Měsíčník informací (archiv)

10
2007
TCHAJ-WAN
Měsíčník
informací
o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
2
3
3
4
5
5
6
6
7
Proč není Tchaj-wan v OSN?
Olympijská pochodeň mine Tchaj-wan
Summit APEC v Sydney
Top 20 tchajwanských globálních
značek
Magnát Terry Gou věnuje tchajwanské
univerzitě obrovský finanční dar
Zlatého lva si z Benátek opět odnesl
Ang Lee
Pražské Národní muzeum představí
české loutky na Tchaj-wanu
Koupání v termálních pramenech
Bezvízový vstup na Tchaj-wan
Na Tchaj-wan bez víz
Zastoupení Tchaj-wanu v OSN
Dne 1. září 2007 vstoupilo v platnost
jednostranné rozhodnutí tchajwanské
strany, podle něhož držitelé platných cestovních pasů České republiky mohou od
1. 9. 2007 vstupovat a pobývat na území
Tchaj-wanu po dobu nepřesahující
30 dnů bez víza. (strana 8)
Tchaj-wan ani na 15. pokus neuspěl s žádostí o vstup do OSN. Valné shromáždění
OSN rozhodlo, že otázka členství Tchajwanu, nebude zahrnuta do programu 62.
zasedání. Tchaj-wan se letos poprvé
ucházel o zastoupení v OSN pod označením „Tchaj-wan“ namísto předchozího
jména „Čínská republika“.
(strana 2)
V Benátkách zvítězil Ang Lee
Zlatého lva – hlavní cenu mezinárodního
filmového festivalu v Benátkách si letos
odnesl tchajwanský režisér Ang Lee za
špionážní drama Touha, opatrnost. Ang
Lee se z triumfu v Benátkách radoval už
před dvěma lety díky westernové romanci Zkrocená hora. (strana 5)
České loutky se představí
na Tchaj-wanu
Národní muzeum v Praze představí české
loutky na Tchaj-wanu. Výstava Tradiční
české loutky začíná v National Taiwan
Museum začátkem listopadu. (strana 6)
Politika
Proč není
Tchaj-wan
v OSN?
Shieh Jhy-wey
Ministr, Vládní úřad pro informace (GIO)
Charta OSN zaručuje všem státům právo na členství. Proč tedy OSN vyčleňuje
Tchaj-wan, národ, který splňuje všechna
kritéria státní suverenity vymezená
v Montevidejské úmluvě z roku 1933 a je
lidnatější než 80 procent členských zemí
OSN?
Základním cílem OSN je podpora svobody a demokracie. Proč se tedy OSN
obrací zády k Tchaj-wanu, zemi, která je
podle výroční zprávy organizace
Freedom House za rok 2006 nejsvobodnější asijskou zemí?
Dalším ze základních cílů OSN je podpora ekonomického a sociálního rozvoje
a odstranění chudoby a nemocí. Proč tedy orgány OSN odmítají značné finanční,
materiální i lidské zdroje, které nabízí
Tchaj-wan, vyspělá země patřící mezi
dvacet nejrozvinutějších států světa
vzhledem k hodnotám HDP, objemu obchodu a zahraničních investic?
OSN je také ochráncem lidských práv.
Všeobecná deklarace lidských práv uvádí:
„Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací…žádný
rozdíl nebude činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá
osoba přísluší.“ Proč tedy orgány OSN ignorují práva 23 milionů obyvatel Tchajwanu?
A co je nejdůležitější, OSN vznikla, aby
zabránila válkám a udržovala mír. Proč
tedy OSN odmítá slyšet výzvy Tchaj-wanu k dialogu a prosby o pomoc, když
Tchajwanská úžina je obecně považována za jednu z oblastí, kde hrozí nejvážnější konflikt ve světě?
Na výše položené otázky existuje stejná odpověď: Vlády jednotlivých zemí
a představitelé mezinárodních organizací
se podvolují tlaku vedení Čínské lidové
republiky. Peking prohlašuje, že Tchajwan je jednou z provincií ČLR a nesmí
tedy získat členství v organizacích, které
vyžadují státní suverenitu. Přestože jen
relativně malý počet zemí se výslovně
přiklání k tomuto tvrzení, většina se
zjevně neodvažuje to otevřeně popírat ze
strachu před ekonomickou či jinou odvetou. Obavy z podráždění Pekingu převažují také v úředním aparátu OSN.
Tchajwanský prezident Chen Shui-bian
předložil 19. července žádost o členství
generálnímu tajemníkovi OSN Pan Kimunovi a potvrdil odhodlání tchajwanského lidu zaujmout právoplatné místo
v OSN. Sekretariát OSN žádost vrátil,
údajně z důvodu „politiky jedné Číny“,
kterou OSN podporuje a která je zakotvena v rezoluci 2758 Valného shromáždění OSN.
Tento postup svědčí o pohrdání
Chartou OSN, jakož i procedurálními
předpisy OSN, podle kterých generální
tajemník automaticky postupuje žádosti
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
I
Tchaj-wan
nesoupeří o právo
řídit Čínu
o členství Radě bezpečnosti a nakonec
Valnému shromáždění. Sekretariát si tak
přivlastnil poradní a rozhodovací práva
členských států.
Postup sekretariátu je znepokojující
také z toho důvodu, že velmi nesprávně
interpretuje povahu tchajwanské žádosti
a význam rezoluce 2758. Žádost v žádném případě neupírá vedení Čínské lidové republiky právo reprezentovat Čínu.
Současně z rezoluce 2758 nevyplývá, že
by Tchaj-wan byl součástí Číny.
Chceme zdůraznit, že Tchaj-wan nesoupeří o právo řídit Čínu. Z tohoto a výše uvedených důvodů žádáme OSN, aby
nám udělila členství pro Tchaj-wan.
Vycházíme z precedenčních případů, kdy
členové OSN užívají jiné názvy než ty, jež
mají zakotvené ve své ústavě.
S přihlédnutím k výše zmíněným okolnostem prezident Chen 27. července předal generálnímu tajemníkovi OSN druhý
dopis, v němž žádal, aby sekretariát OSN
postupoval podle procedurálních předpisů a postoupil žádost Radě bezpečnosti.
Obyvatelé Tchaj-wanu a Číny mají silné
kulturní a jazykové vazby. Nicméně existují mezi nimi obrovské rozdíly. Tchaj-wan
je demokratickou společností založenou
na respektování lidských práv, zatímco Čína je řízena despotickým režimem, který
porušuje lidská práva. Tchaj-wan je mírumilovnou společností, která nikoho neohrožuje. Peking, na druhou stranu, míří tisíci raketami na Tchaj-wan a buduje armádu s cílem rozdrtit Tchaj-wan a odradit
jiné země, aby nám přišli na pomoc.
Tchaj-wan je připraven vést otevřený
dialog s jakýmkoliv národem na jakékoliv
téma. Především očekává, že bude vytvořen rámec pro rozvíjení mírových vztahů
mezi Tchaj-wanem a Čínou. Peking však
odmítá přímou komunikaci s Tchaj-wanem a vynucuje si na ostatních zemích
a organizacích izolaci Tchaj-wanu.
Tento postup vede ke katastrofě. Je
nutné, aby si osvícené národy uvědomily
tuto skutečnost a podpořily členství
Tchaj-wanu v OSN. Přinejmenším by měly využít OSN jako platformu pro umožnění komunikace s Tchaj-wanem, aby byl
zachován a posílen mír ve východní Asii.
(Zdroj: TECO in Prague)
Peking si na poslední chvíli stanovil další
podmínku.
Tchaj-wan poprvé odmítl olympijskou
pochodeň v dubnu tohoto roku. Podle
pořadatelů pekingské olympiády měla
trasa štafety putovat z Japonska do jihokorejského Soulu, severokorejského
Pchjongjangu, vietnamského Ho-či-minova města a odtud do Taipeje. Tchajwan protestoval proti tomu, aby trasa
vedla z Taipeje přímo do Hongkongu,
protože by to naznačovalo, že ostrov je
součástí pevninské Číny.
Peking trasu pochodně nepřizpůsobil,
nicméně obě strany po sérii jednání koncem srpna souhlasily, že se budou řídit
dohodou z roku 1989 podepsanou oběma olympijskými výbory. Peking dále potvrdil, že je ochoten označovat štafetu
v Taipeji za „zámořskou trasu“.
Dohoda ohledně olympijské pochodně
bohužel ztroskotala den před vypršením
termínu. Peking telefonicky vznesl další
podmínku týkající se používání tchaj-
wanské národní vlajky a hymny.
Organizační výbor pekingské olympiády
striktně trval na tom, aby nebyla během
olympijské štafety použita tchajwanská
vlajka nebo hymna.
Tchaj-wan byl připraven usměrnit
použití národních symbolů, pokud by se
to týkalo organizace štafety – což je
v souladu s regulemi Mezinárodního
olympijského výboru. Nemohl však aplikovat stejná omezení na tchajwanskou
veřejnost, která žije v demokracii a má
tudíž právo na svobodu slova a projevu.
Šéf olympijského výboru v Taipeji Tsai
Chen-wei vyjádřil hlubokou lítost nad
výsledkem jednání. Tchaj-wan neboli
„Čínská Taipei“ se nicméně v srpnu příštího roku aktivně zapojí do boje o olympijské medaile.
(Zdroj:
Olympic torch to bypass Taiwan,
Taipei Times, 22 Sep 2007;
tisková zpráva CTOC a Sports Affairs
Council; redakčně upraveno)
hlavní příčinou globálního oteplování
naší planety.
Komuniké obsahovalo i dva konkrétní
body. Členové APEC by měli do roku
2030 snížit o čtvrtinu tzv. energetickou
intenzitu – objem energie potřebný
k produkci jednoho dolaru hrubého národního produktu. Současně přislíbili
rozšířit v příštích dvaceti letech zalesněné oblasti v regionu nejméně o 20 milionů hektarů.
Vytýčené cíle nejsou ovšem pro státy
APEC závazné, což kritizovali ekologové,
kteří schválenou deklaraci označili za
zklamání. Proti jakýmkoli závazkům vystoupily na summitu rozvojové ekonomiky, vedené Čínou a Indonésií, v obavách,
že by takový krok kladl překážky rozvoji
jejich hospodářství. Podle nich by měly
více odpovědnosti za klimatické změny
přijmout vyspělé země.
Deklarace bude sloužit jako důležitý
základ pro prosincovou klimatickou konferenci OSN na Bali, kde by se mělo jednat o nástupnickém dokumentu po
Kjótském protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Tchaj-wan je právoplatným členem fóra APEC od roku 1991 pod označením
„Chinese Taipei“. Účast tchajwanského
prezidenta na jednáních však blokuje Čína, a tak se vysílání neoficiálního zástupce (jmenovaného prezidentem) stalo
zavedenou praxí. Letošním zástupcem
Tchaj-wanu pro vrcholnou schůzku APEC
byl jmenován Stan Shih, počítačový
magnát a zakladatel společnosti Acer
Group.
Tchajwanský prezident Chen Shui-bian
řekl po návratu delegace do vlasti, že je
„nadmíru spokojen“ s vystoupením
tchajwanské mise na summitu APEC.
Politika
Olympijská
pochodeň mine
Tchaj-wan
Trasa olympijské pochodně s ohněm,
který zahájí letní hry v Pekingu v příštím
roce, mine Tchaj-wan. Zástupci olympijských výborů obou zemí se neshodli na
podmínkách, za nichž by olympijská štafeta prošla tchajwanskou metropolí.
Rozhodnutí je definitivní, neboť navzdory téměř půlročnímu vyjednávání
s Čínou se nepodařilo dosáhnout konsensu před vypršením stanoveného termínu. Mezinárodní olympijský výbor požadoval, aby se obě strany dohodly před
20. zářím letošního roku.
Předseda Rady pro záležitosti pevninské Číny (MAC) Chen Ming-tong oznámil, že dohoda ztroskotala, protože
Nejvyšší představitelé členských zemí
Rady pro ekonomickou spolupráci Asie
a Tichomoří (APEC) se na začátku září sešli na summitu v australském Sydney.
Klimatické změny byly jedním z předních
bodů schůzky a bylo jim věnováno
zvláštní prohlášení.
Australský premiér John Howard oznámil, že vůdci 21 států APEC přijali
„Sydneyskou deklaraci“ o klimatických
změnách. V této deklaraci konstatovali
nutnost, aby všechny země světa, ať už
rozvojové či rozvinuté, přispěly podle
svých možností k redukci emisí skleníkových plynů, které jsou podle expertů
3
Summit APEC
v Sydney
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Ekononika
Stan Shih absolvoval kromě schůzek
s americkým prezidentem Bushem a čínským prezidentem Hu Jintaem také jednání s nejvyššími představiteli Japonska,
Jižní Koreje, Singapuru či Ruska.
S čínským prezidentem si podle
Shihova vyjádření vyměnili názory na řadu otázek, včetně například podepsání
investiční dohody, otevření Tchaj-wanu
turistům z Číny nebo zřízení přímých dopravních linek.
Shih se během summitu zaměřil na
přednesení třech projektů. Prvním z nich
byla podpora rozvoje digitálních technologií. Tchaj-wan založil už v roce 2003
digitální centrum s cílem snížit rozdíly
v oblasti informačních a komunikačních
technologií mezi jednotlivými členy
APEC. Shih představil druhou fázi projektu s názvem ADOC 2.0 zaměřenou na
vybudování komplexní spolupráce v této
oblasti.
K dalším předneseným tématům patřil
projekt recyklace a ochrany životního
prostředí organizovaný tchajwanskou
buddhistickou nadací Tzu Chi a projekt
na úsporu energie, zejména ve výškových
kancelářských budovách.
Tchajwanská delegace přednesla během summitu plán s názvem „Green
APEC Opportunity Initiative“, který zahrnuje ekologickou výrobu a spotřebu, „zelený“ průmysl, dále se týká ochrany životního prostředí a předcházení znečišťování životního prostředí.
V souvislosti s dotazy na členství
Tchaj-wanu v OSN Stan Shih během tiskových konferencích a v rozhovorech pro
média jasně podpořil suverenitu Tchajwanu a jeho demokratické právo na pořádání referenda.
(Zdroj:
Shih discusses cross-strait issues with
Hu at APEC, Taiwan Journal, 14 Sep 2007;
tiskové zprávy GIO, redakčně upraveno)
komunikačních technologií a kompletních 3C řešení. V uplynulých letech slavila firma velký úspěch s koženou sérii notebooků a s exkluzivní řadou notebooků
ASUS-Lamborghini.
Tchajwanské globální značky v předchozím roce mohutně posilovaly. Celková
hodnota všech top 20 značek činila
8,444 miliardy USD, což je oproti minulému roku zvýšení o 33%. Hodnocení potvrdilo, že Tchaj-wan je globálním lídrem
v oblasti ODM, EMS a zásobovacích řetězců a že zdejší podmínky pro rozvoj
značkové výroby prospívají regionálnímu
i mezinárodním trhům.
V pořadí už pátý žebříček tchajwanských globálních značek byl vypracován
podle stejné metodologie, jakou uplat-
ňuje poradenská společnost Interbrand
při sestavování Top 100 nejhodnotnějších značek světa (uveřejňuje magazín
BusinessWeek). Metodika hodnocení
značky kombinuje finanční analýzy, tzv.
Role of Branding Index (procento nehmotných příjmů generovaných danou
značkou) a Brand Strength Score (hodnota odrážející konkurenční schopnost
značky), které slouží jako indikátor postavení tchajwanských značek na světovém trhu. Posuzována byla všechna průmyslová odvětví a letošní přehled byl
rozšířen z deseti na dvacet předních značek.
Ekonomika
Top 20
tchajwanských
globálních značek
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Taiwan External Trade Development
Council (TAITRA) ve spolupráci s tchajwanským ministerstvem ekonomiky
a společnostmi BusinessNext a Interbrand sestavily a koncem července zveřejnily žebříček nejhodnotnějších top 20
tchajwanských globálních značek. V čele
hodnocení se umístila společnost ASUS.
ASUS působí na trhu od roku 1990.
Patří k předním dodavatelům počítačů,
Top 20 tchajwanských
globálních značek:
1. ASUS
2. Trend Micro
3. Acer
4. HTC
5. Master Kong
6. D-Link
7. ZyXEL
8. Maxxis
9. Johnson
10. BenQ
11. Synnex
12. Giant
13. Advantech
14. A-DATA
15. Uni-President
16. Transcend
17. GIGABYTE
18. Merida
19. Genius
20. Depo
Exkluzivní řada notebooků ASUS-Lamborghini.
(Zdroj: Top Taiwan
Global Brands 2007 Winners announced,
tisková zpráva, TECO in Prague)
Společnost
Magnát Terry Gou
věnuje tchajwanské
univerzitě obrovský
finanční dar
Magnát Terry Gou, výkonný ředitel
a zakladatel tchajwanské společnosti
Hon Hai Precision Co (firma vlastní pardubický Foxconn CZ), oznámil počátkem
září, že věnuje National Taiwan University 15 miliard NT$ (454,54 milionů
USD) na financování projektů v oblasti
biomedicínského inženýrství a na zřízení
nemocnice na léčbu rakoviny.
Gou podepsal dohodu o finančním daru s rektorem univerzity Lee Si-chenem.
Lee uvedl, že se jedná o největší obnos,
jaký lékařská fakulta obdržela za posledních čtyřicet let.
Gou, který je pokládán za nejbohatšího
muže na Tchaj-wanu, věnuje přibližně
10 miliard NT$ na výstavbu centra na
léčbu rakoviny s kapacitou 500 lůžek
a vznik špičkového protonového centra
pro léčbu nádorových onemocnění.
Dalších 5 miliard NT$ je určeno na
podporu biomedicínského inženýrství, na
zdravotnické vybavení, výzkum, centrum
transplantace kmenových buněk, preventivní lékařství, včasnou diagnostiku
a léčbu rakoviny.
Gou uvedl, že výtěžek vzešlý z těchto
projektů, bude použit na lékařský vý-
zkum a charitativní účely. Gouova manželka podlehla rakovině prsu před dvěma
lety a jeho mladší bratr zemřel na leukémii letos v červenci.
Finanční dar se podle vyjádření rektora
univerzity použije na zřízení biomedicínckého vědeckého parku. Tchajwanská
výzkumná centra na léčbu rakoviny mají
ve srovnání se špičkovými výzkumnými
instituty, jakým je například americký
M.D. Anderson Cancer Center, ještě co
dohánět, řekl dále Lee. Současně vyzval
k dalším finančním darům, které by napomohly ke zvýšení úrovně výzkumných
středisek zaměřených na boj proti rakovině.
(Zdroj: Tycoon Terry Gou
makes massive donation to NTU,
Taipei Times, Sep 5, 2007)
Kultura
Zlatého lva si
z Benátek opět
odnesl Ang Lee
Letos byla v Benátkách výrazně zastoupena zejména anglo-americká kinematografie, asijští tvůrci se přesto opět
skvěle prezentovali. Narůstající dominanci asijské kinematografie potvrzuje
i fakt, že nejvyšší ocenění si v posledních
deseti letech šestkrát odnesli tvůrci
z Asie.
Hlavní ocenění v rámci sekce Mezinárodního týdne kritiků získal tchajwanský režisér Lin Jing-jie za snímek The
Most Distant Course. Příběh tří jedinců
z Taipeje, kteří se rozhodnou pro únik do
malebného prostředí východního Tchaj-
wanu, otevíral také červnový Taipei Film
Festival.
Ředitel Vládního informačního úřadu
(GIO) Shieh Jhy-wey poblahopřál oběma
úspěšným tchajwanským tvůrcům a poznamenal, že Tchaj-wan může být právem hrdý na své filmové tvůrce. GIO věnuje oceněným režisérům peněžitou odměnu z fondu na podporu tchajwanské
kinematografie.
(Zdroj:
Taiwan wins twice in Italy,
Taipei Times, Sep 10, 2007,
redakčně upraveno)
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Záběr z vítězného filmu: femme fatale v podání herečky Tang Wei v doprovodu Tonyho Leunga.
5
Prestižním Zlatým lvem ocenila porota
letošního 64. Mezinárodního filmového
festivalu v severoitalských Benátkách
tchajwanského režiséra Anga Leeho za
jeho erotický thriller Lust, Caution
(Touha, opatrnost). Ang Lee získal stejné
ocenění již před dvěma lety, kdy
v Benátkách uspěl se snímkem Zkrocená
hora, který následně získal v Hollywoodu
i světově uznávaného Oscara.
„Vyzval jsem vás, abyste mě doprovodili a na konci té cesty zůstali se mnou...
jste mými sedmi samuraji a já vaši pomoc potřeboval,“ vyjádřil se v děkovné
řeči režisér na adresu porotců.
Sedmičlenné porotě složené letos výhradně z režisérů předsedal Číňan Zhang
Yimou.
Třiapadesátiletý Ang Lee použil jako
předlohu pro svůj úspěšný film stejnojmennou novelu Eileen Changové. Špionážní thriller s erotickým nábojem je situovaný do válečné Šanghaje čtyřicátých
let.
Vítězný titul získal také cenu pro nejlepšího kameramana. Odvezl si ji Rodrigo
Prieto, který s Leeem natočil i jeho předchozí úspěšný film.
Kultura
Pražské Národní
muzeum představí
české loutky na
Tchaj-wanu
Kulturní výměna mezi Tchaj-wanem
a Českou republikou se úspěšně rozvíjí.
Divadelní oddělení Národního muzea
v Praze připravilo ve spolupráci s tchajwanským muzeem National Taiwan
Museum výstavu s názvem Tradiční české loutky.
Národní muzeum zapůjčilo tchajwanské straně na sedmdesát historicky i výtvarně různorodých loutek a s nimi loutkářské dekorace a opony. Výstava seznámí tchajwanskou veřejnost s českou zemí
a kulturou v širokém slova smyslu.
Ukáže, jak českou krajinu viděli významní výtvarníci, kteří malovali dekorace pro
loutkové divadlo, představí českou vesnici s jejími přirozenými centry (náves,
kostel, hospoda) a dá nahlédnout do světa české pohádky.
Představí různé podoby tradičních českých pohádkových postav (drak, vodník,
víla atd.) a převypráví tři klasické české
pohádkové příběhy. Výstava, jejíž autorkou je Lenka Šaldová, bude slavnostně
zahájena 6. 11. 2007 a potrvá do 6. 1.
2008.
(Zdroj:
Národní muzeum v Praze)
Vznikají tak, že voda proniká puklinami
do zemské kůry do značných hloubek,
kde se vlivem tektonických poruch dostává do blízkosti magmatu. Tam se ohřívá a pak vystupuje nahoru. Její teplota
nedosahuje ale takové hodnoty, aby
umožňovala přeměnu na páru, čímž nedochází ke vzniku gejzírů a ohřátá voda
jen zvolna vytéká zpod povrchu. Ohřátá
voda vytváří unikátní systémy, které se
stého čchingského úředníka, který byl
vyslán na Tchaj-wan, aby zde zahájil těžbu síry. Termální prameny využívalo až
do konce 19. století především původní
domorodé obyvatelstvo, jako zdroj čisté
a horké vody. Čínští přistěhovalci se pramenům vyhýbali.
Širší využití horkých pramenů přišlo až
s japonskou okupací ostrova (18951945), i když Japonci nebyli první, kdo
objevil potenciál místních termálních
pramenů. Předběhl je německý obchodník Ouely, který objevil a prozkoumal
horké prameny v okolí Beitou na severu
Taipeje a v roce 1893 tam zřídil první termální lázně. Po příchodu Japonců se počet termálních lázní rychle rozrostl. Na
severu to bylo zejména v oblasti Beitou
a v okolí hory Yangminshan, na jihu pak
v Guanzhilingu a Sichongsi. V Beitou
Japonci dokonce zřídili vojenskou nemocnici, kde se horké prameny využívaly
k léčbě různých neduhů a k rychlejší rekonvalescenci japonských vojáků.
Volný čas
Koupání
v termálních
pramenech
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Richard Saunders
Ostrov Tchaj-wan sice leží v subtropickém pásmu, teploty mohou přesto klesnout během zimních měsíců až k nepříjemným deseti stupňům. Koupání v horkých pramenech je proto v tomto období
pravým požehnáním.
Vysoká koncentrace horkých pramenů
je dána geografií ostrova. Tchaj-wan leží
na okraji Pacifiku v místech, kde se střetá euroasijská a filipínská zemská deska.
Na styku obou desek se vytváří obrovské
rezervoáry magmatu. Termální či horké
prameny jsou speciálním druhem pramenů, ze kterých vystupuje ohřátá voda
často obohacená o minerální složky.
I
Termální prameny
se využívají
například k léčbě
kožních onemocnění
a revmatu.
využívají pro vytápění, či pro rekreaci
a léčbu.
První písemné zmínky o horkých pramenech na Tchaj-wanu pocházejí z konce 17. století. Objevily se v zápiscích ji-
Tchaj-wan nabízí více než stovku míst, kde se lze vykoupat v termálních pramenech.
Luxusní Spring City Resort.
sy a zvolit moderní pětihvězdičkové hotelové komplexy jako například luxusní
Spring City Resort, Asia Pacific Resort či
SweetMe, které se nacházejí v těsné blízkosti. Zájemci o historii lázeňství v Beitou mohou navštívit muzeum Beitou Hot
Spring Museum, kde se mohou mimo jiné vykoupat v termální lázni.
(Zdroj: Hot-Spring Bathing,
Travel in Taiwan,
No. 23, Sep/Oct 2007,
redakčně upraveno)
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
tel a v překladu znamená „šamanské
doupě“. Velmi příhodný název pro oblast
plnou záhadných výparů, které vystupují
z okolí horkých pramenů.
Prameny vyvěrající v Beitou jsou převážně sirné. Teplota vody se pohybuje od
55 do 58 °C. Voda působí příznivě na
revma a kožní onemocnění. Navštívit lze
nespočet levnějších lázeňských zařízení
podél silnic Chungshan Road, Kuanming
Road, Hsinming Road a Chuandu Road,
nebo je možné sáhnout hlouběji do kap-
7
Po druhé světové válce, kdy se Tchajwan vrátil pod čínskou správu, význam
termálních lázní značně upadl. Oživení
zájmu nastalo až na sklonku let devadesátých. V současnosti najdeme na Tchajwanu širokou škálu využití horkých pramenů: od nejjednodušších zařízení až po
nejluxusnější lázně vybavené veškerým
myslitelným komfortem.
Termální lázně vznikly jako houby po
dešti a najdeme je po celém ostrově.
Valná většina je soustředěna v severních
okresech Taipei, Yilan a Hsinchu a v horských oblastech nejjižnějších okresů
(Kaohsiung a Pingtung). Existuje mnoho
druhů tchajwanských horkých pramenů.
Od sirných v okolí Yangminshanu až po
sodné prameny, které převládají v okrese
Yilan. Všechny však mají údajně jedno
společné – léčebné účinky. Koupání
v termálních lázních je vhodné například
pro léčbu kožních onemocnění, revmatu
či dokonce cukrovky.
Navštívit termální lázně lze přímo
v hlavním městě. Beitou – jeden z nejlepších lázeňských resortů je vzdálený
jen asi dvacet minut jízdy metrem
z centra města. Název Beitou vychází
z jazyka původních domorodých obyva-
Aktuálně
Bezvízový vstup
na Tchaj-wan
Tchajpejská hospodářská a kulturní
kancelář v Praze oznamuje, že s platností
od 1. září 2007 občané České republiky
mohou vstupovat a pobývat na území
Tchaj-wanu bez víza v případě, že pobyt na Tchaj-wanu nepřekročí 30 dní.
Podmínkou pro bezvízový vstup na
Tchaj-wan je český pas platný alespoň
6 měsíců po vstupu do země, zpáteční
letenka nebo letenka a vízum do následující destinace, potvrzená rezervace pro
odlet a trestní bezúhonnost.
Délka pobytu nesmí přesáhnout
30 dní. Pobyt začíná následujícím dnem
po příletu a není možné jej prodloužit.
Bezvízový vstup není možné měnit na
turistické nebo rezidentní vízum.
Místa vstupu do země zahrnují letiště
Taiwan Taoyuan International Airport,
Kaohsiung International Airport, Taitung
Airport, Taichung Airport, a přístavy
Keelung, Hualien, Taichung a Kaohsiung.
Informace o podmínkách vstupu na
Tchaj-wan poskytuje Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze
(Evropská 33c/2590, Praha 6).
E-mail: [email protected]
Tel: 233 320 606, fax: 233 326 906.
(Zdroj: TECO in Prague)
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944,
www.roc-taiwan.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Romana Konrádová.
Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756
Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com,
www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/
Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci
anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména,
kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).