l Go out and try your luck, you might be Donald Duck Hooray for
Transkript
filmové 03 neděle 28. 7. 2013 39. Letní filmová škola Uherské Hradiště 26. 7. – 3. 8. 2013 Go out and try your luck, you might be Donald Duck Hooray for Hollywood! Kdy vlastně začala ona „zlatá éra“ Hollywoodu? Bylo to s nástupem dominance amerického filmového průmyslu díky náskoku, který získal za první světové války? Nebo s nástupem zvukového filmu a příchodem hospodářské krize? Nebo k ní přispěl až tzv. Haysův kodex, seberegulace nemravností a násilí, kterou Hollywood přijal pod tlakem Ligy mravnosti a jí podobných, aby se nemusel podřizovat přísnější cenzuře zvenku? (Tudíž manželé Miniverovi spí v oddělených postelích a Rhett neřekne Scarlett nic ostřejšího než „damn“.) A kdy hollywoodský zlatý věk skončil? S koncem druhé světové války, která i Americe sebrala kus iluzí, takže přestala věřit idealistickým pohádkám Franka Capry? S rozšířením konkurentky televize? Vyčpěním cenzurního kodexu? Nebo smyl zlatý pel soudní rozsudek z roku 1948 rozbíjející monopol vlastnictví distribuce a výroby „velké pětky“, tedy studií MGM, Paramount, Warner Bros., RKO a Fox? Ty vlastnily ateliéry, režiséry, herce i kina a ovládaly výrobu i promítání a distribuci svých filmů. pokračování na straně 4 Jih proti Severu 31. 7. 17:30 Slovácké divadlo 1 hlas Hradiště stane se dnes Třetí den je tu (a rozhodně ne krizový)! Podělte se s námi o vaše další zážitky a dojmy z letošní tropické Filmovky. Najdete nás na www.twitter.com/lfskola, stačí přidat #lfs nebo rovnou @lfskola. Postovat můžete i na www.facebook.com/letnifilmovaskola a je tu i náš e-mail [email protected]. Lidé, pište! 17:00 @ok1zch @lfskola začíná, omlouvám se svým očím a játrům @Radim_H3h Husté drama Třída - život poté. Tahle série by se měla povinně promítat na všech školách. #LfsUH @lfskola @KaPowMonkey58m V těchto vedrech se jeví #GoneWithTheWind jako optimální volba. Chladivější titul se v programové nabídce #lfsuh nedal v tuto chvíli najít. @markoscz53m “V mem filmu hraje Chorvat, ktery je muslim. A hraje Srba, ktery se dozvi, ze je zid.” - Goran Paskaljevic na #lfs #masterclass @brygmi1m Na Hadovi a duze plno. A to jsem tu duhu mela i na tricku! #lfs hollywoodský slovníček Necítím se dobře, prosím zavolejte záchranku. Rosebud! Subverzivita této narace obsahovala neoptimální množství juxtapozic na to, abych ji mohl/a považovat v rámci daného paradigmatu za adekvátně intertextuální. Frankly my dear, I don’t give a damn. Mé vznášedlo je plné úhořů. It’s alive! It’s alive! Zítra tu najdete slovní zásobu do časů krize! Vedra vrcholí. Jako ochlazující placebo může posloužit návštěva vernisáže výstavy v Galerii Půda, která se nachází v areálu Reduty. Soubor mladého fotografa Milana Bureše totiž přenese návštěvníky do mrazivého Ruska. Autor podnikl zimní cestu do Sevastopolu a v anotaci svou anabázi popisuje následujícími slovy: „Už jen cesta z Kyjeva do cíle. Permanentně přetopené vlaky s otevřenými vagony. Na směsici vůně jídla a pachu potu si lze rychle zvyknout. Cizinec ve vagonu, který navíc neumí rusky, se automaticky stává atrakcí. Ranní kocovina.“ Aspoň to poslední by návštěvníkům Filmovky nemuselo připadat exotické. 20:30 Poprvé na plátně se večer ve Hvězdě bude promítat dokument Josefa Abrháma ml. s názvem Hoteliér. Vypráví o pokusu Jana Kačera vytrhnout z letargie svého dávného kolegu a přítele Pavla Landovského. Přesvědčí ho, že by se mohli pokusit se starými přáteli znovu nastudovat Landovského hru Hodinový hoteliér. Jak už to tak bývá, nepůjde to ale vůbec hladce. Do kina se vyplatí zavítat už jen kvůli vzácné delegaci, která v 60. letech v Činoherním klubu utvářela tvář českého divadla. Kromě dvou hlavních aktérů se debaty zúčastní i režisérův otec Josef Abrhám. 21:00 Osvěžující drink Club Mate obsahuje přírodní kofein z listů maté. Domorodí obyvatelé Jižní Ameriky prý díky nim vydrží dlouhodobé fyzické vypětí bez přísunu potravy. Energie se po celodenním vyčerpání bude hodit. V klubu Chapiteaux se po setmění rozjede Club Mate Fiesta s latinskoamerickými rytmy. Gramce bude mít pod palci Gadjo.cz a na saxofon zahraje El Checo. Prostě mañana. 22:00 „Michal Tučný je milník, kde se na dlouhou dobu zastavilo v Česku country. Tenhle milník ale Nylon Jail minuli obloukem a country zkrotili hravě a s lehkostí tak, aby pak šťavnatým beatem a sytým vokálem uzdu emocím popustili až ke konečné jízdě na pláních electro-country,“ říká na svých stránkách mladá olomoucká kapela. Všichni už jsou v Mexiku, pardon v Míru. Buenos días, já taky jdu. 23:00 S úderem jedenácté se na vás skrze repráky v Kabinetu Múz vrhne hned několik DJs, aby vás provedli horečkou nedělní noci. Hlavní set bude mít na starost zakládající člen seskupení Kazety David Doubek, kterého možná znáte i jako DJ Ventolina – blonďaté vlasy, brejličky, lampička v ruce, nezní vám to povědomě? anketa: Co by podle vás měl obsahovat každý správný hollywoodský biják? Jan Hřebejk, režisér „Na starších hollywoodských filmech mě fascinuje, že tam nikdy nechybí humor. Je jedno, jestli je to klasický western Johna Forda nebo melodrama Josefa von Sternberga. Je zkrátka nutnou ingrediencí dobrého filmu. Avšak nemyslím humor ve smyslu legrace, nýbrž humor ve smyslu chytrosti!“ Kateřina Turečková, studentka „Přítel mojí mámy říká, že ve správným hollywooďáku musí být déšť a helikoptéra. Jinak to prý není ono. Já bych k tomu jen dodala, že za důležitou součást každého pořádného amerického filmu považuju adekvátně vnadnou ženu. Takže nechápu, co tam ta Keira Knightleyová ještě dělá.“ 2 Vzájemná d$věra (aneb rozhovor) Jerzy Hoffman: „Máme velmi krvavé dějiny a lidé jsou s nimi svázaní“ Trilogii podle Sienkiewicze jste točil v průběhu třiceti let. Jak se za tu dobu proměnil vkus diváků a s tím i Vaše práce? Co se nemění, je nutnost mít dobrý scénář. Lidi nezajímají velké fresky, pokud v nich nenajdou konflikty, lásku, nenávist, závist. V každé době lidé stejně milovali, stejně nenáviděli, toužili po moci a slávě. Změnil se ale styl vyprávění. Dnes všechno vyprávíme a stříháme rychleji. Tehdy jsme všichni v socialistickém bloku Ano, ale už si je pravděpodobně ani nesplním. Například ságu o Vikinzích nebo o Boleslavu Chrabrém. Chtěl jsem točit i o vysídlení mé vlastní rodiny na Sibiř, ale nemohl jsem se odpoutat od subjektivního vidění. Velký film už asi neudělám. Na Ohněm a mečem jsme sháněli peníze 11 let a vrátily se nám během šesti týdnů v kinech. Dnes je krize a lidi nechtějí chodit do kina. Ohněm a mečem vidělo 7,5 milionu diváků. Na Bitvu u Varšavy 1920 přišlo milion sedm set tisíc lidí a i to byl velký úspěch. dramatické. V 18. století, po jeho rozdělení mezi Prusko, Rusko a Rakousko, došlo k několika velkým povstáním, poté přišla nezávislost v roce 1918, pak boje proti bolševikům, další válka v roce 1939 a následně Varšavské povstání. Máme velmi krvavé dějiny a lidé jsou s nimi svázaní, v těch povstáních je tvořil jejich pradědeček, dědeček, otec. Například můj otec bojoval za 1. světové války na italské frontě pod rakouskou armádou. Celé generace se v těch dějinách nějakým Jerzy Hoffman Jednaosmdesátiletý polský režisér a scenárista je mistrem nad mistry v oblasti epických historických filmů. Tuto pozici si vydobyl především natočením kompletní trilogie Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem (1999), Potopa (1974) a Pan Wołodyjowski (1969) o celkové stopáži deset a půl hodiny. Nejúspěšnější díl, Potopa, přitáhl do kin ve své době rekordních 27 milionů diváků a byl nominovaný na Oscara za neanglicky mluvený film. Jakkoli zůstává Jerzy Hoffman tematicky věrný minulosti, nebojí se trendů budoucnosti, což dokazuje i na LFŠ svým posledním opusem Bitva u Varšavy 1920 (2011), prvním polským celovečerním 3D filmem. točili dlouhé panoramatické záběry, protože nebyly peníze na filmový materiál. Na statisty, kostým, výpravu bylo prostředků dost od státu, ale kamery, objektivy a filmový pás se platily ve valutách a těch bylo málo. Západní kritika si díky tomu vytvořila vlastní teorii o slovanské poetické duši, která se ukazuje na dlouhých záběrech. Ale to skutečně nebyla poetičnost, to byla nutnost. Práce na Vašem posledním filmu Bitva u Varšavy 1920, který je natočen ve 3D, od Vás vyžadovala nějaký nový přístup? Nijak zvlášť. Jen je třeba brát ohled i na třetí, čtvrtý plán, protože je vidět daleko dozadu. Režisér taky není tolik v kontaktu se štábem, u nás bylo jen přes techniku padesát lidí. Všechno jsem viděl kamerami, ale ztrácel jsem blízký kontakt s herci, a to by režisér neměl dovolit. Na 3D technologii padla jedna třetina rozpočtu, máme celkem 780 speciálních počítačových efektů a všechny se dělaly v Polsku. Přípravy zabraly čtyři měsíce, například výměna objektivu na začátku trvala čtyři hodiny a na konci natáčení už jen pět až sedm minut. Měli jsme šest 3D kamer plus tři minikamery pro asistenty v uniformách, kteří byli součástí davu ve velkých scénách. Máte v oblasti historických filmů ještě nějaké nesplněné sny? Na LFŠ jste hlavním hostem sekce Polský historický velkofilm. Čím to je, že se v Polsku tolik daří historickým podívaným? Proč se vůbec historické filmy točí? Třeba Ben Hur, Kleopatra nebo Gibsonovy filmy? Ne proto, že by někdo historii tak miloval, že by si v tom liboval. Jde vždycky o velké peníze. Pokud je do toho vložíte, tak se vám zaručeně vrátí, protože nadčasové příběhy, bohatá výprava a kostýmy, to přitahuje diváky. Celý ten svět, který už pominul, s sebou nese jisté tajemství. V Anglii to jsou shakespearovské adaptace, ve Francii třeba Královna Margot a další. Polsko má navíc dějiny velmi způsobem vidí. Jména z trilogie jako Bohun, Kmicic, Wołodyjowski, Skrzetuski si za okupace brali partyzáni jako pseudonymy, tou látkou jednoduše žijeme od dětství. V porovnání s vámi se naše mentality liší především z jednoho důvodu, kvůli jedné jediné bitvě. Bitvě na Bílé Hoře, kde jste přišli o šlechtu. Zrcadlí se to i ve vaší literární tradici, kde převládá spíš takový měšťanský pohled, rozhodně ne šlechtický jako u nás. V Karlových Varech o mně kdysi vaši kritici řekli, že jsem režisér romantik. Tady ale nejde o mě, ale o celkový způsob myšlení a uvažování o dějinách. Ondřej Novák soutěž! Redakce Filmových listů si pro vás na každý den připravila soutěž o roztomilé propagační předměty AČFK. Budete potřebovat speciální znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti, sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše znalosti místní geografie či folklóru a zároveň vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí došlých na e-mail [email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00. 3 1) Zajděte do Orlovny v 15:30 na film Pan Smith přichází a všimněte si: Jaký dárek dají děti panu Smithovi před odjezdem do Washingtonu? 2) Co je dominantou Mariánského náměstí? a) Morový sloup b) Jílkova vila c) Kostel sv. Františka z Assisi Inventura: Zlatá éra Hollywoodu Hvězdný prach z továrny na sny Filmová literatura hollywoodský zlatý věk úplně přesně určit nedokáže, resp. se rozchází v názorech. Pořadatelé Filmovky se toho nezalekli a sekci čítající sedmnáct kusů ohraničili lety 1930 až 1942. Všechny filmy vznikly ve známých studiích. Účelně organizovaný studiový systém totiž tvoří jádro úspěchu značky Hollywood. Filmy dokázal naklíčovat vkusu na míru. Tím se podobně jako dnes pokoušel vyhnout finančním ztrátám, čímž si rozumní producenti přisvojili větší moc než rozmarní režiséři. Teoreticky by zlaté hollywoodské skvosty měly vypadat jako nekontroverzní, optimistické, hezké příběhy, která vzbudí příjemné emoce a vydělají příjemné dolary. Jako díla produkující moderní mýty, legendy a ikony. Třeba mýtus o čestném obyčejném člověku, legendu o Williamu Randolphu Hearstovi, kterého dnes všichni považují za alter ego Charlese Fostera Kanea, nebo ikonu dítěte jako roztomilého kudrnatého stvoření. Na Filmovce uvidíte typické studiové žánrové výrobky i ty netypické. Tedy jak Svět valčíků, lehce zaměnitelný s jinou taneční muzikálovou romancí s Fredem a Ginger, tak Maroko, kde Josef von Sternberg prostou love story přebil stylizovanou formou a exotikou. Frankenstein spoluurčil podobu hororů a úrovně filmových masek a King Kong udělal to samé pro filmy o příšerách a úroveň filmových triků. Fordovo Přepadení zase povzneslo upadající western (spolu s kariérou Johna Waynea) z „koňské opery“ na zrcadlo společnosti a z Monument Valley udělalo westernovou ikonu (viz aktuální Osamělý jezdec). Jen andělé mají křídla o pilotech průkopnících, mezi něž pronikne ženská, ukazuje podobu dobrodružných akcí před Indianou Jonesem. Na západní frontě klid zastupuje humanistické protiválečné drama s velkolepými scénami z boje, Paní Miniverová protiválečné melodrama ze zázemí. Malý Caesar si ještě před kodexem mohl dovolit vykreslit gangstera jako tragického hrdinu prohibice, který tezi o svobodě podnikání dovedl až do krajnosti. V titulu Vysoko v horách už Bogart působí jako osamocený a staromódní vyděděnec a gangsterka přechází do filmu noir. Zatímco v Dámě s kaméliemi božská Greta Garbo šlechetně trpí, v komedii Křivdila mu sebevědomá sexbomba Mae Westová radostně laškuje s muži tak dvojsmyslně, že na ostatní pomohla seslat zmíněnou Haysovu cenzuru. (Slavný citát připisovaný právě jí „To máte v kapse pistoli nebo jste jen rád, že mě vidíte?“ její styl vystihuje poměrně trefně.) Jeho malá přítelkyně vypadá jako typická sentimentální komedie už proto, že příběh o malé stepující sirotě Shirley Templeové, která ke štěstí přijde, je vlastně remake hitu s Mary Pickfordovou. Pan Smith přichází taky věří v dobro světa a Spojené státy americké, akorát při tom kritizuje politickou korupci, až se někteří doboví politici jako Joseph Kennedy zalekli, že film poškodí pověst USA. Do nepěkných rysů Američanů se pustilo i nezvykle otevřené společenskokritické drama Byl jsem lynčován, první americký film Fritze Langa. A nechybí ani dva z nejslavnějších filmů zrozených v Hollywoodu. Jih proti Severu, film velkolepý tak, že obsahuje přestávku na záchod a že o jeho vzniku existuje jiný film a spousta legend, naplňuje řadu představ o zlatém eposu, k němuž patří akce, láska, hvězdy, válka, neštěstí, vášeň, krása, technikolor a osm Oscarů. Orson Welles za Občana Kanea dostal jen Oscara za scénář. Zato dnes jeho životní dílo s mimořádnou kamerou i strukturou často vyhrává ankety o nejlepší film dějin. ivp Historie ukazuje, že dějiny mění snílci Ve filmu se řeší motivace Jana Palacha k zásadnímu činu. Co ho k němu podle tebe vedlo? ale někdo jim musel nejdřív dát zelenou a nebál se riskovat, že to ti mladí neprověření lidi třeba nezvládnou. Janu Palachovi se v té zcela specifické dějinné chvíli zdálo, že v národě je ještě potenciál změnit stav věcí. Myslím, že ta úvaha mylná nebyla. Dnes je snadné říct, že to byl idealista, snílek nebo prostě blázen. Historie ukazuje, že jsou to nakonec právě tihle snílci, kteří mění dějiny. Koneckonců, jeden takový snílek se o dvacet let později stal prezidentem. Prozradíš, na čem právě pracuješ? Myslíš, že televizní produkce jako Hořící keř můžou pomoct českému filmu, který zrovna neprožívá nejlepší léta? Filmový historik a scenárista Štěpán Hulík dělá svému rodnému Hradišti čest. Jako scenárista debutoval trojdílným TV filmem Hořící keř, který zaujal diváky i odbornou kritiku. Jeho vizi postavy Jana Palacha a nástup normalizace mu pomohla ztvárnit světoznámá režisérka Agnieszka Hollandová. Částečně snad jo. Keř není v žádném případě dokonalé dílo, ale je to film, který lze posuzovat podle přísných kritérií. Pokud tahle měřítka budou normou, může nám to pomoct dělat filmy, které obstojí. To hlavní ale budou vždycky tvůrci samotní. Autoři s jasným autorský názorem, kteří se nebudou bát. A když už se takoví objeví, musí jim lidi na rozhodujících místech, na Fondu, v České televizi, dát příležitost. Zapomíná se, že česká nová vlna sice měla talenty Chytilové, Němce, Formana, 4 S producenty z Hořícího keře a dokumentaristou Lukášem Kokešem jsme vymysleli seriál Pustina, který teď připravujeme pro HBO. A s režisérem Martinem Krejčím chystáme film na motivy života zpěvačky Evy Olmerové. Bude se jmenovat Čekej tiše. Co pro tebe jako pro rodáka z Hradiště znamená Filmovka? První film v rámci LFŠ jsem viděl, když mi bylo čtrnáct. Bylo to Tenkrát v Americe. V narvaném Klubu kultury z polozničené kopie s polskými titulky, ale vzpomínám na to dodneška. V patnácti jsem na LFŠ začal pracovat, nejdřív jako služba u vchodu, pak v pracovní skupině a nakonec jsem to dotáhl až do užšího štábu. Myslím, že Hradiště by mělo za Filmovku děkovat pánubohu, protože jinak bychom byli „slavní“ akorát rodinou Grebeníčků, bývalým kriminálem a fotbalovými kapříky. dh malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce) Deník ztracené Sametoví teroristé Trojlístek Pavol Pekarčík, Ivan Ostrochovský a Peter Kerekes vypráví o minulých i současných osudech tří mužů, kteří za časů normalizace neposedávali v koutku, ale aktivně se postavili režimu, který je za to klepl přes prsty. Stanislav Kratochvíl chtěl vyhodit do vzduchu tribunu před prvomájovými oslavami, František Bednár připravoval útok na Gustáva Husáka a Vladimír Hučín z různých důvodů seděl celkem čtyřikrát. Byť je film technicky vzato zařazený do škatulky dokumentu, v praxi tvůrci aplikují postupy klasicky vyprávěného filmu, aranžují situace a angažují herce. I jednotlivé třetiny filmu, jejichž obsahy se nijak neprotínají, se nesou v odlišně stylizovaném duchu, od spíše intimního dramatu (Kratochvílova rozpačitá první rande) po téměř thriller (Bednár učí své syny „špionským“ metodám). Jistě i vzhledem k nezpochybnitelným řemeslným kvalitám získal film cenu FEDEORA na nedávném festivalu v Karlových Varech. vos Když se po premiéře asi nejslavnějšího filmu G. W. Pabsta Pandořina skříňka ptala americká hvězda snímku Louise Brooksová, co znamenaly ty nesouhlasné výkřiky z publika, režisér jí to spokojeně přeložil: „Vždyť ta holka nehraje. Vůbec nic nedělá.“ A právě proto Pabst Brooksovou obsadil i do svého dalšího opusu Deník ztracené a ze stejného důvodu ji dnes milují cinefilové po celém světě. Její výkon je prostý jakéhokoli přehrávání, veškeré emoce od strachu po smutek uhraje jen svou přítomností na plátně a výrazem hlubokých očí. Adaptace nepříliš hodnotného románu Margarete Böhmeové obsahuje klíčová témata Pabstovy tvorby. Popisuje odyseu nezkažené dívky Thymian, která se snaží najít samu sebe ve světě, jehož pravidla určují slabí, chlípní a nezodpovědní muži. Je to svět ovládaný pudy a režisér se pere za práva žen na svobodné nakládání se svou sexualitou. Film doprovodí alternativní kapela Vložte kočku. jg 28.7. 14:30 Slovácké divadlo 28. 7. 11:00 Hvězda Řbitov zviřátek Mezi zhruba padesátkou filmů více či méně vycházejících z literárních předloh Stephena Kinga se větším úspěchům těší ty nehororové (v čele s nesmírně populárním Vykoupením z věznice Shawshank). Ovšem i mezi kousky hrůzostrašnými se najdou takové, které unikly pasti braku. Řbitov zviřátek (dříve známý pod titulem Hřbitov domácích zvířat, jehož autor ignoroval úmyslnou chybu v původním Pet Sematary) mezi ně rozhodně patří. Rodina Creedových se v něm přistěhuje do malého městečka v Maine, kde je postarší soused seznámí s tajemným hřbitovem. Před jeho hrůzostrašnou mocí oživovat mrtvé vzápětí Louise Creeda varuje (ve snu?) jeho nedávno zemřelý student. Když dojde k tragickému úmrtí přímo v rodině, vydá se truchlící otec na cestu, již příznivci dobrého hororu očekávají. A je to štreka jaksepatří mrazivě atmosférická. Výsledku jistě notně pomohlo, že scénář výjimečně adaptoval sám King. vos 28. 7. 15:00 Kino Mír Triumf v$le Krev mojí krve Z podobného melodramatického příběhu by vyžila nějaká stodílná telenovela. Svobodná, ne moc majetná, rázná, ale věčně unavená matka musí z osobních důvodů rozbít milenecký vztah své sotva dospělé dcery s jejím ženatým profesorem. Její zevlounský synáček zase neví, jak se vyvléknout z trestu za to, že se pokusil okrást drsného drogového dealera. Z tohohle průšvihu mu pomáhá jeho mladá teta, apaticky nespokojená se svým marným, osamělým životem. Jenže na rozdíl od tvůrců telenovely João Canijo snímá story ze stísněné bytovky na předměstí, jako by byl moucha na zdi (nebo tichý, neúchylný voyeur). Pozoruje jejich životy a odposlouchává je tak, jak by je mohli odposlouchávat sousedi v domě, kde je všechno slyšet a kde nikdo nemá soukromí ani tajemství. Přeostřuje pozornost z jednoho páru a jedněch trablů na další jako host, na kterého zapomněli. ivp Je to snad nejslavnější snímek kinematografie třetí říše a přitom tak nepříznačný pro její aparát; autorský projekt vznikl v soukromé produkci jako servisní zakázka NSDAP a režírovala ho žena (což odporuje nacistickému pojetí ženy jako dobré matky v domácnosti). Velkorozpočtový celovečerní dokumentární film snímaný na několik kamer měl premiéru v březnu 1935 a monumentálním způsobem zobrazuje 6. sjezd NSDAP, který se konal o rok dřív. Triumf vůle se spolupodílel na definitivním vytvoření kultu Adolfa Hitlera, režisérce Leni Riefenstahlové se dokonce povedlo z vůdcovy tváře učinit fotogenický objekt. Za použití ostrých stínů a podhledů navíc budovala napětí, takže se zfanatizovaný divák těšil na moment, kdy konečně Hitlera na plátně spatří. Dynamická podívaná, mísící ilustrativní i dokumentární záběry a masové i intimní scény, si dodnes udržela jistou formální zajímavost. plesk 28. 7. 17:30 Klub kultury Sbohem a bedna Přijďte si do kina připomenout nedávno zesnulého hudebníka Filipa Topola a nejznámější písně undergroundových Psích vojáků. V roce 1992 (před více než 20 lety!) skupina natočila v ostravském studiu ČT netradiční umělecký experiment. Hudbu kapely v komponovaném pásmu ilustrují částečně improvizované výstupy jejích členů. Ti je sehrávají přímo v reáliích televizního studia. Výrazně stylizované hrané pasáže se střídají s výtvarně pojatými abstraktními obrazy. V útržkovitých komentářích aktéři glosují vlastní texty, kritizují (paradoxně) právě televizi („Ďábelský médium, který ti leze do mozku,“ řekne o “bedně” hned na úvod filmu Topol) a oddávají se divokým akcím se svobodomyslnou imaginací, ale také tíživou temnotou, které obsahuje tvorba dnes již bohužel neexistujícího seskupení. Film také evokuje televizní estetiku v žánru hudebního videoklipu začátku 90. let. dh 28. 7. 18:00 Kino Mír 28. 7. 17:00 Hvězda 5 Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se) Pokec s Paskaljevicem á První letošní Lekci filmu zahájil v sobotu odpoledne světoznámý režisér Goran Paskaljević ve zcela neformálním duchu. Přestože je zahraničním hostem LFŠ, s publikem se pozdravil česky slovy: „Trochu pokecáme.“ A rázem došlo k uvolnění atmosféry v sále i přes stojatý, velice horký vzduch uvnitř. Srbský filmař v úvodu zavzpomínal na školní léta strávená na pražské FAMU, líhně dalších balkánských filmařů: „Ta škola pro mě hodně znamenala, naučil jsem se na ní řemeslo. Pochopil jsem, že musím vědět a cítit, co chci.“ Popsal, jak bylo těžké točit v titovské Jugoslávii, a svěřil se s osobními pocity ze svého nejzásadnějšího díla Sud prachu. „Ten film je silnější než já,“ řekl o světově proslulé tragikomedii líčící rozpad Jugoslávie. dh Hvězda padá za pár babek Jasný a Nikl v muzeu Na vernisáži fotografií Vojtěcha Jasného a kreseb Petra Nikla ve Slováckém muzeu se v sobotu v 16:00 děly věci. Její součástí se totiž stalo i předem neohlášené vystoupení samotného Petra Nikla, který přes svou počáteční nesmělost potěšil všechny přítomné krátkým koncertem na ukulele, k čemuž zanotoval pár ze svých textů. Niklovy kresby inspirované svébytnými Newyorčany kontrastují se soukromými fotografiemi režiséra Vojtěcha Jasného, na nichž zachycoval běžné okamžiky svého života. Jedná se o vůbec první výstavu Jasného fotografií, které byly až do teď ukryty v jeho archivu. Patrně nemilosrdná odpolední vedra i přes střechu nabitého Míru lehce zkomplikovala promítání pozoruhodné amatérské road movie o neúspěšném muzikantovi Hvězda padá na hubu, jejíž poslední tři minuty nakonec museli diváci oželet. Režisér Lukáš Masner nicméně při následné diskusi upozornil, že je film nahraný na úložišti a všem dal heslo. Pak se s hercem Vojtěchem Novotným během debaty vzájemně překvapovali tím, co vše se v jejich filmu dá nalézt. Snímek natočili za méně než pět tisíc korun, k čemuž dramaturg LFŠ Jan Jílek poznamenal: „Možná jsem k němu trochu přepálil text v katalogu, aby vás přišlo víc. Ale snad se vám to líbilo, protože v poměru cena/výkon jde o film galaktických rozměrů!“ mb vos Líbánky Zásadní momenty z debaty po předpremiéře českých Líbánek v rámci neprozrazování děje citovat nemůžeme… nebo jen trošku. Koneckonců, jak řekl režisér Jan Hřebejk: „Nechceme vám kazit zážitek přílišným rozprávěním, ale je to filmová škola, tak vám to trochu zkazíme, no.“ Načež kazili skoro hodinu. Decentně zmiňme Petra Jarchovského, mluvícího o svých inspiracích: „Slyšel jsem od známé, že se jí na svatbu vetřel rušivý element. Připadalo mi to jako dobrá výchozí situace pro příběh s přesahem do thrilleru.“ Herec Jiří Černý pak na otázku o podstatě své role řekl: „Už jsem takových různých psychoúchyláků hrál víc, tak doufám, že se to tam vevnitř někde nezaseklo.“ K tomu režisér dodal: „Doufám, že jsi teď všechny gaye a lesby v sále nadchnul formulací psychoúchyláci.“ vos Odborný program začal chválou filmového pásu První položkou letošního odborného programu se v Redutě 2 stala prezentace Programu otevřeného filmového vzdělávání. Prováděl jím Jiří Forejt z Národního filmového archivu, který taky pro začátek nastínil samotnou podstatu záslužného projektu. O tom se můžeme více dozvědět na www.nfa.cz. Časově nejmohutnější část téměř dvouhodinového pásma pak obstarali František Týmal a Matěj Strnad z FAMU, iniciátoři projektu Kinoaparat.cz, kteří svorně přednesli i „ukázkovou“ přednášku a objasnili svůj záměr připomínat význam klasického filmového materiálu. Pročež přítomné vystavili desetiminutové miniprojekci, při níž si kdokoli mohl zblízka prohlédnout útroby nevelkého projektoru. vos 6 Klubové filmové vzpomínky: Luboš Dvořák Kdy a kde jste začal navštěvovat filmový klub? Odborný program Filmový klub jsem začal navštěvovat v osmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích díky známému filmovému historikovi, pedagogovi a publicistovi Borisi Jachninovi. Ten tehdy vedl na pedagogické fakultě seminář estetické a filmové výchovy. Tímto seminářem ovlivnil celé generace jihočeských studentů a doslova jim otevřel oči jak vnímat film v jeho celistvosti. Díky tomuto semináři a bohaté videotéce pana Jachnina jsem viděl spoustu filmových skvostů, tehdy pro mě netušených. Další moje kroky vedly na Malou scénu domu kultury Metropol v Českých Budějovicích, kde jsem spolu s ostatními hltal lektorské úvody filmových klubů už dvakrát zmíněného Borise Jachnina. Měl jsem pak tu čest, že jsem jako jeden z jeho nejpilnějších žáků mohl jeho slavný klub vést, protože Borisovy aktivity přesahovaly jeho možnosti. Byla to pro mě zlatá léta, na která nikdy nezapomenu. Bohužel povodeň v roce 2002 tento klub doslova smetla z povrchu zemského. Po lekci historického filmu Jerzyho Hoffmana (od 11:00) se slova v Redutě 2 ujme expert na portugalský film. Francisco Nazareth věnuje svou přednášku od 14:00 fenoménu prolínání dokumentu a hraného filmu v současné portugalské kinematografii. Nazarethovo pojednání se bude hodit všem, kteří chtějí proniknout do tvorby portugalských režisérů, jimž se věnuje i letošní LFŠ. Lekce proběhne v angličtině, ale k dispozici bude její přepis do češtiny. Naši letní hostující profesoři vám dají jen dvě hodinky na odpočinek, protože již v 16:00 startuje stěžejní přednáška pro všechny milovníky starého dobrého Hollywoodu. Filmový historik a expert na dané období Věroslav Hába během hodinky a půl vylíčí, jak se točily filmy před sedmdesáti lety pod kalifornským sluncem. Zaměří se především na práci se zvukem a kamerou, způsob tvorby a využití filmových triků i tehdejší zvyklosti střihu. Poslední část nedělního odborného programu nese název Podvečer oživlých mrtvol aneb Zombifikace na sto způsobů a začíná na známém místě v Redutě v 18:00. Nespoutaný filmový publicista Jiří Flígl v doprovodu řady krvavých ukázek pohovoří mimo jiné o etapách a trendech ve vývoji zobrazení zombiů v dějinách kinematografie. Ne každý snímek s nemrtvými musí být automaticky jen prostoduchou podívanou na jedno použití! A možná se konečně dozvíme i odpověď na věčnou otázku, jestli zombíci chodí na záchod. Jaký je váš největší zážitek z FK? Největším zážitkem pro mě bylo, a stále je, když filmový klub praskal ve švech, nebylo si kam sednout a pak následné debaty nad sklenicí vína nebo piva. Takových zážitků je čím dál méně a jsou stále vzácnější. Filmové kluby (Luboš Dvořák nyní vede FK Tábor, pozn. red.) mírně ztratily svou exkluzivitu, ale v mém srdci sídlí pořád dál. Pořadatelé Hlavní partneři Hlavní mediální partneři Finanční podpora Mediální partneři Spolupráce Oficiální partneři Filmové listy. Číslo třetí pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor, Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP. 7 neděle 28. 7. čas místo (EF) název 08:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 09:00 Klub kultury (EF) 09:30 Kino Reduta 1 11:00 Kino Hvězda Kino Reduta 2 (EF) Slovácké divadlo (EF) 11:30 Kino Mír Klub kultury 12:00 Kino Orlovna Kino Reduta 1 (EF) 14:00 Kino Reduta 2 14:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo (EF) 15:00 Kino Mír Klub kultury (EF) 15:30 Kino Orlovna (EF) Kino Reduta 1 16:00 Kino Reduta 2 17:00 Galerie Půda (Reduta) (EF) Kino Hvězda 17:30 Klub kultury (EF) Slovácké divadlo 18:00 Kino Mír Kino Orlovna Kino Reduta 1 Kino Reduta 2 20:00 Kabinet Múz 20:30 Kino Hvězda (EF) Slovácké divadlo 21:00 Chapiteaux Letní poloha (EF) Kino Orlovna (EF) Klub kultury 21:30 Kino Reduta 1 Masarykovo náměstí (LK) (EF) Smetanovy sady (LK) 22:00 LFŠ Klub Mír 23:00 Kabinet Múz Masarykovo náměstí (LK) (EF) 23:30 Kino Hvězda (EF) Slovácké divadlo (EF) Smetanovy sady (LK) (EF) 23:59 Kino Reduta 1 Kino Reduta 1 (EF) Klub kultury Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto… Sud prachu/Bure baruta Horoucí srdce Aglaja Sametoví teroristé/Zamatoví teroristi Lekce filmu podle Jerzyho Hoffmana Stereo Zombieland Svatba jako řemen Život schizofrenního básníka Alexandra Marze Strom bez listí/Raku-yo-ju Kino “ne-iluze”: realismus, dokument… DK Deník ztracené/Tagebuch einer Verlorenen Řbitov zviřátek/Pet Sematary Svatební cesta do Jiljí Pan Smith přichází/Mr. Smith Goes to… Sen zimní noci/San zimske noci Filmová technika Zlatého věku Hollywoodu… Milan Bureš: Sevastopol Krev mojí krve/Sangue do Meu Sangue Triumf vůle/Triumph des Willens Potopa I/Potop I Sbohem a bedna Nápady svaté Kláry/Die Einfälle der heiligen… Člověk proti zkáze Podvečer oživlých mrtvol aneb Zombifikace… Divadlo Feste – Dealeři fyzické lásky Hoteliér Potopa II/Potop II Club Mate Fiesta Sunset Blvd. King Kong Neděle odpoledne/Domingo a Tarde Hořící keř 1 Ztracená tvář Nylon Jail Ventolin (DJ set), Jack Cinch + Sestra (CMU)… Tenkrát na Západě/C’era un volta il West Epidemie/Epidemic Černá kočka/Yabu no naka no kuroneko Byl jsem lynčován/Fury Kytara s člověkem uvnitř/Guitarra Com Gente… Fado, příběh zpěvačky/Fado, História d’uma… Dellamorte Dellamore repríza min. formát rok 1992 1998 1962 2012 2013 75 146 120 110 104 93 80 73 60 120 166 106 99 90 13 108 104 35 mm 35 mm 35 mm Blu-ray DCP PC 35 mm Blu-ray 35 mm DVD 35 mm PC DCP 35 mm Blu-ray DVD DVD 35 mm PC DCP 35 mm 35 mm DVD DVD 35 mm PC DCP 35 mm DVD Blu-ray 35 mm Blu-ray 35 mm DVD 35 mm Blu-ray 35 mm DVD 35 mm Blu-ray 1. 8. - 18:00 110 2. 8. - 21:30 121 31. 7. - 23:30 90 89 95 1. 8. - 9:00 66 112 18 14 21 58 116 148 93 100 35 mm 35 mm 35 mm 35 mm 35 mm 35 mm DVD DVD DVD DVD Blu-ray DVD 35 mm DVD 35 mm 1995 1939 1969 1986 2009 1933 31. 7. - 15:00 116 102 100 1. 8. - 11:00 116 86 90 65 1. 8. - 8:30 30. 7. - 23:59 88 94 117 105 90 73 107 2. 8. - 23:59 102 1. 8. - 18:00 82 30. 7. - 17:30 129 95 90 131 114 169 40 29. 7. - 18:00 98 89 90 2. 8. - 8:30 2. 8. - 9:00 30. 7. - 17:00 30. 7. - 15:30 31. 7. - 15:00 31. 7. - 9:00 1. 8. - 11:00 31. 7. - 12:00 30. 7. - 18:00 29. 7. - 23:30 31. 7. - 15:00 1985 2009 1967 1974 1986 2013 1929 1989 1983 1939 2004 2011 1935 1974 1992 1980 1989 2013 1974 2013 1950 1933 1965 2013 1965 2013 1968 1987 1968 1936 2006 1947 1994 jazyk/tit./ el. tit. host JA/-/ČJ SC/ČJ/ČJ MA/AJ/ČJ SR PL/-/OV AJ/-/ČJ AJ/ČJ/ČJ NE/ČJ/JA/-/ČJ AJ ČJ /-/NE/ČJ AJ/-/ČJ ČJ AJ/ČJ/SB/AJ/ČJ ČJ PO/AJ/ČJ NE/-/ČJ PL/AJ/ČJ ČJ NE/ČJ/ČJ ČJ ČJ PL/AJ/ČJ AJ/ČJ/AJ/-/ČJ PO/-/ČJ ČJ/AJ/ČJ AJ/ČJ/DA/FJ/ČJ JA/AJ/ČJ AJ/ČJ/PO/AJ/ČJ PO/FJ/ČJ AJ/-/ČJ J. Hoffman P. Landovský F. Nazareth B. Kopecká, M. Dvořák hraje: Vložte kočku J. Abrhám G. Paskaljevič V. Hába F. Nazareth J. Hoffman, J. Michaluk J. Abrhám J. Flígl J. Kačer, P. Landovský a další F. Nazareth pondělí 29. 7. 08:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 09:00 Klub kultury 09:30 Kino Reduta 1 11:00 Kino Hvězda Slovácké divadlo 11:30 Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Mír Kino Reduta 2 Klub kultury 12:00 Kino Orlovna Kino Reduta 1 (EF) Pozdní závěť/Gogo no Yuigon-jo (EF) Jen andělé mají křídla/Only Angels Have… Po stopách krve (EF) Můj případ/Mon Cas (EF) Líbánky/Medeni mesec (EF) Křivdila mu/She Done Him Wrong Cannes & Oscar (EF) Jsem větší a lepší Naus (EF) Bába (EF) Tambylles (EF) V řetězech/Black Snake Moan (EF) Pan Wołodyjowský/Pan Wołodyjowski (EF) Velká země malých/The Great Land of… Návrat ztraceného syna 2007 2007 2008 2011 2006 1969 1987 1966 JA/AJ/ČJ AJ/-/ČJ ČJ PO/AJ/ČJ SB/AJ/ČJ AJ/FJ/ČJ ČJ ČJ/AJ/ČJ ČJ/AJ/ČJ/AJ/AJ/ČJ/PL/AJ/ČJ AJ/-/ČJ ČJ F. Nazareth G. Paskaljevič T. Inge J. Hoffman, J. Michaluk J. Kačer legenda: česky=ČJ, anglicky=AJ, francouzsky=FJ, německy=NE, polsky=PL, slovensky=SR, rusky=RU, portugalsky=PO, srbsky=SB, srbochorvatsky=SC, maďarsky=MA, estonsky=ET, japonsky=JA, dánsky=DA, overvoice=OV, english friendly=EF 8
Podobné dokumenty
Kalifornie (25.5. - 9.6.1995) Pár slov úvodem: Jelikož jsme
z letadla nebyl vidět konec města. Od obzoru k obzoru se táhly nitě ulic s navlečenými korálky
domů. Není se čemu divit. Megametropole L.A. vznikla postupným spojením osmdesátiosmi měst,
čtrnáct a ...
Fantom 50
komerční uplatnění. Výsledkem je snímek, který se v mainstreamu neuchytí a pokud není
dostatečně umělecky přesvědčivý, nezaujme ani na alternativní scéně. A takový je přesně
případ T.M.A., který by...
l Bem-vindos a Hradiště!
dostaneme na kýženou kapacitu LFŠ a vejdeme
se do rozpočtu, přičemž většina dramaturgů
si pak několik týdnů ještě léčí vnitřní zranění
a bojuje s pocitem, že jsme vypustili ty největší
skvosty. Naš...
filmové listy - Letní filmová škola
andrei ujica se Filmové režii začal věnovat až začátkem devadesátých let, po pádu Ceauşescova režimu, který ve své tvorbě vytrvale reflektuje. Nejprve se s německým dokumentaristou Harunem Farockim...
Koho to sem červi nesou?
Za všechny bych jmenoval třeba Maju Milošovou, její film Klip byl skvělý.
Jan Gregor