STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI
Transkript
STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI AUTOR: Eduard Petiška NAKLADATELSTVÍ: Albatros Praha ROK VYDÁNÍ: 1971 ILUSTRACE: Zdeněk Sklenář Kniha je vyprávěna v třetí osobě minulého času. Vypravěč vystupuje pouze jako pozorovatel, který je na straně dobra. Toto dílo je žánru báje a pověsti. Záměr autora asi byl seznámit novodobé generace s bohy a zvyky starých Řeků. Děj se odehrává na různých místech, jak v přírodě, tak ve městech, v božském sídle Olympu či v podsvětí. Příběhy se nikdy nemohli stát, jsou smyšlené - když lidé dříve nevěděli čím je způsobena nějaká věc, třeba že Slunce putuje po obloze od východu k západu, tak si vymysleli boha slunce Hélia a jeho sluneční vůz a tak si to vysvětlili. V knížce se mi moc nelíbily ilustrace, byly takové zvláštní, v podstatě by se dalo říct, že byly všechny kresby stejně barevné a lidé a zvířata na nich měli stejný výraz, což na mě nezapůsobilo moc pozitivním dojmem. Kniha se dočkala také filmového zpracování, například filmy Trója a Souboj Titánů. Kniha se mi jako celek líbila. Nejméně se mi líbila pověst Odysseovi cesty, protože mi přišla moc zdlouhavá a taky se mi moc nelíbila pověst Oidipus a Antigona, protože tam vystupovalo spoustu postav a já už se v nich ke konci začínala ztrácet. Nejvíce se mi asi líbila kapitola Erós a Psýché. Přišla mi jako nejnapínavější a líbilo se mi, že bohyně Afrodita zde vystupovala jako krutá bohyně, na rozdíl od ostatních pověstí, kde byla vždy hodná. Taky se mi líbila kapitola Gýges a prsten, kde Gýges ukázal kolik dobra se dá dosáhnout díky jednomu prstenu, i když kouzelnému. Vystupující bohové: Zeus: vládce bohů, zezačátku krutý, později dobrý Héra-bohyně, manželka Dia, královna na Olympu Deméter-bohyně rolníků Pallas Athéna-Diova dcera, bohyně moudrosti, často opatrovala hrdiny na cestách Héfaistos-syn Dia, bůh ohně a kovářů Appolón-bůh světla, věštby, básnického umění, vůdce devíti Múz, které chrání umění Artemis-Apollónova sestra, bohyně lovu Áres-bůh války Afrodita-dcera Dia, bohyně krásy a lásky, střežila štěstí zamilovaným Erós-syn Afrodity, má šípy lásky, oženil se s krásnou Psýché Hermes-posel bohů Dionýsos-bůh vína, velmi veselý Hestia-bohyně ohně a domácího krbu Démétér-bohyně rolnictví a zemědělských plodin Poseidón-bratr Dia, bůh moří, dokázal být i krutý Hádes-vládce říše podsvětí, Diův bratr, manželka Persefona Erinye-bohyně pomsty Hélius-bůh Slunce 1.Prométheus Příběh vypráví o potomkovi božského rodu Titánů Prométheovi, který stvořil prvního člověka na zemi. Naučil lidi všem dovednostem, učil je myslet, pracovat, léčit nemocné a vařit. To se ovšem nelíbilo vládci bohů Diovi. Proto si k sobě jednou pozval Prométhea a řekl mu, že lidé musí přinášet bohům oběti nebo se na ně bohové budou hněvat. Prométheus Dia přechytračil tím, že když si měl Zeus vybrat, co bude obětí, udělal Prométheus dvě hromádky. Na jedné byla vrstva tuku a pod ní kosti skryté tak, že nebyli vůbec vidět. Na druhé hromádce bylo trochu masa. Když to Zeus viděl, vybral si samozřejmě hromádku s kostmi, protože byla větší. Prométheus tedy odhrnul tuk, pod kterým se objevili kosti a od té doby lidé bohům obětují kosti a tuk. Ovšem Zeus se na něho zlobil a rozhodl se, že když už si lidi nechali maso, tak ať ho teda jedí syrové a sebral jim oheň. Lidé tak mrzli a byli stále nemocní. Tak se Prométheus vplížil do paláce bohů na hoře Olymp. Věděl, že tam vždy plane oheň. Nepozorován vzal trochu ohně a vrátil ho zpět lidem. Tím Dia zase rozzlobil a tak Zeus poručil bohům, aby stvořili krásnou ženu. Pojmenovali ji Pandora. Dali jí malou skříňku a do té zlé nemoci, bídu, strasti a bolesti. Když Pandora přišla na zemi, k Prométheovu bratru Epimétheovi, skříňku otevřela a vše zlé z ní vylétlo na zem. Naděje, která byla utlačena na samém dnu skříňky se ven dostala jen v malém množství. Došlo i na Prométhea, kterého Zeus nechal navěky přikovat k vysoké hoře v pohoří Kavkaz. Když viděl, že Prométheus se mu stále nechce podřídit, tak každý den posílal obrovského orla, aby Prométheovi kloval játra, která mu pak v noci dorostla. Takto trávil Prométheus dlouhé roky, až pak šel jednou okolo Diův syn Hérakles a Prométhea osvobodil. 2. Potopa Zeus se dozvěděl, že lidé jsou na sebe zlí, olupují jeden druhého a navzájem se vraždí. Proto se s ostatními bohy dohodl, že na lidi pošle potopu. Všichni lidé zahynuli, až na dva-Deukalióna a Pyrrhu. Ty Zeus nechal žít, protože věděl, že jsou hodní a poctiví. Bohyně Themis jim řekla, jak mohou udělat další lidi, házením kamenů za sebe tak ti dva vytvořili znovu celé lidstvo, které se však od toho předchozího lišilo tím, že lidé byli pracovití a byli na sebe hodní. 3. Faethón Faethón byl syn boha slunce Hélia, ale nikdo mu to nevěřil. Proto se jednoho dne rozhodl, že otce navštíví. V slunečním paláci mu jeho otec slíbil, že mu splní jakékoliv přání, aby dokázal, že Faethón je opravdu jeho syn. Faethón řekl, že chce alespoň jednou vést zlaté spřežení, které je v podstatě slunce. I přes přemlouvání otce si nakonec prosadil svou a vyrazil na cestu, která pro něho znamenala zahynutí. Jeho otec pro něho od té doby každý den truchlí, pozná se to podle rosy, což jsou Héliovi slzy. Jeho sestry se zase ze žalu proměnili v olše. 4. Orfeus Orfeus byl pěvec, který se společně se svou lyrou a písněmi toulal po světě. Každý živočich i rostlina se nad jeho zpěvem pozastavili. Orfeus se jednoho dne oženil s Eurydikou. Orfeus však musel zase na chvíli odejít a nechal Eurydiku samotnou. Ta se vypravila za svými přítelkyněmi a cestou ji uštkl jedovatý had. Zranění podlehla. Orfeus se za ní vypravil do podsvětí. Málem už byli z podsvětí zpátky na zemi mezi živými, když v tom Orfeus porušil slib daný vládci podsvětí-než vyjdou z podsvětí, nesmí se Orfeus na Eurydičin stín ohlédnout. Pokud ano, Eurydika se už navždy vrátí do podzemí a nikdo ji nevysvobodí. Orfeus pak zahynul, když ho pobily opilé ženy. Odebral se pak také do podsvětí, kde se zase šťastně shledal s Eurydikou. 5. Založení Théb Král Agénor měl dceru Europu, kterou unesl krásný býk-bůh Zeus. Král po své dceři truchlil, a tak vysílal do světa posly, aby ji přivedli zpět. Když ji žádný nepřivedl, poslal pro ni svého syna Kadma. Ten se ji tedy vydal hledat. Šel za věštkyní, která mu řekla, že sestru dál hledat nemá a místo toho aby založil město Théby. Tak Kadma se svou družinou došli na určené místo. Družinu mu sežehl zlý drak, ale z dračích zubů se vylíhla další armáda bojovníků a ti se mezi sebou zase začali prát. Nakonec jich pět zůstalo, usmířili se mezi sebou a založili s Kadmem město Théby. 6. Pentheus Kadmova dcera měla syna Penthea. Ten se zajímal pouze o zbraně a nic jiného než boj ho netěšilo. Jednou kolem Théb jel bůh Dionýsos se svoji družinou. Strhli celé město k veselí. To se Dionýsovi nelíbilo. Rozhodl se, že jejich zábavu zastaví. Když však přicházel k veselící se skupince, začalo mu být nějak nevolno, začala se mu točit hlava. Vylezl si na strom, z kterého ho ovšem opilí poddaní shodili a následně ho ukamenovali. 7. Midas Midas byl velký uctívač boha Dionýse. Jednou k němu zavítal Dionýsův vychovatel a Midas na jeho počest vystrojil hostinu. Dionýsos byl tímto gestem potěšen a tak se rozhodl, že Midasovi splní jakékoli přání. Midas si vybral, že chce, aby se každá věc na kterou sáhne proměnila ve zlato. Pak si ovšem uvědomil, že nemůže jíst a pít. Rozjel se zpět za Dionýsem a ten mu poradil, jak se z přání zbaví. Jednou se zas Midas toulal lesem, když Pan a Apollón soutěžili o to, kdo hraje pěkněji. Apollón vyhrál, avšak Midasovi se víc líbily písně Panovi. Rozkřikl se na Apollóna, že Panovi písně jsou hezčí. Ten mu za to nechal narůst oslí uši. 8. Tantalos Tantalos byla král, kterého si bohové oblíbili a tak mu dovolili aby s nimi jedl a pil v jejich chrámu. Tantalos chtěl vyzkoušet, jestli jsou bohové opravdu vševědoucí. Proto jim začal dělat všelijaké nepravosti. Jednou je dokonce pozval na večeři a dal jim k jídlu svého vlastního syna. To už bohové nevydrželi a poslali ho do podsvětí, kde ho trápí. 9. Pelops Pelops byl syn Tantala. Po smrti otce nastoupil na trůn, z kterého ho však svrhl chamtivý král sousední země. Pelops se tak vydal se svým sluhou na dalekou cestu. Došli až do města Pisa, kde vládl král Oinamos. Měl krásnou dceru, ale kvůli věštbě s každým jejím nápadníkem závodil o její ruku na koních. Když nápadník prohrál, byl zabit oštěpem. Pelops dostal koně od boha Poseidona a tak závod vyhrál a mohl si vzít za ženu krásnou Hippodamii. 10. Nioba Nioba byla dcera Tantalose. Provdala se za krále Amfióna a měla s ním sedum dcer a sedum synů. Byla bohatá a šťastná. Začala se povyšovat nad bohyni Léto. Léto ji potrestala tím, že poslala svou dceru Artemidu a syna Apollóna aby zabili Niobě děti. Niobin manžel se pak žalem probodl a Nioba zkameněla. 11. O zlatém rounu V Řecku žil král, který měl manželku božského původu. Měl s ní dvě děti-syna Frixose a dceru Hellé. Král vyhnal svou ženu a místo ní si vzal obyčejnou smrtelnici. Ta byla na děti ošklivá a všemožně je týrala. Královi porodila další dva syny. Protože nechtěla, aby se její synové nemuseli o majetek dělit s Frixosem a Hellé, rozhodla se děti zneškodnit. Chtěla je obětovat bohům, ale děti vysvobodila jejich pravá matka. Poslala jim zlatého berana. Ten je odnesl z oltáře a nesl je dalekou cestou, při níž Hellé spadla do moře. Frixos však přežil a doputoval až k dalekému království krále Aiétése. Za to, že ho u sebe král nechal, daroval mu Frixos zlatého berana. Král z něj pak nechal udělat zlaté rouno, které střeží netvor. 12. Iásón a Médea Iolcký král zemřel a zanechal po sobě syny Aisóna a Pelia. Pelias následníka trůnu Aisóna vyhnal a sám se ujal vlády. Aisón poslal svého syna Iásona na výchovu ke kentaurovi do hor. Ve dvaceti letech se Iáson vydal za Péliem žádat o trůn a při cestě pomohl přes řeku stařence, což byla přeměněná Héra a od té chvíle se stala jeho ochránkyní. Pelias Iásonovi slíbil trůn, když mu přinese zlaté rouno od Aiéta (Frixos byl jejich příbizným). Iáson se s nejstatečnějšími hrdiny Řecka (i Théseus a Orfeus) vydal do Kolchidy. Plavili se na lodi Argó a říkali si argonauti. Po cestě pomohli prokletému starci králi Fíneovi, kterému za zneužití věšteckých schopností Harpyje braly jídlo od úst. Argonauti Harpyje meči zahnali a Fíneus jim za to dal rady. Mezi srážejícími se skálami Symplégadami propluli po zdárném proletění holubice. Při sobě měli bohyni Héru (ochranitelka Iásona) a Afroditu. Aiétova dcera Médea se do Iásona zamilovala a před hněvem otce mu pomáhala - při boji s býky mu dala chránící mast a poradila mu, aby hodil mezi vojáky z dračích zubů kámen, získala pro něj zlaté rouno uspáním draka a setřásla Aiétem vyslané Kolchiďany zabitím jejich vůdce - svého bratra Absyrta. A přestože za to Iáson slíbil Médee, že ji nikdy neopustí, oženil se znovu. Médea od něj utekla na voze taženým draky. 13. Hérakles Syn vládce bohů Dia Hérakles měl už od dětství neuvěřitelnou sílu. Byl však také zlostný a když jednou ze vzteku zabil svého učitele hudby, musel za trest do hor k pastevcům. Pro svůj život si z rozkoše a ctnosti vybral ctnost. Hérakles pomáhal všude, kde ho dobří lidé potřebovali. Příbuzný král Eurystheus toužil Hérakla pokořit, protože mu záviděl jeho sílu. Žádal, aby k němu vstoupil do služby. Hérakles souhlasil, i když nerad, protože ho čekalo deset těžkých úkolů od Eurythea. Hérakles je díky své síle a důvtipu splnil, ale Eurytheus mu dvě práce neuznal. Proto mu dvě ještě přidal. Ale i tyto dva úkoly Hérakles vyplnil, a tak mu král musel dát volnost. Hérakles měl rád dobrodružství, a proto se ucházel bojem o královskou dceru Iolu, ale nezískal ji. Později se mu zalíbila Deianeira, s kterou měl syna Hylla. Při jednom rodinném výletě Deianeiře jeden kentaur, převozník na řece přes kterou se brodili, falešně poradil mast na věrnost Hérakla. Hérakles díky této masti málem zahynul, avšak bohové ho odnesli na Olymp a Hérakles se stal nesmrtelným. 14. Perseus Perseus byl syn Dia a Danaé, dcery krále Akrisia. Akrisius měl být podle věštby zabit svým vnukem. Bál se smrti a tak radši zavřel svou dceru a jejího syna do bedny a hodil je do moře. Vyplavili se na jednom ostrově. Tamnější král si vzal Danaé za ženu. Chtěl se zbavit Perseuse a tak ho poslal do světa pro hlavu Medusy. Každý kdo se na ni podívá zkamení. Perseus však svůj úkol zvládl a oženil se s krásnou Andromedou. 15. Daidalos a Ikaros Daidalos byl největší umělec v Řecku. Jeho nejlepším učedníkem byl Tálos syn Daidalovy sestry. Daidalos se bál, aby Tálos nebyl slavnější než on. Rozhodl se, že shodí Tálose ze skály, tak taky udělal. Byl při tomto činu spatřen a měl být odsouzen. Utekl se svým synem Ikarem na Kypr, kde vládl Mínos, který měl syna Minotaura, napůl člověka napůl býka. Tento tvor sužoval celý ostrov a král mu musel často dávat lidské oběti. Daidalos králi postavil obrovské bludiště, které posloužilo jako vězení pro Minotaura. Poté se ovšem chtěli z Kréty vrátit domů,ale Mínos ho nechtěl propustit a nechal je zavřít do bludiště. Daidalos pozoroval ptáky a našel v nich inspiraci pro útěk. Sestrojil dva páry křídel slepených voskem a svázaných provázkem. Jedno ráno vyletěli na zpáteční cestu. Ikarus šťastný že je na svobodě, vylétl vysoko ke slunci, vosk se rozehřál a peří se uvolnilo. Ikaros se zřítil do moře. Večer vyplavilo moře jen Ikarovu mrtvolu. Daidalos pohřbil Ikara a prchnul na Sicílii. Ostrov, kde pochoval syna připomíná dodnes svým jménem Ikarův osud. Říká se mu Ikária. 16. Théseus Syn athénského krále Aigeus se vydal před lety do světa a už se nevrátil. S královskou dcerou z cizí země měl syna Thésea. Aigeus musel jít do Athén pomoct otci válčit proti Krétě. Mezitím Théseus vyrost a byl z něj silák. Vydal se za otcem do Athén. Athéňané museli dávat poplatek za vraždu syna krétského krále každý devátý rok devět holek a devět kluků Minotaurovi, který žil v krétském bludišti. Théseus Minotaura zabil, vrátil se do Athén a tam pak moudře vládl. 17. Sisyfos Sisyfos byl král, který se nebál bohů ani smrti. Založil město Korint a postavil korintský hrad. Hrad neměl pramen, a proto přemýšlel jak přimět bohy, aby hradu pramen darovali. Sisyfos měl štěstí, protože se říční bůh Asópos dostal do sporu s vládcem bohů Diem. Asópos hledal Dia, ale nemohl vypátrat, kam se Zeus skryl. Sisyfos se doslechl o sporu a rychle pospíšil k Asópovi, aby mu řekl, kde je Zeus. Měl ale podmínku. Chtěl, aby mu za radu vytvořil pramen. Asópos souhlasil. Asópos začal pronásledovat Dia, ale zapomněl, že Zeus rozkazuje bleskům. Zeus mrštil bleskem po Asópovi a sežehl ho. Potom se naštval i na Sisyfa. Poslal mu na hrad Smrt. Když Sisyfos viděl jak se k němu blíží Smrt, vzal provaz a když Smrt vstoupila do místnosti, zavázal ji a hodil ji do komory. Když Zeus zjistil jak Smrt skončila, pozval si k sobě Área, boha války. Ten rozrazil dveře komory a osvobodil Smrt, která Sisyfa odvlekla do podsvětí. Tam teď musí za trest válet do kopce ohromný mramorový balvan, a když ho konečně doválí, kámen mu uklouzne a spadne dolů. 18. Bellerofontes Bellerofontes byl vnuk Sisyfose. Byl podezřelý z vraždy a tak musel utéct z vlasti. Utekl ke králi Proitovi. Ten si ho oblíbil, avšak jeho manželka Bellerofontese u krále Proita pomluvila. Proitos ho poslal ke svému příbuznému, králi Iobatovi se vzkazem, že Bellerofontes je zrádce a že ho má král dát zabít. Král si však Bellofonta taky oblíbil, a tak ho pouze poslal na nebezpečnou výpravu. Král chtěl, aby Bellerofontes zabil Chimairu. Bellerofontes se tedy vydal na cestu a díky pomoci bohyně Athény, která mu darovala uzdu, s kterou Bellerofontes zkrotil Pegase, který mu při boji pomohl, vyhrál nad Chimairou. Bellerofontes chtěl po čase letět na svém Pegasovi k bohům na Olymp, ale kůň ho setřásl ze hřbetu a sám vstoupil do služeb bohů. Bellerofontes se pak utopil v bařině. 19. Meleagros Když se Melagros narodil, předpověděli mu jeho sudičky-Moiry, že bude žít tak dlouho, dokud neshoří jedno dřevěné poleno. Melagrosova matka Althaia poleno schovala do truhly. Melagros vyrostl a musel čelit hněvu bohyně Artemidy. Poslala na krajinu kolem města, kde žil obrovského kance, který vše ničil. Melagros se s mnoha řeckými hrdiny vydal na lov kance. Kance zabili, ale vznikl spor komu náleží kancova kůže. Při sporu zabil Melagros bratra své matky. Ta pak z hněvu vzala poleno, které určovalo Melagrosovi život a zapálila ho. Ten umřel, jeho matka se pak žalem probodla a sestry se proměnili v holubice. 20. Oidipus a Antigona V Thébách vládl král Láios a královna Iokasta. Chtěli mít syna, ale věštba jim řekla, že se jim narodí syn a s ním vstoupí pod jejich střechu neštěstí. Oni ho tedy radši poslali hned po narození do hor s pastýřem, aby ho tam nechal divoké zvěři. Pastýřovi se dítěte zželelo a radši ho odnesl ke svému příteli, pastýřovi který pásl stáda korintskému králi. Pastýř dítě pojmenoval Oidipus a jednou, když šel ke králi, zalíbil se královi Oidipus natolik, že si ho nechal. Král Oidipa vychoval, ale všichni mu tajili, kdo je jeho skutečný otec. Vydal se pro odpověď do Delf. Věštba řekla, že má prchat před svým otcem, protože když neunikne, tak otce zabije a ožení se se svou matkou. Oidipus se tedy toulal po světě, co nejdál od svých pěstounů, o kterých si myslel že jsou jeho rodiče. Jednou se rozzlobil na vozku, který chtěl aby jeho kočáru uhnul z cesty a zabil ho. Pak Oidipus dorazil do Théb, kde se usadila sfinx a každého, kdo neuodl její hádanku shodila ze skály. Oidipus její hádanku uhodl a za odměnu dostal za ženu Iokastu. Narodili se jim dva synové-Eteokles a Polyneikes a dvě dcery-Antigona a Isména. Jednou na Théby padne mor a podle věštby ustoupí, když vrah původního krále Láia bude potrestán. Oidipus se dozvěděl o tom, že je synem Iokasty a že svého otce skutečně zabil-jeho otec byl ten vozka. Za trest si propíchl oči a vydal se z Théb, společně se svou starší dcerou Antigonou. Dorazili do háje bohyní pomsty Ernyí a tam se Oidipus vydal do podsvětí. Mezitím se jeho dva synové v Thébách hádali o trůnomsty Ernyí a tam se Oidipus vydal do podsvětí. Mezitím se jeho dva synové v Thébách hádali o trůn. Hádka vyústila v boj na život a na smrt. Bratři se zabili navzájem, a tak se vlády v Thébách zase chopil Koreón, bratr Iokasty. Ten zakázal pohřbít jednoho z bratrů-Polyneika. Ovšem Antigona se rozhodla že ho pohřbí. Chytli ji u toho stráže a Koreón se rozhodl, že musí být popravena. To se nelíbilo jeho synovi Haimónovi, který si měl vzít Antigonu za nevěstu. Antigona se oběsila na závoji, Hamión se před ní probodl mečem a Koreontova manželka radši taky dobrovolně zvolila smrt. Tak Koreón zůstal sám a vládl smutně až do konce svého života. 21. Filemon a Baucis V chatrné chaloupce na kraji vesnice plné boháčů, žili staří manželé. Když Zeus s poslem Hermem putovali v přestrojení po zemi, zastavili se v této vesničce na noc. Všude je vyhnali, pouze u starých a chudých manželů našli pohostinství. Stařeček Filemon bohům nosil ovoce a stařenka Baucis udělala svátečně večeři. Když Filemon naléval hostům víno, vůbec ze džbánku neubývalo. Tak Baucis bohy poznala. Společně s nimi vystoupili na úbočí hory a pozorovali se slzami v očích, jak Zeus zatopil bohaté statky a jejich chatrč proměnil v palác. Směli vyslovit jakékoliv přání. Chtěli zemřít společně, nevidět hrob druhého. A tak, když nadešel jejich čas, proměnili se ve stromy, které se neustále dotýkají svými větvemi. 22. Erós a Psýché Nejmladší královská dcera Psýché byla ze všech žen nejkrásnější. Lidé o ní říkali, že je nová Afrodita. Přinášeli jí oběti a na opravdovou bohyni zapomínali. To si samozřejmě nedala Afrodita líbit a pověřila syna Eróta, aby Psýché zasáhl šípem lásky. Měla si vzít toho nejhoršího muže. Jakmile Erós Psýché spatřil, neuposlechl. Obě starší královské dcery se vdaly a žily u svých manželů. Král byl smutný, že Psýché nikoho nemá a ptal se bohů, co s tím. Dostal radu, ať dceru oblékne jako do hrobu a zavede na skálu. Tam pro ni přijde ženich. Psýché ze skály zanesl Zefyr do nádherného údolí. V zázračném zámku ji přivítal tajemný hlas, připravil lázeň a vzácné pokrmy. V noci k ní přišel manžel a říkal, že nesmí spatřit jeho tvář. Slíbila, že se o to nebude pokoušet a že u něho zůstane. Mezitím rodiče dostali strach a sestry se vypravily na onu skálu. Volaly Psýché a ta poručila Zefyru, aby je přinesl před zámek. Pak jim ukázala všechen blahobyt, ve kterém žila. Bledly závistí a chtěly vidět manžela. Psýché jim nic neprozradila . Doma sestry rodičům lhaly a předstíraly, že Psýché nenašly. Za několik dní přišly znovu a vyzvídaly o manželovi. Psýché zapomněla, co jim vykládala minule a nová lež byla sestrám podezřelá. Přišly ještě jednou a namluvily jí, že ten muž je drak. Ať si připraví na noc lucernu i nůž a ať ho zabije. Vyděšená Psýché čekala,a jak usnul, posvítila na něj. Spatřila vedle sebe boha Eróta. V úžasu mu kápla olej z lampy na rameno. Erós odletěl za matkou, dostal horečku. Marně ho Psýché hledala po lesích. Šla za sestrami a ty rychle běžely za Zefyrem, protože chtěly Psýché nahradit, ale zabily se, protože Zefyr je neposlechl. Afroditiny pomocnice odvedly Psýché za bohyní. Ta jí uložila úkoly, které Psýché splnila. Afrodita sice stále nechtěůa nic slyšet o Erótově svatbě s Psýché, ale nakonec se za Psýché přimluvil i sám Zeus, vzal ji na Olymp, kde ji učinil nesmrtelnou a konala se vytoužená svatba. 23. Gýges a prsten Chudý pastýř Gýges našel po jedné bouři vchod do jeskyně, z které se vracel s kouzelným prstenem, patřícím jednomu mrtvému. Kouzlo spočívalo v tom, že prsten otočený kamenem do dlaně učinil majitele neviditelným. Gýges tak o všem věděl, protože se jako neviditelný mohl dostat všude, kam viditelný nemohl. Gýges odhaloval zločince a získal tak slávu a stal se královým rádcem. Odhalil i vraha krále a sám nastoupil na jeho volné místo jako manžel královny. 24. Trojská válka Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovodila Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka. Paris Helenu unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, které Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro. Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky nebo hroby. 25. Orestes Král Agamemnón se vrací jako vítěz po desetileté trojské válce a je slavnostně přivítán svou manželkou Klytaimestrou. Po uvítání je lstí vlákán do koupele, kde je Klytaimestrou zavražděn a vlády se chopí Klytaimestřin milenec Aigisthos. Po sedmi letech od Agamemnonovy smrti se do vlasti vrací jeho syn Orestes. Orestes zabije matku Klytaimestru i Aigistha. Sotva dokonal dílo pomsty, slétly se k němu bohyně Erinye, pronásledující pachatele krvavých zločinů. Orestes se odebral, společně se svým přítelem Pyladem do Delf, aby vyslechl věštbu. Věštba pravila, že mají jít do Tauridy a přinést sochu Artemidy, která tam spadla z nebe. Orestes uposlechl věštbu, v Tauridě vládl zlý král. Cizince chycené na svém území dával obětovat bohyni Artemidě. Orestes a Pyladem o tom věděli, avšak nedávali si dost pozor a byli chyceni. Král nařídil obětovat je. Když kněžka bohyně Artemidy přiblížila meč vzpomněl si Orestes na svou sestru Ifigenii obětovanou také bohyni Artemis. Když už se loučil se životem, vyslovil její jméno. Kněžka uslyšela jméno a sklonila meč a řekla králi, že zlá znamení jí přikazují, aby oběť odložila na zítřek. Král nerad svolil. Artemidina kněžka k nim přistoupila a tiše se zeptala Oresta odkud zná jméno Ifigenie. Orestes odvětil, že Ifigenie byla jeho sestra a před lety zemřela také jako oběť bohyni Artemidě. Ovšem ukázalo se, že kněžka je Ifigenie. Té noci spolu ti tři uprchli. Společně odnesli sochu bohyně Artemidy, aby Orestova duše našla klid. Ale ještě dlouho slyšel Orestes nad hlavou píseň Erinyí, až Pallas Athéna se smilovala a rozhodlo o ukončení trestu. Erinye odletěly a Orestes nastoupil na mykénský trůn. 26. Odysseovi cesty Odysseus se po trojské porážce vracel zpět do vlasti. Ale cesta byla tak dlouhá a namáhavá, že ithacký hrdina spatřil svou zemi až po dvaceti letech. Při putování zažil Odysseus se svými druhy mnoho dobrodružství, která znamenala smrt pro celou výpravu kromě něho. Oslepení obra Polyféma, syna boha Poseidona, naznačovalo, že cesta domů nebude nijak jednoduchá. Poseidon, bůh mořských vod, chystal řeckým lodím nástrahy na každém kroku, ale Odysseus jim se ztrátami, ale přece odolával. Projeli šťastně kolem lákavých pěvkyní - Sirén, kolem saně s psími hlavami, i kolem Poseidonovy dcery chrlící vodu. Ale to již z dvanácti lodí plula jen jedna. Ostatní potopili obrovití lidé na jednom ostrově i s druhy. Ale ani poslední přátelé z Odysseovy lodě se domů nevrátili. Nechali se zlákat božským dobytkem, a tak byli potrestáni smrtí. Tak zůstal Odysseus sám a po dlouhém putování konečně spatřil břehy své Ithaky. Musel však ještě pobít nápadníky své ženy a pak teprve se dočkal šťastného a klidného stáří. 27. Poslední příběh bez konce Poslední příběh knihy vypráví o tom, jak vypadalo řecké divadlo a o bozích, které staří Řekové uctívali.
Podobné dokumenty
Antická literatura
Bájní hrdinové: Perseus, Iásón, Théseus, Daidalos a Ikaros, Héraklés, Orfeus,
Péleus, Achillés, Odysseus, Aeneás, Rómulus
• Skutečné postavy: Caesar
Eduard Petiška
práci, vědám i umění. Zvláště vládce všech bohů, Zeus, se mračil den
ode dne víc a víc. Zavolal si Prométhea a řekl mu:“Naučil jsi lidi
pracovat a myslit, ale nenaučil jsi je ještě dobře, jak mají ...
9 / 2010
chlapíka s obřími kotletami posedlo natáčení. Obsesi vysvětluje Guetta náhlým odchodem své matky: Jako by
každá vteřina strávená s jeho blízkými mohla být tou
neopakovatelnou a poslední, nedokázal ...
Stáhnout ve formátu PDF
Jednou byla zasažena americká létající
pevnost, bylo vidět, jak jí hoří křídlo. Co
s ní bylo dál, nevím. Některá letadla po
zásahu odhazovala bomby, pokud možno
mimo vesnice, kráter po takové bombě...
Přiložený soubor
práci, vědám i umění. Zvláště vládce všech bohů, Zeus, se mračil den
ode dne víc a víc. Zavolal si Prométhea a řekl mu:“Naučil jsi lidi
pracovat a myslit, ale nenaučil jsi je ještě dobře, jak mají ...
český jazyk – 9.ročník jazykový rozbor
nebo ve svém pokolení pokládáni pro mravy nebo bohatství za osoby váženější, aby tam bez biřiců, pečetí a hrozících trestů rokovali o svých rozepřích nebo o křivdách, které jim byly způsobeny.
Tehd...
zde - Teiko cup
Skupina E, H – Hřiště 2 ( 13:30 – 19:00 )
Skupina E
1. Frisco Karviná
2. KSF DOXX Žilina (SK)
3. BB Bar Karviná
4. Anonymní alkoholici Levice (SK )
5. JS Bellerofontes Zlín
Skupina H
1. SK Griffin...