pOstup - úvod - Učíme o krajině

Transkript

METODIKA JARABA?C?EK:Sestava 1
7.12.2010
11:06
Stránka 1
7.12.2010
11:06
Stránka 2
Úvod
Poslední zprávy České společnosti ornitologické nejsou nijak optimistické. Za posledních patnáct let zmizelo z našeho území deset milionů ptáků. Česká republika má deset milionů obyvatel. Představme si, že stejně
tak jako zmizelo z této krásné země deset milionů ptáků, zmizí deset milionů obyvatel. Toto je velice jasné, ač
smutné přirovnání. Z naší krajiny mizí hlavně ptáci otevřené krajiny, jako je například skřivan polní. V Evropě je
jediná zem, kde se člověku „podařilo“ tohoto posla jara vyhubit úplně. Je to jedna z nejbohatší zemí v Evropě
vůbec – Velká Británie. Protože si tamní obyvatelé uvědomili ztrátu tohoto druhu, stále více obyvatel se začalo
zajímat o ornitologii a dnes je ornitologie jejich nejoblíbenějším koníčkem. Obrovský zájem o ornitologii předčil
i národní sporty jako je golf, tenis, fotbal nebo kriket.
A vzpomeňme známého ptáka vrabce domácího, který je v současné době také ohroženým druhem.
A proč? Stalo se velkým trendem mít perfektní zahradu bez výskytu původních dřevin, a to zejména keřů. Dále
- ze zprávy Ministerstva pro životní prostředí vyplynulo, že každý den přicházíme v České republice o deset hektarů půdy, a to díky výstavbě dálnic, infrastruktury nebo výstavbě sídel.
Zbyly nám školní zahrady a také vnímaví žáci. V zimních měsících můžeme pozorovat tolik krásných ptáků,
které jsme za celý rok neviděli. Má Vaše školní zahrada co ptákům nabídnout? Je na Vaší školní zahradě místo
pro krmítko? Je na Vaší školní zahradě alespoň kousek místa pro živý plot, který nabídne ptákům v krutých
mrazech potravu a také nocoviště? Zasaďte společně s žáky původní keře nebo stromy, pečujte o ně a nabídněte ptákům školní zahrady útočiště.
Právě v programu Aj ty ptáčku Jarabáčku! nasázíme s žáky Vašim ptáčkům vhodné keře, které jim poskytnou potravu, hnízdiště i nocoviště. Jaké druhy ptáků se na zahradě vyskytují, zjistíte nejsnadněji při pozorování
ptactva na krmítku. Podle těchto pozorování zvolíme společně i vhodné dřeviny pro Vaši školní zahradu. Metodická příručka, kterou držíte v rukou, obsahuje odborný návod, jak samostatně a jednoduše pečovat o dřeviny
a ptactvo školní zahrady během výuky.
Žáci si po realizaci programu uvědomí, že je důležité rozšiřovat výskyt původních keřů a stromů, neboť jsou
důležité pro ptačí druhy v okolí lidských sídel.
Vyhlédněte z okna, určitě spatříte alespoň jednoho ptáčka, který čeká na šťavnaté bobule z nového keře!
Eva Hauzrová, DiS.
koordinátora programu Aj ty ptáčku jarabáčku!
Čmelák – Společnost přátel přírody
členka České společnosti ornitologické
7.12.2010
11:06
Stránka 3
aj ty ptáčku jarabáčku
obsah
Obsah
O programu
3
Jak jsou jednotlivé aktivity strukturované?
4
Harmonogram aktivit
6
Jaro – zpěv
7
Aktivita č. 1 – Ptačí poslouchání
7
Aktivita č. 2 – Dřeviny pro opeřence
10
Aktivita č. 3 – Živé ploty
12
Léto – mláďata
14
Aktivita č. 4 – Ptačí kolébky
14
Aktivita č. 5 – Rodinné ptačí album
17
Aktivita č. 6 – Výroba pítka a koupátka
19
Podzim – tah
21
Aktivita č. 7 – Péče o dřeviny a výroba ochranného koše
21
Aktivita č. 8 – Výroba ptačí budky
23
Aktivita č. 9 – Příprava na cestu
26
Zima – zimoviště
29
Aktivita č. 10 – Zbytky jídla ptáčky nezasytí!
29
Aktivita č. 11 – Život kolem keřů a krmítka
30
Aktivita č. 12 – Červenat by se měl člověk
32
Seznam literatury
34
Příloha – Označení dřevin
35
projekt byl podpořen SFŽP ČR a patron programu je HSBC Bank plc, pobočka Praha
1
2
7.12.2010
11:06
Stránka 4
7.12.2010
11:06
Stránka 5
o programu
3
O prOgramu
Popis
Tento program je určen pro žáky 1. stupně ZŠ. Pojednává téma celoročně a je ideální ho zpracovávat postupně v ročních obdobích. Výsadbou původních druhů keřů a stromů rozšíříme přirozená hnízdiště ptáků, jejich potravní zdroje a nocoviště. Vyprávěním si přiblížíme život ptáků žijících v okolí Vaší školy a na školní zahradě.
Poslechneme si ptačí zpěv.
Cíl
Cílem výuky celoročního výukového programu je vychovávat občany, kteří se aktivně zapojují do řešení
problémů životního prostředí ve svém okolí i ve vzdálenějším měřítku. Žáci chápou školní zahradu jako
jedinečný prostor, kde lze rozšířit původní výskyt keřů a stromů, ale i rozšířit výskyt živočichů, kteří jsou na toto
prostředí vázáni z hlediska potravních nároků a z hlediska úkrytu. Výsadbou a péčí o dřeviny žáci rozšíří hnízdní
možnosti stále vzácnějších druhů pěvců. Žáci si uvědomí, že školní zahrada je stanovištěm několika druhů ptáků,
jejichž populace v České republice neustále klesá. Žáci jsou schopni pojmenovat problémy spojené se snížením
populace pěvců v České republice.
Dílčí cíle
Cíl I – znalosti
Žáci se seznámí s problematikou snižování stavu pěvců v České republice.
Získají znalosti z oblasti biologie pěvců, fenologie a dendrologie a plánování
výsadby.
Cíl II – postoje
Žáci vnímají školní zahradu jako nepostradatelnou hodnotu. Uvědomí si
vztah k prostoru školní zahrady, dřevinám, rostlinám i pěvcům, kteří se zde
vyskytují. Mají kladný vztah a úctu ke školní zahradě, ve které se každodenně
pohybují.
Cíl III – hodnoty
Žáci si uvědomí, že dbát o původní výskyt keřů a stromů je velmi důležité
i pro další živočichy – a to zejména pro ptáky (pěvce), kteří jsou na výskytu
těchto dřevin životně závislí z hlediska množství a rozmanitosti potravy,
možnosti hnízdění a úkrytu. Uvědomí si, že původní druhy keřů nabízí životní
prostor i dalším živočichům, například hmyzu (včelám).
Cíl IV – dovednosti
Žáci umí rozeznat pěvce školní zahrady. Jsou schopni rozeznat základní druhy
původních keřů a stromů, které jsou významné pro ptáky, aniž by použili atlas
ptáků nebo atlas dřevin.
Cíl V – chování
Žáci se aktivně zapojí do ochrany ptáků a výsadby původních keřů a stromů
ve svém okolí, kde se každý den pohybují. Žáci aktivně zvýší výskyt původních keřů, stromů, ale i pěvců.
Zařazení v RVP – vzdělávací obory
Člověk a jeho svět (místo kde žijeme, rozmanitost přírody), člověk a svět práce (práce s drobným materiálem, konstrukční činnosti, pěstitelské práce), hudební výchova, český jazyk, výtvarná výchova, tělesná výchova (činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností).
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova.
4
7.12.2010
11:07
Stránka 6
jak jsou jednotlivé aktivity strukturované
Jak JsOu JednOtlivé aktivity
strukturOvané?
Uvádíme na příkladu:
Aktivita č. 1
Každá aktivita má své číslo, pod kterým ji najdete
v obsahu i v textu metodiky.
Ptačí poslouchání
Každá aktivita je výstižně pojmenována – co je
jejím obsahem.
Cíle:
Žáci podle zvukového záznamu
rozeznají pěvce zahrady.
90 min
Cíl aktivity – čeho chceme u žáků dosáhnout.
U každé aktivity najdete, jak dlouho by měla
trvat (90 min).
Aktivitu je vhodné realizovat uvnitř (např. třída,
klubovna).
Aktivitu je vhodné realizovat venku (např. školní
zahrada, louka, les v okolí školy).
Náročnost – Tato aktivita je málo náročná.
Náročnost – Tato aktivita je více náročná.
Náročnost – Tato aktivita je hodně náročná,
vyžaduje pomoc dospělých.
Tužky, podložky, atlasy ptáků,
zvukové nahrávky ptačích
hlasů, dalekohled, CD přehrávač (nebo notebook, MP3
přehrávač, mobil aj.).
Obsahuje všechny pomůcky potřebné k realizaci
aktivity.
7.12.2010
11:07
Stránka 7
15 min
Před realizací si poslechnout
hlasy ptáků zahrady podle
daného období.
jak jsou jednotlivé aktivity strukturované
5
U každé aktivity najdete, kolik času potřebujete
na její přípravu (15 min).
Doporučení pro pedagoga, co nejdůležitějšího
nemá opomenout před realizací aktivity.
Zkušenosti:
Několikrát si poslechněte
hlasy ptáků ve třídě z CD, než
půjdete ven.
Může být návodem, co se naučit před realizací
aktivity s žáky.
Denní doba:
Ptáci nejvíce zpívají před
svítáním a před soumrakem.
Proto se vyplatí vyjít…
Specifikace vhodného času pro úspěšné realizování aktivity.
Bezpečnost:
Práce s CD přehrávačem
a notebookem.
Nač je třeba dát pozor při realizaci aktivity
z hlediska bezpečnosti.
pOstup
krok 1
20 min
? ??
i
Informace:
před odchodem na školní
zahradu si s žáky poslechněte
zvukové…
Rozpis jednotlivých kroků realizace aktivity
s časovou dotací.
proč zpívají ptáci na
vyvýšeném místě?
Doplňující otázky k tématu. Žáci mohou jejich
odpovědi vyhledat na internetu nebo v odborné
literatuře, potom je prezentovat nebo o nich
diskutovat.
Podklady
pro pedagogy
V jarním období, kdy stromy
pokrývá ještě málo listí ptáky
nejen ještě uvidíme, ale
i nahlas…
Nejdůležitější informace k danému tématu vybrané z odborných knih.
Webové stránky: www.ceskyrozhlas.cz/hlas/
portal – cyklus Hlas pro tento
den
Na uvedených webových stránkách lze čerpat inspiraci, materiály apod.
Tip:
Uvádíme pro další inspiraci pedagogům, kde nakoupit pomůcky, kam na výlet aj.
Původní druhy keřů a stromů
můžete nakoupit u Čmelák –
SPP, více info na www.cmelak.cz
6
7.12.2010
11:07
Stránka 8
harmonogram aktivit
HarmOnOgram aktivit
Období Název aktivity
Celkový
čas
Stručný popis
Prostředí
JARO – ZPĚV
1.
Ptačí poslouchání
2.
Dřeviny pro opeřence
3.
Živé ploty
75–90
120
90
Poslech hlasů ptáků a zakreslování
uvnitř / zahrada
Původní druhy keřů a stromů a ptáci
zahrada
Jak správně vysadit živé ploty?
zahrada
Výroba ptačího hnízda
uvnitř / zahrada
LÉTO – MLÁĎATA
4.
Ptačí kolébky
120
5.
Rodinné ptačí album
90
Vývoj mláďat do dospělého
ptáka a jeho život
uvnitř
6.
Výroba pítka a koupátka
45
Výroba a umístění pítka
a koupátka na školní zahradě
venku
60
Shrabání listí, okopání, výroba
ochranného koše
venku
Jak má vypadat vhodná
ptačí budka?
dílna
Diskuzní otázky a práce s mapou
uvnitř
PODZIM – TAH
7.
Péče o dřeviny a výroba
ochr. koše
8.
Výroba ptačí budky
9.
Příprava na cestu
125
60
ZIMA – ZIMOVIŠTĚ
10.
Zbytky jídla ptáčky nezasytí!
150
Výroba tukových žírů
venku / uvnitř
11.
Život kolem keřů a krmítka
100
Ptačí poezie a příběh stop
venku / uvnitř
12.
Červenat by se měl člověk
45
Ohrožení ptáci v České republice,
hra
uvnitř
7.12.2010
11:07
Stránka 9
jaro – zpěv
7
JarO – zpěv
Aktivita č. 1 – Ptačí poslouchání
Cíle:
Žáci podle zvukového záznamu rozeznají pěvce zahrady a do Zápisníku mladého ornitologa zapíší jejich tóny a svoje pocity. Pak se zaposlouchají do zpěvu ptáků na školní
zahradě nebo v okolí školy a rozeznají jejich hlasy.
+
75–90 min
Tužky, podložky, atlasy ptáků, zvukové nahrávky ptačích hlasů, dalekohled, CD přehrávač
(nebo notebook, MP3 přehrávač, mobil aj.).
Před realizací si poslechnout hlasy ptáků zahrady podle daného období.
15 min
V měsíci březnu můžeme v zahradě slyšet hlavně tyto druhy ptáků:
kos černý (sloky z 4–12 tónů,„djutýdliodjutýdidstrý“)
drozd zpěvný (převyšuje intenzitou zpěv kosa, krátké motivy, výrazné, opakující se
někdy i obráceně„tatý-tatý-atý-tyte-týte-djakdjaktí…tlío-tlío“)
pěnkava obecná (svižné, silné tlučení, se zdůrazněnou a proměnlivou závěrečnou
slokou„frítju, fritsiu“ s mnohokrát připojeným„tik“)
sýkora koňadra (ostré a pisklavé„cicidéé-sídéé“ nebo i„sitísn“)
sýkora modřinka (jasný a klesající perlový trylek„cicicirr“)
sýkora babka (ostré„ci“, krátké„dé-cidé“ s krátkým„cje“)
hýl obecný (flétnové, jemné„djýb“)
brhlík lesní (hlasité hvízdání„týtýtýt“, také„tui-tui-tui“, rychle„tvettvettvet“)
střízlík obecný (připomíná píseň kanára doba trvání věty 3-5 s,„cedrrrrrr“)
zvonek zelený (tlumené„cý-čréé“, zvonité„gýgýgý“)
strakapoud velký (tvrdé a hlasité„tix“ a pták je na kmeni stromu!)
špaček obecný (tlachání páté přes deváté, promíchané pískáním, skřípáním,
rachocením, syčivé, nečisté)
skřivan polní (několik minut bez přerušení trylkuje, třepotá křídly ve výškách nad
polem)
strnad obecný (uklidňující„didididi-didi-díc“, poslední tón je protažený, řinčivý„dríídi“,
vábení„dsrit“)
V měsíci dubnu můžeme v zahradě slyšet hlavně tyto druhy ptáků:
konipas bílý (ostře znějící jedno až dvouslabičné„psýip“ připojuje slabiku„sír“)
rehek domácí (v blízkosti domů, jasné a krátké„tititi“, skřípavé„chrrr“ a opět jednotlivá
„didi“)
rehek zahradní (v zahradě nebo v lese, dojímavá píseň začínající„dý-dede“ obohacuje
imitací např. sýkory nebo budníčka)
červenka obecná (častěji nápadná až večer, těžkopádný tón)
holub hřivnáč (hluboký křik„gru-grú-gru-grugru“)
hrdlička zahradní („du-dudl-du“„dúdú“ nosové jako dětské kňourání)
8
7.12.2010
11:07
Stránka 10
jaro – zpěv
sojka obecná (krákoravé hlasité„gšégšé-rééč“)
straka obecná (rachotivé, hrubé„čakerak-čakšak“)
viz výše: kos černý, drozd zpěvný, špaček obecný, zvonek zelený, pěnkava obecná aj.
V měsíci květnu můžeme v zahradě slyšet hlavně tyto druhy ptáků:
vlaštovka obecná (sedí na drátech a opakuje„vit-vitt“)
jiřička obecná (často na drátech nebo pod střechou„črr“)
žluna hajní (flétnový hlas„dudlík-dýolio-olio-dýlýo“, mezi tím drsné„rré-reé“)
slavík obecný (okouzlující plnost tónů, hlasitý, velký rozsah tónů,„vuti“ nebo„vati“
jemné crescendo)
Zkušenosti:
Několikrát si poslechněte hlasy ptáků ve třídě z CD, než půjdete ven.
Denní doba:
Ptáci nejvíce zpívají před svítáním a před soumrakem. Proto se vyplatí vyjít poslouchat
ptáky brzo ráno.
Bezpečnost:
Práce s CD přehrávačem a notebookem.
pOstup
krok 1
20 min
před odchodem na školní zahradu si s žáky poslechněte zvukové nahrávky ptáků
zahrad příslušného měsíce viz příprava.
krok 2
přemístíme se do venkovního prostředí. s žáky se v tichosti usadíme na trávu. Žáci mají
5–20 min připravené pracovní podložky, list papíru a tužky.
podle
lokality
krok 3
10 min
zadejte žákům následující úkol: do středu papíru nakreslete malou tečku nebo
panáčka. to jste vy sedící v trávě. Okolo udělejte několik kruhů – stačí tři. ptačí zpěv
nakreslete tam, kde se bude ozývat. kruhy naznačují vaši vzdálenost od ptáčků –
do toho nejblíže k vám zakreslujte ptačí hlasy, které jsou k vám nejblíže. Jak jednotlivé
ptačí hlasy zakreslíte, záleží na vaší fantazii, např. uděláte čtvereček a dolů napíšete
vysvětlivku, že je to kos, nebo ptáčky naznačíte různě barevnými křížky.
zaposlouchejte se do ptačího zpěvu, který uslyšíte. Žáci se ztiší, aby slyšely i toho
nejvzdálenějšího ptáka.
Tip: Pokud nevíte, kterému ptáku hlas patří, nevadí. Nakreslete alespoň, odkud se pták
ozývá – strom, škola, dům, dráty, atd.
krok 4
30 min
zkuste si postupně odhalit ptačí druhy, které slyšíte. pustíme ptačí hlasy ještě ze zvukového záznamu a porovnáme s hlasy, které slyšíme. k tomu si ptáky ukážeme v knížce
na obrázku a přečteme si něco z jejich života.
7.12.2010
11:07
Stránka 11
jaro – zpěv
9
krok 5
10 min
po aktivitě nezapomeňte udělat shrnutí a popovídat si o pocitech žáků. zápisy mohou
žáci prezentovat mezi sebou.
Tip: Pokud si nejsme jisti nějakým ptačím druhem, zapíšeme si lokalitu, prostředí, velikost
ptáka, barvu a dále hledáme na webu: http://www.rozhlas.cz/hlas/portal. Na těchto
webových stránkách si můžete zahrát i„ptačí šibenici“, hledejte pod záložkou UHODNI
PTAČÍ DRUH.
? ??
proč ptáci zpívají?
proč je sameček v době toku zbarven jinak než samička?
proč zpívají ptáci na vyvýšeném místě?
Podklady pro pedagogy
Informace:
V jarním období, kdy stromy pokrývá ještě málo listí, ptáky nejen uvidíme, ale i nahlas uslyšíme,
proto je jaro nejlepším obdobím, jak se naučit rozeznávat různé ptačí druhy i podle zpěvu. Ptáci
mohou podle situace a nálady měnit hlas. Zvukové projevy ptáků můžeme rozdělit na různé
zvuky, volání a zpěv. Vyjadřují také pocity, jako je výstraha a mimořádné rozčilení. Ptáci si zpěvem
označují svá hnízdní teritoria tzv. slyšitelná ochrana teritoria, kam pak lákají samičku. Zpěv je
tedy vlastně signál pro ostatní příslušníky téhož druhu, že „toto území je obsazeno a vstup je zakázán“. Je to „zvukový plot“ kolem jejich území. Jakmile se vzduch začne oteplovat, dosud nesmělé
ptačí hlasy zesílí a rozrostou se o příspěvky těch opeřenců, kteří před zimou uletěli do teplejších
krajin a kteří se teď s příchodem jara vracejí zpět. Vzduchem křižuje nesčetné množství zpráv,
lákání a výhružek, které si ptáci navzájem musí sdělit. Pokusme se jim trochu porozumět.
Webové stránky: www.ceskyrozhlas.cz/hlas/portal – cyklus Hlas pro tento den
Tip na nákup:
i
Zde můžete zakoupit i audio nahrávky http://www.rozhlas.cz/hlas/portal nebo
http://www.biophon.cz/.
10
7.12.2010
11:07
Stránka 12
jaro – zpěv
Aktivita č. 2 – Dřeviny pro opeřence
Cíle:
Žáci poznají základní druhy keřů a stromů důležitých pro obživu a hnízdění ptáků.
Žáci vysadí vhodné keře na školní zahradu.
120 min
Kopie přílohy – Označení dřevin – nastříháme podle počtu sazenic, nůžky, motyku, rýč,
kůly, ochrany na vysázené sazenice, konev s vodou, výsadbový materiál.
Nákup původních druhů sazenic keřů a stromů: buk lesní, habr obecný, jeřáb ptačí, třešeň
ptačí, zob ptačí, hloh obecný, svída krvavá, kalina obecná, zimolez obecný, růže šípová.
15 min
Zkušenosti:
Je dobré znát základní druhy keřů nebo si vzít na pomoc kapesní atlas keřů.
Bezpečnost:
Před výsadbou žáky seznámit s bezpečností při práci s nářadím (rýč, motyka, hrábě aj.).
pOstup
krok 1
40 min
připravíme výsadbový materiál. vykopeme jámy k výsadbě dřevin nebo připravíme
záhony či brázdy pro živé ploty. nejdříve odkopeme drn, odrolíme z něj hlínu.
vykopeme jámu podle velikosti dřeviny.
krok 2
60 min
vsadíme dřevinu do jámy a zde platí pravidlo, jak byla dřeviny zasazená v lesní školce,
tak hluboko nebo o něco hlouběji ji musíme zasadit – vždy alespoň ke krčku! (krček je
místo na kmeni, kde se začínají větvit kořeny, jemný proužek značí přechod podzemní
a nadzemní částí, které se liší odstínem barvy kmene. )
u většiny prostokořených sazenic (s holými kořeny) bude stačit hloubka jámy na rýč. Opatrně zasypáváme sazenici hlínou a dřevinou třeseme, aby se hlína dostala i mezi ty nejmenší kořínky, pak půdu kolem mírně přišlápneme. v této fázi můžeme přidat i kompost.
nakonec přišlápneme půdu tak, že nelze sazenice vytáhnout.
krok 3
5 min
kontrolu správně vysazených dřevin provedeme tak, že když uchopíme sazenici a zatáhneme za ni, už ji nevytáhneme ze země! pokud dřevinu vytáhneme i s kořenem ven,
musíme celou výsadbu opakovat znovu.
7.12.2010
11:07
Stránka 13
jaro – zpěv
11
krok 4
15 min
každý keř označte druhovým a rodovým jménem, latinským názvem, zaznamenejte,
kdo dřevinu vysadil a kdy (viz příloha – Označení dřevin). vysazené dřeviny zalijeme
a v případě potřeby umístíme opěrné kůly nebo ochrany před okusem.
Tip: V případě, že není školní zahrada oplocena, doporučujeme chránit každou dřevinu
oplůtkem před okusem zvěří.
? ??
proč jsou keře důležité pro ptáky?
proč si ptáci k hnízdění často vybírají keře – co tam neleznou?
proč má každý ptačí druh jiný zobák?
Informace:
i
Při nákupu sazenic si můžeme vybrat z několika typů sazenic – sazenice prostokořené a sazenice
v kontejnerech. Prostokořené sazenice jsou sazenice pěstované ve volné půdě, které se před expedicí dobývají ze země tak, že na kořenech nezůstává téměř žádná půda. Jejich výhodou je
nízká cena. Při správné výsadbě zaručují i lepší výsledky než sazenice v kontejnerech.
Keře jsou důležitým a také přirozeným zdrojem potravy a úkrytem pro ptáky, hmyz a zvířata.
I na malých prostranstvích lze vytvořit ptačí zahradu. Podle velikosti plochy volíme počet a druh
dřevin. Přirozené, původní druhy dřevin jsou výborným zdrojem potravy. Přírodní styl zahrady
doporučujeme z hlediska zachování přirozenosti a stability. Křovinaté ptactvo stále více ztrácí
vhodné životní podmínky a možnosti k hnízdění. Osázíte-li neplodné plochy zahrady, jako jsou
stráně, břehy a skalky, vytvoříte tím výborné podmínky pro hnízdění mnoha druhů ptáků.
Při vysazování je třeba spolupracovat s odborníky. Různé bobulovité křoviny a stromy, jejichž
plody jsou potravou ptáků je třeba kombinovat. Jsou to hloh, šípek, bez hroznatý a bez černý,
svída, střecha, kalina, brslen a ptačí zob aj. Vysoké stromy jako habr, jeřáb, javor, lípa, buk, bříza
a smrk s keřovitým podrostem poskytnou útulek a místo k hnízdění drobnému ptactvu. Keře
a stromy jsou důležitým místem zejména pro hnízdění. Při jejich výběru a umístění musíme
počítat s jejich velikostí a dlouhověkostí. Listnaté, opadavé a stále zelené rostliny vytvoří
v zahradě celoroční užitek pro různé druhy ptáků. Výsadbou keřů na školní zahradě přispějete
k rozšíření přirozených hnízdišť ptáků a jejich zdrojů potravy.
Webové stránky: www.ptacizahrady.cz
Tip na nákup:
Původní druhy keřů a stromů můžete nakoupit u Čmelák – SPP více info na www.cmelak.cz.
12
7.12.2010
11:07
Stránka 14
jaro – zpěv
Aktivita č. 3 – Živé ploty
Cíle:
Žáci umí vysadit druhově rozmanitý živý plot. Žáci umí o živý plot pečovat.
90 min
Kopie přílohy – Označení dřevin, nůžky, motyku, rýč, kůly, ochrany na vysázené sazenice,
konev s vodou, výsadbový materiál, provázek.
15 min
Opatřit si sazenice následujících dřevin: buk lesní, dřín obecný, dřišťál obecný, habr
obecný, ptačí zob obecný, hloh obecný, javor babyka, svída krvavá, kalina obecná, krušina
olšová, lípa malolistá, meruzalka horská, zimolez obecný, růže šípková, řešetlák počistivý,
smrk ztepilý, tis obecný.
Tip na nákup:
Původní druhy keřů a stromů můžete nakoupit u Čmelák – SPP více info na www.cmelak.cz.
Zkušenosti:
Vítané jsou zkušenosti s praktickou výsadbou dřevin.
Bezpečnost:
Před výsadbou žáky seznámit s bezpečností při práci s nářadím (rýč, motyka, hrábě aj.).
pOstup
krok 1
30 min
na stříhaný živý plot vykopeme asi 50 cm široký rigol do hloubky asi 40 cm. rigol
naplníme asi z ¾ půdou smíšenou s kompostem, hnojem nebo rašelinou a necháme
slehnout.
30 min
pak napneme šňůru a do dvou řad poměrně hustě vysázíme sazenice. vysázený rigol
zasypeme zbytkem vykopané půdy, kterou přitlačíme. sazenice s kořeny zabalenými
do řídké síťoviny vsadíme zabalené, obal uvolníme jen svrchu.
krok 2
krok 3
20 min
v prvních letech zkracujeme výhonky živého
plotu o polovinu. v dalších létech dodržujeme zásadu stříhání do kónického tvaru se
zúžením směrem nahoru (viz obrázek
vpravo). docílíme tak rovnoměrné hustoty
7.12.2010
11:07
Stránka 15
jaro – zpěv
13
živého plotu hned odspodu. když plot vyroste do žádoucí výšky, stříháme plot 2 krát
ročně, a to na jaře před pučením, a pak ještě jednou v červenci. zásadně nestříháme
v období odpočinku.
krok 4
10 min
vysazené dřeviny zalijeme a v případě potřeby umístíme k vysázeným stromům opěrné
kůly nebo ochrany před okusem. Obalování stromků papírem je nejen nevkusné, ale
i nevhodné, protože mokré počasí takovou„ochranu“ rychle zničí. k ochraně můžeme
používat například rohož, kterou si snadno vyrobíme z tenkých latěk asi 10 × 10 mm
svázaných měděným provázkem do potřebné délky. místo latěk můžeme použít i silnější pruty.
Tip: V případě, že není školní zahrada oplocena, doporučujeme chránit každou dřevinu
pevným oplůtkem před okusem zvěří. Nebo si můžeme vyrobit oplůtku z měděného
drátu a latí.
? ??
Proč je lepší v zahradě živý plot než zeď nebo pletivo?
Proč používáme k výsadbě původní druhy dřevin?
Proč zmizeli ze zahrad původní druhy keřů?
Informace:
i
Živý plot bychom rádi viděli co nejčastěji. Hotový plot bude nejen ochranou Vaší zahrady,
ale i vizitkou Vašeho vkusu. Dříve než se rozhodnete budovat plot, důkladně si svůj záměr
promyslete nebo se poraďte s odborníkem z naší organizace Čmelák. Živý plot vysazujeme
nejčastěji volně rostoucími křovinami, které uměle netvarujeme. Plot může dosáhnout výšky
až několika metrů. Porost vysazujeme zpravidla do jamek, které vykopeme v dobře zpracované
a prohnojené půdě. V urbanizovaném prostoru uvnitř městské zástavby se můžeme při výběru
dřevin „odvázat“. Použitím nepůvodních druhů se nedopustíme žádného prohřešku. A nebude
problém použít i geometrické tvary dřevin. Naopak na venkově, ale i na okrajích větších sídel
otevřených do krajiny, bychom
měli upřednostňovat hlavně volně
rostoucí živé ploty před ploty
tvarovanými. Do krajiny patří
především volně rostoucí ploty
z místních, domácích dřevin jako
je líska, hloh, trnka, šípek, kalina,
svída, ptačí zob, zimolez, bez,
střemcha a brslen. Domácí dřeviny
upřednostňujeme
i
uvnitř
venkovských sídel. Pro výsadbu
tvarovaných živých plotů se na
venkov výborně hodí především
habr, hloh, ale i javor babyka. Do
podhorských oblastí se hodí
i tvarovaný plot ze smrku.
Dřeviny nevysazujeme těsně
k plotu (vhodné vzdálenosti dřevin
od plotu viz obrázek vlevo).
14
7.12.2010
11:07
Stránka 16
léto – mláďata
létO – mlÁĎata
Aktivita č. 4 – Ptačí kolébky
Cíle:
Žáci si přečtou informace, z čeho si různé druhy ptáků staví hnízda. Podle zvoleného druhu
ptáků postaví hnízdo, umístí do něho příslušný počet vajíček příslušné velikosti a barvy.
120 min
Losovací lístky sameček a samička, stará hnízda, materiál na hnízda: vlna, peří, větvičky,
igelit, papírky, kořínky, kamínky atp., ptačí atlasy viz seznam literatury.
15 min
V atlase vyhledáme především tyto druh ptáků: kos černý, drozd zpěvný, pěnkava
obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, vrabec domácí, špaček obecný, skřivan polní,
strnad obecný, sojka obecná, straka obecná, konipas bílý, rehek domácí, rehek zahradní,
vlaštovka obecná, jiřička obecná, strakapoud velký.
Zkušenosti:
Je dobré znát základní druhy ptáků a používat kapesní atlas ptáků.
Bezpečnost:
Upozornit na možnost upadnutí, uklouznutí na mokré trávě.
pOstup
krok 1
15 min
začneme diskuzí o ptačích hnízdech, s kterými se už žáci setkali.
Jak vypadala?
Jak byla velká?
kde byla umístěna?
a z čeho byla vyrobena?
krok 2
5 min
rozdělíme pomocí losovátek žáky do párů. Jeden z nich bude sameček a druhý
samička.
krok 3
20 min
rozdáme žákům atlasy ptáků, ve kterých si najdou jeden ptačí druh (třeba ten, který
znají, který jim padne do oka nebo ten, jehož hnízdo už ve skutečnosti viděli). Žáci pak
budou inscenovat a stavět ptačí hnízdo tohoto jimi vybraného druhu.
7.12.2010
11:07
Stránka 17
léto – mláďata
15
krok 4
30 min
vydáme se s dětmi do přírody posbírat potřebné druhy materiálů, z kterých se ptačí
hnízda skládají. přineseme si je do školy a rozložíme na velký stůl.
krok 5
40 min
z materiálů, které jsem přinesli (hlíny, listí, jehličí, větviček, provázků, alobalu, papíru,
kousků látky, peří, mechu nebo trávy, obal od sušenek, lesklé kamínky atd. ) si každá
dvojice postaví své ptačí hnízdo.
Tip: Můžeme zkusit postavit hnízdo jen palcem a ukazováčkem jako „zobákem“, aby se
žáci vžili do situace co nejvíce podobné té ptačí.
krok 6
10 min
? ??
Žáci ukáží své vyrobené hnízdo ostatním a ukázku doplní vyprávěním, kde hnízdo tohoto druhu v přírodě najdeme, popřípadě o informace o ptačím druhu.
proč si ptáci staví hnízda?
proč si každý ptačí druh staví hnízdo z jiného materiálu?
proč má každý ptačí druh jinou barvu skořápky u vajíček?
Informace:
i
První skutečná ptačí hnízda byla pravděpodobně jednoduchými mělkými jamkami vyhrabanými v půdě. Samice snášely vejce na ničím nevystlaný podklad. Taková primitivní hnízda
staví dodnes např. kulíci říční, kteří se spoléhají na to, že jejich vajíčka splynou s okolním kamenitým terénem u vodních nádrží. Hnízdo kulíka tvoří pár valounků, které mají stejné zbarvení
jako jeho hnědě žilkovaná vajíčka. Vajíčka na zemi ohrožuje vítr, vlhko a chlad, proto někteří
ptáci, jako např. samička bažanta obecného, vystýlají hnízdo suchou trávou a listím, peřím
nebo zvířecími chlupy. I přesto je hnízdo dost studené.
Dokonalejší stavbu buduje např. koroptev polní – vyhrabe v zemi hluboký důlek, důkladně ho
vystele silnou vrstvou rostlinného materiálu a navíc z něj vytvoří na okraji důlku jakýsi prstencový val. Při každém opuštění hnízda, když odchází za potravou, okraje valu rozhrabe a zakryje
jím celou snůšku až 15ti vajec.
Kachna divoká vykrouží tělem důlek, zobákem přitáhne okolo ležící stébla trávy a během snůšky
si z břišní části vytrhává prachová pírka, tak vytváří velmi teplou peřinu, kterou přikrývá snůšku
při každém opuštění hnízda.
Docela jednoduché hnízdo si také staví holubi a hrdličky. Pokládají suché větvičky na jednu
vodorovnou větev stromu nebo keře křížem krážem. Toto hnízdo je chatrné a tenké a často
prosvítají dvě bílá vejce.
Dokonale maskovaná hnízda si staví vysoko ve větvích zvonci a pěnkavy, které vyplňují vnitřek
stavby peřím nebo savčí srstí. Vynalézavost ptáků v používání stavebního materiálu je téměř
neomezená.
Skuteční „zedníci“ jsou vlaštovky a jiřičky, které lepí bláto a rostlinná vlákna na stěny domů.
Vlaštovky si staví polokoule nebo čtvrt-koule, kdežto jiřičky si staví uzavřené koule přímo pod
střechou s malým otvorem. Kos černý, drozd zpěvný a vrána si staví hnízdo s tzv. „hliněnou podlahou“.
Z rostlin ptáci používají kořínky, trávu, listí, mechy, lišejníky, větvičky, klacky, peří a z živočišného
materiálu peří, srst, kůstky aj.
16
7.12.2010
11:07
Stránka 18
léto – mláďata
Stavba hnízda je zcela pudová záležitost a úzce souvisí se sezónním vývojem pohlavních žláz.
Nesmíme si však myslet, že pták začne hnízdo stavět a neskončí dokud není hotové. Stavební
práce se omezují na několik hodin denně a probíhají nejčastěji ráno nebo dopoledne, kdy jsou
rostlinná vlákna po noční rose ještě vláčná a dají se dobře splétat. Vrána potřebuje na stavbu
hnízda 9 dní, kos a strnad postaví hnízdo za 2 dny, koroptev staví hnízdo 7 dnů, orel staví hnízdo
až 2 měsíce. Velcí ptáci používají hnízdo i několik let nebo dokonce století.
Ptačí rekord: V Německu je hnízdo čápa bílého, které je nejstarším známým ptačím hnízdem
vůbec, neboť je obýváno každoročně již po 400 let. Hnízdo je přes 2 m vysoké
a v průměru měří asi 2,4 m. Jeho hmotnost je přes 1 t, což je 333krát více, než je
hmotnost čápa.
Webové stránky: www.cso.cz; http://www.rozhlas.cz/hlas/portal.
Tip:
V Libereckém kraji ve městě Jablonné v Podještědí je nejstarší hnízdo čápa bílého v ČR. Život
na hnízdě lze dokonce sledovat z věže kostela Narození Panny Marie, která je hnízdu na dosah
a pro návštěvníky je otevřena od dubna do září. Více na: http://www.jablonnevp.cz/?page=vyhlidkova-vez-%96-byvaly-kostel-narozeni-panny-marie&load=vyhlidkova-vez-%96-byvalykostel-narozeni-panny-marie&w=Kostel+na+nebevzet%ED+panny+Marie
Tip na výlet:
Nechte děti naplánovat cestu autobusem nebo vlakem do Jablonného v Podještědí (www.jizdnirady.cz) a vytisknout mapu s místem, kde se nachází kostel Narození Panny Marie. A kde je
hnízdo? Zakreslete do mapky, až budete v Jablonném. Hezké ptačí cestování!
7.12.2010
11:07
Stránka 19
léto – mláďata
17
Aktivita č. 5 – Rodinné ptačí album
Cíle:
Žáci získají informace o vývoji ptáků a jejich potravě.
+
90 min
Různé staré noviny a časopisy, fotky ptáků, obrázky ptáků a ptačích hnízd, nůžky, lepidlo,
papíry, děrovačku, sešívačku, provázek, atlasy ptáků.
Budeme potřebovat několik vývojových stádií ptáků od stavby hnízda, vajíčka, líhnutí
mláďat, krmení mláďat, vylétnutí mláďat z hnízda, až po dospělé ptačí jedince.
15 min
Zkušenosti:
Pokud nemůžeme barevně kopírovat a tisknout, najdeme fotky ptáků na internetu nebo
v atlasech a žáci si ptáky nakreslí.
Bezpečnost:
Zopakovat bezpečnost práce s prací s nůžkami, děrovačkou a sešívačkou.
pOstup
krok 1
povídáme si s žáky o vývoji ptačích mláďat.
15 min
krok 2
rozdělíme žáky do skupin po 2 až 4 žácích.
5 min
krok 3
30 min
vyhledáme v novinách a časopisech různé ptačí fotky, popřípadě nakreslíme různá
vývojová stádia ptačího mláděte, stavbu hnízda, vajíčka, líhnutí mláďat, krmení mláďat,
vylétnutí mláďat z hnízda, vývoj až po dospělé ptačí jedince, kteří třeba každý rok cestují do afriky a zpět do Čr. může tu být zachyceno i okolí hnízda, potrava. vzpomeňte
si na vaše rodinné album, kde jste od miminka až do současnosti.
krok 4
30 min
z nasbíraných fotek a připravených obrázků vytvoříme ptačí album. vystříhané obrázky
budeme lepit do alba, které si každá skupina vytvoří jako originál. album může být
ve formátu a4 nebo a5, ale i v jiných formátech. můžeme použít i papíry popsané
z jedné strany, slepit je k sobě a na vrch lepit fotky.
18
7.12.2010
11:07
Stránka 20
léto – mláďata
krok 5
Žáci svá alba prezentují před třídou.
10 min
Informace:
i
Ptačí vajíčko se vyvíjí vně matčina těla, je sneseno do hnízda, zde je zahříváno a budoucí mládě
čerpá ke svému růstu zásobní látky uložené v bílku a žloutku. Po vylíhnutí zůstávají mláďat některých ptáků kratší nebo delší dobu v hnízdě a rodiče je krmí (sýkory), dokud nejsou schopna
létat. Tyto ptáky označujeme jako ptáky krmivé. Mládě se před klubáním ozývá jemným
pípáním, na které matka reaguje uklidňujícími zvuky. Samotné klubání trvá 1 až 4 dny.
Každé mládě má na špičce zobáku tzv. vaječný zoubek. Jím poťukává na skořápku pod tupým
pólem. Vaječný zoubek po několika dnech odpadne. Po opuštění skořápky je mládě neupravené,
mokré a nevzhledné. Mládě se postupně proměňuje v ochmýřeného tvorečka. Mládě je nevidomé, slabé a zimomřivé, proto ho rodiče musí zahřívat svým teplem.
„Pracovní den rodičů u sýkory“ je od svítání do soumraku, tj. zhruba 16 hodin. Proto si v tomto
případě manželé celou výchovnou práci účelně rozdělují. Zpravidla v prvních dnech po vylíhnutí mláďat zůstává samička na hnízdě a své potomky zahřívá. V té době je přísun potravy
závislý na samečkovi. Když mláďata trochu povyrostou, připojí se k přinášení potravy i samička.
Do hnízda přinášejí sýkory, kosi a červenky potravu v zobáku. Mláďata reagují na přílet rodičů
hlasitým křikem. Z hnízda rodiče odnášejí trus.
Webové stránky: http://fotogalerie.hunting-shop.cz/sekce/25-ptaci/
7.12.2010
11:07
Stránka 21
léto – mláďata
19
Aktivita č. 6 – Výroba pítka
Cíle:
Žáci vyrobí a instalují umělé pítko a koupátko pro ptáky na školní zahradu. Žáci pozorují
ptáky při pití a koupání. Žáci pečují o kvalitu vody od dubna do prvních podzimních
mrazů.
45 min
Mělkou nádobu (starou mísu, napajedlo pro domácí zvířata nebo napajedlo z chovatelských potřeb z kameniny nebo umělé hmoty, ne hlubší než 10 cm!). Kameny a kamínky,
jíl, písek, rýč, motyku, koště, konev s vodou nebo hadici.
Příprava nářadí a výběr vhodného pítka.
15 min
Zkušenosti:
Je dobré řídit se instrukcemi, kde umístit pítko, aby se nestalo pastí pro ptáky.
Bezpečnost:
Pítko nesmí být hlubší než 10 cm! Neumísťujeme blízko keřů, protože se ptáci mohou
stát snadnou potravou pro kočky! Aby ptáci mohly pohodlně pít, umístíme doprostřed
pítka kámen nebo kamínky, které budou vyčnívat z vody. Pítko pravidelně čistíme a vodu
udržujeme čistou! V zimě vodu ptákům nenabízíme, pítka před zimou vysušíme a zakryjeme. Sudy s dešťovou vodou zakrýváme, ptáci se v nich mohou utopit!
pOstup
krok 1
ptačí pítko umístíme na otevřené prostranství, kde budou mít ptáci rozhled.
15 min
Tip: Pokud máte v zahradě místo, kde se pravidelně tvoří kaluže, vymažte ho jílem, vysypte
pískem nebo„vydlážděte“ menšími kamínky. Nechte pozvolný břeh. Vodu pravidelně
dolévejte.
Tip: V zahradě si můžete vybudovat potůček, fontánu, rybníček nebo třeba koupací
jezírko, ale nikdy nezapomeňte na místo s menší hloubkou a kameny.
Tip: V zahradě najdete i místa, která se dají vhodně upravit jako pítko – starý pařez, kmen,
větší kámen zadržující vodu svým tvarem. Rozhlédněte se kolem a hledejte!
Tip: U potůčků s kolísavým stavem vody postačí malá hrázka k tomu, aby v době sucha
zadržela více vody na jednom místě. U kolmých břehů můžeme ptákům ulehčit
přístup větvemi vloženými do vody a šikmo opřenými o břeh nebo o kameny.
20
7.12.2010
11:07
Stránka 22
léto – mláďata
Tip: Na větších vodních plochách – jako je rybník, můžeme vybudovat plovoucí mola nebo rámy (viz
obrázek vpravo).
krok 2
20 min
pokud má nádoba hloubku větší než 10 cm, nasypeme
do ní štěrk nebo písek. do pítka nalijeme vodu. doprostřed pítka umístíme kameny, aby vyčnívaly nad
hladinu.
krok 3
10 min
nádobu můžeme zapustit do země nebo umístit na volné prostranství, kde ptáky
přiláká.
Následující dny
vzdálíme se a pozorujeme první ptáky, kteří se přiletí napít a vykoupat.
Následná péče o pítko
pokud se pítko zanese a voda je znečištěná, můžeme prohlubeň lehce vymést
smetákem a dolít čistou vodu. nezapomeňte opět umístit kámen doprostřed pítka tak,
aby vyčníval nad hladinu!
? ??
proč mají ptáci mastné peří?
proč si ptáci peří „udržují“?
proč se ptáci rádi koupou?
Informace:
i
V přírodě jsou pro ptáky přirozenými zdroji vody obyčejné kaluže, potoky, říčky, menší i větší
vodní plochy. Ptáci se bezpečně koupou a pijí ve vodě hluboké maximálně 10 cm. U napajedel
můžeme pozorovat nejen jak ptáci pijí, ale i jejich počínání při koupání. Ptáci se koupou velice
rádi, dokonce tak rádi, že jsou schopni si namočit peří i v zimním období, což pro ně může být
osudné. Keře a stromy by měly být v bezpečné vzdálenosti od pítka, aby neposkytly úkryt predátorům. Mají-li ptáci dostatek vody, neozobávají tolik měkké ovoce v zahradě (jahody, třešně).
Webové stránky: http://www.ptacizahrady.cz
7.12.2010
11:07
Stránka 23
podzim – tah
21
pOdzim – taH
Aktivita č. 7 – Péče o dřeviny a výroba
„ochranného koše“
Cíle:
Žáci pravidelně pečují o vysázené dřeviny.
60 min
Zahradnické nůžky, železné hrábě, motyku, konev s vodou, (kůly a ochrany na vysázené
sazenice – pokud jsme je nepoužili na jaře).
Příprava nářadí.
15 min
Zkušenosti:
Je dobré znát základní principy ošetřování rostlin.
Bezpečnost:
Seznámit žáky s bezpečností práce se zahradním nářadím.
pOstup
krok 1
20 min
shrabeme listí. provedeme mělkou okopávku. provedeme přiměřenou zálivku. Ostříháme suché větévky.
krok 2
15 min
z ostříhaných větví a větviček i z jiných keřů a stromů můžeme vyrobit zimní ochranu
pro vysázené keře. nastříháme si zhruba stejně dlouhé proutky, např. 50 cm dlouhé –
mohou být i delší, záleží okolo kterého keře budeme ochranu umísťovat. takto
nastříháme alespoň 30 kusů.
22
7.12.2010
11:07
Stránka 24
podzim – tah
krok 3
10 min
nastříhané proutky zapícháme do
kruhu kolem keře. zapícháme je
alespoň 5–10 cm hluboko. (viz
obrázek vpravo)
krok 4
15 min
až budou všechny větévky zapíchané, všechny je nahoře svážeme
k sobě. vytvořili jsme účinnou
ochranu keřů nejen proti okusu,
ale i proti těžkému sněhu, který
často malé keře poláme.
Později na jaře
„Ochranné koše“ ze sazenic sundáme asi v březnu, když odtaje sníh a začne se oteplovat.
? ??
proč jsou keře důležité pro ptáky?
proč ptáci v keřích nocují?
proč musíme o keře pečovat?
Informace:
i
Bez kvalitní a trvalé údržby i ty nejlépe vysazené dřeviny rychle chřadnou, zaplevelí se a usychají. Vlhčí podzimní počasí podporuje růst plevelů, které musíme včas zlikvidovat, aby se plevel
nevysemenil. Proto je nezbytné o vysázenou plochu trvale a dobře pečovat. Základním předpokladem k uchycení dřevin je pravidelná zálivka a okopávka. Živý plot vysázený z volně rostoucích křovin uměle netvarujeme. Přirozené dřeviny stříháme až po dvou letech od výsadby,
krátíme jen hlavní výhon. Zkrácením dosáhneme rozvětvení hlavního výhonu a keř se začne
větvit. Koncem listopadu můžeme zahájit zimní řez opadavých živých plotů. Zimní řez dobře
snáší např. habr, buk a ptačí zob. Monitorujeme výskyt škůdců a chorob. Chemické postřiky
na choroby a škůdce už na podzim nepoužíváme, ale materiál, na kterém by mohli přezimovat
do jara, mechanicky zlikvidujeme nebo spálíme. Snadno a levně můžeme s žáky vyrobit
tzv. ochranný zimní koš z větví, který uchrání sazenice proti těžkému sněhu.
7.12.2010
11:07
Stránka 25
podzim – tah
23
Aktivita č. 8 – Výroba vhodné ptačí budky
Cíle:
Žáci vyrobí vhodnou ptačí budku podle návodu. Žáci instalují budku na vhodné místo
v zahradě. Žáci se dozví informace o biologické ochraně rostlin a významu ptačích budek
v zahradě.
+
125 min
Prkna 2 cm široká ohoblovaná jen z jedné strany – ptáci by se obtížně dostávali z dutiny,
hřebíky 50–60 mm, kladívko, kleště, vrtačku a vrták, vrták na vletové otvory (2,8–5,0 cm),
barvu (Luxol), štětec, místo drátu je lepší použít bužírku (lepe se s ní pracuje a budka
bude déle držet), 10 cm dlouhý hranol široký cca 3 cm, žebřík, kulatý pilník, kousek
plechu, nůžky na plech, hřebíčky nebo šroubky 150 mm.
Příprava výrobního materiálu, nářadí a pracovního prostoru k řezání, vrtání a sbíjení.
20 min
Zkušenosti:
Je dobré provádět tuto aktivitu se zručným kutilem, který pomůže s vrtáním, hoblováním
prken atd.
Bezpečnost:
Seznámíme žáky s bezpečností práce s nářadím.
pOstup
krok 1
30 min
nařežeme prkna o tloušťce 2 cm na délky, které odpovídají zvolenému druhu budky.
ptákům záleží na rozměrech dna a vletového otvoru, proto dbáme na rozměry dna
minimálně 12 × 12 cm a vnitřní výšku budky 23–29 cm.
24
7.12.2010
11:07
Stránka 26
podzim – tah
krok 2
15 min
při vrtání vletového otvoru, tzv. „letáčku“, poprosíme o pomoc paní učitelku / pana
učitele. do přední stěny vyvrtáme vletový otvor o průměru 2,8 cm pro sýkoru modřinku, 3,2 cm pro sýkoru koňadru.
pod vletový otvor z vnitřní (neohoblované) strany přitlučeme „10ti centimetrový hranolek“, který uchrání mláďata ptáků před predátory. použijte slabé hřebíčky, ať vám
hranolek nepraskne.
krok 3
20 min
prkna stlučeme k sobě – pozor dno vsadíme mezi
boky, jinak by časem odpadlo.
krok 4
10 min
Budku vyrobíme s otevírací stříškou pomocí „přidržovacího prkénka“ pro snadnou kontrolu a každoroční čištění. přidržovací prkénko je ve stejné
velikosti jako dno budky. přitlučeme ho ke stříšce
z vnitřní strany budky. stříška by měla přesahovat
asi 4 cm nad vletový otvor, před který nikdy nedáváme bidélko, protože usnadňuje přístup toulavým
kočkám.
krok 5
10 min
vletový otvor„letáček“ můžeme i oplechovat. použijeme nerezavějící plech, do kterého vyvrtáme vletový otvor o 2mm, větší než je vletový otvor budky
a pečlivě opilujeme ostré hrany.
krok 6
10 min
Budku natřeme impregnačním nátěrem – nenatíráme z vnitřní strany!
7.12.2010
11:07
Stránka 27
podzim – tah
25
krok 7
10 min
v této fázi máme sbitou budku s vyvrtaným
„letáčkem“, přitlučeným bezpečnostním hranolkem
pod otvorem, stříškou s přidržovacím prkénkem
a oplechovaný „letáček“. do zadní stěny budky
vyvrtáme dvě dírky cca 5 cm pod stříškou a cca
10 cm od sebe. těmito dírkami protáhneme drát
nebo bužírku. na koncích uděláme očka na zavěšení.
krok 8
5 min
stříšku na jedné straně v levém rohu přiděláme
vrutem a na druhé straně v opačném pravém rohu
upevníme přidržovací závěsný háčkem.
krok 9
15 min
? ??
za pomocí paní učitelky / pana učitele vyvěsíme
budku v zahradě. zvolíme vzrostlý strom, na který
vyvěsíme budku do výšky 3–5 m. Budku umístíme
vletovým otvorem k jihu.
proč ptáci hnízdí v budkách?
proč je důležité hnízdění ptáků v zahradě?
proč je pro ptáky důležitá velikost vletového otvoru?
Informace:
i
Opeřencům, kteří si zvolili daleko bezpečnější úkryt hnízdění v dutinách říkáme „doupníci“. Někteří si zhotoví dutinu vlastními silami (datel černý, strakapoud velký, žluva, žluna aj. ), jiní (sýkory,
šoupálci, konipasi, rehci, špačci, kavky a sovy) si dutinu vytvořit neumí a pokud nenajdou žádnou přírodní, musí si najít dutinu vytvořenou člověkem – ptačí budku. Vlivem intenzivního
hospodaření ztrácejí ptáci vhodná místa pro hnízdění, především ztrácejí tzv. „doupné stromy“.
Výroba a vyvěšování budek má nesporný význam nejen pro ochranu ptáků, ale je i důležitým
prvkem biologické ochrany rostlin. Přítomnost ptáků značně snižuje nutnost používat chemické
přípravky na ochranu rostlin proti hmyzu. Sýkora koňadra spotřebuje denně přibližně tolik
potravy, co sama váží, tzn. asi 17 g. Pár sýkor hnízdících 2 × ročně spotřebuje tedy se svým potomstvem 75 kg hmyzu ze školní zahrady. Je také prokázáno, že sýkory v zimním období
zlikvidují 70 % obalečů jabloňových, což se projeví pouze 2 % červivostí plodů. Těchto výhod
biologické ochrany můžete využít i vy, vyvěšením vhodných ptačích budek. Dobrá budka musí
být pevná, jednoduchá a trvanlivá.
Webové stránky: www.cso.cz
26
7.12.2010
11:07
Stránka 28
podzim – tah
Aktivita č. 9 – Příprava na cestu
Cíle:
Žáci se naučí orientovat ve světové mapě a naučí se světové strany.
60 min
Nastříhané papírky na otázky, mapu, do které budou žáci vpichovat špendlíky, nebo bude
mapa umístěna na magnetické tabuli, v tom případě použijeme místo špendlíků
magnety. Atlasy ptáků, tužky, papíry, přehrávač CD nebo notebook s relaxační hudbou
(na cca 3 min).
Připravíme si předem otázky na tabuli nebo na papírky.
10 min
Bezpečnost:
Žáci dbají opatrnosti při práci se špendlíky.
pOstup
krok 1
5 min
Žáci si představí, že se připravují na roční cestu (migraci). ptáci se připravují na cestu
stejně jako lidé. Žáci se pohodlně usadí nebo položí a při relaxační hudbě zapojíme jejich představivost.
krok 2
5 min
Žákům zadáme otázky:
kam poletí?
Co si mají vzít s sebou?
Co je nutné na přežití cesty?
a necháme žáky popřemýšlet – mohou pracovat ve skupinkách jako v hejnu.
krok 3
poté žáci na mapě vyznačí destinaci, kam poletí a proč. a zodpoví výše uvedené otázky.
10 min
krok 4
20 min
dále žákům položíme otázky:
Jaké jsou rozdíly mezi našimi přípravami na cestu a přípravami ptáků?
Jaká možná nebezpečí číhají na ptáky a jaká na nás?
s žáky nad těmito tématy diskutujeme.
7.12.2010
11:07
Stránka 29
podzim – tah
27
krok 5
20 min
? ??
s pomocí atlasu ptáků si ukážeme tahové cesty některých druhů. kam až letí, kolik je
to km a vzdálenost porovnáme se vzdáleností z domu do školy.
proč odlétají ptáci do teplejších krajin?
proč jsou někteří ptáci stálým druhem v Čr?
proč je cesta do afriky nebezpečná?
Informace:
i
Z hlediska sezónních pohybů dělíme ptáky na druhy stálé a tažné. Mezi stálé ptáky patří třeba
vrabci nebo sýkory. K typicky tažným ptákům patří např. vlaštovky, čápi nebo konipasi. Tažní
ptáci putují do zimovišť vždy stejnou cestou. Tahová cesta není vždy nejkratší spojnicí mezi hnízdištěm a zimovištěm. Evropští ptáci táhnou napřed na jihozápad a teprve při dosažní severních
břehů Afriky se stáčejí na jih. Severoevropští ptáci táhnou buď přes západní Evropu a Pyrenejský poloostrov nebo přes Itálii a Sicílii, východoevropští ptáci táhnou směrem na Balkán
a Malou Asii. Někteří ptáci jsou spokojeni již na březích Středozemního moře a dále neletí.
Ale jsou i takoví, kteří podnikají cestu přes Saharu až k jihu Afriky. Sem patří čápi a vlaštovky. Tato
cesta je dlouhá až 10 000 km.
Ptačí rekordmani: Drobní ptáci velikosti vrabce uletí za den jen asi 60 km. Konipas bílý (pták velikosti vrabce) musí přeletět Středozemní moře na jeden zátah, což znamená
450 km. Ale čápi urazí až 100 km v hodině, proto dosáhnou svého jihoafrického zimoviště cca za 100 dní. Cesta na hnízdiště na jaře je rychlejší
a uletí až 170 km za den, proto zpátky k nám dorazí už za 60 dní. Nejrychlejší atleti světa uběhnou 100 m asi za 10 s, tuto vzdálenost uletí sokol za 1 s.
Někteří ptáci cestují do zimovišť ve dne – vlaštovky, rorýsi a dravci. Naproti tomu kukačky
a ťuhýci cestují v noci. Ve dne i v noci táhnou špačci, drozdi a konipasi, je jim to jedno, kdy táhnou.
Když zvážíme všechny svízele ptačího tahu, různá nebezpečí při přeletech pohoří a oceánů, nástrahy predátorů i lidí, musí nás nutně napadnout, proč vlastně ptáci podstupují tak strastiplnou
a dalekou cestu. Tah se stal podle vědců pudovou záležitostí, která souvisela s rozdíly v podnebí v jednotlivých zeměpisných pásmech. Ptáci odlétají zpravidla, když nashromáždí
dostatečné množství tukových rezerv a ukončí hnízdění a pelichání.
Se zrakem ptáků souvisí i neméně vyvinutá zraková paměť. Tak se ptáci orientují podle významných terénních bodů (řeky, jezera, hory). Dá se tedy usoudit, že ptáci umí číst ze zemského
povrchu jako z mapy. Podle výzkumu ornitologů se ptáci během tahu orientují díky „slunečnímu
kompasu“, správný směr jim tedy ve dne udává Slunce. Ptáci letící v noci se orientují pomocí
„hvězdného kompasu“.
28
7.12.2010
11:07
Stránka 30
zima – zimoviště
zima – zimOviŠtě
Aktivita č. 10 – Zbytky jídla ptáčky nezasytí
aneb výroba tukových žírů
Cíle:
Žáci se naučí přikrmovat ptactvo správným druhem krmení.
+
150 min
Keramické květináče, půlky kokosového ořechu nebo kelímky, jehličnatou větvičku
dlouhou asi 30 cm (třeba z vánočního stromku), provázek, hovězí nebo skopový lůj
(zdarma se dá sehnat v řeznictví), semena (mák, slunečnice, mleté ořechy, lněné a konopné semínko, semena jehličnanů, bukvice), síťka od mýdla, drátek, vrtačku, vrtáček.
Příprava surovin, výrobních materiálů a pracovního prostoru.
15 min
Zkušenosti:
Je vítána zkušenost s prací v kuchyni.
Bezpečnost:
Poučíme děti o bezpečnosti při práci s horkým tukem a kuchyňským náčiním.
pOstup
krok 1
30 min
pokud nemá kokosový ořech na straně dna dírku, opatrně ji vyvrtáme vrtačkou ve školní
dílně. stejně to provedeme i u kelímků od jogurtů.
krok 2
20 min
do středu květináče nebo kokosového ořechu protáhneme jehličnatou větvičku tak, aby
dole i nahoře kousek větvičky vyčníval ven. na vrchní konec přivážeme provázek (nebo
větvičku omotáme drátkem a protáhneme) a uděláme smyčku na zavěšení. spodní část
větvičky by měla vyčnívat alespoň 5–10 cm, aby na ní ptáci mohly přistát, držet se a zobat.
krok 3
připravíme si v misce pestrou směs semen.
15 min
7.12.2010
11:07
Stránka 31
29
krok 4
15 min
v hrnci rozškvaříme skopový nebo hovězí lůj. tající lůj mícháme, aby nebyl přepálený,
tzn. tmavý! lůj musí zůstat průsvitný až zlatavý. necháme chvilku zchladnout, cca 5 min.
Tip: Zchladnutou zatuhlou směs můžeme napěchovat do síťek od mýdla.
krok 5
do odstátého loje přidáme směs semen. a pečlivě zamícháme.
15 min
krok 6
15 min
směs opatrně nalijeme do květináčů, půlek kokosových ořechů nebo kelímků.
a necháme ztuhnout v mrazničce asi 4–6 hodin.
krok 7
vyrobené tukové žíry zavěsíme jako„zvonečky“ nebo„koule“ na větve stromů v zahradě.
15 min
krok 8
15 min
Žíry umisťujeme stranou do klidného prostředí od rušivých vlivů. vždy pár metrů od
křoví, aby na ptáky neútočily toulavé kočky. Žíry zavěsíme na stromy, které jsou
viditelné ze třídy.
krok 9
10 min
? ??
po zavěšení žírů a návratu do třídy pozorujeme, jak rychle ptáci objeví prostřený stůl
s lojovými žíry. svá pozorování zapíšeme do zápisníku mladého ornitologa.
proč mají sýkory rády lůj?
proč se sýkory v zimě živí tučnými semeny a lojem?
proč nesmíme ptáčky krmit přepáleným lojem?
Informace:
i
Zásadně ptáky nekrmíme zbytky jídel zejména kořeněných, chlebem, uzeninami, slanými potravinami, které jsou pro ptáky až smrtelně nebezpečné! Mezi ptáky, kteří zůstávají přes zimu
patří právě ti, jejichž pomoc na zahradě velice potřebujeme. Ale při tuhé zimě, kdy je tuhý mráz
a sníh, ptáci trpí nedostatkem potravy. Pomůžeme jim nabídkou náhradní potravy – přikrmováním. Práci potřebují v zimě především hodně tuků, které dodávají organismu více energie.
Proto jim předkládáme různá olejnatá semena nebo rozvěšujeme na stromy syrový lůj nebo
tzv. tukové koule. Výrobou tukových žírů, koulí nebo zvonečků se nejvíce zavděčíme hmyzožravým ptákům jako jsou sýkory, šoupálci, mlynaříci, střízlíci nebo králíčci. Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídneme, tím více druhů bude Vaši zahradu navštěvovat. Vkusně zhotovené
krmítko se štěbetajícími ptáky je vhodný a užitečný doplněk každé zahrady.
30
7.12.2010
11:07
Stránka 32
Aktivita č. 11 – Život kolem keřů a krmítka –
ptačí poezie a příběh stop
Cíle:
Žáci rozeznají různá semena, kterými se živí ptáci.
+
100 min
Různé druhy semen a bobulovin vhodné jako krmivo pro ptactvo, tužky, podložky, atlasy ptáků, dalekohledy.
Příprava dostatečného množství vzorků semen dle počtu žáků, potřebného počtu publikací a dalekohledů.
15 min
Zkušenosti:
Je dobré mít absolvovaný program o stopách, viz nabídka výukových programů sdružení
Čmelák na www.cmelak.cz.
Bezpečnost:
Možnost uklouznutí na školní zahradě při kontrole krmítka. Dbáme opatrnosti.
pOstup
krok 1
30 min
krmítko může být jakéhokoli tvaru a velikosti. dbáme na to, aby vletový otvor neměl
ostré hrany a případně hroty trčících hřebíků – ptáci by se mohli poranit! stříška by
měla být dostatečně velká, aby nasypanou potravu chránila před sněhem, deštěm
a větrem.
krok 2
krmítko očistíme (omyjeme nebo ometeme) od loňských zbytků jídla a nečistot.
20 min
krok 3
15 min
krmítko umísťujeme na volném prostranství alespoň 1,5 m na zemí, nejlépe 3–4 m
od nejbližších keřů a stromů, kde se mohou zdržovat toulavé kočky.
7.12.2010
11:07
Stránka 33
31
krok 4
15 min
ptákům nasypeme do krmítka přichystanou směs semen. každý ptačí druh si pochutná
na něčem jiném.
kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi: bezu černého, kaliny, ptačího zobu,
jeřabin, šípky, hruškami a jablky.
sýkory se živí: slunečnicí, mákem, drcenými ořechy a lojem.
vrabci určitě nepohrdnou: pšenicí, oves, ovesné vločky, strouhanou houskou.
zvonci, pěnkavy a strnadi mají rádi: odpad z vymláceného obilí, tzv.: „zadinu“, proso,
čirok, čumízu, pohanku, travní semena.
Tip: Udělejte si ve třídě malou ukázku – výstavku semen vhodných pro zimní přikrmování
ptáků. Každý žák může přinést jeden vzorek. Vzorky semen můžeme uchovat až
do jara a zasít je na školní zahradu. Vypěstujeme tak s žáky další rostliny, ze kterých
můžeme sesbírat další semena pro ptáky na zimu. Pokud nám např. slunečnici ozobou
sýkory již v srpnu, pak se na ně nezlobte.
další dny
20 min
? ??
se třídou zkontrolujeme dostatek a kvalitu krmení v krmítku. pokud chybí, přisypeme.
už při cestě ke krmítku si všímáme ptáků kolem a na krmítku. neopomeneme sledovat
stopy ptáčků kolem krmítka. kam asi vedou? Čí jsou? zkusíme vytvořit příběh nebo
básničku.
proč ptáky nesmíme krmit zbytky kuchyňských jídel?
proč instalujeme krmítko dál od keřů?
proč je důležité ptáky v zimě přikrmovat?
Informace:
i
Krmítka umísťujeme do klidného prostředí stranou od rušivých vlivů, pod stromy nebo pár
metrů od křoví. Existuje celá řada různě utvářených krmítek, která nejsou vhodná. Praktické krmítko je tzv. automatické, do kterého nasypeme větší množství krmiva najednou (různá semena) a které nevyžaduje každodenní obsluhu. Krmivo je dokonale chráněno a propadává
pouze úzkou štěrbinkou.
32
7.12.2010
11:07
Stránka 34
Aktivita č. 12 – Červenat by se měl člověk – hra
Cíle:
Žáci vyjmenují alespoň 3 druhy ohrožených ptáků v ČR. Žáci vysvětlí, proč jsou právě
vyjmenované druhy ohrožené. Žáci pomohou při ochraně ohrožených druhů ptáků
výsadbou přirozených druhů keřů na školní zahradě a v okolí.
+
45 min
Atlasy ptáků, Červenou knihu ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů – Ptáci,
provaz, tenisové míčky 1–8 (použijeme je jako vajíčka do hnízda), šátky alespoň 6 ks.
Obstarání potřebného počtu publikací a pomůcek dle seznamu.
10 min
Zkušenosti:
Je dobré mít zkušenosti s kolektivními hrami.
Bezpečnost:
Dbáme na bezpečnost pohybu žáků při hře.
pOstup
krok 1
5 min
na zemi pomocí provazu vytvoříme kruh. do kruhu dáme libovolný počet tenisových
míčků 1–8 (míčky budou představovat ptačí vajíčka).
krok 2
5 min
vybereme jeden pár. Jeden v páru bude samička – ta bude v hnízdě hlídat vajíčka,
a druhý bude sameček, ten bude poletovat kolem hnízda, u toho mává křídly. Oběma
zavážeme oči šátkem tak, aby neviděli.
krok 3
Čtveřice žáků bude představovat hlídače hnízda, kteří chytají pytláky.
5 min
krok 4
5 min
Jeden žák bude představovat reportéra, který bude přepadení hnízda pytláky fotit.
Bude se pohybovat v bezpečné vzdálenosti od hnízda tak, aby ho pytláci neviděli.
7.12.2010
11:07
Stránka 35
33
krok 5
5 min
Úkolem pytláků je ukořistit co nejvíce míčků z hnízda. pokud se pytlák dotkne samce
nebo samičky, jsou mrtví.
krok 6
5 min
pytlák si s sebou nevzal žádný koš ani pytel, musí proto dávat míčky – vajíčka, za kalhoty, za košili nebo je bezpečně přenést pryč od hnízda.
krok 7
5 min
dva žáci představují policejní hlídku, která pokud u pytláků prokáže pašování jednoho
jediného vajíčka, pytláky zatýká.
krok 8
5 min
Cestou můžou pytláka chytit buď samotní hlídači hnízda nebo policie. pytláci mohou
vyhrát jen v případě, že je nechytí ani hlídači hnízda, ani policie.
krok 9
pytláci se před zbytkem třídy musí obhájit, proč pytlačili.
5 min
? ??
proč vznikají stále nové Červené seznamy ptáků?
proč mizí ptačí druhy?
proč je třeba ptáky chránit?
Informace:
i
Počet vyhynulých zvířat a rostlin na naší planetě se i přes ochranářské snahy rok od roku zvyšuje.
Jedním z prvních kroků, které je třeba učinit, je vypracování tzv. červených seznamů čili soupisů
rostlin a živočichů, jejichž ochrana je nejnaléhavější. Na červené seznamy navazují červené knihy,
ve kterých již jsou údaje důležité pro praktickou ochranu ohrožených druhů. Československá červená kniha má celkem pět dílů a podobně jako červené knihy ostatních států koncipována podle
světové červené knihy The International Union for Conservation of Nature (IUCN). První díl
československé Červené knihy – Ptáci (Aves) zahrnuje 143 ohrožených druhů. Kniha Vás seznámí
s kritérii, podle kterých se ptáci do červených seznamů zařazují, ale i s ochranou ptactva. Jsou zde
kapitoly o minulosti i nynějším stavu a výhledech do budoucnosti. V současné době se v České republice zabývá ochranou ptactva především Česká společnost ornitologická a Moravská společnost
ornitologická a různé neziskové nestátní organizace a sdružení, mezi které patří i Čmelák –
Společnost přátel přírody. V České republice je dnes i několik území, která jsou označována jako
Natura 2000 – Ptačí území. V současné chvíli jich je 39 v České republice a tři z nich jsou v Libereckém
kraji, patří sem: Jizerské hory, Krkonoše a rybníky v okolí Doks. Z hlediska praktické ochrany ptáků
doporučujeme jejich návštěvu s ornitologem (na požádání Vám ji můžeme zajistit, kontaktujte nás).
U ohrožených druhů ptáků dochází často k vykrádání hnízd pytláky. Proto jsou některá hnízda vzácných dravých ptáků hlídána. Práce hlídačů hnízd je dobrovolná a často se jedná o práci v náročném
terénu za špatného počasí. Tuto práci provádí studenti nebo dobrovolníci zdarma. Snahou
ochránců přírody i dobrovolníků je zachránit každý rok co nejvíce ohrožených druhů ptáků.
Webové stránky: http://www.nature.cz (zde najdete nejaktuálnější seznam ohrožených ptáků)
www.falco.cz
34
7.12.2010
11:07
Stránka 36
seznam literatury
seznam literatury
BAUER, F.: Ptáci lesů, luk a polí. Knižní klub, 2005.
BOUCHNER, M.; Rob, P.: Ptáci od jara do zimy. Artia / Granit. Praha, 1993.
BOUCHNER, M.: Stopy. Aventinum, 2001.
BURIAN, S.: Živé ploty v zahradě. GRADA Publishing, a. s., 2008.
FRIELING, H.: Co zde létá?: naši ptáci, jejich vejce a hnízda. Blesk. Ostrava, 1993.
GRAU, J., JUNG, R., MÜNKER, B.: Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Ikar. Praha, 1996.
HÁJEK, V. a kol.: Upravujeme zahradu II. GRADA Publishing, a. s., 2001.
ZASADIL, P. (editor): Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika ČSOP – svazek
20. ÚVR ČSOP. Praha, 2001.
7.12.2010
11:07
Stránka 37
příloha – označení dřevin
přílOHa – OznaČení dřevin
Český název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Latinský název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vysadil / a: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Český název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Latinský název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vysadil / a: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Český název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Latinský název: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vysadil / a: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
7.12.2010
11:07
Stránka 38
36
Připravila:
Eva Hauzrová
Jazyková úprava:
Jolana Stáňová
Grafická úprava a tisk: Gentiana Jilemnice
Tištěno na papíru původem z lesů s certifikátem FSC, kde se hospodaří sociálně a ekologicky šetrným způsobem.
© Čmelák – Společnost přátel přírody 2010, 1. vydání
Tento program byl finančně podpořen Státním fondem životního prostředí ČR.
Patronem programu je HSBC Bank plc, pobočka Praha.
7.12.2010
11:07
Stránka 39
kdo jsme...
Čmelák – Společnost přátel přírody je nestátní nezisková organizace, která se už více
než 16 let stará o to, aby příroda okolo nás byla pestřejší a zdravější. Sázíme zpět do krajiny
ohrožené druhy dřevin, revitalizujeme mokřady a snažíme se o to, aby se z Liberce nestala
betonová džungle. Na Ještědském hřebeni už několik let budujeme Nový prales, v rámci protikorupčního projektu hlídáme místní politiky a provozujeme také mateřské centrum.
Stěžejní oblastí v ochraně přírody je pro nás péče o krajinu a podpora mizejících druhů
rostlin, potažmo živočichů. Tam směřuje i pozornost našich ekovýchovných programů a projektů. V celoročních programech o krajině (www.krajina.cmelak.cz) žáci a studenti získávají
znalosti o krajinotvorných prvcích, pátrají po historii krajiny a navrhují vlastní krajinářské
projekty.
Ve vzdělávání používáme metody upřednostňující názornost a zážitek, abychom nejen
posílili znalosti a dovednosti dětí, ale abychom skrze osobní prožitek žáků a studentů
povzbudili jejich vztah a pocit odpovědnosti k prostředí, ve kterém žijí a které svým konáním
vytvářejí. Naše programy najdete na www.cmelak.cz/vychova/programy.html.
Prostřednictvím odborných seminářů udržujeme pravidelný kontakt s pedagogy, při pravidelných setkáních od nich získáváme zpětnou vazbu k našim programům a významnou
pomoc při vývoji metodických materiálů.
Čmelák – Společnost přátel přírody o. s.
Švermova 32, 460 01 Liberec 10
telefon: 482 751 195
email: [email protected]
www.cmelak.cz
7.12.2010
11:07
Stránka 40

pOstup - úvod - Učíme o krajině

Transkript

Podobné dokumenty

Klubové aktivity pro členy FČOK

Lori černý Kakadu palmový