4 Praha se představuje 12 Hotely a jiné ubytování 18 Jídlo a pití 28

OBSAH
4
Praha se představuje
12
Hotely a jiné ubytování
18
Jídlo a pití
18 Až přijde hlad…
28
Praha na dlani
30
48
53
62
68
Pamětihodnosti
Muzea a galerie
Nákupy
Kam večer
Něco navíc: Zábava pro děti
70
Procházky a výlety
Procházky
72
76
78
81
84
86
91
Kafkova Praha
Královská cesta
Karlův most
Židovská Praha
Malá Strana
Vyšehrad
Pomníky slavných na
Novém Městě
94
Důležité informace
96
106
108
124
128
Praha od A do Z
Stručné dějiny
Atlas map
Věcný a místní rejstřík
Závěrem…
Autor:
Thomas Veszelits
se narodil roku 1947.
Absolvent pražské
konzervatoře odešel
po Pražském jaru do
exilu a zahájil kariéru
fejetonisty, fotografa
a autora dokumentárních filmů. Po pádu
železné opony působil
jako východní korespondent. Roku 1995
se stal v Praze
šéfredaktorem novin
Dobrý večerník.
Další léta pak strávil
cestováním mezi
Prahou a Mnichovem.
Hned po příjezdu, ale klidně i později:
Návštěvu Hlavního nádraží si rozhodně
nenechte ujít, secesní interiér stojí
za prohlídku
2
3
JÍDLO
RESTAURACE
A PITÍ
Restaurace
Stylové prostředí, příjemná
atmosféra, výborná kuchyně. Zajděte
sem třeba na večeři o několika
chodech.
Vinohradská 67, Praha 2;
tel. 222 25 624; otevřeno Po–So 11–1,
Ne 11–24 hod. ★★/★★★
Město na Vltavě nabízí bezmála 3000
restaurací, hospod, kaváren, bufetů
a vináren, zastoupeno je na 30 národních kuchyní. Zvláště pro milovníky
piva je Praha opravdové „Zlaté město“. Jen pivnic, v nichž jídlo není to
hlavní, najdete ve městě na 500.
Tu skutečnou Prahu ale najdete tam,
kde je křídou na tabuli napsáno:
utopenci, matesy a pivní sýr.
Bumerang
■ D 16, str. 115
Kdo se bojí nemoci šílených krav,
může zajít do australské restaurace
na báječné steaky z klokaního
a pštrosího masa a jiné speciality
této zajímavé kuchyně. Nápojový
lístek nabízí 13 druhů piva, včetně
kvasnicového, australská vína a řadu
míchaných nápojů.
Londýnská 52, Praha 2; tel. 222 518 572;
Po–Pá 11–24, So–Ne 17–24 hod. ★★★
av
Evald
■ A 15, str. 114
Ideální místo, kam v centru zajít na
oběd. To už ostatně zjistili
i zaměstnanci z okolí, takže tu bývá
náležitě plno. Přijďte raději těsně
před anebo těsně po hlavní obědové
pauze – i když pak už možná bude
nabídka pokrmů prořídlá.
Národní třída 28, Praha 1;
tel. 221 105 222; otvíračka ★★
Nebozízek
■ D 11, str. 113
Letohrádek v renesančním stylu
z roku 1677 leží v půli cesty na kopec
Petřín. V roce 1985 byl zrestaurován.
Restaurace má 55 míst, na terase
je 80 míst. Navíc jsou tu ještě tři
romantické salonky. Pochutnat si
sem jezdí i důležité zahraniční
návštěvy. Losos, kachna, řízek, závin
– a k tomu krásný výhled na
panorama Prahy.
Petřínské sady 411, Praha 1-Malá Strana;
tel. 257 315 329; Po–Ne 11–23 hod.
Budečská 6, Praha 2-Vinohrady;
tel. 224 252 287; Po–So 11–23 hod.,
Ne 12–23 hod ★★
acnv
První novoměstský restaurační
pivovar 33
■ B 15, str. 114
Velká restaurace v Novoměstském
pivovaru. Břicho Prahy plničké
českých specialit. Stěny sklepení jsou
pomalovány jako divadelní kulisy.
Vodičkova 20, Praha 1-Nové Město;
tel. 222 232 448; metro B: Národní,
tram: 3, 9, 14, 24 Po–Pá 8–23.30 hod.,
So 11.30–23.30 hod., Ne 12–22 hod.
★★ až ★★★ acv
acv
Pizzerie Kmotra
Pizzu vám připraví v peci vytápěné
dřevem přímo před vámi. Každý host
si může svoji pizzu pozměnit a přidat
kteroukoli z nabízených surovin. Čerstvé saláty, domácí těstoviny a lasagne. Nejlepší moravská a italská vína.
Rezervace nutná.
V Jirchářích 12, Praha 1;
tel. 224 934 100; Po–Ne 11–24 hod. ★
až ★★
■ A 15, str. 114
Jindřicha Plachty 27, Praha 5;
tel. 257 328 958; Po–Ne 11–24 hod. ★
až ★★
■ A 15, str. 114
Putna
Výtečná mexická kuchyně, masa na
grilu i české speciality za ceny od
59 Kč. K tomu 6 druhů piv. V létě
zahrádka.
Řipská 19, Praha 3 (poblíž stanice metra
A: Jiřího z Poděbrad); tel. 224 251 871;
Po–Pá 11–23 hod., So–Ne 12–23 ★
cv
Pravěk
Tady můžete vyzkoušet pravou
pravěkou hostinu s obrovskými
porcemi masa.
I když se asi ve stejnojmenném hotelu
nebudete moci ubytovat, rozhodně
navštivte Café Evropa
★★★ acdpv
Govinda’s Vegetarian Club
■ C 13, str. 114
Velmi levně se tu nají nejen vegetariáni.
Soukenická 27, Praha 1; tel. 224 816 016;
Po–Pá 11–17, So 8–17 hod. ★
Na Hrázi 5, Praha 8 Libeň,
Po–Pá 12–18 hod. ★
Chudoba 3
■ F 16, str. 115
Zvláštní jméno pro restauraci? Pak je
třeba vysvětlení: Josef Chudoba
provozoval v tomto domě restauraci
už r. 1903. A v této chvályhodné
tradici se zde pokračuje i dnes.
Lemon Leaf
■ A 16, str. 114
Evropské pokrmy a pikantní speciality thajské kuchyně můžete doplnit
exotickým džusem, Budvarem, Velkopopovickým kozlem, Stella Artois či
kvasnicovým Hoegaardenem. Na milovníky vína čeká výběr moravských
vín. Polední menu za 99 Kč.
Na Zderaze 14 (roh s Myslíkovou),
Praha 2; tel. 224 919 056;
Po–Ne 11–23 hod. ★
Pizza West
Vyhlášená pizzerie nabízí kromě klasické italské kuchyně i americká kuřecí křidýlka a mexické speciality. Doporučujeme zvláště kuřecí křidélka v pikantní
nebo medovo-hořčičné omáčce.
Náměstí Bratří Synků 1, Praha 4;
tel. 261 215 740; Po–So 10.30 –2 hod.,
Ne 16.30–2 hod. ★ až ★★
Oživlé dřevo 333 ■ A 10, str. 112
Poetické jméno a úžasný výhled z terasy, příjemné posezení ve stylovém
prostředí u Strahovského kláštera.
Strahovské nádvoří 1, Praha 1-Hradčany;
tel. 220 517 274; Po–Ne 11–23 hod.
(zahrada), 11–23 hod. vinárna ★★★★
až ★★★★★ acv
Pizza Coloseum
■ B 15, str. 114
Domácí těstoviny, pizza, ryby, saláty
v podání italského kuchaře ve velmi
příjemné restauraci.
Vodičkova 32, Praha 1; tel. 224 214 914;
Po–Ne 11–23 hod. ★ až ★★
cdnv
24
25
PAMĚTIHODNOSTI
KLEMENTINUM – KATEDRÁLA
Do poslední fáze budování
Klementina patří Zrcadlová kaple
zbudovaná podle projektu Františka
Maxmiliána Kaňky. Věž tyčící se nad
čtvrtým nádvořím využívali jezuité
jako hvězdárnu.
Po rozpuštění jezuitského řádu byl
klášter přeměněn na knihovnu. V sálech patřících k tomu nejkrásnějšímu,
co lze v Praze nalézt, jsou umístěny
asi 3 miliony knih, 6000 středověkých
rukopisů a 3000 prvotisků.
Staré Město, Křižovnická;
tel. 221 663 111, vstup z Mariánského
náměstí; metro A: Staroměstská;
Po–So 9–19, galerie Út–Ne 10–19 hod.,
koncerty a výstavy jsou ohlášeny na
plakátech
Svatovítská katedrála
29
28
26
27
25
30
1
2
3
32 trifórium s portrétní 33
sochaøskou galerií
11 12 14
10
7
4
5
6
jižní vìž
24 23
22
trifórium s portrétní 35
sochaøskou galerií
9
chór
13
8
21
34
20
19 18
16
15
17
31
gotická katedrála (14. stol.)
dostavba z 19. a 20. stol.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
hlavní vchod (západní prùèelí)
kaple sv. Ludmily (køestní)
kaple Božího hrobu
Thunská kaple
kapitulní knihovna
Hasenburská kaple (pøízemí)
vstup na ochoz vìže
Svatováclavská kaple (korunovaèní komora)
královské mauzoleum
kazatelna
kaple sv. Ondøeje (Martinická)
kaple sv. Køíže,
vchod do královské krypty
královská oratoø
hlavní oltáø
kaple sv. Maøí Magdalény (Valdštejnská)
kaple sv. Jana Nepomuckého
náhrobek sv. Jana Nepomuckého
kaple sv. Ostatkù (Saská èi Šternberská)
kaple P. Marie (Císaøská)
oltáøík sv. Víta
36
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
kaple sv. Jana Køtitele
kaple arcibiskupská (Pernštejnská)
kaple sv. Anny (Nostická)
stará sakristie,
býv. kaple sv. Michala
kaple sv. Zikmunda (Èernínská)
kùrová kaple
nová sakristie
kaple nová arcibiskupská
Schwarzenberská kaple
kaple Bartoòù z Dobenína
východ z krypty
Zlatá brána (jižní prùèelí)
památník polního maršála
hrabìte Leopolda Šlika
dvoudílný øezaný obraz
Pustošení chrámu svatovítského
bronzová socha kleèícího kardinála
Bedøicha Schwarzenberga
ve døevì øezaný obraz
Útìk Fridricha Falckého z Prahy
Karolinum
■ B 14, str. 114
Nejstarší dosud používaná budova
univerzity na evropském kontinentě.
Univerzitu založil v roce 1348
Karel IV. jako první vysoké učení
v celé střední Evropě. Dělila se na
čtyři fakulty: právnickou, teologickofilozofickou, lékařskou a fakultu
svobodných umění. V 18. století
zažili ctihodní profesoři pořádný šok
a obavy o morálku studentů, když na
opačné straně ulice postavil hrabě
Nostic své divadlo. Zde se hrála
Mozartova opera „Figarova svatba“
a později „Don Juan“. Poznávacím
znamením univerzity je gotický arkýř,
další části budovy byly
modernizovány. V aule se pořádají
koncerty.
Staré Město, Železná; metro A:
Staroměstská
SV.
VÍTA
nese 28 štíhlých pilířů. Kaple pod
sloupovými arkádami jsou zasvěceny významným světcům a církevním
hodnostářům. Bývalý kancléř
prezidenta Havla Karel Schwarzenberg se tu dokonce může pomodlit
u rodinného oltáře (předposlední
kaple u východu vpravo, č. 28 na
plánku). Dvě starší jižní věže jsou
vysoké 88 m, ale hlavní věž je
dokonce ještě o 11 m převyšuje.
Tady se při slavnostních příležitostech rozeznějí největší zvony
Čech, ten nejmohutnější z nich,
Zikmund, je 17 tun těžký, 2 metry
vysoký při průměru 2,5 metru.
Prohlídku začněte v královské
kryptě. Jen uměnímilovný císař
Rudolf II. leží ve své původní
renesanční cínové rakvi. Ostatní
panovníci dostali ve 30. letech
20. století nové sarkofágy.
Tajuplné zvuky uslyšíte pod
královskou oratoří, která opřena
o sloup připomíná korunu stromu
díky naturalistickému ornamentu
v podobě propletených větví. Byla
zřízena za Vladislava II.
Jagellonského a spojena přímo
s jeho komnatami. Díky tomu, že je
chráněna před pohledy zdola,
utvrzovala modlící se lid v tom, že je
král při modlitbách stále přítomen.
Skvostně září bílý mramor
královského mauzolea s postavami
Ferdinanda I., jeho manželky Anny
a jejich syna Maxmiliána II. Na
stěnách mauzolea jsou vytesané
kartuše s poprsími Karla IV. a jeho
čtyř žen, Václava IV., Ladislava
Pohrobka a Jiřího z Poděbrad.
Při pohledu vzhůru na chór
pocítíte závrať. Na triforiu nad
pilířovými arkádami najdete galerii
21 portrétních bust. Kromě členů
panovnické rodiny a pražských
arcibiskupů tu najdete i oba
stavitele chrámu – Matyáše z Arrasu
a Petra Parléře. Druhý z nich projevil
při stavbě i smysl pro humor, když
na jižní chór umístil, tak aby nebyly
Katedrála sv. Víta ■ c, d 2, str. 33
K důkladné prohlídce potřebujete
alespoň půl dne. Tento gotický
symbol Prahy je víc než „jen“ kostel.
Střetávají se tu moc a náboženství,
kult a kultura, je to památník
i poutní místo, muzeum a zároveň
klenotnice. Ve 124 m dlouhém
a 33 m vysokém dómu bývali
korunováni čeští králové. Zde také
odpočívá: Karel IV., jenž v roce 1344
položil základní kámen katedrály,
vedle svého syna Václava IV. a svých
čtyř manželek. Pochováni tu jsou
i další čeští králové včetně toho
husitského, Jiříka z Poděbrad. Leží tu
i některé dcery Marie Terezie.
Na nesmrtelné slávě chrámu se
podílela celá řada stavitelů: jako
první Francouz Matyáš z Arrasu, od
roku 1352 Petr Parléř, který tehdy
postavil téměř půlku Prahy včetně
Karlova mostu. Jeho mistrovské dílo
však bylo dokončeno až o 600 let
později. Na základě Parléřových
plánů byla dostavba chrámu
dokončena v roce 1929.
Trojlodní katedrála je v ose
příčné lodi široká 60 m a klenbu
37
KARLŮV
KARLŮV
MOST
Karlův most
M
ožná bychom se mohli přít o to, kde vlastně
bije srdce Prahy. Bezesporu je to tam, kde
se scházejí všechny cesty – tímto místem je Karlův most. Toto místo je oblíbeným cílem nejen
zahraničních turistů, ale na procházku sem zajdou i Pražané a výletníci z celých Čech. Obživu
tu hledají také kejklíři a pouliční muzikanti.
Vedle flašinetáře tu hraje dixieland, o kousek dál
malíř zhotovuje rychlé portréty a všude se pletou
prodavači nabízející různé cetky a kočičí zlato.
Každý z nich tu najde vděčné zákazníky. Nemůžete navštívit Prahu a alespoň jednou nepřejít
Karlův most.
V pověstech se říká,
že maltu na most
vylepšili vajíčky
a vínem, aby most
vydržel na věčné
časy a nikdy nebyl
zničen
U
ž v roce 1158 tu byl postaven na místě starého dřevěného mostu nový kamenný most,
kterému se na počest manželky krále Vladislava
(právě v tom roce získal od Fridricha Barbarossy
dědičný královský titul) říkalo most Juditin. Později však byl poničen velkou vodou a Karel IV. se
rozhodl postavit z pískovce nový, který už by vydržel navěky. Jeho geniální stavitel Petr Parléř,
který se už osvědčil při stavbě Svatovítské
katedrály, se tedy roku 1357 dal do práce.
Po 45 letech práce byl most hotov: 520 metrů
dlouhý, 10 metrů široký, podepřený 16 oblouky.
Na Malostranskou mosteckou věž můžete vystoupit. Původně patřila k městskému opevnění
z 12. století. Mladší Staroměstská mostecká věž
je zdobena trojicí soch: uprostřed je sv. Vít, patron mostu, a po stranách budovatelé mostu
vpravo Karel IV. a vlevo jeho syn Václav IV.
Karlův most však proslavila především velkolepá galerie soch pod širým nebem. Jako první
získal své místo roku 1683 sv. Jan Nepomucký,
jako poslední sousoší Cyrila a Metoděje, které
sem roku 1928 dalo postavit ministerstvo školství. Mezi tím se stalo dobrým zvykem, že každý,
kdo chtěl něco znamenat, věnoval na most
sochu světce. Proto jsou to sochy patronů šlechtických rodů, kostelů i světských institucí. Například lékařská fakulta tu nechala postavit sousoší Salvátora a svatých Kosmy a Damiána, které
78
MOST
Karlùv most
Malostranská mostecká vìž
1464
Vìž Juditina mostu
1188
sousoší Salvátora se
sv. Kosmou a Damiánem
1709
sv. Václav
1858
sv. Vít
1714
sousoší sv. Jana z Mathy,
Felixe z Valois a sv. Ivana
1714
sv. Filip Benitius
1714
sv. Vojtìch
1709 (kopie 1973)
sousoší sv. Luitgardy
s Ukøižovaným
1710
schody na Kampu
sv. MikulᚠTolentinský
1708 (kopie 1969)
sv. Kajetán
1709
sv. Augustin
1708 (kopie 1974)
sousoší sv. Vincence Ferrarského
a sv. Prokopa 1712
na høebenu pilíøe: Bruncvík
16. století (kopie 1884)
sv. Juda Tadeáš
1708
sousoší sv. Františka
Serafinského s andìly
1855
sv. Antonín Paduánský
1707
sv. Ludmila s malým Václavem
1720
sv. Jan Nepomucký
1683
sousoší sv. Františka Borgiáše
1710
sousoší sv. Norberta, sv. Václava a Zikmunda
1853
sv. Jan Køtitel
1857
sv. Kryštof
1857
sousoší sv. Cyrila a Metodìje
1938
sousoší sv. Františka Xaverského
1711 (kopie 1913)
sv. Anna Samotøetí
1707
sv. Josef
1854
sousoší Piety
1859
sousoší sv. Køíže (Kalvárie)
bronzový zlacený korpus odlit 1629,
kamenné sochy 1861
sousoší sv. Barbory mezi
sv. Markétou a Alžbìtou
1707
sousoší Madony se sv. Dominikem
a Tomášem Akvinským
1708 (kopie 1961)
sousoší sv. Bernarda
pøed Madonou
1709 (kopie)
sousoší sv. Iva
1711 (kopie 1908)
Staromìstská mostecká vìž
kolem 1400
79