Pro děti z Ekvádoru - farnost
Transkript
Pro děti z Ekvádoru - farnost
PARA NIÑOS DEL ECUADOR Pro děti z Ekvádoru P Ř Í LO H A K AT O L I C K É H O T Ý D E N Í K U Všechny tyto děti čekají na své „adoptivní“ rodiče Jordan Zambrano Micaela Vinces Leister Vera Mercedes Pincay Anthony Vega Mercedes Silvera Yunexy Pincay Miguel Pinto Dayana Morales Jarit Ochoa Brittany Aguilar Carlos Velasco Niurka Chica Carlos Carrasco Gabriela Aguilar Jordan Zambrano Micaela Vinces Leister Vera Mercedes Pincay Anthony Vega Mercedes Silvera Yunexy Pincay Miguel Pinto Dayana Morales Jarit Ochoa Brittany Aguilar Carlos Velasco Niurka Chica Carlos Carrasco Gabriela Aguilar STRÁNKU MŮŽETE PODLEPIT A ZAHRÁT SI S DĚTMI PEXESO. B P Ř Í LO H A P R O D Ě T I Z E K VÁ D O R U Také chlebem živ je člověk Prvním projektem nadace ve Ventanas byla jídelna pro děti z chudých rodin. S přípravou obědů pro tyto děti se ale začalo už o něco dříve. Tehdy stál jen kostel, a to pouze v hrubé stavbě. Jídla připravovali dobrovolníci z řad farníků, děti se stravovaly v kostelních lavicích. P. Jan Koczy SVD sháněl peníze na provoz této improvizované „jídelny“, kde se dalo. Někdy se dařilo více, jindy méně. Někdy dokonce musely být děti poslány domů bez oběda, protože jej nebylo za co uvařit. Časem se však podařilo najít zahraniční dárce, a tak mohla být postavena jídelna s kuchyní. Po více než deseti letech fungování tohoto projektu má většina dětí své „adoptivní“ rodiče. Velká část jimi darované částky připadá právě na jídlo pro děti. Velkým problémem, který ovšem není možné ovlivnit, jsou tamní ceny potravin. Malé srovnání: Cihla k cihle... Každá dobročinná aktivita potřebuje mít své zázemí. A protože za málokterým projektem stojí movitý „strýček z Emirátů“, vzniká dílo postupně. Jídelna s kuchyní a sociálním zázemím byla postavena už před téměř deseti lety. Pak k ní byly přistavěny dvě menší místnosti, které slouží jako sklad pomůcek pro práci s dětmi a jako technické zázemí. Na začátku roku 2013 přibyla hrubá stavba prvního patra. Pak nastala pauza, protože nebylo za co pokračovat. Další práce se mohly rozeběhnout až začátkem letošního roku, kdy bylo dokončeno první patro. Své zázemí v něm již našla kancelář nadace, velká místnost pro další aktivity s dětmi, tři pokojíky pro dobrovolníky a malá učebna, která bude zatím sloužit i jako kuchyňka. Jako bonus se díky jednomu dárci z Česka podařilo postavit schody na nynější střechu – budoucí podlahu druhého patra. Pokud vše dobře půjde, letos na podzim by práce pokračovaly stavbou druhého patra s definitivním zastřešením. Zde by byly tři pokojíky pro dobrovolníky, pracovna, kuchyň a zastřešená terasa s možností sušit prádlo. Stavební materiál je v Ekvádoru přibližně stejně drahý jako v České republice. Navíc je poněkud omezený sortiment. Pokud chcete třeba koupit dlažbu, v místních stavebninách vám nabídnou „široký“ výběr ze dvou druhů. Aspoň se člověk nezdržuje dlouhým vybíráním… Nejbližší větší obchod typu našeho Hornbachu nebo Baumaxu se nachází ve 120 km vzdáleném Guayaquil. Pravda – práce řemeslníků tu vyjde levněji než v ČR, ovšem často je to s nimi těžké. Dobrý zedník, instalatér nebo elektrikář je k pohledání. Slíbí, že přijde, a pak nepřijde, protože pracuje na jiné zakázce. A tak nezbývá než je stále nahánět. Jeden příběh za všechny: truhlář měl udělat dveře. Dostal zálohu na materiál, a v termínu předání nic. Že prý za týden. Pak za další týden. Pořád nic. Tak bylo nutné se rozjet za ním do dílny a pořádně mu vynadat. Slíbil, že ještě tentýž den odpoledne dveře dodá. Odpoledne to sice nebylo, ale už den nato byly dveře v nadaci osazené. Ventanas Rozloha Počet obyvatel Státní zřízení Jazyk Měna Nejvyšší hora Největší město Věkový medián Vyznání Porodnost Nemocnice Lékaři Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby Přírodní nebezpečí Zemědělské produkty EKVÁDOR ČESKÁ REPUBLIKA 283 561 km2 15,7 mil. prezidentská republika španělština, domorodé jazyky americký dolar Chimborazo – 6 267 m n. m. Guayaquil - 2,3 mil. obyvatel 26,7 let 95 % katolíci 2,29 dětí na ženu 1,6 lůžek na 1 000 obyvatel 1,7 na 1 000 obyvatel 78 867 km2 10,6 mil. parlamentní republika čeština česká koruna Sněžka – 1 602 m n. m. Praha – 1,1 mil. obyvatel 40,9 let 10,4 % katolíci 1,43 dětí na ženu 7 lůžek na 1 000 obyvatel 3,7 na 1 000 obyvatel 25,6 % 9,8 % zemětřesení, sesuvy půdy, povodně, sopečná činnost, doby povodně sucha banány, káva, kakao, pšenice, brambory, rýže, cukrová třtina cukrovka, chmel, ovoce Začátkem června už byly práce na prvním patře budovy nadace ve Ventanas téměř dokončeny, a tak se přistoupilo ke slavnostnímu aktu – otevření a požehnání nových prostor. Protože v Ekvádoru všichni rádi slaví, neobešlo se to bez patřičné ceremonie. Nejprve byly přestřihány pásky v barvách české, slovenské, polské a ekvádorské trikolory. Následovala žehnací modlitba a vykropení svěcenou vodou. Dále byla na řadě obvyklá série různých projevů a zdravic (např. od zástupce městského úřadu či prezidenta nadace). Pohoštění udělalo příjemnou tečku za celou akcí. Ekvádor ($ / Kč) Česká rep. (Kč) Mléko (1 l) 0,80 / 17,80 22,90 Cukr (1 kg) 1,00 / 20,90 22,90 Máslo (250 g) 1,10 / 22,80 29,90 Chléb (1 kg) 1,29 / 26,70 24,50 Olej (1 l) 2,80 / 57,00 31,90 Vejce (10 ks) 2,09 / 43,50 29,90 Mouka (1 kg) 1,99 / 41,60 12,90 Sůl (1 kg) 0,47 / 10,00 6,90 Rýže (1 kg) 0,80 / 16,80 29,90 Houska 0,10 / 2,10 2,50 Z tabulky je tedy patrné, že ceny některých potravin, které se běžně k přípravě jídla používají, jsou dokonce vyšší než u nás. Ventanas doplácí na to, že je jen okresním městem s vysokým podílem chudých lidí. Kvůli jejich malé kupní síle tu není žádný velkoobchod ani hypermarket. A tak se potraviny pro jídelnu pořizují buď na trhu (omezený sortiment a někdy i pochybná kvalita), nebo v supermarketech typu „Albert“. Přesto se daří držet průměrnou cenu oběda (polévka, hlavní jídlo, nápoj) pro dítě na ceně kolem 1,30 $. Poměrně vysoký podíl na jídlo z příspěvku za „adopci“ tudíž není nijak nadnesený. Kdo je nejznámějším českým svatým? Na tuto pozici by mohl aspirovat sv. Václav nebo sv. Jan Nepomucký. Ale v Jižní Americe by jistě vyhrálo Pražské Jezulátko. Jeho sošku najdeme skoro v každém kostele. Lépe řečeno – najdeme tu sošku Dítěte Ježíše, která se ale spíš podobá Jezulátku z italského Arenzana. To Pražské má navíc korunku a šatičky, a tak patří do lepší třídy, kterou nemá jen tak někdo. Při uvažování, co přivézt do Ventanas typicky českého, proto zvítězil tento návrh a v nadaci se setkal s neobvyklou pozorností. Původně jsme měli v plánu jen prosté předání a umístění někde na podstavci. Pak ale bylo rozhodnuto, že připravíme pro děti z nadace mši svatou a na závěr bude socha Pražského Jezulátka požehnána a slavnostně umístěna na podstavec s českou vlajkou. Každý ještě dostal malý obrázek s modlitbou. Tak ať Pražské Jezulátko ochraňuje celou nadaci a všechny děti, které do ní chodí! Snímky archiv Fu Shen Fu C P Ř Í LO H A P R O D Ě T I Z E K VÁ D O R U Dobrovolnice: cením si jejich úspěchů Začíná odpolední program v nadaci. Všichni se chtějí samozřejmě bavit, ale stejně jako včera, předevčírem a předpředevčírem musíme nejprve udělat domácí úkoly. Zklamaní školáci vytahují sešity. Teprve teď začíná ta pravá „zábava“. Z různých srovnávacích statistik vychází vzdělávací systém v Ekvádoru velmi bídně. Současný prezident Rafael Correa sice bojuje za zlepšení – učitelé už dostávají pravidelný plat a nestávkují, ale je ještě mnoho věcí, které je třeba odstranit či zlepšit. vajícího. Disney – plná energie, usměvavá, sympatická dívka. Ale jen do chvíle, kdy padne obvyklá otázka: „Máš nějaký úkol z matematiky?“ Tím začíná rodeo. Disney má spočítat dvacet příkladů na písemné dělení. Nemožné! Zatím se sotva naučila sčítat a odčítat. Když zkoušíme udělat zrychlenou výuku násobení a pak dělení, začne plakat a pak se zlobí na celý svět. Ale to není nic divného. To je přece příliš práce na jeden den! Zas na druhé straně – pokud Disney neudělá domácí úkol z písemného dělení, bude mít ve škole problémy. PROBLÉM JE DÍTĚ VE ŠKOLE VŮBEC NAJÍT NAPSAT DOPIS JE NADLIDSKÝ ÚKOL Třeba nedostatek kvalifikovaných učitelů a vysoký počet žáků ve třídách. Jako dobrovolníci nadace kontrolujeme, zda námi podporované děti chodí na vyučování. Často je velkým problémem dítě ve škole vůbec najít. Podle našich údajů má být ve třídě 1G, ale od učitele se dozvíme, že bylo přemístěno do třídy 1F. Další den dostaneme informaci, že žák byl znovu přemístěn, a to do třídy 1E. Ve školách panuje chaos, a to nejen v oblasti administrativy. Často jsme si při návštěvě nebyli jisti, zda je v dané třídě výuka, nebo přestávka. Ve třídě je hodně dětí, které křičí, neposlouchají učitelovy pokyny. V takových podmínkách se nelze nic naučit. Učitelé jsou pak znechuceni a unaveni a stávají se jen „krotiteli divé zvěře“. Žákům následně uloží, aby si ta samá cvičení, která se měla dělat ve škole, udělali doma. Nebo ještě hůř – aby si přepsali několik stran z učebnice do sešitu. Angelica, která chodí už na střední školu, měla jednou za úkol čtyřikrát opsat do sešitu dvě strany z učebnice angličtiny! Když jsem se jí zeptala, co si z toho pamatuje, jen pokrčila rameny a mlčela. Menší děti zas mají často na mnoha stránkách opakovat pořád jednu číslici nebo jedno písmeno. Žáci také postupují do vyššího ročníku, i když si ještě neosvojili učivo ročníku stá- Negramotnost je poměrně závažný problém v Ekvádoru. I starší školáci často neumí pořádně číst a psát. Už se nedivíme, že naše desetileté děti jen horko těžko napíšou několik vět. Napsat dopis pro „adoptivní“ rodiče je pro ně nadlidský výkon. Laura je obvykle usměvavým a úžasným děvčetem. Když ji však požádáme o přečtení či napsání byť jen krátkého textu, rázem se změní v tikající bombu. Je tak otrávená, že se začne schovávat pod stůl. A není divu – nemá doma nikoho, kdo by jí pomáhal s domácími úkoly. Její maminka se stará nejen o ni, ale ještě o jejího bratra a sestru. Navíc těžce pracuje. Často musí trávit celé dny v práci, zatímco děti jsou samy doma. V Evropě by se málokdo odvážil nechat trojici malých dětí celý den doma samotnou. Tady je to celkem běžné a ani to nesouvisí s nedostatkem odpovědnosti. Zkrátka se nedá nic jiného dělat. Přeji Lauře, Disney, Angelice a všem dalším dětem v nadaci, aby to nikdy nevzdávaly. I když vím, jak těžké mají podmínky – v životě i v učení. Někdy přemýšlím, jak bych si na jejich místě poradila. A tím víc si cením jejich práce a malých úspěchů. Učit v ekvádorské škole vyžaduje velikou trpělivost. Snímky Fu Shen Fu MAGDALENA KOLATOWSKA, dobrovolnice z Polska V Ekvádoru na mši svaté Ať přijdete na mši svatou kdekoli na světě, nějak se v ní budete orientovat, i když vůbec nebudete rozumět místnímu jazyku. Nicméně určité krajové rozdíly najdeme. V Ekvádoru se sice při mši svaté netančí a nebubnuje jako v Africe, ale přeci jen určité odlišnosti od „evropských“ bohoslužeb vysledujeme. V první řadě – je třeba přijít do kostela včas. Pokud přijdete „tak akorát“, zbude na vás místo někde vzadu – samozřejmě jen k stání. Sváteční oděv je samo- zřejmostí. I přes poměrně velké teplo muži a chlapci vždy chodí v dlouhých kalhotách. Takže když přijdete v kraťasech, je jasné, že jste „gringo“, který se ani do kostela neumí obléknout. Při promluvě pan farář někdy lidi „zkouší“. Pronese třeba otázku, která by u nás byla chápána jako otázka řečnická, na kterou si autor hned v další větě odpoví. Zde však lidé začnou sami spontánně odpovídat. Při svatém přijímání drtivá většina lidí přijímá do úst. Na závěr mše svaté kněz obvykle uděluje požehnání. Zde ale při slovech žehnání lidé nejprve vysoko zvednou ruku s roztaženými prsty, jako by chtěli to požehnání „zachytit“. Pak teprve se žehnají obvyklým znamením kříže jako u nás. Samostatnou kapitolou je hudební doprovod bohoslužby. Jen v historických kostelech (těch je minimum) najdeme varhany. Jinde zpravidla hudbu obstarává skupina ve složení elektrická kytara, bicí, případně saxo- fon. Tomu pochopitelně odpovídají písně, které se spíše podobají českým „hosanovkám“. Ve všední dny chodí samozřejmě do kostela lidí méně. Před každou mší většinou probíhá půlhodinová adorace Nejsvětější svátosti. Někdy tichá, někdy spojená s promítáním meditativních textů a hudby. Je též zajímavé, že i ve všední dny se vybírá. A za vrchol inkulturace křesťanství bych považoval sochu Pána Ježíše s klasickým jihoamerickým sombrerem na hlavě… Jak pomáháme z České republiky? Nejstarší podpůrnou akcí je „Andělíček pro tebe“, která se poprvé konala o adventu v roce 2010. Dobrovolníci nejprve vyrobí papírové ozdoby na vánoční stromek ve tvaru andělíčků. Ty se pak nabízejí na vánočních trzích nebo ve farnostech. Díky tomu se každý rok podaří získat částku, která zajistí na rok 12–15 dětí v Ekvádoru. Nechcete se také připojit? Není na tom nic těžkého: podle matrice dokáže andělíčky vyrobit každý. A pak už stačí jen se domluvit třeba s panem farářem nebo s pořadatelem vánočního trhu a andělíčky nabízet. Informační panely o práci nadace v Ekvádoru a o aktuálně podporovaných dětech dodáváme. VÁNOČNÍ PŘÁNÍ A NOVOROČENKY: Byly poprvé nabízeny o adventu 2013. Na titulní straně se nachází grafický list podle výběru žadatele, uvnitř je prázdná stránka na vlastní přání (tedy žádný předtištěný text), na zadní straně pak štítek s informací, že zakoupením přání byly podpořeny chudé děti v Ekvádoru. Každý kus je tak svým způsobem originál. školy a s domácími úkoly, zajišťují podklady pro děti k „adopci“ a mnoho dalšího. Nechcete se stát dobrovolníkem? Nadace zajišťuje bydlení a jídlo, proplácí též jednu letenku. Dobrovolník by měl umět alespoň základy španělštiny a mít chuť do práce. Doba pobytu se pohybuje od šesti do dvanácti měsíců. Další informace na webu nadace. Aktuální nabídku najdete na webových stránkách nadace. Přání jsou nabízena za dobrovolný příspěvek, který jde celý na podporu nadace. VYSÍLÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ: První dva čeští dobrovolníci pomáhali v Ekvádoru rok (únor 2012 – leden 2013). V současné době se připravují další dva, kteří by měli odjet na podzim. Dobrovolníci pomáhají v jídelně, připravují volnočasové aktivity pro děti, pomáhají jim s přípravou do VYHLEDÁVÁNÍ DÁRCŮ: K tomu slouží různé prezentační akce, jako třeba tato příloha nebo informace v Cyrilometodějském kalendáři. Ceněni jsou jak dárci jednorázoví, tak pravidelní (na základě trvalého příkazu). Ti druzí nám díky příslibu pravidelného příspěvku umožňují lépe plánovat podporu našich dětí. Za všechny dárce je každý týden sloužena mše svatá. Dar jednorázový či opakovaný si může„ADOPCE“ DĚTÍ: te odečíst od základu daně. Vydáváme potvrPokud chceme dětem zajistit standard zení pro daňové účely. Jen je potřeba poslat ve formě každodenního oběda, lékařské pé- své údaje (jméno, bydliště) na náš e-mail (viz če a zajištění všech potřeb do školy (včetně box s kontakty). povinné uniformy), nevyjde vzhledem k poměrně vysoké ceně potravin v Ekvádoru BESEDY „adopce“ dítěte tak levně jako třeba v Indii S PROMÍTÁNÍM FOTEK: nebo v Ugandě. Proto každý, kdo zaplatí alespoň polovinu roční částky (6 500 Kč), stává Zejména v místech, kde proběhla akce se „adoptivním“ rodičem, dostane přístup na „Andělíček pro tebe“, se následně uskutečniosobní list dítěte na webu a 2–3krát do roka la beseda o Ekvádoru a o práci nadace s proobdrží dopis od dítěte. V současné době má- mítáním fotografií. Doplněna bývá ochutnávme 14 „adoptivních“ rodičů z Česka. kou pravé ekvádorské kávy a místní speciality Nechce také mít své „adoptivní“ dítě? – chifles (smažené banánové lupínky). Můžete si vybrat podle titulní stránky této příNabídka této akce je trvale platná. Stačí lohy. Na webu nadace najdete další volné děti. si jen domluvit termín… D P Ř Í LO H A P R O D Ě T I Z E K VÁ D O R U Dobrovolnický hattrick „vstřelil“ Slovák do konce. Tím ovšem vize rozvoje domu nadace nekončí… V plánu je dobudovat druhé a zároveň poslední patro. Budou zde tři pokojíky pro dobrovolníky, kuchyně, společenská místnost a terasa, kde bude možno věšet prádlo. Už to trochu začalo – máme hotové schody do tohoto patra. Pojem „hattrick“ je známý z fotbalu nebo hokeje a znamená tři úspěchy-góly v jednom zápase. V přeneseném slova smyslu lze použít i pro oblast dobrovolné služby v zahraničí, kdy jeden dobrovolník vyjede pomáhat na stejné místo ne jednou, ne dvakrát, ale dokonce třikrát. Myslíte, že to není možné? Jednoho takového bychom přesto měli. Je to sympatický „chalan zo Slovenska“, třiatřicetiletý JURAJ GROSS. A k tomu všemu mohou pomoci čtenáři této přílohy… Nadaci znáš z vlastní zkušenosti šest let. Lze za tu dobu zaznamenat vývoj, mění se něco? Určitě se něco mění. Na začátku byla vize P. Jana – dát najíst dětem, které mají hlad. Nyní uplynulo deset let od prvotního nápadu. Za tu dobu se nadace rozvíjí. Je to vidět jak na počtu dětí, tak na budově nadace, která se stále nastavuje. Dětem, které před těmi šesti lety byly malé, je už kolem sedmnácti let a chodí do colegio. Je vidět, že jim nadace něco dává. Potkali tu řadu lidí, i dobrovolníků ze zahraničí. Každý z nás dobrovolníků se je snažil něco naučit. S mnohými dosud udržují kontakt. Když se mluví o dobrovolné službě v misiích, zpravidla se lidem vybaví Indie nebo Afrika. Ty jsi však kvůli tomu odjel do Ekvádoru… Už nějakou dobu spolupracuji s verbisty (kongregace Společnost Božího slova). Podílel jsem se na projektu s názvem Misijní prázdniny. Sám jsem měl touhu jít jako laik do misií. Pak mě jeden kněz pozval, zda bych nechtěl jet s ním na měsíc do Ekvádoru. On tam už dříve působil, a tak chtěl navštívit ty farnosti, kde před časem pracoval. V rámci tohoto pobytu jsme se zastavili ve Ventanas u jeho starého známého P. Jana Koczyho, který tam tou dobou ještě působil. Tehdy měla nadace už za sebou asi tři nebo čtyři roky fungování. Děti přicházely na oběd a já jsem při tom trochu pomáhal. Zaujalo mě to, a tak jsem se P. Koczyho zeptal, zda by nebylo možné přijet na rok jako dobrovolník. On to přivítal. Ne že by tam do té doby nebyli dobrovolníci, ale přijížděli vždy jen na několik měsíců. Po návratu na Slovensko jsem začal připravovat vše potřebné a za necelý rok – v říjnu 2009 – jsem nabral směr Ekvádor. Dorazil jsi tedy do Ekvádoru. Co tě tu čekalo? První měsíc jsem tu jako dobrovolník byl úplně sám. Pak přijeli tři Poláci a zůstali půl roku. Dva měsíce tu také pomáhal jeden mladík jménem Masahiro z Japonska. Nadace se tehdy skládala jen z jídelny a kuchyně. Dokonce ani nebyla na zemi položená dlažba. A protože dětí už nechodilo zrovna málo, bylo jedním z našich úkolů zhotovit kartotéku, aby byl ve věcech pořádek. To znamená obejít domovy všech těch dětí, udělat fotky, zjistit, v jakých žijí podmínkách. Zda se o ně rodiče starají, zda jsou přítomni oba rodiče, nebo pouze matka, zda třeba o děti nepečují jen prarodiče. A to vše se dávalo na internetovou stránku nadace, aby se mohly pomalu rozebíhat „adopce“ těchto dětí zahraničními dárci. Děti samotné, které přišly do nadace, zde tedy dostaly najíst. A nejen to. Když byly prázdniny, přicházely už kolem deváté a zdržely se do pěti odpoledne. Připravovali jsme pro ně různé hry a zábavné činnosti, také rukodělné práce. V době školního roku děti zůstávaly jen po obědě. To jsme jim pak pomáhali s domácími úkoly a přípravou do školy. Rok tedy uplynul jako voda a ty ses vrátil zpět na Slovensko… Ano. Ale tak se mi ve Ventanas zalíbilo a natolik mi ty děti zůstaly v srdci, že jsem doma vydržel jen tři měsíce a v lednu 2011 jsem opět odjel na další rok do nadace. Kam se situace v nadaci posunula za ten druhý rok? Když jsem přijel podruhé, bylo tu už více dobrovolníků. Mohli jsme si práci trochu rozdělit. Jenže po půlroce postupně všichni odjeli, a tak jsem tu několik měsíců zůstal sám. Nadace se postupně stala známější, tudíž přibylo dárců, kteří podporovali konkrétní děti. Mohli jsme tedy přibrat další. Tady nečekáme, až někdo přijde s tím, že chce vzít dítě do nadace. Sami jdeme do chudinských čtvrtí a hledáme ty, kteří by pomoc potřebovali. Zdejší chudí lidé si totiž o pomoc neřek- Dobrovolník Juraj Gross při práci s dětmi. Snímek archiv Nadace Fu Shen Fu nou. Vlastně je ani nenapadne, že by tu mohl čuje, a tak se nám stalo, že chlapec skoro nebýt někdo, kdo by jim a jejich dětem chtěl uměl číst, ale „úspěšně“ prošel do páté třídy. a mohl pomoci. Jinak co do obsahu výuky je to velmi podobné jako v Evropě. Ekvádorské děti tedy nejsou Během krátké doby se počet dětí přiblí- ničeho ušetřeny a škola zde není lehčí. žil dvěma stům. Tyto děti sem nejen přicházely za jíd- Když člověk stráví takovou dobu v cizí lem, ale zejména během prázdnin jsme jim zemi, daleko od přátel, rodiny, domova, začali nabízet další možnosti. To bylo pro ně očekávalo by se, že toho už bude mít naprosto nové, naprostá většina z nich to nidost. Ty jsi sem ale zavítal potřetí! kdy nezažila. Děti zde na prázdniny nikam Po druhém roce jsem se vrátil domů na nejezdí (maximálně k babičce). Rodiče musí Slovensko s otázkou, co bych měl dál v žichodit do práce a potomci jsou víceméně po- votě dělat. Začal jsem pracovat a pomalu necháni sami sobě. Každý den tedy přicháze- si znovu zvykal na evropský způsob života. lo zhruba osmdesát dětí, které jsme si mohli Pracoval jsem dva roky a jednoho dne jsem rozdělit tak trochu podle věku. Na mě při- dostal zprávu od P. Jana Koczyho, že jej propadla nejmladší skupina – děti od šesti do os- vinciál posílá na rok do Polska. Ptal se mě, mi let. Dopoledne jsme trávili venku různými zda bych na ten rok nemohl přijet do Ekvásportovními hrami, odpoledne jsme byli v jí- doru, aby tu někdo bděl nad nadací. Dal mi delně a skládali puzzle, hráli pexeso a různé čas na rozmyšlenou. Ale já jsem se nemusel další hry. Rovněž jsme se pokusili o hudeb- dlouho rozmýšlet a po krátkém rozvažování ní kroužek, kde jsme zpívali různé písničky jsem odpověděl, že pojedu. (i polsky a slovensky, ale to bylo pro ně dost těžké). Zdejší děti jsou hudebně nadané, rá- To byla rozumná volba, protože bydy zpívají své vlastní latinskoamerické písně. lo třeba, aby tu byl někdo, kdo už má A také tančí! Jak slyší muziku, už se vrtí. Se zkušenost – s jazykem, kulturou a také staršími jsme hráli fotbal, volejbal či badmins prací nadace. Nyní je však náplň tvé ton. Nicméně prázdniny uplynuly, školní rok práce trochu jiná… začal a pak už děti chodily jen na oběd a odTentokrát bylo mým hlavním úkolem polední programy. bdít nad dostavbou prvního poschodí, které zůstalo ve stavu hrubé stavby. Naštěstí jsou tu Tím se dostáváme k tematice školství, dva dobrovolníci z Polska, kteří se přednostkteré je prý nejhorší v celé Jižní Ame- ně věnují práci kolem dětí. A mně zbývá více času na stavební práce. Tady je třeba shánět rice. Jak v čem. Učebnice a pracovní sešity všechno – od materiálu až po pracovníky. tu mají velmi pěkné. Skoro by se dalo říci: na evropské úrovni. Problémem je ovšem pří- Jaký je rozdíl mezi budováním něčeho liš dětí ve třídě. Paní učitelka učivo vysvětlí, v Evropě a tady? U nás si člověk můale už nemá čas se věnovat žákům, kteří jsou že najmout firmu, podepíše se smlouva, pomalejší či mají potíže. Ani doma podmínnásledují kontrolní dny, ze kterých se ky k učení moc nejsou. Rodiče mají mnoho pořizují zápisy. A v dohodnutém termísvých povinností a ratolestem se příliš nevěnu se práce převezme a zaplatí. Jaké to nují. Dalším problémem je nízká vzdělanost je – stavět něco v Ekvádoru? Jaké přerodičů. Leckdy se stalo, že se rodiče ani nekážky se tady musí překonávat? uměli podepsat. Doma tedy není nikdo, kdo Stavební postup je tu jiný než v Evropě. by dětem s úkoly a učením pomohl. Nejdřív se postaví železobetonové sloupy, následuje konstrukce stropu, která se také vylévá Naštěstí mají nadaci. Se kterými pro- betonem. Mezi sloupy se pak dostaví zdi a neblémy v učení děti nejčastěji přicházejí? chají otvory pro okna a dveře. A co se týče fiNejvětším problémem asi bude matema- rem? I tady se dají najít takové, které vše udětika. V ní se totiž nové znalosti budují na těch lají na klíč. Ale to je velmi drahé. Levněji vyjde starých, které by dítě již mělo mít osvojené. rovnou si najímat potřebné řemeslníky. Je tu Jenže to často nebývá. Jak třeba ten, kdo ne- ovšem značný problém s jejich nespolehlivosumí malou násobilku, může počítat příklady tí. Někdy do práce přijdou, jindy ne. I když z písemného dělení? Anebo se mechanicky jsme domluveni na konkrétní termín, nepřinaučí postup, jemuž vůbec nerozumí, a pak jdou. A pak jim musím volat a pořád je honit. ho nedovede použít v analogických případech. Nemenším problémem je tu čtení Díky této mravenčí práci se podařilo doa psaní. Doma to se školáky nikdo neprocvitáhnout po stavební stránce první patro A co do budoucna? Mělo by se něco změnit v náplni nadace? Bylo by vhodné rozšířit její činnost? Myslím, že by bylo dobré, kdyby v nadaci pracoval psycholog – pro děti i pro rodiny. Když si s dětmi hrajeme, jsou veselé, usmívají se a je to fajn. Ale kdybychom si začali povídat o rodině, jaké je to doma – vyslechli bychom mnoho krizových scénářů. Další vizí jsou pobočky v jiných městech, protože nejen ve Ventanas je problém chudoby. Mohli bychom tak pomáhat více dětem. Nesnází je, že řada dětí žije na ulici nebo vyrůstá bez rodičů – u známých, příbuzných. Bylo by dobré uvažovat o zařízení na způsob dětského domova, kde by tyto děti mohly být. A tam je vést k tomu, aby byly lepšími lidmi a měly vizi do budoucna. P. Jan má též vizi katolické školy. Většina lidí i dětí je tu pokřtěných. Ale to neznamená, že by měly formaci v rodině. Pravidelně v neděli na mši svatou chodí jen menšina. V této škole by jednak bylo ve třídách méně dětí a bylo by možné se jim více věnovat – a jednak by tu bylo postaráno o katolickou výchovu a učení se životu podle křesťanských zásad. Texty v příloze P. PAVEL BUDSKÝ Kontakty: Nadace San José Freinademetz – Fu Shen Fu – P. Jan Koczy SVD – Ecuador www.fundacion-fushenfu-ecu.org e-mail: [email protected] blog dobrovolníků: http:// ekwadorrr.blogspot.cz/ odkaz na Facebook je na stránkách nadace a na blogu Kontakt v České republice: Sdružení Por Niños de Ecuador, o. s. www.por-ninos-de-ecuador.cz Koordinátor v ČR: P. Pavel Budský e-mail: [email protected] tel. 731 626 033 Bankovní spojení: 2700164590/2010 Variabilní symbol: 2014 Potvrzení pro daňové účely si můžete vyžádat na výše uvedených kontaktech. Děkujeme za vaši pomoc chudým dětem.
Podobné dokumenty
noviny PDF 07.07.11 Poděbradské noviny 7/2011
i návštěvníkům, co se kdy a kde děje.
A děti i dospělí se s ním chtějí vyfotit.
„Městský bubeník bude plnit podobnou
funkci jako městský rozhlas. To znamená,
že informace, které hlásíme dvakrát v t...
Krimi příběhy Moravec 2006
jenže mimo uvedených í zaměstnanců o penězích kleli jen Přikrylovi. Co když s někdo z nich
o tom zmínil, ipadlo Moravce. Půjde je navštívit.
„V pátek jsme v práci slavili, zdrželi jsme se v dílně a...
CykloMaratonTour 2009
RK electronics (c) 2009 - kompletní výsledky závodu naleznete na www.sport-base.cz