WA POLICE ACADEMY LAND OPERATIONS TRAINING UNIT

Transkript

WA POLICE ACADEMY LAND OPERATIONS TRAINING UNIT
POMŮCKY PRO PŘEŽITÍ
staženo ze http://survival.danjutsu.com
Dvacáté druhé vydání
Červen 2002
Tato kniha je publikací policejní akademie Západní Austrálie, a pro jednotlivce je k dispozici zdarma na
jejich místní policejní stanici. Organizace nebo skupiny vyžadující větší množství, mohou zpřístupnit a
stahovat tuto publikaci z naší webové stránky [www.wapol.gov.au] Kniha je nabízená jako pokračující
služba v zájmu bezpečí a bezpečnosti společnosti. Obsah není předmětem autorského práva, a neexistuje
žádné omezení jakéhokoliv druhu kopírování zainteresovanými jedinci a skupinami.
V souladu s posláním policejní služby Západní Austrálie pracovat ve spolupráci se společenstvím k
vytvoření bezpečnější a bezstarostnější Západní Austrálie poskytováním kvalitních policejních služeb,
velitelství a jednotky pozemních operací západoaustralské policejní akademie vyzývají ve snaze zlepšit
tuto publikaci čtenáře k zasílání komentářů, tvrzení a připomínek pro případné zahrnutí těchto příspěvků
budoucnu. Komentáře mohou být zasílány na velitelství a jednotky pozemních operací policejní akademie
Západní Austrálie.
Kopie této publikace byla uložena v Australské národní knihovně.
ISBN: 0-646-36303-4
Úvod
Tato publikace policejní akademie Západní Austrálie byla napsána a zkompilována seržantem Bertem
O'Meagherem APM, koordinátorem policejního pozemního operačního výcviku policejní akademie v
Západní Austrálii, ve spolupráci s Dennisem Reidem a doktorem Rossem Harveyem MBBS Dobst RCOG.
Výcviková jednotka policejních pozemních operací byla zavedena, aby poskytovala členům policejní
služby Západní Austrálie nezbytné schopnosti a znalosti pro uskutečňování jejich úkolů ve vnitrozemí
Západní Austrálie a umožnila jim řídit, nebo se podílet na záchranných operacích, a poskytovat
poradenství o bezpečnosti vnitrozemí. V souladu s posláním policejní služby WA vytvářet bezpečnější a
bezstarostnější Západní Austrálii se jednotka zabývá vzděláváním zainteresovaných společenských
skupin a jednotlivců.
Původně byla tato kniha vytvořena, aby poskytovala členům policejní služby Západní Austrálie místně
vytvářený zdroj odkazů pro použití ve výcviku a k šíření pro veřejnost. Pro tyto účely se kniha ukázala být
velmi úspěšná, toto je 22. vydání s více než 435 000 kopiemi, které byly rozděleny od jejího uvedení v
roce 1979.
Kniha je žádanou četbou pro různé společenské skupiny, mládežnické organizace, školské zařízení a
průmyslové manažéry po celé Západní Austrálii. Nyní je k dispozici i na Internetu na webové stránce
policejní služby Západní Austrálie.
Skupina všímavých nadšenců ze společenství jedinců a organizací přispěla v průběhu let s informacemi a
předměty vybavení, a jejich úsilí a příspěvky jsou velmi ceněny. Spolupracovníci jsou: Peter Bindon [WA
muzeum], Vern Delgado, Arthur Connor, Graham Brammer, Ronele a Eric Gard, Richard Lushey, John
Evan [CALM], Duke of Edinburgh´s Award [WA], The Royal Lifesaving Society [WA], St John
Ambulance [WA], Red Cross [WA], Bureau of Meteorology [WA], Astralian Communication Authority a
seržant Phil Ramsay. Obrázky byly původně nakresleny v tiskovinách správy Západní Austrálie.
Díky patří také zaměstnancům a studentům tříd vedených výcvikovou jednotkou policejní akademie
pozemních operací Západní Austrálie a členům společenství Západní Austrálie, kteří poskytli cenné
komentáře a odezvu.
M.W. SHERVILL
SUPERINTENDENT
PRINCIPAL. WA POLICE ACADEMY.
Červen 2002
Obsah
KAPITOLA 1 ............................................................................................................................... 15
BEZPEČNÉ CESTOVÁNÍ V DIVOČINĚ ..................................................................................... 15
PREVENTIVNÍ PŘÍPRAVA A PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................... 15
Potřebné vybavení................................................................................................................................... 15
Komunikace ............................................................................................................................................ 15
Terén v dané oblasti ................................................................................................................................ 15
Použití map ............................................................................................................................................. 16
Povětrnostní podmínky ........................................................................................................................... 16
Časová rezerva ........................................................................................................................................ 16
Poučte se o krajině .................................................................................................................................. 16
Ohlášení cesty ......................................................................................................................................... 16
VÝBĚR VOZIDLA ................................................................................................................................ 17
Příprava vozidla ...................................................................................................................................... 17
Střešní nosič ............................................................................................................................................ 17
Ochranný kryt spodku vozidla ................................................................................................................ 17
Ochranná mříž proti klokanům a křovinám ............................................................................................ 17
Ochrana před kavylem ............................................................................................................................ 17
Hasicí přístroje ........................................................................................................................................ 17
Pneumatiky ............................................................................................................................................. 17
Ráfky kol................................................................................................................................................. 17
Vyprošťovací zařízení............................................................................................................................. 18
Navijáky.................................................................................................................................................. 18
Dvojitý bateriový systém ........................................................................................................................ 18
Palivo ...................................................................................................................................................... 18
Voda........................................................................................................................................................ 18
Nouzový batoh ........................................................................................................................................ 18
Náklad vozidla ........................................................................................................................................ 18
PŘIPRAVENOST VOZIDLA ................................................................................................................ 19
Seznam položek kontroly vozidla ........................................................................................................... 20
AUTOMOBILOVÁ SOUPRAVA NÁSTROJŮ .................................................................................... 21
Automobilová souprava nástrojů ............................................................................................................ 21
VYPROŠŤOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO VOZIDLO................................................................................... 21
Vyprošťovací zařízení pro vozidlo.......................................................................................................... 21
TIPY PRO ŘÍZENÍ................................................................................................................................. 22
UŽITEČNÉ RADY................................................................................................................................. 23
ETICKÉ ZÁSADY CESTOVÁNÍ VE VNITROZEMÍ ......................................................................... 24
KAPITOLA 2 ............................................................................................................................... 25
PŘEŽITÍ V DIVOČINĚ................................................................................................................. 25
První pravidlo přežití .............................................................................................................................. 25
Mnemotechnická pomůcka pro přežití.................................................................................................... 25
ZÁKLADNÍ POTŘEBY PRO PŘEŽITÍ ................................................................................................ 25
Otázky, které byste si měli v situaci přežití položit: ............................................................................... 26
Souprava pro přežití ................................................................................................................................ 29
AUTOMOBILOVÁ/ LETECKÁ NOUZOVÁ SOUPRAVA................................................................. 29
VODA .......................................................................................................................................... 30
VÝZNAM VODY PRO PŘEŽITÍ .......................................................................................................... 30
ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ VODY ........................................................................................................... 31
Dna potoků.............................................................................................................................................. 31
Kamenné útvary ...................................................................................................................................... 31
Slaná jezera ............................................................................................................................................. 31
Větrné mlýny .......................................................................................................................................... 31
Zvířecí stezky.......................................................................................................................................... 31
Vodní vývěry .......................................................................................................................................... 31
Kořeny stromů ........................................................................................................................................ 32
Zdroje vody na pobřeží ........................................................................................................................... 32
Rosa......................................................................................................................................................... 32
Pytel s rostlinstvem ................................................................................................................................. 32
Odpařovací technika ............................................................................................................................... 33
Pouštní destilátor..................................................................................................................................... 33
Destilace mořské vody ............................................................................................................................ 34
DEZINFEKCE VODY ........................................................................................................................... 35
Filtrace .................................................................................................................................................... 35
Dezinfekce .............................................................................................................................................. 35
Přenosné vodní filtry............................................................................................................................... 35
ÚKRYT ........................................................................................................................................ 36
Použití vozidla jako úkrytu ..................................................................................................................... 36
Záchranná a kosmická pokrývka............................................................................................................. 36
Přírodní úkryt .......................................................................................................................................... 36
DRUHY ÚKRYTŮ................................................................................................................................. 36
Stavba úkrytů .......................................................................................................................................... 37
Poznámka:............................................................................................................................................... 38
Střešní krytina ......................................................................................................................................... 38
Kladení došků ......................................................................................................................................... 38
Použití rostlinné masy............................................................................................................................. 38
TEPLO ........................................................................................................................................ 39
ZAPALOVÁNÍ OHNĚ BEZ ZÁPALEK ............................................................................................... 39
Automobilová metoda............................................................................................................................. 39
Ocelová vlna a baterie............................................................................................................................. 39
Manganistan draselný ............................................................................................................................. 39
Ohňový luk.............................................................................................................................................. 40
Lupa ........................................................................................................................................................ 40
Ocílka, křesací kámen a kostka magnézia............................................................................................... 40
JÍDLO.......................................................................................................................................... 41
POTRAVA Z PŘÍRODY........................................................................................................................ 41
Zdroje jídla.............................................................................................................................................. 41
Přednostní jídlo ....................................................................................................................................... 41
Zvířata a plazi ......................................................................................................................................... 42
KLADENÍ OK NA ZVĚŘ...................................................................................................................... 42
Ptáci......................................................................................................................................................... 45
Plazi......................................................................................................................................................... 46
Mořští živočichové.................................................................................................................................. 46
Kde lovit ryby ......................................................................................................................................... 46
Vidlicovité rybářské kopí........................................................................................................................ 46
Přílivová rybí past ................................................................................................................................... 46
Sbírání korýšů ......................................................................................................................................... 46
Košíková past.......................................................................................................................................... 47
Oka na raky ............................................................................................................................................. 47
Hmyz....................................................................................................................................................... 47
PORÁŽENÍ ZVĚŘE ............................................................................................................................... 48
Příznaky nemocné zvěře ......................................................................................................................... 48
PŘÍPRAVA ZVĚŘE NA VAŘENÍ ........................................................................................................ 48
Velká zvířata ........................................................................................................................................... 48
Klokan..................................................................................................................................................... 48
Pštros Emu .............................................................................................................................................. 48
Králíci ..................................................................................................................................................... 48
Hadi......................................................................................................................................................... 48
Ještěři ...................................................................................................................................................... 48
Ptáci......................................................................................................................................................... 48
Ryby........................................................................................................................................................ 48
JEDLÉ ROSTLINY ................................................................................................................................ 50
ROSTLINY KTERÝM SE VYHNĚTE.................................................................................................. 50
TEST POŽIVATELNOSTI ROSTLIN................................................................................................... 50
Vzhled ..................................................................................................................................................... 50
Vůně........................................................................................................................................................ 50
Dotek....................................................................................................................................................... 50
Chuť ........................................................................................................................................................ 50
Jedení ...................................................................................................................................................... 50
NĚKTERÉ BĚŽNÉ DRUHY JEDLÝCH ROSTLIN............................................................................. 51
Banksia a Grevillea ................................................................................................................................. 51
Balga [druh xanthorrhoea] ...................................................................................................................... 51
Berry Saltbush [rhagodia baccata] .......................................................................................................... 51
Bloodroot Yams [haemodorum sp]......................................................................................................... 51
Boab Nut [Adansonia gregorii]............................................................................................................... 51
Bracken Fern [druh Pteridium] ............................................................................................................... 51
Bush Tomato [Solanum diversiflorum] .................................................................................................. 51
Orobinec [druh Typha]............................................................................................................................ 51
Christmas Tree [nuytsia floribunda] ....................................................................................................... 51
Desert Raisin [solanum centrale] ............................................................................................................ 51
Emu Plums [Podocarpus drouynianus] ................................................................................................... 51
Fíkovník [druh Ficus].............................................................................................................................. 51
Geebungs [druh Persoonia]..................................................................................................................... 51
Dessert Kurrajongs [druh Brachychiton] ................................................................................................ 52
Native Banana [Leichardtia Australis].................................................................................................... 52
Přírodní Yam [druh Dioscorea]............................................................................................................... 52
Šrucha [druh Portulaca] a Pigface [druh Carpobrotus] ........................................................................... 52
Quandongs [Santalum accuminatum] ..................................................................................................... 52
Ruby Saltbush [enchylaena tomentosa] .................................................................................................. 52
Wandoo [Eucalyptus wandoo] ................................................................................................................ 52
Water Lilies [druh Nymphaea] ............................................................................................................... 52
Akácie australská [druh Acacia] ............................................................................................................. 52
ÚČINEK JEDLÉHO HMYZU NA ROSTLINY.................................................................................... 52
Cukrový chléb ......................................................................................................................................... 52
Blahovičníková „jablka“ ......................................................................................................................... 52
KAPITOLA 3 ............................................................................................................................... 53
NALEZENÍ SMĚRU .................................................................................................................... 53
POHYB SLUNCE .................................................................................................................................. 53
PODLE HODINEK................................................................................................................................. 53
DOMORODÁ METODA ....................................................................................................................... 53
PODLE POHYBU SLUNCE S VYUŽITÍM GEOMETRIE RUKY...................................................... 54
STÍN HOLE ............................................................................................................................................ 54
NOČNÍ NAVIGACE PODLE JIŽNÍHO KŘÍŽE ................................................................................... 55
NOČNÍ NAVIGACE BEZ KOMPASU ................................................................................................. 55
KAPITOLA 4 ............................................................................................................................... 56
NOUZOVÉ POSTUPY ................................................................................................................ 56
JAK POSTUPOVAT KDYŽ SE ZTRATÍTE......................................................................................... 56
Ve vozidle ............................................................................................................................................... 56
Při chůzi .................................................................................................................................................. 56
ELEKTRONICKÉ BEZPEČNOSTNÍ POMŮCKY............................................................................... 57
Radiová komunikace............................................................................................................................... 57
Satelitní / digitální telefonní komunikace ............................................................................................... 57
Polohové majáky [EPIRB]...................................................................................................................... 57
Satelitní Navigační Systém (GPS) .......................................................................................................... 57
NOUZOVÉ SIGNÁLY........................................................................................................................... 57
Ohně........................................................................................................................................................ 57
Signály píšťalkou .................................................................................................................................... 57
Výstřely a záblesky svítilnou .................................................................................................................. 58
Zrcátko .................................................................................................................................................... 58
Signalizační zrcátko pro přežití............................................................................................................... 58
Signály země - vzduch ............................................................................................................................ 58
Signály země - vzduch používané přeživšími......................................................................................... 58
Potvrzení signálů letadlem ...................................................................................................................... 58
Záchranný vrtulník.................................................................................................................................. 59
BEZPEČNOST CHŮZE V DIVOČINĚ................................................................................................. 59
Plány cesty .............................................................................................................................................. 59
Vůdci....................................................................................................................................................... 59
Zdravotní omezení .................................................................................................................................. 59
Nouzové postupy .................................................................................................................................... 59
Únikové cesty.......................................................................................................................................... 59
Vyrozumění o cestě................................................................................................................................. 59
Pochodový útvar ..................................................................................................................................... 59
Umístění a úloha jednotlivců v pochodové formaci ............................................................................... 59
PŘEŽITÍ LESNÍHO POŽÁRU............................................................................................................... 60
Únik......................................................................................................................................................... 60
Panika...................................................................................................................................................... 60
Dýchání ................................................................................................................................................... 60
Horko ...................................................................................................................................................... 60
Plamenná fronta ...................................................................................................................................... 60
Kritické období ....................................................................................................................................... 60
Oděv........................................................................................................................................................ 60
Ve vozidle ............................................................................................................................................... 60
KAPITOLA 5 ............................................................................................................................... 61
RÁDIOVÁ KOMUNIKACE .......................................................................................................... 61
PÁSMO OBČANSKÝCH RADIOSTANIC .......................................................................................... 61
POSTUP OBSLUHY.............................................................................................................................. 61
Fonetická abeceda ................................................................................................................................... 62
Schéma rádiové komunikace .................................................................................................................. 62
Smluvená slova ....................................................................................................................................... 62
PŘÍKLADY VYSÍLÁNÍ......................................................................................................................... 63
Hlášení o situaci ...................................................................................................................................... 63
NOUZOVÉ POSTUPY RÁDIOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................... 64
KAPITOLA 6 ............................................................................................................................... 65
PŘEKONÁVÁNÍ POTOKŮ A ŘEK ............................................................................................. 65
VYHODNOCENÍ ................................................................................................................................... 65
Přijatelná místa na přecházení................................................................................................................. 65
Nepřijatelná místa na přecházení ............................................................................................................ 65
ZPŮSOBY PŘEKONÁVÁNÍ POTOKŮ A ŘEK................................................................................... 66
Bez pomůcek........................................................................................................................................... 66
Přecházení s pomocí tyče........................................................................................................................ 66
Přecházení skupiny s pomocí tyče: ......................................................................................................... 66
Plavecká metoda ..................................................................................................................................... 66
Body pro zapamatování .......................................................................................................................... 66
KAPITOLA 7 ............................................................................................................................... 67
PRVNÍ POMOC V DIVOČINĚ ..................................................................................................... 67
Činitelé.................................................................................................................................................... 67
Pořadí priorit ........................................................................................................................................... 67
Další povinnosti ...................................................................................................................................... 67
Vytvoření diagnózy................................................................................................................................. 67
STAVY ................................................................................................................................................... 67
Bezvědomí .............................................................................................................................................. 67
Šok .......................................................................................................................................................... 68
Příčiny šoku ............................................................................................................................................ 68
Rozpoznání šoku ..................................................................................................................................... 68
Léčba šoku .............................................................................................................................................. 68
PODPORA ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ ............................................................................ 68
ZLOMENINY......................................................................................................................................... 69
Ošetřování zlomenin ............................................................................................................................... 69
Způsoby znehybnění ............................................................................................................................... 69
ZLOMENINY PÁTEŘE......................................................................................................................... 69
Známky a příznaky ................................................................................................................................. 69
Ošetření ................................................................................................................................................... 69
VYMKNUTÍ........................................................................................................................................... 69
Rozpoznání ............................................................................................................................................. 69
Ošetření ................................................................................................................................................... 69
PORANĚNÍ HLAVY ............................................................................................................................. 70
Ošetření ................................................................................................................................................... 70
SPÁLENINY A OPAŘENINY .............................................................................................................. 70
Pravidlo devíti......................................................................................................................................... 70
Ošetření ................................................................................................................................................... 70
KRVÁCENÍ ............................................................................................................................................ 71
Ošetření ................................................................................................................................................... 71
BOLEST ................................................................................................................................................. 71
HYSTERIE ............................................................................................................................................. 71
Léčba....................................................................................................................................................... 71
DUŠENÍ Z NEDOSTATKU KYSLÍKU ................................................................................................ 71
Ošetření ................................................................................................................................................... 71
POŠTÍPÁNÍ HMYZEM ......................................................................................................................... 72
Ošetření ................................................................................................................................................... 72
Prevence.................................................................................................................................................. 72
HADÍ UŠTKNUTÍ.................................................................................................................................. 72
Známky a příznaky ................................................................................................................................. 72
Ošetření ................................................................................................................................................... 72
Prevence.................................................................................................................................................. 72
Ošetření ................................................................................................................................................... 73
PUCHÝŘE.............................................................................................................................................. 73
Ošetření ................................................................................................................................................... 73
TŘÍSKY .................................................................................................................................................. 73
Ošetření ................................................................................................................................................... 73
PÉČE O NOHY ...................................................................................................................................... 73
ČINNOST PO ÚRAZU .......................................................................................................................... 73
PODCHLAZENÍ..................................................................................................................................... 74
Mírné podchlazení .................................................................................................................................. 74
Těžké podchlazení .................................................................................................................................. 74
Léčba....................................................................................................................................................... 74
OMRZLINY ........................................................................................................................................... 74
Rozpoznání ............................................................................................................................................. 74
Léčba....................................................................................................................................................... 74
PŘEHŘÁTÍ ............................................................................................................................................. 75
Faktory ovlivňující rozvoj přehřátí ......................................................................................................... 75
Rozpoznání [v horkých prostředích]....................................................................................................... 75
Léčba....................................................................................................................................................... 75
ZTRÁTA SOLÍ V ORGANIZMU.......................................................................................................... 75
Rozpoznání ............................................................................................................................................. 75
Léčba....................................................................................................................................................... 75
ZÁKLADNOVÁ LÉKÁRNIČKA WAPA ............................................................................................. 76
TURISTICKÁ LÉKÁRNIČKA PODLE DOPORUČENÍ AMBULANCE ST JOHN .......................... 77
TURISTICKÁ LÉKÁRNIČKA PODLE DOPORUČENÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE................................ 77
ÚČELOVÉ LÉKÁRNIČKY ................................................................................................................... 77
ZACHÁZENÍ S MRTVÝM.................................................................................................................... 78
Známky smrti .......................................................................................................................................... 78
Zacházení s mrtvým tělem ...................................................................................................................... 78
Účinky smrti na ostatní: .......................................................................................................................... 78
KAPITOLA8 ................................................................................................................................ 79
POZEMNÍ NAVIGACE ................................................................................................................ 79
ČTENÍ MAPY ........................................................................................................................................ 79
Hodnověrnost map .................................................................................................................................. 79
Péče o mapy ............................................................................................................................................ 79
Informace na okraji map ......................................................................................................................... 79
Obsah informací na okrajích map ........................................................................................................... 80
Smluvené značky nebo legenda .............................................................................................................. 80
Měřítko.................................................................................................................................................... 80
Ostatní druhy map................................................................................................................................... 80
NÁZVOSLOVÍ POUŽÍVANÉ PŘI ČTENÍ MAP ................................................................................. 81
Kotlina..................................................................................................................................................... 81
Propadliny ............................................................................................................................................... 81
Hřeben..................................................................................................................................................... 81
Sráz ......................................................................................................................................................... 81
Rokle ....................................................................................................................................................... 81
Pahorek ................................................................................................................................................... 81
Plošina..................................................................................................................................................... 81
Strž .......................................................................................................................................................... 81
Údolí ....................................................................................................................................................... 81
Předěl ...................................................................................................................................................... 81
Sedlo ....................................................................................................................................................... 81
Výběžek .................................................................................................................................................. 81
Zvlněný terén .......................................................................................................................................... 81
Rozvodí (vodní předěl) ........................................................................................................................... 81
NAVIGAČNÍ PLÁN CESTY................................................................................................................. 82
Údaje o skupině....................................................................................................................................... 82
Detaily mapy ........................................................................................................................................... 82
Detaily cesty............................................................................................................................................ 82
Cílové body............................................................................................................................................. 82
Vzdálenost............................................................................................................................................... 82
Azimut..................................................................................................................................................... 82
Popis úseků trasy..................................................................................................................................... 82
Odhad doby pochodu .............................................................................................................................. 82
Únikové cesty a bezpečnostní postupy ................................................................................................... 82
KARTA PRO PLÁNOVÁNÍ NAVIGACE TRASY .............................................................................. 83
Administrativní detaily ........................................................................................................................... 83
Navigační údaje ...................................................................................................................................... 83
SÍŤOVÉ INFORMACE.......................................................................................................................... 84
Easting..................................................................................................................................................... 84
Northing .................................................................................................................................................. 84
Získání šestimístného čísla souřadnicového údaje.................................................................................. 84
MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ NA MAPĚ.................................................................................................. 85
BODY NA KOMPASU .......................................................................................................................... 85
Systém úhlů............................................................................................................................................. 85
Azimuty................................................................................................................................................... 86
DRUHY SEVERU.................................................................................................................................. 86
Pravý sever.............................................................................................................................................. 86
Magnetický sever .................................................................................................................................... 86
Síťový sever ............................................................................................................................................ 87
ORIENTAČNÍ KOMPAS....................................................................................................................... 87
Použití kompasu...................................................................................................................................... 87
Získání síťového azimutu z mapy ........................................................................................................... 87
MAGNETICKÁ DEKLINACE .............................................................................................................. 88
Přizpůsobení síťového azimutu magnetické deklinaci............................................................................ 88
VRSTEVNICE........................................................................................................................................ 89
Výška vrstevnic....................................................................................................................................... 89
Tvary vrstevnic ....................................................................................................................................... 89
Důležité vlastnosti................................................................................................................................... 89
VYKRESLOVÁNÍ PROFILU ÚSEKU TRASY ................................................................................... 90
PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA CHŮZE ................................................................................................... 90
NASTAVENÍ KOMPASU PRO CHŮZI PODLE AZIMUTU .............................................................. 90
ZJIŠTĚNÍ MAGNETICKÉHO AZIMUTU ........................................................................................... 91
ZPĚTNÝ AZIMUT................................................................................................................................. 91
ZMĚNY SMĚRU PŘI OBCHÁZENÍ PŘEKÁŽEK............................................................................... 91
CHYBY KOMPASU .............................................................................................................................. 91
Individuální chyba kompasu ................................................................................................................... 91
Místní magnetické poruchy a ovlivňování kompasu .............................................................................. 92
PROTÍNÁNÍ PODLE KOMPASU......................................................................................................... 92
KAPITOLA 9 ............................................................................................................................... 93
TÁBORNICKÉ DOVEDNOSTI.................................................................................................... 93
ÚLOHA EXPEDICE .............................................................................................................................. 93
Předběžné plánování a příprava .............................................................................................................. 93
Účel expedice.......................................................................................................................................... 93
VEDENÍ EXPEDICE ............................................................................................................................. 93
Povinnost vůdců expedice....................................................................................................................... 93
Kvalifikované expedice........................................................................................................................... 94
ÚVAHY PŘED CESTOU ...................................................................................................................... 94
Členové expedice .................................................................................................................................... 94
Ohlášení cesty ......................................................................................................................................... 94
Velikost skupiny ..................................................................................................................................... 94
Majitelé pozemků.................................................................................................................................... 94
Dopad na životní prostředí...................................................................................................................... 94
POSTUP PLÁNOVÁNÍ EXPEDICE ..................................................................................................... 95
PŘEDEXPEDIČNÍ ROZPRAVA........................................................................................................... 95
Příprava na předexpediční poradu........................................................................................................... 95
Vedení předexpediční rozpravy .............................................................................................................. 95
PLÁNY EXPEDICE ............................................................................................................................... 95
SITUACE [úvod] .................................................................................................................................... 95
POSLÁNÍ [účel expedice] ...................................................................................................................... 95
PROVEDENÍ [jak má být expedice prováděna]..................................................................................... 95
Okamžité akce [plány pro nepředvídané situace] ................................................................................... 95
Koordinační pokyny................................................................................................................................ 96
SPRÁVA A ORGANIZACE [co je potřeba a co může být poskytnuto]................................................ 96
VELENÍ A KOMUNIKACE [podrobnosti o vedení a komunikaci] ...................................................... 96
POEXPEDIČNÍ ROZPRAVA................................................................................................................ 96
Způsob vedení poexpediční rozpravy ..................................................................................................... 96
Fakta........................................................................................................................................................ 96
Emoce ..................................................................................................................................................... 96
Zápory ..................................................................................................................................................... 96
Klady....................................................................................................................................................... 96
Tvořivost ................................................................................................................................................. 96
Zaměření ................................................................................................................................................. 96
PRAKTIKY CHŮZE V DIVOČINĚ ...................................................................................................... 96
Zahájení pochodu.................................................................................................................................... 97
Rytmus chůze.......................................................................................................................................... 97
Pozorování .............................................................................................................................................. 97
Zvládání příkrého terénu......................................................................................................................... 97
Rutinní postup v mokrém počasí ............................................................................................................ 97
Časové plány ........................................................................................................................................... 97
Činnost v cílových bodech trasy ............................................................................................................. 98
Osobní tělesná zdatnost........................................................................................................................... 98
PSANÍ DENÍKU..................................................................................................................................... 98
Pravidla pro psaní deníku........................................................................................................................ 98
BEZPEČNOSTNÍ ÚVAHY.................................................................................................................... 98
Zodpovědnost organizátorů..................................................................................................................... 98
Plánování................................................................................................................................................. 98
Plány trasy............................................................................................................................................... 99
Vůdci....................................................................................................................................................... 99
Zdravotní omezení .................................................................................................................................. 99
Nouzové pokyny ..................................................................................................................................... 99
Vyrozumění............................................................................................................................................. 99
PRINCIPY MINIMÁLNÍHO DOPADU TÁBOŘENÍ........................................................................... 99
Tábořiště ................................................................................................................................................. 99
Ohniště .................................................................................................................................................... 99
Mytí....................................................................................................................................................... 100
Likvidace odpadků................................................................................................................................ 100
Toalety .................................................................................................................................................. 100
JÍDLO A VAŘENÍ ............................................................................................................................... 100
Plánování jídelníčku pro pěší expedice v divočině ............................................................................... 100
Snídaně.................................................................................................................................................. 101
Oběd...................................................................................................................................................... 101
Večeře ................................................................................................................................................... 101
Příprava jídla......................................................................................................................................... 101
DÁVKA JÍDLA NA 8 HODIN ............................................................................................................ 101
DÁVKA JÍDLA NA 24 HODIN .......................................................................................................... 103
REKREAČNÍ DVOUDENNÍ DÁVKA POTRAVIN PRO JEDNU OSOBU ..................................... 104
OBLEČENÍ A VYBAVENÍ ................................................................................................................. 105
Používejte seznam................................................................................................................................. 105
Osobní oblečení .................................................................................................................................... 105
Obuv...................................................................................................................................................... 106
Ponožky................................................................................................................................................. 106
Spodní prádlo ........................................................................................................................................ 106
Trička .................................................................................................................................................... 106
Kalhoty.................................................................................................................................................. 106
Pokrývka hlavy ..................................................................................................................................... 106
Návleky ................................................................................................................................................. 106
Nepromokavé oblečení ......................................................................................................................... 107
Goretexová látka ................................................................................................................................... 107
Látka Helly-Tech .................................................................................................................................. 107
Látka Mont Hydronaute ........................................................................................................................ 107
OSOBNÍ A NOUZOVÉ VYBAVENÍ.................................................................................................. 107
Nezbytné předměty ............................................................................................................................... 107
Osobní souprava pro přežití a lékárnička.............................................................................................. 107
OSOBNÍ TÁBORNICKÉ VYBAVENÍ ............................................................................................... 108
Expediční batohy .................................................................................................................................. 108
Jednokomorový expediční batoh .......................................................................................................... 108
Dvoukomorový expediční batoh........................................................................................................... 108
Spací pytle............................................................................................................................................. 108
Karimatky ............................................................................................................................................. 109
Voda...................................................................................................................................................... 109
Vybavení do tábora ............................................................................................................................... 109
TÁBORNICKÉ VYBAVENÍ SKUPINY............................................................................................. 109
Stany ..................................................................................................................................................... 109
Kopulovitý stan ..................................................................................................................................... 109
Tunelový stan........................................................................................................................................ 109
Vařiče.................................................................................................................................................... 109
Lihové vařiče ........................................................................................................................................ 110
Vícepalivový vařič ................................................................................................................................ 110
Přenášení tekutého paliva...................................................................................................................... 110
Přenosné plynové vařiče ....................................................................................................................... 110
SEZNAM EXPEDIČNÍHO VYBAVENÍ............................................................................................. 111
Oblečení ................................................................................................................................................ 111
Nouzové vybavení ................................................................................................................................ 111
Osobní vybavení ................................................................................................................................... 111
Vybavení skupiny ................................................................................................................................. 111
BALENÍ A NOŠENÍ NÁKLADU........................................................................................................ 111
Váha batohu .......................................................................................................................................... 111
TÁBOŘENÍ .......................................................................................................................................... 112
Výběr tábořiště...................................................................................................................................... 112
Stavění stanů ......................................................................................................................................... 112
Bydlení ve stanu.................................................................................................................................... 112
Zavedení pravidelných povinností ........................................................................................................ 112
Denní program ...................................................................................................................................... 112
Vaření.................................................................................................................................................... 113
HYGIENA ............................................................................................................................................ 113
VÝZNAM POČASÍ.............................................................................................................................. 113
Znamení na obloze ................................................................................................................................ 113
Chování barometru................................................................................................................................ 113
ZÁKONITOSTI POČASÍ V ZÁPADNÍ AUSTRÁLII ........................................................................ 114
Leden – Únor - Březen.......................................................................................................................... 114
Duben - Květen ..................................................................................................................................... 114
Červen ................................................................................................................................................... 114
Červenec - Srpen................................................................................................................................... 114
Září – Říjen - Listopad .......................................................................................................................... 114
Prosinec................................................................................................................................................. 114
Souhrn ................................................................................................................................................... 114
KAPITOLA
1
Bezpečné cestování v divočině
Adekvátní příprava před podniknutím cesty nebo přijetím zaměstnání v divočině zmenší šanci na ohrožení
lidského života. Existuje mnoho případů, kdy ztráta života vyplynula z nedostatku předvídání příslušných
problémů. Policejní služba WA je pověřena posláním vytvořit bezpečnější a bezstarostnější Západní
Austrálii poskytováním služby, která je reakcí na potřeby společenství, a je ochotná působit jako první
styčný bod pro bezpečné cestování ve vnitrozemí. Členové veřejnosti jsou povzbuzováni k diskuzi o jejich
plánovaných výpravách a k posílání hlášení o počátku a ukončení výpravy místní policii.
PREVENTIVNÍ PŘÍPRAVA A PLÁNOVÁNÍ
Existuje množství věcí, které musíte zvážit před započetím balení věcí pro vaši cestu, ty jsou spojeny s
předpokladem že: Preventivní příprava a plánování zabrání špatnému výkonu.
Potřebné vybavení
Vybavení které sebou berete musí být upotřebitelné a vhodné na cestu. Jestliže jste na pochybách vezměte
v úvahu další vybavení. Mapy by měly pokrýt celou oblast cesty.
Komunikace
Pro komunikaci mezi vozidly na malé vzdáleností můžete použít občanské radiostanice UHF nebo VKV,
ale pro dálkovou komunikaci je nezbytná radiostanice HF, tyto radiostanice lze pronajmout za rozumnou
sazbu u dodavatelů komunikační techniky. Když cestujete ve vnitrozemí, je dobrou praxí zřídit
komunikační plán pro spojení s leteckou záchrannou službou, a denně je kontaktovat s tím kdo jste, a kde
jste.
Satelitní nebo digitální telefonní komunikace
Nyní je možnost zabezpečit telefonní komunikaci ve vnitrozemí zavedením systému digitálních telefonů,
které umožní volat uživatele na jeho/jejím digitálním telefonu, a být automaticky bez časové prodlevy
připojen k satelitnímu systému, jestliže oblast není pokrytá digitální telefonní sítí. Tento systém má
soustavu družic, které monitorují pozemní stanice a zabezpečí bez prodlevy okamžitou hlasovou
komunikaci mezi volajícím a volaným.
Terén v dané oblasti
Měl by se provést rozbor mapy a zjistit následující:
Zda-li je sjízdný vozidlem?
Kde jsou na trase zdroje vody a paliva?
Jaká je nejlepší trasa?
Jakou náhradní trasu byste mohli v případě potřeby použít?
Jaké pomůcky k navigaci budete mít?
Jaké jsou dostupné evakuační body?
Kde je místní obyvatelstvo?
Použití map
Západní australská buš je velmi jednotvárná, má málo orientačních bodů, a vnitrozemské cesty postrádají
ukazatele směru. Buďte opatrní při dotazech na směr cesty, protože mohou být nesprávně pochopeny a
mohli byste se snadno vydat špatným směrem. Nemáte-li úřední mapy, pokuste se získat hrubou mapu
nakreslenou na papír, kde je zakresleno co nejvíce orientačních bodů představujících potřebné vzdálenosti.
Při svém postupu v mapě zakreslujte svojí polohu, abyste mohli kdykoliv určit kde jste. Při každé
příležitosti si svojí polohu ověřte.
Povětrnostní podmínky
Musíte brát v úvahu počasí, protože stav mnoha silnic se mění podle místních srážek. Měli byste si být
vědomi změn způsobených ročním obdobím v oblasti vaší cesty, tak můžete zajistit, abyste šli v nejlepším
období. Po deštích se poraďte s policií nebo místními úřady, protože mnohé cesty ve vnitrozemí mohou
být uzavřené.
Časová rezerva
Měli byste pečlivě zvážit dobu a místo, kam chcete podniknout svou cestu. Vaše úvahy by měly
zahrnovat:
Kdy odejdete?
Jak dlouho cesta potrvá?
Kde je možné naplánovat zastávku na táboření?
Kdy se vrátíte?
Máte přípustnou míru bezpečnosti v případě malých nehod?
Poučte se o krajině
O krajině ve které cestujete byste se měli naučit co nejvíce. Pomůže vám to, když v ní budete muset přežít.
Předmětem studia by mělo být:
Nebezpečná zvířata a plazi
Hmyz, mouchy, a komáři
Trnité keře, a jakékoliv jedovaté, nebo obtížné rostliny
Veškerá jedlá přírodní potrava
Dostupné vodní zdroje
Jeskyně, důlní díla, jámy, a místní problémy
Jak bojovat proti nemocem
Ohlášení cesty
Před odchodem na cestu přes vzdálené oblasti vždy oznamte přátelům, příbuzným, majitelům stanic, nebo
policii následující informace:
1. Odhadovaný čas odjezdu
2.
Plánované a náhradní trasy
3.
Odhadovaný čas příjezdu
POZNÁMKA:
Nezapomeňte oznámit zainteresovaným osobám, že jste bezpečně dokončili cestu.
VÝBĚR VOZIDLA
Výběr vhodného vozidla pro bezpečné cestování v divočině bude záviset na nákladu, který se chystáte
vézt. Stejně jako významnější předměty jako jsou palivo, jídlo a voda, můžete také vozit potřeby pro
táboření, kuchařskou výbavu, náhradní díly pro vozidla, nástroje, záchranné vybavení, náhradní
pneumatiky a pasažéry. Pokud si zvolíte možnost cestování mimo cest, budete ovšem potřebovat vozidlo
které odolá tvrdým a drsným podmínkám, se kterými se setkáte.
Příprava vozidla
Vaše vozidlo bude nejen dopravním prostředkem, ale cestujete-li mimo cesty, bude i vaším domovem a
samozřejmě vaším největším pomocníkem pro přežití, kdyby se vám něco nepředvídaného stálo. Vozidlo
musí být v prvotřídním mechanickém stavu. Jestliže nejste mechanik, je nejlepší získat vozidlo od
specialistů na tyto druhy vozidel. Vysvětlete jim povahu vaší cesty a měli by prohlédnout vozidlo odshora
až dolů. Krátké kurzy údržby vozů jsou nabízené většinou autoškol, atd..
Střešní nosič
Pro převážení zamýšleného nákladu, budete pravděpodobně muset namontovat střešní nosič. Kupte ho
pouze u seriózního výrobce, který se specializuje na váš typ vozidla.
Ochranný kryt spodku vozidla
Je některými lidmi při přejíždění kamenitých potoků apod. považován za nezbytný. Tyto chrániče mohou
být problémem při jízdě ve vysoké trávě, protože se již po několika málo kilometrech tráva napěchuje pod
chrániče a vytváří určité nebezpečí požáru.
Ochranná mříž proti klokanům a křovinám
I když to není nezbytný předmět pro cestování mimo silnice, může mít dobrý význam když náhodou
narazíte do klokana nebo jiného velkého zvířete.
Ochrana před kavylem
Některý kavyl roste do výše téměř 2 m a jeho semena mohou zanést chladič. Přes předek vozidla by měly
být nataženy nejméně 3 vrstvy jemného, drátěného pletiva.
Hasicí přístroje
Je dobré vozit přinejmenším 5 litrů vody v plastové zahradnické stříkačce pro hašení kavylu a trávy, a
hasicí přístroj vhodný na hašení hořící elektroinstalace nebo paliva.
Pneumatiky
Před cestou prodiskutujte se svým obchodníkem jaký druh pneumatik je vhodný. Ubezpečte se, že máte
správné pneumatiky. Pro cesty mimo silnice jsou doporučeny minimálně osmivrstvé radiálky. Měli byste
vozit dvě náhradní pneumatiky a dvě duše.
Ráfky kol
Na děleném ráfku je snadnější měnit pneumatiku než na lisovaném bezpečnostním nebo slitinovém ráfku,
proto se pokud možno držte standardních dělených ocelových ráfků, jinak by se měl pro snadnou výměnu
pneumatik vozit speciálně navržený odtrhovací nástroj na ráfky pneumatik.
Vyprošťovací zařízení
Cennou součástkou pro vyprošťování z bažin je pneumatický vak. Je to pevný nafukovací vak
zhotovený z gumy a plátna, který se umístí pod vozidlo, a nafoukne se za chodu motoru hadicí
připojenou k výfukovému potrubí automobilu. Je schopný zvednout vozidlo na jakémkoliv
povrchu.
Navijáky
Druhy navijáků jsou ruční, elektrické, nebo poháněné motorem. Jestliže máte naviják hodící se k
vašemu vozidlu, ověřte si zda víte jak ho použít. Následují některá jednoduchá bezpečnostní
pravidla, která by se měla dodržovat.
1. Kolem kotevního bodu dávejte hotovou smyčku, ne smyčku z lana navijáku.
2.
Nikdy nedávejte při chodu navijáku ruce k lanovému bubnu blíž než jeden metr.
3.
Vždy nechejte na bubnu navijáku šest závitů lana.
4.
Když používáte elektrický naviják, spusťte motor.
5.
Lano by mělo při navíjení směřovat přímo na buben. Lanem netahejte ve větším úhlu
než 15 stupňů na obě strany.
Dvojitý bateriový systém
Když jedete divočinou, každá baterie by se měla stejnoměrně používat. Když děláte na noc tábor,
měli byste si osvojit pevný zvyk, aby záložní baterie byla plně dobitá pro ranní start vozidla.
Baterie používaná pro přes noc (lednička, světlo, atd.) může být vybitá.
Palivo
Velkoobsahové palivové nádrže jsou znamenitá idea, ale ujistěte se že se vejde mezi podvozkové
příčky asi ve středu vozidla. Na vyrovnání zátěže použijte zadní nádrž. Jestliže nemáte
velkoobsahovou nádrž, pak jsou na vození paliva nejvhodnější 20 l kanystry. Jestliže vezete
kanystry ujistěte se, že jsou kovové, nebo navržené na převážení paliva. Uzávěry zajistěte drátem,
aby se palivo nevylilo.
Voda
Při cestování musíte mít na každou osobu a den 4 až 5 litrů pitné vody. Jestliže máte vystavěnou
nádrž na vodu vybavenou vnějším kohoutkem, měl by být pří jízdě opatřený převlečnou
šroubovací zátkou a samotný kohout zajištěn drátem.
Nouzový batoh
Měl by obsahovat dostatek náhradního jídla, vodu a přikrývky, kdyby došlo na nějaká
nepředvídaná zpoždění. Nouzové zásoby by měly vydržet nejméně o tři dny déle, než je doba
vaší plánované cesty. Třídenní zásoby pro každou osobu by měly obsahovat:
6 dávek potravin k přímé spotřebě
4 litry vody
Nouzovou pokrývku
Vodovzdorné zápalky
Náklad vozidla
Naložení vozidla je kritické, a mělo by se vždy zachovávat těžiště vozu. Vypěstujte si zvyk to
zkontrolovat, kdykoliv zastavíte.
PŘIPRAVENOST VOZIDLA
Vývoj elektronického [počítačového] systému řízení motoru pro moderní dieselové motory si
vynutil změnu ve způsobu, jak majitelé dieselových vozidel s náhonem čtyř kol [4WD] obsluhují
svá vozidla. Řada lidí měla v začátcích 90. let výhrady k vývoji počítačového systému řízení pro
automobily poháněné benzínem s náhonem všech kol, které byly ve většině případů značnou
měrou nepodložené. Co bylo dříve i nyní u moderních dieselových motorů potřebné, je výchova
řidičů.
Pryč jsou dny, kdy si všichni majitelé dieselových vozidel 4WD museli dělat při přejíždění vody
pouze starost, aby udrželi sání vzduchu nad vodou. Nyní se kvůli elektronice musí s novou
generací dieselových vozidel 4WD zacházet s jako benzínem poháněnými vozidly. Kontaktujte
vašeho místního obchodníka nebo servis vozidel 4WD a nechte si vysvětlit kde máte pod kapotou
zranitelná místa (s elektronikou).
Pamatujte si, že u čistého motoru je menší pravděpodobnost zkratů. Pro prevenci kondenzace
vody [problém pro každou elektriku] čistěte motorový prostor při studeném motoru studenou
vodou s nízkým tlakem.
Jakmile zjistíte kde jsou umístěné zranitelné nebo citlivé součásti, můžete podniknout vhodná
opatření. Umístění hlavního počítače je obvykle pod sedadly, nebo vlevo či vpravo za přední
stranou středního panelu, poblíž vašich nohou.
U těchto elektronicky řízených 4WD platí slovo opatrnost pro ty, kteří mají zálibu do těchto míst
umísťovat svá vlastní rádia, nebo jiné elektrické vybavení. Nalezení nejbližšího živého, nebo
zemnícího vodiče a připojení se k nim, sebou přináší nebezpečí. Jestliže je zvolený drát součástí
počítačového obslužného hardware který vede signály různého napětí, mohli byste nevědomě
způsobit drahé nenapravitelné poškození.
POZNÁMKA:
Abyste zabránili škodám, nechejte si veškeré elektrické doplňky namontovat od
odborníků.
Startování pomocí propojovacích kabelů již není věcí jakékoliv propojovací sady kabelů mezi
vozidly. Vaše vodiče by měly mít přepěťovou ochranu, která zabrání případnému přepětí, které je
schopné poškodit většinu počítačů.
Většina vozidel 4WD s počítačovými systémy řízení bude mít nějaký nouzový režim na dojetí,
který vstoupí do hry, když bude nepříznivě zasažen systém řízení motoru. I když se rozsah
činnosti nouzového režimu může u různých vozidel měnit, bude omezena cestovní rychlost a
regulace rychlosti jízdy, a bude vyřazena např. kontrola tahu motoru a další funkce, které nejsou
pro chod motoru životně důležité. Na palubní desce se zobrazí varovný symbol, který vám
sděluje které systémy byly vyřazeny.
Výhody získané z počítačového systému řízení dieselových motorů jako je např. větši výkon,
úspory paliva a nižší emise výfukových zplodin by neměla být vydána všanc řidičově úrovni
schopností, nebo nedostatku znalostí a pochopení vozidlových systémů a součástí. Jako nový
majitel byste si měl najít čas na prostudování uživatelské příručky automobilu a poradit se s
vaším obchodníkem nebo servisem vozidel 4WD dříve, než se vydáte na cestu do terénu.
Seznam položek kontroly vozidla
Na konci každého dne by měly být zkontrolovány následující předměty. Tento postup by měl být
prováděn jako součást vaší každodenní rutiny, a neměl by být nikdy zanedbán.
1.
Zkontrolujte klínové řemeny na motoru
2.
Zkontrolujte hladinu motorového oleje
3.
Zkontrolujte hladinu chladicí kapaliny
4.
Zkontrolujte palivový filtr [je-li to možné]
5.
Vyčistěte čistič vzduchu
6.
Vyčistěte žebra chladiče
7.
Zkontrolujte hladinu brzdové kapaliny
8.
Zkontrolujte hladinu spojkové kapaliny
9.
Zkontrolujte hladinu kapaliny v řízení
10. Zkontrolujte motor, zda někde neuniká motorový olej
11. Zkontrolujte motor, zda neuniká chladicí kapalina
12. Zkontrolujte těsnost převodovky.
13. Zkontrolujte zda neuniká olej z diferenciálu (rozvodovky).
14. Zkontrolujte všechny řídicí tyče, zda nejsou opotřebovány nebo prasklé
15. Zkontrolujte všechny klouby, zda nejsou opotřebovány, nebo prasklé
16. Zkontrolujte tlak v pneumatikách
17. Zkontrolujte pneumatiky, zda nejsou poškozeny
18. Zkontrolujte hladinu elektrolytu v akumulátorech
19. Zkontrolujte zda nejsou prasklé příčky podvozku
20. Dotáhněte všechny podvozkové šrouby apod.
AUTOMOBILOVÁ SOUPRAVA NÁSTROJŮ
Měli byste vozit úplnou sada nářadí určenou pro vaše vozidlo. Doporučené předměty jsou:
Automobilová souprava nástrojů
Šroubovák, 200 mm
Šroubovák, křížový
Kleště, kombinované
Kleště, dlouhé čelisti
Nastavitelný klíč na matice 200 mm
Tlakoměr na pneumatiky
Sada metrických klíčů na matice
Sada metrických nástrčných klíčů
Malé kladivo
Pilka na železo a plátky
Souprava na opravu duší
Koncovky zapalovacího kabelu *
Sada hadic ke chlazení a topeni
Ruční, nebo nožní pumpička na kola
Kondenzátor k zapalování *
Zapalovací cívka *
Nálevka
Odvodňovací sprej na kontakty
Brzdová kapalina, 500 ml
Motorový olej, 5 l
Převodový olej, 500 ml
Nouzové výstražné světlo
Těsnicí prostředek Araldit
Odtrhovací nástroj na lemy pneumatik
Olejový filtr
Izolační páska, role
Svorky “krokodýlky”, elektrické
Izolovaný drát, cívka drátu průměru 3 mm
Montážní páka a klíč na kola
Šrouby ke kolům vozu
Sada měrek ∗
Řemen větráku
Řemen posilovače řízení
Kontakty přerušovače, sada *
Zapalovacích svíčky - sada ∗
Pomocné startovací kabely
Vazelína, 500 g
Epoxidová pryskyřice – souprava
Palivový filtr
Maskovací páska
Gumová samovulkanizační páska
Plastová hadička, 8 mm
Štětec
Magnet
Elektrické pojistky, sada
Špalek tvrdého dřeva
Hydraulický zvedák
Souprava nástrojů na opravy pneumatik
POZNÁMKA:
∗ Vozidla s Dieselovým motorem tyto položky nepotřebují.
VYPROŠŤOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO VOZIDLO
Jestliže cestujete v divočině "mimo cesty" buďte připraveni, že se setkáte s písečnými dunami,
jílovišti, solnými jezery a kamenitými dny potoků. Může se také stát že někde uváznete, a proto
by měla být vezena kompletní sada na vyproštění vozidla.
Vyprošťovací zařízení pro vozidlo
1. Vak na převážení vyprošťovacích nástrojů
2. Plachta na zem
3. Kožené rukavice
4. Lopaty s krátkou a dlouhou násadou
5. Sekera [střední velikost]
6. Naviják na ruční nebo elektrický pohon s lanem
7. Ochranný popruh na kmeny stromů, délka 3 m [nosnost 12 000 kg]
8. Vyprošťovací třemen k přichycení na nárazník, nebo rám vozidla
9. Vlečný řetěz s články o průměru 8 mm, délka 5 m[nosnost 8 500kg]
10. Oblouková spojka řetězu [nosnost 2,35 tuny]
11. Oblouková spojka řetězu [nosnost 4,75 tuny]
12. Trn na lano
13. Otvírací kladka
14. Vyprošťovací adaptér na vlečnou tyč
15. Popruh délky 9 m s nosností podle váhy vozidla 8 000 kg – 11 000 kg – 15 000 kg
16. Drátěné lano, 5 m x 12 mm [s hákem s pojistkou na obou koncích]
17. Zvedací popruh, 8 m
18. Automobilový zvedák s podložkou, s prohlubní pro zvedák [300x300 mm]
19. Vysokozdvižný zvedák [nezapomeňte aby pasoval na zdvihací body]
20. Nafukovací zvedací vak
21. Vzduchový kompresor
22. Třmen na přední nárazník
TIPY PRO ŘÍZENÍ
Ať zamýšlíte cestovat do Pilbara, Kimberly, nebo do dalekého Bightu, místa se budou velmi lišit,
ale základní principy jízdy v terénu zůstávají stejné. Vaše cesta může být bezpečnější a zbavená
rizika nákladného poškození vašeho vozidla dodržováním následujících tipů pro řízení:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nejprve zjistěte velikost přesahu obrysu vašeho vozidla. Je to vzdálenost od předku vozidla k
prvnímu viditelnému bodu na silnici. Bod před vozidlem se určuje při normálním usazením
na sedadle řidiče. Budete překvapeni, jak daleko dopředu se tento přesah obrysu přední strany
vašeho vozidla promítá.
Protože se cesta stále mění, musíte se naučit rychle zkoumat terén a včas činit rozhodnutí kam
umístíte kola.
Stáhněte rádiovou anténu abyste předešli jejímu poškození, nebo zvolte druh antény která má
na spodním konci pružinu.
Prohlížejte terén v obdélníkovém půdorysu tak, že se budete dívat z místa řidiče co nejdál
dopředu, a potom na šířku rozchodu kol vozidla zpět ke straně spolujezdce.
Rozpoznejte a vyhněte se každému předmětu, který může poškodit pneumatiky nebo součásti
podvozku karoserie vozidla jako např. pařezy, ostré kameny, nebo hluboké díry. Občas může
být lepší vést kola přes větší kameny, než na ně posadit vozidlo. Když to provedete, zvýšíte
světlou výšku diferenciálu vozidla a zabráníte poškození karosérie nárazem na kámen.
Vypomáhejte si určením přesné polohy předního a zadního diferenciálu ve vztahu k místu kde
sedíte jako řidič.
Připomeňte si, kde je vhodné použít uzávěrku diferenciálu.
Dobrým nápadem je snížit tlak v pneumatikách na přibližně 80% tlaku používaného na
silnicích. Umožní to větší ohebnost a přilnavost pneumatik na kamenech a volném štěrku, a
zabrání prokluzovaní kola a ztrátě tahu, který by nastal kdyby pneumatiky zůstaly nafouknuty
na správný provozní tlak.
Kdy jedete v měkkém nebo písčitém terénu, může snížení tlaku v pneumatikách zabránit
boření kol. Tlak v pneumatikách může být snížen až na minimální tlak 110,3 kPa jak na
dělených, tak i na bezpečnostních ráfcích. Pneumatiky musí být po projetí překážky ihned
znovu dofouknuty, protože by jinak při opomenutí došlo k jejich poškození.
Když jedete nahoru nebo dolů z příkrého kopce, vždy zařaďte na převodovce redukovaný
řadicí stupeň. U vozidel která nemají převodovky s redukovanými rychlostními stupni, je
potřeba velmi pečlivě vyhodnotit terén, abyste ho mohli bezpečně překonat.
•
•
•
•
•
•
•
Kdykoliv sjíždíte příkrý úsek s vozidlem 4WD s automatickou převodovkou, zvolte nízký
převodový stupeň, a v této poloze uzamkněte řadicí páku.
Řidiči vozidel 4WD s ručním řazením by si měli zapamatovat, že manipulace se spojkou
může být při jízdě v terénu nebezpečná.
Jestliže zastavíte vozidlo při jízdě ze svahu, můžete znovu spustit motor při zařazeném
nízkém rychlostním stupni. Jednoduše otočte klíčkem zapalování a nesešlapujte spojku.
Připravte si nohu na pedálu brzdy a buďte připraveni přibrzdit, pokud vozidlo poskočí
dopředu [je to běžné u vozidel se vstřikováním paliva]. Tím si zajistíte, že budete mít vždy
pod kontrolou vozidlo s běžícím motorem a zařazeným rychlostním stupněm. Nejezděte tvrdě
s brzdami, ale pouze se jich lehce dotýkejte abyste si zajistili potřebnou rychlost sestupu.
Když narazíte na cesty nasáklé vodou, je lepší držet do středu cesty a vyhnout se měkkým
okrajům. I když může být jízda tvrdší, povrch cesty je obvykle pevnější.
Když přejíždíte rozvodněné potoky, vylezte z vozidla, a před přejezdem vyzkoušejte hloubku
vody a proud. Jestliže ustane déšť, hladina vody často za několik hodin úplně poklesne. Proto
může být v zájmu bezpečí lepší počkat.
Po projetí vodou vozidlo ihned nezastavujte. Pamatujte si, že všechno pod krytem bude
mokré, a s běžícím motorem bude větší šanci na vysušení.
Po projetí vodu mohou být neúčinné brzdy. Můžete je vysušit jízdou na krátkou vzdálenost, s
nohou na pedálu brzd.
Používejte kolmý přístup ke svahům. Do kopců a písečných přesypů jeďte přímo do svahu,
nahoru i dolů. Pamatujte si, že jízda šikmo ke svahu je nebezpečná, protože se může vozidlo
snadno převrátit.
UŽITEČNÉ RADY
Jestliže nastane havárie vozidla, nebo narazíte na problémy s vaším vozidlem, můžete
improvizovat některé součástky a udělat nezbytné opravy nebo seřízení. Níže jsou uvedeny
některé navrhované improvizace:
• Matice, šrouby, a upevňovací svorky, mohou být často nahrazeny drátem.
• Na náhradu řemene větráku můžete svázat do kruhu punčochové kalhoty, nebo měkké lano.
• Objímku na proraženou pneumatiku můžete vyrobit z kusu silného plátna, nebo z vinylu.
• Prasklá pneumatika může být naplněna pískem, šatstvem nebo rostlinstvem.
• Díra v nádrži na benzin může být utěsněna kusem hadru politým kondenzovaným mlékem,
kusem žvýkačky nebo mýdla. Můžete také zvážit ucpání díry dřevěným kolíčkem, vyřezaným
z kusu dřeva.
• Hořčice nebo pepř přidaný do chladiče utěsní menší netěsnosti. Dobrým nápadem je vždy
vozit v sadě nářadí balíček epoxidového tmelu pro dlouhodobější opravy.
• Rychle tvrdnoucí Araldit můžete použít na utěsnění proraženého spodku klikové skříně; v
několika ohlášených případech měly úspěch mince přitmelené Aralditem přes díru.
• Užitečným předmětem do vyprošťovací soupravy je lopata, se kterou uvolníte vozidlo z
bažiny, pokud nemáte naviják. Jestliže je vozidlo hluboko zapadlé, zkuste odhrabat bahno z
podvozku a diferenciálu a před každým kolem udělejte nájezdovou rampu. Déle budete muset
každé kolo zvlášť zvednout zvedákem, a umístit pod pneumatiky větve, kameny, nebo jiný
materiál. Tímto postupem vyzvednete vůz z bažiny, a zároveň pneumatiky získají pevný
povrch, na kterém mohou zabrat.
ETICKÉ ZÁSADY CESTOVÁNÍ VE VNITROZEMÍ
Cestovatelé v divočině by se měli považovat za správce země a zajistit, aby jejich akce
nepřispívaly ke znehodnocení krajiny.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ujistěte se, že vaše vozidlo je ve spolehlivém mechanickém stavu a vybavené vším
nezbytným palivem, jídlem, vodou a náhradními součástkami potřebnými pro dokončení
cesty.
Zajistěte, abyste byli schopní komunikovat s vnějším světem buď rádiem, satelitním
telefonem nebo e-mailem vysílaným přístrojem GPS.
Informujte někoho o vašich záměrech. Oznámení času vašeho odjezdu, zamýšlená trasa,
místa táboření a odhadovaný čas příjezdu do cíle, můžete zaslat na místní policejní stanice.
Tábořte na určených tábořištích, nebo pokud nejsou dostupné, na přírodních mýtinách.
Dodržujte zákazy rozdělávání ohně. Kolem ohniště odstraňte hořlavé látky, a před odjezdem
uhaste všechny ohně.
Na oheň a táborové konstrukce nelámejte, nebo neřezejte živé větve ze stromů a keřů.
Nezanechávejte v buši odpadky, vozte sebou pytel na odpadky do kterého je budete dávat.
Využívejte stávající cesty a nesnažte se vytvořit nové cesty, nebo zkratky.
Spadlé stromy, nebo polena raději odstraňujte než objíždějte.
Netábořte blízko koryt vodních toků, nebo v proláklinách.
Vozte sebou mapy, informace o terénu, trase a povětrnostních podmínkách, navigační
vybavení a stanovte únikové trasy.
V noci nejezděte mimo cesty. Jestliže musíte cestovat v noci jeďte jen poloviční rychlostí
kterou jedete ve dne a nejezděte po kamenité půdě, blátivých místech a v hlubokých brodech.
Zajistěte abyste věděli kde jsou ovladače vozidla, kdybyste to v případě nouze potřebovali.
Při projíždění těžko schůdného terénu musíte znát délku, šířku, a výšku vašeho vozidla
Nezasahujte do soukromí domorodých lidí nebo jakýchkoliv osídlení a buďte si vědomi, že
musíte mít k projíždění domorodých rezervací a obcí povolení.
V pronajatých pastýřských oblastech bez svolení nájemníků nenoste střelné zbraně.
Cestovatelé z vnějšku Západní Austrálie, musí při vstupu do státu získat na nejbližší policejní
stanici dočasné povolení k nošení střelné zbraně.
KAPITOLA
2
Přežití v divočině
Přežití lze jednoduše nejlépe definovat jako umění zůstat na živu. Obecně řečeno, přežití v
divočině je každodenní záležitost. Každý den může být rozčleněn na dvě části, zajistěte aby
jakmile vyjde slunce, bylo vaše úsilí zaměřeno na to jak zůstat na živu, abyste viděli jak zapadá a
naopak když slunce zapadá vidět jak vychází.
První pravidlo přežití
První pravidlo přežití je „nepanikařit“. Musíte zvážit svojí situaci.
Mnemotechnická pomůcka pro přežití
Slovo „survival“ vám pomůže vyhnout se nenadálé panice.
S
Vyhodnoťte situaci.
U
Zbytečné práce kvapné, málo platné.
R
Připomeňte si kde jste.
V
Zdolejte strach a paniku.
I
Improvizujte.
V
Ceňte si života.
A
Jednejte jako domorodci.
L
Spolehněte se na své základní zkušenosti.
ZÁKLADNÍ POTŘEBY PRO PŘEŽITÍ
Pro přežití budete potřebovat čtyři následující potřeby:
1. Vodu
2. Úkryt
3. Teplo
4. Jídlo
Obvykle platí priority tak jak bylo uvedeno, ale v nějakých situacích je můžete zaměnit,
například ve vyprahlých oblastech se může stát první prioritou úkryt, pokud je k dispozici
dostatek vody. Jestliže jste někomu oznámil kam jdete, a jak dlouho tam zamýšlíte zůstat, budou
vás po této lhůtě určitě hledat.
Vaším úkolem je využít znalostí a schopností které máte, na zajištění čtyř základních
potřeb pro udržení se na živu, dokud vás nenajdou.
POZNÁMKA:
Předcházející plánování a příprava ochraňuje před špatnou výkonností.
CHOVÁNÍ PŘEŽIVŠÍCH
I když situace přežití bude pro většinu lidí traumatickým zážitkem, účinek který na ně bude mít
bude záležet na okolnostech. Například člověk který utrpěl poruchu vozidla v jihozápadní oblasti
Západní Austrálie na jaře, bude mít jiné pocity než člověk který měl podobný problém v polovině
léta na Velké písečné poušti.
Stres a přeživší
Stres lze jednoduše popsat jako reakci organizmu na tlak okolností.
Stresory
Příčiny které vyvolávají stres se nazývají stresory. Nejdůležitějšími stresory v situaci přežití jsou
horko, zima, žízeň, hlad, únava, nuda, osamělost, strach a bolest.
Reakce na stres
Jsou to přirozené reakce na stres, které se musejí rozpoznají, očekávat a pro které se musí
realizovat strategické zásahy. Jsou to obavy, úzkost, hněv, frustrace a deprese. Nepodávejte se
příliš citům a zapamatujte si, že příliš mnoho stresu povede k vyčerpání, které má za následek
antisociální chování, hněvivé výbuchy citů, neschopnost vycházet s ostatními, potíže v činění
rozhodnutí, neschopnost přijmout zodpovědnost a posléze může vést až k vyhoštění ze skupiny.
Počáteční kritické reakce
Rozpoznejte že jste v situaci přežití, a neobávejte se udělat poctivé vyhodnocení situace. Udržte
svoje myšlenky v rovině, zaměstnávající se mnemotechnickou pomůckou přežití, a rozpoznejte
jaké by se mohly vyskytnout stresory přežití. Překonejte případné záporné postoje typu „to bude
v pořádku; „mě se to stát nemůže“, a zaujměte pozitivní postoj. V sázce je váš život, a životy
ostatních kteří jsou na vás závislí. Zapamatujte si, že vaše fyzické síly a duševní zdroje jsou
nejsilnější v prvních třech dnech situace přežití.
Otázky, které byste si měli v situaci přežití položit:
Kolik vody mám a jestli mohu získat další?
Jaký úkryt před živly budu potřebovat a jak si ho opatřím?
Jaký je rozsah venkovních teplot a jestli budu potřebovat oheň na zahřátí?
Kolik jídla mám a jaké jídlo v okolí je dostupné?
Vyhodnocení situace přežití
Vyhodnocení je logický postup uvažování, cíl který lze určit ze známých nebo předpokládaných
faktorů, nejlepší způsob jednání jak přijmout nějakou danou situaci. Ke zhodnocení situace
přežití existuje šest základních prvků, je to:
1. Obhlédnout situaci
2. Určit svůj cíl
3. Zhotovit seznam činitelů ovlivňujících vaše přežití
4. Určit všechny postupy které lze realizovat
5. Vybrat nejlepší postup akcí
6. Vytvoření plánu činnosti
PLÁNY PŘEŽITÍ
Plán přežití je konečné řešení který jste si vy, nebo skupina zvolili k tomu, abyste zůstali na živu. Je to
finální výsledek vašeho zhodnocení situace, měl by být založený na faktech které jsou k dispozici, a měl
by být podroben důkladnému a systematickému promýšlení anebo diskuzi. Musí být připraven
systematicky, a pravidelně přezkoumáván. Musí být přesný, stručný ale jasný, obsahovat všechny
nezbytné informace, a nejdůležitější je aby byl proveditelný.
Návrh plánů přežití
Aby se zajistilo pokrytí všech vyhlídek, musí plány následovat v logickém sledu. Pět hledisek které by
měl plán obsahovat je:
1.
2.
3.
4.
5.
Situace
Mise
Provedení
Řízení a organizace přesunu materiálu
Veleni a komunikace
SITUACE [stručný popis toho, co se stalo]
Je to stručný popis známých i předpokládaných faktorů toho co se stalo, a měl by obsahovat následující
podrobnosti:
Lidské zdroje
Jaké dovednosti jsou dostupné uvnitř skupiny? Má někdo znalosti situace přežití? Je ve skupině někdo s
odbornými nebo zvláštními schopnostmi? Má někdo ze skupiny nějakou nezpůsobilosti nebo omezení
zdravotního stavu?
Voda
Kolik máte vody? Je pravděpodobný déšť ? Je v oblasti k dispozici nějaká voda? Jaké máte vybavení pro
skladování, nošení a získávání vody?
Úkryt
Před jakými převládajícími klimatickými podmínkami potřebujete ochranu? Co může poskytnout
improvizovaný úkryt? Jaké máte předměty, které můžete použít na vybudování úkrytu?
Teplo
Máte zápalky nebo zapalovač? Znáte jiné způsoby zapalování ohně? Můžete shromáždit
dostatek paliva na udržování tepla po několik dní?
Jídlo
Kolik jídla máte? Je v oblasti dostupné nějaké jídlo? Jaké vybavení máte pro lov, shromažďování, a
uchovávání jídla?
Poloha
Jaká je vaše současná obecná poloha?
Směr
Můžete určit světové strany?
Záchrana
Jak očekáváte že budete zachráněni? Z jakého směru očekáváte že přijde záchrana? Jak budete
zachráncům signalizovat? Co je k dispozici pro zhotovení nouzových signálů?
Vybavení
Jaké vybavení máte, a jaké můžete improvizovat?
MISE [celkový plán toho, co doufáte, že dosáhnete]
Jasný, stručný, jednoúčelový zápis o tom jakého má být dosaženo výsledku. Ve všech situacích přežití je
plánem mise - zůstat na živu.
PROVEDENÍ [co se chystáte udělat za účelem dosažení poslání]
Mělo by obsahovat detaily vašeho nejlepšího způsobu jednání, a jak bude mise provedena. Musí zahrnovat
hlavní přehled, spolu s detaily rolí, úkolů, metod, vymezení možností, a zvláštního vybavení. Podle
možností by lidé v situaci přežití měli zůstávat u svého vozidla nebo letadla, a pokud jdou pěšky, měli by
co nejdříve založit tábořiště. Pokud je ve skupině nutný vedoucí, měl by být zvolen, a měly by být určeny
týmy pro každou z následujících potřeb:
Voda
Vytvořte plán kontroly a přidělování dostupné vody, prodiskutujte a realizujte strategie získávání vody, a
způsoby jak má být využívána.
Úkryt
Proveďte prověrku použitelnosti dosažitelných předmětů; určete skupinu pro stavbu úkrytu, určete druh
úkrytu nebo úkrytů, a požadované způsoby jeho stavby.
Teplo
Určete způsoby jak se udržet v teple a vytvořte strategii a postupy jak toho dosáhnout. Jmenujte tým
odpovědný za shromažďování paliva, zjistěte jaké jsou ve vašem vybavení a výstroji dosažitelné hořlavé
látky, a určete vhodné způsoby zapalování ohně.
Jídlo
Vytvořte plán kontroly a přídělový systém dostupných potravin. Prodiskutujte strategii a realizujte a
způsoby získávání jídla.
Směr
Určete sever a zhotovte na zemi kompas.
Poloha
Určete svojí polohu ve vztahu k určitelným orientačním bodům a snadno rozpoznatelným význačným
terénním rysům. Stanovte hranice pro pohyb mimo oblast tábora.
Záchranné signály
Pokud jste ve skupině, stanovte vedoucího zodpovědného za nouzovou signalizaci, vytvořte
strategii záchrany, nechejte zhotovit a udržovat nouzové signály a provádějte 24 hodinovou
pohotovost u signalizačních ohňů a nouzových signálů.
Pokyny pro součinnost
Podrobnosti společné pro všechny členy skupiny, které poskytující pravidla kterými mohou zvolení
vedoucí udržovat kontrolu a zaměření členů skupiny. Obsahuji detaily o načasování, přesunech, navigaci,
a akcích při zranění, ztrátě osoby, nebo úmrtí.
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE PŘESUNU MATERIÁLU [co potřebujete a co máte k dispozici]
Podrobnosti o dosažitelném jídle a vodě spolu s přidělováním a opatřeními pro spotřebu. Podrobné by
měly být normy na oblečení a požadavky na výstroj.
VELENÍ A KOMUNIKACE [kdo je má na starost, a detaily signalizování]
Jste-li ve skupině, zvolte si skupinové vedoucí známe všem, a všemi odsouhlasenými, kteří mají v péči
různé úkoly. Měl by se stanovit program schůzek skupin a načasovat dokončení úkolů. Měli by být určeni
jednotlivci zodpovědní za obsazení pohotovostí u nouzových signálů.
OSOBNÍ SOUPRAVA PRO PŘEŽITÍ
Tato osobní souprava pro přežití byla navržena aby pomáhala zajistit čtyři základní potřeby pro
přežití. Soupravu by mělo být možné připevnit na opasek a měli byste jí vždy nosit sebou zvlášť
když se vzdalujete od základního tábora nebo od vozidla. Opasek by měl být nylonový s rychle
uvolňovací sponou a dlouhý tak jak je dosažitelný.
Nástroje pro přežití
• Opasek pro přežití – Lze použít jako závěs končetiny při první pomoci, k nošení
předmětů, a k zajištění výstavby úkrytů.
• Láhev na vodu – Minimální obsah 1 litr, naplněná pitnou vodou.
• Nůž pro přežití – Doporučuje se víceúčelový nůž s 15 cm ostřím vhodným pro řezání,
krájení, stahování, porcování, kopání a přitloukání. Dobrou lehčí alternativou je zavírací
nůž se zámkem, a ostřím o délce 8 cm.
• Nástroj pro přežití – Doporučuje se víceúčelový nástroj s kleštěmi, čelistmi na stříhání
drátu, nožovým ostřím, měřítkem, otvíračem konzerv a lahví, malým, středním a velkým
šroubovákem, křížovým šroubovákem, pilníkem na kov, pilkou na dřevo a šídlem.
Souprava pro přežití
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Plastové pytle - Plachta na zem, improvizovaná pláštěnka, stavba úkrytu, sběr vody,
nošení vody, nošení zásob.
Záchranná plastová pokrývka – Úkryt, teplo, sběr vody, signalizační pomůcka.
Nylonový provaz - Stavba úkrytu, opravy, zbraně, oka na lovení zvěře.
Rybářské potřeby – Rybaření, pasti a oka, stavba úkrytu.
Ostří skalpelu – Řezání a krájení.
Pružná gumová hadička – Prak, škrtidlo, náhrada slámky na pití, výroba ok a pastí.
Plátěná páska – První pomoc, stavění úkrytů, opravy výstroje.
Síťka – Rybaření, pasti a oka, nošení předmětů.
Signalizační zrcátko - Signalizační pomůcka.
Vodovzdorné zápalky - Zapálení ohně a signalizace.
Dezinfekční tablety na vodu - Dezinfekce vody.
Tvrdé bonbóny - Zdroj jídla - energie.
Poznámkový blok a tužka - Vedení deníku, psaní zpráv.
AUTOMOBILOVÁ/ LETECKÁ NOUZOVÁ SOUPRAVA
Tato nouzová souprava je navržena k tomu, aby poskytovala každé osobě základní potřeby pro
přežití období třech dní, následujících po případné havárii vozidla nebo letadla. Doporučuje se
vozit nouzový batoh pro každou osobu. Měl by se vždy vozit v autě nebo letadle, a být v případě
nebezpečí snadno dosažitelný.
Nouzový batoh
• Láhve na vodu pevné, nebo skládací - Kompletní se 4 litry pitné vody.
• Záchranná plast. pokrývka – Úkryt, teplo, sběr vody. signalizační pomůcka.
• Jídlo - 6 jídel pro přímou spotřebu v plechovce [nebo jiné].
• Vodovzdorné zápalky - Zapalování ohně, signalizace.
VODA
VÝZNAM VODY PRO PŘEŽITÍ
V Západní Austrálii umírají lidé kvůli dehydrataci poté co se ztratili, nebo když mělo jejich vozidlo
poruchu ve vzdálených a vyprahlých oblastech státu. V průběhu období let 1983 až 1999 zahynulo čtyřicet
tři lidí kvůli nadměrnému teplu, žízni a vystavení přírodním živlům. Mnoho z těchto úmrtí nastalo,
protože jedinci neprováděli správné techniky přežití.
Průměrná osoba může očekávat, že přežije bez vody tři až pět dnů [v závislosti na klimatu, a toho co se
pokouší udělat]. Některé příklady ukázaly, že jedinci zahynuli v době několika hodin poté, co se ztratili.
Musíte šetřit jakoukoliv vodu kterou máte, včetně té ve vašem těle. Vodu potřebujete aby nahradila
tekutiny které ztrácíte, proto když šetříte tělesné tekutiny, vyžaduje vaše tělo menší příjem tekutin.
Předpokládaná doba přežití
Existovaly případy, kdy přeživší při teplotě okolí 38 °C zůstávali ve stínu a řídil se náležitými zásadami
pro přežití. Tyto osoby přežily následující období, když měly u sebe doporučené množství vody. Tabulka
uvedená níže má zdůraznit důležitost vašich akcí, které mohou ovlivnit předpokládanou dobu přežití.
Bez vody
3-5 dnů
1 litr
5½ dne
2 litry
6 dnů
5 litrů
7 dnů
11 litrů
9 dnů
Jak se ztrácí tělesné tekutiny
Tělo ztrácí tekutiny pocením, dýcháním, močením, zvracením, pláčem a mluvením.
Poceni
Pot je směs solí o vody, přičemž množství soli je u každého člověka jiné. Je to normální tělesný proces,
který má chladicí účinek když se vypařuje vlhkost z povrchu kůže. Osoba sedící ve stínu při teplotě 35°C,
ztrácí za 24 hodin asi dva litry tekutin. Svojí tělesnou teplotu byste měli udržovat na minimu buď
přirozenými, nebo umělými prostředky. Je důležité udržet aktivitu na minimu a šetřit stávající tělesné
tekutiny, při jakémkoliv zvýšení tělesné teploty můžete utrpět ztráty tělesných tekutin přesahující až 1 litr
za hodinu, a vedoucí k dehydrataci.
Močeni
Je to také normální tělesný proces a nelze mu zabránit. Močení by se mělo pokud možno co nejdéle
zadržovat, aby se zpomalila tato ztráta tělesných tekutin. Za žádných okolností nepijte moč, pokud nebyla
dříve předestilována. Moč byste mohli natírat houbou na tělo v naději, že vám pomůže snížit tělesnou
teplotu.
Zvracení
Můžete mu sami předcházet zahozením špatného nebo škodlivého jídla.
Pláč
Pláče byste se měli také vyvarovat, ale bude obtížné o tom přesvědčit děti.
Kdy v situaci přežití pijeme vodu
Jestliže nejste schopni nalézt nebo získat vodu, a jste omezeni na vodu ve vaší soupravě pro přežití, měli
byste pít vodu po malých doušcích, aby se nahradila část ztrát tělesných tekutin. Pokud tuto vodu užíváte
rozumně může zvětšit délku vašeho přežití až o půl dne.
ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ VODY
V situaci přežití by vaše první úsilí mělo být směrováno na zajištění dobré zásoby vody. Nejprve
byste měli hledat pozemní vodu za použití následujících metod:
Dna potoků
V suchých oblastech jsou snadno rozeznatelná kvůli poměrně zelenému rostlinstvu a vyšším
stromům lemujících břehy potoků. Pokud v dané oblasti nebyl nedávno déšť, bude
pravděpodobně dno potoka bude zcela suché.
Můžete mít štěstí a v ohybech potoka najít vlhký písek nebo bláto, nebo ho objevit kopáním na
pravděpodobném místě na dně potoka. Z vlhkého písku nebo bláta můžete získat vodu
nasáknutím hadru ve vlhké půdě a vyždímáním vody do nádoby. Pro zmenšení rizika infekce
musíte veškerou povrchovou vodu dezinfikovat.
Kamenné útvary
Pokud jsou v oblasti vývěry vody, naleznete je obvykle poblíž skalních útvarů, kde je hrbolatá a
zvlněná země. Tyto vývěry můžete nalézt i ve zdánlivě suchých oblastech. Skalnaté oblasti jsou
ideální pro zachycení dešťové vody. Déšť se velmi rychle vsakuje do půdy, zatímco na kamenech
může zůstat po určitou dobu v různých prohlubních.
Slaná jezera
Po dešti je hladina vody v solném jezeře do hlouby asi 3 mm tvořena sladkou vodou. Tuto vodu
můžete odsávat pomocí stébla trávy, nebo hadičky z vaší výstroje pro přežití.
Větrné mlýny
Byly postaveny na většině farem a zastávek po celém státě na místech jako jsou studny, hráze a
vývěry. Může je vidět z velké vzdálenosti a obvykle k nim vedou zvířecí stezky. Ověřte zda voda
v těchto zařízeních není slaná.
Zvířecí stezky
Zvířata potřebují vodu stejně jako lidé, a budou pravidelně každý den cestovat na velké
vzdálenosti k vodnímu zdroji a zanechávat za sebou stezky. Kde se sbíhá dohromady větší
množství stezek, může to znamenat že je voda nablízku.
Vodní vývěry
Občas můžete blízko povrchu nalézt vodu v přírodní pramenech a průsacích na úpatí útesů a
hromad kamení, kde je bujné rostlinstvo.
Kořeny stromů
Časně ráno můžete nařezat kořeny stromů jako např. baobab, kurrajong, líska a některé
gumovníky na krátké kusy, a postavit je tlustšími konci do nádoby aby z nich vytekla tekutina.
Nejlepší je použít kořeny, které mohou být snadno získány s minimem úsilí. Ideální místo je na
dně potoků a sesuvů, kde jsou již kořeny obnaženy, nebo jsou blízko povrchu.
Určité stromy
Některé stromy, například jako boab, pouštní dub, přesličník a paperbark akumulují vodu. V
prasklinách některých z těchto stromů se po dešti hromadí voda, u stromu paperbark ve výdutích
kůry, u boabu v běli pod kůrou. Výhodnější než nasávání vody z dutin stromů dlouhou gumovou
hadičkou, je lepší naříznout výduti nebo kůru zářezem ve tvaru V a sbírat vytékající vodu do
nádoby.
Poznámka:
Žvýkání běli stromů se nedoporučuje, protože může zhoršit žízeň.
Zdroje vody na pobřeží
Pitnou vodu můžete získat na pláži kopáním v písku nad čarou přílivu, nebo za prvními
písečnými dunami. Voda je poloslaná a měla by se používat jen v malých množstvích.
Rosa
Sběr rosy je únavný, ale v hustých travinách má význam. Přivažte si kolem kotníků chomáče z
trávy nebo látky, a za setmění nebo za úsvitu choďte v trávě promočené rosou. Vlhkost
vyždímejte do nádoby a pokračujte. Jestliže máte vozidlo, stírejte rosu z vozidla látkou a
shromažďujte jí v nádobě. Ke shromažďování rosy můžete vykopat „rosné jámy“ a vyložit je
plastovou fólií.
Pytel s rostlinstvem
Pokud v oblasti nejsou žádné velké stromy, můžete natrhat trsy trávy nebo malých křovin a vložit
je do plastového pytle. Princip destilace je shodný s odpařovací technikou. Pokud provádíte tuto
metodu, budete muset rostlinstvo v pytli vyměňovat jakmile se sníží množství odpařené vody.
Odpařovací technika
Voda může být získána navlečením průhledného plastikového pytle na listnatou větev nejedovatého
stromu. Pytel se musí na otevřené straně důkladně stáhnout. Ujistěte se, že v pytel není děravý [případné
díry zalepte lepicí páskou, nebo náplastí, atd.]. Působením slunce se bude voda odpařovaná z listů srážet
na plastu, a hromadit se v nejnižším bodu pytle. Při potřebě vody pytel nesundávejte, pouze v něm
vyřízněte dírku a znovu jí zalepte. Listy budou pokračovat v odpařování vody kterou kořeny vytahují ze
země.
Odpařovací metoda
Voda by se měla každé dvě hodiny odčerpat a uskladnit. Testy ukazují, že pokud to neuděláte, listy zastaví
odpařování vody. Silná koncentrace vlhkostí obtíženého vzduchu pravděpodobně zmenšuje účinnost
slunečního záření. Zajistěte, aby pytle byly vždy na co nejvíce osluněném místě. Na obsah vody můžete
otestovat odkryté kořeny. Měkké, kašovité kořeny budou vynášet největší množství kapaliny s nejmenším
úsilím.
Poznámka:
Kolem spodní části sáčku může být zavázán provaz, čímž se vytvoří vodní jímka a zamezí se tak
zablokování výpusti a znečištění vody kousky dřeva, listím, nebo hmyzem. Zamezí to také
vylouhování alkalických látek z listí do vody.
Pouštní destilátor
Vykopejte díru přibližně 1m x 1m o hloubce 60cm, vyložte díru nejedovatým rostlinstvem, a ve středu
umístěte nádobu s kusem gumové hadičky vedoucí z nádoby a díry ven, kterou budete používat jako
slámku na pití. Zakryjte díru průhlednou plastovou fólií a její okraje utěsněte zeminou vykopanou z jámy.
Plastová fólie by měla být zatížena kamenem, umístěným ve středu fólie tak aby vytvářel převrácený
kužel umožňující kondenzované vodě stékat do středu jámy, a skapávat do nádoby.
Pouštní sluneční destilátor
Metoda pouštního destilátoru bude fungovat i bez hadičky na pití, ale když se budete chtít napít
musíte nadzdvihnout cíp fólie, a cenná vláha vlhkého vzduchu unikne do ovzduší. Když produkce
vody poklesne, musí být listí pod fólií nahrazeno čerstvým. Měli byste věnovat pozornost tomu
aby se listí nikde nedotýkalo fólie, protože by zabraňovalo vodě vtékat do nádoby. Do díry lze
také přidat i jiné tekutiny, jako například slanou vodu ze slaných jezer a moří, moč apod.
POZNÁMKA:
I když je tato metoda účinná, je nevýhodná tím že vyžaduje hodně úsilí a v důsledku toho
následné ztráty tělesných tekutin prostřednictvím poceni. Není proto doporučena na místech, kde
lze použít odpařovací pytel.
Destilace mořské vody
Když je k dispozici pouze mořská voda, můžete zhotovit destilátor. Budete muset improvizovat a
používat nádoby které jste nalezli, nebo které máte. Nejprve budete potřebovat nádobu s mořskou
vodou a materiál na utěsnění nádoby, aby se zamezilo unikání páry. Protlačte jeden konec trubky,
nebo hadičky skrz těsnění nádoby, a fouknutím do druhého konce hadičky zkontrolujte zda těsní.
Položte nádobu na oheň, a uveďte vodu do varu. Pára bude nucena procházet hadičkou kde bude
kondenzovat, a z druhého konce bude odkapávat sladká voda do další nádoby.
Kondenzační metoda
Dalším způsobem je jednoduše uvést vodu do varu, a zachycovat co největší možné množství
páry do kusu hadru, který pak vyždímáte. I když tato metoda funguje, není příliš účinná.
Musíte si zapamatovat že pára je pitná voda, a proto abyste vodu získali, musíte páru zachycovat.
Improvizovaný způsob lze realizovat tak, že položíte otevřenou nádobu na oheň, uvedete vodu do
varu a potom nad ní uděláte malý plastový „stan“ z fólie. Pára bude na fólii kondenzovat, a stékat
dolů do nádoby, nebo do nádob.
POZNÁMKA:
Z hliníkové nebo podobné fólie můžete vytvarovat kužel, široký konec kužele nasadit na
hrnec a utěsnit drátem, a špičkou kužele prostrčit hadici. Hadici můžete položit do
chladicí vody.
DEZINFEKCE VODY
Musíte vždy zajistit, aby voda kterou pijete nezpůsobila infekci, protože infekce povede k dalším
ztrátám tělesných tekutin, nebo způsobí i smrt. Veškerou přírodní vodu kterou pijete musíte
vydezinfikovat použitím filtračního zařízení na vodu [s chemickou dezinfekční vložkou],
přidáním sterilizačních tablet, nebo převařením
POZNÁMKA
Slanou vodu byste neměli nikdy pít dokud nebude předestilována
Filtrace
Voda kterou pijete, musí být co nejčistší. Můžete jí nechat stát v klidu dvanáct hodin, aby se
usadily rozpuštěné látky. Aby se z vody odstranily rozptýlené látky, musíte jí filtrovat atd..
Dobrou metodou je zhotovit vodní filtr z nohavic kalhot, nebo rukávů košile. Nohavice vložte do
sebe, dole je zavažte, a do jedné třetiny naplňte jemným pískem, další třetinu naplňte dřevěným
uhlím, a navrch dejte vrstvu štěrku, drobných kamenů apod.. Hotový filtr zavěste na větev, nebo
trojnožku a lijte dovnitř kalnou vodu. Po nějaké době začne na spodku nohavic vytékat čistá voda
a stékat do nádoby položené pod filtrem.
Dezinfekce
I když je voda čistá, neznamená to že neobsahuje žádné bakterie. Abyste měli jistotu, musíte
sterilizovat jakoukoliv přírodní vodu kterou pijete. Na dezinfekci vody můžete použít několik
metod. Doporučený způsob je dát do vody dezinfekční tablety z vaší soupravy pro přežití. Dalším
řešením je vodu převařovat, nebo použít jiné chemikálie které neutralizují všechny bakterie jako
např. 2% jódovou tinkturu, 5% chlórový roztok, nebo manganistan draselný.
Přenosné vodní filtry
Byly navrženy pro úpravu vody z různých zdrojů po celém světě, a obvykle obsahují kombinaci
keramického filtru a filtru s granulemi aktivního uhlí. Celosvětové studie prokázaly, že v každém
filtru s aktivním uhlím se hromadí bakterie, což je důvodem k tomu že nyní výrobci za uhlíkový
filtr vkládají filtr keramicky. Tato kombinace filtrů ochrání nejen před mikroorganismy jako je
např. Giardia, Cryptosporidium, Salmonela, E-coli a cholera, ale také před chemikáliemi jako
např. chlor, a pesticidy. Většina přístrojů neodsoluje mořskou vodu a měli byste si to při koupi
ověřit u dodavatele.
Při práci s filtrem ponořte přívodní hadici do neupravené vody. Filtr se drží svisle, a pumpuje se
do té doby, dokud nezačne z výtokového otvoru vytékat přečištěná voda. Na povrchu
keramického flitru se postupně ukládají částice hlíny a bakterie, a k pumpování je potřeba
vynaložit větší úsilí. V tomto případě by se měl filtr vyčistit, nepumpovat násilím.
Úkryt
Extrémy tepla a zimy jsou nepřátelé lidského přežití, oba tyto extrémy naleznete ve
vnitrozemských suchých oblastech, kde jsou velmi horké dny následované chladnými nocemi. V
průběhu let 1983 až 1999 zemřelo v Západní Austrálii na účinky nadměrného horka patnáct lidí a
třináct lidí zemřelo nadměrnou zimou.
Úkryt vám poskytne ochranu před přírodními živly, hmyzem a zvířaty. Je také velkou
psychologickou vzpruhou, která vám pomáhá k pocitu že situaci zvládáte. Určete jaký typ úkrytu
potřebujete, a podle toho ho zhotovte.
Při stavbě úkrytu si zapamatujte, že během horkého dne můžete zabránit úžehu a ztrátám
tělesných tekutin pouze pobytem ve stínu, a omezením pohybu na minimum.
Použití vozidla jako úkrytu
Vozidla jsou prvotním úkrytem, protože poskytují ve dne ochranu před sluncem a v noci před
studeným vzduchem. Na zastínění vozidla před sluncem můžete použít pokrývky, nebo větve. Na
zastínění lze také využít vnitřní potahy interiéru, a odmontovaná víka zavazadlového prostoru,
motoru a dveře.
Záchranná a kosmická pokrývka
Kosmická nebo záchranná pokrývka je levná, lehká a je ideálním předmětem poskytujícím úkryt.
Reflexivní povrch odráží sluneční paprsky od osoby ukryté pod ní..
Přírodní úkryt
Když není nic po ruce, můžete použít přírodní materiál. Stavíte-li úkryt měli byste uvážit
následující body:
Druh požadované ochrany.
Dostupnost materiálů.
Blízkost vody.
Aby byl poblíž vašich nouzových signálů.
Když zahájíte stavbu, použijte pro základní rám silnější větve. Mokrá střecha úkrytu je dost
těžká, a rám jí musí unést. Větve můžete svázat dohromady pomocí popínavých rostlin, proužků
kůry nebo trávy mařice, apod.. Pokud jste poblíž svého vozidla na svázání kostry úkrytu použijte
dráty vyjmuté z vozidla.
Zapamatujte si, že vaše schopnost improvizovat a vidět jiné využití pro předměty které můžete
mít k dispozici, by mohla znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.
DRUHY ÚKRYTŮ
Jakákoliv situace přežití bude vyžadovat zhotovení nějakého druhu úkrytu před živly.
Potřeba úkrytu a druh úkrytu by měl být určen při vašem vyhodnocení situace přežití. Je důležité
založit rozhodnutí o stavbě úkrytu na základě plánu přežití.
POZNÁMKA:
Buďte opatrní, a nepoužívejte předmětů z vaší soupravy pro přežití, které mají vyšší
prioritu použití.
Stavba úkrytů
Váš úkryt bude velkou měrou závislý na materiálech které jsou k dispozici, a na stávajících
podmínkách. Měli byste používat zdravý rozum a vzít v úvahu, že stavba úkrytu zabere delší
dobu, než vytvoření jeho představy. Pokud naleznete cokoliv, co poslouží jako část úkrytu (např.
dutý kmen, skalní převis, apod.) využijte toho, protože vám to ušetří čas a energii.
Některé poměrně jednoduché druhy úkrytu které můžete stavět s minimálním úsilí jsou tyto:
Úkryt s kostrou ve tvaru písmene A
Úkryt typu přístavek
Domorodý úkryt
Použití plachty jako úkrytu
Plachta může být cenným pomocníkem poskytujícím ochranu před živly, protože nemá žádné
omezení svého použití a umístění. Zapamatujte si, že dnešní plachty jsou poměrně lehké, a
mohou vám být shozeny záchranným letadlem.
V horkých podmínkách můžete plachtu využít jako podklad chránící před vyzařovaným teplem
země, kdy se používá společně s nějakým úkrytem poskytujícím stín. V horkých podmínkách
mohou plachty poskytnout hluboký stín použijete-li jí jako střechu na konstrukci velkého úkrytu,
s konstrukcí rámu ve tvaru písmene A.
V mokru a při větru vám plachta poskytne úkryt tak, že jednu část použijete jako podklad na zem,
a druhou část přetáhnete přes sebe, nebo jí jednoduše použijete na postavení přístřešku s rámem
ve tvaru písmene A. Spodní okraje plachty přikolíkujete, nebo zatížíte kameny, či poleny.
Poznámka:
Plachty nemusí být použity pouze jako samostatný úkryt, ale lze je využít jako improvizace a
doplněk jakéhokoliv úkrytu, který se rozhodnete postavit.
Střešní krytina
Jestliže máte po ruce svoje vozidlo, můžete vyjmout vnitřní potah střechy a použít ho na výrobu
nepromokavé střechy. Pokud ne, můžete na zhotovení úkrytu před sluncem použít přikrývky,
spací pytel, nebo náhradní oděv.
Kladení došků
Nepromokavost a stín vám může poskytnou technika kladení doškových střech. Doškovou
krytinu můžete zhotovit z materiálů jako jsou např. široké listy palem, listnaté větve, trsy dlouhé
trávy, rákosí, ostřice anebo dlouhých stonků kapradin. Dobrá metoda využití se nazývá „kladení
doškových střech z trsů “, kdy se používají dlouhé, ohebné trsy z trávy, rákosí, nebo třtiny. Tyto
stavební materiály jsou nejlépe využitelné buď suché nebo částečně suché, protože se nebudou
při větru smršťovat a rozpadávat. Pro „kladení došků“:
1. Vytvarujte materiál do malých svazků nebo hrstí.
2. Konec každého svazku ohněte přes střešní lištu nebo dlouhou tyč.
3. Omotejte několik pramenů materiálu na několika místech okolo svazku, a protlačte ho
materiálem tak, aby byl svazek pevně stažen a držel pohromadě.
4. Hotové „došky“ se kladou podél střešních lišt, a vytvářejí uspořádanou doškovou krytinu.
5. Každá dokončená lišta se potom přiváže k rámu, kde podle potřeby vytváří střechu, nebo
stěnu. Jednotlivé vrstvy doškové krytiny se musí překrývat.
Použití rostlinné masy
Jakmile jste postavili kostru úkrytu který vás má chránit v chladném nebo mokrém počasí, měli
byste zvážit použít jako tepelnou izolaci rostlinný materiál.
Na rám naskládejte hromadu lehkého, měkkého materiálu. Lze použít téměř cokoliv, např. listy,
trávu, listnaté a jehličnaté větve, apod.. Materiál by měl nakonec nad kostrou úkrytu vytvořit tvar
kopule, o tloušťce asi 60 cm. Zapamatujte si, že čím je hromada silnější tím lepší je tepelná
izolace. Čím je stavba strmější, tím lepší je ochrana před vodou. Na povrch materiálu můžete
naskládat pláty kůry nebo drny mechu, které vytvoří nepromokavou vrstvu a pomáhají udržet
všechno pohromadě.
Teplo
V Západní Austrálii zemřelo v průběhu let 1983 až 1999, následkem prochladnutí třináct lidi.
Mnohým z těchto úmrtí mohlo být zabráněno, kdyby tito jedinci měli prostředky a znalosti
potřebné k zapálení ohně.
ZAPALOVÁNÍ OHNĚ BEZ ZÁPALEK
Oheň vaří, svítí, ohřívá, sterilizuje, a v případě potřeby poslouží na signalizaci. Zapálení ohně
vyžaduje porozumět spalování. Hoření vyžaduje přítomnost paliva, tepla a kyslíku. Palivo sestává
ze suché rostlinné hmoty, suchého zvířecího trusu, reaktivních chemikálií, třísek a dřeva.
Počáteční teplo k zapálení ohně můžete získat třením, chemickou reakcí, jiskrou nebo zvětšovací
lupou. Zapamatujte si, že na vytvoření plamene ze žáru a paliva potřebujete jako další nezbytnou
složku kyslík.
Na cesty vždy noste nějaký podpalovač ohně, jako jsou např. vodovzdorné zápalky nebo
zapalovač. Pokud je nemáte, měly by vaše schopnosti zahrnovat alespoň jednu z následujících
metod. Zapamatujte si, že tradiční metody zapalování ohně vyžadují vysokou míru trpělivosti a
dovednosti, a měli byste si je předem natrénovat.
Automobilová metoda
Vaše vozidlo je pravděpodobně vybavené zapalovačem cigaret. Využijte ho (mimo vozu) na
zapálení hadříku, namočeného v benzínu. Pokud nemáte zapalovač, vytáhněte od baterie dva
vodiče a položte je na zem. Konci vodičů škrtněte o sebe. Při zkratu vzniknou jiskry, které zapálí
připravený troud.
Zapalování ohně pomocí akumulátoru
POZNÁMKA:
Plyny tvořící se v akumulátoru jsou velmi prchavé a pokud je vystavíte působení jiskry,
mohou explodovat. Zajistěte zapalování ohně dále od baterie.
Ocelová vlna a baterie
Oheň můžete zapálit přidržením velmi jemné ocelové vlny na záporném pólu šestivoltové baterie
svítilny a škrtnutím druhým koncem o kladný pól. Vytvořený zkrat by měl zapálit ocelovou vlnu
(zajistěte abyste měli připravený troud).
Manganistan draselný
Na zapálení ohně můžete použít krystaly manganistanu draselného z lékárničky nebo nouzové
soupravy, smíchaných se stejným množstvím cukru (lze použít i tvrdý bonbon). Krystaly
manganistanu draselného a cukr rozmělněte čepelí nože (odděleně). Po zapálení vznikne krátký
intenzivní plamen. Tuto směs lze zapálit při troše trpělivosti i třením (např. ohňovým lukem).
POZNÁMKA:
Než začnete zapalovat oheň, zajistěte abyste měli po ruce připravený troud.
Ohňový luk
Tato metoda je používána mnoha domorodými národy po celém světě. Ohňový luk použijte tak,
že kolem vrtáku obtočte provaz připevněný k luku [pokud jste na výrobu luku použili syrové
dřevo, bude se tětiva napínat sama; jinak tětivu musíte napínat prsty]. Položte špičku vrtáku do
drážky základního prkénka, a vršek vrtáku držte na místě pomocí ložiska. Tahejte lukem vpřed a
vzad, aby se vrták otáčel. Žhavá dřevěná drť propadává zářezem v základním prkénku na troud.
Vytvořený malý uhlík by se měl na troudu rozfoukat, až vyšlehne plamen.
Zapalování ohně pomocí ohňového luku
Luk – lze použít jakákoliv větev ze stromu a má být dlouhý asi 45 cm až 60 cm.
Ložisko – je to kousek tvrdého dřeva držící horní část vrtáku a umožňující jeho rotaci.
Základna - je to prkénko z měkkého dřeva které se položí na zem a přišlápne nohou. Do
prkénka se vyřízne mělký důlek pro vrták se zářezem ve tvaru "V" k okraji prkénka.
Otáčením vrtáku v důlku padá do zářezu žhavá drť, a odtud na troud.
Vrták - je z kusu suchého dřeva měkké struktury 30 cm až 40 cm dlouhý a co možná
nejrovnější. Průměr by měl být 1,5 cm až 2 cm, vrták má být na obou koncích zahrocený tak,
aby se vešel do důlku v základním prkénku, a do ložiska.
POZNÁMKA:
Jedním z lepších druhů dřeva použitelného pro vrták i základní desku je vrba, nebo osika.
Lupa
Silné sluneční světlo soustředěné skrz čočku, může vytvořit dostatečné teplo na zapálení troudu.
Čočky mohou pocházet ze zvětšovacích skel [včetně základen některých kompasů], kukátka,
kamery, nebo zaměřovacích dalekohledů.
Ocílka, křesací kámen a kostka magnézia
Křesací kámen je kámen, do kterého když uhodíte kouskem oceli [nůž] produkuje jiskry, které
zapálí troud. Pro vybavení souprav pro přežití se komerčně se vyrábějí magnéziové bloky [s
připojeným křesacím kamenem] sloužící k nouzovému zapálení ohně.
JÍDLO
POTRAVA Z PŘÍRODY
I když jídlo není tak důležité jako předchozí tři požadavky pro přežití, je ale nezbytné pro
dlouhodobou situaci přežití. Každé dosažitelné jídlo by mělo být jedeno šetrně. Mějte na paměti,
že je lepší mít jedno pořádné jídlo denně, než uždibovat malé kousky.
Průměrný zdravý dospělý člověk může žít po několik týdnů bez jídla. Bude tak mít mnoho času
najít potravu z přírodních zdrojů, bude-li to nezbytné.
Zdroje jídla
Zdrojem dostupného jídla pro přeživší může být: zvěř, ptáci, mořští živočichové, hmyz, larvy a
rostlinstvo.
Uvažujete-li o přírodních zdrojích jídla, zapamatujte si následující důležité body:
1. Většina zvířat, ptáků a rostlinstva je chráněná a měla by být použita jako potrava jen
ve stavech nouze. Je-li nezbytné zabíjet živočichy, zabijte jen množství nutné pro
vaše přežití.
2. Tělo potřebuje pro strávení jídla tekutiny, proto byste měli přednostně jíst potravu s
velkým obsahem tekutin. Pokud nemáte žádnou vodu, neměli byste raději jíst a
zvláště ne maso, které vyžaduje pro strávení více tekutin než rostlinstvo.
3. Abyste získali v buši jídlo, nemusíte být zkušený lovec. Dokonce i bez jakéhokoliv
druhu zbraní najdete dost ještěrek, hmyzu a larev které vás mohou udržet na živu po
několik dnů. Stačí se podívat pod kameny, shnilé větve a pařezy, a do mravenišť.
4.
Podle možností byste měli všechno jídlo pečlivě omýt, a potom uvařit, aby se
zmenšila možnost infekce nebo podráždění žaludku.
5. Obecně řečeno, přírodní potrava je tuhá, vláknitá, bez chuti, a pro některé jedince
dokonce hnusná; nicméně je to ale jídlo.
Přednostní jídlo
Většina lidí kteří jsou přinuceni jíst dary přírody zjistí, že je snadnější jíst jídla která jim
připomínají jejich běžnou domácí stravu. Z tohoto důvodu je dobré vědět, že lze přednostní výběr
potravin rozdělit do třech tříd. Jsou to:
• třída - vačnatci - ptáci – ryby - kachny
•
třída - plazi
•
třída - rostliny - larvy – hmyz
Zvířata a plazi
Přítomnost zvířat nebo ptáků v dané oblasti je evidentní podle zvířecích stezek, trusu, a stop
kožešiny nebo chmýří. Jestliže jste měli štěstí a našli jámu s vodou používanou zvířaty jako
napajedlo, je nejjednodušší ukrýt se u vodního zdroje, tak, aby váš pach neprozradil vanoucí vítr,
a střílet, nebo chytat do ok zvěř, která se jde napít.
Při tiché chůze v buši je možné dokonce i ve dne překvapit spící zvířata v korytech potoků, pod
stinnými stromy, a mezi výchozy skalnatých vrstev.
V buši nejpravděpodobněji naleznete některé z těchto zvířat: klokany, malé vačnatce, divoké
kozy, osly, prasata, králíky, hady, ještěrky, žáby, ovce a dobytek.
Pro rozpoznání zvířecích stezek, a k lovení rychleji se pohybující zvěře do ok jsou zapotřebí
určité zálesácké znalosti a představivost.
KLADENÍ OK NA ZVĚŘ
Bez střelné zbraně nebo továrně vyrobené zvířecí pasti, může být většina zvířat ulovena pomocí
drátěné smyčky umístěné na vhodném místě jako je např. vstup k noře, nebo mezi dvěma stromy
nad zvířecí stezkou.
Smyčka by měla volně klouzat, a druhý konec drátu by měl být bezpečně připevněný ke stromu
nebo ke kůlu. Jakmile zvíře projde skrz smyčku, utáhne se mu smyčka kolem krku. a při pokusu
zvířete se osvobodit ho rychle usmrtí. Tento druh pasti je zpravidla úspěšný v noci, kdy zvíře
nemůže vidět oko. Velkou péči musíte věnovat tomu, abyste na pasti nezanechali lidský pach.
Vzhledem k nehumánnosti kladení ok by se měly tyto pasti používat pouze tehdy, když selžou
jiné metody.
Kladete-li pasti, dívejte se u paty stromů a podél plotů po chlupech s kožešiny a stopách. Ukáže
vám to kudy zvířata procházejí. Zvířata se ke spánku vracejí do stejného místa a ploty budou
prolézat na stejném místě.
Oko na zvěř
Oko z ambulančního uzlu
Oko na vačice
Jámová past
Past s návnadou
Past s klopným kolíkem (spouští)
Tlučka s kolíkovou spouští
Tlučka se spouští ve tvaru písmena 4
POZNÁMKA:
Zapamatujte si, že pasti a oka jsou západní Austrálii nezákonné a měly by se používat
pouze v situacích přežití, když je váš život v nebezpečí.
Ptáci
Ptáci krmící se na zemí mohou být chyceni na návnadu z trávy nebo jiné návnady položené pod klecí
zhotovené z drátěného pletiva nebo syrových klacků spletených dohromady. Klec je podepřená kolíkem,
který skrytý pozorovatel vytáhne provazem jakmile pták zaleze pod klec. Klec spadne a ptáka polapí.
Past na ptáky
Úspěšně můžete použít také rybářský vlasec. Na háček dejte návnadu z hmyzu, chleba, nebo jiného
jedlého materiálu, a přivažte vlasec ke větvi nebo kůlu na místě, kde se ptáci krmí.
Ptáky je obtížné střílet, nebo chytat do ok, protože neustále přelétají, ale můžete mít štěstí a najít hnízdo
kde jsou vejce nebo mláďata. Většina ptáku se při přiblížení nějakého nebezpečí pokouší zmást vetřelce
tím, že odlétají od svého hnízda. Výsledkem je a ochrana vajec a mláďat odvedením vetřelce ve špatném
směru.
Ve vnitrozemních oblastech jsou velmi hojní pštrosi, které lze přilákat k lesklým objektům, kterými mává
osoba ukrytá v houští. Protože pštrosi jsou od přírody velmi zvědaví, mohou přijít na méně než metr k
pohyblivému objektu. Potom stačí aby osoba vylezla a vhodnou zbraní ptáka zabila.
Když střílíte nebo chytáte zvěř, navštěvujte podle možností vodní zdroje. Když lovíte, je velmi důležité
ukrytí a ne rychlost. Za svítání nebo za šera, je vaše vytrvalost zpravidla odměněna.
Plazi
Všichni plazi jsou jedlí včetně jedovatých hadů [odříznutím hlavy a části krku odstraníte jedové žlázy].
Plazi Goanna jsou tlustí a mastní. Pokud je musíte jíst, důkladně je uvařte. Zapamatujte si, že když
chytáte jedovaté nebo jiné plazy, musíte být velmi opatrní, protože jejich kousnutí může být smrtelné,
nebo způsobit infekci.
POZNÁMKA:
V období let 1980 až 2001 došlo v Západní Austrálii k devíti úmrtím na následky hadího
uštknutí.
Mořští živočichové
Ryby jsou cenným zdrojem potravy obsahující bílkovinu, vitaminy a tuky. Všechny sladkovodní ryby jsou
jedlé. Chytání ryb vyžaduje zkušenosti, ale při lovu ryb můžete mít úspěch vzhledem k jejich návykům při
krmení, a dodržováním některé jednoduché metody rybolovu.
Kde lovit ryby
Ryby navštěvují ve vodě ta místa, kde mají nejvíce pohodlí, a kde se mohou krmit. Tato místa jsou
ovlivněna okolní teplotu prostoru. Měli byste si zapamatovat:
•
•
•
•
Pokud je horko a nízký stav vody, budou hledat zastíněnou vodu a hluboké tůně. V jezerech
ustoupí do hluboké vody.
V chladném počasí si vybírají mělčiny, kde ohřívá vodu slunce. V jezerech se budou držet okrajů,
kde je voda teplejší.
Když je řeka rozvodněná, budou ryby hledat stojatou vodu zpravidla na vnitřku ohybů, nebo v
malých přítocích vedoucích do hlavního koryta toku, kde voda nemusí být tak neklidná.
Ryby a mořští živočichové milují úkryty pod břehy nebo pod kameny, a ponořenými poleny.
Vidlicovité rybářské kopí
Ryby můžete také nabodávat pomocí vidlicovitého rybářského kopí. Je účinnější než jednoduché špičaté
kopí, protože lépe přidržuje nabodnutou rybu. Zhotovuje se z čerstvého stromku, který se na jedné straně
rozštípne a vyřeže do dvou ostrých hrotů společně se zuby směřujícími dovnitř. Před vyřezávání hrotů a
ozubů svažte vnitřní konec rozštěpení pomocí šňůry z vaší výstroje pro přežití, a rozštěpenou část
roztáhněte dřevěným klínkem. Po vyřezání můžete kopí vytvrdit v ohni.
Vidlicovité rybářské kopí
Ryby mohou být chyceny v moři i ve vnitrozemských vodách za použití obvyklé metody lovu háčkem
s návnadou, upevněným na rybářském vlasci.
Přílivová rybí past
Můžete je také chytat poblíž břehů do pasti zhotovené z kůlů, zastrkaných těsně vedle sebe do písku.
Tento druh rybí pasti je používán rybáři v tropických oblastech s extrémními přílivy. U těchto pastí jsou
kůly nahrazeny pletivem. Ryby jsou uvězněny v pastí z tyčí a snadno jdou po poklesu přílivu posbírat.
Sbírání korýšů
Další možností je hledat po přílivu v písku a pod kameny korýše. Tímto způsobem někteří rybáři hledají
návnadu pro rybolov pomocí rybářského vlasce.
Košíková past
Sladkovodní korýše (raky) můžete chytat do jednoduchého koše na návnadu ze zvířecích
vnitřností, nebo nahnilého masa. Koš necháte v pohotovosti ve vodě. Koš by měl být na jednom
konci opatřen nálevkou a na druhém svázán. Důležité je, abyste koš na daném místě zatížili, nebo
přivázali ke břehu aby vám neuplaval. Návod na výrobu košové pasti:
1. Nařezejte svazek čerstvých prutů o délce 1m a průměru 1cm v průměru a na zemi
vyznačte kruh o velikosti konce pasti.
2. Po obvodu kruhu nadělejte špičatým kolíkem díry s odstupem 4cm a do každé díry
postavte prut.
3. Protkejte kolem spodní části pasti svislé pruty třemi dlouhými čerstvými pruty, a svažte je
provázkem aby držely pohromadě.
4. Vrchol pasti svažte kouskem provázku dohromady tak, aby tvořil kuželovitý tvar.
5. V pravidelných rozestupech protkejte po celé délce pasti tenké čerstvé ohebné pruty aby
se vytvořil tvar koše.
6. 6. Zhotovte podobný menší kužel s úzkým otevřeným koncem a vložte ho obráceně do
otvoru velkého kužele, kde bude tvořit víčko a vstup.
Oka na raky
Tradiční způsob chytání raků je přivázat malý kus masa na dlouhý provaz nebo vlasec, a hodit
ho metr nebo dva do vody. V čiré vodě uvidíte raka přicházet k masu. Jakmile uchopí maso,
bude se o něj vytrvale prát a můžete ho vytáhnout na okraj vody a vytáhnout na břeh. Můžete je
také chytat pomocí tyčky která má na jednom konci připevněné kluzné oko z drátu na pasti.
Toto oko zezadu navléknete na raka, a vytáhnete ho z vody.
Hmyz
Hmyz a jeho larvy jsou často přehlíženým zdrojem jídla, i když je značně rozšířený a má
vysokou výživnou hodnotu . Hmyz má mimo vysoké výživné hodnoty i vysoký obsah tekutin. a
lze ho snadno získat. Smažení termiti mají kalorickou hodnotu srovnatelnou s nejvýživnějšími
jídly.
V některých zámořských zemích jsou červi, kobylky a termiti normální součástí přirozené stravy.
Termity nebo mravence můžete získat rozhrabáním jejich hnízd, nebo rozlomením shnilých
polen. Vybírat je můžete špičkou prstu namočeného ve vodě. Chuť není nepříjemná, a totéž lze
žíci o termitích a mravenčích vejcích.
Larvy hmyzu známého jako Bardy, nebo housenka witchetty lze získat rozlomením shnilých
kmenů stromů nebo pařezů. V centrální pouštní oblasti nejdříve prozkoumejte stromy a pařezy,
zda nemají na jihovýchodní straně vyvrtané charakteristické díry vykopejte povrchové kořeny
Witchetty Bush [acacia kempeana]. Larvy se živí cukrem rozpuštěným v míze stromů a jsou
velmi výživné s velkým obsahem vápníku. Vnitřnosti můžete odstranit tak, že podržíte hlavu
v jedné ruce, ocas ve druhé a zatáhnete. Ostatní larvy hmyzu lze také jíst, pokud nemají
nepříjemný zápach, nebo chuť.
V tropických oblastech mohou být sbíráni na patách a větvích stromů medoví mravenci. Tekutina
z jejich břich je stejně výživná jako je med divokých včel, které také můžete s trochou štěstí najít.
Nejezte chlupaté housenky, nebo housenky černě prosvítající skrz kůži. Lze jíst hlemýždě i
slimáky, ale je to nepravděpodobný zdroj jídla, protože se drží ve vlhčích oblastech kde bude
dosažitelné jiné jídlo.
PORÁŽENÍ ZVĚŘE
Většina zvířat je jedlá, i když většina z nás dává přednost býložravcům jako je např.: skot, ovce, prasata,
koně, králíci a drůbež. Neexistuje ale žádný důvod, abyste v situaci přežití nemohli jíst třeba hmyz.
Příznaky nemocné zvěře
Zkontrolujte všechna ulovená zvířata, zda nejsou nemocná. Tělo by mělo vypadat vykrmeně a maso by
nemělo páchnout. Jste-li na pochybách, uvařte malý kus masa v hrnci zakrytém pokličkou. Pokud mají
unikající páry divnou vůni, maso nejezte. Nejezte ptáky kteří mají měkké, purpurově, nebo zeleně
zbarvené skvrny kolem krku, ztuhlé nohy, zapadlé oči, nebo kyselý zápach. Pokud můžete králičí kůži
vytahovat rukou, nebo jestliže má rozšířené a matné oči, nebo jsou jeho tělesné dutiny slizké, neměli byste
se jich dotýkat.
PŘÍPRAVA ZVĚŘE NA VAŘENÍ
Způsob přípravy zvěře na vaření je určen druhem a velikostí zvěře.
Velká zvířata
Zvířeti podřízněte krk, aby zdechlina vykrvácela. Potom jí pověste za zadní nohy, odstraňte vnitřnosti,
hlavu, stáhněte kůži a maso naporcujte na kusy vhodné k vaření. V situaci přežití může být maso
připravováno vařením, smažením, grilováním, pečením, nebo dušením v páře podle toho, jaké máte
dostupné zdroje.
Klokan
Maso klokanů má velmi málo tuku, a má hodně proteinů a železa. Protože má malý obsah tuků, má sklon
rychle vysychat a musí se opatrně péct. Připravujte ho rychlým grilováním na otevřeném ohni jako biftek,
nebo kebab.
Pštros Emu
Pštrosí maso má velmi málo tuku a hodně bílkovin, železa a vitamínu C. Má červenou barvu a je podobné
libovému hovězímu masu. Měkkost a tkáně masa umožňují jeho přípravu mnoha způsoby. Nejlepší je
nařezat ho na bifteky a lehce ogrilovat na otevřeném ohni.
Králíci
Před vařením králíky stáhněte, vykuchejte, a odřízněte hlavu a nohy. Nejlépe se připravují vložením
čerstvého prutu do tělesné dutiny a otáčením nad žhavými uhlíky.
Hadi
Měli byste odstranit hlavu a vnitřnosti, stáhnout kůži, a tělo nařezat na malé kousky. Maso je nejlepší
grilované na žhavých uhlících
Ještěři
Lze je připravit snadno odstraněním hlavy a vnitřností. Nejlepší jsou grilovaní na žhavých uhlících i
s kůží.
Ptáci
Po zabití by se měli nechat co nejdříve vykrvácet a měla by se odstranit hlava, peří a vnitřnosti. Ptáci se
mohou péct po obalení v hliníkové fólii ze soupravy pro přežití, jílu, velkých listech nebo papíru a
položené na žhavé uhlíky.
Ryby
U ryb by se měly odstranit vnitřnosti a měly by se péct se šupinami i kůží. Mohou se zabalit do hliníkové
fólie ze soupravy pro přežití, kůry, listů, bláta nebo jílu a opékat v žhavých uhlících. Když jsou upečené,
kůži lze od masa odloupnout i s obalem.
POZNÁMKA:
Nezapomeňte před vařením umýt všechno maso od krve, a v zájmu hygieny si po manipulaci s
mrtvými těly důkladně omyjte ruce od krve.
KONZERVOVÁNÍ MASA
V situaci přežití jsou nejpopulárnější způsoby konzervování masa sušení, nebo uzení. Je nutno
připomenout, že je nutné použít pouze čerstvé maso, abyste se ochránili před nákazou.
Sušení masa
Sušení masa je dobrá metoda pro jeho konzervování, pokud ho máte víc než můžete najednou
sníst. Je také výhodná pokud ho musíte jíst v období pěšího cestování, protože váha masa je
snížena přibližně o 70%. Je to tím, že se obsah vody v procesu sušené odstraní a zůstanou pouze
tkáně obsahující bílkoviny a živiny. Sušené maso řezané po vláknu se nazývá "biltong" a řezané
přes vlákna "jerky".
Postup pro sušení masa je následující:
•
•
•
•
•
•
Zhotovte jednoduchý trojnohý stojan, který ponese proužky masa.
Maso nařezejte na tenké proužky a odstraňte veškerý tuk a chrupavky, protože tuk se
nevysuší a bude podporovat růst bakterií. Čím tenčí budou proužky masa, tím rychleji se
vysuší. Na jednom konci proužků masa vyřízněte dírku, kterou se protáhne závěsná tyčka.
Je to lepší způsob než proužky masa přes závěsnou tyčku ohýbat, protože se maso v místě
kontaktu s tyčkou řádně nevysuší a bude poskytovat prostor bakteriím.
Proužky masa zavěste na slunném a větrném míst na 2-3 dny aby se sušilo na slunci, nebo
ho umístěte do kouře vedle pomalu hořícího ohně, dokud maso nebude na dotek tvrdé a
nebude mít tmavou barvu. Kdy je maso vyuzené, kouř zpevní bílkoviny masa, zastaví
rozklad, a dodá masu určitou příchuť.
Když udíte maso, nenechávejte oheň hořet plamenem a zapamatujte si, že nejlepší způsob
jak vytvářet kouř je použít jako palivo na oheň piliny, dřevěné štěpky nebo rozdrcenou
kůru.
Během dne budete muset od masa odhánět mouchy, hmyz, a mrchožrouty jako jsou např.
ptáci, goany, psi, kočky a hlodavci. Je dobré si zapamatovat, že mrchožrouti přitahovaní k
sušenému nebo uzenému masu mohou být po zabití, nebo odchycení dobrým zdrojem
jídla.
Na noc by se mělo všechno maso sejmout ze sušicího rámu, a zabalit do materiálu
chránícího je před rosou a vlhkostí.
Jednoduchá trojnožka na sušení nebo uzení masa
JEDLÉ ROSTLINY
V přírodě Západní Austrálie roste obrovské množství rostlin, které mohou v případě nouze
posloužit jako potrava. Mnoho z nich lze ale bez pomoci odborníka obtížně určit, a mnohem víc
jich má ostrou nebo štiplavou tekutinu, která odrazuje lidi kteří je opatrně ochutnávají. Při
cestování po státu se doporučuje mít v dané oblasti zdroj informací o jedlých a jedovatých
rostlinách od místních obyvatel, trvale žijících odborníků, a místních úřadů v dané oblasti.
ROSTLINY KTERÝM SE VYHNĚTE
Semena mnoha rostlin podobajících se domácímu hrachu nebo fazoli, jsou vysoce jedovatá.
Těmto rostlinám je nejlepší se vyhnout, i když zahradnické druhy jsou jedlé. Konec konců,
jestliže pilně pracujete na přežití, určitě nechcete ke svému neštěstí ještě přidat nemoc.
Měli byste se také vyhnout neznámým palmám. Plody palmy Zamia obsahují jed a stejně tak i
její mladé výhonky. Pokud si nejste absolutně jistí znalostí palmy kterou se chystáte jíst, měli
byste jí nechat na pokoji.
Další skupinou rostlin kterým je lépe se vyhnout jsou houby. I když většinu z hub které lze v
Západní Austrálie najít jde jíst, mají malou výživnou hodnotu, a neexistuje pravidlo jak vyloučit
smrtelně jedovaté druhy.
TEST POŽIVATELNOSTI ROSTLIN
Kdybyste našli rostlinstvo o kterém si myslíte že je jedlé, musíte provést chuťovou zkoušku
abyste snížili šanci na snězení něčeho, co by vám mohlo ublížit.
Vzhled
I když rostlina vypadá jako jedlá, hledejte známky jedovatosti, jako je např. mléčná tekutina.
Dalším indikátorem jedovatosti je každé ovoce, které je rozdělené do pěti částí. Diskuzí s
odborníky zjistíte pro jednotlivé druhy rostlin jejich charakteristické zvláštnosti.
Vůně
Rostlinu nebo plod rozlomte, rozdrťte, a očichejte. Buďte opatrní u rostlin které mají mandlovou,
nebo broskvovou vůni.
Dotek
Potřete rostlinou jemné části svého těla a počkejte 20 minut, jestli se neobjeví vyrážka.
Chuť
Potřete rostlinou vnitřky rtů a špičku jazyka, testujte na chuť a reakci. Doporučuje se rostlinu
vyřadit, jestliže má při ochutnání ostrou, štiplavou, nebo pálivou chuť.
Jedení
Snězte velmi malý kousek rostliny [pokud jsou všechny výše uvedené testy záporné] a počkejte
několik hodin, zda se neprojeví nějaké reakce. Pokud není žádná reakce můžete sníst větší
množství rostliny. Pokračujte tak dlouho, dokud se neujistíte že můžete jíst bez obav velká
množství rostliny.
POZNÁMKA:
Tento test provádějte na čemkoliv, co neumíte bezpečně rozpoznat, a zapamatujte si, že
část která se ukázala za syrova jako nepoživatelná, může být po uvaření jedlá. Pokud je
nepoživatelná jedna část rostliny, můžete otestovat zbytek [kořeny, listy apod.] V jednom
dni testujte pouze jednu část rostliny.
NĚKTERÉ BĚŽNÉ DRUHY JEDLÝCH ROSTLIN
Banksia a Grevillea
Mnohé z květů keřů rodu Banksia a Grevillea obsahují velké množství sladkého nektaru který může být
vysáván přímo z květů, nebo z něj lze po smíšení s vodou udělat osvěžující sladký nápoj. Mělo by se to
dělat časně ráno, dokud je ještě rosa.
Balga [druh xanthorrhoea]
Má u základny zelených listů jedlou bílou hmotu, která je za syrova poměrně sladká. Když odstraníte toto
rostoucí srdíčko, rostlina zahyne.
Berry Saltbush [rhagodia baccata]
Je to košatý keř o výšce menší než dva metry, rostoucí poblíž pobřeží s malými, jedlými, červenými
bobulemi které jsou po dozrání velmi sladké.
Bloodroot Yams [haemodorum sp]
Kořeny lze jíst syrové, nebo mírně opečené. Jsou sladké šťavnaté a ostré, chutí se poněkud podobá měkké
cibuli ale jsou značně štiplavé.
Boab Nut [Adansonia gregorii]
Ořechy by se měly sbírat když jsou zralé, ale dříve než ztvrdnou. Semena a jádra se mohou jíst syrová
nebo namočená ve vodě. Mají sladkou chuť, podobnou jako má sušené kondenzované mléko.
Bracken Fern [druh Pteridium]
Je to jedna dalších velkých kapradin které jsou jedlé, když mají její zelené výhonky tvar "hlavy houslí". I
když je lze jíst syrové, jsou chutnější když se uvaří. Podzemní stonky jsou vláknité, s bohatým obsahem
škrobu a jsou dobré opečené na ohni.
Bush Tomato [Solanum diversiflorum]
Tyto šedě zbarvené keře vyrůstají do výšky asi 70 cm, na stonku a listech mají trny, a květy jsou
purpurové. Zralé ovoce je bledě žluté, s černými semeny obklopenými dužinou. Odstraňte semena a
vlákna, a sladkou, šťavnatou dužinu jezte.
Orobinec [druh Typha]
Poznáte ho podle hnědých květních palic rostoucích nad rovnými, trávě podobnými listy. Tyto rostliny
zpravidla rostou podél okrajů z jezer, bažin a velkých přehrad. Vodorovné oddenky jsou bohaté na škrob,
ale je potřeba je roztlouct aby se oddělil od silných vláken probíhajících rostlinou.
Christmas Tree [nuytsia floribunda]
Mladé kořeny jsou jedlé, a po oloupání je můžete sníst. Mají vlhký, křehký střed, který chutná jako cukr.
Desert Raisin [solanum centrale]
Ovoce je zpočátku purpurově-zelené a je jedlé za syrova, když je zeleno-bílé až žluto-hnědé.
Když se usuší má chuť a vzhled sušených hrozinek a může se skladovat.
Emu Plums [Podocarpus drouynianus]
Nízký keř rostoucí v jižních lesích, plodí tmavě purpurové, jedlé ovoce dobré chuti. Přichycená zelená
"semena" by se měla zahodit.
Fíkovník [druh Ficus]
Fíkovníky jednoho či jiných druhů se nacházejí napříč většiny Australského vnitrozemí. Jejich leskle
zelené listy jsou velmi výrazné, a červené, dužnaté plody jsou znamenitým jídlem.
Geebungs [druh Persoonia]
Tyto keře, nebo malé stromy se vyskytují hlavně na jihu státu. Jejich malé plody jsou jedlé, a jsou
nejchutnější když jsou sebrané zpod plodících ovocných stromů. Tyto lepkavé plody také dostaly
nelichotivé jméno "usmrkaný chlamstoun".
Dessert Kurrajongs [druh Brachychiton]
Stromy mají husté koruny z leskle zelených listů a jsou snadno rozpoznatelné podle jejich dřevnatých
semenných lusků ve tvaru loďky, naplněných lesklými, žlutými semeny. Na odstranění semen z lusků
použijte klacík, protože malé chloupky obklopující semena velmi dráždí kůži. Semena vyškrábaná z jejich
skořápek do mísy [např. kryt náboje kola] mohou být roztlučena a s trochou vody se mohu opékat nebo
vařit jako ovesná kaše. Do černa upražená a rozdrcená semena, můžete použít jako náhražku černé kávy.
Native Banana [Leichardtia Australis]
Je to popínavá rostlina s našedlými listy, malými květy a bílou, mléčnou šťávou. I když mléčná šťáva
obvykle ukazuje na přítomnost jedů, toto nezralé, velké, nazelenalé ovoce hruškovitého tvaru může být
jedeno syrové nebo vařené. Jakmile ovoce uzraje, jsou jedlá pouze jeho žlutá semena.
Přírodní Yam [druh Dioscorea]
Hlízy jsou jedlé, mohou se upéct, roztlouct, a potom sníst.
Šrucha [druh Portulaca] a Pigface [druh Carpobrotus]
Jsou to dužnaté rostliny nacházející se v písečných oblastech státu, a často v blízkosti pobřeží. Voda v
jejich masitých listech je trochu slaná, ale může být přečištěna. Když okvětní lístky odpadnou, odhalí
se červenofialový květní základ a bílou šťavnatou dužinu lze jíst.
Quandongs [Santalum accuminatum]
Jsou dobře známé svými kulatými, vrásčitými semeny. Upražená jádra jsou jedlá a poměrně výživná.
Jasně červená vnější dužnina zralých plodů je také jedlá, a chutná poněkud jako nezralé jablko. Příbuzné
druhy Native Plum [Santalum lanceolatum] nesou chutné, tmavě purpurové ovoce.
Ruby Saltbush [enchylaena tomentosa]
Jedlé, malé bobulovité ovoce zelené nebo jasně žluté barvy, která se po natrhání mění na červenou.
Můžete je sbírat natřásáním větví nad nádobou. Vařením mladých listů v několikrát vyměňované vodě
získáte náhražku špenátu.
Wandoo [Eucalyptus wandoo]
Květy vytvářejí hojnost nektaru, který můžete získat namočením květů ve vodě, kterou potom vypijete.
Water Lilies [druh Nymphaea]
Řadí se mezi vodní rostliny, na spodku oddenků mají jedlé hlízy nebo výrůstky podobné bramborám. Tyto
hlízy chutnají nejlépe po upečení v popelu ohniště. Stopky listů a květů obří vodní lilie mají strukturu
celeru, a mohou se jíst syrové.
Akácie australská [druh Acacia]
Když se zralá semena rozemelou, mohou se jíst syrová, uvařená jako suchar, nebo je můžete smíchat s
vodou jako nápoj.
ÚČINEK JEDLÉHO HMYZU NA ROSTLINY
Cukrový chléb
Aktivita hmyzu na rostlinách zanechává na gumovníkových listech povlak bílé hmoty. Tyto sladce
chutnající povlaky lze jíst, nebo je rozpustit ve vodě a získat tak osvěžující nápoj.
Blahovičníková „jablka“
Jsou vytvořeny hmyzem, který se zarývá pod kůru stromů Bloodwood a blahovičníku. Uvnitř puchýřů je
malé množství tekutiny, a jedlé housenky.
KAPITOLA
3
Nalezení směru
V nesnázích je nejlepší zůstat u vašeho havarovaného vozidla nebo letadla, protože pátrači ho objeví
snadněji než osamělou osobu. Občas se může stát, že jste se odloučili od pochodující skupiny, a zjistili jste
že jste se ztratili a nemáte kompas. Pro tento případ musíte znát, jak se budete orientovat bez mapy a
kompasu, a postupovat po své předem určené únikové cestě do bezpečí.
POHYB SLUNCE
Poloha slunce na sever, nebo na jih od rovníku se nazývá deklinace. Nejdále na sever je 21. června, rovník
přechází 21. září, nejdále na jih je v 21. prosince 21 a znovu přechází rovník při své cestě na sever 21.
března. Jakákoliv vyznačená čára ve směru Sever-Jih bude přesná, když slunce 21. března a 21. září
přechází rovník.
PODLE HODINEK
Abyste určili sever podle svých hodinek jednoduše udělejte následující:
1. Zastavte se, a podržte svoje náramkové hodinky vodorovně tak, aby číslice dvanáct směřovala k
slunci.
2. Rozpůlíte úhel mezi hodinovou ručičkou a číslicí dvanáct.
3. Tato pomyslná čára směřuje k severu [přibližně].
Obrázek 1 - Hledání směru pomocí náramkových hodinek
POZNÁMKA:
Tento způsob nelze použít v oblastech severně od obratníku Kozoroha, v průběhu
období rovnodennosti letního slunovratu pro vaši oblast.
DOMORODÁ METODA
Prvotní osadníci a křováci často získali hrubý odhad jihu tím, že si připomenuli že klokani během horkých
dnů odpočívají ve stínu. Byli si stále vědomí známek narušené půdy, kde si klokani vyhloubili ve stínu
nízkých keřů díry. Protože žijeme na jižní polokouli, stinná místa byla vždy na jižní straně keřů.
POZNÁMKA:
Tato metoda je použitelná stále, a mohla by v některých oblastech poskytnout snadný
způsob nalezení směru.
PODLE POHYBU SLUNCE S VYUŽITÍM GEOMETRIE RUKY
Slunce křižuje pomyslnou Severo-jižní čáru [poledník] každý den v poledne, a mezi přechody poledníku
je 24 hodin. Během této doby se Země otočí o 360°. Můžeme proto říct, že slunce cestuje z východu na
západ rychlostí 15° za hodinu. Abyste našli sever, poznamenejte si jednoduše čas a nakreslete si slunce od
jeho současné pozice do místa kde by mělo být v poledne. Podle denní doby budete kreslit doleva, nebo
doprava. Obrázek uvedený níže vám podává informaci jak měřit úhlové stupně pomocí geometrie ruky.
Tuto metodu můžete zkoušet, a postupně zvětšovat přesnost měření pohybu slunce. Pro srovnání můžete
výsledky porovnat s kompasem.
Obrázek 1 – Měření pohybu slunce (úhlů) pomocí rozpětí ruky
STÍN HOLE
Pro použití této metody:
1. Zarazte svisle do země kůl.
2. Na konec jejího stínu položte kámen.
3. Počkejte 20 minut a na konec stínu položte další kámen.
4. Čára nakreslená od prvního k druhému kameni bude směr východ-západ.
5. Postavte se čelem ke kůlu, levou nohu postavte na čáru mezi kameny, druhou nohu postavte
vedle první, a budete se dívat na sever.
Obrázek 2 – Určení směru podle stínu kolíku
POZNÁMKA:
Při letním slunovratu v oblastech severně od obratníku Kozoroha bude stín tyče za vámi.
NOČNÍ NAVIGACE PODLE JIŽNÍHO KŘÍŽE
Ke zjištění jižního směru můžete využít souhvězdí Jižního kříže takto:
1. Dlouhou osou protáhněte myšlenou přímku.
2. Vyhledejte dva ukazatele a v polovině jejich rozteče veďte v pravém úhlu další
myšlenou přímku.
3. Od místa kde se tyto dvě čáry setkají, veďte přímku dolů k horizontu.
4. Tímto směrem leží jih [přibližně].
Obrázek 3 – Zjištění směru v noci s využitím souhvězdí Jižního kříže
NOČNÍ NAVIGACE BEZ KOMPASU
Zjistíte, že je snadné se orientovat podle hvězd, zvláště ve vyprahlejších oblastech Západní
Austrálie.
Když budete potřebovat určit kde je sever nebo jih, nakreslete si na zem čáru sever-jih, a v
polovině nakreslete v pravém úhlu další čáru. Tato čára bude ukazovat ve směru východ-západ.
Nyní máte na zemi nakreslený kompas.
Jakmile se rozhodnete, ve kterém směru půjdete, postavte se na svůj kompas tváří do směru,
kterým půjdete. V požadovaném směru najděte jasnou hvězdu, nebo lépe souhvězdí a jděte v jeho
směru.
Pokuste se vybrat hvězdy které nejsou přímo na obzoru, protože je při pohybu kolem stromů
ztratíte z očí.
Zapamatujte si, že hvězdy se pohybují od východu na západ stejným způsobem jako slunce, o
15° za hodinu a musíte na to myslet.
POZNÁMKA:
Pravidelně se zastavujte, a kontrolujte svůj směr novým nakreslením kompasu na zem.
KAPITOLA
4
Nouzové postupy
V zájmu předběžného plánování a přípravy by měli být ti kdo žijí, pracují, nebo cestují ve
vnitrozemí Západní Austrálie připraveni na každou nepředvídanou událost, bez ohledu na to zda
cestují pěšky, nebo vozidlem. Jednat by se mělo podle plánu, znalostí a zkušeností získaných
tréninkem.
Měli byste sebou vždy nosit lékárničku a nouzové vybavení, oznámit někomu plán cesty a dobu
návratu a přednost musí mít dodržování bezpečnostních pravidel.
JAK POSTUPOVAT KDYŽ SE ZTRATÍTE
Jestliže se ztratíte, pokuste se zůstat klidní, protože panika vás přivede do nevýhodné
psychologické situace. Situace nemusí být tak beznadějná jak si můžete myslet.
Pokud existuje šance že byste se vydali špatnou cestou a nevíte kudy byste šli, je nesmyslem
pokračovat dále. Bezpečnější je vrátit se po svých stopách do míst, kde můžete určit svojí polohu.
Typické příklady prozrazují že většina lidí kteří se ztratili, se ve stavu paniky ženou naslepo,
doufajíce že to někde dobře skončí. V těchto případech je jejich úsilí buď zavede dál od
civilizace, nebo budou bloudit po okolí v kruzích. Nepodceňujte velkou rozlohu a vzdálenosti ve
vnitrozemí Západní Austrálie.
Ve vozidle
Pokud cestujete vozidlem zůstaňte u něj, protože je to dobrý zdroj úkrytu a vody (pokud ve
chladicím systému vozidla nejsou chemikálie]. Pro pátrací čety je také snadnější najít vozidlo,
než najít osamělého člověka kdesi v buši.
Jestliže musíte při pátrání po jídle nebo vodě dočasně opustit svoje vozidlo, vyznačujte si svojí
trasu na zemi kameny nebo kolíky, abyste mohli najít zpáteční cestu. Jinak můžete shledat že je
těžké najít vozidlo, jakmile vám zmizí z dohledu. Abyste minimalizovali ztráty tekutin, choďte
pouze v chladných denních obdobích a nevystavujte se slunečnímu záření.
Při chůzi
Jestliže jdete pěšky a zjistili jste že jste se ztratili, poraďte se s mapou a vzpomeňte si na tvářnost
terénu kterým jste šli, abyste se mohli pokusit vyhodnotit terénní rysy.
Můžete uvážit návrat po vlastních stopách až na poslední známé místo, nebo zamířit na nějakou
vyvýšeninu, kde se můžete pokusit určit svojí polohu.
Jestliže jste předem počítali s únikovou cestou a selhaly všechny pokusy určit vlastní polohu,
měli byste postupovat ve směru k bezpečí.
Pokud nelze nic z výše uvedeného provést, měli byste zůstat tam kde jste, zhotovit tábořiště a
čekat na záchranu.
ELEKTRONICKÉ BEZPEČNOSTNÍ POMŮCKY
Pro cestovatele do vnitrozemí existuje a je k dispozici mnoho pomůcek, a má cenu o nich uvažovat když
plánujete cestu do vnitrozemí jak pěšky, tak i vozidlem.
Radiová komunikace
Pro komunikaci mezi vozidly je doporučena občanská radiostanice v pásmu VKV nebo může být použita
radiostanice VKV. Pro dálkové rádiové spojení je ale nezbytná radiostanice HF. Tyto radiostanice mohou
být pronajaty za rozumnou sazbu od dodavatelů komunikační techniky. Cestujete-li ve vnitrozemí, je
dobrým pravidlem vypracovat plán komunikace s královskou leteckou záchrannou službou (RFDS), denně
je kontaktovat a sdělovat jim kdo jste a kde jste. Někteří radiostanice HF jsou vybaveny nouzovým
radiomajákem, který naváže spojení s královskou leteckou záchrannou službou.
Satelitní / digitální telefonní komunikace
Se zavedením systému digitálních telefonů je nyní možné zabezpečit telefonní komunikaci ve vnitrozemí,
která umožní volat uživatele na jeho / její digitální telefon, a v případě že oblast není pokrytá digitální
telefonní sítí, dojde bez jakékoliv časové prodlevy k automatickému přepnutí na satelitní systém. Tento
systém má síť družic, které monitorují pozemní stanice a zabezpečí bez jakékoliv časové prodlevy
hlasovou komunikaci mezi volaným a volajícím. Královská letecká záchranná služba má bezplatné,
tísňové satelitní telefonní číslo které byste měli znát, a zaznamenat ho jako součást vašeho plánu výpravy.
Polohové majáky [EPIRB]
Existuje řada nouzových prostředků, sloužících k účelu signalizování o pomoc, tyto prostředky zahrnují i
různé druhy nouzových radiomajáků. Cestovatelé v izolovaných nebo vnitrozemských oblastech by měli
vážně uvažovat o jejich využití. Tyto majáky lze pronajmout u komerčních dodavatelů.
Satelitní Navigační Systém (GPS)
V Západní Austrálii si lze přístroje systému GPS buď zakoupit, nebo pronajmout. Jsou to ruční přístroje,
které vám umožní zjistit přesnou vlastní polohu. Umožní vám také plánovat trasy a navigovat se po nich
tak, že vám udávají přesnou rychlost a směr vašeho pohybu. I když se vám může zdát, že cena těchto
přístrojů je vysoká, přístroj oceníte jakmile se budete pohybovat mimo cesty, a zvláště když projíždíte
neznámým územím.
POZNÁMKA:
Protože přístroje GPS vyžadují od svých vlastníků určité technické znalosti, měli by se
jejich uživatelé ujistit, že funkcím těchto přístrojů zcela rozumí. Měli by se poradit s
dodavateli map, zda jsou mapy se systémem GPS slučitelné. Ne všechny mapy [zvláště
starší druhy] používají souřadnicový systém používaný GPS (WGS 84).
NOUZOVÉ SIGNÁLY
Pro signalizaci vaší polohy můžete použít následující metody:
Ohně
Kouřící oheň pomůže pátračům ve dne, i v noci. Když provádíte signalizaci signálním ohněm, buďte
velmi opatrní aby se oheň nevymknul kontrole a nevzniknul požár, který by mohl ohrozit přeživší i
pátrače.
Signály píšťalkou
Nouzový signál ztracené skupiny
Pátrači hledají ztracenou skupinu
Potvrzení nouzového signálu
Odvolávací signál pro pátrací skupiny
tři písknutí po sobě, rovnoměrně oddělené.
jedno písknutí v pravidelných intervalech.
dvě písknutí v pravidelných intervalech.
čtyři písknutí.
Výstřely a záblesky svítilnou
Používáte-li výstřely nebo záblesky svítilnou, jsou signály stejné jako u signálů píšťalkou.
Zapamatujte si, že výstřely mají směřovat do měkké země, ne do vzduchu.
Zrcátko
Nemáte-li zrcátko nebo heliograf mohou být signalizační zrcátka improvizována z vymontovaných
bočních nebo vnitřních zpětných zrcátek automobilu, použitím zrcátka na orientačním kompasu [pokud ho
obsahuje], zrcátka z kosmetické soupravy, nebo použitím hliníkové fólie z vaší soupravy pro přežití.
Obrázek 4 – Signalizace pomocí zrcátka
Signalizační zrcátko pro přežití
Tato zrcátka jsou komerčně dostupná, jsou poměrně malá o velikosti 7,5cm x 5cm, a jsou zhotovená z
5mm vrstveného skla se zaměřovacím otvorem obsahujícím speciální odraznou mřížku umožňující
nasměrovat paprsky slunečního světla na cíl. Zachází se s ním následovně:
1. Držte zrcátko v jedné ruce, a nasměrujte sluneční světlo na vaši druhou ruku.
2. Pomalu přeneste zrcátko až do úrovně očí, a podívejte se skrz zaměřovací otvor. Uvidíte jasný
světelný bod. To je ukazatel cíle.
3. Držte zrcátko blízko u oka a pomalu se otáčejte a manipulujte s ním tak, až bude jasný světelný
bod [zaměřovací ukazatel] směřovat na cíl.
4. I když není v dohledu žádné letadlo, pokračujte v přejíždění zrcátkem po obzoru, protože záblesky
zrcátka jsou vidět na vzdálenost mnoha kilometrů - dokonce i v mlhavém počasí.
Signály země - vzduch
Je to univerzální kód používaný ke komunikaci se záchranným letadlem. Znaky by měly být přibližně 8 až
10 metrů dlouhé, a zhotoveny z kontrastních materiálů jako např. z kamenů, polen, nebo větví. Na vrhání
stínu lze využít příkopy vyhrabané v písku.
Signály země - vzduch používané přeživšími
Signály země – vzduch které by měly být používány přeživšími jsou uvedeny níže. Jestliže jste na
pochybách, použijte mezinárodní symbol SOS (- - - . . . - - -).
Y – Ano nebo potvrzení
N – Ne nebo zápor
V – Potřebuji asistenci
X – Nejsem schopen pokračovat.
↑ - Postupuji tímto směrem.
Potvrzení signálů letadlem
• Ve dne potvrdí pilot že signály viděl a pochopil, zakýváním křídly letadla, a v noci záblesky
zeleným světlem signální lampy.
•
Jestliže pilot pozemní signály viděl a nerozuměl jim, obletí za dne letadlem úplný kruh
doprava, a v noci bude signalizovat červenými záblesky signální lampy.
Záchranný vrtulník
Nikdy nepřistupujte k vrtulníku zezadu, postavte se do pozice ze které vás pilot uvidí, a počkejte
dokud se nepřiblíží členové posádky.
BEZPEČNOST CHŮZE V DIVOČINĚ
Plány cesty
Všichni členové skupiny by měli mít kopie naplánované trasy a měli by si být si vědomi všech riskantních
úseků. Dále se musí zajistit aby všechny mapy byly aktuální a přesné.
Vůdci
Pokud je určen vedoucí skupiny měl by být způsobilý ve všech požadovaných schopnostech. Zástupce
vedoucího skupiny musí být dostatečně zkušený aby se mohl postarat o bezpečí skupiny, kdyby se s
vedoucím skupiny něco nepředvídaného stalo. Oba by měli být obeznámeni s oblastí.
Zdravotní omezení
Před cestou musí vedoucí jakékoliv skupiny znát zdravotní stav každého člena skupiny, včetně jejich
případných zdravotních omezení.
Nouzové postupy
V zájmu bezpečí by se měly vypracovat postupy pro zvládnutí jakékoliv nouzové situace a všichni
členové skupiny musí tyto nouzové postupy znát. Dobrým nápadem je vytisknout jednotlivé nouzové
postupy ve formě karet a rozdat je členům skupiny.
Únikové cesty
Únikové trasy by se měly stanovit před odjezdem, a musí je znát a mít je poznamenány všichni členové
skupiny.
Vyrozumění o cestě
Oznámení o cestě má být odesláno před odjezdem [zrušit po návratu] a oznámit cestu policii v dané
oblasti [dobrou praxí je prodiskutovat svoje plány s policií].
Pochodový útvar
V zájmu bezpečí skupiny je při procházení buše doporučen systém chůze v zástupu, spíše než v rozptýlené
skupině která jde roztroušena po velké oblasti, kde se může jednotlivec snadno ztratit, a jeho ztráta může
být zaznamenána až na konci dne.
Pokud jde skupina v uspořádané řadě, je menší šance že se nějaký jednotlivec ztratí.
Úkoly spojené s navigací by měly být rozděleny mezi členy skupiny a tyto úkoly pravidelně střídat, aby se
pozvednula morálka skupiny a získala praxe. Úlohy uvnitř pochodového útvaru by měly být následující:
Umístění a úloha jednotlivců v pochodové formaci
Níže jsou uvedeny úlohy chodců při chůzi v zástupu. Číslování je od začátku skupiny do konce.
1. Odpovědnost ze nesení kompasu a směr pochodu.
2. Nesení mapy a odpovědnost za sledování mapy a terénu.
3. Zaznamenávání ušlé vzdálenosti počítáním kroků.
4. Odpovědnost za komunikaci a navigační záznamy.
5. Používání přístroje GPS na ověřování polohy [pokud je k dispozici].
6. Nese lékárničku a vykonává službu popoháněče [vždy poslední v řadě].
PŘEŽITÍ LESNÍHO POŽÁRU
Každým rokem jsou v Austrálii závažné lesní požáry, kterými jsou zastiženi a někdy usmrceni
lidé. V některých případech by mohlo být těmto úmrtím zabráněno, kdyby postižení lidé
nezpanikařili, a měli základní znalosti o přežití lesního požáru. Následují některá základní
pravidla:
Únik
Jakmile zjistíte požár podnikněte okamžité akce k opuštění oblasti. Rozhodující může být každá
minuta, obzvláště pokud jdete pěšky.
Panika
Způsobuje ztráty energie a špatný odhad situace. Jednejte chladně, a neběhejte.
Dýchání
V hustém dýmu je vzduch u země chladnější a čistší.
Horko
Opravdovým nebezpečím je vyzařované horko; využijte čehokoliv s čím se před ním ochráníte
jako např. můstky pod vozovkou, drenážní roury, tekoucí potoky, rybníky, skály nebo jámy.
Plamenná fronta
Nepokoušejte se proběhnout skrz plamennou frontu. Před ohněm ustupujte vždy ze svahu,
protože do svahu se oheň šíří rychleji. Vyvarujte se míst s hustým porostem a velkým množstvím
paliva jako např. bažinám, nebo potokům.
Kritické období
Když nemáte žádnou možnost uniknout, měli byste zůstat ležet na zemi [holá zem, ve vyjetých
kolejích nebo za kládou či kameny], nebo se zahrabat do země a nehýbat se.
Oděv
Když si uvědomíte že jste v nebezpečí z lesního požáru, zakryjte co nejvíce odkrytou kůži
jakýmkoliv dosažitelným oděvem. Nepoužívejte oblečení ze syntetických materiálů.
Jestliže se vaše šaty vznítí, neběhejte, protože budete pouze rozdmýchávat oheň. Lehněte si na
zem a válejte se, nebo na uhašení hořícího šatstva použijte např. přikrývky.
Ve vozidle
Mnoho tragédií nastalo, když lidé opustili bezpečí jejich vozidel a pokoušeli se před ohněm utéct.
Vaše vozidlo poskytuje před sálajícím teplem ohně větší ochranu.
Zaparkujte vozidlo na mýtině, vzdálené od hustého porostu, chraňte se před sálavým teplem
pokrývkou, ručníkem, kabátem apod. Zavřete všechny okna, dveře a větrací otvory. Nechejte
zapnutá výstražná světla, a motor v chodu. Zapněte klimatizaci, a nastavte jí na rekuperaci.
POZNÁMKA:
Ve vozidle zůstaňte tak dlouho, jak je možné. Když budete muset vozidlo opustit,
vystupujte na závětrné straně. Vyhnete se tak rozpáleným dveřním klikám apod.
KAPITOLA
5
Rádiová komunikace
PÁSMO OBČANSKÝCH RADIOSTANIC
Služba pásma občanských radiostanic [CBRS] umožňuje dvoucestnou hlasovou komunikaci na
krátké vzdálenosti a je dostupná pro jakoukoliv osobu v Austrálii. Radiostanice CB poskytují
laciný a spolehlivý způsob komunikace.
Služba funguje ve dvou odlišných kmitočtových pásmech – pásmo vysoké frekvence [HF]
[26.965 – 27.405 MHz] a pásmo ultra vysoký kmitočet [UHF] [476.425 – 477.400 MHz]
Služba je veřejná a je dostupná každému člověku. Jako soukromý operátor nepotřebujete žádné
oprávnění a neplatí se žádné poplatky.
U obou kmitočtů jsou pro operátory CB zvláštní volací kanály. Kanál 11 [27,085MHz] a kanál 16
[27,155MHz] v pásmu HF, a kanál 11 [476.675MHz] v pásmu UHF. Tyto kanály jsou
vyvolávací a jakmile dojde ke kontaktu, měla by konverzace pokračovat na jiném volném kanálu,
aby se vyvolávací kanál uvolnil pro další uživatele. Cestujete-li v konvoji, má smysl dohodnout
se na obvyklém pracovním kanálu.
POSTUP OBSLUHY
Když pracujete s vaší radiostanicí CB, pomůže vám sada následujících směrnic při vysílání
přijmout a dodržovat závazné normy předepsané pro rádiové operátory Australským
komunikačním úřadem.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Před vysíláním poslouchejte, abyste se ujistili že není kanál obsazený.
Používejte volací znaky stanice kterou voláte a vaší vlastní.
Konverzace by měla být stručná a věcná. Před zahájením vysílání si ujasněte co chcete
říct.
Na konci každého vysílání použijte slovo "OVER". Znamená to, že čekáte na odpověď.
Při ukončení komunikace použijte slovo "OUT", které ostatním stanicím signalizuje že
jste skončili a kanál je volný.
Nereagujte na hovor neurčený pro vaší stanici, tak se udrží kanál bez zbytečné zácpy.
Používejte příslušnou mluvu. Vaše vysílání uslyší kdokoliv, s rádiem naladěným na váš
kanál.
Mluvte zřetelně a pomalu, mikrofon držte ve vzdálenosti 5-8cm od úst. Používejte
normální hlasitost řeči, není třeba křičet.
Když je komunikace obtížná a je důležitá přesnost, používejte fonetickou abecedu .
Fonetická abeceda
Užívání fonetické abecedy vám pomůže když je komunikace obtížná a je důležitá přesnost;
fonetická abeceda sestává z:
A Alpha
B Bravo
C Charlie
D Delta
E Echo
F Foxtrot
G Golf
H Hotel
I India
J Juliet
K Kilo
L Lima
M Mike
N November
O Oscar
P Papa
Q Quebec
R Romeo
S Sierra
T Tango
U Uniform
V Victor
W Whiskey
X X-ray
Y Yankee
Z Zulu
Schéma rádiové komunikace
•
•
•
•
•
VOLACÍ ZNAK
TOTO JE
VOLACÍ ZNAK
TEXT
UKONČENÍ
-
Volaná stanice
Smluvené slovo
Volající stanice
Zpráva kterou chcete sdělit
Smluvené slovo, např. “OUT”
Smluvená slova
Smluvená slova jsou slova která jsou běžně zavedená a používaná při provádění přenosu. Jsou
navržena k tomu aby pomáhala udržet stručnost přenosů prostřednictvím jednotlivých slov, nebo
krátkých frází. Běžná smluvená slova jsou uvedena níže:
Slovo
Correct
Correction
I say again
I spell
Mayday
Out
Over
Read back
Roger
Say again
Send
Sitrep
Verify
Wait
Význam
Vše v pořádku
Nastala chyba a bude zaslána opravná zpráva
Používá se když opakujete část, nebo celou zprávu
Používá se k upozornění že následující slovo bude hláskováno foneticky
Tísňový signál který se v běžné komunikaci nepoužívá a má využití pouze ve stavu
nouze
Vysílání je ukončeno a nevyžaduje se odpověď
Vysílání je ukončeno a očekává se odpověď
Přijímající stanice opakuje zprávu odesílateli. Pomáhá to dát najevo, že zpráva
byla srozumitelná.
Zpráva byla přijata a pochopena
Opakujte celou zprávu. Používá se když je zpráva nesrozumitelná
Připraven na příjem zprávy
Zpráva o situaci
Opakuje se část přijaté zprávy, o které se chcete ujistit
Oznamuje že v komunikaci nastane pauza (čekejte)
PŘÍKLADY VYSÍLÁNÍ
Níže jsou navrženy některé příklady, jakým nejlepším způsobem provádět rádiový přenos.
Dodržováním těchto pravidel pro vysílání snadno porozumíte ostatním rádiovým operátorům.
Tyto směrnice vám také pomohou při budování sebedůvěry že můžete komunikovat
profesionálním způsobem.
Volaná
stanice
Toto je
Volající
stanice
Zpráva
Ukončení
Kontrola spojení
WA 1
This is
WA 2
This is
WA 1
This is
WA 2
This is
WA 2
WA 1
WA 2
WA 1
Radio Check
Slyším vás jasně a zřetelně. Jak slyšíte mně?
Slyším vás jasně a zřetelně.
Roger
Over
Over
Over
Out
Hlášení o situaci
WA 1
This is
WA 2
This is
WA 1
This is
WA 2
WA 1
WA 2
Over
Over
Over
WA 2
WA 1
Sitrep
Send
Sitrep
• Naše poloha je trasa 1., úsek 3. Souřadnice
123456
• Postupujeme v mag. azimutu 095 stupňů
• Nemáme problémy.
• Odhad času na příjezd do bodu trasy bravo (b)
je 1130 hodin
Roger
This is
Out
Hlášení o situaci
Hlášení o situaci je důležitým nástrojem komunikace, umožňujícím aby letecká záchranná služba,
nebo jakákoliv jiná organizace mohla kontrolovat váš postup. Význam pravidelných situačních
hlášení nepodceňujte. Pokud nebude vaše pravidelné hlášení o situaci monitorovací stanicí
zachyceno, povede to automaticky k zahájení záchranné akce. Hlášení o situaci usnadní
rozmístění záchranných jednotek.
NOUZOVÉ POSTUPY RÁDIOVÉ KOMUNIKACE
Když v případě nouze vyžadujete pomoc, jsou pro tento případ vyhrazeny přednostní vysílací kanály. Jsou
to kanály:
Kanál
9
5
35
Frekvence
27.065 MHz
476.525 MHz
477.275 MHz
Pásmo
HF
UHF
UHF
Jestliže je vaše radiostanice schopná tyto kanály obsluhovat, měli byste tyto kanály naprogramovat pro
snadný přístup. Tyto kanály jsou monitorovány 24 hodin denně skupinami dobrovolníků, kteří vám
zprostředkují v případě vaší potřeby požadovanou pomoc. Pokud nemáte žádné zkušenosti s
radiostanicemi, budou vám předávány pokyny pro vysílání a příjem, které vám pomohou při zajištění
pomoci:
Volání Odpověď Volání Odpověď -
AB123 [nebo jakákoliv jiná stanice] Zde je [váš volací znak – pokud ho
znáte, nebo vaše jméno].
Naléhavá zpráva, volám jakoukoliv stanici, Naléhavá zpráva - Over.
[Očekávám odpověď od monitorovací skupiny]. Základna ACRM přijímá,
vysílejte. Over.
AB123 Naléhavá zpráva.
Naše poloha je [sdělte vaší polohu. Podle možností z GPS]; a
Druh nouzového stavu, - Over
ACRM nebo monitorovací agentura vám pomůže a povede vás odsud.
Poznámka:
Dobrou myšlenkou je naučit všechny členy skupiny jak se zachází s vysílačkou. Naučí je to být
klidnými a mluvit pomalu a zřetelně.
KAPITOLA
6
Překonávání potoků a řek
Otázka přecházení potoků a řek je ožehavým problémem. Lidé se obvykle přecházení vodních toků
vyhýbají kvůli neodmyslitelnému nebezpečí. Je možné, že v situaci přežití nebudete mít jinou šanci než
přejít přes rozvodněný potok nebo řeku, protože tudy povede jediná cesta do bezpečí.
POZNÁMKA:
Pokud na tom nezávisí vaše přežití, neměli byste za žádných okolností přecházet vodu
která je hlubší než je výška slabin nejmenšího člena vaší skupiny.
Jestliže musíte riskovat a překonávat vodní toky, existují přijatelné metody a bezpečnostní postupy které
můžete využít.
VYHODNOCENÍ
Před pokračováním proveďte mentální posouzení, počítaje v to vyhodnocení situace, ujistěte se že
neexistují jiné možnosti a že přechod vodního toku je nevyhnutelný. Mějte jasnou představu co je třeba
vykonat a sepište faktory které vám budou pomáhat, nebo bránit v přechodu. Zvažte všechny možnosti
které jsou použitelné, a vyberte tu nejlepší.
Zvažování přechodu
Pokud se rozhodnete k přechodu vodního toku, existuje několik bodů které byste měli uvážit:
1. Vzhled řeky
2. Složení říčního dna
3. Rychlost proudu řeky
4. Bouřlivost řeky
5. Hloubku vody
6. Teplotu vody
7. Předpokládané vstupní a výstupní body.
8. Schopnosti členů vaší skupiny
Přijatelná místa na přecházení
Jsou dvě místa, kde byste měli být při přecházení bezpeční. Jsou to mělčiny [s hloubkou vody asi ke
stehnům] nad štěrkovým podložím s přístupnými břehy; nebo hluboká, pomalu tekoucí řeka která není
příliš široká.
Nepřijatelná místa na přecházení
Hluboká a kalná voda s velkým proudem, vydávající hlasitý zvuk, a s velkou šířkou.
POZNÁMKA:
Zapamatujte si, že musíte zvážit zda přecházet či ne, kde přejít, a jakou metodu
přecházení použít.
ZPŮSOBY PŘEKONÁVÁNÍ POTOKŮ A ŘEK
Bez pomůcek
Užívá se pokud je hloubka vody maximálně po kolena. Přecházet by se mělo v úhlopříčném směru po
proudu, s tělem paralelně k vodnímu toku. Nejsnadněji se zajišťuje stabilita s jednou nohou
vysunutou proti proudu řeky, a s druhou po proudu. Pokud byste se brodili obráceni po proudu,
je nebezpečí že vám proud podrazí nohy v kolenou.
Přecházení s pomocí tyče
Užívá se když je hloubka voda mezi koleny a slabinami, a dno je hladké bez zřejmých překážek. Směr
přecházení by měl být opět úhlopříčný, a po proudu. Tyč [2 m dlouhá o průměru 5 cm] by se měla
používat jako podpěra a měli byste se k ní naklonit a jít po oblouku do té doby, než musíte zastavit a tyč
přemístit.
Přecházení skupiny s pomocí tyče:
Používá se, když je výška vody nad úrovní slabin. Tato metoda umožňuje vzájemnou podporu, a je
vhodná pro skupiny tří až šesti lidi. Přecházet by se mělo opět úhlopříčně a po směru toku. Skupina by
měla přecházet paralelně s vodním tokem a nejsilnější osoby by měly být na začátku a konci tyče. Tyč by
se měla ve směru proti proudu uchopit rukou nadhmatem a po proudu podhmatem.
POZNÁMKA:
Jestliže se situace ukáže příliš obtížnou, vraťte se a nezkoušejte to znovu.
Plavecká metoda
Použijte jí pro překonání vodního toku na místech, kde je řeka hluboká, bez překážek a kde není silný
proud. Zabalte nepromokavě batoh, a použijte ho jako plaveckou pomůcku. Držte ho jednou rukou před
sebou, a pomocí druhé ruky a nohou plavte dopředu.
Body pro zapamatování
Následuje seznam bodů které vám pomohou při přechodu vodních toků:
1. Přesunujte se bokem k vodnímu proudu, vždy dělejte malé kroky, a nespouštějte oči z protějšího
břehu.
2. Přes řeku vždy přecházejte úhlopříčně abyste zmenšili účinek vodního proudu.
3. Nikdy nebojujte proti vodnímu proudu, nebo se nedržte ponořených klád a kamenů.
4. Na nohou noste obuté boty, a vyhněte se uvolněnému, plandavému šatstvu.
5. Ve chladném prostředí noste těsně na těle termální oblečení.
6. Vodotěsně zabalte svůj batoh a jeho obsah, na batohu uvolněte ramenní popruhy, a rozepněte
bederní pás.
KAPITOLA
7
První pomoc v divočině
První pomoc je to, čím můžete pomoci zraněné osobě na místě úrazového děje s tím, co máte v dané
situaci k dispozici. I když máte k dispozici pouze svoje dvě ruce, zapamatujte si, že první pomoc nezávisí
na vybavení. Za určitých okolností, pokud nemáte nic, nebo nic víc nemůžete udělat, potom může první
pomoc znamenat jít pro pomoc. Zapamatujte si, že na vás pacient spoléhá. Jděte opatrně a vyhýbejte se
nehodě, nebo úrazu. Vůbec nejdůležitější hledisko praktické první pomoci, obzvláště v buši, je jasné
logické myšlení a schopnost improvizovat.
Činitelé
První pomoc je založena na třech činitelích:
Zdravém rozumu
Znalostech
Technice
Pořadí priorit
1. Ochrana pacienta před dalším zraněním.
2.
Zajistit aby osoby poskytující první pomoc dbaly na vlastní bezpečí.
3.
Obnovit dýchání a srdeční puls.
Další povinnosti
Zastavit krvácení, tišit bolesti, uklidňovat pacienta, vyhledat další pomoc, a v případě potřeby převoz
pacienta do nemocnice.
Vytvoření diagnózy
Dříve než zahájíte rozumné ošetření, měla by se udělat diagnóza skládající se z:
Historie – vyslechnout si jak došlo ke zranění
Příznaky – co pacient cítí
Známky – co vidíte, nebo jste zjistili při vyšetření pacienta
STAVY
Bezvědomí. šok, krvácení, bolest a hysterie
Bezvědomí
Má mnoho příčin a tyto zahrnují: infarkt, utonutí, úraz elektrickým proudem, poranění hlavy, mdloby a
vdechnutí kouře. Všeobecné ošetření je následující:
1. Přemístěte pacienta od příčiny úrazu, nebo příčinu úrazu od pacienta
2. Rychle pacienta vyšetřete
3. V případě potřeby zaveďte srdečně plicní oživování (CPR).
4. V případě potřeby zastavte krvácení
5. Položte pacienta do stabilizované polohy na boku
Šok
Šok je pokles krevního tlaku který má pokud ho nezastavíte, za následek nevratné změny v tělesných
funkcích na buněčné úrovni mající za následek smrt. Je to bod bez návratu. Počátek šoku je často
opožděný, například když člověk nejdříve začíná krvácet. Nemusí být v šoku, ale jestli bude krvácení
[zevní nebo vnitřní] pokračovat, upadne nakonec do šoku. Prevence je extrémně důležitá kvůli snadnosti a
nenápadnosti, se kterou se může nezvratný stav vyvinout.
Příčiny šoku
Šok je způsobený skutečným nebo relativním snížením objemu krve, kterou má srdce k dispozici k
čerpání do životně důležitých orgánů; nebo je krevní tlak příliš nízký na to, aby byl účinný. Specifické
příčiny šoku jsou: krvácení, ztráty tekutin v popálených tkáních, srdeční záchvat, bolestivá zranění,
zlomeniny, mdloba a krevní ztráty v oblasti zlomenin. Šok je také způsobený onemocněním a infekcí,
úžehem, ztrátou tekutin, ztrátou elektrolytů (solí), únavou a zvracením.
Rozpoznání šoku
Vlhká a studená kůže, rychlý a slabý puls, rychlé povrchní dýchání, žízeň, slabost, úzkost, nervozita,
neschopnost mluvit, a zvedání žaludku.
Léčba šoku
Snížit na minimum ztráty tekutin, nadzvednout nohy, chránit před živly, udržovat tělesnou teplotu,
uklidňovat pacienta, zvlhčovat rty a nepodávat alkohol.
PODPORA ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ
Při zvládání kolapsu je důležité neztrácet čas. Zůstaňte u zhroucené osoby a postupujte podle níže
doporučených kroků:
KOLAPS
Ověřte reakci zatřesením a zavoláním
PŘI VĚDOMÍ
Vytvořte pohodlí
Sledujte – Dýchací cesty
Dýchání
Krevní oběh
V BEZVĚDOMÍ
Položte oběť na bok
Vyčistěte dýchací cesty
Zakloňte hlavu, podpírejte čelisti,
otočte tvář lehce na stranu, kontrolujte
dýchání.
DÝCHÁ
Nechat na boku
Sledujte:
Dýchací cesty
Dýchání
Krevní oběh
NEDÝCHÁ
Položte oběť na záda
Proveďte 5 umělých
vdechů za 10 vteřin a
potom
zkontrolujte puls.
PULS PŘÍTOMEN
V případě potřeby
provádějte umělé
dýchání.
Po jedné minutě
zkontrolujte puls a
dýcháni a dále každé
2 minuty.
PULS CHYBÍ
Provádějte srdeční
masáž a umělé
dýchání.
Po jedné minutě
zkontrolujte puls a
dýcháni a dále každé
2 minuty.
ZLOMENINY
Klíčem k léčení zlomeniny je její znehybnění. Pohyblivá zlomenina je bolestivá, může způsobit
vnitřní krvácení, může se změnit na otevřenou [zlomená kost pronikne skrz kůži] a je hlavní
příčinou šoku.
Ošetřování zlomenin
Vyhodnoťte situaci a podívejte se jestli můžete místo znehybnit, napravit nebo přemístit [pokud
musíte zlomeninu pouze napravit] a pak podporovat [bude-li to nezbytné, aplikujte trakční
(tažnou) dlahu].
Způsoby znehybnění
Prsty – přivažte náplastí zlomený prst k sousednímu prstu
Nohy – stáhněte nohy k sobě obinadlem, nebo je dejte do dlah
Pánev – stáhněte nohy k sobě obinadlem
Horní končetina - Proveďte límcový a manžetový závěs a přivažte nadloktí k
hrudníku.
Žebra – nechejte je být
POZNÁMKA:
Pokud oběť omdlí bolestí nepřestávejte, znehybněte a zadlahujte zlomeninu.
ZLOMENINY PÁTEŘE
Zlomeniny páteře jsou způsobeny velkými silami a mohou být komplikovány poškozením míchy.
Abyste se vyhnuli trvalému poškození, je nejdůležitější věcí opatrné a bezpečné zacházení s
pacientem, zaměřené na minimalizaci možnosti poškození míchy.
Známky a příznaky
Mohou být v rozsahu od krutých bolestí až po ztrátu citu a kontroly nad končetinami.
Ošetření
Cílem ošetření je předejít dalšímu poškození znehybněním páteře. Pokud musí být pacient
znehybněn, proveďte to svázáním nohou k sobě, udržováním pozice těla pomocí
improvizovaných vycpávek; držením nataženého krku hlavy v rovině těla, aby se zajistila
průchodnost dýchacích cest.
VYMKNUTÍ
Vymknutí je nenormální napnutí, nebo částečný vznik trhlinek podpůrných vazů kloubů.
Nejběžnějším úrazem při venkovních aktivitách je vymknutí kotníku chodidla.
Rozpoznání
Bolest, otok, citlivost a podlitina, ale pacient je ještě schopný užívat kloub nebo úd.
Ošetření
Pokud k vymknutí dojde při chůzi v buši, může být lepší (pokud bota přesahuje kotník) botu
nesundávat. Máte-li vodu, střídejte pětiminutové koupele v horké a studené vodě, nebo nohu
vložte na 15 minut do studené vody a pak obvažte.
PORANĚNÍ HLAVY
Pokud je pacient v bezvědomí a nebyl zřejmě zasažen elektrickým proudem, nebo se netopil, měli byste
uvažovat o poranění hlavy. Zapamatujte si, že se nemusí vyskytovat žádné příznaky. Krvácení z nosu, úst,
nebo uší může signalizovat zlomeninu lebky. Jestliže pacient který byl v bezvědomí, znovu nabude a opět
ztratí vědomí, můžete předpokládat poranění hlavy.
Ošetření
Ošetření je velmi jednoduché, a obecně vyžaduje základní první pomoc. Položte pacienta do stabilizované
polohy a dopravte ho do nemocnice.
SPÁLENINY A OPAŘENINY
1. stupeň - povrchní popáleniny jako např. spáleniny od slunce.
2. stupeň - popáleniny nepronikají celou tloušťkou pokožky, výskyt puchýřů.
3. stupeň – spálená plná tloušťka pokožky, nebo bílá kůže s červenými okraji.
Pravidlo devíti
Plocha popálenin je důležitá, jakmile byla určena diagnóza popálenin druhého, nebo horšího stupně.
Popálená plocha může být podle následující tabulky odhadnuta jako procentní část povrchu těla:
Ruce
9% x 2
18%
Dolní část nohou
9% x 2
18%
Horní část nohou
9% x 2
18%
Břicho
9% x 1
9%
Zadek
9% x 1
9%
Hrudník
9% x 1
9%
Záda
9% x 1
9%
Hlava
9% x 1
9%
Genitálie
1% x 1
1%
100%
POZNÁMKA:
Při popáleninách vznikají v tkáních hrozivé ztráty tekutin. V případě osoby s
popáleninami 2. stupně na ploše 5 % bude zapotřebí hospitalizace, a při popáleninách
na ploše 9% bude tato osoba potřebovat nitrožilní podávání tekutin. Popáleniny 3. stupně
na ploše 2,5% vyžadují hospitalizaci, a při popáleninách na ploše 5% budou vyžadovat
nitrožilní podávání tekutin.
Ošetření
Jakýkoliv druh spáleniny můžete ošetřovat (ochlazovat) čistou, studenou vodou.
Nepoužívejte máslo protože vnáší do poranění bakterie a neproniká do puchýřů.
Pro zabránění infekci je užitečné použít mast s antibiotiky, nebo tinkturu Betadin, protože případná
infekce zhorší stav spálenin.
KRVÁCENÍ
Krev protéká oběhovým systémem pomocí tepen a žil, Pokud se žíla nebo tepna přeruší nebo
prorazí, nastane krvácení.
Ošetření
Díru jednoduše ucpěte, a nedělejte si starosti, zda se jedná o tepenné, nebo žilní krvácení.
Pamatujte si, krvácení je krvácení. Nejdříve setřete krev, nebo sundejte šatstvo, abyste viděli
odkud krvácení pochází. Potom místo krvácení držte, tiskněte nebo na něj vyvíjejte tlak s pomocí
tampónu a obvazu (tlakového obvazu). Potom je-li to účelné nebo možné, zdvihněte poraněné
místo nad úroveň srdce.
Pokud je krvácení velké, vyvine se rychle u pacienta šok.
POZNÁMKA:
Škrtidla jsou obecně velké " NE ", a měla by se používat pouze tehdy, když nemůžete
jakýmkoliv jiným způsobem zastavit krvácení. Škrtidla jsou příčinou velkého poškozené
tkání a mohou vést až ke ztrátě končetiny. Používejte ale zdravý rozum. Pokud je
končetina amputovaná, použijte škrtidlo jako první, protože nemůžete způsobit další
poškození údu který tam není.
BOLEST
Existuje mnoho příčin bolesti. Mohou být nepříjemné, učinit vás neschopnými, nebo jsou
způsobeny lehčím zraněním [píchnutí, kousnutí, třísky, puchýře]. Odstraňte příčinu bolesti anebo
ošetřete zranění.
HYSTERIE
Je definována jako nerozumné chování způsobené strachem nebo úzkostí, například jako
klaustrofobie když vlezete do jeskyně, mrazení když slézáte skalní stěnu, nebo přecházíte potok
prostřednictvím lávky z klády.
Léčba
Uklidňujte a chraňte pacienta před nebezpečím. To může vyžadovat jeho/ její znehybnění,
navázání na lano při slézání skalních stěn, nebo cokoliv jiného. Zachraňte pacienta tím, že ho
zavedete na bezpečné místo, nebo mimo zneklidňující prostředí.
DUŠENÍ Z NEDOSTATKU KYSLÍKU
Dušení z nedostatku kyslíku je stav bezvědomí způsobeného nedostatkem vzduchu následkem
utonutí, vdechování kouře, dušení [cizí těleso v hrdle], zkažený vzduch nebo plyny, udušení
pískem, nebo ochrnutí dýchacích svalů jako případě kousnutí modře kroužkované chobotnice,
nebo bodnutí kuželové škeble.
Ošetření
Zahajte podle potřeby umělé dýcháni a popřípadě srdeční masáž [CPR] a nepřerušujte jí dokud
nedorazí pomoc, což může trvat 1 nebo 2 hodiny, nebo i déle.
POZNÁMKA:
Oběti bodnutí kuželové škeble a modře kroužkované chobotnice, mohou začít
samovolně dýchat i po dlouhé době upadnutí do bezvědomí.
POŠTÍPÁNÍ HMYZEM
Jediná zhoubná kousnutí jsou od klíšťat [pavouci nejsou hmyz]. Pavouci s červenými zády a
škorpióni způsobí bolest, ale ne smrt. Dalším závažným problémem je alergie. Anafylaktická
[prudká alergická] reakce může u některých lidí nastat např. po vosím nebo včelím bodnutí,
kousnutí mravence, požití léků, nebo určitých jídel (např. měkkýšů).
Ošetření
Hmyz vstříkne svůj jed pod kůží, a kůže ho uvnitř podrží. Užitečné může být potření místa
vpichu roztokem čpavku nebo čistého lihu, aby se zamezilo dráždění pokožky. Včely mají jedový
váček spojený se žihadlem, a žihadlo zůstává často zabodnuté v kůži. Mělo by se odstranit
pomocí ostří nože nebo okrajem kusu papíru, ne prsty, protože stiskem prstů se zmáčkne jedový
váček a do rány se vstříkne více jedu. Klíšťata měl by se měla odstraňovat tak, že je potřete
alkoholem a pak je uchopíte po obou stranách hlavičky pinzetou a opatrně odtáhněte od kůže.
Nedržte klíště za tělo, protože by se mohla hlavička utrhnout a kusadla zůstat v ráně.
Prevence
Pro minimalizaci kontaktu s klíšťaty můžete provádět jednoduchou sebeobranu která spočívá ve
vyvarování se venkovní aktivitě za svítání a šera, nošením košil s dlouhými rukávy, nošením
volného a světlého šatstva a nepoužívání parfémů, kolínských vod a vod po holení. Na
obnaženou kůži používejte odpuzovač hmyzu s účinnou látkou DEET o obsahu 15 až 20%.
HADÍ UŠTKNUTÍ
Devadesát procent z hadích uštknutí v Austrálii jsou na kotníku nebo níže, osm procent se
vyskytuje na rukou a dvě procenta jinde na těle. Předpokládejte, že všichni hadi jsou jedovatí.
Vždy věřte někomu když říká že byl uštknut, i když nevidíte žádné známky kousnutí. V Západní
Austrálii zemřelo na hadí uštknutí v období let 1980 - 2001 devět lidí.
Známky a příznaky
Bodné rány, nepatrné podlitiny, zčervenání a otok, zvedání žaludku, pocení, průjem, bolesti na
hrudníku, a dvojité vidění.
Ošetření
1. Přímo na kousnutí přiložte široký, pevný elastický tlakový obvaz. Po zakrytí kousnutí
pokračujte v obvazování končetiny směrem k tělu, a pokud máte dostatek obinadla vraťte
se ve druhé vrstvě zpět ke kousnutí.
2. Končetinu znehybněte dlahou. Při uštknutí na noze dejte nohu do dlah v přímé poloze, při
uštknutí na předloktí dejte dlahu k lokti a ruku dejte do závěsu.
3. Uklidňujte oběť. Zahajte transport oběti a směřujte do nejbližší nemocnice.
4. Při uštknutí na trupu, nebo na tváři udržujte místní tlak pouze pomocí plochy dlaně.
POZNÁMKA:
Nevymývejte jed z místa uštknutí. Obinadlo a dlahy může sejmout pouze lékař.
Vyhněte se nadměrné aktivitě [s pacientem]. Pacienta vezte, neste, nebo s ním pomalu
jděte.
Prevence
Nejlepší obranou před uštknutím je ochrana. Nosíte-li boty nad kotníky anebo silné ponožky a
dlouhé volné kalhoty, bude méně pravděpodobné že vás cokoliv kousne. Když sbíráte palivové
dříví používejte rukavice. Nikdy pod nic nestrkejte ruce, aniž byste to nejdříve odvalili botou. Při
chůzi sledujte kam dáváte chodidla. Nikdy překračujte polena, vždy na ně nejdříve vystupte a
potom udělejte krok dolů.
ŘEZNÉ RÁNY A ODŘENINY
Ošetření
Ránu vyčistěte pitnou vodou a použijte antiseptickou mast nebo roztok, protože tím můžete
předejít pozdější infekci. Abyste se vyhnuli dalšímu znečištění zranění, zakryjte ránu náplastí,
obvazem, nebo obinadlem.
PUCHÝŘE
Ošetření
Nechejte je nedotčené. Jestliže puchýř propíchnete, aby unikla tekutina nebo krev, připravíte také
vstupní bránu pro bakterie. Oblepte místo způsobující tlak náplastí, plstěnými náplastmi s
vyříznutou dírou uprostřed, nebo speciálními náplastmi na puchýře.
POZNÁMKA:
Nedávejte obvaz přímo na puchýře, pokud není speciálně určen pro tyto účely. Jinak se
zvyšuje tlak a bolestivost puchýře, a mohl by prasknout.
TŘÍSKY
Ošetření
Kůže je velmi pružná, proto tříska při vniknutí roztáhne kůži, která se nad ní uzavře, nebo
přinejmenším sevře třísku. Při odstraňování třísky velmi pomůže malý [bezbolestný] povrchový
řez skalpelem v místě vstupu třísky. Pokud tříska vyčnívá, použijte na její vytažení pinzetu.
PÉČE O NOHY
Vaše nohy vás zanesou kamkoliv jdete. Proto je důležité, obzvláště v divočině o nohy pečovat.
Noste vhodnou obuv, nejlépe turistické boty, nebo boty s pevnou podrážkou. Důležitá je i
hygiena. Nohy si denně myjte, a používejte protiplísňový zásyp na nohy.
ČINNOST PO ÚRAZU
Jestliže jdete pěšky ve skupině a její člen utrpí zranění, měli by přinejmenším dva lidé zůstat s
obětí a ochraňovat jí. Druhý tým, nejméně dvoučlenný, by měl pokračovat k dalšímu
naplánovanému kontrolnímu bodu nebo stanici první pomoci, se zprávou o nehodě obsahující:
Označení skupiny.
Jména všech členů skupiny.
Jméno oběti
Podstata problému, nebo zranění.
Požadovanou pomoc.
Detaily mapy a polohu oběti.
Stav potravin a vody ve skupině.
PODCHLAZENÍ
Podchlazení je snížení teploty tělesného jádra.
Mírné podchlazení
Kůže je studená, vypadá modře nebo zsinale [skvrnitá], pacient se chvěje a je mu zima.
Těžké podchlazení
Kůže je studená a skvrnitá, pacient se nechvěje [reagování na zimu chvěním selhalo], nerozumné
chování a řeč, může odmítat spolupráci, může být bez vědomí. Je-li tomu tak, je pacient blízko
smrti.
Léčba
Umístěte oběť do teplého a suchého prostředí a vyměňte mokré šaty za suché. Ruce a nohy
nechejte chladné, a zakryjte tělo i končetiny pokrývkami, aby se snížily další tepelné ztráty.
Prohřejte kritická místa [hrudník, krk a hlavu] přímým tělesným kontaktem se dvěma nebo více
osobami, nebo pomocí horkých kamenů [zabalených do ručníku na ochranu před popálením
kůže] rozmístěných kolem zmíněných míst, obzvláště po stranách hrudníku.
V blízkosti úst pacienta dýchejte teplý vzduch [pokud možno několik osob], aby se prohřál
vzduch vdechovaný plícemi.
Je-li při vědomí, podávejte teplé nápoje [nealkoholické]. Je-li v bezvědomí, transportujte ho do
nemocnice a při transportu pacienta neprohřívejte, zabalte ho do pokrývek aby se zabránilo
dalším tepelným ztrátám.
POZNÁMKA:
Jestliže je oběť podchlazená, může být vzkříšena po mnohem delší době klinické smrti
[když není možné zjistit žádný puls nebo dýchání], než pacient s normální tělesnou
teplotou.
OMRZLINY
Rozpoznání
Bolest v končetinách s nedostatkem citlivosti pokožky, kůže se nepohybuje nad prsty a kotníky
volně.
Léčba
Omrzlé tkáně neprohřívejte pokud je pravděpodobnost nového promrznutí, omrzliny netřete, a
prohřívejte je v teplé vodě o teplotě 40 až 42 stupňů Celsia. Prohřáté oblasti chraňte před
chladem, nepropichujte žádné puchýře, a prohřívejte celé tělo, aby se podpořil krevní oběh.
PŘEHŘÁTÍ
Přehřátí je tepelný úžeh, který může být osudný.
Faktory ovlivňující rozvoj přehřátí
Zahrnují vysoké teploty vzduchu; prostředí s vysokou vlhkostí, a nepřiměřené oblečení které
snižuje odpařování potu. Ostatní faktory jsou:
Míra tělesné zátěže - udržujte přiměřenou tělesnou zátěž nezpůsobující přehřívání těla.
Tělesná stavba - náchylnější k přehřátí jsou velcí, svalnatí, nebo tlustí lidé.
Úroveň trénovanosti – trénovaní lidé mají lepší krevní oběh zásobující svaly a kůži.
Dehydratace – snižuje objem krve.
Stáří – starší jsou více ohroženi než mladší.
Podnebí – riziko přehřátí snižuje aklimatizace na horké prostředí.
Rozpoznání [v horkých prostředích]
Kůže je na dotyk horká.
Tváře jsou zardělé.
Rychlý tep v klidu.
Závratě.
Nadměrná únava.
Otupělost spojená s neochotou pokračovat v cestě.
Nelogické chování.
Zastavení pocení.
Léčba
Přesuňte pacienta na chladné, zastíněné místo a ponořte ho do studené vody, nebo ochlazujte kůži
sáčky s ledem, vodou nebo alkoholem. Soustřeďte se na ochlazování hlavy, krku a hrudníku.
Udržujte pacienta v klidu, a podávejte ústy chladné tekutiny.
ZTRÁTA SOLÍ V ORGANIZMU
Rozpoznání
Svalové křeče po pocení v horkém prostředí.
Léčba
Podávejte ústně tekutiny, nejlépe některý komerčně vyráběný druh vyvážené náhražky
elektrolytů, rozpuštěný ve vodě. Většina z nich je vhodná a jsou zaměřené na průměrné ztráty
solí. Obsahují glukózu a směs sodíku, draslíku a chloridu, což jsou tři hlavní minerální
elektrolyty které lidé ztrácejí. V důsledku nerovnováhy mezi elektrolyty a úrovní tekutin ve
svalových buňkách nastávají křeče.
OSOBNÍ LÉKÁRNIČKA ČLENŮ TÝMŮ WAPA
1 balíček Sterilní gázový tampón
1 Nůžky
1 Hotový obvaz [velký]
1 Pinzeta
1 role Nalepovací obvaz
1 Sterilní jehla
1 balíček Nalepovací obvazy
1 Ostří skalpelu – sterilní
1 role Vodovzdorná náplast [šířka 2,5cm]
5 Antiseptický ubrousek
2
2 Nepřilnavý sterilní tampón [10cm ]
1 Gel proti bodnutí/ kousnutí hmyzu
1 Sterilní kombinovaný obvazový tampón
1 Tuba Betadinové masti
1 role Elastické obinadlo [šířka 7,5cm]
1 balení Tablety Paracetamol
1 role Elastické obinadlo [šířka 10cm]
1 balení Tablety Paracetamol s kodeinem
2 Trojcípý obvaz [šátek]
1 pár Jednorázový chladicí sáček
Resuscitační obličejová maska, záchranná fóliová pokrývka, menstruační vložky, tampóny, malé
plastové odpadkové sáčky, poznámky o první pomoci, zápisník a tužka, jednorázové gumové
rukavice, papírové ubrousky, zavírací špendlíky, petrolejová mast, odpuzovač hmyzu [účinná
látka DEET 15-20%], ochranná mast proti slunci Sun Block [ochranný faktor 30+].
ZÁKLADNOVÁ LÉKÁRNIČKA WAPA
4 balíček [á 5ks] Sterilní gázový tampón
24 Nalepovací obvaz
6 Nepřilnavý sterilní tampón [10cm2]
3 Hotový obvaz č.1
3 Hotový obvaz – velký
10 Zavírací špendlík
1 Ostré nůžky [tupé špičky]
1 Záchranná pokrývka (fólie)
12 Antiseptické ubrousky
6 ampule Sterilního solného roztoku
1 Kapesní obličejová resuscitační maska
5 párů Jednorázové gumové rukavice
1 balíček Papírové ubrousky [osobní]
1 Nealergická náplast [šířka 2,5cm]
2 Sterilní obvazový tampón
2 role Gázové obinadlo [šířka 5cm]
2 role Gázové obinadlo [šířka 7,5cm]
2 role Gázové obinadlo [šířka 10cm]
6 Trojcípý obvaz [šátek]
1 Pinzeta na třísky
3 Oční polštářek sterilní [tampón]
1 Gel proti bodnutí hmyzu [25g]
3 Plastový sáček [na odpad]
1 Papír a tužka
1 Příručka první pomoci
Dodatečně volitelné předměty
10 Náplasťové stehy na uzavírání ran
10 Lepicí obvaz na klouby
1 balíček bavlněných kuliček
1 Sonda na třísky/Odstraňovač
24 tablet Paracetamol
3 Náplast Moleskin – na puchýře [10cm2]
2 Krepové obinadlo [šířka 7,5cm]
1 Betadin – dezinfekce ran a vody [15ml]
1 sada Obvaz Pruban – různé šířky
1 Plastová ledvinovitá miska
POZNÁMKA:
Osoby zodpovědné za poskytování první pomoci ve skupině by měly mít odpovídající
kvalifikaci. Všechna ošetření musí být zaznamenaná. Osobní léky by měly zůstávat v
odpovědnosti jednotlivců.
TURISTICKÁ LÉKÁRNIČKA PODLE DOPORUČENÍ AMBULANCE ST JOHN
1 Náplasti s obvazem, různé, balení 50ks
1 Nůžky, nerezové
1 Náplast 2,5cm x 5m
1 Pinzeta, nerezová
1 Trojcípý obvaz 110 x 110 x 155cm
3 Ubrousky, jednorázové
1 Pružný obvaz 5cm x 5m
2 Rukavice jednorázové
2 Nepřilnavý obvazový tampón 10 x 10cm
3 Plastový sáček, uzavíratelný
1 Poznámkový blok a tužka
3 Gázový tampón 7,5 x 7,5cm
1 Rychlá referenční příručka první pomoci
5 Zavírací špendlík
Baleno v měkkém, zeleném vinylovém pouzdře určeném k nošení na opasku.
TURISTICKÁ LÉKÁRNIČKA PODLE DOPORUČENÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE
1 Seznam
2 Nepřilnavý obvaz 10 x 10cm
1 Náplast, šířka 2,5cm
1 Rukavice jednorázové
1 Nůžky tupými špičkami, nerezové
1 balíček Papírové ubrousky, 10ks
1 Kombinovaný obvaz, 90 x 200mm
5 Zavírací špendlík, délka 40mm
5 Náplasti s polštářkem
1 Pinzeta na třísky
1 Krepový obvaz, šířka 7,5cm
I Normální solný roztok, 30ml
1 Jednorázová záchranná pokrývka
1 Trojcípý obvaz, ne kratší než 900mm
1 Oční voda, 30ml
1 Pružné obinadlo, šířka 5cm
1 Gázové obinadlo, 5cm
1 Gázové obinadlo, 7,5cm
1 Příručka první pomoci ARC
3 Gázový tampón
1 Zápisník a tužka
3 Plastový sáček 150 x 200mm
Baleno v rozkládacím červeném, vodovzdorném a odolném pouzdře ze 100% nylonu s vnitřním
oddílem na zip, určeno pro organizace a jedince zapojené do venkovních aktivit.
ÚČELOVÉ LÉKÁRNIČKY
Pro různé účely se vyrábí velké množství lékárniček, které lze sehnat v prodejnách sportovních
potřeb, červeného kříže, nebo ambulanci St. John, a které vám pomohou při rekreací ve volné
přírodě, dobrodružných výpravách, jízdách s terénními vozidly, a při turistických aktivitách ve
vnitrozemí.
Většina dnešních nových lékárniček je celistvá, pevná, lehká, a jsou schopné uspokojit různorodé
požadavky na první pomoc. V podstatě existuje celá řada lékárniček které jsou schopny poradit
které jsou schopné si poradit se všemi požadavky nouzové a první pomoci, a jejichž cena se různí
podle osobních potřeb.
ZACHÁZENÍ S MRTVÝM
I když je zavedenou praxí že smrt osoby může potvrdit pouze praktický lékař, a rozhodnout zda
se má pokračovat v započatém léčení či nikoliv; existují případy - zvláště ve vzdálených
oblastech kdy je oběť mrtvá a musí být učiněno rozhodnutí, zda se má zahájit nebo přerušit
ošetřování [podle případu].
Známky smrti
Tuhé rozšířené zornice, nereaguje na oživovací pokusy.
Nepřítomnost samovolného srdečního tepu navzdory dlouhodobému oživování.
Rigor mortis [tělesná ztuhlost] je to opožděná, ale bezpečná známka smrti.
POZNÁMKA:
Oživování by se nikdy nemělo zastavit i když se blíží lékařská pomoc.
Zacházení s mrtvým tělem
I když to může být nepříjemné téma, je to možnost která by se měla řádně projednat, aby se
zabránilo stresu mezi svědky, a přistoupit k problému tak, aby se v určitém smyslu splnil zákon a
usnadnilo pozdější získání těla.
Pokud jde o pěší skupinu, neměla by se pokoušet nést mrtvé tělo sebou, a kvůli morálce by se
neměla rozdělovat tak, aby někteří zůstali na místě a ostatní šli pro pomoc. Tělo by se mělo
zanechat na místě a odejít má celá skupina.
Předtím než odejdete, měli byste provést následující postup:
1.
Získejte od každého ve skupině pečlivé poznámky o okolnostech kolem úmrtí, tyto
poznámky poslouží jako výpovědi pro koronera.
2.
Tělo zabalte do stanoviny nebo plachty, a obložte ho velkými kameny apod. aby bylo
chráněno před zvěří a živly.
3.
Místo a odchozí trasu vyznačte tak, aby se později snadno určilo.
4.
Při návratu do civilizace oznamte tuto skutečnost policii.
5.
Na okolnosti spojené s úmrtím mějte nějaké svědky. Pokud je to možné, oznamte je
policii.
Účinky smrti na ostatní:
Ve skupině dávejte pozor na příznaky šoku [svědecký šok]. Přinejmenším se může objevit
deprese a úzkost, kterou musí skupina překonat aby nedošlo k horším projevům stresu a šoku.
KAPITOLA8
Pozemní navigace
Základním požadavkem pro zálesáky a cestovatele ve vnitrozemí je dobrá znalost čtení mapy a
pozemní navigace. Mapy umožňují najít jejich uživateli cestu na zemi; rozpoznání terénních rysů,
a umožní uživateli porozumět informacím uvedených na mapě, v souvislosti s okolním terénem.
Mapy také pomáhají při přenosu informací.
ČTENÍ MAPY
Čtení mapy je získávání informací zakreslených na mapě; vztah terénu k mapě a mapy k terénu.
Pro plné vyžití mapy je nutné znát a číst informace o souřadnicové síti, abyste mohli zjišťovat
azimut a měřit vzdálenosti. Schopnost použít nebo číst mapu se nazývá „znalost map“.
Hodnověrnost map
Mapa je plán terénu. Zapamatujte si ale, že je to plán zhotovený k určitému datu. Pokud uplynula
od vydání nebo revize mapy delší doba, mohly nastat ve skutečnosti velké změny. Rostou města,
stavějí se cesty a železnice, rostou a jsou káceny lesy. Žádná mapa nemůže být považována za
spolehlivou kromě informací vztahujících se k důležitým fyzikálním rysům země. Dokonce i
tyto rysy se mohou pomalu měnit podle toho jak probíhá eroze pobřeží a někde mohou změnit
svůj tok i řeky.
POZNÁMKA
Je velmi důležité vědět kdy byla mapa vydána nebo revidována, a z toho usuzovat na její
spolehlivost.
Péče o mapy
Mapy jsou cenné dokumenty a jejich zásoba není nekonečná. Měly by se proto ošetřovat aby se
zabránilo jejich poškození. K největšímu poškození map dochází, když je jejich uživatelé v
přírodě nebo v jedoucích vozidlech otvírají. Vždy je zachytí mírný větřík, a začnou vznikat malé
trhlinky které se rychle rozšiřují.
Aby se předešlo roztrhnutí, měly by být mapy poskládány takovým způsobem, aby se určitá část
mapy dala číst aniž by bylo nutné rozkládat celou mapu.
Jakmile je mapa složená a ponechaná ve složeném stavu, je jisté že detaily na ohybech mapy se
zhoršují, ale méně než kdybyste mapu stále rozkládali a skládali. Když mapu nepoužíváte, nechte
jí složenou v plastovém pouzdře na mapy.
Informace na okraji map
Poblíž okraje mapy jsou vytištěné informace, potřebné pro používání mapy. Ty se označují jako
„okrajové informace“. Druh a rozvržení se může na různých mapách lišit.
Obsah informací na okrajích map
Na australských mapách je přijato normované rozvržení, které podává následující informace:
Název mapového listu
Obvykle je uvedeno uprostřed horního okraje mapy.
Vydání mapy
Obvykle je umístěno na pravém horním rohu mapy
Číslo mapového listu
Mapy jsou obvykle označovány číslem listu, názvem a vydáním.
Blok síťových odkazů
Nachází se na spodu mapy, a vysvětluje jak vypočítat šestimístné číslo souřadnicového údaje.
Legenda mapy
Je umístěna na spodní části mapy a podává vysvětlení použitých smluvených značek.
Historie mapového listu
Je umístěna na dolním okraji mapy a podává detaily o výrobku.
Seznam sousedících mapových listů
Je umístěn na spodní okraji mapy
Informace o magnetické deklinaci
Je umístěna na dolním okraji mapy, a podává informaci o aktuální magnetické deklinaci
Graf spolehlivosti
Tento graf se nevyskytuje na všech mapách. Označuje spolehlivost informací uvedených na
mapě.
Měřítko mapy vyjádřené jako zlomek
Způsob označení měřítka mapy. Obvykle je umístěno na levém horním okraji mapy.
Lineární měřítko mapy
Obvykle je umístěno uprostřed dolního okraje mapy
Smluvené značky nebo legenda
Kreslič map se pokouší ukázat objekty na zemi co nejjasnějším možným způsobem. Tyto objekty
nejsou zakresleny tak jak vypadají, protože by byly na rozpoznání příliš malé. Namísto toho jsou
pro znázorňování objektů používány jednoduché symboly, označované jako smluvené značky.
Důležité je vědět, že poloha jednotlivých objektů na mapě leží ve středu základny značky.
Měřítko
Měřítko mapy je poměr vzdálenosti mezi dvěma body na mapě a stejnými body na zemi.
Ostatní druhy map
Informace obsažené v této brožuře se odvolávají hlavně na topografické mapy. Tyto mapy
představujÍ úplný a přesný obraz terénu s tolika detaily, kolik umožní jejich měřítko. Může se
stát, že pro určité oblasti nebudou přesné topografické mapy dostupné, a budete muset místo nich
použít náhradní mapy jako je např. automapa, ortofotomapa nebo letecký snímek.
NÁZVOSLOVÍ POUŽÍVANÉ PŘI ČTENÍ MAP
Některé termíny užívané při čtení map k popisy fyzických rysů terény jsou:
Kotlina
Oblast přiměřeně rovné země obklopené, nebo téměř obklopené kopci. Může to také být
pojmenování používané pro popis oblast odvodňovanou řekou, a jsou v ní přítoky.
Propadliny
Malé rokle nebo linie nízkých útesů vytvořená erozí.
Hřeben
Nejvyšší část kopce nebo horského pásma. Přesný popis je ten, že se jedná o linii na řadě kopců
nebo pohoří ze které se na opačných stranách svažuje terén.
Sráz
Příkrý svah utvořený náhlým poklesem celkové úrovně terénu. Tento terénní rys obvykle vznikne
odtržením náhorní plošiny.
Rokle
Hluboká průrva, obvykle s velmi příkrými svahy.
Pahorek
Malý bulkovitý kopec.
Plošina
Náhorní plošina, nebo obecně rovná, vyvýšená oblast značného rozsahu.
Strž
Dlouhé, hluboké údolí vytvořené vodním tokem.
Údolí
Údolí nebo strž, obvykle položená mezi dvěma horskými výběžky běžícími dovnitř směrem ke
kopci nebo horskému vrcholu.
Předěl
Linie podél kopce, nebo řady kopců nebo pohoří, ze které teče voda na opačné strany. Někdy se
popisuje jako hřeben řady kopců, který se jeví podél obzoru.
Sedlo
Pokles mezi sousedními kopci nebo vrcholky pohoří. Také se nazývá průsmyk.
Výběžek
Menší terénní rys, zpravidla ve formě hřebenu vybíhajícího od kopce nebo hory.
Zvlněný terén
Terén který mírně stoupá a klesá.
Rozvodí (vodní předěl)
Linie oddělující vodu vlévající se do dvou různých říčních systémů.
NAVIGAČNÍ PLÁN CESTY
Význam tohoto dokumentu by neměl být podceňován. Může být ve formě předpřipraveného
lístku, nebo jako údaje zapsané v zápisníku.
Cestovní plán vyjadřuje záměry jednotlivce nebo skupiny, a informuje o cíli cesty, jak dlouho by
měla cesta trvat, a co dělat v případě nouze. Je důležité, aby tyto informace měl každý člen
skupiny.
Proces přípravy navigačního cestovního plánu znamená že by se měli členové skupiny sejít,
vyjádřit svoje myšlenky a dosáhnout souhlasných závěrů, což je nedílná součást postupu
vytváření týmu. Tyto informace by měly obsahovat:
Údaje o skupině
Název skupiny, celá jména všech členů skupiny, a zda nějací členové ze skupiny mají nějaké
zdravotní omezení, nebo zda užívají nějaké léky.
Detaily mapy
Měl by se zaznamenat název mapy, číslo vydání, měřítko, a velikost magnetické deklinace
vztahující se k mapě. Měl by být nakreslen situační náčrt.
Detaily cesty
Měly by zahrnovat počet tras a počet úseků každé jednotlivé trasy.
Cílové body
Podrobnosti o každém cílovém bodu trasy nebo orientačního bodu by neměly obsahovat pouze
šestimístné číslo jeho zeměpisné polohy, ale také detailní popis tohoto místa.
Vzdálenost
Vzdálenost kterou je potřeba urazit by měla být vyjádřena v metrech, a k této vzdálenosti se přidá
odhad počtu kroků které je potřeba ujít pro překonání této vzdálenosti.
Azimut
Měl by se určit síťový azimut, a magnetický azimut pro chůzi by se měl vypočítat za pomoci
údaje místní magnetické deklinace a síťového azimutu. Oba azimuty by se měly zaznamenat.
Popis úseků trasy
Měla by se zakreslit každá část úseku trasy a být vložena do plánu cesty jako průřezové schéma
trasy s popisem terénu, hustoty rostlinstva, a každým význačným rysem se kterým se budete
setkávat.
Odhad doby pochodu
Odhadovaný čas na cestu by se měl vypočítat pomocí Naismithova pravidla. Toto pravidlo je
pouze vodítkem a může být podle vlastních zkušeností upraveno.
Únikové cesty a bezpečnostní postupy
Únikové trasy by měly být určeny předem, a měly by být zaznamenány spolu s podrobnými
bezpečnostními pokyny.
Bezpečnostní pokyny by měly jasné, stručné, a musí být napsány jazykem, kterému členové
skupiny v případě nouze nepochybně porozumí.
KARTA PRO PLÁNOVÁNÍ NAVIGACE TRASY
Administrativní detaily
NÁČRTEK MAPY
DETAILY
Jméno
Kurs
Výcvik
Mapa
Číslo týmu:
Členové týmu:
Datum
1:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Má některý člen týmu omezený zdravotní stav, nebo invaliditu?
Ano
Ne
Navigační údaje
Trasa a
úsek
Od
Do
ODHAD DOBY CESTOVÁNÍ
Počítejte 1 hodinu na každých:
5000 m – snadného terénu
3000 m – smíšeného terénu
1500 m – těžkého terénu
Vzdálenost
[metry
a kroky]
Azimut
[síťový a
magnetický]
Popis trasy
[terén,
vegetace,
vzhled]
Odhadovaný
čas
[minuty]
Únikové
cesty
a
bezpečnostní
pokyny
MAGNETICKÁ DEKLINACE
Přidejte jednu hodinu na každých
450 m - stoupání
900 m – sestupování
5 hodin chůze [únava]
SÍŤOVÉ INFORMACE
Přes celou mapu jsou navrstvené svislé a vodorovné čáry. Nazývají se síťové čáry a jsou na
každém konci očíslovány. Pomáhají uživateli určit síťové informace (polohu na mapě). Tyto
síťové čáry jsou definovány jako „easting“ a „northing“.
Easting
Svislé síťové čáry která směřují od spodní část mapy nahoru [nebo od jihu k severu] a dělí mapu
od západu k východu se nazývají Easting. Jsou číslovány od západu k východu.
Northing
Vodorovné síťové čáry, které běží z leva do prava [nebo od západu k východu] a dělí mapu od
jihu k severu, se nazývají Northing. Jsou číslovány od jihu k severu.
Čtverce které se vytvářejí křížením čar Easting a Northing se nazývají síťové čtverce.
Získání šestimístného čísla souřadnicového údaje
K získání souřadnicového údaje polohy na mapě se stupnicí 1:25 000 nebo 1:50 000 se používá
měřítka nakresleného na základní desce kompasu. Souřadnicové údaje by měly vždy začínat
písmeny GR, které udávají že jde o souřadnicové údaje a o nic jiného.
Śestimístný souřadnicový údaj [GR 717139]
MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ NA MAPĚ
Pro změření přímé vzdálenosti mezi dvěma body na mapě, položte rovný okraj kusu papíru mezi body, a
vyznačte na papíru vzdálenost mezi těmito body.
Papír přiložte k lineárnímu měřítku mapy pravou značkou k některé značce primárního dělení vpravo od
nuly stupnice (km), a levou značku proti sekundárnímu dělení vlevo od nuly stupnice (stovky m).
Celková vzdálenost je v kilometrech vpravo od nuly + vzdálenost ve stovkách metrů vlevo od nuly.
Měření vzdálenosti [3,7 km, čiIi 3700 m]
KROKOVÁNÍ
Když najdete určitý terénní útvar a potřebujete přesně vědět jak daleko k němu půjdete, bude nezbytné
měřit vzdálenost krokováním. Provede se to pomocí počítání počtu dvojkroků, od levé nohy k levé, nebo
od pravé nohy k pravé. Nejdříve ale budete muset zjistit počet kroků, potřebných na překonání vzdálenosti
sto metrů.
POZNÁMKA:
K překonání vzdálenosti 100m na rovině, potřebuje průměrný člověk ujít
130 kroků.
BODY NA KOMPASU
Čtyři hlavní značky na kompasu jsou: sever, východ, jih a západ. Na kompasu je 32 značek, ale pro čtení
map se běžně používá jen šestnáct. Jsou to čtyři hlavní značky, a dvanáct značek mezi nimi.
Systém úhlů
Značky na kompasu podávají pouze přibližný údaj o směru, pro větší přesnost je kruhová stupnice
rozdělená na 360 stupňů [značkou severu je 0 nebo 360 stupňů].
Čtyři kvadranty kružnice jsou od sebe vzdáleny po 90 stupních, a proto východní, jižní a západní značce
přísluší úhly 90, 180 a 270 stupňů. Každý stupeň se dělí na 60 minut a každá minuta na 60 sekund.
o
Stupně jsou značené minuty ' a sekundy "
Při měření kompasem jsou menší jednotky než stupně příliš malé pro praktické použití, a pro běžnou praxi
je postačující čtení úhlů s přesností jednoho stupně.
000
315
045
270
090
225
135
180
Body na kompasu
POZNÁMKA:
Některé organizace [Australská armáda] měří úhly v jednotkách mil [6400 mil = 360°].
Azimuty
Účelem azimutu je podat přesný údaj o směru z jednoho bodu k dalšímu. Azimut je úhel měřený ve směru
hodinových ručiček, a je to úhel který přečtete na okraji kompasu namířeného k cíli za podmínky, že
číslice nula (nebo 360) na kompasu je zarovnána se severním směrem střelky kompasu.
Měření azimutu ve stupních [A - B = 045 stupňů]
DRUHY SEVERU
Při čtení map se odkazuje na tři druhy severu a každý z nich je podrobně popsán níže:
Pravý sever
Země rotuje na ose procházející severním a jižním pólem. Severní pól je zeměpisný sever, neboli pravý
sever. Čáry protažené od severního pólu k jižnímu, jsou pravými směry sever-jih. Zeměpisný sever je
proto směr z jakéhokoliv bodu na zemském povrchu k severnímu pólu.
Magnetický sever
Tvrzení že střelka kompasu směřuje k severu není správné, protože střelka kompasu nesměřuje k
severnímu pólu. Směřuje na místo vzdálené severně od Kanady a označované jako severní magnetický
pól. Směr ke kterému ukazuje magnetická střelka kompasu se označuje jako magnetický sever.
Síťový sever
Souřadnicové čáry na mapě - kromě nulového poledníku, neleží přesně ve směru sever-jih; jinde
na mapě svírají se zeměpisným severem určitý úhel. Protože síťové čáry jsou na mapách
nakresleny paralelně, je výhodné je využívat na kreslení nebo odměřování azimutu. Severo-jižní
směr síťové čáry se označuje jako síťový sever.
ORIENTAČNÍ KOMPAS
Orientační kompas byl vyvinutý v roce 1930 a nyní se široce používá po celém světě vojenskými
jednotkami a řadou jiných organizací, jako univerzální kompas. Nejužitečnější a nejodolnější z
nich mají základní destičku, se kterou je nošení samostatného úhloměru zbytečné. Dodávají se s
krytem který slouží k ochraně a se zrcátkem které umožňuje snáze pozorovat předměty, a navíc
poslouží v případě nouze jako signalizační zrcátko.
HLEDÍ
ZAMĚŘOVACÍ
ZRCÁTKO
SMĚR
POCHODU
MAGNETICKÁ
STŘELKA
ŠIPKA SEVER
POLEDNÍKOVÉ ČÁRY
OTOČNÉ POUZDRO
KOMPASU
MAPOVÁ
MĚŘÍTKA
ZÁKLADNÍ DESTIČKA
Obrázek 5 – Orientační kompas “SILVA” - typ 15T
Použití kompasu
Díky jeho jedinečnému návrhu lze orientační kompas velmi jednoduše používat.
Získání síťového azimutu z mapy
Postup pro výpočet síťového azimutu z mapy je následující:
1. Položte dlouhý okraj základny kompasu do žádaného směru, a ujistěte se že čára na
základní desce pro směr pochodu ukazuje do směru kterým chcete jít [pokud má váš
kompas na přední straně zaměřovací zrcátko zapamatujte si, že se shoduje s čarou
pro směr pochodu].
2. Otáčejte pouzdrem kompasu tak, aby poledníkové čáry byly rovnoběžné se svislými
síťovými čarami na mapě.
3. Síťový azimut odečtěte na pouzdře kompasu v místě, kde ho protíná indexová čára.
MAGNETICKÁ DEKLINACE
Úhel mezi čarou magnetického severu a síťového severu, plus každoroční změna se nazývá
magnetická deklinace [síťově-magnetický sever]. Poloha magnetického pólu není pevná, v
průběhu roku se mírně pohybuje. Proto se směr magnetického severu, a tedy i magnetické
deklinace každým rokem mírně mění. I když tato změna není stálá, může být předpovězena s
dostatečnou přesností na řadu let dopředu. Podrobnosti o roční změně jsou dány v okrajové
informaci mapy, jak je uvedeno na schématu.
GN
MN
TN
MAGNETICKÁ
DEKLINACE
3° 17′
VZTAH MEZI PRAVÝM SEVEREM, SÍŤOVÝM SEVEREM A MAGNETICKÝM
SEVEREM JE VYJÁDŘEN PRO STŘED MAPY DIAGRAMEM. MAGNETICKÁ
HODNOTA PLATÍ PRO ROK 1980. ROČNÍ ZMĚNA JE 01’ ZÁPADNĚ.
Příklad diagramu magnetické deklinace
Čáry spojující místa se stejnou magnetickou deklinaci se nazývají izogonály. Nemíří směrem k
magnetickému severu. Mohlo by se očekávat, že izogonály budou mít pravidelný vzor, ale
zemské magnetické pole je v každém místě ovlivňované zemí, horskými masami a přítomností
kovových rud. Proto nemají izogonály žádný pravidelný vzor.
Přizpůsobení síťového azimutu magnetické deklinaci
Když používáte kompas s mapou nebo ve spojení s mapovými azimuty, měla by se provést
korekce která počítá s magnetickou deklinací. Je to obzvláště důležité, pokud je v dané oblasti
velká hodnota magnetické deklinace, nebo pokud je důležitá přesnost měření. Korekci
magnetické deklinace můžete provést pouhým pootočením stupnice kompasu. Tato korekce se
musí provést vždy, když potřebujete provést změnu azimutu. Zjistěte velikost magnetické
deklinace ve vaší oblasti a pak jednoduše otočte stupnicí podle následujícího pravidla:
•
Převod ze síťového azimutu na magnetický
Je-li magnetická deklinace západní, nechejte kompas na mapě a otočte stupnicí o
požadovaný počet stupňů na západ.
Je-li magnetická deklinace východní, otočte stupnici na východ.
•
Převod z magnetického azimutu na síťový
Jednoduše otočte postup.
VRSTEVNICE
Obvyklý způsob vyjádření tvaru terénu na moderních mapách je pomocí vrstevnic. Vrstevnice se
nepokoušejí podávat žádnou viditelnou představu o profilu terénu a opomenutí tohoto zjištění
způsobuje, že někteří lidé mají potíže vrstevnicím porozumět. Účel vrstevnic je velmi
jednoduchý. Je to myšlená čára nakreslená na mapě a spojující všechna místa se stejnou
nadmořskou výškou.
Výška vrstevnic
Na mapě je každá vrstevnice nakreslena v přesné nadmořské výšce a svislé vzdálenost mezi
vrstevnicemi jsou stejné. Rozdíl výšky mezi vrstevnicemi se nazývá svislý interval a je zobrazen
v okrajové informaci na mapě.
Z nadmořské výšky a rozestupu vrstevnic může být odvozen tvar terénu a bude-li to nezbytné,
může být vypočítán přesně. Některé vrstevnice mají vytištěnou v pravidelných vzdálenostech
podél jejich délky nadmořskou výšku.
Další jednoduchý počáteční bod v určování obecné topografie nějaké oblasti, je použít tok potoků
ve spojení s vrstevnicemi.
Tvary vrstevnic
Každý topografický rys jako například horský výběžek nebo pahorek, je znázorňovaný jeho
vlastním zvláštním tvarem vrstevnic.
Důležité vlastnosti
Nejdůležitější body k zapamatování o tvaru vrstevnic jsou:
Čáry vrstevnic kreslené blízko u sebe označují příkré svahy.
Čáry vrstevnic vzdálené od sebe označují mírné svahy.
Rovnoměrný odstup vrstevnic označuje rovnoměrné svahy.
Když se rozestup vrstevnic, čtený odshora dolů snižuje, svah je vypuklý (konvexní).
Když se rozestup vrstevnic, čtený odshora dolů zvětšuje, svah je vydutý (konkávní).
Tvary vrstevnic
VYKRESLOVÁNÍ PROFILU ÚSEKU TRASY
Pro vykreslení úseku mezi dvěma body na mapě, položte mezi značky těchto bodů okraj kusu
papíru, vyznačte je na papíru a dále vyznačte na papíru všechna místa, kde papír v tomto úseku
protínají vrstevnice. Paralelně s okrajem papíru narýsujte čáry představující nadmořskou výšku
vrstevnic od nejvyššího po nejnižší bod sledované trasy.
Z každé značky vyznačené na kraji papíru spusťte kolmici k čáře odpovídající nadmořské výšky a
vzniklé body propojte čarou.
Obrázek 6 – Kreslení profilu úseku trasy
PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA CHŮZE
Následující metoda známá jako Naismithovo pravidlo, je obecné pravidlo pro výpočet doby
pochodu průměrného chodce, se střední váhou batohu.
Počítejte s jednou hodinou chůze na každých:
5 km snadného terénu, 3 km smíšeného terénu, nebo 1500 m těžkého terénu.
Přidejte jednu hodinu na každých
450 m stoupání, 900 m sestupu a na každých 5 hodin chůze pro zvládnutí únavy jako
odpočinek
NASTAVENÍ KOMPASU PRO CHŮZI PODLE AZIMUTU
Když nastavujete kompas pro chůzi podle magnetického azimutu, měli byste se řídit následujícím
postupem:
1. Nastavte magnetický azimut na kompasu otáčením pouzdra kompasu, dokud se
požadovaný azimut neshoduje s indexovou čarou na základní destičce kompasu.
2. Držte kompas vodorovně na dlani a otáčejte tělem, dokud červený konec magnetické
střelky nesměřuje ke značce severu na pouzdře kompasu a střelka není rovnoběžná s
poledníkovými přímkami.
3. Směrová šipka kompasu nyní míří do požadovaného magnetického azimutu.
ZJIŠTĚNÍ MAGNETICKÉHO AZIMUTU
Postup pro určení magnetického azimutu libovolného objektu je popsán níže:
1. Držte kompas tak, aby směrová šipka mířila k zvolenému objektu.
2. Otáčejte pouzdrem kompasu, dokud se červená šipka na poledníkových čarách
nekryje s červeným (severním) koncem magnetické střelky kompasu.
3. Magnetický azimut odečtěte v místě, kde okraj kompasu protíná indexová čára.
ZPĚTNÝ AZIMUT
Na rozdíl od většiny jiných druhů kompasů neklade orientační kompas na výpočet zpětného
azimutu žádné nároky. Jednoduše se otočte přibližně o 180 stupňů zpět a kompas vezměte do
ruky obráceně tak, aby směrová šipka mířila směrem k uživateli. Zorientujte kompas otáčením
celého těla do té doby, až bude červený konec magnetické střelky směřovat ke značce severu na
pouzdře kompasu, a postupujte ve směru zadní části destičky kompasu.
ZMĚNY SMĚRU PŘI OBCHÁZENÍ PŘEKÁŽEK
Mohou být nezbytné, když nastane potřeba změnit směr cestování, abyste se vyhnuli velké
překážce. Nejlepší je obcházení překážky pomocí série pravých úhlů. S orientačním kompasem to
lze provést bez jakýchkoliv změn nastavení kompasu s pouhým využitím pravých úhlů na
kompasové destičce.
Obrázek 7 – Změny směru za použití základní destičky buzoly
CHYBY KOMPASU
Při používání magnetického kompasu by si měl být jeho uživatel vědom dvou hlavních příčin
odchylky od odečítaných hodnot:
Individuální chyba kompasu
Každý kompas má svojí odchylku, kvůli které nemusí ukazovat přesně k magnetickému severu,
magnetická střelka se nemusí krýt se stupnicí kompasu a nepatrné odchylky mohou být
způsobeny i jinak.
Chyba může být zanedbatelná, nebo také poměrně velká, a proto je důležité mít řádně ověřený
kompas. Případná chyba kompasu by se měla znát a při každém odečítání magnetického azimutu
by se s ní mělo počítat.
Místní magnetické poruchy a ovlivňování kompasu
Místní magnetické odchylky jsou způsobeny blízkostí ložisek železné rudy. Kompas je jemný nástroj, a už
i poměrně malá množství železa mají překvapivě velký účinek na jeho chování.
Přesnost čtení kompasu ovlivní i náramkové hodinky nebo ocelové obroučky brýlí.
Před použitím kompasu se ujistěte že všechny železné nebo ocelové objekty jsou v bezpečné vzdálenosti.
Malé součástky mohou být v kapsách kalhot, ale větší předměty by měly být vzdáleny dva až tři metry.
POZNÁMKA:
Zapamatujte si, že se při používání magnetického kompasu máte držet stranou od
vedení elektřiny, drátěných plotů, vozidel, kolejí a větších kovových předmětů.
PROTÍNÁNÍ PODLE KOMPASU
Ke zjištění vaší polohy v terénu můžete za předpokladu, že určíte v terénu a na mapě charakteristické
body, využít následující metodu. Tato metoda ale neumožní zjistit na mapě přesnou polohu.
1. Vyberte dva nebo tři nápadné, více od sebe vzdálené terénní rysy které můžete určit na mapě
i na zemi.
2. Pomocí kompasu určete magnetický azimut prvního terénního bodu.
3. Převeďte magnetický azimut na síťový azimut.
4. Převeďte síťový azimut na zpětný azimut, a zakreslete tenkou čarou tento azimut od
terénního bodu na mapě.
Provádějte výše uvedené postupy do té doby, než zakreslíte na mapě zpětné azimuty od všech vybraných
bodů. Vaše přibližná pozice leží v okolí bodu, kde se čáry protínají.
Když čáry vytvoří malý trojúhelník, potom je vaše přibližná poloha ve středu trojúhelníku. Ve vašem
okolí i na mapě by měl být dostatek detailů, které by toto zaměření potvrdily.
Global Positioning Systems
Výraz GPS znamená celosvětový družicový navigační systém. Funguje na základě vojenského satelitního
navigačního systému, který je uvolněn pro občanské využití. Systém byl vyvinut ministerstvem obrany
USA a jeho vlastníkem je ministerstvo dopravy.
Proces selektivní dostupnosti [S/A] byl vypnut v květnu 2000. Tento proces zaváděl do systému GPS
náhodnou chybu přesnosti určení polohy, která způsobovala nepřesnost určení skutečné polohy až o
několik set metrů. Tato záměrná chyba způsobovala v nejlepším případě v 95% času odchylku 100 metrů,
a pro dalších 5% času odchylku až 300 metrů. Současná přesnost GPS je lepší než 10 metrů po celých 24
hodin.
Systém užívá 24 družic které obíhají dvakrát denně zemi po šesti předurčených oběžných drahách v
nadmořské výšce 22 200 kilometrů, které se využívají pro výpočet polohy, nadmořské výšky a rychlosti.
Toto se dosahuje pomocí pozemních přijímačů GPS, které tyto družice využívají jako přesný odkaz na
zafixování jejich polohy měřením doby rychlosti signálu, přenášeného z každé družice. GPS vypočítá jaká
je vzdálenost od družice, a s touto vzdáleností a vzdálenostmi od nejméně 4 dalších družic použije pro
výpočet přesné polohy.
KAPITOLA
9
Tábornické dovednosti
Vzestup popularity rekreace ve volné přírodě vedl k obrovskému zvýšení počtu turistů a expedičních
skupin navštěvujících národní parky a přírodní rezervace. Je důležité si zapamatovat, že stejně tak jako o
turistiku v malých skupinách, je velký zájem i o dobře organizované „tréninkové kurzy expedičních
znalostí“. Tato stránka turistiky je zpravidla orientována směrem k mládežnickým skupinám a školským
institucím. Každou expedici lze definovat jako cestu s určitým účelem.
Skupiny a organizace jsou v zájmu svého bezpečí vyzývány, aby připravovali písemné plány expedice, a
zanechali kopii plánu policií v oblasti expedice jako součást jejich "ohlášení expedice".
ÚLOHA EXPEDICE
Expediční trénink představuje pro každou skupinu vzrušující výzvu, a vyžaduje aby trénovaly a prováděly
expedice, nebo za určitým účelem zkoumaly neznámé země.
Předběžné plánování a příprava
Organizování, plánování, trénink, a dokončení jakékoliv expedice, vyžaduje vysokou úroveň kolektivní
práce, samostatnosti, a spolupráce mezi členy skupiny. Důraz měl by být kladen na předběžný výcvikový
program navržený k tomu, aby se rozvinuly určité schopnosti související s konkrétním druhem expedice.
Expedice by měla být v zásadě zaměřena na povzbuzení členů skupiny získat důvěru při setkávání se s
novými překážkami, a rozvinout v nich dobrodružného ducha prostřednictvím osobních úspěchů.
Účel expedice
Všechny expedice by měly mít jasně definovaný zamýšlený záměr. Všichni členové skupiny by měli být
zapojeni v procesu plánování, a být si vědomi účelu expedice.
VEDENÍ EXPEDICE
Organizátoři expedic si musí být vědomi své zodpovědnosti před zákony, a každý jmenovaný vedoucí by
měl přijmout zodpovědnost za bezpečnost skupiny na expedici.
Povinnost vůdců expedice
Povinnost vedoucího expedice ke skupině může být nejlépe popsána jako povinnost rozumně opatrného
vůdce nebo dohlížitele, který má povinnost přiměřeným způsobem pečovat o to, aby se skupina vyhnula
zbytečnému nebezpečí poranění. Členové skupiny musí na druhé straně očekávat že se podrobí pokynům
vedoucího expedice, podle kterých budou provádět výcvik a vykonávat úkoly, které by se mohly
vyskytnout v nebezpečné situaci.
Na vůdci expedice je požadováno, aby zajistil pro skupinu bezpečný řád a vydával přiměřené pokyny. V
tom by měl být spatřován prvek závislosti skupiny na vedoucím.
POZNÁMKA:
Na organizátorech expedice se vyžaduje, aby členy expedice ochraňovali před rizikem
škodlivých události a zranění, které jsou rozumně předvídatelné.
Kvalifikované expedice
Organizátoři by měli dojít k závěru, že skupina dokončila příslušný sled instrukcí pro
navrhovanou expedici. Kde je požadováno aby konkrétní expedici vedla skupina bez průvodce,
musí být zajištěno aby skupina byla schopná samostatného vedení plánované expedice.
Za normálních okolností, a pokud to vyžaduje věk skupiny, by měla být expediční skupina
provázena vůdcem. Je-li skupina vedena při nějakém konkrétním odvážném podniku, musí vůdce
zajistit, aby všechny rozhodnutí ovlivňující výsledek expedice byly učiněny členy skupiny.
Vedoucí působící ve funkci dohlížitele který nevede skupinu, by měli zůstávat v blízkosti.
Dohlížitel by měl být během dne v kontaktu se skupinou, a z bezpečnostních důvodů být
dosažitelný v noci.
POZNÁMKA:
Dohlížitel by měl mít dobrý přehled o celé skupině, a přijmout odpovědnost za její plány a
bezpečí.
ÚVAHY PŘED CESTOU
Pro cestování s nejmenším dopadem na prostředí je potřebné správné vybavení, a všechny
expedice by měly být dobře plánovány s hlavním ohledem na životní prostředí.
Členové expedice
Všichni členové skupiny by měli dokončit předběžný tréninkový program expedičních znalostí,
vhodný pro úroveň dané expedice.
Ohlášení cesty
Předtím než odejdete, řekněte někomu kam jdete, kde budete tábořit, v jaké lhůtě se vrátíte, a jaké
vybavení skupina nese. Kopie vašeho plánu by měla být předána do rukou policie v oblasti
expedice.
Velikost skupiny
Cestujte raději v menších skupinách [6-10 osob], než v jedné velké. Velké skupiny mají obvykle
větší dopad na prostředí, a jsou společensky nepoddajnější. Větší skupina by se měla rozdělit a
setkávat se v době jídla, a v tábořištích vhodných pro velké skupiny.
Majitelé pozemků
Slušností je kontaktovat majitele půdy před vstupem na jejich majetek. Jestli překračujete
domorodé území země ověřte si, zda máte nezbytná povolení, atd..
Dopad na životní prostředí
V některých národních parcích byly vylepšeny pěší trasy, aby se vyrovnal dopad vzrůstající pěší
turistiky. Snížit dopad na prostředí můžete tím, že budete raději chodit po trasách a procházet
hrbolaté a blátivé úseky, než zvyšovat škody chůzí po stranách stezek. Také se vyhněte
zkracování cesty na strmých cestách s mnoha zatáčkami.
Obě tyto praktiky zvětšují erozi a viditelné jizvy v přírodě a také matou budoucí chodce. Citlivé
rostlinstvo lze pošlapáním snadno zničit. Proto zůstávejte kdykoliv je to možné, na kamenité
nebo tvrdé zemi. Svojí obuv vybírejte s ohledem na terén. Na většině tras můžete použít pevné, a
lehké cestovní boty. Kolem tábořiště noste raději sportovní obuv, než sandály nebo holé nohy.
POSTUP PLÁNOVÁNÍ EXPEDICE
Expedice vyžaduje vypracování plánů, a předexpediční a poexpediční rozpravy jejich provádění.
Rozpravy jsou poskytnutím všeobecných informací, zatímco plány obsahují směrnice.
Poexpediční rozprava se využívá pro získání dalších informací a konečné vyhodnocení expedice.
PŘEDEXPEDIČNÍ ROZPRAVA
Dvě rozdílné části předexpediční rozpravy jsou příprava rozpravy, a vedení rozpravy.
Příprava na předexpediční poradu
Zkušenost prokázala, že hodnotu rozpravy zvětší výběr co nejlepšího možného místa, a použití
vhodných pomůcek. Věci které je nutné vzít v úvahu zahrnují prezentaci, místo setkání jeho
polohu, osvětlení a ochranu před vlivy povětrnosti. Instruktážní pomůcky zahrnují mapy,
modely, fotografie a tabule.
Vedení předexpediční rozpravy
Když máte připravené místo a pomůcky, rozprava by měla být vedena takovým způsobem, že
instruující řídí jednání. Postup rozpravy je: provést úvod, ujistit se že každého člověka může
vidět, vyzývat k používání poznámek a připravit schéma pro kladení otázek.
PLÁNY EXPEDICE
Plány expedice jsou prostředkem, pomocí kterého se plán expedice zprostředkuje těm, kteří jsou
v expedici zapojeni. Tyto pokyny musí být správně připraveny, předvedeny systematickým
způsobem a přezkoumány pomocí informací získaných prostřednictvím poexpediční rozpravy.
Musí být přesné, stručné ale jasné, obsahovat všechny nezbytné informace a nejdůležitější je aby
byly proveditelné.
Rozvržení plánů expedice
Plány musí následovat v logickém sledu, aby zabezpečily všechna hlediska která zahrnují. Pět
hledisek pokrytých plánem by mělo zahrnovat:
Situaci
Poslání
Provedení
Správa a organizace
Velení a komunikace
SITUACE [úvod]
Podává postupně základní informace a popisuje hlavní podrobnosti expedice, lidí zapojených v
expedici, místopis, ostatní populaci v oblasti a jakékoliv dosažitelné zdroje.
POSLÁNÍ [účel expedice]
Jasné a stručné jednoúčelové prohlášení, jakého má být dosaženo celkového výsledku.
PROVEDENÍ [jak má být expedice prováděna]
Detaily jak bude mise splněna, obsahuje všeobecný přehled včetně detailů funkcí, úkolů, metod,
omezení a zvláštního vybavení. Tato část plánu by také měla obsahovat koordinační pokyny pro
expedici.
Okamžité akce [plány pro nepředvídané situace]
Akce pro případ výskytu nouzové, nebo nepředvídané události. Obsahují situace kdy je expedice
předčasně ukončena pro zranění, ztracení osoby, poruchu na vozidle, naléhavé zdravotní případy a
evakuaci osoby.
Koordinační pokyny
Jsou to detaily společné pro všechny členy, pomocí kterých organizátor nebo vůdce expedice udržuje
vedení.
SPRÁVA A ORGANIZACE [co je potřeba a co může být poskytnuto]
Podrobnosti o jídle a vodě, doplňování zásob, a požadavky na oblečení a vybavení.
VELENÍ A KOMUNIKACE [podrobnosti o vedení a komunikaci]
Kdo bude velet a podrobnosti o komunikačním systému obsahující informace o druhu vysílače, primární a
sekundární volací frekvenci, volací znaky, situační hlášení, časový rozvrh rádiového spojení, kódové
znaky a slova, podrobnosti o používaných telefonech a ostatních způsobech komunikace.
POEXPEDIČNÍ ROZPRAVA
Žádná expedice by neměla být zakončena bez provedení poexpediční rozpravy. Je to hlavní využitelná
metoda k vyhodnocení výkonu expedice. V závislosti na velikosti činnosti a počtu účastníků, mohou
existovat různé druhy poexpedičních rozprav, včetně fáze poexpedičních rozprav směřujících na
aktualizaci informací a změny budoucích plánů, nebo poexpediční rozpravy všech účastníků, kde se před
ukončením expedice vyhodnotí její efektivnost.
Způsob vedení poexpediční rozpravy
Dobrým nápadem je mít k poexpedičním rozpravám uspořádaný přístup, který vyžaduje aby účastníci
výpravy analyzovali zkušenosti a soustředili se na výkon a výsledky. Aktivity by měly být zkoumány aby
se určilo co se zdařilo a co ne, spíše než kdo byl dobrý a kdo ne. Toto oddělení osobnosti od výkonu je
zásadní. Činnosti by měly být adresovány následným zkoumáním sledujícím určitá hlediska:
Fakta
Toto hledisko pojednává o tom co se stalo a mělo by se soustředit na data a fakta.
Emoce
Účastníci by měli být povzbuzováni aby diskutovali o tom, jak oni cítí zážitek, a soustředit se na intuici,
elementární city, emoce a předtuchy.
Zápory
Každý by měl dostat možnost diskutovat o tom co nebylo vhodné, a mít na to svůj názor. Toto hledisko se
zaměřuje na negativní stránky věci, varovné příznaky, rizika a proč věci probíhaly špatně.
Klady
Toto hledisko by se mělo vždy projednávat po záporách, a mělo by se zdůraznit co se dařilo. Povzbuzuje
optimistické myšlenky a pracuje s klady, výhodami a hodnotami.
Tvořivost
Hovoří se o vzrůstu zkušeností, nápadech, jiným způsobům využití získaných zkušeností, a o budoucích
možnostech.
Zaměření
Nakonec by se měla skupina zaměřit na to, zda se splnily aktivity, byly dosaženy všechny cíle a byl splněn
účel expedice. Zaměření by se mělo udržovat na zvládnutí myšlení, provádění denních úkolů a zahrnutí
změn do budoucích aktivit.
PRAKTIKY CHŮZE V DIVOČINĚ
Pro členy skupiny kráčející po dalekých cestách s batohy na zádech, je důležité vědět o duševním
postoji, sebekázni a týmové spolupráci, stejně jako o fyzické námaze.
Zahájení pochodu
Prvním krokem je shodnout se na času odjezdu a aby byli všichni připraveni odjet včas. To
znamená mít řádně sbaleny všechny batohy, být vhodně oblečen podle počasí, a naposledy se
rozhlédnout po tábořišti zda jste něco za sebou nezanechali. Měla by být vyhodnocena první
etapa cesty, a být připraveny mapy.
Rytmus chůze
Po zaznamenání času do cestovního plánu se vydejte na cestu pomalým, stálým a dobře
uváženým krokem. Zaveďte rytmus chůze a dodržujte ho.
Pozorování
Jakmile dosáhnete orientačních bodů, porovnávejte tyto orientačních body a terén s mapou. Po
patnácti nebo dvacetiminutové chůzi může být zapotřebí svléknout si, nebo upravit šatstvo. Je
životně důležité vyvarovat se propoceného šatstva.
Zvládání příkrého terénu
Když začne cesta stoupat, zkraťte svůj krok ale pokuste se dodržovat stejný rytmus chůze. Pokud
cesta začne strmě stoupat, měli byste sestupovat ze svahu klikatě, aby se strmost sestupu snížila.
Umožní vám to při pokládání nohou na zem stát na patách, protože při chození na přední části
chodidel příliš napínáte nožní svaly.
Chůze dolů po příkrém terénu nemusí být vyčerpávající, ale může být nepohodlná, a při sestupu
se vyskytuje více uklouznuti a pádů než při stoupání. Když kráčíte po rovině, automaticky se
předkláníte byste udrželi rovnováhu, když jdete z kopce máte tendenci se zaklánět, což může mít
za následek pád na záda. Ujistěte se, že máte pokrčená kolena abyste zabránili otřesům kloubů, a
že sestupujete klikatě stejným způsobem jako při výstupu na kopec. Pokud to budete dodržovat,
můžete udržet rytmus chůze a chodidla budou v pevném kontaktu se zemí, čímž se sníží možnost
uklouznutí.
POZNÁMKA:
Nikdy ze svahů nesbíhejte, a buďte vždy opatrní abyste neuvolnili kameny, které by
mohly dole někoho zranit.
Rutinní postup v mokrém počasí
Pokud by mělo začít pršet, má se rozhodnout o zastavení skupiny a navlečení nepromokavého
oblečení. Oblečení je důležité chránit před promočením stejně jako před propocením.
Časové plány
Pokud se skupina opozdí oproti svému časovému plánu, můžete vypustit některou z přestávek
nebo zastávek na jídlo, abyste dohnali ztracený čas. Toto by mělo být uvnitř skupiny
prodiskutováno, aby se členové ujistili že se nechystají žádné změny které by kladly na
jednotlivce neočekávané požadavky. To může nastat, pokud je váš denní program nad fyzické
schopnostmi skupiny, nebo jednotlivců uvnitř skupiny.
Dobrým nápadem je zabudovat do cestovního plánu dostatek času na zotavení, ke zvládnutí
nepředvídaných okolností, nebo pomalé chůze.
Činnost v cílových bodech trasy
Jakmile dokončíte etapu cesty, zaznamenejte čas, a v průběhu přestávky se věnujte všem
potřebám jako např. úpravě oděvu a batohu, kontrole cestovního plánu, prostudování mapy a
znázornění další cesty. Potom zaznamenejte čas odchodu a pokračujte v cestě.
Osobní tělesná zdatnost
Pomalý postup a nadměrné prodloužení doby cestování je při několikadenní expedici zpravidla
způsobeno nedostatečnou fyzickou tělesnou zdatností. Obzvláště se to projevuje při nošení
naloženého batohu.
Před podniknutím dlouhodobé pěší expedice v buši bude prospěšné pro zvýšení tělesné energie
provádět tělesné cvičení, nebo trénink. Osobní tělesná zdatnost všech členů skupiny by měla
odpovídat naplánované trase.
PSANÍ DENÍKU
Deníky mohou pomoci změřit postup a orientační úkoly expedice a umožní členům expedice s
vozidlem soustředit se rozumně na cestu, a pak uvažovat o postupech spojených s expedicí. Pro
rekreační cestovatele mohou být zdrojem potěšení a zájmů. Zajímavost deníku může být zvýšena
přiložením skic, map a fotografií.
Pravidla pro psaní deníku
Následují všeobecné pokyny k tomu, co by mohlo být zapsáno v deníku:
•
Pocity při zahájení expedice.
•
Pochopení komplikací postupu, a jak ke komplikacím došlo.
•
Výkonnost jako člena skupiny.
•
Pocity jako vedoucího, když (a pokud) je nutné vedení.
•
Schopnost a ochota dosáhnout stanovených cílů.
•
Identifikovatelné chování, jak vlastní, tak i ostatních.
•
Jakékoliv zřejmé zájmové oblasti.
•
Komentáře k plánování, oblečení, vybavení a k jídlu.
•
Jakékoliv plány pro budoucí změny nejen fyzických zdrojů, ale také chování.
BEZPEČNOSTNÍ ÚVAHY
Před každou cestou by měla skupina a vůdce diskutovat o stanovení cílů výpravy.
Zodpovědnost organizátorů
Organizátoři by si měli uvědomit rozsah své zodpovědnosti, a povinnost odpovídat na otázky
úřadů v případě, že by se na expedici kterou plánovali nebo schvalovali stalo nějaké neštěstí.
Plánování
Pro plánování etap expedice je dobré diskusní posezení s vůdci a členy skupiny.
Plány trasy
Všichni členové skupiny by měli mít kopie cestovního plánu, měli by si být si vědomi případných
riskantních úseků, a zajistit aby všechny mapy byly aktuální a přesné.
Vůdci
Pokud je jmenován vůdce, měl by být kompetentní ve všech schopnostech, které jsou pro cestu
požadovány. Pomocní vůdci musí být dostatečně zkušení, aby se mohli postarat o skupinu, kdyby
se vedoucímu něco nepředvídatelného stalo. Vedoucí a jeho pomocníci by měli být dobře
obeznámení s oblastí.
Zdravotní omezení
Vedoucí skupiny musí znát pře zahájením expedice zdravotní stav a jakékoliv zdravotní omezení
každého člena skupiny.
Nouzové pokyny
V zájmu bezpečí by měly být vydány pokyny pro všechny předvídatelné nouzové situace, a
všichni členové skupiny by měli znát dohodnuté záchranné postupy [mohou se vytisknout jako
samostatné lístky].
Před odjezdem by měly být stanoveny únikové cesty, a všichni členové skupiny je musí znát.
Vyrozumění
Před odjezdem je potřeba poslat místní oblastní policii oznámení o odjezdu a ukončení cesty.
Policie v Západní Austrálii má výcvik ve znalostech pobytu v buši a schopnosti přežití a je dobré
s nimi prodiskutovat vaše plány.
POZNÁMKA:
Pokud se chodec nebo skupina ztratí, měla by být ihned vyrozuměna nejbližší služebna
policie, protože úlohou policie v západní Austrálii je organizování pozemních
vyhledávacích operací.
PRINCIPY MINIMÁLNÍHO DOPADU TÁBOŘENÍ
Se vzestupem popularity rekreace ve volné přírodě přichází zvýšení rizika poškození přírodního
prostředí. Naštěstí se společně s rostoucím počtem turistů vyvinula tábornická etika. Turisté a
expedice v Západní Austrálii uznávají filozofii minimálního dopadu táboření.
Tábořiště
Vyhledávejte zavedená tábořiště, písčité nebo pevné povrchy, které jsou lepší než bažinaté oblasti
nebo místa s vegetací. Kde je to možné, tábořte ve stávajících tábořištích a nezakládejte nové.
Jestliže tábořiště neexistuje, utábořte se nejméně 50 metrů od vodních toků a cest. Na tábořišti
zůstaňte pouze jednu, nebo dvě noci. S moderními potřebami pro táboření byste měli zanechat
tábořiště ve stavu, jako byste tam nikdy nebyli.
Ohniště
Používejte pouze stávající [a bezpečné] ohniště, a pamatujte si že ve srovnání s táboráky je
použití vařičů rychlejší, čistější a v mokrém počasí o mnoho snadnější. Pokud potřebujete použít
pro vaření nebo teplo oheň, použijte stávající ohniště. Sbírejte jen odumřelé suché dřevo a
udržujte malý, zvládnutelný oheň.
POZNÁMKA:
Buďte si vědomi úředních zákazů vztahujících se k používání vařičů.
Mytí
Zapamatujte si, že saponáty, zubní pasta a mýdlo [dokonce i biologicky odbouratelné druhy]
škodí rybám a životu ve vodě. Myjte se ve vzdálenosti padesáti metrů od jezer a potoků, a
použitou vodu rozptylte, aby se před návratem do potoka mohla přefiltrovat přes půdu. Vyvarujte
se vhazování zbytků potravin do potoků nebo jezer. Neumývejte se přímo pod kohoutkem nádrže
na dešťovou vodu. Za žádných okolností se nemyjte v dobytčích žlabech na pastýřských
nemovitostech.
Likvidace odpadků
Sbalte se s minimálním odpadem, a vyhněte se nošení možného odpadu jako jsou láhve,
plechovky a nadbytek obalů. Odpadky nespalujte, nerozbíjejte, ani nezakopávejte protože ničí
půdu, a pravděpodobně budou vyhrabány zvěří a roztroušeny po okolí. Všechen svůj odpad
odnášejte sebou.
POZNÁMKA:
Jestliže narazíte na odpad jiných lidí, seberte ho také.
Toalety
Tam kde je záchod, prosíme o jeho použití. V oblastech bez záchodů váš fekální odpad zakopejte.
Vyberte místo vzdálené nejméně 100 metrů od tábořiště a vodních toků, a vykopejte uvnitř půdní
organické vrstvy díru hlubokou 15 cm [hodí se k tomu ruční zednická lžíce] a do ní zahrabejte
veškerý fekální odpad.
JÍDLO A VAŘENÍ
Se zvyšováním délky expedice se stává stále důležitější potřeba vyvážené stravy. Pro cesty
trvající čtyři až pět dnů s dodržováním normálních stravovacích zvyků bude třeba zajistit, aby
byla strava přiměřeně vyvážená. Více pozornosti by se mělo věnovat udržení dostatečného příjmu
tekutin (zvláště v horku), než věnovat myšlenky pestré stravě. V průběhu expedičního táboření
budete vydávat podstatně více energie než obvykle, a proto bude potřeba jíst víc jídla abyste tuto
energii doplnili.
Plánování jídelníčku pro pěší expedice v divočině
Když plánujete jídelníček měli byste dosáhnou vyváženou potřebu jídla. Zapamatujte si že jídlo
budete muset nést, a přílišné množství jídla zbytečně zvýší váhu nákladu. Jestliže si vezmete jídla
příliš málo, skupina bude hladovět a výkonnost skupiny se může zhoršit. Primární potřebou je
sbalit co nejvíce energie, do co nejmenší možné váhy a objemu. Obvykle toho dosáhnete
zvýšením množství uhlovodanů a tuků, a použitím sušených, mrazem sušených a
konzervovaných jídel.
Supermarkety poskytují nekonečnou různorodost sušených jídel, i jídel sušených mrazem. Jsou-li
po cestě hojné zásoby vody, není zapotřebí nosit sebou zbytečně těžké konzervy. Balení sušených
výrobků je dobré, dají se rychle připravovat a obvykle vyžadují ke své přípravě pouze dostatek
vody. Zjistěte jak dlouho se potraviny vaří, a kdykoliv je to možné vyberte si jídlo s co nejkratší
dobou přípravy.
Noste pouze jídlo které máte rádi, a chutná vám. Snažte se, aby byla jídla nekomplikovaná a
snadno připravitelná. Ideální jsou polévky, dušená jídla, hotové pokrmy, a těstoviny. Abyste
zajistili dostatečný příjem tekutin (obzvláště v horkém počasí) vždy sebou noste více čaje, kávy,
mléka a cukru, než si myslíte že budete potřebovat. Užitečné jsou také posilující a ovocem
ochucené nápoje v prášku.
Snídaně
Expediční strava je zpravidla záležitostí osobní preference a nejdůležitější je rozhodování zda je
pro vás vhodná.
Většina zálesáků začíná den s vydatnou snídaní, a není dne kdy by tomu mělo být jinak. Jiní
dávají přednost dělat snídani bez umývání mastné pánve, a upřednostňují obilniny nebo muesli,
které vyžadují pouze přidání horkého nebo chladného mléka, následovaného sušenkami, nebo
chlebem a džemem.
Oběd
U většiny zálesáků většinou oběd nehraje v denních stravovacích zvyklostech velkou roli a
pravidlem bývá jíst méně a často. Populární je sýr a sušenky nebo sušenky s nějakou
pomazánkou jako je džem nebo arašídové máslo, nebo ořechy a sušené ovoce doplněné
čokoládou či sladkostmi. Tyto potraviny jsou vysoce energetické a mohou se jíst za pochodu. Jiní
dávají přednost sendvičům a čerstvému ovoci.
Večeře
Večerní jídlo je obvykle hlavním denním jídlem, a i když jste omezeni pouze na jeden vařič a dvě
nebo tři pánve, je možné po menší praxi připravovat za krátkou dobu tři sytá jídla.
Typické jídlo by se mohlo skládat z polévky, hotových masných jídel nebo těstovin,
následovaných moučníkem [horkým nebo studeným] nebo sýrem se sušenkami a kávou.
Návštěva místního supermarketu odhalí velkou různorodost sušeného masa, sójových bobů,
brambor, hrášku a jiné zeleniny, předvařené rýže, nudlí a různých hotových těstovin a instantních
polévek. Najdete tam směsi a šlehané pěny které vyžadují pouze přidání studené vody nebo
mléka, a přípravky které vyžadují pouze přídavek horkého mléka které je změní na výživné
dezerty.
POZNÁMKA:
Svůj jídelníček plánujte předem, experimenty s různými jídly, jejich vaření a
vyzkoušejte doma.
přípravu si
Příprava jídla
Když je postaven stan, a jste připraveni připravovat vaše jídlo, vyložte všechny součásti a určete
hrnce ve kterých je budete vařit.
Někteří dávají přednost uvařit jeden chod, sníst jídlo dokud je horké, a potom připravovat další
chod. Jiní připravují všechno jídlo, a pak ho jedí.
Ať si zvolíte jakýkoliv postup, základem by mělo být ekonomické využití paliva, a podle toho
plánujte pořadí ve kterém se bude jídlo vařit a jíst.
Po přípravě hlavního chodu můžete začít vařit vodu na kávu a umývání nádobí. Po jídle zkušený
táborník umyje nádobí, uklidí a uloží vybavení které nebude během noci potřebné.
DÁVKA JÍDLA NA 8 HODIN
Tyto dávky potravin jsou vyráběny a vydávány velením a jednotkami pozemních operací
policejní akademie Západní Austrálie. Jsou k dispozici ve dvou variantách, a obě byly navržené k
tomu, aby zajistily dostatečnou denní potřebu jídla a vitamínů při praktických aktivitách mimo
domov.
Byly navrženy pro účely jednodenního pochodu, který nezahrnuje noční táboření. Každé menu
obsahuje ranní čaj, oběd, svačinu a lehká cestovní jídla a přídavky do kávy a čaje. Obě dávky
potravin se hodí do prostředí s úplným zákazem rozdělávání ohně.
V souladu s potřebou minimálního dopadu na prostředí jsou dávky potravin uloženy v kartónové
krabici a veškerý odpad z těchto dávek je nutno vložit do přiložených plastových sáčků, které se
mají po návratu z cesty zahodit. Žádné odpadky se nesmí na cestách pálit, ani zahrabávat.
V průběhu dne je doporučen dostatečný příjem tekutin.
MENU 1
MENU 2
1 konzerva Tuňák
1 konzerva Masa
½ balíčku Chřupavého chleba
½ balíčku Chřupavého chleba
1 Jedna porce sladkých sušenek
2 porce Džem/ med
2 porce Džem/ med
2 porce Čaj
2 porce Čaj
2 porce Káva
2 porce Káva
8 porcí Cukr
8 porcí Cukr
1 konzerva Ovoce
1 konzerva Ovoce
1 Tyčinka Muesli
1 Tyčinka Muesli
1 porce Koláč
1 porce Koláč
1 balíček Hrozinky (sultánky)/ sladkosti/
čokoláda
1 balíček Hrozinky (sultánky)/ sladkosti/
čokoláda
2 porce Sýr
2 porce Sýr
1 Plastový nůž
1 Plastový nůž
1 Plastová vidlička
1 Plastová lžíce
1 Plastová lžíce
2 sáčky Sůl
2 sáčky Sůl
2 sáčky Pepř
2 sáčky Pepř
1 porce Kondenzované mléko
DÁVKA JÍDLA NA 24 HODIN
Tyto dávky potravin jsou vyráběny a vydávány velením a jednotkami pozemních operací
policejní akademie Západní Austrálie. Jsou k dispozici ve dvou variantách, a obě byly navržené
k tomu, aby zajistily dostatečnou denní potřebu jídla a vitamínů při praktických aktivitách mimo
domov.
Byly navrženy pro účely jednodenního pochodu, který zahrnuje noční táboření. Každé menu
obsahuje snídani, ranní čaj, lehký oběd, odpolední čaj, večeři a cestovní přesnídávku, a s několika
úpravami mohou být obě použity v případech úplného zákazu rozdělávání ohně.
MENU 1
MENU 2
1 balení (porce) přesnídávkových obilnin
1 balení (porce) přesnídávkových obilnin
1 konzerva Tuňák
1 konzerva Masa
1 balíček Chřupavého chleba
1 balíček Chřupavého chleba
2 porce Džem/ med
2 porce Džem/ med
4 porce Čaj
4 porce Čaj
4 porce Káva
4 porce Káva
20 porcí Cukr
20 porcí Cukr
2 konzervy Ovoce
2 konzervy Ovoce
1 Tyčinka Muesli
1 Tyčinka Muesli
1 porce Koláč
1 porce Koláč
1 balíček Hrozinky (sultánky)
1 balíček Hrozinky (sultánky)
1 balíček Čokoláda, nebo sladkosti
1 balíček Čokoláda nebo sladkosti
2 porce Sýr
2 porce Sýr
1 Mrazem sušené maso či konzerva masa 1 Mrazem sušené maso či konzerva masa
1 Plastový nůž
1 Plastový nůž
1 Plastová lžíce
1 Plastová lžíce
2 sáčky Sůl
2 sáčky Sůl
2 sáčky Pepř
2 sáčky Pepř
REKREAČNÍ DVOUDENNÍ DÁVKA POTRAVIN PRO JEDNU OSOBU
Tato dávka potravin byla navržena pro dvoudenní pochody v buši s lehkou výstrojí a bere v
úvahu skutečnost, že dobré vařené jídlo podobající se běžné stravě může přispět k požitku z cesty
a udržovat morálku.
Je potřeba si zapamatovat, že vaření je schopnost, která se musí naučit a tato potravinová dávka
povzbuzuje k experimentování a cvičení v přípravě používání každodenních předmětů tím, že
způsoby přípravy a časy jsou známé před vařením.
Pokud nosíte tuto váhu potravin a je důležitý objem, je dobrým pravidlem zajistit aby váha
potravin nepřekročila 1 kg na den a potraviny zajišťovaly alespoň denní potřebu energie 15 kJ,
potřebnou pro chůzi v buši.
Potravina
2 Obilniny
Anglická slanina
2 Vejce
4 Sušenky
Chléb
4 Margarin nebo máslo
2 Sýr
4 Med nebo džem
4 Máslo z burských oříšků
1 Instantní polévka
1 Maso sušené mrazem
Čerstvá zelenina
Sušené ovoce
Sladkosti
Čokoláda
Hrozinky sultánky
Mléko /Čaj / Káva
Cukr
Sůl / Pepř
Gramů na den
Celková
váha (g)
60
60
60
60
40
30
60
30
30
15
70
40
60
30
60
60
30
90
6
120
120
120
120
40
60
120
60
60
15
70
40
60
60
120
120
60
180
12
Jak je balena
Samostatné balíčky
Zabaleno v plátně
V částech obalů na vejce
Plastové sáčky
Hotové malé balení
Hliníková fólie
Fóliový sáček
Fóliový sáček
Plastový sáček
Plastový sáček
Plastový sáček
Samostatné tyčinky
Balíček
Plastový sáček
Plastová nádobka
OBLEČENÍ A VYBAVENÍ
Pečlivý výběr šatstva a vybavení není důležitý pouze kvůli vašemu bezpečí, ale je rozhodující i
pro pohodlí a požitek. Neznamená to koupi nejdražšího vybavení, ale řídit se radami lidí se
zkušenostmi z přírody a potom učinit správný výběr.
Mnohá úřední místa mají zásoby potřeb pro táboření, které mohou být vypůjčeny nebo pronajaty.
Vypůjčování výstroje je dobrou myšlenkou, protože vám umožní před nákupem vlastní výstroje
otestovat celou škálu vybavení.
Všichni turisté by měli své vlastní šatstvo, výbavu do mokrého počasí, osobní předměty, a
nouzové vybavení. Je žádoucí, aby všichni měli případně svůj batoh a spací pytel.
Používejte seznam
Když se turisté připravují na svou první výpravu, měli by si udělat seznam vybavení. Tento
seznam měl by být zapsán v zápisníku a měl by se používat ke kontrole vybavení před odjezdem
na jakoukoliv budoucí cestu. Při množství předmětů které musíte vzít sebou je snadné
zapomenout na nějaký předmět, který může mít zásadní důležitost.
Seznam by se měl zhotovit s následujícím členěním: osobní šatstvo, osobní a nouzové vybavení,
osobní potřeby pro táboření, a skupinové potřeby pro táboření.
Osobní oblečení
Šatstvo vás musí být schopné ochránit před nejhoršími podmínkami se kterými se můžete setkat.
Rychlá změna podmínek a nepředvídatelnost těchto změn, dělá problém výběru vhodného šatstva
velmi obtížným. Řešení spočívá v nošení dodatečného šatstva a přidávání nebo odstranění vrstev
oblečení podle počasí, a množství fyzické námahy kterou podnikáte.
Izolace je tvořena vrstvami vzduchu mezi vlákny látky a mezi vrstvami oblečení. Proto dva lehké
svetry vážící každý 500 gramů poskytují více izolace než těžký svetr vážící kilogram. V tom
spočívá výhoda že můžete nosit pouze jeden, a řídit tak svojí tělesnou teplotu.
Když je šatstvo mokré, ztrácí většinu svých izolačních vlastností. Ať promáčení pochází od deště
nebo potu, podstatné je udržovat šatstvo podle možností co nejsušší. Znamená to snížit pocení při
těžké práci otevřením, nebo odstraněním šatstva a nošením nepromokavého šatstva při prudkém
dešti. Existuje několik materiálů, které si udrží velkou část svých izolačních vlastnosti i když jsou
vlhké. Jedním z nich je vlna a dalšími jsou hustě tkané materiály s umělých vláken. Pro zálesácké
aktivity je obvykle vhodnější směs vlny a umělého vlákna.
Ať používáte jakékoliv tkaniny, je důležité aby vnitřní vrstva odváděla pot od těla, střední vrstva
poskytovala tepelnou izolaci a vnější vrstva chránila před větrem a mokrem.
Šaty by měly být volné, aby se v nich vzduch podle potřeby buď zachycoval , nebo volně
cirkuloval. Vnější vrstva šatů by měla být podle možností regulovatelná, aby se umožnilo nebo
zamezilo proudění vzduchu pod oděv pomocí stahovatelných manžet na rukou, v pase a kolem
krku.
Obuv
Boty by měly být lehké s pružnou, gumovou podrážkou šetrnou k životnímu prostředí a dostatečně silnou
na to, aby vás ochránila před ostrými kameny. Měly by být měkce vypolstrované aby pohlcovaly otřesy
spojené s chůzí v buši. Svrchní vrstva by měla být zhotovena z kůže, přednostně z jednoho kusu a s
hladkou stranou obrácenou navrch, aby se usnadnilo leštění. Všitý jazyk [skládací manžetový typ] zabrání
vniknutí vody do bot a v kombinaci s D kroužky a háčky na šněrovadla usnadní nazouvání a vyzouvání
bot.
Když kupujete boty, vždy si oblékněte ponožky které se chystáte užívat s botami, a zkoušejte je v nich.
Dokonce i lehké letní boty bude potřeba rozšlápnout a proto je před cestou noste kdykoliv je to možné, a
zapamatujte si že procesu rozchození obuvi napomůže nanesení vhodného voskového přípravku.
Jakmile jsou boty rozchozeny, všechno co potřebují aby se udržely ohebné a nepromokavé, je jejich
pravidelné čištění a impregnace po použití.
Řada cestovatelů v buši nosí tenisky. I když jsou přiměřené, neposkytují ochranu před vodou, ostrými
kameny a neposkytují oporu kotníkům. Tenisky se často nosí jako náhradní obuv a jsou užitečné při
pohybu okolo tábora. Nedoporučuje se nošení otevřených sandálů.
POZNÁMKA:
Nikdy si boty nepůjčujte, a před nákupem bot si vždy nechejte poradit.
Ponožky
Ponožky musí poskytovat nohám pohodlí, pohlcovat pot a vytvářet tepelnou izolaci. Doporučeny jsou
speciální ponožky určené pro použití v přírodě. Nezbytné je časté praní ponožek.
Spodní prádlo
Výběr je dán velkou měrou osobní preferencí, i když je často lepší volbou čistá bavlna. Teplé spodní
prádlo je populární v chladných podmínkách.
Trička
Oblíbená jsou trička, ale nemají límec chránící krk před sluncem. Lepší je sportovní druh košile s límcem.
Tílka nejsou pro chůzi vhodná, protože vystavují ramena slunci a umožní rozedření pokožky popruhy
batohu. Ve chladnějších podmínkách jsou účinné flanelové košile s dlouhými rukávy, nebo košile ze
směsi vlny a umělých vláken. V horkých podmínkách se doporučují bavlněné košile s límcem a dlouhými
rukávy.
Kalhoty
Kalhoty by měly být volné, a oblíbené jsou vojenské typy dlouhých kalhot zhotovených z bavlny. Džíny
nejsou vhodné, protože jsou střiženy příliš těsně, ve větru a dešti poskytují malou ochranu a když
promoknou, jsou příliš těžké a dlouho schnou.
Pokrývka hlavy
V teplejších měsících je nezbytný některý druh klobouku chránící před sluncem. Musí mít široký okraj a
chránit hlavu a obličej, a stejně tak poskytovat určitou ochranu krku. V chladnu se mnoho tělesného tepla
ztrácí prostřednictvím hlavy, a proto je nezbytné hlavu chránit abyste si teplo udrželi. Doporučuje se
vlněná, nebo syntetická čepice přes uši.
Návleky
Speciálně navržené kamaše pro chůzi v buši pomohou v mokrém počasí a v případech kdy je mokro pod
nohama, udržet nohy suché. Uchrání také dolní části nohou před poškrábáním, zabraňují nečistotám
napadat do ponožek a chrání před hadím uštknutím.
Nepromokavé oblečení
Nepromokavá bunda tvoří vnější ochranný obal chránící před živly. Protože je nepromokavá, dochází
nevyhnutelně ke kondenzaci vlhkosti a šatstvo pod ní bude vlhnout potem. Proto by se nepromokavé
oblečení nemělo nosit stále na sobě, ale být uskladněno v batohu a oblékáno podle potřeby.
Tento problém minimalizují bundy vyrobené z nepromokavého, ale prodyšného materiálu. Vhodná je
celorozepínací bunda na zip, který je chráněný légou proti zatékání. Bunda musí být dostatečně velká, aby
se pod ní vešlo veškeré šatstvo které pod ní budete nosit a sahat by měla přes boky téměř až ke kolenům.
Nad cirkulací vzduchu poskytuje maximum kontroly kapuce, přizpůsobitelné manžety a stahovací tkanice
v pase.
Nepromokavé kalhoty by mělo být možné navléci přes boty, proto je důležité zajistit aby byly dostatečně
široké, nebo by měly mít na lýtkách zipy.
Goretexová látka
V podstatě je to vodoodpudivá, ochranná vnější nylonová vrstva s nalepenou vysoce prodyšnou vrstvou
expandovaného teflonu. U třívrstvých Goretexových látek je další vrstva jemné síťoviny spojená s
vnitřkem oděvu, která chrání teflonový laminát a zvyšuje tuhost a trvanlivost látky. Goretexový laminát
má více než miliardu mikroskopických průduchů na čtvereční centimetr. Každý z nich je dostatečně velký
aby nechal projít vodní páru [pot] ven, ale příliš malý na to aby dovolil kapičkám vody [deště] vniknout
dovnitř. Výsledkem je velmi trvanlivá látka, která je nepromokavá, odolná proti větru, a prodyšná.
Látka Helly-Tech
Nepromokavá, prodyšná látka, na principu použití kombinace velmi trvanlivé mikroporézní a
vodoodpudivé povrchové úpravy. Vrstva přiléhající k tělu uživatele je hydrofilní vrstva která má dvě
funkce: odvádí vlhkost z izolační vrstvy na těle směrem k vnějšímu prostředí a také chrání mikroporézní
vrstvu mezi ní a vnější vrstvou před tělesnými tuky a jinými začišťujícími látkami. Mikroporézní vrstva je
vysoce propustný materiál pro vlhkost, a spojuje hydrofilní vrstvu a vnější potah. Pro celkovou funkčnost
tohoto druhu látky je důležitá vnější látka.
Látka Mont Hydronaute
Vodoodpudivá nylonová vnější látka pokrytá hydrofilním polyuretanovým potěrem, který zajišťuje
nepromokavost, odolnost proti větru a prodyšnou zábranu mezi nositelem a přírodními živly. Poslední
generace látky Hydronaute má na vnitřní straně připevněnu jemnou síťku zlepšující trvanlivost.
OSOBNÍ A NOUZOVÉ VYBAVENÍ
Spolu se šatstvem které bude nošeno na těle nebo v batohu, je zde menší množství předmětů nouzového
vybavení které by měl nosit každý člen skupiny. Množství vybavení by se mělo držet holého minima,
jinak bude chůze vyčerpávající, protože zvýšená váha batohu vede k únavě.
Nezbytné předměty
Náhradní šatstvo může být v rozsahu od náhradních tenisek a ponožek pro jednodenní cestu, až po
kompletní sadu šatstva na převlečení pro tábořící expedice. Všichni členové skupiny by měli nosit malou
svítilnu, náhradní žárovku, baterie a vodovzdorné zápalky. Dále by se měla nosit plastová píšťalka,
kvalitní zavírací nůž, zápisník a tužka.
Osobní souprava pro přežití a lékárnička
Čokoláda, ořechy a sušené ovoce poskytují hodně energie, a jejich větší množství by se mělo nosit jako
nouzové zásoby. Nosit by se také měla osobní výstroj pro přežití a osobní lékárnička.
OSOBNÍ TÁBORNICKÉ VYBAVENÍ
Expediční batohy
Batoh by měl být dostatečně velký aby pojmul veškeré vybavení, a měl by mít obsah kolem 56 litrů.
Zhotoven by měl být z pevného materiálu cordura nebo plátna, a při plně naloženém batohu by měla být
věnována zvláštní pozornost bedernímu pásu, ramením popruhům a nastavení popruhů. Ramenní popruhy
by měly být široké a dobře vypolstrované. Pro přenesení části váhy z ramen je nezbytný dobře
vypolstrovaný, nastavitelný bederní pás. Většina moderních batohů je nastavitelná pro různou výšku
postavy, a jsou navrženy ergonomicky s vnitřním rámem, který umožňuje přirozený tělesný pohyb.
Jednokomorový expediční batoh
Tento druh expedičních batohů je robustní, jednoduchý expediční batoh určený pro školy, přírodovědecké
kluby, mládežnické organizace, a půjčovny výstroje. Většinou jsou vyrobeny z plachtoviny nebo materiálu
cordura, a mívají objem 55, 60 a 65 litrů. Jsou vybaveny nastavitelným nosným postrojem a váží přibližně
2kg. Tento typ se používá v první řadě kvůli minimální údržbě a trvanlivosti. Vstupní otvor batohu je
olemován otvory na zašněrování a spolu s krycí chlopní se vyloučí použití zipů. Přirozená odolnost proti
mokru je u těchto plachtovinových batohů dobrou pojistkou pro začínající uživatele, aby nemuseli trpět
následky mokré výbavy.
Dvoukomorový expediční batoh
Dvoukomorový batoh, jehož kapacita a komfort ulehčí problémy s nošením nákladu pro náročné
cestovatele, když nastanou okolnosti jako je např. potřeba nosit pitnou vodu, větší množství potravin,
oblečení do chladného počasí, nebo speciální vybavení. Obvykle jsou zhotoveny z plachtoviny nebo
materiálu cordura o objemech 80, 90 a 95 litrů. Jsou vybaveny nastavitelným nosným postrojem a váží
přibližně 2,5kg. Spodní část batohu uzavíratelná na zip je výhodná když brzy odcházíte z místa
přenocování a délka dne omezuje možnost sušit vlhké spací pytle a ostatní výbavu uloženou hluboko v
batohu. Zip je obvykle zakřivený aby usnadnit přístup do spodní komory a umístěný nízko na batohu, aby
neomezoval obsah hlavní komory. Obě oddělení batohu odděluje pevná přepážka. Mezery na každé
straně této přepážky umožňují, aby se dlouhé předměty jako jsou například oblouky ke stanů vešly dovnitř
batohu. V některých batozích se dá přepážka sklopit dolů, takže potom vznikne jednokomorový batoh.
Spací pytle
Pro jeden druh spacího pytle je téměř nemožné čelit veškerým extrémům, a většina cestovatelů dává
přednost spacímu pytli pro celoroční použití. Vnější materiál je prachuvzdorný nylon odolný proti
roztržení a vnitřní vrstva je z nylonu. Mezi nimi je výplň z umělých vláken, které vzhledem k jeho váze
poskytuje velmi dobrou tepelnou izolaci. Toto vlákno má výjimečnou stlačitelnost umožňující jeho sbalení
do malého prostoru, a ve vlhku je teplejší než spací pytel plněný peřím.
U pronajatých nebo vypůjčených spacích pytlů musí být vždy používána vnitřní vložka z bavlny nebo
polyesteru. Tuto vložku by měli používat také vlastníci péřových spacích pytlů, aby se udržel vnitřek pytle
v čistotě. Vnitřní vložka vám umožňuje větší všestrannost, protože ve velkém horku vám umožňuje spát
na povrchu spacího pytle pouze ve vložce.
Karimatky
Nezbytná je karimatka z pěnového materiálu nebo samonafukovací. Protože materiál karimatky je
nenasákavý vodou, může být nošena na vrchu batohu.
Voda
Každý člen skupiny by měl nosit vlastní vodu, a podle místních podmínek by to mělo být od jednoho do
čtyř litrů vody.
Vybavení do tábora
Každý jedinec potřebuje plastový šálek, ocelový nebo plastový talíř a příbor. Toaletní výbava by měla
obsahovat mýdlo a ručník, kartáček na zuby a toaletní papír. Všichni členové skupiny musí nosit pytle na
odpadky.
TÁBORNICKÉ VYBAVENÍ SKUPINY
Stany
Stan je nejen typickým symbolem táboření, ale také o hodně více než jen to. V nejextrémnějších
prostředích je správný výběr úkrytu často nejdůležitějším rozhodnutím které můžete udělat. Pochopitelně i
když to není otázkou života nebo smrti, a pro většinu z nás to šťastnou náhodou není, správná volba stanu
rozhodne, jestli strávíte příjemné chvíle, vzdáleni od pohodlí domova.
Pro cestovatele v buši jsou na trhu dostupné tucty lehkých stanů a můžete si vybírat ze všech tvarů a
velikostí. Mnohé správy mají stany které buď půjčují nebo pronajímají. Předtím než si koupíte stan,
vypůjčte si jeden stejného druhu a můžete zkoumat kvalitu konstrukce a vyzkoušet si jeho velikost a
vhodnost.
Stany používané na expedicích obvykle pojmou dvě nebo tři osoby, a náklad sdílený mezi jeho obyvateli.
Nejvhodnější jsou dvojité stany s vnitřní stěnou z prodyšného nylonu nebo bavlny, a vnější střechou z
nepromokavého nylonu, a s pevnou, vodotěsnou nylonovou podlážkou. Pokud budete používat vypůjčený
stan, zkuste ho před zahájením vaší výpravy postavit, abyste se ujistili že je kompletní a věděli jste jak se
staví. Vracejte ho vždy kompletní a suchý.
Kopulovitý stan
Tyto stany jsou pevné, snadno přenosné a obvykle mají dvě úhlopříčné stanové tyče a jsou vybaveny
předsíňkou. Snadno a rychle se stavějí a jsou nejlépe vybaveny svorkami na tyče. Střecha je obvykle
zhotovena z nepromokavého polyesteru a podlážka z nepromokavého nylonu. Pro střechu i podlážku byste
měli mít opravnou těsnicí lepicí pásku pro okamžité použití. Tyto stany se hodí pro většinu táboření a
expedice v buši v Západní Austrálii.
Tunelový stan
Tento druh stanu je doporučen jako ultralehký expediční stan pro dvě osoby, má dvojité stěny a dobré
větrání. Tento stan se hodí pro použití v teplých povětrnostních podmínkách, stejně tak jako pro cestování
ve sněhu, přes otevřenou krajinu, a v krušném počasí. Provedení je klasické, dvou obloukový zúžený tunel
a pečlivá pozornost se obvykle věnuje vyrovnání tlaku nad vnějším stanovým povrchem a varování se
zbytečně velkým plochám nepodepřené látky.
I když přístup do stanu je obvykle z obou stran hlavních oblouků, je nepraktické vstupovat na zúženém
konci. Oba vnitřní i vnější konce mohou být ale kvůli větrání plně rozepnuty. Výbava uložila pod
předsíňkou by neměla bránit pohybu dovnitř a ven ze stanu.
Vařiče
K vaření by se mělo přistupovat jako k příjemné části expedice. Pro snadné nošení v batohu by měly být
vařiče lehké a pevné, a ne příliš drahé. Měly by se dát snadno sestavovat, používat, a čistit. Neměly by
také vyžadovat žádnou zvláštní údržbu, a měly by se snadno zapalovat. I v nejdrsnějších povětrnostních
podmínkách potřebujete abyste mohli snadno zapálit vařič, a úspěšně v krátkém časovém intervalu uvařit
jídlo, nebo ohřát vodu.
Doporučuje se aby kuchyňské hrnce, pánve a konvice byly zhotoveny z nerezové oceli.
Lihové vařiče
Moderní lihové vařiče jsou nejpopulárnější a poskytují dvě funkce: jako vařič a kuchyňská souprava.
Snadno se zapalují a nemají komplikované zapalovací zařízení. Otočením větracích otvorů proti větru
regulujete přístup kyslíku k hořáku, a tím zvětšujete účinnost zařízení. Tyto vařiče jsou velmi stabilní,
s nádobami hluboko usazenými uvnitř horního větrolamu. Souprava obsahuje hrnce, konvičku, držák na
nádoby, a pánev, která poslouží i jako poklička.
POZNÁMKA:
Lihové vařiče mají při slunečním světle neviditelný plamen a musíte se pečlivě přesvědčit
že je plamen zcela uhašen, a vařič je před novým doplněním paliva ochlazený.
Souprava kempinkového vařiče Trangia č. 25-8
Vícepalivový vařič
Vícepalivové vařiče jsou ideálně přizpůsobeny pro extrémní počasí a mají obvykle regulační ventil
hořáku, který umožňuje v širokém rozsahu okamžité řízení výkonu vařiče. Jsou snadno na místě
opravitelné, velmi pevné, a spalují technický benzín, bezolovnatý benzín, letecké palivo, naftu a petrolej.
Nejlepší druhy těchto vařičů jsou vybaveny samočisticí spalovací tryskou.
Přenášení tekutého paliva
Tekuté palivo by mělo být přenášeno palivových lahvích s bezpečným šroubovacím uzávěrem,
schválených australskými předpisy.
Přenosné plynové vařiče
Jsou velmi jednoduché na obsluhu, a upřednostňují se pro několikadenní výpravy, kde jsou požadavky na
vaření minimální. Nejlepší z těchto vařičů mají piezoelektrické zapalování a speciálně navrženou mřížku
hořáku. Vodu zpravidla uvaří za 3 až 5 minut, a na jednu plynovou náplň vydrží hořet na plný výkon
jednu hodinu, nebo dvě hodiny při mírném výkonu.
SEZNAM EXPEDIČNÍHO VYBAVENÍ
Oblečení
Boty, tenisky, ponožky, spodní prádlo, kalhoty, trička, lehký svetr, bunda, čepice, rukavice, nepromokavá
bunda a nepromokavé kalhoty.
Nouzové vybavení
Mapy a pouzdra na mapy, hodinky, kompas, píšťalka, nouzové dávky jídla, zápalky, svítilna s náhradní
žárovkou a bateriemi, nůž, souprava pro přežití, lékárnička, zápisník a tužka.
Osobní vybavení
Batoh, spací pytel, karimatka, vložka do spacího pytle, toaletní potřeby, toaletní papír, láhve na vodu,
šálek, talíř, lžíce, vidlička a nůž.
Vybavení skupiny
Stan, vařič s palivem, nádoba s vodou pro skupinu, prostředky na mytí nádobí, nylonová drátěnka na
nádobí, lopatka, plátěné nebo papírové ručníky a pytle na odpadky.
BALENÍ A NOŠENÍ NÁKLADU
Batohy jsou zřídkakdy vodovzdorné, a zkušení cestovatelé tento problém řeší vložením pevného
plastového pytle do batohu, který poslouží jako vodovzdorná vložka. Navíc každá součást ošacení, spací
pytel, a jídlo nesené v batohu by mělo být zabaleno v samostatném a uzavřeném plastovém sáčku.
Váha batohu
Váha batohu by neměla přesahovat jednu čtvrtinu vaší tělesné hmotnosti, a čím blíž je náklad k vašemu
těžišti tím menší bude námaha a únava postihující vaše tělo. Moderní batohy jsou k těmto účelům
navrženy a můžete tomu napomoci umístěním těžkých předmětů v horní části batohu, a podle možností co
nejblíže u zad.
K tomu abyste udrželi váhu batohu na minimu a vyhnuli se nošení něčeho jiného než jsou základní
nezbytnosti, je zapotřebí značná zkušenost. Nezkušení chodci mají často na zátěž rozporuplné názory.
Batoh se musí před odjezdem vždy zvážit, a je dobrým zvykem položit ho na osobní váhu, zatímco do něj
vkládáte vybavení. Pokud musíte některé předměty kvůli váze vyřadit, nemusíte to alespoň dělat narychlo
před odchodem.
Balení závisí velkou měrou na zdravém rozumu, ale je nezbytné vyvážit protichůdné potřeby. Protože
podle pravidla poslední dovnitř - první ven, by měly být předměty které budete potřebovat na cestě
umístěny v postranních kapsách nebo v horní části batohu. Oblečení do deště, náhradní oblečení jako např.
tenisky, rukavice nebo pokrývka hlavy, a jídlo které budete jíst během cesty by mělo být snadno po ruce.
Spací pytel a šatstvo které je objemné, lehké, a nebude během chůze zapotřebí, by se mělo umístit na dno
batohu. Těžké předměty nebo společné vybavení skupiny jako je např. stan a vařič, by se mělo
rovnoměrně rozdělit mezi obyvatele stanu, a může se vložit do horní části batohu společně se zbytkem
vybavení.
Mnoho problémů vzniká při balení na poslední chvíli, protože pak se přihodí dovnitř cokoliv je po ruce.
Při balení je potřeba přemýšlet, a svojí výstroj byste si měli shromáždit před expedicí s dostatečným
předstihem. Dobré naplánování práce vždy zabere nějakou dobu.
POZNÁMKA:
Veškerá výbava mimo karimatky, má být nošena uvnitř batohu.
TÁBOŘENÍ
Táboření se zlepšuje s praxí, a schopnost opatřit si za každé situace jídlo a úkryt vede k získání cenných
dovedností. To vše vám dodá důvěru, uspokojení a potěšení. Umožní vám to také účastnit se dalších
venkovních aktivit.
Výběr tábořiště
Výběr vhodného tábořiště je důležitý nejen pro vaše pohodlí a potěšení, ale může ovlivnit i vaší pohodu.
Užíváte-li lehký stan, měli byste mít především na mysli vyhledání ochrany před větrem, a převládajícím
počasím. To znamená vyhledat vhodnou proláklinu. Jako větrolam nebo ochranu před počasím, můžete
využít dutinu nebo závětrnou stranu hřebenu, kopce nebo stromy. Při výběru místa pro tábořiště musíte
vzít v úvahu další faktory, jako je např. že na vybraném místě nehrozí záplava, pád skal, nebo větví
stromů. Kde je to možné, zajistěte aby bylo místo poblíž vody, a že terén nabízel naději na slušně
pohodlný noční spánek.
POZNÁMKA:
Zapamatujte si: 16:00 hod je dobrý čas na přípravu tábořiště, v 17:00 hod je zahájení
přípravy trošku těsné a v 18:00 hod je na stavbu tábořiště příliš pozdě.
Stavění stanů
Země pod stanem musí být podle možností co nejrovnější a nejčistší. Pokud je místo na svahu, potom je
nejlepší spát s nohama ze svahu. Půda by měla být rozumně suchá a dostatečně měkká, aby do ní šly
zarazit stanové kolíky. Odstraňte veškeré předměty, které by mohly propíchnout stanovou podlážku.
Kolíky se musí do země zatloukat šikmo, pod úhlem 45 stupňů. Stanové šňůry by měly být napínány v
rovině ze švy, a pro hlavní upínací šňůry byste měli použít delší nebo silnější kolíky. Jestliže je země
příliš měkká, pak budete muset na vršky kolíků položit kameny. Stan by se měl postavit tak, aby vchod
nesměřoval na návětrnou stranu.
POZNÁMKA:
Stany nikdy nestavějte pod stromy.
Bydlení ve stanu
Když žijí v malém stanu dva nebo tři lidé, je nezbytný osobní pořádek a čistota. Táborníci by měli počítat
s nejhorším, a nepotřebné vybavení znovu vložit do batohu. Všechno by mělo mít svoje místo a pro případ
potřeby by měly být po ruce svítilny. Spěte hlavou ke vchodu do stanu, abyste mohli v případě nouze
snadno uniknout.
Zavedení pravidelných povinností
Mezi obyvateli stanu by měla být zavedena pravidelná rutina, kdo a co udělá po dosažení tábořiště. Bez
ohledu na to jak je skupina ušlá a unavená, by mělo být dobrým zvykem po dosažení nočního tábořiště
postavit stan.
Denní program
Ráno
Odpoledne
1. Vzbudit skupinu.
2. Zapálit ohně/ připravit vařiče.
3. Strhnout a zabalit stany a úkryty.
4. Provést osobní hygienu.
5. Snídaně.
6. Naplnit a zkontrolovat nádoby a lahve na vodu.
7. Obstarat první pomoc a prohlédnout nohy.
8. Zkontrolovat a zabalit výstroj.
9. Provést instruktáž skupiny a vyrazit na cestu.
1. Oběd.
2. Zkontrolovat a zabalit výstroj.
3. Provést instruktáž skupiny a vyrazit na cestu.
4. Připravit noční tábořiště.
5. Obstarat první pomoc a prohlédnout nohy.
6. Večeře.
7. Provést osobní hygienu.
8. Provést ve skupině vyhodnocení dne.
9. Zapsat cestovní záznamy a poznámky.
Vaření
V suchém počasí se může vaření konat na chráněném místě vzdáleném od stanu. Přístup ke stanu tak bude
snadnější. V mokrém počasí by se mělo vařit vně stanu pod stříškou, nebo předsíňkou. Nikdy by se
nemělo vařit uvnitř stanu. Zatímco jedna osoba se sundanými botami a nepromokavým oblečením vaří
pod vchodovou stříškou, ostatní členové skupiny mohou zajistit, aby všechny potřeby pro jídlo a pozdější
mytí nádobí bylo na dosah osoby provádějící vaření.
POZNÁMKA:
Boty nebo vnější obuv, a mokré šaty by se neměly nosit uvnitř stanu. S lehkou podlážkou
stanu se musí zacházet opatrně.
HYGIENA
Hygiena je důležitým hlediskem expedic, a táborová disciplína i osobní čistota se musí udržovat na
vysoké úrovni. Na konci každého dne by se měl umýt obličej, ruce, nohy a vyčistit zuby. Ruce by se měly
mimoto umývat před každým jídlem, a manipulací s potravinami. Ponožky se musí často prát, a při
pěkném počasí je lze usušit přivázané k batohu za chůze.
Zásoby vody se musí chránit před znečištěním. Voda po mytí nádobí by se měla nalévat do díry
vyhloubené v měkké zemině zednickou lžící, a v dostatečné vzdálenosti od vodních zdrojů. Špinavá nebo
mastná voda by se nikdy neměla vylévat zpět do potoků nebo tůní, osobní hygiena by se měla provádět
daleko od zdrojů pitné vody.
V dobytčích žlabech nemyjte nádobí, ani nepoužívejte mýdlo. Všechno smetí musí být z tábořiště
odstraněno, a odneseno skupinou sebou. Není již dále přijatelné pohazovat, pálit, nebo zahrabávat odpad.
Buďte připraveni na odnášení vlastního odpadu tak, že sebou ponesete několik pevných plastových pytlů
na odpadky.
VÝZNAM POČASÍ
Bez ohledu na množství informací na meteorologické mapě jí vždy musíte vyhodnocovat s ohledem na
místní zeměpisné podmínky . S menšími zkušenostmi je možné předpovědět, kdy bude moudré zůstat
doma, a kdy to bude možnost odvážit se pryč.
Znamení na obloze
Přes všechny vědecké triky se stále ještě spoléháme na místní předpovědi podle některých pranostik
našich předků. Stále platí pravda, že červená nebo jasná podvečerní obloha obvykle předpovídá že bude
následovat pěkný den; zatímco šedá nebo tmavě zamračená večerní, nebo vodnatá obloha s prosvítajícím
světlem předpovídá mokrý, nebo větrný zítřek. Když se mraky roztrhají při východu slunce, nebo slunce
vystoupá skrz mlhu do jasné oblohy, obvykle to zvěstuje pěkný den. Ranní červánky nebo bledé slunce,
zvláště jestli je přítomna duha nebo světelný kruh kolem slunce, upozorňuje na déšť a proměnlivé počasí.
Čím větší je kruh okolo slunce, tím dříve nastane déšť. Když děláte podobné předpovědi, neměli byste
zanedbávat ani chování barometru.
Chování barometru
Rychlý pokles tlaku vždy předchází dešti a bouřce, možné změně směru větru nebo nárazovému větru, či
bezprostředně hrozícímu příchodu studené fronty. Pokud je ve stejnou dobu teplota nad normálem, a
vysoká nebo rostoucí vlhkost, bývá obvykle na cestě nestálé počasí a déšť. Jakmile změna přejde, bude
následovat chladné a jasnější počasí. Když se tlakoměr ustálí a začne stoupat, přijde brzy jasné počasí.
Zapamatujte si, že každý rychlý vzestup barometrického tlaku po špatném počasí může přinést namísto
očekávaného pěkného počasí, vítr a proměnlivé počasí,.
Když začne barometr po ustáleném období pomalu klesat, oblast bude pravděpodobně postižena
proměnlivým a mokrým počasím. Tuto předpověď obvykle potvrdí světelný kruh okolo slunce, nebo
měsíce. Jakmile začne barometr klesat, je jisté že přijde vítr následovaný deštěm, bez ohledu na to jak
dlouho je krásně. Vysoký barometrický tlak obvykle přináší ustálené počasí.
ZÁKONITOSTI POČASÍ V ZÁPADNÍ AUSTRÁLII
Prostřednictvím dlouhodobého zkoumání povětrnostních zákonitostí je možné předpovídat druh
počasí, které může nastat v každém jednotlivém období roku. I když je tato metoda založená na
statistickém průměru, mějte na paměti že takováto předpověď nemusí být neomylná.
Leden – Únor - Březen
Západní Austrálie je tak rozlehlá, že v ní naleznete vzory všech možných podnebí, snad s
výjimkou vysokohorských. V lednu přinášejí brázdy nízkého tlaku horké kontinentální větry.
Únor přináší velké kontrasty v množství srážek, s příležitostnými tropickými smrštěmi a prudkým
deštěm. Nehledě na tyto srážky, je únor poměrně suchý, ale může být vysoká vlhkost. Větší
dešťové srážky jsou v březnu, ale hlavně na severu, kde je také riziko říčních záplav.
Duben - Květen
Pás vysokého tlaku se začíná v dubnu přesunovat na sever, a na jihozápadě vanou zpravidla
západní větry. Zvyšují se také dešťové srážky. Zvyšování dešťových srážek pokračuje po celý
květen, a zpravidla je více srážek v západních částech země. Občas se mohou vyvinout mlhy.
Červen
Během června pás vysokého tlaku pokračuje v přesunu na sever, a přináší systémy nízkého tlaku
blíže k jižnímu pobřeží. Tím se dále zvyšují dešťové srážky, až jsou nejvyšší ze všech měsíců
roku.
Červenec - Srpen
Červenec je v Západní Austrálii nejchladnějším měsícem roku. Na jihozápadě jsou občasné bouře
a záplavy, ale jinde je zpravidla znatelné snížení srážek. Systémy vysokého tlaku se začínají v
srpnu přesunovat na jih, ale počasí zůstává podobné jako v červenci. Na severu je to nejsušší
měsíc roku, ale na jihozápadě je ještě poměrně deštivo, s příležitostnými záplavami.
Září – Říjen - Listopad
V září jsou systémy nízkého tlaku situovány více jižněji a na západě se větry pohybují na sever a
na jih, ale v centrálních pobřežních oblastech se větry pohybují na východ. Na jihozápadě budou
pravděpodobně ještě nějaké bouře, ale s malými dešťovými srážkami. Pás systému vysokého
tlaku se v říjnu přesunuje dále na jih, a do listopadu je v jižních vodách. Občas se ale obrátí na
sever a potom přináší západní větry a prudké deště.
Prosinec
V průběhu tohoto měsíce zde mohou být větrné smrště, které jsou dokonce na severozápadě
pravděpodobnější, pokud se systém nízkého tlaku se pohybuje ve smyčce a východní větry jsou
dále na sever. V tomto období vanou v tropických oblastech většinou západní větry s velkou
oblačností, ale stále zůstává horko.
Souhrn
Celkově je počasí v Západní Austrálii pod vlivem systému pásu vysokého tlaku, který v zimě
křižuje sever státu a přináší pěkné počasí po celou dobu kdy tu zůstává. Tento pás vysokého tlaku
je v létě unášen na jih a bere pěkné počasí sebou. Ze systému nízkého tlaku vyplňujících tyto
oblasti po odchodu fronty vysokého tlaku se vytvářejí větrné smrště, postihující tyto oblasti.

WA POLICE ACADEMY LAND OPERATIONS TRAINING UNIT

Transkript

Podobné dokumenty

Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie, 2016, roč. 6, č. 1

hrušovanský zpravodaj - Hrušovany nad Jevišovkou

Řeším svou bulku v prsu

Základy techniky - střední škola elektrotechnická, ostrava, na

Bezdrátový mikrofon SMD

JUNÁK svaz skautů a skautek ČR Chrudimská oblast Skripta k

Pravidla pro nekromanta

Tecnicall 1/2010 - Život v budoucnosti