abstrakta ke stažení
Transkript
stránky ČSLR 15 Česká společnost pro léčbu rány pořádá ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice IX. celostátní kongres s mezinárodní účastí na téma: mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů termín: 27.– 28. ledna 2011 místo konání: Univerzita Pardubice Za předsednictvo výboru ČSLR Záštitu nad kongresem přijali MUDr. Milada Franců, Ph.D. Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno-Bohunice hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc. Dermatovenerologická klinika, FN Brno-Bohunice rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. prim. MUDr. Ivo Bureš Geriatrické centrum Pardubické krajské nemocnice a. s. Program konference čtvrtek 27. 1. 2011 Edukace pacientů s chronickými ránami Markéta Koutná Poradna pro léčbu rány, KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha Aula 9.00 –9.30 slavnostní zahájení 9.30 –11.05 předsedající: Milada Franců, Markéta Koutná Možnosti edukace ve wound managementu Jan Stryja1, Andrea Pokorná2 1 Nemocnice Podlesí a. s. 2 Katedra ošetřovatelství, LF MU Brno Zpráva o ČSLR Milada Franců Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno-Bohunice Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni Nina Müllerová Centrum řízení kvality, FN Plzeň EWMA 2010 – Get the Timing Right Jan Stryja Nemocnice Podlesí a. s. Je možné odmítnout pacienta? Jiří Černý Středisko zdraví s. r. o., Dobříš HOJENÍ RAN © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni MEDIÁLNÍ PARTNER KONFERENCE 1/2011 HOJENÍ RAN stránky ČSLR 16 11.15–12.50 předsedající: Lenka Veverková, Lenka Šeflová Porovnání vlivu Traumacel Biodress, vlhké terapie a klasické terapie na produkci matrixových metaloproteináz a TNF-α (pilotní studie) Jana Franková, Veronika Pivodová, Jitka Ulrichová Ústav lékařské chemie a biochemie, LF UP Olomouc Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP Olomouc Topical silver-impregnated dressings and the importance of the dressing technology Matthias Johannes (Hans) Hoekstra Burns Research Institute (foundation BRI), Beverwijk, the Netherlands Možnosti použití mikromycety Pythium oligandrum na hnisající rány Karel Mencl1, Ivo Bureš2, David Stuchlík3 1 Oddělení klinické mikrobiologie, Pardubická krajská nemocnice, a. s. 2 Geriatrické centrum, Pardubická krajská nemocnice, a. s. 3 Kožní oddělení, Pardubická krajská nemocnice, a. s. Současné postavení, moderní trendy a perspektivy oboru hyperbarická medicína Michal Hájek Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava 15.10–16.50 Klinické sledování efektu terapie kombinace kyseliny hyaluronové a koloidního stříbra Dominika Diamantová Kožní oddělení, Vojenská nemocnice, Olomouc Liečba chronických ulcerácií rôznej etiológie obohatenou plazmou – PRP Hana Zelenková, Júlia Stracenská DOST, Svidník, Slovensko Jak využívat sterilní sety v každodenním ošetřování ran Hervé Million Laboratoires Paul Hartmann, Châtenois, Francie 13.20–15.00 předsedající: Jan Stryja, Hana Pekárková Biologické účinky omega-3 a omega-6 mastných kyselin a jejich vliv na hojení rány Alica Hokynková1, 3, Milada Franců1, Zdeněk Wilhelm2, Břetislav Lipový1, 3 1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno 2 Fyziologický ústav, LF MU Brno 3 Lékařská fakulta MU Brno Vliv vysokomolekulárního hyaluronanu na expresi markerů ovlivňujících proces hojení ran na in vivo modelu miniprasete Radka Weinfurterová, Zuzana Valentová, Jan Kučera, Lucie Vištejnová, Karol Švík, Pavel Klein Contipro Group, Dolní Dobrouč Glukóza a její působení v tkáni Vladimíra Fejfarová, Alexandra Jirkovská Centrum diabetologie, IKEM, Praha Novinky v diagnostice a léčbě diabetu J. Brož Diabetologické centrum, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Aktuality v podiatrické péči Alexandra Jirkovská, Michal Dubský Centrum diabetologie, IKEM, Praha Chirurgické přístupy v léčbě syndromu diabetické nohy s minimálním klinickým dopadem Bedřich Sixta, Petr Herdegen Centrum diabetologie, IKEM, Praha Subanalýza skupiny pacientů s diabetes mellitus v rámci studie MOET K. Roztočil Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha Pedální by-pass v léčbě diabetické nohy P. Janata Chirurgické oddělení, nemocnice Jičín 17.00–18.45 Od základního výzkumu ke klinické aplikaci – pěnové krytí Hans Smola Paul Hartmann AG, Heidenheim, Německo Transkutánní kyslík ve strategii léčby syndromu diabetické nohy a ischemické choroby dolních končetin Robert Ston, Jan Štukavec, Elena Šilhová Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha HOJENÍ RAN 1/2011 předsedající: Vladimíra Fejfarová, Anna Kulakovská předsedající: Ludomír Brož, Marie Melicharová Chirurgická léčba defektu diabetické nohy P. Janata Chirurgické oddělení, nemocnice Jičín Venózní problematika u pacientů s diabetes mellitus Pavlína Pihová Interní klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni stránky ČSLR Prevence recidivy dekubitů u spinálních pacientů po plastice Lia Vašíčková1, Milada Franců2 1 Spinální jednotka, Traumatologické centrum, FN Brno-Bohunice 2 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno-Bohunice Kožní defekty v neobvyklé lokalizaci – kalcifylaxe – kazuistika Martina Horáková1, Lumír Pock2, Ivo Bureš3, Eva Husáková3 1 17 Péče o kůži – radioterapie, stomie, operační rána I. Krbová Chirurgické oddělení, FN Motol, Praha Management ošetrovania open abdomen Daniela Karasová1, 2, ubomíra Ježová1 1 Ústav ošetrovatestva, JLF UK, Martin, Slovensko 2 I. septická JIS, I. chirurgická klinika, MFN, Martin, Slovensko Záchytný systém Flexi-Seal Kateřina Hašová1, Andrea Vilímková2 Kožní oddělení, Pardubická krajská nemocnice 2 Dermatohistopatologická laboratoř Doc. MUDr. Lumír Pock, CSc., s. r. o., Praha 3 Geriatrické centrum, Pardubická krajská nemocnice Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava Chirurgické oddělení, Bohumínská městská nemocnice, a. s.; Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU, Ostrava Využití larev Lucilia sericata v léčbě chronických defektů – kazuistiky Daniel Stehlík, Iveta Hatalová, Bohumil Zálešák, Martin Molitor, Ivo Menšík, Radovan Boča Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc Sestry v akci Ivana Kocourová, Markéta Kročilová, Hana Ammerová, Ludmila Jarošová Centrum pro léčbu rány, Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Lyellův syndrom: odlišné osudy stejné diagnózy Břetislav Lipový1, Hana Řihová1, Markéta Hanslianová2, He- Komplexný prístup k liečbe chronickej rany dolnej končatiny na autoimunitnom podklade Katarína Kasalová, Melinda Martinská Klinika geriatrie a Doliečovacie oddelenie, UN Bratislava – Špecializovaná geriatrická nemocnica Podunajské Biskupice, Slovensko lena Ondrášková3, Nora Gregorová1, Alica Hokynková1, Iva Hufová1, Ivan Suchánek1 1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno 2 Oddělení klinické mikrobiologie, FN Brno 3 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno 1 2 13.20–14.35 Hojení ran s podporou myofasciální-manuální lymfodrenáže (M-MLD) v komplexní terapii Anna Loskotová1, 2, Ivan Suchánek1 1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, LF MU a FN Brno 2 SALVE centrum – Klinika rehabilitace, Vysoké Mýto Posluchárna A2 11.15–12.45 předsedající: Ivo Bureš, Markéta Koutná Uplatnění metod Evidence Based Medicine v léčbě chronických ran z pohledu sester specialistek v geriatrii Andrea Pokorná1, Romana Mrázová2 1 Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno 2 Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto Netradiční hojení ran Iveta Hatalová, Daniel Stehlík Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc Řešení kožních postradiačních reakcí Petra Dopiráková, Zuzana Gřibová Onkologická klinika, FN Ostrava © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni předsedající: Dominika Diamantová, Andrea Pokorná Dekubit… Miroslava Sedláková Chirurgická ambulance, Podhorská nemocnice a. s., Bruntál Na startu ulcus cruris v domácí péči Kamila Vargovská Charitní pečovatelská a ošetřovatelská služba, Charita, Frýdek-Místek Rány a příroda (alternativní léčba dekubitů) Šárka Dalíková LDN, Ostrava-Radvanice Porucha hojení operační rány u pacienta po kardiochirurgickém výkonu Jana Grulichová, Radka Čtvrtníčková, Martin Šimek Kardiochirurgická klinika, FN Olomouc Syndrom diabetické nohy u dialyzovaných pacientů, kde končí naše možnosti? Květa Bečanová, Renáta Procházková, Štěpánka Bachová Interní oddělení Strahov, VFN, Praha 1/2011 HOJENÍ RAN stránky ČSLR 18 Využití polyuretanových pěn v hojení ran Lenka Gavlasová Kožní oddělení, FN Ostrava Najčastejšie chyby v liečbe chronických ulcerácií Hana Zelenková, Júlia Stracenská DOST, Svidník, Slovensko Jak připravit validní kazuistiku Andrea Pokorná1, Romana Mrázová2 1 Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno 2 Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto Bércové vředy a jiné chronické rány infekční etiologie Alena Pospíšilová Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno 12.15–14.20 Pátek 28. 1. 2011 Aula 9.00–10.20 předsedající: Dominika Diamantová, Božena Jelínková Kvalita života jako významný aspekt během léčení rány Karel Bartík Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha Moderní přístup k léčbě meningokokové sepse – kazuistika Iva Hufová1, 3, Jan Maláska2, Břetislav Lipový1, 3, Jitka Vokurková1, 3, Nora Gregorová1, Alica Hokýnková1, 3, Pavel Kobzík1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno 2 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno 3 Lékařská fakulta MU, Brno 1 Systémové a lokální faktory podílející se na vzniku a obtížném hojení ran – možnosti jejich ovlivnění Luboš Sobotka Klinika gerontologická a metabolická, LF UK a FN Hradec Králové Hydrobalance, redukce bolesti a antimikrobiální účinek – vědecké poznatky a aspekty při používání vlhkého krytí s celulózovými vlákny (Suprasorb X a Suprasorb X + PHMB) Michael Schmitz Výzkumný ústav, Lohmann & Rauscher, Rengsdorf, Německo 10.30–11.45 předsedající: Alena Pospíšilová, Andrea Pokorná Použití tkáňové expanze v korekci posstraumatické alopecie Nora Gregorová, Břetislav Lipový, Ivan Suchánek, Iva Hufová, Alica Hokynková, Pavel Kobzík Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno How to improve management of abdominal wounds and of peristomal skin disorders? Rosine van den Bulck Clinic Edith Cavell, Brusel, Belgie President of European Council of enterostomatherapy ECET HOJENÍ RAN 1/2011 předsedající: Lenka Veverková, Milada Franců Chronická rána a infekce Litvik Radek Kožní oddělení, LF OU a FN Ostrava Zaostrené na ošetrujúce materiály s obsahom striebra Júlia Stracenská DOST – Dermatovenerologické oddelenie stacionárneho typu, Svidník, Slovensko Mikrobiologické metody pro hodnocení nových postupů při ošetřování ranných infekcí V. Toršová Antibiotické středisko, Zdravotní ústav v Ostravě Léčba komplikovaných ran L. Veverková, I. Jurnečková, Z. Chovanec, R. Tejkalová, M. Kábela, J. Korbička, J. Žák I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny; Mikrobiologický ústav, Brno Bakteriální kolonizace bércového vředu v dermatologické ambulanci Helena Němcová, Anna Snopková Dermatovenerologická ambulance a stacionář, Nemocnice Sokolov Význam hyperbarické oxygenoterapie v léčbě nehojících se ran a těžkých infekcí Michal Hájek1, Miroslav Koliba2 1 Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava 2 I. interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava Rutinní MRSA screening u pacientů s chronickou ranou Pavel Kobzík1, Břetislav Lipový1, Markéta Hanslianová2, Iva Hufová1, Alica Hokynková1, Nora Gregorová1, Martin Fiala1 1 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno 2 Oddělení klinické mikrobiologie, FN Brno Odběr vzorku na mikrobiologické zpracování z rány v chirurgické praxi – srovnání stěrové a otiskové metody Zdeněk Chovanec1, Lenka Veverková1, Miroslav Votava2, Jiří Svoboda2 1 I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2 Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni stránky ČSLR 19 Postery Podiatrická péče – „za minutu dvanáct“? Monika Kučerová, Alena Stříbrská, Vladimíra Fejfarová Podiatrická ambulance, IKEM, Praha Tecasorb v praxi Vladimíra Šípková, Tajana Ježková Ambulance chronických ran, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha Dokumentace chronické rány v domácí péči – Charity olomoucké arcidiecéze Pavla Kudlová1, Dagmar Remešová2, Zlata Veselská3 1 Ústav ošetřovatelství, Institut zdravotnických studií FHS, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2 Charita Šumperk 3 Charita Olomouc )ZESP5BDVESxVKFTVDIÁ S¹OZWMILÁBFYTVEVKÅDÅS¹OZ EPTUBUFÀOÄTVDIÁ )ZESP5BDq ÒÀJOOÄIZESBUVKFJBCTPSCVKF /07*/," )ZESP5BDKFQPMZVSFUBOPWÁLSZUÅ TIZESPHFMPWPVWSTUWPVLUFS¹EÅLZ UFDIOPMPHJJ"RVB$MFBSEPL¹xFBLUJWOÄ IZESBUPWBUQSPTUÐFEÅS¹OZ1PMZVSFUB OPWÁK¹ESP[¹SPWFÊÒÀJOOÄBCTPSCVKF FYTVE¹UBV[BNLOFIPVWOJUÐNBUF SJ¹MV)ZESP5BDQÐFETUBWVKFWZTPDF VOJWFS[¹MOÅÐFtFOÅQSPMÁÀCVTVDIÕDI JFYTVEVKÅDÅDISBO 7ÕIPEZ pTQPKFOÅQPMZVSFUBOPWÁQÄOZBIZESPHFMV pIZESPHFMTUFDIOPMPHJÅ"RVB$MFBSBLUJWOÄIZESBUVKFS¹OV pQPMZVSFUBOPW¹WSTUWBSZDIMFBCTPSCVKFQÐFCZUFÀOÕFYTVE¹U pWIPEOÕQSPTVDIÁJFYTVEVKÅDÅS¹OZ pa*OJUJBM5BDLnQSPTOBEOPVBQMJLBDJCF[QÐJMFQFOÅLS¹OÄ pKFEOPEVDI¹WJ[V¹MOÅLPOUSPMBBCTPSQÀOÅLBQBDJUZ pWÕUFÀO¹LPNCJOPWBUFMOPTUTLPNQSFTJWOÅUFSBQJÅ © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni 7ÅDFJOGPSNBDÅOBKEFUFOB XXXIBSUNBOOD[XXXMFDCBSBOZD[ OFCPOB[¹LB[OJDLÁMJODF 1/2011 HOJENÍ RAN stránky ČSLR 20 Abstrakta Abstrakta přednášek i posterů jsou řazena abecedně podle příjmení prvního z autorů. Do přehledu nebyla zařazena abstrakta, která nebyla dodána do data uzávěrky sborníku. KVALITA ŽIVOTA JAKO VÝZNAMNÝ ASPEKT BĚHEM LÉČENÍ RÁNY Karel Bartík Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha Ošetřování defektů je někdy velmi zdlouhavé a jejich hojení nevede vždy k úplnému zhojení, někdy defekty oscilují, jejich velikost a charakter se během léčení mění a taktika léčení se mění rovněž. Hospitalizace, by indikovaná, není ve většině případů možná a nemocný musí absolvovat léčení ambulantní formou a v domácím prostředí. Současně je třeba – s ohledem na prostředí ve kterém se nemocný pohybuje, jaké jsou jeho fyzické a sociální možnosti, je-li odkázán na pomoc druhé osoby, žije-li sám nebo s rodinou – pomoci nemocnému dodržovat denní režim na úrovni té kvality života, která mu poskytuje psychickou a sociální pohodu. SYNDROM DIABETICKÉ NOHY U DIALYZOVANÝCH PACIENTŮ, KDE KONČÍ NAŠE MOŽNOSTI? Květa Bečanová, Renáta Procházková, Štěpánka Bachová Interní oddělení Strahov, VFN, Praha 15–25 % diabetiků je postiženo syndromem diabetické nohy. Z toho gangréna vznikne asi u 4–10 %, amputace je nutná u 0,5–1 %, což je třicetkrát více než u nediabetiků. Diabetická noha je stav, při kterém jsou postiženy cévy a nervy dolních končetin. Příčinou postižení je diabetes mellitus, který je současně jednou z nejčastějších komplikací chronického selhání ledvin. V důsledku postižení cév a nervů vzniká nejčastěji vřed na plosce nohy, nebo gangréna na prstech dolních končetin. Rozhodující je včasné zahájení léčby na specializovaném pracovišti, které se zabývá nejenom bezprostředním ošetřováním vředů. Na našem pracovišti se zabýváme problémem diabetické nohy u dialyzovaných pacientů. Vyhodnotily jsme některá data, která vám přiblíží jak závažnou komplikací je diabetes pro pacienty s chronickým postižením ledvin. HOJENÍ RAN HOJENÍ RAN 1/2011 ČASOPIS, KTERÝ SPOJUJE HOW TO IMPROVE MANAGEMENT OF ABDOMINAL WOUNDS AND OF PERISTOMAL SKIN DISORDERS? Rosine van den Bulck Clinic Edith Cavell, Brussels, Belgie President of European Council of enterostomatherapy ECET Stomas are not wounds but peristomal skin disorders may require a specific assessment prior to appliances and dressings selection. In spite of a wide range of stoma appliances, ET nurse’s counselling, skin disorders around the stoma are still a significant:problem affecting 30 % of colostomy patients, 60 % of urostomates and ileostomates (Carey et al., Surgery 1993). The peristomal skin is not only exposed to feces, urine and intestinal mucus, it is also exposed to adhesive materials used in ostomy appliances which also causes disorders at times. Therefore, we must have a good understanding of wound management and constantly monitor the condition of stoma and skin in which appliances are applied for long term. The common causes of complications are poor surgical conditions, abdominal distension, pre operative radiotherapy, recurrence of primary disease inappropriate skin care. Most of these above complications will impair pouch adhesion and consequently cause leakage and skin disorders due to contact of effluents on to the skin. Skin disorders may also be due to internal causes. In order to identify the cause, it is essential to look for changes in the patient’s condition when skin disorders occur. The first steps in the management of peristomal skin are to assess the skin damages, to identify the cause and if this can be done, efforts should be made to eliminate it. If these basic rules are not observed and if care just relies on treatment of symptoms the problem will become more complex. Actually, a clear understanding of healing mechanisms and a knowledge of dressings characteristics are very helpful to assess and manage peristomal skin disorders and surgical wounds when the skin is traumatized or when the wound is left to heal by secondary intention. The healing process may be improved by the appropriate use of modern dressings such as hydrocolloids, hydrofibers, alginates… New modern “synthetic” dressings are used: to offer optimal healing conditions; to isolate the wound; to protect the wound from contamination and maceration; to control exudate; to prevent frequent appliances removals; to remain several days on the wound to promote healing. Modern dressings are commonly used on wounds but it is known from experience that such dressings, in comparison of skin barriers, cream, powders will promote better healing, when used to manage peristomal skin disorders. © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni stránky ČSLR However, at the present time, there is no ideal dressing to manage wounds or peristomal skin disorders. It is thus important: to have a good knowledge of dressings mechanisms; to assess the patient, the stoma and the peristomal skin disorders; to identify and eliminate the cause of skin problems; to select the most appropriate dressing and appliances; to decide which is the best procedure to be applied. JE MOŽNÉ ODMÍTNOUT PACIENTA? Jiří Černý Středisko zdraví s. r. o., Dobříš Každý občan ČR má právo na ochranu zdraví. Jedním z práv pojištěnců zdravotních pojišoven je svobodná volba lékaře. Jaké jsou však možnosti druhé strany poskytující zdravotní péči? Podle zákona č. 48/1977 Sb. je možné odmítnout pacienta v ambulantní sféře pouze ze dvou důvodů: a) nadměrná pracovní zátěž lékaře, který by mohl ohrozit přijetím dalšího pacienta kvalitu poskytované péče; b) přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Na základě ustanovení § 2 Etického kodexu České lékařské komory má lékař právo odmítnout péči o nemocného je-li přesvědčen, že se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi ním a pacientem. V takovém případě je však zajistit vhodný postup v pokračování léčby. Zákon č. 48/1997 Sb. stanoví i povinnosti pacienta, mj. poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim, dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí a vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví. V tomto zákoně však chybí sankční ustanovení, které by definovalo postihy proti pacientům porušujícím tato ustanovení. Jedním z opatření, které by alespoň částečně mohlo řešit současný stav, kdy je lékař téměř bezmocný proti problémovému pacientovi, je informace o možnosti ukončení léčby z etických důvodů (ztráta důvěry) v případech, kdy dojde k závažnému porušení léčebného režimu. Tuto informaci obdrží pacient spolu se základními pokyny k léčebnému režimu před zahájením léčby a souhlas projeví podpisem. 21 Současná nabídka převazových materiálů nám umožňuje zajistit nejvyšší komfort v péči o ránu a současně snížit časovou náročnost práce sestry u převazu. V našem příspěvku prezentujeme kazuistiky péče o ránu přípravky na přírodní bázi Revamil hydrofilní gel a Chitoskin. Revamil hydrofilní gel je připraven ze 100% čistého lékařského medu, je určen pro ošetřování jak ran chronických tak akutních. Rychlé zhojení rány je dosaženo kombinací vlhkého prostředí rány, antibakteriálních vlastností a protizánětlivých účinků. Revamil má reprodukovatelně velké množství vlastností, které jsou funkční při ošetřování rány. Med pro použití v přípravcích Revamil je vyráběn speciální metodou v kontrolovaných podmínkách ve vlastní správě. Nejdůležitější vlastnosti přípravku Revamil jsou: dokonale se dostává do rány; antibakteriální ochrana; zklidňuje ránu; zvlhčuje prostředí rány; neutralizuje zápach z rány; žádné zbytky v ráně; snižuje bolest; bez alergických reakcí; hygienický; efektivní proti kmenům MRSA. Chitoskin – přírodní polysacharid, který se nachází ve skeletech korýšů, buněčné stěně hub a kvasnicích: má velkou absorpční schopnost; použití jak pro akutní tak nehojící se rány; vhodný k léčbě ran s vysokým obsahem exsudátu a rány infikované; aplikace přímo do rány; vysoká podpora granulace; hemostatikum. KLINICKÉ SLEDOVÁNÍ EFEKTU TERAPIE KOMBINACE KYSELINY HYALURONOVÉ A KOLOIDNÍHO STŘÍBRA Dominika Diamantová Kožní oddělení, Vojenská nemocnice, Olomouc Prezentace výsledků klinické studie prováděné na kožním oddělení Vojenské nemocnice Olomouc na podzim 2010. Cílem studie bylo zmapování efektu terapie kombinace kyseliny hyaluronové a koloidního stříbra v léčbě chronických ulcerací. ŘEŠENÍ KOŽNÍCH POSTRADIAČNÍCH REAKCÍ RÁNY A PŘÍRODA (ALTERNATIVNÍ LÉČBA DEKUBITŮ) Šárka Dalíková LDN, Ostrava-Radvanice Péče o kůži chronicky nemocných pacientů patří stále k prioritám v ošetřovatelském procesu. Důslednou prevencí se však ne vždy zcela podaří eliminovat vznik dekubitů. © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni Petra Dopiráková, Zuzana Gřibová Onkologická klinika, FN Ostrava Nedílnou součástí dnešní onkologie je radioterapie. Jedním z nežádoucích účinků této léčby, který se nemalou mírou podílí na fyzickém i psychickém stavu pacienta, je poškození kůže provázené zarudnutím, olupováním a následným poško- 1/2011 HOJENÍ RAN 22 zením pokožky až 3. stupně. Díky dnešním trendům moderního vlhkého hojení se tyto nežádoucí kožní reakce zvládají léčit v krátkém čase a bez bolesti, což pacienti vnímají velice pozitivně. Také díky dlouhodobému výzkumu těchto nežádoucích reakcí byla pod názvem R1 a R2 vyvinuta zcela nová, revoluční technologie pro prevenci a ošetřování kůže při léčbě radioterapií. Pomocí Lactokine Fluid podporuje rychlou regeneraci kožních buněk poškozených zářením. Blahodárně působí již při vzniklém narušení kožní integrity. Minimalizuje reakce způsobené podrážděním pokožky a urychluje obnovu jejího přirozeného stavu. Lactokine Fluid má výrazný protizánětlivý účinek a podporuje rovnoměrnou pigmentaci pokožky. R1 a R2 se snadno aplikuje několikrát za den dle příbalového letáku. GLUKÓZA A JEJÍ PŮSOBENÍ V TKÁNI Vladimíra Fejfarová, Alexandra Jirkovská Centrum diabetologie, IKEM, Praha Vlivem akutních i chronických poruch metabolismu glukózy dochází u nemocných s diabetem k poruše procesu hojení ran. Řada faktorů, které ovlivňují hojení ran (bylo jich popsáno více než 100), je u pacientů s diabetes mellitus určitým způsobem modifikována. Chronická dekompenzace napomáhá rozvoji ischemické choroby dolních končetin (ICHDK), neuropatie a dalších abnormalit, které systémově mění jednotlivé fáze procesu hojení ran. Na podkladě chronické dekompenzace diabetu dále dochází k poruše funkcí imunitních buněk (porucha specifického i nespecifického imunitního systému) podílejících se na reparačních procesech a k tvorbě pozdních produktů glykace (AGE), které ovlivňují hojení ran přímo reakcí s některými komponentami procesu hojení nebo nepřímo přes diabetickou neuropatii nebo angiopatii. Na lokální úrovni byly u diabetiků popsány abnormality funkcí některých buněk (např. fibroblastů a keratinocytů), lokálních působků včetně růstových faktorů a proteolytických enzymů. Dále byly prokázány poruchy uspořádání kolagenu, abnormality epidermální bariéry, abnormální množství granulační tkáně, snížení počtu epidermálních nervů a porucha hojení kostí. Další z hlavních příčin zpomaleného hojení ran u diabetiků může být přítomnost infekce, která je způsobena bakteriálními nebo mykotickými agens, někdy atypickými patogeny. K její vyšší incidenci u diabetiků přispívá nejen horší kompenzace diabetu, ale i již zmiňovaná porucha imunitních funkcí, dále diabetické komplikace, genetické faktory, oxidační stres, přidružené choroby, malnutrice a léky. Neuropatie jako taková ovlivňuje i hojení na lokální úrovni, jelikož nadměrné zatížení vede zvýšením tlaku k lokální ischemii. Závěr Některé z uvedených faktorů, které ovlivňují hojení ran a které mohou být modifikovány diabetem, je možné terape- HOJENÍ RAN 1/2011 stránky ČSLR uticky ovlivnit, zejména kompenzaci diabetu, která působí na valnou většinu vyjmenovaných faktorů jak na lokální, tak systémové úrovni. Práce byla podporována výzkumným záměrem MZO00023001. POROVNÁNÍ VLIVU TRAUMACEL BIODRESS, VLHKÉ TERAPIE A KLASICKÉ TERAPIE NA PRODUKCI MATRIXOVÝCH METALOPROTEINÁZ A TNF-α (PILOTNÍ STUDIE) Jana Franková, Veronika Pivodová, Jitka Ulrichová Ústav lékařské chemie a biochemie, LF UP Olomouc Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP Olomouc Matrixové metaloproteinázy (MMP) jsou skupinou endopeptidáz, které jsou zodpovědné za degradaci mezibuněčné hmoty během fyziologického a patologického hojení ran. Jejich zvýšená produkce byla zjištěna při různých onemocněních, zejména při chronických bércových vředech a jiných chronických onemocněních. Předpokládá se, že zvýšení jejich hladiny během poranění, zánětu a uzdravovacího procesu může být způsobeno zánětlivými mediátory jako je TNF-α, IL-1, které jsou spojovány s jejich zvýšenou expresí. Cílem naší studie bylo porovnat vliv tří typů terapií (klasická terapie, vlhká terapie a Traumacel Biodress) na produkci MMP-2, MMP-9 a TNF-α během hojení chronických bércových ulcerací. VYUŽITÍ POLYURETANOVÝCH PĚN V HOJENÍ RAN Lenka Gavlasová Kožní oddělení, FN Ostrava Úvod Onemocnění žilního systému patří k nejrozšířenějším poruchám zdraví a odhaduje se, že asi 1 % obyvatel ve střední Evropě má bércové vředy žilní etiologie. Bércový vřed je patologická ztráta tkáně, projevující se jako povrchový nebo hluboký kožní defekt v oblasti bérců. Popisuje se u něj lokalizace, tvar, velikost, hloubka, vzhled spodiny a charakter okrajů. Vřed může být solitární, drobný, v predilekci (nad vnitřním kotníkem) nebo plášovitý, zaujímající velkou část bérce. Kůže v okolí vředu bývá výrazně změněna v důsledku porušené trofiky z venostázy. Častou komplikací bércového vředu je erysipel a ekzematizace periulcerózně, vzácně pak spinocelulární karcinom. Největší část bércových ulcerací (85 %) tvoří ulcerace při chronické žilní insuficienci, (10 %) ulcerace arteriálního původu a (5 %) ulcerace jiné příčiny. Kazuistiky 76letý muž s vícečetnými defekty na pravé dolní končetině (PDK) trvající 3–4 roky, vždy zhojeny na dobu asi šesti měsíců. Základní diagnóza: ulcus cruris venosus l. dextri. © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni stránky ČSLR Vedlejší diagnóza: chronická žilní insuficience (CVI) III. stupně, Morbus hypertonicus III. stupně dle WHO, diabetes mellitus 2. typu na dietě, stp. cévní mozkové příhodě s fatickou poruchou. Defekty na bérci s povleklou spodinou, zapáchající, mírná secernace, trofické změny kůže v okolí defektů, bez známek akutního zánětu. Defekty byly ošetřovány po dobu 11 dnů polyuretanovou pěnou (Askina Foam) a oplachovým roztokem Prontosan. Během této doby se podařilo spodinu defektu vyčistit, ta začala mohutně granulovat a místy také epitelizovat. Pacient si po dobu hospitalizace nestěžoval na výrazné bolesti v ráně. Z důvodu častých recidiv defektů byla provedena probatorní excize s výsledkem spinocelulárního karcinomu. 59letá žena s defekty na levé dolní končetině (LDK) Základní diagnóza: pyoderma gangraenosum cruris l. sinistri, ulcus cruris venosus l. sinistri. Vedlejší diagnóza: CVI III. stupně, Morbus hypertonicus, stp. enterorrhagiam, anemia sec., diverticulosis sigmoideae, antrální hemorhagická gastritida. Defekty na LDK při přijetí k hospitalizaci byly povleklé, páchnoucí, hojně secernující s ojedinělou granulací. Byla upravena medikace (nasazeny kortikosteroidy) a lokálně použita vlhká terapie k ošetřování kožních defektů. Oplachy rány byly prováděny roztokem Prontosan, na rozsáhlý defekt na bérci byla aplikována polyuretanová pěna s Ag a alginátem (Askina Calgitrol Ag) a na menší defekt nad kotníkem hydroalginát s Ag (Silvercel). Po 30denní hospitalizaci na kožním oddělení, která byla zkomplikována mohutnou enteroragií pacientky a týdenním pobytem na jednotce metabolické péče interní kliniky, byla pacientka propuštěna do domácí péče se zcela vyčištěnými, hojně granulujícími a epitelizujícími defekty. Byla edukována o způsobu ošetřování kožních defektů a plně soběstačná v jeho provádění. 71letá žena s cirkulárním defektem na LDK. Základní diagnóza: ulcus cruris venosus l. sinistri. Vedlejší diagnóza: onychomycosis pedum, CVI III. stupně, Morbus hypertonicus II. stupně dle WHO, chronická ICHS bez anginy pectoris, NYHA II, aortální, mitrální a trikuspidální regurgitace, známky plicní hypertenze, obezita. Pacientka byla přijata k lokální terapii bércového vředu z důvodu neúspěchu ambulantní léčby. Defekt měl fibrinózní povlak s nekrotickými ložisky, blízké okolí defektu s erytémem a otokem. Lokálně bylo použito kromě oplachového roztoku Prontosan polyuretanové krytí s hydrogelem (HydroTac). Během 22denní hospitalizace bylo provedeno sedm převazů s výsledkem zcela vyčištěné spodiny defektu, spodina byla v niveau s četnými granulacemi a postupující epitelizací. Pacientka byla předána zpět do ambulance chronických ran, kam nadále dochází. Během hospitalizace se pacientka naučila provádět ošetřování defektu a aplikaci bandáží krátkotažnými elastickými obinadly, kterou do té doby sama neprováděla. Závěr Na těchto třech kazuistikách chce autorka ukázat možnosti aplikace polyuretanových pěn u chronických kožních defek- © 2011 GEUM www.geum.org /hojeni 23 tů, které jsou zahrnuty mezi bércové ulcerace. U dvou prezentovaných pacientů bylo příčinou jiné onemocnění než chronická venózní insuficience, a to spinocelulární karcinom a pyoderma gangrenosum. Autorka chce zároveň poukázat na nesporné výhody aplikace polyuretanových pěn při léčbě bércových ulcerací. Doporučuje používání polyuretanových pěn v lokální terapii pro typické vlastnosti daných materiálů, mezi které patří: výborná absorpční kapacita, zachování mikroklimatu v ráně, stimulace čištění rány, neulpívání na ráně, dobrá tvarovatelnost a snadná aplikace na ránu. Snížením frekvence převazů, snížením množství obvazového materiálu a zamezení vzniku bolestí pacientů při převazech (snížením frekvence a množství podávaných analgetik) se stávají polyuretanová krytí, resp. materiály k vlhké terapii, ekonomicky výhodnějšími při ošetřování kožních defektů před používáním klasických obvazových materiálů za předpokladu důkladné diagnostiky rány a posouzení celkového stavu pacienta a jeho spolupráce při léčbě. POUŽITÍ TKÁŇOVÉ EXPANZE V KOREKCI POSSTRAUMATICKÉ ALOPECIE Nora Gregorová, Břetislav Lipový, Ivan Suchánek, Iva Hufová, Alica Hokynková, Pavel Kobzík Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno Hluboké popálení vlasaté části hlavy může vést k rozvoji posttraumatické alopecie. Tato komplikace často způsobuje kosmetické problémy a znesnadňuje resocializaci pacienta. Cílem rekonstrukčních výkonů u posttraumatické alopecie je korekce těchto deformit, směřující ke zlepšení kosmetických výsledků. Rekonstrukční fáze zahrnuje výkony od drobných chirurgických korekcí přes lalokové plastiky až po tkáňové expanze. Použití tkáňových expandérů se stalo v rekonstrukční chirurgii již standardní metodou. Jedná se o silikonové implantáty vkládané do chirurgicky preformované dutiny. Postupným plněním fyziologickým roztokem dochází v průběhu několika měsíců k expanzi zdravé tkáně nad expandérem a jejímu následnému využití ke krytí defektu po excizi jizevnaté tkáně. Přednáška je koncipována formou dvou kazuistik. Jejím cílem je obhájit metodu tkáňové expanze u řešení posttraumatické alopecie. PORUCHA HOJENÍ OPERAČNÍ RÁNY U PACIENTA PO KARDIOCHIRURGICKÉM VÝKONU Jana Grulichová, Radka Čtvrtníčková, Martin Šimek Kardiochirurgická klinika, FN Olomouc Infekční komplikace v kardiochirurgii stále představují vážný medicínský problém spojený s nárůstem morbidity a mortality nemocných. Tyto komplikace způsobují také neméně významný ekonomický problém spojený s nárůstem ná- 1/2011 HOJENÍ RAN
Podobné dokumenty
Včasné hlášení přemístění zvířat na hospodářství je od letošního
Inspektor dozorové organizace bude při kontrole na místě hodnotit soulad výpisu z ÚE
a opožděná hlášení u fyzicky přítomných zvířat na hospodářství v okamžiku kontroly
za období kalendářního roku, ...
ZooDENS - DocSimon.com
nosu, intoxikace, odmítání potravy atd. Proto stanovit správnou diagnózu u zvířete bývá stejně těžké
jako u malého dítěte. Na druhé straně ne vždy je možné včas zkontaktovat gramotného veterinárníh...
Laboratorní příručka - Nemocnice s poliklinikou Havířov
Pitvy zemřelých se provádějí k určení základní diagnózy, komplikací, příčiny úmrtí a ověření
základní diagnózy u osob zemřelých v NsP Havířov.
Zákonná povinnost provést pitvu na oddělení patologie ...
LETÁK vč. PŘIHLÁŠKY - Lékařská fakulta OU
Fakultní nemocnice Ostrava
Fakultní nemocnice v Motole
Fakulta zdravotnických studií OU v Ostravě
abstrakta ke stažení - Nakladatelství GEUM
Poškození kůže hydroxidem sodným – kazuistika
Romana Vrátná