technologie a materiály 2

Transkript

TECHNOLOGIE A MATERIÁLY
2
Název a adresa školy:
Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice
Autoři: Karel Kroulík, Lenka Štěrbová – AJ, Jan Bartoš – NJ
Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů
Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0033
1
TECHNOLOGIE A MATERIÁLY
Název a adresa školy:
Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, 533 01 Pardubice
Zřizovatel:
Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, 530 02 Pardubice
název ŠVP:
zedník
Délka a forma vzdělání:
3 roky v denním studiu
Dosažený stupeň vzdělání:
střední vzdělání s výučním listem
platnost ŠVP: od 1. 9. 2010
Odborné cíle vzdělávání v předmětu technologie a materiály
Cílem vyučovacího předmětu technologie a materiály je poskytnout žákům odborné vědomosti
v oblasti pracovních metod a technologických postupů, a to zejména u zednických prací, dále
vědomosti o stavebních materiálech a výrobcích, jejich technických a užitných vlastnostech,
o způsobech jejich zpracováni a použití ve stavební výrobě.
Cílové vědomosti jsou zaměřeny na základní pracovní procesy a technologické postupy při
pracovních činnostech na stavbách, na výběr pracovních pomůcek, nářadí, stavebních strojů
a materiálů. Žáci se seznámí s částmi stavebních konstrukcí, na nichž budou provádět práce hlavní
a přidružené stavební výroby při odborném výcviku. Důraz je kladen na znalosti předpisů
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů, hospodaření s materiálem. Součásti
učiva je získání znalosti o vzájemných vztazích mezi stavebními materiály a výrobky, o jejich vlivu na
životní prostředí a možnostech recyklace.
Předmět technologie a materiály je profilujícím předmětem oboru. Je úzce mezipředmětově vázán
na předměty technické zobrazování a strojní zařízení a využívá poznatky z všeobecně vzdělávacích
předmětů, především matematiky, chemie a fyziky. Jeho zvládnutí je nezbytnou podmínkou pro
výuku předmětu odborný výcvik.
1. ročník - učivo se zaměřuje na tyto tematické celky: bezpečnost práce, stavební zákon, obecná
chemie, konstrukční systémy budov, zednické nářadí a pomůcky, druhy stavebních materiálů,
zakládání a základy cihelného zdiva, hydroizolace, izolace proti radonu, jednoduchá vnitřní lešení
a tvárnicové zdivo.
2. ročník - učivo zahrnuje tyto tematické celky: příčky, komíny a ventilační průduchy, okenní a dveřní
otvory, práce se dřevem, kovy, plasty, železobetonové konstrukce, stropy, klenby, vnitřní omítky,
strojní omítání, ploché a šikmé střechy, střešní krytiny.
3. ročník – obsah učiva je obsažen v těchto tematických celcích: venkovní lešení, schodiště, tepelné
izolace a izolace proti hluku a otřesům, podlahy, keramické obklady a dlažby dokončovací práce,
technická zařízení budov a montované stavby, prefabrikace, architektura, stavební činnosti
související s civilní ochranou (CO).
2
Obsah
1
PŘÍČKY ................................................................................................................................................................ 6
1.1 PŘÍČKY ZDĚNÉ ........................................................................................................................................................... 6
1.1.1
Příčky z plných a dutých cihel ...................................................................................................................... 6
1.1.2
Příčky z keramických příčkovek ................................................................................................................... 7
1.1.3
Postup zdění: ............................................................................................................................................... 8
1.2 MONTOVANÉ PŘÍČKY................................................................................................................................................ 10
1.2.1
Pórobetonové příčky ................................................................................................................................. 10
1.2.2
Sádrokartonové příčky .............................................................................................................................. 11
1.2.3
Sádrové příčky ........................................................................................................................................... 17
1.2.4
Příčky z heraklitových desek ...................................................................................................................... 17
1.2.5
Dřevěné příčky........................................................................................................................................... 17
1.2.6
Železobetonové panely ............................................................................................................................. 17
1.2.7
Pórobetonové panely ................................................................................................................................ 17
1.2.8
Skleněné příčky.......................................................................................................................................... 18
1.3 MONOLITICKÉ PŘÍČKY ............................................................................................................................................... 19
1.3.1
Rabitzova příčka ........................................................................................................................................ 19
1.3.2
Moniérova příčka ...................................................................................................................................... 19
2
KOMÍNY............................................................................................................................................................ 20
2.1 JEDNOVRSTVÉ KOMÍNY ............................................................................................................................................. 20
2.2 VÍCEVRSTVÉ KOMÍNY ................................................................................................................................................ 24
2.2.1
Dvouvrstvé komíny .................................................................................................................................... 24
2.2.2
Třívrstvé komíny ........................................................................................................................................ 26
3
OKENNÍ A DVEŘNÍ OTVORY .............................................................................................................................. 30
3.1 KERAMICKÉ PŘEKLADY .............................................................................................................................................. 31
3.1.1
Cihelné klenby ........................................................................................................................................... 31
3.1.2
Cihelné rovné překlady s pásovinou .......................................................................................................... 32
3.1.3
Keramické desky Hurdis I nastojato .......................................................................................................... 32
3.1.4
Keramické překlady nastojato .................................................................................................................. 33
3.1.5
Keramické překlady naležato .................................................................................................................... 33
3.1.6
Roletové překlady ..................................................................................................................................... 34
3.2 PÓROBETONOVÉ PŘEKLADY ....................................................................................................................................... 35
3.2.1
Nosné překlady ......................................................................................................................................... 35
3.2.2
Nenosné překlady ..................................................................................................................................... 35
3.2.3
U – profil ................................................................................................................................................... 35
3.3 S OCELOVÝMI NOSNÍKY ............................................................................................................................................ 35
3.4 ŽELEZOBETONOVÉ PŘEKLADY ..................................................................................................................................... 36
3.4.1
Montované překlady ................................................................................................................................. 36
3.4.2
Monolitické překlady................................................................................................................................. 36
3.5 LIAPOROVÉ PŘEKLADY............................................................................................................................................... 37
3.6 OSAZOVÁNÍ DVEŘÍ ................................................................................................................................................... 37
3.6.1
Dřevěné dveřní zárubně ............................................................................................................................ 39
3.6.2
Obložkové dveřní zárubně ......................................................................................................................... 41
3.6.3
Ocelové dveřní zárubně ............................................................................................................................. 41
3.6.4
Plastové dveřní zárubně ............................................................................................................................ 42
3.6.5
Hliníkové dveřní zárubně ........................................................................................................................... 43
3.7 OSAZOVÁNÍ OKEN .................................................................................................................................................... 43
4
DŘEVO .............................................................................................................................................................. 47
3
4.1 SORTIMENTY DŘEVA ................................................................................................................................................. 47
4.1.1
Surové dříví ............................................................................................................................................... 47
4.1.2
Řezivo ........................................................................................................................................................ 48
4.1.3
Překližované (překližkářské) výrobky ........................................................................................................ 50
4.1.4
Aglomerované desky ................................................................................................................................. 52
4.2 VADY ŘEZIVA .......................................................................................................................................................... 53
4.3 ŠKŮDCI DŘEVA ........................................................................................................................................................ 55
4.3.1
Dřevokazné houby..................................................................................................................................... 55
4.4 OCHRANA DŘEVA .................................................................................................................................................... 58
4.5 TESAŘSKÉ NÁŘADÍ .................................................................................................................................................... 59
4.5.1
Pily............................................................................................................................................................. 59
4.5.2
Sekery ........................................................................................................................................................ 60
4.5.3
Hoblíky ...................................................................................................................................................... 60
4.5.4
Kladiva ...................................................................................................................................................... 61
4.5.5
Ostatní nářadí ........................................................................................................................................... 62
5
BEDNĚNÍ ........................................................................................................................................................... 63
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
6
PATKY ................................................................................................................................................................... 64
PÁSY A STĚNY ......................................................................................................................................................... 66
SLOUPY ................................................................................................................................................................. 67
STROPY ................................................................................................................................................................. 68
VĚNCE................................................................................................................................................................... 70
KOVY A PLASTY................................................................................................................................................. 72
6.1 KOVY .................................................................................................................................................................... 72
6.2 VÝZTUŽ ................................................................................................................................................................. 74
6.2.1
Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu ..................................................................................................... 78
6.2.2
Deska......................................................................................................................................................... 84
6.2.3
Konzola...................................................................................................................................................... 84
6.2.4
Trám .......................................................................................................................................................... 85
6.2.5
Sloup ......................................................................................................................................................... 85
6.2.6
Patka ......................................................................................................................................................... 86
6.2.7
Třmínky ..................................................................................................................................................... 87
7
BETON .............................................................................................................................................................. 88
7.1 SLOŽKY BETONOVÉ SMĚSI .......................................................................................................................................... 88
7.1.1
Cement ...................................................................................................................................................... 88
7.1.2
Kamenivo .................................................................................................................................................. 90
7.1.3
Voda .......................................................................................................................................................... 90
7.1.4
Přísady do betonu ..................................................................................................................................... 91
7.2 ZKOUŠENÍ BETONU................................................................................................................................................... 93
7.3 PEVNOSTNÍ TŘÍDY BETONU ........................................................................................................................................ 94
7.4 OŠETŘOVÁNÍ BETONU............................................................................................................................................... 96
7.5 NEPŘÍMO LEHČENÉ BETONY ....................................................................................................................................... 97
7.6 PŘÍMO LEHČENÉ BETONY ........................................................................................................................................... 98
7.7 SPECIÁLNÍ BETONY ................................................................................................................................................... 98
8
VODOROVNÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................................ 100
8.1 STROPNÍ KONSTRUKCE ............................................................................................................................................ 100
8.1.1
Stropy s dřevěnými stropnicemi .............................................................................................................. 100
8.1.2
Stropy s ocelovými nosníky ..................................................................................................................... 102
8.1.3
Stropy s keramickými nosníky ................................................................................................................. 104
8.1.4
Stropy s betonovými nosníky................................................................................................................... 105
4
8.1.5
Keramické povaly .................................................................................................................................... 106
8.1.6
Pórobetonové stropní panely .................................................................................................................. 106
8.1.7
Železobetonové stropní desky ................................................................................................................. 106
8.1.8
Železobetonové stropní panely ............................................................................................................... 106
8.1.9
Monolitické stropy .................................................................................................................................. 107
8.1.10 Ztracená bednění .................................................................................................................................... 107
8.2 PŘEVISLÉ KONSTRUKCE ........................................................................................................................................... 109
8.2.1
Římsy ....................................................................................................................................................... 109
8.2.2
Markýzy................................................................................................................................................... 109
8.2.3
Balkóny ................................................................................................................................................... 110
8.2.4
Arkýře ...................................................................................................................................................... 110
8.3 KLENBY ............................................................................................................................................................... 111
9
ÚPRAVY POVRCHŮ ......................................................................................................................................... 114
9.1 MALTY ................................................................................................................................................................ 114
9.2 OMÍTKY ............................................................................................................................................................... 114
9.2.1
Příprava podkladu pro omítání ............................................................................................................... 114
9.2.2
Postup omítání ........................................................................................................................................ 116
9.2.3
Sanační omítky ........................................................................................................................................ 120
9.2.4
Strojní omítání......................................................................................................................................... 121
10
STŘECHY ......................................................................................................................................................... 124
10.1
PLOCHÉ STŘECHY .............................................................................................................................................. 124
10.2
ŠIKMÉ STŘECHY ................................................................................................................................................ 131
10.3
SKLÁDANÉ STŘEŠNÍ KRYTINY ................................................................................................................................ 140
10.3.1 Keramické ............................................................................................................................................... 140
10.3.2 Betonové ................................................................................................................................................. 144
10.3.3 Plechové .................................................................................................................................................. 146
10.3.4 Šindele ..................................................................................................................................................... 146
10.3.5 Bitumenové vlnité desky ........................................................................................................................ 147
10.3.6 Vláknitocementové ................................................................................................................................. 147
11
POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ......................................................................................................................... 150
5
1 PŘÍČKY
Účel příček: rozdělení budovy na jednotlivé místnosti, zvuková, požární, případně tepelná izolace
MATERIÁLY
Rozdělení příček
a) podle technologie:
a) zděné
b) monolitické
c) montované
b) podle akustických vlastností
- neprůzvučnost (mezi místnostmi 42 dB – příčka min. 12
cm, byty 51 dB)
a) s malým útlumem – jednoduché
b) s větším útlumem – dvojité
c) kombinované – stěna + akustická předstěna
c) podle zabudování
a) pevné
b) přemístitelné
c) pohyblivé
d) podle přenášení tíhy na nosnou konstrukci
a) spodní
b) boční
c) zavěšené příčky na strop
d) kombinované uložení
1.1 Příčky zděné
1.1.1 Příčky z plných a dutých cihel
CP – rozměry: 290/140/65 mm
CPD (duťák)
štorcka – nastojato
- kótována 100 mm, tloušťka: 10+65+10 = 85 mm (tl. omítky +
tl. cihly + tl. omítky)
patnáctka - naležato - kótována 150 mm – tloušťka:
10+140+10=160 mm
6
dvojitá příčka
Z cihel příčně děrovaných
-
CDm rozměry: 240/115/113 mm – (cédéemka)
naležato, kótována 125 mm, skutečná tloušťka: 135 mm
1.1.2 Příčky z keramických příčkovek
Pkdr 390/190/40 mm
-
kótovaná 50 mm, skutečná tloušťka: 60 mm
nevyhovuje (velká pracnost, průzvučnost)
Porotherm 11,5 P+D , rozměry: 497 x 115 x 238 mm
Porotherm 8 P+D, rozměry: 497 x 80 x 238 mm
Porotherm 6,5 P+D, rozměry:497 x 65 x 238 mm
Supertherm 14 P+D
Broušené
POROTHERM 11,5 CB, rozměry: 497x115x249 mm, na lepidlo
POROTHERM 11,5 CB DF – DRYFIX - polyuretanová pěna, která se nanáší
v jednom pruhu uprostřed tloušťky cihel
Příčky liaporové – Liatherm
-
kuličky slinutého jílu s cementem v tloušťkách 115 a 70 mm
7
TECHNOLOGIE
1.1.3 Postup zdění:
a) vyměření polohové a výškové – shora od stropu po 250 mm, obštychová lať, rysky
b) osy zárubní, zvukově izolační a separační podkladIPA, založení 1 řádku - MVC
c) styčné spáry příčkovek P+D nemaltujeme, převazba
d) šňůra nebo gumička před - 1mm , svislost vodováhou
e) při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly
namaltujeme z boku a namaltovanou stranou
přisadíme a přimáčkneme k nosné stěně
f) příčky do tloušťky 115 mm se doporučuje zdít po
úsecích výšky maximálně 1,25 až 1,75 m za den
g) napojování stěn - do každé druhé spáry!
h) kotvení příčky:
-
8
nerezovými úhelníky na hmoždinky nebo z 1/3 nebo kovovým trnem zazděným do
ložné spáry nosného zdiva
přistřelenou pásovinou do železobetonového sloupu
do ozubů a kapes se nedoporučuje
i) mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplníme maltou, pokud je rozpětí stropu
větší než 3,5 m, vyplníme tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným
materiálem
–
hobra,
PUR
j) při provádění tenkých, dlouhých příček delších než 6 m se doporučuje vyztužit je pomocí
prutů, žebříčků nebo sítí vložených do každé druhé vodorovné spáry
k) stále pořádek pod sebou!
l) Zesílení příčky pilířem
Povolené odchylky v rozměrech:
kontrola 2m latí
- povolená odchylka 10 mm na délku latě ve vodorovném směru
- od svislice - 15 mm na podlaží
-od zárubně +/- 0,00
- odchylka od pravého úhlu měřená 60 cm úhelníkem: 5 mm
9
dvojitá zvukově izolační příčka - dnes nahradíme tlustší příčkou POROTHERM 17,5 P+D a 24 P+D
1.2 Montované příčky
1.2.1 Pórobetonové příčky
-
přesné, bílé, délka 599 mm, výška 249 mm
šířky: 50, 75, 100, 125 a 150 mm
Porfix (Trutnov)
-
šedé, rozměry: 500/250/50, 75, 100, 125, 150, 200 mm
TECHNOLOGIE
Zásady dodržované při montáži pórobetonových příček
a) speciálními lžicemi příslušné šířky nanášíme YTONG tenkovrstvou zdící maltu bílou nebo šedou
b) maltu vsypeme do vody - potřebné množství vody je uvedeno
na obalu
c) mísidlem, které je upnuto do vrtačky, maltu mícháme, až
vznikne viskózní směs, která se nechá asi 10 minut odležet,
před použitím se ještě krátce promíchá
d) konzistence malty je správná, když v maltě nanesené na ložnou spáru zůstává viditelné ozubení
lžíce
e) doba zpracovatelnosti malty je 3-4 hodiny
f) po nanesení malta zůstane asi 10 minut plastická – v této době se musí do malty osadit příčkovky
g) teplota vzduchu a podkladu má být do +5o C
Výhody pórobetonových příček:



10
snadné řezání, vytvoření drážky (ruční, frézované),
snadné vrtání otvorů pro elektrokrabice,
možnost lepit obklady a nanášet stěrkové omítky přímo na podklad.
Styk pórobetonové příčky s jinými materiály a její kotvení - polyuretanová pěna, silikonový (vlhko)
nebo akrylátový tmel.
Zvukově izolační pórobetonové příčky – tloušťka nad byty 150 mm, mezi byty 300 mm, požární
odolnost 120 min
1.2.2 Sádrokartonové příčky
MATERIÁLY
11
Ohýbané desky
Děrované akustické desky s cleaneo efektem
(pro čištění vzduchu v interiéru budov, pohlcují
hluk)
12
CW
UW
CD
UD
Pod obvodové profily - samolepicí filc nebo pružný tmel + zatloukací hmoždinky
13
Tmely
Tmelení desek s hranou HRAK - UNIFLOTT – bez výztužné pásky
Uniflott imprägniert - k tmelení impregnovaných desek
Uniflott Finish – hotový tmel
Uniglatt - pro stěrkování a dokonalé vyhlazení povrchů všech
omítek, betonů a stěnových konstrukcí; umožňuje jeho
nanášení v tenkých vrstvách
Fugenfiller leicht - základní tmelení s výztužnou páskou
Readygips a Finish-pastös disperzní - finální tmelící hmota vhodná i pro strojní tmelení
Jointfiller - super tmelící sádrová hmota na disperzní bázi k základnímu tmelení s výztužnou páskou
Fireboard - Fireboard - Spachtel - tmel pro konstrukce
Perlfix - lepidlo na obklad stěn sádrokartonovými deskami
Penetrace - disperze, která hloubkově váže prach a sjednocuje rozdílnou savost podkladu
Tiefengrund plus
Putzgrund - bíle pigmentovaná polymerová disperze s křemičitým pískem
Grundierung - snižuje a upravuje rozdílnou nasákavost podkladů
14
Základní nátěr - disperze s minerálním plnivem, upravuje savost a opticky sjednocuje vzhled
Spezialhaftgrund
Stěrková omítka Knauf Multifinish
-
polymerová stěrková hmota na bázi sádry pro vytvoření vysoce kvalitních hlazených ploch
vhodná na všechny běžné podklady v interiérech pro tloušťky vrstvy 0 – 40 mm a tenkovrstvé
omítky, které mají splňovat požadavky na stupeň kvality Q4
jednoduchá – jednoduché opláštění
jednoduchá – dvojité opláštění
dvojitá – dvojité opláštění
Šrouby
- typ TN 3,5/25,35,45 , dvouchodý závit
- do tloušťky plechu 0,7 mm
- pro kovové i dřevěné podkonstrukce
Výztužné pásky
a)
b)
c)
skelné
papírové
samolepící
15
RIGIPS – výrobce sádrokartonových desek s podobným sortimentem – jiné značení
FERMACEL sádrokartonové desky
-
rozdrcený papír rozmíchán v sádře
vyšší pevnost desek
sádrovláknité
Desky
-
tloušťka: 10; 12,5; 15; 18 mm
rozměry desek: 150/100; 200/124,5; 250/124,5; 254/124,5; 275/124,5; 300/124,5 cm
podlahové dílce: 150/150 cm P+D
spára 5 -7 mm vyplněná tmelem Fugenspachtel 5 kg/25 m2
TECHNOLOGIE
Montáž sádrokartonových příček - KNAUF, RIGIPS, FERMACEL
a) Hrana příčky se vyznačí na podlaze a stěnách. Osy stěn se přenesou na strop pomocí vodováhy
a rovné latě; musí se brát v úvahu dveřní otvory.
b) Profily se řežou nůžkami na plech. Profily, které jsou ve styku s ohraničujícími konstrukcemi
„stěna, strop, podlaha“ se z důvodu zvukové i tepelné izolace podlepí samolepící páskou Knauf.
c) Na strop a podlahu se upevní pomocí hmoždinek v odstupu 800 mm UW profily.
d) Do UW profilů se potom kladou od kraje příčky CW profily a kontroluje se jejich svislost. Krajový
CW profil se přikotví do stěny pomocí hmoždinek v osové vzdálenosti 1m.
e) Kovové profily CW se osazují v osové vzdálenosti 62.5 cm; dilatační mezera je 10 - 15 mm →
eliminován vliv možného průhybu stropu na konstrukci příčky. Svislé sloupky se s vodorovnými
profily obvykle vzájemně nespojují.
f) Opláštění 1. strany stěny se provádí celou sádrokartonovou deskou. Desky se na kovové profily
CW upevňují rychlošrouby ve vzdálenosti 25 cm; styk dvou
desek je uprostřed sloupku.
V kovové podkonstrukci musí být hloubka zašroubování
šroubu skrz kovový profil nejméně 10 mm.
Hlava šroubu musí být zapuštěna pod úroveň povrchového
kartonu sádrokartonové desky s ohledem na možnost
snadného přetmelení.
Vzdálenost upevňovacího prostředku od okraje desek – u hran opláštěných kartonem je
nejméně 10 mm; u řezaných hran nejméně 15 mm.
g) Instalační práce
V dutině mezi deskami je dostatek místa pro veškerá elektrická vedení. Otvory vyražené
v kovových profilech se otevřou a provlékne se jimi elektrické vedení.
h) Pro vypínače a elektrické krabice se používají speciální krabice do sádrokartonu. Příslušné otvory
se vyřežou dutým vrtákem na elektrokrabice nebo prořezávačem a instalují se krabice, které se
upevní kovovými svorkami.
16
i) Tepelná a zvuková izolace je tvořena minerální vlnou, která se upevní mezi kovové profily.
j) Opláštění druhé strany stěny, které začíná polovinou desky. Deskové spoje jsou tak přesazeny
(převázány)
1.2.3 Sádrové příčky
Promonta
-
pero a drážka
lepíme sádrovým tmelem
zaléváme i zárubně
úprava povrchu: stěrková omítka nebo tapeta
1.2.4 Příčky z heraklitových desek
-
pomocný dřevěný rošt se po omítnutí 1 strany odejme, z obou stran připevníme pletivo
a prostříkneme
1.2.5 Dřevěné příčky
-
základem je dřevěný rošt, na kterém je z obou stran dřevěný obklad
palubky, dřevovláknité a pazdeřové desky s povrchovou úpravou fólií - Werzalit, ABITIBI, lamely
ATEX - i dýhované, polystyrenové desky
1.2.6 Železobetonové panely
-
jeřábem při montáži nosných stěn – na celou výšku podlaží
1.2.7 Pórobetonové panely
-
rozměry: 600/2570-3000 mm
17
1.2.8 Skleněné příčky
-
pohyblivé nebo pevné skleněné tabule v rámu
Sklobetonové příčky VITRABLOCK
- rozměry: 190/190/80,50,40, 190/190/10, 240/240/80, 240/115/80 mm
- bílé i barevné,
- rohovka: 190/132/80 mm
- osazení:
 do 2 m2 - osazení do ocelových úhelníků
 nad 2 m do drážky; dilatace- lepenka nebo hobra
Postup montáže příček:
a) pomocný opěrný rám
b) zdíme na zavlhlou CM
c) do vodorovných i svislých spár vkládáme výztuž 8-10 mm – kotvena v obvodovém
železobetonovém rámu
d) spáry 6 mm a maximálně 15 mm silné.
e) pouze u oken do plochy 1,5 m2 nemusí být výztuž použita
f) omyjeme tvarovky, vyškrabeme spáry, spárujeme spárovačkou
Materiál
Dosud běžným materiálem pro osazení příček a spárování je cementová malta, vyráběná z cementu,
u které se předpokládá užití 345 kg cementu na 1m3 hotového betonu.
Pro spáry oken a stěn se používá písku ve velikosti zrna do 1,5 mm.
VÝZTUŽ
U PROFIL - přišroubován
Distanční vložky (= distanční křížky)
Výhody materiálu:
a)
b)
c)
d)
18
urychlují stavbu, zaručují udržení konstantní spáry 10 mm
umožňují složení tvárnic "na sucho", kontrolu rozměrů stěny před použitím malty
zaručují dokonalé vertikální a horizontální sesazení tvárnic, vylučují "plavání" malty
nepodléhají korozi ve vlhkém prostředí (např. ve sprchách nebo kuchyních)
Konstrukční zásady
1. Sklobetonová konstrukce musí být vždy
dilatována.
2. Pro uchycení sklobetonové konstrukce
k okolnímu zdivu jsou vhodné různé
ocelové nebo hliníkové profily (např. pro
skleněné tvárnice do 80 mm je možné
použít profil 50/90/50 x 3 mm.
3. Při provádění vnitřních stěn musí být
postavena soklová monierka do výšky 20
cm, počítá se do sklobetonu a provádí ji sklobetonář.
4. Podélná fasádní okna, jejichž výška je nejvýše 2,5 m, se musí dělit dilatačními spárami na menší
části, a to maximálně 6 m dlouhé. Šířka dilatační spáry musí být nejméně 15 mm široká, vyplněná
pružným tmelem.
5. Svislá schodišťová okna, jejichž šířka je nejvýše do 2,5 m, je nutno po výšce předělit
vodorovnými nosníky betonovými nebo ocelovými, vzdálenými od sebe maximálně 5 m. Je-li
rozměr okna větší než 2,5 m, musí se okno ze statických důvodů rozdělit vodorovnými nebo
svislými betonovými nosníky a drážkami, nebo ocelovými nosníky
tvaru H.
1.3 Monolitické příčky
1.3.1 Rabitzova příčka
-
nosný rošt Ø 10 mm je kotven do stropu, stěn a podlahy; na něm je
napnuto pletivo (Rabitzovo, Štausovo) - keramické, šestiúhelníkové
omítáme
VSM
(vápenosádrovou
maltou)
nebo
VCM
(vápenocementovou maltou) z obou stran příčky, nebo musí být
z jedné strany bednění
1.3.2 Moniérova příčka
-
ukotvená výztuž 5,5 mm z 1 strany bednění
postupně bedníme a betonujeme druhou stranu
i perlitbeton, keramzitbeton /Liapor/
provedeme hutnění
vložením plastové nebo hliníkové formy vzniká pohledový beton
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co je účelem příček a jak se příčky rozdělují?
2. Z jakých materiálů se zdí příčky?
3. Popiš postup zhotovení příček.
19
2 KOMÍNY
Účel komínů: odvod spalin do volného ovzduší
Rozdělení komínů:
1. jednovrstvé – starší
2. vícevrstvé – novější; tepelně izolované
podle technologie:
1. zděné
2. montované
3. monolitické (Chvaletice)
podle umístění:
1. vestavěné
2. přistavěné
3. volně stojící
MATERIÁLY
2.1 Jednovrstvé komíny
Části komínu:
1. Základ
- nese celé komínové těleso
2.
-
Komínový plášť
z plných cihel (rozměry: 290/140/65 cm) na MVC a MC
musí být plynotěsný
vnitřní omítka se vytvoří pomocí truhlíku čtvercového,
obdélníkového nebo kruhového průřezu
obléváme maltou a postupně povytahujeme
vnější část omítnuta MVC až po střešní konstrukci
3. Komínová hlava
- komínový plášť nad střešní konstrukcí z mrazuvzdorných
cihel (keramických nebo vápenopískových)
- ukončena železobetonovou krycí deskou tloušťky 8 cm
- nepřesahuje plášť
- sklon 1 : 15 ven
4. Komínový nástavec
- osazení min. 20 cm
20
Výška komínu nad střechou
-
způsob vyústění komínů nad šikmou střechou (viz. obr. 1)
za šikmou střechu se považuje střecha se sklonem větším než 20°
Výška vyústění komínu v blízkosti střešních oken a vikýřů
21
Vyústění přetlakového komínu nad střechu
- platí i pro plochou střechu
- na horách musí být výška upravena podle místních
podmínek (sníh)
Výška komína nad plochou střechou
Výška komína nad plochou střechou s nadstavbou ve vzdálenosti do 15 m od komína
Komínový průduch
-
svislý vnitřní otvor pro odvod spalin (účinná výška)
spad spalin (neúčinná výška) = sběrací - min.1/10 účinné výšky (UV)
Druhy komínových průduchů:
a) podle tvaru
 čtvercové
 kruhové
 obdélníkové (nejvýše 1 : 1,25)
b) podle plochy průřezu
 úzké: do 400 cm2
22
tuhá paliva  120 mm nebo 140/140 mm, neomítnutý 150/150 mm, plynná  100 mm,
kapalná 110 mm)
 střední: 400 – 2 025 cm2
 průlezné: nad 2 025 cm2 (min. 450/450 cm)
c) podle druhu paliv
 spaliny z tuhých, kapalných a plynných paliv
 pro jednotlivé spaliny samostatný průduch
d) podle založení
 průběžné: všechny založeny v nejnižším podlaží
 podlažní: založeny v jednotlivých podlažích
 přepažené: společný střední sběrač
e) podle směru
 přímé
 uhýbané: pouze jedním směrem- 15° – 30° od svislice; zaoblený přechod
Sopouch
-
otvor pro připojení spotřebičů (vynechává se při zdění)
do sopouchu se vkládá plechová válcová zděř, která je zakryta ozdobnou manžetou
Tvary sopouchů:
 do 250 mm - vodorovný (co nejkratší)
 250 - 500 mm – mírně stoupavý
- do jednoho průduchu: 1 – 4 spotřebiče, které musí být
min. 300 mm nad sebou
- průřez 15 cm účinná výška nad 5 m – 1 spotřebič;
- nad 10 m – 2 spotřebiče a nad 15 m 3 spotřebiče
Vymetací otvory
-
vymetání středních komínů ze střechy, úzkých bez nástavce ze
střechy, případně vymetacími otvory v půdním prostoru
výška 250 mm, šířka 120 mm – 800 mm – 1 200 mm nad nespalnou
podlahou do vzdálenosti 600 mm
betonová nebo plechová dvířka, na nichž je vyznačeno podlaží a
druh paliva
23
Vybírací otvory
-
saze, popílek, spadlá omítka
v podzemí, na chodbách, schodištích; ne v obytných místnostech a
skladištích hořlavin
výška 250 mm, šířka 120 mm – průlezné – 600/450 mm
betonová nebo plechová dvířka; 300 – 1 000 mm nad nehořlavou
podlahou (vyznačeno podlaží a druh paliva)
Vzdálenost dřevěných předmětů
-
min. 5 cm od omítnutého pláště – jinak nehořlavý obklad
2.2 Vícevrstvé komíny
Nové kotle mají vyšší účinnost, a tedy nižší teplotu kouře → kondenzát se pomalu odpařuje. Budují
se proto vícevrstvé komíny, dnes s odvětranou tepelnou izolací, u kterých se rychleji odpařuje
kondenzát a neprosakuje do zdiva a omítek.
2.2.1 Dvouvrstvé komíny
Do neomítnutého průduchu pro spaliny plynu se vkládá vložka a mezi plášť a vložku tepelná izolace.
Ohebná hliníková vložka – dnes se nesmí používat pro malou životnost!
24
Schiedel Flex - nerezový komínový sanační systém s ohebnou vložkou
ECO – přímé vložky
25
2.2.2 Třívrstvé komíny
a) SCHIEDEL
-
1) KOMPAKT
nejstarší, dnes již nevyhovující
pro kotle s vysokou teplotou spalin
Tvárnice ze žárobetonu (Liaporbeton)
- výška 33 cm; šířka a délka 32/32 cm (pro vložku  12 a 14 cm) až
95/95 cm (pro vložku  60 cm)
Šamotová vložka
-
 12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 45, 60 cm. délka 33 a 66 cm
Minerální provazec – pouze na spoji tvárnic
Tvárnice se zdí dutinami dolů na MVC (ne
hydraulické vápno), šamotové vložky se pokládají na
šamotový tmel, a to zkosením dovnitř.
Komínová hlava
-
mrazuvzdorné cihly na základové desce
nerezový dilatační prstenec (dilatace 2 mm / 1m)
krycí železobetonová deska
-
2) UNI PLUS
nový typ komínu pro kotle s výstupní teplotou
spalin nad 40o C
-
-
ve tvárnicích má čtyři vybrání – dutiny, které
vytvoří průduchy pro zadní odvětrání čedičové
rohože (v plné ploše obalena)
vyžaduje přívod vzduchu mřížkou v základové
tvárnici a zvláštní úpravu výdechu nad
komínovou hlavou (dodává se v soupravě)
Tvárnice:
-
26
čtvercové o hraně 32, 34, 36, 38, 48, 55, 60, 67,
75 a 95 cm, výška 333 mm
-
obdélníkové s větrací šachtou, dvouprůduchové i s větrací šachtou
Šamotové vložky:
-
 12, 14, 16, 18, 20, 25, 30, 35, 45, 60 cm
jsou založeny na tvarovce pro odvod kondenzátu – případně NEUROSET
AVANT PRIMO
-
pro etážové vytápění
v každém podlaží je možno napojit až čtyři spotřebiče, do celého komínu až 10 spotřebičů
Tvárnice:
čtvercový průřez dutiny
vložky jsou uchyceny a vystředěny plechovými
tvarovkami; navzájem jsou propojeny čtyřmi ocelovými táhly
v dutinách
Komínovou hlavou (dodána ve smontovaném stavu) je nasáván
do dutiny mezi tvárnicí a vložkou potřebný vzduch k hoření. Vzduch se ohřívá o plášť vložky
a prochází dvoudutinovou sopouchovou vložkou do hořáku kotle.
27
3) Komínový systém ABSOLUT
- dvousložkový komínový systém s integrovanou tepelnou izolací
v komínové tvárnici a tenkostěnnou keramickou vnitřní vložkou,
- vhodný pro odvádění spalin od spotřebičů na plynná, kapalná
a tuhá paliva
4) Schiedel Kombi - kombinace Uni a Avant
-
komínový systém RS 3 000 - dnes TechnoStar 3 000
nerezový dvouplášťový univerzální třívrstvý komínový systém
b) ECO (KOMTEC Horní Bříza)
1) ECO CLASIC
- podobný SIH PLUS+ se zadním odvětráním
Šamotové vložky:  12, 14, 16, 18, 20 cm; délka 326 mm
Tvárnice
-
výška 326 mm
čtvercové, obdélníkové s větrací šachtou, dvouprůduchové i s větrací šachtou; navzájem jsou
propojeny čtyřmi ocelovými táhly v dutinách
2) ECO COMPLET
- 12 m komín lze smontovat ze tří dílů za 50 minut
Tvárnice jsou navzájem propojeny čtyřmi ocelovými táhly v dutinách+ spojovací šrouby
28
3)
-
ECO TURBO
podobný QUADRU
nerezová vložka
pro etážové vytápění
c) CALOFRIG ( Borovany)
- podobný KOMPAKTU
- výška 33 cm
-  14 a 20 cm
1. Jaký je účel komínů a jak komíny rozdělujeme?
2. Popiš a nakresli jednotlivé části komínu.
3. Popiš postup zhotovení jednovrstvých a vícevrstvých komínů.
29
3 OKENNÍ A DVEŘNÍ OTVORY
Ostění
-
boční svislá stěna mezi okenním rámem nebo dveřní zárubní a svislou stěnovou konstrukcí
Podle tvaru se dělí:


rovné
1 x nebo 2x zalomené
Parapet
-
Nadpraží otvorů
-
horní část otvoru, nosná část: překlad nebo klenba
dělí se:
a) podle tvaru:
 rovné
 s jedním nebo dvěma ozuby
 s drážkou
b) podle technologie:
 zděné
 monolitické
 montované
30
nenosné zdivo pod oknem
výška: 0,75 – 1,10 m, nejčastěji: 90 cm
c) podle materiálu:
 kamenné
 cihelné
 keramické
 pórobetonové
 železobetonové
 z ocelových nosníků
Okenní překlady


samostatné
spojité – se ztužujícím věncem
TECHNOLOGIE
Hlavní zásady zhotovení otvorů:
-
spodní plocha překladu v přesné a stejné výšce
kontrola podélné a příčné vodorovnosti
uložení překladu dle výrobce
neotočit nosné překlady dnem vzhůru
špalety oken všech podlaží nad sebou
rozměry otvoru přesně dle kótování - šířka / výška (výška parapetu nad podlahou)
MATERIÁLY
3.1 Keramické překlady
3.1.1 Cihelné klenby
-
osy cihel směřují do středu kruhového oblouku,
rozpětí a vzepětí
31
3.1.2 Cihelné rovné překlady s pásovinou
-
přesahuje 15 cm nad zdivo
3.1.3 Keramické desky Hurdis I nastojato
výztuž ve spodní dutině
32
3.1.4 Keramické překlady nastojato
Poroterm KP 7
-
rozměry:
70 x 238 x 1 000 až 3 500 mm (po 250 mm)
-
nastojato
-
vložen polystyren nebo čedičová vata, vázací drát
Porotherm KP XL
-
vhodný pro světlá rozpětí otvorů od 325 do 600 cm
3.1.5 Keramické překlady naležato
Poroterm
-
rozměry: 115/145 mm – podepření po 1 m!
33
Heluz -
SUPERTHERM 11,5 14,5 a 17,5
3.1.6 Roletové překlady
RONO - ROLETA
34
Heluz – roletový překlad
3.2 Pórobetonové překlady
3.2.1 Nosné překlady
NOP
šířka: 200, 250, 300, 375 mm
výška: 249 mm
délka: 1 290 – 2 240 mm
(světlost 1 750 mm)
3.2.2 Nenosné překlady
NEP
šířka: 75, 100, 125, 150 mm
výška: 249 mm
délka: 1250 mm (světlost 1010 mm)
3.2.3 U – profil
šířka: 200, 250, 300, 375 mm
výška: 249 mm
délka: 599 mm
-
na bednění širší částí ven (tepelná izolace)
výztuž, beton, odbednění
3.3 S ocelovými nosníky
-
do I nosníků vloženy cihly
lépe vložit tepelnou izolaci a obalit pletivem pro následné
omítání
35
Svařené U nosníky
-
pro velká rozpětí
obaleny pletivem
3.4 Železobetonové překlady
3.4.1 Montované překlady
-
uložení: 1/10 světlosti otvoru
3.4.2 Monolitické překlady
-
36
u obvodového překladu vkládáme do spodní a venkovní plochy Lignopor v tloušťce 5 cm
3.5 Liaporové překlady
U tvarovky LIAPOR – U 300 a U 240
3.6 Osazování dveří
MATERIÁLY
Dveře
-
dveřní křídlo a zárubeň
Nadsvětlík
-
okno nad dveřmi
prosvětlení
Podle otevírání
37
38
Podle materiálu
Křídla
1. dřevěná
a) z masivu: např. dub, buk, modřín
b) dřevěný rám pokryt sololitem nebo překližkou, uvnitř papírová voština; povrch – email, plastová
fólie (často imituje dřevo), dýha nebo latě + lakový nátěr
2. ocelová
3. plastová (uvnitř izolační komory a jekl)
4. hliníková (izolační komory)
5. skleněná
Zárubně
1.
a)
b)
c)
d)
2.
3.
4.
dřevěné
rámové
tesařské
truhlářské
nově obložkové (Sapeli, Porta)
ocelové – úhelníky nebo lisovaný plech tloušťky 1,5 mm
plastové (uvnitř izolační komory a jekl)
hliníkové (izolační komory)
TECHNOLOGIE
Osazování dveří
3.6.1 Dřevěné dveřní zárubně
-
vždy opatřeny nátěrem nebo napuštěny (dřevokazní škůdci a nebezpečí zkroucení vlivem
vlhkosti ze zdiva nebo omítky)
A) rámové dveře
- do rovné nebo zalomené špalety a nadpraží
- před nebo po omítkách
1. osazení dveří provedeme pomocí klínů pod stojkami s rozepřením do překladu – zrcátko musí
být min. 7 cm nad křídlem, což je důležité pro nasazení křídla na závěsy (panty)
2. vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich zalícování, srovnáme podélné a příčné svislosti
(vodováhou), kontrola pravého úhlu (úhelnicí)
3. kotvení třemi lavičníky (ponkajsna) na výšku – do spáry – hřebík do očka
4. po kontrole vyměření vložíme kam skelný provazec nebo vtlačíme PUR pěnu do mezery mezi
rámem a stěnou (1 cm)
5. omítneme špaletu s překrytím rámu o 0,5 cm, rám omyjeme a olištujeme ho + akrylátový nebo
do vlhka silikonový přetíratelný tmel
6. zkontrolujeme zavírání dveří nasazením dveřního křídla
39
B) tesařské dveře
- osazují se při zdění příčky
- kotvení drážkou nebo trojúhelníkovými lištami do malty
1. vodorovně osadíme práh a zalícujeme ho do osy stěny, vsadíme stojky a nadpraží a zajistíme vše
šikmými prkny
2. provedeme vyměření a zazdívání rámu – rozpěra ve středu výšky (prkno)
3. po omítkách vyrobíme obložení hoblovanými prkny (deštění)
C) truhlářské
- hoblované s rubovou drážkou
- kotvení ocelovým táhlem do spáry – rozepřít
40
3.6.2 Obložkové dveřní zárubně
desky z obložkových zárubní se
spojují pomocí pera a drážky → umožňuje
vyrovnání nerovností
na povrchu dřevovláknitá deska
potažená fólií nebo dýhou
po omítkách SAPELI
obložky z laminovaných nebo
dýhovaných laťovek





do otvoru ve zdivu nebo stávajících kovových zárubní vložíme větší
díl zárubně - mezera 1 cm
provedeme uklínování, vyměření, rozepření zárubně proti pantům
a osazení zárubní
po kontrole vyměření vypěníme mezeru u pantů a zámků (PUR);
POZOR na trojnásobné zvětšení objemu – deformace zárubní
po vytvrzení ořízneme přečnívající části pěny nožem (dvousložková
pěna tuhne rychleji)
do drážky druhé části zárubně naneseme disperzní lepidlo a spojíme
ji s osazenou první částí zárubně
3.6.3 Ocelové dveřní zárubně
Lisované



světlá výška 197 cm
šířka 60, 70, 80, 90, 110 125, 145, 160 cm, (vnitřní světlost)
tloušťka: 60 mm, 75 mm, 95 mm, 110 mm (tloušťka 10cm); 160 mm; 190 mm
šroubovatelné ze dvou dílů pro tloušťku panelu 60 – 150 mm
podíváme se do plánu a do tabulky výplní otvorů, zvolíme druh zárubní
zjistíme vady a zkontrolujeme pravý úhel, a to ocelovou úhelnicí nebo metrem (60, 80, 100 cm)
vyměříme směr příčky a střed dveřního otvoru
41







rozepřeme pomocné hranoly do stropu a přivážeme zárubně vázacím drátem
zárubně podklínujeme, vyměříme jejich výšku (97 cm odshora zárubní rysku), provedeme jejich
lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti (vodováha), zkontrolujeme pravý úhel (úhelnice)
provedeme zazdívání – rozpěra ve středu výšky, kotvení
ocelovým táhlem do spáry - rozepřít, pozor na dokonalé
prozdění – malta do spáry (1 cm) u zárubní
zkontrolujeme vyměření zárubní
do MC v nadpraží vložíme překlad nebo 2 pruty výztuže
(přesah 10 cm, zrcadlo o 7 cm výše)
podbetonujeme práh
zárubně omyjeme a zkontrolujeme jejich vyměření
Léra
- drážka v omítce u zárubní
- šablonou nebo hladítkem
Úhelníkové
- pro plechová křídla do sklepa, garáže a v průmyslu
 do zdiva vysekáme kapsy pro táhla
 pomocí klínů usadíme zárubně
 vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování, srovnáme podélné a příčné svislosti,
zkontrolujeme pravý úhel
 zazdíme táhla na MC
 zkontrolujeme zavírání a zamykání dveří nasazením jejich křídel
 omítneme špalety
3.6.4 Plastové dveřní zárubně




42
provádějí specializované firmy před i po omítkách
PVC fólie kryje okno před znečištěním
vyměříme výšku zárubní, provedeme jejich lícování,
srovnáme podélné a příčné svislosti, zkontrolujeme pravý
úhel
provedeme mechanické kotvení zárubní pomocí šroubů
skrz rám do hmoždinek (častěji ocelovými táhly a šrouby do
hmoždinek – v místě stojek a příčlí), a to max. po 70 cm
do mezer mezi stěnou a zárubněmi naneseme tepelnou
izolaci (PUR pěna)
zkontrolujeme zavírání dveří, jemné doladění provedeme aretačním šroubem

omítání špalet nebo olištování
3.6.5 Hliníkové dveřní zárubně
-
komorový profilový systém s tepelnou izolací
izolační trojsklo ve standardu bez příplatku
3.7 Osazování oken
Okno tvoří okenní rám a okenní křídlo
Druhy oken:
a) podle počtu křídel:
 jednokřídlová
 dvoukřídlová
 trojkřídlová
b) podle tvaru:
 čtvercová
 obdélníková
 kruhová
 oválná
 trojúhelníková
 oblouková
 lomená
c) podle způsobu
otevírání:
43
d) podle osazení křídel:
 jednoduché
 jednoduché s tepelně – izolačním nebo zvukově – izolačním
zasklením
 dvojité – dvě samostatně zavěšená křídla
 zdvojené – na hlavním křídle přišroubováno druhé
e) podle materiálu:
 dřevěná – eurookno
 plastová
 ocelová
 hliníková
Rozměry – velikost otvoru


skladebné: násobky 30 – 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210 cm
výrobní: o 2 cm menší – 28, 58, 88, 118, 148 cm
TECHNOLOGIE
OSAZOVÁNÍ OKEN
Shodně jako u dveří, kontrola zavírání provedeme nasazením křídla.
Pozor na:
 ochranný nátěr okna před jeho osazením
 stejné odsazení od líce fasády
 to, abychom neotočili okno vzhůru nohama
kvůli odtokovým kanálkům pro rosnou vodu
 stejnou výšku oken, svislost oken nad sebou
 vnitřní parapetní desku pod okenním rámem
(především u kyvných oken ho musíme při čištění
překlopit o 180o)
Tmelení styku okna s omítkou provádíme
akrylátem nebo lépe silikonem, parapetní plech
kotvíme hřebíky do rámu a táhly pod omítku.
44
Osazení nových oken
 Usazování nového rámu okna provádíme vždy s vysazeným okenním křídlem.
 Postup vysazení okenního křídla: kliku otočíme do polohy „otevřeno“ a vysuneme čep horního
závěsu směrem dolů, křídlo se poté mírně vyklopí a při opatrném otvírání se z dolního
kloubového závěsu vysune směrem nahoru.
 Na vnitřní stranu rámu přilepíme parotěsnou zábranu.
 Na parapet uložíme distanční podložky, které srovnáme do roviny.
 Na vyrovnané podložky osadíme rám a v horní části jej provizorně zafixujeme pomocí dřevěných
klínků.


Jakmile máme spodní část okna ve váze, je potřeba zajistit jeho správné výškové osazení
a napojení na vnější parapet. To provádíme buď přidáváním či odebíráním distančních podložek
umístěných na parapetu (spodní hrana stavebního otvoru).
Nyní provedeme vyvážení ve svislici, aby rám nebyl nakloněn směrem do místnosti nebo naopak
z místnosti ven.
Kotvení oken

Usazený a vyvážený rám, který jsme si pevně zafixovali klínky a podložkami můžeme nyní
definitivně mechanicky ukotvit.
45


Pro uchycení můžeme použít buď montážní vruty (turbošrouby – vhodné pro všechny druhy
ostění), rámové plechové hmoždinky (vhodné pro montáž do hotového ostění), nebo pomocí
kotevních pásků (nevhodné pro osazení do hotových omítnutých špalet – viditelné).
Důležitým faktorem jsou vzdálenosti kotvících bodů, které musíme bezpodmínečně
dodržovat. První kotvící bod umísťujeme
do vzdálenosti cca 150 mm od každého
vnitřního rohu, tzn. jak na svislé, tak
vodorovné části rámu. Zároveň nesmí
vzdálenost dvou sousedních kotvících bodů
přesáhnout 700 mm. Pokud by vzdálenost
mezi kotvícími body byla větší, musíme
doplnit toto místo dalším kotvícím bodem.
Obrázky: kotvení pomocí turbošroubů, rámových hmoždinek a páskových kotev
1.
2.
3.
4.
46
Jak se dělí dveře a okna?
Popiš postup osazení překladů.
Popiš postup osazení dveří.
Popiš postup osazení oken.
4 DŘEVO
MATERIÁLY
4.1 Sortimenty dřeva
4.1.1 Surové dříví
Dělení dříví podle dřeviny:
a) Jehličnaté: smrk, jedle, douglaska, borovice, modřín, vejmutovka
b) listnaté tvrdé: dub, buk, jasan, javor, jilm, akát, habr, bříza, jeřáb, platan, ořešák, švestka, třešeň,
hrušeň, jabloň, atd.
c) - listnaté měkké: lípa, olše, topol, osika, vrba, jírovec, atd.
Přehled dřev našich nejvýznamnějších stromů
1. SMRK
Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Smrk je i přes svou měkkost
houževnatý, poměrně pevný a pružný. Ze všech jehličnanů je také nejznámější a nejpoužívanější.
2. BOROVICE
Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrk, bělová část je smetanově bílá až k okru, jádro
oranžově hnědé až dorezava. Letokruhy jsou výrazné. Bělové dřevo trpívá charakteristickým
zamodráváním došeda, což se považuje za vadu na kráse. Borové dřevo se díky jeho odolnosti
dodnes používá především na okna a dveře, včetně rámů.
3. MODŘÍN
Modřínové dřevo je polotvrdé, tvrdší než smrkové nebo borové, pevné a trvanlivé. Bělová vrstva
je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Kresbu letokruhů má hustší než smrk
a vyniká krásnou mnoha drobných, dobře zarostlých součků. Je vhodný k výrobě masivního
nábytku, schodů, zábradlí, obložení apod.
4. AKÁT
Akátové dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí.
Od úzké hnědobílé běli jde ke dřeni žlutozelenohnědá barva, s rozdílnou, mnohdy zajímavou
kresbou. Letokruhy jsou dobře viditelné.
47
5. DUB
Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké,
stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Je to dřevo tvrdé, pevné, houževnaté a trvanlivé. Je odolné
povětrnostním podmínkám i střídání vlhka a sucha.
6. JASAN
Běl, u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, u některých jedinců bělejší než
javorová, jindy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé. Výrazné
letokruhy vytvářejí krásnou kresbu.
7. HABR
Habr je z našich dřev nejtvrdší. Jeho dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé. Po
vyschnutí je stálé.
8. BUK
Bukové dřevo patří z listnáčů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné a poměrně pevné. Barvu má
světle hnědou až narůžovělou, pařením získává barvu tmavší, více charakteristickou. Je
stejnorodé a husté.
9. JAVOR
Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, je smetanově slonovinově bílé, až krémově.
Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Dřevo je tvrdé
a lesklé. Dobře se opracovává. Kvůli kontrastu se používá v nábytkářství, v dýhách i v masivu.
10. OŘECH
Dřevo ořešáku je vysoce kvalitní a velice rychle roste. Navíc jde o strom nenáročný na péči, takže
ho lze za nízkých nákladů pěstovat na rozsáhlých plochách. Vyrábí se z něj nábytek.
4.1.2 Řezivo
a)
b)
c)
48
pilařský výrobek se dvěma rovnoběžnými plochami, které mají stanovené rozměry
Druhy řeziva:
omítané: s rovnoběžnými boky, nerovnoběžnými boky
neomítané: s neoříznutými boky
jinak upravené: radiální nebo tangenciální řez
Jiné dělení řeziva:
a) deskové



prkna: do tloušťky 40 mm, (šířka > 2 tl
)
fošny: tloušťka: 40 – 100 mm, (šířka >
2 tl )
krajinová prkna: do tloušťky 25 mm
b) hraněné
 lišty: do 10 cm2

latě: 10-25 cm2

hranolky: 25 - 100 cm2, (šířka < 2 tl.)
 hranoly: nad 100 cm2, (tl. nad 100 mm, šířka < 2 tl.)
c) polohraněné
 polštáře: tloušťka do 10 cm
 trámy: tloušťka nad 10 cm
 pražce
49
4.1.3 Překližované (překližkářské) výrobky
a) dýhy
50
51
b) překližky
c) laťovky
d) spárovky
e) dveřovky
f) dýhovky truhlářské
- dřevěné konstrukční desky vyrobené oboustranným
překlížením dýhovkového středu loupanými dýhami
- na výrobu středové vrstvy se používají převážně
smrkové dýhy
- na vrchní vrstvy (překližovačku) se používají zejména
dřeviny topol, bříza, buk
4.1.4 Aglomerované desky
- vyrábějí se z dřevního odpadu (pilin a třísek) lepením a lisováním
Druhy aglomerovaných desek:
1. dřevovláknité desky DVD
 měkké: DVD m - Hobra
 tvrdé: DVD t - Sololit, Smrekolit, MDF,HDF – plovoucí parkety
52
2. dřevotřískové desky DTD
 s orientovanými velkoplošnými třískami - OSB
- plošné třísky jehličnaté střídavě v podélném a příčném
směru
3. pilinové desky PID
- z pilin převážně jehličnatých dřevin - před lisováním
lepidlo
4. pazdeřové desky PAD
- ze zbytků lněného nebo konopného pazdeří
4.2 Vady řeziva
1) Suky
a) podle tvaru
 kruhové
 oválné
 podlouhlé
b) podle umístění
 plošné
 boční
 hranové
 pronikající
c) podle vzájemné polohy
 jednotlivé
 skupinové
 rozvětvené
d) podle stavu
 zdravé
 nahnilé
 shnilé
2) Trhliny
a)
b)
c)
d)
-
Dřeňové
ze dřeně – při růstu
mrazové
z běle – mrazem při růstu
výsušné
při sušení
odlupčivé
mezi letokruhy
53
3) Odklon vláken
- od podélné osy
4) Svalovitost
-
zvlněný a neuspořádaný průběh vláken
5) Smolník
-
dutina uvnitř letokruhu obsahující pryskyřici
6) Prosmol
-
část dřeva prosycená pryskyřicí – v blízkosti poranění
7) Zárost
-
část kůry obrostlá dřevem
8) Závitek
-
místní vychýlení letokruhů v blízkosti suků
9) Rakovina
-
prohlubeň nebo vydutí vzniklé činností parazitních hub a bakterií
10) Plíseň
-
mikroskopické houby
povlaky způsobí změnu barvy
11) Zapaření
-
v pokáceném dřevě
zahnědnutí bělí
12) Hniloba
-
dřevokaznými houbami
vně stromů – růstové změny, uvnitř – změna zbarvení a struktury
13) Poškození dřevokazným hmyzem
14) Poškození cizopasnými rostlinami
-
54
otvory vytvořené kořeny cizopasných rostlin
4.3 Škůdci dřeva
4.3.1 Dřevokazné houby
1) Dřevomorka domácí
- sněhobílé vatovité bochánky se rozrůstají do plodnic Ø 30cm rezavě hnědé barvy s bílým
okrajem
- výtrusy z plodnic se šíří
prouděním vzduchu i oděvem
- prorůstá i zdí
- v poslední fázi se dřevo
hranolkovitě rozpadá → destrukce
trámů
2) Koniofora sklepní
-
hnědé ploché plodnice s bílým okrajem
napadá vlhké dřevo
3) Trámovka trámová
-
rozklad dřeva nejprve uvnitř
na povrch se postupně projeví malými tmavohnědými bochánky s velkými póry
destrukce i bez předchozích projevů
4) Řasnatka zední
-
miskovité plodnice na stěnách
po havárii vody, dešťového svodu
5) Modrání dřeva
- mikroskopické houby napadají kmeny smrků a borovic vytěžené v letním období → těžíme
v zimě
6) Plísně
- mikroskopické houby
- vytvářejí mazlavé šedivé povlaky
- vyvíjejí oxid uhličitý, toxické látky – onemocnění kůže a plic
55
4.3.1 Dřevokazný hmyz
-
samičky nakladou vajíčka pod kůru nebo do trhlin
larvy se živí dřevem – chodby
po zakuklení vylézá brouk výletovými otvory
1) Červotoč
- larvy přezimují, začátkem léta se kuklí
- výletové otvory Ø1,5 mm
- brouci poletují v létě ve večerních a nočních
hodinách
- brouci i larvy při žíru vydávají zvuk připomínající
tikot hodinek
2) Hrbohlav parketový
- napadá běl dubového dřeva
3) Tesařík krovový
- larvy se zavrtávají do hloubky
- vrzavý zvuk
- destrukce
4) Dřevokaz čárkovaný
- čeleď kůrovcovití
- do skladů dřeva ve
přezimujících brouků
- chodby do hloubky 5 cm
5) Pilořitka
- výletový otvor 5-7 mm
- dospělá pilořitka dlouhá až 40 mm podobná
velké vose a sršni
56
stádiu
larev
nebo
6)
Mravenci
mravenec obrovský délky až 17 mm
v blízkosti lesa (hnízda pod podlahou,
rozežírá trámy, prkna, ploty)
v lese (spodní nejcennější část kmenů →
upozorní datel)
Nejznámější druhy:
Červotoč proužkovaný, Červotoč umrlčí, Tesařík krovový.
Poškození červotočem
Poškození tesaříkem
Poškození tesaříkem
Červotoč hnědý
Červotoč kostkovaný
Červotoč peřenitý
Červotoč proužkovaný
Dřevokaz čárkovaný
Hrbohlav
Korovnik dubový
Lesan dubový
Lesan hnědý
Mravenec dřevokaz
Nosatec
Pilořitka fialová
57
Pilořitka velká
Tesařík drobný
Tesařík hnědý
Tesařík krovový
Tesařík obecný
Tesařík skladištní
Tesařík fialový
Všekaz zhoubný
4.4 Ochrana dřeva
1) Stavebně konstrukční opatření
-
zabránění zvýšené vlhkosti způsobené deštěm, vzlínáním nebo kondenzací → dokonalé
větrání
dřevěné podlahy 40 cm nad terénem
vzduchové kapsy kolem záhlaví trámů
2) Chemická ochrana dřeva
-
nátěrem, nástřikem, máčením, ponorem, infuzí (vsakováním), injektáží (nízkotlakou
a vysokotlakou), bandážováním
Chemické ochranné prostředky:
Značení:





F: fungicidní – proti houbám – FA a FB – druh hub
B: proti dřevozbarvujícím houbám
P: protiplísňové
I: insekticidní – proti dřevokaznému hmyzu – Ip – preventivní, Ii – intenzivní, likvidační
O: protipožární – Pyronit, Flamgard
Zdravotní nezávadnost





58
1 – nezávadné
2 – závadné při pravidelnému kontaktu
3 – závadné při nepravidelném kontaktu
4 – závadné při občasném kontaktu
5 – vyloučeno pro použití v interiéru – pražce, sloupy
Vyluhovatelnost


v – vyluhovatelné
n – nevyluhovatelné
Bochemit QB - FA, FB, P, Ip 3n
Lignofix Eko – B, P, Ii, Ip, 2n, Lignofix – OH - FB, P, Ii, Ip, 1,2,3
Wolmanit - FA, FB, P, Ip 3n
3) Protipožární nátěry
Flamgard
-
vytvoří nehořlavou krustu na povrchu dřeva
Flamizol
-
zpěnitelný protipožární nátěr na ochranu ocelových konstrukcí v interiéru
nátěr působením ohně nebo sálavého tepla vytváří silnou, nehořlavou, tepelně izolující
vrstvu způsobující určitou časovou prodlevu spolehlivě chránící materiál
4) Fyzikální metody
 Sterilizace
 radioaktivní ozařování (historický nábytek)
4.5 Tesařské nářadí
4.5.1 Pily
břichatka
tažná pila
oblouková
rámová
59
ocasky
děrovka
čepovka
4.5.2 Sekery
4.5.3 Hoblíky
zubák - uběrák
60
římsovník
kocour
macek
4.5.4 Kladiva
61
4.5.5 Ostatní nářadí
kolovrátky
nebozez
ponk
1. Jak se rozděluje stavební dřevo?
2. Vyjmenuj vady a škůdce dřeva.
3. Jaké znáš tesařské nářadí a k jakému účelu se používá?
62
5 BEDNĚNÍ
MATERIÁLY
Druhy bednění:
1. Klasické dřevěné
- prkna, fošny, hranoly, podlážky, vodovzdorná překližka
- spojování hřebíky, svorníky (šroub se závity, 2 podložkami a maticemi) a rádlovacím drátem
o  3 – 10 mm (zatočit např. pomocí roksoru)
2. Systémová velkoplošná bednění
a) Podle účelu: stropní, stěnová, univerzální
b) podle nosnosti: lehká, střední, těžká
Výhody:
-
obrátkovost až 100 x
úspora řeziva
rychlost a snadnost montáže
bezpečnost
kvalita
Lehká bednění
-
rám z hliníkových slitin s vodovzdornou překližkou (tloušťka 4 – 21 mm) nebo plastovou deskou
nosníky dřevěné příhradové (Peri) nebo plnostěnné (DOKA); výška 16,20,24 cm
Těžká bednění
-
ocelový rám a nosníky
vyšší nosnost umožňuje betonáž vyšších vrstev
Rozměry plošných dílců
násobky 50 – např. 150 x 25; 50; 75 cm – systémové bednění (SB)
násobky 15 – 30 / 120 – 90 / 150 cm (Frami – DOKA) 270/240 cm (Trio – PERI)
63
Spojování
klínovými spojkami
závitovou tyčí a křídlovými maticemi
v plastových trubicích – rozpěry
Hlavní zásady při sestavování bednění




Kdo bední, ten betonuje → ručí za bednění!
Betonujeme po ½ m vrstvách + hutníme vibrátory.
Při bednění myslíme na odbednění (směr hřebíků, sloupky) a bezpečný přístup pro
železobetonáře.
Odbedňujeme jen na příkaz stavbyvedoucího! (bočnice za 1 – 2 dny; sloupky a dna za 5 – 28 dní,
případně déle (nesou horní podlaží).
5.1 Patky
Druhy:



zapuštěné do terénu
částečně zapuštěné do terénu
nezapuštěné do terénu
Postup:




Zhutníme terén.
Bednění podsypeme štěrkem.
Vybetonujeme vodorovný podkladní beton do trubek nebo hranolů (o něco širší než je zakreslen
v plánu).
Nastřelovacími hřeby kotvíme roznášecí nebo vodící prkna (hřeby určují přesnou polohu
bednění).
Dřevěné bednění


64
Dvě bočnice dle šířky základu zapřeme do svlaků delších bočnic.
Provedeme rádlování nebo protáhneme svorníky skrz hranoly.

Systémové bednění



Bednící
dílce
propojíme
s vnějšími rohy klínovými nebo
spojovacími svěrkami.
Delší dílce propojíme spínacími
tyčemi s hvězdicovou maticí.
Případný druhý a třetí stupeň
bednění bedníme na beton 1
stupně.
65
5.2 Pásy a stěny
Postup:

Prkna bočnic spojíme svlaky po 60-80 cm (svlaky zapuštěné, částečně zapuštěné a nezapuštěné
do terénu).
Nízká stěna

2 vodorovné stahovací hranoly položíme přes svislé svlaky, provedeme rádlování, uložíme vzpěry
a rozpěry.
Vysoká stěna

66
Stahovací sloupky umísťujeme po 80 cm; vodorovné trámky (pražce) po 1 m, první 30 cm nad
terén.
Systémové bednění






Vyšší stěny zajistíme vodorovnými ztužujícími nosníky.
Bedníme 1 stěnu + vzpěry.
Zhotovíme výztuž.
Bedníme druhou stěnu.
Uložíme vzpěry a rozpěry.
Bednění stáhneme táhlem.
5.3 Sloupy

Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec).
Kruhová a oválná ocelová bednění
67
Kruhová papírová bednění
-
vrstvené s PE folií
jednorázové
délka až 7 m,  20 – 80 cm
pomocí polystyrénových vložek lze jimi
zhotovit i obdélníkový a čtvercový průřez
5.4 Stropy
-
Dřevěné stojky položíme na roznášecí prkna a klíny a zavětrujeme je po 1 m.
Vodorovné ližiny zajistíme příložkami.
Pražce položíme kolmo na ližiny po 50 cm.
Navrch usadíme prkna a překližkové desky.
Trámy





68
Dno posadíme na vodorovné sedlo.
Na dno postavíme svislé svlaky.
Bočnice pokládáme po 50 cm.
Vzpěry a záložky opřeme na bočnici.
Uložíme nosné prkno nebo nosník pro pražec bednění desky.
Ocelové sloupky s padacími hlavami – Skydeck- umožňují demontáž stropních desek a případných
nosníků, ale stále podpírají stropní konstrukci.
69
5.5 Věnce
V obvodovém zdivu musíme zamezit
tepelným mostům vložením polystyrenu
čedičové vaty, nebo tak, že vnější stranu
vyzdíme z věncovek příslušného materiálu
s tepelnou izolací.
70
Posuvné bednění
Bednící prstenec šplhá do výšky pomocí několika
hydraulických zvedáků po výztuži železobetonové
konstrukce. Postupně se navařuje. Nepřetržitá betonáž se
provádí po cca 1 – 1,5 m denně.
Překládané šplhací bednění – stěna šplhá po konzolách zapuštěných do betonu
Tunelové bednění – prstenec popojíždí po vodorovných
kolejnicích
-
pro stavbu tunelů, hotelů a administrativních budov
1. Jak dělíme bednění dle materiálu?
2. Charakterizuj rozdělení bednění dle konstrukce.
3. Popiš postup zhotovení bednění.
71
6 KOVY A PLASTY
MATERIÁLY
6.1 Kovy
Kovy jsou chemické prvky nebo jejich slitiny, které používáme v praxi.
Typické vlastnosti kovů:
tažnost, pružnost, pevnost, kujnost, elektrická a tepelná vodivost, vysoká měrná hmotnost a vysoký
bod tání
Dělení kovů:
1.
2.
I.
Lehké kovy
měrná hmotnost do 5 000 kg/m3
hliník, hořčík
Těžké kovy
měrná hmotnost nad 5 000 kg/m3
ocel (7 500 kg/m3), mosaz (8 600 kg/m3), bronz (8 900 kg/m3), olovo (11 300 kg/m3)
Ferrum – železo (Fe)
A) Historie zpracování železa 5 000 př. n. l.: lidé dovedli opracovávat tento poměrně měkký kov za
studeného stavu
 3 000 př. n. l.: lidé byli schopní železo nažhavit, a tak ho jednodušeji zpracovat
 18. století: byl objeven rozdíl mezi ocelí a železem (v množství uhlíku v nich obsaženém,) byl
vynalezen postup zbavení surového železa fosforu - způsobuje křehkost následně vyrobené oceli
B) Vlastnosti železa
 měkký, stříbrobílý, kujný a tažný kov
 schopnost tzv. feromagnetismu
 teplota tání:1 538°C
 na vlhkém vzduchu koroduje – na obnaženém železe se tvoří rez
C) Ochrana železa proti korozi

galvanizace - pokovení železa vrstvou zinku

ochranné nátěry - laky, oleje
D) Výskyt železa
 v přírodě v podobě krevelu (hematit), magnetitu; hnědelu (limonit) a sideritu
72
E) Výroba železa
Technické železo
vyrábíme ve
vysokých pecích
z obohacených
kyslíkatých rud, redukcí
uhlíkem (koks)
v tepelném žáru 1 700° 1 900 °C za přítomnosti
struskotvorných přísad
např. vápence nebo
křemene.
(Fe2O3 + 3C --> 2Fe +
3CO)
Struska
se
používá
k výrobě cementu:



portlandský
struskový
vysokopecní
směsný
Roztavené železo po odpichu (interval 4 až 6 hodin) vytéká do pojízdných pánví.
Bílá litina
-
vzniká přetavením šedého surového železa v kupolové peci a rychlým ochlazením
tvrdá a křehká
Šedá litina
-
vzniká přetavením šedého surového železa s litinovým odpadem a struskotvornými přísadami
obsahuje nad 1,7 % uhlíku – měkká, dobře opracovatelná
součástky strojů, trubky, radiátory, kotle ústředního vytápění
Temperovaná litina
-
vzniká žíháním šedé litiny při teplotě 1 000oC
houževnatá, částečně opracovatelná
stavební a nábytková kování, součásti zbraní, strojů a přístrojů
F) Výroba oceli
Ocel vzniká zkujňováním, při kterém se vyloučí část přítomného uhlíku z rozžhaveného železa (0,021,5 % C).
73

Martinská pec - za teploty 1 900 o C se do rozžhaveného železa
přidává železný šrot
 Kyslíkový konvektor
-
dmychání kyslíku nad taveninu
 Elektrické pece
-
3 500oC
nejkvalitnější ocel
Druhy zkujňování železa:
1. Legování
- přísady při zkujňování: chrom (Cr), měď (Cu), nikl (Ni)
- nerezavějící ocel
2. Pokovování
- zinkem (Zn), hliníkem (Al), cínem (Sn) nebo olovem (Pb)
- ponorem, stříkáním (metalizací), ve vakuu, galvanické pokovování (v lázni je předmět
katodou), smaltováním
Použití oceli ve stavebnictví





II.
betonářská ocel – viz. Výztuž
tyčová ocel – L, I, U, O, C, T, obdélník, čtverec (jekl)
kolejnice, štětovnice
trouby – bezešvé nebo svařované
plechy, pletivo
Neželezné kovy
Hliník (Al): vyrábí se elektrolýzou z taveniny bauxitu a kryolitu o teplotě asi 950 °C - na katodě se
vylučuje elementární hliník
Zinek (Zn): na povrchu se vytváří vrstvička uhličitanu → nekoroduje několik let; nátěry po oxidaci
Olovo (Pb): bod tání 324oC; pražením z galenitu (PbS) – jedovaté
Cín (Sn): z cínovce; nejtvárnější při 100oC; válcováním staniol – 0,008 mm; bod tání 232oC
Měď (Cu): ze sirníků, elektroinstalace, topenářské trubky
III.
Slitiny neželezných kovů
Dural: Al(hliník) + Mg(hořčík)+ Cu(měď) – lehká slitina pro okna, dveře, obkladové lamely
Bronz: Cu + Sn (do 20 %)
Mosaz: Cu + Zn do (35%) – tvrdá pájka (měkká pájka = Pb + Sn); kohouty, fitinkyVýztuž
74
Beton má malou pevnost v tahu, proto se do něj používá výztuž
(Monier).
Dělení betonářské výztuže:
A) Podle účelu:
1. hlavní – přenáší tahové napětí
2. rozdělovací – kolmo na hlavní
3. montážní – pro přepravu prefabrikátu
B) Podle tvaru:
1.
výztužné vložky – tyče
2.
svařované sítě
3.
mřížovina – několik podélných a řada příčných vložek
4.
výztužná kostra – vázaná nebo svařovaná
5.
příhradoviny
6. tuhá výztuž – I nosníky
7. předpínací výztuž – vyvozuje předpětí – napnutí před nebo po betonáži
Nekovová výztuž – uhlíkové lamely
-
nalepené na železobetonové konstrukci
75
Vlastnosti ocelové výztuže – modul pružnosti
-
stejná pevnost v tlaku i tahu (350 – 600 MPa)
při namáhání se ocel protahuje úměrně zatížení až do meze úměrnosti, po překroční této meze
dochází k rychlejšímu přetváření
mez kluzu - při překročení meze kluzu dojde k trvalé deformaci oceli, ukončíme-li zatížení oceli,
nevrátí se do původního tvaru
lámavost – ohýbání kolem trnu
svařitelnost – svary nosné a spínací (místo vázání)
svařování elektrickým obloukem, odporové stykové (nastavování), odporové křížové (sítě)
svařitelnosti oceli je zaručená, dobrá, obtížná, nepřipouští se
Oceli pro výztuž




uhlíkové měkké – hladké – 10 216
uhlíkové středně tvrdé – 10 335
tvrdé mírně legované – 10 425, 10 505 – až dvojnásobné protažení, povrch je opatřen vroubky,
žebírky
tvářené za studena – vyšší mez kluzu ale menší tažnost
Číselné značení ocelí
pětimístně
první dvojčíslí – hutnické označení:
10 – betonářská ocel
11 - konstrukční ocel
druhé dvojčíslí – mez kluzu v desítkách MPa
páté číslo
5 – zaručená svařitelnost
6 – dobrá svařitelnost
7 – obtížná svařitelnost
8 – zpevněna kroucením za studena
9 – zpevněna natahováním
76
Vybrané druhy ocelí, jejich značky, názvy a meze kluzu
označení třídy oceli
značka (název)
mez kluzu Re/Rp0,2
10 300
A-II
300 MPa
10 372
B
230 MPa
10 400B
A-III
400 MPa
10 472
I (ISTEG)
400 MPa
10 492
T (TOROS)
400 MPa
10 512
R (ROXOR)
380 MPa
následují výztuže používané podle ČSN 73 1201[7]
10 216
E
210 MPa
10 335
J
330 MPa
10 425
V
420 MPa
10 505
R
490 MPa
Betonářské oceli se dnes označují v souladu s ČSN EN 10027-1 ve tvaru BXXXZ, kde:
B
označuje betonářskou ocel,
XXX mez kluzu v MPa,
Z
tažnost oceli ve třech volbách, a to A normální, B vysoká a C velmi vysoká.
77
značka ČSN EN 10027-1[16]
mez kluzu Re/Rp0,2
B420B
420 MPa
B500A
500 MPa
B500B
500 MPa
B550A
550 MPa
B550B
550 MPa
Písmenkové značení ocelových prvků – 4  J 20
6.2.1 Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu
1. Tyče kruhové z oceli značky 10 216
2. Tyče žebírkové z oceli značky 10 335
78
3. Tyče žebírkové zkrucované za studena z oceli značky 10 338
4. Tyče žebírkové z oceli značky 10 425
79
5. Tyče žebírkové z oceli značky 10 505 – vynikající pevnost v tahu
6.
-
80
Výztužné svařované sítě pomocné
známé pod obchodním názvem KARI sítě
vyrábějí se z drátů průměru 4 až 8 mm (výjimečně až 12 mm), z ocelí s mezí kluzu 500 až 550 MPa
jsou odporově svařované s velikostmi ok od 50 do 250 mm v šířkách do 3 m a délkách až 8 m
(výjimečně až 12 m)
výhodou sítí je vysoká rychlost pokládky především deskových konstrukcí, např. základových
nebo stropních desek rodinných domů, apod.
7. Svařované sítě z ocelových drátů žebírkových tvářených za studena
Kotevní délka výztuže
-
ocelový prut - min. 20 Ø výztuže
svařované sítě – 2 příčné pruty
Stykování výztuže
-
svařováním
přesahem (délka jako u kotvení =
20 Ø výztuže)
přesahem s příložkami
srazem na tupo (objímky, sloupy)
81
Krycí vrstva výztuže betonem







min.  hlavní výztuže
žb. deska 1 cm
žb. trám 2 cm
žb. sloup 3 cm
žb. základy 3,5 cm
žb. prefabrikáty – 1 cm
oc. třmínky 1 cm
Kotvení výztuže





třením
pravoúhlým hákem
polokruhovým hákem
svařovaným kotvením
smyčkou
TABULKA - koncové úpravy třmínků
Předpínací výztuž


s velkou mezí kluzu
patentový drát – D = 5,5 – 16 mm
patentování = tepelná úprava, navíc zlepšení dočasným zatížením nebo nízkotepelným
popouštěním


82
ocelový stabilizovaný drát
sedmidrátové lano
jednopramenné, dvojpramenné (2 sedmidrátová lana), sdružené spletence – dvoj a trojdrátové,
sdružené – ze tří spletenců
 kabely (větší počet vložek – drátů nebo lan)
 žebírkové pruty – 10 607 – YZ (pevnost v tahu 850 MPa)
 hladké pruty – 10 567 – YH
Kotvení klíny
šrouby
Tvary výztuže: deska, konzola, trám, sloup, patka a třmínky
83
6.2.2 Deska
6.2.3 Konzola
84
6.2.4 Trám
6.2.5 Sloup
85
6.2.6 Patka
86
6.2.7 Třmínky
1.
2.
3.
4.
Popiš výrobu železa a oceli.
Popiš princip předpínané výztuže.
Nakresli výztuž v jednotlivých konstrukcích.
Popiš postup zhotovení bednění.
87
7 BETON
MATERIÁLY
7.1 Složky betonové směsi
7.1.1 Cement
Výroba cementu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
odstřel vápence
doprava dempry do drtičů
mletí
výpal v rotační peci při 1 400oC
délka pece 100 m – vypadává z ní kusový slínek
mletí se sádrovcem, který zpomaluje tuhnutí; další přísady (struska, popílek, pucolán)
7. expedice v 50 kg pytlích nebo volně ložený v železničních RAJ nebo autocisternách
88
Druhy cementu:
I.
Portlandský cement - CEM I
 32,5 R - pevnost v MPa = 325 kg/cm2, 42,5m MPa; 52,5 MPa – pevnostní třídy
 R - rychlý náběh pevnosti: za 2 dny 30 MPa; za 7 dní 42 MPa
Graf rychlého náběhu pevnosti
použití


na prefabrikáty vysoké pevnosti
(sloupy, průvlaky, vazníky)
betonování v zimě
při tuhnutí se vyvíjí hydratační teplo a beton se sám ohřívá → nemůžeme betonovat v létě a do
masivních konstrukcí, protože by se odpařila voda
II.
Portlandský struskový cement - CEM II
 A - S/ 42,5 a 32,5 R
 A: S 8 - 20 % strusky; snižuje hydratační teplo → i v létě
 B: S 21 - 35 % strusky;
použití: pro betonáž, do malt a betonu – univerzální
III.


Vysokopecní cement - CEM III
A/22,5 a 32,5 R
A: 38 - 65 % strusky B: 66 - 80 % strusky C: 81 - 95 % strusky
použití:



do základů ← odolává agresívním spodním vodám
do masivních konstrukcí
síranovzdorné cementy CEM III/A 32,5 R – SV
IV.




Pucolánový cement - CEM IV
A: 11 - 35 % pucolánu a popílku
B: 36 - 55 % pucolánu a popílku
pucolán = sopečný popel
použití: vodní stavby
V.




Směsný cement - ND V
A/22,5 a 32,5
A: 20 % strusky a 20 - 30 % pucolánu
B: 30 - 50 % strusky a 30 - 50 % pucolánu
Použití: podřadné betony a malty
89
Další cementy
Silniční cement


pro silnice, dálnice, letiště
odolává solím, mrazu ← malá roztažnost
Bílý cement


z čistých vápenců a bělících přísad
použití: na pórobeton, spárovací hmoty, omítkové směsi
Dávkování cementu:
asi 400 kg/m3 - objemově - 3 díly kameniva na 1 díl cementu
7.1.2 Kamenivo
Pro výrobu betonu se používají 3 frakce kameniva. Frakce je zbytek na sítu (většími oky propadlo
a na menších zůstalo). Například frakce 4 / 8 znamená kamenivo od 4 do 8 mm, a to těžené nebo
drcené.
Pro výrobu betonu používáme frakce: 0/4; 4/8; 8/16; 16/22; 16/32 a 32/63 mm – pro prostý beton.
Velká zrna vytvářejí mezery, které jsou vyplněny kamenivem menších frakcí.
Beton má být hrubozrnný, protože jemné podíly zvyšují vodotěsnost, zlepšují čerpatelnost,
pohledovou kvalitu, ale snižují mrazuvzdornost.
7.1.3 Voda
Vodu rozdělujeme na záměsovou a ošetřovací.
Při dávkování počítáme s vlhkostí kameniva.
Vodní součinitel = hmotnostní poměr tekutých složek w a cementu c.
Pro tuhnutí betonu je třeba minimálně 0,4 l vody na 1 kg cementu.→ w/c = nad 0,4 – nejlépe 0,5 –
0,6.
Vysokou pevnost a mrazuvzdornost má beton v případě, když w/c = 0,55, vodotěsnost, když w/c =
0,6.
Konzistence
směsi měří se:
90
betonové

sednutím kužele (S1 –
S5)

dobou sednutí (V0 – V4)

mírou zhutnění (C0-C3)

třídou rozlití (F1-F6)
Betonárny objednávají S1 – zavlhlou, S2 – měkkou, S3 - velmi měkkou, S4 – tekutou konzistenci
betonu.
7.1.4 Přísady do betonu
Relativně malé množství přísad (0,2 – 5 % z hmotnosti cementu) výrazně ovlivní vlastnosti betonu.
1)
a)
b)
c)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
Plastifikátory
téměř ve všech betonech
zlepšují zpracovatelnost při použití menšího množství vody
umožňují čerpat beton
zvyšuje se pevnost, vodotěsnost, objemová stálost a odolnost proti mrazu
Plastifikátory pro zavlhlý beton
- intenzifikátory hutnění – vibrolisování - zámková dlažba
Superplastifikátory
- vyšší účinnost zhutnění
- tekuté vysokopevnostní betony s rychlým náběhem pevnosti
Superplastifikátory 3 generace (hyperplastifikátory)
- samozhutnitelné betony
Urychlovače tvrdnutí
- použití do injektáží, těsnících malt a betonu
- působí od 16 do 72 hod
- dnes nahrazeny cementy s R a bezsádrovcovým cementem
Urychlovače tuhnutí
- na stříkaný - torkretovaný beton
Těsnící přísady
- proti vzlínající vodě, ne proti tlakové vodě
- omezení tvorby výkvětů
Zpomalovače tuhnutí
- až o 21 hod (u malt 36 hod) → doprava na velké vzdálenosti
- do pohledových betonů (rychle odezní) ← po odbednění nejsou vidět spáry
- ztekucující do masivních konstrukcí → působí delší dobu → omezuje vývin hydratačního
tepla, a tím vznik trhlin
Provzdušňovací přísady
- rovnoměrně rozložené malé póry vytvářejí prostor pro rozpínání ledu → zvyšují
mrazuvzdornost hotového betonu a odolnost proti solím
- použití na mostní a silniční stavby
- pro zvýšení pevnosti se kombinují se superplastifikátory
Napěňovače
- dehtové mýdlo s klihem, ADDIMENT SB
- našleháním s vodou se vytvoří pěna (smícháním s dalšími složkami betonové směsi
v míchačce nebo až v MIXU)
- pěnobeton (bez kameniva – hmotnost 600 kg/m3)
Stabilizátory
- omezují rozměšování betonu
- pohledové betony
91
9) Výztužná vlákna
a) Ocelová
- profilovaná
- drátkobetony - omezují vznik trhlin při smršťování
betonu a nahrazují svařované sítě
- podlahy, základy, silnice, mosty
- FATEK: 30 kg/m3, (délka: 20 – 50 mm; šířka: 1,9 mm;
tloušťka: 0,4 mm), FIBRIN
b) Plastová
- FIBRIN
- polypropylénová
- 1 kg /m3 (500 milionů vláken délky 6 – 12
mm)
- zvýšení mrazuvzdornosti
- omezení nasákavosti
- nezvyšují pevnost
- CRACKSTOP
c) Skelná
- ANTI – CRAK
- 4 krát vyšší pevnost v tahu než ocel
- 0,6 kg/m3 (200 milionů vláken)
- modifikovaný beton: 10 kg/ m3 stříkané betony, prefabrikace
92
7.2 Zkoušení betonu
1. Destruktivní
3 válce o  150 mm a délky 300 mm nebo 3 krychle 15/15/15 mm - mačkají se po 28 dnech ve vlhku
2. Nedestruktivní
Schmidtovo kladívko
-
vystřelí pružinou úderník, který se více odrazí od betonu vyšší pevnosti
pevnost odečteme na stupnici nebo displeji kladívka
93
7.3 Pevnostní třídy betonu
Pevnostní třídy se uvádějí v MPa.
1 MPa  10 kp/cm2
Značení podle ČSN P ENV 206 – C 8/10 (válec/krychle) – C 100/115
Lehké betony – s Liaporem - LC 8/9 – LC 80/88
94
Potěry – BP 20, 25, 30
Vodostavební betony - B 20 V4, B 30 V8
Beton se navrhuje podle stupně agresivity prostředí (SAP) - expoziční třídy:





bez nebezpečí koroze: X0
koroze karbonatací: XC1-XC4
koroze chloridy: mořskou vodou – XS1-XS3; jinými chloridy - XD1-XD3
koroze vznikající působením mrazu: XF1-XF4
koroze vznikající chemicky agresivním prostředím: XA1-XA3
95
7.4 Ošetřování betonu
1) V létě
 kropíme ihned, kdy již neublížíme povrchu ← hrozí vznik smršťovacích trhlin, především
na slunci a v teplém průvanu, a to opakovaně asi 1 týden
96
 beton můžeme přikrýt igelitovou fólií → zapařuje se
 místo kropení se povrch může stříkat ochranným lakem
2) V zimě
 používáme CEM I, případně urychlovače tuhnutí
 přikrýváme polystyrenem
 dříve se tuhnutí a tvrdnutí urychlovalo párou a různými topidly na koks (koksáky), dříví, naftu
a lehký topný olej →vysoká cena
7.5 Nepřímo lehčené betony
Kamenivo je doplněno nebo nahrazeno lehčeným materiálem.
1. Liaporbeton
- žárovzdorný beton
- kuličky Liaporu (jíly z usazenin z Jurských moří z druhohorního
období Lias staré 150 milionů let) prochází rotační pecí, kde
expandují při teplotě asi 1 150°C
- po vypálení je žárovzdorný; objemově stabilní do teploty
1 050°C
- komínové tvárnice Schiedel a Eco a Calofrig, tvárnice Liatherm
z Liaporu je možno vyrábět lehké betony o pevnosti 2 až 80 MPa a objemové hmotnosti 450
až 2000 kg/m3
potřebná tloušťka pro tepelný odpor R = 2 je 36cm
2.
-
Experlitbeton
perlit vzniká sopečnou činností (vulkanické sklo)
při teplotě nad 1 000oC expanduje na bílé vločky = experlit
lehké betony 250 – 1200 kg/m3
8.
-
Škvárobeton
místo kameniva se používá škvára
nevýhodou: malá tepelná izolace, škodlivé záření a nepravidelné objemové změny
Křemelinový beton
- křemelina je lehká zemina ze schránek křemičitých řas (rozsivek)
- objemová hmotnost:700 kg/m3
- Calofrigové tvárnice
Pemzový beton
- z přírodní pemzy
97
Pilinobeton
-
ze smrkových a jedlových pilin
desky Cetris
7.6 Přímo lehčené betony
1. Pórobeton
- Xella, Ecrit
- lehčení hliníkovým práškem
2. Pěnobeton
- lehčení betonu mýdlovou pěnou
7.7 Speciální betony
1. Vakuovaný beton
- pomocí pryžové plachty a čerpadla odsáváme z betonu přebytečnou vodu a vzduchové bubliny
→ zvýší se povrchová pevnost → beton můžeme dříve zatížit
- podlahy, komunikace
98
2. Těžký beton
- barytový beton: těžké kamenivo (baryt 60%, limonit 22%, portlandský cement 11%, voda 7%),
chromové a olovnaté kaly
- hmotnost: 3 500 kg / m3
- ochrana před rentgenovým zářením
3. Žárovzdorný beton
- mletím vysokopecních slínků a chromové rudy se vyrábí chrommagnesit (odolnost až 1 600oC);
hlinitanový cement a vodní sklo (odolnost 1 000oC)
- Liaporbeton na komínové tvárnice
9. Polymerový beton
- pojivem polyesterové, epoxidové a akrylátové pryskyřice
- rychlé tuhnutí a vysoká pevnost
1.
2.
3.
4.
Vyjmenuj složky betonové směsi.
Jaké znáš pevnostní třídy betonu?
Vysvětli, jak použiješ beton dle stupně agresivity prostředí.
Vyjmenuj druhy betonů.
99
8 VODOROVNÉ KONSTRUKCE
8.1 Stropní konstrukce
Účel: rozdělení stavby na jednotlivá podlaží
Požadavky:


únosnost – byty: 1,5 kN/m2 = 150 kg/m2,školy: 4 kN/m2 , chodby a kina: 5 kN/m2
tepelná zvuková a protipožární izolace
MATERIÁLY
8.1.1 Stropy s dřevěnými stropnicemi
1. Trámový strop
trámy: 16/24 cm - 20/28 cm, uložení 20 cm, vzduchová mezera 3 cm
trámová kleština se závlačí na každém 3. trámu
100
záklop: prkna tloušťka 25 mm, podbíjení tloušťka 13-20 mm, mezera 1 cm
Příčka štorcka tl. 10 cm se zdí na příčné prkno, příčka tl. 15 cm se zdí na ocelový nosník,
násyp nad stropnicemi minimálně 8 cm.
2. Fošnový strop
- úspora řeziva
3. Rákosníkový strop
101
8.1.2 Stropy s ocelovými nosníky
1.
-
HURDIS I
rovná čela
Hurdis Hodonín
garáže, sklepy
možnost zavěšení kladky, táhel
2.
-
HURDIS II
šikmá čela
pro I nosníky řady 14 –18
osová vzdálenost nosníků:
1,3 m pro HURDIS 1180 mm
1,2 m pro HURDIS 1080 mm
cementový potěr C16/20
polystyren
-
TECHNOLOGIE
Montážní postup
1) Provedeme vyrovnání zdiva jemnozrnným betonem C12/16.
2) Rozložíme I nosníky (úložná délka min. 150 mm).
3) Přesnou polohu nosníků zajistíme osazením patek a vsazením desek po obou stranách každého
pole.
4) Osadíme nosníky do maltového lože (MVC 25).
5) Patky vyplníme vápenocementovou maltou MVC do celé prohlubně patky. Takto upravené patky
nasadíme na nosník.
6) Při osazování desek HURDIS maltu MVC 25 nanášíme na patky v tloušťce 15 – 20 mm. Současně
ji naneseme i na čela desek HURDIS. Dbáme, aby spodní plocha HURDIS desek lícovala se
spodkem patek.
7) Podepřeme trámce (vzdálenost mezi podporami 1,5 m) a zaklínujeme je.
8) Rozdíly výšky mezi výškami I profilu a horního líce HURDIS desky vyplníme polystyrenem, který
zároveň slouží jako tepelná izolace (dříve se používala suchá škvára, keramzit, perlitobeton).
Násyp provedeme tak, aby nosník zůstal obnažen.
102
9) Konec válcovaných nosníků zakotvíme přivařením kotev do věnce.
10) Žebra a desku spolu s věncem vybetonujeme současně z betonu třídy min. C16/20. Žebra
betonujeme najednou, po celé jejich délce. Betonáž můžeme přerušit pouze uprostřed polí mezi
nosníky. Beton ošetřujeme po dobu 28 dní. Teprve po této době můžeme odstranit podpěry. Při
betonáži dalšího podlaží podpory v nižším podlaží ponecháme. Při montáži vícepodlažních
objektů musí režim odstraňování podpor stanovit statik.
11) Veškeré otvory a prostupy ve stropě můžeme provést po konzultaci se statikem.
3. Přímé klenby do ocelových nosníků
4. Stropy s profily VSŽ
- 2x ocelová svařovaná síť, B 22,5
103
8.1.3 Stropy s keramickými nosníky
do 3,6 m - 1 podpěra, dále po 2 m - na 28 dnů dle betonu
MIAKO - vložky – šířka 625 a 500 mm; výška 80, 150, 190 a 230 mm
Nosníky POT 160 x 175 x 1 750 až 6 250 mm;160 x 230 x 6 500 až 8 250 mm
TECHNOLOGIE






104
Na srovnané zdivo (věnec) se doporučuje pod stropní konstrukci položit těžký asfaltový pás
(zvuková izolace).
Nosníky se ukládají na cementovou maltu srovnané obvodové a nosné zdivo nebo na vyrovnaný
železobetonový věnec. Délka uložení nosníků musí být minimálně 125 mm.
Nosníky je nutné ihned po uložení na nosné zdivo podepřít symetricky vodorovnými dřevěnými
hranoly se sloupky tak, aby vzdálenost mezi podpěrami nebo podpěrou a nosnou zdí byla
maximálně 1 800 mm.
Osová vzdálenost podpěrných sloupků ve směru podpor (hranolů) nesmí překročit 1 500 mm.
Při zhotovování stropů současně ve více podlažích musí stát podpěrné sloupky svisle nad sebou.
Stropní vložky MIAKO se kladou na sucho na osazené a podepřené nosníky, a to rovnoběžně
s nosnou zdí postupně od jednoho konce ke druhému. Uložení vložek MIAKO na nosném zdivu
se doporučuje minimálně 25 mm.
S betonáží lze začít, až když jsou vložky MIAKO uložené po celé délce nosníků.









Vzduchové dutiny u stropních vložek není nutné uzavírat proti zatékání betonu, protože délka
zatékání je minimální.
Jak při ukládání vložek, tak při betonáži se musí používat manipulační a pojezdová prkna uložená
na příhradové výztuži nosníků.
Před vlastní betonáží se musí celá plocha stropu řádně navlhčit z důvodů dobré přilnavosti
betonu a co nejmenšího odsávání záměsové vody z betonové směsi. K dobetonování se používá
beton třídy C 16/20 dostatečně měkké konzistence. Při betonáži je nutné současně betonovat
jak nosná žebra, tak i pozední věnec, s betonovou vrstvou 40 - 60 mm nad vložkami MIAKO dle
statického výpočtu.
Výška použité věncovky se mění v závislosti na výšce použité stropní konstrukce.
Postup betonáže je v pruzích, ve směru nosníků.
Pracovní spáru je možné provádět pouze mezi nosníky uprostřed stropních vložek. Pracovní
spára nesmí procházet betonovým žebrem nad nosníky.
Při betonáži je nutné zabránit místnímu hromadění betonu. Stropní vložky MIAKO se NESMÍ
během montážního stavu zatěžovat jinak než betonovou zálivkou.
Do spolupůsobící nadbetonované desky se doporučuje vložit svařovanou síť KARI minimálně
4/150/150 mm, a to z důvodů rozložení zatížení a omezení případných prasklin v betonové
ploše.
Po zhotovení stropu je nutné udržovat beton v dostatečně vlhkém stavu až do jeho řádného
zatvrdnutí. Podpěry nosníků je možné odstranit, až když beton dosáhne normou stanovené
pevnosti. Při odstraňování podpěr se postupuje vždy od horního podlaží ke spodnímu.
8.1.4 Stropy s betonovými nosníky
1. YTONG bílý strop
105
2. PUTRELY
- předpjaté nosníky obrácené T (až 12 m) a
betonové vložky
- KARI síť a 4 cm betonové nadbetonávky
8.1.5 Keramické povaly
povaly (šířka 30 cm) a panely (š. 60,120,240 cm)
-
keramické vložky ARMO, PARMO + výztuž +
beton
pokládka do vyrovnávací cementové malty s
předpjatou výztuží - až 7 m délky
podepření dle výrobce
8.1.6 Pórobetonové stropní panely
-
YTONG - délka 5 000 a 6 000 mm; šířka 625 mm tloušťka 200 a 240 mm
Vyztužené, P+D - s perem a drážkou pro přenesení zatížení
výroba na míru
8.1.7 Železobetonové stropní desky
-
š. 30 cm; světlost 0,48 - 3 m s dutinami a bez dutin – PZD
8.1.8 Železobetonové stropní panely
1. Plné
- do 4,5 m
2. Dutinové (nepředpjaté)
- světlost 6,00 m
106
3. Předpjaté
PARTEK: tloušťka 150 mm;
skladebná délka 240 – 780 cm
PARTEK: tloušťka 200 mm; délka až 9 m
SPIROLL: tloušťka 250 mm; délka až 12,2 m
PARTEK: tloušťka 320 mm; délka až 15 m
Partek: tloušťka 400 mm; délka až 16,2 m
8.1.9 Monolitické stropy
Kazetové
8.1.10 Ztracená bednění
1. Filigránové stropní desky
- rozměry: 700/240/6 cm; 750/250/5-7 cm; 800/450/7 cm - předpjaté až 12 m
- filigrány slouží k podpírání pro betonáž spřažené desky - 4 žebříčkové pruhy výztuže
107
2. CEDRY - polystyrenová tvarovka
- panely v maximální délce 13,5 m
- panely se ukládají ve směru rozpětí stropu těsně vedle sebe
-
hloubka uložení panelu je minimálně 50 mm; je nutné odstranit část polystyrenu pod žebrem
nad stěnou, panely příčně podložit hranoly o průměru 100/140 mm – po 2 m
výztuž věnce je ze čtyř prutů (Ø 8-10 mm) spojených třmínky z drátu (Ø 5 mm); horní pruty
věnce by měly být 20-30 mm nad polystyrenovým panelem
výztuž jednotlivých žebírek se váže s výztuží věnců a je navržena statickým výpočtem
3. VELOX
- dřevotřísková vložka s cementem
-
délka l
2 000; 1 830; 1 660; 1 500; 1 330; 1 000; 660; 500; 330 mm
šířka b
500 (300) mm
výška h + vrstva betonu 170 + 50; 220 + 50; 260 + 50; 315 + 50; 355 + 50; 400 + 50; 500 + 50; 575
+ 50 mm
Do mezery mezi prvky se vloží prostorové příhradové nosníky nebo vázaná výztuž a následným
zmonolitněním betonovou směsí vznikne žebírkový strop. V místě styků stěn a stropů se po celém
obvodu konstrukce uloží ztužující věncová armatura.
108
8.2 Převislé konstrukce
8.2.1 Římsy
Tvoří ji:
1. konzolová deska
 tahové napětí u horního okraje – hlavní a rozdělovací výztuž železobetonové desky
 chrání průčelí domu před deštěm, esteticky ukončují a zakrývají
spodní část krovu proti větru a zvěři.
2. konzola - tvořena překládanými kameny, cihlami nebo
železobetonovou deskou nebo dřevěnou konstrukcí
8.2.2 Markýzy
-
přístřešek nad vstupem do budovy se sklonem od budovy - při vyložení nad 90 cm musí být
s okapem
109
8.2.3 Balkóny
-
zvětšují obytnou plochu místnosti, zlepšují architektonický vzhled průčelí domu
- železobetonová konzola, krakorcovitě vysunutý
železobetonový panel → tepelné mosty
- nosníky pro Hurdis a Miako s nízkými tvarovkami,
- dřevěné trámy – krakorcovitě
- sklon od budovy cca 1%, nevodotěsný povrch → koroze
výztuže → demolice
- zavěšená balkónová deska - nepatří do převislých konstrukcí
8.2.4 Arkýře
-
balkón se stěnami a střechou
boční okna (francouzská rohová) umožňují
pohled podél průčelí
zvětšení půdorysné plochy obývacího pokoje
krakorcovitě vysunuté nosníky v jednotlivých
podlažích
LODŽIE
- nepatří do převislých konstrukcí
- stropní deska podepřena bočními lodžiovými stěnami
- předsazené zvětšují plochu místnosti
110
8.3 Klenby
-
vyzdívají se z kamene nebo cihel do cementové malty na dřevěné bednění nesené ramenáty na
vodorovných ližinách
novější betonové, železobetonové a sklobetonové klenby
provádí se s větším převýšením o 1/100 rozpětí – počítáme se sednutím
zdí se od paty nebo koutů k vrcholu klenby
ložné spáry směřují do středu zakřivení (oblouku)
Druhy kleneb (viz. obr. níže)



valená - zatěžuje 2 nosné zdi, jejich průnikem vzniká klášterní a křížová klenba
klášterní, neckovitá, zrcadlová, česká, pruská klenba a báň - zatěžují všechny 4 obvodové stěny,
žebra nejsou zatížená, jsou dutá
křížová klenba – tlak se soustřeďuje do žeber, která jsou zesílená a vystupující

podobně i u lunety
pilíř
Klenby vyvozují na nosné zdivo bočný tlak – táhla, opěrné pilíře.
Při omítání připevníme plastové elektrikářské průchodky pomocí háčků do
táhlo
žeber nebo na válec a jádro strháváme přímou latí (valená, křížová klenba
nebo klenutou - pruská, česká).
111
112
1. Jak rozdělujeme stropy?
2. Popiš postup provádění stropů Miako.
3. Rozděl klenby a klenbové oblouky dle tvaru.
113
9 ÚPRAVY POVRCHŮ
9.1 Malty
MALTY PRO OMÍTKY
VÁPNO
CEMENT
KAMENIVO
SÁDRA
VÁPENNÁ
1
-
4
-
VÁPENOSÁDROVÁ
2
-
6-8
1
SÁDROVÁ
0,1
-
0-3
1
SÁDRA
10 kg sádry na 6 l vody
VÁPENOCEMENTOVÁ
2
1
9
-
CEMENTOVÁ
0,1
1
3-3,5
-
PROSTŘIK
1
2
9
-
PERLITOVÁ
2
1
17 experlitu
BŘIZOLIT - stříkaný
2,5
1
7
slída
5
1
16
barvivo
škrabaný
viz. 1.ročník
9.2 Omítky
TECHNOLOGIE
9.2.1 Příprava podkladu pro omítání
Fasáda po 2 letech po vyschnutí, nebo vláknité omítky proti trhlinám. Vnitřní vlhkost zdiva má
dosahovat maximální hodnoty v rozmezí 12 -14%.
Při aplikaci omítek na nevyzrálé zdivo musíme omítku armovat skelnou perlinkovou tkaninou.
Minimální tloušťka omítky:
 interiér - příčky: 8 mm, nosné zdivo: 10 mm
 exteriér - 15 mm
1) Cihelné zdivo
 staré: osekání staré omítky, vyškrabání spár do hloubky 1 cm, ometení a nanesení
cementového prostřiku
 nové: omítáme přímo, vlhkost zdiva do 10 %
V místě smykového namáhání připevníme pletivo nebo jádro bandážujeme perlinkou do lepidla
platí pro staré i nové zdivo
2) Pórobetonové zdivo
- přesné
- vyrovnání podkladu
114
-
omítka - Cemix
na mokrý Ytong perlinka
3) Liaporové zdivo
- drsný povrch
- omítáme přímo bez prostřiku
4)
-
Betonové plochy
odmaštění od separačního nástřiku teplou mýdlovou vodou
cementový prostřik nebo cementové lepidlo
degradovaná vrstva se odstraňuje tlakovou vodou, frézováním nebo osekáním
obnažená výztuž se opatří speciálním nátěrem a nahodí vysprávkovou maltou
5) Dřevotřískové desky
- dříve bandážování pytlovinou do řídké malty
- dnes překrytí rabicovým pletivem, kotveným hřeby do zátek od piva a prostřik (Velox)
6) Dřevo
- impregnace proti dřevokazným škůdcům, pletivo, prostřik
7) Ocel
- obalení pletivem a prostřik
- obalení polystyrénem, čedičovou vatou + perlinka
8)
-
Styk dvou materiálů
bandážování pletivem nebo perlinkou
přiznání spáry
pružný tmel
9) Sádrokarton
- Putzgrund penetrace pod omítky Knauf a stěrková omítka
- pro venkovní a vlhké prostory zelené desky
10)Rákosový strop
-
prostřik nebo potažení pletivem a prostřik
mezery mezi prkny podbití 1 cm
115
9.2.2 Postup omítání
1. Stropy vodorovné
 přesné: prostřik, seštosování, stěrka, lepidlo, penetrace, stěrka
 nepřesné: prostřik

terče v rozích umístíme do vodorovné roviny, další terče
pro pásky po 1 m pomocí dlouhé latě

pásky strháváme latí a štosujeme dlouhým hladítkem po
zavadnutí malty

jádro nahazujeme v tloušťce 1 cm a strháváme
úhelníkovou latí, proces opakujeme

po zavadnutí natáhneme stěrku
Laťování trámů
116
2. Stěny
 podobně jako u stropu
 místo maltových pásků používáme omítníky z ocelové kulatiny nebo dřevěných latěk, které
umísťujeme po 1 m.



do roviny vyměřujeme latí nebo zednickou šňůrou (distanc 0,5 mm)
maltu nahazujeme hadovitě odspodu, po stržení malty latí necháme povrch zavadnout a
opatrně jej štosujeme fratáčem (držíme svisle)
117
 léru (drážku) u zárubní vytvoříme pomocí
plechové šablony (stejná hloubka a šířka i v rozích)
 omytí nebo předem zakrytí konstrukcí, ochranné
nátěry
 stěrky provádíme vždy až po dokončení jádra –
napojení do sucha je vidět
Tolerance
Pro nadstandardní kvalitu rovinnosti 2 mm na 2 m je nutné sjednat odpovídající navýšení ceny.
118
–
Ochrana hran pomocí úhelníků
Strukturování omítek – hladítky, špachtlí, válečkem
119
9.2.3 Sanační omítky
Kompletní technologický postup sanačního systému na silně vlhkostí a solemi zatíženou
a poškozenou konstrukci.
1) Odstraníme omítku, pokud se ještě někde nachází, a to do výše minimálně 1,5 násobku šířky
zdiva, nad viditelné zasažení zavlhnutého zdiva, nejlépe na celou výšku stěn. Spáry vyškrabeme
do hloubky minimálně 2 centimetry. Vyškrábání spár je velmi důležité → zvýší se tak účinnost a
životnost sanační omítky. Starou suť ihned odvezeme z dosahu stavby (nepoužíváme ji na zásyp).
Použití tlakové vody k očištění zdiva je výslovně nevhodné.
2) Obnažené zdivo mechanicky očistíme, nejlépe ocelovými kartáči, rovněž tak prach odstraníme
mechanicky, nikoli vodou. Pro nové upevnění případných instalací nepoužíváme sádru, ale rychle
tuhnoucí cementovou maltu. Podklad musí být nosný, suchý, bez prachu a jiných nečistot.
3) V závislosti na obsahu solí ve zdivu podklad předem ošetříme chemickým přípravkem. Přípravek,
který lze nanášet stříkáním, vytvoří krátkodobou uzávěru a umožní sanačním omítkám vyzrát a
získat potřebné vlastnosti. Sanační nástřik je nutno provádět do čerstvého nátěru.
4) Špric (prostřik) – příprava míchadlem, necháme cca 2 minuty odležet a potom ještě jednou
krátce zamícháme, a to ručně nebo kontinuální míchačkou, případně běžnými omítacími stroji.
5) Nástřik na kamenný podklad musíme provádět celoplošně, na nasákavé stavební materiály
pouze síťovitě (60 – 70 % plochy), podklad tedy musí prosvítat. Nástřik nesmí stékat a tvořit
polevu. Vždy musíme zpracovat celý obsah pytle najednou! Před aplikací jádrových omítek
necháme sanační nástřik minimálně 3 dny vyschnout!
6) Nerovnosti, spáry, kaverny a celoplošné vyrovnání podkladu provedeme podkladní jádrovou
sanační omítkou. Po jejím zavadnutí je nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou
škrabkou a nechat proschnout (1 mm tloušťky omítky 1 den).
7) Při strojním zpracování používáme zařízení, které zaručuje optimální míchání a dosažení
potřebného obsahu vzduchu v čerstvé maltě (HASIMAT, HASIMIX). Při strojním zpracování
omítacím strojem se doporučuje používat domíchávač. Omítku musíme nanést na stěnu,
stáhnout a po ztuhnutí zdrsnit celoplošně mřížkovou škrabkou. Při tloušťce vrstvy nad 30 mm
omítáme stěnu ve dvou vrstvách. Druhá vrstva se nanáší na zdrsněný podklad s minimálním
časovým odstupem (pro zajištění optimální přídržnosti malty k podkladu). Spáry mezi různými
stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím, kterou umístíme do
horní třetiny tloušťky omítky. Dilatační spáry provedeme dle projektu. Po zavadnutí malty je
nutné povrch strhnout a srovnat ocelovou mřížovou škrabkou a nechat proschnout (1 mm
tloušťky omítky 1 den).
8) Na takto připravený zdrsněný podklad nanášíme s časovým odstupem minimálně 14 dní
jádrovou sanační omítku.
9) Povrchovou úpravu jádrové omítky provedeme sanačním štukem. Pozor: silně nasákavé
podklady je nutné předem navlhčit. V průběhu tuhnutí omítky povrch zfilcujeme houbou.
Spáry mezi různými stavebními prvky překleneme armovací tkaninou odolnou proti alkáliím,
tkaninu umístíme do horní třetiny tloušťky omítky.
120
9.2.4 Strojní omítání
121
a) Mokrou cestou
- malta se míchá nejčastěji ve žlabové míchačce, odtud se vyklápí přes vibrační síto do zásobníku
a odtud se šnekovým nebo pístovým čerpadlem vhání do hadic,
Součástí omítačky je kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu, který je vháněn hadicí do směšovací
pistole, odkud vystřeluje maltu. Při odpojeném kompresoru tlačená malta vytéká z hadice – můžeme
použít na zdění nebo samonivelační potěr.
Omítačka P 13 (Strojstav Nové Mesto n/Váhom v licenci Putzmeister)
-
-
přívěs za nákladní auto
pístová s výtlakem do výšky 60 m (60 barů) a
horizontálně až 500 m
starší typ
výkon: regulovatelný – 1,5, 3, 4,8 m3/hod =
80 l /min.
výhody:
 vysoký výkon a výtlak
nevýhody:
 těžká, velká
 potřebuje dlouhé a robustní hadice, ve kterých zůstává značné množství malty, takže hrozí
jejich ucpání nebo roztržení
 vyžaduje 2 pracovníky obsluhy
b) Suchou cestou
- z hotových suchých směsí
- do šnekového čerpadla je dávkována suchá směs a přesně nastavený průtok vody → do hadic
jde stejná konzistence namíchané směsi
Omítačka Knauf PFT G5
-
122
nový typ
výtlak do výšky 30 m
výkon 6 – 55 l/min
výhody:
 malý rozměr → projede dveřmi
a výtahem do každé místnosti
 lze ji rozložit na 3 díly
(podvozek s násypkou,
elektroinstalaci s kompresorem
a průtokoměrem vody a motor
se šnekovým čerpadlem)
 krátké tenké hadice
 práce v zateplené místnosti
 obsluha: – 1 pracovník pro násyp pytlů, při použití sila a dopravníku suché směsi (silomatu)
může pracovat bez obsluhy (ovládání ventilem vzduchu na směšovací pistoli)
1.
2.
3.
4.
Popiš přípravu podkladu pro omítání.
Jak postupujeme při omítání stropů?
Popiš postup při omítání stěn.
Jaké znáš způsoby strojního omítání? Blíže je charakterizuj.
123
10 STŘECHY
10.1 Ploché střechy
1.
2.
sklon do 10o (17 % - 17 cm/1 m)
sklon musí zajistit rychlý odvod dešťové vody, nesmí na ni vznikat kaluže!
nezateplené – sklady, garáže
zateplené - R = tepelný odpor ( m2KW –1); R – normové 4,0
Musíme zajistit trvale suchou tepelnou izolaci → parozábrany RADONELAST , BITALBIT S.; větrání.
MATERIÁLY
1.
a)
Asfaltové pásy
starý způsob
penetrační nátěr, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, reflexní nátěr
Oxidované
- starší
- záruka půl roku, životnost 5 let
- Extrasklobit, Parabit
- vložka: skelná tkanina
- používají se jako 1. vrstva hydroizolace a jako parotěsná zábrana
b) Modifikované
- upravené kaučukem → vyšší pružnost, delší životnost
- pokládka pod +5 C u některých i pod -10 o C
- nelámou se
- dvojnásobná cena
- příklady modifikovaných asfaltových pásů:
 Skloelast – vložka: skelná tkanina, vyšší pevnost, menší tažnost (do 4 %), jedna vrstva
 Skloelast extra - více kaučuku
 Skloelast extra design – s posypem barevnou břidlicí
 Polyelast - vložka: polyesterová tkanina, nižší pevnost, velká tažnost (nad 40 %)
 Polyelast extra- více kaučuku
 Polyelast extra design – s posypem barevnou břidlicí, 2. vrstva (proti poškození a UV)
další: Paramoelast, Paramoplast, Elastek, Elastobit
TECHNOLOGIE
Postup izolace
Upravíme podklad pod izolace, musí být rovný, bez ostrých hran a kamínků, beton ve spádu.
Postup izolace dle druhu podkladu:


124
Na betonový podklad nejprve nasucho položíme děrovaný a dilatační pás PER V13 nebo
BITUSAN, na který celoplošně navaříme asfaltový pás. Ten se bodově přilepí a vzniknou
průduchy pro odvětrání na atiku.
Na tepelně-izolační materiály se nejprve položí pás s dilatační a expanzní funkcí.


Na dřevěný podklad dáváme nasucho uložený pás s nosnou vložkou ze sklotkaniny nebo
polyesteru, kotvený hřebíky s velkou hlavou a závitem.
Hydroizolace - asfaltované pásy typu "S" s nenasákavou nosnou vložkou - spodní pás
s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, vrchní vrstvu tvoří pás z asfaltu modifikovaného
Skloelast (Extrasklobit) + Polyelast extra design.
Asfaltové pásy se
a) natavují propanbutanovým hořákem na penetrovaný podklad (Penetral, ALP - M – modifikovaný)
b) mechanicky kotví k podkladu šrouby s velkými oválnými podložkami
c) lepí asfaltovými nebo polyuretanovými lepidly
d) zatěžují kačírkem, dlažbou – na ochranné filcové tkanině
Přesahy pásů - 5 - 10 cm, u dvouvrstvých systémů pásy v jednom směru o polovinu posunuty.
Spáry zatíráme špachtlí. Těsnění detailů trvale pružnými asfaltovými nebo silikonovými tmely.
125
MATERIÁLY
2. Fólie PVC
a) měkčené
 Fatrafol 810 – základní
- vyztužená polyesterovou mřížkou
- pevnost a tvarová stabilita → vhodné i pro sklony
 Fatrafol 804 - doplňková pro 810
- nevyztužená
- řešení detailů
 Fatrafol 807
- na spodní straně
- pokládka na asfaltové pásy (lepením)
 Fatrafol 808
- zelená s textilní podložkou
- pro obrácené „zelené“ střechy
 Fatrafol 817
- nová- vyztužená i nevyztužená (H)
- univerzální
- vyšší kvalita
Měkčené fólie se spojují pomocí ručních horkovzdušných pistolí a přitlačovacích válečků, nebo
pomocí pojízdných automatických strojků a aplikací pojistné zálivky tekutým PVC.
b) modifikované neměkčené PVC
 Technodren
- rozměry: výšky 8 nebo20 mm; šířka 1 282 mm, délka 20
- používá se jako ochranná a drenážní vrstva u obrácených střech
c) polyetylenové
 Fondaline, Platon, Delta, Penefol
- s nopky nebo miskami pro závlahovou vodu
3.
-
126
Stěrkové izolace
pro opravy asfaltových krytin je důležitý suchý podklad
vyztužují se síťovinou
2 nátěry + případně reflexní nátěr
 Gumoasfalt - SA 4, SA 10
- lepení polystyrenu
 SA 13
- červenohnědý nátěr střech
- obsahuje kaučuk
- asfaltové nátěry zastudena

-
SAM
- modifikovaný nátěr
 Akryzol
- jednosložkový nátěr
levná provizorní oprava
4. Polyuretanový nástřik
- stříkají specializované firmy ve 3 vrstvách po
1,5 cm + reflexní nátěr
- zároveň tepelná izolace
127
① hydroizolační souvrství
② izolační desky S nebo v kombinaci T a S vyskládaně
③ parozábrana
④ spádová vrstva
⑤ stropní konstrukce
⑥) atikový klín ORSIL T-AK
① hydroizolační souvrství
② izolační desky ORSIL S
③ spádové desky ORSIL T-SD
④ parozábrana
⑤ stropní konstrukce
128
①) hydroizolační souvrství
② izolační desky S (nebo S a T)
③trapézový plech
④ kotevní prvek
⑤) těsnící tmel a lepidlo
STŘEŠNÍ PLÁŠŤ NA OCELOVÝCH NOSNÍCÍCH
129
BOZ při práci ve výškách
1. Zábradlí
 1,5 m od okraje – jednotyčové, natažené lano nebo je podlaha 0,6 m pod vrchem zdi
 na okraji – dvoutyčové od výšky nad 1,5 m
2. Osobní jištění
 od 1,5 m
 od 3 m pás (pád 0,6 m – průběžně upravovat délku volného lana)
 postroj s tlumičem pádu (pád 1,5 m, s tlumičem až 4 m)
 pásy kontrolovány po 2 letech
3. Kolektivní jištění
 sklon nad 10o – po celé délce hrany ochranné zábradlí nebo ohrazení
4. Žebříky
 délka max. 8 m, přesah 1,1 m, sklon větší než - 2,5 : 1
5. Zajištění pod pracovištěm
ochranné pásmo:
 1,5 m - do výšky 10 m
 2 m - do výšky 20 m
 2,5 m - do výšky 30 m
 1/10 výšky objektu - nad 30 m
 při sklonu nad 25o se zvyšuje o 0,5 m
Zajistíme dvoutyčové zábradlí, oplocení, záchytné konstrukce, ochranné stříšky, trvalé střežení
Přerušení práce ve výškách
 bouře (vítr nad 10,7 m/s, při zavěšení 8m/s)
 silný déšť
 sněžení
 námraza
 dohlednost pod 30 m
 teplota pod 10o C
130
10.2 Šikmé střechy
-
chrání budovu před deštěm, sněhem, větrem a chladem
tvoří estetické ukončení stavby
výrazně ovlivňuje životnost střechy
požadavky na požární odolnost a ochranu před bleskem
skládá se z nosné střešní konstrukce (krov, střešní panel) a střešního pláště (zateplení a krytina)
Šikmé střechy: sklon 10 – 45o
Strmé střechy: sklon nad 45o
Rozdělení šikmých střech podle tvaru:
131
Zatížení střech.
a) stálé - vlastní hmotnost
b) nahodilé - sníh, vítr, dešťová voda, pohybující se osoby nebo dopravní prostředky
Dřevěné krovy
Běžně používaná skládaná krytina vyžaduje sklon 25 – 45o.
Podstřešní prostor lze využít jako obytné podkroví.
Krov vaznicové soustavy
a.
132
vaznice jsou podpírány plnou vazbou po cca 4 m
mezi nimi prázdná vazba tvořená pouze krokvemi po cca 1 m
podle směru sloupků
stojatá stolice
Plná vazba po 4 m
DETAILY
133
b. ležatá stolice
Hambalkový lepený krov
134
Zastřešení vazníky
Výhody:
-
sériová výroba
rychlá montáž
velká rozpětí
zavětrování a spojení vazničkami
Pultové
sedlové
135
1) Dřevěné
a) sbíjené, stažené svorníky – plnostěnné nebo příhradové – rozpon do 12 m
b) se styčníkovými deskami - návrh na zakázku na počítači - montáž na lisovacích stolicích
136
137
c) lepené – plnostěnné, příhradové, vrstvené ohýbané – rozpon do 30 m - sportovní haly
2) Železobetonové
a) plnostěnné
138
b) příhradové - nepředpjaté a předpjaté - pro rozpon i přes 24 m
-
zastřešení kazetovými stropními panely – obchodní domy, tovární haly
3) Ocelové
a) příhradové – z úhelníků nebo trubek – svařených, nýtovaných nebo šroubovaných
b) deskové nebo prostorové
- zastřešení ocelovými trapézovými plechy se
zateplením, dřevěné podbití
139
10.3 Skládané střešní krytiny
10.3.1 Keramické
Pálené tašky znali již v Řecku asi 2 300 let př. n. l. Na naše území je přivezli Římané, kteří je používali
na budovách obranných stanic. První vlastní tašky se u nás objevují v období Velkomoravské říše.
1. Tažené
 klasické - bobrovka
 jednodrážkové - Steinbrück, Stadler, Velovka
2. Ražené
 jednodrážkové – Jirčanská 10
 dvoudrážkové - Francouzská, Holland, Románská, Varia, Brněnka
 klasické – prejz (kůrka)a hák (korýtko) – plně do pokrývačské malty
 hřebenáče: hladký, nosový, drážkový, uhlový
 odvětrávací tašky, krajové, 1/2, průchodové, sněhové, ukončující
Tondach
1. Maloformátové
a) Bobrovka
- hladká střešní krytina, která se dá pokládat na tzv. husté laťování (tj. šupinové), nebo řídké
laťování (korunové krytí)
- slouží k vykrytí různých, i oblých, tvarů (volské ok, kužel, úžlabí)
Kulatý řez, segmentový řez, hřebenová, poloviční, okrajová
levá, pravá, větrací, okapová, prostupová.
140
b)
-
Malý prejz
skládá se ze spodního háku (korýtka) a vrchní prejzy (kůrky)
rekonstrukce střech památkově chráněných objektů
klade se převážně do malty
pokládka je velmi pracná, náročná
c) Pražský prejz
- možné pokrývat také na sucho a připevňovat mechanicky
141
d) Brněnka 14
- posuvná taška s posunem při pokládce až o 60 mm klasického formátu
s dvojitým drážkováním v boku a vodní drážkou v hlavové části.
- počet tašek na m2 je 14
e) Francouzská 14
- s dvojitým hlubokým hlavovým a bočním
drážkováním
- protisněhová
f) Polka 13
-
s dvojitým drážkováním v boku a vodní drážkou v hlavové části
s posunem při pokládce až o 50 mm
g) Steinbrück
- navazuje na dlouhou tradici výroby tašek na Slovensku
142
Engoba
-
barevná povrchová úpravy u matných až pololesklých tašek
tenký povlak z keramické směsi (vodou rozplavené jíly obarvené přírodními
oxidy železa), který se nanáší na vysušenou tašku, a takto upravený výrobek
se následně vypaluje
červená, hnědá, černá
-
-
Glazura
v 7. století v Číně
- rozplavené jíly obsahují vyšší podíl sklovitých příměsí → vysoký lesk
- glazura nejenže výrobek zušlechťuje na nejvyšší možnou míru, navíc ho
zpevňuje a chrání
- glazura Amadeus červená, černá
2. Velkoformátové
a) Francouzská 12
s dvojitým a zvlášť hlubokým hlavovým a bočním drážkováním
12 ks/m2
b) Románská 12
- drážková, klenutá
- navozuje eleganci antických stavebních stylů
- uplatňuje se na moderní i historické střeše
c) Srdcovka 11
- ražená drážková taška, která se vyznačuje
hlubokými drážkami v hlavové i boční části
- 11 ks/m2
d) Hranice 11
- taška drážková posuvná
- boční drážky a vodní drážky
- s posunem až o 60 mm
e) FALCOVKA 11
hluboké drážky v hlavové i boční části
11 ks/m2
143
f) STODO 12
-moderní drážková taška s hlubokým dvojitým drážkováním
-umožňuje posun o 40 mm
-s přerušovanou vodní drážkou s jedním žlábkem posuvná v drážce
-lze ji pokládat pouze na střih.
g) Univerzál 12
- oční drážky a vodní drážka v hlavové části
- s posunem až o 60 mm
10.3.2 Betonové
1. Alpská taška
- se zvýšenou dvojitou vodní drážkou, symetrickým středním obloukem a zakulacenou spodní
hranou
- rozměry: 332 / 420 mm
- materiál: vysoce kvalitní probarvený beton granulovaný s nástřikem disperzní barvou
- cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, břidlicově černá
- spotřeba: na 1 m2 cca 10 ks
- menší spotřeba
- minimální sklon střechy: 22 ° (resp. 17°)
144
2.
-
Alpská taška classic
vysoce kvalitní probarvený beton
hladký s nástřikem disperzní barvou
zelená, šedá, modrá
3.
-
Bramac MAX
rozměry: 365 / 480 mm
úspora váhy 1 t / rodinný dům
řidší laťování
spotřeba na 1 m2 cca 7,5 ks
4. Římská taška
s větším poloměrem než u Alpské tašky
hladká s nástřikem disperzní barvou
cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, břidlicově
černá, zelená
5.
5.
-
Moravská taška
asymetrická vlna
bez povrchové úpravy
cihlově červená
6. Moravská taška plus
- hladká s dvojitou povrchovou úpravou disperzní barvou
- cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, černá
7. Bobrovky
- hladká s nástřikem disperzní barvou
- spotřeba na 1m2 cca 35 ks; zdvojená cca 18 ks
- cihlově červená, červenohnědá, tmavohnědá, památkově
červená, zelená, břidlicově černá
Doplňky střešních systémů
-
před pokrýváním střechy – fólie, hliníkový pás úžlabí, těsnící klínový pás, držáky latě, větrací
mřížky a pásy, okapový systém StabiCor, odvětrávací tašky
do 2. řady od hřebene, prostup pro anténu nebo hromosvod, odvětrání kanalizace, plexisklová
taška, prvky umožňující chůzi, sněholamy
Zakončení štítových a okapních hran
-
tašky krajní, okapní, půlené
Zakončení pultových střech
-
taška pultu základní, rohová, půlená
Provedení hřebene a nároží
-
taška hřebenová, hřebenáč (i koncový a rozdělovací)
145
Zajištění proti působení větru
-
v otevřené krajině je vhodné připevnit každou 3. tašku v okapní hraně
střecha by měla být jištěna po celém obvodě.
Dále: – BESK, KM BETA
10.3.3 Plechové
–
1.
1.
2.
-
materiál: hliník, měď (drahá, dlouhá životnost, jedovatá zelená měděnka), pozinkovaná ocel
Lindab Topline
taškové tabule ze žárově pozinkovaného ocelového plechu v délkách až do 6 140 mm
s povrchem Plastisol
šířka 110 cm, krycí šířka 100 cm,
v délkách až do 4 940 mm
s povrchem Polyester
více choulostivé na poškození
spodní strana má ochrannou vrstvu a zesílený spodní lak
2. NonDrop
- proti kondenzaci vodních par
- šroubovat nejlépe na latě (plné bednění) samořeznými šrouby s podložkou do každé druhé vlny;
na každou druhou lať; okraje v každé vlně
- malá hmotnost krytiny: necelých 5 kg/m2
- každé poškození povrchové vrstvy ihned zatřít originální opravnou barvou Lindab
3. Powertekk
- český výrobek, norská kvalita
① bezbarvý akrylový lak
② barvená kamenná drť
③ barevný akrylový lak
④ epoxidový základový nátěr
⑤ žárový pozink
⑥ plech
⑦ žárový pozink/polyester
dále: Ranila, Ondusteel
10.3.4 Šindele
1.
-
146
Střešní šindele Isola
kombinace impregnované skleněné vložky a silné vrstvy modifikovaného asfaltu
s posypem barevnou břidlicí
přibíjíme lepeňáky na dřevěné bednění pokryté asfaltovým pásem se skelnou tkaninou
-
dvojitý lepicí systém zaručuje bezpečné a dlouhodobé spojení (sluncem nebo horkovzdušnou
pistolí)
2. Tegola - Prestige Compact
- ze speciálního oxidovaného asfaltu
- jeho pohledová část je tvořena měděnou folií
3. Mosaik
- celoplošná samolepící vrstva
10.3.5 Bitumenové vlnité desky
AQUALINE
-
lisovaná organická vlákna (bitumen)
barevný nátěr
lehké vlnité desky
rozměry: 200/92 cm
plošná hmotnost: 3,05 kg/m2
přibíjení na laťování
10.3.6 Vláknitocementové
Šablony - každý kus krytiny je držen dvěma hřebíky a jednou vichrovou sponou do podkladu
tvořeného latěmi 30 x 50 mm nebo dřevěným bedněním bez lepenky (mezera 3 mm pro umístění
vichrové spony).
Krytina se klade směrem od okapu ke hřebeni a zprava doleva.
Úpravy se provádějí nůžkami na stříhání vláknocementového materiálu, řezáním pomocí
rozbrušovací pily nebo speciálním nožem opatřeným tvrdokovovým hrotem.
Okapová hrana krytiny přesahuje do 1/3 šířky okapového žlabu.
147
sklon 30° – jednoduché krytí (šablona)
sklon 25° – dvojité krytí (obdélník)
Betternit
- česká šablona
- hladký povrch
- rozměry: 400 x
400 x 4 mm
- šedá, červená,
černá, grafitová,
hnědá
dánský obdélník
- hladký povrch
- rozměry: 600 x
300 x 4 mm
Dominant
- česká šablona
- imitace břidlice
- rozměry: 400 x
400 x 4 mm
anglický obdélník
- hladký povrch
- rozměry: 600 x
300 x 4 mm
Dominant
- dánský obdélník
- imitace břidlice
- rozměry: 600 x
300 x 4 mm
Vlnitá krytina
-
148
Vltava (min. sklon 10°)
výrobek na bázi cementu armovaného vláknem
desky o rozměrech: 1 250 x 920 x 6 mm, 2 500 x
1 000 x ….mm
barva: přírodní šedá, černá, cihlová, červená,
mokka
1. Vyjmenuj druhy plochých střech.
2. Jaké znáš druhy krytin?
3. Jak můžeme dělit krovy? Jaké známe části krovu?
149
11
Použité zdroje informací
ABS-portál. Progresivní betonové konstrukce [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://
www.asb-portal.cz/stavebnictvi/materialy-a-vyrobky/beton/progresivni-betonove-konstrukce-proudrzitelnou-vystavbu-budov
ALMMA. Hliníková okna a dveře [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.almma.cz/cz/
hlinikova-okna/hlinikove-okno-al110.php
BEDNĚNÍ EU. Papírové bednění [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.bedneni.eu/
?pap%EDrov%E9-bedn%ECn%ED,6
BETONSERVER. ArcelorMittal [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.betonserver.cz/
foto?foto=1576&i=1
BETONSERVER. Laboratorní pomůcky [online]. Dostupné také z: 15
BRAMAC‚ 2013. Betonové tašky [online] [cit. 10-15]. Dostupné z: http://www.bramac.cz/produkty/
betonove-tasky/
CEMBRIT. Česká šablona [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.cembrit.cz/ceskasablona/
COLEMAN. Isola - šindel [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupné z: http://www.coleman.cz/
asfkryt_isola.php?tit=Asfaltov%E9%20krytiny%20-%20Isola
ČESKÉ LUXFERY.s.r.o. Vitrablok [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://
www.ceskeluxfery.cz/menu02.php?sel=1&mn=2
DAP-ARTS. Montážní pokyny [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://daparts.sweb.cz/
jsgt%20popis/default.htm
DEKTRADE. Produkty [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://dektrade.cz/produkty/vypis/
328-osb-superfinish-eco
DOKA. Systémové skupiny [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.doka.com/web/
products/system-groups/index.cz.php
DŘEVO A STAVBY. Perlit je darem přírody [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://
www.drevoastavby.cz/cs/drevostavby-archiv/stavba-drevostavby/izolace/2238-perlit-je-daremprirody
FASE. Nástřik PUR ploché střechy [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.fase-sro.cz/
stranka-exit-17
FOAMGLAS. Detaily [online]. [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://www.foamglas.cz/detaily.htm
HELUZ. Produkty [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.heluz.cz/katalog/
HUTNÍ MATERIÁLY. Dráty, tyče a sítě pro výztuž do betonu [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z:
http://www.hutni-materialy.cz/profilova-ocel/draty-tyce-a-site-pro-vyztuz-do-betonu
ISOVER. Zateplení střechy [online]. [cit. 2013-09-12]. Dostupné z: http://www.isover.cz/zateplenistrechy
ISTAVINFO. Rimat 150 G – sádrová omítka pro strojní omítání [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné
z: http://istavinfo.dumabyt.cz/17/pdcnewsitem/02/10/53/index_17.html
KNAUF. Produkty a systémy [online]. [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: http://www.knauf.cz/
index.php?a=cat.287
150
KONZEA. Poškození [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.konzea.cz/pozkoz.php
LIAPOR. Keramické kamenivo Liapor [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/
LUMIMONT. Výroba vazníků a stěnových panelů [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://
www.vyroba-vazniku.cz/prihradove-vazniky
NONSTOPSTAVEBNINY. Guttanit [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://
www.nonstopstavebniny.cz/cz/e-shop/334139/c11585-vlnite-desky/vlnita-deska-stresnibitumenova-guttanit-14-cerna-vyprodej.html
OKNA MACEK. plastova okna dvere veka [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://
www.oknamacek.cz/plastova-okna-dvere-veka/
PERI. Skydeck [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.peri.cz/produkty.cfm/
fuseaction/showproduct/product_ID/44/app_id/4.cfm
POWERTEKK. Powertekk [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.antos-stavitelstvi.cz/
powertekk.htm
SCHIEDEL. Rekonstrukce komínů [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.schiedel.cz/
cz/obnova-kominu
SOUDAL. Produkty [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://soudal.cz-dev.www3.e-one.cz/
produkty
STŘECHY CHODSKÁ. Natavení hydroizolačních pásů [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://
strechy.chodska.cz/soukromnik/nataveni-hydroizolacnich-pasu
STŘECHY KREPL. Vazníky [online]. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.vazniky-krepl.cz/
reference.html
TONDACH. Produkty [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.tondach.cz/stresni-krytina
TURISTIKA. Olomouc [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotogalerie/
28563/olomouc-dolni-namesti-a-okoli
TZ CZECH s.r.o. Sanace betonových konstrukcí [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://
tsczech.cz/sanace-betonovych-konstrukci/
VELOX. Způsob montáže stropů [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.velox.cz/cs/
zpusob-montaze-stropu/
VSB. Konstrukční vlastnosti betonu [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://hgf10.vsb.cz/546/
VHZ1/vyuka/hmoty/vlastnosti.html
VUT v Brně. Dřevěné konstrukce [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/
KDK/bukovska.p/dkce.html
WIENEBERGER. wienerberger.cz/zdivo [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://
www.wienerberger.cz/zdivo
WSB. Anorganická pojiva [online]. Dostupné také z: 16
YTONG. Stavební materiál Ytong [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.ytong.cz/cs/
content/sortiment.php
151
TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník.
Vyd. 6., přeprac. Praha: Sobotáles, 2005, 123 s. ISBN 80-868-1709-1.
HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství pro 1. ročník SPŠ stavebních. Vyd. 6., přeprac. Praha:
Sobotáles, 2005, 166 s. ISBN 80-868-1712-1.
HÁJEK, Petr. Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních. 3., přeprac. vyd.
Praha: Sobotáles, 2007, 225 s. ISBN 978-80-86817-22-4.
HÁJEK, Václav. Pozemní stavitelství III pro 3. ročník SPŠ stavebních. 3., upr. vyd., V
Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 2004, 327 s. ISBN 80-868-1704-0.
KOHOUT, Jaroslav. Zednictví: tradice z pohledu dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha:
Grada, 1998, 221 s. ISBN 80-716-9653-6.
ČIHÁK, Jaroslav, KRÁLIKOVÁ, Marcela. Pozemní Stavitelství Pro 1. Ročník SPŠ Stavebních
Studijního Odboru Dopravní Stavitelství a Vodohospodářské Stavby. 1. vyd. Praha:
SNTL, 1988.
TIBITANZL, Otomar a František KODL. Stavební technologie II: pro 2. ročník SOU
učebního oboru zedník. 4., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 1996, 167 s. ISBN 80-859-2017-4.
TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie III: pro 3. ročník SOU učebního oboru zedník.
5., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN 978-808-6817-156.
DĚDEK, Miloň a František VOŠICKÝ. Stavební materiály: pro 1. ročník SPŠ stavebních. 4.,
upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2002, 216 s. ISBN 80-859-2090-5.
LIŠKA, Roman; MACÍK, Jiří. Materiály pro I. až III. ročník učebních oborů lakýrník, malíř,
malíř-natěrač na SOU a OU. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 1994. 155 s. ISBN 80-901684-6-9.
GREGOROVÁ, Elvíra a Ľuboš HAMÁK. Stavební materiály II. Vyd. 2., upr., v Sobotáles
vyd. 1. Editor František Vošický. Překlad Olga Bendíková. Praha: Sobotáles, 1994, 110 s.
ISBN 80-901-6845-0.
ŽÁK, Jaroslav. Materiály pro 1. ročník SOU oborů Zpracování dřeva a výroba hudebních
nástrojů. 8., upravené vyd. Praha: Informatorium, 1994, 146 s. ISBN 80-854-2758-3.
MĚŠŤAN, Radomír. Omítkářské a štukatérské práce. Praha: SNTL 1988. 368 s. 04-70288.
DOSEDĚL, Antonín. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. 2., upr. vyd., v
Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 108 s. ISBN 80-859-2006-9.
RAMBOUSEK, František. Stavební Konstrukce Pro 2. Ročník Středních Průmyslových škol
Stavebních 2. přeprac. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1969.
KALOUSEK, Jan. Betonové Konstrukce 3. vyd. Praha: Ediční středisko Českého vysokého
učení technického, 1981.
HANÁK, Milan. Pozemní stavitelství: Cvičení <<I=01>>. 4. vyd. Praha: České vysoké
učení technické, 1994. ISBN 80-010-1134-8.
DĚDEK, Miloň a Václav HÁJEK. Stavební výroba II: učebnice pro stř. odb. učiliště pro 2.
roč. stud. oboru stavebnictví. 1. vyd. Praha: SNTL, 1990, 227 s. ISBN 80-030-0565-5.
FLEISS, Manfred. Stavební nauka - zedník. Praha: Wahlberg, 1995, 185 s. ISBN 80-9016573-7.
152
KAČENA, Pavel, ŠULC Miroslav, Obálka a graf. úprava Ivona MALINOVÁ. Odborné
kreslení: Pro 2. roč. učeb. oboru Tesař. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 80854-2749-4.
KAČENA, Pavel, ŠULC Miroslav, Obálka a graf. úprava Ivona MALINOVÁ. Odborné
kreslení: Pro 3. roč. učeb. oboru Tesař. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 8085427-49-4.
KOHOUT, Jaroslav, Antonín TOBEK a Pavel MÜLLER. Tesařství: tradice z pohledu
dneška. 8., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1996, 255 s. Stavitel. ISBN 80-716-9413-4.
KUBĚNA, Ludvík. Tesařská technologie pro 2. ročník středních odborných učilišť. 3., upr.
vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 113 s. ISBN 80-859-2005-0.
KUBĚNA, Ludvík a Jaroslav MATOUŠEK. Tesařská technologie pro 3. ročník učebního
oboru tesař. 2., upr. vyd., v Sobotáles vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1995, 143 s. ISBN 80859-2008-5.
HÁJEK, Václav, Marek NOVOTNÝ a Jaroslav PAVLIS. Pracujeme na střeše. Praha:
Sobotáles, 1995, 245 s. ISBN 80-859-2012-3.
PANÁČKOVÁ, Mária a PANÁČEK,Pavol,Technologie obrábění dřeva 1: Pro stř. odb. učil.,
učeb. obor tesař. 2., upr. vyd, 1. vyd. Sobotáles. Praha: Sobotáles, 1994. ISBN 80-9016843-4.
153

technologie a materiály 2

Transkript

Podobné dokumenty