ALGINÁT – organické zlato
Transkript
www.gate2biotech.cz - vše o českých biotechnologiích na jednom místě Číslo 4 čtvrtek 12. června 2008 cena: 0 Kč ALGINÁT – organické zlato V přírodě se nachází celá řada materiálů, které mají obrovský potenciál komerčního využití. Jedním z nich je také polysacharid alginát, který se nejčastěji získává z mořských řas. Ovšem zdá se, že ekonomicky neméně zajímavá je také produkce alginátu pomocí bakterií. Alginát je z mnoha pohledů zajímavý materiál. Jedná se o viskózní gumu, kterou je možno nalézt v hnědých mořských řasách. Nachází uplatnění v celé řadě oblastí. Pravděpodobně nejčastěji se s ním můžeme setkat ve farmaceutickém průmyslu, kde je součástí komerčních výrobků jako jsou Gaviscon, Bisodol nebo Silone (přípravky pro léčbu různých neduhů jako je pálení žáhy nebo zrychlený tlukot srdce). Dále nachází uplatnění v kosmetice, zubním lékařství, protetice ale také textilním průmyslu. V neposlední řadě se alginát používá v potravinářském průmyslu, který využívá schopnosti alginátu tvořit rosol. Zajímavou kuriozitou je například využití alginátu k výrobě „ovocného kaviáru“, se kterým přišel barcelonský šéfkuchař Ferran Adria. Alginát je po chemické stránce polysacharid tvořený dvěma složkami – manurátem (dále si jej označovat jako M) a guluronátem (dále jen G). Obě složky jsou do struktury alginátu zabudovány ve formě bloků, takže v molekule alginátu můžeme střídavě nalézt různě velké oblasti tvořené buď molekulami M a nebo G. Tato zdánlivá maličkost je pro vlastnosti, tedy použití a cenu materiálu velice důležitá. Jak již bylo řečeno, drtivá většina alginátu se vyrábí z mořských řas. Takto získaný alginát je relativně levný, ceny se pohybují v rozmezí 5 až 20 dolarů za kilogram a proto je možno použít jej i například v potravinářském průmyslu. Farmaceutický průmysl je však na čistotu a kvalitumateriálu výrazně citlivější, a proto se ceny speciálního alginátu pro farmacii mohou vyškrábat až k neuvěřitelným 40 000 dolarů za jeden kilogram. Astronomicky vysoká cena materiálu je způsobena problémy, které sebou nese výroba alginátu z mořských řas. Farmaceutický průmysl vyžaduje materiál o přesně definovaném složení – chce konkrétní velikost molekul a určitou konkrétní velikost G – M bloků ve struktuře. To však výroba z mořských řas zajistit nemůže, mořské řasy si produkují alginát velice nejednotné struktury a je prakticky nemožné v masovém měřítku vlastnosti materiálu z řas nějak regulovat. A právě zde se objevuje prostor pro bakteri- ální produkci alginátu, která by měla umožnit vyrobit materiál o přesně definovaném složení a to výrazně levněji než to dokáží mořské řasy. hmotnost se přímo odráží do vlastností materiálu (jako je například viskozita roztoků), s čímž je při praktických aplikacích třeba počítat. Ve světě bakterií můžeme najít dva bakteriální druhy, Ovocný kaviar které jsou schopny alginát produkovat. Jsou to bakterie nesoucí názvy Pseudomonas a Azotobacter. Bakterie Pseudomonas aureginosa, je však patogenní a proto se k průmyslové výrobě nehodí. Naopak Azotobacter vinelandii je neškodná půdní bakterie, která má celou řadu zajímavých vlastností. Spíše z vědeckého hlediska je zajímavá její schopnost vázat vzdušný dusík, ale i v prakticky orientovanému biotechnologickému průmyslu nabízí několik uplatnění. Kromě již zmíněné schopnosti produkce alginátu je bakterie Azotobacter vinelandii průmyslově využívána k produkci bioplastů - polyhydroxyalkanoátů. Takováto schopnost produkce dvou tak rozdílných materiálů jako je alginát a bioplast, je dosti neobvyklá. Nabízí se tedy spřažení obou syntéz, ve které by bakterie zároveň produkovala bioplasty i alginát. To by bylo velice zajímavé a efektivní také z ekonomického hlediska. Podle posledních výzkumů je však tato zajímavá myšlenka v současné době nerealizovatelná. Obě metabolické dráhy vedoucí k alginátu a polyhydroxybutyrátu jsou navzájem regulovány tak, že bakterie významně produkuje pouze jeden z materiálů. Kdo však ví, třeba se časem podaří tuto regulaci obejít a výrobě „dva produkty v jednom procesu“ se tím podaří otevřít dveře. V současné době je již produkce alginátu s využitím bakterie Azotobacter vinelandii dobře prostudována. Bakteriální alginát se od alginátu vyráběného z mořských řas poněkud liší. Především jsou jeho stavební částice bakteriálního materiálu acetylovány a molekuly jsou také větší. Zatímco velikost molekul alginátu vyrobeného z řas se pohybuje v rozmezí 48 až 186 kDa, u bakterií jsou to spíše tisíce kDa, u speciálně připraveného mutantu kmene Azotobacter vinelandii byla dosažena produkce alginátu s velikostí molekul až 4 000 kDa. Jak acetylace tak větší molekulová Alginát se nejčastěji vyrábí z hnědých mořských řas Každopádně je produkce alginátu s využitím bakteriálních kmenů velice perspektivní odvětví biotechnologického průmyslu. Bakteriální výroba nemůže svou kapacitou ani cenou produktu konkurovat výrobě alginátu pro masové účely z mořských řas. Bakteriální produkce však má své výhody především při výrobě produktů pro speciální aplikace například ve farmaceutickém průmyslu. Bakterie umožňují vyrobit alginát o přesně definovaném složení a vlastnostech a tedy i vysoké ceně výrazně efektivněji než mořské řasy. Rozhodně se jedná o atraktivní produkt. Navíc se díky bakteriím mohou do obchodu s alginátem mohou zapojit i země, které nemají přístup k moři, což i případ České republiky. Chopí se některá česká firma šance? pokračování na www.gate2biotech.cz Autor: Stanislav Obruča Zdroj: www.inovace.cz A2 Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008 Průmyslové biotechnologie mohou výrazně přispět k budoucímu ekonomickému růstu české ekonomiky Ve dnech 15. a 16. května 2008 se v Brně sešli u kulatého stolu experti na průmyslové biotechnologie z ministerstev, grantových agentur, firem a akademických pracovišť Evropské unie a České republiky. Hlavním tématem pracovního setkání bylo projednání možnosti růstu a posílení pozice České republiky jako důležitého hráče na poli průmyslových biotechnologií, zhodnocení současného stavu i jejich dalšího využití a příprava dokumentu jako základního materiálu pro účely podpory biotechnologického výzkumu, vývoje a průmyslu České republiky. Průmyslové biotechnologie patří mezi vzrůstající odvětví se značným potenciálem zaměstnanosti. Průmyslová výroba je při použití biotechnologických postupů šetrná k přírodnímu prostředí. Mo- hou tak výrazně pomoci k naplňování Kjótského protokolu o snižování emisí oxidu uhličitého i konkurenceschopnosti v tržní ekonomice. Setkání potvrdilo, že Česká republika disponuje odbornými kapacitami jak z ekonomické, tak vědecké sféry, a může výrazně přispět k rozvoji těchto technologií v rámci EU. Jednání se konalo na žádost Evropské komise s osobní účastí jejích zástupců, Evropské asociace biotechnologických firem EuropaBio a Národní technologické platformy pro udržitelnou chemii SusChem. Mezi účastníky patřily tak významné osobnosti jako generální ředitel EuropaBio Dr. Johan Vanhemelrijck, projektová koordinátorka EuropaBio Camille Burel či Bioplasty! Ano či ne? Ano – přirozená rozložitelnost. Ne – vysoká cena. Ale i přes toto „mínus“ se pomalu prosazují do běžného života a čím dál častěji se s nimi můžeme (především na západ od našich hranic) setkat na zástupkyně Evropské komise Dr. Monika Sormann. Českou republiku reprezentovali lidé z výzkumných ústavů univerzit a Akademie věd, ministerstev, biotechnologických firem a podpůrných organizací. „Setkání přispělo k lepší informovanosti Evropské komise o situaci využití průmyslových biotechnologií v České republice a zmapování možností další podpory rozvoje uzpůsobené českým specifikům a podmínkám. Výsledný materiál z dvoudenního jednání bude podstoupen ministerstvům a autoritám v České republice i Bruselu,“ konstatoval Michal Kostka, zástupce ředitele Jihomoravského inovačního centra. Zdroj: www.gate2biotech.cz pultech obchodů. Bioplasty jsou materiály, které se pomalu ale jistě prosazují do každodenního života. Atraktivní jsou zejména pro ekologicky smýšlející spotřebitele a to díky své přirozené rozložitelnosti . Nepředstavují prakticky žádnou zátěž pro životní prostředí. Na druhou stranu v neprospěch bioplastů hovoří jejich relativně vysoká cena. z materiálu Mater-Bi vyráběného firmou Novamont. kazníků. Laminovaná struktura, kterou jsme použili, byla aplikována vůbec poprvé a je nyní plně certifikovaná. To jen dokládá kvalitu celulózových materiálů NatureFlex™,“ říká Andy Sweetman zástupce firmy Innovia. „Vyvinutý obal je naprosto ideální pro balení potravin. Má skvělé propustné i bariérové vlastnosti, které zajistí našemu zboží maximální ochranu ale také čerstvost a údržnost“ řekl za firmu Jordans tiskový mluvčí Rachel Kerr. Cereálie v bioplastu Dalším významným výrobcem, který se rozhodl „odívat“ své výrobky do obalů z bioplastů, je přední britský výrobce cereálií - firma Jordans. Následuje tím třeba britské pekařské závody The Village Bakery budou, které své výrobky již nabízejí v kompostovatelných obalech z bioplastu. Nový obal, vyvinutý speciálně pro firmu Jordans, využívá dvou kompostovatelných fólií od dvou různých výrobců. První vrstvu tvoří materiál NatureFlex™ NE30 firmy Innovia, druhou vrstvu pak tvoří fólie Vývojem unikátního obalu se zabývala třetí firma Alcan Packaging. Vývoj trval tři roky a výsledkem je plně rozložitelný obal s výbornými mechanickými vlastnostmi. Obal obdržel certifikát Dincertco DIN EN 13432 – evropský standard pro kompostovatelné a biodegradabilní obaly. Materiál se přirozeně rozloží během 6 – 12 týdnů. „Vývoj tohoto obalu je výsledkem blízké spolupráce firmy Innovia a dalších firem. Jejím cílem bylo naplnění potřeb našich zá- Na trh nastupují také rozložitelné plastové lahve Earthpure Organics™ LLC, sesterská společnost firmy Nextgen Vending™ LLC, představila novou řadu rozložitelných lahví EcoWater™. Lahve jsou vyráběny z polymeru mléčné kyseliny (PLA), která se připravuje například z kukuřice. Proto je původ lahví Eco-Water™ odvozen od plně obnovitelných zdrojů. Materiál obdržel EPA/ BEF (Bonneville Environmental Foundation) certifikát Green-e® Climate - lahve tedy byly shledány plně biodegradova- telnými, recyklovatelnými a jejich výroba byla označena za CO2 neutrální. „Jsme extrémně hrdí na to, že jsme prvním výrobcem který v USA nabízí sociálně zodpovědný produkt pro balení nápojů,“ říká Paul Frantellizzi z Earthpure Organics. „Lahve vyráběné z kukuřičného PLA jsou prvním krokem, který by měl vést k řešení problému vršení plastového odpadu na našich skládkách.“ Plast z cukrové řepy Cukrová řepa se používá především k výrobě cukru (i když ne tak jak naznačuje obrázek)BASF rozšíří výrobu bioplastů Na trh v brzké době pravděpodobně vstoupí další materiál, který vyvinula firma BIO-ON. Ta byla založena v roce 2007 v Boloni a specializuje se na výrobu materiálů ze 100% obnovitelných zdrojů. Výsledkem by měly být především potravinové obaly z bioplastu. BIO-ON se však také angažuje v oblasti designu obalů v oboru průmyslového balení. V nedávné době získala tato firma prestižní belgický certifikát Vinçotte pro svůj materiál MINERV® PHA. Materiál je výsledkem projektu, který začal v roce 2007 a jeho cílem bylo vyrobit bioplast přímo z cukrové řepy, která je v současné době nejčastěji využívána k výrobě cukru. Certifikát Vinçotte potvrzuje dokonalou biodegradabilitu materiálu a po- souvá materiál na jedno z předních míst mezi existujícími bioplasty. Materiál MINERV® PHA je vhodný pro celou řadu použití. Je možné z něj vyrobit pevné ale také flexibilní plasty, které mají potenciál nahradit plasty vyráběné z ropy jako jsou PET, polypropylen (PP) nebo PVC. Je možné jej použít k výrobě lahví, potravinových obalů, komponent do aut, bytového vybavení, vláken, obalových fólií, ale také některých součástek používaných v elektronice. Aby toho nebylo málo MINERV® PHA vykazuje jedinečné termální vlastnosti – je možné jej použít v obrovském teplotním rozmezí a to -10°C až +180°C. A3 Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008 BASF rozšíří výrobu bioplastů Také německý gigant BASF, který je již v současné době světová jednička v produkci bioplastů, se v příštích letech zaměří na posílení výroby bioplastů. V první řadě plánuje výrazně posílit výrobu materiálu Ecoflex®. Jedná se o materiál, který je sice vyráběn z ropy, ale splňuje podmínky normy Din- certco DIN EN 13432, jedná se tedy o plně rozložitelný polymer. časných 14 000 na 60 000 tun ročně. Cíle by mělo být dosaženo ve třetím čtvrtletí roku 2010…. Mechanické vlastnosti polymeru jsou podobné klasickému polyethylenu. BASF zveřejnil své plány dle kterých by se měla výrobní kapacita zvýšit ze sou- více na www.gate2biotech.cz Autor: Stanislav Obruča Zdroj: www.inovace.cz Končí obavy z přenosu transgenů? Přenos transgenů pylem je stálým předmětem hodnocení rizika při uvádění transgenních plodin do přírody. U plodin, které se u nás s jinými rostlinami nekříží – jako kukuřice – má význam pouze pro komerční výhodu ekologických zemědělců. U brambor ani to ne. Jiná situace je u brukvovitých a trav (obilniny), kde se mohou v našich podmínkách vy- skytovat křížitelné rostliny řazené mezi plevele. Pak by přenos genu např. pro necitlivost k herbicidům byl velmi nepříjemný. V rostlinné buňce není pouze DNA v jádře. Také chloroplasty mají svoji DNA, svůj genom. Proto je možné transgeny přenášet nejen do jaderného, ale i do chloroplastového genomu. Tato technika odstraňuje možnost přenosu transgenů pylem. Chloroplasty se množí jen po mateřské linii – tedy prostřednictvím vajíčka, takže jejich genom se do pylu nedostane. Navíc má transformace chloroplastů další výhodu: v buňce je obvykle jen jeden jaderný genom, ale chloroplastů a tudíž i chloroplastových genomů je v buňce víc. Proto produktů transgenů zařazených do chloroplastových genomů se v buňce vytvoří také větší množství. Tato výhoda současně nese technické obtíže. Zařazení konstruktu obsahujícího transgen do jediného jádra je mnohem snazší, než zařazení do většího počtu chloroplastů. Proto je dvojnásobným úspěchem tchajwanských vědců, že se jim podařilo přenést Bt gen – tj. gen kódující peptid toxický pro housenky motýlů, - do chloroplastů zelí. Jednak tím rostliny získaly zvýšenou odolnost proti housenkám bělásků, které jsou pro zelí a kapustu významnými škůdci. Současně ukázali bezpečnou metodu genetické modifikace brukvovitých rostlin, které jsou z výše uvedených důvodů rizikové při přenosu genů na potenciální plevely, a proto se se zaváděním jejich transgenních odrůd váhá. Autor: Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. Umělé součástky v lidském těle mají již svoji tvarovou paměť Lidské tělo a všechny jeho tkáně a tekutiny představují pro implantované materiály nepříznivé prostředí. Vědci z Georgia Institute of Technology vyvíjí materiály, které jsou schopny tak náročné podmínky překonat beze ztráty funkčnosti, stability a biokompatibility. Tyto materiály (tzv. „polymery s tvarovou pamětí“) se mohou dočasně smrštit nebo naopak zvětšit a po působení světla, tepla nebo chemických látek nakonec dosáhnout požadovaného permanentního tvaru. být stlačena a, podobně jako doposud používané stenty, vpravena do blokované tepny. Působením tepla lidského těla se pak opět roztáhne a ucpanou tepnu uvolní. Gall a jeho kolegové také zkoumají, jak tyto poly- Profesora Galla ovšem kromě výzkumu polymerů vhodných pro různé biomedicínské aplikace zajímá také jejich průmyslová výroba. Se svým týmem se snaží přijít na to, jak tyto polymery vyrábět s nízkými náklady. Zkouší různé materiály a postupy výroby, které by mohly být využity pro komerční produkci kvalitních polymerů a jejich cenově dostupné využití v medicíně…. Pokračování na www. gate2biotech.cz Podle profesora Galla z Georgia Tech jsou tyto polymery vhodnými kandidáty pro biomedicínské aplikace. Mnohem lépe než kov totiž napodobují svými vlastnostmi měkké tkáně lidského těla a mohou být navrženy i tak, aby se postupně v těle rozložily. Výzkumný tým profesora Galla už vyvinul výztuhu (stent) z polymeru s tvarovou pamětí, která může problémech s páteří. Vědci vyvíjí pružné polymery s tvarovou pamětí, které jsou podobně těžké jako skutečné lidské obratle. Jak říká profesor Gall: „ Vlastně se pokoušíme vyvinout odolnější syntetický polymer, využitelný pro umělé obratle, který bude mít delší životnost a bude se snadněji implantovat. mery využít jako specificky umístěné neuronové sondy v mozku nebo možnost jejich aplikace při Autor: Mirka Horáková Zdroj: www.inovace.cz Čeští vědci objevili bílkovinný komplex, který řídí buněčnou polaritu u rostlin prokázali v rostlinách přítomnost bílkovinného komplexu zvaného exocyst. Exocyst je klíčový pro řízení a směrování (polaritu) růstu buněk, ovšem zatím byl popsán pouze u živočichů a kvasinek. Jeho objev u rostlin otevírá nové možnosti zkoumání procesů, kterými se rostlinné buňky orientují v prostoru a získávají tvar. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) spolu s americkými a německými kolegy Výsledky byly zveřejněny v nejnovějším čísle Plant Cell, nejprestižnějším časopisu v oboru rostlinné biologie. Výzkum prováděl tým Laboratoře buněčné biologie ÚEB a Katedry fyziologie rostlin Přírodo- vědecké fakulty Univerzity Karlovy, vedený Viktorem Žárským ( M. Hála, L. Synek, E. Drdová, T. Pečenková, M. Fendrych), ve spolupráci s biology z Oregon State University v USA a z univerzity v německém Tübingenu. Buňka je komplikovaný systém, složený z mnoha specializovaných struktur. Různé součásti se v ní často na jednom místě vytvářejí a na jiném jsou dále zužitkovány. Je tedy nezbytné, aby se spolehlivě dostaly na místo určení. Proto putují buňkou v podobě váčků ohraničených membránou. A4 Číslo 4, čtvrtek 12. června 2008 O jejich cíli rozhoduje řada regulačních bílkovin, mezi nimi také komplex exocyst, složený z osmi různých bílkovinných podjednotek. Aby buňka mohla růst, musí některé látky transportovat na svůj povrch. láčky, kdy se buňka výrazně prodlužuje pouze v jednom směru a vytváří tenké vlákno. Na rozdíl od živočichů a kvasinek však nebyla molekulární podstata řízení tohoto polarizovaného růstu rostlinných buněk dosud prozkoumána. Váčky s příslušným „nákladem“ jsou dopravovány k cytoplazmatické membráně obalující celou buňku. S ní pak splývají, čímž se uvolňují stavební kameny buněčné stěny, produkty metabolizmu a podobně. Exocyst označuje oblasti, kde se má obsah váčků „vyložit“, a usnadňuje jejich splývání. Buňka proto přednostně roste v těchto místech – vznikne buněčný výběžek či vychlípenina. V rostlinách byly nicméně nalezeny geny pro bílkoviny exocystu. Autoři článku v Plant Cell se vydali po této stopě. Nejdříve zkoumali rostliny huseníčku, které měly poškozené geny pro jednotlivé podjednotky. Zjistili u nich výrazné změny: trpasličí vzrůst, špatně rostoucí kořenové vlásky a pylové láčky. Výsledky ukázaly důležitost všech podjednotek pro vývoj rostlinných buněk. Vědci poté připravili protilátky rozpoznávající jednotlivé bílkoviny. Díky nim prokázali biochemickými metodami, že podjednotky se skutečně spojují Tento způsob růstu je u rostlin velmi častý. Extrémním příkladem jsou kořenové vlásky nebo pylové do jednoho komplexu, stejně jako v kvasinkových a živočišných buňkách. Pomocí protilátek také zvi- ditelnili exocyst ve špičkách pylových láček, tedy v místech jeho očekávaného působení… Zdroj: tisková zpráva MedVěd NABÍDKA ZAMĚSTNÁNÍ Business Unit Manager, divize „Food“ vybraný kandidát bude zodpovědný za: • Vedení příslušného obchodního týmu v ČR (oblast potravinářství) • Kontakt s klíčovými zákazníky i dodavateli • Efektivní podporu obchodních procesů • Cenovou politiku • Identifikaci a jednání s potenciální dodavateli, rozšíření portfolia • Optimalizaci zásob v centrálních skladech, strategie prodeje, odhady • Reporting Požadujeme: • VŠ chemického směru • Předchozí praxi v oboru potravinářská chemie • AJ na dobré úrovni • Obchodní zkušenosti • Výborné komunikační a vyjednávací dovednosti • ŘP sk. B Společnost nabízí zázemí nadnárodní společnosti s celosvětovou působností a významným postavením na trhu, motivující finanční ohodnocení a pracovní podmínky. Kontakt: [email protected] Více nabídek zaměstnání na www.gate2biotech.cz CHYSTANÉ BIOTECHNOLOGICKÉ AKCE seminář „Centrum ICAVI - propojení vědecko-výzkumné činnosti s privátním sektorem“ Seminář se uskuteční ve čtvrtek 26.06.2008 od 8:00 hod do 15 hod v konferenčním centru ICAVI, které se nachází v přízemí (přízemí vlevo, sál č.10) budovy AV ČR na Národní třídě č. 3 v Praze 1. Cílem semináře je představení služeb, které SSČ AV ČR, v. v. i. v oblasti komercializace a spolupráce s privátním sektorem odborným pracovištím nabízí, představení vybraných pracovišť, které mají již spolupráci s firmami navázánu, názorné seznámení s možnostmi, které konferenční místnost vybavená špičkovou technikou nabízí, a prodiskutování mož- ností další spolupráce mezi ústavy AV ČR a privátním sektorem. Více o programu na www.gate2biotech.cz Informační seminář v prioritě zemědělství, potraviny a biotechnologie (BIO) Technologické centrum AV ČR si Vás dovoluje pozvat na Informační den 7. RP k aktuálně připravované výzvě v prioritě Zemědělství, potraviny a biotechnologie. Informační den se uskuteční 17. června 2008 od 10 hod. v budově Technologického centra AV ČR v Praze 6-Suchdole, Rovojová 135. Více informací na http://www.tc.cz/ či www.gate2biotech.cz REDAKCE Vydavatel: Jihomoravské inovační centrum, z.s.p.o., U Vodárny 2, 616 00 Brno, Telefon: +420 541 143 000, e-mail: [email protected], www.jic.cz Redakce: Ing. Soňa Vybíralová, Mgr. Jana Vavříková, Bc. Šárka Robešová, [email protected] Inzerce: Ing. Soňa Vybíralová, [email protected], +420 724 841 706 Tisk a distribuce: Kangaroo Communications s.r.o., [email protected] Evidenční číslo registrace Ministerstva kultury: MK ČR E 18116 Podmínky spolupráce: Starší vydání novin BIOTecho naleznete na www.gate2biotech.cz. Veškerá autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití kterékoli části zpravodaje, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno.
Podobné dokumenty
Svět biotechnologií 2013/08
nemocnice,
biotechnologické firmy (jmenovitý seznam
najdete na
http://www.mzp.cz/__C1256E7F0041C8C
2.nsf/gmo-users-notification?OpenView).
V době
vzniku
našeho
zákona
představovaly biotechnologie r...
1+2 – Přehled využívání sinic a řas+Hlavní produkty - isb
- kulinářské pochoutky
- ve vyšším množství se používá jako projímadlo
Výroční zpráva ÚEB AV ČR, v. v. i. za rok 2006
regulaci buněčné polarity. Fylogenetická analýza ukázala, že společný předek suchozemských rostlin
měl pravděpodobně tři paralogy bílkoviny Exo70, ze kterých se pak vyvinula současná mnohotvarost
t...
2. PE trubky od firmy Gerodur
trubka na míru - ve formě tyče, svazku nebo na bubnech.
Ale prodej trubek není vše, co nabízíme - podporujeme Vás také při
výběrových řízeních na projekty, při výpočtu potrubí, při otázkách
technik...
Trend kultivace GM plodin v Evropě Hranolky a
Ze statistiky vyplývá, že stále více zemědělců začíná používat GM osivo. Důvodem je snaha o větší
konkurenceschopnost s ostatními státy světa – např.
s USA, Argentinou nebo Čínou. Po celém světě se...
Postup plnění úkolů k 31. srpnu 2008
hydrolyzovat většinu těchto substrátů. Racemické nitrily byly zpravidla transformovány
s nízkou enantioselektivitou (E < 7). Naopak se tyto enzymy ukázaly jako vhodné pro
rozlišení cis- a trans-iso...
BAKTERIE, které umí vyrábět ropu!
biotechnologiemi, farmacií nebo medicínskou technikou.“
Svou prezentaci na BIO 2008 měl také klastr CEITEC, který sdružuje české podniky zabývající se
bioinformatikou a dalšími obory se širokým pot...