zde. - Cesta k práci

Studijní materiál pro účastnice projektu
KOMUNITNÍ SPOLEČENSTVÍ CESTA KE VZDĚLÁNÍ,
SEBEVĚDOMÍ A PRÁCI
Zpracování přírodních materiálů
Příprava prezentačního stánku, výzdoba a propagace
Projekt č. CZ.01.04/5.1.01/77.00326
„Komunitní společenství, cesta ke vzdělání, sebevědomí a práci.“
Aktivity projektu jsou financovány z Evropského sociálního fondu
prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze
státního rozpočtu ČR
Realizátorem projektu je Místní akční skupina Opavsko
ZPRACOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ
FLORISTIKA
Zpracovala: Lenka Vavrečková
2013
ÚVOD .................................................................................................................................................. 4
MATERIÁL ........................................................................................................................................... 5
SBĚR A SKLIZEŇ ROSTLINNÉHO MATERIÁLU ...................................................................................... 6
POSTUP PŘI SUŠENÍ ROSTLIN ............................................................................................................. 6
TECHNIKY ARANŽOVÁNÍ ..................................................................................................................... 9
Hlavní techniky ................................................................................................................................. 10
ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH MATERIÁLŮ ....................................................................................... 11
PROUTÍ ......................................................................................................................................... 11
Chvojí ............................................................................................................................................ 16
Kůra .............................................................................................................................................. 17
Křídlatka ....................................................................................................................................... 18
Sláma ............................................................................................................................................ 19
Listy .............................................................................................................................................. 20
Plody ................................................................................................................................................. 21
Plody ovocných stromů ................................................................................................................ 21
Plody jehličnanů ........................................................................................................................... 22
Plody listnatých stromů................................................................................................................ 23
Plody keřů..................................................................................................................................... 23
Plody zeleniny .............................................................................................................................. 24
Traviny .............................................................................................................................................. 24
Kořeny .......................................................................................................................................... 25
ÚVOD
Aranžování rostlin prošlo za svou historii mnohými změnami. Mění se materiál, nářadí se
kterým pracujeme, ale také technické postupy při výrobě aranžmá. Jedna věc však stále
zůstává a to krása přírody kolem nás. Ve svých malých i větších vazačských dílech se
snažíme co nejpřirozeněji napodobit alespoň kousek tohoto světa a uchovat si ho pro svůj
interiér nebo na jiná místa.
Každý nápad, aniž si to uvědomujeme je inspirováním tím,co nás obklopuje, tím, co je
denně kolem nás. Na dosah máme neuvěřitelné množství tvarů a barev, jen musíme vědět,
jak toho využít. Láká nás právě ta rozmanitost, i když musíme respektovat nevýhodu
živého materiálu a to určitou krátkodobost.
V tomto pracovním semináři si ukážeme, jak můžeme upravit rostlinný materiál,
prodloužit životnost, změnit nebo alespoň projasnit barvu. Jakým způsobem sušit,
skladovat a hlavně jak zpracovávat.Také jak vyrobit aranžmá a jakým způsobem ho
uchovat co nejdéle.
MATERIÁL
Materiál, který budeme potřebovat, můžeme rozdělit do tří základních skupin:
-
pomocný: je to především nářadí, které je potřebné pro naši práci (nože, nůžky,
zahradnické nůžky, štípací kleště, tavná pistole), ale také materiál, který
potřebujeme pro výrobu, ale v konečném výrobku není vidět (dráty na cívce,
sekaný drát, lepidlo, lepidlo na živé květy, vypichovací hmoty, špendlíky,
začisťovací páska apod.)
-
rostlinný materiál: proutí, květy, zeleň, plody, kůra, budeme se mu věnovat
podrobněji v dalších kapitolách
-
doplňkový materiál: dekorační prvky, které použijeme na dozdobení: (stuhy,
umělé květy, ozdobné drátky apod.)
SBĚR A SKLIZEŇ ROSTLINNÉHO MATERIÁLU
Protože rostlinný materiál má omezenou životnost, je důležité sklízetjej správným
způsobem, ve správné zralosti a uchovávat jej ve správných podmínkách.
Důležitá je sklizňová zralost květů, travin, ale i plodů, které chceme sušit a skladovat:

některé květiny se sklízí ve stádiu poupat, protože při sušení ještě dozrají(slaměnka
- Helichrysum)

traviny se sklízí těsně před kvetením, pozdě sklizené traviny se pak rozpadávají

největší část květin se sklízí v plně vyzrálém stavu
- (Achilea) - žebříček,
(Helipterum) – smílek, (Limonium) – statice a další

po odkvětu se sklízí například(Papaver) –mák, (Nigella)– černucha

u mnoha rostlin sklízíme plody v dozrálém stavu – kaštany, žaludy, bukvice, šišky
POSTUP PŘI SUŠENÍ ROSTLIN
Rostliny se suší většinou v teplé, dobře
větratelné a tmavé místnosti (aby si uchovaly
barvu), stonky se odlisťují, vytvoří svazky a
stáhnou gumičkou.Suší se zavěšené květem
dolů, aby stonky zůstaly rovné.
Šišky, kaštany, bukvice, mech sušíme rozložené
na pletivu.
Traviny se suší volně rozloženy v nádobách a na světle – je vhodnější, když ještě
zesvětlají.
Sušení v sušičce – plody, hlavičky květů, nakrájené pomeranče, kdoule, jablka.
Sušení pomocí silikagelu – květy se prosypou silikagelem (může se použít i písek nebo
prací prášek), který na sebe naváže vlhkost a tím rostliny postupně vysuší. Tento způsob se
používá u květů, které při běžném sušení ztrácí barvu i tvar.
Lisováním – využíváme u křehkých květů, které se běžným způsobem nedají
usušit(Primula – petrklíč, Myosotis – pomněnka, Viola – maceška a další).
Úprava rostlin glycerínem – tohoto způsobu se používá pro dosažení lepšího vzhledu a
zvýšení trvanlivosti rostlin. Stonky rostlin se vloží do nádoby roztoku vody a glycerínu
(může se přidat i barevný inkoust nebo jiná barva),rostliny nasají roztok glycerínu do
cévních svazků a zakonzervují se v čerstvém stavu. Celý proces trvá 6 - 15 dní, kdy se
zastavuje nasávání a rostliny se stávají lesklými a vláčnými.(používáme listy stromů, keřů
– buk, dub,ale i odkvetlé květenství Scabiosa, Moluccella).
Růže upravená roztokem glycerínu.
Skeletování – je to velmi náročná metoda, jde
o jakési vypreparování cévních svazků. S tímto
procesem se můžeme setkat i v přírodě.
Vhodné
jsou
listy
stromů
a
keřů
(buxus,mahonie, jinan, magnolie), můžou se
preparovat i některé plody (mochyně –
Physalis,
durman
–
Datura).
Rostlinný
materiál ponoříme do skeletovacího roztoku z 1
l vody, 100 g sody a 50 g hašeného vápna, povaříme 10 - 15 minut, slijeme, dolije se
teplou vodou a mírně vaří dalších 60 minut. Odpařenou vodu stále doplňujeme horkou
vařící vodou. Tužší listy musíme vařit déle. Uvolněné pletivo od kostřičky opatrně
oddělujeme promýváním, nejlépe pod tekoucí vodou za pomoci drobného kartáčku nebo
štětečku.
Vypreparované listy můžeme i bělit a barvit.
Barvení – existují speciální barvy na rostlinný materiál, ale jsou docela finančně náročné,
můžeme je nahradit barvami na textil. Na některé materiály lze použít balakrylové barvy
nebo mořidla.
TECHNIKY ARANŽOVÁNÍ
Při samotném aranžování budeme používat různé techniky práce, abychom si materiál,
který chceme použít, co nejvhodněji upravili.
Pomocné techniky:

navazování na drátky – je to velmi častá technika při zpracování přírodních
materiálů. Na sekaný rovný drát navazujeme květy, z důvodu prodloužení stonku.
Na drát můžeme navázat také plody, listy a dekorační materiál. Příliš tenké stonky
pomocí drátu vyztužíme.
Navazování květů a listů na drát.

ohýbání a tvarování – většinou se snažíme při aranžování využít přirozeného
tvaru stonků, ale někdy si přece jen musíme pomoci a větvičky nebo stonky velmi
opatrně a trpělivě mačkat a hladit a tím je vytvarovat.

voskování– používáme pro udržení delší trvanlivosti čerstvého rostlinného
materiálu. Konečky stonků namáčíme v roztaveném vosku a hned zchladíme
ponořením do studené vody. Tuto techniku lze použít pouze u krátkých stonků
květů nebo listů. Rostlinný materiál můžeme ve vosku také celé namáčet nebo jej
potírat – pěkné pro vánoční vazbu.

laminování- květy je vhodné před laminováním vylisovat, listy můžeme do fólie
vkládat přímo.
Hlavní techniky
Pomocí hlavních technik aranžmá zhotovujeme. Jednotlivé techniky se hodně prolínají a
vzájemně se doplňují.
Volné vkládání do nádob – je to nejjednodušší způsob úpravy rostlinného materiálu.
Aranžujeme tak různé nádoby vázy, mísy, košíky. Materiál v nádobách můžeme
kombinovat bohatě rozvětvený s nerozvětveným.
Vázanátechnika– kytice, snopy, girlandy, copy. Používáme rostlinný materiál
s přirozenými nebo prodlouženými stonky. Při vázání kytice klademe jednotlivé květy
k sobě tak, že stonky křížíme v jednom místě, kde je pak stáhneme stuhou. Kytice může
být jednostranná nebo oboustranná.
Technikou vázání vyrábíme také girlandy, věnce a jiná aranžmá, kdy na hrubý drát
postupně přikládáme skupinky rostlinného materiálu a ty pevně svahujeme drátem.
Vypichovaná technika–nádoby(misky, košíky, vázy). Rostliny vypichujeme do
aranžovací hmoty (používáme šedou hmotu na suchou vazbu a zelenou hmotu na živou
vazbu) nebo do zhotovených podkladů ze slámy, mechu, ale i do nádob naplněných
zeminou.
Lepená technika– věnečky, obrazy. Je to často využívaná technika, vyžaduje
preciznost a čistotu. Rozlišujeme lepení živých a sušených rostlin. Při aranžování živých
rostlin je nutné použít speciální lepidlo na živé květy. K lepení sušených rostlin a plodů
nejčastěji využíváme tavnou lepící pistoli.
Navazování a navlékání na dekorační drátek – materiál na drátek navlékáme
jako korálky, drátem propichujeme jednotlivé prvky, nebo je omotáváme jemným drátkem
a ten připevníme k vodícímu drátu.
ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH MATERIÁLŮ
PROUTÍ
Proutí je jeden z nejvíce využívaných materiálů pro výrobu podkladů, ale i pro vytvoření
samotného aranžmá. Pro jeho vlastnosti jako je pružnost, ohebnost a stálost se používá i
k výrobě různých košů a nádob dokonce i nábytku. Nejvíce používaným proutím je ratan a
pedig obojí původem z jihovýchodní Asie. Ratan (Calamus rotang) je liána rostoucí
v tropických džunglích, jejíž šlahouny dosahují až 200m. Dovážejí se k nám v různých
formách, velikostech, různě upravované, barvené.
Když nebudeme chtít nakupovat dovezený materiál, můžeme si vybrat z mnoha druhů
našich domácích dřevin, které mají obdobné vlastnosti.
Nejčastěji používaným materiálem je proutí z břízy bělokoré (Betula verrucosa). Bříza je
pro využití ve floristice velmi oblíbeným stromem, kromě dlouhých a ohebných větví na
proutí, oceňujeme také nádhernou bílou kůru. Proutí břízy je dobře ohebné, neztrácí příliš
na objemu při sesychání, takže tvar aranžmá zůstává po dlouhou dobu stabilní. Výhodou
také je, že nezasychají ani konce výhonů jako např. u vrby smuteční.
Z březového proutí můžeme vyrobit v podstatě podklad jakéhokoliv tvaru a využít jej
prodanou příležitost.
Výroba věnečku:
Podle průměru věnečku, který chceme vyrobit, si zvolíme vhodnou délku proutí. Jednotlivé
větvičky si naskládáme koncem k sobě do ruky a pevně stáhneme drátem. Pruty si můžeme
rozdělit do tří skupin a zaplétat jako cop, který poté ohneme do tvaru věnečku a oba konce
připevníme drátem k sobě.
Můžeme také zvolit způsob, kdy větve břízy neproplétáme, ale spíše obtáčíme. Je mnoho
způsobů, jak docílit zajímavého vzhledu věnečku. Můžeme také využít jehněd na bříze a
mladých výhonků a nechat lehce přírodní rozčepýřený vzhled, nebo můžeme přesahující
konečky větví ostříhat a vyrobit uhlazený věneček.
Velikonoční podklady z břízy:
Bříza je velmi častý materiál pro aranžmá při příležitosti Velikonoc. Je na naší fantazii,
jaké tvary zvolíme.
Můžeme například vyrobit hnízdečko, které stvoříme z několika hrubších kroužků
vyrobených z proutí. Kroužky naskládáme na sebe od nejmenšího po největší. Na dvou
stranách kroužky stáhneme drátem. Pokud připevníme i ucho,vyrobíme košík, který pak
nazdobíme dalším materiálem.
I malé kousky výhonů můžeme využít a vyrobit otýpky.
Podle velikosti, jaké chceme dosáhnout, zvolíme délku
větviček. Ty naskládáme na sebe, zarovnáme konce a
uprostřed pevně stáhneme dekoračním drátem. Otýpky
pak můžeme použít jako prvky pro zdobení větších
aranžmá.
Roh hojnosti
– základní tvar rohu si vyrobíme z pletiva. Březovým proutím začneme omotávat podklad
ze spodu a připevňujeme drátkem.Postupujeme ze spodní části a dbáme na to, aby proutí
zakrylo podklad z pletiva.
Vánoční ozdoby:
Vyrobíme si tři svazky proutí, na koncích tenčí a uprostřed hrubší. Naskládáme je na sebe
tak, abyvytvořily tvar hvězdy a dekoračním drátkem je svážemek sobě. Hvězdu můžeme
nastříkat zlatým sprejem.
Všechny výše zmíněné výrobky můžeme vytvořit i z jiných druhů proutí např. ze smuteční
vrby (Salix alba), musíme však počítat s tím, že nevyzrálé konečky větví často při
zasychání zčernají, proto raději výhony už při výrobě aranžmá zakrátíme. Aranžmá z vrby
bílé jsou vždy velmi jemná a uhlazená.
Velmi
vděčnou
dřevinou
pro
aranžování je Loubinec pětiprstý
(Parthenocissus
quinquefolia),lidově známá pod
názvem psí víno. Tato popínavá
rostlina mívá výhony až 12m
dlouhé. Je to opadavá dřevina a její
listy se na podzim zbarvují do
červené barvy. Výhony bez listů velmi často ve floristice využíváme pro výrobu různých
druhů podkladů. Dřevo je podobné vinné révě, ale výhony jsou mnohem delší.
Velmi působivé jsou různé typy girland. Které můžeme z loubince vytvořit. Vytvarujeme
si z výhonů požadovaný tvar a velikost a na několika místech vždy pevně stáhnemedrátem.
Tyto girlandy mohou být různě
dlouhé
a
doplněny
dalším
dekoračním materiálem.
Pokud si vyrobíme z hrubého drátu
základní
tvar,
můžeme
z proutí
vyrobit zajímavé dekorační prvky.
Pro zvýraznění linií a zjemnění aranžmá se používají i tenké výhony wistárie (Wisteria
floribunda), plaménku (Clematis) a nejsnadnější a přitom stejně působivé může být
využití svlačce rolního(Convolvulus arvensis). Tato jednoletá nebo vytrvalá bylina je pro
zahradníky těžko vyhubitelným plevelem, ale pro floristu aranžéra je to hotový poklad.
Stačí vyrobit základ z pletiva nebo hrubého drátu a pak trpělivě obtáčet a navazovat
výhony svlačce. Je nutné použít svlačec čerstvý, jakmile výhony přeschnou, jsou pro
zpracovávání příliš křehké. Svlačec také můžeme po sklizni zakonzervovat roztokem
glycerinu a pak zůstane stále vláčný.
Základ je vyroben z pletiva a omotán
svlačcem.
Vlasy postavy na obraze jsou vytvořeny z výhonků svlačce. Jedná se o výrobek
z floristickésoutěže ,,Brněnská růže“.
Podobně se využívá chmel
otáčivý
který
(Humulus
pro
necháme
lupulus),
podzimní
vyniknout
vazbu
i
s
chmelovými šištičkami.
Zajímavé využití mají také jednoleté pruty vrby jívy (Salix caprea) nebo svídy
bílé(Cornus alba) a svídy výběžkaté (Cornus stolonifera). Svídy mají v zimním období
barevně zbarvené dřevo, svída bílá do červena a svída výběžkatá do žluta, čímž působí
velmi dekorativně.
Pruty svídy můžeme naaranžovat vypichovanou technikou, např. do vypichovací hmoty
umístěné v nádobě a dozdobit dekoračním materiálem. Podobně můžeme využít
polystyrénový nebo slaměný věneček a do něj dostatečně hluboko zapíchnout pruty kolem
dokola. Když nahoře pruty stáhneme lýkem, vznikne kužel, který můžeme opět nazdobit
podle ročního období.
Z jednoletých výhonů můžeme vytvářet jakékoliv tvary, rámy, plůtky apod.
Chvojí
Chvojí jehličnanů je oblíbeným vazačským materiálem pro svou rozmanitost a relativní
trvanlivost. Chvojí aranžmá vhodně zaplní a je neodmyslitelnou součástí vánoční vazby.
V našich podmínkách je pro aranžéry velmi oblíbený tis červený (Taxus baccata), zeravy
(Thuja occidentalis, T. orientalis), cypřiše (Chamaecyparis), jalovce (Juniperus chinensis)
a jedle (Abies alba). Chvojí smrků používáme méně, protože velice rychle opadá.
Nejčastějším výrobkem z chvojí jsou navazované girlandy a věnce.
Chvojí nastříháme na stejnou délku, je zajímavější, když používáme chvojí z více druhů
jehličnanů. Připravíme si základ z hrubého drátu, který ještě omotáme drátem na cívce, aby
se chvojí později neprotáčelo. Postupně přikládáme skupinky chvojí, obtočíme a velmi
pevně stáhneme drátem na cívce. Další vrstvu chvojí přiložíme tak, abychom překryli drát
předchozí vrstvy. Takto postupujeme po celé délce girlandy nebo věnečku. Konec
začistíme, drát zajistíme protažením a zatočíme kolem podkladu. Chvojí musí být stále
stejně dlouhé, aby girlanda byla pravidelná. U věnečku používáme na vnější obvod o něco
větší délku chvojí než na povrchu a na vnitřním obvodu.
Kůra
Velice často se v moderní floristice využívá palmová kůra, kterou můžeme zakoupit
v různých velikostech, strukturách ale i
barvách.
Kůra našich domácích dřevin je ale stejně
zajímavá a možnosti jejího použití ve
floristice je velmi široké.
Jemnější kůru nebo menší kousky většinou lepíme na nejrůznější podklady z vypichovací
hmoty nebo polystyrenu. Kůrou můžeme oblepit celé nádoby a tím vhodně doplníme
přírodní aranžmá.
Aranžovat můžeme i vrstvením a lepením kůry a u jemnějších druhů i provlékáním.
Věnec vyrobený vrstvením kůry z borovice lesní.
Používáme kůru z jehličnatých stromů, ale i z listnatých např. bříza (Betula verrucosa),
velmi zajímavá je kůra z platanu (Platanus acerifolia) a mnoho dalších.
Křídlatka
Křídlatka česká(Reynoutria × bohemica) je kříženec křídlatky japonské a křídlatky
sachalinské. Šíří se rychleji než rodičovské druhy. V našich podmínkách dosahuje až 3m,
lodyhy jsou statné, silné, duté. Rozmnožuje se velmi rychle, vytváří husté porosty a
obtížně se likviduje.
Aranžéři si pro tuto plevelnou rostlinu našli široké využití. Sklízí se na konci léta a během
podzimu před příchodem mrazů. Lodyhy se používají odlistěné a nejlépe v čerstvém stavu.
Usušená křídlatka se také dá použít, ale je už mnohem křehčí a často se láme.
Způsoby použití při aranžování jsou různé, křídlatka není pružná, nedá se ohýbat ani nijak
tvarovat. Využíváme jejího přirozeného vzhledu a používáme ji jako spíše geometrické
prvky.
Často se používá způsob navlékání na drát,
kterým vytvoříme různé tvary ploché, ale i
plastické.
Na fotografii je výzdoba exteriéru prodejny
Školního zahradnictví, kde základem jsou
pásy
z kousků
křídlatky,
které
jsou
dozdobeny podzimními motivy kukuřice,
slunečnice, chmelu.
Výhony křídlatky lze také provlékat tak, aby podklad působil
plasticky.
Sláma
Sláma je původním základním materiálem pro výrobu podkladů, hlavně věnců, ale i
dalších výrobků. I dnes je stále takovýmto způsobem zpracovávána, přesto, že se vyrábí i
podklady z jiných materiálů (polystyren).
Výroba podkladu pro věneček není složitá. Potřebujeme opět základní kruh, který
vyrobíme z hrubšího drátu. Ten nám bude určovat velikost věnečku. Pak postupně
přikládáme na drát ze všech stran slámu a stahujeme drátem na cívce. Je důležité přikládat
stále stejně objemné vrstvy slámy, aby tělo
věnečku bylo rovnoměrné. Stahujeme velmi
důkladně, podklad musí být pevný.
Zahradnické podniky, zabývající se výrobou
podkladů ze slámy už jsou v dnešní době
většinou vybaveny vázacím strojem.
Dnešní doba je ve znamení návratu k přírodě
a přírodním materiálům a tak i sláma si mezi
aranžéry opět dobývá své místo. Už není jen
striktně podkladovým materiálem, který se
zcela zakrývá, ale používá se jako dekorační
materiál, který je sám ve výrobku ozdobou.
Dá se různými způsoby upravovat – barvit
apod.
Detail věnečku, kde sláma je obarvená
stříbrnou barvou.
Ze slámy můžeme vytvořit jakékoliv tvary, vždy přikládáme vrstvy slámy na základní tvar
vyrobený z drátu nebo z tvrdého kartonu. Takto můžeme vyrobit např. i zvířátka nebo
postavičky.
Listy
Listy stromů nebo keřů jsou velmi často používaným materiálem. Můžeme použít listy
v čerstvém stavu a počítat s tím, že časem v naší expozici seschnou a změní tvar i barvu
nebo je můžeme před použitím upravovat. Listy se často lisují, konzervují glycerínem nebo
i preparují. Takovéto listy už pak svůj vzhled nemění.
Používáme většinou větší listy javoru (Acer platanoides, pseudoplatanus), platanu
(Platanus acerifolia) buku (Fagus silvatica) a hlavně dubu (Quercus rubra, robur). Velice
zajímavé jsou listy jinanu dvoulaločného (Gingko biloba). Z keřů pak některé druhy kalin
(Viburnum) , Magnólie (Magnolia) a mnoho dalších.
Do některých aranžmá využijeme i drobnolisté druhy keřů jako zimostráz (Buxus
sempervirens) a břečťan (Hedera helix).
Listy můžeme opět navlékat a tvořit girlandy nebo věnce.
Aranžmá ze sušených listů rostliny Strelitzia.
Plody
Plody stromů a keřů se většinou nepoužívají na výrobu podkladů, ale jsou velmi častými
dekoracemi většiny floristických výrobků.
V podzimní vazbě tvoří podstatnou část
aranžmá.
Plody ovocných stromů
Plody ovocných stromů se většinou musí pro
aranžování upravovat z důvodu prodloužení
trvanlivosti. Nejčastěji je krájíme na tenké
plátky
a
sušíme
v sušičce
např.
jablka,
pomeranče, meruňky. Ve vánočním aranžmá
určitě nemohou chybět.
Menší ovoce sušíme celé – švestky, třešně,
borůvky a další.
Plody jehličnanů
U většiny jehličnatých stromů je plodem šiška. Šišky jsou pro aranžéry oblíbeným
materiálem, lze je použít mnoha různými
způsoby. Šišky většinou na podklad lepíme
tavnou pistolí nebo je můžeme navazovat na
drát a pak do podkladu zapichovat.
V našich podmínkách nejčastěji používáme
šišky smrkové (Picea abies), borové (Pinus
silvestris, P. nigra, P. strobus). Velmi
pěkné jsou také malé šišky modřínu (Larix).
Borovice vejmutovka – Pinus strobus – její
šišky jsou velmi dekorativní.
Borovice lesní – Pinus silvestris
Plody listnatých stromů
Nejčastěji používáme bukvice (Fagus silvatica), žaludy (Quercus robur), kaštany
(Aesculus hippocastanus), plody platanu (Platanus acerifolia), ale také nažky z javoru
(Acer platanoides), jilmu (Ulmus glabra), plody olše (Alnus glutinosa).
Věneček z kaštanů, žaludů, ořechů a mochyně.
Plody keřů
Také mnoho keřů má velmi zajímavé plody, i když často bývají méně trvanlivé. Mezi
nejznámější určitě patří šípky (Rosa canina). Trvanlivější je jiný druh růže a to růže
mnohokvětá (Rosa multiflora). Působivé jsou větvičky s červenými plody skalníku
(Cotoneaster horizontalis), dřišťálu (Berberis vulgare). Větvičky keřů s plody používáme
do vypichovaných nádob, kde jim zajistíme přísun vody.
Plody sklalníku vodorovného (Cotoneaster
horizontalis)
Plody zeleniny
Samozřejmě, že nemůžeme zapomenout ani na plody zeleniny. Pro aranžéry jsou zajímané
především okrasné plody tykve (Cucurbita pepo) do podzimní vazby.
Velmi široké použití má také kukuřice (Zea mays), používáme plody, ale mnohem častěji i
listy. Listy se dobře suší a jsou dobře tvárné, dají se využít na výrobu podkladů, ale i
rovnou jako dekorace.
Traviny
Nemůžeme vynechat pro floristiku tak důležité traviny. Ať už využijeme vyloženě luční
trávy, nebo prořežeme okrasné zahradní traviny (Miscanthus, Festuca), vždy jsou traviny
velmi důležitou součástí aranžování. Traviny tvoří linii aranžmá, zjemní a opticky
protáhnou dílo, vnesou do něj lehkost a zdání pohybu.
Do této skupiny můžeme zahrnout také velmi
oblíbené obilí. Klasy obilí se používají
hlavně jako znak hojnosti, sklizně, konce
léta. Z obilí můžeme vyrobit věnce, copy,
snopy a další.
Věneček z obilí.
Postupně navazovaná kytice z obilí.
Kořeny
V poslední kapitole se ještě zmíním také o kořenech rostlin. Někdy si můžeme všimnout,
že i kořeny mohou být velmi působivé a dekorativní. Například kořeny některých
jehličnanů (Thuja) jsou krásně zbarvené do červenohnědých odstínů. Kořeny můžeme
použít na začištění podkladů přilepením, ale mnohem zajímavější efekt nám vytvoří, když
z nich vytvoříme celky různých tvarů a velikostí. Pak už jen záleží na naší fantazii, jakým
způsobem využijeme těchto prvků.
Obraz vytvořený z prvků listů Aspidistry upravené glycerínem, prvků vytvořených
z kořenů, mechů, části větviček a květenství Hydrangea.
Detail rámu obrazu.
Kužel vytvořený z jednotlivých segmentů z kořenů omotaných ozdobným drátkem.
Podklad je vytvořen z pletiva a na něj jsou postupně připevněné prvky z kořenů. Je
dozdoben Amaranthusem, Tilandsií a květy Rudbeckií.
Aranžmá na použitých fotografiích jsou výrobky studentů a pedagogů
Střední zahradnické školy Ostrava