stáhnout soubor

Transkript

stáhnout soubor

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Škola veřejného zdravotnictví
100 05 , Praha 10, Ruská 85
Internetové zdroje ke zdravotní politice České republiky přístupné v síti
veřejných informačních služeb ve zdravotnictví
Autor práce: PhDr. Helena Bouzková
Konzultant: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc.
Oponent: PhDr.Eva Lesenková
V Praze dne 26.ledna 2001
Souhrn
Informační práce, někdy také informační aktivity (resp. činnosti) jsou lidské činnosti
spojené s nakládáním s informacemi, tzn. s jejich tvorbou, shromažďováním, zpracováním,
ukládáním, zprostředkováním a podobně. Za informačního pracovníka jsou považováni
příslušníci informačních povolání jako jsou knihovníci, informační specialisté, informační
brokeři, kteří se přímo zabývají poskytováním informačních služeb a zpravidla mají
knihovnicko-informační vzdělání.
Dobrý informační profesionál disponuje expertní znalostí obsahu informačních zdrojů
včetně schopnosti kriticky je hodnotit a rozlišit jejich relevanci; vytváří a udržuje vyhovující,
přístupné a nákladově efektivní informační služby, které jsou v souladu s posláním a cíli
organizace; je schopen poskytovat kvalitní školení a podporovat pro uživatele knihovnických
a informačních služeb a využívat vhodné informační technologie k získávání, ukládání a
šíření informací.
Ve své práci vycházím z výše naznačeného profilu informační profese a
zaměřuji se na komentovaný přehled moderních informačních zdrojů ke zdravotní politice.
Po části věnované užitečné terminologii (kap.1) se zabývám hlavní tématickou
zdrojovou oblastí ke zdravotní politice v ČR (kap.2,3,4). V kapitole 5 popisuji stručně
institucionální základnu pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví
(VISZ). Zabývám se nutností hodnocení informací poskytovaných prostřednictvím moderních
informačních technologií (internetu) a popisuji přístupné informační zdroje v Národní
lékařské knihovně a síti VISZ. Kapitolu uzavírám seznamem užitečných www adres ve
zdravotnictví.
Přílohy dokumentují výstupy z jednotlivých www stránek, které jsou vytvářené nebo
dostupné v Národní lékařské knihovně.
Obsah
1.
Terminologie
3
2.
Zdravotní politika České republiky
6
3.
Národní program zdraví - dlouhodobá strategie pro Českou republiku
7
4.
Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století
8
4.1
Cíl 19 dokumentu „Zdraví 21“ – nové aspekty využívání a šíření
5.
Veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ)
12
5.1
Internet
13
5.2.
Národní lékařská knihovna a vybrané informační zdroje
16
informací 10
5.2.1 NLK-Dokumentační centrum WHO
17
5.2.2 Primární informační prameny
18
5.2.3 Sekundární informační prameny
22
5.3
Užitečné www adresy pro zdravotnictví
30
6.
Závěr
34
7.
Použitá literatura
35
8.
Přílohy
37
1. Terminologie
Informace (z latinského informatio, onis, f. – představa, obrys) – původní sdělení, zpráva,
podávaná písemně, ústně nebo jiným způsobem (s pomocí signálů, technických prostředků),
od poloviny 20. století obecně vědecký pojem, užívaný v řadě oborů, který znamená
a) zprávu o nějaké věci nebo situaci, jež se někomu předává,
b) zmenšení, snížení neurčitosti v důsledku získaného sdělení,
c) sdělení těsně spojené s řízením, signály spojené se syntaktickými, sémantickými a
pragmatickými charakteristikami,
d) odraz různotvárnosti mezi libovolnými objekty a procesy v živé i neživé přírodě.
(Lit. 1)
Sociální informace je nejvyšší a nejsložitější typ informace. Jsou to poznatky, sdělení,
zprávy vytvářené a využívané ve společnosti, týkající se zejména vztahů lidí, jejich
součinnosti, potřeb a zájmů. Sociální informace plní funkce komunikativní, řídící, vědeckopoznávací, výchovně-vzdělávací a další. (Lit. 1)
Informatika je multidisciplinární vědní obor, jehož úkolem je zkoumat kořeny vzniku, oběhu
a využívání informací a dat, odhalit objektivní a subjektivní činitele, působící při zákonité
směně informací ve společnosti. Objektem informatiky jsou
procesy přeměny poznatků
v informace a informační prameny, komunikační akty a procesy v nichž informace obíhají,
organizace a prostředky ke komunikaci používané.
Informatika může být:
a) kybernetická, matematická informatika zkoumá informaci a informační komunikaci jako
fyzikální jev,
b) sociální informatika se zabývá studiem informační komunikace ve společnosti
c) vědní informatika studuje procesy získávání, uchovávání, zpracování, transformace,
sdělování a využívání informací, vypracovává jejich teorii a historii, metodiku a
organizaci, jakož i využití ve vědě a technice.
Lékařská (zdravotnická) informatika je jedna z aplikovaných informatik a je definována
jako vědní obor zabývající se vlastnostmi, zpracováním a využitím lékařské informace. Její
náplň je velmi rozsáhlá.
Náleží do ní partie obecné (komunikace s počítačem, textové editory, databázové systémy a
internet) a partie speciální:
-
vědecké lékařské informace a jejich zpracování a získávání za pomoci moderních
informačních technologií (databázové systémy, …),
-
klasifikace a klasifikační systémy v medicíně (např. problémy standardizace lékařského
názvosloví, tezaurus Medical Subject Headings – MeSH,
mezinárodní klasifikační
systémy – MKN atd.),
-
počítačové zpracování biologických signálů ( např. EKG, EEG a dalších),
-
počítačové zpracování obrazu (např. CT, MR, sonografie a na ně navazující systémy pro
přenos
a
archivaci
obrazu
včetně
problematiky
telekonferencí,
televýuky
a
multimediálních výukových programů),
-
nemocniční informační systémy a informační systémy pro ambulantní lékaře – kombinace
prvku dokumentačního a komunikačního,
-
diagnostické systémy a podpora rozhodování v medicíně,
-
počítačová simulace – vytváření a aplikace matematických modelů v medicíně,
-
počítače v řízení lékařských přístrojů.
S lékařskou ( zdravotnickou) informatikou úzce souvisí problematika ochrany dat,
zdravotnická statistika a biometrie, právní a
etické aspekty informatiky, organizační a
ekonomická problematika ve zdravotnictví atd. (Lit. 2)
Publikování elektronické je příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a šíření
dokumentů v digitální podobě. (Lit. 18)
Veřejné zdravotnictví – je průnikový obor, který integruje témata
zdravotní politiky, teorie řízení a ekonomiky zdravotnictví, zdravotnických systémů,
zdravotnické legislativy a etiky, podpory zdraví, hygieny, epidemiologie, statistiky,
demografie, sociální medicíny, komunitní péče, prevence apod.
Nezbytným předpokladem rozvoje tohoto oboru je kvalitní informační zabezpečení, které
spočívá ve sběru dat, jejich analýze, přenosu a komunikaci mezi subjekty (Lit. 3)
Zdravotní politika je vyjádřením zájmu státu na zdravotním stavu obyvatelstva a na jeho
ovlivnění.
Cílem zdravotní politiky by mělo být poznání vztahů, procesů a jevů, které se na utváření
zdravotního stavu populace podílejí a jejich postižení prostřednictvím politických rozhodnutí,
směřujících především do oblasti legislativy a do sféry ekonomických nástrojů a mechanismů.
Hovoříme li o systémovém pojetí zdravotní politiky, máme na mysli, že na veškeré elementy,
které jsou předmětem jejího zájmu, musíme nahlížet ve všech jejich vazbách a interakcích.
V rámci jakéhokoliv systému jsou vztahy realizovány prostřednictvím informací. Každá nová
informace ovlivňuje chování systému a vyvolává reakce, zpětné vazby a konkrétní aktivity.
Následně dochází ke změnám struktury a funkce systému. Tyto změny působí následně na
daný systém a ovlivňují jeho chování. Subsystém péče o zdraví, který je součástí
společenského systému, pracuje také na systémových principech. Poznávat vztahy a hledat
možnosti a způsoby jejich pozitivního uplatnění – v tom spočívá role, poslání a umění
zdravotní politiky. Zdravotní politika k tomu potřebuje znát a analyzovat adekvátní
informace. Potřebuje zkoumat , zda a jak probíhají procesy a jejich vztahy přispívající ke
stabilizaci systému a optimalizaci jeho funkce.
Zdravotní politika , řešící takto systém péče o zdraví populace ve všech jeho souvislostech,
musí z hlediska jeho vztahů k vyššímu socioekonomickému systému i k jeho vlastním
subsystémům identifikovat hlavní problémy. Zásahy se týkají všech subjektů, které se
jakkoliv podílejí na tvorbě a realizaci zdravotní politiky. (Lit. 4)
Znalost je osvojená zásoba poznatků o světě (okolí, prostředí), které jsou důležité pro výkon
určité činnosti jednotlivce. Je to rozsáhlejší soustava poznaných pojmů, kategorií, definic a
vztahů, která je spolu s vědomostmi součástí procesu utváření schopností a dovedností. (Lit.
5) Knowledge organization (pořádání znalostí) je oblast lidského poznání, které se zabývá
organizací (pořádáním) jednotek znalostí (pojmy, teorie, hypotézy, poznatky, informace, data)
a objektů všech typů, které odpovídají všem pojmům nebo pojmovým třídám tak, aby byly
zachyceny znalosti o světě poznaného v uspořádané podobě a umožněno rozšiřování těchto
znalostí pro účely jejich využití. (Lit.6)
2. Zdravotní politika České republiky
Internetový zdroj: http://www.mzcr.cz/dokumenty/aplan.html
Zdravotní politika České republiky tvoří organizační, ekonomický a politický rámec
aktivit, které směřují k ochraně, upevňování, rozvíjení a navracení zdraví, k omezování
negativních důsledků poruch zdraví, ke zdravému stylu života, ke zlepšení životního a
pracovního prostředí a k vyšší účinnosti a kvalitě zdravotní péče. Zdraví patří k prioritním
hodnotám jednotlivce, rodiny i společnosti. Je předpokladem sociální a ekonomické
úspěšnosti a podmínkou náležité kvality života jednotlivých občanů i celé společnosti.
Narušené zdraví naopak přináší nejen tělesná a psychická strádání občanům, ale i značné
ekonomické újmy jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Ochrana a podpora zdraví je proto
společným zájmem a odpovědností všech občanů, organizací, institucí, zájmových sdružení a
státní správy, za dostupnost zdravotní péče pro všechny občany, soustavnost a kvalitu
odpovídá stát.
-
Zdraví závisí především na podmínkách každodenního života lidí. Všechny složky
společnosti zasahují do životních podmínek a životního prostředí a svým působením
mohou zdraví chránit nebo naopak ohrožovat.
-
Cena zdraví musí být zahrnuta do ekonomického uvažování na všech úrovních řízení.
Prostředky rozumně vynaložené na ochranu a podporu zdraví nejsou výdajem, ale
racionální investicí pro jednotlivce i společnost, která se v konečné fázi odráží
v hospodářském přínosu.
-
Východiskem ochrany a podpory zdraví je svobodné a odpovědné jednání
informovaného občana. Základní motivací je jeho vědomí, že být zdráv je v jeho
vlastním zájmu. V aspektech, které přesahují možnosti jednotlivce, působí obec a stát
v rámci své zdravotní politiky,
-
Garantem zdravotní politiky je stát. Vytváří legislativní základnu a přispívá k vytváření
ekonomických a etických podmínek, které usnadňují změny v chování, potřebné k
ochraně a posilování zdraví,
-
Zdravotní politika se opírá o širokou síť zájmových skupin, vládních i nevládních
organizací a institucí, obcí, škol, soukromých společností, vědeckých společností,
církví a sdělovacích prostředků. Takto široce pojatá a horizontálně integrovaná účast se
osvědčuje zejména u lokálních a regionálních zdravotních programů.
-
Důležitou zásadou zdravotní politiky je stanovování priorit, na něž se koncentruje úsilí a
prostředky na vládní úrovni a které jsou doporučovány k přednostnímu řešení v rámci
občanských aktivit.
-
Akční plán zdraví a životního prostředí a Národní program zdraví ČR bude pokládán za
komponentu zdravotní politiky na úseku odborného usměrňování péče o zdravé životní
podmínky a ochrany a podpory zdraví. můsteček k národnímu programu zdraví. ( Lit. 7)
V obecné politické úrovni se uplatňuje řada základních principů: sdílené odpovědnosti,
integrace, předběžné opatrnosti, prevence a snižování rizika u jeho zdroje.
Zajištění všeobecného přístupu ke zdravotním službám , založeným na současných
vědeckých poznatcích a dobré kvalitě (cit. Světová deklarace zdraví přijatá světovou
zdravotnickou komunitou na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998)
současně znamená zajištění přístupu k informacím a jejich šíření. (Lit. 8)
3. Národní program zdraví - dlouhodobá strategie pro Českou republiku
Internetový zdroj: http://www.brana.cz
Národní program zdraví ČR je zásadní dokument, projednaný vládou ČR dne
15.3.1995. Jeho cílem je dlouhodobé vytváření podmínek pro zlepšení zdraví občanů České
republiky. Orientuje se na předcházení nemocem a začlenění všech složek společnosti do
všeobecného zájmu o zdraví. Vychází ze skutečnosti, že neexistuje odvětví či obor, který by
ve větší či menší míře neovlivňoval zdraví lidí. K naplňování cílů programu přispívají
projekty podpory zdraví. Jejich předmětem je příznivě ovlivňovat
životní podmínky a
výchovu ke zdravému způsobu života v rodinách, školách, podnicích, obcích a jiných
společenstvích nebo případně na regionální či celostátní úrovni. Za aktivity související s tímto
programem odpovídá úsek hlavního hygienika Ministerstva zdravotnictví ČR a Státní
zdravotní ústav, jehož úkolem je vykonávat pro státní zdravotní správu odborné práce a
zkoumání potřebná k účinným zdravotním opatřením a podporovat výchovu v preventivní
medicíně. (Lit. 9)
Tematické okruhy národního programu zdraví jsou následující:
1.
Ozdravění výživy
2.
Omezování kuřáctví
3.
Omezování a zvládání nadměrného stresu
4.
Zlepšení reprodukčního zdraví
5.
Omezování spotřeby alkoholu
6.
Optimalizace pohybové aktivity
7.
Prevence škodlivého užívání drog
8.
Prevence nemocí
9.
Prevence úrazů a otrav
10.
Životní prostředí
Komunitní projekty:
11.
Zdravé město
12.
Podpora zdraví ve školách
13.
Zdravý podnik
4. Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století
Internetový zdroj: http://www.who.dk/cpa/H21/h21long.htm
Politika „Zdraví pro všechny ve 21. století" (Health for All in 21st Century), přijatá
světovou komunitou v květnu 1998 má za cíl realizovat představu zdraví pro všechny, jejíž
koncept se zrodil na Světovém zdravotnickém shromáždění (World Health Assembly) v roce
1977 a ujal se jako celosvětové hnutí na konferenci v Alma-Atě v roce 1978. Určuje globální
priority pro první dvě desetiletí 21. století a deset cílů k vytvoření nezbytných podmínek pro
lidi na celém světě, aby byla dosažena a udržena nejvyšší možná úroveň zdraví. Je důležité si
uvědomit, že zdraví pro všechny není jednorázový cíl. Je základním předpokladem sociální
spravedlnosti a určuje vědecky podložený návod k lepšímu zdravému vývoji a nastiňuje
proces, který povede k progresivnímu zlepšování zdraví lidí.
Jak je zdůrazněno ve Světové zdravotnické deklaraci (World Health Declaration)
přijaté členskými státy WHO v květnu 1998, realizace zdraví pro všechny závisí na přijetí
zdraví jako lidského práva. To zahrnuje posílení vlivu etických a vědeckých principů ve
zdravotní politice a zajištění výzkumu a služeb. Také to znamená nutnost zavádění
spravedlivě orientované politiky a strategií, které kladou důraz na solidaritu, a zapracování
obecné perspektivy, která by takové orientaci odpovídala.
Globální politika zdraví pro všechny by měla být uskutečňována prostřednictvím
regionálních a národních strategií, a Zdraví 21 je odpověď Evropského regionu.
Bylo vytčeno 21 cílů zdraví pro všechny, které specificky vyjadřují potřeby celého
Evropského regionu a předpokládají důležitost akcí ke zlepšení situace. Těchto 21 cílů
dohromady dává inspirativní rámec pro rozvoj zdravotních politik v zemích Evropského
regionu.
Tři základní hodnoty z etického základu Zdraví 21 jsou:
-
zdraví je základním lidským právem,
- spravedlnost ve zdraví znamená solidaritu v aktivitách mezi státy a uvnitř zemí a
jejich
obyvatel,
- účast a odpovědnost jednotlivců, skupin, institucí a komunit na pokračování zdravotního
vývoje.
Cíle zdraví pro všechny do 21. století jsou následující :
Cíl 1. Solidarita pro zdraví v evropském regionu.
Cíl 2. Spravedlnost ve zdraví.
Cíl 3. Zdravý začátek života.
Cíl 4. Zdraví mládeže do 18 let.
Cíl 5. Zdravé stárnutí.
Cíl 6. Zlepšení duševního zdraví.
Cíl 7. Snížení výskytu přenosných nemocí.
Cíl 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění.
Cíl 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy.
Cíl 10 Zdravé a bezpečné životní prostředí.
Cíl 11 Zdravější životní styl.
Cíl 12 Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem.
Cíl 13 Podmínky a příležitosti pro zdraví.
Cíl 14 Multisektoriální odpovědnost za zdraví.
Cíl 15 Integrovaný zdravotní systém.
Cíl 16 Řízení v zájmu kvality péče.
Cíl 17 Financování zdravotnictví a rozdělování finančních zdrojů.
Cíl 18 Rozvoj lidských zdrojů v zájmu zdrav.
Cíl 19 Výzkum a znalosti v zájmu zdraví.
Cíl 20 Mobilizace partnerů pro zdraví.
Cíl 21 Politika a strategie v zájmu zdraví pro všechny.
Zdraví 21 by mělo být zakomponováno do rozvoje zdravotní politiky každého členského státu
a jeho principy by měly být přijaty všemi hlavními Evropskými organizacemi a institucemi.
4.1 Cíl 19 dokumentu „Zdraví 21“ – nové aspekty využívání a šíření
informací
Národní a lokální zdravotní informační systémy jsou předpokladem pro rozvoj a
monitorování efektivní a vyvážené zdravotní politiky.
Zdravotní informace by měla být relevantní a snadno dostupná politikům, manažerům,
zdravotníkům a ostatním profesionálům i veřejnosti.
V této oblasti dochází k posunu, kdy lékařské informace vědeckého typu byly určeny
převážně odborné veřejnosti. Právo osobně se účastnit na péči o zdraví je
jednou ze
základních hodnot Zdraví pro všechny. Týká se to všech členů společnosti, kteří svým
osobním příspěvkem jako jednotlivci nebo svojí profesní rolí mohou přispět ke zlepšení
zdraví. Všichni účastníci musí nést i odpovědnost za zdravotní důsledky svých záměrů, aktivit
a přijmout společnou odpovědnost za zdraví.
Tyto úkoly vyžadují zabezpečení všeobecného přístupu k databázím, které se zabývají
problematikou zdraví, rizikovými faktory, metodami jejich zvládnutí a podklady pro činnost
zdravotní péče. Je důležité vytvořit takové soubory informací, které poskytnou široké
veřejnosti návody, jak o sebe pečovat. Podmínkou náležitého zapojení obyvatelstva do péče o
zdraví je odpovídající informovanost o problematice zdraví, životním stylu, prostředí a o
doporučovaných aktivitách.
Lepší úroveň vědomostí jako základ zdraví je jednou z deklarací cíle 19. Ke zlepšení
vědomostí nezbytných pro plánování a realizaci změn patří výzkum a kvalitnější informační
systémy. Moderní komunikační technologie nacházejí široké využití při šíření znalostí o
zdraví, zdravotní péči, zdravotnickém výzkumu a řízení zdravotnických služeb. Do roku 2005
by všechny členské státy měly mít takový zdravotní výzkum a informační a komunikační
systém, který by umožnil využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví
všech lidí.
Rozpracování cíle 19 se týká následujících oblastí:
19.1 všechny státy by měly mít své výzkumné programy orientované na priority
dlouhodobého rozvoje zdraví pro všechny,
19.2 všechny země by měly mít mechanismy vedoucí k poskytování a rozvoji vědeckých
podložených zdravotnických služeb,
19.3 informace o zdraví by měly být užitečné a snadno dostupné pro politiky, manažery,
odborníky z oblasti zdravotnictví i odjinud, stejně jako pro širokou veřejnost,
19.4. všechny země by měly přijmout opatření v oblasti komunikace a přípravy zdravotních
programů, které podpoří záměr strategie Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím.
Využití telematiky ve veřejném zdravotnictví a při individuální péči o pacienta bude
významným strategickým krokem. Telematika ve zdravotnictví vyžaduje, aby si řídící
pracovníci, provozovatelé a uživatelé
osvojili nové dovednosti, předpokládá aktivní
vzdělávání, procvičování dovedností, průběžnou odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání.
V těchto úkolech plní funkci informační systémy, které zabezpečují
sběr, uložení, zpracování a distribuci informací potřebných pro rozhodování a řízení.
(Lit. 10)
5. Veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ)
VISZ jsou knihovnické a informační služby ve zdravotnictví, které shromažďují a
vyhodnocují vybrané okruhy lékařských odborných informací a hraničních oborech
v napojení na mezinárodní systémy a zpřístupňují je odborné veřejnosti.
Veřejné informační služby
ve zdravotnictví zpřístupňují lékařům a odborným
zdravotnickým pracovníkům vybrané okruhy informací. (Lit. 11)
Hlavním cílem VISZ je podávání relevantních odpovědí na informační dotazy
odborné zdravotnické veřejnosti v oblasti vědeckých, ekonomických, technických, právních a
dalších informací v souvislosti s poskytováním zdravotní péče na úrovni současných
dostupných poznatků. Udržet kvalitu poskytované zdravotní péče na úrovni odpovídající
současným poznatkům lékařské vědy znamená udržovat informační kontinuitu se současným
stavem poznání. Funkci prostředníka mezi současným stavem poznání a uživatelem
(odborným a širokou veřejností) plní v nejširším slova smyslu informační systémy, pro oblast
lékařských a souvisejících ( ekonomických technických a právních) informací pak VISZ.
Definice těchto služeb z roku 1996 vychází především z vymezení kategorie uživatelů
a specificky odborných informací užívaných pro vědu, výzkum a jejich aplikaci
v biomedicínských vědách. V kontextu současného pojetí péče o zdraví je třeba tuto definici
rozšířit o širokou veřejnost, která v souladu se současnými trendy má být informována o
možnostech péče o zdraví. Zlepšením vzájemné dostupnosti a vyhledatelnosti informací
napomůže uvědomování si zdravotní politiky.
Knihovny zajišťují ochranu zaznamenaného poznání, jsou místem přístupu
k informačním zdrojům, produktům a službám a slouží jako pojistka zajišťující všeobecnou
dostupnost informací. Hlavním smyslem činnosti je poskytování informačních služeb.
Pracovišti VISZ jsou Národní lékařská knihovna (NLK), knihovny lékařských a
farmaceutických fakult (většinou integrované s pracovišti nemocnic), odborné knihovny SZŠ
a lékařské knihovny či informační střediska ve zdravotnických zařízeních (v resortu
Ministerstva vnitra ČR, v ústavech Akademie věd atd.) a nestátním sektoru.
V posledních letech má významný vliv na poskytování informačních služeb rozvoj
moderních informačních technologií. Tyto dovolují propojit geograficky vzdálené systémy
(místní, národní a mezinárodní) a usnadňují hledání užitečných informačních zdrojů. Tyto
jejich vlastnosti mají potenciál překlenovat mezery mezi lidmi, na druhou stranu však mohou
rozdělovat společnost ( finanční rozdíly, nedostupnost informačních technologií, jazykové
bariéry). Informační propojení světa, vznik informační „superdálnice“
umožnilo vznik
iniciativy v rámci WHO – Global Health Network. Tato iniciativa byla podpořena v 90.
letech, kdy byla snaha vytvořit síť ke globálnímu zlepšování veřejného zdraví rozšířena.
Globalizace mění vztahy mezi místními a globálními problémy. (Lit. 3)
Typologie informačních pramenů:
Hledisko původnosti:
Primární informační prameny – dokumenty tvořené převážně novými informacemi
dosud nezaznamenanými v jiných pramenech : periodika, speciální dokumenty, rukopisy,
separáty, patenty, cestovní zprávy, normy atd.
Sekundární informační prameny -
vznikly jak výsledek zpracování primárních
dokumentů, přinášejí jejich identifikační a obsahovou charakteristiku a informují tak o jejich
existenci : katalogy, bibliografické soupisy, referátové časopisy, databáze, rešerše atd.
Terciární informační prameny – informují o existenci sekundárních dokumentů :
bibliografie bibliografií, adresáře, atd. (Lit. 13)
Druhy bází dat:
-
bibliografické (citace, abstrakt),
-
faktografické – konkrétní údaje,
-
plnotextové (včetně obrázků),
-
typu katalogů a rejstříků.
5.1 Internet
Internet spojuje lidi, země a kontinenty. Umožňuje navazovat kontakty bez geografických
bariér. Vývoj internetu v České republice mění výrazně možnosti přístupu k informacím pro
širokou veřejnost. Moderní informační technologie kladou nové nároky na člověka, avšak
jejich zvládnutím se mu otvírá možnost širokého přístupu k informacím. Ze všech
internetových prostředí a služeb se nejvíce prosadil World-Wide-Web a elektronická pošta.
Rozvoj internetu však způsobuje, že hodnota informací je opomíjena. Informace, které máme
k dispozici, je třeba hodnotit. K vyhledávání informací o zdraví používá internet podle
americké Federal Trade Commission více než 25 miliónů lidí. Počet odkazů vztahujících se
k medicíně lze stěží odhadnout, ale má se za to, že jich je nejméně 100 tisíc. Přibližně
polovina z nich má obsah kontrolovaný odborníkem – lékařem. Významné jsou pro uživatele
tzv. „peer reviewed“ stránky, které procházejí hodnocením klinického odborníka. (Lit. 12)
Ověřitelnost kvality zdrojů
Forma elektronického publikování je od 90. let součástí vědecké komunikace. S
principem demokratičnosti internet přinesl možnost nezávislého, leckdy však neseriozního
publikování informací. K rozlišení serióznosti existují nástroje, kterými může poučený
uživatel rozpoznat kvalitu informací :
-
používání adres na www stránkách, skládající se z několika částí (např. adresa www
serveru Národní lékařské knihovny se zapisuje http://nlk.anet.cz
Písmena „nlk“ označují příslušnost k instituci, „anet“ označuje komunikační uzel v síti
internet a „cz“ znamená, že adresa náleží instituci sídlící v České republice,
-
u americké adresy si můžeme být jisti, že koncovka „ org“ a „edu“ označuje stránky
vytvářené vládními a vzdělávacími institucemi, garantujícími serióznost zdroje,
-
pokud má americká stránka www serveru v adrese koncovku „com“, jedná se o komerční
subjekt a obsah je třeba zvažovat.
-
u hodnocení webovských stránek je orientací pro kvalitu správnost, včasnost,
objektivnost a serióznost zdroje.
Hlavní hodnotící kritéria, která nám dále mohou být nápomocna, jsou:
-
kdo je autor
-
jak je významný autorův zdroj
-
je uvedena e-mailová adresa
Při hodnocení obsahu se zaměříme na následující údaje:
-
adresa autora
-
je autor někým sponzorován?
-
jak je informace včasná ?
-
kdy byla informace publikována ?
-
je uvedeno datum poslední revize?
-
není informace zkreslená ?
-
je informace nová a unikátní ?
Hodnocení formy nám také může být vodítkem při posuzování www stránek. Mezi základní
sledované skutečnosti patří:
-
je stránka snadno čitelná?
-
lze se jednoduše vrátit?
-
je stránka vizuálně příjemná?
-
existují odkazy na vysvětlivky a definice?
-
nabízejí stránky skutečně tolik odkazů co slibují?
-
je materiál prezentovaný logicky?
-
jsou daná správná klíčová slova aby bylo možno stránku nalézt ve vyhledávači?
-
jsou komentáře přívětivé?
-
nabízí stránka odkaz i na příbuzné stránky?
- můžete předpokládat, že stránka bude i později funkč
Internet je třeba chápat jako prostředek pro komunikaci. Internet nám poskytuje cestu, jak
se dostat ke skutečným profesionálním informačním zdrojům. Mezi takové zdroje, které by
měly být přístupny občanům, patří
informace, týkající se zdravotní politiky České
republiky. Při uvědomování si odpovědnosti občana za své zdraví a při hledání možnosti
přístupu k potřebným informacím, sehrávají moderní informační technologie významnou roli.
Státní informační politika, která je realizována vládou ČR, si ve svých podprogramech určila
jako jednu z priorit výchovu veřejnosti v oblasti informačních technologií.
5.2 Národní lékařská knihovna a vybrané informační zdroje
Internetový zdroj: http://www.nlk.anet.cz
Národní lékařská knihovna (NLK) je organizační složkou státu v přímé působnosti
Ministerstva zdravotnictví ČR. Posláním NLK je poskytování kvalitních knihovnických a
informačních služeb účelným budováním a využíváním primárních a sekundárních fondů v
oblasti humánní medicíny, metodická podpora pracovníků sítě lékařských knihoven,
vytváření výhledů knihovnické a informační činnosti, jejich postupná realizace a reprezentace
sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ) směrem k ostatním subjektům v
ČR i ve světě. Informační gesce se vztahuje na oblast lékařských věd a zdravotnictví včetně
aplikovaných
společenských
a
přírodních
věd.
Krédem NLK je poskytovat kvalitní knihovnické a informační služby podle potřeb a
požadavků zdravotnické veřejnosti, a to bez politických, administrativních či organizačních
bariér, a tím naplňovat základní lidské právo na rovný přístup k informacím, na jejich
svobodnou
výměnu,
získávání
vědomostí
a
svobodné
utváření
názorů.
Oficiální vznik NLK se datuje od roku 1949, navazuje však na více než stoletou činnost
předchozích odborných knihoven od založení první spolkové lékařské knihovny v Praze r.
1841. NLK je aktivním členem Sdružení knihoven (SDRUK) a European Association for
health Information and Libraries(EAHIL). Od r. 1992 je pověřena funkcí Dokumentačního
centra Světové zdravotnické organizace pro ČR (World Health organization – WHO).
NLK spravuje sbírky Zdravotnického muzea, založeného r. 1934.
K 31.12. 2000 obsahovaly fondy NLK 309 663 knihovních jednotek. Knihovna odebírá téměř
1000 seriálových publikací, přírůstek knih v roce 1999 činil 2520 knihovních jednotek Pro
automatizaci knihovnických a informačních agend NLK se využívá integrovaného
knihovnického systému ALEPH.
Sídlem je Sokolská ulice 54, 121 32 Praha 2.
5.2.1 NLK -Dokumentační centrum WHO
Z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR plní NLK od r. 1992 funkce národního WHO DC.
Mezi základní funkce DC WHO paří:
1. katalogizační zpracovávání a bibliografické vyhledávání publikovaných
dokumentů WHO,
2. poskytování kopií dokumentů na základě požadavků uživatelů,
3. spolupráce s knihovnou Evropské oblastní úřadovny WHO v Kodani,
4. propagace publikací WHO,
5. spolupráce při vydávání literatury WHO v češtině.
Literaturu WHO získávala NLK nepřetržitě od r. 1949, i když jen v omezeném
rozsahu. Od r.1992 ji ve funkci DC WHO získává z ústředí v Kodani a Ženevě zdarma v
relativní úplnosti, tj. včetně nepublikovaných materiálů a úplného souboru dokumentů
Evropské oblastní úřadovny.
Tyto fondy jsou zpřístupňovány v úplném rozsahu v oddělení služeb čtenářům v
Sokolské 54, tel. 2426 6858 (monografie a drobné tisky) a v Sokolské 31, tel. 2426 6219
(periodika).V neúplném rozsahu je literatura WHO k dispozici rovněž na detašovaném
oddělení vědeckých informací (OVI) na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Palackého nám. 4,
128 01 Praha 2, tel. 2491 6638), a to především pro potřeby pracovníků MZ. K vyhledávání z
fondu lze využít báze dat WHOLIS, která obsahuje záznamy všech druhů literatury WHO
včetně článků v časopisech WHO. K 31.7.2000 obsahuje sbírka publikací WHO v NLK
kolem 3 250 monografií, veškeré vycházející tituly periodik a stovky dalších dokumentů.
V bibliografických bázích dostupných v NLK se při vyhledávání používá heslo Světová
zdravotnická organizace, popř. WHO. Jedná se o databáze:
BMČ, Book Find, Cochrane Library, EMBASE, HealthStar, MEDLINE a další.
V rešeršním oddělení NLK lze využívat i statistickou databázi Health for All (HFA)
Statistical Indicators, obsahující přes 290 statistických ukazatelů zdravotní péče v evropských
zemích. V této databázi je možné zpracovávat přehledy o nemocnosti, trendech úmrtnosti,
počtech lékařů atd. v různém grafickém vyjádření (tabulky, grafy atd.). Báze se získává
zdarma ze serveru WHO a je aktualizována dvakrát ročně.
Kontakty na vybraná pracoviště WHO:
Kancelář WHO v České republice
c/o Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2
tel. (+420 2) 2497 2486, fax (+420 2) 2491 4830, e-mail: [email protected]
WHO Regional Office for Europe (Regionální úřadovna v Kodani) 8 Scherfigsvej, DK-2100
Copenhagen, Denmark
e-mail: [email protected]
WHO Headquaters , CH-1211 Geneva 27, Switzerland
e-mail: [email protected]
NLK spolupracuje s ostatními dokumentačními centry v Evropě (celkem cca 50 center
– Příl. č.1) a pravidelně se schází se zástupci jednotlivých zemí při akcích EAHILu.
5.2.2
Primární informační prameny
NLK
jednotek.
umožňuje v současnosti
vyhledávání informací z cca 310 000 knihovních
Příklady zahraničních titulů časopisů z oboru Public, environmental and occupational
health
Název – zkratka
ISSN
Impact Factor
Dostupnost v ČR
v r.1999 a 2000
Am J Epidemiol
0002-9262
03.699
NLK +
5
dalších
knihoven
Am J Ind Med
0271-3586
01.194
nedostupný
Am J Publ Health
0090-0036
03.576
LF MU Brno
Ann Epidemiol
1047-2797
01.615
nedostupný
Annu Rev Publ
0163-7525
02 .571
nedostupný
Epidemiol Rev
0193-936X
03.636
LF UP Olomouc
Epidemiology
1044-3983
03.058
IHE Praha
Eur J Epidemiol
0393-2990
00.707
nedostupný
J Occup Health
1341-9145
01.417
nedostupný
J Publ Health Med
0957-
00. 727
nedostupný
Public Health
0033-3506
00.602
NLK – OVI MZ ČR
Public Health Rep
033-3549
01.180
Národní knihovna
Am J Prev Med
0749-3797
01.199
3. LF UK Praha
Prev Med
0091-7435
01.575
3. LF UK Praha
J Adolescent Health
1054-139X
01.277
3. LF UK Praha
Drug Safety
0114-5916
01.827
nedostupný
Ann Occup Hyg
0003-4878
1.398
nedostupný
Am J Trop Med Hyg
0002-9637
02.068
IHE Praha
J Occup Envir Med
1.671
NLK
Int Arch Occup Env
1.252
NLK
Health
4832
Health
Příklad výpočtu Impact Factoru za rok 2000:
IF = Počet citací (citace v časopisech, které Institute for Scientific Information, Philadelphia)
v roce 2000 na články časopisu publikované v roce 1999 a 1998
ku počtu článků publikovaných v časopisu v letech 1999 a 1998. (Lit. 14,15)
Z domovské stránky NLK (www.nlk.anet.cz) je přímý vstup do on-line verzí plných
textů zahraničních časopisů, a to přímo z katalogizačních záznamů časopisů v bázi NML
(báze vytvářená v automatizovaném knihovnickém systému ALEPH, přístupná pod položkou
Katalog knižního a časopiseckého fondu NLK), a to z pole ON-LINE: FULLTEXT V NLK.
Jedná se zpravidla o tituly, které knihovna odebírá v tištěné podobě a on-line verzi má
z tohoto důvodu zdarma, nebo je on-line verze časopisů zdarma dostupná na internetu.
K prohlížení souborů ve formátu PDF musí mít příslušný počítač nainstalován
program ACROBAT READER verzi 3.0 nebo vyšší.
Abecední výčet titulů obsahuje aktualizovaný seznam dostupných on-line titulů s odkazem
přímo na domácí stránku časopisu nebo na bázi, která je obsahuje.
Patří mezi ně časopisy následujících společností:
Meos
Databáze dodavatelské firmy MINERVA s možností vyhledávání citací, abstrakt i plných
textů.
V kapitole je SUBSCRIPTIONS (ABO-LISTE) přístup do fulltextů časopisů, které NLK
odebírá v tištěné podobě u firmy MINERVA.
Retrospektiva archivů sahá do roku 1995.
EIFL-Direct
Rozsáhlý projekt, financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a
subvencovaný nadací G. Sorose, který všem knihovnám v ČR umožňuje čtyřletý bezplatný
přístup do řady databází.
Členění se mj. na EBSCOmed (úplný MEDLINE s některými fulltextovými verzemi
lékařských periodik, ale mnohem více titulů je obsaženo v abstraktech) a na EBSCOWeb
Host, který se dále dělí na Academic Search Elite (některé tituly také z medicíny) a další
báze.
Retrospektiva archivů sahá do roku 1990.
PROQUEST
V rámci národní licence (nositelem je Ústřední knihovna Univerzity Karlovy) má
NLK přístup do více než 300 plnotextových časopisů z medicíny a příbuzných oborů přes
ProQuest Medical Library (Search for publication).
K dispozici je také řada dalších specializovaných databází. Retrospektiva archivů sahá do
roku 1995.
SPRINGER-LINK
Celostátní akademická konsorciální licence pro přístup do 485 elektronických časopisů
vydávaných nakladatelstvím SPRINGER prostřednictvím služby LINK. Retrospektiva
archivů sahá do roku 1995.
SCIENCE DIRECT (nakladatelství Elsevier )
Konsorciální licence na přístup do elektronických časopisů nakladatelství Elsevier,
odebíraných v tištěné podobě ve sdružených institucích.Retrospektiva sahá do roku 1995.
OVID
OVID CORE BIOMEDICAL COLLECTION s plnými texty 15 nejdůležitějších časopisů s
retrospektivou od roku 1994. Je dostupná v rešeršním oddělení NLK.
Placená služba JASON
Objednání článku z časopisu nedostupného v české republice zajišťuje oddělení
doplňování fondů NLK. Časopisecký titul lze hledat v masce dle slov z názvu či podle ISSN.
5.2.3 Sekundární informační prameny
Na domovské stránce NLK (www.nlk.anet.cz) jsou v položce „Katalogy a soupisy“
přístupné online katalogizační záznamy biomedicínských dokumentů. V současné době jsou
v systému ALEPH zpracovávány tyto databáze (Příl. č 2):
LBS – Souborný katalog zahraničních monografií (obsahuje bibliografické záznamy
zahraničních monografií, které nakoupily knihovny sítě VISZ do svých fondů od r.1994).
Příl. č.3
LSS – Souborný katalog zahraničních periodik ( obsahuje záznamy zahraničních periodik,
které nakoupily knihovny sítě VISZ, popř. příbuzných oborů od roku 1976). Příl. č.4
NML – Katalog fondů NLK ( obsahuje bibliografické záznamy dokumentů nakoupených do
NLK od roku 1980). Příl. č.5
IGA – Závěrečné zprávy Interní grantové agentury MZ ČR (obsahuje bibliografické záznamy
závěrečných zpráv, originál každé zprávy je možné zapůjčit k prezenčnímu studiu
v NLK).Příl. č.6
ADR – Adresář přispěvatelů do souborných katalogů. Příl. č.7
BMČ – Bibliographia medica čechoslovaca ( bibliografické záznamy jsou přístupné online za
poslední dva roky). Příl. č. 8
MES – Tezaurus Medical Subject Headings v české verzi obsahující cca 19 000 hesel.
Každá databáze obsahuje návod k vyhledávání informací. NLK zpřístupňuje v rešeršním
oddělení a v oddělení služeb čtenářům uživatelům řadu databází (verze na CD ROM,
online), které nabízejí širokou možnost vyhledávání potřebných informací.
Mezi ně patří především:
Bibliomedica
Producentem je Národní lékařská knihovna. CD ROM Bibliomedica obsahuje databázi BMČ
- Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ) s retrospektivou od roku 1977 s více než 230
000 bibliografickými záznamy, které popisují časopisecké články a stati v odborných
biomedicínských časopisech a sbornících, monografie a recenze vycházející na území České
republiky a výběrově Slovenské republiky. Databázi zpracovává Národní lékařská knihovna.
CD ROM Bibliomedica dále obsahuje Souborný katalog zahraničních lékařských časopisů
(SKP) odebíraných v České republice (cca 5 000 záznamů) a Adresář institucí přispívajících
do souborného katalogu (LOK).
Od roku 2000 je součástí CD ROMu i česká verze amerického tezauru Medical Subject
Headings (MeSH), který se používá např. pro indexování význačných světových databází,
např. Medline atd. CD ROM vyrábí a distribuuje firma Albertina icome Praha. Databáze je
produkována CD ROM, vyhledávacím softwarem je Tornádo. Aktualizace posledních dvou
let je přístupná na serveru NLK pod softwarem ALEPH (automatizovaný knihovnický
systém).
Anopress – je plnotextová databáze českých časopiseckých, novinových článků, která je
denně aktualizována. Profil, který je zaměřený na medicínu, je přístupný pracovníkům MZ
ČR a dále týdenní retrospektiva je vystavena na serveru Národní lékařské knihovny v Praze.
Příl. č.9
Požadavky na archivní záznamy lze podávat do oddělení vědeckých informací, které je
detašovaným pracovištěm NLK a sídlí v budově MZ ČR, Palackého náměstí 4, Praha 2.
Týdenní retrospektiva je v plném znění vystavena na domovské stránce NLK.
Justis Celex
Je plnotextová databáze. Je to oficiální právní databáze Evropských společenství, vytvářená
tzv. Celex 1 až 9 včetně křížových referencí a klasifikace podle subjektu. Celex, to je přes 40
let smluv, direktiv, soudních případů a dalších dokumentů.roup v Bruselu. Celex obsahuje
plné texty více než 100 000 právních dokumentů v sektorech. CD ROM verze je dostupná
např. ve Státním zdravotním ústavu v Praze a na mezinárodním odboru MZ ČR.
Sbírka zákonů - v NLK jsou zakoupeny dvě licence pro využívání plnotextové Sbírky
zákonů.
MEDLINE
Medline (tištěná verze se jmenuje Index Medicus) je nejdůležitějším zdrojem informací v
biomedicíně. Je to bibliografická databáze, produkovaná National Library of Medicine
v USA, která je také zpřístupněna ze serveru NML. Kompletní databáze obsahuje přes 9
miliónů záznamů od roku 1966 do současnosti. Obsahuje bibliografické citace a abstrakta z
celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, politických
aspektů a služeb pro ochranu zdraví. Zahrnuje citace z 3 900 odborných časopisů ze 70 zemí
světa. Ke zhruba 76% záznamů je pro roce 1975 připojen i abstrakt. K věcnému třídění slouží
tezaurus deskriptorů Medical Subject Headings (MeSH), jehož českou verzi zpracovává
NLK pro potřebu lékařských knihoven v ČR. Roční přírůstek činí cca 390 000 záznamů. Tato
databáze je v České republice přístupná v řadě lékařských knihoven, v Národní lékařské
knihovně je zakoupena s retrospektivou do roku 1966. Databáze je produkována v anglickém
jazyce a je distribuována na CD ROM nosičích, online, popř. na magnetických páskách.
NLK používá vyhledávací software od firmy Silver Platter, který umožňuje uživatelům, kteří
vyhledávají informace v na počítačích registrovaných v NLK , aby součástí záznamů byla i
zobrazená položka LHM . Tato obsahuje sigly knihoven, které v odebíraly požadovaný článek
v konkrétním roce. Sigla je šestimístný kód , který jednoznačně určuje konkrétní knihovnu .
Např, NLK má siglu ABA008. Seznam sigel je dostupný na webovských stránkách NLK a na
CD ROM Bibliomedica. Příl. č.10
EMBASE (Excerpta Medica)
Renomovaná bibliografická databáze z oboru zdravotnictví EMBASE zahrnuje více než 6,5
miliónů záznamů o článcích v cca 3800 mezinárodních lékařských časopisech z více než 110
zemí s retrospektivou od roku 1980. Více než 65 % záznamů obsahuje abstrakta, která vytváří
specializovaný tým odborníků. Roční přírůstek činí cca 380 000 záznamů. 53 % záznamů
pokrývá Evropu, 33 % USA. Přes 44 % záznamů v EMBASE je zcela unikátních (nejsou
obsaženy v databázi Medline). K věcnému třídění slouží tezaurus EMTREE, který obsahuje
cca 38 000 preferovaných termínů a více než 150 000 synonym. Retrospektiva je od roku
1974, jazykem databáze je angličtina a formát je CD ROM (v NLK), online ( databázová
centra) a magnetické pásky. Producentem dat je Elsevier Science Publishers z Nizozemí.
V České republice je celá databáze dostupná v Národní lékařské knihovně a na Univerzitě
Karlově. Kromě báze jako celku lze získat její části jako jsou EMCANCER, EMDRUGS atd.
HealthStar (dříve HEALTH nebo HSTAR)
Bibliografická
zdravotnická
databáze
HealthStar
(Health
Services,
Technology,
Administration and Research) je zaměřena na neklinické aspekty zdravotní péče, jako je
nemocniční management, odpovídající předpisy a legislativa, rizika, technologii a zdravotní
služby. Obsahuje relevantní záznamy z databáze Medline a z dalších 400 časopisů a jiné
zdroje sledované The American Hospital Association. Obsahuje přes 2,6 miliónů záznamů.
Producentem je National Library of Medicine v Bethesdě v USA. Databáze je přístupná i
online ze serveru NML. V NLK byla přístupná v roce 2000 na CD ROM. V současné době je
přístupna online v rámci konsorcia OVID, které má centrum v IKEMu. Retrospektiva je od
roku 1975.
ERIC
Bibliografická databáze z oboru pedagogiky. ERIC je databází produkovanou U.S.
Department of Education. Zahrnuje abstrakta článků ze 750 časopisů o vzdělávání a z tisíců
výzkumných zpráv. Pokrývá široké spektrum aspektů vzdělávání, jako např. vzdělávání
dospělých, odborné školství, poradenství, řízení vzdělávání, výuka jazyků, metody
hodnocení. Kompletní soubor obsahuje 750 000 záznamů s retrospektivou od roku 1966.
OVID Nursing & Allied Health Database (alternativní název Cumulative Index to Nursing &
Allied Health = CINAHL)
Producentem je. Cinahl Information Systems, Glendale, USA. Tato bibliografická a
plnotextová báze obsahuje více než 200 000 citací s abstrakty z více než 800 časopisů
vycházejících v angličtině se zaměřením na ošetřovatelskou problematiku a příbuzné obory,
technologické postupy v různých oblastech medicíny, léčba, hygiena, sociální služby, právo a
legislativa, výživa a další). Retrospektiva je od roku 1983.
Book Find CD World Medical and Healthcare
Bibliografická databáze zahrnující záznamy o více než 2 miliónech publikací vydávaných
v anglickém jazyce v USA, Británii, Evropě, Austrálii a Jihoafrické republice. Producentem
je firma Book data. Databáze je dostupná v NLK na CD ROM.
Web of Science
zahrnuje vstup do databází Science Citation Index, Social Science Citation Index, Art and
Humanities Citation Index. Při retrospektivě od roku 1980 jsou k dispozici aktualizované
údaje o článcích z více než 8 500 vědeckých časopisů ze všech oborů. Kromě
bibliografických údajů a abstraktu jsou u každého článku uvedeny všechny citace a reference.
Týdně v databázi přibývá na 25 000 nových záznamů a přes 400 000 citačních odkazů. (Lit.
16)
Current Contents Search
Producentem je
Institute for
Scientific
Information (ISI),
Philadelphia,
USA.
Bibliografická báze s citacemi a abstrakty z 6900 hlavních časopisů z oblasti klinické a
experimentální medicíny, sociálních věd, biologie, životního prostředí, fyziky, chemie, věd o
zemi a umění. Pro medicínu jsou důležité řady Life Sciences a Clinical Medicine, popř.
Social and
Behavioral Sciences. Koresponduje s Current Contents.
OECD Health Data 2000
Producentm je OECD Health plicy Unit v Paříži. CD ROM obsahuje systematicky sbíraná
data od roku 1960 s velkým počtem aspektů systémů zdravotní péče ve 29 členských zemí
s ohledem na demografické, ekonomické a sociální aspekty.Databáze je dostupná
v anglickém jazyce( jazykové verze jsou i ve španělštině, francouzštině a němčině) v NLK na
CD ROM. Cochrane Library
Producent: The Cochrane Collaboration
Bibliografická databáze, která vznikla ze snahy informovat laickou iodbornou veřejnost o
výsledcích klinických výzkumů a studií a následném hodnocení validity těchto výsledků.
Zahrnuje citace článků s abstrakty, citace monografií, kapitol v monografiích a recenzí.
Báze je tvořena čtyřmi částmi:
The Cochrane Database of Systematic Reviews: Pravidelně aktualizovaný elektronický
časopis systematických přehledů o výsledcích léčebné péče.
The Database of Abstracts of Reviews of Effectiveness: Sekundárníinformační zdroj, který
pomáhá v orientaci v již publikovaných přehledech.
The Cochrane Controlled Trial Register: Registrující databáze všech klinických studií, které
tvoří nutný předpoklad pro vznik systematických přehledů. Zpracováno na základě
manuálních i elektronických rešerší.
The Cochrane Review Methodology Database: klasifikovaná bibliografie knih, jednotlivých
čísel časopisů a článků o metodologických aspektech tvorby systematických přehledů.
Biological Abstracts
obsahuje reference na články z téměř 6000 časopisů z oblasti živé přírody včetně biochemie,
biotechnologií,
botaniky,
ekologie,
životního
prostředí,
mikrobiologie,
neurologie,
farmakologie, zdravotnictví, zemědělství) a Zoological Records. Producentem je firma Biosis.
NLK má přístup v rámci projektu MŠMT, jehož nositelem je Univerzita Palackého
Olomouc.Velké množství databází je dostupných přes databázová centra. Jedním z nich je
centrum STN ( Scientific and Technical Information Network) International v Karlsruhe,
které nabízí přístup do více než 200 databází ze všech oborů vědy a techniky.NLK má
přístup do tohoto centra a může využívat služeb, které jsou finančně podpořeny projektem
LI200023, který financuje MŠMT ČR.BIOSIS Producent: BIOSIS, Philadelphia, USA .
Bibliografická báze obsahující cca 11 miliónů citací (50 % s abstrakty) ze světové literatury,
která přináší informace kromě jiného také z oblasti mikrobiologie, experimentální medicíny,
farmakologie, ekologie, biochemie,
biotechnologie a neurologie. Zdrojem je cca 6000
periodik, ale také monografie, sborníky z konferencí, sympozií, různé přehledy, poznámky a
dopisy. Koresponduje s Biological Abstracts.
PASCAL
Producent: France Institut de l’Information Scientifique et Technique (INIST) Vandoeuvreles-Nancy Cedex, France. Bibliografická báze obsahující více než 11 milionů citací s
abstrakty z celosvětově publikované literatury z biologie, technologie, aplikovaných věd a
medicíny. Podle druhu publikací v ní najdeme kromě článků i knihy, teze, konferenční
materiály a reporty. Má čtyři soubory, z nichž jeden je zaměřen na medicínu (PascalBiomed) se záběrem cca 2,5 milionu citací s
abstrakty.
Jazykem je francouzština (s
deskpritory, titulem a abstraktem v angličtině, němčině a španělštině).
AIDS & Cancer Research
Producent: Cambridge Scientific Abstract, Bethesda, USA
Bibliografická báze s více než 153 000 citacemi (s abstrakty) z oblasti výzkumu AIDS,
imunologie, kliniky, epidemiologie, výskytu nemoci a jejího
a léčení; citace prací o chorobách
přenosu, symptomů, diagnózy
souvisejících s AIDS a vývojem léků; výzkum rakoviny,
včetně molekulárních aspektů, postup choroby a metastázy.
AIDSDRUGS
Producent: CDC National AIDS Clearinghouse (NAC)
AIDS Clinical Trials Service, Rockville, USA
Báze přinášející informace o cca 80 lécích testovaných v léčbě AIDS a souvisejících
oportunních infekcích. Léky jsou indexovány podle hesel Medical Subject Headings (MeSH)
a je u nich uváděn i firemní a generický název, registrující číslo Chemical Abstracts Service,
nežádoucí účinky a
a
kontraindikace, interakce s jinými léky, fyzikální a chemické vlastnosti
výrobci ( popis výsledků klinického zkoušení léků je uveden v bázi AIDSTRIAL).
Retrospektiva: informace jsou průběžně doplňovány a vyřazovány
AVLINE (alternativní název: Audiovisual Online)
Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA
Plný bibliografický popis více než 21 000 audiovizuálních a dalších
netištěných materiálů
katalogizovaných v NLM z oblasti vzdělávání ve zdravotnictví a dalšího vzdělávání
praktických lékařů.
CANCERLIT
Producentem je U.S. National Library of medicine (NLM), Bethesda, USA, retospektiva je od
roku 1963, obsahuje 1,6 mil. bibliografických záznamů. Věnuje se různým aspektům výskytu
a léčby rakoviny.
CATLINE (alternativní název: Catalog Online)
Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA. Bibliografická báze s
údaji o více než 673 000 knihách a seriálech katalogizovaných pro fond National Library of
Medicine z oblasti biomedicíny. Bibliografický záznam obsahuje tyto údaje: autor, pracoviště
autora, titul, údaje o nakladateli a vročení, jazyk dokumentu, cenu,
abstrakt, údaje o
dodavateli a poznámky.
CIS Abstracts (alternativní název: CISILO)
Producent: International Labor Office (ILO), Ženeva, Švýcarsko
Bibliografická báze s cca 40 000 citacemi s abstrakty ze světové
bezpečnost a hygienu při práci, pracovní lékařství,
literatury zaměřená na
průmyslovou toxikologii, ergonomii a
organizaci práce, pracovní psychologii a s touto problematikou související legislativu a
standardy.
DIRLINE
Producent: U. S. National Library of Medicine http://www.nlm.nih.gov (NLM), Bethesda,
USA .
Adresář informací o více než 17 000 organizacích z oblasti biomedicíny a
zdravotnictví, včetně federálních, státních a lokálních vládních agentur, profesionálních
společností, dobrovolných asociací, akademických a výzkumných ústavů, nemocnic,
knihoven a muzeí z USA a spolupracujících organizací mimo USA.
PsycINFO
Producent: American Psychological Association, Washington, D. C., USA .
Bibliografická báze obsahující přes 1 milion citací s abstrakty ze světové literatury z oblasti
psychologie,
včetně
experimentální,
psychologické poruchy, aplikovaná
vývojové
psychologie,
sociálních
procesů,
psychologie, výchova a vzdělávání, s psychologií
související legislativa a různé medicínské otázky.
SERLINE (alternativní název Serials Online)
Producent: U. S. National Library of Medicine (NLM), Bethesda, USA . Bibliografická báze
se zaměřením na popis všech časopisů zpracovávaných
pro fond National Library of
Medicine, časopisů, které jsou výběrově excerpovány pro báze MEDLINE, POPLINE a
HEALTH a časopisů, které mají ve svých fondech knihovny spolupracující s NLM na bázi
Biomedical Serials Holdings Database (SERHOLD). U každého časopisu jsou uvedeny tyto
údaje:
Název (současný, popř. minulý), vydavatel, adresa, místo vydávání, ISSN. (Lit. 17)
Od roku 2000 je NLK řešitelem projektu Medicínská virtuální knihovna (MEDVIK) –
síťové sdílení informačních zdrojů pro výzkum a vývoj. Spoluřešiteli jsou Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Institut klinické a experimentální medicíny a
Ústav hematologie a krevní transfúze. Projekt je finančně podporován Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy a jeho cílem je vytvořit integrovaný medicínský knihovní informační
systém pracující na bázi technologií World Wide Web, umožňující uživateli z jednoho
přístupového bodu (portál MEDVIK) získat v reálném čase přístup k veškerým veřejným,
digitálně zpracovaným informacím, obsaženým v systému.
5.3 Užitečné www adresy pro zdravotnictví
Následující soupis
www adres se týká institucí, na jejichž www stránkách jsou
informace, které svým obsahem mohou být užitečné pro zdravotnickou odbornou a laickou
veřejnost.
Ministerstvo zdravotnictví ČRwww.mzcr.cz
Státní zdravotní ústav
www.szu.cz
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
www.ipvz.cz
IDVPZ
www.medical.cz/IDVPZ
Institut klinické a experimentální medicínywww.ikem.cz
Ústav zdravotnických informací a statistikywww.uzis.cz
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
www.fsv.cuni.cz
Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU Brno
www.med.muni.cz
Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP Olomouc
www.upol.cz/UP/Struktura
Vysoká škola ekonomická
www.vse.cz
Parlamentní knihovna www.psp.cz/library
Národní knihovna www.nkp.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
www.msmt.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČRwww.mpsv.cz
Ministerstvo pro místní rozvoj ČRwww.mhcr.cz
Ministerstvo zemědělství ČR
www.mze.cz
Ministerstvo životního prostředí ČR
www.env.cz
Český statistický úřadwww.czso.cz
Úřad pro státní informační systémwww.usiscr.cz
Akademie věd ČRwww.cas.cz
ČLS JEP
www.clsjep.cz
2. LF UK Ústav veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství
http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/uvzpl/home.htm
Informační centrum Evropské unie
www.evropska-unie.cz
Stránky Ministerstva zahraničních věcí o EU
www.euroskop.cz
National Library of Medicine , Bethesda, USA
www.nml.nih.gov
Databázové centrum STN
www.fiz-karlsruhe.de
Vyhledávací nástroje v prostředí internetových stránek nám pomohou prohledávat několik
serverů najednou (tzv. „metavyhledávání“). Výsledkem jsou odkazy na požadované téma,
které je třeba pečlivě hodnotit a zvážit jejich kvalitu např. použitím hodnotících kritérií, která
byla uvedena v kapitole 5.1.
www.seznam.cz
www.yahoo.com
www.atlas.cz
www.altavista.com
www.uzdroje.cz
www.lycos.com
www.quick.cz
www.hotbot.com
www.volny.cz
www.zmije.cz
Server www.navrcholu.cz mapuje počty přístupů k zaregistrovaným www stránkám.
Problematice zdraví je věnována na tomto serveru samostatná kapitola. Ukázka výstupu viz
příloha č. 11.
6. Závěr
Moderní informační a komunikační technologie (např. celosvětová síť internet), které
jsou dostupné stále širšímu okruhu obyvatelstva naší republiky, vytvářejí předpoklad pro
kvalitnější dostupnost
informací. Kromě informací určených pro vědu a výzkum, jsou
v knihovnách a informačních střediscích veřejných informačních služeb ve zdravotnictví,
dostupné i informační zdroje, které mohou ovlivnit chování široké veřejnosti ve smyslu
spoluzodpovědnosti občana za zdraví.
Spoluzodpovědnost každého občana za své zdraví by se měla stát východiskem pro
naplnění kvalitního života.
Informační pracovníci a informační instituce v nejširším slova smyslu jsou v procesu
demokratizace a globalizace těmi, kdo mohou stírat rozdíly mezi „informačně bohatou“a
„informačně chudou“ společností. Získávání, zpracování, uchovávání a využívání informací
je ekonomicky náročné. I role knihovnicko-informačních pracovníků se mění, poskytování
kvalitních služeb vyžaduje nové přístupy ke zprostředkování informací pro odbornou i
nejširší veřejnost.
Umožnění přístupu ke zdravotnické informaci je jedním z předpokladů realizace
zdravotní politiky v České republice.
6. Použitá literatura
1. Malá československá encyklopedie.III. svazek I-L. 1..vyd. Praha: Academia, 1986, s.5859.
2. Kasal, P.; Svačina, Š. a kol. Lékařská informatika. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998, 543
s. ISBN 80-7184-594-9.
3. Potomková ,J.; Gladkij, I; Lesenková, E. Veřejné zdravotnictví a informační
superdálnice . [online] (cit. 18.8.2000)
Dostupné na World Wide Web:
http://www.inforum.cz/inforum2000/prednasky/verejnezdravot.htm
4. Drbal,Ctibor : Zdraví a zdravotní politika. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 116
s. ISBN 80-210-1466-0.
5. Malá československá encyklopedie. VI. svazek Š -Ž. 1.vyd. Praha: Academia, 1987,
s. 848.
6. Potřeby a možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti pořádání znalostí.
[online] (cit. 18.8.2000)
Dostupné na World Wide Web:
http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1999/c01/isko.htm
7. Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky [online] (cit. 15.1.2001)
Dostupné na World Wide Web: http://www.mzcr.cz/dokumenty/aplan.html
8. Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století. Praha: SZO ČR, 2000, s. 2.
9. Česká brána, Spolupráce pro udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života. [online]
(cit.12.1.2001) URL: http://www.brana.cz/
10. Health 21. The health for all policy framework for the WHO European region. .
[online] (cit. 4.1.2001) Dostupné na World Wide Web:
http://www.who.dk/cpa/H21/h21long.htm
11. Lesenková, Eva. Transformace odvětvového systému vědeckých lékařských informací do
národní sítě Veřejných informačních služeb pro zdravotnictví. Praha: IPVZ, 1996. 12.s.
12. Medicínské informace bývají nespolehlivé. Zdravotnické noviny. 2000, roč. 49,
č.30, s.
5.
13. Papík, R.; Michalík, P.; Michalík, P.; Nováček,L. Internet – ekonomické, marketingové a
finanční aplikace.1.vyd. Praha: Ekopress,1998. 220 s. Strategie vyhledávání a
prezentace. ISBN 80-86119-03-3.
14. Kalců, Petra. Výběr časopisů do databází ISI. Informace. 2000, č.2-3, s.28-30.
15. Veselá, Jaroslava. Odběr zahraničních lékařských časopisů v NLK v roce 2000.
Lékařská knihovna. 1999, roč.4, č.6 Suppl., s. 2-21.
16. Kadlecová, Ivana. Elektronické informační zdroje pro výzkum a vývoj. Informace.2000,
č.2-3, s.23 –28.
17.
HERCOVÁ, Jana. Elektronické informační zdroje pro oblast medicíny. Ikaros
[online]. 1998, č. 10 [cit. 1998-11-30].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c10/medzdroje.htm>.
18. Beránek, Zdeněk. Elektronické publikování. [online]. (cit. 4.1.2001).
Dostupný z World Wide Web: http://www.vutbr.cz/nakl/elpubl/obsah.htm
8. Přílohy
Příloha č. 1
WWW stránka WHO v Kodani – Partner Links – odkazy na DC WHO
Příloha č. 2
WWW stránka NLK – přístup do katalogů NLK v systému ALEPH
Příloha č.3
Ukázka ze souborného katalogu monografií v systému ALEPH
Příloha č.4
Ukázka ze souborného katalogu periodik ( na rešeršní dotaz na heslo
„zdravotnictví veřejné“ odpověděl systém, že k dispozici je 117 záznamů)
Příloha č.5
Ukázka z katalogu NLK ( na rešeršní dotaz na klíčové slovo WHO a rok 2000
systém odpověděl , že je k dispozici 87 záznamů)
Příloha č.6
Ukázka z báze Interní grantové agentury MZ ČR
Příloha č.7
Ukázka z báze Adresář k souborným katalogům (Např. sigla BOD002
označuje MU LF Brno)
Příloha č.8
Ukázka z báze Bibliographia medica čechoslovaca
Příloha č.9
Ukázka názvu článků z báze Anopress
Příloha č.10
Ukázka bibliografického záznamu z báze Medline – určena je i lokace v rámci
ČR – zpracováno softwarem firmy Silver Platter, umožněn je i přístup do
fulltextu u vybraných titulů
Příloha č.11
Ukázka ze serveru www.navrcholu.cz/den/zdravi, který eviduje počet přístupů
na servery podle oborů
Příloha č. l WWW stránka WHO v Kodani - Partner Links - odkazy na
DC WHO
Příloha č. 2 WWW stránka NLK - přístup do katalogů NLK v systému
ALEPH
Příloha č.3 Ukázka ze souborného katalogu monografií v systému ALEPH
Příloha č.4 Ukázka ze souborného katalogu periodik ( na rešeršní dotaz na
heslo „zdravotnictví veřejné" odpověděl systém, že k dispozici je 117
záznamů)
Příloha č.5 Ukázka z katalogu NLK ( na rešeršní dotaz na klíčové slovo
WHO a rok 2000 systém odpověděl, že je k dispozici 87 záznamů)
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Příloha č.6 Ukázka z báze Interní grantové agentury MZ ČR
Příloha č.7 Ukázka z báze Adresář k souborným katalogům (např. sigla
BOD002 označuje MU LF Brno)
Příloha č. 8 Ukázka z báze Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ)
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní
potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému
zákonu č. 121/2000 Sb.
Příloha č. 9 Ukázka názvu článků z báze
Anopress
Příloha č.10 Ukázka bibliografického záznamu z báze Medline — určena je i
lokace v rámci ČR - zpracováno softwarem firmy Silver Platter, umožněn je
i přístup do fulltextu u vybraných titulů
Příloha č.11 Ukázka ze serveru www.navrcholu.cz/den/zdravi , který eviduje
počet přístupů na servery podle oborů
1

stáhnout soubor

Transkript

Podobné dokumenty

Úvod do informačních zdrojů - Od rozvoje znalostí k inovacím

Technický list / vícevrstvé parkety Princ parket

Celé číslo 3/2008 v pdf - Zdravotnictví v České republice

VYUŽITÍ TEZAURU MESH PŘI VYHLEDÁVÁNÍ VĚDECKÝCH

medsoft 2016 - Creative connections