Rozbor protržení kaskády rybníků v povodí řeky Lomnice při povodni
Transkript
Rozbor protržení kaskády rybníků v povodí řeky Lomnice při povodni
tlI t ř I I t I lr lr lr čvu.v puze. rlruttn smvrgNÍ.KATEoRA |-tYoRAuuKY&HYonoLoGrc pPo OBSAH 1. Úvoo 2. nvgNrčÍ{Í nnÁzr sE sPEcIFIKoU NA BLATENSKU I I F I ir H t| 3. MEcHANIsMUS PoRUšrNÍ MnlÝcn svplnÝcn xnÁá v oÚsuoxu pŘ:urÍ 3.1 Příčiny vznikua průběhporuchy počátku 3.2 Některé vztahyprourčení eroze......... povrch'..'''.. 3'2.L Neopevněný povrch....'.'. 3,2.2 opevněný 13 ......13 .....'.............. 14 ..,..... L4 .......... 15 4. ZAVER ;| tr t| ; t H z00É.l2005 STMNA 1/16 t t t t čvwv pmze.rnruln snvegnÍ'xlrronn HYDMUu|ť&HYDRoLoGIE t obtížná. Napřík|ad V roce 1987by| početnízkýchsypanýchhrázívodníchnádržío plošemin. 0,1 ha v čn 13 4oo (Šimek 2ooo).Tentosoupisbyl provedenVodnímidí|y- TBD, a to na základěvodohospodářskýď' T r| rl ll t t ir I F T 1. Uvoo česlo traiina patřík zemíms historickytradičním hospodářstvím a to nejen v jižníďr rybničním čechách,a|e i ve zbytku republiky. Avšak registrace těchto ma|ýchvodníďr nádrŽí,Keré nesp|ňují podmínkypro zařazenído WRD (World Registerof Dams - světornýregistr všechpřehrad),je ve|mi map. Tyto nadržese u nás stavě|i od 14. sto|etía odhadujese, že rďně docházív průměruk deseti protržení malýchhrází.Nás|edkyprotÉení obvykleneb'ývají ve|ké,ale ne|zevy|oučitznačné materiá|ní škodya zbáý na životech(nepďítáme-|ierÚémnípwodně v roce t997 a 2002,tak např. 5 lidípřiš|oo životpři protržení Hubačovského rybníkaV roce 1975atd...). Výrazněvětšípozomostmalýmvodnímnádržím by|a4ruo|ánapředevšímpovodněm|v pos|edním oMobí, v roce L997, t998,2002. Diskusezača|yvšakjiž dřÍvea to iak ve spojenís privatizaď,tak s potřebou reagovat na jejich zhoršující se stav. Jestližehistorickérybníkyp|nily předevšímfunkci někdydop|něnouo funkcidalší- protipoámi pro ďrov drůbeže, pro rybochovnoua protipovodňovou, pohon m|ýnů,pil, u pozdějšíďrstaveb převažujefunkce zásobní,rekeďn| kajinotvomá. Z rozsahu ma|ýchvodníchnádňíje zřejmé,žena našemúzemí si po sta|etízaďrovávajíýnamné místo,avšakje třeba se jimi důk|adněji zab'ývat,především ve rrztahuk vodohospodářskýmfunkďm, k technickémustavu včetněrekonstrukcía modemizacía zejménave wtahu k bezpeřrosti území. ; T T i SÍRAMz16 I I l-|voRAuuKYgHyonoLoclr čvwv pnnze'rRruLtRsrnvrgNÍ'KATEoRA t I I I I 2. pPo RygNtč]'|Í nnÁze sE sPEcIFIKou NA BLATENsKu tak spojenímdvou hlavních historiclcých SpecifikaB|atenskaje dána jak koncentrací rybníků, potoka.Situaciv úteďráno 13.Bv B|atné ukazuje povodíve městě- povodíříčky Lomnicea Závišínského na 7 rybníků, z nichž5 se protrh|okomp|etně, obr, 2. Ce|kemna říčceLomniciby|osi|něporušeno potocepotom3 rybníkyhavarovaly, znakemje fakt,že spo|ečným obr. 2 (mapka)'Určit'ým Závišínském vlna zásobnímprostoremjsou situoványv horníčástipovodí.Protopříva|ová největší rybníky,s největším pod nimi.Do určité po jejichporušení umístěné dopadna ostatnírybnílcy mě|atak vyznamnýnegativní v menšímířev roce míryporuchysimu|ovaly situaciV roce 1895,kdy došlok podobnýmproblémům, 1987, I I I I I I I T I I I I I I 4 200412005 STMNA 3/16 I I I I I I I I t t I t t t I l I t I t I čvur v PR.azE'FAKULTAsrnvpsNÍ.KATEDM HYDRAUuKY&HYDR.oLoGIE 2.L Poprs PR0cHoDU PovoDŇovÉvurv Ve dnech7 - 9.8. 2002 poměrněsi|nésrážkyrybníkyzadrŽe|y a svojíochrannouprotipovodňovou (10 i funkcisplni|y, kdyžse téměřnaplni|y.V sobotua v nedě|i 11.8)dď|o ke z|epšení situace,pomocí řÍzených zásobníhoprostoru,napřík|adna rybníkuPodhajském odtokůdošloopět k vytvořeníurčitého by|av pondělíráno h|adina60 cm pod normá|ní h|adinou,u rybníkaDo|ejší v Tchořovicích byla hladinav pondě|íodpo|edneve 14,00 hod. 30-40 cm pod normálem.Da|šízesíenésrážlg v pondě|íse zača|y projevovatve|mirych|e,neboťpod|oží oko|níchpozemkůjiž by|ovodou p|ně nasyceno,cožznamenalo téměřpřímýodtok. V pondělívečerse situace zhoršuje,někde průtokdoci|uje 100 leté vody. Ke kiUckému zhoršování docházív nďních hodinácha kiticlcýmomentnastávápo protržení hráze rybníkaMe|ín,kteý je nejýšepo|oženým na povodíLomnice. Příva|ová v|na ochromi|a navazující rybník Metelslcý,kde dochází ke 2 průrvámv hrázi v ca 4:30. Metelslcýrybník o poměrně Wsokémobjemuca 1 mi|.m3 (při nap|nění po korunuhráze) je rych|e vyprázdněn s bezprostřďním negativním dopadem na obec Metly a Předmř. Da|ší rybník Veslcý, již nyní na území katastruobce Lnáře i přes silnépřelitíkoruny hráze o poměrněve|kéšřce v koruně,danézde opravou po povodních1987 a zde vedoucí silniční komunikacl odolal, avbk wdušní|íc i s částí vozovkyby|erodován. obdobná situacenasta|ai u bezprostředněnavazujícítro rybníkaZámeclcý.Zde pře|ivvody přes _ jak hráze, tak i je korunu,která současněkomunikací1. třídy(č.20) E 49, znamena|silnénarušení porušení nedoš|o. komunikace, avšakk úp|nému Nás|ednýrybníkPodhájskýnejdříveodo|ával,opět erodovánarzdušníčástpřelévající se vodou, Pos|ední nárazová z roku t987) jižnestači|a. kdý |opacitapoměrněnovéhopře|ivu(po opravěprotržení v|na vytvořila průruupraktickyna stejnémmístě,kde by| rybníkopravovánpo porušeníz r, 1987, řať v násypu situovanánás|edněby|a tež porušena,kdý mostníobjeK, ktenýmprotéká Že|ezniční vody na stromya keři. Tímdoš|ok nadržení Lomnice,by|částďně blokovánsp|aveninami a odplavenými profiení desítek mebů' vedlo násypu v úseku něko|ika několika metrů, což k ýšku náspu ohrozi|arybníkHořejší,kteď bý porušenna Přívalovávlna po protržení že|ezničního plně Tyto někotilomístech.o množství splaveninsvědčí zaplněnébazénysadek' kterék rybníkupřiléhají. většinyobjeKův obci Tchořovicepod zUumi|ysí|uvody, avšakpřesto došlok zničení sadky částečně hrází, hrázíz v Tchořovicích. Tenje poměrněširolcý s nejde|ší oMobná situacenastalau rybníkaDo|ejší popisovaného vzdušného |ícepraktickyv celédé|ce720 m a úseku.Pře|évání korunyvwola|oodp|avení pod tímtorybníkemznamenalo a plochéúzemí následnáfiná|nívlna vytvořila2 průrvy.Poměrněširoké dopadna městoB|ařrá' i kdÉ bezprostřední zp|oštění vlny po protržení, e|iminovalo cožalespoňčástečně potoka dopadunejenz povodíLomniceale i z povodíZavišínského zde doš|ok ve|lcým škodámv důs|edku na kterémse protrh|y3 hráze. 2@412m5 STMNA 4/16 t I I I I I I I I I I I I cvwv pnnze.rnrulrn smvrgÍ{Í' KATEoRA HyoRAuu|ťgHyonotocIr PPo Z rekonsřukcepovodněv místěvlník! Me|ína Meťypod|eautorůJandorya Řítryz roku 2OO4je zřejmé,že hráz rybnílaMet|ydo posledníchví|e,nežpřiš|apříva|ovávlna z protrženéhó rybníkaMe|íá, odo|áva|aa maximá|ní hladinavody dosahova|ahrany koruny'Pd hrázíuyl brůtot< odpovítdající ca toó letévodě, takžečástobcejižby|atímtoprůtokem ohrožena, šteinětak i nížetezi.ciouec Předňíř.Zhruba ve 4 hod ráno začínád9strukc9hráze rybníkaMetly a nás|ednývýtok představujemnožswícca 540 mfs, takžepřívalováv|nav obci Met|ydosahuje3,5 _ 4,5 m v do|níPředmři.ca2,5 m. Autoři pomocímatematického mode|usimu|ova|i hydrogrampřítoku,htadinuvody a hydrogram odtokurybníkaMetelslcý' HYDRoGRAII{pŘÍroru AoDToKu povooŇovÉ VLNY Do METEtsKÉHoHvstIÍKA 600 500 400 o t\ E soo q 200 100 or0 13181022:24 13/8/02 3:36 I T 13/8/02 4:48 13/8/02 6:fD l3l8l027zt2 2 náttže v hrázi Metelského rybníka I T I i T F i I T 20M/2005 STMNA s/16 I I I I I I I I I I I Čvwv pnnze.rnxultn silvegnÍ, xlreoRn HYDRAUuKY&HYDRoLoGIE 2.2 povoorĚv snpru 2oo2v uÍsrĚnvgrÍr0MeÚn e RrxonsrnuKcEPR0BĚxu Mrrlv Dcn Hodlna t2.8.2@2 11:fl) 12:00- 12:30 Protok lm3/sl ood rvb. pod rvb. Mc|ín ]t|ctcbkÚ 2.5 14:00- 16:ffi 17:fi) - 18:fl) 19:00- 20:00 20:fi) - 20:45 4.5 21:00 22:OO 22:30 24:00:00 13.8.2002 I 2:00 3:15 I 3:20- 3:40 130- 150 I I l Poznómka o.7 o.7 přemd pfus pfu|ivMďelskéhorvbnika přel|vMďebkéhorybníka6 cm, ýpusů uzavřeny,výpust Melínauzavřená'levýoře|iv0.50.0.6om-orav.ýo.2om přepadpřes pře|ivMetebkéhorybnika10 cm' silnývfo 0.85 stoupáníh|adinyna Metebkémr. 0'05m/h,Mďebý potok 1.5 v Meťách- hhdina 0.20mood hranoumostovk.y vrytažení hradidlarybníkaMetebký,druhépoškozeno, 3.5 ořeoadořes oře|lv0.30m.W||tíMetebkéhoootoka hhdlnav Me|íněstoupá,na |evobřežním přellvupřepadáco 0.65m.orayúoře|funeofutuoný vodastoupáa zaohvu|eoráh obecnihodomuv Mďách v Přďmiř| h|ad|navody na s|ln|clvpředmiř|0.60m,evakuace cca 20.0 Předmíře,na Mete|ském r. hhdlna stouolí,v|nví}.7(km doporučení na překopáníhráze na J|hovýchodnístnně 4 rybníkanews|Yšeno, ořes ořellv ořeoadá0.3m h|adinapřl koruněhráze pfulévánav|nam|Úškylm, 6 přepadna Me|íněvlevo lm, vpravo70-80cm,do dosažení korunvhráze zhiuá o.3{.4m přepadpřes přellvMet.ryb.0.5m,voda stoupí,narušuJe 9 sllnlcl L2 20 hlad|naMetebkéhor. na max|mu,voda tečepňďivem,v oravobřežním zavázáníasoodnívúouďí prctrŽení hnázerybnka Me|ín,začátekporušení hníze Metelskéhor. vpravood výpusti,hráz vlevo od ýpusti neoorušena začátekdestrukcehráze Metebkéhor. vpravood výpusť, 4:00 .m 4:10- 4:30 až550 protržení hÉzeMetelského r., výškavlny v Met|ách3.5{m 4:30 5:30- 6:il) 8:00 > 550 voda v oředmiř dosahuie cca 2.5m. dorrw dosud sto|í hráz sechvě|e destrukcedomuč.o.36' o situaciinforrrrována oPK proudvody pod rYbnikemneEe |ďtě v Mďlách oře|ft I I I t h t 2gg4l200'5 SIR^NAď16 t t I I I I I I t I I I I I h h h h I i h I čvwv pnRze.rRxultn srlvegÍ!Í. KATEoRA HyoRAuuKYgHyonoLoGE 2.g pPo ponušrnÍ \lyuoonocenÍpŘÍčrn HRAá 2.3.1 EnozB Z rozboruporuch na jednot|ivýchhrázíby|oodvozeno,žeze záKadníchmezníchstavůporušení by| dominantnímeznístav povrchovéeroze, nás|edovánmeznímstavemvnitřrí eroze. PříDadporušení stabi|iýpo smykovéplošenebylpozorován. To je v sou|adus dřÍvějšími rozboryporuch na přehradách,Ve|mi podobnézkušenostipro S|ovenskouvádíi Ch|apík a Lukáč(2004),kteříuvádějí typicképoruchy: o průsaký a vwěry na vzdušním svahua pod přehradou . ve|kénerovnoměrné deformace_ sedánítělesa . poruchystabi|itysvahu i filtrační stabiliý- především na kontaktuzemníhotělesa s funkčními objeký . poruchyopevněnínávodního svahu Při poměrněnáh|émpře|itíkorunyhráze by| většinoudotčence|ývzdušní|íc- nejzřete|nějibyl tentojev konstatovánpro hráz rybníkaDo|ejší, kdy povrchováeroze si|ně poznamena|a ce|ý|ícv dé|ce korunycca 720 m. V nejslabším místěpotomdoš|ok totá|níprůrvě,ýimečně současněke dvěmatéměř naráz. Pro rybníkMete|slcýh|ubšíprůrvaby|a nejspíšeprojevemvnitřní eroze,zde poruchazača|as po prvnímmístě,přičemž určiýmma|ýmzpožděním dosáh|avětšíhloubky.Na dně této průrvybyla objevenačáststarédřevěnévýpustníroury,d|ezáznamůpocházející ca ze L7 století,neb od 18 sto|.je zák|adováyýpust v jinémprofi|u,kde k porušenedoš|o.V místětétostarédřevěnérnýpustibylo v minu|ostipozorovánozamokřenémístov podhrází. Zřejmě v důs|edkuvyšších gradientůse utěsněníroury hydrau|iclcých prorazi|oa vnitřníerozezača|a. Vnitřníeroze hrá|arnýznamnou ro|i i při protrženíhráze rybníkaPodhájský. Zde k průrvě došlo v místě napojení těsnícístěny budovanémetodoutryskové injektážepři sanaci hráze po povodni v roce 1987. Po obvodě stěny je obecně gradienta napojenítéto vyšší hydrauliclcý stěny na ba|vany podloží je ve|mi prob|ematické. opět v důs|edkuvyšších gradientůdoš|ok pďátku vnitřníeroze V nejs|abším místě. 2.3.2 DourNoviEFEKT praxepři návrhutentoefekt neuvažuje, Našeinženýrská i kdý jak bude dále ukázáno,můžemít - zajistit bezpečné rozhodujírcí dopad na řešenýprob|ém.Naše normy jsou poměrně jednoznačné převedení100 |etépovodně. K tomu následující poznámku případnýpožadavekna zajištěnípro víceletou vodumůže mítnás|eduiící dopady: . neúměrné poh|edumohou ýrazné převýšitpřÍoadné zvýšenínák|adů,kteréz dlouhodobého nák|adyna opravua škody- jďná se o samostatnoukapito|udefinování akceptovate|ného rizika . navíczajištění povodněmůže bezpďnéhopřevedenívíce|eté vwo|at zhoršení situacepod hrází - především je-|iob|astpod hrázízastavena STMNA 7/16 t I I I I I I t t t I I t T I I I I I t I Čvwv pRnzr,rnxultRsravegNÍ, KATEoRA |-|voRAuuKYa|-|Yonoloorr pPo . většípozornostprotodoporučuji prostoru- především věnovatretenčnímu z poh|ďu odbahnění v místech, kde náp|avysnižujíp|ochu nadkótoustá|ého nadržení rybníků rybníka Soustavarybníků na řeceLomnici Melín V=110 tis'm3 Mete|ský S=11,4 ha Veský š:l;:'.iT. V=126tis.m3 Zámecký V=60 S='17 ha tis'ň3 S=5 ha Hořeiší V=23žtis.m3 S=22,4 DoIeiší V=3ý tis.m3 S=30 ha Podhajský V=225 tis.m3 S = 1 5h a Avšakdokoncei zýšená kapacitapře|ivůnemusíb'ýtrozhodující setkáme-|ise specifickousituacr, jaká by|ana říčce Lomnici.Zdev podstatědruhýrybníkna povodía kteý se protrh|(rybníkMete|shý) měl pod ním'Protopříva|ováv|naz tohoto rybníkamě|atak většízásobníprostornežzb'ývajících 5 rybníků pod ním.Praktickyporuchyš|yv časovém dopadna bezpďnostrybníků s|eduza ýnamný a dominující jakou se šíři|a sebous rych|ostí v|naz protržených hrází.obecně se častějisetkávámes ,,k|asick1im.' případem,kdy postupněobjemnižších pro rybniční nádrží se zvětšuje.Protolze doporučit soustavuv ČR případya především pro rozhodující porušení definovattyto neobvyk|é kteý dominový efeK může rybní( požadavky vyvo|ata kdy v|namůže reprezentovat i 2 tisíci|etou vodu,definovatpřísnější z pohledujejich opravy,rekonstrukce. 2.3.3 HnezBNÉČINBHnezBNÉPŘELrvY Diskusev tomtosměruneníjednoznačná. Na jednéstraněse upřednostňuje nehrazenýpře|iv, jehoždimenzovánína poh|edu 100|etouvoduneníprob|ém, stejnětakse obecněuvádímenšíovlivněníz je požadavek zanesení sp|aveninami. Při rybochovném účelu však d|e Satrapy nutno na sk|oubit rybníka pře|ivus hospodářským pro chovryb. Na straně vysokoukapacitunehrazeného využitím nádrže, zejména pře|ivyby|yzřízenypřed ca 15 druhépřípadypro rybníwVeskýa Podhájslcý na B|atensku, kde nehrazené |ety,nezabránilypře|itía porušehrázíani v tomtopřípadě.Hrazenépře|ivy,častozdvojenés různou pře|ivné úrovní hrany dávajívětšímožnostmanipulacevodami- je-|i h|ášenave|ká voda, |ze nádrž předvypouštět snadnějia operativněji'Navícopravy povodňorných škod placenéze státníhorozpočtu hovoři|yjasně o opravěa ne o rekonstrukci. Protov případěexistujících byly ýto opravenya zrnýšena jejich kapacita- bud, menšímsnížením pře|ivnéhrany,a|e většinoui zvětšením šřky - nejčastěji pi|ířků.. vybouráním mezi|ehlých zdvihustavide|,aby při maximálním zdvihuby|ynad Užilose i zlnýšení průtočným profi|em_ např. klenboumostku.I z estetického h|ediskaje diskutabilní zda u historiclcých najednoustavětmonstróznípře|ivné neboťi objekty.V tomtoboděje třeba diskutovati o čes|ích, rybníků tyto mohoub'ýtzab|okovány stěnu* přes pákoý sp|aveninamiKoťátkodoporučuje sk|opnoučeslovou mechanismus se uvo|ní excentrický opěrnýprveka ce|ýčes|oýrám se v případěpotřebysklopíve směru prouduna dno.Vaníček,J pře|ivů (2004)doporučuje zřízení dop|ňkoýchnehrazených s kótou zpevněné pře|ivné napojení hrázena hranymírněpod korunouhráze(0,2-0,4m), kteréby by|ysituoványv b|ízkosti boční svahy. 20041200s STRANA 8/16 t I r l l I I rl |I t r I I t t t t t t H cvw v PRAZE.FAKULTAsrnvraÍ'lÍ'KATEDM HYDRAUuKY&HYDRoLoGIE 2.3.4 PovŽruIvÍsrNÍcg ZEMIN PRo oPRAvt] Našipředkové,budovate|é hrázíve středověkuse řídilipři výběruzemin nejenzkušenostmi, ale i preferencímístních pro omezenídopravnil'rh materiá|ů vzdá|eností. Na Strakonickua Písecku,Blatensku převládajíe|uviagraniticlcých horninv různýchfázíchltěvávání. Mnohdyse všakukazuje,a rozboryna porušených hrázÍchto potvrdi|y,žestaréhrázeby|ybudoványze zemin,jejichžzrnitostníKivka je v oko|í spodníhranice,kteroupřipouštějí našenormy.Přestov případech,že materiálje hrubší, ,,písčitějšť ,s (např. svis|é ve|minízkouažtéměřnu|ovoup|asticitou, vykazují$rtozeminynezanedbate|nou soudržnost stěnyprůrvypřečkalybez prob|émů 1 až2 zimydo opravy)a i z hlediskapropustnostivykazujípoměrně dobrévlastnosti(řádově 10.8 m/s). Výs|ednoupropustnostlze do určitémírryovlivnit při zhutňování zeminypři vlhkostimírněvyšší nežje vlhkostoptimá|nídle zkouškyProstorstandard.NejvěBí@í| na - při uh|azení (zhutnění)povrchutěchto tétoskutďnosti zřejmě majíslídyobsažené ve velkémmnožství na prvnípohledpísčiých zemindostávámevyhlazenýpovrchoMobný jako u zeminjíloviých.Pokudtedy jsou zeminyschopnyp|nittěsnicífunkcis dostatďnou mírouspo|eh|ivosti, nenídůvodtěchto- re|ativně hrubozrnnýchzemin nepoužít. Navíczkušenostise staými hrázemi ukazují,že zde nebyly ýnamné prob|émyz h|ediskazuýšenépropustnostiv|astnímtě|esem hráze. Přesto by|o doporučenohrubší materiá|y- obvyk|etěžené hloubekze zemníku- situovatk vzdušnému z větších |íci. zvýšenápropustnostpod|ožím hrázeje jiná lopitola. Preferencepůvodních zemin pro opravyje jí|ů(Keréby nejradějiakceptova|imístní dána i skutďností,žepoužití obwate|é)vede ke změně sk|onu gradientův místechnapojenízemin v tě|ee hráze hráze a ke vzniku nejďnoznačnýchhydrau|iclcých jílů,včetně časovéhohledislo s od|išnoupropustností.Nezanedbate|náje i vyššístlačite|nost konsolidace.Do našichnoremby se v tomto směru měla objeviturčitápodmínka,kdy je možnopoužít Ev. ,,hrubších.'zemin nežse obvykleuvádí. pruku- těsnícístěny z tryskovéinjektiáže Použitídop|ňkového na rybníkuPodhájský těsnícího před ca 15 |eý se ukáza|ojako prob|ematické, neboťk porušedošlov místěnapojenítétostěny na velké ba|vanyv pod|oží. 2.3.5 TBcrrNoI.octn sypÁNÍznuxÍrro TĚLEsÁ Protržené hráze odhalilyněKerékoky našichpředků(i kdyžčastonedávných),Keré ukazujína nedostatďnou pečlivostprovádění.o ponecháníčásti starédřevěnézákladovérnýpustina rybniku jižby|azmínka.Při opravěhrázerybníkaPodhájskýby|ynapřík|ad Mete|s|cý zjištěnynás|edující nedostatky původ mající wlze z 15 |et staréopravy- základováuýpustz ocelovéroury neby|ave spoji svařena, dokoncemezi dí|yby|a ca 10 cm mezera,v tělese hráze by|y ponechánysvazky ocelovévýztužedo práci.hoto ýnam dozoruvystupujedo popředí,navíc betonui staÚ strom.To svědčí o ve|minekva|itní s ohlďem na faK, že pďet firem s ve|midobrouzkušeností s přehradářskouvýstavbouv posledním penízeby|yv něktených TentoaspeK byl zesí|eni faKem, žedotační období10-20|etýnamně pok|es|. pří5oadech přidě|enyna podzim 2003 s termínemukončení uýstavbyna jaře 2004 a tak by|o nutno pracípopisujeKřepe]a ve|koučásti v zimníchměsících. Některézkušenosti s rea|izací zemnítďt ,,prostavět.. a Hanz|ová(2004). mění,v |etním Přípravazeminy- v závislostina pďasí se vlhkostzeminyv zemníkurnýznamně období,při rea|izacihráze rybníkaHořejš|bylazeminav zemníkuskrápěna,shmutado ha|d,případněna v zimním vlastníhrázi dá|e zvlhčovánatalÝ aby vlhkost by|a blízkavlhkosUoptimá|níči mírněvyšší. do nďních minimca -{ C0, oMobí při p|ynulé těžběneby|materiá|v zemníkupromrz|ý, sypaníprobíha|o kdyžve dne teploý by|ymírněnad nulou.Po vánďní přestávceby|yzemnípráce obnovenyv ýdnu s p|usornými tep|otami. Kontrola hutnění- probíha|oprůběžně,vždy byla zpracována závěrďná zpráva o kontro|e prob|ém. huBrění. Při použití vá|cůneby|v tomtosměruv.ýznamný těžkýchvibračních 2w4l2Ň5 STMNA 9/16 t t t t t |l |l I t t t T t T T T t I T I I Napojenínovéopravované čdstihtóze na starou_ V pCIektu tétoprob|ematicebytavěnovánave|ká pozornost- úpravastaréčástido sk|onuca L:7, max. 1:10,áby nová jypanina n".úiou částdo|ehla.V podélném směru.ovlv zavazující.ostruhy, zdeby|óoužitreňtiuiuiáeř uar".ii pccná vlrrei -aq!19vriny zemina.-Narybníkuhořejší by|apozornostvěnováná,,p|omběťv místěprůrvy--s or'ráoemna nekva|itní podložní materiálby| tento vytěžena místo'no.,u 'asypáno a zhutnen|] o,pct'. vrňr<oiii ulšji nežoptimá|nía co neJPlastičtější. "vuzitialespoň menší Ve všechpřípadecň'vmístěprůrvyuvrá-áóriňuána těsnící osřuh9 dg ood|oí.Specie|ní pozornostbyia věnovánanadjení óp1.áuóuáne 4i.ti n. r<aňeniýňr< Podhájslcý. Zde doš|o jejich pačokouániuentoniiovoů k ďištění kamenů, ["liu n.u.'u;ícízámina .vlníka byla specie|něvybrana.jí|ovitější ze specie|ního zěňníkůa zhutňován.ňárý31ir1uňiňi .t.ii - největší péče věnovánaprvním20 cm. Patní drény- k|asickédrenážníqlbry obsypány hrubým materiá|ema chráněny fi|trační geotexti|ie- vwody vyvedenydo kontro|ních šachtic.rua.rybníkú Podhájsk.ýuýy-reatizo,anvi Ýaav' H|ubší v principusbír.áprůsakové Vody pod hrází,vyšší srážídepresnip,tísaŘouó.í tnupu v hrázi mimo vzdušníl':. po-pruních,měsících provozuje piÍtokdo drénuvrchního.mi;Ňil' naopat spodníjímá podstatněvětšímnožství vody.Nagy(2004)uvádípoužití vrtanýchstudníp. úuo.írou.čr 'vstli' p"ď"' hrázena MVN Kunov. Na tomto místěje možno-učinit poznámkuk těsněnípod|oží hráze. Našipředkovépří|išve|ké napojeníbudovanéhráze na pod|oží nerealizova|i, protočastojb pod hrázímožnónáĚ.t zvodnětámísta svědčící9.wššírm průsaku.Pokudvšaknedochazik vyp|avoůnizemníchčjsticnámusior teňtolev nebezpečný. Snaha.při opravě menšího úsekuhráze tómuto prob|ému ucnóuái-uetši'pozornostnež.již zmiňované zavázaníma|ouostruhouby asi neby|aefektivní. 2,3.6 INTERAKcErrnÁzp sB srrNrČNÍna lĚrpspu dopad.komunikacese zpevněnouvozovkoua s rozšířenou korunouby|jasně pozorovaný .-.PoziUvní pro.případhrazírybníků Veský a Zámeky, kdy povodňovávlna dokáza|avzdušní,líc s částiuoiour.v erodovatjen částečně. Existujívšaki jinéhráze,kde šířka koruny zůsta|atéměř stejná, pouze byta zpevněnaasfaltovouvozovkoua nyníje podrobenasi|ničnímu provozu s dvěma negativními dopady. zesílením pďtu pojezdůobzv|áštětěžlcýchkamiónů,což vyvo|ává dodatečné sedání tě|esa hráze (ve|mičastonerovnoměrné sedání),a což zvyšuje dop|ňkoW dynamiclcý efekt (zejménapřipojenýchvleků).Tentodopad přinášípříméprob|émy v místechkontaktů napojenístarédřevěnéýpusti na těleso hráze čina noý betonoý požerák- Mo místase mohou stát preferenčními mílsý pro průsakovouvodu, pďátkem vnitřní erozes nás|ednýmporušením' jsou přrpady Ve|mi nebezpečné spojenése snahouo rozšíření korunypro pojez9vozidel- šířkyasfaltového koberce,ktenýmnohdy,,přetéká.. původní profila kdy docházík trhání pov|chys nebezpďímutrženíhrany i s vozid|y.Diskusi.o povinnostechá právech vlastníkůhrází á správcůkomunikací protovidímjako ve|mivýznamnýbod,kteý je třeba řešit. 20nÉ'12005 STMNA 10116 I I I I I I I I I I I t I t I Čvw v PRAZE. FAKULTA srlvrsHÍ- KATEDRA HYDMIJLIKY&HYDRoIcnIF 2.3.7 INTERÁKcEPoRosTÚ s TĚLESEMHnÁzE Všichniznáme kásné snímkyjihočeských hrázís hust'ýmstromořadím. Totoje v jasrÉkonřadikci se zásadami nejen našicha|e i zahraničníctr norem,kdy se nedoporučuje hráze osazovatsÚomy. Na návodním|ícizdravéstromymohouurčitoqochrannoufunkcisehrát,především při pře|itíhnáze.Na druhé straněnapř. Satrapauvádí,žepro rybníkŽíšovvzrost|é stromypoškozují návodníhranua kamennýtaras - poškození tarasuje jižtak rozsáh|é, žeohrožujestabi|ituce|énávodníhranykorunyvčetrĚkomunikace na níumístěné. Téžvegetacena radušním |ícije prob|ematická, |istnáče zabraňujívyWořenítravníhokobercea povrchu proti povrchové tak odo|nost erozije snižována. Na druhéstraněmožnákořenovýsystémBochu zpomalujeprobíhající erozi. Negativníro|estanýchstromů(nebezpďívyvráení) čijiž odumře|ých,kdy odumřelékořenymohouWořit preferenční cestupro vnitřníerozi,je jednoznačná. 2.3.8 otÁzreporonÚ Křivka (2004) k danéprob|ematicespecifikuje- důvodyyýstavbysuchých nádrží- povodně, preventivní vodohospodářska opařenípři urbanizacia specie|ní oďrranapovrchorných dolův sHR. Bodově lze tuto problematiku shrnout: průtoků posunu nástupu povodňovévlny, zachycení Útoty - snížení kulminačnír:h v časovém při povodni. sp|avenintransportovaných Vysokénároky na bezpďnost - menšíprob|émy za sucha nejsouviditelne,ď'padna havárieby povodeň. měla pro niže|ďíď území da|ekozávažnější důs|edky nď případnáneov|ivněná prostoru Prob|émy ve|ikostretenčního častolimitována+ častáomezeníz poh|eduve|ikostí průtoku pod povodní,a|e nďkodného v ochraňovaném území hrází- častotak dojde ke snížení nižších malývliv na většípovodně. Zač|enění suchénádržes objektydo kajiny. jak pňspětk K významupo|dnlse vtrjadřujei Pokorný(2004),Keý v nich vidíjednu z možrrostí příspěveks oh|edemna opUmalizacinávrhupo|drůuvádíBačika e|iminacipovodína B|atensku.Zajímaý po|ohya šířkynehrazerÉho Cirát (200.t).Ti mode|ují fiKivnípo|dra odvozujívztahypro určení optimá|ní přelivuza předpokladu,žezák|adovávýpusťje sghopnapřevéstQlo bez negativního vlivu na územípod po|drem.S odkazemna zmiňovanoumetodikuvUMoP je třeba poznamenat,že zde by|oupozoměno,že p|něříditdoporučeními ČsN752410Ma|évodnínádrže.Některéodlišnosti ýstavba po|drůse nemůže jsou zmíněnyv předchozíchbodech,da|šímůžeb'ýtpoznámlo ýkajícíse požadavků na zeminy- zde je možnopoužít hrubozrnnější obzvlášť zeminy,neboťprůsakprostředím s čiístďněnasycenouzeminou je obecněpoma|ejší a navíczryšenýstavvody,kdy suchýpo|drpřebíÉsvojífunkci,trvá poměměkátkou dobu. průnikuvody pod d|ažbou pře|ivůreagovalKřepe|aa Hanz|ová(2004), nebezpečí Na zmiňované pro přelivů když opevněnívzdušní na rybníkuHořejší a Podhájskýpoužilive|kýchba|vanů zalévanýďr časti betonem zde nejenom,že se eliminujenebezpďízvednutíopevněnímrazem,ale současněse ťumí energiepřelévané vody. 2.3.9 ZINÁŠBNÍNÁonŽÍsPIávENtNAI\,tI Na problemaUkusedimentův nádržíchupozorňujepříssvek kolektivušvecová,Bendíkováa Velebová(2004),v menší mířeKoťátko. sp|avenin.Čímje kapacitaoko|ní V prvéřadě existujeurčiý rrztahmezi kajinou a množstvím jde o způsob kajiny jímat- zadržovat- vodu vyšší, sp|aveninbude k|esat.Především tím i množství 2W4120n5 STMNA 11/16 ll I ll I I I I I I I I I I I I I I I I t t Čvurv PRME. FAKULTAsrnvrsÍ'lÍ.KATEDRAHYDMUuKY&HYDRoLoGIE obhospodařování oko|níchpolí.Po povodníchna B|atenskunapříkladsi|noudiskusi vyro|alfakt, že na políchv oko|írybníkaMe|ín,kteý se protrhljako první,byla pěstovánakukuřice,cožje přÍpad,kdy docházík ve|lcýmsp|achům a i k ma|ému zadrŽení srážkové vody. případě V loždém množství sp|aveninnarůstá,na jejich prudcerostoucímnožsWí upozorni|již (1996). přírůstek zmíněnýGenere|rybníků Benešová Roční zaneseníse oceňujena ca 360 tis. m3. Po jak z protržených povodních prudkému doš|ok da|šímu nárůstua to včetněhrubšft'rh sp|avenin, hrází,tak i okolníchporušených staveb. jsou ýnamné nás|edující přístupuk otázcesp|avenin Pro hodnocení body: - kva|itasp|avenins ohledemna mírujejichkontaminace, - množsWí splavenin,jejichvliv na p|nění funkcenádrže- tj. na funkciretenční a retardačnl - finanční h|edisko jejich odstranění,odbahnění, Je zřejmé,že s oh|edemna ce|kovémnožství sp|avenin,okamžité neníreá|né.Je třeba postupovatse|ektivněpod|epotenciá|ního nebezpďí, Keré z danésituacemůže prostředía navícjsou ve vodě rozpustné, vyp|ývat.Pokussp|aveninyobsahují|átkynebezpďnéživotnímu takžebezprostředněovlivňujíkva|ituvody, potomdaný případmá ýraznou prioritu.Kontaminanýve vodě minimá|něrozpustnéjsou sice nebezpďímpotenciá|ním, ale ne bezprostředním. Je jen otázkou nako|ikmohou ov|ivnitkva|itumasa ryb, kterénás|edněmůžeme konzumovat.NěKeré prvky nemusí představovatpříméohrožení, avšakpodporujíprocesnapř. proceseutrofizace,resp. zarůstánínádrže. Kva|itabahna z poh|edukoncentracerizikových|átek nás|edněsouvisís otázkoujeho dalšího využitíči deponování,pokud bude z nádržeodstraněno.V tomto směru např. švecováuvádímezní hodnoý někteých |átek, při jejichžnepřekďení smí být bahno použitov zemědělstvíči na lesních pozemcích. - hlavněve vztahuk oMobímsucha,resp.k p|něnífunkceretenční Při plněnífunkceretardační v rozložení. znát množství sp|aveninv nádržia jejich půdorysné obecně p|at| obdobízáp|av- je významné při Vtokudo nádže, kde docházík snížení žehrutsíčásticesedimentují rych|ostitoku, zatímcojemnější hrázi. Při p|něnífunkce protipovodňové, Keré je dnes stavěna do popředí,jsou sedimentujínejb|íže . plochu nad h|adinoustá|éhonadržení rozhodující sedimený u vtoku, neboťzde mnohdyzaujímají prostorse tak výrazněrďukuje. normá|níh|adinou.Půdorysněse tak p|ochanádržesnižujea retenční Z tohoto poh|edu definovánípotřeby odbahněníz poh|edu pouze průměrnéh|oubky zabahnění nepokládámza optimální.Množství bahna pod úrovnínormá|níhladinyje ýnamné pouze v případě i plněníretardační funkce. dává-lise vellcýrnýznam jeden Koťátkoupozorňujena ýnamný praKiclcýpoh|ed.oprava rybníkaChobotbylajedinďnou pří|ežitostí pro Po vypuštěnídoš|ok odvodněníbahniých nánosů,Keré i odbahnění. dlouhodokÉm dosahova|y u hrázemocnostiaž3 m. Při zahajenípracíse na nánosechnemoh|opohybovatani rypadlose jezdíi nák|adní provizorního pásy. Dnestam po odvodnění zpevnění. auta bezjakéhoko|iv širo|cými poh|eduje nutrrékonstatovat,že nákladyna odstraněníbahna ze dna nádrže Z ekonomického zátěžpro vlastníkači nájemcerybníka.odbahnění1 ha rybníkapři mohou představovatneřešite|nou průměmé mocnostibahna0,4 m a ceně ca 250 KVha reprezentuječástkuca 1 mi|.Kčza 1 he|Gar.Při uýnosechz 1 ha ca 5 tis. Kčza ro( pokudjde o rybníks intenzivnímchovem ryb, je nasnadě,že nď odbahněníne|zefinancovatze zisku z chovuryb, neboťjen 3oloúrokz částky1 mi|.Kčje 6 x vyšší rozk|aduVyp|ývápotřeba dotacína tuto činnost,neboťp|něnífunkce rynos. Z tohoto jednoduchého je věcícelospo|ďenskou. retenční i retardační nejdejen o získaní dotací,a|e téžo souh|asrůznýchorgánůživotního Avšakv mnohapří5oadech prostředí.Ve|mičastoje negativnl neboťv zanesené rost|iny,ptactvoapod.. částise rych|euchytírůzné do ochranyobyvate|před povodněmičiextrémním V principuse zde stavído protipo|uochranapřírrody žerybníkyjsou yýsledkem suchem.Je paradoxní, |idskéčinnostiv kajině, $. v kajině kterouochráncipřírodydnes hodnotípozitivně- by|o by a|e v kdybyjako ce|ekse neodehrálaďed x sto|etími zajímavé znát iejich názor na výstavburybníků, době. současné 2W4l2OO5 STMNA 1216 Čvw v PRME' FAKULTAsrnvranÍ. rlTEDnl HYDRAULIKY&HYDRoLoGIE 2.3.70 Stev nnroNsrRUKcE Hráze rybníků vesk.ýa Zámeclcýv obci Lnáře by|yopravenyza přispěníŘeoitetswí si|nica dá|nica Krajskésprávy si|nic a za využitífondůEU, kdyžrekonstrukcev principu se zaměři|a na doplnění erodované vzdušní částihrázea opravuponičených silničnírrh asfaltovýchkoberců. Pro 3 hráze v obci Lnáře a Tchořovice byly získány prostředky ze státního rozpďtu přes MinistersWozemědě|ství. Tato podporaýnamně přispě|ak faku, žev současné době věEina opravje podílnicwí dokončována a forma určitého na opravěsoučasnědonuti|amajite|ečipronajímate|e vícese věnovatefektivnostiopravy.Napomoh|o tomu i ýběrovéřÍzení na dodavate|e.Pňncipnávrhuopravybyl vedensnahoupo alýšeníbezpďnosti pro pří5oadné budoucíoMobnéstavysrážkových vod, ďedevším: . respektovatpůvodnícharaKer hráze, ať již z pohledupoužitého materiá|u,tak z poh|edu příčného profi|u, . mírněanýšitkapacitustávajících pře|ivů- předevšímzvěBenímjejich šířky bezpečnostních (např. odstraněním vnitřníchpi|řků)a to nejen z pohleduprůtokua|e i bezpďnějšíhopřevedeníkusů - a to vždys kapacitouvětšínď 100|etávoda dřeva,trsůtrávy a tímomezenímožnosti zab|okování . zřízení (usměňujícího) pře|ivus korunouca 20 cm, max.40 cm pod korunouhráze dop|ňujícího pro cí|ené se zpevněním směrovánípřetokuvod za kiticlcýchstavů. 3. MecnnnrsMus PoRušENÍ MnLÝcHSYPANÝcHHRAZÍv DOsLEDKUPŘEuTÍ 3.1 PŘÍčrnv\nzNIKuA PR0BĚHPoRucHY Průběhporušení hrázev|ivemjejíhopře|itílze popsatďtarakteristic|cými fázemi porušení: . Při přelití tě|eso hráze zpruu odo|ává účinkupřepadající vody, jejíďržrych|ostje funkcí průtďnéhomnožství rztaženého na jednotkudé|kykorunyhráze,dále funkcísk|onuwdušniho|ícehrázg materiá|u(ýpu vegetace)a rovnoměmosti rrzdušního |ítre. . Při překočeníkitickéhosmykového napětí(newmí|ací lícedojde ryďl|osti)materiá|uvzdušního v důs|edku místníeroze a nás|ednékoncentraciprouduk postupnému vytvářenínátrže.Z hydrau|ického h|ediska|zepředpok|ádat tři eroznízóny: - počátekerozeje v místěpatnihodrénu proudění zóna v oblastibystřinného - v místěpřechodukorunyhrázea vzdušního zóna v ob|astikitickéhoproudění |íce - proudění proudění zóna v ob|astiříčního nad korunouhráze . V průběhuda|šíhopře|évání docházív|ivemzÉtnéeroze od patníhodrénuk postupnému vymí|ánísměrem ke koruně hráze. V této fázi, která můžetrvat i něko|ik hodin, ještě nedochází průtokunově wnikajícínátňí,množství proudící k rnýraznému zvyšování vody je dáno zejménayýškou přepadového paprskuna koruněhráze.K porušení protodojdenejprvev místěsnížení korunyhráze.Tato fáze truá řádověhodiny. . K náhlémuďšení průtokunastanev době, kdy zpetnáeroze postoupík návodnístraněhráze. je charaKerizovánzvětšováním porušení průtoku Průběhda|šího nátrževe veftiká|ním směru.Zvyšování nátržímá za nás|edekzvýšení vymí|ací rych|ostiaždo chví|e,kdy dno nátržedosáhneúrovnědna údo|í. V tomtomomentědocházíke ku|minacipnltokupod hrází.Tato fáze trvá zpravid|aněkolikminut. 200,41zws STMNA 13/16 I I I I l ČvwvpMze rnxuLil smveaNÍ' xertou HvonnuurYgHvoRol-ocIr . Pos|ďnífáze nemusínastatvždy.Někdydocházíke zřícenístěn nátržev momentě,kdy průtok jižk|esaa sesuý materiá|se bud,ještěodplavído údo|í nebozůstanena dně nátrže. 3.2 I I I --' I . ! pPo počÁrxuERozE NĚrrrnÉyzTAHYPRouRčENÍ Pďátek erozenastanepři překrďení: . kiUckéhotďného napĚtíro . nevYmí|ací jako rych|ostivyjádřené . dnovévno - svis|icové vn, - průřezové vn, Tďné napětína dně toku |zevyjádřit: p.g.h.J,kde rpjehustotavody,hjehloubkavodyaJ jesHončáryenergie t t Taktostanovené tečné napětíse porovnávás hodnotoukitickéhotďného napětí,o jehožurčení existuje mnoho studiía podrobněje rozpracovánov širší|iteratuře.Zde jsou uvedeny jednodušší empirické \rzorce,Kerédávajíspo|eh|ivé výs|edkys dobroupřesností. rt 3.2.l I I t t I I I I NpopBvNĚmýpovncH . Schoklitsch to=to.lo,zot.g' .p.(p,- p).c,d:)''',kd" d je efelaivníprůměrzrna' p je hustotavody,p, je hustotamateriálu splavenin a " C, jetvaroý souěinitel (Cr =|lruIová zrna ažC, = 4,4 plochó zrna) o Krey rt =0,7143.P.d" . Kramer I 'o=eil'(P,- P)'d"'kde M j e modul homogenityvyjádřený vztahem : I'Yo d,.r, , =#,lrded, Lr*o d,'P, je průměrzrna příslušý procentuólnímupropadu p, STMNA 14116 PPO CVUT V PMZE. FAKULTA STAVEBNi, KATEDM HYDMULIKY&HYDROLOGIE o ll.5, Waterway- experimentá| ní|aboratořve Vicksburgu l_. d^1,' r^ k=0,29.1(p,-p)._l L'".',M) o Mauis =1.5,2 : ' -' .t() v.^ - .a& \.p ) . šamov v,, =3,7.d|'t.h''u 3.2.2 opnvxĚNÝPovRcH líce hráze nastanezačátekeroze aŽ po narušení V případěopevněníkorunya vzdušního graf,kdeJaje sk|onvzdušního |ícea d" je nás|edující opevněním s|ouží Pro hrázes rockfi||ouým opevnění. zrna: ve|ikostefektivního I í ti:: i s e ůg Ě rt B' : l ssíi]; ' l * ^ šll ffi :'l ':l', S!x s I nl 1 'n 0.1 02 03 I Trj* ' t)4 Jd *.6 tJ.3 sy1iartý _de $g. i {)íil xilrté: , i: $ rr rr;*nruiai*ni u./ ." i)'/5 rn rucnru|Ozenl] *n : *:!*: *,11 *ffill ; nás|edovně: opevněnívyjádřit napětírockfil|ového |zekritické tečné číselně - p).d 15.s.(p, t r,=O,O7 / š ".+, l. kdel je fahor zhutněníuvažovanýs dolní mezníhodnotoul = 0,8 pro dobře zhutněný, popř.ručně rovnaý roclcfilta hornímezníhodnotoul =1,2 provolně sypanýrocffill 200412005 STMNA 15/16 t r| I I čvurvpRnze, rnrulu sTlvraruÍ' xltroRnnyonnuuryanyonolocIr Nevymí|ací rych|osta kritická tečnánapětípro travnípovrch různékva|iý jsou uvedeny v nás|edující tabu|ce: t Kva lita tra vního po kryvu Hustý udnovaný travníkoberec s dobře zakořeněnýmdrnem Hust'ýrovnoměrnýudržovaný travní koberec Travnísměs _ méněhusý travní koberec Říanýtravnípokryvs nepravide|ným povrchem Dočasnýtravni pokrw. roční tráva I r| I I I I I I I I I t T T t ppo 4. TL IPaJ NewmíIací rych lost fm /s Í Zeniny odaIné proti erozi Snadno erodovatelné zeminv 177 1rB t,2 101 1.5 0r9 48 'l) 0,9 z9 111 0r8 1B 1.1 0.8 ZÁvĚn Ma|évodnínádržena našemúzemí jsou součástí si po sta|etí zachovávají našeho ýznamnímísto, přírodního prostředí,p|nívodohospodářské funkcea majíi svůjvodohospodářský Současné ýznam. požadavky jako zrnýšení vodohospodářské na krajinuse zpravid|aformu|ují procesupři retardačního odtokuvody z povodí_ h|avněve vztahuk obdobísucha a na druhéstranějako zýšeníretenční schopnosti.Z aplikacerůznýchnovodobých mode|ů vesměsVyplwá pesimisticlcý závěr,neboťposí|ení retardační a retenční schopnostikr{innéhoprostředípouzezměnoujeho využívání, agrotechnichými popř' biotechniclcými prostředkymůže procent. dosáhnoutnejýšeněko|ika V tomto případěma|évodnínádržerozpý|ené v povodímohoub'ýtvlastnějedinýmúčinným - ovšempokudjsou rea|izovány řešením a provozoványv sou|adus těmitovodohospodářskými záméry. povodnětuto svojífunkciv podstatěsp|ni|y,pokudnedoš|o Za extrémní k jejich porušení. Do budoucna, jevíjako nárďnější v souvis|osti s ďekávanýmik|imatickými změnami_ oteplováním, se spíše spíšezv|ádáníobdobís nedostatkemvody. Tu bohuže| existujír'rí rybníky(i s oh|edemna jejich vysokou pří|išpomocinemohou- do popředítak vystupujediskuseo výstavběda|ších míruzabahnění) MVN p|nících především funkcizásobní. je všaktřeba aby požadovaná Současně funkceby|azajištěnas dostatečnou míroubezpečnosti a to i za extrémních situací.obecně zde docházímek závéru,že nelze jeden rybníkči MVN řešit je třeba vycházetz ce|éhopovodía pokud možnomaximálně samostatně,s ohledemna bezpečnost poznatkůnedávnýchpovodní. využít nabyt'ých Literatura: Benešová,J,: Generelrybníkůa nádržíČeské republiky. Vodníhospodářsfuíč,2/3, Bga Vaníče$I.;Vznik a chouání trhlin v zemnÍmtěsněnísypaných přehrad, SNTL Praha, 19BJ Prob|ematikanáurhu a ýstauby sypaných hrází protipovodňovéochrany; Sborník semináře ces*a geotechýcká spolďnost Praha 2003; sbornk příspevků- Seminář 2002 _ Riziková anal1tzazáplavoých přelitÍ Vaníček úzení RíhaJ.; JandoraJ, _ porušenísypanýchhrázív důs|edku I. - Vznika chovánítrhlin _ v zemnímtěsněnísypanýchhrází;sborník Přehradnídny 2004 200412005 STRANA 16/16
Podobné dokumenty
črsrcÁ REpuBLlKA
lng. lvo Koubek
doc,lng. Jaromír Kukal, Ph,D.
doc.lng. Vojtěch Merunka, Ph.D.
Mgr. Jana Sekničková, Ph.D.