knotek a spol., jičín
Transkript
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU . ev. listu NAD 1518 . archivní pom cky 8958 Knotek a spol., Ji ín (1874) 1882 - 1945 (2012) inventá Mgr. Ji í Nechvíle Zámrsk 2014 Obsah 3 Úvod I. Vývoj p vodce archivního souboru 4 II. Vývoj a d jiny archivního souboru 9 III. Archivní charakteristika archivního souboru 9 IV. Stru ný rozbor obsahu archivního souboru 10 V. Záznam o uspo ádání archivního souboru 10 Seznam použitých pramen a literatury 10 Protokolární záznam o provedení vnit ní skartace 11 Inventární seznam 12 I. Vedení a správa spole nosti 13 II. Zam stnanci 16 III. Finance, ú etnictví 17 IV. Obchod 19 V. Výroba 20 VI. Technická dokumentace 20 VII. Soudobá dokumentace 24 -2- Úvod I. Vývoj p vodce archivního souboru V roce 1880 založili brat i Antonín a František Knotkové v Ji ín sklad hospodá ských stroj a pot eb s prodejem Sackových secích stroj ,1 Fowlerových pump,2 pluh od výrobce Javorského z Mínkovic a byli pov eni obchodním zastoupením firmy Umrath a spol.3 Dobrým výsledk m firmy napomáhaly kontakty Františka Knotka, které získal v p edešlém zam stnání na pobo ce pojiš ovny Concordia v Ji ín . Tento sklad stroj a um lých hnojiv byl umíst n ve mlýn starosty Dolanského. V následujícím roce z ídili na ji ínském nám stí v dom "U zlaté hv zdy" p. 4 nový sklad pro kovový ty ový materiál, ráfy a nápravy. Prostory v dom pronajal pan Šolc. Oba brat i se tam p est hovali i s rodinami. V rozší eném podniku za ali nakupovat emeslníci nejr zn jšího zam ení. Ješt téhož roku nastoupil do obchodu p íru í. V roce 1882 byly prostory adaptovány a obchodní sortiment obohatilo lité nádobí. Zárodkem strojírenského závodu se stala strojírna s kovárnou, kterou zbudoval František Knotek v Ji ín v dom p. 21, pod ji ínskými kasárnami (kdysi zde bývala pekárna), zakoupeném v roce 1883. Po nutných úpravách se tam st snal železá ský obchod i strojírna, ve které pracovali z po átku dva ková i a jeden záme ník. Železá ství se odsud st hovalo až v roce 1906 do zakoupeného domu na Valdštejnov nám stí p. 5. František vybavil dílnu v Praze zakoupeným soustruhem, vrta kou a dalším pot ebným ná adím. Provád ly se zde záme nické práce, opravy rozli ných secích stroj a vyráb ly se Knotkovy patentní pluhy. Ty m ly kovanou spodní ást a d ev nou h ídel po vzoru Sackova pluhu. Do kaly se p íznivého hodnocení v hospodá sky zam eném tisku a také díky nízké cen byly dob e prodejné. Antonín se v noval ú etním a finan ním záležitostem, František zase vedl obchod. Spolupracovníkem v obou podnicích se stal další z bratr , Josef, který se stihl vyu it záme níkem i sladovníkem. Po et zam stnanc postupn narostl na 24, rovn ž mzda m la stoupající tendenci, p i emž inila v pr b hu osmdesátých let 36 - 105 zlatých týdn . V roce 1884 Knotkovi zapo ali vyráb t žentoury a žentourové mláti ky. Zna ná poptávka byla i po mlýncích na išt ní obilí. Odlitky k t mto stroj m nakupovali u firmy Suchý a Jouza z Pe ek. D ležitou sou ástí tehdejší výroby byla truhlárna, ve které truhlá se dv ma pomocníky vyráb l d ev né ásti stroj . Velký zájem o opravy hospodá ských stroj inicioval výstavbu slévárny v roce 1886, umož ující i výrobu sou ástek k mláti kám (slévárnu ídil p edevším Josef Knotek). František s Josefem tehdy za ali konstruovat nový secí stroj, ale zahájení výroby prozatím bránily nevyhovující prostorové podmínky. Patenty prost ednictvím firmy Knotek podával i zam stnanec závodu Ing. František Holý. P ísežnými patentními zástupci v Praze byli pro firmu Knotek a spol. pov eni brat i Vojá kové. Druhá polovina osmdesátých let devatenáctého století obohatila prodejní sortiment o barvy, laky, oleje, fermeže, št tce. Krom zmín ných nat ra ských pot eb šly dob e na odbyt i um lá hnojiva a další chemikálie vyráb né v Kolín . V obchod vypomáhaly i ob manželky starších bratr Eliška a Anna. Dne 11. ledna 1888 zakoupil František Knotek pozemky mezi nádražím a silnicí do Popovic (parcely . 839/1 a . 838/2). Na t chto byla postavena strojovna s kotelnou a komínem, na niž navazovala záme nická dílna, kovárna i truhlárna jako jeden celek. Ke komínu p ibyla zakrátko malá kancelá , rozší ená potom v roce 1893 na dv místnosti. Druhý celek tvo ila budova slévárny šedé litiny (budova slévárny byla ješt prodloužena v roce 1898 sm rem k železni ní trati). Na opa né stran pozemku sousedící s prostorem firmy Eduarda Stumpfa byly postaveny konírny s jednou obytnou místností, kolnou pro vozy a v prodloužení až ke dráze stálo skladišt . Stavbu realizoval ji ínský stavitel Hole ek. D íve již v této lokalit stál cukrovar, obchod s uhlím, vápnem a stavivem, hostinec Na Smíchov a n kolik domk . Tyto objekty v budoucnu továrna pohltila (Hostinec Na Smíchov p. 112 v r. 1906, zahradnictví p. 120 V. Janouška v r. 1909, domek spolkového cukrovaru p. 120, d m p. 111, váhu a vle ku cukrovaru, jakožto i cukrovar samotný v r. 1911, na míst skladišt pro obchod s palivem Fr. Šimka p. 219 vznikne pozd ji t ípatrové -4- skladišt a montovna). Knotkovi cht li p vodn postavit své dílny blízko p edchozího p sobišt , domu v Ruské ulici p. 21, pod jezuitskou kolejí. Pouze vysoká cena pozemk je od zám ru odradila. Podpisem smlouvy ze dne 3. února 1888, protokolované v obchodním rejst íku krajského soudu v Ji ín k datu 18. 2. 1888 mezi bratry Františkem, Antonínem a Josefem za íná historie rodinné firmy. Tato smlouva spojila obchod se strojírnou pod novým názvem Knotek a spol. S dvaceti p ti d lníky vyráb li r zné druhy pluh , železné brány, secí stroje umož ující setí obilí s p iséváním jetele, ple ky, pohrabova e a obrace e sena. Po roce 1891 byl sortiment vyráb ných stroj rozší en podle amerických patent o travní i obilní žací stroje a mláti ky. V roce 1895 již pracovalo ve výrob p es padesát d lník a u . Vedle slévárny vznikla sušárna na d íví vytáp ná odpadními pilinami z truhlárny. Podle popovické silnice, naproti koteln a kancelá ím p ibyla nov nat ra ská dílna se skladem hotových stroj . Pozd ji sloužila jako sklad náhradních díl . Dne 1. kv tna 1895 se v Ji ín také konala první ve ejná manifestace pod širým nebem. V tšina ji ínských zam stnanc nepracovala. D lníci z Knotkovy továrny byli také ve stávce. Druhý den byla ást d lník pro ú ast na manifestaci na p echodnou dobu propušt na ze zam stnání. Dob e prosperující rodinnou firmu doplnil roku 1896 tvrtý spolumajitel, poslední z bratr Václav Knotek. Práce ji ínských kovák byla kvalitní. Za jedenáct let p sobnosti, v roce 1899, m la továrna první stovku zam stnanc a dosavadní areál za ínal být t sný. Majitelé proto zakoupili sousední parcelu od Gürtlerových, umož ující další rozvoj. Na ja e 1900 p ibyla k dosavadní strojírn I. montovna zaujímající celé prostranství podél p vodní strojírny a kotelny. Další novou stavbou bylo nízké skladišt pro odlitky z kujné litiny, odebírané od firmy Brat i ermákové. V roce 1902 prob hla p estavba kotelny a strojovny pro nový parní stroj. Prozatím se neda ila dohoda o koupi pozemku se sousedem Stumpfem, na n mž ješt stála hospodá ská škola s velikou zahradou. Náhradním ešením byl odkup parcel . 789 a 790 od manžel Palcových v roce 1903. Rozši ováním výrobního areálu na druhé stran silnice nastala nová éra v budování podniku, doposud prostorov limitovaného. Prvním objektem v této lokalit byla mohutná, prkny šalovaná k lna pro uskladn ní mláti ek a vaza , situovaná šikmo sm rem k Cidlin . Sho ela p i požáru v roce 1921. Zapo ala také stavba obytné vily p. 249 a za ní v soub žném sm ru s velkou kolnou postavil se byt pro domovníka. V prodloužení tohoto stavení, sm rem k Cidlin , byla postavena otev ená k lna, do níž se z jedné strany umístily nové, zd né konírny a nad nimi seník. Zde práv vznikl onen zmín ný požár v roce 1921. Významným mezníkem ve výrob byl rok 1904, ji ínská továrna uvedla na trh jako první v monarchii nový výrobek, tzv. samovaza 4. Techniku výroby zem d lských stroj totiž d íve studoval František Knotek mladší v americké McCormickov továrn . Tak se samovaza Knotek stal po adu dalších desetiletí hlavním výrobním programem. Po nasycení tuzemského trhu habsburské monarchie se jevila výhodn expanze východním sm rem. Antonín proto navštívil Petrohrad, Kyjev a Moskvu. Po prov ení možností tamního trhu a navázání kontakt byl vydán reprezentativní, azbukou psaný nabídkový katalog a ve Lvov z ízen prodejní sklad stroj . Nutno dodat, že zám r se zda il a obchod na území Ruska úsp šn fungoval. V roce 1905 se poda ilo nakonec zakoupit i Stumpf v pozemek (parcely . 554/1 s k lnou, 845/2 a 843 s domem p. 124 - hospodá skou školou). Celý takto vzniklý areál byl obehnán v roce 1906 zd ným plotem a opat en reprezentativním vchodem s vraty. P ibyla dvoupatrová budova se skladem, k montovn z roku 1900 byla p istav na na novém pozemku montovna II. Skladišt u starých koníren se zbouralo, takže se dosavadní plocha spojila s nov koupenou zahradou. Namísto tohoto skladišt vzniklo nové na druhé stran silnice, na pozemku od Palcových. Nákup pozemk sousedících s p vodními parcelami Palcových v etn staré hospody Na Smíchov umožnilo zbudovat nový areál za silnicí. Sou asn s výstavbou budov bylo zakoupeno nové strojní za ízení a postupn se zavád la elektrifikace dílen (tu obstaral a vlastními elektromotory opat oval švagr zakládající -5- generace Knotk Alois Duda). Nyní pracovalo v továrn 133 zam stnanc . O rok pozd ji už p esáhl po et pracovník 150. Tehdy rodina Knotk koupila v Ji ín d m na Valdštejnov nám stí p. 5, kam se p est hoval železá ský obchod. Po vybudování výrobních prostor vznikla i nová administrativní budova a potom i obytná jednopatrová vila. Výkonnost továrny dokládá údaj, že výrobní linku opoušt l každých deset minut jeden žací stroj. Koncem devatenáctého století sloužil majitel m první telefon v Ji ín spojující továrnu s obchodem, ješt p ed zavedením státních linek. První dekáda dvacátého století p inášela s rozvojem továrny nutnost vybavení nejv tším množstvím stroj v její historii. Slévárny dostávají hydraulické formovací stroje, vrha e písku na išt ní litiny, mlýn na písek a mícha ku vlastní výroby, pozd ji i novou kuplovnu. V soustružn p ibyla ada soustruh (v etn tehdy špi kových soustruh americké výroby), vrta ky a lis. Pohon stroj obstarával nový parní kotel, parní stroj, filtr na vodu, elektrický generátor a s ním ada elektromotor a lokomobila. V truhlárn a nat ra ské díln dopravovaly vyrobené stroje výtahy. Truhlárna pohltila nejv tší množství investic v podob dvou hoblovek, pendlové pily, dvou pásových pil, dvou fréz, ty cirkulárek, jedné vrta ky dlaba ky, kopírovacího soustruhu a jednolistové strojní pily. Kovárnu posílil parní buchar Bradley, transmisní n žky, výhn a další. To bylo období nejv tšího rozmachu a investic. Nap íšt se jednalo spíše o p ístavby stávajících budov vybavovaných jednotlivými nákupy strojního vybavení. Velkou investicí bylo v roce 1911 také zakoupení budovy bývalého cukrovaru (p es 200 tisíc korun) se všemi budovami, pozemky a právem spoluužívání železni ní vle ky. Cukrovar p ed tím zakoupilo konsorcium jedenácti cukrovar v okolí od knížete Trautmansdorfa, aby si pak rozd lili mezi sebe p ináležící epný rajon. Cukrovarská plynárna byla adaptována na obytný d m pro zam stnance p. 432, zvaný „Albanie“. Bývalé t ípodlažní skladišt se využilo pro sklad stroj . Materiál z bývalého epníku byl využit na stavbu skladu mláti ek. Na míst p vodních kotelen se stav la nová montovna sloužící po válce jako výrobna do té doby dovážených „žabek“ (nože do travních a obilních lišt). Koncem roku 1906 zhotovil stavitel Grossmann plány na zvýšení bývalé nat ra ské dílny o jedno patro, p istav la se další nová budova skladu rezerv. Vedlejší nízké skladišt se p izp sobilo na místnost pro kompresor, pro istírnu šedých odlitk a na slévárenskou kancelá . Rovn ž jaderna u šedé slévárny rozší ila se áste n na tzv. pucírnu. Na druhé stran silnice vznikly nové, betonové truhlárny, vp edu s jednopatrovým skladem pro d ev né polotovary a zadní místnost byla ur ena pro strojní za ízení. Tato budova využívala nového ešení vedení hnacích emen pod podlahou, což bylo mnohem bezpe n jší. U továrních vrat, v míst p vodní zahrádky Františka Knotka, vyrostl tovární komín vysoký 35 metr . Další novou stavbou z roku 1907 byla nová jednopatrová administrativní budova, jenž stála podél popovické silnice. V p ízemí byly kancelá e a v pat e žil se svou rodinou František Knotek. V roce 1908 vznikla vedle zmi ované nové truhlárny kotelna pro lokomobilu o síle 50 HP, vytáp né hoblinami nasávanými v truhlárn . Pára z této lokomobily pak vytáp la pomocí topného za ízení zvaného „Sahara“ truhlárnu. Vedle této truhlárny byla postavena sušárna na ezivo s prostorem pro horizontální rámovou pilu. Poblíž pily stály místnosti, ve kterých se za 1. sv tové války mlelo tajn obilí pro zam stnance. I tento objekt lehl popelem v roce 1921. František Knotek - zakladatel zem el v roce 1910 ve v ku 62 let. Jeho podíl v továrn p evzal syn František, absolvent Vyšší pr myslové školy v Praze a Vysoké školy technické v Hanoveru. Po dvou letech zapo ala výstavba slévárny kujné litiny. Její provoz však oddálila 1. sv tová válka. B hem války se výroba postupn omezovala až do úplné odstávky. Zbytek zam stnanc pouze opravoval v malé mí e zem d lské stroje. Ani po válce výroba zdaleka nedosahovala p edvále ných ísel. Mimo sezonu docházelo k propoušt ní d lník ze zam stnání. Nastalá situace v odbytu si vyžádala opat ení v podob p echodného zastavení výroby a propušt ní 200 d lník . František Knotek mladší p ipravoval zavedení výroby odst edivek mléka, ale 16. -6- b ezna 1919 ne ekan zem el na špan lskou ch ipku. Jeho podíl ve firm zd dily sestry Milada a Anna, které jej pozd ji prodaly strýci Václavovi pro jeho syna Stanislava Knotka. Ješt téhož roku umírá Josef Knotek - zakladatel. Jeho podílovou spoluú ast a pozici p evzal syn Ladislav, který zastával donedávna místo obchodního zástupce v Rusku. V následujícím roce firma za ala vyráb t kujnou litinu v nové slévárn (dosud odlitky dodávala firma Brat i ermákové z Ho ovic). P vodní slévárna sloužila nyní jako kovárna. Roku 1920 prob hla v podniku stávka d lník za zvýšení tzv. drahotního p ídavku. Ladislav Knotek obdržel dekretem ministra národní obrany státní vyznamenání - revolu ní medaili za inné p isp ní k vít zství a jako výraz vd nosti národa za osvobození vlasti. 20. ledna 1921 zem el ve v ku 73 let další ze zakladatel Antonín Knotek. Jeho podíl ve firm p evzal syn Ing. Miloš Knotek. Ve firm tedy p sobil nejmladší ze zakladatel Václav spolu s druhou generací Knotk . Prokuristou je jmenován popovický pr myslník Josef Hervert, manžel dcery Františka Knotka Milady. V objektu starého cukrovaru byla v roce 1923 zahájena výroba žacích nož , protiost í k žacím stroj m a vložek, které byly až dosud dováženy pouze ze zahrani í. P edevším Václav Knotek má velké zásluhy o specializaci firmy na progresivní žací stroje. Mimo n sestával výrobní sortiment té doby z pluh , bran, válc , sázecích stroj se samo innými odb ra i, ple ek, samovaza n kolika velikostí, obrace a pohrabá sena. Vznikají stále nová pracovní místa v moderní výrob , zam stnanci mají k dispozici nová sociální za ízení a umývárny. Majitelé se s úsp chem zapojili i do aktivit nad rámec svého podnikání. Ú astnili se bohatého spolkového života ve m st . František záhy zastával jednatelské místo Hospodá ské a pr myslové jednoty, stal se p edsedou Svazu továrník hospodá ských stroj , p edsedou Okresní spo itelny, p edsedal místní i okresní organizaci Národní strany svobodomyslné, p sobil v n kolika dobro inných spolcích a v letech 1903 - 1907 zastával ú ad starosty Ji ína. Za tohoto funk ního období je z ízena plynárna a významn rozší en vodovod ve m st . Z titulu místop edsedy Družstva místní dráhy Turnov - Ji ín se stará o její lepší chod. Za své zásluhy obdržel titul obchodního rady a záslužný k íž s korunou. Václav založil Ji ínský úv rní ústav, pracoval v obecním zastupitelstvu a velice se zasloužil o vybudování divadla nesoucího název eský ráj. Roku 1924 se konala stávka stavebních d lník na stavb okresní nemocnice a zem d lské školy v Soudné. Stávka trvala tém dva m síce a podpo ili ji svou ú astí i d lníci Knotkových sléváren. Po átkem roku 1926 se v továrn zapo alo s výrobou samovaza s modernizovaným uzlovacím za ízením, vyráb ným podle licence firmy McCormick. Zisky továrny však rodina stále investovala do další výstavby nových podnikových objekt . Firma založila vlastním kapitálem na Balkán v Novém Sadu spole nost ERMA, Knotek i drugovi. Jednalo se o montovnu a lakovnu stroj z díl vyrobených v Ji ín , zam stnávající až 400 pracovník . Tento závod byl v roce 1945 vybombardován a následn likvidován jako povále ná pohledávka v i Jugoslávii. Roku 1928 vyrobila Knotkova továrna za 27 milion K zem d lských stroj . Za rok p ibyla vaza ovna s dvoupatrovým skladem vaza a nová vrátnice na levé stran p i administrativní budov . V roce 1930 byl v Ji ín rozbo en Stumpf v d m p. 124. Až do té doby v n m byla Zimní hospodá ská škola. Na jeho míst vyrostlo t ípatrové skladišt . Ke ty em temperovacím pecím v budov slévárny p ibyly další mimo budovu. P ešlo se z výroby kujné litiny s bílým lomem na litinu s lomem erným. V roce 1931 rodina Knotkova vystav la vlastní obytnou dvoupatrovou vilu a zárove také novou montovnu. Zastav ná plocha celého komplexu tehdy dosahovala 92 480 m tvere ních, zam stnání v továrn našlo 750 d lník a 110 ú edník . Významnou se stala výroba nárazník a zdvihátek ventil pro Škodovy závody. Odlitky pro automobilový pr mysl tvo ily ty icet procent celkového objemu výroby slévárny. Hmotnost odlitk dosahovala až 200 kilogram . Hospodá ská krize se v podniku naplno projevila za átkem roku 1933, kdy s -7- poklesem výroby nutn došlo i k propoušt ní d lník . Ve druhé polovin t icátých let nastalo oživení s dalším rozmachem firmy, provázeným p ístavbou objekt po obou stranách silnice do Popovic. Platné bylo zejména rozší ení kujné slévárny o temperovnu s šesti pecemi. V roce 1938 už továrna op t zam stnávala 749 pracujících, kte í vyráb li 8 650 hospodá ských stroj ro n (3 000 travních a 2 200 obilních žacích stroj , 480 vaza , 800 pohrabova , 600 obrace a další) v hodnot 33 milion K . Druhá sv tová válka s sebou p inesla mimo jiné nedostatek výrobního materiálu, který byl p ednostn využíván ve zbrojní výrob . Tato okolnost zap í inila omezení výroby a snížení po tu zam stnanc na 462, ale v roce 1944 byl jejich po et navýšen na 870. Vyráb ly se lehké vaza e, samovaza e s autop edkem (tedy samochodné), traktorové vaza e se záb rem 244 cm, žací stroje, samovykláp cí obrace e, šestiválcové obrace e sena, kombinované obrace e se shrnova em, obrace e jetele, drti e píce, rozbíje e bramborové nat aj. Až do roku 1943 se da ilo vyhýbat nucené zbrojní výrob . V posledních dvou letech války již tomuto tlaku nešlo odolávat, ale jednalo se o malou ást výroby, pohybující se v rozmezí 5 - 11%. Knotkovi byli donuceni vyráb t n které sou ástky k letadl m, dna a podložky pro d lost elecké náboje a sou ástky pro pancé ová auta. Dne 24. kv tna 1945 byla v továrn zvolena devíti lenná závodní rada s p edsedou Jaroslavem Jiránkem. Na základ dekretu presidenta republiky . 5/1945 Sb. a rozhodnutí Zemského národního výboru v Praze . 556/3-P. S.-1945 ze dne 14. ervence 1945 byla ustanovena národní správa. Národním správcem se stal dosavadní vedoucí inženýr Ing. František Holý, jeho zástupcem pak další zam stnanec Dr. Hruška. Firma Knotek byla znárodn na zestátn ním podle dekretu prezidenta republiky . 100/1945 Sb. a znárodn ní bylo oznámeno vyhláškou ministra pr myslu ze dne 27. prosince 1945 . 140/1946 Ú. l. Majetková podstata znárodn ného podniku v rozsahu jeho znárodn ní byla vyhláškou ministra pr myslu ze dne 7. b ezna 1946 . 1184 /1946 za len na do národního podniku Agrostroj, závod na hospodá ské stroje, se sídlem v Brandýse nad Labem jako závod Knotex. Agrostroj nov zast ešoval krom Knotexu podniky v Prost jov , Roudnici a Pelh imov . Stalo se tak podle provád cí listiny ministra pr myslu ze dne 7. b ezna 1946 .j. IV-4-21389/1946. Vedením podniku byli op t jmenováni Ing. Holý a Dr. Hruška. Do znárodn ní vlastnili firmu potomci zakladatel Ing. Miloš Knotek - syn Antonína, Ladislav Knotek - syn Josefa, Ing. Stanislav Knotek - syn Václava. Z rodiny vlastník v továrn po znárodn ní pracovali Dr. Ing. Miloš Knotek mladší jako technický vedoucí slévárny a Ladislav Knotek. Závod se poté specializoval na travní seka ky, samovaza e a vyoráva e brambor. 1 Firmu založil p vodn zem d lský správce na n kolika panstvích Rudolf Sack. Proslavil se nahrazením d ev né konstrukce pluhu železnou již v roce 1855. Pluh lidov zvaný „sakovák“ vynikal p edevším mnohem menším odporem. Z p vodní ková ské dílny vznikla v roce 1863 továrna v Plejtvici u Lipska. 2 Tyto pumpy vyráb la firma Johna Fowlera z Leedsu, která proslula p edevším výrobou parních ora ek. Filiálky m la v Londýn , Magdeburgu, Berlín , Vratislavi, Poznani, Praze, Vídni, Budapešti, Bukurešti a Kyjev . 3 Zakladatelem firmy Umrath a spol. byl n mecký obchodník Theodor Umrath starší. Roku 1872 byla firma rozší ena o lokalitu Bubny v Praze, v rejst íku firem evidována jako „Továrna na výrobu hospodá ských stroj a lokomobil“. Stala se prvním výrobcem lokomobil na našem území, postupn se její výrobní program rozši oval o další hospodá ské stroje (velmi oblíbeným byl nap . lis na seno zvaný „Hospodá “) a dodávala r zný sortiment hospodá ských pot eb, jako um lá hnojiva apod. Následkem soudn -exeku ního ízení splynul v roce 1921 umráth v závod s továrnou na secí stroje Františka Melichara z Brandýsa nad Labem ve „Spojené továrny hospodá ských stroj František Melichar - Umtrath a spol. a.s.“ 4 Samovaza byl na svoji dobu složitý skliz ový stroj sdružující operace se ení a vázání obilí do snop . Složité bylo zejména sestrojit spolehlivé vázací ústrojí. 5 Historie zem d lských stroj pod zna kou McCormick za íná v první polovin 19. století a je úzce spjata se jménem Cyrus Hall McCormick (1809 - 1884). Ten sestrojil první žací stroj už v roce 1831. Od roku 1847 za íná budovat tovární komplex v Chicagu na Michigan Avenue. Cyrus Hall McCormick nebyl jen zakladatelem spole nosti McCormick Harvesting Machine Company, ale také vynálezcem a inovátorem. Jeho patenty získaly adu prestižních ocen ní. Nosným programem firmy dlouho z stávaly žací stroje. -8- II. Vývoj a d jiny archivního souboru Archivní fond firmy Knotek a spol. v Ji ín byl po znárodn ní uložen na n kolika místech továrny, p evážn v p dních prostorách. To se setkávalo s negativní reakcí hasi , konajících bezpe nostní prohlídky. Ješt v první polovin padesátých let nebyla v nástupnickém podniku Agrostroj ustanovena odpov dná osoba za spisovou službu, a tak v tšina archivního materiálu putovala do sb ru. Pouze malou ást archiválií zachovali n kte í vedoucí zam stnanci. Údajn si n které písemnosti odnesli také majitelé firmy. V roce 1989 navíc podnikový archivá Ji í Hnízdo s povolením od pracovnice SOA v Zámrsku provedl vnit ní skartaci v rozsahu 2,5 bm, p i které vzaly za své nap . n které písemnosti výrobní dokumentace aj. (viz p vodní soupis archiválií uložený v listu fondu). Hlavní ást archivního fondu byla p evzata do SOA v Zámrsku 8. 1. 1990, íslo p ír stku 1/1990. Fond byl opat en prozatímním soupisem z roku 1969 vypracovaným podnikovým archivá em Stanislavem Justem s již vyškrtanými položkami z roku 1989. V roce 1995 p edala spole nost Agrostroj Ji ín 0,23 bm archiválií pod j. SOA 782/20-95, íslo p ír stku 108/95. Fond byl tehdy dopln n o n které pam tní záznamy popisující historii podniku, vývoj vyráb ného sortimentu a jeho dobové fotografie. Další dodatek archiválií k fondu bylo 0,45 bm ukázek mzdových list , p evzatých v roce 1997, j SOA 4128/20-98, íslo p ír stku 389/97. Tyto dokumenty zpracovala a prozatímním inventárním seznamem opat ila archivá ka organizace Jana Koudelková. Naposled byla p evzata v roce 2012 stavebn -technická dokumentace evidovaná pod íslem p ír stku 42/2014, do té doby uložená v odd lené technické spisovn závodu. Výb r podchycuje stavební vývoj budov továrny, z nichž velká ást již byla zdemolována. III. Archivní charakteristika archivního souboru Archivní fond tvo í 152 inventárních jednotek a 280 eviden ních jednotek, tj. 16 karton , 4 knihy, 1 fascikl, 3 mapy, 68 fotografických desek, 83 fotografií na papírové podložce a 105 p edm t numizmatické povahy. Rozsah iní 2,15 bm a zahrnuje asové období let (1874) 1882-1945 (2012). Priora od roku 1874 p edstavují dochované mince z obchodování se zahrani ím. Posteriora p edevším dokumenty k pozd jším úpravám staveb, dopln né p i r zných adaptacích t chto objekt a n která pozd jší zpracování historie firmy Knotek a spol. Relativn ucelen se dochovala jen ada ú etních bilancí (od roku 1919), stavební dokumentace a smlouvy o nabývání majetku. Ostatní agendy jsou zastoupeny pouze torzovit . P ed inventarizací inil rozsah fondu 1,50 bm, dopln ný b hem inventarizac o 1 bm stavební dokumentace vybrané v podniku Seco Group, a.s. Ji ín (nástupce privatizovaného Agrostroje). Vnit ní skartací bylo vy azeno 0,35 bm. Jednalo se o n které ukázky mzdových list a duplicitní technickou dokumentaci budov. K reinventarizaci bylo p ikro eno vzhledem k již nevyhovujícímu p edchozímu archivnímu zpracování z roku 1969 formou sdruženého inventá e, navíc s již vyškrtanými pozd ji skartovanými položkami. Dalším d vodem bylo zapracování dalších t í p ír stk archiválií. P i po ádání bylo postupováno podle íselníku pro zpracování archivních fond podnikatelských subjekt z období do znárodn ní vypracovaný Kate inou Smutnou, uve ejn ný v Archivním asopise . 3 z roku 1996. Dopl ující informace o p vodci lze erpat z Archivního fondu Knotek a spol., speciální továrna samovaza , žacích a sklízecích stroj , slévárny šedé a kujné litiny, Ji ín (uložen v Archivu Národního technického muzea v Praze, . NAD 787) a z Podp rného fondu firmy Knotek a spol., Ji ín (uložen v SOA v Zámsku, . NAD 1519). Fyzický stav archiválií je dobrý až na ty i poškozené sklonegativy. -9- IV. Stru ný rozbor obsahu archivního souboru Archivní fond Knotek a spol., Ji ín nejvíce poslouží ke studiu hospodá ských a áste n i sociálních d jin. Lze z n ho erpat cenné informace o organizaci a postupném rozmachu podniku, který se vypracoval z obchodu pro živnosníky a jednoduché opravá ské dílny s n kolika zam stnaci na firmu prvo adého významu ve svém oboru, a to nejen v rámci tehdejší rakousko-uherské monarchie, ale i mimo její hranice. Z archivního souboru lze díky dochované ú etní dokumentaci dob e vysledovat ekonomickou situaci podniku, zapadající do kontextu doby, projevující se nap . v d sledku finan ní krize nebo obou sv tových válek. Obdobn lze mapovat jeho stavební rozvoj ze stavebních plán , vhodn dopln ných vzpomínkami stavitele Františka Rychny a kupními smlouvami na stavební pozemky. Badatélé v oboru techniky ocení fotografie s vyráb ným sortimentem a výrobními objekty, nebo áste n dochovanou výrobní dokumentaci. V. Záznam o uspo ádání archivního souboru Archivní fond rozt ídil, uspo ádal a zinventarizoval v letech 2012 - 2014 pracovník odd lení metodiky, výb ru archiválií a kontrolní innosti Státního oblastního archivu v Zámrsku Mgr. Ji í Nechvíle. P i po ádání bylo postupováno podle pokynu editele SOA v Zámrsku . 4/2011. istopis archivní pom cky, kterou schválil Petr Zimmermann prom.hist., editel SOA v Zámrsku, vyhotovil Mgr. Ji í Nechvíle. Seznam použitých pramen a literatury SOA v Zámrsku, archivní fond Knotek a spol., Ji ín, . NAD 1518. Archiv Národního technického muzea v Praze, archivní fond Knotek a spol., speciální továrna samovaza , žacích a sklízecích stroj , slévárny šedé a kujné litiny, Ji ín, . NAD 787. NOVÁK Petr. Historie zem d lské techniky, Praha, Profi Press, 2004. ISBN 80-86726-10-X. - 10 - Protokolární záznam o provedení vnit ní skartace a vy azení písemností bez trvalé dokumentární hodnoty Státní oblastní archiv v Zámrsku Odd lení metodiky, výb ru archiválií a kontrolní innosti Název fondu: Knotek a spol., Ji ín asový rozsah fondu: (1874) 1882 - 1945 (2012) Vnit ní skartace provedena: v roce 2013 kým: Mgr. Ji í Nechvíle Vy azené písemnosti druh písemnosti asový rozsah Mzdové listy 1936-1937, 1940-1942, 1944 1947, 1955, b.d 1955 Duplicitní stavební plány Duplicitní technická zpráva Celkov bylo vy azeno 0,35 bm z let 1936-1937, 1940-1942, 1944, 1947, 1955. V Zámrsku dne 30. 8. 2013. ...................................................... Mgr. Ji í Nechvíle pracovník pov ený úkolem ...................................................... Petr Zimmermann, prom. hist. editel SOA - 11 - Inventární seznam inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. I. VEDENÍ A SPRÁVA SPOLEČNOSTI Orgány společnosti Agenda ve vztahu k majiteli společnosti 1 „Lístek ku zdržování se“ pro Václava Knotka vydaný Městským úřadem v Jičíně 1900 kar 1 2 Smuteční oznámení úmrtí Antonína Knotka 1921 kar 1 3 Smuteční oznámení úmrtí Václava Knotka a organizace pohřbu 1942 kar 1 4 Dopis Ing. Stanislava Knotka národnímu správci s nabídkou spolupráce i po změně politických poměrů 1945 kar 1 5 Dopis majitelů firmy Knotek závodní radě o další možné spolupráci a zamítavé stanovisko závodní rady 1945 kar 1 1900 kar 1 Právní vývoj společnosti Zakladatelská listina, smlouva 6 Dodatek ke zřizovací listině Výpisy z obchodního rejstříku a podklady pro zápisy do nich 7 Výpisy z obchodního rejstříku 1896, 1930, 1946 kar 1 Majetek společnosti Majetkoprávní smlouvy 8 Kupní smlouvy na nemovitý majetek 1883, 1887-1888, 1895, 1899, 1901-1911, 1914, 1920, 1922-1924, 1927-1936, 1939 kar 1 9 Opis dohody mezi severozápadní c.k. dráhou ve Vídni a hrabětem Trautmansdorfem, původním majitelem cukrovaru v Jičíně 1906 kar 1 - 13 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 10 Smlouva o provozu vlečky s Československými státními dráhami, včetně situačního plánu 1923 kar 1 Evidence majetku včetně pozemků 11 Opisy archů pozemnostních (evidence pozemků vlastněných firmou v katastrálním území Jičín) 1910, 1922 kar 1 12 Výpisy z pozemkových knih (ověřené kopie) 1945 kar 1 13 Soupis strojního vybavení 1945 kar 1 14 Evidence dopravních prostředků 1945 kar 1 Koupě 15 Zakoupení obecního pozemku od Městského úřadu Jičín pro stavbu dělnických domků (usnesení o schválení obecním zastupitelstvem) 1928-1929 kar 1 16 Odkoupení pozemku firmou Knotek a firmou Pracner v obci Šurany na Slovensku od manželů Halabalových 1933-1934 kar 1 1939 kar 1 Prodeje, dary 17 Prodej pozemku zapasaného u katastrální obce Brandýs nad Labem Antonínu Čechovi Nájmy 18 Nájemní smlouva na pozemek Československých státních drah na nádraží v Jičíně 1931 kar 1 19 Nájemní smlouva s ředitelstvím velkostatku Jindřicha Schlika na pozemek u bývalého cukrovaru v Jičíně 1933 kar 1 20 Nájem hostinských prostor včetně inventáře v domě čp. 112 na Smíchově 1933, 1934, 1936 kar 1 - 14 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. Pronájmy 21 Pronájem krámu v domě čp. 5 v Jičíně Svatopluku Královi 1935 kar 1 Směny 22 Smlouva směnná v katastrálním území Jičín s firmou Lašek a spol., situační plán a platební rozkaz 1928, 1937, 1938 kar 1 23 Výměna pozemku se Státní správou železniční v katastrálním území Jičín (jednání, smlouva a parcelační povolení) 1928-1930, 1939-1940 kar 1 24 Výkup a směna pozemků Československých státních drah - Ředitelstvím státních drah v Hradci Králové v katastrálním území Jičín 1931 kar 1 25 Rozsudek Okresního soudu v Jičíně o směně pozemků v katastrálním území Jičín s Rudolfem a Annou Palcovými 1934 kar 1 Patenty 26 Patentní spisy na koňský pohrabovač 1912-1913, 1915, 1926 kar 1 27 Patentní spisy k žacímu stroji na obilí 1913, 1921 kar 1 28 Patentní spis na závěs žací lišty 1931 kar 1 29 Patentní spis na pluh 1923 kar 1 30 Patentní spisy na utínač bramborové natě 1935-1937 kar 1 31 Patentní spis k žacímu stroji na trávu a obilí 1938 kar 1 Vodní právo 32 Rozsah vodního práva firmy z titulu držení Jičínského cukrovaru (výpis ze smlouvy uzavřené 23. 11. 1906) 1910/1945 kar 1 33 Vodoprávní schválení vodního díla pro mlýn Valcha v Jičíně 1931 kar 1 - 15 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. Pojištění, škody 34 Dodatek k pojistné smlouvě - pojištění kapitálu v hodnotě 3 000 zlatých u společnosti Slavia, vzájemně pojišťovací banka v Praze 1897 kar 1 1943 kar 1 Organizační řídící normy Organizační řády a schémata 35 Vyhláška o nové organizaci podniku Operativní řízení Závažná korespondence s vyššími hospodářskými orgány 36 Odeslaná korespondence - kopie 1906, 1910-1913 kar 1 1899, 1905-1906, 1914, 1920-1922, 1925, 1932 kar 1 Závažná korespondence s orgány státní správy 37 Korespondence a zápisy jednání se státními dráhami II. ZAMĚSTNANCI Zaměstnanecká agenda Pracovní a sociální podmínky, kolektivní smlouvy 38 Fotokopie z týdeníku Krakonoš, popisující stávku dělníků u firmy Knotek 1920 kar 1 39 Stručný popis stávek v podniku s odkazy na články v tisku, vypracovaný na žádost Krajské správy ministerstva vnitra, archivního oddělení Pardubice (opis) 1962 kar 1 Zájmová činnost zaměstnanců 40 Stavební družstvo dělnických a rodinných domků 1908, 1912-1914, 1932 kar 1 41 Pamětní protokol - koncerty závodní dechové hudby pořádané Národní odborovou ústřednou v Praze na Barandově 1944 kar 1 - 16 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 42 Zápis o nalezení fašistických odznaků na půdě správní budovy 1947 kar 1 1895, 1898-1903, 1905-1906 kar 2 1933-1935, 1938-1939 kar 2 1943-1945 kar 3 Mzdy 43 Výplatní listiny 44 Mzdové listy (ukázky) III. FINANCE, ÚČETNICTVÍ Finanční záležitosti Kapitálová účast v jiných společnostech a firmách 45 Členství v První české diskontní společnosti v Praze 1899, 1904 46 Podílní listy První české diskontní společnosti (5 kusů po 500 K) + kupony k podílním listům 1905, 1908, 1942 fa 1 47 Obchodní podíly u České duchcovské uhelné společnosti 1908 fa 1 48 Průvodní lístek k zaslaným deseti akciím „Bohemie“, akciové banky v Praze 1912 kar 4 49 Upisovací přihláška a potvrzení o přidělení dvaceti akcií Živnostenské banky pro Čechy a Moravu 1910 kar 4 50 Akcie společnosti pro obchod a průmysl „Balkánn“ v Praze (4 listy po 25 akciích) + kupony pro výplatu divident 1920 fa 1 51 Kupony pro výplatu dividend v letech 1926-1935 společností FERRA a.s., dříve LG BONDY, Praha investující na Balkáně (celkem 23 sady) 1920 kar 4 - 17 - kar 4 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. Daně a poplatky 52 Platební výměry od města Jičín na dávky z přeměny pozemků dosud nezastavěných 1929, 1947 kar 4 53 Výměr Okresního úřadu Jičín o podílu plateb určených k údržbě mostu přes Cidlinu s výpisem pozemkových parcel doplněným geometrickými plánky 1933-1934 kar 4 Úvěry, kauce 54 Úvěry u Obecní spořitelny v Jičíně a jejich krytí majetkem 1922, 1925, 1928-1932, 1944 kar 4 55 Výmaz zástavního práva na dům čp. 5 v Jičíně pro pohledávky u Hypotéční banky 1926, 1928, 1932, 1934 kar 4 1900 kar 4 1945 kar 4 Pohledávky 56 Potvrzení příjmu hotovosti Julií Šedkovou Revizní zprávy 57 Revizní zpráva zpracovaná soudními znalci shrnující hospodářské výsledky roku 1944 i celkový hospodářský stav firmy Bankovní účty 58 Potvrzení platby Živnostenskou bankou 800 $ 1910 kar 4 59 Informace od Živnostenské banky o finančních převodech a zůstatcích na účtu 1898-1900, 1903 kar 4 60 Informace od České banky v Praze o stavu účtu 1911 kar 4 1939 kar 4 1925-1943 kn 1 Účetnictví Roční účetní závěrky a soupisy jmění 61 Účet rozvážný Hlavní knihy bilanční a karty věcných účtů 62 Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18 - 18 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 63 Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18 1935-1938 kn 2 64 Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18 1939-1944 kn 3 1943-1945 kar 4 1919-1921 kar 4 1923-1936 kar 5 1937-1944 kar 6 1898-1899, 1902-1903, 1921 kar 6 1913, 1914 kar 6 1943 kar 6 1929, 1940-1941 kar 6 1902-1904 kn 4 Pomocné knihy 65 Účetní osnovy Bilance 66 Bilanční archy 67 Bilance s přílohami Náklady, knihy režije 68 Ukázky složenek, informace o platebním příkazu IV. OBCHOD Obchodní agenda Obchodní spojení a styk 69 Dopis obchodního zástupce v Rusku o prodeji strojů s uvedením jmen zákazníků + platební doklady Propagační akce 70 Vyjádření zemědělců ke zkušebnímu provozu nového vazače LT, popis vazačů a jejich vývoj Ediční činnost 71 Návody k používání žacích strojů + ceníky náhradních dílů s vyobrazením Knihy odběratelů 72 Kniha objednávek - uložena v kartonu č. 18 - 19 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. Ukázky firemních Tiskopisů 73 Hlavičkový papír s vyobrazením továrny v Jičíně 1930/1945 kar 7 74 Firemní účtenky s vyobrazením žacích strojů 1945 kar 7 1943, 1945 kar 7 1945 kar 7 1953/1960 kar 7 V. VÝROBA Výrobní agenda Technická příprava výroby 75 Návrhy řešení poválečné výroby vypracované Ing. Holým, pozdějším správcem a ředitelem podniku Technologie výroby 76 Příklady popisů výrobních operací Výrobní sortiment 77 Vývoj sortimentu výroby v letech 1891-1933 a některé další údaje o firmě VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE Technická dokumentace Katastrální mapy a plány 78 Situační plán závodu - uložen v kartonu č. 7 1930 79 Novější kopie plánů továrního areálu s číselným označením budov pro možnost porovnání (2 kusy) - uloženy v kartonu č. 7 1989, 2012 map 1 map 2 - 3 Dokumentace staveb 80 Dvoupatrové skladiště + natěračská dílna (obsahuje 98 plánů), č. objektu 1 - 20 - 1905-1906, 1928-1931, 1946-1949, 1954-1956, 1958, 1961, 1963 kar 7 inv.č. obsah časový rozsah 81 Obytný dům továrníka Knotka (obsahuje 23 plánů) č. objektu 2 1930-1932 kar 7 82 Úřední budova (obsahuje 13 plánů) č. objektu 3 1906, 1908, 1931, 1951 kar 8 83 Domek vrátného, později závodní knihovna (obsahuje 13 plánů) č. objektu 4 1929, 1944-1945 kar 8 84 Nástrojárna a vývojová dílna (obsahuje 73 plánů) č. objektu 5 1900, 1905, 1908, 1918-1920, 1925-1928, 1934, 1938-1941, 1943, 1945, 1947, 1956-1957, 1961-1963 kar 8 85 Sklad materiálu - železa, uhlí a koksu (obsahuje 35 plánů) č. objektu 7 1921, 1932-1933, 1936-1937, 1942, 1945-1947, 1954 kar 9 86 Kovárna, slévárna a nástrojárna, později svařovna a lisovna (obsahuje 21 plánů) č. objektu 8 1900, 1906, 1908, 1922, 1935, 1939, 1945-1946, 1950 kar 9 87 Skladiště, později též kanceláře a společenské místnosti (obsahuje 35 plánů) č. objektu 9 1906-1908, 1925, 1928, 1948-1949, 1962-1963 kar 9 88 Montovna vazačů a skladiště (obsahuje 111 plánů) č. objektu 10 1920, 1925-1926, 1928-1930, 1932-1933, 1939-1942, 1945, 1947-1948, 1956-1958, 1972 kar 10 89 Skladiště (obsahuje 2 plány) č. objektu 13 1921, 1960 kar 11 90 Obytný dům, později ošetřovna a kanceláře (obsahuje 17 plánů) č. objektu 14 1903-1904, 1920, 1939, 1949 kar 11 91 Truhlárna a modelárna (obsahuje 53 plánů) č. objektu 15 1889, 1907-1908, 1921-1923, 1946, 1948, 1957-1958, 1960 kar 11 92 Sklad litiny, stará nožárna (obsahuje 12 plánů) č. objektu 16 1921, 1927, 1929 kar 11 - 21 - evid. jedn. inv.č. obsah časový rozsah 93 Skladiště - původní cukrovar (obsahuje 70 plánů) č. objektu 25 1882, 1892, 1897, 1900, 1910-1911, 1923, 1925-1927, 1929, 1932-1934, 1939-1940, 1945, 1947, 1950 kar 12 94 Temprovna - hala pro litinové pece (obsahuje 8 plánů) č. objektu 26 1930, 1936-1937, 1987 kar 12 95 Slévárna kujné litiny (obsahuje 45 plánů) č. objektu 27 1936-1937, 1940-1941, 1947-1948, 1952-1953 kar 12 96 Kůlna u slévárny šedé litiny na koks (obsahuje 6 plánů) č. objektu 29 1924 kar 13 97 Slévárna šedé litiny (obsahuje 38 plánů) č. objektu 30 1920, 1922, 1926, 1928-1929, 1939, 1944-1945, 1951, 1956-1957, 1961, 1970 kar 13 98 Čistírna šedé litiny a sklad modelů (obsahuje 9 plánů) č. objektu 31 1922-1923, 1944, 1947, 1955 kar 13 99 Laboratoř (obsahuje 11 plánů) č. objektu 32 1928, 1940, 1944, 1957, 1961-1962 kar 13 100 Sušárna dřeva (obsahuje 7 plánů) č. objektu 33 1908, 1922, 1942 kar 13 101 Hasičská zbrojnice s krytem (obsahuje 5 plánů) č. objektu 34 1941 kar 13 102 Skleník u vily čp. 249 (obsahuje 10 plánů) č. objektu 36 1928-1929, 1937 kar 13 103 Stáj a kolny pro kočáry, pozdější garáže (obsahuje 9 plánů) č. objektu 37 1921-1922, 1930, 1932 kar 14 104 Stavba provizorních garáží a skladiště (obsahuje 13 plánů) č. objektu 38 1932-1933, 1938, 1948 kar 14 105 Kolna na dříví (obsahuje 1 plán) č. objektu 39 1921 kar 14 - 22 - evid. jedn. inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 106 Přístavba bytů u stávajícího domu pro zahradníka čp. 378 (obsahuje 7 plánů) č. objektu 41 1921, 1930-1931, 1946 kar 14 107 Budova pro rámovou pilu - tzv. katr (obsahuje 3 plány) č. objektu 43 1922, 1956 kar 14 108 Rozvodna, později defektoskopické středisko (obsahuje 1 plán) č. objektu 125 1950, 1963 kar 14 109 Vlečná kolej do závodu (obsahuje 12 plánů) č. objektu 002 1926, 1928, 1933, 1935, 1950-1951, 1953, 1957, 1961 kar 14 110 Skladiště a rampa (obsahuje 35 plánů) č. objektu 006 1926-1927, 1929-1933, 1935, 1938 kar 15 111 Studny (obsahuje 1 plán) č. objektu 007 1931, 1933-1934, 1939, 1941 kar 15 112 Zděné oplocení a dlažby (obsahuje 15 plánů) č. objektu 021 1924, 1926, 1931, 1933, 1942-1943, 1945-1949 kar 15 113 Požární nádrže, hydranty (obsahuje 10 plánů) č. objektu 026 1933, 1940, 1943 kar 15 114 Zápis kolaudace rozšířené vlečky a nakládací rampy ve stanici Jičín 1933 kar 15 115 Stavební vývoj továrny do roku 1945, zpracovaný stavitelem Františkem Rychnou 1962/1970 kar 15 116 Fotokopie schvalovacích dokumentů vydaných Městským úřadem v Jičíně pro tovární stavby z let 1885, 1888, 1892, 1894, 1898-1899, 1905 a 1910 1910/1960 kar 15 Dokumentace obytných domů (majitele, dělnických domů) a jejich příslušenství 117 Nabídka na stavbu činžovního domu pro firmu Knotek od stavitele Ing. Arch. Čeňka Musila - 23 - 1910/1940 kar 15 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. VII. SOUDOBÁ DOKUMENTACE Soudobá dokumentace Fotografie, negativy 118 Pohrabovač (8 sklonegativů 24x18 cm) uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 1 - 8 119 Obraceč sena - starý typ (1 poškozený sklonegativ 15x10 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 9 120 Rozložené součásti žacích strojů (4 sklonegativy 24x18 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 10 - 13 121 Žací stroje (3 sklonegativy 18x13 cm a 1 sklonegativ 12x9 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 14 - 17 122 Tovární budovy (3 sklonegativy 18x13 cm a 1 sklonegativ 12x9 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 18 - 21 123 Samovazač (sklonegativ 12x9 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 22 124 Žací obilní i travní stroje (7 sklonegativů 18x13 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 23 - 29 125 Travní žací stroje (8 sklonegativů 18x13 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 30 - 37 126 Travní žací stroje pro kravský potah s šíří záběru 120 cm (13 sklonegativů 24x18 cm) uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 38 - 50 127 Pohledy na továrnu (6 sklonegativů 16,5x12 cm) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 51 - 56 128 Obilní samovazače (10 sklonegativů celých samovazačů a 2 detailní snímky tělesa uzlovače 23x18 cm, z toho jsou 3 poškozeny) - uloženo v kartonu č. 16 1920/1945 fsd 57 - 68 - 24 - inv.č. obsah časový rozsah 129 Fotografie obrazu s továrnou z roku 1888 (1 fotografie 24x18 cm) - uloženo v kartonu č. 17 1930/1950 fsn 1 130 Tovární budovy a výrobní prostory (4 fotografie 18x13 cm, 4 fotografie 12x9 cm, 3 fotografie 8,5x10 cm a 1 fotografie 8x9 cm) uloženo v kartonu č. 17 1920/1945 fsn 2 - 13 131 Vyráběné stroje (1 fotografie 23x17 cm, 1 fotografie 21,5x16 cm, 5 fotografií 18x13cm, 1 fotografie 17x12, 1 fotografie 16x10 cm, 1 fotografie 11,5x6 cm, 1 fotografie 11x18 cm) s přiloženým soupisem vypracovaným podnikovou archivářkou Agrostroje Janou Koudelkovou, kde jsou uvedeny typy strojů a přibližná léta výroby - uloženo v kartonu č. 17 1910/1945 fsn 14 - 24 132 Žací stroje a samovazače (14 fotografií 18x13 cm, 1 fotografie 18x12 cm, 1 fotografie 23x16,5 cm, 2 fotografie 23,5x17 cm - nalepené na kartonu, 2 fotografie 24x18 cm, 5 fotografií 23x17 cm - nalepených na kartonu, 1 fotografie 23x15 cm - nalepená na kartonu, 1 fotografie 21x15 cm - nalepená na kartonu, 1 fotografie 17x13 cm - nalepená na kartonu, 1 fotografie 15x13 cm - nalepená na kartonu, 1 fotografie 14,5x10 cm) - uloženo v kartonu č. 17 1920/1945 fsn 25 - 54 133 Vyráběné stroje v areálu továrny (11 fotografií 17x12,5 cm, 5 fotografií 16,5x12 cm, 1 fotografie 16x10,5 cm, 1 fotografie 17x14,5 cm, 3 fotografie 12x9 cm, 1 fotografie 24x18 cm, 1 fotografie 18x13 cm) - uloženo v kartonu č. 17 1910/1945 fsn 55 - 77 134 Fotografie obrazu s pohledem na závod z roku 1930 (23,5x18 cm) - uloženo v kartonu č. 17 1930/1945 fsn 78 135 Zaměstnanci včetně majitelů firmy bratří Knotků (1 fotografie 28x21 cm + 2 fotokopie téhož snímku 23x17,5cm a 18x13 cm) uloženo v kartonu č. 17 1895/1896 fsn 79 - 81 - 25 - evid. jedn. inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 136 Vedoucí zaměstnanci a administrativní pracovníci s uvedením jmen a funkcí (1 fotografie na kartonovém podkladu 14,5x12 cm) - uloženo v kartonu č. 17 1924 fsn 82 137 Fotografie dokumentující účast podniku na Zemské hospodářské výstavě v Olomouci (1 fotografie 23x25 cm - nalepená na kartonu) uloženo v kartonu č. 17 1931 fsn 83 Čestná úznání, diplomy, pamětní listy 138 Pamětní spis obchodních zástupců sepsaný k výročí padesáti let trvání firmy 1930 kar 17 139 Opis pamětního listu k dostavbě jádrové pece, odrážející dobovou náladu z ohrožení Německem 1938 kar 17 1900/1945 kar 17 Razítka, tiskařské štočky, typáře 140 Otisky štočků zobrazující převážně vyráběné stroje a zařízení - celkem 29 listů se 129 vyobrazeními Vzpomínky, paměti, kroniky, pamětní knihy 141 Pamětí sepsané Antonínem Knotkem (přefoceno z fondu č. NAD 787, uloženého v Národním technickém muzeu v Praze) 1910/1920 kar 17 142 Historie firmy sepsaná pro letopiseckou komisy při Místním národním výboru Jičín 1946 kar 17 143 Vývoj firmy od založení do roku 1945 1956/1965 kar 17 144 Vývoj továrny opsaný z „Topografie města Jičína“ 1948 kar 17 145 Vznik a vývoj firmy (zřejmě zpráva vypracovaná na Krajském výboru KSČ Hradec Králové) 1950 kar 17 146 Historický vývoj výrobního profilu závodu 1945/1955 kar 17 147 Historie továrních staveb sepsaná Ladislavem Knotkem (pracoval v podniku jako úředník do roku 1953) 1955 kar 17 - 26 - inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 148 Historie podniku do roku 1946 s tabulkou postihující vývoj růstu výroby až do roku 1959 1960 kar 17 149 Stručná historie podniku do roku 1945 sepsaná archivářem Agrostroje Jičín Stanislavem Justem 1968 kar 17 Ukázky platidel 150 Ukázky bankovek, které se dochovaly z obchodování s Ruskem (1 ks v hodnotě 1 rublu, 6 ks v hodnotě 3 rublů, 24 ks v hodnotě 5 rublů, 7 ks v hodnotě 10 rublů, 6 ks v hodnotě 25 rublů, 3 ks v hodnotě 100 rublů - celkem 47 ks) - uloženo v kartonu č. 17 1898, 1905, 1909, 1910 pnp 1 - 47 151 Ukázky bankovek, které se dochovaly z obchodování s Německem (4 ks v hodnotě 1 marky, 2 ks v hodnotě 2 marek, 1 ks v hodnotě 5 marek, 1 ks v hodnotě 10 marek, 1 ks v hodnotě 20 marek, 1 ks v hodnotě 50 marek, 1 ks v hodnotě 500 marek, 1 ks v hodnotě 1000 marek - celkem 12 ks) uloženo v kartonu č. 17 1914, 1917-1920, 1922 pnp 48 - 59 152 Ukázky mincí, které se dochovaly z obchodování s Německem (2 ks v hodnotě 1 feniku, 4 ks v hodnotě 2 feniků, 19 ks v hodnotě 5 feniků, 20 ks v hodnotě 10 feniků, 1 ks v hodnotě 50 feniků - celkem 46 ks) uloženo v kartonu č. 17 1874-1876, 1888, 1897-1901, 1903-1904, 1906, 1908-1912, 1914-1917, 1920-1921 pnp 60 - 105 - 27 - Tiráž (eviden ní údaje o fondu) 1. Název archivní pom cky (fondu) 2. Zkratka názvu fondu 3. 4. asový rozsah Po et eviden ních jednotek Knotek a spol., Ji ín (1874) 1882 - 1945 (2012) 280 (16 karton , 4 knihy, 1 fascikl, 3 mapy, 68 fotografických desek, 83 fotografií na papírové podložce a 105 p edm t numizmatické povahy). 5. Po et inventárních jednotek 152 6. Velikost v bm 2,15 7. Uložení Státní oblastní archiv v Zámrsku 8. Stav ke dni 14. 7. 2014 9. Fond uspo ádal a inventarizoval Mgr. Ji í Nechvíle 10. Pom cku sestavil Mgr. Ji í Nechvíle 11. Po et stran 35 (z toho 11 stran úvodu) 12. Pom cku schválil Petr Zimmermann, prom. hist., editel SOA v Zámrsku, j. SOAZ-ZA/2014dne 13. Po et exemplá 4 14. istopis inventá e Mgr. Ji í Nechvíle 15. íslo archivní pom cky 8958 16. íslo listu NAD 1518
Podobné dokumenty
PEX/vícevrstvé
Tato ÚPLNÁ ZÁRUKA PO CELOU DOBU ŽIVOTNOSTI se vztahuje výhradně a
výlučně na výrobky značky RIDGID. Žádný zaměstnanec, agent, dealer nebo
jiná osoba nejsou oprávněni tuto záruku měnit nebo poskytov...
Potravinářské a Gastro obaly
Balení Bal. v kartonu
100 ks
100 ks
100 ks
100 ks
100 bal
100 ks
100 ks
100 ks
100 ks
100 ks
100 ks
zde - Harddecore
více pozornosti, než si zaslouží. Design by měl především sloužit
fyzicky a ne jen jako vizuální kulisa. Na židli bychom měli sedět,
nikoliv se na ni jen dívat v časopisech s pocitem, že takhle dra...
Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství
Fowler pøiznává, e byl z rùzných stran kritizován pro nevhodnost pojmu víra,
ale pøesto trvá na tom, e neexistuje jiný koncept, který by drel pohromadì rùzné
navzájem provázané dimenze, kter...
NOVÉ CENY - pronájem techniky platné od 1.4.2008
Optika + ostatní pro zap ené kam erové sestavy 01 - 11 :
Širokoúhlý objektiv FUJINON A 13 x 4,5 BERM - 48 ext. 2x
1 100,00 K
Širokoúhlý objektiv FUJINON A 13 x 6,3 RM
300,00 K
1 000,00 K
Kompendium...
l Časopis 69. oddílu Modrý delfín Březen 2014
žít tři týdny jen s pololedovou/polovařící sprchou, kterou Ti někdo musí No pěkné. A teď už ti dám jen trochu
pumpovat, když se chceš vysprcho- prostoru nakonec rozhovoru, abys
mohla učinit nějaké ...