STAVEBNÍ KONSTRUKCE

STAVEBNÍ KONSTRUKCE
Název a adresa školy:
Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice
Autoři: Karel Kroulík, Lenka Štěrbová – AJ, Jan Bartoš – NJ
Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů
Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0033
1
STAVEBNÍ KONSTRUKCE
Název a adresa školy:
Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice
Zřizovatel:
Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, 530 02 Pardubice
název ŠVP:
zedník
Délka a forma vzdělání:
3 roky v denním studiu
Dosažený stupeň vzdělání:
střední vzdělání s výučním listem
platnost ŠVP: od 1. 9. 2010
Odborné cíle vzdělávání v předmětu stavební konstrukce
Cílem vyučovacího předmětu stavební konstrukce je poskytnout žákům stručný přehled o objektech
pozemních staveb, jejich dílech a konstrukčních částech, technickém zařízení budov a
dokončovacích pracích.
Výchovně vzdělávacím cílem předmětu je dát žákům základní teoretické znalosti o objektech, ve
kterých budou provádět tesařské práce.
Žáci získají základní znalosti o hlavních konstrukčních částech objektů pozemních staveb,
dokončovacích pracích, základech stavební výroby a technickém zařízení budov. Seznámí se s
návazností různých stavebních činností podle postupu stavby se zvláštním zřetelem na stavební
konstrukce a na správné využití těchto znalostí na stavbách.
2. Odborné cíle vzdělávání v předmětu Stavební konstrukce
Struktura předmětu je tvořena tematickými celky uspořádanými dle postupu stavby. Celky zahrnují
informace o základové půdě, základech, konstrukcích hlavní stavební výroby, dokončovacích pracích
a technických zařízeních budov. Učivo obsahuje tematický celek zabývající se návazností stavebních
učebních oborů na civilní ochranu, který žáky seznamuje s činností stavebních organizací při
odstraňování následků přírodních katastrof nebo válečných událostí.
Cílem vyučovacího předmětu Stavební konstrukce je rozšíření základních vědomostí z tesařských
technologií a materiálů v návaznosti na další stavební technologie. Předmět rozšiřuje základní
vědomosti z fyziky, chemie a ekonomie zaměřením na stavební technologie. Pozornost je věnována
ekologii a vlivu stavebních technologií na životní prostředí. Předmět je zařazen pouze do 3 ročníku
(učivo je zaměřeno na střešní krytiny, prefabrikaci, vliv materiálů na životní prostředí, certifikaci a
prokazování shody).
2
Obsah
HLAVNÍ ČÁSTI OBJEKTŮ POZEMNÍCH STAVEB .................................................................................................... 5
ROZDĚLENÍ STAVEBNICTVÍ............................................................................................................................................. 5
STAVEBNÍ DÍL ............................................................................................................................................................ 5
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH STAVEB .................................................................................................. 7
2.1.
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY ......................................................................................................................................... 7
2.2.
HLAVNÍ DRUHY PRACÍ ............................................................................................................................................ 9
HYDROIZOLACE PODZEMNÍCH ČÁSTÍ STAVEB ...................................................................................................10
3.1.
ASFALTOVÉ PÁSY ................................................................................................................................................ 10
3.2.
FÓLIE PVC ........................................................................................................................................................ 13
3.3.
POLYETYLENOVÉ ................................................................................................................................................. 13
3.4.
STĚRKOVÉ IZOLACE .............................................................................................................................................. 14
3.5.
KRYSTALIZAČNÍ STĚRKY......................................................................................................................................... 14
3.6.
EPOXYDOVÉ IZOLACE ........................................................................................................................................... 14
3.7.
POLYURETANOVÉ IZOLACE .................................................................................................................................... 14
3.8.
RADON ............................................................................................................................................................. 14
SVISLÉ KONSTRUKCE.........................................................................................................................................20
4.1.
NOSNÉ PILÍŘE A SLOUPY ....................................................................................................................................... 20
4.2.
NOSNÉ ZDĚNÉ STĚNY ........................................................................................................................................... 23
4.3.
NOSNÉ STĚNY Z PANELŮ ....................................................................................................................................... 23
4.4.
SVISLÉ NENOSNÉ KONSTRUKCE – PŘÍČKY .................................................................................................................. 25
KOMÍNOVÉ A VENTILAČNÍ PRŮDUCHY .............................................................................................................37
5.1.
JEDNOVRSTVÉ KOMÍNY......................................................................................................................................... 37
5.2.
VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY ........................................................................................................................................... 41
OTVORY A PŘEKLADY .......................................................................................................................................46
6.1.
KERAMICKÉ PŘEKLADY ......................................................................................................................................... 47
6.2.
PÓROBETONOVÉ PŘEKLADY................................................................................................................................... 51
6.3.
S OCELOVÝMI NOSNÍKY ........................................................................................................................................ 51
6.4.
ŽELEZOBETONOVÉ PŘEKLADY ................................................................................................................................. 52
6.5.
LIAPOROVÉ PŘEKLADY .......................................................................................................................................... 53
VODOROVNÉ KONSTRUKCE ..............................................................................................................................54
7.1.
STROPY S DŘEVĚNÝMI STROPNICEMI ....................................................................................................................... 54
7.2.
STROPY S OCELOVÝMI NOSNÍKY .............................................................................................................................. 56
7.3.
STROPY S KERAMICKÝMI NOSNÍKY ........................................................................................................................... 58
7.4.
STROPY S BETONOVÝMI NOSNÍKY ........................................................................................................................... 59
3
7.5.
KERAMICKÉ POVALY ............................................................................................................................................ 60
7.6.
PÓROBETONOVÉ STROPNÍ PANELY .......................................................................................................................... 60
7.7.
ŽELEZOBETONOVÉ STROPNÍ DESKY .......................................................................................................................... 60
7.8.
ŽELEZOBETONOVÉ STROPNÍ PANELY ........................................................................................................................ 61
7.9.
MONOLITICKÉ STROPY ......................................................................................................................................... 61
7.10.
ZTRACENÁ BEDNĚNÍ............................................................................................................................................. 62
7.11.
PŘEVISLÉ KONSTRUKCE......................................................................................................................................... 63
7.12.
KLENBY ............................................................................................................................................................. 65
SCHODIŠTĚ ŠIKMÉ RAMPY ................................................................................................................................69
8.1.
ROZDĚLENÍ SCHODIŠŤ PODLE ZPŮSOBU PODEPŘENÍ STUPŇŮ......................................................................................... 73
8.2.
VÝPOČET VÝŠKY A ŠÍŘKY SCHODIŠŤOVÝCH STUPŇŮ ..................................................................................................... 74
ÚPRAVY POVRCHŮ STĚN A STROPŮ .................................................................................................................77
9.1.
DRUHY MALT ..................................................................................................................................................... 77
9.2.
PŘÍPRAVA PODKLADU PRO OMÍTÁNÍ........................................................................................................................ 80
9.3.
POSTUP OMÍTÁNÍ................................................................................................................................................ 81
9.4.
SANAČNÍ OMÍTKY ................................................................................................................................................ 85
9.5.
STROJNÍ OMÍTÁNÍ ............................................................................................................................................... 86
9.6.
MALBY A NÁTĚRY................................................................................................................................................ 89
9.7.
TAPETY ............................................................................................................................................................. 94
9.8.
OBKLADY .......................................................................................................................................................... 96
PODLAHY ........................................................................................................................................................106
10.1.
DŘEVĚNÉ PODLAHY ........................................................................................................................................... 106
10.2.
MAZANINY ...................................................................................................................................................... 109
10.3.
PLASTBETONY .................................................................................................................................................. 113
STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ KONSTRUKCE ...........................................................................................................114
11.1.
OKNA ............................................................................................................................................................. 114
11.2.
SKLENÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................................................................................... 118
11.3.
DVEŘE ............................................................................................................................................................ 118
TECHNICKÁ ZAŘÍZENI BUDOV .........................................................................................................................125
12.1.
KANALIZACE..................................................................................................................................................... 125
12.2.
VYTÁPĚNÍ BUDOV ............................................................................................................................................. 136
12.3.
VZDUCHOTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................................ 143
12.4.
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ A ROZVODY ......................................................................................................................... 144
12.5.
VNITŘNÍ VODOVOD ........................................................................................................................................... 145
12.6.
VNITŘNÍ PLYNOVOD........................................................................................................................................... 149
POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ .........................................................................................................................151
4
HLAVNÍ ČÁSTI OBJEKTŮ POZEMNÍCH STAVEB
Rozdělení stavebnictví
A. Pozemní stavebnictví
-
občanská výstavba – školy, nemocnice
-
halové objekty – obchodní domy, multikina
-
budovy pro bydlení – RD (rodinné domy), bytovky, panelové domy
B. Průmyslové stavebnictví
-
pozemní objekty – výrobní haly
-
věže a stožáry, ČOV (čistírny odpadních vod)
-
žárotechnické objekty
C. Inženýrské stavebnictví
-
mosty, silnice, dálnice, železnice
-
podzemní vedení – vodovod, kanalizace
-
nadzemní vedení – energetické rozvody
D. Vodohospodářské stavebnictví
-
přehrady, jezy, hráze, meliorace
E. Vojenské stavby
-
letiště, sklady
Stavební díl
= jednoznačně určená část stavby

zemní práce

základy

stěny a sloupy, otvory

stropy

schodiště

střechy

příčky

povrchy
5

zdravotní technika, vytápění, elektroinstalace, vzduchotechnika

vybavení budov zabudovaný nábytek, strojní zařízení - výtahy

montované konstrukce (skelet) a kompletizované sestavy (bytové jádro)
6
KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH STAVEB
2.1.
Konstrukční systémy
1. Stěnové - podle polohy svislých konstrukcí - podélné, příčné, obousměrné
STĚNOVÝ PODÉLNÝ
STROPNÍ
PANELY
OBVODOVÁ STĚNA
NOSNÁ STĚNA
STĚNOVÝ PŘÍČNÝ
NOSNÁ STĚNA
OBVODOVÁ ST ĚNA
STROPNÍ
PANELY
NOSNÁ STĚNA
NOSNÁ STĚNA
STĚNOVÝ OBOUSMĚRNÝ
7
2. Sloupové
SLOUPOVÝ PODÉLNÝ
STROPNÍ
PANELY
ZTUŽIDLO
OBVODOVÁ STĚNA
PRŮVLAK
NOSNÝ
SLOUP
SLOUPOVÝ PŘÍČNÝ
STROPNÍ
PANELY
PRŮVLAK
NOSNÝ
SLOUP
ZTUŽIDLO
SLOUPOVÝ OBOUSMĚRNÝ
ZTUŽIDLO
PRŮVLAK
ZTUŽIDLO
JÁDRO
NOSNÝ
SLOUP
PRŮVLAK
SLOUPOVÝ JÁDROVÝ
PRŮVLAK
NOSNÝ
SLOUP
PRŮVLAK
PRŮVLAK
PRŮVLAK
8
3.
Kombinované – stěny a sloupy
a) podélné
b) příčné
2.2.
Hlavní druhy prací
HSV – hlavní stavební výroba
PSV – přidružená stavební výroba
SPD - speciální dokončovací práce - klempíř, sklenář
TZB - technická zařízení budov - voda, plyn, kanalizace
Další práce:

přípravné - výroba betonu, prefabrikátů

pomocné - výroba bednění, oprava strojů, stavba lešení

doprava - na staveniště a k místu zabudování
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Nakresli a vysvětli rozdíly mezi konstrukčními systémy.
2. Jaká druhy stavebních prací znáš?
9
HYDROIZOLACE PODZEMNÍCH ČÁSTÍ STAVEB
Druhy izolací:
 proti zemní vlhkosti
 proti tlakové vodě
 proti technické vodě - koupelny, výrobny
 izolace střešní
Materiály pro hydroizolace:
3.1.
Asfaltové pásy
Asfaltové pásy dělí podle typu asfaltové hmoty:
1) pásy z oxidovaného asfaltu (bitumenu): kratší životnost, větší lámavost, menší cena
2) pásy z modifikovaného asfaltu (bitumenu): elastomerové SBS pásy a plastomerové APP pásy,
pružné, trvanlivé, ohebné, vyšší cena
Rozdělení pásů podle nosných vložek:
VLOŽKA
OXIDOVANÉ
papírová hadrová - nepoužívat
IPA
ze sklorohože
BITUBITAGIT
ze sklotkaniny
EXTRASKLOBIT
z kovové fólie AL uvnitř
BITALBIT S
z kovové fólie CU na povrchu
ze syntetických vláken- polyester
spřažená – polyester + skleněná
mřížka
MODIFIKOVANÉ
BITUELAST
SKLOELAST EXTRA DESIGN
RADONELAST
VERCUIVRE S
POLYELAST EXTRA DESIGN
POLARTHERM GRÜN
Nedoporučuje se používat pásy s nosnou vložkou nasákavou, tzn. nosnou vložkou z papírové nebo
hadrové lepenky, případně z jutových vláken.
Druhy asfaltových pásů:
1) Pásy s nosnou vložkou ze sklorohože
- tj. netkané textilie ze skleněných vláken oboustranně opatřené povlakovou hmotou:
a) z oxidovaného asfaltu (BITUBITAGIT)
b) z modifikovaného asfaltu s kaučukem (BITUELAST a BITUSAN SR) – pružné, podstatně delší
životnost, aplikace do +5oC, dražší
- poměrně malá pevnost v tahu
- jako jednovrstvá izolace proti zemní vlhkosti, ne tlakové vodě
- u vícevrstvých povlaků na střechách mají být vždy kombinovány s jiným typem výrobku
10
2)
Pásy s nosnou vložkou ze sklotkaniny
- ze sklotkaniny, která je impregnována asfaltem a oboustranně opatřena povlakovou hmotou:
1. z asfaltu oxidovaného
- záruka půl roku, životnost 5 let
- EXTRASKLOBIT
2. z asfaltu modifikovaného s příměsí minerálních plnidel - upravené kaučukem
- vyšší pružnost, delší životnost, pokládka pod +5 C u některých i pod -10 °C - nelámou se
- SKLOELAST, SKLOELAST EXTRA (vice kaučuku), SKLOELAST EXTRA DESIGN (posyp břidlicí –
i barevnou)
- poměrně nízká tažnost, avšak velmi vysoká pevnost v tahu
- jednovrstvé izolace proti zemní vlhkosti, zvláště však jako dvouvrstvé nebo třívrstvé izolace proti
spodní či povrchové stékající vodě působící hydrostatickým tlakem
- na střechách jako podkladní vrstva nebo mezivrstva u vícevrstvých izolací
3) Pásy s nosnou vložkou z kovové fólie
-
-
fólie zpravidla hliníková, upravena dezénováním a oboustranně opatřena povlakovou hmotou
a) z oxidovaného asfaltu - BITALBIT S
b) z modifikovaného asfaltu s příměsí minerálních plnidel - RADONELAST
vysoký difúzní odpor a vysoký poločas prostupu pro radioaktivní plyny (Radon)
jako protiradonová izolace zpravidla v jedné vrstvě, současně slouží jako izolace proti zemní
vlhkosti
na střechách jako parozábrany, které mohou současně plnit funkci pojistné izolační vrstvy
RADON je plyn vznikající rozpadem uranu, který způsobuje rakovinu plic. V místech se středním
a vysokým radonovým zatížením navrhují specializované firmy protiradonové řešení.
4) Pásy s nosnou vložkou ze syntetických vláken
- z netkané polyesterové textilie (rouna), která je impregnována asfaltem a oboustranně opatřena
povlakovou hmotou z modifikovaného asfaltu s příměsí minerálních plnidel
POLYELAST; POLYELAST EXTRA (vice kaučuku); POLYELAST EXTRA DESIGN (posyp břidlicí –
i barevnou)
- vysoká pevnost v tahu a velmi vysokou tažnost
- jako jednovrstvá izolace proti zemní vlhkosti
- hlavně pro vytváření izolačních vrstev (povlakových krytin) plochých i šikmých střech
POLYELAST GARDEN
- vrchní pás dvouvrstvé hydroizolace z asfaltových pásů na vegetačních střechách
- aditiva zamezující prorůstání kořenů asfaltovým pásem
- břidličný posyp (ve variantě DESIGN) účinně chrání pás před vlivy UV záření
5) Pásy se spřaženou nosnou vložkou
- polyesterové rouno vyztužené a stabilizované vůči plošným změnám skleněnými vlákny
(skleněnou mřížkou)
- nejčastěji u špičkových střešních pásů určených pro jejich mechanické kotvení k podkladu
a vytváření jednovrstvých povlakových krytin
11
- POLARTHERM GRÜN, POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN
Postup izolace
1. podklad pod izolace - musí být rovný, bez ostrých hran a kamínků (beton, omítka)
2. ochrana před proražením - dříve izolační přizdívkou (štorcka z plných cihel na cementovou
maltu); dnes: pryžové desky, filcové tkaniny, extrudovaný nenasákavý polystyren (barevný)
3. asfaltové pásy se natavují propanbutanovým hořákem na penetrovaný podklad (Penetral,
ALP M – modifikovaný)
4. přesahy pásů: 5 - 10 cm, u dvouvrstvých systémů pásy v jednom směru o polovinu posunuty
5. spáry zatíráme špachtlí
6. lepení lepidlem
7. mechanické kotvení pomocí hmoždinek- natavuje se přesah 10 cm
Podzemní tlaková voda
Pokud je podlaha sklepa pod hladinou spodní vody, na rozích stavby vyhloubíme studny a
nepřetržitě odčerpáváme vodu kalovými čerpadly (bíbo). Provedeme dvojitou tlakovou izolaci.
Vodorovnou izolaci musíme zatížit konstrukcí podlahy (beton). Po zatvrdnutí betonu můžeme vodu
přestat čerpat. Svislou izolaci musíme přizdít vně sklepa.
12
3.2.
Fólie PVC
1. Měkčené
FATRAFOL 801 (barva žlutobílá) a 803 (hnědá), STAFOL 913 (tmavě šedá) - proti radonu
FATRAFOL H – hydroizolační materiály na základy
FATRAFOL S – střešní materiály
Vodorovnou izolaci pokládáme na filcovou ochrannou tkaninu a většinou chráníme i z druhé strany.
Spojování izolace se provádí pomocí ručních horkovzdušných pistolí a přitlačovacích válečků, nebo
pomocí pojízdných automatických strojků. Svislé izolace se nahoře přistřelují.
2. Modifikované neměkčené PVC
Technodren 0815 a 2015 Z2
- s nopky výšky 8 nebo20 mm
- na svislé stěny se přichycuje kotevními šrouby s izolačními podložkami (po 30 cm v obrazci
kosočtverce) do spár cihel
- přesah izolace: 3 řady nopků (85 mm)
- na okrajích izolace: lepicí páska nebo oboustranně lepicí páska, těsnící tmel a horní krycí lišty
- i jako ochrana a drenážní vrstva proti radonu
- šířka: 1 282 mm, délka: 20 m
3.3.
Polyetylenové
Fondaline (Fondaline Render - dá se omítat), Platon, Delta, Penefol
13
3.4.
-
Stěrkové izolace
vyztužují se skelnou tkaninou, především v rozích a fabionech
provádějí se na penetrovaný podklad
Gumoasfalt - SA 4, SA 10 - lepení polystyrenu
SA 12, SA 13 - červenohnědý nátěr střech; obsahuje kaučuk; asfaltový nátěr zastudena
GUMOASFALT ANTIVIBRAL TH 12
Terizol nebo Fortizol - dvousložková nátěrová hmota proti zemní vlhkosti i tlakové vodě (50 m
vodního sloupce); pod obklady; izolace septiků a žump
Akryzol - jednosložkový, Botazit, Ytong, Mapei
AQUAFIN 2 K - 70 m vodního sloupce; sklep, zateplený sklep, sokl, koupelna, gula, dřevěná podlaha,
bazén s přepadem, balkón se žlabem
ASODUR EK – vytápěná podlaha bazénu
SANIFLEX - sádrovláknitá podlaha
3.5.
Krystalizační stěrky
Vandex, Xypex
- stěrková hmota reaguje s cementem v betonu nebo omítce a vytvoří skelný povrch
- nepropouští ani tlakovou vodu (Vandex udrží 145 m vodní sloupec)a neodlupuje se
- aplikace - stěrkou, štětkou, stříkáním
- nemusí se chránit proti proražení, ale nutné opatrněji přisypávat
3.6.
Epoxydové izolace
CHS - Epoxy 213
- Dvousložková izolace s tvrdidlem proti zemní vlhkosti
- chemické izolace
- septiky
3.7.
Polyuretanové izolace
- nástřik střechy
PUR – firma stříká ve 3 vrstvách po 1 cm a následně chrání reflexním nátěrem proti UV záření
CONIPUR – dvousložková membrána s reflexním nástřikem
Přírodní radionuklidy jsou nestabilní prvky. Rozpadem jejich jader vznikají nové prvky, tj. uran U 238
se rozpadá na radium Ra 226 a z dále na radon Rn 222.
3.8.
Radon
Poločas rozpadu
- snížení radioaktivity na polovinu – uran – 4,5 miliardy let, rádium – 1 600 let
- radon se za 4 dny rozpadá na kovy polonia a vizmutu (zůstávají v plicích a ozařují tkáň)
Zdroje ozáření člověka: radon 50%, rentgen 20%, z kosmu 12%, jaderné elektrárny 0,033 %
14
Nejvyšší koncentrace uranu: ve vyvřelých magmatických horninách (žula, škvára a popílky)
z hnědého uhlí (Rynholec 2 000 Bq/kg, Trutnov – Poříčí 900 Bq/kg; Bq = beqeler)
Vyhláška 184/97: max. možná koncentrace pro zdicí materiály je 150 Bq/m3 (atesty pro kolaudaci).
Cesty radonu – z podloží, ze stavebního materiálu a z vody
Kategorie radonového rizika závisí na obsahu uranu v podložních horninách, propustnosti půd,
tektonických poruchách, tlakových a teplotních poměrech v podloží.
Měření objemové aktivity radonu v kBq/m3:
- z hloubky 80 cm (nezámrzná hloubka) se odebírá v daném území 15 vzorků půdního plynu
- doporučeno před územním řízením pro území se středním a vysokým rizikem výskytu radonu
Kategorie radonového rizika
Kategorie radonového Objemová aktivita radonu v kBq/m3 dle propustnosti podloží
rizika
nízké
střední
vysoké
1. nízké
2. střední
3. vysoké
 30
30 – 100
 100
 20
20 – 70
 70
 10
10 - 30
 30
Mapa radonového rizika určuje míru pravděpodobnosti úrovně radonového rizika.
 Pardubicko – nízké a střední radonové riziko, Kunětická hora – sopka, naplaveniny z Krkonoš
 Krkonoše, Jizerské hory (Liberec), Příbram, Klatovy, Strakonice, Hlinsko, Skuteč – vysoké
radonové riziko
15
Ohrožení radonem dle pronikání do objektu:
- nejsnáze - nepodsklepené objekty do roku 1960
- minimálně – podsklepené objekty s kvalitní izolací a větráním
Aktivita radonu v bytech v Čechách
- průměrná aktivita radonu v bytech: 60 Bq/m3
- % bytů nad 200 Bq/m3 – ohrožení rakovinou plic u 2 % obyvatel za několik desítek let
- směrná hodnota pro nové byty (Vyhláška 184/97): do 100 Bq/m3, rekonstrukce do 200 Bq/m3
- obsah radonu ve vodě: 10 – 1 000 Bq/l. Vyhláška: do 1 000 Bq/l se uvolní do vzduchu
100 Bq/m3
Měření radonu v budovách
- stopovými detektory
- dlouhodobé (rok nebo min. zima)
- kovový válec absorbuje radioaktivitu
- provádějí firmy s oprávněním SÚJB
- Atomový zákon 18/97 Sb.
16
Doporučený postup protiradonové prevence
1) Zajistit stanovení radonového indexu stavebního pozemku a
výsledky předložit stavebnímu úřadu.
Stanovení provádějí firmy s povolením Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost.
2) O výsledcích stanovení radonového indexu pozemku informovat
projektanta stavby.
Pokud má být stavba umístěna na pozemku se středním nebo
vysokým radonovým indexem, musí být preventivně chráněna
proti pronikání radonu. V takovém případě je třeba požadovat, aby
projektant navrhl preventivní protiradonová opatření v souladu s
ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.
3) Navrhnout řešení ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. Návrh musí být
součástí:
a) dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby,
b) projektové dokumentace pro ohlášení stavby, projektové dokumentace k žádosti o stavební
povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení.
4) Ve smlouvě s dodavatelem ošetřit, aby stavba byla provedena dle projektové dokumentace
s dostatečnou ochranou proti radonu a po dokončení splňovala stanovené požadavky.
5) Kontrolou dodavatele stavby zajistit, aby navržená opatření byla realizována v souladu
s projektovou dokumentací a v požadované kvalitě.
6) Zajistit nezávislou kontrolu kvality provedení stavby po jejím dokončení, nejlépe krátkodobým
týdenním měřením objemové aktivity radonu firmou s příslušným povolením.
Protiradonová opatření u nových staveb
1) Při nízkém riziku postačí běžná hydroizolace v celém půdorysu stavby. Schodiště z podzemí se
musí oddělit dveřmi. (ČSN 73 0601 – Ochrana staveb proti radonu z podloží)
2) V místě středního rizika se protiradonová izolace buduje dle doporučení odborné firmy.
Pozornost je třeba věnovat utěsnění prostupů izolací. U podsklepených budov zajistíme
odvětrání sklepa, těsnost stropní konstrukce a oddělení dveřmi (postačí i běžná izolace).
3) V místě vysokého rizika musí být protiradonová hydroizolace doplněna drenážním odvětrávacím
systémem (perforované plastové drenážní trouby nebo fólie s nopy na betonovém podkladu).
Odvětrání lze doplnit ventilátorem, který vytvoří podtlak v podloží.
Protiradonová opatření u stávajících staveb
- na základě průzkumu (vydatnost zdroje, stav hydroizolace, trhliny v objektu, dispozice místností,
možnost větrání)
a) do 300 Bq/m3: u podsklepených objektů - odvětrání sklepa, těsnost stropní konstrukce a
oddělení dveřmi
b) nad 300 Bq/m3:
17
-
aktivní odvětrání vzduchu z jímky pod podlahou na terénu a utěsnění podlahy, případně vložení
odvětrávacích drenážních trubek do podloží
nucená ventilace vnitřního vzduchu je nutná i při utěsněné podlaze a pro radon ve stěnách
nákladné
rekuperace tepla a filtr vnějšího vzduchu (centrální nebo klimatizační jednotky)
Radon ze stavebních materiálů
- odstranění nebo utěsnění stěrkovými izolacemi, nátěry nebo PVC tapetami
- aktivní odvětrání
18
Podzemní voda s radonem
- aktivní odvětrání koupelen, kuchyní, prádelen nebo speciální zařízení pro aeraci
Izolace proti radonu
Požadavky na izolace:
 součinitel difuze radonu - D – změřen v laboratoři Stavební fakulty ČVUT
 materiál i spoj musí mít atest pro použití do určitého radonového rizika
 průtažnost
 trvanlivost
 odolnost v konkrétních podmínkách (agresivní spodní vody)
 nejlepší – modifikované PVC a polypropylen
Druhy protiradonové izolace:
1) Asfaltové pásy
a) oxidované
 s hliníkovou vložkou - Bitalbit S: malá propustnost (D = 3,5); malá průtažnost (2 %),
Foalbit Al S: malá propustnost (D = 1); malá průtažnost (2 %)
b) modifikované
 s hliníkem - Radonelast: delší životnost, D = 0,9; malá průtažnost (2 %)
 s polyesterovou rohoží - Parafor: delší životnost, D = 3,8; velká průtažnost (40 %)
2) Fólie – PVC
Wolfin IB: D = 2,1; max. průtažnost 350%
- pokládka na netkanou textilii nebo geotextilii
- svislá pokládka, mechanicky kotvená (horkovzdušné svařování)
MPVC – modifikované:
Technodren: D = 0,28 ; průtažnost 15%, spojování oboustranně lepicí páskou + tmel
PEHD - vysokohustotní PE:
Tefond Plus: s nopy; D = 2,2; průtažnost 42 %; původně skládková, bez textilie, horší
tvarování detailů – horkovzdušné svařování
3) Stěrkové izolace
1.
dvousložkové: Botazit BM 92: D = 5,5; průtažnost 300%
2.
jednosložkové: Combiflex: D = 7,7; průtažnost 18%
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Vyjmenuj a popiš jednotlivé druhy hydroizolačních materiálů a jejich použití.
2. Co je to radon a jak se proti němu chráníme?
19
SVISLÉ KONSTRUKCE
4.1.
Nosné pilíře a sloupy
Svislé nosné konstrukce přenášejí zatížení ze střech a stropů do základů (odtud se přenáší dále do
podloží budovy).
Mezi svislé nosné konstrukce řadíme stěny, sloupy a pilíře.
Podle materiálu je dělíme na keramické, pórobetonové, ocelové, betonové, ocelobetonové,
sklobetonové, dřevěné a kombinované.
Podle technologie jsou monolitické a montované.
Nosné stěny jsou plošné konstrukce, které kromě nosné funkce plní i ohraničující, resp. dělící funkci.
Keramické cihly
Cihla plná - Citherm
CP 290 x 140 x 65 cm
CDm děrovaná metrická
240 x 115 x 113 cm
Cihla voštinová
CV 14 290 x 140 x 140 cm
podélně děrovaná - duťák
PkCD 2 290 x 140 x 65 cm
Železobetonové sloupy
 čtvercové
 obdélníkové
 kruhové
 U sloupy
 konzoly ve více rovinách jedno až třípatrové
 výška až 2,7 - 24,5 m
20
1. průběžné
2. podlažní – na výšku 1 podlaží
21
Monolitické sloupy

Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec).
Kruhová a oválná ocelová bednění
Kruhová papírová bednění
vrstvené s PE folií
jednorázové
délka až 7 m,  20 – 80 cm
pomocí polystyrénových vložek lze jimi zhotovit
i obdélníkový a čtvercový průřez
22
4.2.
Nosné zděné stěny
Tvárnice pro nosné stěny
pevnost: 10 a 15 MPa
POROTHERM® 17,5 P+D
- rozměry: 372/175/238 mm
- na běhouny!
POROTHERM® 24 P+D rozměry: 372/240/238 mm
POROTHERM® 30 P+D
- rozměry: 247/300/238 mm
- na vazáky!
4.3.
Nosné stěny z panelů
Stěnové panely
1.
2.
3.
4.



nosné - vnitřní, obvodové a výplňové (s polystyrenem tloušťky 5 cm- nevyhovuje)
lodžiové, atikové, meziokenní
s okny a dveřními zárubněmi nebo volnými prostupy
železobetonové, keramické, plynosilikátové
délka:60 – 480 cm
tloušťka: 14 – 25 cm
výška: 124 – 278,5 cm
23
Montovaný stěnový systém T 08 B




starší
příčný stěnový systém
osová vzdálenost stěn: 6 m
Pardubice - Polabiny 1 – 4
Montovaný stěnový systém T 06 B





novější
osová vzdálenost nosných stěn: 3,6m (3m, 4,2m a 6 m)
obousměrný
Pardubice - Dubina
výhody: rychlost, mechanizace
24
4.4.
Svislé nenosné konstrukce – příčky
PŘÍČKY ZDĚNÉ
Příčky z plných a dutých cihel CP
– rozměry: 29/14/6,5 cm
CPD (duťák)
 štorcka – nastojato
- kótována 100, tloušťka: 1+6,5+1 = 8,5cm
 patnáctka - naležato - kótována 150 – tloušťka:
1+14+1=16 cm
25
dvojitá příčka
Z cihel příčně děrovaných
-
CDm rozměry: 24/11,5/11,3 cm – cédéemka
naležato, kótována 125, tloušťka: 13,5 cm
Příčky z keramických příčkovek
Pkdr 39/19 - čtyřka - 39/19/4
-
kótovaná 50, tloušťka: 6 cm
nevyhovuje (velká pracnost, průzvučnost)
Porotherm 11,5 P+D , rozměry: 497 x 115 x 238 mm
Porotherm 8 P+D, rozměry: 497 x 80 x 238 mm
Porotherm 6,5 P+D, rozměry:497 x 65 x 238 mm
Supertherm 14 P+D
Broušené
POROTHERM 11,5 CB, rozměry: 497x115x249 mm, na lepidlo
POROTHERM 11,5 CB DF – DRYFIX - polyuretanová pěna, která se nanáší
v jednom pruhu uprostřed tloušťky cihel
Příčky liaporové – Liatherm
-
kuličky slinutého jílu s cementem v tloušťkách 115 a 70 mm
26
Postup zdění:
a) vyměření polohové a výškové – shora od stropu po 250 mm, obštychová lať, rysky
b) osy zárubní, zvukově izolační a separační podklad- IPA, založení 1 řádku - MVC
c) styčné spáry příčkovek P+D nemaltujeme, převazba
d) šňůra nebo gumička před - 1mm , svislost
vodováhou
e) při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly
namaltujeme z boku a namaltovanou stranou
přisadíme a přimáčkneme k nosné stěně
f) příčky do tloušťky 115 mm se doporučuje zdít po
úsecích výšky maximálně 1,25 až 1,75 m za den
g) napojování stěn - do každé druhé spáry!
h) kotvení příčky nerezovými úhelníky na hmoždinky nebo úhelníky z 1/3 zazděnými do ložné
spáry nosného zdiva, přistřelenou pásovinou do železobetonového sloupu
-
do ozubů a kapes se nedoporučuje
i) mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplníme maltou, pokud je rozpětí stropu
větší než 3,5 m, vyplníme tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným
materiálem – hobra, PUR
27
j) při provádění tenkých, dlouhých příček delších než 6 m se doporučuje vyztužit je pomocí
prutů, žebříčků nebo sítí vložených do každé druhé vodorovné spáry
k) stále pořádek pod sebou!
l) zesílení příčky pilířem
Odchylky:
2m latí - odchylka 10 mm
- od svislice - 15 mm na podlaží
- zárubně +/- 0,00
- odchylka od pravého úhlu měřená 60 cm úhelníkem: 5 mm
28
dvojitá zvukově izolační příčka - dnes nahradíme tlustší příčkou POROTHERM 17,5 P+D a 24 P+D
MONTOVANÉ PŘÍČKY
Pórobetonové příčky
-
přesné, bílé, délka 599 mm, výška 249 mm
šířky: 50, 75, 100, 125 a 150 mm
Porfix (Trutnov)
-
šedé, rozměry: 500/250/50, 75, 100, 125, 150, 200 mm
Zásady dodržované při montáži pórobetonových příček
a) speciálními lžicemi příslušné šířky nanášíme YTONG tenkovrstvou zdící maltu bílou nebo šedou
b) maltu vsypeme do vody - potřebné množství vody je
uvedeno na obalu
c) mísidlem, které je upnuto do vrtačky, maltu mícháme, až
vznikne viskózní směs, která se nechá asi 10 minut odležet,
před použitím se ještě krátce promíchá
d) konzistence malty je správná, když v maltě nanesené na ložnou spáru zůstává viditelné ozubení
lžíce
e) doba zpracovatelnosti malty je 3-4 hodiny
f) po nanesení malta zůstane asi 10 minut plastická – v této době se musí do malty osadit příčkovky
g) teplota vzduchu a podkladu má být do +5o C
Výhody pórobetonových příček:
 snadné řezání, vytvoření drážky (ruční, frézované),
 snadné vrtání otvorů pro elektrokrabice,
 možnost lepit obklady a nanášet stěrkové omítky přímo na podklad.
Styk s jinými materiály a kotvení - polyuretanová pěna, silikonový (vlhko) nebo akrylátový tmel.
29
Zvukově izolační pórobetonové příčky – tloušťka nad byty 150 cm, mezi byty 300 cm, požární
odolnost 120 min
SÁDROKARTONOVÉ PŘÍČKY
MATERIÁLY
30
Ohýbané desky
Děrované akustické desky s cleaneo efektem
(pro čištění vzduchu v interiéru budov- pohlcuje
hluk)
31
1.
CW
UW
CD
UD
Pod obvodové profily - samolepicí filc nebo pružný tmel + zatloukací hmoždinky
32
Tmely
Tmelení desek s hranou HRAK - UNIFLOTT – bez výztužné pásky
Uniflott imprägniert - k tmelení impregnovaných desek
Uniflott Finish – hotový tmel
Uniglatt - pro stěrkování a dokonalé vyhlazení povrchů všech
omítek, betonů a stěnových konstrukcí; umožňuje nanášení
čeho v tenkých vrstvách
Fugenfiller leicht - základní tmelení s výztužnou páskou
Readygips a Finish-pastös disperzní - finální tmelící hmota vhodná i pro strojní tmelení
Jointfiller - super tmelící sádrová hmota na disperzní bázi k základnímu tmelení s výztužnou páskou
Fireboard - Fireboard - Spachtel - tmel pro konstrukce
Perlfix - lepidlo na obklad stěn sádrokartonovými deskami
Penetrace - disperze, která hloubkově váže prach a sjednocuje rozdílnou savost podkladu
Tiefengrund plus
Putzgrund - bíle pigmentovaná polymerová disperze s křemičitým pískem
Grundierung - snižuje a upravuje rozdílnou nasákavost podkladů
33
Základní nátěr - disperze s minerálním plnivem, upravuje savost a opticky sjednocuje vzhled
Spezialhaftgrund
Stěrková omítka Knauf Multifinish
-
polymerová stěrková hmota na bázi sádry pro vytvoření vysoce kvalitních hlazených ploch
vhodná na všechny běžné podklady v interiérech pro tloušťky vrstvy 0 – 40 mm a tenkovrstvé
omítky, které mají splňovat požadavky na stupeň kvality Q4
jednoduchá – jednoduché opláštění
jednoduchá – dvojité opláštění
dvojitá – dvojité opláštění
Šrouby
- typ TN 3,5/25,35,45 , dvouchodý závit
- do tloušťky plechu 0,7 mm
- pro kovové i dřevěné podkonstrukce
Výztužné pásky
a)
b)
c)
skelné
papírové
samolepící
34
RIGIPS – výrobce sádrokartonových desek s podobným sortimentem – jiné značení
FERMACEL sádrokartonové desky
-
rozdrcený papír rozmíchán v sádře
vyšší pevnost desek
sádrovláknité
Desky
-
tloušťka: 10; 12,5; 15; 18 mm
rozměry desek: 150/100; 200/124,5; 250/124,5; 254/124,5; 275/124,5; 300/124,5 mm
podlahové dílce: 150/150 P+D
spára 5 -7 mm vyplněná tmelem Fugenspachtel 5 kg/25 m2
Montáž sádrokartonových příček - KNAUF, RIGIPS, FERMACEL
a) Hrana příčky se vyznačí na podlaze a stěnách. Osy stěn se přenesou na strop pomocí vodováhy
a rovné latě; musí se brát v úvahu dveřní otvory.
b) Profily se řežou nůžkami na plech. Profily, které jsou ve styku s ohraničujícími konstrukcemi
„stěna, strop, podlaha“ se z důvodu zvukové i tepelné izolace podlepí samolepící páskou Knauf.
c) Na strop a podlahu se upevní pomocí hmoždinek v odstupu 800 mm UW profily.
d) Do UW profilů se potom kladou od kraje příčky CW profily a kontroluje se jejich svislost. Krajový
CW profil se přikotví do stěny pomocí hmoždinek v osové vzdálenosti 1m.
e) Kovové profily CW se osazují v osové vzdálenosti 62.5 cm; dilatační mezera je 10 - 15 mm →
eliminován vliv možného průhybu stropu na konstrukci příčky. Svislé sloupky se s vodorovnými
profily obvykle vzájemně nespojují.
f) Opláštění 1. strany stěny se provádí celou sádrokartonovou deskou. Desky se na kovové profily
CW upevňují rychlošrouby ve vzdálenosti 25 cm; styk dvou
desek je uprostřed sloupku.
V kovové podkonstrukci musí být hloubka zašroubování
šroubu skrz kovový profil nejméně 10 mm.
Hlava šroubu musí být zapuštěna pod úroveň povrchového
kartonu sádrokartonové desky s ohledem na možnost
snadného přetmelení.
Vzdálenost upevňovacího prostředku od okraje desek – u hran opláštěných kartonem je
nejméně 10 mm; u řezaných hran nejméně 15 mm.
g) Instalační práce
V dutině mezi deskami je dostatek místa pro veškerá elektrická vedení. Otvory vyražené
v kovových profilech se otevřou a provlékne se jimi elektrické vedení.
h) Pro vypínače a elektrické krabice se používají speciální krabice do sádrokartonu. Příslušné otvory
se vyřežou dutým vrtákem na elektrokrabice nebo prořezávačem a instalují se krabice, které se
upevní kovovými svorkami.
i) Tepelná a zvuková izolace je tvořena minerální vlnou, která se upevní mezi kovové profily.
j) Opláštění 2 strany stěny, které začíná polovinou desky. Deskové spoje jsou tak přesazeny.
35
SÁDROVÉ PŘÍČKY
Promonta
-
pero a drážka
lepíme sádrovým tmelem
zaléváme i zárubně
stěrková omítka nebo tapeta
DŘEVĚNÉ PŘÍČKY
-
základem je dřevěný rošt, na kterém je z obou stran dřevěný obklad
palubky, dřevovláknité a pazdeřové desky s povrchovou úpravou fólií - Werzalit, ABITIBI, lamely
ATEX - i dýhované, polystyrenové desky
ŽELEZOBETONOVÉ PANELY
-
jeřábem při montáži nosných stěn – na celou výšku podlaží
PÓROBETONOVÉ PANELY
-
rozměry: 600/2570-3000 mm
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co je účelem příček a jak se příčky rozdělují?
2. Z jakých materiálů se zdí příčky?
3. Popiš postup zhotovení příček.
36
KOMÍNOVÉ A VENTILAČNÍ PRŮDUCHY
5.1.
Jednovrstvé komíny
Části komínu:
1. Základ
- nese celé komínové těleso
2.
-
Komínový plášť
z CP (rozměry: 290/140/65 mm) na MVC a MC
musí být plynotěsný
vnitřní omítka se vytvoří pomocí truhlíku čtvercového, obdélníkového nebo kruhového průřezu
obléváme maltou a postupně povytahujeme
vnější část omítnuta MVC až po střešní konstrukci
3. Komínová hlava
- komínový plášť nad střešní konstrukcí z mrazuvzdorných cihel (keramických nebo
vápenopískových)
- ukončena železobetonovou krycí deskou tloušťky 8 cm
- nepřesahuje plášť
- sklon 1 : 15 ven
4. Komínový nástavec
osazení min. 20 cm
37
Výška komínu nad střechou
-
způsob vyústění komínů nad šikmou střechou (viz. obr. 1)
za šikmou střechu se považuje střecha se sklonem větším než 20°
Výška vyústění komínu v blízkosti střešních oken a vikýřů
Vyústění přetlakového komínu nad střechu
- platí i pro plochou střechu
- na horách musí být výška upravena podle místních
podmínek (sníh)
Výška komína nad plochou střechou
38
Výška komína nad plochou střechou s nadstavbou ve vzdálenosti do 15 m od komína
Komínový průduch
-
svislý vnitřní otvor pro odvod spalin (účinná výška)
spad spalin (neúčinná výška) – sběrací - min. 1/10 UV
Druhy komínových průduchů:
a) podle tvaru
 čtvercové
 kruhové
 obdélníkové (nejvýše 1 : 1,25)
b) podle plochy průřezu
 úzké: do 400 cm2
tuhá paliva  120 nebo 140/140 cm, neomítnutý 150/150 cm, plynná  100 cm, kapalná
110 cm)
 střední: 400 – 2 025 cm2
 průlezné: nad 2 025 cm2 (min. 450/450 cm)
c) podle druhu paliv
 spaliny z tuhých, kapalných a plynných paliv
 pro jednotlivé spaliny samostatný průduch
d) podle založení
 průběžné: všechny založeny v nejnižším podlaží
 podlažní: založeny v jednotlivých podlažích
 přepažené: společný střední sběrač
e) podle směru
 přímé
 uhýbané: pouze jedním směrem- 15° – 30° od svislice; zaoblený přechod
39
Sopouch
-
otvor pro připojení spotřebičů (vynechává se při zdění)
do sopouchu se vkládá plechová válcová zděř, která je zakryta ozdobnou manžetou
Tvary sopouchů:
 do 250 mm - vodorovný (co nejkratší)
 250 - 500 mm – mírně stoupavý
- do jednoho průduchu: 1 – 4 spotřebiče, které musí být
min. 300 mm nad sebou
- průřez min. 15 cm
- účinná výška nad 5 m – 1 spotřebič;
- nad 10 m – 2 spotřebiče
- nad 15 m - 3 spotřebiče
Vymetací otvory
-
vymetání středních komínů ze střechy, úzkých bez nástavce ze střechy
případně vymetacími otvory v půdním prostoru
výška 250 mm, šířka 120 mm – 800 mm – 1 200 mm nad nespalnou
podlahou do vzdálenosti 600 mm
betonová nebo plechová dvířka, na nichž je vyznačeno podlaží a druh
paliva
Vybírací otvory
-
saze, popílek, spadlá omítka
v podzemí, na chodbách, schodištích; ne v obytných místnostech a
skladištích hořlavin
výška 250 mm, šířka 120 mm – průlezné – 600/450 mm
betonová nebo plechová dvířka; 300 – 1 000 mm nad nehořlavou
podlahou (vyznačeno podlaží a druh paliva)
Vzdálenost dřevěných předmětů
-
min. 5 cm od omítnutého pláště – jinak
nehořlavý obklad
40
5.2.
Vícevrstvé komíny
Nové kotle mají vyšší účinnost, a tedy nižší teplotu kouře → kondenzát se pomalu odpařuje. Budují
se proto vícevrstvé komíny, dnes s odvětranou tepelnou izolací, u kterých se rychleji odpařuje
kondenzát a neprosakuje do zdiva a omítek.
Dvouvrstvé komíny
Do neomítnutého průduchu pro spaliny plynu se vkládá vložka a mezi plášť a vložku tepelná izolace.
Ohebná hliníková vložka – dnes se nesmí používat pro malou životnost!
Schiedel Flex - nerezový komínový sanační systém s ohebnou vložkou
Třívrstvé
komíny
SCHIEDEL
1) KOMPAKT
41
-
nejstarší, dnes již nevyhovující
pro kotle s vysokou teplotou spalin
Tvárnice ze žárobetonu (Liaporbeton)
- výška 33 cm; šířka a délka 32/32 cm
(pro vložku  12 a 14 cm) až 95/95 cm
(pro vložku  60 cm)
Šamotová vložka
 12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 45, 60 cm.
- délka 33 a 66 cm
Minerální provazec – pouze na spoji tvárnic
-
Tvárnice se zdí dutinami dolů na MVC (ne hydraulické vápno),
šamotové vložky se pokládají na šamotový tmel, a to zkosením dovnitř.
Komínová hlava
-
mrazuvzdorné cihly na základové desce
nerezový dilatační prstenec (dilatace 2 mm / 1m)
krycí železobetonová deska
-
UNI PLUS
nový typ komínu pro kotle s výstupní teplotou spalin nad 40o C
ve tvárnicích má 4 vybrání – dutiny, které vytvoří průduchy pro zadní odvětrání čedičové rohože
(v plné ploše obalena)
vyžaduje přívod vzduchu mřížkou v základové tvárnici a zvláštní úpravu výdechu nad
komínovou hlavou (dodává se v soupravě)
-
42
-
Tvárnice:
čtvercové o hraně 32, 34, 36, 38, 48, 55,
60, 67, 75 a 95 cm, výška 333 mm
- obdélníkové
s
větrací
šachtou,
dvouprůduchové i s větrací šachtou.
Šamotové vložky:
-
 12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 35, 45, 60
cm
jsou založeny na tvarovce pro odvod
kondenzátu – případně NEUROSET
AVANT PRIMO
-
pro etážové vytápění
v každém podlaží je možno
napojit až 4 spotřebiče, do
celého komínu až 10 spotřebičů
Tvárnice:
-
čtvercový průřez dutiny
vložky jsou uchyceny a vystředěny plechovými tvarovkami; navzájem jsou propojeny 4
ocelovými táhly v dutinách
Komínovou hlavou (dodána ve smontovaném stavu) je nasáván do dutiny mezi tvárnicí a vložkou
potřebný vzduch k hoření.
Vzduch se ohřívá o plášť vložky a prochází dvoudutinovou sopouchovou vložkou do hořáku kotle.
43
2) Komínový systém ABSOLUT
- dvousložkový komínový systém s integrovanou tepelnou izolací
v komínové tvárnici a tenkostěnnou keramickou vnitřní vložkou,
- vhodný pro odvádění spalin od spotřebičů na plynná, kapalná
a tuhá paliva
44
3) Schiedel Kombi - kombinace Uni a Avant
-
komínový systém RS 3 000 - dnes TechnoStar 3 000
nerezový dvouplášťový univerzální třívrstvý komínový systém
1. CALOFRIG ( Borovany)
- podobný KOMPAKTU
- výška 33 cm
-  14 a 20 cm
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jaký je účel komínů a jak komíny rozdělujeme?
2. Popiš a nakresli jednotlivé části komínu.
3. Popiš postup zhotovení jednovrstvých a vícevrstvých komínů.
45
OTVORY A PŘEKLADY
Ostění
-
boční svislá stěna mezi okenním rámem nebo dveřní zárubní a svislou stěnovou konstrukcí
Podle tvaru se dělí:


rovné
1 x nebo 2x zalomené
Parapet
-
nenosné zdivo pod oknem
výška: 0,75 – 1,10 m, nejčastěji: 90 cm
Nadpraží otvorů
-
horní část otvoru, nosná část: překlad nebo klenba
dělí se:
a) podle tvaru:
 rovné
 s jedním nebo dvěma ozuby
 s drážkou
b) podle technologie:
 zděné
 monolitické
 montované
46
c) podle materiálu:
 kamenné
 cihelné
 keramické
 pórobetonové
 železobetonové
 z ocelových nosníků
Okenní překlady


samostatné
spojité – se ztužujícím věncem
Hlavní zásady zhotovení překladů:
-
spodní plocha překladu v přesné a stejné výšce
kontrola podélné a příčné vodorovnosti
uložení překladu dle výrobce
neotočit nosné překlady dnem vzhůru
špalety oken všech podlaží nad sebou
rozměry otvoru přesně dle kótování - šířka / výška (výška parapetu nad podlahou)
6.1.
Keramické překlady
Cihelné klenby
-
osy cihel směřují do středu kruhového oblouku,
rozpětí a vzepětí
47
Cihelné rovné překlady s pásovinou
-
přesahuje 15 cm nad zdivo
Keramické desky Hurdis I nastojato
výztuž ve spodní dutině
48
Keramické překlady nastojato
Poroterm KP 7
- rozměry:
70 x 238 x 1 000 až 3 500 mm (po 250 mm)
-
nastojato
- vložen polystyren nebo čedičová
vata, vázací drát
Porotherm KP XL
- vhodný pro světlá rozpětí otvorů od 325 do 600 cm
Keramické překlady naležato
Poroterm
-
rozměry: 11,5/14,5 cm – podepření po 1 m!
49
Heluz -
SUPERTHERM 11,5 14,5 a 17,5
Roletové překlady
Heluz – roletový překlad
RONO - ROLETA
50
6.2.
Pórobetonové překlady
Nosné překlady
NOP
šířka: 200, 250, 300, 375 mm
výška: 249 mm
délka: 1 290 – 2 240 mm
(světlost 1 750 mm)
Nenosné překlady
NEP
šířka: 75, 100, 125, 150 mm
výška: 249 mm
délka: 1250 mm (světlost 1010 mm)
U – profil
šířka: 200, 250, 300, 375 mm
výška: 249 mm
délka: 599 mm
na bednění širší částí ven (tepelná izolace)
výztuž, beton, odbednění
6.3.
-
S ocelovými nosníky
do I nosníků vloženy cihly
lépe tepelná izolace a obaleny pletivem
51
Svařené U nosníky
-
pro velká rozpětí
obaleny pletivem
6.4.
Železobetonové překlady
Montované překlady
-
uložení 1/10 světlosti otvoru
Monolitické překlady
-
u obvodového překladu vkládáme do spodní a venkovní plochy Lignopor v tloušťce.5 cm
52
6.5.
Liaporové překlady
U tvarovky LIAPOR – U 300 a U 240
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
2.
Jak se dělí dveře a okna?
Popiš postup osazení překladů.
53
VODOROVNÉ KONSTRUKCE
Stropní konstrukce
Účel: rozdělení stavby na jednotlivá podlaží
Požadavky:


únosnost – byty: 1,5 kN/m2 = 150 kg/m2,školy: 4 kN/m2 , chodby a kina: 5 kN/m2
tepelná zvuková a protipožární izolace
7.1.
Stropy s dřevěnými stropnicemi
1. Trámový strop
trámy: 16/24 cm - 20/28 cm, uložení 20 cm, vzduchová mezera 3 cm
trámová kleština se závlačí na každém 3. trámu
záklop: prkna tloušťka 25 mm, podbíjení tloušťka 13-20 mm, mezera 1 cm
Příčka štorcka tl. 10 cm se zdí na příčné prkno, příčka tl. 15 cm se zdí na ocelový nosník,
násyp nad stropnicemi minimálně 8 cm.
54
2. Fošnový strop
- úspora řeziva
3. Rákosníkový strop
55
7.2.
Stropy s ocelovými nosníky
1.
-
HURDIS I
rovná čela
Hurdis Hodonín
garáže, sklepy
možnost zavěšení kladky, táhel
2.
-
HURDIS II
šikmá čela
pro I nosníky výšky 14 –18 cm
osová vzdálenost nosníků:
1,3 m pro HURDIS 1 180 mm
1,2 m pro HURDIS 1 080 mm
cementový potěr C16/20
polystyren
-
Montážní postup
1) Provedeme vyrovnání zdiva jemnozrnným betonem C12/16.
2) Rozložíme I nosníky (úložná délka min. 150 mm).
3) Přesnou polohu nosníků zajistíme osazením patek a vsazením desek po obou stranách každého
pole.
4) Osadíme nosníky do maltového lože (MVC 25).
5) Patky vyplníme vápenocementovou maltou MVC do celé prohlubně patky. Takto upravené patky
nasadíme na nosník.
6) Při osazování desek HURDIS maltu MVC 25 nanášíme na patky v tloušťce 1,5 – 2 cm. Současně ji
naneseme i na čela desek HURDIS. Dbáme, aby spodní plocha HURDIS desek lícovala se spodkem
patek.
7) Podepřeme trámce (vzdálenost mezi podporami 1,5 m) a zaklínujeme je.
8) Rozdíly výšky mezi výškami I profilu a horního líce HURDIS desky vyplníme polystyrenem, který
zároveň slouží jako tepelná izolace (dříve se používala suchá škvára, keramzit, perlitobeton).
Násyp provedeme tak, aby nosník zůstal obnažen.
9) Konec válcovaných nosníků zakotvíme přivařením kotev do věnce.
56
10) Žebra a desku spolu s věncem vybetonujeme současně z betonu třídy min. C16/20. Žebra
betonujeme najednou, po celé jejich délce. Betonáž můžeme přerušit pouze uprostřed polí mezi
nosníky. Beton ošetřujeme po dobu 28 dní. Teprve po této době můžeme odstranit podpěry. Při
betonáži dalšího podlaží podpory v nižším podlaží ponecháme. Při montáži vícepodlažních
objektů musí režim odstraňování podpor stanovit statik.
11) Veškeré otvory a prostupy ve stropě můžeme provést po konzultaci se statikem.
3. Přímé klenby do ocelových nosníků
4. Stropy s profily VSŽ
- 2x ocelová svařovaná síť, B 22,5
57
7.3.
Stropy s keramickými nosníky
do 3,6 m - 1 podpěra, dále po 2 m - na 28 dnů dle betonu
MIAKO - vložky – šířka 62,5 a 50 cm; výška 8, 15, 19 a 23 cm
Nosníky POT 160 x 175 x 1 750 až 6 250 mm; 160 x 230 x 6 500 až 8 250 mm






Na srovnané zdivo (věnec) se doporučuje pod stropní konstrukci položit těžký asfaltový pás
(zvuková izolace).
Nosníky se ukládají na cementovou maltu, srovnané obvodové a nosné zdivo nebo na vyrovnaný
železobetonový věnec. Délka uložení nosníků musí být minimálně 125 mm.
Nosníky je nutné ihned po uložení na nosné zdivo podepřít symetricky vodorovnými dřevěnými
hranoly se sloupky tak, aby vzdálenost mezi podpěrami nebo podpěrou a nosnou zdí byla
maximálně 1 800 mm.
Osová vzdálenost podpěrných sloupků ve směru podpor (hranolů) nesmí překročit 1 500 mm.
Při zhotovování stropů současně ve více podlažích musí stát podpěrné sloupky svisle nad sebou.
Stropní vložky MIAKO se kladou na sucho na osazené a podepřené nosníky, a to rovnoběžně
s nosnou zdí postupně od jednoho konce ke druhému. Uložení vložek MIAKO na nosném zdivu
se doporučuje minimálně 25 mm.
S betonáží lze začít, až když jsou vložky MIAKO uložené po celé délce nosníků.
58









Vzduchové dutiny u stropních vložek není nutné uzavírat proti zatékání betonu, protože délka
zatékání je minimální.
Jak při ukládání vložek, tak při betonáži se musí používat manipulační a pojezdová prkna uložená
na příhradové výztuži nosníků.
Před vlastní betonáží se musí celá plocha stropu řádně navlhčit z důvodů dobré přilnavosti
betonu a co nejmenšího odsávání záměsové vody z betonové směsi. K dobetonování se používá
beton třídy C 16/20 dostatečně měkké konzistence. Při betonáži je nutné současně betonovat
jak nosná žebra, tak i pozední věnec, s betonovou vrstvou 40 - 60 mm nad vložkami MIAKO dle
statického výpočtu.
Výška použité věncovky se mění v závislosti na výšce použité stropní konstrukce.
Postup betonáže je v pruzích, ve směru nosníků.
Pracovní spáru je možné provádět pouze mezi nosníky uprostřed stropních vložek. Pracovní
spára nesmí procházet betonovým žebrem nad nosníky.
Při betonáži je nutné zabránit místnímu hromadění betonu. Stropní vložky MIAKO se NESMÍ
během montážního stavu zatěžovat jinak než betonovou zálivkou.
Do spolupůsobící nadbetonované desky se doporučuje vložit svařovanou síť minimálně o
průměru 4/150 mm, a to z důvodů rozložení zatížení a omezení případných prasklin v betonové
ploše.
Po zhotovení stropu je nutné udržovat beton v dostatečně vlhkém stavu až do jeho řádného
zatvrdnutí. Podpěry nosníků je možné odstranit, až když beton dosáhne normou stanovené
pevnosti. Při odstraňování podpěr se postupuje vždy od horního podlaží ke spodnímu.
7.4.
Stropy s betonovými nosníky
1. YTONG bílý strop
59
PUTRELY
-
předpjaté nosníky obrácené T (až 12 m) a
betonové vložky
KARI síť a 4 cm betonové nadbetonávky
7.5.
Keramické povaly
(šířka 30 cm) a panely (š. 60,120,240 cm)
-
keramické vložky ARMO, PARMO + výztuž +
beton
pokládka do vyrovnávací cementové malty s předpjatou výztuží - až 7 m
podepření dle výrobce
7.6.
Pórobetonové stropní panely
YTONG - délka 5 000 a 6 000 mm; šířka 625 mm tloušťka 200 a 240 mm
Vyztužené, P+D - s perem a drážkou pro přenesení zatížení
výroba na míru
7.7.
Železobetonové stropní desky
-
š, 30 cm; světlost 0,48
-
3 m s dutinami a bez dutin
-
stropní panely PZD
60
7.8.
1.
2.
-
Železobetonové stropní panely
Plné
do 4,5 m
Dutinové (nepředpjaté)
světlost 6,00m
2. Předpjaté
PARTEK: tloušťka 150 mm;
skladebná délka 240 – 780 cm
PARTEK: tloušťka 200 mm; délka až 9 m
SPIROLL: tloušťka 250 mm; délka až 12,2 m
PARTEK: tloušťka 320 mm; délka až 15 m
Partek: tloušťka 400 mm; délka až 16,2 m
7.9.
Monolitické stropy
Kazetové
61
7.10.
Ztracená bednění
1. Filigránové stropní desky
rozměry: 7000/2400/60 cm; 7500/2500/50-70 mm; 8000/4500/70 mm - předpjaté až 12 m
filigrány slouží k podpírání pro betonáž spřažené desky - 4 žebříčkové pruhy výztuže
2. CEDRY - polystyrenová tvarovka
-
panely v maximální délce 13,5 m
panely se ukládají ve směru rozpětí stropu těsně vedle sebe
-
hloubka uložení panelu je minimálně 50 mm; je nutné odstranit část polystyrenu pod žebrem
nad stěnou, panely příčně podložit hranoly o průměru 100/140 mm – po 2 m
výztuž věnce je ze čtyř prutů (Ø 8-10 mm) spojených třmínky z drátu (Ø 5 mm); horní pruty věnce
by měly být 20-30 mm nad polystyrenovým panelem
výztuž jednotlivých žebírek se váže s výztuží věnců a je navržena statickým výpočtem
-
3. VELOX
- dřevotřísková vložka s cementem
-
délka l
2 000 mm ; 1 830 mm ; 1 660 mm; 1 500 mm; 1 330 mm; 1 000 mm; 660 mm;
500 mm; 330 mm
šířka b
500 (300) mm
62
výška h + vrstva betonu 170 + 50 mm; 220 + 50 mm; Do mezery mezi prvky bednících
tvarovek se vloží prostorové příhradové nosníky nebo vázaná výztuž a následným zmonolitněním
betonovou směsí vznikne žebírkový strop. V místě styků stěn a stropů se po celém obvodu
konstrukce uloží ztužující věncová armatura.
7.11.
Převislé konstrukce
ŘÍMSY
Tvoří je:
konzolová deska

tahové napětí u horního okraje – hlavní a rozdělovací výztuž železobetonové desky
 chrání průčelí domu před deštěm, esteticky ukončují a zakrývají
spodní část krovu proti větru a zvěři.
1. konzola - tvořena překládanými kameny, cihlami nebo
železobetonovou deskou nebo dřevěnou konstrukcí
MARKÝZY
-
přístřešek nad vstupem do budovy se sklonem od budovy
při vyložení nad 90 cm s okapem
63
BALKÓNY
-
zvětšují obytnou plochu místnosti, zlepšují architektonický vzhled průčelí domu
železobetonová konzola, krakorcovitě vysunutý železobetonový panel → tepelné mosty
nosníky pro Hurdis a Miako
s nízkými tvarovkami
dřevěné trámy – krakorcovitě
sklon od budovy cca 1%
nevodotěsný povrch → koroze
výztuže → demolice
zavěšená balkónová deska nepatří do převislých konstrukcí
64
ARKÝŘE
-
balkón se stěnami a střechou
boční okna (francouzská rohová) umožňují pohled
podél průčelí
zvětšení půdorysné plochy obývacího pokoje
krakorcovitě vysunuté nosníky v jednotlivých
podlažích
LODŽIE
- nepatří do převislých konstrukcí
- stropní deska podepřena bočními lodžiovými stěnami
- předsazené zvětšují plochu místnosti
7.12.
Klenby
-
vyzdívají se z kamene nebo cihel do cementové malty na dřevěné bednění nesené ramenáty na
vodorovných ližinách
- novější betonové, železobetonové a sklobetonové klenby
- provádí se s větším převýšením o 1/100 rozpětí – počítáme se sednutím
- zdí se od paty nebo koutů k vrcholu klenby
- ložné spáry směřují do středu zakřivení (oblouku)
Druhy kleneb (viz. obr. níže)



valená - zatěžuje 2 nosné zdi, jejich průnikem vzniká klášterní a křížová klenba
klášterní, neckovitá, zrcadlová, česká, pruská klenba a báň - zatěžují všechny 4 obvodové stěny,
žebra nejsou zatížená, jsou dutá
křížová klenba – tlak se soustřeďuje do žeber, která jsou zesílená a vystupující
65

podobně i u lunety
pilíř
Klenby vyvozují na nosné zdivo bočný tlak – táhla, opěrné pilíře.
Při omítání připevníme plastové elektrikářské průchodky pomocí háčků do
táhlo
žeber nebo na válec a jádro strháváme přímou (valená, křížová klenba)
nebo klenutou latí (pruská, česká).
66
67
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jak rozdělujeme stropy?
2. Popiš postup provádění stropů Miako.
3. Rozděl klenby a klenbové oblouky dle tvaru.
68
SCHODIŠTĚ ŠIKMÉ RAMPY
Schodiště umožňuje jednoduchý a bezpečný přístup do jednotlivých podlaží.
Složení: ramena
(odpočívadla)
a
podesty
Ramena
a) nástupní – první v podlaží
b) výstupní – poslední v podlaží
c) mezilehlá – mezi nimi
Schodišťový stupeň
a)
b)
c)
d)
plný
snímaný
deskový
zalomený
Části stupně:
a) podle tvaru: stupnice, podstupnice, čelo, sedlo, podhled, drážka
69
b) podle polohy: jalový, nástupní, výstupní, ukončující
Šířka a výška stupně

měříme na výstupní čáře
2 h + b = 63 (h – výška, b – šířka)
Schodišťové zrcadlo

volný prostor mezi rameny a odpočívadly
Schodišťový prostor



ohraničen schodišťovými zdmi a nehořlavými materiály
na půdu a do sklepa protipožární dveře
trvalé větrání a přímé denní světlo
Výstupní čára

středová osa schodišťových ramen a mezipodesty (zakřivených 30 – 40 cm od vnějšího okraje)
70
Průchodná šířka

násobek 55 cm

obousměrná 110 cm

rodinné domky 90 cm
Podchodná výška

svislá vzdálenost hrany schodišťového stupně a podhledu
konstrukce (150 cm k rameni a délka paže 75 cm)
Vřetenová zeď
 střední zeď nesoucí ramena schodiště
Vřeteno
 středový
schodiště
nosný
sloup
u
točitého
71
Druhy schodišť
a) podle funkce: hlavní, vedlejší, vyrovnávací (v témže podlaží), podružná (sklep, půda)
b) podle umístění: vnitřní, vnější, terénní (samostatně v terénu)
c) podle tvaru: s přímými, zakřivenými a smíšenými rameny
d) podle směru zatáčení: pravotočivá, přímá, levotočivá
e) podle počtu ramen: jednoramenná, dvouramenná, víceramenná
f) podle sklonu ramen:
 rampová (výška stupně 8 –19 cm)
 mírná (výška stupně 13 –15 cm)
 běžná (výška stupně 15 –18 cm)
 strmá (výška stupně 18 – 20 cm)
 žebříková (výška stupně 20 – 25 cm)
g) podle materiálu: dřevěná, kamenná, cihelná, betonová, železobetonová, kovová, skleněná,
plastová a kombinovaná
Zábradlí s madlem

90 – 110 cm nad přední hranou stupně
72
8.1.
Rozdělení schodišť podle způsobu podepření stupňů
Plnoplošně podporované schody
Charakteristika a pracovní postup:
1. Schodišťové stupně leží celou plochou na podpoře (železobetonová deska, zdivo).
2. Monolitické nebo montované stupně můžeme zhotovit na konci výstavby na stávající
monolitickou nebo prefabrikovanou desku.
3. Šířky stupňů vynášíme na vodorovnou lať, výšky stupňů na svislou lať → průnikem zjistíme hranu
schodišťového stupně. Sklon stupnice je 1 – 3 mm.
4. U venkovních stupňů narýsujeme tvar schodiště na boční bednění, které následně osadíme
do terénu. Železobetonovou desku a schodišťové stupně betonujeme současně, a to odspodu.
Oboustranně podporované schody



schodišťové stupně jsou podepřeny pouze na koncích
schodišťová a vřetenová zeď
schodnice – dřevěné, ocelové, železobetonové
73
Jednostranně podporované schody


schodišťové stupně jednostranně vetknuty do schodišťové zdi nebo vřetene
vetknutí 1/5 délky volného stupně (100 cm + 20 cm vetknuto = 120 cm)




výztuž při horním okraji schodu
stabilitu schodiště zajišťuje nadezdívka výšky 2 m
stupně do konce vyzdění podporovány bedněním
schodišťové stupně leží na střední schodnici (železobetonová, ocelová)
8.2.
Výpočet výšky a šířky schodišťových stupňů
Nejčastěji je dán výškový rozdíl mezi podlažími. Z něj vypočítáme výšku stupňů dle jejich počtu.
Výška stupně
Příklad: pro 3 m – navrhneme 20 stupňů →
300
20
= 15 [cm] výška stupně; nevýhodou je velká délka
schodiště → lépe 16 stupňů s výškou 18,75 cm (schodiště je strmější, ale kratší).
Šířka stupně
a) z Lehmanova vzorce 2h + b = 63
Příklad: známe h = 18,75 cm → b = 63 – 2h = 63 – 2 x 18,75 = 63 - 37,5 = 25,5 cm
b) musíme vždy počítat s tím, že máme o jednu šířku méně než výšek!
74
75
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
2.
3.
4.
Co je účelem schodišť a jak je dělíme?
Vyjmenuj základní názvosloví, které v tématu schodiště používáme a charakterizuj jej.
Jaké znáš druhy schodišť podle způsobu podepření stupňů?
Vypočítej a popiš postup zhotovení venkovního schodiště.
76
ÚPRAVY POVRCHŮ STĚN A STROPŮ
9.1.
Druhy malt
1. Vápenná malta (MV) poměr vápna a kameniva
 štuk (MVJ) poměr vápna a kameniva
 bílý štuk - se sádrou
1:4
1 : 1 – 1 : 2 (vátina)
-
2. Sádrová malta (MS) -1 sádra : 0 - 3 kamenivo
sádra (10 kg sádry na 6 l vody), smícháním s vápennou maltou je malta sádrová
-
3. Vápenosádrová
1 díl sádry, 2 díly vápenné kaše, 6 - 8 dílů kameniva, klihová voda, vlákna
3. Vápenocementová malta (MVC)
- 1 cement : 2 vápno : 9 kamenivo
4. Cementová malta (MC)
- 1 cement : 3 až 4 kamenivo
- cementový prostřik - 2 cement : 1 vápno : 9 kamenivo
5. Břizolit
- na stavbě
- stříkaný - 1 cement : 2,5 vápno : 7 kamenivo
- škrabaný - 1 cement : 5 hydrát : 16 kamenivo + slída + barvivo
- karb na 1 stěnu a barvu
6. Perlitová malta
- 1 cement : 2 vápno : 17 experlit
- tepelně izolační omítka PRINCE COLOR PORFIX – experlit a disperzní pojivo – protipožární
MALTY PRO OMÍTKY
VÁPNO
CEMENT
VÁPENNÁ
VÁPENOSÁDROVÁ
SÁDROVÁ
SÁDRA
VÁPENOCEMENTOVÁ
CEMENTOVÁ
PROSTŘIK
PERLITOVÁ
BŘIZOLIT - stříkaný
škrabaný
1
2
0,1
-
2
0,1
1
2
2,5
5
KAMENIVO
4
6-8
0-3
10 kg sádry na 6 l vody
1
9
1
3-3,5
2
9
1
17 experlitu
1
7
1
16
SÁDRA
1
1
slída
barvivo
77
7. Prostyrenové
- prostyren - polystyrenové kuličky chemicky upravené, aby vázaly cement
- TERMO – hotová omítka do tloušťky 6 cm, R =1 - tepelně izolační omítka
TERMO SAN - sanační omítka
8. Minerální suché směsi
- pojivem je vápno
PRINCE COLOR – Basf
HK 01 Vápenocementová omítka
- pro vytváření vnitřní i venkovní jádrové omítky stěn a stropů
- lze ji použít i jako jednovrstvou omítku
K 01 Univerzální zdicí a omítková malta
- pro vnitřní i venkovní použití, vhodná pro renovační práce
- velmi dobrá přilnavost k podkladu, difúzní
K 04 Jemný vápenný štuk
- k vytvoření zatřených nebo hlazených povrchů vnitřních stěn a stropů
K 13 Vápenocementový štuk
- pro vnitřní i vnější použití
- strukturuje se plstěným nebo molitanovým hladítkem
MRP - 2 a 3,5 mm - rýhovaná omítka
- pro dekorativní tvorbu finálních povrchů
- pro vnitřní i venkovní použití
- zrnitost do 3,5 mm
- vhodná pro zateplovací systémy
- hladítko, váleček
MSP - 1, 2, 3 mm - zatřená omítka
- pro dekorativní tvorbu finálních povrchů
- pro vnitřní i vnější použití
- zrnitost do 3 mm
- vhodná pro zateplovací systémy
- gumové hladítko
- míchání s vodou dle návodu - míchadlo na vrtačce - po 10 min znovu rozmíchat
Výrobci - TERRANOVA, HASIT, KNAUF,CEMIX, CALOFRIG, atd.
78
9. Akrylátové tekuté
- pojivem akrylátová suspenze – již namíchané s vodou
- méně prodyšné, omyvatelné, trvanlivé
Prince Color Multiputz KA
- disperzní akrylátová omítková směs pro kreativní a strukturované ztvárnění povrchů fasád
- na bázi umělé pryskyřice s vysokým obsahem skelných vláken
Výrobci - TERRANOVA, HASIT, KNAUF,CEMIX, CALOFRIG, atd.
10. Silikonové
- pojivem vodní sklo
- prodyšné, omyvatelné, trvanlivé, dražší
Prince Color Multiputz RS
- silikonová tenkovrstvá pastovitá omítka s rýhovanou strukturou
- zrnitost: 1,5 mm, 2,0 mm, 3,0 mm
11. Bavlněné - Sajade, Wolana
- bavlněný a textilní odpad, dekorativní přísady a lepidlo
- stěrka nebo stříkání
12. Sanační malty
- porézní prodyšné perlitové nebo prostyrenové malty umožňující odvod vlhkosti ze zdiva
PRINCE COLOR
SANO BH 04 – prostřik
SANO 02 - jádro
SANO 01 - štuk
14. Pestrobarevná mozaika
STOMIX ALFADEKOR F
- vodou ředitelná akrylátová mozaiková dekorativní omítkovina
- Velikost zrna od 0,6 do 1,2 mm
- používá se na soklové zdivo, podezdívky, balkonové zdivo, pilíře,
fasády a stěny)
- vytvrzená omítka vytvoří pružnou, otěruvzdornou a pro vodní páry
propustnou vrstvu; zároveň však zabraňuje pronikání vody do konstrukce
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Vyjmenuj a popiš jednotlivé druhy maltových směsí.
2. Jaké jsou výhody hotových maltových směsí?
79
9.2.
Příprava podkladu pro omítání
Fasáda po 2 letech po vyschnutí, vláknité omítky. Vnitřní vlhkost zdiva má dosahovat maximální
hodnoty v rozmezí 12 -14%.
Při aplikaci omítek na nevyzrálé zdivo musíme omítku armovat skelnou perlinkovou tkaninou.
Tloušťka omítky:
 interiér - příčky: 8 mm, nosné zdivo: 10 mm
 exteriér - 15 mm
1) Cihelné zdivo
 staré: osekání staré omítky, vyškrabání spár do hloubky 1 cm, ometení a nanesení
cementového prostřiku
 nové: omítáme přímo, vlhkost zdiva do 10 %
V místě smykového namáhání připevníme pletivo nebo jádro bandážujeme perlinkou do lepidla
platí pro staré i nové zdivo
2)
-
Pórobetonové zdivo
přesné
vyrovnání podkladu
omítka - Cemix
na mokrý Ytong perlinka
3) Liaporové zdivo
- drsný povrch
- omítáme přímo bez prostřiku
4)
-
Betonové plochy
odmaštění od separačního nástřiku teplou mýdlovou vodou
cementový prostřik nebo cementové lepidlo
degradovaná vrstva se odstraňuje tlakovou vodou, frézováním nebo osekáním
obnažená výztuž se opatří speciálním nátěrem a nahodí vysprávkovou maltou
5) Dřevotřískové desky
- dříve bandážování pytlovinou do řídké malty
- dnes překrytí rabicovým pletivem, kotveným hřeby do zátek od piva a prostřik (Velox)
6) Dřevo
- impregnace proti dřevokazným škůdcům, pletivo, prostřik
80
7) Ocel
- obalení pletivem a prostřik
- obalení polystyrénem, čedičovou vatou + perlinka
8)
-
Styk dvou materiálů
bandážování pletivem nebo perlinkou
přiznání spáry
pružný tmel
9) Sádrokarton
- Putzgrund penetrace pod omítky Knauf a stěrková omítka
- pro venkovní a vlhké prostory zelené desky
10)Rákosový strop
-
prostřik nebo potažení pletivem a prostřik
mezery mezi prkny podbití 1 cm
9.3.
Postup omítání
1. Stropy vodorovné
 přesné: prostřik, seštosování, stěrka, lepidlo, penetrace, stěrka
 nepřesné: prostřik
 terče v rozích umístíme do vodorovné roviny, další
terče pro pásky po 1 m pomocí dlouhé latě
 pásky strháváme latí a štosujeme dlouhým hladítkem
po zavadnutí malty
 jádro nahazujeme v tloušťce 1 cm a strháváme
úhelníkovou latí, opakujeme
 Po zavadnutí natáhneme stěrku
81
Laťování trámů
2. Stěny
 podobně jako u stropu
 místo maltových pásků používáme omítníky z ocelové kulatiny nebo dřevěných latěk, které
umísťujeme po 1 m


do roviny vyměřujeme latí nebo zednickou šňůrou (distanc 0,5 mm)
maltu nahazujeme hadovitě odspodu, po stržení malty latí necháme povrch zavadnout a
opatrně jej štosujeme fratáčem (držíme svisle)
82
 léru (drážku) u zárubní vytvoříme pomocí
plechové šablony (stejná hloubka a šířka i v rozích)
 omytí nebo předem zakrytí konstrukcí, ochranné
nátěry
 stěrky provádíme vždy až po dokončení jádra –
napojení do sucha je vidět
Tolerance
Pro nadstandardní kvalitu rovinnosti 2 mm na 2 m je nutné sjednat odpovídající navýšení ceny.
83
Ochrana hran pomocí úhelníků
84
Strukturování omítek – hladítky, špachtlí, válečkem
9.4.
Sanační omítky
Kompletní technologický postup sanačního systému na silně vlhkostí a solemi zatíženou
a poškozenou konstrukci.
1) Odstraníme omítku, pokud se ještě někde nachází, a to do výše minimálně 1,5 násobku šířky
zdiva, nad viditelné zasažení zavlhnutého zdiva, nejlépe na celou výšku stěn. Spáry vyškrabeme
do hloubky minimálně 2 centimetry. Vyškrábání spár je velmi důležité → zvýší se tak účinnost a
životnost sanační omítky. Starou suť ihned odvezeme z dosahu stavby (nepoužíváme ji na zásyp).
Použití tlakové vody k očištění zdiva je výslovně nevhodné.
2) Obnažené zdivo mechanicky očistíme, nejlépe ocelovými kartáči, rovněž tak prach odstraníme
mechanicky, nikoli vodou. Pro nové upevnění případných instalací nepoužíváme sádru, ale rychle
tuhnoucí cementovou maltu. Podklad musí být nosný, suchý, bez prachu a jiných nečistot.
3) V závislosti na obsahu solí ve zdivu podklad předem ošetříme chemickým přípravkem. Přípravek,
který lze nanášet stříkáním, vytvoří krátkodobou uzávěru a umožní sanačním omítkám vyzrát a
získat potřebné vlastnosti. Sanační nástřik je nutno provádět do čerstvého nátěru.
4) Špric (prostřik) – příprava míchadlem, necháme cca 2 minuty odležet a potom ještě jednou
krátce zamícháme, a to ručně nebo kontinuální míchačkou, případně běžnými omítacími stroji.
5) Nástřik na kamenný podklad musíme provádět celoplošně, na nasákavé stavební materiály
pouze síťovitě (60 – 70 % plochy), podklad tedy musí prosvítat. Nástřik nesmí stékat a tvořit
polevu. Vždy musíme zpracovat celý obsah pytle najednou! Před aplikací jádrových omítek
necháme sanační nástřik minimálně 3 dny vyschnout!
85
6) Nerovnosti, spáry, kaverny a celoplošné vyrovnání podkladu provedeme podkladní jádrovou
sanační omítkou. Po jejím zavadnutí je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou
škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den).
7) Při strojním zpracování používáme zařízení, které zaručuje optimální míchání a dosažení
potřebného obsahu vzduchu v čerstvé maltě (HASIMAT, HASIMIX). Při strojním zpracování
omítacím strojem se doporučuje používat domíchávač. Omítku musíme nanést na stěnu,
stáhnout a po ztuhnutí zdrsnit celoplošně mřížkovou škrabkou. Při tloušťce vrstvy nad 30 mm
omítáme stěnu ve dvou vrstvách. Druhá vrstva se nanáší na zdrsněný podklad s minimálním
časovým odstupem (pro zajištění optimální přídržnosti malty k podkladu). Spáry mezi různými
stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, kterou umístíme do
horní třetiny tloušťky omítky. Dilatační spáry provedeme dle projektu. Po zavadnutí malty je
nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm
tloušťky omítky 1 den).
8) Na takto připravený zdrsněný podklad nanášíme s časovým odstupem minimálně 14 dní
jádrovou sanační omítku.
9) Povrchovou úpravu jádrové omítky provedeme sanačním štukem.
10) Pozor: silně nasákavé podklady je nutné předem navlhčit. V průběhu tuhnutí omítky povrch
zfilcujeme houbou. Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou
odolnou proti alkáliím, tkaninu umístíme do horní třetiny tloušťky omítky.
9.5.
Strojní omítání
86
a) Mokrou cestou
- malta se míchá nejčastěji ve žlabové míchačce, odtud se vyklápí přes vibrační síto do zásobníku
a odtud se šnekovým nebo pístovým čerpadlem vhání do hadic.
Součástí omítačky je kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu, který je vháněn hadicí do
směšovací pistole, odkud vystřeluje maltu. Při odpojeném kompresoru malta vytéká z hadice –
zdění, samonivelační potěr.
Omítačka P 13 (Strojstav Nové Mesto n/Váhom v licenci Putzmeister)
87
-
přívěs za nákladní auto
pístová s výtlakem do výšky 60 m (60 barů) a horizontálně až 500 m
starší typ
výkon: regulovatelný – 1,5, 3, 4,8 m3/hod = 80 /min.
výhody:
 vysoký výkon a výtlak
-
nevýhody:
 těžká, velká
 potřebuje dlouhé a robustní hadice, ve kterých zůstává značné množství malty, takže hrozí
jejich ucpání nebo roztržení
 vyžaduje 2 pracovníky obsluhy
b) Suchou cestou
- z hotových suchých směsí
- do šnekového čerpadla je dávkována suchá směs a přesně nastavený průtok vody → do hadic
jde stejná konzistence namíchané směsi
Omítačka Knauf PFT G5
-
nový typ
výtlak do výšky 30 m
výkon 6 – 55 l/min
výhody:
 malý rozměr → projede dveřmi a výtahem do každé místnosti
 lze ji rozložit na 3 díly (podvozek s násypkou, elektroinstalaci s kompresorem a
průtokoměrem vody a motor se šnekovým čerpadlem)
 krátké tenké hadice
 práce v zateplené místnosti
 obsluha: – 1 pracovník pro násyp pytlů, při použití sila a dopravníku suché směsi (silomatu)
může pracovat bez obsluhy (ovládání ventilem vzduchu na směšovací pistoli)
88
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
2.
3.
4.
Popiš přípravu podkladu pro omítání.
Jak postupujeme při omítání stropů?
Popiš postup při omítání stěn.
Jaké znáš způsoby strojního omítání? Blíže je charakterizuj.
9.6.
Malby a nátěry
Malířská barva je suspenze pigmentů (plnidel) v pojidlu (roztok pojiva).
A) Základní malířská barva:
Pojivo
a) kostní klih - 0,4 kg - rozehřát ve vodní lázni na 60 oC - zředění vlažnou vodou na 3 l roztoku
b) Nepovol - zastudena rozpustné škrobové pojivo - 3/4 kg do 3 l roztoku pojidla
89
Plnivo
a) malířská hlinka (jílovité minerály znečištěné pískem a slídou)
-
10 kg se rozmíchá do 6 l vody
-
po uležení se přidá 3 l pojiva a po zaklížení se roztok doředí (stejnoměrná vrstva na ponořené
ruce)
b) kaolín
-
vyžaduje větší klížení (0,5 kg klihu nebo 1 kg Nepovolu ve 3 litrech pojidla)
-
nátěr je světlejší, bělejší a drsnější než nátěr hlinkou
c) plavená křída, malířská běloba, bílý latex
-
pro zvýšení bělosti
-
přidáváme místo kaolinu nebo hlinky v množství 1/2 kg na 10 l barvy
d) aditiva - protiplísňové přípravky
B) Průmyslově vyráběné malířské nátěrové hmoty:
1) práškové
-
po rozmíchání s vodou musíme nechat odležet 2 - 3 hodiny - nabobtnání pojiva - potom
přecedit přes síto
-
levnější
OSMAL, MALBYT - škrob, hlinka, kaolin, křída - neobsahuje aditiva → doplnit
REMAL - škrob a derivát celulózy, kaolin, křída - bělejší, lépe kryje, nehrozí trhlinkování při větších
tloušťkách nátěru - nejlepší
SUPERMAL - škrob, kaolin, křída - bělejší než OSMAL, MALBYT
2) tekuté
-
snadnější zpracování bez odležení a cezení - omezení šmouh
-
dražší
PRIMALEX - škrob, kaolin, hlinka, křída a titanová běloba
Izoprim, Standard, Plus, Bonus, Bonus Color, Polar, Magic, Airless,
Fortissimo, Karton, Plastik, Struktura, Mykostop
Tekutá tónovací barva
90
SUPERLEX A
-
tekutá směs plavených kaolinů, karbonátových plniv,
anorganických
pigmentů,
moderujících
přísad,
konzervačního přípravku, organické disperze a vody
-
exkluzivní malířský nátěr, který vyniká zářivou bělostí (patří
k nejlepším na trhu) a výbornou otěruvzdorností
-
pro malování interiérů, především vnitřních omítek a sádrokartonových desek
-
vyniká zvláště v členitých reprezentačních interiérech a na stropech
SUPERLEX B
-
pro běžné malování domácností i veřejných budov
-
vyniká poměrem kvality a ceny
SUPERLEX C
-
se zvýšenou bělostí a mimořádnou prodyšností
-
neobsahuje organické disperze
-
ideální pro malování obytných prostorů pro alergiky, hospodářských staveb nebo
památkových objektů
-
plně nahrazuje vápno, přičemž je jeho aplikace mnohem jednodušší a bezpečnější
-
lze jej použít i na sádrokarton
SUPERLEX D
-
omyvatelný
Postup:
1) Novou štukovou omítku je nutné nechat vyzrát minimálně 28 dnů před plánovaným natíráním.
Starý podklad očistíme od prachu a jiných nečistot, případně omyjeme mýdlovým roztokem. Více
než dvě vrstvy původních nátěrů musíme odstranit – šustí pod rukou a loupe se → namočíme a
oškrabeme.
Pro izolaci mastných skvrn v kuchyni použijeme izolační nátěr (Primalex Primer).
Plíseň na stěně musíme odstranit například Savem proti plísni - ošetřené místo natřeme
fungicidní penetrací (Primalex fungicidní penetrace). Po jejím zaschnutí naneseme nejlépe ve
dvou vrstvách např. Primalex Mykostop.
91
2) Stěnu nejprve napenetrujeme (Primalex Hloubková nebo Univerzální penetrace) → zpevňuje
podklad a zároveň vyrovnává savost různých podkladních materiál. (na povrchu nesmí zůstávat
nevsáklá lesklá vrstva).
3) Provedeme první nátěr – řidší – štětkou. Nátěr lze tónovat pastovými nebo tekutými malířskými
barvami.
4) Sádrujeme pomalutuhnoucím sádrovým tmelem rozmíchaným dle návodu v pryžové misce –
stěrkujeme nerezovou špachtlí.
5) Nerovnosti obrousíme brusnou mřížkou
6) Druhý nátěr lze ručně nanést malířskou štětkou, válečkem nebo stříkáním.
Přípravky pro barvy
-
pigmentové směsi - pasty (REMAKOLOR, FASADIN, BARVASOL)
-
lesky - Malířský lesk - 1 díl do 2 dílů vody + tónovací pasta, HODVALESK, REMALESK
Sádrové malířské stěrky
-
pro přípravu podkladu - Rigips
-
Rifino a Rimano - pro vyrovnání povrchu před malováním - lokální opravy nerovností
-
i celoplošné stěrkování a hlazení stěnových a stropních ploch
-
doba zpracování 45 – 60 min
Tmel práškový vyrovnávací na zdivo
NIVELIN
-
tmel brusný práškový pro vyrovnání omítnutých vnitřních stěn a stropů, betonu, dřevotřísky,
sádrokartonu, vyplnění prohlubní a prasklin pod disperzní barvy
-
penetrace: AKRIL EMULZE, nanášení hladítkem nebo stříkáním
-
spotřeba - 1,5 kg/m2 při vrstvě tloušťky 1 mm
-
tloušťka. max. 3 mm
-
balení kg: 5, 20
-
barva přírodní bílá
-
doba zpracování 24 hod
-
dovoz ze Slovinska
-
záruční doba 10 let
92
JUBOLIN
-
pastovitá hmota určená k tmelení vnitřních stěnových a stropních povrchů
-
nanáší se obvykle ve dvou vrstvách: ručně (nerezovým hladítkem nebo nerezovou malířskou
špachtlí), nebo strojně (stříkáním - rozředěný vodou na vhodnou stříkací konzistenci)
-
zaschlou vrstvu (každou zvlášť) obrousíme jemným brusným papírem
-
pracovní teplota: +5°C až +35°C
-
celková tloušťka nanášení (dvě vrstvy): max. 3 mm
-
doba schnutí (pro broušení nebo pro nanášení další vrstvy): cca 12 hod
C) Fasádní barvy
1. Organické
Akrylátové
-
pojivem akrylátová disperze
-
vyšší difuzní odpor a odolnost proti povětrnostním a průmyslovým vlivům
-
kompromis mezi kvalitou a cenou
Silikonové
-
většinou akrylátové s 30 - 70% silikonové emulze – zvyšuje vodoodpudivost
-
nízký difuzní odpor a vysoká odolnost proti povětrnostním a průmyslovým vlivům
-
nejkvalitnější, ale nejdražší
-
siloxanové – s přísadou polysiloxanu
Silikátové
-
pojivem je draselné vodní sklo
-
k vyrovnání savosti penetrace – ředěné vodní sklo
-
nesmíme nanášet na disperzní, olejové a sádrové podklady!
2. Minerální
Vápenné
-
vápenné mléko (pačok) z dobře odleženého hašeného vápna nebo vápenného hydrátu
-
modifikovány kaseinem, lněným olejem nebo fermeží
-
plnivo – mramorová moučka nebo mletý vápenec
-
památky
-
tónovat do pastelových (světlých) odstínů
93
9.7.
Tapety
1. Přípravné práce
Před lepením nových tapet odstraníme staré tapety.
Tapeta by měla být dostatečně promočená.
Tapetujeme od kraje ke kraji.
Mokré lepidlo rozšíří tapetu. Role měří asi 53 cm v suchém stavu, po máčení asi cca 54 cm na
šířku. Vhodný čas pro dokonalé promáčení a vniknutí lepidla do tapety je od 8 do 12 minut.
Vždy si zkontrolujte výrobní číslo – šarži role tapety.
Podkladová plocha musí být hladká, s dobrou nasákavostí, bez
prasklin, nesmí obsahovat látky omezující přilnavost a musí být
dostatečně pevná - je nutné použít
hloubkový penetrační nátěr.
Mastné, olejové a dehtové skvrny musíte
odstranit z povrchu před tapetováním, protože mohou způsobit
skvrny na tapetě a navíc na takto znečištěnou plochu lepidlo ani
tapeta nepřilne.
Pokud se na stěně nachází praskliny, je třeba je vyplnit pružným spárovacím materiálem, např.
stěrkovými hmotami na sádrové bázi jako například Metylan Crack Filler.
Při výběru a přípravě lepidla se musíte držet návodu výrobce na tapetě i na samotném lepidle.
Vlastní tapetování
Obecným pravidlem při lepení tapety je, že tapeta jde pryč od světla.
Začíná se na stropě směrem od okna do středu místnosti.
Pomocí vodováhy si vyznačte dva body ve vzdálenosti 50 cm v jedné
lince od paralelní zdi. To zaručí, že další pásy budou vždy v rovině, i když
není stěna rovná.
Nalepte první pás podél linky a nechte vždy na začátku lehký přesah pásu tapety, přejeďte pás
pomocí pěnového válečku a vyžeňte bubliny a nerovnosti. Pomocí plastové špachtle
přimáčkněte přebytečnou roli do rohu nebo na zeď a ořízněte ji nožem.
94
a) Pro stěny platí pravidlo jako pro stropy. Pomocí vodováhy naznačte kolmici pro první pás. Ta
zaručí, že všechny následující pásy budou nalepeny rovně. Umístěte horní část prvního pásu až
ke stropu s přesahem a srovnejte s načrtnutou
kolmou linií. Pomocí pěnového válečku
vytlačte všechny bubliny a vyrovnejte vrásky.
Nalepte další pruhy, srovnejte okraje a
pomocí válečku odstraňte všechny bubliny a vrásky. V oblasti, kde se napojuje strop se stěnou,
přitiskněte přebytek tapety, vyhlaďte ji pomocí stěrky a nožem opatrně ořízněte.
Pokud používáte vliesové tapety, tak se dostanete ke svému prvnímu
vnitřnímu rohu velmi rychle. Pruh tapety ustřihněte tak, aby
přesahovala na další stěnu o cca 2 cm. Tento
přesah
tapety
nastřihněte
na
několika
místech. Zbytek prhu nebo nový pruh se nyní
přiloží na tento přesah. U tapet se silnou strukturou tapetujte do rohu
s malým přesahem.
b) Tapetování oken
Zpravidla se začíná pruhem na jedné straně okna. Necháme dostatečný přesah tapety na straně
okna. Tento přesah pečlivě ořízneme pomocí nože. Můžeme ho použít na špaletu okna.
c) Tapetování u radiátoru
Nikdy netapetujeme za samotným tělesem radiátoru! Pro zakončení role tapety u radiátoru si
vždy zvolte pohledově vhodnou linku.
d) Tapetování dveří
Dveře tapetujeme vždy pouze z jedné strany. Nikdy je netapetujeme
ze dvou stran, protože byste nedosáhli napojení vzoru. Tapetujeme
vždy s přesahem, který po nalepení pásů opatrně pomocí nože podél zárubní odstraníme.
e) Tapetování kolem vypínačů
Před samotným tapetováním je nutné se ubezpečit, že jsou samotné elektrické obvody vypnuty.
Následně odmontujte rámečky vypínačů, pokud je to možné. Samotný pás tapety přelepte přes
odkryté spínače zásuvek a vypínačů. Následně pomocí nože proveďte křížový řez v oblasti
95
vypínačů a zásuvek. Po zaschnutí tapet pomocí nože vyřízněte tapetu z prostoru vypínače nebo
zásuvky tak, aby samotný rámeček kompletně zakrýval výřez. Tímto postupem dosáhnete
perfektního pohledového efektu tapetování.
9.8.
Obklady
KERAMICKÉ OBKLADY
Výroba
- doběla se vypalující kaolíny a křemen + vápenec, živec, dolomit, magnezit
-
těžba, drcení, mletí, barvení, tváření litím do sádrových forem nebo lisováním do kovových
forem, sušení, vypalování při teplotě 1 150 - 1 300o C, případně glazování a znovu výpal
Glazura
-
10 % jílu, 20 % vápence, 30 % křemence, 40 % živce + oxidy kovů pro zbarvení
aplikace: poléváním, máčením, stříkáním, posypem
Druhy obkladů dle způsobu výroby
A) tažené: A I, A IIa, A IIb, A III
B) lisované
C) jiného způsobu výroby
Nasákavost obkladů dle jejich typů







vnitřní obklady: nad 10 %
mrazuvzdorné: do 0,5 – 3 %,
určené pro bazény, terasy, balkony: do 0,3 %
slinuté glazované: do 1,5 %
hutné režné, solené, glazované: do 6 %
polohutné režné, solené, glazované: do 14%
pórovinové glazované: do 23 % - namáčí se na min. 20 min
Druhy obkladů
1.
2.
3.
Bělninové glazované
ostrohranné, zaoblené, soklové s požlábkem a koutové
mýdelník ,věšák, papírník
Terakotové
barevnostřepé
cihlářské pásky (ostrohranné, zaoblené, a to na kratší nebo delší hraně nebo na všech stranách)
Režné
a) neglazované - po vylisování několikadenní výpal
b) glazované
96
4.
5.
-
Kabřincové
solené
okapnice, pásky
hrana: ostrohranná, zaoblená na kratší straně, delší straně, nebo zaobleny všechny hrany
Porceláninové
kaolín, živec, křemen (přesné dávkování a jemné mletí)
slinuté
lisovány za sucha pod tlakem 0,4 MPa
vypalovány při teplotě 1 250° C
nasákavost do 0,5 %
U obkladů posuzujeme jejich čistitelnost a chemickou odolnost.
Protiskluznost


pracovní plochy (R9 – byty, až R13 - tuky)
bosá noha (A - šatny, B - bazény, C – okraje bazénů)
CEN/TS 16 165:2012 (ČSN 72 5191), DIN 51 097
Plavecké bazény, šatny, chodby pro chůzi na boso
veřejné sprchy, ochozy bazénů, brouzdaliště, schody
startovací bloky, schody do vody, šikmé okraje bazénů
podlahy staveb užívaných veřejností
Protiskluznost
A
B
C
R9-R13
Třída R 9 - DIN 51 130
 úhel sklonu: > 6°–10°, nízký součinitel přilnavosti
 např. schodiště, lékařské ordinace, vstupní oblasti
Třída R 10
 úhel sklonu: > 10°–19°, normální součinitel přilnavosti
 např. sanitární prostory, kuchyňky
Třída R 11
 úhel sklonu: > 19°–27°, zvýšený součinitel přilnavosti
 např. autoopravny, laboratoře
Třída R 12
 úhel sklonu: > 27°–35°, vysoký součinitel přilnavosti
 např. chladicí komory, požární zbrojnice
Třída R 13


úhel sklonu: > 35°, velmi vysoký součinitel přilnavosti
např. jatka, prostory pro úpravu zeleniny
97
Otěruvzdornost
Stupeň PEI 1
 pro podlahy bez možnosti poškrábání a pro měkkou obuv
 koupelny, ložnice, WC bytů a obklady bazénů a stěn
Stupeň PEI 2
 pro podlahy zřídka vystavené znečištění a pro běžnou obuv
 obytné místnosti kromě vstupních a jim podobných prostor
Stupeň PEI 3


pro podlahy vystavené častějšímu znečištění
např. v bytech a v rodinných domech, s výjimkou vstupů, předsíně, lodžie, balkony, chodby,
kuchyně bytů, hotelové pokoje, sanitární a terapeutické místnosti v nemocnicích
Stupeň PEI 4
 pro intenzivnější frekvenci chodců a silnější znečištění
 vnitřní prostory správních budov a chodby hotelů, obchodní místnosti a kanceláře
Stupeň PEI 5


pro podlahy vysoce namáhané otěrem a znečištěním
obchody, restaurace, schodiště hotelů
Poznámka: Dlažbu s vyšším stupněm otěruvzdornosti lze použít i do míst, která vyžadují nižší stupeň
otěruvzdornosti (například dlažbu se stupněm otěruvzdornosti 5 na místo, které vyžaduje
minimálně stupeň otěruvzdornosti 3 - byty, rodinné domy).
Tvrdost



glazura - stupeň 3
hutné glazované – stupeň 5
slinuté neglazované – stupeň 6
Pevnost keramických obkladů



min. 15 MPa
běžné 20 MPa
speciální až 60 MPa
Rozměrová přesnost


odchylka a průhyb max. 0,5 % z délky strany
dodávka z jednoho kalibru
Lepidla


TERAMONT, ISOLASTIC, SCHÖNEX SK, BOTACT M 29, UNIFIX -2 K
PRINCE COLOR:
a) Z 301 Standard - pro lepení obkladů a dlažeb na beton, potěry a omítky
98
b) Z 301 Standard Extra - mrazuvzdorné lepidlo pro nasákavé obklady a dlažby
c) Z 301 Speciál - pro vyšší zatížení
d) Z 301 FX – flexibilní (pružné) lepidlo pro lepení obkladů a dlažeb na balkóny, terasy
a podlahové vytápění
e) Z 301 FX Forte – flexibilní, rychletuhnoucí lepidlo, které je plně zatížitelné po 24 hodinách
f) Z 301 FX Profi – flexibilní, vysokojakostní lepidlo
g) Z 301 K - pro lepení stavebních materiálů s vyšší nasákavostí (tvárnice, bělninové obklady,
obklady teracové, cihelné)
h) Z 301 CL Profi – flexibilní, tekuté, rychletuhnoucí cementové lepidlo k lepení dlažby, vhodné
pro balkony, terasy a vysoce mechanicky zatěžované prostory
i) Podlahové vytápění - SAKRET FK extra
j) Izolační stěrky proti vodě - AQUAFIN -2 K a lepidlo UNIFIX -2 K
k) Obklad na obklad - spojovací můstek Botact D 15
Ozdobné lišty


plastové, kovové, keramické
osazujeme před obkládáním do lepidla
Nářadí





řezačky: ruční, stolní
vykružovačky
štípací kleště
diamantové lankové pilky
vrtačka se šnekovým míchadlem
TECHNOLOGIE
Pracovní postup
1. Obkladačky z několika kartonů rozložíme do plochy min. 2 m2 a provedeme kontrolu vzhledu
(odstínovost) Prověříme i sestavení obrazců - z různých typů obkladaček a doplňků, dekoračních
pásků. Doporučuje se nechat si schválit navrženou sestavu majitelem, investorem nebo
uživatelem objektu.
2. Nenasákavé obklady nenamáčíme.
3. Běžné obkládačky řežeme na požadované rozměry klasickými řezačkami s tvrdým povrchem
nebo diamantovými nástroji (pily a vykružovací korunky).
4. Výška obkladu má být minimálně 1,2 m; ve sprchách 2 m, ale raději do stropu. Pro kuchyňskou
linku se doporučuje výška 60 cm od pracovní desky po skříňky.
99
Nerovnost (ČSN 74 4505)



+ / - 1,5 mm na 2 m
+ / - 3 mm podřadné místnosti – podkladní omítka + / - 2 mm.
největší odchylka + / - 5 mm na 2m – povolena pro podlahy ve výrobních a skladovacích halách
(např. kotelny, sklepy, uhelny)
Obkládání na maltu „ na buchty“
1. Zdivo musí být částečně vyrovnané a prostříknuté.
2. Vápenocementovou maltu nanášíme na obkladačku s důlkem uprostřed
pro vytlačenou maltu a se skosenými hranami - tloušťka:.1 - 2 cm.
3. Vodorovný hranol nebo prkno do výšky + / - 0,00,
4. Osazení rohových horních obkladaček, spuštění olovnice, osazení rohové
dolní obkladačky,
5. Vodorovná gumička natažená na pozinkovaných rohových plíšcích, provedeme spodní řádek,
vložíme klínky do vodorovných spár (2 mm) případně distanční křížky, omytí.
6. Druhý den uděláme spárování spárovacím tmelem (dříve bílý cement s vápnem nebo latexem),
a to pryžovou stěrkou, omytí houbou a vytažení spár kolíčkem.
7. Bělninové obkladačky - namáčení na minimálně 1 hod. a následné odkapání na prkně s opěrou
- třídění – plně smáčené hrany na rohy.
Obkládání na „lepidlo“
1. Příprava podkladu pro obkládání
 dostatečná pevnost podkladu
 podklad zbavíme zbytků prachu, mastných skvrn a přebytečné vody
 oškrábeme starou malbu
 na čistý podklad naneseme izolační a penetrační nátěry
100
2. Vyrovnání podkladu
 maltou nebo lepidlem
 rovinnost a svislost +/- 0,00 mm
3. Případné nanesení izolační stěrky s bandáží v koutech ze sklotkaniny
4. Metlou na vrtačce namícháme lepidlo podle návodu, necháme ho 10 – 15 min odstát.
5. Otevřená doba zpracování lepidla je max. 30 min. Správnou konzistenci kontrolujeme prsty.
Nanesené lepidlo se- musí na prsty přichytit! Lepidlo lze používat při teplotě nad + 5 oC.
6. Na připravený podklad neseme vrstvu lepidla, kterou rovnoměrně rozprostřeme zubatou
stěrkou – hladítkem pod úhlem 60o dle níže uvedených parametrů.
a) Tenkovrstvé lepení
 délka obkladu do 50 mm: 3 mm zuby na hladítku
 délka obkladu 50 - 108 mm: 4 mm zuby na hladítku
 délka obkladu 108 - 200 mm: 6 mm zuby na
hladítku
 délka obkladu nad 200 mm: 8 mm zuby na hladítku
b) Středněvrstvé lepení
 tloušťka lepidla je 5 – 15 mm
Do takto upravené plochy jsou pokládány jednotlivé obkladové prvky.
Pro zajištění pravidelných spár se používají distanční křížky X, T, Y o rozměrech 1,5; 2; 2,5; 3; 4;
5; 8 mm.
Výsledná hodnota přídržnosti, udaná jako průměr ze tří měření, nesmí být nižší než 0,3 MPa.
Spáry musí probíhat – obklady stěn – dlažba - vana.
Korekční doba pro opravy umístěných obkladů je 10 min.
Obkládáme od průsečíku kříže směrem ven svislou a vodorovnou řadu, nekolíčkujeme.
Vodorovná gumička natažená na pozinkovaných rohových plíšcích.
Znečištěné obkladové prvky je nutné včas očistit lepidlem a uklidit pracoviště!
7. Druhý den provedeme spárování barevným tmelem. Tmel nanášíme pryžovou stěrkou šikmo
na spáry. Obklady omyjeme houbou (vlhkým hadrem).
8. Kolíčkem vytáhneme spáry a omyjeme je 5% roztokem octa.
101
9. Kouty upravíme
a) pružnými spárami silikonovými – do vlhka,
b) akrylátovými – do sucha.
Tyto spárovací hmoty naneseme do suché spáry mezi dva krepové lepicí pásky, zatřeme je
prstem namočeným v mýdlové vodě nebo tixotropní odstraňovací pastě - silikonu.
10. Provedeme zkoušku přídržnosti obkladu k podkladu. Jádrovým vrtákem vyvrtáme váleček
v obkladu a podkladu – lepení kolečka a následné trhání.
Obkladačské desatero dle Cechu obkladačů České republiky
1. Neprodává svoji práci pod cenu.
2. Má pořádné nářadí.
3. Před zahájením práce si důkladně promyslí průběh spáry.
4. Při práci vnímá a vidí dominantu prostoru - vstupní místo pro lidské oči při vstupu.
5. Nechává probíhat spáry.
6. Využívá moderní technologie pokládky a všechny obkladové prvky.
7. Neobkládá na nerovný a nepřipravený podklad.
8. Své dokončené dílo si nenechá poničit.
9. Je hrdý, nestydí se za svoji dříve vykonanou práci.
10. Bohužel nikdy nemá čas vzít ihned novou zakázku.
Keramická mozaika

malé čtyřúhelníky nebo střepy nalepeny na papíře
(lepence)
 rozměry: 30 x 30 - 50 x 50 mm, tloušťka: 5 mm
Postup:
1. Válečkem vtlačujeme keramickou mozaiku rubovou stranou do
jemné cementové malty o tloušťce 8mm
2. Druhý den papír namočíme
štětkou a rozmočený sejmeme.
3. Obklad zaspárujeme pryžovou
stěrkou a omyjeme hadrem.
102
Skleněné a zrcadlové obkladačky

na lepidlo - spáry nebo na sraz
Bezkontaktní obklady na nosném roštu


systém Taumont
obklady uchyceny příchytkami na nosný kovový rošt
Dřevěné obklady
1.





Palubky
šroubujeme nebo častěji přibíjíme na dřevěný rošt (šroubovaný, vyrovnaný)
smrk, modřín
rubová strana impregnována, odvětrání
uvnitř roštu tepelná nebo zvuková izolace
Orsil, Rotaflex
103
2. Aglomerované desky
 rozvláknění dřevního odpadu, lepidlo, lisování
 bez povrchové úpravy
 cementotřískové desky Cetris s povrchovou úpravou
 plastová fólie imitující např. dřevo (WERZALIT, ABITIBI), dýhu (lamely ATEX i fólie)
Plastové obklady




polystyrenové desky i s povrchovou úpravou /omítka, fólie/
novodurové
Umacart (lisované vrstvy impregnovaného papíru) - přibíjené, lepené
plastové lamely - na pozinkovaném roštu
Obklady kamennými deskami
1. Podle druhu materiálu
a) z přírodního-kamene: žula, mramor, travertin, pískovec
b) umělého kamene: slepený odpad
2. Podle úpravy povrchu
a) leštěné
b) hrubé
3. Podle způsobu obkládání
a) na maltu
b) mechanické kotvení na kovový rošt
104
Hliníkové obklady
1. Hliníkové lamelové systémy
a) podhledové - FEAL TA 150, LUXALON
b) fasádní - FEAL FOS 200,FOS300 a LUXALON
c) stěnové - stěnový plášť FP 200, FP 300 a Sidalvar
2. Fasádní obklady z desek ALUCOBOND® a REYNOBOND
3. Pevné protisluneční clony (slunolamy) LUXALON
FEAL
- lamely mechanicky kotveny na kovový rošt
ALUCOBOND
- sendvičová deska ze dvou hliníkových krycích plechů a plastového, nebo minerálního jádra
- nejčastější tloušťka 4 mm
- materiál lze řezat, frézovat, ohýbat i skružovat
Ocelové obklady
Sendvičové panely KINGSPAN




ocelový pozinkovaný plech a 200 mikronů PLASTISOLU
uvnitř PUR nebo čedičová vata
délka 1,8 – 22 m, šířka 1 m, tloušťka 30-100 mm
INTERSPAR
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jaký je účel obkladů a jak je rozdělujeme?
2. Popiš postup zhotovení obkladů.
105
PODLAHY
Podlahy leží na nosné konstrukci - podkladní beton nebo stropní konstrukce.
Funkce podlah
a)
b)
c)
d)
estetická
provozní - pochůzná, pojízdná
chemické odolnosti
izolační - tepelná, zvuková a proti vodě
Tři základní vrstvy podlah
a) nášlapná: dlažba, PVC, linoleum, parkety, vlysy, koberec (jekor), plastbeton, korek
b) nosná /vyrovnávací/: cementový potěr, dřevotřískové desky, dřevěný rošt, cementotřískové
desky, sádrokartonové desky, OSB desky
c) izolační: proti vodě, tepelná a zvuková izolace → plovoucí podlaha
Podlahy podle počtu vrstev
a) jednovrstvé
b) dvouvrstvé
c) třívrstvé
Nerovnost (ČSN 74 4505)



+ / - 2 mm na 2 m - obytné místnosti
+ / - 3 mm - ostatní místnosti
+ / - 5 mm – výrobní a skladovací haly, garáže
Odchylky od této přímky se zjišťují v pěti místech ve vzdálenosti 500 mm po délce lati, tedy na jejích
koncích, uprostřed a ve vzdálenosti 500 mm od konců.
Měří se odměrným klínem 220/20 mm. Na koncích latě čtvercové podložky o hraně 1 – 2 cm
s potřebnou výškou.
10.1.
Dřevěné podlahy
Vlysová podlaha


vlysy lepeny na cementový potěr /VLYSEX/
dříve přibíjeny řemenově, šachovnicově nebo na rybinu, a to na prkna na dřevěných polštářích
uložených ve škvárovém násypu /suchá bez síry/
106
Palubová podlaha

dlouhá prkna / palubky/ přibita na nosný rošt
107
Parketová podlaha

vlysy sesazeny do čtverců nebo obdélníků (parket nebo lamel)
Dřevotřískové desky OSB
Dělení podle tvrdosti
a) středně tvrdé MDF
b) tvrdší HDF

s perem + drážkou nebo dvě prostřídané vrstvy na
hranolech
Dělení podle zátěže – třída namáhání
a)
b)
obytné: 21 – 23 – normálně, středně, vysoce namáhané
kancelářské 31 – 33
Postup pokládky podlahy
1. Dřevo skladujeme 3 dny v budoucí teplotě
a rozbalujeme těsně před montáží.
2. Vyměříme pravý úhel, koncovým zbytkem palubky
začínáme další řádek – dilatace u stěny1 cm.
3. Lepidlo D3 (vlhko) nanášíme dle výrobce, pokud nahoře vystupuje, přebytky odstraníme.
Stahujeme kurtovými stahováky.

Uniclic – bez lepidla
Cementotřískové desky

2x deska CETRIS o rozměrech 24/ 1
250 / 625 cm

pero a drážka (P+D) – sešroubovány navzájem po 60 cm s překrytím o ½ délky


na dřevěném roštu nebo deskách Orsil T-P
dilatace u stěn
108
10.2.

Mazaniny
monolitické - zhotoveny na místě
Cementový potěr
109
TECHNOLOGIE
Složení cementového potěru:
3 díly ostrého kameniva o velikosti zrn do 4mm+1 díl cementu +
takové množství vody, aby vznikl zavlhlý beton
Pracovní postup:
1. Cementový potěr naneseme na plochu.
2. Strháváme prknem nebo vibrační latí. Vodítky latí jsou
betonové pásky, trubky, prkna, plastové trojúhelníky.
3. Dbáme na zachování dilatace.
4. Výšku úrovně potěru měříme hadicovou vodováhou, nivelačním přístrojem nebo otočným
laserem.
5. Cementový potěr uhlazujeme lehce po jeho zavadnutí točivým pohybem, a to dřevěným nebo
PUR hladítkem.
6. Gletová úprava povrchu cementového potěru se provádí tzv.
gletováním. Na uhlazený povrch sypeme rovnoměrně sítkem
cement, který průběžně kropíme a uhlazujeme ocelovým
hladítkem. Gletování lze provádět i strojně.
7. Kovový prášek, písek, slinutý karbid – zvýšení odolnosti
povrchu.
110
.
Armované cementové potěry
-
ocelová (drátkobeton), skelná nebo plastová vlákna (i místo klasické výztuže)
pevnější, bez trhlin
Litá podlaha
- speciální betonová směs se vhání na
místo uložení čerpadlem
- samonivelační
- pochůzná za 2 dny, pokud je pod směsí
podlahové vytápění, tak za 7 dní, když na
ni pokládáme PVC, tak za 4-6 týdnů
Samonivelační malty
- k vyrovnání cementového potěru pod
dlažby a PVC
111
Teracová mazanina
Složení:
3 díly teracové drti + 1 díl cementu
Postup:
1.
2.
3.
4.
5.
Mazaninu nanášíme v tloušťce 2 cm na cementový potěr.
Uhlazujeme vibračními lištami.
Za 3-6 dnů mazaninu brousíme a tmelíme.
Za 10 dnů provedeme druhé broušení a povrch omyjeme.
Dilataci provádíme po 6 m2
Sádrové potěry
- anhydritové pojivo pálené se sádrovcem při 1 000o C
Knauf FE 50, FE 80 – vyšší pevnost, pro vytápěné podlahy
FE Fortissimo – dobrá pevnost, pochozí po 24 h,
vysychání 3 – 6 týdnů
FE 25 A tempo – pochozí po 3 hod, zatížitelný po 8 hod
Pěnobetonové potěry
Složení: cement, voda, organické proteiny (plynotvorná přísada)
-
za 4 dny pochůzná,
tepelně a zvukově izolační vlastnosti
Suché plovoucí podlahy
Typy plovoucích podlah:
Knauf F 141 - jednoduché
Knauf F 145 - dvojité
Knauf F 142 - s tepelnou izolací
Postup:
1. Vyrovnáme povrch - Knauf – Fliesspachtel.
2. Položíme podklad: čedičová vata, experlit
na parotěsné zábraně, Styropor.
3. Pokládáme podlahu. Díly spojujeme lepidlem do drážky (Knaufovo UB lepidlo).
4. Dilataci mezi podlahou a stěnou vyplníme minerálními pásky a silikonem.
Podlahové povlaky
Druhy podlahových povlaků:
linoleum, PVC, Fatrantis, Jekor, Kovral
112
Postup pokládky:
1. Podklad několikrát přetmelíme, zbrousíme a znovu dotmelíme cementovým tmelem.
2. Krytinu nalepíme chlórkaučukem nebo lepidlem značky Chemopren.
10.3.
Plastbetony
Druhy:
1. Epoxidové
ACIDOTECHNA - Sadurit L 12 T
-
stěrka se nanáší v tloušťce. 2-3 mm
stěrka je s plnivem, skelnou tkaninou s velikostí oka 10 mm nebo s ocelovou sítí s velikostí oka
20 mm
SIKAFLOOR 93 - třísložkový epoxid, nanáší se v tloušťce 3-4mm
SIKAFLOOR 95 - kombinace epoxidu a polyuretanu, nanáší se v tloušťce 4-6 mm
SIKAFLOOR 91 - epoxidová malta, nanáší se v tloušťce 5-8 mm, pro hladké nebo protiskluzové
podlahy
-
slouží jako ochrana proti pronikání ropných látek → garáže, skladiště pohonných hmot
2. Polyuretanové
SIKAFLOOR-350 Elastik – polyuretan, nanáší se v tloušťce 1,5 mm
U 5 400 /Colorlak St. Město/ nanáší se v tloušťce 1-3 mm, a to propichovacím válečkem,
-
zpracovatelnost 20 min. zatížení podlahy po 48 minutách.
3. Akrylátové
4. Kaučukové
- kaučuková drť pojená kaučukem polyuretanem + 3x barevný nástřik
- hřiště
Postup:
1.
2.
3.
4.
5.
Podklad obrousíme, ofrézujeme, znovu dobrousíme.
Provedeme otryskávání povrchu kuličkami a tlakem vody.
Napenetrujeme povrch.
Posypeme kaučukovou drtí.
Třikrát naneseme barevný nástřik.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
Jak rozdělujeme podlahy?
2.
Popiš postup provedení cementového potěru.
3.
Popiš postup zhotovení suché plovoucí podlahy.
113
STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ KONSTRUKCE
11.1.
Okna
Okno tvoří okenní rám a okenní křídlo
Druhy oken:
a) podle počtu křídel:
 jednokřídlová
 dvoukřídlová
 trojkřídlová
b) podle tvaru:
 čtvercová
 obdélníková
 kruhová
 oválná
 trojúhelníková
 oblouková
 lomená
c) podle způsobu otevírání:
114
d) podle osazení křídel:
 jednoduché
 jednoduché s tepelně – izolačním nebo zvukově – izolačním
zasklením
 dvojité – dvě samostatně zavěšená křídla
 zdvojené – na hlavním křídle přišroubováno druhé
e) podle materiálu:
 dřevěná – eurookno
 plastová
 ocelová
 hliníková
f) podle rozměru – velikost otvoru


skladebné: násobky 30 – 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210 cm
výrobní: o 2 cm menší – 28, 58, 88, 118, 148 cm
TECHNOLOGIE
OSAZOVÁNÍ OKEN
Shodně jako u dveří, kontrolu zavírání provedeme nasazením křídla.
Pozor na:
 ochranný nátěr okna před jeho osazením
 stejné odsazení od líce fasády
 to, abychom neotočili okno vzhůru nohama kvůli odtokovým kanálkům pro rosnou vodu
 stejnou výšku oken, svislost oken nad sebou
 vnitřní parapetní desku pod okenním rámem (především u kyvných oken ho musíme při
čištění překlopit o 180o)
Tmelení styku okna s omítkou provádíme
akrylátem nebo lépe silikonem, parapetní
plech kotvíme hřebíky do rámu a táhly pod
omítku.
115
Osazení nových oken
 Usazování nového rámu okna provádíme vždy s vysazeným okenním křídlem.
 Postup vysazení okenního křídla: kliku otočíme do polohy „otevřeno“ a vysuneme čep horního
závěsu směrem dolů, křídlo se poté mírně vyklopí a při opatrném otvírání se z dolního
kloubového závěsu vysune směrem nahoru.
 Na vnitřní stranu rámu přilepíme parotěsnou zábranu.
 Na parapet uložíme distanční podložky, které srovnáme do roviny.
 Na vyrovnané podložky osadíme rám a v horní části jej provizorně zafixujeme pomocí dřevěných
klínků.


Jakmile máme spodní část okna ve váze, je potřeba zajistit jeho správné výškové osazení
a napojení na vnější parapet. To provádíme buď přidáváním či odebíráním distančních podložek
umístěných na parapetu (spodní hrana stavebního otvoru).
Nyní provedeme vyvážení ve svislici, aby rám nebyl nakloněn směrem do místnosti nebo naopak
z místnosti ven.
Kotvení oken

Usazený a vyvážený rám, který jsme si pevně zafixovali klínky a podložkami, můžeme nyní
definitivně mechanicky ukotvit.
116

Pro uchycení můžeme použít buď montážní vruty (turbošrouby – vhodné pro všechny druhy
ostění), rámové plechové hmoždinky (vhodné pro montáž do hotového ostění), nebo kotevní
pásky (nevhodné pro osazení do hotových omítnutých špalet – viditelné).
Důležitým faktorem jsou vzdálenosti kotvících bodů, které musíme bezpodmínečně
dodržovat. První kotvící bod umísťujeme
do vzdálenosti cca 150 mm od každého
vnitřního rohu, tzn. jak na svislé, tak na
vodorovné části rámu. Zároveň nesmí
vzdálenost dvou sousedních kotvících
bodů přesáhnout 700 mm. Pokud by
vzdálenost mezi kotvícími body byla větší,
musíme doplnit toto místo dalším kotvícím
bodem.

Obrázky: kotvení pomocí turbošroubů, rámových hmoždinek a páskových kotev
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
2.
Jak se dělí okna?
Popiš postup osazení oken.
117
11.2.
Sklenářské práce

Odstraní se zbytky starého skla a tmele.

Sklo se řeže diamantovým hrotem nebo ocelovým kolečkem.

Tabule se položí na rovnou plochu a podle pravítka se řezačem nařízne. Provádí se pouze 1
řez.

Sklo se ulomí mírným tlakem přes hranu.

Na vyčištěné plochy polodrážek, na které dosedá sklo, se stejnoměrně nanese asi 3 mm
vrstva tmele. Skleněná tabule se usadí na tmel a mírným tlakem se po celém obvodě dotlačí
na tmel.

Skleněná tabule by měla být asi o 2 mm z každé strany
menší, než je rozměr polodrážky.

Tabule se zajistí zarážkami, které se kladívkem zatlučou
do okraje rámu.

Zarážky zajistí sklo před vypadnutím.

Sklo se ještě zajistí buď lištami (ty se šroubují nebo se
do rámu přibíjí), nebo se zatmelí.

Tmel se do polodrážky vtlačí nožem, seřízne se a zbytky tmelu se odstraní.

-Na oknech se používají skla o tloušťce 3-4 mm.
11.3.
Dveře
Dveře
- dveřní křídlo a zárubeň
Nadsvětlík
-
okno nad dveřmi
prosvětlení
Podle otevírání
118
119
Podle materiálu
Křídla
2. dřevěná
a) z masivu: např. dub, buk, modřín
b) dřevěný rám pokryt sololitem nebo překližkou, uvnitř papírová voština; povrch – email, plastová
fólie (často imituje dřevo), dýha nebo latě + lakový nátěr
3. ocelová
4. plastová (uvnitř izolační komory a jekl)
5. hliníková (izolační komory)
6. skleněná
Zárubně
1.
a)
b)
c)
d)
2.
3.
4.
dřevěné
rámové
tesařské
truhlářské
nově obložkové (Sapeli, Porta)
ocelové – úhelníky nebo lisovaný plech tloušťky 1,5 mm
plastové (uvnitř izolační komory a jekl)
hliníkové (izolační komory)
Osazování dveří
Dřevěné dveřní zárubně
-
vždy opatřeny nátěrem nebo napuštěny (dřevokazní škůdci a nebezpečí zkroucení vlivem
vlhkosti ze zdiva nebo omítky)
A) rámové dveře
- do rovné nebo zalomené špalety a nadpraží
- před nebo po omítkách
2. osazení dveří provedeme pomocí klínů pod stojkami s rozepřením do překladu – zrcátko musí
být min. 7 cm nad křídlem, což je důležité pro nasazení křídla na závěsy (panty)
3. vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich zalícování, srovnáme podélné a příčné svislosti
(vodováha), a zkontrolujeme pravý úhel (úhelnice)
4. kotvení provedeme třemi lavičníky (ponkajsna) na výšku – do spáry – hřebík do očka
5. po kontrole vyměření vložíme do mezery mezi rámem a stěnou (1 cm) skelný provazec nebo
vtlačíme PUR pěnu
6. omítneme špaletu s překrytím rámu o 0,5 cm, rám omyjeme a naneseme kolem rámu akrylátový
tmel nebo silikonový přetíratelný tmel do vlhka
7. zkontrolujeme zavírání dveří nasazením dveřního křídla
120
B)
1.
tesařské dveře
osazují se při zdění příčky
kotvení drážkou nebo trojúhelníkovými lištami do malty
vodorovně osadíme práh a zalícujeme ho do osy stěny, vsadíme stojky a nadpraží a zajistíme vše
šikmými prkny
2. provedeme vyměření a zazdívání rámu – rozpěra ve středu výšky
3. po omítkách vyrobíme obložení hoblovanými prkny (deštění)
C) truhlářské
- hoblované s rubovou drážkou
- kotvení ocelovým táhlem do spáry – rozepřít
121
Obložkové dveřní zárubně
desky z obložkových zárubní se
spojují pomocí pera a drážky →
umožňuje vyrovnání nerovností
na povrchu dřevovláknitá deska
potažená fólií nebo dýhou
po omítkách SAPELI
obložky z laminovaných nebo
dýhovaných laťovek





do otvoru ve zdivu nebo stávajících kovových zárubní vložíme
větší díl zárubně - mezera 1 cm
provedeme uklínování, vyměření, rozepření zárubně proti
pantům a osazení zárubní
po kontrole vyměření vypěníme mezeru u pantů a zámků (PUR);
POZOR na trojnásobné zvětšení objemu – deformace zárubní
po vytvrzení ořízneme přečnívající části pěny nožem
(dvousložková pěna tuhne rychleji)
do drážky druhé části zárubně naneseme disperzní lepidlo a
spojíme ji s osazenou první částí zárubně
Ocelové dveřní zárubně
A) Lisované
-
světlá výška 197 cm
šířka 60, 70, 80, 90, 110 125, 145, 160 cm, (vnitřní světlost)
tloušťka: 60 (příčka tloušťka 5cm); 75, 95, 110 (tloušťka 10cm); 160 (tloušťka 15cm); 190
(tloušťka 17,5 cm)
šroubovatelné ze dvou dílů pro tloušťku panelu 6 – 15 cm
122











Postup:
podíváme se do plánu a do tabulky výplní otvorů, zvolíme druh zárubní
zjistíme vady a zkontrolujeme pravý úhel, a to ocelovou úhelnicí nebo metrem (60, 80, 100 cm)
vyměříme směr příčky a střed dveřního otvoru
rozepřeme pomocné hranoly do stropu a zárubně přivážeme vázacím drátem
zárubně podklínujeme, vyměříme jejich výšku (97 cm odshora zárubní rysku), provedeme jejich
lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti (vodováha), zkontrolujeme pravý úhel (úhelnice)
provedeme zazdívání – rozpěra ve středu výšky,
kotvení ocelovým táhlem do spáry - rozepřít, pozor na dokonalé prozdění – malta do spáry (1
cm) u zárubní
zkontrolujeme vyměření zárubní
do cementové malty v nadpraží vložíme překlad nebo dva
pruty výztuže (přesah 10 cm, zrcadlo o 7 cm výše)
podbetonujeme práh
zárubně omyjeme a zkontrolujeme jejich vyměření
Léra
- drážka v omítce u zárubní
- vytvoříme šablonou nebo hladítkem
B) Úhelníkové
- pro plechová křídla do sklepa, garáže a v průmyslu
 do zdiva vysekáme kapsy pro táhla
 pomocí klínů usadíme zárubně
 vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti,
zkontrolujeme pravý úhel
 zazdíme táhla na MC
 zkontrolujeme zavírání a zamykání dveří nasazením jejich křídel
 omítneme špalety
123
Plastové dveřní zárubně



provádějí specializované firmy před i po omítkách
PVC fólie kryje okno před znečištěním
vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování,
srovnáme podélné a příčné svislosti, zkontrolujeme pravý
úhel
provedeme mechanické kotvení zárubní pomocí šroubů
skrz rám do hmoždinek (častěji ocelovými táhly a šrouby
do hmoždinek – v místě stojek a příčlí), a to max. po 70 cm
do mezer mezi stěnou a zárubněmi naneseme tepelnou
izolaci (PUR pěna)
 zkontrolujeme zavírání dveří, jemné doladění provedeme aretačním šroubem

špalety omítneme nebo olištujeme
Hliníkové dveřní zárubně
-
komorový profilový systém s tepelnou izolací
izolační trojsklo ve standardu bez příplatku
124
TECHNICKÁ ZAŘÍZENI BUDOV
12.1.
Kanalizace
MATERIÁLY
Druhy materiálu k výrobě kanalizace
1.




PVC
nejpoužívanější
nízká hmotnost, odolnost proti chemikáliím, dlouhá životnost, snadná zpracovatelnost
odolává teplotám od 0 do 40o C, krátkodobě 60o C, při teplotě 150o C jej lze tvarovat
nevýhodou – teplotní roztažnost → dilataci řešíme montáží ohybových kompenzátorů
a dilatačních hrdel
 při hoření se uvolňují jedovaté zplodiny
Tenkostěnné trubky – šedé
-
odtokové, připojovací, odpadní a větrací potrubí
světlost DN: 32 – 150 (mm), – vnější rozměr trubky,
Js – vnitřní světlost
- délka 200 – 4 000 mm bez hrdla
Zesílená stěna – oranžové
- svodné potrubí v zemi nebo zavěšené
- světlost DN 100 – 400 (mm)
- délka 2, 3, a 5 m
Zvukově izolační
-
vícevrstvé trubky a tvarovky
Spojování trubek
a) Při zasunutí trubek do sebe musí být zachována dilatační mezera 10 – 15 mm. Pro snadnější
zasouvání použijeme kluzné prostředky (mazlavé mýdlo).
b) Spoje utěsníme pryžovým kroužkem nebo profilem.
c) Přechod mezi odpadním a svodným potrubím spojíme pomocí dvou kolen 45 o.
d) Nelze vzájemně lepit a svařovat různé typy plastů.
e) Při spojování trubek na dodatečně vytvořená hrdla se spoj po obroušení lepí lepidlem na
neměkčené PVC.
2.





POLYETYLEN – PE (HDPE – nízkotlaký, vysokohustotný, 1PE - lineární)
pro odvod vody o teplotě 40o C - 80o C (100o C)
odolný nárazům, chemikáliím
světlost – DN 32 – 315 (mm)
vícevrstvé – proti hluku
při hoření se uvolňuje oxid uhličitý a vodní páry
125
Spojování trubek
a) s hladkými konci bez hrdel se svařují na tupo – elektrotvarovky; průběh svařování řídí
termopojistka, která se po ohřátí na požadovanou teplotu přetaví
b) s hrdly – těsnění kruhového průřezu – dilatace
c) se závitovými spoji – na trubku se navaří tvarovka s vnitřním nebo vnějším závitem
d) s přírubovými spoji
3.



POLYPROPYLEN – PP
odolává teplotě do 95o C
větší pevnost v tlaku, tahu a ohybu než PE
světlost DN 40 – 150 (mm)
Spojování trubek
a) výhradně hrdlovými spoji s vloženým těsněním
b) zachováváme dilataci
c) při spojování různých materiálů používáme speciální tvarovky
4.





LITINA
z šedé litiny, na povrchu i uvnitř chráněna asfaltem nebo dehtem
vysoká pevnost, velká hmotnost
ležaté, svislé, vnitřní i venkovní potrubí
Js – 50, 70, 100, 125, 150, 200 mm
délka 200 – 2 000 mm
Spojování trubek
a) na hrdla dáváme těsnění z konopného provazce
b) temování hliníkovou vatou
5. KAMENINA
 povrch je opatřen solnou glazurou, pro chemický průmysl
kyselinovzdornou
 levné, trvanlivé, křehké
 kontrola prasklin mastkovým práškem
 ležaté potrubí
Spojování trubek
a) na hrdla dáváme polyuretanové nebo pryžové těsnění
b) šikmé odbočky, kolmé odbočky, přechody a oblouky jsme dříve těsnili konopným provazcem,
nyní se spíše používá zálivka asfaltovým tmelem za studena (SA 10)
126
6. BETON
 z nevyztuženého vibrolisovaného betonu s pryžovým těsněním (dříve těsnění konopným
provazcem)
 cementová zálivka spojů
7.




SKLOLAMINÁT
odstředivě litý, vrstvený
světlost DN 150 – 2 400 (mm)
délka až 6 m
splaškové potrubí
Spojování trubek
-
hrdla těsníme syntetickým kaučukem
8. SKLO
 chemický a potravinářský průmysl
9. AZBESTOCEMENT
 dnes se nesmí používat
 bezešvé ocelové trubky
Spojování trubek
-
hrdla těsníme konopným provazcem a cementovým tmelem
Veřejná kanalizace
A) Vnější kanalizace
 stokové sítě a čistírny odpadních vod
Stoková síť
a) jednotná - odvádí společně jednotlivé druhy odpadních vod
b) oddílná – odvádí odděleně odpadní vody
127
Kanalizační přípojky

propojení vnitřní kanalizace s vnější
B) Vnitřní kanalizace
 potrubí a kanalizační zařízení, které
odvádí odpadní vody z objektu
 části vnitřní kanalizace:
a) větrací hlavice
b) větrací potrubí
c) svislé odpadní potrubí
d) čistící kus
e) patní koleno
f) revizní šachta
g) svodné ležaté potrubí
h) připojovací potrubí
i) dešťový svod
Druhy odpadních vod
a)
b)
c)
d)
e)
splaškové: z kuchyní, koupelen, WC
průmyslové: z technických provozů
dešťové
ze zemědělství
infekční: z nemocnic
Kanalizační přípojky





samostatná pro každý objekt
začíná 1 m před objektem a končí v stokové síti
nejmenší světlost: DN 150 (mm)
nejmenší sklon: 1 0/0 – jednotný sklon v přímém směru kolmo na stoku, největší sklon: 40 0/0
materiál: kamenina, litina, beton, železobeton, plasty, sklolaminát; stoky jsou i zděné
z kanalizačních cihel na cementovou maltu
 hloubka: 1 m - nezámrzná hloubka, pod silnicí 1,8 m ← otřesy dopravou
 území nad kanalizační přípojkou: v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany, nesmí být
zastavěné
Zvláštní způsoby odkanalizování
a)
b)
podtlaková (vakuová) kanalizace – centrální vakuová stanice
tlaková kanalizace - tlakové provzdušňovací stanice
Vnitřní kanalizace

vlastnosti: vodotěsná, plynotěsná, větraná z certifikovaných systémů v ČR
128
Připojovací potrubí

mezi zařizovacím předmětem a odpadním potrubím
Odtokové potrubí

od zařizovacích předmětů – vyústěno volně nad vpusťnemá odvětrání ani zápachovou uzávěrku
Odpadní potrubí


svislé
propojuje připojovací a svodné potrubí
Větrací potrubí

zabezpečuje větrání
129


zamezuje odsátí vody ze sifonu
samostatné nebo společné pro více odpadních potrubí
Svodné potrubí



ležaté
hlavní končí 1 m před objektem
vedlejší – připojuje se na hlavní svodné potrubí
130
Připojovací potrubí

světlost:
a) Js 40 x 1,8; DN 50 mm: samostatné umyvadlo, pračka
b) Js 50 x 1,8; DN 50 mm: vana s umyvadlem, kuchyňský dřez, pisoár, sprchová mísa
c) Js 63 x 1,8; DN 70 mm: 3-6 zařizovacích předmětů
d) Js 75 x 1,8; DN 70 mm: 2-3 vany, 5-6 pisoárů
e) Js 110 x 2,2; DN 100 mm: 4-6 van, nad 6 pisoárů, 1-3 záchodové mísy
f) Js 140 x 2,8; DN 1 254 mm-6 záchodových mís
 největší délka: 3 m
 nejmenší sklon: 3 %
 potrubí musí být připevněno ke stavební konstrukci ← délková roztažnost
Odpadní splaškové potrubí


svislé v celé výšce, případně úhel větší než 105 o
světlost:
a) DN 70 mm: od pisoárů, van a dřezů
b) DN 100 mm: od ostatních zařizovacích předmětů
 kotvení potrubí po 2 m
 čistící tvarovka musí být umístěna v nejníže ležícím podlaží 1 m nad podlahou a v blízkosti změny
směru potrubí (ne v kuchyni, skladu potravin)
131
Odpadní dešťové potrubí



a)
b)
svislé
světlost: na 360 m2 půdorysu DN 100 mm
umístění čistící tvarovky:
na vnitřním dešťovém potrubí: 1 m nad podlahou nejnižšího podlaží
na venkovním dešťové potrubí: do výšky 1,5 m nad terénem, z materiálu odolávajícímu
poškození
Větrací potrubí




světlost: stejná jako odpadní splaškové, při průchodu střechy zvětšená světlost o jeden stupeň
proti zamrzání
zaústění do atmosféry 0,5 m nad rovinou střechy
ukončeno větrací hlavicí
vzdálenost od oken 3 m nebo 1 m nad oknem
Svodné potrubí






ležaté
do světlosti 200 mm – nejmenší sklon 2 %, pokud odvádí odpadní vody – 1 %
nejmenší světlost: 65 mm, s kuchyní 100 mm; od záchodových mís 125 mm
vedlejší svodné potrubí se připojuje na hlavní pod úhlem 45o a 60o
z budovy vychází v nezámrzné hloubce
umístění čistící tvarovky po 18 m u dešťového 25 m
Revizní šachta


k čištění svodného potrubí
rozměry šachty:
a) 0,6 x 0,9 m: dno do 75 cm pod podlahou
b) 0,8 x 1 m nebo kruhový průměr 1 m, když je dno hlouběji než 75 cm pod podlahou
c) vstup do šachty: 0,6 x 0,9 m, poklop 60 x 60 cm
Lapače tuku a škrobu


zachytávají nečistoty z velkokuchyní
odlučovače ropných látek
Podlahové vpusti




pod každým výtokem vody kde není zařizovací předmět
v místnostech s ohřívači teplé vody a velkokuchyních - trvalé doplňování uzávěrky vodou
do vpusti může být připojeno připojovací potrubí od jedné vany a umyvadla z téže místnosti
každý zařizovací předmět musí mít přístupnou zápachovou uzávěrku – sifón (v místnosti +5o C)
132
Ukládání svodného potrubí
1. Výkop pro potrubí provádíme
pomocí laviček ve spádu a
kříže
2. Podklad pod potrubí –
zhutněné podloží
frakce 0-4 mm
a) stržený do trubek nebo
hranolů
b) podkladní beton ve spádu
(vybrání pro hrdla nebo
podkládky)
3. Ochrana
potrubí
proti
proražení
1. obsypem pískem 30 cm nad
potrubí frakce 0-2 mm
2. vrstvou betonu B 7,5 a
zhutněného štěrkopísku
3. při průchodu základy na potrubí chránička většího průřezu (proti deformaci při sednutí budovy)
Čištění odpadních vod
1. Septiky
 tříkomorové
 velikost dle připojených osob
133


biologické → dochází zde k biologickému čištění bakteriemi → částečně vyčištěná voda do
vsakovacích podmoků nebo kanalizace
čistění – 1x do roka
2. Žumpy
 jednokomorové
 odčerpání odpadu fekálním vozem
134
3. Domovní čistírny




podle připojených osob
mechanické a biologické čištění
urychlení vháněním vzduchu pomocí kompresoru (vzduch pohání lopatky vířidla)
vyčištěná voda k zalévání zahrad
ČOV – městské čistírny čistí odpadní vody z dané oblasti
135
12.2.
Vytápění budov
Teplo se šíří směrem vzhůru a do prostor s nižší teplotou.
Šíření tepla
a) vedením: dobrými vodiči tepla jsou kovy
b) sáláním: sálavé paprsky na všechny strany
c) prouděním: vlivem rozdílných teplot
Místní vytápění
 topidlo umístěné ve vytápěné místnosti
Topidla podle druhu paliv
a) na tuhá paliva: uhlí, koks, dřevo
b) na kapalná paliva: nafta lehký topný olej
c) na plynná paliva: svítiplyn, zemní plyn, propan-butan
Ústřední vytápění


zdroj tepla centrální (v kotelně, koupelně, komoře)
vyrobené teplo odevzdává teplonosné látce – voda
136

a)
b)
c)
d)
druhy ústředního vytápění
teplovodní – do 110° C
horkovodní – nad 110° C
parní nízkotlaké – do 0,05 MPa
parní vysokotlaké – nad 0,05 MPa
Teplovodní ústřední vytápění
a) přirozený oběh: ohřátá voda stoupá teplovodním potrubím do radiátorů, kde se ochlazuje a
klesá zpět do; objem vody zvětšený ohřátím se vyrovnává v expanzní nádrži
b) nucený oběh – u větších rozvodů se do soustavy vkládá čerpadlo pro zlepšení oběhu

sklon ležatého potrubí min 5 0/00 pro vypouštění potrubí
Otopná soustava
1. s dvoutrubkovým svislým a
dolním ležatým rozvodem
137
2. s dvoutrubkovým svislým a horním ležatým rozvodem
3. s dvoutrubkovým vodorovným rozvodem
138
4. s jednotrubkovým svislým a vodorovným rozvodem
Otopná tělesa
 ocelové nebo litinové
 deskové nebo článkové radiátory, trubkové žebřiny
Sálavé ústřední vytápění


trubky (PE nebo Cu) s teplou vodou jsou zabudovány v podlaze, podhledu nebo stěnách
výhody:
- možnost vytápět místnost na teplotu o 2 – 3° C menší
- ohřev vody na max 60° C
- úspory na vytápění a
menší
opotřebení
kotle
139
Sálavé elektrické panely na stropy a stěny
Topné kabely do podlah a sítě pod dlažbu nebo koberec
Dálkové vytápění


z tepláren jde horká voda 110 až 180°C pod tlakem do protiproudových výměníků tepla
ve výměníkových stanicích, kde předá tepelnou energii okruhu pro vytápění a teplou užitkovou
vodu (TUV)
výhody:
- spalování prachového hnědého uhlí
- využití odpadního tepla
- možnost odsíření
Osazování konzol pro vytápění:
1. otvory příklepovými pneumatickými kladivy
2. zazdívání na cementové tmely
140
Tepelná čerpadla
Nejrozšířenější tepelná čerpadla odebírají teplo zemině nebo vodě.
Obvykle čerpadla pokrývají 60 – 80 % tepelné potřeby domu, nejčastěji podlahovým vytápěním,
zatímco na ohřev užitkové vody je zvolen například elektrický bojler.
Důvodem je nižší účinnost systémů, pokud pracují s vysokým teplotním spádem, tj. pokud mají
v tomto případě ohřát užitkovou vodu na 50°C a venku v okolí kolektoru je -15 °C. Povrchová teplota
podlah se pohybuje v rozmezí 22 – 26°C, ne více.
Investice do tepelného čerpadla jsou bezesporu návratné. Velké náklady při jeho pořízení
a zprovoznění mohou být částečně hrazeny ze získané dotace ze Státního fondu životního prostředí.
Při výběru dodavatele je žádoucí poohlédnout se po profesionální firmě, která zaručí komplexní
servis počínající správným návrhem celého zařízení, bezchybnou instalaci i dlouholetou záruku.
Solární ohřev
141
Ohřev vody s využitím sluneční energie patří mezi nejznámější a komerčně nejúspěšnější metody
využívání slunečního záření.
Výhody
-
široká dostupnost slunečního záření a cena
(energie je zadarmo a provozní náklady solárního
systému jsou minimální)
Části solárního systému na přípravu teplé vody
1. Kolektor
- zachycuje dopadající sluneční záření a
přeměňuje jej v teplo
2. Zásobník
- uchovává ohřátou vodu pro použití v době, kdy nesvítí slunce
3. Doplňkový zdroj energie
- ohřívá vodu v zásobníku v období nedostatku slunečního svitu
4. Regulační systém
- zajišťuje, aby se v době, kdy slunce svítí, teplo přenášelo do zásobníku, a v době kdy slunce
nesvítí, naopak teplo ze zásobníku nevyhřívalo kolektor
- spíná doplňkový zdroj v době, kdy poklesne teplota zásobníku pod nastavenou hodnotu
5. Pomocná zařízení
- spojovací potrubí ventily, expanzní nádoba apod.
Solární kolektor
Absorbér



základní částí solárního kolektoru
zachycuje sluneční záření a mění je v teplo
umístěn v kolektorové vaně, shora
zakryt průhledným krytem (zasklení) a
zespodu opatřen tepelnou izolací →
omezí se tepelné ztráty absorbéru a
zajistí jeho ochrana před vlivy počasí
Účinnost kolektoru



poměr množství tepla, které z
kolektoru získáme, a energie, která na
plochu kolektoru dopadne
vyjadřuje se zpravidla v procentech
závisí na konstrukci kolektoru, na intenzitě dopadajícího záření a na rozdílu teplot mezi teplotou
absorbéru a venkovního vzduchu
142
12.3.
Vzduchotechnická zařízení
Větrací zařízení
Druhy větrání
1. přirozené
 založeno na stoupání teplého vzduchu, který nasává čistý chladný vzduch okny, dveřmi,
ventilačními otvory a šachtami
2. nucené
 odtah zkaženého vzduchu do ventilační šachty nebo jeho nasátí ventilátorem na střeše
a vhánění čistého vzduchu do místnosti
Klimatizace


úprava čistoty, teploty a vlhkosti vháněného vzduchu
ústřední nebo místní klimatizační jednotka
143
12.4.
Elektrická zařízení a rozvody
Rozvod elektrického proudu
1. v elektrárnách z generátorů vysoké střídavé napětí: 6 000 – 24 000 V
2. v transformovnách u elektráren zvýšení na velmi vysoké napětí: 110, 200 nebo 400 kV → snížení
ztrát při přenosu na větší vzdálenosti.
3. oblastní transformovny – snížení na vysoké napětí 22 kV → do rozvodné sítě.
4. v místních transformovnách se napětí snižuje na nízké napětí 380/220 V → do spotřebitelské
sítě.
a) mezi nulovým a fázovým vodičem napětí 220 V
b) mezi fázovými vodiči 380 V (pro elektromotory o větším příkonu než 3 kW)
Elektrický obvod – soustava vodičů, kterou protéká proud
Elektrická instalace – soustava vzájemně spojených elektrických předmětů v daném prostoru
Elektrický předmět – předmět zapojený do elektrického obvodu
Silová zařízení – k výrobě, přeměně a přenosu elektrické energie a její přeměně v práci nebo jinou
energii (světelnou nebo tepelnou)
Sdělovací zařízení – přenos, zpracování, záznam a reprodukci informací (telefon, televize, internet)
Řídící zařízení – k ovládání, ochraně, měření a kontrole
Hromosvod – cesta k přijetí a svedení bleskového výboje do země: jímací zařízení, svod a uzemnění.
144
Vnitřní silový rozvod



začíná vývody z přípojkové skříně (fejfarky) nebo hlavního rozvaděče
hlavní domovní vedení s odbočkami k bytům přes jističe (bimetalové)
na každé odbočce elektroměr a bytová rozvodnice – světelné a zásuvkové obvody nebo přímé
napojení spotřebiče
Vodiče - ploché, můstkové, jednožilové nebo vícežilové – Al, Cu
Kabely - soustava izolovaných vodičů
Druhy vedení
a) povrchové – volně na omítce kotvené příchytkami, na lávkách, roštech, v lištách (průchodkách)
b) polozapuštěné – ploché vodiče pod omítku
c) zapuštěné – v drážkách nebo dutinách konstrukce – chráničky → možnost protažení vedení po
zhotovení konstrukce a následných oprav
12.5.


Vnitřní vodovod
síť potrubí sloužící k zásobování nemovitostí vodou
na veřejný vodovod je napojen vodovodní přípojkou
Druhy vnitřního vodovodu
a) jednotný – voda pitná i užitková
b) oddílný – v jednom potrubí pitná voda (městský vodovod) a v druhém užitková voda (studna –
pro zalévání, praní, mytí auta)
145
Vodovodní přípojka


začíná místem připojení a končí těsně za uzávěrem a vodoměrem
hloubka 1,5 m pod terénem
Části vnitřního vodovodu
1. ležaté potrubí
 navazuje na vodoměr
 pod stropem sklepa, v technickém podlaží nebo v kanálech
2. stoupací potrubí
 v těžišti poloh výtoků:
- v dolní části: vypouštěcí ventil
- v horní části: přivzdušňovací a odvzdušňovací ventil – do klozetové mísy
3. připojovací potrubí
 od stoupacího potrubí k výtokům
Materiály pro nové vodovodní řády
1. PVC
 méně perspektivní trubní materiál se zdravotními výhradami k jeho výrobě, likvidaci
a životnosti → již se nedoporučuje
 snadná montáž, nižší cena
2. PP – polypropylen
 nekovový materiál
 lepší vlastnostmi než HDPE
 montáž - svařování natupo s možností ojedinělých míst pro spojení pomocí tvarovek běžně
užívaných pro opravy
 neprovádět více než jeden spoj na 200 m potrubí
 nutný kvalitní pískový obsyp potrubí a nutné položení vyhledávacího vodiče, jehož volné
konce se vytáhnou do poklopu armatur
 v územích s vyšší hladinou podzemní vody je nutné posoudit materiál na vztlak (je lehcí než
voda)
3. HDPE (PE)
 nekovový materiál s vysokou perspektivou
 vhodný na distribuční rady, nejrůznější shybky, kde se využívá poddajnosti trub
 nutný kvalitní pískový obsyp potrubí a nutné položení vyhledávacího vodiče, jehož volné
konce se vytáhnou do poklopu armatur
 v územích s vyšší hladinou podzemní vody je nutné posoudit použití materiálu na vztlak (je
lehčí než voda)
146
Ochrana proti porušení potrubí


výstražná páska (nebo vyhledávací vodič CY - 4 mm2) uložená ve výšce cca 40 cm nad
potrubím, v modrém provedení s nápisem „Pozor vodovod“
pro pozdější vyhledání trub se na vrchol potrubí připevní měděný izolovaný identifikační
vodič CY 4 mm2, jehož volné konce jsou vytaženy do poklopu armatur nebo poklopu
armaturních šachet
Výtokové ventily, vodovodní baterie a pákové kohouty

2 cm nad nejvyšší hladinou – uzemněny
Potrubí plastové s polyuretanovou izolací (dříve ocelové pozinkované s filcovou izolací)


volně nebo v drážkách a šachtách
kotvení objímkami a závěsy
147
Vzorová skladba vodovodní přípojky (do DN 50 včetně)
1. navrtávací pas
2. zemní souprava teleskopická +
podkladová deska
3. poklop ventilový
4. spojka (přechod na potrubí PE)
5. ventil bez odvodnění (před
vodoměrem)
6. redukce
7. vodoměr (majetek vlastníka
resp. provozovatele vodovodu)
8. uklidňovací kus (dl. 5 x DN vodoměru, muže nahradit vodoměrná násadka)
9. ventil s odvodněním (za vodoměrem)
10. zpětná klapka (není podmínkou, užití schvaluje provozovatel)
11. potrubí vodovodní přípojky
Ochranné pásmo

vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu:
a) do průměru 500 mm(včetně) – vzdálenost 1,5 m
b) nad průměr 500 mm - vzdálenost2,5 m
148
12.6.

Vnitřní plynovod
k vytápění, vaření a přípravě teplé užitkové vody
Plynová paliva
1.



2.



zemní plyn
výhřevnost: 41 MJ/m3
nejedovatý, výbušný
plynovod nebo nádrže
svítiplyn
výhřevnost: 17 MJ/m3
jedovatý
plynovod
3.




propan – butan
výhřevnost: 121 MJ/m3
nejedovatý, výbušný
tlakové lahve
do15 kg v kuchyni; 1 m od zdroje tepla
Plynovodní přípojka
-
začíná připojením na veřejný plynovod a končí před hlavním uzávěrem plynu - min. 0,5 m pod
terénem
Vnitřní plynovod
-
začíná hlavním uzávěrem
končí uzávěry před spotřebiči
Přívod plynu
-
od hlavního uzávěru k plynoměru
Vývod plynu
-
od plynoměru ke spotřebičům
Ležaté potrubí
-
přívod má spád k přípojce a vývod ke spotřebičům - min. 0,2 %
Stoupací potrubí
- prochází nejméně jedním podlažím
- musí být provedeny odbočky pro plynoměry
149
Připojovací potrubí
-
od stoupacího potrubí ke spotřebičům
ukončeno uzávěrem plynu
Hlavní uzávěr plynu
-
trvale přístupný
větratelný prostor
nesmí být v obytné místnosti, koupelně, WC, prádelně, garáži, skladu potravin
-
Plynoměry
trvale přístupny
větratelný prostor
nesmí být v obytné místnosti, koupelně, prádelně, skladu potravin
Plynové spotřebiče
a) otevřené – sporák s troubou – s digestoří nebo prostor 20m3, vařič – prostor 10 m3
b) uzavřené - VAV, nástěnné kotle s přívodem vzduchu – libovolné umístění
Rozvod plynu
-
v plastových trubkách nebo v bezešvých a svařovaných trubkách - značení žlutou barvou
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1.
2.
3.
4.
Jak rozdělujeme technická zařízení budov?
Popiš jednotlivé části kanalizace. Z jakých materiálů se provádí?
Popiš možnosti vytápění.
Popiš jednotlivé části vodovodu a řekni, z jakých materiálů se provádí.
150
Použité zdroje informací
DEHTOCHEMA. Produkty [online]. [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://www.dehtochema.cz/
kategorie-produktu/prehled/1-produkty
EMKOL. Prodej [online]. [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.emkol.cz/eshop/
FATRA. Produkty [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.fatra.cz/cz/produkty/
HELUZ. katalog [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.heluz.cz/katalog/
JUB. Vyrovnávací hmoty [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.jub.cz/vyrobky/
vyrovnavaci-hmoty/?cat=3191
LIAPOR. Produkty [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/cz/produktystavebni-material-pro-hrubou-stavbu
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 591/2006‚ 2006. [online].2006 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://
www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-591
WIENERBERGER. download [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.wienerberger.cz/
ke-sta%C5%BEen%C3%AD-download
YTONG. Produktové skupiny [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.ytong.cz/cs/
content/sortiment.php
ABS-portál. Progresivní betonové konstrukce [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://
www.asb-portal.cz/stavebnictvi/materialy-a-vyrobky/beton/progresivni-betonove-konstrukce-proudrzitelnou-vystavbu-budov
ALMMA. Hliníková okna a dveře [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.almma.cz/cz/
hlinikova-okna/hlinikove-okno-al110.php
BEDNĚNÍ EU. Papírové bednění [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.bedneni.eu/
?pap%EDrov%E9-bedn%ECn%ED,6
BETONSERVER. ArcelorMittal [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.betonserver.cz/
foto?foto=1576&i=1
BETONSERVER. Laboratorní pomůcky [online]. Dostupné také z: 15
DOKA. Systémové skupiny [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.doka.com/web/
products/system-groups/index.cz.php
HELUZ. Produkty [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.heluz.cz/katalog/
KNAUF. Produkty a systémy [online]. [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://www.knauf.cz/
index.php?a=cat.287
LIAPOR. Keramické kamenivo Liapor [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/
151
OKNA MACEK. plastova okna dvere veka [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://
www.oknamacek.cz/plastova-okna-dvere-veka/
SCHIEDEL. Rekonstrukce komínů [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.schiedel.cz/cz/
obnova-kominu
VELOX. Způsob montáže stropů [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.velox.cz/cs/
zpusob-montaze-stropu/
VSB. Konstrukční vlastnosti betonu [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://hgf10.vsb.cz/546/
VHZ1/vyuka/hmoty/vlastnosti.html
VUT v Brně. Dřevěné konstrukce [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/
KDK/bukovska.p/dkce.html
WIENEBERGER.
wienerberger.cz/zdivo
[online].
[cit.
2013-12-10].
Dostupné
z:
http://
www.wienerberger.cz/zdivo
ČESKÉ STAVBY. Rámové lešení Sprint [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://
www.ceskestavby.cz/shop/emkol/emkol-ing-josef-koukal-ramove-leseni-sprint-nahradni-dilynove-leseni-1965508/detail.html
DAPARTS. Stropní deska bednící polystyrenová [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://
daparts.sweb.cz/jsgt%20popis/default.htm
DOKA. Předmontovaná plošina pro monolitické stavby [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z:
http://www.doka.com/web/products/system-groups/doka-safety-systems/working-andprotection-platforms/folding-platform-k/index.cz.php?startPageLanguage=CZ
DOMY-D. Tepelná čerpadla [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.domy-d.cz/
tepelna-cerpadla.htm
FACTORSOLAR. Solární ohřev vody [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: www.factorsolar.cz
FENIXGROUP. Přehled výrobků a jejich použití [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://
www.fenixgroup.cz/pages/cs/produkty/topne-folie-ecofilm/prehled-vyrobku-jejich-pouziti
FSV CVUT. Kombinované spřažené prefamonolitické konstrukce [online]. [cit. 2013-10-06].
Dostupné z: http://prefabrikovana-vystavba.fsv.cvut.cz/index.php?view=kombinovane-systemy
CHLAZENÍ ZLÍN. Klimatizace Zlín [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://
www.chlazenizlin.cz/klimatizace-zlin
KNAUF. Podlahy se systemovou vyhodou [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://
www.knauf.cz/index.php?ID=370
MANEK. Dvojhladička na beton Atlas Copco DYNAPAC BG 70 [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné
z: http://www.manek.cz/zbozi/1980-dvojhladicka-na-beton-atlas-copco-dynapac-bg-70
152
STAZEPO. Rozvodna Šternberk (2008) [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://
www.stazepo.cz/index.php?akce=zakazka&id=29
TOPAS. Inštalácia ČOV Topas [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.covtopas.sk/
index.php?page=instal
TZB INFO. Ideální řešení teplé podlahy [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://stavba.tzbinfo.cz/podlahy/9251-idealni-reseni-teple-podlahy
UNI MAX. Řezačka obkladů a dlažby s vykružovákem [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://
www.uni-max.cz/rezacka-obkladu-a-dlazby-s-vykruzovakem/d/
VELOX. Steny [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.velox.cz/sk/steny/
TZB-INFO. Měření rovinnosti podlah. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/podlahy/8070-merenirovinnosti-prumyslovych-podlah-u-nas-a-ve-svete
NAŠEINFO. Stěny, sloupy a pilíře. Dostupné z:http://www.naseinfo.cz/stavby-astavebnictvi/obvodove-konstrukce-a-materialy/steny-sloupy-a-pilire#ixzz354PUeZlp
JAK TAPETOVAT. Tapetování. Dostupné z: http://jaktapetovat.cz/index.php?modul=rady
TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 6.,
přeprac. Praha: Sobotáles, 2005, 123 s. ISBN 80-868-1709-1.
HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství pro 1. ročník SPŠ stavebních. Vyd. 6., přeprac. Praha: Sobotáles,
2005, 166 s. ISBN 80-868-1712-1.
KOHOUT, Jaroslav. Zednictví: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998,
221 s. ISBN 80-716-9653-6.
ČIHÁK, Jaroslav, KRÁLIKOVÁ, Marcela. Pozemní Stavitelství Pro 1. Ročník SPŠ Stavebních Studijního
Odboru Dopravní Stavitelství a Vodohospodářské Stavby. 1. vyd. Praha, 1988.
TIBITANZL, Otomar a František KODL. Stavební technologie II: pro 2. ročník SOU učebního oboru
zedník. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 1996, 167 s. ISBN 80-859-2017-4.
GREGOROVÁ, Elvíra. Stavební materiály I: pro střední odborná učiliště. 3., nezměn. vyd. Překlad
Olga Pokorná. Praha: SNTL, 1990, 115 s. ISBN 80-030-0265-6.
DĚDEK, Miloň a František VOŠICKÝ. Stavební materiály: pro 1. ročník SPŠ stavebních. 4., upr. vyd.
Praha: Sobotáles, 2002, 216 s. ISBN 80-859-2090-5.
DOSEDĚL, Antonín. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1.
Praha: Sobotáles, 1995, 108 s. ISBN 80-859-2006-9.
HANÁK, Milan. Pozemní stavitelství: Cvičení <<I=01>>. 4. vyd. Praha: České vysoké učení technické,
1994. ISBN 80-010-1134-8.
FLEISS, Manfred. Stavební nauka - zedník. Praha: Wahlberg, 1995, 185 s. ISBN 80-901-6573-7.
153
PAVEL KAČENA, Miroslav Šulc a Obálka a graf. úprava Ivona MALINOVÁ. Odborné kreslení: Pro 2.
roč. učeb. oboru Tesař. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 80-854-2749-4.
KOHOUT, Jaroslav, Antonín TOBEK a Pavel MÜLLER. Tesařství: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a
dopl. vyd. Praha: Grada, 1996, 255 s. Stavitel. ISBN 80-716-9413-4.
154