Literatura III

Transkript

Literatura III

OBCHODNÍ AKADEMIE ORLOVÁ
LITERATURA III
UČEBNÍ TEXT PRO DISTANČNÍ FORMU VZDĚLÁVÁNÍ
Mgr.
ZUZANA
LITNEROVÁ
ORLOVÁ 2006
POUŽITÉ SYMBOLY:
Příklad s podrobným řešením
Úkol k textu
Úkol k zamyšlení
Část pro zájemce
Korespondenční úkol
Souhrn na konci kapitoly
Otázky k textu
Samostatně řešená úloha s kontrolním řešením na konci kapitoly
Průvodce studiem
marginálie
Informační text na vnějším okraji
Doporučená literatura
Kontrolní řešení na konci každé kapitoly
Obsah
1. Světová literatura 1. poloviny 20. století
1.1 Poezie ................................................................................................. 6
1.2 Próza .................................................................................................. 7
2. Česká poezie v období let 1918 – 1945
2.1 Poezie (1918 – 1938) ........................................................................12
2.1.1 Poezie v období Mnichova a Protektorátu Čechy a Morava ........ 26
3. Meziválečná česká próza (1918 – 1938)
3.1 Obraz 1. světové války ..................................................................... 32
3.2 Demokratický proud v české literatuře .......................................... 34
3.3 Imaginativní próza..........................................................................40
3.4 Katolicky orientovaná próza............................................................41
3.5 Sociálně laděná próza ......................................................................41
3.6 Ruralisté.......................................................................................... 43
3.7 Psychologická próza........................................................................ 43
4. Próza v období okupace (1939 – 1945) ............................ 47
5. Divadlo a dramatická tvorba 1. poloviny 20. století .........49
6. Světová literatura 2. polovině 20. století ......................... 53
7. Česká literatura 2. poloviny 20. století (1945 – 1989) ...... 57
7.1 Poezie 1945 – 70. léta ...................................................................... 57
7.2 Próza 1945 – 70. léta....................................................................... 63
7.3 Dramatická tvorba 1945 – 70. léta.................................................. 69
7.4 Česká literatura 70. a 80. let............................................................71
8. Klíč k řešení kontrolních otázek .....................................86
Úvod
5
Úvod
Vážení přátelé, milí studenti,
učebnice podává přehled dějin české a světové literatury od počátku 20.
století do roku 1989 a odpovídá učivu 3. a 4. ročníku distančního studia.
Ke studiu literatury budete potřebovat Čítanku III. k literatuře
v kostce a Čítanku IV. k literatuře v kostce, vydány
v nakladatelství Fragment, autorkou obou je Marie Sochrová. Před
jednotlivými literárními ukázkami, na které odkazuji v kontrolních
otázkách, nebo korespondenčních úkolech, je vždy zařazena
charakteristika daného díla a jeho hodnocení. Věnujte jim prosím
pozornost, kdykoli to bude vyžadovat zadaný úkol, nebo když Vám
nějaká informace z předkládaného textu nebude zcela jasná. V závěru
práce najdete seznam doporučné literatury, díky níž si můžete některé
informace rozšířit či upřesnit, a taktéž seznam doporučené četby.
Učební text a krátké ukázky nemohou totiž nahradit důvěrnou znalost
uměleckého díla a osobní prožitek z četby, proto považuji za velmi
důležité, abyste četbě věnovali svoji pozornost. Při odesílání
korespondenčních úkolů nezapomeňte prosím vždy uvést číslo kapitoly
a číslo zpracovávaného úkolu. Odpovědi na kontrolní otázky najdete
v kapitole Klíč ke kontrolním otázkám.
Náročnější texty či úkoly budete moci konzultovat na společných
tutoriálech.
Věřím, že předkládaný text Vám pomůže při studiu literatury, bude pro
Vás dostatečně přehledný a srozumitelný.
Přeji Vám mnoho úspěchů při studiu!
Autorka
1. Světová literatura 1. poloviny 20.století
6
1. Světová literatura 1. pol. 20. století
V této kapitole se dozvíte:
Které umělecké směry poč. 20. století ovlivnily světovou literaturu, jak
reagovala na tématiku první světové války.
Klíčová slova této kapitoly:
Kubismus, futurismus, kubofuturismus, pásmo, kaligram, Ztracená
generace
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: cca 8 h
1.1 Poezie
Francouzská literatura
Velký vliv na moderní světovou poezii měl
Guillaume Apollinaire (1880 – 1918) – básník, prozaik, dramatik.
V jeho tvorbě najdeme vliv kubismu, téma 1. světové války, obdiv
k technice a moderní civilizaci.
Alkoholy – básnická sbírka, v níž najdeme slavnou báseň Pásmo.
Pásmo = polytematická báseň, v níž autor zachycuje bohatství
každodenních zážitků, dojmů a představ, témata jsou řazena asociativně
(bez logické souvislosti), chybí interpunkce a pravidelná forma verše, je
setřen rozdíl mezi lyrikou a epikou
Český překlad básně najdeme v Čapkově Francouzské poezii nové doby
(překlady francouzské poezie), ovlivnila tvorbu J. Wolkera,V. Nezvala,
K. Biebla - v literatuře hovoříme o apollinairovském pásmu.
Korespondenční úkol 1. kapitoly
1. Ukázka v Čítance III, strana 45.
Doložte polytematičnost básně. Jaká témata se v ní objevují? Jaké
dojmy zanechala v básníkovi návštěva Prahy?
Kaligramy – básnická sbírka
kaligram = obrazová báseň (vizuální poezie), verše jsou uspořádány do
stylizovaných obrazů tak, aby vytvářely obraz (pokus spojení poezie
s malířstvím) – vliv kubofuturismu. Co rozumíme pod tímto pojmem?
Jde o spojení futurismu, což je oslava moderního života, rychlosti, světa
v pohybu, a kubismu. Ten se snaží postihnout podstatu věcí, rozkládá
skutečnosti na jednotlivé prvky. Svět je zobrazován pomocí
7
geometrických tvarů (kubus = krychle). Kubofuturismus tedy spojuje
futuristický dynamismus a kubistickou mnohopohledovost ( zachycení
skutečnosti z mnoha úhlů pohledu).
2. Přečtěte si ukázky v Čítance III na straně 47. Jakou obrazovou
podobu básně mají?
1.2 Próza
Romain Rolland (1866 – 1944) – slavný francouzský prozaik, nositel
Nobelovy ceny za literaturu, znalec hudby, vzděláním historik, autor
životopisů významných osobností (Beethoven, Michelangelo, Tolstoj).
Vrcholem jeho tvorby je románová epopej Jan Kryštof.
Proslavil se však protiválečnou novelou se shakespearovským námětem
Petr a Lucie – děj nás zavádí do Paříže v období od ledna do března
1918. Hlavními postavami jsou Petr Aubier a Lucie, kteří se uprostřed
Paříže, sužované nálety, náhodně potkávají v metru. Mladí lidé se do
sebe zamilují, ale nemohou uniknout ničivému vlivu válečné doby.
Zahynou na Velký pátek v troskách kostela. Novela je obžalobou
nesmyslnosti války.
3. Ukázka z novely v Čítance III na straně 136.
Novela je založena na kontrastech. Na základě ukázky je dokažte. Tento
prostředek se v knihách o válce objevuje často, proč? Ve kterých
literárních dílech se vyskytuje shakespearovský motiv nešťastné lásky?
Henri Barbusse (1873 – 1935) – autor protiválečného románu Oheň
(podtitul Deník bojového družstva). Autor jako dobrovolník na frontě
zachycuje autentické prožitky 1. světové války. Po stránce kompoziční
jde o pásmo scén, úvah, příběhů obyčejných vojáků (tzv. pohled na
válku „zdola“). Kniha vyjadřuje odpor k válce a k těm, kteří ji rozpoutali
a vedou.
Německá literatura
Erich Maria Remarque (vl. jménem Erich Paul Remark) 1898 –
1970. Patřil ke generaci, která bojovala v 1. světové válce.
Do literatury vstupuje autor románem Na západní frontě klid.
8
Kniha začíná mottem: „Tato kniha nechce být ani obžalobou, ani
vyznáním. Chce se pokusit vydat svědectví o generaci, která byla
válkou rozbita – i když unikla jejím granátům.“
Hlavní postavou je Pavel Bäumer (vypravěč), který pod vlivem
nacionalistické propagandy se spolu s ostatními spolužáky dobrovolně
hlásí do armády. Prodělává tvrdý výcvik plný šikany, poté zažívá boje
v zákopech přímo na frontě. Všichni jeho kamarádi umírají. Nakonec
padne i Pavel Bäumer.
„Padl v září 1918, jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokorně a
tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou větu: Na západní frontě
klid …“
4. Ukázka v Čítance III, strana 149.
Jakou funkci má románové vypravování v 1. osobě (tzv. ich forma)?
Proč autor tento postup zvolil? Ve kterém odstavci autor vyjadřuje
pocity své generace? Název knihy je ironický (viz závěr), vysvětlete jej.
Volným pokračováním je román Cesta zpátky, který líčí osudy lidí
zničené válkou. Zážitky z války způsobují pocit vykořeněnosti,
neschopnost zařadit se do normálního života.
Další romány, které autora proslavily: Tři kamarádi, Černý obelisk,
Vítězný oblouk, Jiskra života atd.
Thomas Mann (1875 – 1955)
Představitel německé demokratické literatury, zajímá se o rozklad a
úpadek německé měšťácké společnosti, je nositelem Nobelovy ceny.
Roku 1933 (nástup fašismu v Německu) byl nucen emigrovat do
Švýcarska a poté do USA.
Buddenbrookové – rozsáhlý román o osudech 4 generací
podnikatelské rodiny z města Lűbecku.
Josef a bratří jeho – tetralogie převypráví biblické téma, obecně řeší
mezilidské vztahy
Úkol k zamyšlení
Seznamte se s obsahem románu v Čítance III, strana 152.
Ve které části Bible bychom příběh (převyprávěný autorem) našli?
Heinrich Mann – starší bratr Thomase Manna, je autorem
satirického románu Profesor Neřád.
9
Lion Feuchtwanger (1884 – 1958)
Židovský spisovatel, který taktéž musel roku 1933 opustit fašistické
Německo. Ve své tvorbě se zaměřoval především na historické romány
s židovskou tematikou.
Židovka z Toleda
Bláznova moudrost – biografický román o J. J. Rousseauovi
Goya – biografie o španělském malíři
Pražská německá literatura
Nejslavnějším pražským spisovatelem, který psal německy, byl
Franz Kafka (1883 – 1924) – autor prožil celý život v Praze, spolu
s dalšími spisovateli německého jazyka, například Maxem Brodem,
sdílel pocit izolovanosti uprostřed českého jazykového prostředí. Tento
pocit stupňoval ještě autorův židovský původ, z toho pravděpodobně
vyplývají existenciální nálady a postoje autora.
Psal povídky, aforismy, romány, deníkové záznamy. Většina vyšla až po
autorově smrti zásluhou přítele Maxe Broda (spisovatel, organizátor
kulturního života).
Proces – nedokončený román, hlavní postavou Josef K. je záhadně
obžalován neurčitým soudem za činy, které nespáchal a ani o nich neví.
Je pronásledován soudem, který úřaduje kdesi uprostřed nepořádku,
v prachu a špíně někde na půdě starého činžáku. Zpočátku považuje
obžalobu za nesmyslnou, cítí se nevinen. Teprve později se snaží
různými prostředky soud ovlivnit. Je ale bezbranný, cítí se sám dán
napospas odcizeným společenským poměrům. Rok po zahájení končí
proces popravou Josefa K., za městem v lomu je trest vykonán ranou
nožem: “Hasnoucíma očima viděl ještě K., jak pánové blízko před jeho
obličejem, opírající o sebe tvář vedle tváře, pozorují rozhodnutí. Jako
pes! Řekl, bylo to jako by ho ten stud měl přežít.“
Děj románu se odehrává v temné, někdy až snové atmosféře, hrdina se
cítí osamocen, vykořeněn, nikým nepochopen, marně hledá východisko
ze zmechanizované moderní společnosti, není schopen vzdorovat (vliv
existenciální filozofie). Josefu K. jsou podobni zeměměřič K. – hrdina
Zámku (román) a Karel Rossmann z románu Amerika. I jejich snaha
osvobodit se, vymanit se z absurdní společnosti je marná, je
předznamenána smrtí.
Proměna – povídka o fantastické proměně obchodního cestujícího
Řehoře Samsy v jakéhosi odporného brouka, „nestvůrný hmyz“, v tvora
nikomu nepotřebného, který už není schopen živit jako dříve svou
10
rodinu. Posluhovačka jej nakonec ke spokojenosti všech vymete na
smetiště. Vztah mezi Řehořem a rodinou se v průběhu povídky
proměňuje, nejdříve je to šok, poté deprese z toho, co se stalo, a nakonec
přichází úleva v podobě smrti.
5. Přečtěte si v Čítance na straně 155 ukázku z románu Proces.
Čím se Josef K. provinil? Jak skončil jeho život? Proč nemají hlavní
postavy Kafkových románů příjmení (pouze iniciály)? Čím je autorovo
dílo aktuální dodnes? Co kritizuje?
Literatura USA
Spojené státy americké jsou kolébkou literárního pojmu ztracená
generace. Tímto termínem označujeme americké básníky a prozaiky
20. let 20. století, kteří prožili 1. světovou válku a jsou jí doživotně
otřeseni. Ve své tvorbě vyjadřují pocity zklamání a skepse, východisko
hledají v základních životních jistotách, jako je láska, přátelství.
Hlavními hrdiny jsou „ztracení jednotlivci“, kteří nejsou schopni
zakotvit v běžném životě. K představitelům této generace řadíme E.
Hemingwaye, F. S. Fitzgeralda a někdy W. Faulknera.
Ernest Hemingway (1889 – 1961) – romanopisec, povídkář
a novinář, v roce 1918 odjíždí jako dobrovolník na italskou frontu.
V době občanské války ve Španělsku (1936) pracuje jako dopisovatel, po
roce 1945 žije v USA a na Kubě. Životní zážitky se odráží v jeho literární
práci.
Sbohem, armádo – román vycházející z osobních zážitků. Hlavní
hrdina Frederic Henry bojuje dobrovolně na italské frontě, přesvědčen
o tom, že hájí svobodu, právo a demokracii. Poté, co zjistí pravou tvář
války, se rozhodne uprchnout do neutrálního Švýcarska. Román je
namířen proti válce a proti nesmyslnému vraždění nevinných lidí.
Komu zvoní hrana – román, který reaguje na španělskou občanskou
válku, na boj proti fašismu. Hlavní postavou je americký dobrovolník
Robert Jordan, který má za úkol vyhodit do vzduchu most, a tak
znemožnit postup nepřátelských sil. Zároveň prožívá hluboký cit ke
španělské dívce. Je těžce zraněn a čeká na smrt.
Stařec a moře – (novela) kubánský stařec Santiago se vydává na
moře, dva dny a dvě noci zápasí s obrovskou rybou, když ji zdolá a
přiváže k lodi, sežerou mu úlovek žraloci. Do přístavu se rybář vrací
11
pouze s kostrou své ryby. Novela je oslavou lidské aktivity, nezdolnosti
a statečnosti, oslavou lidské práce.
Věděli jste, že byl Hemingway roku 1954 oceněn Nobelovou cenou za
literaturu? Závěr života prožil na Kubě, kde na vrcholu svých
uměleckých úspěchů podléhá depresím a pod tlakem zdravotních
problémů roku 1961 spáchal sebevraždu.
Úkol k textu
Přečtěte si ukázku z románu Sbohem, armádo v Čítance III, strana 157.
Vysvětlete jednání členů vojenské policie.
Jak rozumíte mottu románu Komu zvoní hrana? (Čítanka III, strana
158)
Kontrolní otázky:
a/
b/
c/
d/
e/
Kteří ze světových spisovatelů se věnovali tématice 1. světové války?
Co víte o účasti autorů v ní?
Z jakého úhlu pohledu je válka zobrazována?
Co je to kaligram a který z autorů je psal?
Charakterizujte pásmo jako literární žánr! Ve které básnické sbírce
bychom jej našli? Kdo je jeho autorem?
f/ Kteří čeští básníci byli pásmem ovlivněni natolik, že se objevuje
v jejich tvorbě?
g/ Vysvětlete podstatu pojmu „ztracená generace“. Kteří autoři se k ní
řadí?
h/ Ve kterém románu je hlavním hrdinou Pavel Bäumer?
ch/ Zopakujte si, co to byl existencialismus? Co je podstatou této
filozofie? Který z německy píšících spisovatelů jím byl ovlivněn?
i/ Kdo to byl Max Brod?
j/ Které francouzské spisovatele můžete jmenovat?
Velký vliv na moderní poezii mělo dílo G. Apollinaira. Častým tématem
ve světové literatuře je obraz 1. světové války. Je zobrazována válka
nejen na frontě, ale taky v zázemí (E. M. Remarque, R. Rolland).
Seznámili jste se s pražskou německou literaturou. V Americe vzniká
tzv. ztracená generace, jejímž nejznámějším reprezentantem byl E.
Hemingway.
2.Česká poezie v období let 1918 - 1945
12
2. Česká poezie v období let 1918 – 1945
Jak se v období mezi dvěma světovými válkami rozvíjela česká poezie a
próza, které historické události a umělecké směry a ji ovlivňovaly.
Devětsil, avantgarda, proletářské umění, pásmo, sociální balada,
poetismus, asociace, surrealismus, Surrealistická skupina, katolická
literatura, expresionismus
2.1 Poezie (1918 – 1938)
-
-
doznívání válečných prožitků (Toman, Sova, Dyk)
roku 1920 vznik umělecké skupiny Devětsil – levicově
avantgardní hnutí založené mladými umělci (hl. iniciátoři V.
Vančura, K. Teige), propagují novou tendenci v umění, má sloužit
řadovým lidem
aktivity Devětsilu – pořádání kulturních akcí, divadelních
představení, vydávání almanachů
další členové – J. Seifert, S. K. Neumann, J. Wolker, F. Halas, J.
Werich, J. Voskovec. V. Nezval a další
název Devětsil (první bylina kvetoucí na jaře) vymysleli bratři
Čapkové
první kolektivní program, který se vyčleňuje z Devětsilu, je
proletářské umění
Proletářské umění
Umělecký směr v české literatuře, teoretikem se stává J. Wolker (stať
Proletářské umění 1922).
Hlavní znaky proletářské literatury:
-
umění má sloužit dělnické třídě, umělce s ní spojuje nenávist
k válce, vykořisťování, k útlaku
dalším znakem je revolučnost, boj proti sociálnímu útlaku
kolektivismus, optimismus
přístupnost formy, jednoduchá a srozumitelná kompozice díla,
téma ze života pracujících (sociální tematika)
Proletářské umění ovlivnilo S. K. Neumanna a počáteční tvorbu J. Hory,
J. Hořejšího, J. Seiferta, K. Biebla.
13
J. Wolker - Proletářské umění (úryvek)
„Mladí umělci nechtějí jen kritizovat skutečnost, ani pohádkově malovat
budoucnost. Chtějí o budoucnost bojovat a boj je jejich hlavním
vztahem mezi dneškem a zítřkem, … proto základním znakem nového
umění je revolučnost.“
Jiří Wolker (1900 – 1924)
Rodák z Prostějova, má literární, hudební i výtvarné nadání, v průběhu
studia práv v Praze onemocní tuberkulózou, nemoci podlehne ve 24
letech.
A) Poezie
Sbírka Host do domu – lyrická poezie, vyjádření radosti ze života,
naivní chlapecký pohled na svět, láska k lidem, přírodě a všedním
věcem (tzv. poezie prostých věcí), harmonie, porozumění, prostý
jednoduchý verš, časté motivy srdce, očí, rukou, těla, krve
Příkladem mohou být básně Kamna, Věci („ …miluji věci a také miluji
celý svět“), Poštovní schránka, Pokora
Pokora
Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenším na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě
po kvítku vztáhnu se nejmenším.
Zašeptám, až se obejmu s ním:
„Chlapečku bosý,
nebe dlaň o tebe opřelo si
kapičkou rosy,
aby nespadlo.“
1. Kterých uměleckých prostředků užívá J. Wolker k vyjádření lásky
k přírodě a k životu?
Báseň Svatý Kopeček – polytematická báseň (vliv Apollinairova Pásma),
autobiografické prvky, sny o spravedlivém světě, rozhodnutí ke
kolektivnímu činu – „na modré pasece my chlapci se shodli, že, světe,
uzdravíme tě.“
14
Sbírka Těžká hodina – nejznámější sbírka proletářské poezie, úvodní
stejnojmenná báseň je svědectvím o změně, srdce chlapecké je
pohřbíváno a mění se v srdce muže, mužovo srdce jsou ruce a mozoly.
Ukázka
„Chlapecké srdce je písnička na začátku,
plán pro zámek, který bych lidem jak milé dal k svátku,
ale mužovo srdce jsou ruce a mozoly,
které se krví svou do cihel probolí,¨
aby tu stála alespoň skutečná hospoda u silnice,
pro ušlé poutníky a pro poutnice.“
(Těžká hodina)
Některé básně v této sbírce mají podobu sociální balady – Balada o snu,
Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích topičových.
2. Přečtěte si ukázku z Balady o snu, Čítanka III, strana 73. Kdo jsou
hlavní hrdinové básně?
O čem balada pojednává? Téma snu má dva významy – přímý a
symbolický. Jak chce hrdina proměnit sen ve skutečnost?
3. Kteří z českých básníků se také věnovali sociální baladě?
Jaký rozdíl je mezi Wolkerovými a Erbenovými baladami?
B) Próza
J. Wolker píše povídky, moderní pohádky (Pohádka o listonošovi, O
milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi). Hlavními hrdiny
pohádek jsou obyčejní lidé, prostí současníci.
4. Přečtěte si v Čítance III na straně 77 báseň Umírající (Básně
z pozůstalosti). Jaké pocity v ní básník vyjádřil? Jak se vyrovnává se
svým osudem? Které jazykové prostředky jsou nejpůsobivější?
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
Nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984), básník, prozaik, novinář
a překladatel, narodil se v Praze (Žižkov), od roku 1949 je
spisovatelem z povolání.
Vliv proletářského umění najdeme pouze ve 2 básnických sbírkách:
Město v slzách – představa světa bez bídy, nenávisti, touha změnit
svět, soucit a solidarita s chudými
15
Samá láska – autor nachází inspiraci v prostředí cirkusů a varieté,
projevuje se již vliv nastupujícího poetismu
Josef Hora je autorem básnické sbírky Pracující den, Srdce a
vřava světa – obsahují obrazy společenských rozporů, snahu o
revoluční změnu.
Jindřich Hořejší byl básník a překladatel francouzské poezie.
Sbírkou v duchu proletářského umění je Hudba na náměstí.
Proletářského umění se odráží i v próze, např. v díle I. Olbrachta,
M. Majerové, V. Vančury.
Poetismus – umělecký směr vycházející z Devětsilu, objevuje se od
roku 1924 nejen v poezii, ale ovlivnil také prózu, divadlo, písňovou
tvorbu. Hlavní propagátoři K. Teige (autor programového prohlášení
Poetismus) a V. Nezval (autor programové stati Papoušek na
motocyklu).
Hlavní znaky poetismu:
-
poetismus je reakcí na strohost a tvrdost proletářského umění →
autor se řídí svou fantazií, obrazotvorností, typický je humor a
veselí
inspirací je kouzlo exotiky, pouťové zábavy, cirkusy, varieté,
filmová groteska
důležitou roli hraje asociace (nekontrolovaná posloupnost
volných myšlenek), tvůrčí metodou je hra
básník využívá tvz. asonace (shoda samohlásek na konci veršů
bez ohledu na souhlásky)
K. Teige napsal, že poetismus je „umění života, je uměním žít a
užívat.“
Představitelé poetismu:
Básníci - J. Seifert, V. Nezval, K. Biebl
Jaroslav Seifert
V duchu poetismu je napsána sbírka
16
Na vlnách TSF (1925) (Telegraphie sans fil) = bezdrátová telegrafie –
vliv moderní technické civilizace, touha po exotických dálkách, hravost,
lyrická obraznost, překvapivé metafory, anekdotičnost
Ukázky:
Útěcha
slečno, slečno vy se mračíte
že po celý den vám pršelo
co by měla říkat tamhleta malá jepice
které pršelo po celý život?
(Na vlnách TSF)
Cirkus
Dnes poprvé slavný polykač ohně John
V náručí sevřel malou tanečnici Chloe
A MALÁ CHLOE BYLA JEŠTĚ PANNOU
Clown Pom ten večer před cirkusem
Vypustil obecenstvu na uvítanou
VELKÝ BALON
DNES NAPOSLED
(Na vlnách TSF)
Úkol k zamyšlení
Všimněte si autorovy hravosti, touhy po životě (Útěcha), určitého
uličnictví a vtipu (Cirkus).
Vítězslav Nezval (1900 – 1958) – básník, prozaik, dramatik,
přestavitel poetismu a surrealismu. Po válce (1945) představitel
oficiálního proudu poezie.
Podivuhodný kouzelník (1922) – poetistická skladba
Pantomima (1924) – soubor textů - kniha obsahuje např. divadelní
scénky Depeše na kolečkách, kaligramy, básnický manifest Papoušek
na motocyklu, cyklus ABECEDA – krátká, vtipně komponovaná
čtyřverší inspirovaná tvary jednotlivých písmen abecedy
17
Ukázka
A
nazváno buď prostou chatrčí
Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu
Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí
a člověk neví kam by složil hlavu
5. Pro pochopení tvůrčí metody poetismu je zajímavý Nezvalův výklad
vzniku čtyřverší A. Přečtěte si jej a pokuste se sami podobným
způsobem vyložit čtyřverší K a N.
„ Z velmi volného přirovnání tvaru písmene A se stříškou vzniká první
verš. Asociací chatrče a divošských stanů přeskočí fantazie na rovník a
přeje si přinésti jeho klima do našich věčně deštivých krajin. Z rýmu
chatrčí – vystrčí se zrodí představa šneka, vystrkujícího růžky z domu,
který nosí s sebou. A za pomoci rýmu nad Vltavu – hlavu si vybaví
obraznost ubohé lidi bez přístřeší. …“
(V. Nezval – Moderní básnické směry)
K
V optikově skříni viděl jsem
Paprsek letí tam a zase zpět
Zrcadlo Moje podobizna? Býti básníkem
Je být jak slunce býti jako led
N
Od hlavy až k patě
milenec k milé je láskou přitažen
Láska je vratká však
jak spojovací linka hlásky N
Úkol k zamyšlení
Poznali byste, které z písmen abecedy inspirovalo autora
k následujícímu čtyřverší?
Dnes jsi jen hračkou pro děti
Za strojních pušek vyrostly pohádky naše
a přece v dávném století
zabil prakem David Goliáše
18
Edison (1928) – rozsáhlá polytematická báseň, motivem vzniku básně
byla osobnost vynálezce žárovky. Jde o oslavu lidské tvůrčí práce, štěstí
z úspěchu, který je ale střídán s pocity depresí a pochybností – vedle
„odvahy a radosti z života i smrti“ se objevuje „smutek stesk a úzkost
z života i smrti“. Báseň představuje vrchol české poezie vycházející
z apollinairovské linie.
Konstantin Biebl (1898 – 1951)
Významný český básník, přítel J. Wolkera, ve 20. letech hodně cestoval
(Sumatra, Jáva, Ceylon, Alžír), zážitky z cest se odráží v jeho tvorbě.
Poetistické období reprezentují básnické sbírky Zlatými řetězy a
S lodí, jež dováží čaj a kávu
Ukázka
Škála
Tyčinky v tichých i bílých liliích
ve světlezeleném světle zeleně
Lolo Lolo
tma padá na jantar jak zlatá harfa v barvách sálá
žluť smutku purpur strun
Jdou loukou tmou
Zlatými řetězy
Akord
Spí myrty s mírnými lístky i mírnými stíny
spala stará zahrada jas jasan v snách
rybíz vybízí sny Filipíny
A tráva vstávala zrána na hradbách
Zlatými řetězy
Úkol k zamyšlení
Všimněte si hravosti veršů, experimentů se slovy a využití zvukomalby.
Projevy poetismu v jiných druzích umění:
Divadelní tvorba Voskovce a Wericha (rané období Osvobozeného
divadla), písňová tvorba J. Ježka, novela V. Vančury Rozmarné léto.
Vliv poetismu spatřujeme ve výtvarných dílech malířky Toyen (vl jm. M.
Čermínová), či J. Štýrského.
Surrealismus je umělecký směr, který se do českého prostředí dostává
z Francie na počátku 30. let. Pochází z fr. surrealisme = nadrealismus,
za jeho zakladatele je považován básník a esejista A. Breton.
19
Propagátory surrealismu u nás jsou V. Nezval a K. Teige, kteří roku
1934 zakládají Surrealistickou skupinu a oznamují vyústění
poetismu v surrealismus. Mezi signatáře dále patřili: K. Biebl, J.
Štýrský, Toyen, J. Honzl (režisér), J. Ježek (skladatel) a další. Roku
1938 je skupina rozpuštěna především z důvodu rozdílných politických
názorů jejích členů.
20
Znaky surrealismu:
-
autor se řídí svou fantazií, snem a podvědomím, jde o
automatický tok motivů bez logické souvislosti a promyšlenosti
touha po neznámých světech, po všem, co je obestřeno
tajemstvím
vytváření nepravděpodobných obrazů, spojování skutečností,
které nemají nic společného
svoboda a volnost v tvorbě → chybí rým, rytmus veršů
V. Nezval píše pod vlivem surrealismu tři básnické sbírky:
Praha s prsty deště, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař
Ukázka
Košile
Jak krásný je zvyk zahradníků chránit ovoce na stromech
V malých sačcích
Jako vy přikrýváte nahá ňadra košilí
Krásná jak džber vody převržený v smutečním domě
Krásná jak jehla v březové kůře na níž je vyryt letopočet
Krásná jak makovice jíž se dotkl zvon
Krásná jak střevíc plující za povodně podél okna s petrolejovou lampou
Krásná jak hranice dříví na niž usedl motýl
Krásná jak pečené jablko ve sněhu
Krásná jak pelest zasažená kulovým bleskem
Krásná jak mokrý hadr v plameni …
(Žena v množném čísle)
6. Všimněte si, jaké metafory autor tvoří. Dokumentujte na ukázce
znaky surrealismu.
Příkladem, jak postupuje při své tvorbě surrealistický básník, je povídka
K. Čapka Básník z Povídek z jedné kapsy – viz dále.
Jedním ze slavných surrealistických malířů je Salvador Dalí. Proslavil
se obrazy Hořící žirafa, Předtucha občanské války atd.
1.
2.
3.
4.
Kontrolní otázky:
Kdy datujeme vznik U. S. Devětsil? Kdo jsou autory názvu?
Kdo patří k teoretikům proletářského umění? Jak se jmenuje
jeho programová stať?
Co je to sociální balada? Kteří z českých básníků se jí věnovali?
Ve které básnické sbírce J. Wolkera je najdeme? Vyjmenujte je.
21
5. Jakou uměleckou podobu má báseň Svatý Kopeček a kdo je jejím
autorem?
6. Jaký je rozdíl mezi znaky proletářského umění a poetismu?
7. Které představitele poetismu znáte?
8. Kterou poetistickou sbírku J. Seiferta znáte?
9. Datujte existenci Surrealistické skupiny? Kdo je u nás jejím
zakladatelem?
10. Které básnické sbírky v duchu surrealismu napsal V. Nezval?
Další významné osobnosti české poezie meziválečného období
František Halas (1901 – 1949) – představitel meditativní a spirituální
poezie
Spirituální poezie = poezie vyjadřující motivy smrti, nicoty, atmosféru
podzimu, prostředí hřbitova
V duchu spirituální poezie jsou napsány tyto básnické sbírky:
Sépie
Kohout plaší smrt
Tvář
Ukázka
Verše (báseň)
Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý
Ve větru list v lásce sám
v tenatech pták v dešti zpěv
v růži červ v naději klam
v hrdle pláč v slovech krev
Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý
(Kohout plaší smrt, 1930)
22
7. Všimněte si jednoduché formy veršů (absence sloves), jaký životní
pocit autor vyjadřuje použitím protikladů (2. sloka), 1. a 3. sloka text
otevírá i uzavírá → bolestné životní paradoxy.
Přelomem v Halasově poezii je rok 1936, kdy ve své tvorbě reaguje na
společenské a politické dění (nástup fašismu, občanská válka ve
Španělsku) → básnická sbírka Dokořán
František Hrubín (1910 – 1971)
Básník, prozaik, dramatik, mládí prožil v Lešanech v Posázaví, pro jeho
tvorbu má význam jihočeská krajina.
Poezie třicátých let je oslavou rodného kraje, vyjádřením lásky k zemi,
venkovu, převažuje milostná a přírodní lyrika, oslava lidského života.
Z tohoto období pochází sbírky:
Zpíváno z dálky
Krásná po chudobě
Země po polednách
Jan Zahradníček (1905 – 1960) básník, představitel katolického
proudu v české literatuře, v 50. letech nespravedlivě odsouzen, uvězněn,
v 60. letech rehabilitován (halasovské ladění poezie)
Katolická literatura
Spisovatelé křesťanské světonázorové orientace tvořili především
v meziválečném období. Jejich tvorba byla po roce 1948 násilně
ukončena (zákazy publikovat, dlouholetá vězení apod.)
Znaky:
- absolutní jistotou a autoritou je Bůh
- autoři vyznávají náboženské mravní zásady
- často navazují na barokní umění, nechávají se jím inspirovat (u
nás období po roce 1620)
- hlásí se k odkazu K. J. Erbena, O. Březiny
Básnická tvorba:
Návrat – básnická sbírka, utrpení je vyvažováno útěchou vyvěrající
z víry v Boha.
Žíznivé léto – básnická sbírka, život je chápán jako dar, který je třeba
milovat.
23
Ukázka
Bujará chudoba
Zas, podzime, v tvých dlouhých deštích moknem,
ve čtvrti chudých rozbil jsem svůj stan,
čas nečeká, čas vane každým oknem,
prchají dnové, hrob je dokořán.
Bujará chudobo, já s tebou ženat,
už kosti světa slyším stenat.
…
Ale já bdím, jen chudí zbudou tady,
až za města se snese setba fosforu,
jim pokynou v den jejich věčně mladý
bochánky kopců v mísách obzoru.
Bujará chudobo, já s tebou ženat,
už kosti světa slyším stenat.
(Žíznivé léto)
Úkol k textu
Jaký slib básník složil? Jak chce žít?
Znamení moci (1950) – básnická skladba, která vznikla před
Zahradníčkových zatčením. Je považována za vrchol básníkovy tvorby.
V českých nakladatelstvích vyšla až po listopadové revoluci 1989. Je
protestem proti totalitní moci, stalinismu, proti rozpadu morálky.
„Nikdo“ zbavuje lidi svobody a osobnosti – je nutné odmítnout zlo,
smířit se s Bohem. Protiklad mezi dobrem a zlem je vyjádřen formou
nepravidelného verše. Expresivně laděná slova, opakování motivů.
Ukázka
…
Bylo pozdě,
Pro mnohé už navždy
A ten pan Nikdo hrozně řádil,
Strhávaje z nich poslední zbytky vzájemnosti,
Aby se už nepodobali ničemu jinému nežli Kříži
A nesli zase
O kousek dál
K Zemi zaslíbené,
K zeleným pastvinám budoucnosti stále se vzdalujícím
toto Znamení moci
Znamení jediné opravdové moci
Znamení jediné opravdové moci
Znamení jediné spravedlivé moci nad světem
24
Závěr:
Byli jsme svědky toho, jak člověka ubývá
Zatímco Bůh jen roste
…
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství věda
Z jeho poslušnosti svoboda
V jeho jediných rukou zadarmo dávajících
V jeho žehnajících rukou probodených
Jediná opravdová jediná skutečná moc a vláda
Jediná opravdová jediná skutečná vláda nad světem
(Znamení moci)
Úkol k textu
Co způsobilo degradaci a zkázu člověka? V čem spočívá jediná jistota
člověka? Kdo je pro autora jedinou skutečnou autoritou?
Bohuslav Reynek (1892 -1971) básník, překladatel, grafik. Byl spjat
s francouzskou kulturou (manželka básnířka Suzanne Renaud). Pro
jeho poezii je typická idylická oslava života, pokora, prostota, sepětí
s přírodou, křesťanský prožitek.
Tvorba:
Rybí šupiny – sbírka básní v próze s výtvarným doprovodem Josefa
Čapka, sepětí s venkovskou přírodou, časté motivy osamocení, klidu a
ticha, sbírka má blízko k expresionismu.
Úkol k textu
Ukázku najdete v Čítance III., str. 127.
Advent, Zahrada, Samota – všimněte si barevnosti ve vnímání básníka
– výtvarníka. Doložte sepětí díla s přírodou a křesťanskými motivy.
Richard Weiner (1884 – 1937) básník a prozaik, autor děl založených
na jazykovém experimentu, představitel expresionismu (vyjádření
obavy o osud člověka, vyjádření duševních pocitů děsu, hrůzy z násilí).
Básnickou a prozaickou tvorbu autora velmi výrazně determinovala 1.
světová válka. Ta způsobila, že Weiner zobrazuje lidí rozpolcené,
vykolejené z normálního způsobu života, je potlačena víra v lidský
rozum, převládá motiv strachu, smrti, samoty a beznaděje.
25
Tvorba:
Škleb – povídkový soubor
Mnoho nocí – básnická sbírka
Část pro zájemce
Přečtěte si ukázku v Čítance III na straně 121 – Zátiší s kulichem,
herbářem a kostkami
26
2.1.1 Poezie v období Mnichova (září 1938) a Protektorátu
Čechy a Morava (1939 – 1945)
V tomto období dochází ke sjednocení básnické generace v boji proti
nebezpečí fašismu a války, cílem poezie je posilovat národní vědomí,
burcovat lid k odporu, vyzývat ho ke statečnosti, připomínat slavnou
českou minulost, posilovat lásku k vlasti.
A) Období Mnichova (1938)
Po mnichovské konferenci přišla naše republika o pohraniční území a
bylo jen otázkou času, než Hitler obsadí zbytek Československa. Básníci
ve své tvorbě na tuto situaci reagují a snaží se povzbudit český národ,
vyzývají jej ke statečnosti, boji a odvaze, připomínají krásy české země,
apelují na vlastenecké cítění, vyčítají Anglii a Francii, že se podílely na
přijetí mnichovského diktátu.
Kteří básníci se zapojují do boje proti fašismu a nebezpečí války?
F. Halas – Torzo naděje (1938)
Ukázka
Zpěv úzkosti (úryvek)
Teď krokem zbrojným
verši můj
pochoduj
Pěšáckým rytmem zněte slova
úzkostí šikovaná
Té úzkosti dvanácté
Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon
Čí ruce ho rozpoutaly
Francie sladká hrdý Albion
a my jsme je milovali
Pole naše křičí Zrada
Lesy naše hučí Hanba
Řeky naše šumí Zrada
Hory naše bouří Hanba
…
Ge Geni Genie země naší
v hodinách zlých
meč tvůj ať zvoní brzy
27
8. Najděte zvukomalbu, jakou roli hraje? Proč slova hanba a zrada jsou
velkými písmeny, proč autor používá personifikaci? Kde bychom našli
symbol boje a odporu?
Josef Hora – Domov (1938)
Sbírka obsahující poezii rodné země, obavy o budoucnost českého
národa.
Ukázka
Zpěv rodné zemi (úryvek)
Země, země, stokrát pokoušená,
kolikrát
vídala jsi cizí ruce z věna
tvého lidu cáry rvát!
Krev a slzy tekly po tvé skráni,
mlčel hlas božího slitování,
a jen smrt a jenom hlad
sily zrno do tvých lad.
…
Věčný hřbitove,
věčná kolébko, v tmách zavěšená,
z jámy morové
stokrát k slunci rozkvetla jsi zas
jako žena
plná krás,
tisíckrát jsi počala a nesla
děti na klíně a v polích klas.
Vidím tě, loď, úder tvého vesla
kterak staletími veze nás.
…
A tak jdem
mrtví, živí, nezrození,
nekonečné pokolení.
Z bouřných mraků nad světem
stoupáš s námi, ostrov štěstí,
nekonečný život náš,
na němž je nám růst i kvést,
držet stráž.
9. Ve kterých verších autor připomíná minulost plnou bojů a vlast znovu
vzkvétající? Kterými um. prostředky toho dociluje? V čem spočívá
pointa básně (poslední sloka)?
28
J. Seifert – Zhasněte světla (1938)
Ukázka
Píseň o rodné zemi (úryvek)
Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti,
krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku,
do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti.
Stokrát zklamán, rady nevěda si,
znovu vždycky navracíš se domů,
stokrát zklamán, rady nevěda si,
k zemi bohaté a plné krásy,
k chudé jako jaro v čerstvém lomu.
10. Charakterizujte obrazy, které autor zvolil pro vyjádření vztahu
k rodné zemi? Autor nevyzývá čtenáře k boji jako jiní autoři, nýbrž
apeluje na vlastenecké cítění a snaží se ukázat krásy české země.
B) Období Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945)
15. března 1939 obsadila německá vojska Čechy a Moravu. Česká
literatura byla omezena cenzurou, dochází k redukci novin a časopisů.
Spisovatelé se uchylují k symbolům a metaforám. Jejich cílem je
posilovat český národ v těžkých chvílích. Po formální stránce jde o
jednoduché, zpěvné verše.
Symboly:
- česká historie
- svatý Václav (patron a ochránce českých zemí)
- Praha (hlavní město = symbol češství)
- osobnost Boženy Němcové (statečnost, těžký životní úděl, krása
českého jazyka)
- krásy české přírody
F. Halas – Naše paní Božena Němcová (1940)
J. Seifert – Vějíř Boženy Němcové (1940)
Vznik sbírek měl u obou autorů podobnou motivaci. Autoři reagují na
120. výročí narození autorky, kterou česká veřejnost zná jako ženu velmi
statečnou a odvážnou. Právě její smutný osud, ale i odhodlanost měly
být posilou.
29
Ukázka
Řeč naší paní (úryvek)
Slovo mlékem musíš omývati
umouněné se z toulek přižene
básníci čeští musí vyzpívati
za příklad díky paní Boženě
…
Z kleče řeči vzpřímila do milosti
pyšný strom a v každém řapíku
je slavné hudby pro každého dosti
a stačí sáhnout básníku.
V roce 1940 píše J. Seifert také sbírku Kamenný most, v níž najdeme
verše o Praze.
Úkol k zamyšlení
Odkaz B. Němcové se stal v době okupace zárukou jistoty, že jazyk,
symbol národa, jeho síly a odolnosti, nemůže zaniknout. Doložte to na
ukázce Řeč naší paní.
Výjimečné postavení v poezii období protektorátu zaujímá Jiří Orten
(1919 – 1941), vl. jménem Jiří Ohrenstein, který přináší do poezie
pocity strachu, úzkosti a samoty. Básník byl židovského původu, proto
od roku 1939 nemohl z rasových důvodů studovat, své básnické knihy
vydává pod krycími jmény (Karel Jílek, Jiří Jakub). V den svých 22.
narozenin byl sražen německou sanitkou, svému zranění po dvou dnech
podlehl. Jeho nehoda ho paradoxně uchránila před smrtí
v koncentračním táboře.
Básnická tvorba:
Čítanka jaro – sbírka pro svou určitou naivitu, důvěřivost a něhu
přirovnávána k Wolkerově sbírce Host do domu.
Cesta k mrazu – symbolický název naznačuje strach a obavy
z budoucnosti, která ho čeká.
V poezii J. Ortena najdeme všudypřítomný pocit nebezpečí a
ohroženosti (existenciální pocity souvisí s židovským původem a
strachem z transportu do koncentračního tábora), proto se velmi často
uchyluje k motivu matky či boha v touze po bezpečí, zázemí a jistoty.
30
Ukázka
Čí jsem?
Jsem plískanic a plotů
a trav, trav deštěm skloněných
a jasným písní bez klokotu
a touhy jež je v nich.
Čí jsem?
Jsem malých oblých věcí,
jež nepoznaly hran,
jsem zvířátek, když hlavu věsí,
a mraku, když je potrhán.
Čí jsem?
Jsem bázně, jež mne bere
do prstů průsvitných,
králíčka na zahradě šeré,
jenž zkouší si svůj čich.
Čí jsem?
Jsem zimy tvrdé plodům
a smrti, chce-li čas,
jsem lásky, s níž se míjím o dům,
dán za jablka červům napospas.
20. 5. 1940
11. Jakou úlohu má refrén na začátku veršů? Ve kterých obrazech
najdeme pocity vykořeněnosti, pocity toho, že básník nikam nepatří?
12. Přečtěte si v Čítance III, strana 130 báseň Louka. Co louka v
básníkově pojetí symbolizuje? Ve které sloce najdete pocit rasové
diskriminace?
13. Ke kterým dvěma českým básníkům bývá Jiří Orten pro podobnost
tragického životního osudu přirovnáván?
Věděli jste, že starším bratrem J. Ortena byl pozdější velmi známý herec
a režisér Ota Ornest?
Kontrolní cvičení
Doplňte vynechaná místa správnými údaji!
31
Představitelem meditativní a spirituální linie české poezie byl …. .
Hrdinové Wolkerovy Balady o snu se jmenují …. a …. . Do
proletářského umění řadíme jeho sbírku pod názvem …. . Svatý Kopeček
má po formální stránce podobu …. . Autorem programové stati
Papoušek na motocyklu je …. .Surrealistická skupina u nás vzniká roku
… . Autorem sbírky S lodí, jež dováží čaj a kávu je …. a je napsána pod
vlivem um. směru …. .Představitelem českého expresionismu je …..Mezi
katolické autory řadíme ….. Tématiku Boženy Němcové najdeme v době
války v díle ….. a ….. . Obě sbírky byly napsány roku …. .Halasova
básnická sbírka Torzo naděje reaguje na politické události roku ….
.Sbírku Zpíváno z dálky napsal … .Krátká čtyřverší inspirována písmeny
abecedy napsal … . a vyšly ve sbírce … .U. S. Devětsil vznikla v roce …. a
první umělecký program, který se z ní vyčlenil bylo … .Teoretiky
poetismu byli … . Jiří Orten je autorem sbírek .... , …. . Řadíme ho do
období … . A. Breton je propagátorem francouzského … .
V poezii meziválečného období velkou roli sehrálo U. S. Devětsil,
z něhož se vyčleňuje proletářské umění (J. Wolker) a poetismus (V.
Nezval, K. Teige). Z Francie k nám proniká surrealismus. V roce 1934
zakládá V. Nezval Surrealistickou skupinu. Seznámili jste se s poezií
spiritualisticky laděnou (F. Halas) a se tvorbou katolicky orientovanou
(J. Zahradníček). Česká poezie byla ovlivněna expresionismem(R.
Werner). Kapitolu uzavírá tvorba období Mnichova a okupace.
3. Meziválečná česká próza
32
3. Meziválečná česká próza (1918 – 1938)
Která témata je objevují v české prozaické tvorbě meziválečného období,
seznámíte se s nejvýznamnějšími českými spisovateli dané doby.
Imaginativní próza, ruralisté, psychologická tvorba, aforismus,
pragmatismus, noetika, legionářská literatura
V meziválečné próze se formují nové směry a skupiny, objevují se nová
témata:
1. Obraz první světové války (J. John, J.Hašek), legionářská
literatura (R. Medek, J. Kopta, F. Langer)
2. Demokratický literární proud (K. Čapek, E. Bass, K. Poláček)
3. Imaginativní próza neboli básnická (V. Vančura)
4. Katolicky orientovaná linie (J. Deml, J. Durych)
5. Sociální próza (I. Olbracht)
6. Ruralisté (F. Křelina, V. Martínek)
7. Psychologická próza (J. Havlíček, J. Glazarová)
3.1 Obraz 1. světové války
Spisovatelé se snaží zachytit vlastní zážitky z fronty, ať už bojovali
v rakousko-uherské armádě, nebo v legiích.
Jaroslav Hašek (1883 – 1923) narozen v Praze, část života prožil na
Lipnici, žije bohémským životem, střídá zaměstnání (redaktor časopisu
Svět zvířat, majitel psince, kabaretní konferenciér), roku 1911 zakládá
vlastní politickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona (parodie na
tehdejší politické strany), za války voják rakouské armády, po svém
zajetí vstupuje do československých legií, roku 1920 se vrací do Čech.
Povídková tvorba:
Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912) – poprvé se
v Haškově tvorbě objevuje postava budoucího slavného Švejka, má
podobné povahové rysy (úslužný, nadšeně plnící povinnosti).
33
Světoznámým dílem je románová tetralogie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1920 – 1923), jde
o nedokončený satirický román na rakouský militarismus.
(1. díl V zázemí, 2. Na frontě, 3. Slavný výprask, 4. Pokračování slavného
výprasku)
Hlavní postavou je Josef Švejk (lidový typ hrdiny), prostomyslný dobrák
a zároveň moudrý blázen. Dobrovolně se hlásí do rakousko-uherské
armády, je připraven „bojovat za císaře pána a jeho rodinu“. Švejk je
mazaný, ví, kdy má dělat hloupého. („Já jsem ouřední blb“). Projde
policejním ředitelstvím, je vyšetřován komisí soudních lékařů, ocitne se
v blázinci. Jedinečně je vylíčen jeho pobyt v nemocnici pro simulanty.
Když jej trápili a týrali nesmyslnými lékařskými procedurami, nenaříká:
„Nešetři mě, … mysli si, že na takových klystýrech stojí Rakousko, a
vítězství je naše.“ Ve vojenské věznici se zalíbí polnímu kurátovi Otto
von Katovi, který ho zaměstná jako svého sluhu. Nakonec ho prohraje
v kartách s nadporučíkem Lukášem. Švejk to „zavaří“ svému novému
pánovi (ukradl pro svého pána psa vysokému důstojníkovi), a tak spolu
s ním odjíždí na ruskou frontu. (1. díl)
I nadále se hlavní hrdina dopouští neuvěřitelných „pitomostí“, ze
kterých jsou Lukáš i další jeho nadřízení nešťastní. Převlečený do ruské
uniformy je Švejk zajat rakouskými vojáky, je souzen, a přestože mu
hrozí trest smrt, opět vyvázne se zdravou kůží.
Josef Švejk je vždy loajální, plní všechny příkazy svých nadřízených do
detailu, někdy předstírá idiotství, aby si zachoval zdravý rozum. Je
představitelem lidového odporu proti válce, militarismu a ponižování
člověka.
Švejkovi nadřízení jsou oddaní rakouské armádě, jsou ztělesněním zla,
hlouposti, omezenosti. Profesor Dub, omezený a směšný profesor
gymnázia v záloze. „Vy mě ještě neznáte! Vy mě ještě poznáte …“
(Výroky ze školy). Nadporučík Lukáš, elegantní svůdce, je pokrytec:
„Buďme Češi, ale nemusí to každý vědět“. Hejtman Ságner je schopen
nechat padnout celý oddíl, jen aby dosáhl vlastního povýšení. Polní
kurát Katz je opilec, zhýralec a karbaník.
Kompozice románu je volná, nedějová. Jde o volně navazující epizody,
historky a příhody, které Švejk prožívá. Převládají Švejkovi rozhovory a
vyprávění.
Jazyk - lidová čeština, obecná čeština, argot, vojenský slang, vulgarismy
(mají funkci charakterizační), germanismy, zkomolená německá slova,
vlastenecké fráze.
V celém díle se uplatňuje ironie, sarkasmus, hyperbola (nadsázka),
perzifláž (posměšné napodobení).
Víte, že román byl přeložen do téměř 60 jazyků? Byl zdramatizován
v Divadle 34 E. F. Burianem. Třikrát zfilmován – poprvé v hlavní roli
34
s K. Nollem, pak S. Rašilovem a naposledy s Rudolfem Hrušínským.
Film se jmenuje Dobrý voják Švejk a byl natočen r. 1956 Karlem
Steklým.
1. Přečtěte si ukázky v Čítance III na straně 171.
Které povahové rysy J. Švejka vyplývají z ukázek? Čím je dána komika
této postavy? Všimněte si jazykové komiky. Jakou roli v románu hrají
nespisovné prvky? Pokuste se vysvětlit pojem „švejkovství“.
Legionářská literatura
Literatura vytvářena spisovateli, kteří prošli legiemi a jejichž díla se
opírají o autentickou životní zkušenost. (Legie = dobrovolnická vojska
bojující proti Rakousku-Uhersku na straně dohodových mocností. Byly
organizovány ze zahraničí T. G. Masarykem.)
Rudolf Medek – Anabáze (rozsáhlý román)
Josef Kopta – cyklus románů o třetí rotě – Třetí rota, Třetí rota na
magistrále, Třetí rota doma
František Langer (prozaik a dramatik) – Železný vlk (próza)
3.2 Demokratický proud v české literatuře
Následující spisovatele spojuje aktivní žurnalistická činnost v Lidových
novinách, což byly noviny demokraticky smýšlejících čtenářů.
Mezi nejslavnější a nejuznávanější autory bezesporu patří:
Karel Čapek (1890 – 1938), světově známý spisovatel a novinář, se
narodil v Malých Svatoňovicích, vystudoval Filosofickou fakultu UK
v Praze, pracuje v Národních listech, od roku 1921 je redaktorem
Lidových novin – píše sloupky, podniká cesty do ciziny (Itálie, Anglie,
Španělsko aj.), některé své prózy ilustruje, pracuje jako dramaturg a
režisér ve Vinohradském divadle, překládá francouzskou poezii
(Francouzská poezie nové doby), roku 1925 se stává předsedou PEN –
klubu. Starší bratr Josef (malíř) je spoluautorem několika děl. K. Čapek
zakládá tradici schůzek tzv. pátečníků – besedy, na nichž se scházeli
představitelé naší politiky (T. G. Masaryk) a kultury (V. Vančura, E.
Bass, K. Poláček, aj.).
a) Čapek novinář a autor kratších próz
Bajky a podpovídky (Kniha malých forem – méně než povídky, bajky,
aforismy)
35
Ukázky:
Květináč
Já že jsem hliněný střep? Já? Heleďte, co ze mne vyrostlo!
Dělba práce
Já se budu dívat na vás, jak pracujete, a vy se zas budete dívat na mne,
jak jím.
Tyran
Vy pakáži, já jsem z vás udělal slavný národ!
Vládce
Já vám nařizuju, abyste mě platili, a vy mne platíte, abych vám
poroučel.
Vůl
Tak si říkám, k čemu jsou vlastně na světě jeleni.
Úkol k zamyšlení
Co to je aforismus? Co mají Čapkovy aforismy společného? Všimněte
si, kterým lidským vlastnostem se autor vysmívá?
Jako novinář přispěl Čapek k rozvoji fejetonu (sloupku). Souborně vyšly
pod názvem Měl jsem psa a kočku.
Čapek velmi rád cestoval. Výsledkem jsou knihy cestopisných fejetonů,
některé si i sám ilustroval.
Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky
z Holandska, Cesta na sever
Povídky z jedné kapsy
Povídky z druhé kapsy – povídky původně vycházely v časopisech.
Jde o krátké prózy s detektivním a kriminalistickým námětem, mají
poutavý a napínavý děj, obsahují tajemství či záhadu → hledání pravdy
a spravedlnosti, překvapivý závěr.
Úkol k textu
Ukázka se nachází v Čítance na straně 181! Přečtěte si úryvek povídky
Básník. O čem povídka pojednává? Jak se jeví na 1. pohled básníkův
výtvor? Povídka je instruktáží, jak chápat moderní poezii. Tvůrčí postup
je typický pro jeden z uměleckých směrů první poloviny 20. století, víte
který?
Kniha apokryfů – netradiční a originální zpracování známých
historických událostí (Prométheův trest, Lazar, Ukřižování, Zpověď
Dona Juana, Romeo a Julie, Napoleon aj.)
36
b) Dramatické a románové utopie
Většina vzniká ve 20. letech, ve všech se jedná o vynález, který má
neblahé důsledky pro lidstvo. Čapek byl uchvácen moderní civilizací a
rozvojem vědy a techniky, obává se však jejich zneužití. Největší
hodnoty nalézá v přirozeném životě a práci.
R.U.R. (1920) – světoznámé drama, roboti byli vynalezeni člověkem,
aby za něj vykonávali veškerou práci. Roboti však lidstvo vyhubí, až na
stavitele Alquista, který zná recept na výrobu robotů. Lidstvo je
zachráněno v momentě, kdy mezi dvěma roboty se objeví zárodek citu.
Roboti se stávají lidmi a lidstvo začíná zase od počátku.
2. Přečtěte si ukázku v Čítance na straně 179.
Co znamená zkratka RUR? Podle jakých indicií Alquist zjistí, že se
z robotů Heleny a Primuse stávají lidé? Alquist v závěrečném monologu
cituje z Bible, proč?
Slovo robot, které se stalo mezinárodní, údajně vymyslel autorův bratr
Josef.
Věc Makropulos – divadelní hra, autor se zamýšlí nad problémem
dlouhověkosti a nesmrtelnosti. Hra vyznívá jako oslava přirozené délky
života. Byla zhudebněna L. Janáčkem (stejnojmenná opera).
Krakatit – román, v němž se řeší odpovědnost člověka za zneužití
vynálezu. Hl. hrdinou je inženýr Prokop, vynálezce třaskaviny
Krakatitu, jemuž je výbušnina zcizena a málem použita ke zničení světa.
Kniha je prodchnuta pohádkovými motivy, v závěru potkává inženýr
Prokop záhadného dědečka (Bůh), který mu tvrdí, že má člověk nést
odpovědnost za své činy a že je mnohem přínosnější vynalézat drobné
věci, které lidstvu prospějí, ulehčí mu práci a život.
Název románu Čapek vytvořil podle názvu indonéské sopky Krakatoa.
Román byl zfilmován O. Vávrou roku 1948, hlavní roli hrál Karel Höger.
Válka s mloky (1936) – utopický román, který je varováním před
hrozícím nebezpečím fašismu.
3. Seznamte se s obsahem románu, ukázku najdete v Čítance III na
straně 186.
Proč román označujeme jako alegorii? Jaký symbolický význam mají
mloci? V čem spočívá aktuálnost díla?
37
c) Filozofická východiska K. Čapka
Velkou roli v Čapkově díle hraje pragmatismus.
Pragmatismus – filozofický směr 20. století (vznik v USA), pravda je
chápána jako praktická hodnota a užitečnost, jinými slovy pravdivé a
užitečné je pro mě to, co se mi osvědčilo v praxi a co vyhovuje mým
subjektivním zájmům. Přeceňuje praxi a individuální zkušenost. Z toho
vyplývá, že neexistuje žádná absolutní pravda, ale že pojetí pravdy je
relativní. Znaky pragmatismu najdeme například v dramatech Bílá
nemoc, Matka atd.
S relativismem souvisí noetika (teorie poznání) – neuznává objektivní
pravdu, ta je dána množstvím subjektivních pravd.
Noetická trilogie: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
Jde o dějově samostatné romány, které spojuje právě noetika, tedy
možnost poznání druhého člověka. Jako příklad k vysvětlení noetického
přístupu autora by mohl posloužit například stručný obsah románu
Povětroň.
V nemocnici leží člověk, který přežil pád letadla. Protože nemá doklady,
tři lidé se snaží zrekonstruovat jeho život a osud. Vznikají tři verze
jednoho života, neboť každý z těch tří vkládá do svého příběhu své
zkušenosti, své poznání, své názory na život.
d) Varování před totalitou a nebezpečím války
Po celou dobu svého života zastával Čapek demokratické zásady, proto
reaguje na politické změny let 30. Tvrdě kritizuje fašismus, totalitu,
nebezpečí války.
Bílá nemoc (1937) divadelní hra, nejmenovanou zemi zasáhne těžká,
nevyléčitelná nemoc. Jediný, kdo zná lék, je doktor Galén, který však
léčí pouze lidi, kteří neohrožují mír a nedělají nic ve prospěch války.
Zemi vládne Maršál, který si chce válkou podmanit svět. Válku nezastaví
ani tehdy, kdy onemocní bílou nemocí baron Krűg, přední Maršálův
zbrojař. Galén si totiž stanovuje podmínku, že bude léčit barona jedině
tehdy, pokud válka bude zastavena. Nakonec onemocní sám Maršál,
válečné operace zastaví . Poté, co se za Maršálem vydá doktor Galén, je i
s lékem ušlapán fanatickým davem, provolávajícím slávu válce a
maršálovi. Hra je varováním před nebezpečím fašismu.
Hra byla zfilmována, dr. Galéna ztvárnil Hugo Haas (1937).
4. Ukázku najdete v Čítance III, strana 188.
Za které mezinárodní situace hra vznikla? Charakterizujte oba
protagonisty na základě jazyka, kterým hovoří. Jakými životními zážitky
a zkušenostmi jsou jejich názory ovlivněny? Proč končí zápas dr.
Galéna tragicky? Před čím autor varuje?
38
Dalším dílem, které je varováním před nebezpečím války, je divadelní
hra
Matka (1938). Je přímou reakcí na občanskou válku ve Španělsku.
Hrdinkou dramatu je matka, těžce zkoušená osudem. Přichází o své
čtyři syny a manžela. Zůstává jí poslední syn Toni. Když fašisté
napadnou vlast, nechce matka dovolit Tonimu, aby ji šel bránit. Jakmile
uslyší v rozhlase, jakých ukrutností se fašisté dopouští, změní svůj názor
a Toniho posílá do boje se slovy: „Jdi!“
Ve hře probíhá konflikt mezi mužským a ženským postojem k životu.
Mužský spočívá v touze o dosažení nadosobních úkolů, ženský chránit a
zachovat život. Matce jsou lhostejné cíle a touhy jejích synů (zaplatí za
ně životem), ona v nich vidí své děti, o které postupně přichází.
Hra je výzvou k boji proti fašismu a k obraně vlasti, když je ohrožena.
Úkol k textu
V Čítance III na straně 190 se seznamte s obsahem dramatu.
Na základě znalosti celého díla odpovězte na otázku, za jakých okolností
ztratila matka své děti? Které konkrétní informace změnily matčiny
názory? Je hra aktuální i dnes?
e) Tvorba pro děti
Dášeňka, čili Život štěněte, Devatero pohádek (spolu s bratrem
Josefem)
Úkol k zamyšlení
Znáte některou z pohádek K. Čapka? Jaké postavy v nich vystupují?
Kteří z autorů 20. století se taky věnovali pohádkové tvorbě?
f) Společná tvorba s bratrem Josefem
Ze života hmyzu – satirická komedie, alegorie života v kapitalistické
společnosti, satira na negativní lidské vlastnosti. Hlavními postavami
jsou zástupci hmyzí říše. Chrobáci symbolizují touhu po zisku a
hromadění majetku, motýli přelétavost a nestálost, cvrčci sobeckost,
mravenci rozpínavost a militarismus apod.
Josef Čapek – spisovatel, grafik, malíř, výtvarný kritik, ilustrátor.
Výtvarné dílo nese prvky kubismu.
Literární tvorba: a) spolu s bratrem (viz výše)
b) vlastní tvorba – Stín kapradiny, Kulhavý
poutník (drobné prózy), Povídání o pejskovi a kočičce (pohádky)
39
Karel Poláček (1892 – 1944) prozaik židovského původu, žurnalista,
představitel humoristické literatury, působí v Lidových novinách (píše
fejetony a soudničky). Za okupace (1943) byl odvlečen do
koncentračního tábora (Osvětim), kde zahynul při pochodu smrti.
a) Humoristická tvorba
Muži v ofsajdu – klasické dílo humoristické tvorby, autor v románu
vzdává hold českému fotbalu. Román posloužil k napsání filmového
scénáře a k natočení stejnojmenného filmu.
b) Tvorba pro děti
Bylo nás pět (1946) – novela napsaná těsně před transportem do
koncentračního tábora. Autorovy vzpomínky na dětství v Rychnově nad
Kněžnou. Vypravěčem je Petr Bajza, který vypráví příhody svých čtyř
kamarádů. Svět dospělých je viděn očima dítěte, je kritikou
nepřirozenosti dospělých (přetvářka, neupřímnost, pokrytectví,
nepoctivost). Pro tuto práci je typická mistrná práce s jazykem, prolíná
se zde nářečí podorlického kraje, hovorová a obecná čeština, knižní,
archaická čeština.
Úkol k textu
Ukázka se nachází v Čítance III na straně 193.
Přečtěte si prosím ukázku. Kdo tvoří partu chlapců? Vyhledejte fráze,
archaické výrazy, zastaralý slovosled – v podání dětí působí komicky, co
slovní komikou autor sleduje?
Novela byla zfilmována do podoby televizního seriálu (K. Smyczek).
E. Bass (1888– 1946) vl. jménem Eduard Schmidt, autor fejetonů,
divadelních kritik, soudniček v Lidových novinách, konferenciér
v kabaretu Červená sedma.
Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka o chalupníkovi, který ze
svých jedenácti synů postaví velmi slavný fotbalový tým.
Cirkus Humberto (1941) – románová kronika z cirkusového prostředí
Část pro zájemce
Pokud máte zájem seznámit se s obsahem románu, ukázka je v Čítance
III na straně 193. Kdo je hlavním hrdinou? Ve kterém období román
vznikal? Proč byl pro čtenáře významný a povzbuzující? Proč autor volí
tématiku cirkusového prostředí?
40
3.3 Imaginativní próza (básnická próza)
Takto označujeme prózu, využívající metod asociace, lyrických prvků a
obrazných pojmenování.
Nejvýznamnějším představitelem tohoto typu prózy je
Vladislav Vančura (1891 – 1942) - prozaik, dramatik, scénárista a
režisér, 1. předseda Devětsilu, občanským povoláním lékař, v období
heydrichiády (1942) zatčen a popraven.
V. Vančura s oblibou experimentuje:
- používá osobité slohové postupy – prolínání prózy s prvky pohádky,
pověsti, legendy, anekdot
- velmi bohatý jazyk – prolínání stylových rovin - archaismy, knižní
čeština, výrazy slangové a argotické → snaha o ironii, sarkasmus,
hyperbolu, kritiku a výsměch
Literární dílo:
Pekař Jan Marhoul (1924) – první Vančurům román, napsaný pod
vlivem proletářského umění. Jde o příběh zchudlého pekaře, který
podlehne kapitalistické dravosti, kvůli své bezelstnosti, dobrotě a touze
lidem pomáhat přijde o celý svůj majetek. Román je kritikou tehdejšího
bezcitného světa.
Pole orná a válečná – novela, která je odsouzením válečného
běsnění, po formální stránce připomíná filmový scénář, pásmo obrazů
z fronty a zázemí, jde o satiru na válku.
Rozmarné léto – novela napsaná pod vlivem poetismu. Zavádí nás do
lázeňského městečka Krokových Varů Hlavní postavou je pan A. Důra,
majitel lázní. Maloměstský poklidný život naruší příjezd kouzelníka
Arnoštka a krásné provazochodkyně Anny. Zcela narušují stereotypní
způsob života obyvatel, po jejich odjezdu se vše vrací do „starých kolejí“.
Jazyk postav je velmi vytříbený (knižní a archaická vzletná čeština) důvodem jeho použití je parodie na přízemnost maloměšťáků →
komický účinek.
5. Přečtěte si ukázka v Čítance III, strana 195. Převažuje v novele složka
lyrická, nebo epická?
Vyhledejte archaismy, knižní výrazy, časté přechodníky, zastaralý
slovosled, infinitivy na –ti, jmenné tvary přídavných jmen. Jakou roli
hrají? Čeho autor těmito prostředky dociluje?
Úkol k zamyšlení
Víte, který režisér novelu zfilmoval a kdo hrál hlavní roli pana Důry?
41
Markéta Lazarová – baladicky laděná próza, která nás zavádí mezi
loupežníky období středověku. Lapkové jsou lidé drsní, suroví,
nelítostní a nezkrotní, ale schopní hlubokých lidských citů. Jsou stavěni
do kontrastu s lidmi Vančurovy současnosti, lidmi lhostejnými,
propadlými do životního stereotypu. Oslava lidského života. Román je
prostoupen lyrickými prvky. Jazyk působí vznešeně a knižně.
Obrazy z dějin národa českého (1939/1940) - pojednávají o
českých dějinách od nejstarších dob, autor se opíral o nejnovější
vědecké poznatky, ač sám historik nebyl. Cílem tohoto díla bylo
povzbudit čtenáře v těžkých dobách, burcovat k národnímu sebevědomí
a k hrdosti na to, co dokázaly generace před námi. Dílo zůstalo torzem.
Kontrolní otázky:
Kterou novelu z tohoto díla znáte z předcházejících lekcí?
Kterou dobu v ní autor zachycuje, která významná postava české
literatury je hlavní postavou?
Úkol k zamyšlení
V. Vančura psal i pro děti? Víte, jak se kniha jmenuje?
Část pro zájemce
3.4 Katolicky orientovaná próza
Jejími představiteli byli například Jakub Deml, Jaroslav Durych aj.
Pokud by vás tato tematika zajímala, nalistujte si v Čítance III stranu
211 a 214 – 215, kde najdete ukázky z tvorby obou autorů.
3.5 Sociálně laděná próza
Autor nezastírá své sympatie k proletariátu, literatura má sloužit lidu
v boji proti vykořisťování, autoři zobrazují sociální problémy
společnosti.
Ivan Olbracht (1882 – 1952) vlastním jménem Kamil Zeman, syn
spisovatele Antala Staška, pracoval jako novinář v levicově
orientovaných novinách. Ve třicátých letech několikrát navštívil
Zakarpatskou Ukrajinu. Je inspirací pro jeho literární tvorbu.
42
Literární tvorba:
O zlých samotářích – knížka povídek, hlavními hrdiny jsou
společenští vyděděnci (komediant, kočovník, tulák). Protože se živí
způsobem společensky neuznávaným, jsou nuceni žít v izolaci, na
okraji společnosti.
Zamřížované zrcadlo – autor čerpá ze svých postřehů z pobytu ve
vězení (politické důvody).
Tematika Zakarpatské Ukrajiny:
Hory a staletí – kniha reportáží, autor si všímá krásné a
neporušené přírody, na straně druhé ale také chudoby, sociálních a
národnostních problémů.
Nikola Šuhaj loupežník – baladicky laděný román, děj je
situován do vesnice Koločava v době 1. světové války a po ní. Nikola
Šuhaj je vojenský zběh, vrací se do rodné vesnice, ke své milované
dívce Eržice, ale musí se skrývat, protože je pronásledován četníky.
Živí se zbojnictvím. Na Nikolu je vypsána odměna. Zradí jej jeho
kamarádi a zabiji ho i s bratrem Jurou.
Román má dvě dějová pásma:
a) skutečný příběh o Nikolovi, reálný život lidí na Zakarpatské
Ukrajině (chudoba), důsledky války, reportážní prvky.
b) mýtus, legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával,
je ztělesněním touhy lidí po svobodě.
jazyk literárního díla – básnický jazyk, obrazná pojmenování,
prolínání epické roviny s lyrickou, archaické a knižní výrazy
6. Přečtěte si ukázku v Čítance III na straně 198, „Koliba pod
Holatýnem“.
Všimněte si autorova líčení přírody. Jakým způsobem autor krajinu
popisuje, co je na něm odlišného? Najděte metafory, personifikaci!
Proč je román označován jako balada?
Román byl zdramatizován (autoři Milan Uhde a Miloš Štědroň) pod
názvem Balada pro banditu. Uvedlo ji brněnské Divadlo Na
Provázku. Roku 1978 vznikl i stejnojmenný film.
Golet v údolí – (golet = vyhnání z izraelské vlasti) Knihu tvoří tři
povídky. Společným jmenovatelem je život Židů ve vesnici Polana na
Zakarpatské Rusi. Autor si všímá sociálních problémů, ortodoxní
židovské víry, zvyků a tradic, které tamější lidé dodržují a které jim
určují způsob života. Próza se skládá z těchto povídek:
43
a) Událost v mikve (mikve = rituální lázeň Židů)
b) Zázrak s Julčou
c) O smutných očích Hany Karadžičové
Na motivy knihy Golet v údolí natočil r. 1995 Zeno Dostál
stejnojmenný film. Povídka O smutných očích Hany Karadžičové
posloužila jako předloha k filmu Hanele (K.Kachyňa).
Olbrachtova tvorba pro mládež:
Biblické příběhy – adaptace příběhů ze Starého zákona
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – staroindické bajky
Část pro zájemce
Pokud byste si chtěli rozšířit své vědomosti, přečtěte si následující
podkapitolu, věnovanou ruralistům.
3.6 Ruralisté (z lat. ruralis = venkovský)
Jde o skupinu básníků a prozaiků, v jejichž tvorbě se objevuje téma
venkova, oslava přírody, idylický vztah k půdě, sepětí člověka
s přírodou. Venkov chápou jako spolehlivou základnu češství, místo
mravní neporušenosti.
Ruralisté navazují na literární odkaz ruchovců a lumírovců.
Umělecký program formuloval Josef Knap.
Další představitelé: F. Křelina, V. Martínek (ostravský rodák,
autor trilogie Černá země)
3.7 Psychologická próza
Psychologická próza v meziválečném období patří k tomu nejlepšímu, co
bylo v české literatuře napsáno.
Znaky:
- autor se zaměřuje na duševní stavy postav, na rozpory v lidské
psychice, odhaluje lidské podvědomí
- proniká do psychického světa člověka a srovnává tento svět s tím,
jak je viděn očima druhých
- hlavní hrdina svým zevnějškem, chováním vybočuje ze světa
svých vrstevníků
- hrdina je ovlivňován svým okolním prostředním a zároveň se
s ním dostává do konfliktu
- hrdinovo nitro je odhalováno prostřednictvím vnitřních
monologů a dialogů
Mezi nejvýznamnější představitele patří Jaroslav Havlíček, Jarmila
Glazarová aj.
44
Jaroslav Havlíček (1896 – 1943) prozaik, který se zaměřuje na různě
degenerované jedince, lidi mentálně postižené či pod vlivem postupující
nemoci.
Literární tvorba:
Petrolejové lampy – Hlavní hrdinkou je Štěpka Kiliánová, která se
odlišuje se svým zjevem a chováním od svých vrstevnic (silná postava,
neženské chování, výstřední oblékání). Touží však založit si rodinu a mít
děti. Provdá se za svého bratrance Malinu, cynického a zadluženého
člověka. Manželství zůstane kvůli Malinově nemoci nenaplněno a
Štěpánce se rozpadá celý její svět.
Román byl zfilmován (J. Herz), v hlavních rolích I. Janžurová a P.
Čepek.
Neviditelný – román má rysy hororu, pojednává o rodině Hajnů, která
je stižena dědičnou psychickou nemocí (šílený strýc, který se domnívá,
že je neviditelný).
Helimadoe – název románu je složen ze začátků dívčích křestních
jmen. Ta patří pěti dcerám podivínského maloměstského lékaře. Dílo
zfilmováno režisérem J. Jirešem.
Zánik městečka Olšiny – kniha povídek a romanet
Část pro zájemce
Pokud máte zájem, seznamte se s obsahem románu Neviditelný.
Najdete ho v Čítance III na straně 204.
Kontrolní otázky:
Co je to romaneto? Který z českých prozaiků je jeho tvůrcem? Víte, co
napsal a do kterého období ho řadíme?
Jarmila Glazarová (1901 – 1977)– byla nejen prozaička, ale také
publicistka. Píše romány, povídky, pohádky pro děti.
Vlčí jáma – román o dívce Janě, která se jako 18letá dostává do rodiny
Roberta a Kláry. Jejich manželství není příliš šťastné. Klára je mnohem
starší než její manžel, je zlá, egoistická a despotická. Mezi jakou a
otčímem dochází k milostnému vzplanutí. Situace v rodině je pro Janu
45
nesnesitelná. Cítí se jako ve „vlčí jámě“. Po smrti tety Kláry a Roberta
Jana odchází.
Advent – (advent = čekání na spásu) baladický román z prostředí
Beskyd. Kompozice románu je retrospektivní, děj se vlastně odehrává
v průběhu jedné noci, kdy hlavní hrdinka Františka hledá svého
ztraceného syna. Dílo je psáno v nářečí.
Kontrolní otázky:
Seznamte se s obsahem románu, najdete jej v Čítance III, strana 207.
Jaký vztah má k Metudovi sedlák Podešva a jaký Františka?
Proč Metod utíká z domu?
Proč román nese název Advent?
Co je pro Františku adventem?
Podle čeho lze usuzovat, že jde o baladu?
7. Souhrnné opakování české meziválečné prózy:
a) Jak se jmenuje satirický román J. Haška? Kolik má dílů?
b) Co to byla legionářská literatura? Které představitele znáte?
c) Které Vančurovo dílo bylo napsáno pod vlivem poetismu?
d) Kdy vznikly Vančurovy Obrazy z dějin národa českého? Proč
vznikaly právě v tomto období?
e) Kdo je autorem díla Golet v údolí, ze kterých próz se skládá?
f) Charakterizujte baladicky laděnou prózu, uveďte konkrétní díla
z meziválečného období.
g) Které knihy napsal K. Čapek se svým bratrem Josefem?
h) Které divadelní hry K. Čapka můžete jmenovat?
ch) Která Čapkova díla reagují na nebezpečí fašismu a války?
i) Které prózy J. Glazarové znáte?
j) Jaká tématika se objevuje v tvorbě ruralistů?
k) Která díla meziválečné prózy řadíme k humoristickým či satirickým?
l) Který z českých spisovatelů pracoval jako konferenciér kabaretu
Červená sedma?
m) Vysvětlete původ slova apokryf. Kdo apokryfy psal
n) Který z prozaiků vytváří typ „zlého samotáře“, ve kterém díle se
objevuje?
Část pro zájemce
Pokud si chcete ověřit svoji pozornost při studiu této kapitoly, tak na
základě literárních postav se pokuste určit název díla a jméno autora:
46
A) nadporučík Lukáš
B) Eržika
C) doktor Galén
D) Vašek Karas
E) Štěpánka Kiliánová
F) inženýr Prokop
G) Františka a Metod
H) Petr Bajza
CH) Antonín Důra
I) Jan Marhoul
V meziválečné české próze (1918 – 1938) se formují nové směry a nová
témata. Objevuje se například tvorba imaginativní, psychologická,
literatura legionářská, katolicky orientovaná. Seznámili jste se
s významnými spisovatelskými osobnostmi – K. Čapkem, J. Haškem, V.
Vančurou, I. Olbrachtem, J. Havlíčkem aj.
4. Próza v období okupace (1939 – 1945)
47
Jakým způsobem reagují čeští prozaikové na období okupace, která díla
v tomto období vznikla.
Biografická próza, novela, psychologická próza
Kontrolní otázky:
Jak reaguje poezie na nebezpečí fašismu a války?
K jakým metaforám, symbolům či jinotajům se uchylují básníci v období
protektorátu?
Jakou funkci jejich poezie má?
Kvůli tvrdé cenzuře se prozaikové věnují neutrálním tématům. Byla to:
A) česká historie (biografická díla)
B) psychologická próza
c) citové vyznání lásky k domovu
D) próza pro děti a mládež
Kteří z prozaiků v tomto období tvoří?
Jaromír John
Rajský ostrov – román pro mládež pojednávající o stavbě Národního
divadla
František Kubka
Karlštejnské vigilie – rámcová povídka obsahující novely, zavádí nás
do období vlády Karla IV. Tématem drobných próz je láska, věrnost,
zrada.
Úkol k zamyšlení
Který ze světových prozaiků (doba renesanční) se proslavil knihou
obsahující 100 novel?
Jak se dílo jmenuje?
Kým se tudíž nechal Kubka inspirovat?
48
František Kožík
Největší z Pierotů – biografický román líčí osudy slavného pařížského
mima českého původu Kaspara Debureaua.
Václav Řezáč – představitel psychologických románů
Černé světlo
Svědek
Jan Drda – redaktor Lidových novin
Městečko na dlani – obraz českého městečka Rukapáň s jeho
rázovitými figurkami (starosta, sedlák, pytlák, radní, místní blázen …),
volně řazené epizody, atmosféra humoru a pohody.
Kontrolní otázky
Jak rozumíte pojmu biografický román?
V období protektorátu píší i autoři, jejichž stěžejní dílo spadá do
meziválečného období – viz 3. kapitola. Jsou to například:
K. Poláček
Jaroslav Havlíček
E. Bass
V. Vančura
Zopakujte si, která díla napsali v období okupace. Jakou tematiku volí?
Próza v období Protektorátu se kvůli tvrdé cenzuře orientuje na
neutrální témata. Spisovatelé píší o české historii, věnují se
psychologické próze, tvorbě pro děti, snaží se vyjádřit svoji lásku k vlasti
a národu.
5. Divadlo a dramatická tvorba
49
5. Divadlo a dramatická tvorba 1. poloviny 20. století
(nové směry v českém dramatu)
Které divadelní scény působily v nás v 1. polovině 20. století, kapitola
podává informace o avantgardních scénách, jako byly Osvobozené
divadlo a divadlo D34.
Červená sedma, autorské divadlo, forbína, režisérské divadlo,
voiceband, syntetické divadlo
Divadelní tvorba mezi dvěma válkami se rozvíjela ve dvou liniích:
1. Klasická dramatická tvorba
Přední místo zaujímají tzv. kamenná divadla, a to Národní divadlo
(významný režisér J. Kvapil) a Městské divadlo na Vinohradech (režisér
K. H. Hilar). Obě byla divadlem režisérským (herci ztvárňují představu
režiséra).
2. Avantgardní divadla (avantgardní = průkopnický, nový, odlišný)
Počátky divadelní avantgardy je možné hledat v lidových divadlech,
kabaretech, šantánech. Nejproslulejším lidovým divadlem byl kabaret
Červená sedma. Název dostal podle svého zakladatele Jiřího
Červeného a sedma s parodickou nadsázkou proto, že účastníků bylo
původně šest. Významnou postavou byl E. Bass, který s kabaretem
vystupoval. Kabaretem prošli vynikající herci, jako S. Rašilov, Ferenc
Futurista, V. Burian aj.
Mezi nejvýznamnější avantgardní scény patří:
a) Osvobozené divadlo
b) Divadlo D34
a) Osvobozené divadlo
Divadlo je spjato s osobnostmi Jana Wericha (1905 – 1980) a Jiřího
Voskovce (1905 – 1981), kteří přicházejí do divadla roku 1927. O něco
později (1929) se objevuje vynikající hudebník a skladatel Jaroslav
Ježek (1906 – 1942).
Hry vznikají pod vlivem poetismu (radost, veselí, humor), inspirací jsou
varieté, cirkusy, filmová groteska. Osvobozené divadlo je divadlem
autorským. Co rozumíme tímto pojmem? Hlavní aktéři jsou zároveň
50
autory her, typickým znakem je improvizace. Hry mají uvolněnou
stavbu – sled dramatických, hudebních a tanečních čísel – jsou parodií
na tradiční postupy „kamenných divadel“. Jsou odstraňovány kulisy.
W+V vystupují v postavách klaunů.
V Osvobozeném divadle se zrodily forbíny (předscény) – prostor mezi
jednotlivými dějstvími – herci komunikují s diváky, jejich dialogové
výstupy (částečně improvizované) reagují na aktuální politické a
kulturní dění.
Využívání slovního a situačního humoru – komika, smích, nevázané
veselí, studentský slang, novotvary, prvky cizích jazyků.
Jako režiséři působili v Osvobozeném divadle Jindřich Honzl a Jiří
Frejka.
Prvotinou je hra Vest Pocket revue (malá revue do kapsičky u vesty).
Má podobu studentské recese, jde o směs písniček, scének a komických
výstupů. Šlo o neškodný humor namířený proti vžitým společenským
konvencím
Dvacátá léta v tvorbě OD:
Sever proti Jihu, Golem, Ostrov Dynamit, Fata morgana atd. většinou jde o adaptace dobrodružných románů, exotických příběhů,
historických her. Zaměřeny na kritiku hlouposti, nadutosti,
maloměšťáctví, pasivního vlastenectví. Cílem je pobavit diváky,
rozesmát je.
Od třicátých let dochází k přerodu od humoru a parodie k politické
satiře autoři reagují na hospodářskou krizi, nástup fašismu a nebezpečí
války.
Caesar (1932) – satira na politické poměry v Evropě, reakce na
důsledky hospodářské krize
Osel a stín
Kat a blázen (1934) – cílem výpadů je nástup fašismu v Německu a
osobnost Adolfa Hitlera. Ze slabocha a nízkého člověka se stane krutý
diktátor = kat a blázen v jedné osobě. Nejznámějšími písněmi z této hry
jsou například Hej rup!, Častokrát jsem se tázala, Svítá, Kat a blázen.
Balada z hadrů (1935) – děj nás zavádí do doby života a osudů
básníka F. Villona (mluvčí trpícího lidu). Píseň – Hej pane králi
Ukázka
………..
Pohádky vyčichly zapadnul i král
A svět dospěl dál
Kdepak jsou ty časy kdy se národ smál
Krize se nebál
…………
Zčistajasna kde se vzal
51
Pan Nikdo tu se vzal
Křičel jak si předsevzal
Já chci vládu
………
Prohlásil se za krále za blázna za kata
Takže vznikla situace značně napjatá
A tak z kata a blázna
Vznikla hodnost svérázná
Vylíhnul se nový tvor
Blázen diktátor
Úkol k zamyšlení
Co píseň zesměšňuje? Koho autoři míní panem Nikdo?
Rub a líc (1936) – politická revue, rub a líc tehdejší společnosti –
nádhera, přepych, bohatství x bída, chudoba, hlad, nezaměstnanost
Píseň – Svět patří nám
Ukázku v Čítance III najdete na straně 232.
1. Kdo jsou hlavní postavy hry? Do jaké situace se dostávají? Na čem je
založena komika dané ukázky? Najděte narážky na německé zbrojení a
pronásledování Židů.
Těžká Barbora (1937) – útoky proti fašistické ideologii, známou písní
je David a Goliáš
Pěst na oko (1938) – poslední hra, reakce na události roku 1938, boj
proti válce, výzva k vlastenectví a odvaze v těžké době.
Významní herci Osvobozeného divadla – B. Záhorský, M. Nedbal, J.
Plachta, F. Filipovský, L. Hermanová a další.
Divadlo bylo úředně zavřeno v listopadu roku 1938. Werich, Voskovec a
Ježek odjíždí do USA. Ježek v roce 1942 v Americe umírá. W+V se po
válce vrací do vlasti, Voskovec však za velmi krátkou dobu odjíždí zpět
do USA. Jan Werich působí v divadle ABC jako herec a umělecký ředitel.
Jeho partnerem se stává M. Horníček.
Kontrolní otázky:
Znáte filmy, ve kterých J. Werich hrál?
Věnoval se také literární tvorbě, psal pohádky, víte, jak se knížka
pohádek jmenuje?
52
b) Divadlo D34
Bylo založeno roku 1933 hercem, hudebním skladatelem, dirigentem,
výtvarníkem Emilem Františkem Burianem (1904 – 1959).
Číslovka v názvu divadla označuje divadelní sezónu. Divadlo existovalo
až do roku 1941, kdy bylo německými úřady zavřeno a Burian byl
deportován do koncentračního tábora. Šlo o typ režisérského divadla.
Divadlo D34 charakterizujeme jako avantgardní experimentální
divadelní scénu. Co chápeme jako nové a originální?
-
-
E. F. Burian zakládá tzv. voiceband = rytmicko-melodická
sborová recitace podbarvená hudbou. Pro voiceband byl upraven
Máchův Máj, Wolkerovy balady, Havlíčkův Křest sv. Vladimíra
aj.
Režisér usiluje o tzv. syntetické divadlo – propojení všech složek
(textové, hudební, výtvarné, taneční, písňové, světelné, filmová
projekce atd.)
Repertoár velmi různorodý:
- klasická dramatická tvorba (Shakespeare, Moliér, V. K. Klicpera)
- dramatizace literárních předloh (Puškin – Evžen Oněgin, Hašek –
Dobrý voják Švejk atd.)
- hry Burianových součastníků (V. Nezval – Manon Lescaut, Milenci
z kiosku)
- montáže z lidové poezie
Po válce bylo divadlo znovu otevřeno a po Burianově smrti
přejmenováno na Divadlo E. F. Buriana.
2. Zopakujte si dějiny Národního divadla. Kdy a v jakém slohu bylo
postaveno?
Které umělce řadíme do tzv. generace ND? Jak se jmenuje umělecké
sdružení, které svůj almanach vydalo na počest položení základního
kamene k ND?
3. Vyjmenujte avantgardní postupy Osvobozeného divadla a Divadla
D34!
Vedle kamenných divadel (Národní divadlo, Vinohradské divadlo)
vznikají v meziválečném období tzv. avantgardní scény, a to Osvobozené
divadlo, jehož tvůrci byli J. Werich, J. Voskovec a J. Ježek, a Divadlo
D34 v čele s E. F. Burianem.
6. Světová literatura 2. poloviny 2. pol. 20. století
53
6. Světová literatura 2. pol. 20. století
Které umělecké směry a skupiny se objevují ve světové literatuře a jak se
poté uplatňují v literatuře české.
Existencialismus, neorealismus, beat generation, téma druhé světové
války, absurdní drama
Které směry, umělecké trendy a témata se ve světové
literatuře objevují?
-
odraz války (protest proti její krutosti, oslava hrdinství,
statečnosti), satirický a humoristický pohled
existenciální próza (pocity ohrožení, strachu, odcizení, úzkosti) –
viz níže
neorealismus – návrat k realismu
Beat generation = zbitá generace, hnutí americké mládeže
absurdní drama
Odraz války II. světové války
Ruská literatura – válečná vyprávění se soustřeďují na vrcholné a
pompézní scény, černobílé vidění hlavních postav, dochází k heroizaci
bojujících vojáků → výchova čtenářů (metoda socialistického realismu)
Jurij Bondarev – Hořící sníh (román)
Michail Šolochov – Osud člověka (román)
Americká literatura
Norman Mailer – Nazí a mrtví (román označen jako nejlepší próza
o válce), naturalistické scény, nesmyslnost vojenských příkazů,
degradace člověka
Joseph Heller
Hlava XXII – satirický protiválečný román, název podle vojenského
předpisu tzv. Hlava XXII. Román byl roku 1969 zfilmován v USA.
Část pro zájemce
Pokud by vás válečná tematika zajímala, otevřete si Čítanku IV na straně
48 a 49. Najdete tam ukázky výše uvedených autorů.
54
William Styron – psychologický a autobiografický román Sophiina
volba – příběh se z roku 1947 se retrospektivně vrací do minulosti.
Začínající spisovatel Stingo se seznamuje s Polkou Sofií a jejím zoufalém
životě před rokem 1947. Hlavní hrdinka byla nucena odejít do
koncentračního tábora v Osvětimi. Tam se musela rozhodnout, které ze
svých dvou dětí pošle do plynové komory, aby mohlo přežít to druhé.
Styronova próza obsahuje filozofické úvahy, prvky literatury faktu a
historického románu. Próza je obžalobou zhoubného vlivu fašismu a
rasismu, odsouzením války.
Úkol k textu
V Čítance IV na straně 52 si přečtěte ukázku z předposlední kapitoly:
Jak se Sophie rozhodne? Co ovlivnilo její volbu? Jak tragickou situaci
prožívá? Je dílo něčím nadčasové?
Existenciální próza
Existencialismus má své kořeny ve stejnojmenném filozofickém směru,
který vznikl po 1. světové válce.
Existencialismus se zabývá problematikou člověka a jeho života
v soudobém světě. Vyjadřuje pocity strachu, vykořeněnosti, úzkosti a
osamocenosti. Jedinou jistotou, kterou člověk má, je smrt.
Existencialismus se rozvíjel od 40. let ve francouzské literatuře.
Představitelé:
Albert Camus (filozof a spisovatel), nositel Nobelovy ceny, autor
románu Cizinec
Jean Paul Sartre (publicista, filozof, spisovatel), autor románu Hnus
Úkol k zamyšlení
Který z českých německy píšících autorů byl ovlivněn existencialismem?
Čím byly dány jeho existenciální postoje? Vzpomenete si na některé
z jeho děl?
Neorealismus
Umělecký směr pocházející z Itálie, projevil se v literatuře, filmu a
malířství. Snaha o zobrazení reality (pravdy, skutečnosti). Pozornost se
soustředí na každodenní život prostých lidí, důraz je kladen na
hodnověrnost a kritičnost zobrazení. Děj se odehrává většinou na
periférii měst.
Představitelem je
Alberto Moravia –
Římanka (román)
Horalka (román) – zachycuje Itálii v době 40. let. Vyprávění
římské vdovy, která se svou dcerou utíká před válečnými
55
útrapami do hor. Ukazuje, jak válka mění psychiku lidí. Román byl
dvakrát zfilmován (hl. role Sophia Lorenová)
Slavní režiséři neorealismu – Luchino Visconti, Vittorio de Sica
Úkol k textu
Přečtěte si ukázku z románu Horalka. Nalistujte si Čítanku IV na straně
21. Jak se jmenuje hlavní hrdinka? Jakou dramatickou situaci se svou
dcerou a přítelem zažijí? Pokuste se v ukázce najít rysy neorealismu.
Kde bychom našli až filmové vnímání reality?
Beat generation (beatnici) - v překladu zbitá generace, americké
hnutí 50. – 60. let 20. století
Hnutí americké mládeže, vyjadřující pocit negativismu, revolty,
vysmívají se tradičním hodnotám (neuznávají bohatství, kariéru,
rodinu) a oficiální morálce. Prosazují svobodu, volnost, výstřednost,
dobrovolnou chudobu. Typická je sexuální nevázanost, drogová
závislost. V literatuře se projevuje otevřeností, odvážnými výpověďmi,
použitím slangu, vulgarismů → snaha šokovat a provokovat.
Mezi představitele beat generation patří:
Allen Ginsberg – básník, autor básně Vytí (Kvílení)
Jack Kerouac – prozaik, autor slavného románu Na cestě (putování
tuláků za svobodou).
Z českých básníků, kteří byli ovlivněni hnutím beat generation, je
možno jmenovat například básníka Václava Hraběte. (viz dále)
Pro zájemce
Ukázky z tvorby beat generation jsou v Čítance IV, strany 41 – 46.
Absurdní drama – od 50. let (absurdní = nesmyslný)
Vliv existencialismu – člověk zachycen v situaci úzkosti, bez schopnosti
komunikace s lidmi, postrádá smysl života.
- chybí dějová zápletka a charakteristika postav
- degradace jazyka (nemožnost dorozumění), fráze, hromadění
nesmyslů
- pravidelné opakování útržků konverzace a situačních výstupů
Mezi nejznámější dramatiky patří:
Samuel Beckett ( irský spisovatel), autor hry
Čekání na Godota. Jádrem je dialog dvou tuláků, kteří čekají na toho,
kdo má změnit jejich život. Pan Godot ale nepřichází. Vyjádření
monotónnosti, stereotypu, nekonečného čekání.
Eugéne Ionesco – francouzský básník a dramatik, autor hry
Plešatá zpěvačka – zachycuje problém komunikace mezi lidmi,
odcizenost, monotónní způsob života.
Z českých dramatiků píše absurdní drama Václav Havel. (viz dále)
Úkol k textu
Ukázka je v Čítance IV, strana 18. Jak postavy vystupují a jednají?
Všimněte si znehodnocení (devalvace) jazyka. Proč nemá sdělnou
funkci?
1. Jaké znaky nese existenciální próza?
2. Které představitele existencialismu můžete jmenova?
3. Která evropská země je kolébkou neorealismu?
4. Který druh umění kromě literatury byl ovlivněn?
5. Který slavný román s tematikou války napsal W. Styron?
6. Jak poznáte absurdní drama?
Světová literatura byla ovlivněna válečnými událostmi. Ve Francii se
objevuje existencialismus (A. Camus), v Itálii neorealismus (A.
Moravia), v Americe beat generation. Seznámili jste se se znaky
absurdního dramatu a jejich představiteli (S. Beckett aj.)
56
7. Česká literatura 2. poloviny 20. století
57
7. Česká literatura 2. poloviny 20. století (1945 –
1989)
Jak se orientovat ve vývoji české literatury po roce 1945. Seznámíte se
s nejvýznamnějšími básníky, prozaiky a dramatiky a jejich stěžejním
dílem.
Exilová literatura, samizdat, budovatelský román, divadla malých
forem, absurdní drama, text-appealové divadlo, pábitel
Ve kterých etapách se vyvíjela česká literatura a kultura v době po 2.
světové válce?
1. Období 1945 – 1948 - radost z konce války, doznívání ideálů
meziválečné literatury, navázání na demokratické tradice
2. 1948 – pol. 50. let - únor 1948 vítězství komunistů v ČSR, stalinský
kult osobnosti, prosazování myšlenek komunismu a marxismuleninismu, oficiální literatura má výchovný charakter, tematika
socialistického budování společnosti, první vlna emigrace
3. pol. 50. let – 70. léta - postupné uvolňování jak v životě země, tak
v kultuře, částečné otevření hranic na západ, rozkvět literatury, filmu a
výtvarného umění. 21. srpna okupace naší země „spřátelenými
armádami“ – konec svobodného vývoje. Rok 1970 přináší návrat
k totalitnímu režimu (tzv. období normalizace).
4. 70. léta – 1989 - tuhý totalitní režim, oficiální literatura je pod vlivem
KSČ a sjezdů čs. spisovatelů, je poplatná vládnoucí ideologii. Literatura
se rozvíjí ve třech podobách:
a) oficiální – odpovídající vládnoucímu režimu
b) exilová – vydávaná v cizině
c) samizdatová – rozmnožovaná strojopisně
7.1 Poezie v letech 1945 – 70. léta
A) Reakce na konec války a radost z osvobození, oslava osvoboditelů a
politických osobností
V. Holan – Rudoarmějci (Kresby) – ukázka v Čítance IV, strana 82
58
J. Seifert – Přilba hlíny (báseň Květnové noci) Čítanka IV, strana 86
V. Nezval – Historický obraz (báseň Přišli včas) - Čítanka IV,
strana 94
Úkol k textu
Holanova báseň z oddílu Kresby je napsána volným veršem, proč? Kdo
je hlavním hrdinou básně. Proč dává květiny staré ženě? Proč se jeden
druhému uklání?
Které květnové události líčí ve své básni J. Seifert? Vyhledejte působivé
metafory a jiné básnické prostředky.
Co nebo koho oslavuje báseň Přišli včas V. Nezvala? Jak danou realitu
autor vnímá? Čím se liší Nezvalova a Seifertova poezie tohoto období?
B) Oficiální poezie 50. let byla poplatná době, schematická,
zjednodušená. Určená k oslavě vedoucích politických osobností, výročí a
svátků nebo budovatelského nadšení. (V. Nezval – Stalin, Zpěv míru.
Mnozí autoři však volí „únikovou tématiku“ – tématika domova,
rodného kraje, rodiny, rozvíjí se intimní lyrika (J. Kainar – Český sen, J.
Seifert – Maminka)
Pro zájemce
Ukázky najdete v Čítance IV na straně 107.
C) Literární skupiny
- Skupina 42 (1942 – 1948) – J. Kolář, J. Kainar, I. Blatný – inspirace
velkoměstskou civilizací a periférií, vliv existencialismu
- Host do domu (od r. 1954) – brněnská skupina umělců (volné
sdružení umělců) – O. Mikulášek, J. Skácel
- Časopis Květen (1955) – M. Florian, M. Holub, M. Kundera aj.program poezie všedního dne (vliv italského neorealismu), inspiraci
hledají v každodenním běžném životě.
Významné osobnosti:
Jiří Kolář – básník, výtvarník (koláže), člen skupiny 42, od konce 60.
let zakázaný autor
Křestný list – lyrická prvotina, básnická sbírka s tematikou
každodenní reality
Prométheova játra – kniha veršů, próz, překladů a deníkových
záznamů, v rukopisné podobě konfiskována
59
Úkol k textu
V Čítance na straně 111 a 112 najdete báseň Mezi tupci a Aforismy. Proti
čemu autor protestuje a co kritizuje? Co je to aforismus? U kterého
z českých prozaiků jsme se s aforismy již setkali? Co je aforismus?
Josef Kainar (1917 – 1971) básník existenciálního zaměření, člen
skupiny 42, dramatik, autor písňových textů, textů pro děti, fotograf
Literární dílo:
Nové mýty (1946) – básnická sbírka plná ironie a sarkasmu,
vyjádření pocitů odcizenosti, strachu, motivy krutého a
nemilosrdného světa, všední události každodenního života jsou
povýšeny do podoby nového mýtu.
Stříhali dohola malého chlapečka – báseň (zhudebněna V. Mišíkem)
Člověka hořce mám rád (1959)– básnická sbírka, autora opouští
optimismus předcházejících sbírek, knížka je zamyšlením nad
motivy všedního dne, najdeme zde milostnou tematiku, verše o
ženách, vyrovnání s lidským údělem.
…“ Navzdory zklamáním znova miluje, s pádem staré víry hledá
novou, uhýbá ranám číhajících šelem a žije, i když jsou vlci za
humny.“…“Mám člověka rád, že se nepoddává. Člověka hořce mám
rád.“
(Člověka hořce mám rád)
Lazar a píseň (1960)– básnická sbírka
Kocourek – báseň
1. Přečtěte si báseň Stříhali dohola malého chlapečka – Čítanka IV,
strana 119.
Jak je pojata zdánlivě všední událost stříhání dětských vlásků? Jak
se chovají okolní lidé? Co symbolizuje stříhání vlasů malého
chlapce? Všimněte si posledního verše! Co má autor na mysli, když
říká: „Už mu to začalo“?
2. Sbírka Lazar a píseň je uvedena v Čítance IV na straně 120.
Vysvětlete symboliku názvu sbírky.
Jaká zpověď je skryta v básni Kocourek? Co pro dívku kocourek
znamenal? Jak překonává svůj smutek?
Miroslav Holub – básník a vědec (lékař, biolog), člen skupiny
Května, významný představitel tzv. „poezie všedního dne“.
60
Achilles a želva – básnická sbírka reprezentující poetiku poezie
všedního dne, zachycuje současnost jako svět všední práce konkrétních
jedinců, oslava lidské práce a obyčejných lidí, kteří jsou tvůrci historie.
Úkol k textu
Panoráma Prahy – báseň ze sbírky Achilles a želva, Čítanka IV, strana
128
Přečtěte si báseň a vyhledejte základní rysy poezie všedního dne. Kdo je
tvůrcem hodnot, které nás obklopují? Najděte personifikaci! Proč ji
autor používá?
Oldřich Mikulášek – básník, redaktor, publicista, člen brněnské
skupiny Host do domu
Divoké kačeny (1955) – básnická sbírka je naplněna optimismem a
oslavou života.
Tráva – báseň
Šokovaná růže – básnická sbírka z roku 1969. Nesouhlas autora
s invazí sovětských vojsk do naší republiky. Verše jsou nostalgické,
vyjadřují vzdor. Občanská lyrika hájící právo národa na svobodu.
Tehdy – báseň vznikla 21. srpna 1968
Úkol k textu
Přečtěte si v Čítance IV na straně 131 báseň Tráva. Čeho je symbolem?
Kterými uměleckými prostředky autor dociluje naléhavosti své
výpovědi? Vyhledejte vliv lidové písně.
Báseň Tehdy najdete na straně 133.
Vyhledejte znaky dobové aktuálnosti. Vysvětlete význam opakované
výzvy! Jaká je pointa básně?
Jan Skácel – básník brněnské skupiny Host do domu, autor veršů pro
děti, jeden z nejvýznamnějších českých básníků
Autorova poezie se opírá o lidskou moudrost, lásku, motivy domova a
přírody.
Hodina mezi psem a vlkem – básnická sbírka
Smuténka – básnická sbírka
Úkol k zamyšlení
Přečtěte si báseň Tráva jako my. Je v Čítance IV na straně 135. Čím se
liší Skácelova báseň od Mikuláškovy básně Tráva?
61
Básně ze sbírky Smuténka najdete na straně 135. Co mají obě ukázky
společného? Jaké hodnoty v nich dominují? Co asi znamená titulní
slovo smuténka?
Václav Hrabě –básník a hudebník, který byl spojen s hudbou (jazz).
Byl velmi ovlivněn americkou beat generation. Vystupoval v Redutě,
Olympiku a jiných klubech, kde recitoval své verše. Básnické sbírky
vyšly až po autorově smrti.
Úkol k zamyšlení
Zopakujte si znaky typické pro uměleckou skupinu beat generation!!
Blues pro bláznivou holku (1990) je definitivní podoba původní
sbírky Stop-time. Jde o českou obdobu beatnické poezie.
3. Báseň Prolog z výše uvedené sbírky nalistujte v Čítance IV, strana
141.
Komu autor své verše věnuje? S kým sympatizuje? Jakou formu báseň
má?
4. Přečtěte si báseň Variace na renesanční téma, strana 142.
O jaký typ poezie se jedná? Znáte její hudební podobu? Kdo ji
zhudebnil?
František Hrubín (1910 – 1971)
Úkol k zamyšlení
Zopakujte si Hrubínovu tvorbu let 30. Jaký typ poezie u něj v tomto
období převažuje?
Hirošima (1948)– lyrickoepická báseň, která reagovala na svržení
atomové bomby na japonské město. Literární kritika dílo odsoudila.
Můj zpěv – básnická sbírka, inspirací je mu jihočeská krajina, domov,
je projevem životní moudrosti a zkušenosti. Známou básní je Zpěv lásky
k životu.
Romance pro křídlovku – básnická poéma (lyricko-epická skladba),
která líčí básníkovo mládí v jižních Čechách. Vypravěčem je sám autor.
Vzpomíná na prvotní milostné vzplanutí k Terině. Jejich láska je však
ukončena odjezdem kolotočářů. Terina za krátký čas zemřela. František
se do dozvídá od Viktora, který chtěl kdysi jejich lásku zničit.
62
6. V Čítance IV na straně 97 najdete ukázku ze skladby Hirošima.
Všimněte si, ve kterém roce byla napsána. Literární kritika ji odsoudila.
Proč?
7. Zpěv lásky k životu je na straně 98.
Jaké je základní téma básně? Jak básník překonává úzkost ze smrti? Co
si uvědomuje? Co vše básník opustí, až zemře? Najděte apostrofu,
metaforu, metonymii, personifikaci, epiteton.
8. Ukázka z poémy Romance pro křídlovku nalistujte v Čítance IV na
straně 100. Seznamte se s obsahem skladby. Objevuje se zde dvojí
podoba lásky, dvojí podoba smrti – vysvětlete. Jakou má skladba
kompozici? Vysvětlete titul díla! Proč má skladba v názvu romance, když
má baladický charakter?
9. Znáte Hrubínovu tvorbu pro děti? Uveďte některý titul!
10. Má některé z děl filmovou podobu?
Jaroslav Seifert – tvorba 50. let
Úkol k zamyšlení
Zopakujte si Seifertovu tvorbu v období 20. a 30. let a v letech okupace!!
Kterými uměleckými směry byla jeho tvorba ovlivněna? Jakým
tématům se básník věnoval? Jakou volí formu veršů?
V 50. letech píše J. Seifert tyto sbírky:
Píseň o Viktorce – teskně laděná sbírka, v níž je tragika literární
postavy Viktorky (povídka Babička) spojována s těžkým životem Boženy
Němcové. Obsahuje nejkrásnější verše milostné poezie.
Maminka – intimní lyrika věnovaná oslavě domova, vzpomínkám na
dětství. Evokace obrazu maminky, ženy upracované, prosté a obětavé,
která je pro básníka ztělesněním bezpečí, dětství a domova.
Šel malíř chudě do světa – sbírka inspirována kresbami M. Alše a
českou krajinou.
Chlapec a hvězdy – sbírka je inspirována obrazy J. Mánesa.
11. Přečtěte si báseň 1 a 4 ze sbírky Píseň o Viktorce, Čítanka IV, strana
86. Které typické motivy a základní lidské vztahy skladba obsahuje?
Ve které další sbírce se autor inspiruje postavou B. Němcové? Proč
sbírka Píseň o Viktorce byla literární kritikou odsouzena? V čem
63
neodpovídala dobovému vkusu a požadavkům na cíle a funkci
literatury?
12. Ukázka ze Sbírky Maminka je na straně 88. Báseň se jmenuje
Večerní píseň. Jak básník vzpomíná na maminku? Co je s ní spjato?
Který z českých básníků vyjádřil podobný citový vztah k matce?
Shrnutí: Seifertova poezie 50. let je typická svou pravidelnou formou
rýmovaného verše. Motivem je láska k ženě, vztah k přírodě, k domovu
a jeho krásám, vzpomínky na šťastné dětství.
Kontrolní otázky:
1. Na které vývojové etapy dělíme českou literaturu po roce 1945?
2. Kteří z básníků reagují na konec války a osvobození? Ve kterých
sbírkách?
3. Jakou „únikovou“ tématiku volí někteří autoři v 50. letech? Které
Seifertovy sbírky vznikají v tomto období a jaké mají téma a formu?
4. Které autory řadíme ke Skupině 42? Jaké poezii se věnují?
5. Kdy vzniká časopis Květen? Koho sdružuje?
6. Co rozumíme pod pojmem „poezie všedního dne“?
7. Kdo je autorem díla Romance pro křídlovku? Jakou má formu?
8. Do které umělecké skupiny řadíme J. Skácela a O. Mikuláška?
9. Který z českých básníků byl ovlivněn hnutím beat generation? Které
sbírky znáte?
10. Kdo napsal báseň Stříhali dohola malého chlapečka? Ze které sbírky
pochází? Kdo báseň zhudebnil?
7.2 Próza v letech 1945 – 70. léta
A) Zachycení válečných prožitků (J. Fučík, J. Drda aj.)
B) Budovatelský (výrobní) román (V. Řezáč, B. Říha)
C) Historický román (V. Neff, J. Šotola, M. V. Kratochvíl)
D) Psychologický román
E) Reportážní próza (M. Majerová, M. Pujmanová, I. Olbracht, J.
Glazarová)
A) Válečná próza
První vlna válečné prózy (beletrie, literatura faktu, dokument, reportáž)
– snaha podat očité svědectví o době
Julius Fučík (1903 – 1943) – novinář, literární kritik, člen
komunistické strany, v době protektorátu zatčen pro ilegální činnost
v komunistických organizacích, v roce 1943 nacisty popraven.
Autor jedné z nejdiskutovanějších próz - Reportáže psaná na
oprátce (1945). Byla sestavená z motáků, které posílal Fučík po svém
64
zatčení nacisty z pankrácké věznice. Kniha vyšla na podzim roku 1945
„zásluhou“ Gusty Fučíkové. Stala se okamžitě modlou komunistické
ideologie a J. Fučík byl chápán jako hrdina a legenda. Teprve v roce
1989 vyšla reportáž (32. vydání) v úplném znění bez cenzurních zásahů.
Z motáků, které nebyly nikdy publikovány, bylo zcela jasné, že zradil své
„spolubojovníky“ a udáváním oddaloval svoji smrt. Potvrdila se tak
myšlenka, že celá reportáž není autentickou výpovědí, ale uměle
sestavený text, který měl zcela záměrně z Fučíka vytvořit kult hrdiny,
komunisty a výborně se hodil k ideologické výchově.
Pro zájemce
Ukázka je v Čítance IV na straně 157. V úvodu úryvku si přečtěte, co je
obsahem knihy. Co je to reportáž a jaké má znaky?
Jan Drda – Němá barikáda (1946) soubor 11 povídek zachycující
dobu okupace, heydrichiády (1942), Květnové povstání, osvobození
republiky. Hrdiny jsou obyčejní lidé (nehrdinští hrdinové), kteří v mezní
situaci se odhodlají k hrdinskému činu Vyšší princip, Hlídač dynamitu,
Němá barikáda)
Korespondenční úkol 7.2 kapitoly
1. Ukázka z povídky Vyšší princip je v Čítance na straně 155. Seznamte
se s obsahem povídky! Znáte ji z filmového zpracování? Charakterizujte
profesora latiny, proč mu studenti říkají Vyšší princip? V čem spočívá
jeho hrdinství? Jaký vztah měli studenti na začátku ke svému
profesorovi a jak se tento vztah změnil?
Druhá vlna válečné prózy – 50. a 60. léta – psychologická analýza
hrdinů, v popředí subjektivní zážitky člověka ve vztahu k dané době,
nikoli už snaha zachytit události v širších souvislostech.
V tomto období vzniká novela Jana Otčenáška Romeo a Julie a
tma. Odehrává se v období heydrichiády, vypráví o tragické lásce mezi
Pavlem a židovskou dívkou Ester.
2. V Čítance IV na straně 163 se seznamte s obsahem díla. Zamyslete se
nad názvem novely. Co symbolizuje tma? U kterých autorů se
setkáváme s motivem tragické lásky? V čem je nadčasovost díla? Proti
čemu autor protestuje? Viděli jste filmové zpracování?
65
Arnošt Lustig – autor próz s židovskou tématikou, autor sám je
židovského původu, vychází z vlastních zážitků z Terezína, Osvětimi,
Buchenwaldu. Roku 1945 utekl z transportu smrti. Po roce 1968
emigroval do USA.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – novela inspirovaná
skutečnými událostmi roku 1943. Bohatá skupina Židů má být za peníze
vyměněna za německé důstojníky. Jeden z boháčů (pan Cohen) si
vymíní, že mezi sebe vezme krásnou polskou herečku a tanečnici
Kateřinu, aby ji uchránil před smrtí v koncentráku. Ze strany Němců jde
o podvod. Poté, co získají peníze, jdou všichni do plynové komory.
Kateřina se vzepře, vytrhne vojákovi zbraň z ruky a zastřelí jeho i
dalšího vojáka. Její symbolické gesto je v protikladu s odevzdaností a
pasivitou ostatních.
Nemilovaná (Z deníku Perly Sch.) – novela nás zavádí do terezínského
ghetta
Noc a naděje – kniha povídek
Démanty noci – kniha povídek
Pro zájemce
V Čítance najdete na straně 160 ukázku z románu Modlitba pro
Kateřinu Horovitzovou.
Společné rysy Lustigových knih:Hlavními postavami jsou často děti a
starci, lidé povahou nehrdinští, „obyčejní“, všechny jsou ovlivněny
drastickými zážitky z koncentračních táborů, jsou uměleckým
svědectvím o osudech Židů za války, v centru pozornosti autora jsou
krajní životní situace, ve kterých jde hrdinům o život, ale dokáží se vždy
správně rozhodnout, projevit svou statečnost, vzepřít se.
Ladislav Fuks – prozaik, autor psychologických a válečných próz
(židovská tématika)
Novely a romány se snaží zachytit lidskou psychiku, hlavními hrdiny
jsou lidé nějak psychicky narušení (schizofrenie, fóbie, bestiální
zabijáctví apod.). Klíčovými tématy jsou strach, úzkost, obavy z blížícího
se nebezpečí.
Pan Theodor Mundstock – román zachycuje dobu protektorátu,
hlavní postavou je osamělý Žid, který očekává transport do
koncentračního tábora. Plánovitě a detailně se na pobyt v koncentráku
připravuje jak po stránce duševní (promýšlí různé situace, do kterých by
se mohl dostat), tak po stránce fyzické (nošení těžkých břemen, náročná
fyzická práce, spaní na pryčně). Mundstockovo úsilí vyznívá tragicky a
zároveň groteskně. Je absurdní, stejně jako doba, která degraduje
člověka. Člověk je bezbranný proti násilí, fašismu a válce. Veškeré
snažení pana Mundstocka je marné. Zahyne pod koly německého auta
na cestě ke shromaždišti do koncentračního tábora.
66
Spalovač mrtvol – novela s prvky hororu, dílo zfilmováno režisérem
J. Herzem, hlavní roli ztvárnil R. Hrušínský.
3. V Čítance IV si přečtěte ukázku na straně 164. Jakým způsobem se
snaží pan Mundstock připravit na pobyt v koncentračním táboře? V čem
je její tragická grotesknost?
Na straně 166 se seznamte s obsahem knihy Spalovač mrtvol. Kdo je
hlavním hrdinou, jakou má profesi? Proč fyzicky likviduje členy své
rodiny? Všimněte si, které motivy a symboly naznačují blížící se
tragickou situaci (vražda manželky). Jaké varování je obsaženo v díle?
Před čím autor varuje?
Bohumil Hrabal – (viz dále) je autorem novely Ostře sledované
vlaky (1965). Próza s výjimečně souvislým dějem nás zavádí na
železniční stanici konce 2. světové války. Hlavním hrdinou je mladík
Miloš Hrma mající velké komplexy v erotické oblasti. Projevy války a
okupace jsou zatlačeny dopozadí. Jakmile se Miloš svých osobních
problémů zbavuje, ztrácí veškeré zábrany a je ochoten se zapojit do
sabotážní akce, při níž přichází o život.
4. Ukázka z novely je v Čítance IV, strana 179.
Proč je povídka psána v ich-formě? Čeho tím autor dociluje? Která pasáž
nese lyrické prvky? Kde najdeme motiv ubíhajícího času a blížící se
smrti? Všimněte si dlouhých souvětí v souvislosti s přípravou sabotážní
akce. Čeho tím autor dociluje?
Jak rozumíte spojení „ostře sledované vlaky“?
Josef Škvorecký – (viz dál) píše v roce 1949 román Zbabělci. Vydán
byl v roce 1958, ale bezprostředně poté zakázán.
Autobiografický román se odehrává v posledních dnech války (květen
1945) ve městě Kostelci (autorovo rodiště Náchod). Hlavní postavou je
Dany Smiřický, který je vypravěčem příběhu. Dany je normální chlapec,
zajímá ho jazzová hudba, dobývá dívčí srdce, má smysl pro humor. Do
bojů s Němci je vtažen nevědomky (podílí se např. na likvidaci
německého tanku), není to uvědomělý boj. Pohled mladých odhaluje
směšnost a zbabělost měšťáků, kteří jsou loajální za každého režimu.
Osvobození Kostelce je vylíčeno nepateticky záměrně zcela subjektivně.
Román byl velmi brzy stažen z prodeje. Co se literární kritice na románu
nelíbilo?
-
67
hlavní postavou není uvědomělý hrdina (srovnejte s hrdiny
Drdovy Němé barikády)
zobrazení různých podob hrdinství, nemusí vždy souviset
s uvědomělým vlastenectvím
kritika pokrytectví a loajality občanů maloměsta, kteří „převlékají
kabát“
chyběla idealizace sovětských osvoboditelů (reálné zobrazení)
5. Ukázka z románu se nachází v Čítance IV na straně 174.
Co demonstruje název románu? Co Danny obdivuje a čím pohrdá? Co
nového přináší Škvoreckého próza do zobrazení války a okupace?
Charakterizujte jazyk literárního díla – převážně v dialozích. Ze kterých
stylových rovin autor vychází?
3. vlna válečné prózy – 70. léta
Ota Pavel, vl. jménem Ota Popper, (1930 – 1973) – prozaik a novinář,
jeho otec byl Žid, což výrazně ovlivnilo jeho život. Po válce pracuje jako
redaktor sportovního tisku → reportáže ze sportovního prostředí –
Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohádka o Raškovi
atd. V roce 1964 onemocněl těžkou duševní chorobou, poté píše svoje
nejlepší povídky s autobiografickými prvky.
Povídková tvorba:
Smrt krásných srnců – knížka povídek, děj nás zavádí k řece
Berounce, na Křivoklátsko, kde trávil Pavel se svými rodiči a bratry
prázdniny u strýce Proška. Výraznou postavou je autorův otec Leo,
obchodní cestující, renesanční člověk. Povídky jsou řazeny téměř
chronologicky, děj se odehrává od 30. let do let 60. V období
protektorátu jsou autorův otec i bratři kvůli židovskému původu
transportováni do koncentračního tábora. Jazyk je lyrizovaný a
poetický.
Jak jsem potkal ryby – kniha povídek, v centru pozornosti je příroda
v okolí Berounky a Buštěhradu, láska autora k rybaření a řece. Příroda
zde není pouhou kulisou, je spolutvůrcem povídky, dalo by se říci, že
hlavním protagonistou.
Úkol k textu
Ukázka v Čítance IV na straně 167.
Všimněte si, jak je autorovo vyprávění prosté a hluboce lidské. Čím je
typický autorův jazyk?
68
B) Budovatelský (výrobní román) – navazuje na meziválečný
román z městského a venkovského prostředí. Je pro něj typický
podrobný popis pracovního prostředí, řešení konkrétních výrobních
problémů, schematická charakteristika postav. Na jedné straně zde
vystupují zastánci správné politické linie, tedy linie KSČ, jde vždy o
mravního a pozitivního hrdinu a na straně druhé je to zastánce
opačných názorů, padouch a postrach společnosti – jsou zde tedy
kladné postavy politických pracovníků a dělnických hrdinů, záporné
postavy kulaků, rozkolísané postavy intelektuálů. Objevují se motivy
třídních srážek, sabotáží a jejich odhalování, témata osidlování
pohraničí, budování socialistického průmyslu, združstevňování vesnice
apod.
Románů tohoto typu bylo napsáno na přelomu 40. a 50. let velké
množství. V. Řezáč – Nástup, Bitva, B. Říha – Země dokořán
C) Historická próza
Cílem historických románů již není pouze „objektivní“ obraz dějin,
nýbrž hledání paralely se současností. Tématy jsou morálka, moc,
svědomí. Tato a podobná témata zpracovávala i současná próza. Autoři
volí tématiku předhusitských Čech, či období baroka.
Václav Kaplický je autorem románu Kladivo na čarodějnice. Líčí
čarodějnické procesy, které se odehrávaly na Šumperku v období 17.
století. Už slovo procesy evokovaly ve čtenáři ovzduší strachu a
beznaděje na počátku 50. let. Román byl chápán jako aktuální obraz
doby. Zfilmováno O. Vávrou v roce 1969.
František Kožík – autor historických biografií (životopisné romány) o
vynikajících postavách našich i světových dějin.
Po zarostlém chodníčku – román pojednávající o L. Janáčkovi
Vladimír Neff – romanopisec, scénárista, otec spisovatele Ondřeje
Neffa, autor pentalogie o vzestupu a pádu dvou pražských měšťanských
rodin Bornů a Nedobylů. Zachycuje období od 50. let 19. století do roku
1945.
Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova,
Královský vozataj
Pro zájemce
Ukázka z tvorby V. Neffa se nachází v Čítance, strana 170.
Jiří Šotola – básník, prozaik, dramatik, autor historických románů, jež
jsou polemikou s jiráskovským pojetím dějin (hybateli dějin je lid).
V centru Šotolovy pozornosti je drobný člověk drcený soukolím dějin,
tlak mocných, náboženský fanatismus.
Tovaryšstvo Ježíšovo – román z doby pobělohorské rekatolizace
69
Vladimír Körner – prozaik a filmový scénárista, jedna
z nejvýznamnějších osobností naší literatury. K historické próze autor
přistupuje netradičně, kombinuje prvky psychologické, historické a
baladické. Zachycuje existenciální (mezní) situace člověka, v nichž je
ničen dějinnými událostmi, je proti nim bezbranný – opět konfrontace
s dneškem. Jedním z nejznámějších je román
Adelheid – děj se odehrává těsně po 2. světové válce
v severomoravském pohraničí. Tam přijíždí poručík v záloze, bývalý
příslušník anglického letectva, jehož úkolem je sepsat majetek zdejšího
nacisty. Na výpomoc dostane dceru tohoto nacisty Adelheid. Mezi
oběma vznikne intimní vztah, který skončí sebevraždou dívky. Autor
chce zachytil jedince, který je konfrontovaný se zlem války a jeho
důsledky, zobrazuje český a německý živel a jejich střetávání se,
pochmurnost doby, kde není „ani lásky, ani smíření“.
7.3 Dramatická tvorba v letech 1945 – 70. léta
Rok 1948 byl zlomovým rokem i pro české divadlo a české drama.
Znamenalo počátek úpadku. V dramatu první poloviny 50. let se
prosazuje metoda socialistického realismu. Vznikají hry vracející se ke
druhé světové válce, do dělnické historie. Aktuální bylo především
budovatelské drama, v němž se objevuje venkovské prostředí a téma
kolektivizace vesnice.
Drama v období druhé poloviny 50. let a 60. let díky politickému
uvolnění tvoří zlatou kapitolu českého dramatu. Rozkvět zaznamenává
film a divadla malých forem (studiové scény) - Praha, Brno, Liberec
atd. Zde se představila řada vynikajících režisérů, autorů her a herců.
Divadlo malé formy = zpočátku poloprofesionální divadlo, obsahující
prvky studentské recese, romantiky a siláctví, využívá různé dramatické
formy – od klasických až po různá pásma, kabaretní a šantánové složky,
hudbu (jazz, šanson), tanec, poezii i grotesku. Jde o divadlo autorské.
Které divadelní scény a které významné osobnosti můžete jmenovat?
Divadlo Na zábradlí
Na této scéně se rodí tzv. text-appealový typ divadla. U jeho zrodu stáli
Jiří Suchý a Ivan Vyskočil. Tatáž dvojice patří k zakladatelům divadla
Reduta.
Text-appeal = autorem termínu je I. Vyskočil, je typický pro divadla
malých forem, je to takový způsob divadla, které vzniká přímo před
divákem a zároveň s divákem. Je smazán rozdíl mezi jevištěm a
hledištěm. S divákem herec komunikuje, oslovuje ho. Je to autorská
forma divadelního představení.
70
Semafor – hudebně zábavné divadlo založil roku 1959 J. Suchý. Název
vznikl jako zkratka sousloví Sedm Malých Forem (hudební komedie,
filmové produkce, jazzové koncerty, poezie, pantomima, atd.) Nakonec
největší úspěch zaznamenala forma hudební komedie – Semafor se stal
scénou herecké a písničkářské dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Od roku
1967 v divadle působí taky autorská a herecká dvojice Jiří Grossmann a
Miloslav Šimek. Po tragickém úmrtí J. Grossmanna a J. Šlitra přicházejí
do divadla další významné osobnosti (P. Nárožný, J. Dvořák, M.
Horníček aj.). Současnou partnerkou J. Suchého je J. Molavcová.
Nejvýznamnější inscenace:
Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl- tangl, parafráze
několika balad Erbenovy Kytice.
Úkol k zamyšlení
Víte, které Erbenovy balady J. Suchý pro divadlo upravil? Co rozumíme
pod pojmem parafráze?
Úkol k textu
Ukázka z divadelní hry Jonáš a tingl-tangl najdete v Čítance IV na
straně 209.
Na čem je založen humor S+Š? Na kterou meziválečnou avantgardní
scénu autoři navazují? Proč divadlo mělo a má ohlas mezi diváky?
Jiří Suchý je nejen ředitel divadla, herec, autor divadelních her, ale
taktéž básník a autor písňových textů. Ty publikoval pod názvy Klokočí
(sbírka písní), Med ve vlasech (soubor próz a veršů), Kolik očí má den
(sbírka básní).
1. Přečtěte si ukázky z písňové tvorby Divadla Semafor. Jsou v Čítance,
strana 152, a to Pramínek vlasů a Tulipán.
Proč si písně Semaforu získali široký ohlas mezi diváky a posluchači?
Proti čemu autor varuje v básni Tulipán? Co symbolizuje květina?
Charakterizujte jazyk básní.
2. Kteří známí herci a zpěváci hráli v divadle Semafor?
Divadlo Járy Cimrmana – založeno roku 1967 Z. Svěrákem, L.
Smoljakem, J. Šebánkem a K. Velebným. I po listopadu 1989 má své
stálé příznivce. Co je příčinou jeho obliby?
-
dokonalá mystifikace osobnosti Járy Cimrmana
hry mají podobu studentské recese, hry s „nesmyslem“
inteligentní humor
civilní způsob hereckého podání, někdy až neprofesionální
ztvárnění postav
improvizace, parodie
71
Nejznámější hry: Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince,
Vražda v salonním coupé, Dlouhý, široký a krátkozraký, Posel
z Liptákova, Dobytí severního pólu, Švestka atd.
Z. Svěrák je velmi úspěšný scénárista. Možná budete znát filmy Obecná
škola, Jízda nebo Kolja. Za posledně jmenovaný snímek získal
amerického Oskara.
Víte, který z českých filmů získal totéž ocenění?
Divadlo na provázku
Jde o brněnskou scénu, která vznikla roku 1967. Mezi nejpopulárnější
osobnosti patřili B. Polívka, M. Donutil, J. Pecha, I. Bittová. V tomto
divadle působil taktéž dramatik M. Uhde. Nejznámější hrou je Balada
pro banditu.
Úkol k zamyšlení
Vzpomenete si, které literární dílo mu bylo předlohou k této adaptaci?
Můžete jmenovat některou ze slavných her, ve kterých hrál B. Polívka?
Ha-Divadlo
Vzniklo roku 1974 v Prostějově, od roku 1980 působí divadelní soubor
v Brně. Nejvýraznější osobností byl dramatik Arnošt Goldflam.
Víte, jak se jmenuje Goldflamův pořad v ČT? Viděli jste jej někdy?
Studio Y
Divadelní soubor vznikl v Liberci, od roku 1978 působí v Praze.
Významným režisérem a dramatikem je Jan Schmidt.
Sklep
Vzniklo na konci 70. let, přitahovalo především mladé diváky, a to
osobitou poetikou a experimentováním . Hlavními protagonisty byli M.
Šteindler, D. Vávra, T. Hanák aj.
Víte, kterou divácky velmi oblíbenou komedii Šteindler režíroval?
V tomto období dochází k rozkvětu absurdního dramatu. Jeho
nejvýznamnějším představitelem byl dramatik V. Havel (viz další
kapitola).
Další významné osobnosti divadelní tvorby: O. Daněk, J. Šotola, F.
Pavlíček aj. (viz další kapitola)
7.4 Česká literatura 70. a 80. let
Rok 1968 – okupace Československa jsou zlomovým datem v životě
naší země a literatury. Dochází k návratu totalitního režimu, jehož
72
jedinou ideologií a filozofií je marxismus-leninismus. Dochází k druhé
vlně emigrace. Pod tlakem doby se česká literatura rozbíhá trojkolejně.
Rozlišujeme tyto proudy:
A) literatura oficiální
B) literatura samizdatová
C) literatura exilová
A) Oficiální literatura
Co je typické pro oficiální literaturu? Je označována jako
„normalizační“. Je poplatná vládnoucí ideologii, značně schematická, je
podřízena programům sjezdů KSČ a sjezdů čs. spisovatelů. Před každým
autorem stálo dilema: buď se vřadí do kontextu oficiální (socialistické)
literatury a bude moci bez problémů oficiálně publikovat, nebo se
postaví mimo a udrží si svou osobitost, ale za cenu psaní „do šuplíku“, či
vydávání svých děl v samizdatu nebo exilu.
Zaměříme se na autory, kteří se snažili vymanit z normalizačního
proudu a najít si svou vlastní uměleckou cestu a které řadíme mezi
nejlepší české spisovatele tohoto období.
Poezie:
Nejlepší básníci J. Seifert, J. Skácel, O. Mikulášek a další se dostávají až
na okraj oficiálního proudu. Jejich díla, pokud jsou oficiálně otištěna,
jsou vydávána s velkým časovým posunem a v minimálních nákladech.
Jaroslav Seifert – tvorba konce 60. let do let 80.
Básníkova poezie se radikálně proměňuje. Vlivem těžké nemoci i
politickým tlakem (1968) píše reflexivní poezii.
Halleyova kometa
Odlévání zvonů
Morový sloup – jedna ze zakázaných sbírek, která nejdříve kolovala
v samizdatu, je reakcí autora na události srpna roku 1968, nesouhlas
s komunistickým režimem a okupací, účtování a loučení se životem,
vzpomínky na přátele (Halas, Holan). Symbolický význam titulu
(morový sloupu jako prosba lidí za odvrácení moru) – umělecké dílo
jako prosba za odvrácení totality a úpadku, který ohrožuje život jedince i
národa. Vliv existencialismu. Verše jsou psány volným veršem.
Býti básníkem – poslední sbírka, lyrika intimní a reflexivní,
vzpomínky na minulost, rekapitulace života a smíření s blížící se smrtí,
prozaizovaný verš.
73
Všecky krásy světa – prozaická vzpomínková kniha, úvahy a příběhy
ze života, svědectví o vývoji české kultury. Název podle básně se sbírky
Samá láska.
1. V Čítance IV na straně 89 a 90 si přečtěte básně ze sbírky Morový
sloup.
První báseň – Nad čím se autor zamýšlí? Jak hodnotí svůj život?
Druhá báseň – Který motiv tvoří dominantu básně?
2. Ze sbírky Býti básníkem si přečtěte stejnojmennou báseň. Jak autor
naznačuje svou cestu k poezii?
Shrnutí: Seifertova poezie od konce 60. let se tématicky mění. Jde o
úvahy nad životem, bilancování, intimní osobní vyznání, pocit strachu a
úzkosti z totalitní moci, hořké životní zkušenosti. Forma verše je volná,
hovoříme o prozaizaci verše.
Úkol k zamyšlení
Srovnejte Seifertovu poezii 50. a 60. let po stránce obsahové a formální.
V čem spočívá zásadní rozdíl?
Během 70. let vstupuje do literatury mladá generace básníků, která je
někdy označována jako sýsovsko-žáčkovská. Mezi nejznámější osobnosti
patří Karel Sýs, Jiří Žáček, Petr Skarlant aj.
Jiří Žáček – básník, pro nějž je typická hravost, vtip, humor, fantazie.
Verše jsou zpěvné a melodické. Čtenářsky velmi oblíbený. Mimojiné se
věnuje i tvorbě pro děti (Aprílová škola, Slabikář).
Ráno modřejší večera – prvotina
Anonymní múza
Okurková sezóna
Část pro zájemce
Ukázky z tvorby J. Žáčka najdete v Čítance IV na straně 143 - 145 .
Próza
Českému čtenáři byla dostupná většinou jen próza vydávána oficiálně,
mezi ta kvalitní díla řadíme prózy B. Hrabala, V. Párala, L. Fukse, J.
Šotoly, V. Körnera, O. Pavla aj. Z hlediska tematického můžeme hovořit
o románech historických, venkovských, vědeckofantastických, o próze ze
současnosti, o literatuře faktu. Objevují se témata z různých prostředí a
každodenní praxe.
74
Významné osobnosti:
Bohumil Hrabal (1914 – 1997) – prozaik světové úrovně, vstupuje do
literatury v 50. letech, publikoval částečně oficiálně, částečně
v samizdatu nebo v cizině. Vystřídal různá zaměstnání (dělník, výpravčí,
balič starého papíru, kulisák). V jeho tvorbě najdeme zážitky z dětství,
období války, znalost života prostých lidí.
Tvorba:
Poupata – prózy z let 1938 – 1952, celý náklad byl však sešrotován
Perlička na dně – knížka povídek, která autorovi zajistila ohlas u
čtenářů.
Pábitelé – knížka povídek, hlavními postavami jsou tzv. pábitelé – lidé,
kteří rádi mluví a vyprávěním baví ostatní, jsou opravdoví, mají dobré
jádro. Vše dělají s láskou, spontánně, touží po poznání, jsou schopni se
nadchnout pro jakoukoli činnost.
Taneční hodiny pro starší a pokročilé – literární experiment, celý
text se skládá z jediné věty. Jde o „nekonečnou“ promluvu ševce Pepina,
který vypráví o svém životě a životních zážitcích.
Vrchol tvorby spadá do 70. let
Obsluhoval jsem anglického krále – román (vydán nejdříve roku
1974 v nakladatelství Edice Petlice, poté v Kolíně nad Rýnem roku 1980,
v ČSR až roku 1989)
Úkol k textu
V Čítance IV na straně 181 se seznamte s obsahem románu.
Slavnosti sněženek – knížka povídek čerpající ze života obyvatel
chatové oblasti Kersko.
Postřižiny – román, první část triptychu Městečko u vody.
Vzpomínková próza z autorova dětství v Nymburce. V popředí stojí
Francin, autorův otec, který pracuje jako správce pivovaru, strýc Pepin,
pábitel, vypravěč historek, (přijel na 14denní návštěvu a zůstal natrvalo)
a okouzlující maminka Maryška, vypravěčka volně navazujících epizod.
Ústřední motiv(viz titul) je vyjádřením zkracování času a vzdáleností,
konec starých idylických časů.
3. Ukázka strana 180 obsahuje úryvek z románu Postřižiny. Kdo je
hlavním protagonistou ukázky? Uveďte charakteristické prvky mluvené
řeči v promluvě Pepina. Které charakteristické vlastnosti pábitelů má
tato postava?
Příliš hlučná samota – hlavní postavou starý balič papíru Haňťa,
který přichází do styku s literaturou, která má být likvidována, jakoby
75
proti své vůli se stává vzdělaným. Medituje o životě a jeho smyslu. Kniha
má autobiografické prvky. Text má charakter básnické zpovědi, dějovost
je potlačena do pozadí a vystupuje do popředí obraz nešťastného
člověka.
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965) – knížka
povídek z prostředí kladenských hutí, kde autor v 50. letech pracoval.
Bohumil Hrabal o své knize napsal: „Inzerát na dům, ve kterém už
nechci bydlet, je konstatováním jisté situace, která se nazývá „obdobím
kultu osobnosti“. Mýlil by se každý, kdo by v téhle knížce hledal jen
odsouzení a palec dolů. Žil jsem tenkrát s lidmi, kteří vycítili nebo
věděli, že každá doba už má ve svém břiše dítě, ve které lze jen doufat,
ale kterým a se kterým už lze žít. Byli to lidé, kteří se neodcizili
základnímu domovnímu řádu lidského bydlení a kteří byli hrdiny už
tím, že nazývali věci a události správnými jmény a znaky. Proto je tento
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, nejen součástí mého vývoje,
ale součástí vývoje společnosti, ve které žiji a která zrovna tak jako já si
přeje bydlet v domech, ve kterých může kralovat bílý humor a láska a
naděje …“
Co má autor na mysli, když hovoří o domu, ve kterém už nechce bydlet?
Úkol k zamyšlení
O B. Hrabalovi jsme se zmiňovali v souvislosti s tematikou války.
Jak se jmenuje próza, která zachycuje období okupace? Kdo novelu
zfilmoval? Jaké ocenění film získal?
Shrnutí – charakteristické rysy Hrabalových próz:
- Většina děl nemá souvislý děj (bezsyžetová), jde o tok
jednotlivých příběhů někdy spolu nesouvisejících – tzv. metoda
koláže
- Zájem o lidi z periférie (pražská Libeň)
- Objevuje se černý humor, groteskní situace
- Hovorový jazyk, obecná čeština, mnohdy drsné obrazy
Filmové adaptace – většinu knih režíroval Jiří Menzel, jemu se podařilo
nejlépe vystihnou poetiku Hrabalových próz.
Ostře sledované vlaky
Skřivánci na niti – podle knihy Inzerát na dům, ve kterém už nechci
bydlet
Postřižiny
Slavnosti sněženek
Hrabalovy knihy byly přeloženy do 28 jazyků!!!
76
Vladimír Páral (1932) – prozaik, původním povoláním chemický
inženýr, proto prostředí severočeských chemiček je mu největším
zdrojem inspirace. Byl spolu se spisovatelem J. Švejdou řazen do tzv.
severočeské literární školy.
Tvorba:
a) Pětidílný cyklus novel a románů je označován jako tzv. černá
pentalogie (60. léta) = autor kritizuje zmechanizovaný moderní způsob
života v konzumní společnosti, honbu za kariérou, majetkem a mocí, jde
o kritiku promarněného života
Veletrh splněných přání
Soukromá vichřice
Katapult
Milenci a vrazi
Profesionální žena
b) V 70. letech píše Páral další řadu románů označovanou jako tzv. bílá
série. V normalizační době se stává nejčtenějším autorem, bylo tomu tak
proto, že obraz životního stereotypu nebyl v rozporu s oficiálními
kritérii, které byly na literaturu kladeny.
V roce 1973 vzniká jeden z nejznámějších románů
Mladý muž a bílá velryba. Děj nás zavádí do chemické továrny, i zde
autor kritizuje životní vyprahlost, stereotyp a rezignovanost, ale hlavní
postava Břeťa Laboutka je mladý muž plný optimismu a touhy něčeho
v životě dosáhnout, chce ulovit svou „bílou velrybu“. Vidí smysl života
v práci, v plnohodnotném životě, který by byl naplněný láskou a radostí.
Při výrobě nového rozpouštědla se nadýchá jedovatých par a umírá.
Román má být jakousi poklonou mladickému elánu a práci a kritikou
lhostejnosti a vypočítavosti.
4. Všimněte si vyprávěcího stylu autora. Čím je typický? Vysvětlete titul
románu. Proč se B. Laboudka ve smrti usmíval? Ukázku najdete
v Čítance IV na straně 184.
c) 80. léta – romány s prvky sci-fi (parodie na konzumní způsob života)
Pokušení A-ZZ, Romeo a Julie 2300
Filmové adaptace: Mladý muž a bílá velryba (J. Jireš), Radost až do
rána (A. Kachlík), Milenci a vrazi (nejnovější filmové zpracování)
Do této kapitoly můžeme zařadit autory, o kterých jsme se již zmiňovali,
a to O. Pavla, L. Fukse aj.
77
B) samizdatová literatura
Velmi důležitou částí české literatury je literatura samizdatová. Vzniká –
stejně jako literatura oficiální – ve vlasti, ale nevychází zde tiskem. Šíří
se tajně v opisech (často strojopisných, v 10 – 20 exemplářích) zejména
prostřednictvím samizdatových edic. Zrod samizdatu je spjat se jménem
spisovatele Ludvíka Vaculíka, který založil roku 1972 edici Petlice, v níž
vycházely knihy, které byly odmítnuty v nakladatelstvích oficiálních.
Přehled samizdatových edicí:
Petlice – založeno 1972 L. Vaculíkem
Edice Expedice – svou činnost zahájila v pol. 70. let, orientovala se
především na esejistiku, politologii a filozofii
Česká expedice – roku 1978 založena básníkem J. Hořcem, byla zde
vydávána poezie a literární studie
Pražská imaginace – v pol. 80. let založena V. Kadlecem, který se
soustředil na vydávání děl B. Hrabala
Vycházely i strojopisné samizdatové časopisy – Spectrum, Zebra,
Vokno, Prostor aj.
C) exilová literatura
Tvoří velmi silný proud české literatury 70. a 80. let. Vzniká v cizině a
tam vychází tiskem, a to v exilových nakladatelstvích, která založili čeští
emigranti. Vycházela zde díla nejen exulantů samotných, ale i knihy
„domácích“ spisovatelů, kteří neměli jinou možnost publikace.
Podmínky exilové literatury byly lepší než podmínky spisovatelů, kteří
tvořili doma. Autoři tvořili bez cenzury, chyběl jim však kontakt
s českým diváckým prostředím. Náklady se pohybovaly kolem 1000
výtisků, ale do Čech se dostávala pouze malá část nákladu.
Přehled některých exilových nakladatelství:
Sixty-Eight Publishers – založeno v Torontu v Kanadě manžely Zdenou
Salivarovou a Josefem Škvoreckým. Toto nakladatelství vyniká nejen
kvalitou, ale i množstvím vydaných děl.
Rozmluvy – nakladatelství vzniká v Londýně.
Index – vznikl v Kolíně nad Rýnem.
Poezie mimo domov – založeno v Mnichově, orientuje se na exilovou
poezii.
Mimo těchto tří proudů se u nás vytvořil specifický okruh umělců, které
řadíme do tzv. undergroundu (především hudba).
78
Významné osobnosti samizdatové a exilové prózy
Josef Škvorecký (1924) – prozaik a nakladatel, od roku 1969
univerzitní profesor v Torontu.
Úkol k zamyšlení
Jak se jmenuje nakladatelství, které manželé Škvorečtí v Torontu
založili? Kterou prózu s tematikou války a protektorátu jsme již uváděli?
Jak ji hodnotila literární kritika?
Postavu Danyho Smiřického najdeme i v dalších prózách:
Tankový prapor – satirický román – groteska o poměrech
v československé armádě na počátku 50. let (autorovy zážitky ze
základní vojenské služby). Dany je velitelem tanku, příběhy jakoby
volně navazují (vojenský výcvik, zkoušky o Fučíkův odznak, armádní
soutěž tvořivosti. Důstojníci zobrazeni jako lidé hloupí, neschopní, tupí
a omezení. Situace v armádě je metaforou zotročení celé země
stalinismem, kde je vše založeno na lži a přetvářce. Scény založeny na
situační a jazykové komice. Jazyk – drsná vojenská mluva, množství
frází, obecná čeština, nářečí, vulgární slang mužstva.
Úkol k textu
Ukázka z Tankového praporu je v Čítance IV na straně 177.
Posuďte frázovité vyjadřování poručíka Prouzy. Jaký vztah mají vojáci
ke knihám určeným k četbě? Jak je reprodukována Fučíkova Reportáž
psaná na oprátce? Jakými prostředky dociluje autor jazykové komiky?
Prima sezóna – soubor šesti příběhů z doby autorova dospívání
(Dany), které jsou částečně autobiografické, odehrávají se v době války doporučuji všemu zájmu.
Příběh inženýra lidských duší – Dany jako profesor na torontské
univerzitě – snaha zachytit svět posrpnové emigrace, Dannyho
vzpomínky na léta okupace doma.
Sedmiramenný svícen – povídkový soubor s židovskou tématikou
Milan Kundera (1929) – prozaik, dramatik, básník, od roku 1975 žije
ve Francii. Považován za předního evropského spisovatele, v současné
době píše svá díla francouzsky.
Žert – román zařazený do období Československa v letech 1948 – 1965.
Hlavními postavami jsou Ludvík Jahn a Pavel Zemánek, seznámili se
spolu na vysoké škole. Ludvík musí s přičiněním Pavla odejít z VŠ, neboť
v žertu napsal své přítelkyni Markétě, věřící komunistce, na stranické
školení pohlednici s provokativním a ironickým textem: „Optimismus je
opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij.“ Text byl
79
vysokoškolskými funkcionáři vyložen jako akt neuvědomělosti a
nepřátelství. Po vyloučení ze studií je Ludvík odveden na vojnu k tzv.
černým baronům (oddíly politicky nespolehlivých). Po letech je
rehabilitován, odjíždí do rodného kraje, potkává se s P. Zemánkem.
Chce se mu pomstít (chce svést jeho ženu, rozbít manželství), tento
„žert“ mu však nevyšel, Zemánek nevěru vítá, má příležitost k rozvodu.
Kromě tohoto „žertu“ je v příběhu ještě několik epizodních žertů, které
končí stejně jako ten dominantní. Román je nejen dokumentem doby
50. let, ale i snahou zachytit drama lidského života.
Další romány vždy vyšly nejdříve ve francouzském jazyce, jsou to
například Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění a
Nesnesitelná lehkost bytí – filozofický román zachycuje období 60.
let, rok 1968 a dobu normalizace. Hlavními postavami jsou manželé
Tomáš a Tereza, malířka Sabina a vysokoškolský profesor Franc. Tomáš
je výborný pražský chirurg, který nemá nouzi o milenky, jednou z nich je
Sabina. Brzy poté, co se seznámí se servírkou Terezou, se s ní ožení.
Roku 1968 spolu odjíždí do Švýcarska. Po svém návratu do
Československa už nesmí vykonávat svou profesi, a tak se živí jako
umýváním oken. Protože se jim v Praze příliš nedaří, stěhují se na
venkov. Zde však zahynou při autonehodě. Také Sabina opouští zemi.
Odjíždí do Paříže a pak do USA. Román je zamyšlením nad hledáním
smyslu lidského života, nad jeho naplněním a realizací. Autor se zabývá
otázkami lidské svobody a komunikace mezi lidmi.
Z hlediska kompozičního má román několik linií, události jsou líčeny
několikrát, pokaždé z hlediska jiné postavy. Interpretace téže události se
někdy diametrálně liší.
5.Ukázka z románu Žert je straně 185 v Čítance IV.
O jaké situaci ukázka pojednává? Jakou podobu má řeč vypravěče? Proč
autor tuto formu volí?
Nesnesitelná lehkost bytí - Čítanka strana 186. Co motivovalo Terezu a
Tomáše k emigraci do zahraničí? Čeho se báli? Čeho je román
obžalobou?
Kunderovy knihy mají velký ohlas po celém světě. Nesnesitelná lehkost
bytí byla v některých zemích nejprodávanější knihou po 2. světové
válce.
Autor získal řadu mezinárodních ocenění a zařadil se svou tvorbou do
kontextu světové literatury.
80
Pavel Kohout (1928) – dramatik, básník, prozaik, pro své politické
postoje nesměl v 70. a 80. letech publikovat. Za činnost v Chartě 77 mu
nebyl povolen návrat do vlasti. Od roku 1979 žije v Rakousku.
Za nejlepší dílo je považován román Kde je zakopán pes (1987 Kolín
nad Rýnem) – jde o dokument o životě disidentů v době totalitního
režimu. Je psán formou deníku, který zachycuje dvě časové roviny.
Liché kapitoly zaznamenávají období od července do října 1978, sudé se
retrospektivně vracejí až do let 1961 – 1970, postupně se posouvají až
k roku 1979. V lichých kapitolách hlavní hrdina, ztotožňující se
s autorem, je vyslýchán státní bezpečností. Vrcholem praktik
Bezpečnosti je zabití Kohoutova psa a pokus zavraždit jeho manželku.
Chtěli jej tak donutit, aby dobrovolně požádal o policejní ochranu.
V sudých autor představil řadu autentických osob smýšlejících podobně
jako on (V. Havel, P. Landovský). Vyjádřením nesouhlasu s totalitou a
jejím režimem se stala Charta 77. Dále zde najdeme osobní a rodinné
úvahy, prožitky a psí osudy jezevčíků (otráveni návnady na psy). Oba
časové plány splývají v závěr odpovídající názvu. V závěrečném epilogu
románu se dozvíme „kde byl zakopán pes“ období totality, atmosféry
strachu, útlaku a beznaděje.
6. Ukázka z románu si nalistujte v Čítance IV na straně 189. Přečtěte si
2. ukázku. Autor píše mimojiné o herečce Vinohradského divadla Vlastě
Chramostové. Jaký měla osud v době normalizace? Co bylo a je na její
osobnosti obdivuhodné? Co to bylo bytové divadlo a jakou roli ve své
době sehrálo? (viz dále) Na příběhu J. Seiferta charakterizujte
pokrytectví totalitního režimu.
Úkol k zamyšlení
Víte, co znamená frazeologické spojení „kde je zakopán pes“? Jaký má
význam?
Samizdatové a exilové drama
Většina her v 70. a 80. letech zůstala buď jen ve čtené podobě, nebo byla
inscenována v zahraničí. Některé hry byly provozovány soukromě, za
přítomnosti malé skupiny diváků, např. domácí divadlo Vlasty
Chramostové, soukromé inscenace na Hrádečku Václava Havla. Výčet
dramatiků není příliš velký, protože se spisovatelé věnují spíše básnické
či prozaické činnosti. Nejvýznamnější hry vytvořili: V. Havel, P. Kohout,
J. Topol, M. Uhde, F. Pavlíček, M. Kundera aj.
81
Václav Havel (1936) – dramatik a spisovatel, původně technik, později
asistent režie a nakonec dramaturg Vinohradského divadla. Od 70. let
nesmí publikovat, nesměly se hrát jeho hry. Stal se jedním z mluvčích
Charty 77. V 70. a 80. letech byl několikrát vězněn. V roce 1989 se stává
významnou osobností Občanského fóra, v tomtéž roce zvolen
prezidentem Československa a roku 1993 i prezidentem České
republiky.
Havlovy hry řadíme do kategorie absurdního dramatu.
Úkol k zamyšlení
Jakými znaky se absurdní drama vyznačuje? Ze kterých filozofických
východisek vychází? Které představitele tohoto typu dramatu již znáte?
Havlovy hry odráží absurditu totalitního režimu (absurdita se stala
realitou), autor se nechává inspirovat každodenními situacemi, lidé
v nich ztrácí základní životní jistoty i hodnoty, jejich život se musí
podřídit odlidštěnému a schematickému politickému systému.
Konverzace postav je založena na stupidním a banálním „žvanění“,
dialogy jsou bezobsažné a přihlouplé. Řeč – základní prostředek
mezilidské komunikace – je deformována, lidé nemluví normálně, jejich
slovní zásoba je komická, plná frází, postavy nejsou schopny se
domluvit. Řeč je odrazem odcizení, samoty a nepochopení.
Jednou z nejúspěšnějších her V. Havla se stala jednoaktovka Audience
(1976) . Hrdinou je spisovatel Ferdinand Vaněk (autobiografické
prvky), který nesmí tvořit, a proto fyzicky pracuje v pivovaru. Je
sledován svým nadřízeným sládkem, který je nucen podávat zprávy o
svém zaměstnanci tajné policii. Protože sládek neumí požadovaná
hlášení formulovat, navrhne Vaňkovi, aby psal zprávy pro policii sám.
Ten samozřejmě odmítá.
7. Čítanka strana 215 – ukázka z divadelní hry. K čemu v úryvku sládek
Vaňka nabádá? Proč Vaněk s nabídkou nemůže souhlasit?
Charakterizujte jazyk obou protagonistů. Na jeho základě si všimněte
rozdílnosti obou. Dialog je vystavěn na principu kruhovosti (pravidelné
opakování některých dialogů a situačních výstupů). Proč tento princip
autor používá?
Písňové texty
V době normalizace (70. léta) se česká rocková a folková hudba uchyluje
písňovým textům, které protestují proti tehdejšímu režimu. Byla to
jediná možnost, jak burcovat k odporu, jak se vysmívat totalitnímu
82
režimu. Je samozřejmé, že tak činí prostřednictvím metafor a náznaků.
Texty byly psány hovorovým jazykem, mnohé zlidověly.
Mezi nejznámější písničkáře patřili například K. Kryl, J. Hutka, V.
Třešňák, J. Vodňanský. K těm, kteří v období normalizace vnáší do
svých písní vtip, ironii a karikaturu doby, řadíme také J. Nohavicu, P.
Dobeše, J. Buriana a J. Dědečka.
Karel Kryl (1944 – 1994) – od roku 1969 pracoval v Mnichově
v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Po „sametové revoluci“ se vrací
na čas do Československa.
Slavným se stal díky pořadu Jiřího Černého Dvanáct na houpačce, kde
se opakovaně uváděla píseň Klaun a král.
V roce 1968 vyšla dlouhohrající deska Bratříčku, zavírej vrátka
(stejnojmenná píseň se stala velmi populární i díky výše uvedenému
pořadu). Text písně zachycuje tragickou situaci českého národa po
sovětské okupaci v srpnu 1968, atmosféru zoufalství, beznaděje a
strachu.
Bratříčku, zavírej vrátka
Bratříčku, nevzlykej
To nejsou bubáci
Vždyť už jsi velikém
To jsou je vojáci
Přijeli v hranatých
železných maringotkách
se slzou na víčku
hledíme na sebe
buď se mnou bratříčku
bojím se o tebe
na cestách klikatých
bratříčku v polobotkách.
Prší a venku se setmělo
Tato noc nebude krátká
Beránka vlku se zachtělo
Bratříčku! Zavřel jsi vrátka?
…
Budeme klopýtat
Zpátky už nemůžeme
Prší a venku se setmělo
Tato noc nebude krátká
Beránka vlku se zachtělo
Bratříčku zavírej vrátka!
83
8. Kde v písni najdeme motiv okupace sovětskými vojsky? Kde je
předzvěst dlouhé doby nesvobody? Jak byste vyložili verš „beránka vlku
se zachtělo“?
Tento písňový text s mnoha dalšími vyšel v knize pod názvem „Kníška
Karla Kryla“.
Jaroslav Hutka (1947) – písničkář a básník, roku 1977 mu bylo
zakázáno vystupovat, o rok později se vystěhoval do Nizozemska. Kromě
písňových textů píše drobné prózy, fejetony a básně. Forma jeho písní je
ovlivněna moravskou lidovou písní.
Desky – Stůj břízo zelená, Vandrovali hudci (lidové písně),
Minulost mává nám
Pro zájemce
V Čítance IV na straně 154 najdete Hutkovy písňové texty z let 1967 –
1977.
Jednou z ukázek je píseň Náměsť. Ke které myšlence směřuje každá
sloka? Jakých lidských hodnot si autor váží? Všimněte si formální
stránky básně! Které umělecké prostředky odkazují na lidovou tvorbu?
9. Přečtěte si píseň Havlíčku, Havle.
Jakou situaci v životě K. Havlíčka Borovského autor ve své písni
zachytil? Kdo to byl Alexandr Bach? Najděte v písni ironii a sarkasmus!!
Jak se jmenuje Havlíčkova satirická skladba, která zachycuje obdobnou
situaci? Téma písně získalo aktuální význam, posluchači ji vnímali jako
alegorii své současnosti. Pokuste se to dokázat. Jak říkáme verši, či
veršům, které se v básni (písni) pravidelně opakují?
Úkol k zamyšlení
Pseudonym Havel použil K. Havlíček v jednom ze svých epigramů.
Vzpomenete si na něj?
Jehly, špičky, sochory a kůly
Stesal, skoval, zostřil, sebral
Kvůli vojně s hloupostí a zlobou
Místo šavel Borovský Havel
84
Z dalších autorů bych doporučila vašemu zájmu: L. Kunderu, I.
Wernische, I. M. Jirouse, E. Bondyho, I. Klímu, I. Diviše, J.
Grušu, A. Berkovou, I. Pekárkovou aj.
Nové tváře literatury po roce 1989
Michal Viewegh – prozaik, velmi oblíbený mezi čtenáři, vypráví velmi
poutavě a svěže, má smysl pro ironii a humoristický odstup. Z celé škály
jeho románové tvorby jmenujme například:
Báječná léta pod psa
Výchova dívek v Čechách
Účastníci zájezdu
Výše uvedené romány posloužily jako předloha k filmovým scénářům.
Viděli jste některý?
Pro zájemce
Ukázka z románu M. Viewegha Báječná léta pod psa je v Čítance IV na
straně 198. Jak rozumíte titulu románu?
Jáchym Topol – prozaik, mezi čtenáři oblíbený
Sestra – román
Anděl – román (uznávaný i v zahraničí)
Petr Borkovec – básník, nositel ceny Jiřího Ortena (cena udělována
mladým básníkům do 30 let za 1. nebo 2. sbírku)
Prostírání do tichého - básnická sbírka
Mezi oknem, stolem a postelí – básnická sbírka
Kontrolní otázky:
1. Které dvě knihy s tematikou 2. světové války a okupace vyšly mezi
prvními?
2. Jakou tematiku volí pro své prózy A. Lustig?
3. Můžete jmenovat i jiné prozaiky, kteří se věnují válečné tematice?
4. Co napsal V. Körner?
5. Co je typické pro autorské divadlo?
6. Která divadla „malých forem“ znáte?
7. Které sbírky reflexivní poezie J. Seiferta můžete jmenovat?
8. Které básníky řadíme k sýsovsko-žáčkovské generaci?
9. Ve kterých prózách B. Hrabala se objevuje postava pábitele?
10. Ve kterém díle vystupuje postava B. Laboudky? Kdo je autorem?
11. Se kterými samizdatovými nakladatelstvími jste se seznámili?
12. Kdo je zakladatelem torontského nakladatelství 68´Publishers?
13. Kdo napsal román Nesnesitelná lehkost bytí?
14. Který český dramatik psal absurdní drama?
15. Které písničkáře znáte?
85
Českou literaturu po roce 1945 dělíme do 4 období, která byla dána
politickým poválečným vývojem Československa. Seznámili jste se
s novými uměleckými skupinami (Skupina 42, umělci kolem časopisu
Host do domu či Květen). V polovině 50. let dochází k rozkvětu tzv.
divadel malých forem. Po roce 1989 se literatura rozbíhá trojkolejně.
Rozlišujeme literaturu oficiální, exilovou a samizdatovou. Mezi
nejvýznamnější osobnosti tohoto období řadíme například J. Seiferta, J.
Kainara, M. Holuba, J. Koláře, B.Hrabala, V. Párala, J. Škvoreckého, A.
Lustiga, O. Pavla, L. Fukse, M. Kunderu, V. Havla aj.
86
8. Klíč k řešení kontrolních otázek
1. kapitola
a) R. Rolland, H. Barbusse, E. M. Remarque
b) Většina autorů zažila válku tzv. „na vlastní kůži“. Bojovali na frontě,
nebo působili jako váleční dopisovatelé.
c) Jde o pohled na válku zdola, z pozic obyčejných řadových vojáků.
d) Obrazová báseň, G. Apollinaire
e) Jde o polytematickou báseň, témata řazena asociativně, bez
pravidelného strofického členění, setřen rozdíl mezi lyrikou a epikou.
G. Apollinaire – Alkoholy
f) J. Wolker, V. Nezval
g) Umělecká skupina amerických básníků a prozaiků, kteří prožili 1.
světovou válku a jsou jí doživotně otřeseni. Prožívají pocity skepse a
zklamání.
h) E. M. Remarque – Na západní frontě klid
ch) Existencialismus = literární směr, který vychází z pojetí člověka jako
osamoceného a odcizeného jedince. Jako filozofický směr vznikl po 1.
světové válce v Německu.
i) Přítel F. Kafky, který se zasloužil o vydání jeho díla.
j) H. Barbusse, R. Rolland
2. kapitola
1. 1920, bratři Čapkové
2. J. Wolker, Proletářské umění
3. Lyricko-epická skladba s pochmurným dějem a mnohdy tragickým
koncem, podstatou je konflikt člověka se společností, sociální
problematika (J. Vrchlický, J. Neruda)
4. Těžká hodina – Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o
nenarozeném dítěti
5. Pásmo, J. Wolker
6. Sociální tematika x radost, veselí, cirkusy, varieté
Logická kompozice x asociace
Srozumitelná forma x množství uměleckých prostředků, hra se slovy
7. J. Seifert, V. Nezval, K. Biebl, V. Vančura, tvorba Osvobozeného
divadla
8. Na vlnách TSF
9. 1934 – 1938, V. Nezval
10. Žena v množném čísle, Absolutní hrobař, Praha s prsty deště
3. kapitola
1. Kosmas (novela)
2. Kronikář Kosmas, zachycuje dobu od nejstarších dob do roku 1125
3. Krátký prozaický útvar, základem je určitá záhada, tajemno, které je
na konci příběhu vysvětleno na základě logiky či vědeckých poznatků.
J. Arbes – Zázračná Madona, Svatý Xaverius (2. polovina 19. století)
87
4. kapitola
1. Básníci se sjednocují v boji proti fašismu a válce.
2. B. Němcová, sv. Václav, hlavní město Praha, česká historie
3. Poezie se snaží apelovat na lásku k vlasti, dodat odvahu v těžkých
dobách, vyzývá k boji a odporu.
5. kapitola
1. Až přijde kocour, Císařův pekař, Pekařův císař, Byl jednou jeden král
atd.
2. Fimfárum (kniha pohádek)
7. kapitola
1. J. Fučík – Reportáž psaná na oprátce, J. Drda – Němá barikáda
2. Židovská tematika, život v koncentračním táboře
3. J. Škvorecký, O. Pavel, J. Otčenášek, L. Fuks
4. Adelheid
5. Autoři hry jsou zároveň jejími protagonisty, volná forma, využití
hudby, tance, zpěvu, improvizace herců.
6. Semafor, Ha-Divadlo, Studio Y, Divadlo Na zábradlí, Sklep aj.
7. Býti básníkem, Morový sloup, Odlévání zvonů, Halleyova kometa
8. J. Žáček, P. Skarlant, K. Sýs
9. Postřižiny, Slavnosti sněženek, Taneční hodiny pro starší a pokročilé,
Pábitelé
10. V. Páral – Mladý muž a bílá velryba
11. Petlice, Edice Expedice, Česká expedice, Pražská imaginace aj.
12. J. Škvorecký
13. M. Kundera
14. V. Havel
15. J. Hutka, J. Nohavica, K. Kryl, V. Třešňák aj.
88
Doporučená literatura
Soukal, J.: Literatura pro 3. ročník SOŠ, SPN, Praha 2003
Prokop, V.: Přehled české literatury 20. století, O. K. Soft 2004
Prokop, V.: Přehled světové literatury 20. století, O. K. Soft 2004
Sochrová, M.: Literatura v kostce pro SŠ, Fragment 1995
Doporučená četba
E. M. Remarque – Na západní frontě klid
J. Wolker – Těžká hodina (balady)
J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1. díl)
K. Čapek – Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Bílá nemoc, Krakatit, Válka s mloky
I. Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník
W. Styron – Sophiina volba
O. Pavel – Smrt krásných srnců
J. Škvorecký – Zbabělci, Prima sezóna
B. Hrabal – Postřižiny, Slavnosti sněženek, Pábitelé
J. Seifert – Býti básníkem
V. Páral – Mladý muž a bílá velryba
V. Havel – Audience, Vernisáž
M. Viewegh – Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu
Použitá literatura
Lehár, J. a kol.: Literatura od počátků k dnešku, nakl. Lidové noviny
1997
Soukal, J.: Literatura pro 3. ročník SOŠ, SPN, Praha 2003
Soukal, J.: Čítanka pro 3. ročník SOŠ, SPN, Praha 2002
Martinková, V.: Literatura IV, Trizonia, Praha 1994
Prokop, V.: Přehled české literatury 20. století, O. K. Soft 2004
Prokop, V.: Přehled světové literatury 20. století, O. K. Soft 2004
Sochrová, M.: Čítanka III. k literatuře v kostce, Fragment 2000
Sochrová, M.: Čítanka IV. k literatuře v kostce, Fragment 2001
89
90

Literatura III

Transkript

Podobné dokumenty