1. Kreativita 2. Teorie

1. Kreativita
Atom je základní stavební částice hmoty. Je neodmyslitelně spojen s fyzikou a přírodními vědami. Atom bývá zobrazován jako
symbol fyziky. Proto jsme si ho zvolili i my.
Postup výroby:
Materiál a pomůcky
 kuličky z počítačových myší
 plastové trubičky
 polystyrenová koule
 smršťovací folie
 elektrikářské pásky
 alobal
 lámací nůž
Postup výroby
Výsledný maskot - atom
Polystyrenovou kouli překrojíme
a vydlabeme (jádro atomu).
Kuličky polepíme
elektrikářskými páskami (proton
a elektron). Z plastových
trubiček slepíme elektrikářskou
páskou dráhy elektronů, které
vyrobíme z alobalových kuliček.
2. Teorie
Historie – balóny Dne 5. června 1782 vzletěl první horkovzdušný balón na světě, ve Francii ho vypustili bratři Montgolfierové.
Byl zhotovený z papíru a plátna, to proto, že bratři vlastnili v Annonay papírnu. První pasažéři, tedy ovce, kohout a kachna se
vznesli do výšky 1830 metrů. Později byli bratři uznáni pařížskou Akademií za vynálezce a konstruktéry, dokonce byli pozváni
do Versailles, kde balón předvedli Ludvíku XVI.
Princip balónů Balon (správně také balón, odborně aerostat) je zařízení lehčí vzduchu, které se na principu Archimédova
zákona pohybuje vzduchem. Skládá se z vlastního balónu a koše posádky. Nejčastějším typem balónu
používaným v dnešní době je horkovzdušný balon, plněný zahřátým vzduchem, u řiditelných balónů
pak vzducholodě plněné netečným plynem heliem nebo vodíkem.
Aby se balón vznesl, musí překonat gravitaci. Podle Archimédova zákona na něj působí vztlaková síla,
která závisí na objemu, hustotě okolí a gravitační konstantě. Protože balón plníme horkým vzduchem,
héliem nebo horkým vzduchem, je jejich celková hustota menší než okolní vzduch a mohou stoupat
vzhůru.
Nosnost balónu určuje, jakou náplň zvolíme. Čím bude hustota menší, tím bude větší nosnost. Nejlehčí
plyn je vodík, který je ale nebezpečný (hořlavý a výbušný). Dále můžeme nosnost ovlivnit objemem.
Čím větší objem, tím větší vztlaková síla.
Proč letadlo létá
Běžná dopravní letadla jsou mnohem těžší než vzduch. K tomu, aby se udržela ve vzduchu,
využívají aerodynamické zákony. Na jejich princip přišli lidé při pozorování letu ptáků a
během pokusů s kluzáky. Zjistili, že je třeba, aby křídla letounu měla nesouměrný tvar. Horní
plocha je delší a vzduch se tady pohybuje rychleji než pod křídlem. Má proto také menší tlak.
Naopak na dolní část křídla působí tlak vyšší. Rozdíl obou tlaků se nazývá vztlak a má za
následek držení letadla ve vzduchu. Aby letadlo vzlétlo, musí dosáhnout dostatečně vysoké
rychlosti, díky které vytvoří dostatečný vztlak pod křídly a vznese se. Rychlost, která zajišťuje
udržení ve vzduchu, musí letadlo samozřejmě udržovat také během letu.
Tvar a profil křídel ale nejsou jedinými důležitými vlastnostmi, které ovlivňují vztlak, kterým na letadlo působí okolní vzduch.
Důležitá je také jejich velikost, úhel, hustota vzduchu a výsledná rychlost v úvahu je totiž třeba vzít také rychlost větru, který
ve výšce několika kilometrů, kde letadla létají, proudí mnohem rychleji než na zemi.
2. Praxe a projekt
a) Foukací raketa
Materiál a pomůcky
 plastová trubka
(elektroinstalace)
 barevné papíry
 lepicí páska
 lepidlo
 nůžky
 lámací nožík
Vyřízneme a nalepíme
stabilizační křidélka pro
stabilnější let.
Trubku omotáme
papírem, který slepíme.
Necháme malou vůli, aby
raketa dobře vyklouzla.
Naměříme a vystřihneme
zakončení rakety,
abychom ji z jedné strany
uzavřeli.
Aby kladla raketa menší odpor,
přiděláme špičku.
Naše pracoviště.
Výsledné rakety a trubka pro odpalování.
Závěr
1. Délka letu závisí na úhlu při odpálení. Nejdále létala raketa pod úhlem 450. Rekord byl
2. Délka letu závisela na rychlosti fouknutí. Čím rychleji jsme foukli, tím letěla dál.
3. Pokud jsme raketu nasadili po celé délce na trubku nebo do jedné poloviny, nebyl rozdílu v délce letu. Vysvětlujeme si to
tím, že čas fouknutí byl kratší, než doba, za kterou se raketa vysunula v obou případech z trubice.
Délka letů po úhlem 450
Petra
9m
Jindra
8,4 m
Terka
7,2 m
Michal
9,5 m
Vítek
6m
Marek
5,7 m
Natka
5,4 m
Petr
8,4 m
Matěj
6m
Foukání pod různými úhly přibližně stejnou silou (výška nad zemí 168 cm)
00
300
450
4,4 m
6,7 m
8,6 m
600
6,6 m
Při foukání nás napadlo, že si změříme sílu fouknutí. Použili jsme siloměr PASCO, který dokáže měřit velikost síly v průběhu
času. Trubici o délce 35 cm jsme nasadili na čidlo siloměru, do trubice vložili papírovou kuličku a pořádně foukli. Kulička
narazila na čidlo a my zjistili sílu. Každý si naměřil sílu svého fouknutí.
Siloměr, trubice, papírová kulička
Co nejvíce fouknout
Graf měření – největší fouk byl 4 N
b) Zápalková raketa
Výroba
Materiál a pomůcky
 alobal
 hlavičky od
zápalek (fosfor)
 zápalky
 kancelářská
sponka
Pomůcky
Hlavičky nasypeme na
Alobalovou trubičku nasadíme
alobal, vložíme zápalku a na odpalovací rampu vyrobenou
stočíme alobal. Špičku
z kancelářské sponky.
ohneme a zamačkáme.
Poté zápalku vyndáme,
tím vznikne alobalová
trubička, kde jsou uvnitř
na konci hlavičky ze
zápalek.
Odpálení
Zapálení rakety
Z alobalu vystřihneme
obdélník 12 x 5 cm
Naškrábeme hlavičky ze
zápalek
Hotová raketa
s odpalovací rampou.
Příprava před startem.
Z bezpečnostních důvodů jsme
použili štít.
Po dosažení zápalné teploty
Nejdále létali rakety ze z 5 hlaviček. Pokud
hlavičky uvnitř začnou hořet, plyn
byla vrstva alobalu v okolí zážehu tenčí,
uvnitř trubičky se rozpíná a vystřelí
propálil se alobal do strany a raketa
raketu.
neodstartovala.
Měření – k měření jsme použili 4 rakety vyrobené z 2, 3, 4 a 5 hlaviček od zápalek.
Počet hlaviček
Délka letu a průběh
2
Raketa letěla obloučkem do vzdálenosti 167 cm
3
0 m – raketa se propálila z boku a neodstartovala
4
0 m – raketa se propálila z boku a neodstartovala
5
Rekordní let 4,4 m.