Krátká historie barokního zámku Riegersburg v Dolním Rakousku
Transkript
Krátká historie barokního zámku Riegersburg v Dolním Rakousku
Krátká historie barokního zámku Riegersburg v Dolním Rakousku (NÖ) Získání zámku Riegersburg říšským hrabětem Sigismundem Friedrichem von Khevenhüller v roce 1730. Ernst Dieter Petritsch Rytina Georga Mattaeuse Vischera, 1672 Stejně jako mnoho dalších zámků, měl Riegersburg, o kterém se jako o pevnosti zmiňují historické dokumenty již v roce 1427, během staletí dobrodružný osud. Říšský hrabě Sigmund von Hardegg (1539–1599) koupil pevnost v roce 1568 od pánů von Eitzinger, kteří jej vlastnili od roku 1441. Na základech zchátralé pevnosti nechal na kůlech spojených konstrukcí postavit zámek a vytvořil zde nejen svou rezidenci, ale také správní centrum hrabství Hardegg. Ale Sigmundův syn, Johann Wilhelm von Hardegg, se koupí nemovitostí, které byly zatíženy dluhy, sám zadlužil natolik, že když v roce 1635 zemřel, byl na jeho pozůstalost vyhlášen konkurz. Aby dovedl následující zdlouhavá jednání ke konci, uzavřel jeho dědic Julius von Hardegg (1594–1684) s věřiteli dohodu, že splatí veškeré dluhy, a proto musel v roce 1656 prodat hrabství Hardegg a Riegersburg. Novými majiteli se stala dosud nezletilá hrabata von Saint-Julien. Jejich otec Heinrich Guyard, hrabě von Sant-Julien (1590–1642), měl za manželku sestru zmíněného Julia von Hardegga, Sidonii Elisabeth (1619–1651). Hrabě z náboženských důvodů emigroval z Francie a vstoupil do služeb císařské armády, nejprve jako pokladník, později se stal členem dvorské válečné rady. Poté, co si v roce 1630 koupil panství Niederwallsee, získal on i jeho potomci právo nosit titul říšský hrabě von Wallsee. Heinrichův pravnuk Johann Julius von Saint-JulienWallsee (1702–1783) zdědil po smrti svého otce (v roce 1728) hrabství Hardegg, nejprve společně se svým bratrem Johannem Leopoldem, ale počátkem roku 1730 se stal jediným majitelem. Již 1. srpna téhož roku však hrabství se všemi panstvími prodává hraběti Sigismundovi von Khevenhüller. Sigismund Friedrich von Khevenhüller, v češtině též Zikmund Bedřich von Khevenhüller, (17. 9. 1666 – 8. 12. 1742) udělal velkou kariéru ve státních službách: v roce 1694 se stal členem zemské vlády v Grazu, v letech 1698– 1711 byl zemským hejtmanem Korutan, v roce 1701 se stal císařským radou a od roku 1712 byl místodržícím Dolního Rakouska a rakouským předsedou vlády. V roce 1721 byl pasován na rytíře Zlatého rouna a krátce nato se stal ministrem Státní rady. Jeho největším úspěchem však bylo dozajista udělení titulu říšského hraběte, který získal on i jeho rodina v roce 1725. 1. srpna 1730 byla ve Vídni podepsána smlouva, kterou hrabě von Khevenhüller prodává hrabství Hardegg, jakož i panství Riegersburg, Prutzendorf, Untermixnitz, Obermixnitz a další. Společně se svým synem, hrabětem Johannem Josefem von Khevenhüller (který je pod kupní smlouvu též podepsaný), odjel 5. srpna z Vídně, „aby majetky, které koupil od hraběte Julia von Saint-Julien a hrabství Hardegg spolu s panstvími Riegersburg a Prutzendorf, ležící na Dyjí sedm zastávek dostavníkem od Hornu... převzal a přijal slavnostní přísahy věrnosti.“ V té době byl zámek Riegersburg v dosti špatném stavu a nebyl obyvatelný. Proto bylo potřeba co nejdříve zahájit velké stavební práce. Přestavba, která trvala mnoho let, byla provedena podle plánů architekta Františka Antonína Pilgrama (1699–1761), žáka Lukase von Hildebrandta, původem z Dolního Rakouska. Tak byla zámku Riegersburg vtisknuta jeho působivá podoba velkolepého barokního zámku, kterou si zachoval dodnes.
Podobné dokumenty
diplomové práce
zaloţené na znalostech vycházejících jak z muzikologických, tak ekonomických hledisek.
Hudební odkaz Anthonyho Philipa Heinricha je velmi vhodným příkladem, na kterém
lze demonstrovat koncepci, met...
Název pracovního listu: Pověst o černé kněžně
Kateřině Sidonii se narodilo šest dětí, tři dcery a tři
chlapci. Jen dcera Anna Sibylla
(1573-1602) a syn Adam Václav
(1574-1617) se dožili dospělosti.
Kateřina Sidonie nebyla první manželkou kníže...