IC technologie a telekomunikace - Projekt Výuka

CZ.1.07/1.1.13/11.0002
ICT
Sociální sítě
v České republice str. 6
novodobé šílenství str. 12
6/2010 IC TECHNOLOGIE A TELEKOMUNIKACE
IC ie a
ologikace
n
h
c
te omun
telek
ww
w.
pr
oje
ktv
yk
op
.cz
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
Perspektiva
telekomunikací v době internetu str. 21
Seznamte se s projektem
VÝKOP
Na trhu práce už delší čas chybí řemeslníci a techničtí
pracovníci. A právě na tuto situaci reaguje Asistenční
centrum, a.s. projektem VÝKOP.
Zaměstnavatelé často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což
do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje.
Když chceme tento problém vyřešit, je nutné, aby
ze škol technických oborů vycházeli perfektně připravení studenti. Zaměstnavatelé by je díky tomu mohli
ihned po škole zařadit do pracovního kolektivu.
Realizační tým Asistenčního centra a.s. chce zejména podpořit snahu o posílení spolupráce mezi
středními školami a firmami působícími v regionu
Ústeckého kraje. V rámci projektu vytvoříme jednotný systém, díky němuž se do praktické výuky žáků
zapojí přímo zaměstnavatel. Studenti tak získají zkušenosti od odborných pracovníků.
Realizovaný projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 1.1 - Zvyšování
kvality ve vzdělávání.
Období realizace projektu: 1. 9. 2008 – 31. 8.
2010.
PARTNEŘI PROJEKTU
Střední škola elektrotechniky a spojů, p.o.,
Ústí nad Labem - Stříbrníky,
www.sseas.cz
Střední škola energetická a stavební,
Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
www.ssescv.cz
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří,
www.educhem.cz
Střední škola stavební, p.o., Teplice,
www.ssstavebni.tce.cz
Střední průmyslová škola technická, p.o.
Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703,
www.sstvdf.cz
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU
»»
žáci škol a školských zařízení - žáci středních
škol v Ústeckém kraji,
»»
pracovníci škol a školských zařízení - pedagogové středních škol v Ústeckém kraji.
ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU
Celé nastavení projektu vychází z průzkumu, který
ukazuje, že je nutné vytvořit spolupráci mezi středními školami a podniky. Jedním z hlavních cílů projektu je posílení praktické složky výuky na středních
školách. Zaměříme se především na podporu získávání praktických zkušeností žáků, a to přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Současně budeme monitorovat
a analyzovat aktuální i budoucí potřeby zaměstnavatelů v Ústeckém kraji, aby mladí studovali takové
obory, v nichž získají zaměstnání. Pomocí těchto aktivit chceme dosáhnout takového cíle, aby čerství absolventi škol získali co nejdříve plnohodnotnou práci
v oboru. Bohužel v současné době jde mnoho mladých lidí ihned po škole na úřad práce.
Zároveň chceme pozitivně motivovat zaměstnavatele, aby se zapojili do systému praxí a celé výuky
na středních školách.
Obsah
2
3
Seznamte se s projektem VÝKOP
Informační technologie - budoucnost do všech oborů
4
Informační a komunikační
technologie
6
ICT v České republice
8
Optická vlákna
9
Hry minulosti vs. hry současnosti
10
Synchronní a asynchronní komunikace
12
Sociální sítě - novodobé šílenství
14
Ženy v oboru informační technologie
16
Holografie odsune DVD
do minulosti?
17
3D technologie - budoucnost
filmového průmyslu?
18
Kde vývoj telekomunikační
techniky skončí?
21
Perspektiva telekomunikací
v době internetu
HLAVNÍ AKTIVITY PROJEKTU
Autor:
»»
Kontaktování škol a zaměstnavatelů
kolektiv autorů
»»
Realizace odborných praxí
»»
Technologické profily zaměstnavatelů
»»
Vzdělávání odborníků z praxe
»»
Konference a workshopy
Vydává:
Asistenční centrum, a. s.
Sportovní 3302
434 01 MOST
Tel.: +420 476 105 840
http://www.asistencnicentrum.cz
[email protected]
e-mail projektu: [email protected]
Grafické zpracování, tisk:
Raprint s. r. o. Čepirohy 56, Most
Tel.: +420 777 029 730
www.raprint.cz
Náklad: 150 ks
2
INFORMAČNÍ
TECHNOLOGIE
- budoucnost do všech oborů
Závěrečné vydání našeho projektového časopisu je věnováno informačním
technologiím. V dnešní době se stávají
velmi významnými nejen v soukromém životě, ale především pracovním. Můžete se s nimi potkat na každém kroku a i při svém budoucím
pracovním uplatnění se s nimi budete
setkávat. Průřezově se totiž dotýkají
všech ostatních oborů a profesí, kde se
stále více využívají. Informační a komunikační technologie nejsou pouze
programování nebo kancelářská práce
s počítači. Dnes se již bez elektroniky
neobejde žádný obor a práci s informačními technologiemi najdeme vestrojírenství, elektrotechnice, zemědělství, dopravě a dalších oblastech.
Při tom se s touto technikou setkávají i výrobní pracovníci. Počítače se
využívají při návrzích nových výrobků (plány a výkresy), při organizaci harmonogramu výroby, ve skladovém hospodářství (příjem a výdej zboží), při
diagnostice a opravách automobilů, pro evidenci zákaznických databází, při
obsluze výrobních strojů (CNC). Například i traktor lze naprogramovat, aby
jezdil po poli bez řidiče určitou trasu sám. Na pracovníky v různých oborech se
tak pochopitelně zvyšují nároky na znalosti práce s informačními technologiemi. Jejich neznalost vám může způsobit problémy při hledání svého budoucího
zaměstnání a je tak důležitým faktorem pro získání práce. Dnes již nestačí zvládat jen základní funkce počítače, ale musíte práci s výpočetní technikou lépe
pochopit a umět se naučit obsluhovat vždy konkrétní program či zařízení, které
se ve vaší profesi využívají. Ty se navíc postupem času mění a vyvíjejí, takže
každého čeká učení po celý život. Z pohledu pracovníka v oblasti IT je situace
obdobná. Díky již zmiňovanému širokému využití informačních technologií
v různých oborech roste poptávka po pracovních, kteří přímo vedle znalosti IT
mají navíc znalosti v jiných oborech. Nestačí tedy rozumět pouze IT technologiím, ale vyžaduje se také znalost oboru, kde se tyto technologie nasazují. Lidé,
kteří mají takové znalosti, jsou na trhu práce velmi ceněni. Například programátor, který zná problematiku strojírenské výroby, může mnohem efektivněji
zavádět informační systém na koordinaci výrobních procesů a toho si firmy
cení a takovéto pracovníky preferují.
Obor informačních technologií je velmi důležitý a jeho důležitost bude
růst. Je to totiž obor, kterému nevadí hranice a v době globalizace se hranice
snadno stírají. Již dnes pracují IT experti v Indii pro německé nemocnice. Tak
se i našim odborníkům otvírají možnosti, jak se mohou zapojit do celosvětové
ekonomiky a zajistit si tak svou pracovní budoucnost.
Ing. František Jochman
ředitel společnosti
Asistenční centrum, a.s.
IC technologie a telekomunikace
3
INFORMAČNÍ
a komunikační technologie
BUDOUCNOST PATŘÍ POČÍTAČŮM
Informační a komunikační technologie, pro které se
používá zkratka ICT (z anglického Information and
Communication Technologies), je možné zjednodušeně popsat jako veškeré technologie, nástroje a postupy umožňující lidem komunikaci a práci s informacemi. Tímto pojmem tedy bývá souhrnně označován hardware (servery, počítače, komunikační a síťová zařízení, kamera, myš apod.) i software (operační systém, textové editory, grafické programy, síťové
protokoly apod.) využívaný pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat.
Dříve bylo možné
setkávat se pouze s termínem IT (informační technologie), který
zahrnuje veškerá elektronická zařízení, která
jsou schopna určitým
způsobem zpracovávat
informace, ovšem z tohoto pohledu se jednalo pouze o hardwarovou část zařízení. Jednotlivá zařízení však spolu postupně začala navzájem komunikovat a termín Informační technologie, byl postupem
času doplněn o prvek komunikace, tzv. ICT technologie. Vrcholem dorozumívání se stal internet či mobilní telefony.
IT HANTÝRKA
Obě zkratky se obvykle používají s anglickou výslovností, tedy [AJ-TÝ] nebo [AJ-SÍ-TÝ], a mohou
se zcela běžně zaměňovat, většinová populace je spíše
zvyklá na starší pojem IT. V aj-tý pracují ajťáci, méně
často ajťačky. Lidé z aj-tý mluví nesrozumitelnou
hantýrkou, která může nezasvěcené děsit.
ROZMACH DÍKY VÁLCE
Jak už to tak bývá, hnacím motorem pro vývoj prvních počítačů byla druhá světová válka. Již v té době
bylo nutné provádět mnoho náročných výpočtů,
na které lidské zdroje jednoduše nestačily. Tak byl
4
vytvořen první elektronkový počítač jménem ENIAC
- obrovské monstrum, tedy v porovnání s dnešními
standardy výpočetní techniky.
Ovšem myšlenka počítacího stroje nepřišla
ve čtyřicátých letech dvacátého století jen tak. K četným předchůdcům jeho tvůrců lze počítat například
francouzského filozofa a matematika Blaise Pascala
(1623−1662), který jako první sestrojil mechanický
sčítací stroj. Dalším průkopníkem byl známý průmyslník Jacquard, který kolem roku 1800 poprvé v praxi použil programové řízení, když zvolil děrné štítky
s naprogramovaným vzorem látky pro řízení tkalcovského stavu. Se skvělou myšlenkou spojení mechanických výpočetních pomůcek a programově řízených
strojů jako první přišel anglický matematik Charles
Babbage (1791−1871). Roku 1834 navrhl programově
řízený počítač, který nazval Analytical Engine. Stroj
měl být vybaven aritmetickou jednotkou, pamětí pro
1000 padesáticiferných čísel, vstupem z děrných štítků a výstupem na primitivní tiskárnu. Programování
se mělo provádět pomocí Jacquardouých děrných štítků. Jeho princip se v ničem podstatném nelišil od programování dnešních počítačů. Návrhem Analytical
Engine ovšem Babbage předběhl svou dobu natolik,
že soudobá technologie na konstrukci nestačila.
Z důležitých předchůdců je nutno jmenovat ještě
amerického průmyslníka Hermana Holleritha, který
na přelomu 19. a 20. století začal v masovém měřítku
prosazovat děrnoštítkové stroje (a později založil firmu IBM).
V období těsně před druhou světovou válkou byl
vynález počítače již na spadnutí, výzkumné práce
probíhaly souběžně v USA, Anglii a Německu.
ZÁKLADNÍ KÁMEN STAVBY
POČÍTAČE
Od roku 1944 spolupracoval se skupinou Mauchlyho a Eckerta (tvůrci Eniacu) také John von Neumann. Během války pracoval na konstrukci jaderných
zbraní, a právě to ho přivedlo k prvním počítačům.
Seznámil se podrobně s jejich nedostatky a reagoval na ně tzv. von Neumannovou koncepcí - seznamem teoretických požadavků, kterými se konstrukce
funkčního počítacího stroje musí řídit. O genialitě těchto tezí svědčí skutečnost, že do dnešního dne v podstatě nebyly překonány.
Padesátá léta byla ve výpočetní
technice érou nadšenců a hrdinů, podobně jako začátek století v automobilismu a letectví. Báječní muži od počítacích strojů
svými schopnostmi a svým úsilím plně vyvažovali
vše, co tehdejším počítačům chybělo. V té době ještě
počítače nevypadaly tak, jak je známe dnes. Marně
bychom hledali klávesnici, myš, nebo monitor. Komunikace probíhala pomocí číselných kódů, zapisovaných do děrné pásky. A ani výkonově je samozřejmě nemůžeme porovnávat s dnešními stroji.
NOVÉ MOŽNOSTI, NOVÉ
GENERACE
Počítače se tradičně klasifikují podle tzv. generací.
V první generaci (zhruba do roku 1956) se jako stavební prvek používaly elektronky, které byly u druhé
generace (1956−1964) nahrazeny tranzistory. Revoluční vynález integrovaného obvodu byl v konstrukci
počítače poprvé využit firmou IBM. Přechod k integrovaným obvodům neznamenal jen miniaturizaci
a zvýšení výkonu, ale též hospodárnější výrobu a tedy
výrazné zlevnění počítačů. Od poloviny 60. let začalo
počítačů ve všech odvětvích ekonomiky velmi rychle
přibývat.
V 60. letech byl i ten nejmodernější počítač velmi
komplikovaným zařízením, které potřebovalo ke svému provozu buď samostatnou budovu, nebo alespoň
několik vyhrazených místností se speciálními nároky
na čistotu, kabeláž, klimatizaci atd. O jeho chod se
musel starat tým odborníků, většinou úzce specializovaných na konkrétní stroj. Náklady na pořízení se
vyčíslovaly pěti až šesticifernou sumou v dolarech.
Přesto poptávka neustále rostla, neboť při správné organizaci práce se investice do výpočetní techniky byla
schopna velmi rychle vrátit.
SEZNAMTE SE S OSOBNÍM
POČÍTAČEM
Kromě velkých střediskových počítačů se trh dožadoval také počítače pro jednotlivce. Levnějšího stroje, který by byl dost malý a dost jednoduchý, aby jej
mohl obsluhovat pouze jediný člověk, který by nemusel být odborníkem. Částečné řešení nabídly koncem
60. let společnosti Digital a Hewlett-Packard, které
zavedly novou kategorii, tzv. minipočítačů. K jejich
obsluze skutečně stačil jediný člověk,
jeho kvalifikace však nadále musela být poměrně značná. Počítač byl
stále tvořen několika rozměrnými
plechovými skříněmi a jeho cena byla
nejméně desetinásobkem ceny kvalitního osobního auta. Podstatným
přínosem minipočítačů bylo ovšem to, že zavedly
do všeobecného používání terminál, který obsahoval
obrazovku spojenou s klávesnicí.
Rozhodujícím faktorem pro další vývoj byla výroba nových elektronických součástek - integrovaných
obvodů (čipů). Kalifornská firma Intel dosáhla jako
první hustoty integrace 1000 tranzistorů na čip, nezbytné k sestavení tzv. mikroprocesoru, tedy řídicí
jednotky počítače (1971).
Intel po deseti letech intenzivního vývoje roku
1981 předvedl světu svůj první osobní počítač, nazvaný IBM PC. A tak začala doba „pécéček“.
Další, tentokrát už moderní historie, je většině
dobře známá. Rozvoj procesorů (od Pentia až po Core
i7), 3D zobrazení pomocí grafických karet, zvětšování rychlosti i kapacity počítačů, miniaturizace a další
a další novinky ve vývoji nás posunuly tam, kde jsme
nyní.
Ne všichni si možná uvědomují, že informační
a komunikační technologie jsou v současnosti naprosto nepostradatelné. Využívají je všechny obory a státní instituce. Bez jejich pomoci by už jen těžko mohly
fungovat veškeré úřady, obchody, banky, zdravotnictví, doprava, průmyslová výroba, vědecké instituce,
média, zábavní průmysl, kulturní instituce, policie,
armáda… ve všech oborech počítače usnadňují lidem
práci. A spoustu jí také přidělávají.
Ale pokrok zkrátka zastavit nejde. Počítač dokáže
být hodný sluha, je však třeba mít jej pod kontrolou,
aby se z něj nestal také zlý pán.
Autor: Bc. Jan Jindra
Zdroje:
http://www.itserve.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=16&Itemid=9
http://www.zkusit.cz/proc-zkusit/co-je-ict.php
http://hps.mallat.cz/view.php?cisloclanku=2004052101
Obrázky:
http://ftp.arl.mil/ftp/historic-computers/png/eniac3.
png
http://familyoftwo98.files.wordpress.com/2008/09/
atari.jpg
IC technologie
5
ICT
v České republice
JAK SI VEDOU INFORMAČNÍ
A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
U NÁS?
neywell, Rad Hat, Novell, eBay, Google nebo Microsoft. Ten v lednu 2007 zahájil činnost evropského Centra pro podporu mobilních technologií, následující rok
v únoru pak otevřel v Brně společně s Jihomoravským
inovačním centrem (JIC) tzv. Microsoft Inovační Centrum. Úkolem tohoto střediska je podpořit nadějné začínající firmy především z oblasti IT a pomoci tak rozvoji
inovací a inovativního podnikání v České republice.
Více než dobře. V uplynulých letech zaznamenával český trh informačních a komunikačních technologií bouřlivý růst, spolu s růstem ekonomiky rostla i produktivita
práce a dopady globální ekonomické krize na odvětví
ICT v České republice je v současné době těžké odhadSkutečnost, že investice do ICT sektoru nejsou omenout. V uplynulých letech Česká republika investovala
zeny
pouze na zahraniční společnosti, ilustruje fakt, že
podle údajů OECD do informačních a komunikačních
nejvýznamnějším
investorem roku 2007 v oblasti stratetechnologií srovnatelné množství prostředků jako je
průměr EU (měřeno v procentech HDP). Co se týče gických služeb byla vyhlášena česká softwarová společnost Logos za rozšíření svého
využívání informačních a kopražského IT vývojového cenmunikačních technologií patVěděli jste, že…
tra.
ří ČR podle studie Světového
|| ICT firmy generují významný obZ výše uvedených údajů
ekonomického fóra 36. místo
rat v českém hospodářství - 600
je
zřejmé,
že Česká republika
ze 127 zemí.
mld. Kč
se tak v posledních letech stá• 2,8x větší obrat než Škoda Auto
vá významným centrem pro
TRH ICT
poskytování služeb s vysokou
|| ICT firmy jsou významným zaPodle studie EITO 2007 (Eupřidanou hodnotou.
městnavatelem pro 130 tis. osob
ropean Information Tech• 4,5x více pracovníků než Škoda
nology Observatory) patří
Auto
ÚSPĚCH ČESKÝCH
trh v České republice mezi
|| ICT firmy mají významné místo
ICT FIREM
nejrozvinutější trhy nových
mezi
malými
a středními
podniky
V ZAHRANIČÍ
členských zemí EU. Země si
• 98 % z 33 000 ICT firem jsou
udržuje nejvyšší úroveň výOvšem i českých ICT firem,
firmy do 20 zaměstnanců
dajů v oblasti IT vůči HDP
které se prosadily v zahraničí,
v regionu (3,2 % v roce 2006),
je mnoho. Kvalitu českých IT
|| Firmy z oblasti ICT služeb mají
následované Estonskem (2,86
odborníků v zahraničí prokánejvyšší přidanou hodnotu na za%). Tento údaj je srovnatelný
zalo mnoho úspěšných firem,
městnance
s mnoha západoevropskými
jako např. LANGMaster In• 1,8 mil. Kč/rok (stavebnictví 3x
zeměmi (průměr EU 15 činí
ternational, CN Resources
méně, průmysl 2,3x méně)
2,72 %). Hlavním motorem
International či 2N telecom|| IT pracovníci mají téměř nulopro IT investice je zejména
munication.
vou nezaměstnanost, vysoké platy
zpracovatelský průmysl, fiÚspěch českých firem
a vysoké odvody do státní kasy
nanční služby a telekomuniz oboru informačních techno• Průměrná hrubá zda 43 703 Kč
kace.
logií v zahraničí odstartovala
• Za IT pracovníka firma průměrMezi přední světové ICT
už počátkem devadesátých let
ně posílá měsíčně 29 tis. Kč státu
firmy působící v České repubfirma Software 602. Na věhlas
lice patří Sun Microsystems,
„nesmrtelného“ textového ediIBM, Hewlett-Packard, Hotoru T602 navazují další české
6
firmy. Mezinárodní úspěchy slaví také brněnská firma AVG
Technologies CZ (dříve známá pod názvem Grisoft), která patří k největším exportérům antivirových programů (65 % podíl ve společnosti byl koupen za 1,2 miliardy Kč v roce 2005
společnostmi Intel Capital a Enterprise).
mácích počítačů obsahuje více než jeden pirátský program.
Přitom pokud používáme program, který někdo vymyslel, naprogramoval, náleží mu za něj odměna a pokud mu ji nedáme,
de facto nejde o nic jiného, než o krádež. Jen to při stahování
z internetu není tak vidět.
Na příkladu společnosti Bohemia Interactive Studio lze
dobře ilustrovat, že doba stále dává prostor novátorským řešením. Na základě celosvětově populární hry Operace Flashpoint a jejího novějšího engine australská pobočka firmy Bohemia Interactive Australia vytvořila pro vojenské složky USA,
Austrálie a dalších zemí taktický simulátor Virtual Battlespace Systems 1 – interaktivní 3D tréninkový systém pro výuku
taktiky pro malé skupiny jednotek.
Autor: Bc. Jan Jindra
Další úspěšné české vývojářské studio Illusion Softworks
je autorem několika světově uznávaných her, především pak
hry Mafia. Firmu koupila zahraniční společnost Take 2, přejmenovala ji na 2K Czech a dále se věnuje vývoji počítačových
her.
OCHRANA PRÁV DUŠEVNÍHO
VLASTNICTVÍ – NÍZKÁ MÍRA
SOFTWAROVÉHO PIRÁTSTVÍ
Pokrok, který Česká republika dosáhla v oblasti ochrany, dodržování a vynucování práv k duševnímu vlastnictví, ji řadí
mezi nejvyspělejší státy světa. Česká republika svou intenzivní
prací v uplynulých několika letech vybudovala velmi solidní
základ pro efektivní ochranu práv k duševnímu vlastnictví,
o který se mohou opřít všichni domácí i zahraniční investoři.
Z výsledků statistiky BSA (Business Software Alliance)
vyplývá, že míra softwarového pirátství v České republice
v roce 2008 činila 38 %, což je o jeden procentní bod méně
než předcházející rok. Od roku 1994 se podařilo v ČR snížit míru pirátství z původních 66 % o 28 procentních bodů.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se ČR umístilo
na 11. místě. V závěsu jsou nejen veškeré postkomunistické
státy, ale i mnohé západoevropské a jihoevropské státy EU,
například Francie (41 %), Itálie (48 %) a Španělsko (42 %).
Výše zmíněná čísla mohou na první pohled vypadat relativně uspokojivě, ale ať si schválně každý, kdo má svůj vlastní
počítač, sáhne do svědomí a řekne si, kolik má doma originálních programů. Někdy si to, bohužel, uživatel vlastně ani
neuvědomuje – ať už jde o operační systém, textový editor,
antivirus nebo nejrůznější počítačové hry, velká většina do-
Zdroje:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-informace/informacni-a-komunikacni-technologie-cr/1000434/54095/
http://www.czechict.cz/
VIRTUÁLNÍ PERLIČKY ANEB
KAM SPĚJE DÍKY NETU LIDSKÁ KOMUNIKACE
<a> Zrušil jsem si Facebook.
<a> Mám z toho dost dobrej pocit, ale jak se to
teď lidi dozví??
----------------------------------------------------17:42:59 <domcas> SAKRA PROČ TO VYHAZUJE MĚ?
17:42:59 -!- <domcas> was kicked from #kanal
by <Bot> [Turn caps lock OFF!]
17:42:59 -!- <domcas> has joined #kanal
17:43:34 <domcas> LIDI MÁM PROBLÉM,
KDYŽ NĚCO NAPÍŠU, TAK MĚ TO
KICKNE!
17:43:34 -!- <domcas> was kicked from #kanal
by <Bot> [Turn caps lock OFF!]
17:43:34 -!- <domcas> has joined #kanal
17:44:16 <domcas> NEVÍTE, ČÍM TO JE?
RYCHLE, NEŽ MĚ TO ZASE VYHODÍ!
17:44:17 -!- mode/#kanal [+b <domcas>] by Bot
17:44:17 -!- <domcas> was kicked from #kanal
by <Bot> [Turn caps lock OFF!]
Komentář: Někdy si říkám, že bychom toho Bota
měli naučit česky.
IC technologie
7
OPTICKÁ
HRY
vlákna
Optické vlákno je tenké vlákno ze skla nebo
ve speciálních případech z průhledného plastu, které
je schopné přenášet po své délce světelné záření, a to
i na značné vzdálenosti. V dnešní době nachází optická vlákna využití zejména v telekomunikacích,
protože kromě delší vzdálenosti nabízejí také vyšší
přenosové rychlosti dat, a tvoří tak naprostou většinu
dálkových telekomunikačních sítí. V brzké budoucnosti se počítá s jejich rozšířením také do místních
sítí. Využití nachází optická vlákna také například
v medicíně, ale i dalších oblastech lidské činnosti.
MÍSTO SIGNÁLU STAČÍ IMPULS
Odborná literatura říká, že „Optické vlákno je dielektrický vlnovod, ve kterém se šíří elektromagnetické
vlny (zpravidla světlo či infračervené záření) ve směru
osy vlákna s využitím principu totálního odrazu
na rozhraní dvou prostředí s rozdílným indexem
lomu.“ – to laikovi příliš mnoho neřekne. Pro snazší
pochopení proto uveďme, že v případě metalických
spojů (tj. koaxiálního kabelu a kroucené dvoulinky)
byla přenášená data reprezentována vhodným elektrickým signálem a jeho průběhem, kdežto v případě
optických přenosů je zřejmé, že přenášená data budou
reprezentována světlem, resp. světelnými impulsy.
Optická vlákna mohou být použita pro stavbu
telekomunikačních sítí, protože jsou ohebná a mohou
být svázána do svazků jako kabely. Jsou výhodná zejména na dlouhé vzdálenosti, protože světlo prochází
přes vlákno s malým útlumem ve srovnání s elektrickými kabely s kovovými vodiči. Kromě toho je
možné dosahovat rychlosti přenosu až 111 gigabitů
za sekundu, i když běžné rychlosti v aplikovaných
systémech jsou 10 nebo 40 Gb/s.
Velkou výhodou je, že každé vlákno může přenášet
mnoho nezávislých signálů, každý s použitím jiné
vlnové délky světla. Vytváření sítí na krátké vzdálenosti pomocí optických kabelů, jako například
v budově, potom šetří prostor v kabelovém vedení,
protože jediné vlákno může přenášet mnohem více
dat než jeden elektrický kabel. Vlákno je také imunní vůči elektrickému rušení. Optické kabely nejsou
8
elektricky vodivé, což je dobré řešení pro ochranu
komunikačních zařízení umístěných na vysokém
napětí, jako jsou např. sloupy vysokého napětí a kovové konstrukce náchylné na úder blesku. Mohou
být také použity v prostředích, kde jsou přítomny
výbušné výpary, bez nebezpečí vznícení.
BUDOUCNOST – KONEC
ELEKTRICKÝCH SIGNÁLŮ
Problém ovšem nastává při převodu elektrického
signálu na signál optický, který se přes optické kabely přenáší. Dnešní optické technologie využívají
možností optiky jen z velmi malé části, což je dáno
především stávající schopností převádět elektrické
signály na optické a v jejich opačném převodu.
Na dalekém horizontu se možná již rýsují i čistě
optické výpočetní systémy, které by se nemusely
zdržovat převodem na elektrické signály a mohly by
tak být významněji rychlejší, ale prozatím jsou takovéto čistě optické počítače jen hudbou daleké budoucnosti.
Autor: Bc. Jan Jindra
Zdroje:
http://panwiki.panska.cz/index.php/
Optick%C3%A9_vl%C3%A1kno
http://cs.wikipedia.org/wiki/Optick%C3%A9_
vl%C3%A1kno
http://www.earchiv.cz/a96/a645k150.php3
Obrázky:
http://www.krugel.cz/photos/fotografie/opticka_
vlakna.jpg
Obrázeky: http://pongnation.com/shop/files/misc/tvgames/ea-nhl-ss1.jpg; ttp://notebookcritic.files.wordpress.com/2008/11/nhl2009-2008-11-01-14-49-00-76.jpg; http://
firstgennfs.rscsites.org/images/game_screens/nfs3_1.jpg; http://images.techtree.com/ttimages/story/87812_mostwanted.jpg
SVĚTLO NA KONCI KABELU
minulosti vs. hry současnosti
Není to ani tak dávno, kdy jsem se sám
dobrovolně
vrátil
k hraní starších her.
Jako úplně malé
děcko jsem začínal
NHL 1995
na Commodore 64.
Nejsem si jistý, jestli
ho mladší generace budou pamatovat, ale tahle šikovná mašinka toho uměla dost na to, z jaké doby byla.
I když přiznávám, že při současném pokroku v téhle
oblasti můžou tyhle mašinky vypadat velmi komicky. Když pak přišly klasické počítače, tak se k nám
dostala 486 a s tím začaly i některé série, u kterých
vycházejí méně či více povedená pokračování dodnes.
Tou asi nejznámější sérií budou simulace, přesněji
řečeno sportovní simulace. Série jako NHL, FIFA,
NBA, nebo MBL vycházely už, s lehkou nadsázkou,
ještě před tím, než počítače vůbec přišly. Pokroky
a poznatky z moderních technologií jsou na postupném vývoji hry velmi dobře znatelné. Stačí se podívat na pár obrázků, stejně tak hratelnost, inteligence,
nebo možnosti, které jste ve hře měli k dispozici, prošli velkými změnami. Jednoduše řečeno, dát gól, trefit
míček, nebo dát koš už není v nejnovějších verzích tak
snadné jako ve verzích předchozích.
Další sérií, kterou jistě budete znát všichni, je simulátor automobilových závodů Need for Speed. Začínalo se s úplně obyčejným závoděním na okruhu,
nebo třeba po městské dálnici. Výhodou série NFS
jsou licence na značky automobilů a vůbec na to, že
ve hře můžete vidět naprosto shodné repliky skutečných automobilů. Pro mě jako nadšence do aut je to
velké lákadlo. Pořád lepší jezdit originální 911, než
v nějakém paskvilu, který se jmenuje šíleným způsobem a snaží se tvářit jako Porsche. Stejně jako jiné
hry i NFS se vyvíjela
Need for Speed III:
po stránce grafické
Hot Pursuit
i po stránce hratelnosti. NFS byla vždy
víceméně
arkáda
až na jednu světlou
výjimku. Pátý díl
nazvaný Porsche Un-
leashed, který jako
takový sledoval vývoj celé automobilky
až do roku 2000. Je
fakt, že model zničení vozidla se objevil
NHL 2009
i v jiných dílech, ale
pro mě právě tento
pátý díl zůstane favoritem v celé sérii a to i pro v celku
propracovaný model poničení.
Třetí sérií, o které bych se rád zmínil, je série
Grand Theft Auto. Je fakt, že její historie nesahá tak
daleko jako u ostatních dvou, ale i tak je zde vidět velký pokrok a taktéž velká oblíbenost u hráčů. Nejdůležitějším bodem ve vývoji je rozhodně přechod mezi
druhým a třetím dílem, kdy došlo ke změně z 2D
prostředí na 3D prostředí. Na hratelnosti obrovská
změna, pro mladší hráče je nejspíš 2D prostředí nemyslitelné, ale ono i to mělo své kouzlo.
Sérií je opravdu přehršle, například můžeme ještě
zmínit Prince of Persia, který v poslední době prodělává velký comeback, Tony Hawk’s Pro Skater, která
nejspíš změní svého patrona na Shaun White. First
person střílečka Doom, Diablo a další a další a další.
Zkuste někdy od nejnovějších, technologicky prošpikovaných, hardwarově obrovsky náročných akcí
přejít zpátky do minulosti a zahrát si třeba takové
SimCity, nebo s kamarády zaválčit na jedné klávesnici při Dyna Blaster. Ze své vlastní zkušenosti říkám,
že mě to až překvapilo, jak jsem se do těchto starých
titulů pustil s vervou a že jsem u nich vydržel dlouhé
hodiny, stejně jako kdysi před deseti, někdy i dokonce
patnácti lety.
Autor: Lukáš Rais
Need for Speed:
Most Wanted
IC technologie
9
SYNCHRONNÍ
a asynchronní komunikace
CHAT VS. EMAIL
Dorozumíváme se neustále: slovy, gesty, i když nemluvíme, můžeme tím dávat najevo, že nechceme
komunikovat. S rozvojem informačních a komunikačních technologií, a především s rozvojem internetu, se stále více domlouváme elektronicky. Tento
způsob vzájemného lidského dorozumívání je často
kritizován, především pro své jisté odosobnění a ztrátu přímého kontaktu s jinými lidmi. Dnešní mladí
lidé, označovaní někdy jako
„Generace Y“, jsou například
běžně zvyklí (ve většině případů) pohybovat se na sociálních
sítích a považují to za naprosto běžný způsob komunikace.
Elektronická komunikace má
však jistě také své výhody.
Elektronickou komunikaci
můžeme rozdělit na dvě základní skupiny – synchronní
a asynchronní komunikaci.
Rozdíl mezi nimi je v čase, kdy
komunikace probíhá. Tedy
jestli komunikace probíhá
v reálném čase, nebo zda v ní
účastníci na sebe reagují s určitým zpožděním.
Typickými nástroji synchronní komunikace jsou
například chat a videokonference (Skype). Mezi výhody synchronní komunikace patří okamžitá odezva
a možnost rychlé reakce v rámci rozhovoru. Nevýhodou je nutnost sladit možnosti všech účastníků komunikačního procesu. To samozřejmě není až tak velký
problém v případě komunikace dvou kamarádek přes
ICQ, ale ve chvíli, kdy je nutné zapojit do konference
účastníky z různých konců světa z různých časových
pásem, už to tak jednoduché není.
Na druhé straně typickými představiteli asynchronní komunikace jsou především fóra a e-maily.
V tomto případě záleží na úhlu pohledu, co patří mezi
jejich výhody. Nevyžadují zapojení účastníků ve stejném čase a účastníci tak nemusí okamžitě reagovat.
10
Zaznamenaná historie příspěvků pak umožňuje jejich
jednodušší organizaci.
VIRTUÁLNÍ TŘÍDA
S rozvojem internetu začalo také jeho postupné pronikání do škol. V současné době však nejde jen o to,
aby škola poskytla svým žákům a studentům přístup
k internetu. Počítá se s jeho využitím v e-learningu,
tedy elektronické formě výuky. Lze si to představit
jako jakousi „virtuální třídu“.
Virtuální třída (z anglického Virtual Classroom), někdy
označovaná jako „webinář“
(seminář na webu), je místnost
ve virtuálním prostoru, na internetu. Je to webový interaktivní nástroj, který umožňuje
lidem setkávat se, komunikovat a spolupracovat - aniž by
museli být osobně přítomni.
Výhody použití virtuální
třídy jsou natolik přesvědčivé,
že lze doporučit virtuální třídu
jako významný způsob výuky a prezentací, a to bez větších počátečních investic. Virtuální třída pak nejčastěji spojuje oba druhy
komunikace, tedy jak synchronní, tak asynchronní,
přičemž si bere za své výhody obou způsobů.
Asynchronní výuka, jejímž představitelem je například systém Moodle, který se používá na některých
vysokých školách, má oproti synchronní také několik
výhod. Často bývá obsahově promyšlenější, obsáhlejší
a komplexnější, účastníci mají více času na rozmyšlenou. Odpadá také stres z nutnosti okamžité reakce,
který je pro mnoho lidí svazující. Studenti mohou
ve výuce do jisté míry postupovat vlastním tempem.
Jako nejvhodnější způsob e-learningu se tedy zdá
spojení obou metod komunikace. Ne snad, že by virtuální třída jednou pro vždy nahradila třídu klasickou, její síla je ale ve specifických typech vzdělávání,
jako je dálkové studium apod. Jinak je virtuální třída
vhodným moderním doplňkem klasické výuky.
Autor: Bc. Jan Jindra
Zdroje:
http://komunikace.bloger.cz/Clanky-odborne/Synchornni-a-asynchronni-komunikace
http://vatlnzpro.atlanta.hp.com/education/article.
aspx?cc=cz&ll=cs&id=963
http://wiki.ped.muni.cz/index.php?title=Komunikace_v_kurzu
Obrázky:
http://www.caryillinois.com/villagegovernment/email%20icon.jpg
VIRTUÁLNÍ PERLIČKY ANEB
KAM SPĚJE DÍKY NETU LIDSKÁ KOMUNIKACE
<a> Tak ta moje přítelka je fakt dobrá.
<a> Hrála tak urputně Mass Effect, že zapomněla na rande.
----------------------------------------------------<a> Nejlepší je se ráno probudit a mít další zelené políčko.
<b> Aaaaaah, tady někdo paří Farmville, co? :P
<a> Jestli tím myslíš, že jsem úspěšně složil
zkoušku, a učitel mi proto v systému vybarvil kolonku jeho předmětu zelenou barvou, tak
ano, pařím Farmville.
----------------------------------------------------<Fenixp> Ale stejně, kolik znáš holek, co
v něco nevěří?
<Fenixp> A teď nemluvím o křesťankách, ale
v cokoli nadpřirozené.
<Scratcher> No, ono je problém, že všichni
v něco věří.
<Scratcher> Ta věří v boha... ta věří v mimozemšťany... ta věří, že zhubne...
Synchronní komunikace v rámci e-learningu,
tedy synchronní výuka, se nejvíce přibližuje klasické
třídě, kdy se studující může okamžitě na něco zeptat
a hned obdrží odpověď. Daleko lépe pak vytváří pocit sounáležitosti virtuální třídy. Synchronní výuka
se také zpravidla rychleji a levněji vyrábí, oproti asynchronní formě, její modifikace je snazší a umožňuje
také improvizaci vyučujícího. Na druhou stranu se
hůře uchovává (audio- i videozáznamy jsou kapacitně
objemné) a její standardizace (tedy jakási jednotnost)
je také náročnější. Pro studenty má tu nevýhodu, že
nemohou studovat vlastním tempem, jsou nuceni se
daleko více přizpůsobovat tempu vyučujícího.
IC technologie
11
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
novodobé šílenství
V dnešní uspěchané době každý z nás cítí potřebu
mluvit s blízkým okolím nebo touží komunikovat
s celým světem. Někdo raději procestuje celý svět
po vlastní ose a pozná nové lidi, ale jsou i tací, kteří procestují svět pomocí virtuální reality. Stačí pár
kliknutí myší a je možné promlouvat k celému světu
z pohodlí vlastního domova. Internet nabízí nepřeberné množství variant pro komunikaci se všemi lidmi na Zemi. A právě sociální sítě (někdy označované
jako společenské nebo komunitní sítě) jsou k tomu
přímo určené. Vznikaly a vznikají kolem konkrétních
webových stránek.
DISKUSE VERSUS CHAT
Prvními náznaky vytvoření sociální sítě jsou diskusní
fóra. Internetová diskuse je vlastně webová stránka,
kam se vkládají názory a reakce na uvedené informace. Příspěvky se zpravidla zobrazují hned pod článkem. Velikou nevýhodou takovéto diskuse je to, že
zde nejsou možné bezprostřední reakce. Tím pádem nemusí být uživatel,
kterému se odpovídá, online. Odstupy reakcí tak mohou být několik dní
nebo dokonce měsíců. Fóra mají i své
moderátory, jejichž úkolem je korigovat diskusi nebo cenzurovat příspěvky,
aby nebyly protizákonné, extrémně vulgární nebo jiným způsobem nežádoucí. Odstraňovat mohou také
příspěvky off topic (příspěvek, který se netýká tématu) nebo flame war neboli tapetování. Flame war jsou
reakce, které mají nesmyslný obsah. Z českých diskusních webů jsou Lidé.cz jedním z nejznámějších.
Naproti tomu chat je komunikace s okamžitými
zpětnými vazbami. Jedním z možných softwarů je
ICQ (celým názvem I Seek You), který vyvinula izraelská firma Mirabilis v roce 1996. Oficiální překlady
pro Českou republiku zajišťují internetové servery Atlas.cz a Centrum.cz. Tato forma komunikace umožňuje posílání textových zpráv, offline posílání zpráv,
chat s více uživateli, omezený počet odesílaných SMS
zdarma, posílání pohlednic a souborů, multiplayerové
hry (ty jsou podporovány Flash technologií). Nejno-
12
vější verzí je ICQ 7 z roku 2009. Dalšími ekvivalenty
jsou LICQ (určeno pro operační systém Linuxu), Miranda (freeware pro Windows), QIP (podporuje šifrovanou komunikaci mezi klienty) a Agile Messenger
(vhodný pro mobily s operačním systémem Symbian
OS, Windows Mobile, Android nebo iPhone OS X).
FENOMÉN NEBO METLA LIDSTVA?
V naší zemi už snad není jediný člověk, který o něm
neslyšel. Je jedno v jakých souvislostech, například
když se skupina fanoušků spojila a na památku zapálili svíčku pro pana Smoljaka, nebo když dva bankovní lupiče policie odhalila pomocí této sociální sítě.
Jedná se o dnes nejrozšířenější sociální síť Facebook.
Své jméno síť získala podle papírových letáčků Facebooks, které si mezi sebou vyměňují studenti prvních
ročníků amerických
univerzit. Jsou to letáčky seznamovací.
Každý tuto síť zná,
ale málokdo ví, proč
a jak vůbec vznikla.
Mark Zuckerberg, student Harvardské univerzity, ji vytvořil v roce 2004
pro své kolegy studenty. Postupem času se připojovaly
i další americké univerzity a zanedlouho se mohl připojit každý, kdo měl univerzitní e-mailovou adresu
nebo také studenti z vybraných zahraničních univerzit. Mezi tyto zahraniční univerzity patřila i Masarykova univerzita. V průběhu února 2006 se k této
síti začaly přidávat nadnárodní obchodní společnosti.
Ještě tentýž rok se podle podmínek užívání mohl zapojit kdokoliv starší 13 let. V současné době je Facebook provozován v 70 jazycích a používá ho přes 300
milionů lidí po celém světě.
Registrace, která se zde provádí, nabízí velké
množství kolonek k vyplnění, víceméně se jedná
o osobní údaje. Je na uvážení každého, kolik informací o sobě vyplní. Mezi zabezpečením profilu lze také
vybrat možnost, že uvedené informace uvidí pouze
autorizovaní přátelé, které si sami vyberete. Tato síť
umožňuje nalézt přátele a známé, které jste dlouho
neviděli. Facebook zprostředkuje kontakt na dálku.
Doporučuje se hlídat „denní dávku“ Facebookovského šílenství, aby nedošlo k nějakým tragédiím
nebo osobním problémům. Takže omezením farem,
rybiček, pokeru a podobných přidružených aplikací
si člověk udrží zdravý rozum.
KRAJTÍ SAJTA.COM
Sociální sítě nejsou jen ty obrovské a mediálně známé. Jednou z těch nemedializovaných a uzavřených
sítí je např. Krajta.com, neoficiální studentské fórum
Univerzity Hradec Králové (UHK). Krajta vznikla v prosinci 2004, od té doby se rozrostla na 4 056
uživatelů (k 10. 7. 2010) a bylo zveřejněno více než
95 tisíc příspěvků. Mezi studenty UHK je to velmi
populární webová stránka.
V registračním formuláři jsou povinné i nepovinné položky, mezi ty povinné patří jméno, příjmení, přezdívka, bydliště, pohlaví, datum narozenin
a hlavně e-mailová adresa. E-mail musí být v rámci
pošty UHK, jeho tvar je jmeno.prijmeni(.x)@uhk.cz.
Uvedení e-mailu také pomáhá kontrolovat správnost
jména a příjmení v registračním formuláři. V profilu
jednotlivých uživatelů pak příjmení a e-mail nejsou
uvedeny, tím se zaručí jejich absolutní anonymita.
Přestože je fórum určeno studentům, zaregistrovat
se mohou i zaměstnanci UHK. Jejich přístup do jednotlivých sekcí je omezený. Učitelé a profesoři se mohou do některých diskuzí zapojovat a jejich příspěvky mohou studenta navést správným směrem během
zpracování seminární práce nebo projektu. Dalo by se
říct, že je to taková virtuální forma konzultace. Krajta
je rozdělena do jednotlivých sekcí, kvůli přehlednosti
a jednodušší orientaci na předměty jednotlivých fakult, otevřenou diskuzi a srazy. Otevřená diskuze je
věnována akutním záležitostem, bazaru, brigádám,
bydlení, filmu, hudbě, politice, sportu a dalším věcem.
Každý příspěvek může být uživateli ohodnocen,
buď kladně za jeho kvalitu a užitečnost, nebo záporně za nesmyslnost. Jeden příspěvek se rovná jednomu
hodnocení od jednoho uživatele. Tomuto hodnocení se říká karma a je to součet kladných i záporných
hodnocení. U ikony uživatele, neboli avatara, se vyskytují dvě čísla, první je počet příspěvků a druhé je
karma uživatele. Záporná karma je označena červeně
a kladná modře.
nebo přímo Krajtou. Uživatelé mají přístup pouze
k albům těch akcí, které navštívili. Pokud student
nemá pravidelnou docházku (alespoň jedna účast
na akci za semestr), je mu odebrán přístup do fotoalba. Účast si student může nahnat na Velké seznamovačce, která se pořádá každý půl rok. Místo konání je
v posledních letech stále stejné, Country Club Lucie
v Hradci Králové. Většinou se na této akci objeví kolem 300 studentů. Hojná účast je také podpořena bohatým doprovodným programem. Nejen tancováním
je člověk kulturně živ, proto hlavní organizátor Rm.
(administrátor Krajta.com) a jeho pomocníci vymýšlí zajímavé hry o ceny, promítají fotky z předchozích
akcí a hrají hudbu
na přání.
Krajta se nezabývá jen věcmi,
které se týkají školy. V loňském roce
byla založena diskuze na téma ZOO-adopce. Tak vlastně vznikl nápad
adoptovat nějaké to zvířátko ze ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Studenti mohli přispět libovolnou
částkou. Ta zajímavější část byla výběr konkrétního
zvířátka. Vzhledem k názvu fóra bylo celkem pochopitelné, že se do nejužšího výběru dostaly krajta kobercová (3 000 Kč), krajta tmavá (6 000 Kč) a krajta
zelená (2 000 Kč). Ceny uvedené v závorkách jsou
na krmivo a ostatní potřeby zvířete na celý jeden rok.
Díky štědrosti studentů se vybrala částka 7 500 Kč
a celá suma byla věnována krajtě tmavé, aby si po jeden rok mohla užívat života za studentské penízky.
Tady je vidět zářný příklad toho, že sociální sítě mohou pomoct i dobré věci.
Autor: Kateřina Brandová
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť
http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook
http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetová_diskuse
http://cs.wikipedia.org/wiki/ICQ
http://www.internetprovsechny.cz/clanek.php?cid=218
http://krajta.com/
Obrázky:
www.icq.com
www.facebook.com
http://krajta.com/
K dispozici je i fotoalbum, kam se vkládají fotky z akcí pořádaných Královéhradeckou univerzitou
IC technologie
13
ŽENY V OBORU
informační technologie
Málokdo dnes ví, že u zrodu počítačů stály i ženy.
Například první programátorkou byla komtesa Ada
Lovelace, dcera básníka Lorda Byrona. Ada společně s Charlesem Babbagem pracovala na vývoji předchůdce dnešních počítačů. Vytvořili společně Analytický stroj, Babbage se věnoval konstrukci samotného
stroje a Ada vymýšlela způsoby jeho programování.
Prvotní rozvoj počítačových technologií zaznamenal
svět během druhé světové války. Kvůli tomu, že byli
muži hromadně povoláváni do armády, začaly ženy
zaujímat jejich pracovní pozice. V této době vznikl
projekt na počítač ENIAC, ženy se na jeho realizaci
významně podílely. Ovšem média toto dílo přiřkla
inženýrům – mužům, a práce žen byla úplně opomenuta.
Nejslavnější americkou programátorkou byla
Grace Hopper (1906 – 1992). Jako první žena získala na Vassar College doktorát z matematiky. V roce
1934 se přidala k programu Navy WAVES („ženy
přijaté k dobrovolné
službě“) a podílela
se na konstrukci počítače amerického
námořnictva Harvard Mark I., tento
projekt finančně zaštiťovala společnost
IBM. Grace Hopper také vyvinula
první překladač pro
algoritmus zapsaný
ve vyšším programovacím
jazyku
do jazyka strojového. Následně pak
vytvořila programovací jazyk COBOL. Jméno Hopper je dnes známé
i v souvislosti se zavedením výrazu „bug“ (počítačová
chyba). I přesto, že pojem bug pochází z 19. století,
byla Grace Hopper považována za první, kdo začal
používat tento výraz ve spojení právě s výpočetní
14
technikou. Během své služby pro námořnictvo jako
jediná žena dosáhla až na hodnost kontraadmirála.
I mezi Češkami jsme měli velice významné ženy,
jednou z nich je Doc. Ing. Zdena Rábová, CSc. (1936
– 2006). Zdena Rábová nejprve vystudovala stavební
fakultu VUT v Brně. V roce 1963 pro její velký zájem
o nový obor, programování na číslicových počítačích,
začala navštěvovat kurzy programování na počítači
LGP 30 v Laboratoři počítacích strojů VUT. Později
právě pod jejím vedením vznikl první východoevropský překladač jazyka Algol 60, dále texty o jazyku
Pascal a řada projektů a publikací. Svou odbornou
práci pak zaměřila na oblast simulačních jazyků a jejich překladačů. Tato žena se stala symbolem pracovitosti, čestnosti, skromnosti a zároveň přední odbornicí ve svém oboru v České republice.
V současnosti je jednou z mála žen působících
v oboru IT Petra Popluhárová, softwarová inženýrka. Pracuje v Silicon Valley pro společnosti Google už
přes pět let. Zhruba
před rokem přešla
z týmu vyhledávání
(Websearch Team)
do týmu Gmail.
Nyní pracuje jako
TechLead (technologický
vedoucí)
a rozhoduje o architektuře systému,
jak bude fungovat
a jaké bude jeho
uživatelské rozhraní.
Ve světě si nepoměru mužů a žen
v tomto odvětví
jako první všimly anglofonní feministky. To vyvolalo
zájem i některých vlád (USA, EU, Kanady, Austrálie)
a okamžitě rozjely propagační kampaně pro podporu oboru IT mezi ženami a dívkami. Bohužel se tyto
akce nesetkaly s velkým ohlasem. Podle některých
výzkumů mají muži větší genetické predispozice
k lepšímu matematickému a počítačovému myšlení než ženy, ale to není důvod k tomu, aby se
ženy tomuto oboru stranily. V oboru IT je drtivá
převaha mužů, je to i kvůli tomu, že se ženy bojí
neúspěchu. Před 100 lety mohly v naší zemi ženy
studovat pouze netechnické obory, jako jsou práva,
medicína nebo filozofie. Tato „tradice“ se přenesla
i do současnosti a strojařina, elektrotechnika a IT
jsou nadále téměř výhradně mužskými obory. Pouze velice nadané dívky s nadprůměrnými počítačovými schopnostmi a obrovským zájmem o obor se
hlásí na školy s tímto zaměřením. Na tyto studentky v budoucnu čekají zajímavé odměny v podobně
vysokého platu, rychlého kariérního postupu, jistoty pracovního uplatnění, pružné pracovní doby
nebo možnosti práce z domova. Ženy se i přesto
nadále IT oboru vyhýbají kvůli předsudkům, které
jsou zakořeněné už dávno v historii. Proto by měly
být motivovány na všech jim dostupných místech,
ale především doma, ve škole nebo prostřednictvím médií. To by mělo pomoct zvýšit počet žen
v oboru, aby jich nebylo tak zoufale málo.
Autor: Kateřina Brandová
Zdroje:
http://www.zkusit.cz/novinky/petra-popluharova-ln.php
http://www.zkusit.cz/zeny-it/historie.php
http://www.zkusit.cz/zeny-it/historie-zdena-rabova.php
http://connect.zive.cz/zeny_v_it
http://www.zkusit.cz/zeny-it/historie-grace-hopper.php
http://mmm.webz.cz/babbage/babbage.html
VIRTUÁLNÍ PERLIČKY ANEB
KAM SPĚJE DÍKY NETU LIDSKÁ KOMUNIKACE
<kocul> Tak jaký je společný bydlení?
<rude.x> Supr, během tří dnů mi vyhodila
moje oblíbený roztrhaný tričko, rozbila milovanej hrnek, vymazala všechno porno (6,5GB!!!),
zasrala byt zelení, která se nedá sežrat ani vykouřit. A zakázala mi tahy s kámošema.
<kocul> Takže dělá přesně to, kvůli čemu si
s ní nechtěl bydlet. Si chlap ne, tak si dupni.
<rude.x> Taky že jo, holčička si po tejdnu společnýho bydlení začíná nějak moc vyskakovat.
<kocul> No jo, jdu zase makat. Uvidíme se
v pátek.
<rude.x> Pátek ruším, jdu na balet.
<kocul> WTF?
----------------------------------------------------<a> Čau, hele mám prosbu - potřebuju generátor náhodných čísel - nemáš něco?
<b> 22
----------------------------------------------------<a> Čus, proč jsi nebyl dneska ve škole?
<b> To neuvěříš, co se mi stalo!!! Že jo, jdu
na vlak, co je po osmý v Brně. ECčko, pohodlný sedadla, kupé prázdný, uvelebím se. Průvodčí mě checkne za Pardubkama, tak si chci
na chvíli schrupnout. Najednou cítím, jak mi
vibruje mobil, říkám si: „Kterej ko*ot mi píše
takhle brzo ráno?!“, vytáhnu telefon a tam
zpráva: „Welcome to Hungary!“ Podívám se
na hodinky a ono je poledne!
<a> Si děláš prdel?! :D :D :D A cos dělal?!
<b> No co! Vystoupil jsem v Budapešti, poslal
odtamtud pár pohledů, protože tohle by mi lidi
nevěřili a jel zpátky! Ještěže přišla ta SMSka,
ten vlak jinak jede až do Bělehradu!
IC technologie
15
HOLOGRAFIE
3D TECHNOLOGIE
odsune DVD do minulosti?
Holografii lidé znali již v roce 1948, ale až v roce
1960 dosáhla většího využití, a to především za pomoci nového vynálezu: laseru. Holografický zápis dat
pak přišel o osm let později v roce 1968, kdy vzešel
nápad využít holografii právě na ukládání binárních
dat. V roce 2007 byl představen po dlouhém zkoumání první prototyp vypalovačky, která uměla zaznamenávat data na médium nazvané HVD, Holografic
Versatile Disc. Přeloženo do češtiny se jedná o holografický všestranný disk. I při přibližně stejných rozměrech, jako mají dnešní DVD, nebo Blu-Ray disky
dosahuje HVD kapacity až 300GB a počítá se s rozšířením na 800GB a později dokonce na 1,6TB na jediném disku, což je oproti dnešním běžným DVD
diskům o dost více.
Technologie vypalování je pak vidět na obrázku.
Háček spočívá v tom, že se data nezapisují na plochu,
stejně jako je tomu u obyčejných a dnešních optických
médií, ale v celé hloubce záznamové vrstvy, takže
vzniká prostorový záznam. Tento prostorový záznam
má tloušťku 1,5mm. Při vypalování se potom laserový paprsek rozděluje na dva a to na referenční a datový, díky nimž vznikají ve fotocitlivé vrstvě světlé
a tmavé body, které fungují na stejném principu jako
pity u CD, zápis nul a jedniček. Data se pak zapisují
16
Tento fakt s sebou nese další výhodu, a to je čas
rychlosti čtení. Referenční paprsek totiž prosvěcuje všechny vrstvy najednou a ty jsou tak načítány
mnohem rychleji, než je tomu u současných disků.
Rychlost čtení u HVD je v současné době 160Mbit/s.
V budoucnu se dokonce očekává navýšení této rychlosti až na 980 Mbit/s.
Další nespornou výhodou HVD disků je jejich
životnost. Společnosti, které v současné době pracují
na vývoji těchto médií, uvádějí životnost zapsaných
dat mezi 35 – 45 roky. Disk vydrží teploty od -20
stupňů Celsia až do + 60 stupňů a vlhkost vzduchu
od 5 do 90%.
Jak se tedy holografické disky prosadí v budoucnu? S jejich masovým nasazením proti současným
optickým médiím, jako jsou DVD, CD, nebo Blu-ray
disky se zatím nepočítá, ale počítá se s nimi například
ve filmových, nebo televizních studiích, multimediálních archivech či datových centrech pro zálohování
obrovského množství dat, což by vedlo k úspoře skladovacích prostor, rychlému přístupu ke konkrétním
datům a také ke zvýšení kvality záznamu.
Jenom čas nám ukáže, zda-li se i přes skepsi odborníků prosadí proti již několikrát zmiňovaným
„dývkům“.
Autor: Lukáš Rais
Zdroj: http://digitalne.centrum.cz/stereoskopie-jak-funguje-3d-kino/
Obrázky: http://www.stahuj.centrum.cz/direct/iR/magazin/8002/anaglyf.jpg; http://g2.stahuj.centrum.cz/magazin/8002/imax.jpg
Holografie je moderní záznam obrazu, který
umožňuje zachytit trojrozměrný obraz předlohy, příkladem může být
již zmíněná postavička
v počítačové hře, ale důležitější je to, že dokáže
uchovávat binární data.
do datových stránek, které se skládají z miliónů
bitů a je zaznamenána
jediným výbojem laserového paprsku. Několik
set takovýchto datových
stran je na HVD uloženo
na jednom místě a označujeme je jako knihy.
Pomocí změny úhlu paprsku při vypalování je
pak možno docílit toho,
že na jednom místě je
vypáleno několik na sobě
nezávislých vrstev v různé hloubce záznamové
vrstvy.
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Holografie; http://www.itbiz.cz/holograficke-disky-hdv; http://scienceworld.cz/fyzika/holograficke-pameti-na-prahu-komercniho-vyuziti-2136; http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2004/xfiala4zaznam.gif
Co to holografie je?
Mnozí si jistě vzpomenou na legendární střílečku Dukem Nukem
3D a v něm věcičku, která zobrazovala hologram,
což byl v podstatě nepohybující se dvojník vaší
postavy.
- budoucnost filmového průmyslu?
Již mnoho lidí si jistě vyzkoušelo jednu ze „skoronovinek“,
které se dostávají do kin. 3D
technologie promítání. Někteří jsou z ní unešení, někteří již
méně a některé z toho bolí hlava. Jak vlastně tato technologie
funguje? Obraz ve 3D můžeme
na dvojrozměrném plátně sledovat díky stereoskopii.
V principu se jedná o jednoduchou věc. Ošálit naše
smyslové vnímání, především
zrak. Všechny čtyři způsoby, které jsou uvedeny v tomto
článku, fungují na jednom stejném principu, a to promítání dvou různých obrazů pro každé oko na plátno
a výsledný obraz už si pak mozek skládá sám.
Prvním typem 3D projekce je tzv. anaglyf. Je to
nejjednodušší způsob, ale zároveň také ten nejméně
kvalitní. Principem jsou brýle, které mají jedno sklíčko červené a druhé modré (v některých případech
bývá zelené), samotný obraz je pak tvořen pouze základy těchto barev, tudíž každé oko vidí jenom tu
svou barvu, ve výsledku si mozek myslí, že má obraz
i svou hloubku. Tento způsob 3D projekce je také velmi levný, brýle jsou snadno vyrobitelné a obraz může
být tištěn, promítán, nebo přehráván v počítači, nebo
v televizi.
Další a v mnohém kvalitnější 3D projekcí je pasivní 3D projekce. Její cena je adekvátní a hodí se do velkých sálů. Princip opět závisí na brýlích, které jsou
oproti těm anaglyfickým naprosto rozdílné. Sklíčka
jsou vybavena polarizačními filtry. Jedno propouští
horizontálně kmitající světlo, druhé vertikálně. Obraz je promítán dvěma projektory, kdy každý z nich
vysílá obraz pro jedno oko, před čočkou projektoru
je umístěn příslušný polarizační filtr. Díky tomu pak
vzniká velmi kvalitní 3D obraz.
Nevýhodné je, že kino musí vlastnit dva projektory a především speciální plátno, které nemění polarizaci světla.
Aktivní 3D projekce, jejímž
základem je už pouze jeden
projektor, však klade mnohem
vyšší nároky na projektor než
na ten normální. Projektor střídavě promítá obrazy pro obě
oči. Frekvence tohoto střídání by měla dosahovat 120Hz,
tak aby byla zajištěna rychlost
60 obrazů za vteřinu pro každé
oko a promítaný obraz byl pro
člověka plynulý. Důležitou věcí
jsou opět speciální brýle, které
jsou synchronizovány se zobrazovacím zařízením a stejně zatmívají levé, či pravé oko v stanovené frekvenci. Speciální projektor i brýle jsou však
pro některá kina příliš drahá.
Jedinou metodou stereoskopie, které nevyžadují speciální brýle, jsou autostereoskopické displeje.
Ve většině případů je zobrazovacím zařízením LCD
monitor, na jehož povrchu je umístěna speciální fólie, která je hlavní součástí celého systému. Fólie láme
směr obrazu tak, že liché sloupce pixelů jsou lámány jedním směrem a sudé směrem opačným. Opět je
tedy pro každé oko promítán jiný obraz a výsledek si
složíme až v hlavě díky našemu mozku. Největší nevýhodou tohoto systému je především jeho cena. Další nevýhodou je, že pasivní autostereoskopické displeje nereagují na polohu člověka, který se dívá. Tudíž
tento pozorovatel musí sledovat obraz z předem dané
pozice.
Novinkou, jež by měla potlačit tuto negativní
stránku, jsou aktivní stereoskopické displeje, které
sledují polohu pozorovatele a umožňují tak sledovat
obraz z různých pozic. Je velmi dobře možné, že díky
těmto autostereoskopickým displejům se jednou budeme moci dívat na 3D promítání u nás doma za rozumnou cenu.
Autor: Lukáš Rais
IC technologie
17
KDE VÝVOJ
telekomunikační techniky skončí?
Rozhlasový a televizní přijímač, dálnopis, bezdrátová
telegrafie, telefax, mobilní telefonie, mobilní radiofonie neboli přenosné vysílačky, počítačové sítě, internet, digitální pagerové sítě… tyto a mnoho dalších,
které z běžného života známe, či které znají alespoň
ti, kteří je potřebují ke své práci, pro poznávání světa
kolem nás.
Dosavadní vývoj telekomunikace nasvědčuje, že
tempo vědeckého a technického pokroku se nezastavuje, ale naopak nabírá na dynamice. To se bezesporu
týká sdělovací techniky ve zvýšené míře. Sdělovací
technika přinesla do vývoje lidstva novou kvalitu,
dala lidem nové možnosti. Ovlivnila hluboce rozvoj
nepřehledné řady oborů a věci, které by z pohledu člověka žijícího před sto lety byly naprosto nemožné. Bude-li vývoj sdělovací techniky dále pokračovat, a on
pokračovat skutečně bude, pak nám zákonitě přinese
další přístroje, které jsou pro nás dnes nemožné nebo
spíše nepředstavitelné.
SVĚT V KABÁTU Z DRÁTŮ
V devatenáctém století nikdo nepochyboval, že nové
velkolepé vynálezy telegrafování a pak dokonce telefonování po drátech změní svět. Měděné dráty obestřou jako pavučina celou naši Zemi, aby se svět mohl
dorozumět. Jenže pak přišel matematik a fyzik James
Clerk Maxwell, který teoreticky, a po něm slavný německý profesor Heinrich Hertz v roce 1887 prakticky, ukázal světu existenci elektromagnetických vln.
Ruský profesor Alexander
Štěpanovič Popov a Ital
Gulielmo Marconi změnili nemožnost myšlenky
bezdrátového „dopisování“
podle Daniela Schwentera
v možnost a posléze ve skutečnost. Schwenter nemohl
tušit, že existují elektromagnetické rádiové vlny,
že vznikne elektronika,
která způsobí, že budeme
radiových vln využívat bez
18
rozdílu všichni, a to dokonce v daleko větší šíři než
k pouhému dálkovému „dopisování“.
Vývoj pokračuje dále závratným tempem a sdělovací technika se stává strategickou součástí dalšího
pokroku. Rozvoj telekomunikací rozhodně není jednorázovým aktem, ke kterému by došlo k nějakému
konkrétnímu datu v kalendáři. Je to postupný proces
a ještě není zdaleka u konce. Má své významné milníky i historii, na kterou bychom neměli zapomínat.
INTERNET – MOST MEZI SVĚTY
Sdělovací technika je úzce spjata s vývojem ve světě
počítačů a jeho sítí, včetně celosvětového Internetu.
Není žádné tajemství, že oba světy – svět spojů i svět
telekomunikací – vzájemně konvergují, a to je samozřejmě výrazně ovlivňuje. V současné době je Internet
významnou součástí propojovacích dohod mezi telekomunikačními operátory, kteří jej považují za jednu
ze svých základních služeb. O významu Internetu
pro telekomunikační operátory svědčí, jak tvrdě o něj
dnes bojují v rámci sjednávání svých propojovacích
dohod. Přístup z internetu je významnou součástí
telekomunikačních služeb, a samotná existence internetu a jeho dostupnost výrazně ovlivňují dění v celém
sektoru telekomunikací, včetně jeho vývoje.
Přenos dat, dálková konverzace s počítačem, komunikace ve výpočetním systému, počítačové a terminálové sítě a další pojmy vyjadřují ve své podstatě
jedno a totéž. Dálkový přenos dat prošel během 20
let nejrychlejším vývojem
ze všech technických oborů, výpočetní techniku
nevyjímaje. Podíváme-li se
na historii sdělovací techniky, můžeme v ní nalézt
mezníky, bez kterých by
ani přenos dat nemohl
vzniknout. Za počátek
přenosu zpráv elektronickou cestou považujeme rok
1837, o kterém jsme se již
zmiňovali, kdy S. F. B. Morse vynalezl telegraf, který ve skutečnosti S. T. Sömmering sestrojil o 28 let
dříve. Morse však sestrojil první telegrafní spoj mezi
Baltimorem a Washingtonem v roce 1844.
Přestože by se zdálo,
že rozvoj telefonní techniky má s přenosem dat
málo společného, není
tomu tak. Díky telefonní technice se totiž
zrychlil vývoj dálkového sdělování jak po vedeních, tak i rádiem
a rovněž vývoj spojovací techniky. Připomeňme J. I.
Reise a jeho mikrofon z roku 1852, A. G. Bella a jeho
vynález telefonu z roku 1876 a A. S. Popova a první
rádiové spojení roku 1896. Dálkový přenos však vyžadoval zřídit dlouhé přenosové cesty, nejdříve kabelové, ke kterým se přidaly rádiové.
Rozvoj telefonu, dálnopisu a fototelegrafu a jeho
využívání stále větším počtem účastníků se odrazil
v sítích a službách, které začaly poskytovat správy
spojů. Od méně kvalitních přenosových cest se technickým zlepšováním přecházelo k okruhům s vlastnostmi odpovídajícím mezinárodním dohodám, aby
byl umožněn kvalitní přenos mezi státy a kontinenty.
Ruční spojování se postupně nahrazovalo automatickým spojováním. Koncová zařízení – např. telefonní přístroje nebo dálnopisné stroje, začaly vyhovovat
nejen funkčně, ale ze strojů se staly rovněž doplňky
splňující i estetické požadavky.
PRAPŘEDEK POČÍTAČŮ
Historie výpočetní techniky je stejně dlouhá jako
historie sdělovací techniky. Již v roce 1822 C. Babbage sestrojil diferenciální a později analytický stroj.
Přes tyto začátky se však muselo čekat hodně dlouho
na vznik prvního počítače, který byl použit v praxi –
byl jim ENIAC, který vznikl v roce 1945.
Jak sdělovací, tak i výpočetní technika postupovala rychlým tempem dopředu. Rozvoj televize,
kvalitního rozhlasu a stereofonie, družicových spojů
(1957), poloelektronické ústředny řízené počítačem
(1960), využití impulsově kódové modulace (1964),
programově řízené počítače (1949), univerzální počítače (1951), využití techniky pevné fáze (1958), rozvoj
programových jazyků (1969), vznik počítačů pro přepojování zpráv (1961). Toto byl jen malý výsek dějin
výpočetní a sdělovací techniky, který sotva může dát
představu o všech souvislostech a rozsahu prací.
Telegrafní síť je síť určená pro přenos písemných
zpráv. Síť se u nás začala automatizovat počátkem šedesátých let. Na telegrafní sítě jsou kladeny zejména
tyto požadavky: pohotovost vytvářet spojení mezi
stanicemi a minimální množství chyb v přenesených
zprávách neboli bezpečnost. Začátkem sedmdesátých
let bylo u nás přikročeno k přestavbě telegrafních sítí
do jediné, integrované sítě využívající společná spojovací a přenosová zařízení.
Telefonní síť je nejrozsáhlejší a nejmasovější celosvětový telekomunikační systém, na který jsou kladeny dva základní požadavky: pohotové sestavování
telefonních okruhů mezi libovolnými účastníky a zajištění srozumitelnosti telefonních hovorů na vytvořených okruzích bez ohledu na vzdálenosti.
telekomunikace
19
Pokud jde o spojovací systém, nelze pochybovat
o tom, že perspektivní je jenom plně automatizovaný spojovací systém, který současně splňuje jak požadavek maximální pohotovosti, tak i hospodárnosti
provozu.
Nedílnou součástí sdělovací techniky jsou prostředky potřebné k přenosu dat:
||
Měniče signálu
•
•
Telegrafní měnič signálu - je zařízení, které
slouží k přeměně signálů terminálu nebo počítače na signály pro přenos dat po telegrafních
okruzích.
Modem – je převodník, který mění polohu
signálu v kmitočtovém pásmu. Jinými slovy
modemem nazýváme zařízení, které mění
stejnoměrný signál v základní poloze na střídavý ve vyšší kmitočtové poloze.
||
Dálkový terminál – je zařízení pro telekomunikační styk řízeného objektu nebo člověka se
strojem na zpracování dat.
||
Konverzační terminály - jsou určené pro konverzační provoz, dialog, komunikaci člověk – stroj,
takže pracuje ve spřaženém provozu s ručním
vstupem a člověku srozumitelným výstupem.
||
Sdružovací prostředky
•
Ústředny – jsou nejjednodušším prostředkem
prostorového sdružování v dálnopisných a telefonních sítích a byly převzaty i pro účely
přenosu dat
||
Teletex
||
Videotex atd.
Zde vidíme, že přenos dat, který začínal vedle
ostatních služeb zcela v jejich stínu, značně ovlivňuje vývoj stávajících sítí a že řada principů, které byly
původně uvažovány jen pro datový provoz, se uplatní
i v ostatních službách, které nejen zefektivňuje, ale
i kvalitativně rozšiřuje.
Dnešní sdělovací technika je velmi rozmanitá
a i nejnáročnější člověk najde uspokojení. Jak je již
samozřejmostí při každé cestě zapnout si navigaci,
videohovory již nikoho dnes nepřekvapí, i výběr telekomunikační techniky udělá těžkou hlavu každému,
kdo se jejich nabídkou probírá a není schopen se v široké nabídce rozhodnout pro konkrétní model.
20
Kde vývoj sdělovací techniky skončí? To záleží
na člověku samém. Sdělovací techniku člověk vymyslel, aby mu sloužila. Má v rukou netušený prostředek,
který mu bude sloužit i zítra, neboť pokrok v lidském
poznání je věčný. Ovšem jen tehdy, pochopí-li všichni lidé na naší planetě, že telekomunikace, velkolepý produkt pokroku myšlení lidí, smějí využívat jen
a jen ke svému prospěchu. V rukou svého tvůrce se
stává sdělovací technika mohutnou zbraní. Zbraní,
kterou člověk může a musí využívat jedině pro boj
za lepší život.
Autor: Irena Sklenářová
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Telekomunikace
Použitá literatura:
Michalica K.: Technická spojovací zařízení Praha,
NADAS 1968
Hanuš R., Vašica J., Ťápalová V.: Telegrafie, Praha,
NADAS 1966
Hochman R.: Měřící technika přenosu dat. Praha,
NADAS 1976
Obrázky:
http://www.edb.cz/grmat/obr/w0101850111000_obr.
jpg
PERSPEKTIVA
telekomunikací v době internetu
V dnešní době mobilních telefonů si ne všichni vzpomenou
na éru pevných linek, vytáčeného připojení k internetu a podobné „moderní“ technologie.
I přesto se pevné linky stále používají a ještě nějakou dobu používat budou, protože pro starší
generace je tento druh komunikace jedinou možnou náhradou
za dopisy, či „koresponďáky“.
Ať už z důvodu nečitelných
malých písmen na displeji mobilních telefonů, nebo přehršle
technologických fajnovostí.
V posledních letech a především s rozmachem internetového připojení přichází
jiná náhrada za pevnou linku tzv. VoIP. Nejdříve si
však řekněme něco málo k historickému vývoji telekomunikační sítě a často s tím spojený rozvoj informačních technologií.
Kořeny telekomunikačních sítí najdeme na začátku minulého století. S postupem času se přecházelo
na lepší a lepší technologie, ovšem problém zůstával
v roztříštěnosti telekomunikační sítě, která se rozpadala na další prvky, jako byla například telefonní síť
pro hlasovou komunikaci, nebo na síť telegrafní atd.
Hlavní motivací rozvoje této sítě pak bylo připojit co
možná nejvíce nezávislých účastníků a zvětšit objem
provozu sítě.
Na počátku 60. let se objevil první významný
bod. Technologie PCM (pulzní kódová modulace),
která umožňovala nahrazení analogového signálu
digitálním a umožnila tak položení základů pro digitální síť. Dalším důležitým mezníkem je vytvoření
integrované digitální sítě IDN, která postupně redukovala různé úrovně telekomunikační sítě (viz výše)
na úrovně dvě. O něco málo později však vyvstal další problém, a to jak přenášet data a ne jenom hlas. Řešením byla technologie ISDN. Síť ISDN v sobě soustřeďuje všechny druhy dálkové komunikace a jejím
základem je dřívější síť IDN s použitím digitálních
ústředen s časovým spojováním
a digitálním řízením.
Z pohledu rozvoje informačních technologií je pro
VoIP technologii důležité nasazování technologie IP sítí,
protože jak již z názvu vyplývá,
VoIP využívá ke komunikaci
právě protokol IP.
CO TO TEDY
VLASTNĚ VOIP JE?
Mnoho z vás jistě ví, že je to
zkratka pro Voice over Internet
Protocol a že se jedná o telefonii, která využívá protokolu IP.
Pokud se zeptáte „tetičky Wiki“, tak definice VoIP
je následující: „Voice over Internet Protocol (zkratkou
VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/
IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média,
prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování
prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv
jiného datového spojení. Nutnou podmínkou pro srozumitelné a spolehlivé VoIP telefonní spojení je zajištění
tzv. kvality služby, zkráceně označované QoS.“
Hlavním rozdílem mezi VoIP a klasickou telefonní sítí (PSTN – Public Switched Telefone Network),
je ten, že při navození hovoru v rámci PSTN se po celou dobu hovoru, či spojení spotřebovává část sítě,
tudíž tato síť musí být dimenzována na maximum
možných hovorů v rámci časové jednotky a proto
jsou náklady na provoz a údržbu velké. Jelikož VoIP
funguje na síti, jejímž primárním úkolem není přenos
lidského hlasu, ale přenos datových paketů, a tudíž
nemusí navazovat spojení, které je trvalé, nezabírá
tedy po celou dobu hovoru část sítě. Přenosová část
může být dimenzována pouze na průměr a tím jsou
sníženy i celkové náklady na provoz a údržbu a VoIP
tak činí levnější alternativou ke klasické PSTN telefonii. Další výhodou VoIP je, že IP protokol je dnes
telekomunikace
21
Taková je teorie, ovšem praxe už je jiná. Velké
omezení tvoří kvalita vaší přípojky, protože digitalizace hlasu vyžaduje určitou rychlost připojení a zároveň stahování, a proto se na některých pomalejších
připojeních nedá rozumně telefonovat. Existuje i řada
dalších záporů, například to, že IP protokol funguje
na principu „best-effort“, volně přeloženo IP proto-
netu, stahujete videa, nebo zda s někým sdílíte své
připojení k internetu.
Autor: Lukáš Rais
Zdroje:
http://www.earchiv.cz/b06/b0401003.php3
http://www.itpoint.cz/ip-telefonie/teorie/konvergence-telekomunikace-it.asp
http://cs.wikipedia.org/wiki/VoIP
http://owebu.bloger.cz/stitek_?s=VoIP
Obrázky:
http://www.fcc.gov/cgb/consumerfacts/images/voip_
HowItWorks_0203v4.jpg
http://informaticalegal.files.wordpress.com/2009/12/
voip.jpg
VIRTUÁLNÍ PERLIČKY ANEB
KAM SPĚJE DÍKY NETU LIDSKÁ KOMUNIKACE
kol se bude snažit o co nejlepší výsledek, ovšem tento
výsledek není nikým a ničím zaručen, takže se lehce
může stát, že si s nikým nezatelefonujete. Technologie VoIP je také citlivá na latenci a tzv. jitter. Latence
znamená celkové zpoždění při přenosu dat a jitter je
pravidelnost doručování paketů, přesněji řečeno rozptyl latence. A tím nároky na kvalitu telefonie nepřestávají. Záleží také na druhu použitého kodeku, tedy
způsob digitalizace hlasu, na konkrétním technickém
řešení VoIP, ale také na tom, co ještě navíc při IP telefonii děláte, například jestli ještě surfujete na inter-
22
18:58 <a> Tenhle server má problémy s časem,
když je tu víc lidí.
18:69 <b> To vidím :D
----------------------------------------------------<Yossarian> ČUS VOE ŽE NEVÍŠ CO SEM
DOSTAL K NAROZKÁM???!!!
<David.Brent> Caps Lock?
----------------------------------------------------<a> Jak mám napsat do anglického CV „roznašeč letáků“? :-(
<b> Spammer?
----------------------------------------------------<BlackHole> Psal jsem si s ní docela dlouho.
<BlackHole> Pak se mě zeptala, jak někoho
na ICQ přidat do Ignore Listu.
<BlackHole> Samozřejmě, že jsem jí poradil.
<BlackHole> Pak už jsme si nepsali.
Zdroj: www.lamer.cz
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
provozován naprosto všude, každá internetová přípojka, každá wifi síť jej podporuje, a proto je tak snadné
se kdekoliv připojit k internetu a zároveň i teoreticky
telefonovat pomocí VoIP.
Usilujete o
Rozvoj
Společnosti
Chybí Vám
Kvalifikovaní
Pracovníci
Využijte
náš projekt
CZ.1.07/1.1.13/11.0002
www.asistencnicentrum.cz
www.projektvykop.cz
Partneři projektu:
Asistenční centrum, a.s.
Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky, p.o.
Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří
Střední škola stavební, Teplice, p.o.
Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, p.o.
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
JAK SI VYROBIT 3D BRÝLE
Na trh přicházejí digitální televizory schopné reprodukovat trojrozměrný obraz, 3D filmy
v kinech lákají miliony lidí. Pojďme si vyrobit své vlastní 3D brýle, je to velice snadné!
Pomůcky:
||
nůžky
||
šablona 3D brýlí
||
barevný celofán
||
lepidlo či lepicí páska
nebo
||
starší sluneční brýle
||
barevný plast
||
lepidlo
||
pilka k vyřezání tvarů do plastu.
Prakticky existují dvě možnosti, jak si vytvořit 3D brýle:
•
První metoda je levnější a méně náročná. Nejprve si vytiskněte šablonu brýlí (šablonu je možné
stáhnout z těchto stránek - http://www.3dbryle.cz/gallery/file/3dglasses.pdf). Papírové 3D brýle
se skládají ze tří částí, současně se šablonou na 3D brýle vystřihněte i celofánové fólie, které
do brýlí umístíte, a nožičky brýlí. Červená fólie přijde na levé oko a modrá vpravo. Tyto fólie
přilepte lepidlem, nebo použijte lepicí pásku.
•
Druhá varianta spočívá v tom, že si najdeme starší sluneční brýle, které již nepoužíváme. Původní
skla musíme vyměnit za silný plast, a to v červené a modré barvě. Největším problémem zřejmě
bude odstraňování původních skel a následné vkládání barevných plastových čoček.
Zdroj: www.jaktak.cz/jak-si-vyrobit-3d-bryle.html
Zdroj: http://www.ian.cz/redsys/upload/588-537.jpg