až 9,0 kDa odpovídají fulvinovým kyselinám (viz. tab. 1). K ujištění, že se jedná skutečně o fulvinové kyseliny, byly provedeny srážecí pokusy popsané v kap. 3.3.2.5. Přičemž při okyselení nebylo pozorováno žádné opticky patrné sražení. To je důkazem fulvinových kyselin, které jsou rozpustné v celém pH-spektru. Další výsledky srážecích zkoušek jsou shrnuty v tab. 9. Tab. 9: Výsledky srážecích zkoušek Vzorek UHL 03.07.2006 UHL Tomšovka 07.07.2006 * Obsah huminových látek [mg/l] Poměr Original / zůstatek Original Ve skutečnosti Přebytek Zůstatek Dle očekávání 16,71 9,79 0,67 25 30 94,33 91,02 1,69 56 30 * odpovídá vzorku, který byl vyroben ke kalibraci koncentrace kyseliny fulvinové Zředěním sedlin 1:30 lze v ideálním případě očekávát u fulvinových kyselin poměr originálu a sedlině okolo 30. U první zkoušky se s 25 vytvořil menší poměr, což upozorňuje na vyšší než očekávanou koncentraci v sedlině. Aby však skutečně došlo k přibližně samostatnému sražení látky, jak by pro huminové kyseliny při nastaveném pH bylo typické, musel by poměr ležet v oblasti kolem jedné. Pro druhou zkoušku vychází poměr přes 30, což znamená nižší než očekávanou koncentraci zbytku. To v žádném případě neodpovídá srážecí reakci, odchylky jsou tudíž vyvolány nehomogenitou zkoušky a ne samotnými srážecími reakcemi. O tom rovněž vypovídá nižší koncentrace v přebytku, která by vlastně měla být při odběru ze zůstatku vyšší než originální zkouška. Podle srážecích zkoušek a určené molekulové velikosti lze říci, že se skutečně jedná o fulvinové kyseliny. Dále jsou podle Ziechmanna (1980) fulvinové kyseliny rozpustné ve vodě, zatímco huminové kyseliny jen těžce vodě rozpustné, jak uvádí Scheffer & Schachtschabel (1992). ______________________________________________________________________ - 25 ______________________________________________________________________ 4.2. Výsledky kontinuálního testování na odtoku z oblasti 4.2.1. Odtok a koncentrace fulvinových kyselin Odtok a průběh koncentrace fulvinových kyselin se nechá rozdělit do dvou hlavních fází. Jak je patrné z obrázku 13 a 14 (další obrázky jednotlivých hlavních fází jsou uvedeny v příloze), leží maximální hodnoty koncentrace fulvinových kyselin v první části uvažovaného časového úseku pro obě odtokové oblasti nížeji než v poslední části, ačkoliv odtok vykazuje ve srovnání mnohem vyšší maxima. Hlavní fáze I je totiž charakterizována táním sněhu.Z obr. 12 znázorňující výšku sněhové vrstvy je patrné, že sníh ležel do konce května. Odeznění denních odchylek odtoku zapříčiněné táním sněhu, poukazuje na skutečnost, že tání trvalo ca. do 12.května 2006. 13.května 2006 po Výška sněhu [cm] roztátí sněhu navazuje hlavní fáze II, která byla uvažována do 12. června 2006. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 20.03. 27.03. 03.04. 10.04. 17.04. 24.04. 01.05. 08. 05. Da tum JZD les UHL les Obr. 12: Výška sněhu v Uhlířské a Jezdecké, měřeno v lese v blízkosti limnigrafického domku během období tání ______________________________________________________________________ - 26 ______________________________________________________________________ Obr. 13: Výsledky pH-hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Jezdecká ______________________________________________________________________ - 27 ______________________________________________________________________ Obr. 14: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Uhlířská ______________________________________________________________________ - 28 ______________________________________________________________________ 4.2.1.1. Hlavní fáze I - tání sněhu Pro periodu tání sněhu se nechají vypozorovat čtyři hlavní jevy. Ty jsou označeny na obr. 13 a obr. 14 římskými číslicemi. Období I a II se odlišují od III a IV podstatně vydatnějšími srážkami. Vysoké srážkové úhrny překonají denní odchylky odtoku zapříčiněné táním sněhu a proto je nelze rozpoznat. Stejná souvislost lze vyčíst také z nižších teplot v obou prvních fázích, sníh totiž pomaleji taje a to vede k méně znatelným denním odchylkám odtoku. Je zřejmé, že srážková maxima jsou následovány odtokovými maximy. První velké srážky 27.03.06 v UHL s 15,4 mm a v JZD s 16,2 mm vedou k prvnímu odtokovému maximu ve fázi I. Přestože byl největší úhrn srážek v UHL a druhý největší v JZD během tání sněhu, způsobuje odtok pouhých 0,54 mm/h (UHL) a 0,56 mm/h (JZD). Přičemž maximální hodnoty odtoku této fáze dosahují 1 mm/h (UHL) a 1,87 mm/h (JZD). To že hodnoty v porovnání leží tak nízko, je způsobeno rozložením srážek během dne které byly teprve před odtokovým píkem intenzivnější. A dále pravděpodobně nepřichází největší část srážek k odtoku, neboť jsou zadržovány ve sněhové vrstvě. Další maxima odtoku zřetelně odpovídají zvýšeným srážkovým úhrnům. Během této fáze přispělo minimálně 50% (UHL) a 48% (JZD) k přímému odtoku. 1 Další charakteristické hodnoty této a následujících fází jsou představeny v tab. 10. Během druhé fáze bylo dosaženo maximum odtoku v obou oblastech uvnitř celkového pozorovaného období. V UHL činí 1,5 mm/h a v JZD 1,9 mm/h a byl vytvořen srážkami o výši 14 mm/d v UHL a 15,7 mm/d v JZD. Tento děj je v JZD ještě výrazněji závislý na srážkách než ve fázi I. Zde je jen 33% minimálního přímého odtoku z tajícího sněhu. V UHL stoupá oproti tomu na 57%, což znamená, že zde měl v této době tající sníh dominantní podíl na odtokové výšce. Pro fázi I a II odpovídá průběh koncentrace fulvinových kyselin odtoku jen parciálně. Což znamená, že přes sněhovou pokrývku o výšce 0,6 m až 1,6 m byla půda hydraulicky uzavřena a odtud tudíž pochází voda z organicky půd. Chování koncentrace fulvinových kyselin být může v místech, kde je odtok částečně protichůdný, popř. kde reaguje výrazněji, vztažena na sněhovou pokrývku. Bez přesného a detailního studia procesu během tání sněhu to však nelze vysvětlit. 1 To bylo určeno za předpokladu 100%-ního odtoku srážek, což není pravděpodobné. Od celkových srážek byl odečten přímý odtok a výsledek je dále poměrem k přímému odtoku. ______________________________________________________________________ - 29 ______________________________________________________________________ Během fáze III a IV dominuje jednoznačně tání sněhu. S přírůstkem teplotních hodnot se rovněž tání sněhu výrazně projevuje na úhrnu odtoku. Přímý odtok je tvořen vodou z tajícího sněhu ve fázi III minimálně ze 72% (UHL) a 70% (JZD), dále pak ve fázi IV minimálně ze 71% (UHL) a 87% (JZD). Ve fázi III jsou maximální hodnoty vyvolány srážkovými jevy. Ve fázi IV lze jen v JZD vliv srážek jednotlivě rozpoznat, pro ostatní píky jen tání sněhu dominantním faktorem. Bereme-li v potaz koncentraci fulvinových kyselin ve fázi III, vysledujeme podobný průběh jako ve fázi I a II. Ten se výrazněji přibližuje průtoku, což znamená, že přichází více vody do kontaktu s půdou. Ve fázi IV, kde již není sněhová pokrývka uzavřená, je křivka fulvinových kyselin téměř identická s odtokem. V konečném důsledku je voda v vyrovnanějším kontaktu s organickou půdou než v předchozích fázích. Větší část odpovídá nasycené ploše. V UHL ustupuje obsah fulvinových látek po fázi IV mnohem výrazněji než v JZD. Z toho plyne, že UHL odváděla základnímu odtoku na konci období tání vodu relativně neovlivněnou dominující organickou půdou. O tom se lze rovněž přesvědčit pohledem na mapu půd. Neboť v UHL pochází největší část pramene z oblasti s neorganickou půdou - Olivetské hory. V JZD je oproti tomu téměř všechna půda organická a za příspěvku srážek mezi 07.05.06 a 09.05.06 klesá koncentrace méně. ______________________________________________________________________ - 30 ______________________________________________________________________ Tab. 10: Parametry jednotlivých fází během hlavní fáze I (tání sněhu) Fáze Období Základní odtok od do Celkový odtok Přímý odtok Srážky sníh* (BA) (GA) (DA) (NS) (S) [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] BA/GA DA/GA S/DA S/GA JZD I 26.03. 00:00 07.04. 00:00 30,2 172,6 142,4 73,7 68,7 18% 82% 48% 40% UHL I 26.03. 00:00 07.04. 07:12 18,2 121,5 103,3 52,1 51,2 15% 85% 50% 42% JZD II 13.04. 13:59 19.04. 14:42 46,0 103,4 57,4 38,5 18,9 44% 56% 33% 18% UHL II 13.04. 06:28 20.04. 10:32 37,9 88,9 51,0 21,7 29,3 43% 57% 57% 33% JZD III 20.04. 12:51 01.05. 10:39 99,1 206,1 107,1 31,7 75,4 48% 52% 70% 37% UHL III 20.04. 10:32 02.05. 07:35 84,7 184,6 99,8 28,2 71,6 46% 54% 72% 39% JZD IV 01.05. 10:39 13.05. 16:16 66,6 107,1 40,5 5,2 35,3 62% 38% 87% 33% UHL IV 02.05. 07:35 13.05. 00:00 41,5 57,7 16,3 4,8 11,5 72% 28% 71% 20% * teoretický minimální odtok způsobený táním sněhu Tab. 11: Parametry jednotlivých fází během hlavní fáze (po tání sněhu) Oblast Fáze Období od do Základní odtok Celkový odtok Přímý odtok Srážky BA/GA DA/GA Součinitel (BA) (GA) (DA) (NS) odtoku [mm] [mm] [mm] [mm] DA/NS JZD V 13.05. 16:16 16.05. 23:45 9,31 12,1 2,8 9,4 77% 23% 30% UHL V 20.05. 19:22 22.05. 03:46 1,92 2,8 0,9 5,4 68% 32% 17% JZD VI 25.05. 08:08 12.06. 00:00 28,9 68,3 39,4 90,2 42% 58% 44% UHL VI 26.05. 21:44 12.06. 00:00 16,7 53,4 36,6 89,4 31% 69% 41% ______________________________________________________________________ - 31 ______________________________________________________________________ 4.2.1.2. Hlavní fáze II Po roztátí sněhu dochází v UHL k vysychání oblasti z 4,41 mm 13.5.06 na 1,8 mm 14.5.06, což ovšem nevede k žádnému výraznému odtoku. Z nárůstu koncentrace fulvinových kyselin je zřetelné, že opět odchází k odtoku více vody z organických půd. JZD se 13.5.06 s 6,6 mm vyznačuje a 2,8 mm 14.5.06 zřetelným odtokem. Srážky dosahovaly 13.5.06 mezi 16.11 a 16.39 hodinou 4,5 mm, ve srovnání s UHL jsou mnohem intenzivnější a vedou tudíž k přímému odtoku. Tvorbu přímého odtoku cestou podporuje řeka Černá Desná. Celkem 30% srážek vedlo k přímému odtoku (další hodnoty periody v JZD jsou zaneseny v tab. 11). Jak je však z koncentrace fulvinových kyselin patrné, k odtoku přispívá i voda z nasycených ploch. První velký odtok byl v UHL zaznamenán teprve 20.5.06. Po srážkách o úhrnu 5,04 mm mezi 20.28 a 20.48 hodinou se zdvojnásobil odtok z 0,06 mm/h na 0.125 mm/h. Přitom přišlo pouhých 17% srážek k odtoku (další hodnoty periody V UHL viz. tab. 11). To znamená, že i přes menší podíl šikmých ploch v UHL infiltrovalo při podobné intenzitě srážek více vody než v JZD. Nárůst koncentrace fulvinových kyselin vypovídá o tom, že se přímý odtok cestou k drenážním příkopům obohatil fulvinovými kyselinami a tím částečně pochází z pobřežních oblastí s rašelinnou půdou. Koncentrace fulvinových kyselin však zůstává ve srovnání s pozdějšími jevy relativně nízká, největší část odtoku patrně pochází z úbočí Olivetské hory, která je jen částečně organického složení. Ve fázi VI dochází k nejvýraznějším odtokům v čase po sněhovém tání. V UHL došlo 1.6.06 v 9.30 hodin k 0,57 mm/h a v JZD 1.6.06 v 10.20 hodin k 0,5 mm/h maximálním odtokům. Neboť v této periodě v obou oblastech spadly podobné úhrny srážek okolo 90 mm, projevuje se to i podobnými odtoky okolo 40 mm. Zajímavé přitom je, že perioda v UHL začíná o ca. 38 hodin později než v JZD a tím vzniká detailní rozdíl. V UHL přispívá k přímému odtoku 41% srážek a v JZD 44% (přesněji k této fázi, viz, tab. 11). V UHL jsou vidět ostřejší píky odtoku než v JZD, kde stoupají k maximu pomalu. UHL reaguje výrazněji na srážky, neboť se tvoří povrchový odtok rychleji v rašelinných půdách s menší infiltrací o hodnotě 1,4 mm/h (Tachecí & Švanda, 2006). Je zřejmé, že po jednotlivých srážkových úhrnech následovaly povodňové vlny.V JZD dochází oproti tomu k rychlým rozvodněným povodňovým vlnám teprve při intenzivním dešti (např. 28.5.06 a 1.6.06). Velmi zřetelně se projevuje reakce odtoku na srážky z 7.6.06 v UHL, kdy spadlo mezi 18.31 a 19.14 hodinou 6,12 mm srážek. Na ______________________________________________________________________ - 32 ______________________________________________________________________ základě předchozího suchého období to vedlo bezprostředně ke zvýšení odtoku od 19.00 hodiny, maximální odtok 0,25 mm/h byl dosažen ve 22.40 hodin. Kromě toho je pro UHL charakteristické, že po ustání srážek bylo velmi rychle dosaženo úrovně srovnatelné s předchozím suchem. Tyto ostré píky odtoku se rovněž projevují v UHL také na chodu koncentrace fulvinových kyselin. Maxima a minima fulvinových kyselin přesně odpovídají odtoku. Srovnání s JZD lze v tomto místě pro nedostatek odebraných vzorků jen těžko provést. V JZD lze ovšem rozpoznat, že maximum koncentrace fulvinových kyselin odpovídá odtoku. Leží přesto s 40 mg/l níž než v UHL, kde nabývá hodnoty 49 mg/l. Z existujících dat mezi 30.5.06 a 2.6.06 je patrné, že se koncentrace fulvinových kyselin s odtokem mění méně než v UHL: Důsledkem toho nabývá větší a rovnoměrnější podíl plochy nasyceného odtoku než v UHL. Slatinné plochy v JZD nelze tak rychle odvodnit jako v UHL, neboť zde chybí příslušná odvodňovací síť jako v UHL a odvádí tím delší přítoky s vyšší koncentrací fulvinových kyselin. Díky vysokým koncentracím fulvinových kyselin v oblasti UHL je možno říci, že se zde jedná o nasycený povrchový odtok a povrchový odtok rašelinných ploch. Nasycený povrchový odtok pochází z pobřežních oblastí řeky a přítoků, na něž se vztahuje vytyčená odvodňovací síť. Tím jen zabezpečeno odvodnění rašelinišť a fulvinové kyseliny jsou tak i během zvýšeného odtoku ve větší míře výrazněji unášeny. Koncentrace mezi odtokovými maximy zůstávají vyšší než před a po fázi VI. To znamená, že voda ze slatinných půd určuje odtok výrazněji než jiné typy. Na konci fáze VI dochází díky nepřítomnosti srážek k vyrovnání odtoku v JZD a UHL a také k úbytku koncentrace fulvinových kyselin. Odtok klesá v UHL na 0,04 mm/h a v JZD na 0,07 mm/h. Koncentrace fulvinových kyselin se tak zmenšuje na 11,8 mg/l (UHL) a 10,65 mg/l (JZD). Z toho lze rozpoznat, že samotný základní odtok je formován fulvinovými kyselinami, neboť podzemní voda vzniká velmi blízko povrchu. 4.2.2. Souvislost koncentrace fulvinových kyselin a odtoku Při pokusu o znázornění koncentrace kyseliny fulvinové v závislosti na odtoku, jak tomu je na obr. 15 a 16, se ukazuje potřeba rozlišení na dvě hlavní fáze. Pro obě hlavní fáze je patrné, že grafický průběh závislosti koncentrace kyseliny fulvinové na odtoku odpovídá logaritmické funkci. ______________________________________________________________________ - 33 - Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] ______________________________________________________________________ 60 y = 19,30Ln(x) + 72,19 R2 = 0,87 50 40 y = 4,56Ln(x) + 29,43 R2 = 0,67 30 20 10 0 0 0,4 0,8 1,2 1,6 2 Odtok [mm/h] hlavní fáze I trend hlavní fáze I hlavní fáze II trend hlavní fáze II Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] Obr. 15: Závislost koncentrace kyseliny fulvinové na odtoku v UHL za zohlednění dvou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) 60 50 y = 14,86Ln(x) + 54,72 R2 = 0,86 40 y = 2,71Ln(x) + 24,19 R2 = 0,43 30 20 10 0 0 0,4 0,8 1,2 1,6 2 Odtok [mm/h] hlavní fáze I trend hlavní fáze I hlavní fáze II trend hlavní fáze II Obr. 16: Závislost koncentrace kyseliny fulvinové na odtoku v JZD za zohlednění rvou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ______________________________________________________________________ - 34 ______________________________________________________________________ Korelace příslušných funkcí trendu jsou s hodnotou spolehlivosti 0,87 v UHL a 0,86 v JZD obzvlášť v hlavní fázi II velmi dobré. Špatná souvislost během hlavní fáze I s hodnotou spolehlivosti pouhých 0,67 v UHL a 0,43 v JZD poukazuje na značné ovlivnění sněhem vedoucí k méně pravidelnému chování kyseliny fulvinové, neboť se během tání mnohé procesy překrývají. Porovnání obou povodí vede ke zjištění, že se především v hlavní periodě II v JZD vyskytují vyšší odtoky než v UHL. V JZD totiž spadlo větší množství srážek, jak je zřejmé i z tab. 10 a 11. JZD vykazuje větší srážky i odtoky. Ačkoliv jsou tyto hodnoty vyšší, je koncentrace fulvinové kyseliny v průměru nižší než v UHL, jak lze rozpoznat z průběhu linie trendu. Střední hodnota v UHL dosahuje 27,4 mg/l a v JZD 23,5 mg/l. V UHL jsou zaznamenány větší koncentrace, což je založeno na tom, že rašelinná půda v UHL je pomocí odvodňovacích struh lépe hydraulicky uzavřená než JZD. Porovnáním hodnot pro povodí v tab. 12 je nalezena vyšší koncentrace v JZD než v UHL jen u minimální hodnoty. Tab. 12: Extrémní a střední hodnoty koncentrace kyseliny fulvinové v obou oblastech Oblast Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] Střední hodnota Maximální hodnota Minimální hodnota UHL 27,4 52,6 6,0 JZD 23,5 40,0 7,6 4.2.3. Souvislost DOC a koncentrace fulvinové kyseliny Aby bylo možno výsledky HPSEC porovnat s jinou metodou, byly namátkově analyzovány jednotlivé vzorky na DOC (jak je popsáno v kap.3.3.4). Hodnoty DOC leží vždy níž než koncentrace kyseliny fulvinové, viz obr. 13 a 14. Dosahuje přitom jen 26% až 35% obsahu kyseliny fulvinové v UHL a 32% až 42% v JZD. Protože hodnota DOC odpovídá jen rozpuštěnému organickému uhlíku a koncentrace kyseliny fulvinové se vztahuje na celkovou hmotnost kyseliny, lze očekávat, že DOC leží níž. Při zohlednění obsahu uhlíku v kyselině fulvinové, který činí 42% až 43% (viz. kap 2.2), téměř odpovídá části, kterou zaujímají hodnoty DOC v porovnání s koncentrací fulvinové ______________________________________________________________________ - 35 ______________________________________________________________________ kyseliny. To znamená, že výsledky měření různými metodami vykazují řádově srovnatelné výsledky. Při bližším pozorování obr. 13 a 14 lze vysledovat, že hodnoty DOC jen parciálně odpovídají průběhu křivky kyseliny fulvinové. To je stejně tak zřejmé z obr. 17, kde jsou zaneseny hodnoty v závislosti na koncentraci kyseliny fulvinové. Linie trendu korelují s hodnotou spolehlivosti pouze v 0,66 pro JZD a 0,42 pro UHL. Neboť zaujímají huminové látky ve vodě velkou část DOC (Volkmann 2002), očekávala by se v těchto vodách s velkým obsahem kyseliny fulvinové větší souvislost. Špatná korelace se nechá vysvětlit v extrémním případě až dvou měsíční prodlevou mezi odebráním vzorku a analýzou. Během této doby došlo k změně koncentrace díky mikrobiálnímu rozkladu. 11 10 y = 0,34x + 0,72 R2 = 0,66 DOC [mg/l] 9 8 y = 0,24x + 1,44 R2 = 0,42 7 6 5 4 15 17,5 20 22,5 25 27,5 30 32,5 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] JZD UHL Trend JZD Trend UHL Obr. 17: Závislost DOC na koncentraci fulvinových kyselin 4.2.4. Souvislost hodnoty pH a koncentrace kyseliny fulvinové Při uvažování souvislosti hodnoty pH a koncentrace kyseliny fulvinové je žádoucí provedení odděleně pro obě hlavní fáze. Z obr. 13 a 14 lze zjistit, že se obecně pHhodnoty chovají nepřímo úměrně ke koncentraci kyseliny fulvinové. Odchylky od této tendence jsou rozpoznatelné především během období tání. V této fázi se při zanesení pH proti koncentraci kyseliny fulvinové (obr. 18 a 19) projevuje špatná korelace s hodnotou spolehlivosti 0,4 v UHL a 0,54 v JZD. To vypovídá o skutečnosti, že je stav ______________________________________________________________________ - 36 ______________________________________________________________________ kyseliny během tání silně ovlivněn tající vodou. Během hlavní fáze II dominuje koncentrace kyseliny fulvinové ve stavu kyseliny obou řek v povodí. To je znatelné na lepší korelaci s hodnotou spolehlivosti 0,87 v UHL a 0,74 v JZD. Různé odchylky také mohou být vyvozeny skutečností, že některé vzorky byly měřeny jiným pH-metrem a jinou osobou. U stejných vzorků dosahovaly rozdíly hodnot pH od 0,3 do 1,0. 6,5 6,0 y = -0,04x + 6,36 R2 = 0,87 pH-hodnota 5,5 5,0 y = -0,05x + 5,89 R2 = 0,40 4,5 4,0 3,5 3,0 0 10 20 30 40 50 60 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] hlavní fáze I hlavní fáze II trend hlavní fáze I trend hlavní fáze II Obr. 18: Závislost hodnoty pH na koncentraci kyseliny fulvinové v UHL z zohlednění dnou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) ______________________________________________________________________ - 37 ______________________________________________________________________ 6,5 6,0 y = -0,06x + 6,96 R2 = 0,74 pH-hodnota 5,5 5,0 y = -0,12x + 7,54 R2 = 0,54 4,5 4,0 3,5 3,0 0 10 20 30 40 50 60 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] hlavní fáze I hlavní fáze II trend hlavní fáze I trend hlavní fáze II Obr. 19: hodnoty pH na koncentraci kyseliny fulvinové v JZD z zohlednění dnou hlavních fází: tání sněhu (hlavní fáze I) a po tání sněhu (hlavní fáze II) 4.2.5. Frakce kyseliny fulvinové Pomocí koncentrace kyseliny fulvinové a průtoku lze zjistit frakce kyseliny fulvinové. (Obr. s průběhem křivek frakcí fulvinové kyseliny je obsažen v příloze.) Jednotlivé hodnoty charakteristické pro hlavní periody jsou zaneseny v tab. 13. Protože se v době před 31.03.06, 10.00 hodin nevyskytovala kyselina fulvinová v dostatečné hustotě, byla hlavní fáze I v tomto případě zkrácena. Pokud bereme v úvahu specifické hlavní frakce, nechá se zjistit, že bylo během tání sněhu rozneseno za den větší množství kyseliny fulvinové do oblastí s organickou půdou než v hlavní fázi II. To je způsobeno především vysokým průtokem během hlavní fáze I. Na základě větší plochy povodí a většího průtoku bylo v celém pozorovaném období větší množství fulvinové kyseliny se 76 t z oblasti uneseny než v UHL , kde to bylo jen 26 t. Ve srovnání k tomu dosahuje výnos kyseliny fulvinové vztažený na plochu organických půd v oblasti v UHL s 3,57 mg/cm2 vyšší hodnoty než v JZD, kde činí jen 2,07 mg/cm2. Tento rozdíl vyvozuje, že organické půdy jsou lépe hydraulicky uzavřeny díky odvodňovacím strouhám. ______________________________________________________________________ - 38 ______________________________________________________________________ Tab. 13: Přehled frakcí a průtoků v jednotlivých periodách a povodích Perioda Oblast Celkové období UHL JZD Hlavní perioda I UHL JZD Hlavní perioda II UHL JZD Začátek periody 31.03. 10:00 31.03. 10:00 12.05. 00:00 Konec periody 15.06. 00:00 12.05. 00:00 12.06. 00:00 72,96 41,58 31,38 Délka periody [d] 9,51E+05 3,25E+06 8,06E+05 2,72E+06 1,45E+05 5,36E+05 Plocha s org. půdou* [km²] 0,74 3,68 0,74 3,68 0,74 3,68 Frakce [t] 26,39 76,09 21,77 61,83 4,62 14,26 Spezifická frakce [g/m²] 35,66 20,68 29,41 16,80 6,24 3,88 Spezifická frakce [mg/cm²] 3,57 2,07 2,94 1,68 0,62 0,39 Denní frakce [t/d] 0,36 1,04 0,52 1,49 0,15 0,45 Spez. denní frakce** [mg/m²/d] 0,49 0,28 0,71 0,40 0,20 0,12 Průtok [m³] * oblast s org. půdou, ** specifická denní frakce 4.3. Výsledky testování průběhu toku 4.3.1. Jezdecká Testování průběhu toku bylo provedeno ve dvou termínech 22.května 2006 a 1.června 2006, jak je popsáno v kap. 3.3.1.2. Před prvním termínem odběru 20.5.06 spadlo mezi 20.53 a 21.06 hodinou 3,7 mm srážek. Což způsobilo menší povodňovou vlnu s maximem dne 21.5.06 ve 2.20 hodin s dosaženým odtokem 0,182 mm/h. Po vyrovnání povodňové vlny byl proveden odběr vzorku při odtoku okolo 0,11 mm/h. Před tímto pozorováním nespadly během 24 hodin žádné srážky. Druhé testování 1.6.06 proběhlo oproti tomu přímo během odtokového maxima o velikosti 0,5 mm/h, které bylo vyvoláno srážkami mezi 4.35 a 5.35 hodinou s úhrnem 5,9 mm avšak díky předcházejícímu suchu nezpůsobilo žádnou povodňovou vlnu. Výsledky tohoto pozorování jsou znázorněny na obr. 20 a 21, stejně jako v tab. 14 a 15. Srovnáním obou grafů lze zjistit, že vykazují stejné trendy a z části i stejné chování. V blízkosti pramene jsou dosaženy vždy nižší koncentrace kyseliny fulvinové a dále stoupají až k maximu ke vzorku 202. Následně je patrný mírný pokles trendu až k výtoku z oblasti. Výrazné zmenšení obsahu huminových látek lze zjistit mezi body ______________________________________________________________________ - 39 ______________________________________________________________________ 204 a 208 a dále pak v bodech 211 a 214. Mírný nárůst se vyskytuje krátce před koncem testovaného úseku v bodě 221. Počáteční stoupání je pravděpodobně způsobeno vodou z hlubších vrstev půdy, která obsahuje jen malé množství huminových látek. Během průniku půdou až k místu odběru vzorku se pak pozvolně obohacuje o kyselinu fulvinovou. Podobně to platí i pro vzorek 198, kde byly prokázány srovnatelně nízké hodnoty. ______________________________________________________________________ - 40 ______________________________________________________________________ Vzdálenost od prameniště [m] 1000 1500 2000 2500 3000 koncentrace kyseliny fulvinové vodivost F223 2,0 F222 0 F220 2,5 F219 10 Z&M218 3,0 Z&M217 20 Z&M216 3,5 F214 30 F215 4,0 F&M213 40 F&M211 4,5 Z&M212 50 F210 5,0 F&Z&M209 60 F205 F&M206 M207 F&Z&M208 5,5 F201 70 F&Z&M202 6,0 F197 80 pH-hodnota 500 Z198 F200 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l], vodivost [µS/cm] 0 pH-hodnota Obr. 20: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Desná 22.května 2006 v oblasti Jezdecká. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 14. ______________________________________________________________________ - 41 ______________________________________________________________________ Vzdálenost od prameniště [m] 1000 1500 2000 2500 3000 koncentrace kyseliny fulvinové vodivost F223 F222 F&Z&M221 F220 M219 Z&M218 2,0 Z217 0 F&Z&M216 2,5 F215 10 F214 3,0 F&Z&M213 20 Z274 3,5 Z211 30 Z&M212 4,0 F210 40 F&Z&M262 4,5 F&Z&M209 50 F&Z&M205 Z206 F&Z&M208 5,0 F&M202 60 F201 5,5 Z198 70 pH-hodnota 500 6,0 F197 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l], vodivost [µS/cm] 0 80 pH-hodnota Obr. 21: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Desná 1. června 2006 v oblasti Jezdecká. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 15 ______________________________________________________________________ - 42 ______________________________________________________________________ Tab. 14: Výsledky zkoumání přítoků z 22.května 2006 v povodí Jezdecká Vzorek 198 202 208 209 212 216 217 218 4,3 4,0 4,2 4,1 - 5,8 - - Vodivost [µS/cm] 23,2 23,6 19,2 19,7 - 21,2 - - Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] 12,9 76,4 64,3 72,4 25,8 13,2 31,1 24,0 pH-hodnota Tab. 15: Výsledky zkoumání přítoků z 1.června 2006 v povodí Jezdecká Vzorek 198 205 206 208 209 262 211 212 274* 213 216 217 218 221 pH-hodnota 4,1 5,0 4,7 4,1 4,0 4,0 4,4 4,5 5,7 4,3 4,6 4,2 4,4 4,2 Vodivost [µS/cm] 21,6 21,1 16,9 22,8 23,2 24,5 14,9 16,0 20,8 18,2 15,8 20,1 15,8 21,2 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] 24,7 30,9 29,9 58,5 60,7 45,3 38,3 34,6 16,9 37,6 29,2 35,8 39,1 50,8 * povrchový odtok z s pravého svahu ve směru toku ______________________________________________________________________ - 43 ______________________________________________________________________ Uvnitř rašelinné půdy až k bodu 202 narůstá koncentrace kyseliny fulvinové, neboť se zde vyskytuje jen voda z rašelinišť. Největší zjištěná koncentrace kyseliny fulvinové se vyskytovala v přítoku v bodě 202. Při prvním testování byla naměřena koncentrace 76,4 mg/l. U druhého vzorku musela být tedy koncentrace nižší než v řece, neboť od přítoku klesala. Obzvláště výrazný je úbytek u prvního pozorování z 39,4 mg/l (mix 202) na 8,5 mg/l (řeka 205). Dále došlo ke zvýšení hodnot nejprve na 13,6 mg/l (řeka 206) a následně na ca. 22/23 (mix 206, mix 207, řeka 208) a konečně na 28,7 mg/l (mix 208). Podobné chování je možno pozorovat i u druhého testování, přičemž v bodě 205 dochází pouze k mírnému úbytku, který se prohlubuje až ke vzorku 208 v řece. Toto snížení koncentrace je pravděpodobně způsobeno vodou, která proniká do řeky pravostranným přítokem pocházejícím z regiónu s méně organickou půdou. To je zřejmé i z mapy půd (příloha 1), kde lze rozpoznat, že oblast, ze které mohou přítoky pocházet, je především hnědozem a podzol. 1 Vyznačené oblasti se vyznačují jen na humus bohatou půdou, která má ale díky svažitému profilu a z toho plynoucího rychlého odtoku malý vliv na koncentraci kyseliny fulvinové. Proto je voda pocházející ze Zeleného vrchu (poloha viz. příloha II) méně obohacena kyselinou fulvinovou. Zvýšení koncentrace ve vzorku mix 208 je způsobeno vodou přítoku 208 z oblasti s rašelinnou půdou vlevo od toku. Úbytek koncentrace v bodě 211 je jen z výsledku prvního testování patrný, neboť u druhého hodnota chybí. Podobné chování se však nechá předpokládat, přítok 211 s 38,3 mg/l totiž vykazuje menší hodnotu než tok 210 a mix 212, které leží na 47,1 mg/l a 44,5 mg/l. Snížení koncentrace v bodě 213 bylo zjištěno pouze u prvního testování. Pokles obsahu kyseliny fulvinové v místě 214 je patrně způsoben skutečností, že část přitékající vody pochází přímo z Vlašského hřebene, kde se touto kyselinou méně obohatí. Od bodu 215 můžeme při druhém testování pozorovat pozvolný úbytek koncentrace kyseliny fulvinové až k bodu 221. Řeka totiž v tomto regionu protéká hnědozemí, což lze považovat za možnou příčinu. Při prvním odběru vzorku je patrné zvýšení koncentrace bodě 217, příčinou může být voda, která pochází z blízkého oblasti s rašelinnou půdou a glejem. To že u druhého pokusu nedošlo k žádnému nárůstu 1 To že nejsou přítoky na mapě (příloha II) až k tomuto regionu vyznačeny, neznamená, že zde nepramení. Vyznačené přítoky udávají pouze směr, ne však délku přítoku, sledování až k prameni nebylo možné ______________________________________________________________________ - 44 ______________________________________________________________________ koncentrace ve srovnání s okolními body, si lze vysvětlit tak, že zde dominovaly především srážky popř. z nich vznikající povrchový odtok a tím nasycený povrchový odtok zředily. Přítok v bodě 221 vychází z oblasti rašelinných glejů a řeka sama protéká přímo rašelinný glej, bod 221 se tudíž vyznačuje mírným přírůstkem. Porovnáním obou koncentračních průběhu lze zjistit, že hodnoty druhého testování leží v průměru o 30% až 60% výš než při prvním. To je důsledek hydrologické situace, neboť druhý odběr probíhal právě během průtokového maxima 1.června 2006. To znamená, že v tomto období měly nasycené plochy větší podíl na celkovém odtoku. Nasycené plochy vznikly především v oblasti rašelin a rašelinných glejů, odsud pocházející voda tudíž obsahuje vyšší koncentrace kyseliny fulvinové. 4.3.2. Uhlířská Testování průběhu řeky bylo provedeno ve dvou termínech, dne 23. května 2006 a 31.května 2006, jak je popsáno v kap. 3.3.1.2. Před prvním termínem došlo 20.5.06 k intenzivním srážkám mezi 20.28 a 20.46 hodinou s 4,95 mm, díky předcházejícímu suchu to však mělo minimální vliv na odtok. Při testování byl tudíž naměřen nízký průtok okolo 0,07 mm/h. Druhý odběr následoval při menším odtokovém maximu s odtokem 0,17 mm/h mezi dvěmi velkými odtokovými maximy. Výsledky tohoto výzkumu jsou zobrazeny na obr. 22, 23 stejně jako v tab. 16 a 17. ______________________________________________________________________ - 45 ______________________________________________________________________ 1800 5,0 50 4,5 40 4,0 30 3,5 20 3,0 10 2,5 0 2,0 F244 F245 1600 F&Z&M243 60 vodivost 1400 F242 5,5 F&Z&M241 1200 F240 70 koncentrace kyseliny fulvinové 1000 F&Z&M239 80 2000 6,0 F238 800 Z&M237 600 F236 400 F&Z&M233 200 F227 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l], vodivost [µS/cm] 0 pH-hodnota Vzdálenost od prameniště [m] pH-hodnota Obr. 22: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Nisa 23.května 2006 v oblasti Uhlířská. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 16. ______________________________________________________________________ - 46 ______________________________________________________________________ 40 4,0 30 3,5 20 3,0 10 2,5 0 2,0 F244 F245 1800 F&Z&M271 1600 F&Z&M243 4,5 vodivost 1400 F242 50 F&Z&M241 1200 F240 5,0 koncentrace kyseliny fulvinové 1000 F&Z&M239 60 F238 800 Z&M237 600 F236 5,5 F&Z&M233 70 Z&M231(L) 400 Z&M231(R) 80 2000 6,0 F227 200 F266 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l], vodivost [µS/cm] 0 pH-hodnota Vzdálenost od prameniště [m] pH-hodnota Obr. 23: Průběh koncentrace fulvinové kyseliny, vodivosti a hodnot pH na řece Černá Nisa 31.května 2006 v oblasti Uhlířská. Jednotlivé odběry vzorků jsou označeny křížkem. Druhy zkoušek jsou označeny jako F=průtok, Z=přítok, M=mix. V případě, že bylo v jednom bodě odebráno více vzorků, je vzorek „průtok“ vždy před a vzorek „mix“ za křížkem. Výsledky vzorku „přítok“ viz. tab. 17. Pro bod 231 byl zvlášť rozlišen přítok R=vpravo, L=vlevo. ______________________________________________________________________ - 47 ______________________________________________________________________ . ______________________________________________________________________ - 48 ______________________________________________________________________ Tab. 16: Výsledky testovaných přítoků Černé Nisy z 23.května 2006 v povodí Uhlířská Vzorek 233 237 239 241 243 pH-hodnota 4,3 3,9 4,2 4,3 3,9 Vodivost [µS/cm] 36,1 39,7 47,8 46,9 36,0 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] 23,6 37,6 17,7 18,8 69,8 Tab. 17: Výsledky testovaných přítoků Černé Nisy z 31.května 2006 v povodí Uhlířská Vzorek 231(R) 231(L) 233 237 239 241 243 271 pH-hodnota 4,2 4,3 4,1 3,8 4,0 4,1 3,6 3,9 Vodivost [µS/cm] 32,9 39,1 33,7 40,8 41,7 37,8 36,7 31,3 Koncentrace kyseliny fulvinové [mg/l] 47,1 33,9 35,0 43,6 27,1 31,3 77,2 63,8 *R=vpravo, L=vlevo Porovnáním obr. 22 a 23 lze vypozorovat některé souvislosti. Koncentrace kyseliny fulvinové má tendenci narůstat, rozdíl prvního a posledního měřeného bodu činí ca. 10 mg/l. Od bodu 237 bylo zaznamenáno mírné zvýšení. V oblasti mezi body 239 a 243 byla zjištěna o něco nižší koncentrace. Extrémně vysoká koncentrace 78,5 mg/l v bodě 227 při druhém odběru vzorku je těžko zařaditelná. V tomto případě se jedná o odvodňovací struhu z rašeliniště, které v této oblasti tvoří celou síť rozprostírající se povětšinou vlevo od toku v plochých polohách. V téměř každém přítoku , který je vyznačen v příloze na levé straně se napojuje taková síť. Zprava jsou k nalezení jen odvodňovací struhy severně od bodu 231. Protože byla půda díky předcházejícím srážkám již nasycena a v ranních hodinách spadly další srážky, objevuje se v čase odběru vzorku minimální maximum. Následně je nutno připustit, že se odtok projevuje především nasyceným povrchovým odtokem. Tento odtok je jímán především odvodňovacími příkopy, ohraničenými zleva i zprava neporostlou rašelinnou půdou (obr. 24), a tím je způsobuje zvýšenou koncentraci v bodě 227. Tak vysoká hodnota však není takto vysvětlitelná, pravděpodobně došlo při odběru vzorku k chybě. Zřejmě byla spolu s testovanou vodou při jejím zvíření také rašelina, ze které se během transportu uvolnila fulvinová kyselina. ______________________________________________________________________ - 49 ______________________________________________________________________ Obr. 24: Příklad odvodňovacího přítoku v blízkosti bodu 227, foto 22.května 2006 Přítok v bodě 233 je odváděn z regionu s hnědozemí, půdou obsahující méně kyseliny fulvinové, což patrně způsobuje úbytek v tomto místě. K tomu dále přispívá svahová poloha, díky které přichází větší povrchový odtok a přispívá tím ke zředění. Tím odchází v oblasti svahu jen k nižšímu obohacení kyselinou fulvinovou. V okamžiku prvního odběru vzorku nebyl žádný povrchový odtok a koncentrace v bodě 233 je tedy dokonce mírně zvýšená. Lehký nárůst mezi body 236 a 237 je vyvolán přítokem v bodě 237, kde ústí síť odvodňovacích struh z rašelinišť. Bodem 239 opouští řeka oblast rašelinišť a protéká dále hnědozemí-podzolem bohatých na humus, tím dochází ke snížení koncentrace kyseliny fulvinové. Přítoky 243 a 271 protékají opět slatinnými půdami, navíc jsou zásobeny sítí odvodňovacích struh a tím dochází k novému zvýšení koncentrace kyseliny fulvinové ve vodě. Celkově lze při porovnání obou křivek zjistit, že hodnoty prvního odběru leží o ca. 10% až 20% níž než u druhého a pochází, jak již bylo popsáno, z nasyceného povrchového odtoku, který byl zesílen předchozí vlhkostí a ranními srážkami. ______________________________________________________________________ - 50 ______________________________________________________________________ 4.3.3. Srovnávací pozorování povodí Obě řeky se vyznačují podobnou hydrologickou situací a jen nepatrnými rozdíly v koncentraci kyseliny fulvinové. U obou se nechá zjistit slábnoucí trend od prameniště nebo od počátečního bodu po koncový bod pozorované oblasti. V oblastech pramenišť totiž dominují rašeliniště, zatímco na konci testované trasy řek se vyskytují víceméně půdy organické. Průběhy hodnot pH a vodivosti ukazují jak výrazné je zastoupení fulvinových kyselin v obou řekách. Průběhy pH-hodnot se chovají až na některé výjimky nepřímo proporcionálně ke koncentraci kyseliny fulvinové. To podtrhuje význam kyseliny fulvinové jako kyseliny určující kyselý charakter vodstva. Vodivost má velmi podobné chování jako koncentrace kyseliny fulvinové. 4.4. Analýza těžkých kovů Doprovodně k analýze huminových látek byly provedeny i některé zkoušky na důkaz těžkých kovů. Výsledky jsou shrnuty v tab. 18. Je patrné, že jsou překročeny jen hodnoty u vod bez předúpravy určených jako zdroje pitné vody. Kromě toho jsou překročeny mezní hodnoty pro měď, mangan, železo a zinek, v případech, že má být voda upravena na pitnou pomocí jednoduché fyzikální přípravy a dezinfekce. Voda ze soušské přehrady je takto upravována, přičemž musí být dodrženy požadované hodnoty pro pitnou vodu. Proto se mimo jiné provádí srážení hliníku na nerozpustný síran hlinitý. Nápadně vysoká je jen koncentrace olova, kdy bylo 9.4.2006 ve 3.00 hodin v oblasti Jezdecká naměřeno 11,04 μg/l, vysvětlení této hodnoty se nepovedlo nalézt. ______________________________________________________________________ - 51 ______________________________________________________________________ Tab. 18: Přehled určených těžkých kovů ve vybraných zkouškách ve srovnání k různým mezním a doporučeným hodnotám (překorčené hodnoty jsou barevně označeny). Mezní a doporučené hodnoty jsou převzaty z LfU Baden-Württemberg a Roth (2001) Zkouška Al K Mg Na Ca Cr Mn Ni Cu Zn As Cd Pb Ba Fe Sb JZD 03.04. 15:00 [mg/l] 0,52 [mg/l] 9,41 [mg/l] 0,52 [mg/l] 2,65 [mg/l] 5,23 [µg/l] 6,00 [µg/l] 33,35 [µg/l] 1,28 [µg/l] 11,17 [µg/l] 55,83 [µg/l] 1,40 [µg/l] 0,31 [µg/l] 3,72 [µg/l] 10,86 [µg/l] 191,00 [µg/l] 0,34 JZD 07.04. 23:00 0,34 0,31 0,51 1,54 7,04 0,39 22,12 0,56 5,79 14,06 1,17 0,14 1,77 9,33 84,27 0,21 JZD 08.04. 19:00 0,32 0,97 0,48 1,78 3,85 8,78 24,50 0,56 5,15 17,86 0,83 0,15 2,45 7,30 115,797 0,23 JZD 09.04. 03:00 0,34 0,91 0,45 1,54 4,28 1,14 24,51 1,75 9,96 26,07 2,37 0,15 11,04 8,83 984,00 0,30 UHL 02.04. 19:00 0,58 0,35 0,43 1,20 2,08 1,09 26,40 0,74 5,99 19,43 1,26 0,21 2,59 11,15 262,67 0,30 UHL 04.04. 10:00 0,60 0,54 0,73 1,74 24,90 0,62 32,19 1,52 7,26 56,80 3,87 0,29 0,92 23,77 247,81 0,32 UHL 06.04. 15:00 0,38 0,45 0,76 2,08 14,00 1,24 89,10 1,28 25,97 21,72 1,16 0,10 2,56 11,45 175,82 0,25 UHL 10.04. 15:30 0,49 0,43 0,73 2,11 12,20 0,50 36,80 1,43 6,69 34,74 2,17 0,23 5,21 15,72 226,31 0,27 50 20 50 10 1 - 50 3000 50 5 100 50 1000 50 - - 5000 50 50 20 50 50 50 50 500 20 2000 30 30 30 50 250 40 Hodnoty norem kvality vody v povodí –povrchové vody pro přípravu pitné vody (75/440/EWG) Vodivost A1 1) Nejvyšší koncentr. 50 Vodivost A21) Nejvyšší koncentr. 100 50 100 1 300 1000 50 5 50 1000 2000 10 5 10 10 5 40 3000 10 3 10 20 100 5 1 10 200 50 300 10 2 20 1000 Pitná voda, Podzemní voda Pitná voda V1 2001 0,2 Pitná voda V1 bis 2003 0,2 WHO- směrnice 2) 12 50 0,2 DVGW-stand. požadavky DVGW-min. požadavky 200 3) 3) 150 400 200 0,1 30 0,5 60 120 1) A1: jednoduchá fyzikální úprava a dezinfikace, 100 2000 200 5 1000 200 10 700 300 5 A2: normální fyzikální a chemická úprava a dezinfekce 2) Guidlines for drinking water quality, Genf 1993 3) Způsobilost tekoucích vod pro zásobování pitnou vodou, Technický řád, DVGW-Pracovní list W 251 ______________________________________________________________________ - 52 ______________________________________________________________________ 5. Závěr Výsledky ukazují vhodnost využití huminových látek coby indikátorů původu a složek odtoku. Ze zkoumání prostorové dynamiky se nechá v různých situacích na stejném toku vysledovat tatáž tendence odvozená od oblasti původu popř. rozdělení organických půd. Rovněž jsou při vyhodnocení časové dynamiky vidět v obou povodích shodné výsledky. Rozdíl mezi situací před a po roztátí sněhu je jednoznačně rozpoznatelný. Odtok během tání sněhu dominuje především tající vodou a koncentrace kyseliny fulvinové tak nabývá jen středních hodnot. Během této fáze se překrývá více procesů, z čehož vychází špatná korelace mezi odtokem a koncentrací kyseliny fulvinové stejně jako koncentrace kyseliny a pH-hodnoty. Pro další výzkum souvislosti se ukázalo jako nezbytné odebrat během této fáze vzorky v mnohem těsnějším odstupu, aby bylo možno popsat denní průběh tání sněhu a dalších souběžných procesů. Krom toho muselo dále následovat intenzivní studium jednotlivých průběhů tání sněhu. Ve fázi pro roztátí sněhu se odtok během povodňových vln vyznačuje především nasyceným povrchovým odtokem s vysokou koncentrací kyseliny fulvinové. Oblast UHL je díky drenážním příkopům odvodněna podstatně rychleji než JZD, což se projevuje na dynamice kyseliny fulvinové.Tato fáze se vyznačuje mnohem lepší korelací odtoku a koncentrace kyseliny stejně jako koncentrace a pH. Souvislost mezi odtokem a koncentrací kyseliny fulvinové odpovídá chováním logaritmické funkci. Oproti tomu je vztah koncentrace kyseliny a hodnoty pH lineární, což potvrzuje význam kyseliny fulvinové pro kyselý charakter toku. Pro další pozorování, identifikace místa původu prostřednictvím kyseliny fulvinové se jeví jako smysluplné takové provedení v oblasti, v níž se jednotlivé regiony od sebe zřetelně odlišují a umožňují tak lepší zařazení výsledků podle regionů. ______________________________________________________________________ - 53 ______________________________________________________________________ 6. Použitá literatura Akker, van den M.F.A., C.O.G. van Haselen (1995): Hydrogeological reconnaissance of the Černá Nisa and Černá Desná catchment in the Jizera Mountains (Czech Republic). Bönisch, S. (2005): Vergleich der Temperatur und Schneedecke von zwei Einzugsgebieten im Isergebirge (Tschechische Republik). Praktikumsbericht IHIZittau DIN EN 1484 (1997): Anleitung zur Erfassung des gesamten organischen Kohlenstoffs (TOC) und des gelösten organischen Kohlenstoffs (DOC). Normenausschuss Wasserwesen (NAW) in DIN Deutsches Institut für Normung e.V. Gerd L. (2003): Huminstoffe. Vorlesungsskript Meereschemie 1 Forschungszentrum 1 Terramare http://www.terramare.de/files/MC1_Huminstoffe.pdf (29.09.2006) Kändler, M. (2004): Vergleich der Wasser- und Stoffhaushalte von zwei kleinen Einzugsgebieten im Isergebirge (Tschechische Republik). Praktikumsbericht IHIZittau Kinne, M. (2005): Isolation and Characterisation of Humic Substances. School of Science and the Environment Coventry University LfU (Landesanstalt für Umweltschutz) Baden-Württemberg und Roth, L. (2001): Grenzwerte Kennzahlen zur Umweltbelastung in Deutschland und in der EG – Tabellenwerk. 14. Ergänzungslieferung Landsberg ecomed Fachverlag Povodí Labe (2006): Wasserstände und Abflüsse. http://www.pla.cz/portal/sap/de/index.htm (1.4.2006 bis 30.09.2006) Scheffer, F. & Schachtschabel, P. (1992): Lehrbuch der Bodenkunde. 13. Auflage Stuttgart Ferdinand Enke Verlag ______________________________________________________________________ - 54 ______________________________________________________________________ Steinberg, C. (2001): Die lange vernachlässigte ökologische Regulation in Binnengewässern: Gelöste Huminstoffe – Teil I: Wo liegt das Problem. Wasser & Boden, 53/11, 41-43. Tachecí, P. und Šanda, M. (2006): Ponded infiltration experiments at Uhlířská catchment. http://cecwi.fsv.cvut.cz/jiz/erbpt/erbpt.htm (27.09.2006) Volkmann, N. (2002): Gelöste organische Kohlenstoffverbindungen (DOC) im Dürreychbachtal (Nordschwarzwald). Promotion Universität Fridericiana zu Karlsruhe (TH) Yonemoto I. (2006): http://en.wikipedia.org/wiki/Image:SizeExChrom.png (29.08.2006) Ziechmann W. (1996): Huminstoffe und ihre Wirkung. Heidelberg, Berlin, Oxford Spektrum Akademischer Verlag Ziechmann, W. (1994): Humic Substances. Mannheim: BI-Wissenschaftsverlag Ziechmann, W. (1980): Huminstoffe.Weinheim, Deerfield Beach (Florida), Basel Verlag Chemie ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Přílohy: Příloha I - Mapa půd pro povodí Uhlířská Příloha II - Mapa půd pro povodí Jezdecká Příloha III - Topografická mapa pro povodí Uhlířská Příloha IV - Topografická mapa pro povodí Jezdecká Příloha V - Detailní zobrazení nepřetržitého testování na odtoku z oblasti Příloha IV - Grafy frakcí kyseliny fulvinové ______________________________________________________________________ Příloha I Mapa půd pro povodí Uhlířská ______________________________________________________________________ Příloha II Mapa půd pro povodí Jezdecká ______________________________________________________________________ Příloha III Topografická mapa pro povodí Uhlířská ______________________________________________________________________ Příloha IV Topografická mapa pro povodí Jezdecká ______________________________________________________________________ Příloha V Detailní zobrazení nepřetržitého testování na odtoku z oblasti ______________________________________________________________________ Obr. 1: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Uhlířská v hlavní fázi I ______________________________________________________________________ Obr. 2: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami (zobrazeno teprve od 12.5.06), teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Uhlířská ______________________________________________________________________ Obr. 3: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami, teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Jezdecká v hlavní fázi I ______________________________________________________________________ Obr. 4: Výsledky pH- hodnot, koncentrací kyseliny fulvinové a DOC znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami (zobrazeno teprve od 12.5.06), teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Jezdecká ______________________________________________________________________ Příloha VI Grafy frakcí kyseliny fulvinové ______________________________________________________________________ Obr 1: Chování frakcí kyseliny fulvinové znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Uhlířská ______________________________________________________________________ Obr.2: Chování frakcí kyseliny fulvinové znázorněné v souvislosti s odtokem, srážkami teplotou a průměrnou denní teplotou v závislosti na čase pro povodí Jezdecká