Stáhnout
Transkript
Stáhnout
Vys oká kola ekonomická v Praze Fakulta mezinár odních vztah Komparace sou asného hospodá ského vývoje – m nová politika ína – Evropská unie – Japonsko – Rusko – Spojené státy americké (Seminární práce) 2se401 Letní semestr 2007/2008 Michal Nejedlý Obsah Seznam pou itých zkratek .................................................................................................. ii Úvod ......................................................................................................................................1 1 2 3 Nezávislost centrálních bank........................................................................................1 1.1 Vymezení komparativních kritérií ...........................................................................1 1.2 Analýza nezávislosti m nových autorit....................................................................2 1.2.1 Právní vztah k exekutivní slo ce státní moci....................................................2 1.2.2 Finan ní nezávislost centrálních bank..............................................................3 1.2.3 Mo nost p 1.2.4 Organiza ní struktura a funk ní období ...........................................................4 ek vlád i jiným subjekt m .......................................................3 Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj .......................................4 2.1 ína ........................................................................................................................4 2.2 Evropská unie .........................................................................................................5 2.3 Japonsko .................................................................................................................5 2.4 Rusko......................................................................................................................6 2.5 Spojené státy americké............................................................................................6 Záv r .............................................................................................................................6 Seznam literatury a zdroj ...................................................................................................8 Seznam p íloh .....................................................................................................................10 i Seznam pou itých zkratek Seznam pou itých zkratek CB LB centrální banka ínská lidová banka ESCB Evropský systém centrálních bank ES/EU Evropská spole enství/Evropská unie Zo LB Zákon o ínské lidové bance ECB Evropská centrální banka CBRF Centrální banka Ruské federace FED Federální rezervní systém (Federal Reserve System) ii Nezávislost centrálních bank Úvod Hospodá ská politika ka dého státu, v p ípad regionální integrace i nadstátní organizace, je tvo ena souborem r zných nástroj , jejich spole ným cílem je ovlivnit ekonomický vývoj dané hospodá ské jednotky. Vedle nástroj fiskální, d chodové, pr myslové, regionální atd. politiky p edstavuje m nová politika d le itý instrument, pomocí ho lze v relativn krátkém období ovlivnit chod ekonomiky, a to jak pozitivn , tak i negativn . Hrozba zneu ití m nové politiky k „vy ím ú el m“ s sebou p iná í d le itý aspekt nezávislosti aktér tvorby této politiky na zájmech jiných hospodá ských subjekt . edm tem této seminární práce bude charakteristika m nové politiky, jejích rozhodovacích subjekt , cíl a nástroj v p ti celosv tov hospodá sky významných centrech sv tové ekonomiky, tj. v ín , Evropské unii, Japonsku, Rusku a Spojených státech amerických. Cílem práce bude zejména zhodnocení p edpoklad pro úsp nou tvorbu m nové politiky, spo ívající v rozhodovací nezávislosti centrálních bank na ostatních aktérech ekonomického rozhodování, zejména vlád, a vliv této závislosti/nezávislosti na hospodá ský vývoj dané ekonomiky. V souvislosti s tím bude p ihlédnuto ke stanoveným cíl m m nové politiky. V práci budou pou ity základní metody analýzy a syntézy s vyu itím grafického a statistického aparátu. V první ásti, která bude v nována nezávislosti m nových autorit, budou nejprve vymezena komparativní kritéria a následn bude provedena analýza nezávislosti centrálních bank v jednotlivých regionech sv tové ekonomiky na základ t chto kritérií. edm tem druhé ásti bude vlastní analýza cíl a nástroj m nové politiky v jednotlivých regionech a jejich vlivu na aktuální hospodá ský vývoj v daném stát i oblasti, resp. zhodnocení úsp nosti dané m nové politiky. Záv re ná ást bude v nována celkovému shrnutí a zhodnocení vlivu p edpoklad stanovených v první ásti (nezávislost centrálních bank) na aktuální hospodá ské výsledky. 1 Nezávislost centrálních bank 1.1 Vymezení komparativních kritérií i analýze postavení m nových autorit p edstavovaných centrálními bankami je nezbytné vymezit kritéria, podle kterých bude tato nezávislost i závislost bank na ostatních subjektech hospodá ského rozhodování posuzována. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce, která neumo uje konstruovat komplexní ukazatele, bude pozornost v nována následujícím kritériím: 1. íslu ným právním p edpisem vymezený statut m nové autority a její vztah k vládnoucím elitám státu, resp. ve v in p ípad k vlád . 2. Finan ní nezávislost centrální banky (CB) vzhledem k vládnímu rozpo tu, pop . jiným zdroj m ve ejného financování. 3. Fakt, zda-li CB m e p ovat finan ní prost edky vlád , finan ním subjekt m, nefinan ním subjekt m i jednotlivc m, nebo zda-li je toto omezeno i vylou eno. 4. Organiza ní struktura m nové autority vzhledem k rozhodovacím proces m p i tvorb m nové politiky a dále slo ení, zp sob jmenování a odvolávání a délka funk ního období jednotlivých p edstavitel centrálních bank. 1 Nezávislost centrálních bank 1.2 Analýza nezávislosti m nových autorit V následujícím textu budou jednotlivé státy i regiony charakterizovány pr ezov dle vý e vymezených kritérií. 1.2.1 Právní vztah k exekutivní slo ce státní moci Právní vztah monetárních autorit k státu p edstavovaného vládou je vymezen íslu ným právním p edpisem.1 V p ípad ínské lidové republiky ( LB) je tímto p edpisem Zákon ínské lidové republiky o ínské lidové bance z prosince 2003. 2 A koliv podle lánku 4(1) zákona o LB této bance p íslu í formulace a nezávislá ( l. 7) implementace monetární politiky, nelze hovo it o samostatnosti vzhledem k faktu, e ve kerá innost banky probíhá pod vedením nejvy ího exekutivního orgánu - Státní rady ( l. 2, 5, 7). V Evropské unii je situace pon kud odli ná, nejen díky form integra ního seskupení a nikoliv státu, ale i díky tomu, e centrální m nová politika ESCB, vycházející z konsensu astnických CB len eurozóny, nemá klasickou exekutivní protiváhu v podob vlády tak, jak je tomu v p ípad ostatních stát . Výsledkem je velká rozhodovací nezávislost o m nové politice s tím, e podle l. 105 Smlouvy o zalo ení Evropského spole enství3 má tato politika vést k napl ování cíl Spole enství. Zárove je nezávislost stanovena l. 108, který zakazuje ijímat jakékoli pokyny od rozhodovacích orgán ES/EU i národních stát . Vzájemný vztah Japonské banky a vlády je vyjád en v lánku 4 zákona o Japonské bance4, který chápe m novou politiku CB jako integrální sou ást celkové hospodá ské politiky státu, a tudí by m la japonská CB udr ovat úzký kontakt s vládou tak, aby m na a m nová kontrola a základní postoj vládní hospodá ské politiky byl v vzájemné harmonii. Z tého ustanovení tedy implicitn plyne, e nezávislost CB ve formulaci m nové politiky je zna omezena postojem výkonných slo ek moci. Paradoxn se jeví tento vztah v Ruské federaci, kde federální zákon o Centrální bance Ruské federace5 deklaruje v l. 1 nezávislost banky na orgánech státní moci federální i jiné úrovn , ale l. 4 hovo í ji o jednotné monetární politice, která je provád na ve spolupráci s federální vládou. Nezávislost ruské CB byla systematicky potla ována po roce 2000, co vybízí ke konstatování, e tato nezávislost byla oslabována s p íchodem Vladimíra Putina do prezidentské funkce. 6 nová politika v USA je sv ena Federálnímu rezervnímu systému v ele s Výborem guvernér jako nezávislé vládní agentu e. Z hlediska formulace a implementace m nové politiky se jedná o nezávislou instituci. Av ak cíle m nové politiky by m ly být konzistentní s cíli hospodá ské politiky vlády, tudí se uvádí formulace, e FED je „nezávislý v rámci vlády“.7 1 Zákonem v p ípad stát , primárním právem v p ípad Evropské unie. The People's Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english//detail.asp?col=6800&ID=22 [11.3.2008] 3 Euroskop: http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf [11.3.2008] 4 Bank of Japan: http://www.boj.or.jp/en/type/law/bojlaws/bojlaw1.htm [11.3.2008] 5 Bank of Russia: http://www.cbr.ru/eng/today/status_functions/law_cb.pdf [11.3.2008] 6 viz Johnson, J., Does Central Bank Independence Matter in Russia? http://www.csis.org/media/csis/pubs/pm_0349.pdf [11.3.2008] 7 Puposes and Functions. The Federal Reserve System: http://www.federalreserve.gov/pf/pdf/pf_complete.pdf, str. 2,3 [11.3.2008] 2 2 Nezávislost centrálních bank 1.2.2 Finan ní nezávislost centrálních bank Nezávislost ínské lidové banky, resp. její finan ní nezávislost, je zákonem degradována prakticky na nulu. Ve kerý majetek banky je vlastn n státem. Jistá autonomie je edstavována samostatným rozpo tem a jeho sestavováním. Jeho kone ná vý e a struktura podléhá schválení fiskální autoritou. istý zisk je odvád n do státního rozpo tu a p ípadná ztráta je rovn hrazena státní kasou ( l. 38, 39 Zo LB). Lze tedy hovo it o úplné finan ní pod ízenosti vlád . V protikladu k závislosti ínské banky stojí Evropská centrální banka (ECB), která je pln vlastn na centrálními bankami lenských zemí podle klí e stanoveného ve Statutu ECB l. 28, 29)8. Banka disponuje vlastním rozpo tem, který je kontrolován nezávislými auditory a Evropským ú etním dvorem. istý zisk je po ode tení p íd lu do rezervního fondu p evád n na národní centrální banky. P ípadná ztráta je hrazena z rezervního fondu. Kombinací ve ejného a soukromého vlastnictví je charakteristické finan ní postavení japonské centrální banky. Podle l. 8 zákona o japonské bance je 55 % z celkového základního kapitálu banky o vý i 100 mil. jen upsáno vládou. Banka sestavuje vlastní rozpo et, který v ak podléhá schválení japonskou vládou. istý zisk po ode tení p ísp vku do rezervního fondu se stává sou ásti státního rozpo tu. Podobn jako v ín i v Rusku je ve kerý majetek banky vlastn n státem. 50 % istého zisku je p evád na do státního rozpo tu. Rozpo et není p edkládán p ímo vlád , p esto se nedá hovo it o nezávislosti, proto e podléhá schvalování Národní bankovní radou, která (jak bude dokázáno dále) je spí e vládní orgán. Financování FEDu je velmi slo ité a zahrnuje jak soukromé, tak vládní prost edky. Soukromé banky, které jsou sou ástí systému vlastní podíly ve federálních rezervních bankách. Tyto podíly jsou charakteristické svojí neobchodovatelností a nejsou spojeny s podílem na rozhodování v t chto bankách. 1.2.3 Mo nost p ek vlád i jiným subjekt m Zásadním d kazem nezávislosti centrálních bank by m la být nemo nost krýt deficity ve ejných rozpo p ímým nákupem státních dluhopis centrální bankou. P esto e se jedná o zásadní podmínku nezávislosti, její poru ení m e vést k záva ným hospodá ským problém m, není tato zásada ve v ech analyzovaných ekonomikách uplat ována. lánek 29 a 30 Zo LB obecn zakazuje úv rovat centrální i regionální vlády, nebankovní i jiné organizace a jednotlivce. Tato zásada m e být prolomena ve výjime ných ípadech, kdy m e být poskytnuta p ka nebankovní finan ní instituci, která je doporu ena Státní radou ( l. 30). V p ípad Evropské centrální banky platí striktní zákaz poskytování úv institucím ES/EU i orgán m národních stát ( l. 21 Statutu ECB), ím je zaji na její relativn vysoká nezávislost. kazem stále je nedostate né nezávislosti CB v Japonsku jsou ustanovení l. 34 zákona o japonské bance, které umo ují vlád získat za jistých okolností stanovených zákonem a rozhodnutím parlamentu p ku do ur itého limitu bez zástavy od CB. Ruská centrální banka není dle p íslu ného zákona oprávn na poskytovat p ky vládám na r zných úrovní nebo nakupovat p ímo vládní dluhopisy. Podobn jako v ín v ak existují výjime né p ípady, které jsou upraveny rozpo tovým zákonem. Podobn jako v Evropské unii, nem e FED p ímo financovat vládní výdaje, resp. deficity ve ejných rozpo . 8 Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf f [11.3.2008] 3 Nezávislost centrálních bank 1.2.4 Organiza ní struktura a funk ní období Klí ovou roli ve formulaci m nové politiky zastává v ín Výbor m nové politiky. Tento orgán m nové politiky nelze vzhledem ke jeho slo ení pova ovat za nezávislý orgán centrální banky. Z jeho 13 len jsou pouze 3 zástupci z LB, 1 odborník z akademické sféry a zbytek zástupci vládních i finan ních kruh . Operativní ízení banky má na starost guvernér a viceguverné i. Zákon o této bance neupravuje délku funk ního období, co m e podlamovat autoritu této instituce a zvy ovat její závislost na centrální vlád . Naproti tomu v Evropské unii je jednak p esn definovaná struktura rozhodovacích orgán , ale i jasn stanovená délka funk ního období tak, aby bylo mo no sledovat dlouhodobé cíle nezávisle na st ídání mocenských elit ve výkonných slo kách. Ve keré rozhodování o m nové politice je zde soust ed no do rukou p edstavitel ESCB. Organiza ní struktura v japonské CB je velmi lenitá a hierarchizovaná, jednak podle funkcí, jednak dle funk ního období. Na vrcholu stojí „Policy board“, tvo ená guvernérem, jeho zástupci a 6 poradci. Jednání této rady m e být p ítomen ministr financí, který m e po ádat o odlo ení hlasování této rady. Guvernér a oba viceguverné i jsou jmenováni vládou se souhlasem parlamentu na 5 let. V sou asné dob ji není mo né propou t výkonné editele pro jejich odli né názory, jak to bylo umo no p ed rokem 1997. V p ípad Ruské federace nelze hovo it o institucionální nezávislosti CB. Formulace nové politiky spadá do p sobnosti Národní bankovní rady, která je z naprosté v iny tvo ena zástupci mimo centrální banku jmenovanými vládou i prezidentem. Funk ní období edsedy CB je pouze 4 roky a jeho setrvání ve funkci de facto závisí na rozhodnutí prezidenta, který m e iniciovat jeho sesazení (se souhlasem Státní dumy). nová politika USA je tvo ena relativn nezávisle Výborem guvernér , jejich funk ní období je dokonce 14 let. Rovn p edstavitelé jednotlivých rezervních bank jsou nepolitické osobnosti jmenované Radou editel dané banky schvalované Výborem guvernér na p tileté funk ní období. 2 Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj Zám rem této ásti není komplexní rozbor m nové politiky ve v ech analyzovaných státech i regionech, nýbr stru ný popis cíle (cíl ) jednotlivých m nových politik a nástroj vedoucích k jejich dosa ení a jejich odraz v hospodá ském vývoji, resp. úsp nost i neúsp nost m nové politiky p i dosahování stanovených cíl . 2.1 ína Hlavním cílem ínské m nové politiky je stabilita hodnoty m ny, která by m la podporovat hospodá ský r st.9 K napln ní tohoto cíle vyu ívá LB adu nástroj m nové politiky, mezi které pat í míra povinných rezerv, úrokové sazby, reeskont, p ky centrální banky, operace na volném trhu a dal í nástroje, které stanoví Státní rada.10 ína v sou asné dob za ívá hospodá ský boom, kdy p ír stky HDP p esahují 10 % ro (viz. P íloha .1). Takto rychlá expanze s sebou p iná í silné infla ní tlaky, které by ly být minimalizovány nezávislou m novou politikou centrální banky. Jistým problémem i zvládání inflace jsou priority m nové politiky, které se zam ují na stabilitu m nového kurzu. Poté, co byl uvoln n fixní kurz juanu v i dolaru, se musí centrální autorita vyrovnávat s tendencí posilování ínské m ny, co je v rozporu se stanoveným cílem. Stabilizace kurzu 9 People´s Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english/huobizhengce/objective.asp [14.3.2008] People´s Bank of China: http://www.pbc.gov.cn/english/huobizhengce/instruments.asp [14.3.2008] 10 4 Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj vy aduje velké intervence v neprosp ch m ny, které av ak vedou k r stu m nové zásoby a podporují tím inflaci11. ínské ú ady se pokou í t mto infla ním tlak m elit prost ednictvím sterilizací provád ných jednak prost ednictvím operací na volném trhu, jednak zvy ováním minimálních rezerv. Údaje uvedené v p íloze 1 ukazují, e p es avizované snahy ínských ad o zabrán ní p eh átí ekonomiky i pomocí m nové restrikce, m nová zásoba stále roste relativn rychle a nep ihlí í k aktuální infla ní situaci. Co je zárove potvrzením toho, e ínské ú ady kladou v í d raz na stabilitu kurzu ne na infla ní nebezpe í. Faktem komplikujícím efektivnost ínské m nové politiky je rovn nedostate ná funk nost ínských úrokových sazeb. 2.2 Evropská unie Cíle m nové politiky Evropské unie, resp. eurozóny, jsou stanoveny l. 105 Smlouvy o zalo ení ES. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita. V kontextu evropské m nové politiky lze pod tímto termínem rozum t snahu udr ení míry inflace pod, ale blízko, 2 % ve st edn dobém horizontu.12 Nástrojem k jejímu dosa ení je kontrolovaný r st m nové zásoby, který je ovládán pomocí 3 základních nástroj m nové politiky – operací na volném trhu, stálých facilit (výp ní i vkladové) a povinnými minimálními rezervami úv rových institucí u ECB. Eurozóna nastoupila po dvouletém propadu v letech 2001-2003 do r stové fáze, její ro ní p ír stky reálného HDP v ak nep esahovaly 3 % a svého vrcholu dosáhly roku 2006 hodnotou 2,6 %. Tento r st byl ze strany centrální banky podpo en r stem m nové zásoby. Rovn úrokové sazby se vyvíjely ve stejném sm ru jako hospodá ský r st (viz P íloha . 2). ECB se sice dlouhodob neda í splnit sv j infla ní cíl, tj. míru inflace pod 2 %, p esto lze hodnotit její politiku jako stabilizující prvek, proto e pr rná ro ní míra inflace sledovaná jako HICP se stabiln dr í okolo 2,1-2,2 %. Problémem by se mohla stát nákladová inflace plynoucí ze stále rostoucích cen ropy na sv tových trzích. 2.3 Japonsko Základním cílem m nové politiky Japonska je podle l. 2 zákona o japonské bance, podobn jako v Evropské unii, udr ení cenové stability, která p ispívá k zdravému rozvoji národního hospodá ství. Nástroje m nové politiky se b hem posledních deseti let velmi prom nily. V roce 2001 do lo k posunu od dominantního vyu ívání úrokové míry sm rem k b ným ú m úv rových institucí u centrální banky, minimálním po adovaným rezervám a p ebyte ným rezervám.13 K dal ím pou ívaným instrument m pat í operace na volném trhu, které jsou p edev ím realizovány nákupy a prodeji vládních dluhopis . Japonská ekonomika je od 90. let zmítána kombinací velmi pomalého hospodá ského stu a zejména defla ními tendencemi, se kterými se japonská m nová politika neúsp potýká. Pokusy o podpo ení ekonomiky politikou nulových úrokových m r vedly jen k áste nému o ivení, proto byla tato politika dopln na politikou tzv. kvantitativního uvol ování, které pomohlo japonské ekonomice nastartovat jistý r st, který se pohybuje okolo 2 % ro . Základní úroková sazba je postupn zvy ována a v sou asnosti dosahuje hodnoty 0,75 %.14 Rovn míra inflace ji v roce 2006 p esáhla nulovou hodnotu a inila 0,3 %.15 11 D sledkem toho je rovn r st devizových rezerv, který b hem let 2004-2007 inil 150 %. Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/mopo/html/index.en.html [21.3.2008] 13 Takatoshi, I., Japanese monetary policy: 1998-2005 and beyond, str. 115: http://www.bis.org/publ/bppdf/bispap31i.pdf [21.3.2008] 14 Bank of Japan : http://www.boj.or.jp/en/type/stat/boj_stat/discount.htm [21.3.2008] 15 Statistics Bureau: http://www.stat.go.jp/english/data/cpi/series/zuhyou/a001hh.xls 12 5 Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj Politiku kvantitativního uvol ování, která byla spojena s cílovaným mno stvím nadm rných rezerv dr ených u centrální banky, by lo p i ur itém zjednodu ení pova ovat za formu cílování inflace. (P íloha .3) 2.4 Rusko koliv dle zákona o ruské centrální bance je základním cílem m nové politiky zaji ní stability ruského rublu ( l. 3), v dal ích zprávách CBRF se do primárních cíl m nové politiky adí rovn sni ování míry inflace.16 Ve stejném zákon lze nalézt i taxativní vý et nástroj ruské m nové politiky ( l. 35) mezi které pat í: úrokové sazby, minimální rezervy, operace na volném trhu, refinancování úv rových institucí, m nové intervence, stanovování cíl r stu m nové zásoby, p ímé kvantitativní restrikce a vydávání vlastních dluhopis . Tyto nástroje jsou vyu ívány v rámci infla ního cílování a ízení plovoucího m nového kurzu (managed floating). Základem ruské m nové politiky je stabilní rubl, který ov em má silné aprecia ní tendence p edev ím díky velkému p ebytku b ného ú tu platební bilance a mohutnému p ílivu zahrani ních investic. Snaha o jeho stabilizaci pomocí devizových intervencí je v rozporu s infla ními procesy, které vznikají i v souvislosti s rychlých r stem ruské ekonomiky a rostoucí domácí poptávkou. P ebyte ná likvidita je stahována centrální bankou pomocí operací na volném trhu, relativn vysokými úrokovými m rami a takté men ím objemem p ek bankovního sektoru ruské vlád . V porovnání s p edchozími lety docházelo k pozvolnému sni ování míry inflace. Ke zvratu do lo na po átku roku 2007, kdy míra inflace nastoupila mírn r stový trend. Ke zlep ení by teoreticky m lo dojít díky zhor ení sm nných relací ruského exportu, projevujícího se men ím p ebytkem b ného ú tu, a tedy i men í pot ebou stabiliza ních opat ení v neprosp ch ruské m ny. (P íloha . 4) 2.5 Spojené státy americké O cílech m nové politiky hovo í Federal Reserve Act ve l. 2A, kde uvádí dokonce t i základní cíle – maximální zam stnanost, stabilní ceny a p im ené (mírné) dlouhodobé úrokové sazby.17 K dosa ení t chto cíl , které si mohou v krátkém období odporovat, jsou pou ívány standardní nástroje m nové politiky mezi které pat í operace na volném trhu, záp ní facilita (úv ry poskytované rezervními bankami za diskontní sazbu), minimální rezervy a tzv. auk ní facilita (TAC – term auction facility). Sou asná monetární politika se sna í vyvést americké hospodá ství z potí í, které se za aly zejména projevovat po finan ní krizi ze srpna lo ského roku. V rámci opat ení, která byla p ijata, do lo k poklesu základní úrokové sazby a na sou asných 2,25 % a roz ení subjekt , kte í si mohou u federálních bank p ovat za diskontní sazbu.18 V souvislosti s inflací, která osciluje mezi 2 a 3 % a není pln v souladu s p edstavami FEDu, zp sobuje ur ité potí e slábnoucí dolar, je tuto inflaci „p ivuje“. Zárove dochází k rostoucímu deficitu obchodní bilance, která p ispívá k oslabování dolaru. (P íloha . 5) 3 Záv r Z p edchozího textu plyne, e m nová politika v ka dém z analyzovaných stát i region sv ta p edstavuje svébytnou politiku, její cíle a nástroje jsou uzp sobeny pot ebám 16 The Central Bank of Russian Federation, Annual 2006 Report, str. 48: http://www.cbr.ru/eng/today/annual_report/ar_2006_en.pdf [22.3.2008] 17 FED: http://federalreserve.gov/generalinfo/fract/sect02a.htm [22.3.2008] 18 iHNed.cz, http://ekonomika.ihned.cz/c4-10049630-23397300-001000_d-zakladni-urokova-sazba-v-usa-bylasnizena-na-2-25-procenta [22.3.2008] 6 Cíle, nástroje m nové politiky a vliv na hospodá ský vývoj dané ekonomiky. Zárove lze konstatovat, e ve v ech regionech jsou vyu ívány prakticky stejné m nové instrumenty. Odli ná je v ak jejich pou ívanost, spolehlivost v dosa ení stanovených cíl a p edpoklady jejich uplatn ní, dané nezávislostí m nových autorit k jejich pou ití. Z hlediska nezávislosti provád ní m nové politiky lze na základ analyzovaných kritérií uspo ádat m nové politiky jednotlivých region od relativn nejvíce k relativn nejmén nezávislé (viz. P íloha . 6), kdy první p ku obsazuje m nová politika v eurozón a naopak tu poslední ínská monetární politika. Bereme-li v úvahu vztah mezi hospodá skými výsledky dané zem i regionu a nezávislostí m nových autorit, není mo né dosp t k jednozna nému výsledku. Jako p íklad e poslou it Japonsko, kde p esto e lze ji japonskou centrální banku pova ovat za relativn nezávislou, zem se potýká s dlouhodobými hospodá skými problémy, zatímco od exekutivy odvislá ruská centrální banka vykazovala alespo do po átku roku 2007 relativn pozitivní výsledky boje s inflací. Zárove je v ak nutné vzít v úvahu skute nost, e hospodá ské výsledky nejsou determinovány pouze pou ívanou m novou politikou, ale i politikou fiskální a dal ími. 7 Seznam literatury a zdroj Seznam literatury a zdroj [1.] Eurostat http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076 576&_dad=portal&_schema=PORTAL [2.] Evropská centrální banka http://www.ecb.eu [3.] Zákon ínské lidové republiky o ínské lidové bance z prosince 2003 http://www.pbc.gov.cn/english//detail.asp?col=6800&ID=22 [11.3.2008] [4.] Smlouva o zalo ení ES http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7. pdf [11.3.2008] [5.] Zákon o japonské bance http://www.boj.or.jp/en/type/law/bojlaws/bojlaw1.htm [11.3.2008] [6.] Federální zákon o Centrální bance Ruské federace http://www.cbr.ru/eng/today/status_functions/law_cb.pdf [11.3.2008] [7.] Johnson, J., Does Central Bank Independence Matter in Russia? http://www.csis.org/media/csis/pubs/pm_0349.pdf [11.3.2008] [8.] Puposes and Functions. The Federal Reserve System: http://www.federalreserve.gov/pf/pdf/pf_complete.pdf, str. 2,3 [11.3.2008] [9.] Statut Evropské centrální banky http://www.ecb.eu/ecb/legal/pdf/cs_statute_2.pdf f [11.3.2008] [10.] Tomohiko T., The New Bank of Japan Law. Moving Toward Greater Central Bank Independence http://www.nli-research.co.jp/english/economics/1997/eco9711b.html [11.] People´s Bank of China http://www.pbc.gov.cn/english/ [12.] Takatoshi, I., Japanese monetary policy: 1998-2005 and beyond, str. 115 http://www.bis.org/publ/bppdf/bispap31i.pdf [21.3.2008] [13.] The Central Bank of Russian Federation, Annual 2006 Report, str. 48 http://www.cbr.ru/eng/today/annual_report/ar_2006_en.pdf [22.3.2008] [14.] Federal Reserve Act http://federalreserve.gov/generalinfo/fract/sect02a.htm [22.3.2008] [15.] FED: Monetary Policy Report to the Congress, July 2007, str. 24,26. http://www.federalreserve.gov/boarddocs/hh/2007/july/fullreport.pdf [11.3.2008] [16.] iHNed.cz http://ekonomika.ihned.cz/c4-10049630-23397300-001000_d-zakladni-urokovasazba-v-usa-byla-snizena-na-2-25-procenta [22.3.2008] [17.] Statistics Bureau of Japan http://www.stat.go.jp/english/ [18.] Trading Economics. Global Market Research. http://www.tradingeconomics.com 8 Seznam literatury a zdroj [19.] [20.] U.S. Department of Commerce Bureau of Economic Analysis http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls [11.3.2008] Mezinárodní m nový fond. World Economic Outlook Database, October 2007 http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/index.aspx 9 ílohy Seznam p íloh íloha . 1 ínská lidová republika ....................................................................11 íloha . 2 Evropská unie ...................................................................................12 íloha . 3 Japonsko ...........................................................................................13 íloha . 4 Ruská federace..................................................................................14 íloha . 5 Spojené státy americké......................................................................15 íloha . 6 Komparace nezávislosti m nové politiky v etn cíl a nástroj .........16 10 ílohy íloha . 1 ínská lidová republika 25% 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 M0, M1, M2 20% 15% 10% 5% 0% 2004 2005 2006 Inflace V ývoj m nových agr e gát a inflace 2007 Rok M0 M1 M2 Inflace Zdroj dat: ínská lidová banka st HDP 14 12 % HDP 10 8 6 4 2 0 2004 2005 2006 2007 Rok HDP Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDPGrowth.aspx?symbol=CNY&_kk=china+gdp&_kt=50e69782-9592-426e-ae6e3e3181723157&gclid=COaS3MiWh5ICFQxTQgod0mqiDg [11.3.2008] CNY/USD 8,4000 8,2000 8,0000 7,8000 7,6000 7,4000 7,2000 7,0000 20 04 ,0 1 20 04 ,0 4 20 04 ,0 7 20 04 ,1 0 20 05 ,0 1 20 05 ,0 4 20 05 ,0 7 20 05 ,1 0 20 06 ,0 1 20 06 ,0 4 20 06 ,0 7 20 06 ,1 0 20 07 ,0 1 20 07 ,0 4 20 07 ,0 7 20 07 ,1 0 6,8000 CNY /US D Zdroj dat: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Currency.aspx?Symbol=CNY 11 ílohy íloha . 2 Evropská unie nové agregáty, inflace 3 2,5 2 12% 10% 8% 6% 1,5 1 4% 2% 0% 0,5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok M1 M2 M3 Inflace Zdroj dat: Evropská centrální banka, Eurostat Úroková míra, hospodá ský r st 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Úrokov á saz ba centrální banky Zdroj dat: Eurostat 12 2006 Hos podá ský r st 2007 Inflace (%) M1,M2,M3 20% 18% 16% 14% ílohy íloha . 3 Japonsko Hospodá ský r st Japonska (konstantní ceny, báze rok 2000, sezón o Zdroj: Statistical Handbook of Japan 2007, Statistics Bureau, str. 29 Reálný efektivní sm nný kurz (1973=100) 200 150 100 50 I.08 VII.07 I.07 VII.06 I.06 VII.05 I.05 VII.04 I.04 VII.03 I.03 VII.02 I.02 VII.01 I.01 VII.00 I.00 0 Rok Real eff ective exchange rate (1973=100) Zdroj dat: Bank of Japan Inflace Míra inflace 0,5 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 -0,5 -1,0 Rok Inflace Zdroj dat: http://www.stat.go.jp/english/data/cpi/series/zuhyou/a001hh.xls 13 no) ílohy íloha . 4 Ruská federace st HDP(%) HDP (konstatní ceny) 12 10 8 6 4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007f 2008f Rok HDP (konstatní ceny) Zdroj dat: IMF World Economic Outlook Database, October 2007 25 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 20 15 10 Inflace(%) M2 (%) M 2, inflace 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok nová zásoba M2 Inflace Zdroj dat: IMF World Economic Outlook Database, October 2007, Bank of Russia % Re álný e fe ktiv ní sm nný kurz rublu 10 8 6 4 2 0 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Reálný efektivní s m nný kurz rublu Zdroj dat: Bank of Russia 14 2007 ílohy íloha . 5 Spojené státy americké % st HDP, konstatní ceny roku 2000 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok st HDP Zdroj dat: http://www.bea.gov/national/xls/gdpchg.xls Inflace - index spot ebitelských cen 4 % 3 2 1 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok Inflace Zdroj dat: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2007 Zdroj: FED: Monetary Policy Report to the Congress, July 2007, str. 24,26. http://www.federalreserve.gov/boarddocs/hh/2007/july/fullreport.pdf [11.3.2008] 15 ílohy íloha . 6 Komparace nezávislosti m nové politiky v etn cíl a nástroj (1. – relativn nejvíce nezávislá, 5. – relativn nejmén nezávislá) Po adí Stát/region Cíle m nové politiky Nástroje m nové politiky 1. Evropská unie (eurozóna) cenová stabilita 2. Spojené státy americké 3. Japonsko maximální zam stnanost cenová stabilita im ené dlouhodobé IR cenová stabilita 4. Ruská federace stabilita ruského rublu 5. ínská lidová republika stabilita hodnoty m ny Zdroj: vlastní tabulka 16 operace na volném trhu výp ní a vkladové facility minimální rezervy operace na volném trhu záp ní facilita auk ní facilita operace na volném trhu minimální rezervy nadbyte né rezervy úrokové sazby minimální rezervy operace na volném trhu refinancování úv rových institucí nové intervence stanovování cíl m nové zásoby ímé kvantitativní restrikce vydávání vlastních dluhopis minimální rezervy úrokové sazby reeskont operace na volném trhu dal í nástroje stanovené Státní radou
Podobné dokumenty
regionální rozvoj v době krize
studijní obor s názvem Regionální rozvoj. Jak již z názvu oboru vyplývá, poskytuje vzdělání
zejména pro oblast veřejné správy na všech jejích úrovních (místní, regionální i centrální) a
dále po obl...