Referenční manuál

Carlson SURV CE
Referenční manuál
1
Instalace
Tato kapitola poskytuje informace o systémových požadavcích a instalaci programu SurvCE.
Používání tohoto manuálu
Tento manuál je zamýšlen jako referenční materiál. Obsahuje kompletní popis veškerých
příkazů v programu SurvCE.
Kapitoly jsou organizovány podle programových menu a jsou uspořádány v pořadí, v jakém
se obvykle menu objevují v SurvCE. Některé příkazy se dají použít buď pouze pro GPS nebo
totální stanici a je možné, že se ve vašem menu vůbec neobjeví.
Prohlédněte si ikonky jak pro mód GPS tak i pro totální stanici, které se nacházají na začátku
určitých kapitol. Tyto ikonky budou umítěny na těchto stránkách nahoře (v hlavičce), nebo na
začátku kapitoly.
Horní ikonka: Dostupné v módu GPS
Dolní ikonka: Dostupné v módu totální stanice
Systémové požadavky
Níže uvedené iformace popisují systémové požadavky a instrukce pro instalaci SurvCE.
Software
• Windows CE nebo Windows Mobile Verze 4.0 nebo pozdější. Ruční PC.
• Microsoft Active Sync 3. 7 nebo novější.
Hardware (Vyžadovaný)
• StrongARM, Xscale nebo kompatibilní procesor (hardware musí být podporován
operačním systémem Microsoft, který je použit)
Hardware (doporučený)
• Sériový kabel na natahování a stahování dat.
Microsoft ActiveSync
Pokud používáte Windows XP nebo starší verzi operačního systému Windows na vašem
počítači, poskytuje Microsoft Active Sync podporu pro synchronizaci dat mezi kancelářským
počítačem a systémem Windows CE nebo Windows Mobile na přenosném záznamníku dat.
ActiveSync je kompatibilní pouze s Windows XP nebo staršími verzemi. Pokud pracujete pod
Windows Vista nebo Windows 7, budete si muset stáhnout a nainstalovat Windows Mobile
Device Center od Microsoftu.
Měli byste mít kabel USB nebo 9-tikolíkový kabel null modem, které byly dodány s vaším
datovým záznamníkem. Připojte tento kabel k počítači v kanceláři a k vašemu přenosnému
záznamníku. Dříve, než nainstalujete SurvCE, musí mít váš PC v kanceláři nainstalován a
odzkoušen buď Microsoft Active Sync nebo Windows Mobile Device Center podle verze
operačního systému Windows na vašem počítači v kanceláři. Pokud máte na svém PC
ActiveSync, měli byste idět ikonku ActiveSync v informacích o systému. Pokud tam tuto
ikonku nevidíte, vyberte tlačítko Windows Start, pak Programy a pak vyberte Microsoft
ActiveSync. Pokud nemáte naninstalován ActiveSync, pak vložte do počítače CD-ROM
s SurvCE a vyberte „Install ActiveSync“. Můžete si rovněž stáhnout nejnovější verzu
ActiveSync od Microsoftu. Poté, co se spustí instalace ActiveSync, postupujte podle
nápovědy. Pokud budete potřebovat další pomoc pro instalaci ActiveSync, navštivte
webovské stránky Microsoft, kde jsou nejnovější podrobnosti k instalaci.
Auto Connection (Automatické připojení)
Pokud jsou implicitní nastavení správná, pak by se měl ActiveSync automaticky spojit
s mobilním zařízením. Až uvidíte dialog na mobilním zařízení, ve kterém se vás zařízení ptá,
zda chcete spojit, stiskněte Yes (Ano).
Manual Connection (Manuální připojení)
Pokud se nic nestane po připojení kabelu, zkontrolujte si, zda máte ikonku ActiveSync
v systémové nabídce. Pokud jí uvidíte, klikněte na ní pravým tlačítkem a vyberte „Connection
Settings“ (Nastavení připojení). Měli byste vidět následující dialog:
Ujistěte se, že jste vybrali správný COM port nebo USB volby. Za předpokladu, že používáte
spojení přes COM port, vyberete ho (obvykle to bude COM1). Klikněte na Connect vpravo
nahoře. Pak se objeví dialog Get Connected (Navázat spojení).
Nyní se musíte manuálně „spojit“ se vzdáleným zařízením. Soustřeďte se na mobilní zařízení,
zatímco stále sledujete obrazovku vašeho PC. Sledujte dialog zobrazený výše a s vaším
zařízením řádně připojeným buďte přpraveni kliknout na tlačítku Next (Další) na spodní liště.
A pak se podívejte na obrazovku mobilního zařízení, kde by se měla objevit ikonka „PC
Link“.
Nejprve klikněte na „Next – Další“ na PC. Pak dvojklikněte na ikonce PC Link. (Možná, že
budete muset dvojkliknout víckrát.) Pokud budete úspěšní po stisku Next, objeví se
následující obrazovka a spojení bude navázáno.
V prostředí ActiveSync pak uvidíte dialog „New Partnership“ (Nové partnerství). Klikněte na
No –Ne na nastavení nového partnerství a pak klikněte na Next (Dále). Až uvidíte ikonku na
systémovém platu a ta je zelená bez znaku „X“ přes ní, pak jste spojeni. Pokud jste jednou
spojeni, měli byste vidět následující dialog. Ten by měl říkat „Connected“ – „Připojeno“.
Odstraňování problémů
Pokud se vám nedaří navázat spojení, tak se ujistěte, že žádný jiný program nepoužívá COM
port. Programy, které je nutno zkontrolovat, zahrnují jakýkoli software pro fax/modem nebo
jiné programy pro přenos dat. Pokud uvidíte cokoli, co by mohlo používat COM port,
ukončete to, a pak zkuste znovu spojení přes ActiveSync.
Umožnění komunikace přes COM port pro ActiveSync na Allegru a ostatních CE
zařízeních
Aby ActiveSync komunikoval, může být nezbytné přesměrovat CE zařízení pro využití COM
portu jako implicitní. Některá mohou nastavit implicitně USB. Jděte na Start (na Allegru
modré tlačítko Start), pak na Settings (Nastavení) a otevřete Control Panel (Ovládací panel).
Dále vyberte ikonku Communications (Komunikace), pak PC Connection (Připojení PC).
Vyberte COM1 na vysoké přenosové rychlosti např. 57 600 Baud. Toto bude stahovat
programy a soubory vysokou přenosovou rychlostí. Na Allegru použijte PC Link pro
připojení k PC pomocí ActiveSync. Na Panasonic Toughbook proveďte Start, Run a v okně
Open (Otevři) napište „autosync-go“. Pak jděte na Start, pak Settings a otevřete Control
Panel. Vyberte ikonku Communications, pak PC Connection. Změňte připojení na Serial Port
@115 K. Ujistěte se, že “Enable direct connections to the desktop computer – Umožni přímá
spojení s kancelářským počítačem” je zaškrtnuto.
Instalace SurvCE
Před tím, než budete instalovat SurvCE, uzavřete všechny aplikace spuštěné na vašem
mobilním záznamníku.
1. Připojte mobilní zařízení ke kancelářskému PC a ujistěte se, že jste navázali spojení
přes ActiveSync.
2. Vložte CD do jednotky CD-ROM na kancelářském PC. Pokud je umožněn Autorun,
pak se spustí startovací program. Startovací progran vás nechá si vybrat, jakou verzi
SurvCE chcete instalovat. Abyste spustili instalaci bez použití funkce Autorun, pak
vyberte Run (Spustit) ze startovacího menu Windows. Vložte písmeno označující CD-
ROM mechaniku a nastavte setup. Například vložte d:\setup (kde d je písmeno
označující vaši CD-ROM mechaniku.)
3. Na kancelářském PC se objeví uvítací dialog (Welcome). Klikněte na Next (Další).
p9
4. V dalším dialogu si musíte přečíst a schválit Licenci koncového uživatele (EULA).
Pokud s EULA souhlasíte, klikněte na “I accept…” a pak vyberte Install. Pokud s
EULA nesouhlasíte, klikněte na “I do not accept…” a instalační program se nespustí.
5. Další dialog vás vyzve, abyste potvrdili adresář pro instalaci. Stiskněte Yes (Ano).
6. V tomto místě se všechny nezbytné soubory nakopírují do mobilního zařízení. Objeví
se dialog ukazující postup instalace.
7. Dostanete poslední příležitost zkontrolovat své mobilní zařízení. Klikněte na OK, až
budete připraveni, a pak klikněte na Finish (Ukončit) na vašem kancelářském PC.
8. Na datovém záznamníku klepněte na “Install – Instalovat” dole vlevo, abyste
nainstalovali SurvCE do implicitního umístění “Device - Zařízení”. Po klepnutí na
Install uvidíte přesýpací hodiny a vývojovou lištu, která ukáže postup instalace.
9. Až na datovém záznamníku skončí stavová lišta, pak záznamník sdělí, že “Software
was successfully installed – SW byl úspěšně nainstalován”. Klepněte na OK vpravo
nahoře, abyste instalaci SurvCE dokončili.
Autorizace SurvCE
Pokud poprvé spustíte SurvCE, budete vyzváni, abyste zaregistrovali licenci vašeho SW.
Pokud se nezaregistrujete, zůstane SurvCE v demo módu, který omezí každý soubor zakázky
na maximum 30 bodů.
1) Pokud otevřete SurvCE a to vám řekne, že jste v “Demo Mode”, klepněte na Yes
(Ano), abyste se zaregistrovali teď. Pokud už jste ve hlavním menu SurvCE, můžete
klepnout na záložku Equip (Vybavení)/About SurvCE a klepněte na Change
Registration (Změnit registraci), abyste se dostali do této obrazovky.
2) Vepište sériové číslo vašeho SurvCE do okénka Serial Number nahoře.
3) Klepněte na tlačítko “Get Code” (Zjisti kód).
4) Teď přejděte na webovskou stránku SurvCE www.survce.com, abyste dokončili vaši
registraci přes internet.
Prosím pamatujte: Pokud nemáte přístup na Internet, můžete odfaxovat jméno vaší firmy,
telefonní číslo, email adresu, sériové číslo vašeho SurvCE, Hardware #1 Hardware #2 a
registrační kód na 606-564-9525. Vaše registrace vám bude zpět odfaxována do 48
hodin.
5) Klikněte na ikonce „Registration Page“ (Registrační stránka) pod Version 2.0/2.5
6) Vyplňte tento formulář informacemi o vašem jméně (Name), o firmě (Company),
vepište sériové číslo vašeho SurvCE do okénka Serial Number a ujistěte se, že tam
zapíšete i znaménka -.
7) Vyplňte okénka Hardware#1 a Hardware#2 hodnotami zobrazenými na obrazovce
vašeho datového záznamníku (pokud je máte problém najít, klikněte na link „where it
is located“ („kde se to nachází).
8) Vyberte jako Reason for Install (Důvod pro instalaci) „Initial Installation“ (Počáteční
instalace), pokud tentokrát poprvé registrujete SurvCE.
9) Vyplňte registrační kód z obrazovky vašeho datového záznamníku a ujistěte se, že tam
napíšete i znaménko -.
10) Klikněte na tlačítko Submit Registration (Předložit registraci).
11) Pokud tentokrát registrujete SurvCE poprvé, budete muset možná vyplnit nějaké
kontaktní údaje a pak klikněte na „Submit Contact Information“ (Předložit kontakní
informace).
12) Pokud tentokrát registrujete tento datový záznamník pro SurvCE poprvé, pak vyberte
„Device Model“ (Typ záznamníku) ze seznamu a zapište příslušné „Device Serial
Number“ (Sériové číslo zařízení) a klikněte na tlačítko „Register Device to Complete
Registration“ (Zaregistrovat zařízení pro dokončení registrace).
13) Váš Change Key (Změnový klíč) bude zobrazen v okénku nahoře vlevo ve vašem
souhrnu registrace SurvCE. Zapište tento změnový klíč do okénka „Change Key“ na
vašem záznamníku dat a klepněte na OK.
14) Měla by se ukázat zpráva „Successfull SurvCE Registration!“ (Úspěšná registrace
SurvCE!“). Klepněte na OK.
15) Váš SW SurvCE je nyní plně registrován. Váš změnový klíč bude rovněž zaslán Emailem na adresu, kterou jste předložili. Kopii tohoto emailu si pečlivě uschovejte.
Poznámky k hardware
Pokud SurvCE přestane odpovídat, můžete zařízení resetovat dle postupů, které jsou popsány
v příslušné dokumentaci k ručnímu záznamníku.
Barevné obrazovky
SurvCE umoňuje sledování v barvách. Jakékoli entity zbarvené červeně, zeleně nebo modře
v DXF souborech si uchovají svoji barvu, když si je budete prohlížet ve SurvCE. Body se
objeví s černými čísly bodů, zelenými popisy a modrými výškami. Dialogy a nápovědy budou
využívat barvu všude ve SurvCE.
Paměť
Paměť nebývá problémem u novějších datových záznamníků pracujících pod Windows
Mobile. Pokud máte zařízení se systémem Windows Mobile, ignorujte tuto sekci. Pro všechny
uživatele Windows Mobile není nutno provádět žádnou alokaci paměti. Tato sekce platí pouze
pro starší zařízení pracující pod Windows CE, jako jsou starší verze záznamníků Ranger a
Allegro.
Paměť na většině zařízení s Windows CE (s výjimkou Windows Mobile) lze přiřadit přímo
uživatelem pro nejlepší výsledky, když spouštíte nebo instalujete SurvCE. Doporučujeme
nastavit „Storage Memory“ na minimálně 16 000 kB. Následující diskuse je příkladem
nastavení této paměti. Ekvivalentní proces by se měl použít pro ostatní CE zařízení, která jsou
k dispozici.
Záznamník s SurvCE bude fungovat lépe během topografického měření a vytyčování, pokud
bude „Storage Memory“ nastavena kolem 18 000 kB. Použijte následující postup pro kontrolu
a/nebo změnu nastavení:
Přejděte do starovacího menu simultánním stiskem Blue Key (Modré tlačítko) a Start.
Vyberte Settings (Nastavení), pak Control Panel (Ovládací panel), pak dvojklikněte na
System. Dotkněte se záložky Memory a pohněte ukazovátkem doleva, což je strana Storage
Memory, takže Allocated (Vyhrazené) je přibližně kolem 18 000 kB.
Pamatujte na to, že pro upgrade softwaru budete třeba muset toto nastavení vrátit zpět, abyste
měli více paměti pro prtogramy. Abyste to provedli, pak pohněte ukazovátkem doprava, což
je strana programů, takže je pak Allocated kolem 18 000 KB. Toto zajistí, že existuje dosti
programové paměti, takže nové updaty bude možno ukládat.
Pokud budete přidávat nové upgrady nebo navíc nějaký software, můžete ukazovátkem
pohnout zpět směrem ke Storage Memory, kolem 18 000 kB.
Po změně tohoto nastavení nebo upgradu softwaru je dobré provést „Save System“.
Stav baterie
Stav baterie datového záznamníku: Černá ikonka, která se objevuje nahoře na každé
obrazovce, je určena k indikaci stavu baterie samotného záznamníku dat. Plně černá ikonka
značí plně nabitou baterii. Jak se baterie postupně vybíjí, přechází ikonka z černé do bílé, až
bude celá bílá (vybitá baterie).
Většina zařízení s Windows Mobile ukazuje přesný stav baterie. Pokud na tuto ikonku
klepnete, ukáže vám přesná procenta stavu nabití baterie, např. 73%. Na některých zařízeních
CE neexistuje způsob, jak detekovat stav baterie, takže se na nich ikonka baterie nemění. Na
jiných zařízeních, jako je třeba Jett CE je částečná indikace stavu baterie:
• Good (Dobrá) - 100%
• Low (Slabá) - 50%
• Critical (Kritický stav) - 10%
Save System (Ulož systém)
Na starších zařízeních s Windows CE se vřele doporučuje, abyste provedli funkci Save
System (Ulož systém) po instalaci SurvCE nebo po provedení jakýchkoli změn systémových
úrovní (např. nastavení paměti).
Příklady:
Allegro
Start Programs
Utilities
Save System
Toto není nutné (dokonce ani možné) na většině záznamníků Windows Mobile. Windows
Mobile sám chrání před ztrátou registrů a dat, když je napájení slabé nebo je přerušeno.
Uživatelské rozhraní
Tato kapitola popisuje všeobecné prvky uživatelského rozhraní SurvCE.
Grafický mód
Ikonky
SurvCE se dá konfigurovat, aby se ukazovaly buď tradiční ikonky s písmeny nebo grafické
ikony pro několik funkcí. Pro nastavení této volby jděte do záložky EQUIP (Vybavení),
vyberte Configure (Konfigurovat) a pak zaškrtněte políčko u „Use Graphic Icons“ – Použít
grafické ikonky).
Tato ikonka provede funkci Read (Odečet) měření (ALT-R).
Pouze pro Totální stanici. Tato ikonka provede Traverz k měřenému bodu dle
vašeho nastavení postupu (ALT-T).
Tato ikonka uloží bod (Store). Tato funkce se rovněž vykoná stiskem tlačítka
Enter. (ALT-S).
Tato ikonka povede k dialogu, kdy uživatel může průměrovat (Average) až 999
epoch GPS odečtů (ALT-A).
Tato ikonka vede k obrazovkám s Offsety s volbami pro ofsety zapsanými
z klávesnice, jakož i ofsety odečtenými z laseru nebo z hydrografických zařízení, která měří
pouze vzdálenost nebo vzdálenost a azimut.(ALT-O).
Tato ikonka vás odvede do dialogu Configure, který rovněž najdete pod záložkou
EQUIP (VYBAV.) Zde můžete nastavit své preference pro SurvCE jako je počet odečtů na
průměrování, funkci ikonky Store a zda se má zobrazovat nápověda Hgt/Desc (Výška/Popis)
při Save (Ulož). (ALT-C).
Tato ikonka posune vytyčovací místo o krok vpřed k dalšímu (Next) bodu nebo
stanici (ALT-N).
Tato ikonka vás vrátí do předchozího dialogu nastavení vytyčení, kde můžete
Modifikovat aktuální vytyčovací data návrhu.
Tato ikonka umožňuje uživateli potlačit výšku (Elevaci) návrhu (ALT-E).
OK: Tato ikonka přijme dialog.
Back (Zpět): Tato ikonka vás vrátí do předchozího dialogu.
Exit (Odchod): Tato ikonka vás vrátí do hlavního menu a odmítne jakékoli změny
(ALT-X).
Standby/Search: Pouze pro robotické stanice. Tato stavová ikonka ukazuje přístroj ve
stavu standby a když ji stisknete, uvede přístroj do módu search (Vyhledávání), který
pak povede do módu lock (uzamčení), až se najde hranol.
[Z]Locked: Pouze robotické stanice. Tato ikonka ukazuje, že je přístroj uzamčen na
hranolu a pokud ji stisknete, převedete totální stanici do módu Standby, což znamená, že
se pozastaví mód sledování (např. vám to umožní položit výtyčku na zem, zatlouci kolík a
pak pokračovat v práci..
Tracking is On (Sledování zapnuto): Pouze pro robotické stanice. Ikonka říká, že
přístroj kontinuálně měří vzdálenosti (sleduje) a když ji stisknete, zastavíte EDM.
Tracking is Off (Sledování vypnuto): Pouze pro robotické stanice. Ikonka říká, že
přístroj neměří kontinuálně vzdálenosti (nesleduje) a když ji stisknete, spustíte EDM.
Prism Mode (Mód hranolu): Tato ikonka vám říká, že přístroj je aktuálně
nakonfigurován, aby odečítal hranol, a když ji stisknete, přepnete přístroj do
bezhranolového módu.
Reflectorless Mode (Mód bez hranolu): Tato ikonka vám říká, že přístroj je aktuálně
nakonfigurován do bezhranolového módu, a když ji stisknete, přepnete přístroj do
módu s hranolem.
Stop/GO: Tato ikonka uvnitř Auto By Interval (Automaticky podle intervalu)
začne a pozastaví akci záznamu bodů (ALT-G).
Monitor/Sky Plot (Monitor/Pohled na oblohu): Tato ikonka vás uvede do obrazovky
Monitor/SkyPlot, kde uvidíte stav satelitů a zobrazení zeměpisných souřadnic (ALT-D).
Stativ: Toto vás odvede do dialogu ustavení přístroje. Tento dialog obsahuje Backsight
(Pohled zpět), Setup, Robotics a Remote Benchmark (Vzdálený měř. Bod) (ALT-B).
Rozsah přiblížení: Toto nastaví takové měřítko, aby se celý výkres vešel na obrazovku.
Přiblížit se: Přiblíží se o 25%.
Oddálit se: Oddálí se o 25%.
Přitahovací okénko: Nazvětšuje se do obdélníkové oblasti, kterou vyberete na obrazovce
mapy.
Předchozí pohled: Změní se na předchozí pohled. SurvCE si pamatuje až 50 pohledů.
Volby pohledů: Zobrazí dialogové okno voleb pohledů, kde můžete ovládat aspekty
bodů jako je symbol, styl kresby a zmrazení či rozmrazení atributů, jakými jsou popisy a
výšky. Abyste se vyvarovali “Bodového zmatku” můžete je nastavit aby se ukazoval jenom
posledně uložený bod s nastavením a BS. (Viz sekci tohoto manuálu Volby prohlížení.)
Settings (Nastavení): Tato ikonka vede k nastavení přidruženému aktuálnímu příkazu
či volbě.
Pan (Vybrání pohledu)
Pohled na obrazovku si můžete jednoduše vybrat tím, že se jí dotknete, pak držíte a přetáhnete
prst nebo dotykové pero po povrchu obrazovky. Toto se děje automaticky a žádný předchozí
příkaz k tomu není potřeba.
View/Edit Points by Touch Prohlížet/Editovat body dotykem
Můžete editovat nebo vymazat jakýkoli bod tím, že na něm prostě graficky kliknete. V
příkazu Store Points (Uložit body) kliknutí na bodu vám rovněž umožňuje znovu zaměřit
polohu bodu, jak v módu GPS tak i v módu Totální stanice.
Textový mód
Obrazovka Text umožňuje větší velikost znaků pro snadné prohlížení a omezuje volby na
Monitor/Skyplot, Offset a Store (Uložit). Vyberte textový mód kliknutím na ikonku přilby na
obrazovce vlevo nahoře ve většině aktivních měřických příkazů a výběrem Text. Rovněž
můžete dočasně prohlížet vaše body na obrazovce klepnutím na Map (Mapa), pak klepnutím
na Back (Zpět), abyste se vrátili do obrazovky sběru dat založené na textu. Všimněte si, že
program si bude pamatovat, na které obrazovce jste byli naposled (grafické nebo textové) a
vrátí se do tohoto módu sběru dat automaticky.
View Options - Volby prohlížení
Grafický pohled má všechny standardní ikonky pro změnu měřítka jakož i ikonku View
Setting (Nastav prohlížení) vlevo dole. Tato ikonka vám umožní změnit způsob, jakým budou
grafické položky zobrazovány. Ikonka View Setting (Nastav prohlížení vám ukáže více voleb,
jakou je volba “Alt-F” (ulož pouze poslední bod), když je zakliknuta během příkazů jako jsou
Store Points (Ulož body) a Stake points (Vytyč body), což jsou aktivní měřické příkazy.
Freeze All (Vše zmrazit): Tento přepínač zmrazí (schová z pohledu) atributy bodů
(např. ID bodu, výšku a popis). Kažbý atribut se dá rovněž přepnout odděleně.
Font Size (Velikost fontu): Body mohou být malé (což je implicitní nastavení) nebo
velké a tučné, aby byly lépe vidět.
Use Decimal as Point location (Použij desetinnou tečku jako umístění bodu):
Tento přepínač přizpůsobí umístění textu tak, že umístění bodu je poloha desetinné
tečky jeho výšky. Toto platí, pokud je použit symbol “dot” (tečky).
Set Attribute Colors (Nastav barvy atributů): Toto tlačítko bude specifikovat barvu
bodového textu (pouze pro přístroje s barevnou obrazovkou).
Only Display Last Stored Point (Zobraz pouze naposledy uložený bod) (ALT-F):
Tento přepínač bude mít za následek to, že SurvCE bude ukazovat sebrané liniové
práce, bod přístroje a zpětné body, a naposledy sebraný bod. Toto je populární
nastavení, které snižuje přehuštění obrazovky, pokud se hodně bodů zobrazuje
najednou.
Auto Zoom (Automatické přiblížení): Běžně je zakliknuto, toto nastavení se
nazvětšuje do vašeho místa v měřických příkazech na aktuální nastavení měřítka,
nazvětšování při vytyčování bude ukazovat vaši aktuální polohu a polohu vašeho cíle.
Pokud je vypnuto, pak program podrží aktuální okno.
Draw Trail (Vykresli stoupu): Pro práci s GPS a robotickou totální stanicí, kde vaše
aktuální poloha je automaticky aktualizována, je směr pohybu ukázán dodatečnou
stopou či chvostem, které jsou přidruženy k symbolu šipky (značícímu vaši aktuální
polohu).
WCS Icon: Tato ikonka ukazuje ikonku N/E na grafické obrazovce pro orientaci.
Záložka Data odejde do sekundární obrazovky, která normálně ukazuje pouze volbu
Intelligent Zoom (Chytré přiblížení), ale pokud je vybrána z obrazovky Map (Ikonky
glóbu), pak rovněž zahrnuje implicitní hodnoty Traverzu (Traverse Defaults):
Intelligent Zoom (Chytré přiblížení): Když vybíráte body z mapy v příkazech, jako
jsou Inverze nebo Vytyč body, pak vám “chytré přiblížení” umožní vybrat bod z
obrazovky v místě s velkou hustotou bodů. Program se automaticky přiblíží, abyste si
vybrali přesně ten bod, který potřebujete. Pokud vypnete “chytré přiblížení”, pak místo
toho uvidíte seznam bodů, ze kterého si budet muset vybrat ten správný, nebo si
budete muset sami nastavit vhodné měřítko mapy použitím Zoom+ nebo voleb okna
Zoom.
Traverse Defaults (Impl. hodn. Traverzu): Příkazy T pro Traverse a S pro Sideshot
(Kolmičku) z obrazovky mapy si vyžádají výšku přístroje, výšku výtyčky a zenitové
úhly dle nastavení v tomto dialogu a volitelně uloží i soubor hrubých dat pro
dodatečné zpracování. Toto umožňuje velmi rychlé ruční vkládání hrubých dat v
terénu.
Rychlá kalkulačka
Z téměř kteréhokoli řádku dialogu příkaz ? přejde do rutin kalkulačky, která vám umožní
kopírovat a vkládat jakýkoli výsledek kalkulace zpět do řádku vstupního dialogu.
Například, pokud byste pracovali staveništi silnice, která by měla 4 podloží a modelovali
vrchní povrch, museli byste vrstvit nejspodnější podloží s vertikálním ofsetem
(0.12+0.15+0.33+0.25). Mohli byste rychle získat hodnotu vložením ? do pole vertikálního
ofsetu v rámci dialogu Elevation Difference (Rozdíl výšek), jak je ukázáno na dalším
obrázku.
Toto bezprostředně povede k dialogu Calculator (Kalkulačka) s jeho 4 záložkami nebo
volbami, z nichž mnohé mají další pod-volby. Použitím záložky Standard můžeme vložit
0.12+0.15+0.33+0.25 a pak “=”. Pak vyberte tlačítko Copy (Kopíruj), které umístí hodnotu
do řádky v liště na obrazovce zcela nahoře. Pak vyberte Paste (Vložit), abyste hodnotu vložili
zpět do editačního dialogového okna Vertical Offset (Vertikální ofset). Mohli byste vložit
“19.5 in” pro palce (inch), které se automaticky převedou na stopy nebo na aktuální nastavení
délkových jednotek. V témže editačním okně jste rovněž mohli napsat 19.5/12, což by
provedlo dělení přímo v editačním okně.
Hot Keys & Hot List (Horké klávesy a horký seznam)
Příkazy s klávesou ALT mají tvar jako ALT-C (Konfigurovat odečet) nebo ALT-N (Next
Point – Další bod). Klávesa ALT a následná “horká klávesa” (“C” nebo “N” zde zmiňované)
se dají vložit téměř okamžitě nebo s požadovaným zpožděním. Pokud stisknete ALT a
opozdíte se se stiskem horké klávesy, uvidíte textový pokyn: “Waiting for HotKey… Press
Alt again to return” (Čekání na Horkou klávesu… Stiskni znovu Alt pro návrat”.) Stisk ALT
podruhé vás vrátí do předchozího místa v programu, aniž by se vykonal jakýkoli příkaz.
ALT+ <a ALT-> zjasní nebo ztemní obrazovky na CE datových záznamnících značky “At
Work”.
Seznam příkazů horkých klávesnic aktivovaných pomocí ALT
ALT-R: Read (Čti) (Pouze Totální stanice)
ALT-S: Store (Ulož) (nebo Shot/Store)
ALT-C: Konfigurovat odečet
ALT-B: Backsight – Zpětný pohled (pouze Totální stanice)
Zde je seznam ostatních běžných horkých kláves:
ALT-E: Elevace (výška) cíle – Z obrazovky vytyčení v kterémkoli příkazu Vytyč
linii/oblouk, Vytyčení ofsetu a Rozdíl výšek a téměř ve všech vytyčovacích
obrazovkách s výjimkou Vytyč body (Stakeout Points) umožní ALT-E uživateli vložit
alternativní výšku návrhu odlišnou od vypočtené aktuální výšky návrhu. Nabídka na
obrazovce se objeví níže:
ALT-F: Přepínač pouze Foresight (Pohled dopředu). Pokud odebíráte nové záměry na
grafické obrazovce Store Points (Ulož body), ALT-F zmrazí všechno kromě nastavení
čísla bodu, čísla zpětného bodu a aktuálního záměru vpřed. Toto je užitečné, pokud
jsou body umístěny hustě. Pokud stisknete znovu ALT-F, vrátíte se k úplnému
výkresu bodu. Liniová práce zůstane. V GPS módu Alt-F schová (zmrazí) všechny
body, ale ukáže symbol plného čtverečku pro naposledny změřený GPS bod.
ALT-H: Help – Pomoc. Odvede vás do menu Help, tam kde je k dispozici.
ALT-I: Inverze– Provede rychlou inverzi a při odchodu vás vrátí do příkazu, ve
kterém jste byli. Inverze je rovněž dostupná z helmy vlevo nahoře na obrazovce v
mnoha příkazech včetně Store Points (Ulož body).
ALT-J: Joystick. Platí pouze pro robotické totální stanice. Odvede vás do volby
Settings (Nastavení). ALT-J v typickém případě funguje, pouze pokud jste
nakonfigurováni na robotickou totální stanici. ALT-J bude pracovat uvnitř příkazů
sbírajících data, většiny vytyčovacích příkazů (např. Vytyč body) a z hlavních menu.
ALT-L: List – Seznam, jako Seznam kódů prvků. Pokud se vloží do kteréhokoli pole
popisu, pak si toto vybaví Seznam kódů prvků, který ukáže charakteristiky
(vrstvu/liniovou práci) kódu prvku. Toto slouží nejenom jako způsob, jak vybrat kód a
aplikovat ho k popisu, ale rovněž slouží jako šikovná připomínka vlastností tohoto
kódu. Kódy z přilby rovněž vedou k seznamu kódů prvků.
ALT-M: Obrazovka mapy. ALT-M vás přepne do obrazovky mapy.
ALT-N: Next – Další. Přesune vás k dalšímu bodu nebo stanici ve vytyčovacích
příkazech.
ALT-T: Traverz. Vezme odečet a pokračuje s nastavením měřeného bodu. Je
představen dialog nastavení přístroje pro ověření. Platí, pokud jste v rutině Store
Points (Ulož body).
ALT-V: View – Prohlížet. Zkratka k prohlížení hrubých dat, bodových dat, kódů
prvků a cutsheets.
ALT-W: Write – Napsat. Napište poznámku kdykoli pomocí tohoto příkazu.
Poznámky uložte do souboru hrubých dat.
ALT-X: Zkratka k Exit (Odchodu) z většiny příkazů. Podobná funkci Esc (tlačítko
Escape).
?: Znak “?” se dá použít v kterémkoli poli, které vyžaduje numerický vstup pro přístup
do kalkulačky. (Sokkia SDR8100 je výjimkou. Toto zařízení používá symbol ´=´.)
Ve většině obrazovek měření můžete rovněž vybrat ikonku přilby ve SurvCE vlevo nahoře na
obrazovce, abyste se dostali k horkému seznamu zkratek k dalším rutinám. Záleží na tom, ve
kterém příkazu se nacházíte, nebo zda se jedná o zařízení Bluetooth (volba opětovného
připojení), volby přilby se ukáží následovně:
Pokud jste v jakékoli Topo (Ulož body) nebo vytyčovací rutině, můžete přistupovat k
množství prvků stiskem ALT následovaným stiskem některé horké klávesy. Níže je seznam
horkých kláves seřazený podle rutin a typu zařízení.
Souhrn akcí v Topo módu
Klávesa
GPS
A
Vezmi průměrovaný
odečet
B
Konvenční TS
Čti a ulož (Vše)
Robotická TS
Čti a ulož (Vše)
Nastavení a robotika
C
Konfigurovat odečet
Nastavení totální
stanice
Konfigurovat odečet
D
Monitoruj GPS
Manuální odečet
Freeze Points (Zmraz
body)
Start/Stop
Freeze Points (Zmraz
body)
E
F
G
Konfigurovat odečet, nastavení a
vyhledávání
Leica: přepni EDM Ostatní:
Manuální odečet
Freeze Points (Zmraz body)
Start/Stop Intervalový záznam
p20
Klávesa
GPS
H
Help -Pomoc
I
Inverze
J
K
L
M
N
O
P
Q
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Ofset
Seznam bodů
Přepni výzvu pro
Hgt/Desc
Konvenční TS
Help -Pomoc
Inverze
Motorizovaná Sokkia:
Joystick
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Sběr ofsetových bodů
Seznam bodů
Přepni výzvu pro
Hgt/Desc
Zap/Vyp
Robotická TS
Help -Pomoc
Inverze
Joystick
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Sběr ofsetových bodů
Seznam bodů
Přepni výzvu pro Hgt/Desc
Zap/Vyp
R
S
T
V
W
X
Y
Z
Read (Čti)
Store (Ulož)
Store (Ulož)
Traverz
View Prohlížet soubor
Prohlížet soubor
hrubých dat
hrubých dat
Write Zapiš poznámky
Zapiš poznámky
zakázky
zakázky
Odchod do hlavního menu Odchod do hlavního
menu
Přepni grafický/textový
Přepni grafický/textový
mód
mód
Zoom na bod
Zoom na bod
Read and Store (Čti a ulož)
Store (Ulož)
Traverz
Prohlížet soubor hrubých
dat
Zapiš poznámky zakázky
Odchod do hlavního menu
Přepni grafický/textový
mód
Zoom na bod
Souhrn akcí v módu vytyčování
Klávesa
GPS
A
B
C
Konfigurovat odečet
D
Monitoruj GPS
E
F
Nastav výšku cíle
Freeze Points (Zmraz
body)
G
H
I
J
K
L
M
N
Help -Pomoc
Inverze
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Next- Další bod/stanice
k vytyčení
Konvenční TS
Robotická TS
Nastavení totální stanice Nastavení a robotika
Konfigurovat odečet
Konfigurovat odečet,
nastavení a vyhledávání
Manuální odečet
Leica: přepni EDM Ostatní:
Manuální odečet
Nastav výšku cíle
Nastav výšku cíle
Freeze Points (Zmraz
Freeze Points (Zmraz body)
body)
Help -Pomoc
Inverze
Motorizovaná Sokkia:
Joystick
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Next- Další bod/stanice
k vytyčení
Help -Pomoc
Inverze
Joystick
Kalkulačka
Seznam kódů prvků
Prohlížet mapu
Next- Další bod/stanice k
vytyčení
O
p21
P
Q
R
Seznam bodů
S
T
U
Store (Ulož)
Seznam bodů
Seznam bodů
Read (Čti)
Read and Store (Čti a
ulož)
Store (Ulož)
Store (Ulož)
V
View Prohlížet soubor hrubých
dat
W Write Zapiš poznámky zakázky
X Odchod do hlavního menu
Y Přepni grafický/textový mód
Z
Zoom na bod
Prohlížet soubor hrubých
dat
Zapiš poznámky zakázky
Odchod do hlavního menu
Přepni grafický/textový
mód
Zoom na bod
Prohlížet soubor hrubých
dat
Zapiš poznámky zakázky
Odchod do hlavního menu
Přepni grafický/textový
mód
Zoom na bod
Výběr přístroje
Uživatel může přepínat mezi aktuálními přístroji použitím druhé ikonky zprava (Výběr
přístroje) na horní liště SurvCE.
Kontrolky vstupního okna
Když se používají ID bodů pro určení nějaké hodnoty, program spustí vyhledávání ID bodu v
aktuální zakázce. Pokud se nenajde, pak bude prohledávat kontrolní zakázku, pokud je
aktivní.
Formátované vstupy vzdálenosti/výšky
Vstupy pro délky či výšky, které zahrnují určité speciální nebo obecně srozumitelné přípony
měření jsou automaticky interpretovány jako měrné jednotky a převedeny na aktuální
jednotky vybrané v nastavení zakázky. Například je výška cíle 2m převedena na 6.5617 stop,
pokud jsou jako jednotky konfigurovány stopy. Přípona se může objevit za číslem oddělená
mezerou (2 m) nebo může být bezprostředně za číslicí (2m). Pro konverzi na stopy a palce
pak druhá desetiná tečka informuje software že uživatel vkládá zlomky (viz níže). Rozeznaný
text a jemu odpovídající jednotky jsou ukázány níže:
f nebo ft: US stopy
i nebo ift: Mezinárodní stopy
in: Palce (inches)
cm: Centimetry
m: Metry
#.##.##: Stopy a palce (např. 1.5.3.8=1’5 3/8” oba formáty jsou podporovány.
p22
Tyto přípony jsou automaticky rozpoznávány pro výšky cílů a výšky přístrojů a v rámci
jistých dialogů pro vkládání vzdálenosti. Tyto vstupy nejsou citlivé na velká/malá písmena.
Formátované vstupy pro azimut/kurz
Většina příkazů pro směr v rámci SurvCE umožňuje jak vkládání azimutu, tak kurzu. Vstupy
azimutů mají formát 350.2531 (DDD.MMSS) a představují 350 stupňů 25 minut a 31 sekund.
Ale tentýž směr je možno vložit jako N9.3429W nebo případně jako NW9.3429. SurvCE
přijme oba formáty. Dodatečné volby pro vkládání směru, které mohou platit pro příkazy jako
je Intersection (Průsečík) pod Cogo, jsou uvedeny níže:
Pokud jsou volby v Job Settings (Nastavení zakázky) nastaveny na Bearing (Kurz) a Degrees
(Stupně) – (kruh 360), může uživatel vložit číslo kvadrantu před hodnotu úhlu.
Příklad
120.1234
Výsledek je N20°12’34’’E.
Kvadranty
1 NE (SV)
2 SE (JV)
3 SW (JZ)
4 NW (SZ)
V případě, že v Job Settings (Nastavení zakázky) bylo vybráno Bearing (Kurz) a uživatel by
rád vložil Azimut, je možno před hodnotu azimutu vložit písmeno A a program ho převede na
Bearing (Kurz).
Příklad
A20.1234
Výsledek je N20°12’34’’E.
V případě, že Job Settings (Nastavení zakázky) je nastaveno na Azimuth a uživatel by chtěl
vložit kurz, je možno vložij písmena kvadrantu před hodnotu kurzu.
Příklad
NW45.0000
Výsledek je 315°00’00”.
Formátované vstupy pro úhly
Vnitřní úhel: Uživatel může spočítat úhel definovaný třemi body vložením ID příslušných
bodů jako <ID bodu>, < ID bodu >,< ID bodu >. Program pak vrátí vnitřní úhel použitím
logiky V-OD-DO. Takové vstupy mohou platit pro vstupní okénko Angle Right (Úhel pravý)
ve Store Points (Ulož body), když jste nakonfigurováni na Manuální totální stanici.
Příklad
1,2,3
Použitím souřadnic uvedených níže je výsledek 90°00’00” . Bod 2 by byl bodem vrcholu.
Bod
Sever
Východ
1
2
1
5500
5000
5000
5000
5000
5500
Matematické výrazy
Matematické výrazy se dají použít téměř ve všech editačních okénkách úhlů a vzdáleností.
Například v rámci rutiny Intersection (Průsečík) je možno vložit azimut ve formě 255.35-90,
což znamená 255 stupňů 35 minut minus 90 stupňů. Navíc, vzdálenosti a směry definované
body mohou být vkládány s čárkami jako oddělovači, jako ve 4,5. Poku bod 4 k bodu 5 měl
azimut 255 stupňů 35 minut, pak ten samý výraz by bylo možno vložit jako 4,5-90. Pro
matematiku program zvládá “/”, “*”, “-“ a “+”. Abyste prošli polovinu vzdálenosti z bodu
103 do bodu 10 vložte 103,10/2.
Rozsahy bodů
Kde se jedná o rozsah bodů, jako třeba v seznamech vytyčování, používá se čárka. Můžete
vložit rozsahy i reverzně (např. 75-50), což by vytvořilo seznam bodů od 75 až do 50 v
obráceném pořadí. Například ve Stake Points (Vytyč body) byste mohli vložit 75-50 pro bod
k vytyčení, kliknout na “Add to List” (Přidat do seznamu) a pak počínaje na bodu 75 vytyčit
74, pak 73 atd. klikáním na N jako Next (Další).
Kontrolky zobrazování dat měření
ANGLE - ÚHEL
Kontrolka úhlu zobrazí úhel tak, jak je definován v Job Settings (Nastavení zakázky).
Jsou k dispozici volby pro Azimut (North-Severní nebo South-Jižní) nebo Bearing (Kurz)
kombinované s volbou stupňů nebo gradů.
Formát
Formát displeje ve stupních používá symboly stupňů, minut a sekund. Pro případ kurzu
zobrazujeme kvadrant použitím znaků N (Sever), S (Jih), W (Západ) E (Východ).
Příklad kurzu
N7°09'59"E
Příklad azimutu
7°09'59"
Všechny hodnoty úhlů vložené uživatelem by měly být ve formátu DD.MMSS.
Příklad
7.0959
Výsledek je 7°09'59" .
Vzorce
Je možno vkládat vzorce pro práci s úhly. Formát musí mít znaménko operace za hodnotou
úhlu.
Příklad
90.0000*0.5
Výsledkem by bylo 45°00’00”.
VZDÁLENOST
Kontrolka vzdálenosti zobrazí hodnotu s použitím jednotek dle aktuálního nastavení zakázky
(Job Settings). Můžete rovněž i vložit vzorec použitím operačních znamének popsaných výše.
Inverze
Můžete spočítat vzdálenost inverze z bodu do bodu vložením <ID bodu>,<ID bodu>.
Příklad
1,2
Použitím souřadnic uvedených níže je výsledek 500’.
Pt.
1
2
North
5500
5000
East
5000
5000
STANICE
Kontrolka stanice zobrazí hodnotu použitím aktuálního formátu dle Job Settings (Nastavení
zakázky). Ty samé volby popsané výše platí pro vstupní okénka vzdáleností.
SKLON
Kontrolky sklonu zobrazí hodnotu použitím aktuálního formátu dle Job Settings (Nastavení
zakázky).
Operace klávesnice
SurvCE umožňuje uživateli pracovat s rozhraním zcela z klávesnice navigace, jakož i z
dotykové obrazovky navigace. Pravidla pro klávesnicovou navigaci jsou uvedena níže:
Kontrolky
Tlačítko (Radiová tlačítka, zaškrtávací políčka a standardní tlačítka)
• Enter: Vyberte tlačítko.
• Šipka vlevo/vpravo: Přesuňte se k další zastávce záložky.
p24
•
•
•
•
•
•
Vpravo
[Tab]
Vlevo [Shift+Tab]
Šipky nahoru a dolů: Přesun k další zastávce záložky.
Dolů
[Tab]
Nahoru
[Shift+Tab]
Tab:
Přesun k další zastávce záložky.
V menu jako jsou Job Settings (Nastavení zakázky) Tab doprava a Tab doleva vás posunou
přes hlavičky záložek [New Job-Nová zakázka, Systém, Format, Options (Volby), Stake
(Vytyčení)] přes vršek dialogu, zatímco šipky doprava a doleva vás povedou přes volby v
rámci každé záložky.
•
•
Drop List (Stahovací seznam)
Enter: Vybere prosvícenou volbu v rámci každého stahovacího seznamu
Šipky vlevo/vpravo: Přesun k další zastávce záložky.
• Vpravo
[Tab]
• Vlevo [Shift+Tab]
Šipky nahoru a dolů: Pohyb přes položky seznamu.
Tab:
Přesun k další zastávce záložky.
•
Edit Box (Editační okénko)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Tab
•
•
•
•
Enter: Přesun k další zastávce záložky. Pro jakoukoli obrazovku
měření, pokud je zaměření na editační okénko popisu, odeberte odečet.
Pro všechna další editační okénka ENTER přesouvá přes zastávky
záložek.
Šipky vlevo/vpravo: Přesun přes text jako stndardní okénka.
Šipky nahoru a dolů: Přesun k další zastávce záložky.
Dolů:
[Tab]
Nahoru:
[Shift+Tab]
Tab: Přesun k další zastávce záložky.
Enter: Přesun k další zastávce záložky.
Šipky vlevo/vpravo: Přesun přes záložky.
• Vpravo: Další záložka
• Vlevo: Předchozí záložka
Šipky nahoru a dolů: Přesun k další zastávce záložky.
• Dolů:
[Tab]
• Nahoru:
[Shift+Tab]
Tab: Přesun k další zastávce záložky.
Zkratky
•
•
•
Adr: Address (Adresa)
AR: Angle Right (Úhel pravý)
Avg: Average (Průměrovat)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Az: Azimut
Bk: Back (Zpět)
Char: Character (Znak)
Chk: Check (Kontrola, zaškrtnout)
cm: centimetr
Coord(s): Coordinate(s) Souřadnice (jedn. i mn. číslo)
Ctrl: Control (Kontrola)
Desc: Description (Popis)
Dev: Deviation (Odchylka)
Diff: Difference (Rozdíl)
Dist: Distance (Vzdálenost)
El: Elevation (Výška)
Fst: Fast (Rychlý)
ft: Foot (Stopa)
Fwd: Forward (Vpřed)
HD: Horizontal Distance (Vodorovná vzdálenost)
HI: Height of Instrument (Výška přístroje)
Horiz: Horizontal (Horizontální)
Ht: Height or Height of Antenna with GPS (Výška nebo výška antény u GPS).
HT: Height of Target (Výška cíle).
ID: Identifier (Identifikátor)
ift: International Foot (Mezinárodní stopa)
in: Inch (Palec)
Inst: Instrument (Přístroj)
Int: Interval
L: Left (Levý)
m: Meter (metr)
No: Number (Číslo, počet)
OS: Offset
Prev: Previous (Předchozí)
Pt: Point ID (ID bodu)
Pts: Points (Body)
R: Right (Pravý)
Rdg: Reading (Odečet)
SD: Slope Distance (Šikmá vzdálenost)
Sta: Station (Stanice)
Std: Standard (Standardní)
Vert: Vertical (Vertikální)
ZE: Zenith (Zenit)
2
File (Soubor)
Tato kapitola poskytuje informace o používání příkazů z menu File (Soubor).
Job (Zakázka)
Tento příkaz vám umožní vybrat existující souřadnicový soubor pro vaši zakázku nebo
vytvořit nový souřadnicový soubor. Otevře se standardní dialogové okno výběru souboru pro
výběr souřadnicového souboru, jak je ukázáno na následujícím obrázku. Tlačítka pro pohyb
nahoru strukturou adresářů, vytvoření nového adresáře, uvedení seznamu jmen souborů a
uvedení podrobností o souboru se objevují v pravém horním rohu tohoto dialogového okna.
Veškeré datové body, které seberete, jsou uloženy v souřadnicovém souboru (.crd), který
vyberete či nově vytvoříte. Přípona .crd bude automaticky připojena ke jménu souboru.
Select Existing Job (Výběr stávající zakázky)
Abyste vybrali existující souřadnicový soubor, vyberte si ho na obrazovce (možná, že se na
něj budete muset narolovat, abyste ho viděli). Výběr jména vašeho souboru by se měl objevit
v poli Name (Jméno) ve spodní části dialogového okna. Přijměte vaši volbu výběrem OK (je
to zelená ikonka obdélníčku s bílou fajfkou).
Create a New Job (Vytvoření nové zakázky)
Pro vytvoření nové zakázky prostě vložte její nové jméno a vyberte OK. Můžete ovládat, kam
soubor uložíte, nahlédnutím do požadovaného adresáře před tím, než zvolíte jméno nové
zakázky. Rovněž můžete pro novou zakázku vytvořit nový adresář. Po vytvoření zakázky
budete vyzváni o vložení atributů zakázky. Tento prvek vám umožní nastavit vyžádání
atributů zakázky jako jsou Klient, Jurisdikce, Povětrnostní podmínky atd. O tomto je
podrobněji pojednáno v sekci.Nastavení zakázky.
Copy and Paste Job (Okopírování zakázky)
Ikonka Copy (Kopíruj) v dialogu nahoře vám umožní zkopírovat stávající soubor a pak ho
p27
nalepit pomocí ikonky Paste (Nalep) do jiného adresáře podle vašeho výběru.
Poznámka: Pokud vyberete souřadnicový soubor, který již existuje, natáhne se tento soubor,
místo aby se přepsal vaším novým souborem. To znamená, že nemůžete nevědomky přepsat
stávající souřadnicový soubor novým souborem v prostředí SurvCE.
Job Setting (New Job) Nastavení zakázky (Nová zakázka)
Tato záložka vám umožní nakonfigurovat, jak budou vytvořeny všechny nové zakázky.
Prompt for first Point (Vyzva k prv. bd.): Tato volba specifikuje, zda vas SW
vyzve k určení počátečního bodu, když začnete novou zakázku. Pokud tak chcete,
musíte specifikovat souřadnice implicitního počátečního bodu v levém sloupci. Toto
platí pouze pro totální stanici.
Prompt for units (Vyzva k jedn.): Tato volba určí, zda vás SW vyzve k nastavení
jednotek, až začnete novou zakázku.
Use Last Job Localization (Pouzij lokal. posl. zak.): Pokud je umožněn tento prvek,
pak každá nová zakázka použije lokalizační soubor a měřítko předchozí zakázky.
Pokud je znemožněn, pak každá nová zakázka začne bez lokalizace a s měřítkem
projektu 1.0. Implicitní hodnotou je vypnuto.
Attach Last Control Data (Připoj data posl. kontroly): Toto umožní použít ten
samý kontrolní soubor na všechny nové zakázky. Pokud je tato volba vypnuta, bude
kontrolní soubor automaticky deaktivován během vytváření nové zakázky.
Cutsheets: Autosave podle zakázky automaticky vytvoří soubory cutsheet (v
naposledy použitém formátu) pro každou novou zakázku. Pokud se vaše zakázka
jmenovala Macon1.crd, pak 3 vytvořené cutsheet soubory budou Macon1-Pt.txt (pro
nevyrovnání, pouze bodové vytyčení.), Macon1-CL.txt (pro vytyčení včetně
vyrovnání) a Macon1-Sl.txt (pro vytyčení svahu). Vybavení Previous (Předchozí)
umožní uživateli použít ty samé soubory cutsheet na všech nových zakázkách.
S Manual (Ruční) bude kontrolní soubor automaticky deaktivován během vytváření
nové zakázky a vy si budete muset vytvořit soubory cutsheet v rámci záložky
Vytycovani pod Nastaveni zakazky.
Use Template DXF (Použij šablonu DXF): Toto umožňuje uživatelům vytvořit
prázdný soubor DXF obsahující všechny vrstvy a barvy, které budou použity a
zobrazeny v terénu. Výhoda tohoto je obzvlášť při použití Kódů prvků pro liniové
práce. Pokud např. přiřadíte kód 201 jako hranu chodníku ve vrstvě BitPav, mohli
byste udělat prázdný DXF výkres s vytvořenou vrstvou BitPav a nastavit modrou
barvu. Pak použitím souboru „template.dxf“ kdykoli zakódujete 201, uvidíte modrou
linii jako informaci navíc o správném kódování. Toto barevné k´dování by bylo
možno opakovat pro ostatní často používané vrstvy.
Define Job Attributes (Definuj atributy zakázky): Toto vám umožní nastavit
nápovědy pro každou novou zakázku, pro atributy vztahující se k zakázce jako jsou
Klient, Jurisdikce, Povětrnostní podmínky, Šéf strany a ostatní poznámky. Tyto se
objeví, když se spustí každá nová zakázka a vložená data se objeví v souboru hrubých
dat (.rw5). Vyberte Add (Pridat) pro vložení nových atributů.
p28
Job Settings (System) Nastavení zakázky (Systém)
Tato záložka vám umožní definovat jednotky pro aktuální zakázku.
Distance (Vzdálenost): Vyberte jednotky, které chcete použít. Volby obsahují US
stopy, Mezinárodní stopy a metry. Pokud si vyberete stopy, máte možnost zobrazovat
vzdálenosti v desetinách stop (Dec Ft) nebo ve stopách a palcích (Inches). Toto je
pouze vlastností displeje a nezmění to formát data zaznamenaných v souboru hrubých
dat.
Angle (Úhel): Toto nabízí volbu ve stupních (360 stupňů v kruhu, 60 minut ve stupni
a 60 sekund v minutě) nebo v gonech (někdy nazývaných grady – 400 na kruh a plně
dekadické). Úhel 397.9809 gonů odpovídá 358 stupňům, 10 minutám a 58 sekundám.
Toto si můžete ověřit v Cogo, Calculator (Kalkulačka), záložka Conversion
(Konverze). Konfigurace úhlových jednotek má vliv na příkazy jako jsou Inverse,
Traverse, Sideshot, Input-Edit Centerline a další příkazy, ve kterých je zobrazován či
vkládán úhel.
Zero Azimuth Setting (Nastavení nulového azimutu): Umožní vám specifikovat
směr nulového azimutu, kterým může být North (Sever) nebo South (Jih).
Edit Projection List (Editovat seznam projekcí): Můžete vytvořit krátký seznam
běžně používaných projekcí, které se obejví ve stahovacím menu. Toto se provede
výběrem projekcí z Predefined (Předem definovaných) podle menu voleb níže.
Předem definované projekce zahrnují NAD27 a NAD83 pro USA a UTM pro celý
svět, jakož i projekce jednotlivých zemí. Můžete rovněž přidat Uživatelsky definované
projekce, kde vložíte New System Name (Jméno nového systému), vyberete
Projection type (Typ projekce) z obsažného seznamu, pak vložíte veškeré nutné
informace jako jsou False Northing (Falešný sever), False Easting (Falešný východ) a
veškeré položky v rámci „New Datum“.
p29
Poznámka: Výběr projekce náleží hlavně k práci s GPS a vašemu lokalizačnímu souboru.
Umožňuje například automatický výpočet faktorů mřížky na zem a ze země na mřížku (viz
Localization – Lokalizace). Avšak projekce může rovněž platit pro práci s totální stanicí.
Pokud provádíte zpracování dat pomocí volby Raw Data (Hrubá data) – z menu File (Soubor),
je zde volba „Reduce to Grid Coordinates“ – „Redukce na mřížkové souřadnice“. Pokud je
tato volba zapnuta, pak poloha na projekci se počítá pro každý bod traverzu a kolmičky a vede
ke specifickému mřížkovému faktoru. Mřížkový faktor v kombinaci s elevačním faktorem
vede k výpočtu kombinovaného faktoru, který se aplikuje na každý traverz a kolmičku.
Program pak vypočte terénní práci na úrovni mořské hladiny na projekci (zem na mřížku).
Toto může vylepšit vaše uzávěry, zejména pokud přecházíte z měřického bodu jednoho
známého mřížkového systému na jiný. Výběr a použití správné projekce je rovněž užitečné,
když se pokušíte napasovat měření totální stanicí (často umístěná na zemi) na měřickou práci
založenou na GPS (která je v typických případech umístěná na mřížce na hladině moře).
Job Settings (Format) Nastavení zakázky (Formát)
Tato záložka vám umožní prohlédnout si formát dat zobrazovaných a vkládaných do současné
zakázky.
Coordinate Display Order (Pořadí zobrazování souřadnic): Tato volba vám
umožní zobrazit souřadnice v pořadí Sever pak Východ nebo Východ pak Sever.
Angle Entry and Display (Vložení úhlu azobrazení): Volby jsou Bearing (Kurz)
nebo Azimuth (Azimut). Toto platí pro mnohé příkazy, jako jsou výzvy a zobrazování
kolmiček (Sideshot Traverse) – púohled zpět jako azimut nebo kurz, Intersections
(Průsečíky) a Inverse (Inverze).
Vertical Observation Display (Zobrazení vertikální observace): Umožňuje vám
nastavit implicitní nastavení na Zenith (0 stupňů nahoru, 90 stupňů vodorovně),
Vertikální úhel (90 stupňů nahoru, 0 stupňů vodorovně) nebo na Elevation Difference
(Rozdíl výšek) (nahoru je kladné v absolutních jednotkách, dolů záporné). Normálně
se kombinuje Elevation Difference (Rozdíl výšek) s Horizontal Distance (Vodorovnou
vzdáleností). Pokud se kombinuje se Slope Distance (Šikmou vzdáleností), pak se
nenulový Rozdíl výšek použije k výpočtu ekvivalentního zenitového úhlu a zredukuje
Šikmou vzdálenost na menší Horizontální vzdálenost. (Platí pro vstupy v módu
Manuální totální stanice).
p30
Distance Observation Display (Displej měření vzdálenosti): Volby jsou Slope
(Šikmá) nebo Horizontal (Vodorovná). Toto platí pro odečty hodnot z totální stanice.
Slope Entry and Display (Vkládání a zobrazování sklonu): Pokud se hlásí či
vkládají sklony, máte možnost specifikovat implicitní volbu v procentech, stupních či
v poměru. Avšak některé příkazy, jako 3D Inverse budou automaticky hlásit jak sklon
tak poměr a ty nejsou ovlivněny.
Station Display (Zobrazení stanice): Tato volba ovlivní zobrazení staničení středové
linie, kterému se někdy říká „řetězení“. Například v USA jsou silnice konstruované ve
stopách „staničeny“ každých 100 stop, takže silnice na lineární poloze 14280.5 je dána
stanicí 142+80.50. Metrické silnice v USA se často staničí podle kilometrů, kde ta
samá poloha silnice má stanici 14+280.500. Můžete konfigurovat umístění „+“ ja je
třeba, nezávisle na vaši konfiguraci jednotek v metrech či ve stopách. Můžete rovněž
konfigurovat čistě decimální zobrazování stanice/řetěyení jak 14280.500. Tato forma
displeje se objevuje v příkazech jako jsou Input-Edit Centerline (Vlož-Edituj
středovou linii) v rámci dialogového okénka Start Station (Počáteční stanice). Prosím
pamatujte, že byste stále měli vložit staničení v čistě numerické formě, bez konvence
„+“. Touto volbou je ovlivněn pouze displej.
Job Settings (Options) Nastavení zakázky (Volby)
Tato záložka vám umožní nastavit konfiguraci voleb pro aktuální zakázku.
Time Stamp for Each Point (Časová značka pro každý bod): Pokud bude
umožněna, bude v souboru hrubých dat vedle každého bodu datum a čas. Soubory
hrubých dat ve SurvCE mají příponu .RW5 a jsou téměř identické s formátem TDS
.RW5. Viz obrázek níže, kde je jednoduchý soubor SurvCE .RW5.
Store GPS Accuracy in Raw File (Ulož přesnost GPS v soub. hrub. dat): Tato
volba je k dispozici, pokud je konfigurována v kterémkoli GPS přístroji. Pokud je
zvolena, bude v souboru hrubých dat ukládána horizontální a vertikální přesnost u
každého bodu (typicky RMS nebo CEP/SEP).
Use Code Table for Descriptions (Použij kódovou tabulku pro popisy): Tento
prvek aktivuje použití kódů prvků. Pokud je aktivován, způsobí, že kódy v seznamu
kódů prvků se mohou použít k vykreslení symbolů a liniových prací v rámci určitých
vrstev. Specielní ikonky kódů se rovněž objeví, když se zapne nápověda Hgt/Desc
Prompt on Save (Nápověda Výška/Popis při ukládání) – pod Equip-Configure
(Konfigurace zařízení).. Pokud se „Use Code Table“ nezapne, objeví se v aktuální
zakázce pouze aktuální popisy. Většina uživatelů si tuto volbu zapne a využije sílu
kódů prvků. Pouze uživatelé, kteří nechtějí linie a symboly a chtějí vidět specifické
popisy v jejich aktuální aktivní zakázce, si tuto volbu vypínají. Pokud se tato volba
vypne, pouze aktuální popisy použité v aktivní zakázce se objevují pro nové použití
jejich vybráním.
Recall Job Road Files (Vybav si silniční soubory zakázky): Tento příkaz platí
pouze pro Stakeout Centerline (Vytyč stř. linii),Offset Stakeout (Vytyč doměr.) a
Point Projection (Projekce bodu) v nesilniční verzi SurvCE. Pokud je umožněna, pak
tato volba vybaví poslední silniční soubory (střed. linie, profily, šablony, soubory
superelevace atd.) používané při vytyčování silnic. Rutiny v menu Road (Siln.) jako
jsou Stake Road (Vytyč siln.) a Slope Staking (Vytyč. svahu) si automaticky vybaví
naposledy použité silniční soubory.
Recall Job Localization (Vybav si lolalizaci zakázky): Umožnění této volby se
doporučuje, pokud pracujete na stejné zakázce s GPS vybavením po několi dní.
Umožňuje vám ustavit bázi na tomtéž místě, u kterého změníte pouze výšku antény
v Configure Base (Konfigurace báze), pak pokračujete v práci. Musíte mít nejméně
jeden bod v souboru (který iniciuje soubor hrubých dat RW5), aby byla automaticky
vyvolána lokalizace GPS. Pokud je tato volba znemožněna, budete muset jít do
Localization v menu Equip (Vybaveni) a natáhnout si uložený lokalizační soubor
(.dat). I když je třato volba zapnuta, můžete vždy přejíd do nové zakázky a vytvořit
nebo natáhnout další lokalizační soubor. Lokalizační soubor (*.dat) je vyvolán, pokud
existuje alespoň jeden souřadnicový bod v zakázce.
Auto Load Map and Auto Save Map (Autom. nataž. a ulož. mapy):
Mapy je možno prohlížet v okně Map View (Pohled na mapu) a Graphic (Grafika)
v prostředí SurvCE. Tyto mapy je možno vytvořit použitím příkazu IDXF, který
importuje výkresový formát DXF. Formáty DXF AutoCadu 12 až 2000 jsou plně
kompatibilní a budou se importovat. Soubory DXF Microstation a DXF soubory
z dalších CAD programů se rovněž budou importovat. Linie (o nichž se mluví jako o
polyliniích) se vytvoří uvnitř MAP view (pohled na mapu) použitím příkazu PL
(polylinie), nebo příkazů, jakými jsou Offset (O2 a O3). Navíc použití Feature Codes
(Kódů prvků), kde je propojení čárami asociováno s kódy pro práci v terénu jako např
EP (Edge of Pavement) pro hranu chodníku povede k vykreslení propojení v Map
View. Tyto mapy je pak možno automaticky ukládat, kdykoli odejdete ze
souřadnicového souboru a automaticky natahovat, kdykoli natáhnete příslušný
souřadnicový soubor. Tyto mapy jsou uloženy ve formátu DXF. Nejvhodnější je
kliknout jak na Auto Load Map a Auto Save Map (Automatické natažení a
Automatické uložení mapy), pokud si chcete automaticky vybavit poslední verzi vaší
mapy. Pokud je zapnuto Auto Load Map a Auto Save Map je vypnuto, vybavíte si
mapu, která byla uložena naposled, kdy byla použita funkce Auto Save Map. Pokud
chcete začít s čistou mapou (pouze s vykreslenými body, které se v map view objevují
vždy), můžete vypnout funkci Auto Load Map a znovu vstoupit do programu. Pak
přidejte polylinie, použijte IDXF pro import map (polylinií), pak klikněte na Auto
Save Map a Auto Load Map a uložíte si a vybavíte si pouze novou liniovou práci.
Pozn.: Výše uvedený grafický displej není implicitní. V obrazovce Map (Mapa)
normální displej obsahuje stahovací menu. Tyto je možno zrušit výběrem Preferences
v menu Tools (Nástroje). Obrazovka ukázaná níže se objeví s volbami displeje.
Doporučuje se formát se stahovacím menu, protože obsahuje ten samý grafický
prostor a rovněž identicky reaguje na příkazy z klávesnice (jako je PL pro polylinii).
Recall Image Databes (Vybav si databázi obrazů): Podobně jako soubor DXF
použitý pro nové zakázky, tato volba by vyvolala a umístila databázi obrazů na
obrazovku pozadí jako letecký snímek do každé nové nebo stávající zakázky. Kdykoli
je aktivně ukazován obraz, když je tato volba vybrána, bude ukazován i když se
natáhnou jiné zakázky. Pokud je aktivní volba „no image“, když je tato volba vybrána,
pak nemá žádný účinek. Toto by bylo užitečné pro opakované nové zakázky kde je
určitá letecká fotografie potřeba jako reference. Aktuální použitá grafika se nastavuje
na obrazovce mapy (Map) v menu Tools (Nástroje) volba Place World Image (Umísti
obraz světa), Use Image Database (Použij databázi obrazů).
Allow Import .dxf/dwg Options (Umožni volby importu .dxf/dwg): Toto vytvoří
dodatečné volby pod obrazovkou mapy importu a exportu souborů dxf/dgw. Pokud se
chcete vyvarovat importu a exportu bodů a chcete se soustředit pouze na liniové práce,
pak můžete tuto volbu vypnout.
Default Cutsheets to EXCEL (*.csv) Files: Ukládá soubory cutsheets ve formátu
EXCEL (*.csv).
Use Control File (Použít kontrolní soubor): Kontrolní soubor se použije pro výběr a
použití bodů, které neexistují ve vašem aktuálním pracovním souboru.
Select File (Vybrat soubor): Potřebujete vybrat nějaký soubor coby kontrolní soubor.
Tento vybraný soubor se objeví a zůstane jako implicitní kontrolní soubor, i když se
volba kontrolního souboru zruší (v tom případě tento soubor zešedne). Kontrolní
soubory zůstávají přidruženy aktivním souřadnicovým souborům.
Všeobecné pravidlo: SurvCE vždycky vyhledává definovaný bod nejprve
v aktuálním pracovním souboru a pak v kontrolním souboru. Pokud v žádném
z nich není tento bod nalezen, objeví se na displeji varování, že tento bod
neexistuje. Můžete bodu vnutit, aby pocházel z kontrolního souboru nebo
aktuálního souboru, bez ohledu na nastavení použitím ikonky List (Seznam)
vpravo od políčka vložení ID bodu. Až budete v okně výběru seznamu bodů,
vyplňte kruhové políčko Control File (Kontrolní soub.) před výběrem
požadovaného bodu.
Stakeout Option (Volba vytyčování): Kontrolní soubory fungují podobně ve
vytyčování. Avšak vy můžete jít do záložky STAKEOUT (Vytyčování) v Job
Settings (Nastavení zakázky) a nastavit program, aby dal prioritu bodům
z kontrolního souboru, když existují duplicitní body. Pokud je tato volba
zapnuta a vybraný bod se najde v obou souborech, budete ve skutečnosti
vytyčovat bod y kontrolního souboru.
Coordinate File Rule (Pravidlo souřadnicového souboru): Nikdy nebude
bod z kontrolního souboru automaticky zkopírován do aktuálního souboru.
Toto umožní uživatelům, aby se vyvarovali velkým mezerám v souřadnicových
souborech a eliminuje to možnost výskytu konfliktních bodů.
Raw Data File Rule (Pravidlo souboru hrubých dat): Kdykoli je nějaký bod
obsazen, zapíše se záznam o obsazení – occupation record (OR) do souboru
hrubých dat za účelem zpracování. Pro kontrolní body nebude zapsán záznam
SP, pro ty bude zapsán pouze záznam OC. Všimněte si, že až bude soubor
hrubých dat znovu zpracován, bude tento bod zapsán do aktuálního
souřadnicového souboru.
Job Settings (Stake) Nastavení zakázky (Vytyčování)
Tato záložka vám umožňuje nastavit konfigurační volby pro rutiny vytyčování.
Precision (Přesnost): Použijte toto pro určení desetinné přesnosti hlášené během
vytyčovacích rutin.
Store Data Note File (Uložit soubor datových poznámek): Tato volba specifikuje,
zda se mají či nemají ukládat data vytyčení v souboru s poznámkami (NOT) pro
aktuální zakázku. Soubory NOT jsou asociovány s body, takže musíte uložit bod,
abyste také mohli uložit poznámku cutsheet. Tato dodatečná data zahrnují souřadnice
cíle pro referenci. Mějte na paměti, že data prohrábky a navážky jsou rovněž uložena
do souboru hrubých dat. Můžete rovněž ukládat soubor ASCII cutsheet použitím
tlačítka na spodku dialogu, takže pak je ukládání souboru s poznámkami poněkud
nadbytečné. SurvCE neukazuje poznámky cutsheet v rámci List Points (Seznam bodů)
s poznámkami zapnutými, protože tento prvek zobrazuje pouze poznámky, které
začínají s „Note“. Viz příkaz Cutsheet Report (Zpráva cutsheet), volba Note File
(Soubor poznámek).
Control File Points have Priority for Stakeout (Body kontrolního souboru mají
prioritu pro vytyčování): Tato volba, která platí jak pro totální stanice tak GPS, dá
prioritu bodu kontrolního souboru během vytyčování, pokud požadovaný bod existuje
jak v aktuálním souboru, tak v kontrolním souboru.
Pozn.: Používejte tuto volbu opatrně. Možná si neuvědomíte, že tato volba je
nastavena, a zjistíte že směr k vámi vytyčovanému bodu 10 jsou ve skutečnosti
založeny na bodu 10 z jiného úplně souboru – kontrolního souboru.
Use Automatic Descriptions (Užij automatické popisy): Toto vám umožní mít
popisy automaticky vkládány pro vytyčovaná místa na základě nastavení definovaném
vc dialogu Auto Descriptions (Auto Popisy).
Increment ID UP/Increment ID Down: V rámci příkazu Stake Points (Vytyč body)
možná budete potřebovat vytyčovat body v sestupném pořádku (viz níže). V tomto
případě můžete přednastavit na Increment ID Down (Inkrementace ID dolů), takže
nápověda bude 87, pak 86, 85 atd.
Stake Offset Desc (Popis ofsetu vytyčování)
Toto vám umožní definovat, jaké ID se vyvolá pro každé umístění ofsetu v rutině Stake Offset
(Ofset vytyč.).
Auto Descriptions (Auto popisy)
Toto tlačítko vám umožní konfigurovat popis bodu, když ukládáte body ve vytyčování.
Samotný akt uložení vytyčovaného bodu je volitelný. Můžete uložit bod nebo stanici a offset,
ale musíte kliknout na Store Point (Ulož bod) v obrazovkách vytyčování, abyste ten bod
skutečně uložili. Pokud si zvolíte uložení bodu, je popis konfigurovatelný. Viz obrázek níže.
Uživatel v Austrálii nebo GB možná bude chtít změnit STA na „Station“ nebo „CH“ použít
místo „Chainage“. Příklad typického popisu vytyčování založený na vašem nastavení
konfigurace je ukázán ve spodní levé části obrazovky. První řádek (STK1317 CB#22 CUT
2.100) představuje typický popis vytyčovaného bodu, kde CB#22 je popis, který byste vložili
a zbytek je ovládán vaším nastavením Stake Description (Popis vytyc.). Podobně, pokud by se
provádělo vytyčení středové čáry, platil by druhý řádek. Popis (v tomto případě CL) je jediný
údaj vložený uživatelem do políčka během vytyčování. Vše ostatní je nahlášeno vaším
nastavením Popisu vytyčování. Pokud nějakou položku vypnete, všimněte si, jak se neobjeví
v hlášeném „vzorovém“ popisu. Znaménko „+“ u Station se rovněž dá nakonfigurovat tak,
aby se objevovalo či neobjevovalo, ale toto se nastavuje globálně pod záložkou Units
(Jednotky) u Job Settings (Nastavení zakázky). Chování tlačítek On/Off (Zap/Vyp), Up/Down
(Nahoru/dolů) a Update (Aktualizuj) je identické s tím, které se diskutovalo výše v diskusi o
Cutsheet.
Ostatní rutiny, zejména Cross Section Survey (Měření příčných profilů) a Slope Staking
(Vytyčování svahů), které jsou součástí prvků zaměřování silnic (Roading), mají své vlastní
nastavení popisů. Pokud se zapnou automatické popisy pro vytyčování, program už se
nebude implicitně vracet k naposledy vloženému popisu, místo toho použije „automatický“
popis. Pokud napíšete nový popis, pak vypnete „automatický“ popis vytyčování. Pokud
vymažete implicitní (nový) popis, program se vrátí do používání automatického popisu
vytyčování. Abyste něco vymazali, pak prostě umístěte kurzor do pole popisu a stiskněte
tlačítko delete, není třeba napřed popis prosvítit.
Alignment Settings (Nastavení vyrovnání)
Tento dialog umožní uživateli definovat, jak se vytyčuje vyrovnání a silnice.
Alignment Tab - Záložka vyrovnání (platí pro N – next = další stanici a všechnu autoinkrementaci stanic.)
Increment from Starting Station (Zvyšovat od poč. stanice): Pro středové linie,
které začínají na lichých stanicích jako je 1020 (10+20 v US formátu stanic), pak tato
volba provede vytyčení podle intervalu měřeného od stanice 1020. Takže při 50
vytyčování to bude 1020, 1070, 1120 atd. místo 1050, 1100 1150.
Extend Alignments (Rozšiř vyrovnání): Toto neprojektuje linie tečen z prvního a
posledního segmentu vyrovnání pro jejich rozšíření za definované hranice.
Stake Start and End Stations (Počáteční a koncová stanice vytyčení): Toto
instruuje SW, aby se zastavil na těchto kritických místech, i když nepadnou na sudou
stanici.
Stake CL Alignment Points (Vytyč vyrovn. body CL): Toto instruuje SW, aby se
zastavil na těchto kritických místech, i když nepadnou na sudou stanici.
Stake Profile Points (Vytyč body profilu): Toto instruuje SW, aby se zastavil na
těchto kritických místech, i když nepadnou na sudou stanici.
Stake High and Low Points (Vytyč vysoké a nízké body): Toto instruuje SW, aby
se zastavil na těchto kritických místech, i když nepadnou na sudou stanici.
Template Series Station (Šablona série stanic): Pokud se použije soubor série
šablon (*.tsf), což je série šablon aplikovaná na rozsah stanic a na přechody mezi
šablonami, pak všechny stanice vložené do souboru *.tsf pro počáteční a koncovou
šablonu se objeví ve vzestupném seznamu stanic.
Combine Station Equations (Kombinuj rovnice stanice): Toto umožňuje uživateli
překrýt rovnice stanice.
Apply Station Equations (Aplikuj rovnice stanice): Toto umožňuje uživateli
ignorovat rovnice stanice, takže stanice reflektuje délku vyrovnání.
Offset Gap Type: Fillet (Typ mezery ofsetu: lišta): Toto umožňuje uživateli
definovat typ mezery používané, když se definují ofsety v rámci rutiny Stakeout
Line/Arc (Vytyč linii/oblouk) v přímých rozích jako: poloměrová lišta nebo nulová
poloměrová lišta.
Allow Reference Centerline(Umožni referenční středovou linii): Pokud je tato
volba zaškrtnuta pak se objeví ikonka „Referenční středové čáry“, někdy zvané též
„Master středová čára“, v rutinách Stake Line/Arc (Vytyč linii/oblouk) a dalších, které
jsou založeny na vyrovnání silnic. Toto umožňuje vytyčení na cílové vyrovnání, které
se odkazuje na „master středovou linii“ pro instrukve vpřed/vzad a pro zprávy.
Remove Sta Eq when Loading SCT File (Odstraň rovn sta při natahování
souboru SCT): Speciální prvek pro odstranění reference na rovnice stanice při
natažených příčných řezech. Platí pro Input-Edit Section File (Vlož-edituj soubor
řezu) a Section File Conversion (Konverze souboru řezu) pod Road Menu (Menu
silnic), Utilities (Utility).. Například, pokud byste měli 4 stanice, 0+00,0+50,1+00 a
1+50, ale měli rovnici stanice, kde 0+75 vpřed=0+50 zpět, pak je rovnice odstraněna a
4 stanice se stanou 0+00,0+50,1+25 a 1+75.
Remove Sta Eq when Loading PRO File (Odstraň rovn sta při natahování
souboru PRO): Speciální prvek pro odstranění reference na rovnice stanice při
natažených profilech.
Limit Station Range (Omez rozsah stanice): Pokud to zvolíte, pak program nebude
automaticky pokračovat za přirozený začátek a konec dané středové čáry.
Use Station and Offset List (Použij stanici a seznam ofsetů): Použijte tuto volbu
pro natažení předem definovaného seznamu stanic, ofsetů a informacích o výškách,
jak jsou definovány uživatelem. O tomto se občas hovoří jako o seznamu „Cutsheet“.
Vyžaduje se soubor ASCII s příponou .CUT. Formát je ukázán níže.
Stanice, Ofset, Výška, Popis jako v
20100,-11.5, 102.34,
20109.23, -11.5, 102.35, PC
Road Tab (Záložka Siln.)
Next icon advances to: (Další ikona pokračuje k:) Toto definuje, jak se bude chovat
„další“ ikona. Může pokračovat k další stanici nebo k místu dalšího ofsetu.
Stake Section File Locations (Umístění souboru řezů vytyčení): Toto uvědomí
software, aby zastavil na těchto kritických místech, i když nepadnou na sudou stanici.
Sections Include Catch Points (Řezy obsahují záchytné body): Toto uvědomí
software, zda řezy návrhu byly vytaženy k rameni nebo k záchytnému místu návrhu.
Pokud řez obsahuje záchytný bod návrhu, software automaticky určí pivotní bod na
dalším bodu řezu pro účely vytyčování svahu. Navrhovaný poměr svahu bude určen
posledními dvěma body v řezu.
Allways Zoom All (Vždy se přiblížit na všechny): Toto automaticky přiblíží okno
náhledu, aby odpovídalo rozsahu aktuálního řezu.
Hold Offset/Hold Grade ID (Drž ofset/Drž ID sklonu): Pokud je vybráno Hold
Offset, pak přiblížení drží skutečný numerický ofset například na 12, pro silnici šířky
12‘, ale pokud je vybrán Grade ID, pak přiblížení drží vypočtenou polohu ID sklonu a
faktorů v rozšíření pruhu. Toto platí pro pohledu na příčné řezy v rámci Stake Road
(Vytyčení silnice).
Zoom In/Out (Přibliž/oddal): Toto určí úpravu zoomu okna náhledu.
Vertical Scale (Vertikální měřítko): Toto umožní uživateli zvýraznit měřítko
vertikálně.
Degree of Curvature (Stupeň zakřivení): Toto umožní uživateli definovat hodnotu
základny používané pro definici stupně zakřivení. Implicitní hodnotou je 100 ft pro
US nebo mezinárodní stopy.
Use Railroad Type Curves (Použít křivky železničního typu): Toto umožní
uživateli použít železniční definici křivek přítomných ve vyrovnání použitém uvnitř
rutiny Stakeout Line/Arc – Vytyč linii/oblouk.
Cutsheets – Soubory Cutsheet
V jednu chvíli mohou být aktivovány až tři soubory cutsheet, jeden pro body vytyčování
bodů, jeden pro středovou čáru a jeden pro svahy. Všechny tyto tři cutsheet soubory mohou
dostat rozlišující jména a kterýkoliv z nich je možno zapnout či vypnout pro účely ukládání.
Je dokonce možné mít čtvrtý pojmenovaný cutsheet soubor, pokud jsou cutsheet soubory
zapnuty uvnitř Cross Section Survey (Měření příčných řezů) v menu Roading (Silnice). A
konečně, pokud jsou cutsheet soubory hlášeny ze souboru hrubých dat, může být přiřazeno
význačné nové jméno před vybavením soubru hrubých dat a vytvořením souboru cutsheet.
Všechny cutsheet soubory jsou ASCII a lze je prohlížet v textovém editoru nebo v tabulce
Excelu.
Tlačítka u Cutsheet přivádějí k následujícím volbám:
Point Stakes (Vytyčení bodů): Přepínání této volby vám umožňuje zápis do
vybraného souboru cutsheet. Tlačítka umožní uživateli vybrat soubor, upravit formát
zpráv cutsheet podle svých potřeb, jakož i editovat a prohlížet aktuální soubor
cutsheet. Toto platí pro příkaz Stake Points.
Alignment Stakes (Vytyčení vyrovnání): Přepínání této volby vám umožňuje zápis
do vybraného souboru. Tlačítka umožní uživateli vybrat soubor, upravit formát zpráv
Alignment Cutsheet podle svých potřeb, jakož i editovat a prohlížet aktuální soubor
cutsheet vyrovnání. Toto platí pro příkazy v rámci Stake Line/Arc (Vytyč
linii/oblouk), Offset Stakeout (Vytyčení ofsetu), Point Projection (Projekce bodu) a
Stake Road (Vytyč silnici) a zahrnuje volby stanice a ofsetů v uloženém souboru,
jakož i prohrábku/navážku. Specielní cutsheet soubor ve stylu „středové linie“
obsahující informace o stanici a ofsetech je možno pojmenovat a uložit v rámci
příkazu Roading (Silničení), Cross Section Survey (Měření příčných řezů). Tento
soubor lze prohlížet v editoru pod Set CL Cutsheet Format (Nastav formát Cl
cutsheet), ale nemá žádné hodnoty prohrábky/navážky, pouze data „as-built“ „jak
postaveno“. Soubory cutsheet založené na středové linii mají více konfigurovatelných
voleb ve zprávě jakou jsou Stake Station (Stanice vytyčení), Staked Offset (Vytyčený
ofset), Design Station (Stanice návrhu) a Design Offset (Ofset návrhu). Design Point
ID (ID bodu návrhu) je jednou z konfigurovatelných položek do zprávy a protože
příkazy jako Offset Stakeout (Vytyč ofset), Point Projection (Projekce bodu) a Stake
Road (Vytyč silnici) nevytyčují ID bodů, program použije buď jméno příkazu (CL pro
Stake Centerline, PP pro projekci bodu), referenci ofsetu nebo šablonu ID jako
„navrhované jméno bodu“. „RCurb“ by bylo jméno dané bodu návrhu v Offset
Stakeout (Vytyčení ofsetu) pro vrchol kerbu, pravá strana silnice. Toto může vést
k rozmanitým ID jménům pro bod návrhu.
Slope Stakes (Vytyčení svahu): Přepínání této volby vám umožňuje zápis do
vybraného souboru cutsheet. Tlačítka umožní uživateli vybrat soubor, upravit formát
zpráv Slope Stake Cutsheet podle svých potřeb, jakož i editovat a prohlížet aktuální
soubor slope stakeout cutsheet. Toto platí pouze pro příkazy Stake Slope (Vytyč svah)
a Stake Road (Vytyč silnici) v rámci Roading (Silnice). Slope Stake Cutsheets
(Soubory cutsheet vytyčení svahu) mají zvláštní volbu „Include progressive offsets
report“ (Zahrň yprávu o progresivních ofsetech) a také různé volby jako „Pivot
Offset“, Slope Ratio (Poměr svahu) a „Elevation: PP/CP“ (Elevace pivotního bodu
a/nebo bod ofsetu). Všimněte si, že tyto sloupce mahou mít dvojí účel ve zprávě o
vytyčení svahu. Pokud jsou umožněny progresivní ofsety, pak řádky hlavičky jako
Design Station (Stanice návrhu) jsou pro dodatečné informace ignorovány a vy
dostanete narůstající delta vzdálenosti a výšky z každého bodu na řezu nebo šablonu
z vytyčování ofsetu z záchytu a pak celou cestu ke středové linii. Tyto tři poslední
volby vám umožní upravit příslušnou výstupní zprávu. Abyste změnili návěští
položky, pak tuto položku prosviťte, změňte pole hlavičky návěští a pak klepněte na
položku Update (Aktualizuj). Můžete v seznamu vybrat položku a pak ji zapnout ON
nebo vypnout OFF (žádná zpráva). Rovněž můžete ovládat pořadí položek ve zprávě
použitím tlačítek Move Down (Posun dolu) nebo Move Up (Posun nahoru). Změny je
nutno provést před začnutím nového souboru cutsheet.
Grade Stakes (Vytyčení sklonu): S touto volbou zapnutou, i když se používá metoda
Grade Stake (Vytyčení sklonu) v rámci Stake Road (Vytyč silnici) bude dávat
specifický formát.
Select File (Vyber soubor): Klepněte na tomto tlačítku pro výběr výstupního
souboru. Jméno tohoto souboru je ukázáno pod tímto tlačítkem.
Format (Formát)
Vyberte tlačítko Format pro konfiguraci každého souboru cutsheet dle vašich představ. Pořadí
sloupců a hlavičky sloupců jsou zcela definovány uživatelem a každý sloupec je možno
vypnout, pokud se nehodí.
Header Label (Návěští hlavičky): Můžete nahradit implicitní text hlavičky textem
dle vlastního přání. Zde byl text „Pt ID“ nahražen textem „Design Pt#”. Klepněte na
tlačítko Update Item (Aktualiz. položku) poté, co změníte Header Label (Návěští
hlavičky). Tyto změny je nutno provést před začátkem nového souboru cutsheet, nelze
je aplikovat dodatečně na soubor, který už obsahuje informace. Avšak řádek hlavičky
v tom souboru (např. Market.txt) je vždycky možno editovat použitím Notepadu nebo
jakéhokoli jiného textového editor pro provedení této změny.
Down-Up (Dolů-nahoru): Položky v seznamu je možno přesouvat nahoru či dolů pro
změnu jejich pořadí. Například pokud chcete mít napřed Fill (Navážka) před Cut
(Prohrábka), pak prostě přesuňte Cut pod Fill.
Cutsheet from Raw (Cutsheet z hrubých dat): Program automaticky ukládá data
cutsheet a informace hlavičky do souboru hrubých dat pro zakázku. Můžete zachytit a
nahlásit informace cutsheet přímo ze souboru hrubých dat. Předtím, než to uděláte, tak
se doporučuje, abyste začali nějaký nový soubor cusheet, nakonfigurovali řádky
hlavičky a pořadí informací, jak si přejete, a pak spustili „Cutsheet from Raw“.
Edit File (Edituj soubor)
Vyberte tuto volbu, abyste editovali a prohlíželi si soubor cutsheet. Níže je ukázán bodový
soubor cutsheet, jak je ho možno prohlížet ve volbě Edit File (Edituj soubor). Všimněte si, že
vertikální čárky tabulky se dají posouvat vlevo či vpravo pro zhuštění či protažení displeje.
Prostě je chyťte v titulní řádce a posuňte je. Editor cutsheet rovněž obsahuje možnost vkládat
a vypouštět řádky. Pokud vložíte řádek a vložíte Design Elevation (Elevace návrhu) a Stake
Elevation (Elevace vytyčení), program vypočte prohrábku či navážku. Použitím tlačítka
Special můžete zvýšit či snížit PtID, Design Elevation (Elevaci návrhu) nebo Stake Elevation
(Elevaci vytyčení) o jakoukoli požadovanou hodnotu, a pak bude spočtena prohrábka či
navážka. Nepoužívejte však tlačítko Special pro přímou modifikaci navážky či prohrábky.
Pokud je během vytyčení vložen druhý vertikální ofset, pak dva výsledky prohrábky a
navážky se objeví pro každý bod (což je užitečné například pro vršek a spodek kerbu.)
List Points (Seznam bodů)
Tento příkaz uvede seznam všech bodů v aktuálním souřadnicovém souboru (.crd). Rovněž
můžete v tomto seznamu editovat kterýkoli jeho bod. Pokud je aktivní Control File (Kontrolní
soubor) v rámci Job Settings (Nastavení zakázky), Options (Volby), pak můžete také přidat
seznam a editovat Kontrolní soubor. Ikonka „From List“ („Ze seznamu“) také umožní vyvolat
body jak z aktuální zakázky, tak ze zakázky kontrolního souboru, pokud je tento aktivní.
Obrázek nahoře ukazuje dialog List Points. Seznam bodů zahrnuje Point ID (ID bodu),
souřadnice k severu, východu, výšku a popis. Sloupce je možno posouvat pro zhuštění
displeje podle potřeby. Avšak jejich nové polohy nejsou uloženy.
Details (Detaily): Počet bodů a nejvyšší číslo bodu v souboru se nyní objeví ve volbě
Details.
Settings (Nastavení): Vyberte tlačítko Settings pro úpravu displeje List Points
(Seznam bodů). Další obrázek ukazuje dialog Settings pro List Points (Seznam
bodů).
Show Point Notes (Ukaž poznámky bodů): Poznámky je možno k seznamu umístit
v jakémkoli pořadí nebo mohou být potlačeny, jak je ukázáno výše. (Pouze poznámky
v odpověď na „Prompt for Point Notes“ (Výzva k poznámkách bodů) nebo „Edit
Notes“ (Editovat poznámky) uvnitř samotného List Points se zobrazí. Poznámky
k přesnosti GPS, časovým značkám a cutsheet souborů se objeví v souboru hrubých
dat, ale ne v List Points).
Add to Next Point ID (Přičti k ID dalšího Bodu): Toto umožňuje očíslovat postupně
použitím přičtení 1 nebo 2 (pro přeskočení každého druhého čísla).
Move Up/Down (Pohyb nahoru/dolů): Pro přeskupení pořadí polí dané pole
prosviťte a pak ho přesuňte nahoru či dolů.
Display Name (Zobraz jméno): Abyste pole přejmenovali, prosviťte ho, vložte nové
jméno do pole Display Name a pak klepněte na Update Item (Aktualizuj položku).
Tento prvek umožňuje úpravu podle přání uživatele, takže je možno přejmenovat
souřadnici vůči severu a východu třeba na X a Y.
Precision (Elevation Digits – North&East Digits) Přesnost (Des. míst. výšky a des.
místa horiz. souř.): Desetinná přesnost pro každé pole se dá nastavit v dialogu
Options (Volby).
Edit (Editovat): Pro editaci bodu v seznamu na něm dvojklepněte nebo ten bod prosviťte
a klepněte na tlačítku Edit. Můžete editovat kterýkoli aspekt bodu. Abyste ho editovali,
posuňte kurzor do pole toho aspektu a vložte tam jeho novou hodnotu. Zvolte OK pro
vložení editovaného bodu do souřadnicového souboru nebo Cancel (Zruš), pokud úpravy
nechcete přijmout. Tlačítko Input/Edit Attributes se odkazuje na dative atributy GIS
přidružené k tomuto bodu. Tyto GIS atributy se budou exportovat ve formě souborů shape
(stahovací menu Tools – Nástroje na obrazovce mapy). Málo měřičů nyní potřebuje prvky
GIS atributů programu SurvCE, ale tyto prvky pomáhají napojit SurvCE na svět ESRI,
jako se i DXF výstup liniových prací napojuje na svět CAD.
Pozn.: Pokud je editována pouze hodnota popisu, bude soubor hrubých dat
aktualizován bez záznamu o uloženém bodu. Pokud se edituje jakákoli hodnota, která
změní polohu bodu, zaznamená soubor hrubých dat informace o bodu s jeho novou
polohou.
Add (Přidej): Pro přidání bodu klepněte na tlačítku Add. Objeví se dialog Add Point
(Přidej bod) a vy pak musíte vložit ID bodu a jeho souřadnice. Do souboru hrubých
dat bude přidán záznam o uložení bodu..
Find (Najdi): Pro vyhledání kteréhokoli bodu klepněte na tlačítku Find (Najdi). Bod
můžete vyhledávat podle ID bodu nebo podle popisu, ale nikoli podle obou současně.
Když vyhledáváte podle popisu, můžete použít jakoukoli část popisu, abyste bod našli
a hledání “gs*” má stejný účinek jako “gs” pro body začínající písmeny gs. Oba
způsoby by našly popis “gs Sta 1+00 L25”.
Delete (Vymaž): Pro vymazání kteréhokoli bodu klepněte na tlačítku Delete
(Vymaž). Budete požádáni o potvrzení této volby, než bude bod skutečně vymazán.
Control File (Kontrolní soubor): Pokud je specifikován kontrolní soubor, nabízí List
Points (Seznam bodů) volbu pro výběr kontrolního souboru a zobrazení bodů
kontrolního souboru. Tento prvek umožňuje volbu From List (Ze seznamu), která se
vyskytuje všude ve SurvCE k přístupu ke kontrolním bodům. Počet kontrolních bodů
a nejvyšší číslo kontrolního bodu v kontrolním souboru se objeví ve volbě Details
(Podrobnosti).
Raw Data (Hrubá data)
SurvCE vytváří soubor hrubých dat (.RW5), který obsahuje různé linie měřických dat
podobné zápisníku měřiče. Data obsažená v souboru RWř se budou lišit v závislosti na tom,
zda je během měření používána totální stanice, robotická totální stanice nebo GPS. Jméno
souboru RW5 bude implicitně nastaveno dle jména zákázky (jobname.RW5). Tento příkaz
umožňuje prohlížení a editaci hrubých dat měření, jakož I uyávěr traverzu a výpočty
vyrovnání měření, jak pro data totální stanice, tak i hrubá data GPS. Pokud jsou do toho
zahrnuty záměry totální stanice, je možno v tomto příkazu prohlížet I grafickou reprezentaci
traversu.
Použití totální stanice a GPS
Vyrovnání totální stanice se provádí odlišně od vyrovnání GPS (Process GPS). Pokud si
přejete nejprve vyrovnat vaší GPS pro kontrolu a potom spočitat travers vaší totální stanice,
nejprev vyberte Process GPS. Pak použijte Process No Adjust (Zprac bez vyrovn.) nebo
Compass, jak je třeba.
Operace zpracování hrubých dat: Totální stanice, GPS, zprávy a editace
SurvCE umožňuje 4 různé typy zpracování hrubých dat. Můžete si zpracovat nebo si vykreslit
traverz vaší totální stanice, vygenerovat reporty přímého a reverzního měření, zpracovat GPS
a prohlížet či editovat soubor RW5.
Všimněte si, že pro všechna zpracování, kde se vypočítávají nové souřadnice, počínaje
SurvCE, při odchodu z programu budete dotázáni, zda uložit nově vypočtené body do
souřadnicového souboru. Toto poskytuje flexibilitu pro experimenty s různým nastavením a
volbami bez vlivu na skutečně uložené souřadnice, dokud si to výslovně nebudete přát.
Vyrovnání totální stanice
Pokud si přejete vyrovnat nebo vykreslit traverz totální stanice, měli byste vybrat cokoli
z následujícího: Process No Adjust (Zpracuj bez vyrovnání), Angle balance (Úhlová
rovnováha), Transit, Compass, Crandall nebo Draw Traverse Lines (Vykresli linie
traverzu). Všechny tyto příkazy mají totéž menu se 4 záložkami, které je ukázáno níže.
Zál. Total Station: Reduce to Grid Coordinates (Redukuj na mřížk. souřadnice)
provede kalkulaci “ze země na mřížku” založenou na vámi použité GPS projekci,
kterou můžete vidět v záložce Proj. Nastavení měřítka (Scale) vynásobí všechny
měřené vzdálenosti vloženým měřítkovým faktorem (Scale Factor). Apply Curvature
Refraction (Aplikovat refrakci zakřivení) spočte zakřivení a refrakci individuelně na
všechna hrubá měření a podle toho provede i vyrovnání.
Záložka GPS projekce: Tato záložka, kritická pro GPS výpočty, platí pouze pro práci s
totální stanicí, pokud je v záložce Total Station nastaveno Reduce to Grid Coordinates
(Redukuj na mřížk. souřadnice). Abyste aktivní projekci změnili, jděte do záložky GPS
pod Job Settings (Nastavení zakázky).
Záložka Redundancies (Redundance): Tato obrazovka pokrývá práci s více
měřeními k témuž bodu, kterým se říká redundance. Existují 3 volby pro Method
(Metodu): Use First, Use Last nebo Average (Použij první, Použij poslední nebo
Průměr). Pokud jste např. zaměřili bod č. 10 celkem 4 x, můžete použít první měření,
poslední měření nebo průměr ze všech 4 měření. Pokud vyberete Average (Průměr),
pak budete mít k dispozici i Average Type (Typ průměrování). Zde si můžete vybrat
mezi měřením souřadnic a měřením vzdáleností. Pokud jste zaměřili bod 10 čtyřikrát,
dvakrát ze dvou různých ustavení a pak vyberete coordinate (souřadnice) ye
stahovacího menu Average Options (Volby průměr.), pak 4 vypočtené souřadnice
k severu a východu budou zprůměrovány. Pokud si vyberete Distance Measurement
(Měření vzdáleností), pak budou dvě první měření nejprve zprůměrována a pak dvě
odlišné souřadnice budou vypočteny pro bod 10 (využitím těchto zprůměrovaných
měření) budou samy zprůměrovány.
Volba Backsight Reciprocal poskytuje zvláštní zacházení s recipročním měřením.
Záměr vpřed do bodu 15 z ustanovky na bodě 14 následován záměrem zpět z bodu 15
do bodu 14 vytvoří pár „recipročních“ měření. Odečet zpětného reciprokou lze
ignorovat (kvůli jeho vlivu na rekalkulaci obsazeného bodu) nebo je možno složku
výšky recipročních měření zprůměrovat, nebo je možno zprůměrovat jak výšku tak
vzdálenost, abyste znovu vypočetli ustavovací souřadnice (obsazeného bodu).
Program vypočte reciprokály pro zpětné přímé (Backsight Direct – BD) záznamy.
Nejprve nastavte Backsight Recipocals na Average Elevation (Průměrná výška). Pak,
pokud třeba zaměříte vpřed z bodu 2 na 3, pak obsadíte bod 3 a zaměříte zpět bod 2,
uložený BD záznam povede ke zprůměrovanému výpočtu delta Z pro bod 3 v rámci
Process No Adjust nebo nebo jakýchkoli jiných voleb vyrovnání. Pokud jsou
překročeny vložené Tolerance, pak se během zpracování objeví obrazovka
s varováním.
Poznámka: Pokud jsou význačné redundance v traverzu (reciproční odečty, sady
D&R, násobná měření k témuž bodu z různých ustanovek, násobná vázaná měření do
kontroly), pak se doporučuje, aby soubor hrubých dat byl spočten programem
s metodou nejmenších čtverců po návratu do kanceláře.
Záložka Other-Ostatní (pro měření D&R): Tato záložka obsahuje nastavení toho,
jak provádět přímá a reverzní měření (D&R). Pro vertikální úhly můžete vyvážit přímá
a zpětná měření nebo použít Direct-Only (Pouze přímá). Pokud máte měření vpřed
(Foresight) a vzad (Backsight) (např. šikmou délku a úhly k zenitu) mezi stejnými
body (např. reciprokály) v Přímých a Reverzních měřeních, můžete vyvážit přímá a
zpětná měření (použít reciprokály) nebo použít pouze data vpřed (Foresight). Kvůli
varovným obrazovkám můžete rovněž nastavit toleranci úhlovou (Angle) a délkovou
(Distance) pro zpracování přímého a reverzního měření.
Process No Adjust (Zpracuj bez vyrovnání)
Tento příkaz zpracuje soubor RW5 a spočte hodnoty souřadnic pro měřená data. Není
aplikována žádná úhlová rovnováha nebo vyrovnání traverzů. Dialog Process Raw Data
Options (Volby zpracování hrubých dat) ukázaný níže se objeví po výběru Process No
Adjust (Zpracuj bez vyrovnání).
Můžete pouze hlásit traverzy nebo spočítat všechna měření kliknutím na Report Sideshots
(Reporty o traverzech). Pokud kliknete na Report Closure (Report uzavření), pak musíte
specifikovat Reference Closing Point ID (ID referenčního uyavíracího bodu), což je
poslední bod, ke kterému se traverz uzavírá nebo se pokouší na něj padnout. Reference
Closing Point ID není bod v traverzu, je to bod, na který se traverz pokouší uzavřít. Lze ho
vložit jako ID bodu nebo souřadnice.
Poznámka: Abyste uchovali hodnoty souřadnic při původním ustavení a pohledu zpět,
zejména pokud se používá měření D&R, pak se doporučuje, aby se Redundancies
(Redundance) nastavily na Average by Distance Measurement (Průměrovat podle měření
délek), pokud se použije průměrování.
Stisk OK vede k výpočtu a obrazovce reportu pro Process No Adjust (Zpracuj bez
vyrovnání).
p45
Angle Balance (Rovnováha úhlů)
Tato metoda zpravácování aplikuje rovnováhu úhlů na linie traverzu při výpočtu souřadnic.
Rovnováha úhlů vezme úhlovou chybu vydělenou počtem linií traverzu a přestaví úhel káždé
linie traverzu o tuto vypočtenou hodnotu. Úhlová chyba je rozdíl mezi záměrem úhlové
rovnováhy a referenčním úhlem. Měřený směr mezi obsazeným bodem a bodem vpředu ve
specifikovaném úhlu rovnovážné záměry je pak porovnán s referenčním úhlem. Referenční
úhel je specifikován jako úhel postupu, azimut nebo linií traverzu definovanou vložením
From Point (Od bodu) a To Point (K bodu). Proces úhlové rovnováhy se spustí výběrem
volby úhlové rovnováhy z menu Process Raw File (Zpracovat soubor hrubých dat).
Dialog Angle Balance Measurement (Měření úhlové rovnováhy) se objeví na obrázku.
Předpokládejme, že daný traverz začal na 24, postoupil k 25 a pak po smyčce zpět ke 24 (bod
45). Pokud byl bod 45 koncový bod nebo uzavírací záměr, pak by etapa traverzu od 45 k 46
by mohla být záměrem úhlové rovnováhy. Je velmi běžné například v traverzech s uzavřenou
smyčkou, že vezmou záměr uzavíracího úhlu z uzavíracího bodu (45) změřením úhlu první
etapy traverzu (24 k 25). Přesně toto se stalo v případě tohoto vzorku traverzu.
p46
Jako další se objeví dialog Reference Closing Angle (Referenční uzavírací úhel). Vložte
úhel postupu nebo azimut referenčního úhlu, nebo definujte referenční úhel body vložením
čísel požadovaných bodů do polí From Point (Z bodu) a To Point (K bodu). Pokud užijete
úhel postupu nebo azimut, vložte je ve formátu DD.MMSS a pak vyberte správný kvadrant
z pole formátu umístěného na spodku dialogu. Pokud už byl definován referenční úhel, pak se
bude aktualizovat zobrazení úhlové chyby podle vypočtené úhlové chyby. Změřené uzavírací
úhly postupu a azimutu se zobrazují v dialogovém okně nahoře. Pokud byl referenční úhel
definován čísly bodů, pak se pole referenčního uzavíracího úhlu bude aktualizovat, a zobrazí
tento definovaný úhel. Není nutno vybírat formát z pole formátu, pokud jsou použita čísla
bodů.
Stisk tlačítka OK nebo klávesy Enter vykoná proces úhlové rovnováhy a výsledky procesu
budou zobrazeny. Displej výsledků ukazuje výsledky uzavření před úhlovou rovnováhou a po
ní.
p47
Úhlové vyrovnání aplikované na každou etapu traverzu je rovněž zobrazeno, spolu
s nevyrovnanými úhly a vyrovnanými úhly pro každou etapu traverzu. Vyrovnané souřadnice
jsou zapsány do souřadnicového souboru, ve kterém nahradí hodnoty nevyrovnaných
souřadnic.
Transit, Compass, Crandall vyrovnání
Tyto metody budou aplikovat vybrané pravidlo na linie traverzu, až se budou počítat
souřadnice. Po vyrovnání bodů traverzu budou rovněž znovu spočteny kolmičky. Chyba
uzavření je vypočtena jako rozdíl bezi specifikovaným koncovým bodem a referenčním
bodem. Koncový bod je specifikován v inicializačním dialogu.
Můžete změnit koncový bod, aby odpovídal bodu v traverzu, který se zpátky uzavírá ke
stávajícímu referenčnímu bodu. V aktuálním příkladu je bod 26 konečný záměr a ten se
uzavírá ke stávajícímu bodu 10.
p48
Referenční bod je specifikován svým ID bodu nebo vložením souřadnic X, Y a Z referenčního
bodu.
Výsledky zpracování ukzují různé informace v závislosti na vybraných volbách z dialogového
okna Process Raw Data Options (Volby zprac. hrubých dat).
Reference Closing Point ID (ID referenčního uzavíracího bodu): Číslo
požadovaného je nutno vložit do tohoto pole. Pokud uzavírací bod neexistuje
v souřadnicovém souboru, pak jeho známé souřadnice X,Y a Z je možno vložit do
příslušných polí v dialogovém okně.
Apply Angle Balance (Aplikuj úhlovou rovnováhu): Tato volba provede úhlovou
rovnováhu na liniích traverzu před tím, než je zpracována vybraná rutina vyrovnání.
S touto volbou umožněnou musí být z dialogového okna Angle Balance Measurement
(Měření úhlové rovnováhy) vybrán Angle Balance Shot (Záměra úhlové rovnováhy).
Metoda vyrovnání je aplikována bez výpočtů úhlové rovnováhy.
Vertical Error Adjustment (Vyrovnání vertikální chyby): Vertikální chyba mezi
počátečním a koncovým bodem bude spočtena a zobrazena na obrazovce výsledků.
Hodnota vyrovnání je určena a aplikována na body traverzu úměrně jejich změřené
vzdálenosti.
Report Point Adjustment (Reportovat bodové vyrovnání): Vyrovnané souřadnice
bodů budou zobrazeny na displeji výsledků pod sekcí porovnání vyrovnaného bodu.
Report Unadjusted Points (Reportovat nevyrovnané body): Zobrazí nevyrovnané
body na obrazovce výsledků.
Report Sideshots (Reportovat kolmičky): Zobrazí data kolmiček, původních a
vyrovnaných na obrazovce výsledů.
Feature Code List (Seznam kódů prvků)
Tento příkaz vám umožňuje definovat implicitní popisy okamžitě připravené k použití. Tyto
popisy vedou k liniové práci vykreslené ve SurvCE jakož i k symbolům bodů. Je důležité
zdůraznit, že vykreslení liniových prací a symbolů bodů musí být „aktivováno“ pod Job
Settings (Nastavení zakázky), Options (Volby) kliknutím na „Use Code Table for
Descriptions“. Pokud tato volba není zaškrtnuta, nebudou vykresleny linie a symboly bodů.
Program SurvCE se odesílá se zapnutým „Use Code Table“. Navíc, pod Configure
(Konfiguruj) volba „Show Line Details“ (Ukaž detaily řádku) automaticky překreslí linie
kdykoli se vyskytne nějaká revize nebo kdykoli je vybrána obrazovka mapy. Takže pokud vy
jste měli nakreslenou čáru z bodu 101 do 105, ale pak jste editovali nebo znovu zaměřili bod
102, „Show Line Details“ (Ukaž detaily linie) povede k automatickému překreslení této čáry,
kdykoli je ukázána grafika. Pokud by toto nebylo zaškrtnuto, pak byste museli jít do
obrazovky mapy a vybrat Tools (Nástroje), Field-to-Finish, abyste aktualizovali tuto čáru.
p49
Jak linie, tak body mohou mít atributy popisující aspekty jako je typ materiálu, kvalitu, věk a
instalované datum. Můžete vytvořit četné seznamy kódú prvků a každý seznam může
obsahovat neomezený počet kódů. Každý kód prvku sestává z krátkého kódu, delšího popisu,
přepínače polylinie a nastavení typu polylinie. Prvky bodového typu mohou mít symboly.
Všechny prvky mohou mít přidružené nápovědy pro GIS atributy. Kódy prvků se mohou
organizovat do kategorií, což je užitečné pro třídění rozsáhlých tabulek kódů použitím
kratších seznamů dle kategorií. Počáteční dialog je ukázán níže.
Add a Feature Code Category (Přidej kategorii kódů prvků)
Set Button (Tlačítko Set - Nastav): Můžete přidat novou kategorii a pak pod Add
(Přidat) nebo Edit (Editovat) Code přiřaďte každý kód no nějaké kategorie. Kliknutí
na „Set“ vás přivede do manažera kategorií. Vkládejte nové kategorie vedle „New
Name“ – Nové jméno a klikněte na New (Nový). Toto přidá do seznamu kategorií
v rámci View Category (Prohlédni kategorii). Pak, až vyberete „All“ – Všechny
kategorie, můžete vybrat jeden nebo více kódů a přiřadit je do kategorie vybrané na
spodku dialogu kliknutím na „Move To“ – Přesuň do.
p50
Add a Feature Code (Přidej kód prvku)
Add (Přidej): Abyste do seznamu přidali kód, vyberte toto tlačítko. Objeví se dialog
Add Code (Přidej kód).
Select a Feature Code File (Vyber soubor s kódy prvků)
Load (Natáhni): Tlačítko Load (Natáhni) vám umožní vybrat soubor pro otevření
nebo editaci. Vyberte si již existující soubor nebo vložte jméno nového souboru,
abyste vytvořili nový seznam kódů prvků. Soubory seznamů kódů prvků mají příponu
*.FCL.
Edit an Existing Code (Editace stávajícího kódu)
Edit (Edituj): Pokud chcete nějaký již existující kód editovat, dvakrát na něm
poklepejte nebo ho prosviťte a klepněte na tlačítko Edit. On se pak objeví v dialogu
Edit Code (Edituj kód).
Saving the Feature Code List (Uložení seznamu kódů prvků)
Save As (Ulož jako): Tlačítko Save As (Uložit jako) vám umožní uložit si aktuální
seznam kódů prvků. Vyberte si stávající soubor nebo vložte nové jméno souboru,
pokud chcete vytvořit nový seznam kódů prvků.
Remove an Existing Code (Odstraň stávající kód)
Remove (Odstraň): Abyste nějaký stávající kód ze seznamu odstranili, prosviťte ho a
stiskněte tlačítko Remove (Odstranit). SurvCE vás pak vyzve, abyste potvrdili
odstranění tohoto kódu.
Dialog Add Code (Přidej kód) je ukázán níže. Pod obrázkem je seznam popisů různých
voleb a tlačítek, která máte v dialogu k dispozici.
Code (Kód): Vložte jméno kódu prvku. Např. pro hranu chodníku (Edge of Pavement)
můžete použít EP.
Category (Kategorie): Pokud byly založeny (nastaveny) kategorie na hlavní obrazovce
Feature Code List (Seznam kódů prvků), pak mohou být jednotlivé kódy přiřazeny do nějaké
kategorie. Vlastní objevení kategorií se dá zrušit odstraněním odtržítka na volbě „Use
Categories“- Použij kategorie v rámci Special Codes (Speciální kódy), Settings (Nastavení).
Toto vytvoří více prostoru pro seznam kódů, pokud nemáte v úmyslu použít kategorie.
p51
Set Symbol (Nastav symbol): Pro typy bodových prvků mohou být přiřazeny symboly na
zvláštní přání. Symboly se vykreslují na obrazovce pro rychlou referenci a budou se
exportovat podle Dwg nebo DXF použitím obrazovky mapy, za předpokladu, že je zakliknuto
„Include Symbols“ (Zahrň symboly).
Layer (Vrstva): Symboly a linie se dají přiřadit do vrstev a budou se exportovat do souborů
DXF nebo Dwg v příslušné vrstvě. Dokonce pokud je použit software pro konverzi z terénu
do konce, jsou vrstvy a odlišné barvy užitečné pro prohlížení bodů a linií v terénu.
Color (Barva): Barva vrstvy bude aplikována na symbol nebo linii. Ale pokud kliknete na
krabičce Color (Barva), můžete přiřadit různou barvu, která je přidružena k vrstvě.
Full Text (Plný text): Vložte popis pro tento kód prvku. Toto je jenom pro vaši informaci.
Nepřidává se k popisu bodu. Je obzvláště vhodný, když používáte číslicové kódy, aby vám
připomenul, k čemu se vztahují.
Entity Type (Typ entity): Existují 3 typy entity: bod, 2D polylinie a 3D polylinie.
Polyline 2D vs 3D: Vyberte si, zda polylinie bude 2D nebo 3D. Pokud si vyberete 3D, pak je
každý vrchol polylinie umístěn na výšce bodu. Pokud si vyberete 2D, pak je celá polylinie
vytvořena na výšce 0 bez ohledu na výšku každého bodu. Pokud je vybraná 2D, můžete
změnit šířku polylinie (v palcích či centimetrech, pokud máte metrický systém), jak je
ukázáno níže. Výběr „Custom“ umožňuje vložení šířky uživatelem. Příkladem použití může
být nakreslená „stop čára“ na křižovatce silnic.
Notes (Poznámky): Umožní přidružení uživatelem definované poznámky jakémukoli kódu
prvku. Protože poznámky nemají omezen počet znaků, lze vkládat velké popisy jako
poznámky a aplikovat je na každý příklad kódu prvku, čímž se vyvarujete nutnosti vložit nebo
vybrat poznámku v terénu. Rovněž pro volby jako „TR“ pro tree – strom, můžete předem
nastavit poznámky jako druh stromu (dub, javor atd.) a vybrat ze seznamu poznámek.
„Prompt for Point Notes“ („Výzva k poznámkám bodů“) by se měla zapnout pod Configure
(Konfiguruj), abyste se dostali k volbě Notes (Poznámky). Pokud je pod Settings vybráno
nastavení „Special Codes“ („Speciální kódy“), můžete omezit seznam poznámek, ze kterých
si budete vybírat, pouze na seznam asociovaný s kódem prvku tím, že kliknete na „Use Code
Notes Only When Storing Point“ („Použít poznámky kódů pouze pouze při ukládání bodu“).
New Feature (GIS Attributes) Nový prvek (GIS atributy): Tato volba vede k atributům
typu GIS, kde můžete dále popsat kód (např. MH pro manhole – kanálová šachta)
dodatečnými atributy. Pokud jsou GIS atributy vloženy pro nějaký kód, pak se tlačítko „New
Feature“ (Nový prvek) změní na „Edit Feature“ Edituj Prvek. SurvCE umožňuje použití
identických „preferovaných“ jmen pro prvky, jak je uvedeno v ESRI Geodatabase Schema,
která umožní přímé natahování v produktech ESRI a Carlson, kde jsou data automaticky
připojena k prvkům na obrazovce. Tento link na ESRI a Carlson GIS Office produkty je
dosažen pomocí příkazu Shape File Export na obrazovce mapy. Pak použijte Import
Shapefiles v ESRI nebo Carlson GIS či jiných GIS produktech. Alternativou je uložit to, co je
známo, jako data s příponou MSC, do souboru .Dwg uvnitř SurvCE a pak exportovat do
.DWG uvnitř obrazovky mapy. Toto bezproblémově importuje do ESRI produktů.
Například uvažujme kanálovou šachtu, u které se mají vkládat 4 odlišné měřené atributy:
Poloměr poklopu, materiál zdi, hloubka k linii toku, počet vpustí. Nastavovací proces začíná
kliknutím na „New Feature“ (Nový prvek). Pokud kliknete na „Set“ (Nastav), uvidíte, že
„Feature Class Name“ (Jméno třídy prvku) se implicitně odkazuje na jméno prvku „MH“.
Třída prvku (Feature Class) je GIS výraz, který napomáhá připojení databáze uvnitř GIS
softwaru jako jsou ESRI a Carlso GIS. Typická třída prvku, jak je pojmenována volbou „Set“
(Nastav), může být SWManhole, což představuje „Storm Sewer Manhole“ (Bouřková šachta
do kanálu). Nepoužívejte dvojtečku (:), středník (;) nebo lomítko dopředu (/) ve jménu třídy
prvku (Feature Class). Kliknutí na Set ustaví Třídu prvku a to samé jméno třídy prvku může
být přiřazeno rozličným kódům. Například borovice, jedle a Listnaté stromy mohou všechny
být umístěny ve třídě prvků “Stromy”. V tomto případě byste vložili SWManhole a kliknuli
na OK.
p52
Pak pro tuto novou třídu prvků (Feature Class) – SW Manhole můžete vložit ty 4 atributy.
Výsledek je ukázán níže vlevo s typickým vložením atributu (použijte Add – Přidat pro
vytvoření dalšího vstupu), které je ukázáno níže vpravo. Pokud kliknete na „Add“ na
obrazovce „New Attribute“ (Nový atribut) – níže vpravo, můžete vytvořit seznam hodnot, ze
kterých si budete moci vybrat, až budete v terénu. Pro atribut jako je třeba hloubka (do linie
toku), může být specifikováno reálné číslo (na rozdíl od vkládání textu s písmeny) nebudou
vkládány žádné implicitní hodnoty, protože hloubka je proměnlivá. Pokud kliknete na „Use
List Only“ („Použít pouze seznam“), pak jste omezen s vkládáním atributů v terénu pouze na
ty, které jsou v seznamu. Pokud odškrtnete „In Use“ („V použití“) nahoře v dialogu Feature
(Prvek), pak nebudete vyzýváni k atributům pro tento kód, až budete pracovat v terénu.
Až bude v poli zakódováno „MH“, pak se objeví volby atributů. Pokud existuje více než 3
volby (jako je výše), stanou se aktivními tlačítka Next (Další) a Previous (Předchozí):
Stejný systém platí i pro liniové práce. Pro lini plotu kódujte „FL“ (Fence Line), můžete
p53
použít atribut „Typ plotu“ (Fence Type), který bude obsahovat 6 voleb, z nichž jedna bude
implicitní. Tyto se dají nastavit jsdou použitím volby „Add“ (Přidat) pod New Attributes
(Nové atributy). Pokud je to už nastaveno, tak kdykoli vyberete plot, můžete atributy vybrat
ze seznamu. Tyto atributy budou uloženy v souboru hrubých dat, a což je důležité, budou
rovněž uloženy do Shape filu ESRI (Map Screen – Obrazovka mapy, File – Soubor stahovací
menu, Export SHP File). Můžete dokonce ovládat nápovědu a jaký bude implicitní atribut (v
tomto případě „Chain Link“ – Řetězový plot) a pokud jste chtěli, aby řetězový plot byl
v seznamu první, mohli byste ho prosvítit a pak kliknout na „Up“ (Nahoru). Můžete si též
vybrat, zda je nutno vložit každý vstup atributu, nebo zda to je volitelné. V módu „Field Edit
Mode“ vám volba „Hidden“ (Skrýt) umožní ukrýt jednotlivé atributy u specifických zakázek,
takže volby s nápovědou jsou omezeny jenom na ty, které opravdu potřebujete. Volba „ReadOnly“ (Pouze čtení) udělá z atributu „ducha“, takže ho nemůžete vkládat nebo upravovat, ale
stále se v poli zobrazuje a specificky ukládá zobrazenou implicitní hodnotu. Nastavovací
obrazovka pro nové atributy je ukázána níže.
Typ plotu je uživatelem definovaný atribut. Ale mnohé atributy prvku jsou známy ve SurvCE
(např. aktuálně používaný přístroj, datum a čas atd.). Tyto typy známých atributů se objevují
v seznamu speciálních kódů, které můžete vybrat klepnutím na „Codes“ – „Kódy“ a jsou
zobrazené níže.
Když sbíráte body s kódem „FL“, program bude detekovat, že jste zaměřili prvek „pouze
bodový“, nebo pokud zaměřujete linii, že jste ji ukončili (např. FL END), pak budete vyzváni
k vložení atributů. Avšak, pokud vyberete volbu Point (Bod) (níže vlevo) pro kódy, které
zahrnují linii, budete vyzváni k vložení atributů v každém vrcholu, a pak jednou pro celou
linii vedení (oddělená sada atributů).
p54
Všimněte si v dialogu uvedeném níže, že můžete nastavit, kdy budete vyzváni k vložení
liniových atributů (začátku či konce linie). Tato obrazovka se nachází pod Special Codes,
Settings (tlačítko na obrazovce Special Codes nahoře). „Use FCL Path to Store *.GIS“
znamená, že adresář použitý pro soubor kódů prvků (Feature Code File) bude rovněž adresář
použitý pro soubory *.GIS, které jsou vytvořeny pro každý popis atributy. Například, pokud
má MH atributy, bude vytvořen soubor MH.GIS. Pokud má FH atributy, bude vytvořen
soubor FH.GIS. Tyto soubory *.GIS se normálně ukládají do adresáře aktuální zakázky, do
podadresáře nazvaného \CSGIS\FCLFileName (jméno souboru seznamu kódů prvků). Pouze
jeden soubor GIS je vytvořen a ten jde vždy do standardního datového podadresáře, který
obsahuje soubor FCL. I tento jednosouborový protokol je volitelný, nastaví se kliknutím na
“Use Single Carlson GIS Feature File” (Použít jediný soubor prvků Carlson GIS) na spodku
Settings pod Special Codes. SurvCE je zpětně kompatibilní pro použití s dřívějšími soubory
FCL a bude pokračovat v používání kódovacího systému pro atributy nastaveného v
předchozích verzích, včetně protokolů uložení souborů. Protokol umístění GIS souborů je
ukázán níže, založen na datovém adresáři nazvaném c: \data a jménu FCL soboru nazvaného
FieldCodes.fcl: C: \Data\FieldCodes.GIS.
SurvCE rovněž vytváří soubor *.VTT, který obsahuje aktuální uživatelem vložené atributy.
Tento soubor je asociován se souborem CRD. Kombinace souborů CRD a VTT se používají
pro export shape filů pod obrazovkou Mapa, stahovací menu Fill. Pokud si přejete uložit ta
samá data atributů na všech vrcholech linie, můžete kliknout na „Store GIS line Data to All
Vertices“ (Ulož liniová GIS data na všech vrcholech), jak je ukázáno níže.
Položka “Save Only One GIS Feature to the Stored Pt” (Ulož pouze 1 GIS liniový prvek k
uloženému bodu) je málokdy užívána a platí pro polní měření se 2 či více kódy (např. MH
FH), kde MH značí kanálovou šachtu a FH je požární hydrant a oba mají GIS nápovědu k nim
přidruženou. Pokud zakliknete “Store Only One” (Ulož pouze jeden), budete v terénu vyzváni
pro kterou položku (MH nebo FH) se má přiřadit GIS kódování a pouze jedna sada atributů je
přidružena k jednomu zaměřovanému bodu. Pokud je zakliknuto “Store Attribute (AT) to
RW5 file” (Ulož atribut (AT) do souboru RW5), pak se data atributů rovněž uloží do souboru
hrubých dat, a lze je prohlížet použitím FILE Raw Data Edit RW5 File (Soubor Prohlížet
hrubá data, Editovat soubor RW5).
Special Code Suffixes (Přípony speciálních kódů)
p55
Special Codes (Speciální kódy): Navíc ke kódům, které přidáváte do seznamu kódů
prvků (Feature Code List), existují už předem definované přípony kódů, které můžete
použít pro ukončení linií nebo začátek křivek. Například FL END by mohlou ukončit
linii plotu s tím, že END je předem definovaný speciální kód. Potřeba připojit kódy
má jeden důvod, kterým je, že tlačítko „END“ na vašem záznamníku dat je užitečné
pro přesun ke konci (END) stávajícího popisu, takže můžete připojit speciální kód.
Můžete novými kódy nahradit ty implicitní, takže například „..“ může nahradit „END“
pro ukončení linie. Přípony speciálních kódů mohou být mohou být rovněž vloženy
jako předpony, jako v „PC EP“ (pro začátek křivky) spíše než EP PC. Avšak alias „..“
může jít přesně proti kódu prvku jako v „FL..“. Speciální kódy jsou popsány níže.
ST&END: Začátek a konec linie. Někteří uživatelé dávají přednost kódům jako je BL
pro začátek linie (Begin Line) a EL pro konec linie. Musíte pouze buď začít nebo
ukončit linie, abyste dostali nové linie. Nemusíte používat oboje kódování pro začátek
a konec linie. Pokud kódujete 3 EP body jako EP ST, EP, EP, pak další nová linie
může být opět EP ST. Nebo byste mohli jenom ukončit linii jako v EP, EP, EP END a
pak znovu začít s EP. Další oddělenou technikou pro generování jednotlivých linií je
přidat číslo ke kódu jako je EP1, EP1, EP1. Pak, pokud budete kódovat Ep2, EP2,
EP2, vykreslí se další linie. V tomto případě dokonce ani nemusíte používat použít
speciální kódy pro začátek a konec. Toto vám rovněž umožňuje mísit kódy jako
v EP1, EP2, EP2, EP1. V tomto případě se propojí kódy EP1 a propojí se i kódy EP2.
Rovněž se podívejte do diskuse níže o „Auto-Detect Code Pattern“ (Autodetekční
kódový vzor) pro techniky příčných profilů silnic a jiných lineárních prvků. Pod
Configure (Konfigurovat), volba „Use Unique IDs for Linework“ (Použít jedinečné
IDs pro liniové práce) využije konceptu EP1, EP2, EP3 inkrementace připojeného
čísla pokaždé, když se začne nová linie použitím startovacího kódu (např. ST) nebo
ikonky počátku linie. Pokud máte zapnuto „Use Unique“ (Použít jediný), pak se
z kódu EP stane EP1 až začnete nějakou linii a pokud použijete EP znovu a začnete
další linii, z kódu se stane EP2 atd. V tomto případě ST kód je podržen (nadbytečný
ale ničemu neškodný) jako v EP2 ST, EP2, EP2.
PC&PT: Používají se pro specifikaci bodu zakřivení (Point of Curvature –PC) a bodu
tangenty (Point of tangency- PT) nějaké křivky. Pokud zaměřujete body na křivce,
použijte PC pro specifikaci začátku křivky a PT pro specifikaci konce křivky.
Speciální kód PC bude automaticky aktivovat 3-bodový oblouk, takže použití PC v 3bodovém oblouku je nadbytečné a tudíž zbytečné. Můžete dokonce křivku reverzovat
vložením PT místo PC. Avšak, pokud zaměřujete vlnící se křivku potoka nebo řady
stromů, je PT užitečné na ukončení zakřiveného prvku a program „nejlépe vloží“
křivku mezi všechny měřené body mezi kódy PC a PT.
p56
CLO: Použijte tento kód pro uzavření obrazce. Ten řekne softwaru, aby natáhl od
posledního bodu zakódovaného jako CLO spojnici k prvnímu bodu obrázku. Všimněte
si, že po použití nějakého speciálního kódu, jako je „CLO“ připojeného s mezerou
k popisnému kódu „BLD“, že program automaticky odstraní speciální kód, jakmile
implicitně přiřadí následující popis k „BLD“. Kód „CLO“ má rovněž účinek
zakončení linie a začátek nové linie. Funguje pouze u kódů definovaných jako
polylinie 2D nebo 3D.
SMO: Použijte tento kód, abyste polylinii mezi všemi body vyhladili. (Smooth =
Vyhladit). Tento kód se musí vyskytovat na prvním bodu této linie.
p57
JPN: Použití tohoto kódu následovaného ID bodu vytvoří nový segment čáry mezi
současným bodem a bodem vloženého ID čísla.
RECT: Tento specální kód se dá použít dvěma různými způsoby. Můžete odebrat
měření na tři strany budovy a na třetí stranu přidejte speciální kód RECT (obdélník) a
program vytvoří budovy se 4 stranami. Nebo můžete změřit dvě strany budovy a vložit
vzdálenost vpravo (RECT25) nebo vzdálenost vlevo (RECT-20), abyste vytvořili
ostatní rovnoběžné strany. Obě metody jsou ilustrovány níže.
OH a OV: Můžete vytvořit horizontální ofsetové linie a můžete ty samé linie odsadit i
vertikálně kombinací OH a OV jako v EP OHV0.5 (což může vytvořit 6“ nad 6“ nad
kerbem paralelní 3D polylinii). Můžete dokonce udělat několikanásobné oífsetové
linie, jak je ukázáno níže:
Tento příklad zde vede k sérrii 4 rovnoběžných linií (v tomto případě 4 železničních
kolejí), všechny jsou odsazeny vlevo (záporně) ve směru bodů 120 až 126.
p58
Příkazy OH a OV jsou flexibilní v tom, že do nich lze vstoupit poté, co je změřen
první bod, jako na bodě 121 nebo 122.
NE: (No elevation) Žádná elevace. Pokud je bod kódovaný jako NE, nebude použit
uvnitř SurvCE pro vrstevnicování nebo pro objemy. Avšak, pokud je 3D polylinie
vykreslena, kterak spojuje dva body, pak bude elevace použita.
JOG: Tato silná volba vám umožňuje vložit ručně pravoúhlé nástavby posledního
liniového segmentu. Takže, pokud jste právě změřili 2 BLD body od 14 do 15, můžete
vložit 15 jako BLD JOG 12 JOG 12 20 -5 10 17. Znaménko mínus znamená doleva.
Toto představuje R12, R20, L-5, R10,R17. Účinek je ukázán níže:
Using Short-Cut Icons to Append Special Codes (Použití ikon zkratek k připojení
speciálních kódů)
Pokud máte v konfiguraci zapnuto Prompt for Height and Description (Požádat o výšku a
popis), máte možnost si vybrat ze stávajících popisů uložených ve vašem seznamu kódů
prvků, kdykoli ukládáte body. Máte rovněž možnost si vybrat ikony pro speciální kódy, jak je
ukázáno zde:
p59
Na první stránce tyto kódy jdou zhora dolů počínaje vlevo představují začátek linie, konec
linice, uzavřít linii, vybrat aktivní linii (když se kreslí násobné linie stejným kódem), začni
křivku, ukonči křivku, obdélník a „more“ (více). Pokud vyberete „více“, jsou volby
horizontální ofset, vertikální ofset, vyhlaď křivku, vybrat aktivní linii, připoj k bodu ID, žádná
elevace, jog a více (návrat k první sadě ikon).
Pre-Formatted Special Codes (Předem naformátované speciální kódy)
SurvCE má několik předem připravených souborů s kódy používané jistými silničáři a jinými
uživateli. Můžete si je vybrat ze stahovacího seznamu výběrem Special Codes v rámci
příkazu Feature Code (Kód prvku). Skutečné soubory kódů DOT (vpravo dole) se dají
stáhnout z Carlson website Knowledge Base (Základna vědomostí), jak je naznačeno níže.
Pokud je vybrán specifikovaný formát, jako třeba GEOPAK (MO DOT), pak se všechny
standardní kódy včetně oddělovacích kódů změní. Zatímco pro normální kódování je mezera
používána pro oddělení popisu od speciálního kódu (např. EP PC), u MO DOT kódování by
bylo použit jako oddělovač „-“ (minus), jaktřeba v EP-PC. Uživatelé těchto systémů musí být
obeznámeni s požadovaným kódováním. Například s Geopak (MO DOT) kódováním bude
typická krajnice asfaltové silnice kódována takto: 201-BS, 201, 201-C, 201-EC, 201-ES.
Všimněte si, že Geopak požaduje začátek linie a konec linie a vyžaduje kódování na všech
bodech oblouku (C nebo EC). Toto kódování se správně zpracuje v SurvCE, ale SurvCE
rovněž zpracuje správně toto kódování pokud je „-BS“ vynecháno u prvního měření. Použití
speciálních ikon na obrazovce výzvy Hgt/Description (Výška/Popis) připojí
p60
správné speciální kódy, které jsou aktivní. Geopak rovněž vyžaduje body na zpracování
liniových prvků, takže nebude reagovat na prvek OH a na prvek CLR, pokud nezapnete
„Create Points for All Linework Elements“ (Vytvořit body pro všechny prvky liniové práce)
v Settings (Nastavení). (Tyto volby se objeví, pouze pokud program bude detekovat kódovací
systémy, které tuto volbu vyžadují). Jinak OH vytvoří ofsetové linie, například s žádnými
asociovanými body.
Rozličné kódovací systémy používané různými odděleními dálnic se dají natáhnout
z následujících lokací:
The DOT FCL files are all available at www.carlsonsw.com - Support - Knowledge Base, article 388.
Category: SurvCE
Topic ID: 388
Title: DOT Feature Code Lists
Also, the following link will open the Knowledge Base 388 article.
http://update.carlsonsw.com/kbase_main.php?action=display_topic&topic_id=388
Ostatní nastavení (Other Settings)
Use FCL Path to Store *.GIS: Doporučuje se tuto volbu zakliknout. Pokud je váš soubor
s kódy prvků v podadresáři \data, pak „GIS“ soubory, které obsahují atributy, budou rovněž
umístěny do podadresáře \data. Toto drží nápovědy atributů propojené se souborem kódu
prvků (.fcl). Pokud se používají GISovské atributy, můžete ukládat data GIS přímo do
jakéhokoli speciálního podadresáře používaného pro příslušný seznam kódů prvků. Pokud
udržujete několik seznamů kódů prvků, každý z nich s atributy specifickými pro jisté popisy,
je možno data GISovských atributů umístit do adresáře přidruženého souboru kódů prvků.
Jedinou výhodou vypnutí této volby by bylo, pokud byste chtěli, aby atributy byly asociovány
se zakázkou, na rozdíl od seznamu kódů prvků.
Store GIS Line Data to Vertices: Když se v polním kódování vytvářejí linie, budou se
rovněž vytvářet body na vrcholech (s výjimkou prvků vytvořených pomocí RECT a OH).
Navíc ještě k přidružování dat atributů k liniovým prvkům můžete kliknout na této volbě pro
uložení dat GIS atributů ke každému bodu na linii, která byla zaměřována.
Use FCL Only: Pokud je vybrána tato volba, bude varovná obrazovka Height/Description
(Výška/popis) ukazovat pouze kódy v seznamu, a nezobrazí jiné popisy použité v aktuální
zakázce. Toto zjednodušuje proces výběru kódů, kde je cílem přísněji omezit kódy na ty, které
jsou v seznamu. Avšak dostanete další výzvy, když budete potřebovat jiné kódování, které
není v seznamu (viz níže).
p61
Save Only One GIS Feature to the Stored Pt (Ulož pouze 1 GIS prvek do uloženého
bodu): Když jsou vloženy dva kódy pro tentýž bod, oddělené mezenou, a oba kódy vedou ke
GIS výzvě, bude pro GIS výzvu a uložené atributy použit pouze první kód.
Store Attributes (AT) to RW5 File (Ulož atributy (AT) do souboru RW5): Všechna data
atributů se uloží do „AT“ záznamů v souboru hrubých dat. Například násobné atributy
vložené pro kanálovou šachtu se mohou objevit, jak je ukázáno níže. Jméno atributu je
identifikováno předponou „TN“ a hodnota atributu je identifikována předponou „TN“.
Use Code Notes Only, when Storing Points (Použít pouze kódové poznámky při ukládání
bodů): Toto je metoda, která umožní ukládání více než 31 znaků pro pois bodu (což je
normální limit pro soubory CRD). Nejprve musíte zapnout v rámci Configure (Konfiguruj)
„Prompt for Point Notes“ (Výzva k poznámkám bodů). Pak nějaký kód např. „CP“ lze přiřadit
s dlouhou poznámkou, např. „Kontrolní bod z městské knihy záznamů 12-A“. Pak byste
pokaždé vybrali jednu poznámku a nemuseli byste je psát. Tyto poznámky pak mohou být
exportovány s body použitím File, Import/Export (Soubor, Import/Export). Při použití
exportu souboru je jednou z technik nastavit oddělovač na hodnoty souřadnic (Pt ID, N, E, Z,
Description) na čárku a na „Other“ (Ostatních) na mezeru. Tímto způsobem můžete v rámci
exportu souboru připojit dlouhou poznámku k popisu jako jediné pole, které bude
importováno a používáno jakýmkoli softwarem v kanceláři.
Další použití této volby je omezit seznam poznámek, které se budou objevovat, pouze na ty,
které jsou asociovány s kódem prvku. Například pokud chcete použít poznámky pro popis
druhu stromu právě zaměřeného v asociaci s kódem TR (strom=tree), pak můžete použít
volbu „Notes“ (Poznámky) v rámci Feature Code (Kód prvku), volbu Add (Přidat) nebo Edit
(Editovat), abyste vytvořili seznam stromů jako Notes (Poznámky) a pak se tento seznam
objeví, pouze pokud pokud si zakliknete „Use Code Notes Only..“ (Použijte pouze kódové
poznámky..). Níže vlevo by se ukázaly všechny nedávné poznámky, pak ten omezenější
seznam se zapnutým „Use Code Notes Only“ (Použít pouze kódové poznámky).
p62
4 tlačítka v dialogu nahoře představují Select Note (Vyber poznámku), Clear Note (Vymaž
poznámku), OK a Cancel (Zruš).
Create Points for All Linework Elements (Vytvořit body pro všechny prvky liniové
práce): Když používáte OH nebo další kódy jako RECT pro obdélník (rectangle), tato volba
vytvoří ID bodu na každém vrcholu liniové práce, ať už zaměřeného nebo vytvořeného
softwarem. Některé kancelářské programy jako dřívější verze Geopaku vyžadují ID bodů pro
zpracování kódů. Body jsou číslovány postupně vzhůru od posledního vloženého bodu. Tato
volba se objeví, pouze pokud jsou vybrány formáty speciálních kódů, které indikují propojení
kancelářskému softwaru potřebujícímu ID bodů.
Use Unique Colors for Linework (Použít specifické barvy pro liniové práce): Produkuje
různé barvy, řazené sekvenčně od 1 do 7 (dle barevných konvencí Autocadu) pro každou
novou verzi téhož kódu prvku (např. EP). Po barvě 7 to přechází na jiné výrazné barvy.
Use Unique Layers for Linework (Použít specifické vrstvy pro liniové práce): Toto
připojí čísla k vrstvě liniové práce, jak vytváříte nové linie pro tentýž kód prvku. Takže pokud
EP vytváří linie ve vrstvě ROAD (Silnice), pak první linie EP půjde do ROAD1, další do
ROAD2, třetí do ROAD3 atd.
Use Last Point Note (Použít poznámku posledního bodu): Vybaví si a aplikuje na nově
ukládaný bod naposledy použitou poznámku k bodu.
Save Last Point Note (Ulož poznámku posledního bodu): S touto volbou zapnutou se
všechny poznámky, které jsou vloženy a uloženy do souboru poznámek vytvářejícího Note
List (Seznam poznámek) – viz grafika nahoře. Uživatelé pak mohou vybrat dříve vložené
poznámky ze seznamu, aby si v terénu ušetřili jejich nové zapisování.
Use Code Categories (Použít kategorie kódů): Pokud je tato volba zapnuta, objevují se
v seznamu kódů prvků kategorie a lze asociovat popisy s kategoriemi kódů pro snadnější
třídění. Pokud je tato volba vypnuta, kategorie se nezobrazují v seznamu kódů prvků a další
dvě řádky kódů prvků (celkem 8) se mohou objevit najednou v závislosti na prostoru navíc,
který je k dispozici.
Linewok Layer: <CODE><LAYER>: Tato volba mění vrstvu dynamicky tím, že připojí
kód k vrstvě. Takže, pokud jak FH (požární hydrant) a MH (šachta kanálu) jsou definovány
ve vrstvě utilit, tato volba je umístí do vrstev FH_Utility a MH_Utility.
Auto-Detect Code Pattern (Autodetekce kódového vzorku): Pokud je vybrána tato volba,
pak program bude vyhledávat vzorky kódování ve stylu příčných řezů, což se často používá u
silnic a příkopů. V nejjednodušší ukázce uvažujme příkop nebo potok, který je zaměřován na
tři body (TB vršek břehu, DL linie příkopu a TB pro vršek břehu na druhé straně.) Takže
uvažujme vzorek měření zleva doprava níže:
TB1, DL, TB2
TB2
Přesně v bodu vstupu TB1 program bude detekovat vzorek a bude předpokládat, že dalším
bodem bude DL a následujícím pak je TB2, a implicitně se nastaví na nápovědu pro toto
kódování. Podobně uvažujme měření zleva doprava a pak zprava doleva:
TB1, DL, TB2
TB1
V tomto případě se zapnutým Auto-Detect program vyzve k DL, pak TB1 a pak znovu TB1,
DL a TB2. Tentýž vzorek rozeznávání platí pro 5 bodových příčných řezů jako CB1, EP1,
CL, CB2, EP2 a jakýkoli počet příkladů na příčné řezy založené na vzorcích. Až bude
detekován nový vzorek a program se bude chystat k automatickému přiřazení popisů, budete
varováni:
Varování:
Chcete vypnout autodetekci kódového vzorku?
p63
Můžete měřit body mimo vzorku tím, že prostě vložíte jiný kód. Program pak obnoví
automatické přiřazování kódu založené na poznaném vzorku. Pokud je Auto-Detect zapnuto,
doporučuje se revidovat automatické kódování, abyste si byli jisti, že je správné. Tlačítko
„1.2..“ v dialogu HGT/Desc vám dává volbu k:
- zapnutí či vypnutí autodetekce vzorku
- kontrolu kódů vytvářejících vzorek
- přeskočení kódu
- vymazání kódů, které vytvářejí vzorek
Line Details (Detaily linie)
Pokud provádíte měření v terénu v příkazu Store Points (Ulož body), pokud kliknete na
stávající linii vytvořenou pomocí Field Codes (Terénní kódy), pak na linii ale mimo body
rohů (abyste se vyvarovali Point Details – detailů bodů), pak se objeví pokročilá volba „Line
Details“ (Detaily linie), jak je ukázáno:
Linie z 15 do 14 je vybrána poblíž X zobrazeného vlevo. Protože vybraná poloha je dostatčně
vzdálená od bodu rohu, program pozná, že byla vybrána linie a objeví se volba „Line Details“
(Detaily linie). Pokud je linie prodloužena, bude pokračovat z bodu 15 v závislosti na dalším
měřeném bodu. Pokud je linie vypuštěna, bude smazána. Kódy, stav a vrstvy se dají měnit.
Pokud je cílem začít novou linii z nejblišího koncového bodu (14) k nejbliší měřené poloze,
pak by se měla vybrat volba „New Line“ (Nová linie). Nová linie by mohla být linie plotu ve
zcela nové vrstvě, jak je ukázáno níže:
Tímto způsobem mohou začít nové linie z koncových bodů stávajících linií, aniž by je bylo
nutno znovu zaměřit (což šetří čas a je zejména užitečné v oblastech se silnou dopravou).
Třebaže v tomto příkladu bylo odebráno pouze jedno nové měření, je vykreslena 2bodová
linie a kód pro bod 14 je aktualizován, aby zahrnoval jak původní tak nový text. Program
obezřetně používá jak kód pro začátek (ST) tak i koncept numerické verze kódu (z FL se
stane FL1, první linie plotu) pro začátek nové linie, třebaže kombinace FL1 a ST je
nadbytečná. Pokud je bod 79 koncem linie a „END“ je speciálním kódem pro ukončení linie,
pak bude bod 79 kódován jako FL1 END.
p64
Třebaže bod 79 byl nově zaměřeným bodem, bod 14 se bude automaticky aktualizovat, aby
zahrnoval BLD ST FL1 ST (začátek budovy, původní kód a začátek linie plotu, nový kód).
Proces Detaily linie tudíž uloží pole času měření a čas kódování v terénu. Detaily linie,
podobně jako Detaily bodu je transparentní čili na kontextu závislý příkaz. Prostě vyberte linii
nebo bod, aniž byste vydali jakýkoli příkaz, a objeví se volby. Pokud tak učiníte „v kontextu“
Store Points (Ulož body), vyskynou se dodatečné výzvy, jak bylo diskutováno výše. Toto
rovněž platí pro detaily bodů (Point Details), jak je popsáno níže.
Point Details (Detaily bodů)
Když provádíte Store Points (Ulož body) a používáte Field Codes (Polní kódy), pak výběr
nějakého bodu na obrazovce v tomto kontextu umožňuje nové zaměření tohoto bodu, opravu
linie z terénu do kanceláře a umístění symbolu. (Dokonce i když nejsou používány polní
kódy, výběr jakéhokoli bodu pod Store Points umožňuje přeměření tohoto bodu.) Takže v
příkladě nahoře výběr bodu 79 povede k obrazovce zobrazené níže a k novému výsledku,
pokud byl bod zaměřen znovu. Původní polní kód bude implicitním popisem, ale budete mít
možnost ho změnit.
Výsledek nového zaměření je ukázán níže:
p65
Reprocessing the Field Codes - Nové zpracování polních kódů
Použitím příkazu Field to Finish (Z terénu do cíle) pod stahovacím menu Tools (Nástroje) na
obrazovce mapy můžete znovu zpracovat své polní kódy po editaci kteréhokoli aspektu vašich
bodových dat. Takže, pokud jste vynechali nějaký příkaz „end line“ - „konec linie“, můžete
ten bod editovat, změnit popis a znovu zpracovat linii. V příkladu používajícím kód RECT25
výše, pokud jste editovali ten bod a změnili ho na RECT50, pak by se vykreslila dvakrát tak
velká budova, pokud spustíte Field to Finish, a RECT-25 by nakreslil tu samou budovu ale
v opačném směru. Pokud kliknete na Show Line Details (Ukaž detaily linie) pod Configure
(Konfiguruj), je toto nové zpracování plně automatické, kdykoli je na displeji grafická
obrazovka, ať už je to v příkazech aktivního měření nebo přechodem do obrazovky mapy.
Data Transfer (Přenos dat)
Tento příkaz připraví SurvCE pro přenos dat do a z kancelářského počítače nebo USB flash
disku. Pro přenos dat do počítače se vyžaduje, aby na počítači v kanceláři byl spuštěn
partnerský program pro příjem a vysílání souborů. SurvCE používající volby Data Transfer se
musí „domluvit“ s programem na PC, aby byl přenos úspěšný. PC i ruční počítač
s programem SurvCE musí být propojeny sériovým kabelem. Je nutno správně identifikovat
COM porty i přenosovou rychlost. Pro datové záznamníky se standardním USB portem je
pouze nutno zasunout USB flash disk do portu. Volba USB přenosu je součástí prvku „Copy
to Storage“ (Kopírovat do paměti).
Carlson/C&G Transfer: Tato volba je navržena pro práci se SW produkty firmy
Carlson Software a C&G (SurvCADD/Carlson Civil, Carlson Survey a Carlson
Survey Desktop, Carlson Connect v produktech Autodesk, X-Port, CG Survey a CG
SurvNET). Rovněž funguje se samostatným programem SurvCom, který je součástí
nákupu SurvCE. Dorozumívání mezi programy je jednoduché a odolné. Produkty
firmy Carlson Software používají stejných formátů souborů jako SurvCE, takže není
nutno provádět konverzi souborů, stačí jejich přenos.
TDS Transfer: Tento příkaz se používá pro přenos dat z SurvCE do TDS Foresight a
jiných programů, které mají rutinu TDS Link.
SDR Transfer: Tento je navržen, aby funghoval se stávajícími programy, které
komunikují s SDR. Např. pokud máte LDD, Intergraph, SurvCADD/Carlson Civil,
p66
SelectCAD nebo další software, který obsahuje přenosovou rutinu SDR33, pak tato
volba je navržena pro simulaci tohoto protokolu. Pokud je vybrán soubor RW5, pak je
automaticky konvertován do souboru Sokkia RAW a stažen do PC. Pokud je vybrán
soubor CRD, je automaticky konvertován do souboru Sokkia RAW se záznamy „08“
pro body. Toto vám umožní použít a zpracovat data v SurvCE podobně jako v SDR33.
Můžete také natáhnout do polního zápisníku SurvCE Sokkia RAW soubory, které
obsahují záznamy o bodech. Všechny body budou uloženy v souboru CRD ve
SurvCE.
Kermit Transfer: Tento příkaz vede k vyslání a příjmu obrazovky, která funguje
s programem Kermit na PC. Toto je snadno dostupný datově přenosový program.
Infrared Transfer: Dostupný pouze u záznamníků s infračerveným přenosem. Tento
příkaz vede k vyslání a příjmu obrazovky, která pracuje s objekty Window Socket
IrDA klienta/serveru mezi dvěma zařízeními CE mobile. Toto je rychle dostupný
program pro přenos dat. Funguje například mezi Rangerem a Rangerem. Ujistěte se,
že zařízení jsou vyrovnána tak, aby infraporty byly od sebe vzdáleny do 1 metru a aby
na sebe viděly. Pro snadné spojení se doporučuje napřed spustit server (zařízení, které
přijme datový soubor) a potom klienta (zařízení, ze kterého se datový soubor odešle).
Set Storage: Tato volba by se měla vybrat před výběrem „Copy Current Job to
Storage“ (Kopírovat aktuální zakázku do paměti) nebo „Copy Job to Storage“
(Kopírovat zakázku do paměti). Volba „Set Storage“ (Nastav paměť) vám umožňuje
nastavit, kam příkaz „Copy to Storage“ (Kopírovat do paměti) umístí tyto soubory.
Kde je k dispozici USB port (flash disk), pak je tento port označen jako „Hard Disk“.
Rovněž můžete data ukládat do CF karty, což je volba „Storage“ a můžete je též
ukládat do SD karty.
Copy Current Job to Storage“ (Kopírovat aktuální zakázku do paměti): Toto
zkopíruje celou zakázku, všechny soubory přidružené k aktuálnímu souřadnicovému
souboru (soubor CRD) do vybrané volby storage (paměti). Tyto budou zahrnovat
soubor RW5, soubor DXF (výkresová část), soubor VTT (obsahující data GIS),
vpodstatě každý soubor, který má stejné jméno jako soubor CRD.
Copy Job to Storage“ (Kopírovat zakázku do paměti): Toto zkopíruje vybranou
zakázku nebo soubor CRD do paměti, které se může lišit od paměti aktuálního
souboru. Až bude aktuální zakázka nebo vybrané soubory zakázky zkopírovány,
program ohlásí: „Proces Done“ (Proces vykonán).
Posílání dat do počítače použitím volby Carlson Transfer
1
2
Připojte ke svému PC sériový kabel. Z menu File (Soubor) zvolte Data Transfer
(Přenos dat). Vyberte možnost Carlson/C&G Transfer. Toto vás dovede do
obrazovky File Transfer programu SurvCE, která vám sdělí „Awaiting Connection“
(Čekám na spojení). Veškeré akce jsou na straně PC. V dorozumívání není žádná
prodleva. Program SurvCE bude čekat, až se chytí program v PC. Když připojíte kabel
z SurvCE k PC, může se do toho připlést MicroSoft Active Sync a zeptat se „Connect
to PC?“ (Připojit k PC?). Pokud dostanete tuto otázku, odpovězte No, nebo jinak
ukončete připojování MicroSoft Active Sync.
Spusťte SurvCom, nebo pro Carlson Survey nebo SurvCADD/Carlson Civil uživatele
vyberte Survey, Data Collectors, Carlson SurvCE/CSI Mobile volbu. Pokud
dostanete výpis „Failed to open COM1 error code =3“, pak je nejpravděpodobnější
závada v kabelovém připojení nebo interference s Microsoft ActiveSync, pokud je
tento program spuštěn. Pokud se spojení naváže automaticky, ukáže SurvCE
„Connected to PC“ (Připojeno k PC).
p67
3
4
5
Pokud data ukazuje pouze levá část obrazovky, pak ještě nemáte spojení. Stiskněte
tlačítko Connect (Spojit) umístěné v dialogu přenosu vlevo dole. Přenosový program
odpoví „Retrieving File List“ (Získávám seznam souborů). Pokud už se seznam
souborů získá, ukáže levá část obrazovky soubory ve specifikované cestě na PC a
pravá část dialogového okna ukáže soubory ve specifikované cestě na vzdáleném
ručním počítači. Adresáře můžete změnit rolováním k vrcholu seznamu souborů a
výběrem ikonky Up One Level (O jednu úroveň výš) jako ve Windows. V dialogu
uvedeném výše je použit filtr, takže se objeví pouze soubory mající formát *.crd.
Takovéto filtry je možno nastavit použitím tlačítka Options (Volby).
Abyste přenesli jeden či více souborů, prostě vyberte nebo prosviťte požadované
soubory a pak vyberte tlačítko Transfer (Přenos). Více než jeden soubor je možno
přenést ze vzdáleného zařízení do PC nebo naopak během procesu přenosu. Platí zde
standardní volby výběru jako ve Windows. Např. když stisknete Shift, můžete vybrat
více souborů pod sebou, když stisknete při výběru Ctrl, můžete vybírat i soubory,
které nejsou pod sebou, soubory vybíráte levým tlačítkem myši.
Až budete mít vybrány všechny soubory, stiskněte tlačítko Transfer (Přenos). Až
bude přenos ukončen, dostanete zprávu „Transfer Complete“ (Přenos kompletní) a pak
se bude aktualizovat seznam souborů na straně PC i vzdáleného přístroje.
Poznámka: Proces importu dat do polního záznamníku napodobuje proces exportu dat do
počítače v kanceláři, ale v opačném směru. Pokud bod nalezený v datovém záznamníku už
existuje v adresáři na počítači, objeví se volby Overwrite All (Přepsat všechno) – Yes All
(Ano všechno) nebo Cancel All (Zrušit všechno) – No All (Ne všechny).
Příkazy SurvComm
Tyto příkazy můžete vidět v dialogovém okně SurvCom ukázaném výše.
Connect (Připojit se): Po výběru Data Transfer (Přenos dat) z menu File (Soubor)
stiskněte toto tlačítko, abyste se připojili k PC. Pokud už je spojení navázáno, stavový
řádek na dialogovém okně utility přenosu ukáže „Connected to the remote machine“
(Připojeno ke vzdálenému stroji).
Transfer (Přenos): Stisk tohoto tlačítka přenese vybrané soubory z místního PC
(Local PC) do vzdáleného zařízení (Remote) nebo naopak.
Set Path (Nastavit cestu): Tato volba vám umožní specifikovat požadované zdrojové
a cílové jednotky a adresáře jak pro Local PC tak pro Remote. Např. pokud jste
stahovali data, nebo kopírovali soubory ze vzdáleného zařízení do PC pro specifikaci
zdrojové cesty na vzdáleném zařízení vyberte přepínač Remote Machine (Vzdálený
stroj) a pak napište požadovanou cestu do pole pro cestu. Pro specifikaci zdrojové
cesty na PC vyberte přepínač Local PC (Místní PC) a pak napište požadovanou cestu
do příslušného pole pro cestu. Pokud je provedená jakákoli změna některé cesty,
utilita Transfer načte do paměti nový seznam souborů v uvedené cestě.
Make Dir (Vytvoř adresář): Tato volba vám umožní vytvořit adresáře jak na PC tak
na vzdáleném stroji. Uveďte jednotku, na které se má vytvořit adresář a pak vložte
jméno adresáře.
Delete (Vymazat): Tato volba vám umožní vymazat označené soubory.
Rename (Přejmenovat): Vyberte nějaký soubor a přejmenujte ho.
p68
Options (Volby): Tento příkaz vám umožní zadat různé volby pro přenos dat. Objeví
se dialog ukázaný níže:
Com Port (Komunikační port): Zde musíte vybrat, který port na PC se má použít.
File Mask (Maska souborů): Musíte vybrat syntaxi pro filtraci souborů.
Directory Sort (Třídění v adresáři): Zde musíte vybrat, jak třídit soubory v seznamu.
Display Special Files (Ukaž zvláštní soubory): Přepíná mezi tím, zda uvidíte zvláštní
soubory či ne.
Confirm Overwrite (Potvrdit přepsání): Zaškrtněte tuto volbu, pokud chcete být
vyzváni k potvrzení před přepsáním souborů.
Baud Rate (Přenosová rychlost): Před přenosem dat musíte vybrat přenosovou rychlost.
Protect Remote Files (Ochrana vzdálených souborů): Zaškrtněte tuto volbu, pokud
chcete chránit soubory na přenosném zařízení.
Archive RW5 Files (Archivovat soubory RW5): Přepínáte mezi YES nebo NO.
Geoid (Geoid): Tento příkaz vykrojí část mřížkového souboru Geoid 99, EGM96 a
dalších a pošle jí do SurvCE. Protože tyto geoidové mřížky jsou velmi velké, toto
vykrojí jen její přesnou část a zabrání tak přetěžování paměti na ručním počítači, na
kterém běží SurvCE. Budete vyzváni k zadání adresáře na PC se zdrojovým
mřížkovým souborem geoidu a přibližných hodnot zeměpisné šířky a délky a velikosti
oblasti v kilometrech či mílích nebo stupních zeměpisné šířky či délky.
p69
F2F Conversion (Konverze F2F): Toto konvertuje důkladnější a podrobnější soubor
polních kódů (pro práci v terénu až do ukončení práce) na zjednodušený seznam kódů
prvků (Feature Code List), který je v činnosti v SurvCE. Seznam kódů prvků v
SurvCE zvládá práci s čárami - Linework, kterou je možno zapnout nebo vypnout, typ
čáry - Line Type (2D nebo 3D), vrstvu Layer (=Code) a plný text - Full Text (pro
popis – Description).
Send Points (Pošli body): Tento příkay umožňuje poslat rozsah bodů.
Exit (Odejít): Tento příkaz vás odvede z utility File Transfer (Přenos souborů).
Bluetooth Transfer (Přenos BT): Pokud má mobilní zařízení BT port emulovaný
jako COM, bude uživatel moci vybrat ho ze seznamu a přenést data z/do dalšího
zařízení, které má BT k dispozici.
Import/Export (Importovat/Exportovat)
Tento příkaz vám umožní importovat ASCII soubor do dat zakázky nebo exportovat data
zakázky do ASCII souboru. Pokud si zvolíte tento příkaz, objeví se další dialog, kde si
vyberete, zda chcete data exportovat či importovat.
Import ASCII File (Importovat ASCII soubor)
Tento příkaz konvertuje data bodů z textového souboru ASCII do formátu SurvCE. Zdrojový
ASCII soubor může obsahovat jakoukoli kombinaci čísla bodu, souřadnice k severu,
k východu, výšku a popis. Můžete si vybrat z předem definovaných formátů nebo si vytvořit
vlastní uživatelský formát. Protože některé z těchto formátů zdrojových souborů (jako
Carlson CRD a TDS CR5) nejsou soubory ASCII, ale ve skutečnosti jsou to binární soubory,
je možno funkci „Import ASCII File“ použít i pro import jistých souborů, které nejsou ASCII.
Další obrázek ukazuje dialogové okno Import ASCII.
Source File Format (Formát zdojového souboru): Musíte si vybrat formát
zdrojového souboru. Volby jsou:
User Defined (Uživatelem definovaný): Pro import většiny souborů .TXT a .ASC
souborů. Bude použito pořadí souřadnic uvedené v okénku Choice (Volba).
Traverse PC: Pro import souborů Traverse PC .TRV
TDS: Pro import souborů TDS .CR5. Pamatujte, že soubory CR5 mohou obsahovat čísla
p70
bodů překračující hodnotu 32760. Pokud ID bodu překročí tuto hodnotu, je nejlépe
nastavit na Alphanumeric jako typ ID pod New Job (Nová zakázka) v Job Settings
(Nastavení zakázky) a to ještě před importem.
Geodimeter: Pro import souborů Geodimeter .OBS
Trimble POS: Pro import souborů Trimble .POS
CRD File (Soubor CRD): Umožní vám importovat soubor CRD do aktivního CRD
souboru a nastavit rozsah bodů pro import. Všimněte si, že tato metoda může být použita
pro přenos podmnožiny bodů z jednoho souboru CRD do druhého, jak je ukázáno níže.
Můžete importovat všechny body „All“ nebo jenom body 101 až 110, jak je třeba.
SDR File (Soubor SDR): Pro import souborů Sokkia SDR.
MMH File *.360, MOSS,SDMS,CAICE: Je možno importovat jiné formáty. Např.
SDMS je formát jak pro body, tak hrubá data měření, který byl vyvinut firmou AASHTO.
Select File (Vybrat soubor): Zapište sem nebo vyhledejte jméno souboru pro import.
Details (Detaily): Teprve poté, co byl soubor vybrán, můžete kliknout na Details,
abyste si ukázali rozsah bodů detekovaných v tomto souboru.
Enter/Select Format (Vlož/vyber formát): Pokud je váš formát zdrojového souboru
nastaven coby uživatelsky definovaný, pak výběr jednoho z těchto nastavení zkopíruje
obsah do pole Choice (Volba), které bude použito pro import tohoto souboru.
Choice Field (Vyber Pole): Pokud importujete soubor ASCII se speciální formou
(např. A,Survey,1254552.123,498135.12,1109.23,iron pin,54), pak chcete formát,
který přeskočí první dva sloupce (A a Survey) a provede souřadnici k východu (X),
k severu (Y), výšku (Z), Popis (D) a ID bodu (P), takže váš formát bude:
S,S,X,Y,Z,D,P. Pokud v ASCII souboru není ID bodu, pak prostě ve vkládaném
formátu vynecháte P, program vás vyzve k zapsání čísla počátečního bodu a každý
další bod bude očíslován sekvenčně.
Preview (Náhled): Ukáže vám náhled do první řádky ASCII souboru. Toto je
užitečné pro určení správného pořadí souřadnic ve formátu.
Header Lines (Řádky hlavičky): Specifikuje počet řádek hlavičky, které se mají
v ASCII souboru přeskočit.
Set (Nastav): Nejprve prosviťte poslední z řádek v „Preview“ (Náhled), který chcete
přeskočit, a pak kliknutí na tomto tlačítku nastaví specifický počet řádek hlavičky,
které se mají přeskočit. Pokud jsou všechny řádky displeje platné souřadnice, pak
nepoužívejte volbu „Set“ a vložte „0“ do počtu řádek k přeskočení.
Add to Pt ID’s (Přičíst k ID bodů): Udává hodnotu, která se má přičíst k ID číslu
každého bodu při procesu importu. Pokud přidáte hodnotu 100, pak se z bodu 1 stane
101, z bodu 2 bod 102 atd.
Pt Protect (Ochrana bodů): Specifikuje, zda se má kontrolovat ID číslo každého
bodu, aby se zjistilo, zda už neexistuje v aktuálním souboru CRD. Pokud se kontrola
má provádět (Pt Protect zaškrtnuto) a vy se budete pokoušet importovat ID čísla bodů,
která již existují, budete pak vyzváni k přepsání každého bodu s již existujícím ID
číslem nebo ke zrušení této operace.
Setting (Nastavení):
Umožní přidat dodatečná pole k popisu bodu.
Export ASCII File (Export ASCII souboru)
Tento příkaz konvertuje data bodů z formátu SurvCE do textového souboru ASCII. Další
obrázek ukazuje dialogové okno exportu ASCII. Vyberte pořadí souřadnic, typ oddělovače,
rozsah bodů a přesnost. Po výběru nastavení v tomto dialogovém okně stiskněte OK. Objeví
se standardní dialog souboru. V tomto dialogu vyberte jméno pro váš soubor a pak stiskněte
OK. Po zapsání souboru se objeví dialog, který vám řekne, že konverze je skončena.
p71
Coordinate order (Pořadí souřadnic): Musíte specifikovat výstupní formát pro
ASCII soubor. Existuje 7 různých formátů, ze kterých si můžete vybrat. Poslední pole
je vždycky popis. Každý formát má jako oddělovač mezeru, čárku nebo tabelátor,
nebo si můžete oddělovač definovat uživatelsky. Dvě z těchto voleb zahrnují
uvozovky kolem pole popisů, takže vaše popisy mohou obsahovat mezery a/nebo
čárky.
Type of Delimiter (Typ oddělovače): Musíte specifikovat znak použitý pro oddělení
polí ve výstupním ASCII souboru. Můžete si vybrat mezeru, čárku, tabelátor nebo
uživatelsky definovaný oddělovač.
Coords vs Other: Jak je ukázáno v grafice výše, můžete použít jeden oddělovač pro
souřadnice a jiný pro „ostatní“ (other) informace jako jsou poznámky a data GIS
atributů. Pokud například byste měli poznámky, kde byly druhy stromů přidružené
k popisu „TR“, pak druh stromu bude přidán ke kód TR s mezerou, jako třeba TR
OAK (ST DUB) a bude se exportovat jako jedno pole. Můžete ovládat, zda chcete či
nechcete exportovat poznámky, informace o bodech a atributy bodů.
Range (Rozsah): Musíte specifikovat rozsah bodů, které se mají dostat do výstupního
souboru.Rozsahy musí být odděleny čárkami, jako v 1-40,101-199,A1-A44.
Export Notes (Eportuj poznámky k exportu): Pokud jsou zapnuty, jakékoli
poznámky k bodům současné zakázky budou exportovány do souboru .NOT. Tyto
soubory se používají v SurvCADD.
Export Point Info (Export informací o bodech): Toto exportuje jakékoli „známé“
informace o bodu, jako jsou hodnoty HRMS a VRMS, které byly automaticky
zahrnuty do soboru Note.
Export Attributes (Exportovat atributy): Bodům je možno přiřadit GIS atributy,
které jsou ukládány dle nastavení ve Feature Code List (Seznamu kódů prvků). Pokud
je zaměřovaný bod šachta kanálu – Manhole (MH) a atributy jsou beton, 5 stupaček, 2
vpusti, pak tyto atributy pro tento bod budou exportovány do ASCII souboru pro
použití v externích programech, pokud je tato volba umožněna.
Precision (Přesnost): Musíte specifikovat výstupní přesnost souřadnic X, Y a výšky.
Toto nastaqvení neovlivní ID bodů nebo popisy. Po výběru nastavení v tomto
dialogovém okně stiskněte OK. Objeví se standardní dialog souboru. V tomto dialogu
vyberte jméno pro váš soubor ASCII a pak stiskněte OK. Po zapsání souboru se
objeví dialog, který vám řekne, že proces je skončen.
Export GPS Points Only/Add Before Desc: Aktivuje volbu exportovat ETRS89 alší
obrázek ukazuje výsledek exportu zakázky do souboru, ale také bude exportovat
standardní x,y,z.
ETRS89(X,Y,Z): Exportuje hodnoty x,y,z a Lat/Long v tabulce informací spolu
s popisem bodu.
Další obrázek ukazuje výsledek exportu zakázky do souboru ASCII.
p72
Delete File (Vymazat soubor)
Tento příkaz vám umožňuje odstranit kterýkoli existující soubor z kteréhokoli adresáře,
abyste si uvolnili paměť. Další obrázek ukazuje dialog standardního výběru souborů, kde si
vyberete jméno souboru pro vymazání.
Poznámka: Vždy je dobré zálohovat si data jejich přenosem na PC, než soubory z ručního
počítače vymažete. SurvCE na vás NEBUDE vyžadovat zálohování dat před vymazáním.
Vyberte soubor, který si přejete vymazat ze standardního okna pro výběr souborů a klepněte
na OK. SurvCE se vás zeptá, zda chcete vymazat všechny soubory asociované s touto
zakázkou (tj. soubory .dxf, .rw5 atd.).
Pokud si přejete pokračovat, stiskněte Yes. SurvCE vás bude varovat, pokud soubor, který
chcete vymazat, dosud nikdy nebyl stažen.
p73
Stiskněte Yes, pokud chcete pokračovat. Budete vyzváni, abyste potvrdili svoji volbu souborů
ještě jednou. Pokud souhlasíte s vymazáním souboru či souborů, stiskněte Yes, pokud ne, tak
stiskněte No.
Add Job Notes (Přidat poznámky k zakázce)
Tento příkaz vám umožňuje vkládat poznámky k zakázce coby ASCII text. Tyto poznámky
jsou uloženy se zakázkou v souboru hrubých dat.
Exit (Odchod)
Tento příkaz vám umožňuje odejít z programu SurvCE. Program ukáže potvrzovací dialog.
Pokud si vyberete Yes, SurvCE se ukončí a vaše datové soubory se uloží. Pokud zvolíte No,
program SurvCE se neukončí.
p74
EQUIP (Vybaveni)
Tato kapitola popisuje příkazy z menu Equip (Vybavení).
Total Station (Totální stanice)
Rutina Total Station umožní konfigurovat uživateli komunikační a pracovní parametry pro
jeho totální stanici. Zobrazené záložky závisí na vybraném přístroji (viz návod k přístroji).
Doporučuje se projít si záložky zleva doprava od Current (Aktuální) do Comms, do Settings
do Search, abyste se ujistili, že všechna nastavení jsou korektní, zejména popkud poprvé
konfigurujete nový přístroj. Klikněte na zelené odtržítko (nikoli na červené X), abyste přijali
všechny změny a pokračovali. Některé modely přístrojů nemají Settings (Nastavení) a Search
(Prohledat).
Current Tab (Záložka aktuální)
Nejprve vyberte výrobce přístroje a příslušný model. Tato rutina rovněž obsahuje prvek, kdy
si uživatel uloží a pak kdykoli vybaví všechna nastavení přístroje dle své pojmenované
konfigurace. Nakonfigurujte vše, co je třeba, a pak použijte tlačítko Save (Uložit)
k pojmenování a uložení zákaznické konfigurace. Nastavení, která budou uchována, jsou
následující:
Instrument Settings (Nastavení přístroje)
Communication Settings (Nastavení komunikace)
Configure Settings (Nastvení konfigurace)
Stakeout Reference Settings (Nastavení reference pro vytyčování)
p75
Load (Natáhni): Toto tlačítko natáhne všechna nastavení definovaná zvolenou
ikonkou.
Save (Ulož): Toto tlačítko uloží všechna aktuální nastavení a umožní uživateli vložit
uživateli jméno nové ikonky, která bude představovat nastavení přístroje.
Rename (Přejmenuj): Toto tlačítko umožní přejmenovat vybranou ikonku.
Delete (Vymaž): Toto tlačítko umožní vymazat vybranou ikonku.
Záložka Comms
Existují 3 volby pro Comms (parametry komunikace): Kabel, Bluetooth a Radio. Záložka
Comms vám umožňuje specifikovat komunikační parametry pro datový záznamník. Pro
většinu totálních stanic je komunikace přes kabel. Pro mnohé novější stanice je k dispozici
sériové bezdrátové spojení Bluetooth. Bluetooth samotný má dvě metody, které se nacházejí
pod volbou „Device“ (Zařízení): Windows Mobile Uživat (preferované) a Generic. Uživatel
může detekovat, zda existuje nějaký Bluetooth emulovaný sériový COM port na Windows
Mobile datovém záznamníku vyhledáním ikonky Bluetooth na aplikaci. Typicky jsou COM1
a COM2 vyhrazeny pro spojení přes sériový kabel, takže Windows Mobile použije vyšší čísla
COM portů pro emulaci spojení Bluetooth. Doporučuje se použít pro BT port COM4 nebo
vyšší. Toto se provede mimo SurvCE použitím prvků na zařízení Windows Mobile. Pokud je
vybrána metoda Generic Bluetooth, pak může uživatel vybrat COM port pro Bluetooth, jak je
nabízen ve SurvCE. SurvCE může použít Bluetooth pouze ke komunikaci s přístroji, které
mají Bluetooth volbu. Některé totální stanice používají heslo pro Bluetooth (Password)
(PIN#) třeba „0000“. Uživatel může změnit jméno a heslo pro Bluetooth přítomný na přístroji
pomocí tlačítka „Bluetooth Settings“ (Nastavení BT) - ikonka nástroje. V mnohých příkazech
jako je Store Points (Uloz body) a Stake Points (Vytyč body) – v menu Survey – je volba
Bluetooth Reconnect pod ikonkou helmy (vlevo nahoře) pro rychlé opětovné navázání BT
spojení, pokud se přerušilo. Pro robotické totální stanice může existovat spojení přes Radio,
které je podobné kabelovému spojení s tou výjimkou, že je zde k dispozici široká nabídka
typů rádií.
p76
Port Number (Číslo portu): Musíte vybrat port COM pro použití. Toto je comm port
záznamníku dat.
Instrument (Bluetooth): SurvCE může použít BT ke komunikaci pouze s přístroji,
které mají BT rozhraní. Jméno přístroje se objeví, až bude BT spojení navázáno.
Baud Rate (Rychlost přenosu): Pro datový přenos přes kabel nebo rádio musíte
vybrat přenosovou rychlost.
Parity (Parita): Musíte vybrat nastavení parity.Nastavení je None (Žádná), Odd
(Lichá) nebo Even (Sudá).
Data Bits (Bity dat): Musíte vybrat nastavení délky znaku
Stop Bits (Počet stop bitů): Musíte vybrat nastavení počtu stop bitů.
Defaults (Implicitní): Kliknutím zde použijete standardní implicitní nastavení
konfigurovaného přístroje.
Bezdrátové spojení Bluetooth
Bezdrátové spojení Bluetooth se detekuje automaticky na Widnows Mobile zařízení, pokud je
k dispozici. Nastavení com portů se mohou od jednotky k jednotce lišit. Např Com3 je typické
pro Compaq Ipaq a Com5 pro Topcon FC1000, třebaže ten může použít kterýkoli z Com4, 5
nebo 6. Na Allegru je typicky Bluetooth port Com4, 5, 8 nebo 9. Nastavení sériového portu
Bluetooth je možno najít v menu „My Bluetooth Device“.Na záznamníku Allegro je BT port
typicky COM 4,5,8 nebo 9. Nastavení BT sériového portu lze zjistit výběrem menu „My
Bluetooth Device.
Settings/Search Tabs (Záložky Nastavení/Hledej)
EDM Mode: Volby se liší podle zařízení. Například na totálních stanicích Leica 1200
p77
jsou dostupné metody Standard (1.5 až 2 sekundy), Fast (Rychlý) a Reflectorless (Bez
reflektoru). V odkazu na grafiku níže když ukládáte body nebo vytyčujete body, váš
aktuální mód činnosti je zobrazen na horním řádku (např hranolový mód, uzamčení a
sledování cíle, měření vzdáleností). Kliknutím na „panáčkovi“ čili na ikonce
vzdáleného sledování odvede program do módu „pouze sledování“, kdy se nic neměří
pouze je přístroj uzamčen na cíli, který neustále sleduje. Tím, že nebudete měřit
vzdálenost, ušetříte baterii. Na velkých topo zakázkách nebo zaměřování hotových
staveb měřiči raději vypínají dálkové sledování, ale ponechávají přístroj uzamčen na
cíli pro rychlá měření. Na přístrojích Leica toto bude ukazovat paprsek nebo linii
zaměření ve směru k hranolu, který se bude pohybovat, až budete přecházet mezi
měřeními. Pokud jste uzamčeni a odečítáte vzdálenosti (jak je ukázáno níže), ikonka
ukládání (datakolektoru) vždycky obebere „sledovací“ odečet (poslední odečet
v paměti) a stisk tlačítka enter odebere sledovací odečet, pokud je Enter
nakonfigurován na Store Only (Pouze ukládání). Kliknutí na ikonce čtení (měření)
vždy způsobí sledovací odečet (poslední odečet v paměti) a stisknutí Enter odebere
sledovací záměr, pokud je Enter konfigurován jako Store only (k napodobení ikonky
store). Stisk ikonky čtení (měření) vždy způsobí, že se nově (čerstvě) odečte, jako to
způsobí Sledovací odečet, pokud je Enter konfigurován jako Store Only (napodobení
ikonky Store). Stisk ikonky čtení (měření) vždy způsobí nové čerstvé čtení, jako to
udělá Enter, pokud je nakonfigurován jako Read and Store (Čti a ulož), což je
normální. Obrázek níže ukazuje mód Tracking/Distance (Sledování/vzdálenost), který
sleduje pohyby hranolu rychlám odečítáním vzdáleností, což je podobné RTK GPS.
Všimněte si, že v obrázku nahoře jsme v módu „Fast“ (Rychlé) čtení pro konfigurované čtení
a v módu „Tracking/Distance“ (Sledování/vzdálenost) pro zobrazení a rychlé odečty pomocí
S. Změna do módu „No Dist“ vede k zobrazování pouze směru, jak je ukázáno na tomto
obrázku:
Foresight/Backsight Prism Offset: Toto stahovací menu poskytuje seznam
standardních ofsetů hranolu. Kdykoli se změní konstanta hranolu, napíše se poznámka
do souboru hrubých dat (RW5). Pokud vyberete jeden z hranolů ze seznamu (Circle,
Mini atd), pak hodnota, která je ukázána v závorkách, je aktuální hodnota zaslaná do
přístroje, např. 0.0 je pro Circle, 17.5 pro Mini. Pokud vyberete „30 mm“ nebo „40
mm“, pošleme -4.4 resp 5.6 (30-34.4 a 40-34.4). Uživatel může napsat jakoukoli
hodnotu si vybere. V tomto případě pak pošleme do přístroje tuto hodnotu
nemodifikovanou.
o (360) (23.1): Ofset hranolu o hodnotě 23.1 (model Leica)
o Circle (0.0): Standardní kruhový hranol Leica
o Mini (17.5): Mini hranol Leica
o ReflTabe (34.4): Rovná se nulovému ofsetu (zeď, povrch).
p78
o 30 mm: Další výrobci (Sokkia, Seco)
o 40 mm: Další výrobci
Guidelights (Naváděcí světla): Pokud jsdo k dispozici, naváděcí světla se dají
zapnout a vypnout a jejich intensita se dá nastavit uživatelem. Jsou viditelná z pozice
hranolu, což je výhodné, když pracujete roboticky od hranolu a díváte se na přístroj.
Měřič pak vidí, kdy se srovnán s přístrojem tím, že se objeví naávědí světla..
Laser Pointer (Laserové ukazovátko): Tento prvek je ideální pro měření
v místnostech nebo večer venku a způsobí, že přístroj bude vysílat červený paprsek.
Často se používá při práci bez hranolu a udělá červenou značku na zdi, na podlaze
nebo na měřeném objektu. Paprsek by se neměl zaměřovat nikomu do zorného pole
nebo do oka.
Compensator (Kompenzátor): Nastvení jsou On (Zap) a Off (Vyp).
Power Search Enabled (Povoleno silné vyhledávání): U motorizovaných totálních
stanic může být k dispozici volba Power Search. Tuto volbu aktivuje tlačítko „Power
Search“ v řádce „transparentů“ na obrazovkách měření a vytyčování nahoře. Když se
stiskne „Power Search“, pak totální stanice obvykle nalezne hranol do 10 sekund bez
ohledu na to, kterým směrem byla původně zaměřena. Pokud už nalezla jeden hranol a
vy znovu stisknete „Power Search“, pak tento hranol opustí a najde další. Pokud máte
pouze dva hranoly v zakázce (jeden vpředu a jeden vzadu), budete výhodně přepínat
z předního hranolu na zadní a zpět, kdykoli toto tlačítko stisknete.
Use ATR (Použít ATR): Pokud je tento prvek umožněn pak ATR (Automatické
rozeznávání cíle) bude použito, až se bude konfigurovat standardní nebo rychlé čtení.
Pokud se pracuje s robotickou stanicí v módu Remote (Vzdálený) s ATR zapnutým a
když se provádí „Set Angle and Read“ (Nastav úhel a odečti) v obrazovce druhé
polohy (standardně měřené druhé polohy), bude vzato do úvahy ATR spojení, takže
úhel je relativní vůči středu hranolu, nikoli nezbytně vůči středu záměrného kříže
přístroje. Funkce „Set Angle“ (Nastav úhel) a „Check Angle“ (Zkontroluj úhel) budou
ve vztahu k záměrnému kříži. S nastaveným ATR na robotické stanici jako je třeba
Leica 1200 lze hranol dohledat i když přístroj nemíří přesně na hranol. Prvek ATR je
dostatečně silný, aby nastavil přístroj přesně na střed hranolu, přestože objektiv je
poněkud mimo kruh samotného hranolu.
Horizontal Range/Vertical Range (Vodorovný rozsah/Vertikální rozsah): Toto je
rozsah, který bude použit ve standardním vyhledávání. Pokud se ztratí zámek, objeví
se ikonka dalekohledu, klepnutí na této ikonce (vyhledávání) provede standardní
vyhledávání hranolu přes rozsah nastavených horizontálních a vertikálních úhlů na
základě aktuálního vycentrování přístroje. Tento prvek platí pro všechny robotické
totální stanice.
Power Search or Work Area Settings (Silové vyhledávání nebo nastavení
pracovní oblasti): Toto bude definovat omezující oblast pro vyhledávání. To může
urychlit jak standardní ATR vyhledávání tak Power Search. Rozsahy úhlů pracovní
oblasti platí pro obojí vyhledávání. Tlačítko Show (Ukaž) ukáže dvě polohy
vyhledávacího okna, první okamžitým přesunem do Polohy 1. Budete vyzváni ke
stisku OK, abyste uviděli Polohu 2. Pokud už jste definovali „okno“ pro vyhledávání,
pak Center (Střed) přesune to okno do do nové polohy uprostřed. Budete vyzváni k
„Sight on Centered Position and Press OK“ (Zaměřte na vystředěnou polohu a
stiskněte OK). Tlačítko „Define“ (Definuj) vás vyzve, abyste zaměřili levou spodní a
pravou horní polohu, které jsou zobrazeny nad a pod pracovní oblastí. Pokud je
pracovní oblast nastavena např aby začínala na 0.0000 horizontálně, pak by
vyhledávání poslalo přístroj do zpětného bodu.
Search When Lost Lock (Hledat při ztraceném zámku): Tento prvek spustí
automatické vyhledávání, kdykoli se bere odměr, pokud přístroj není aktuálně
zaměřen na cíl.
Turn to Point in Stakeout Horizontal/Turn in Vertical: Tyto volby jsou užitečné
pouze při vytyčování s motorizovanými totálními stanicemi a učinek je takový, že se
přístroj natočí do vytyčovaného bodu nebo vypočtené polohy. Pokud je Turn to
Vertical vypnut a je zapnut pouze Turn to Horizontal, zůstane přístroj v aktuální
vertikální poloze teodolitu.
Tracking and Reflectorless (Sledování a bezhranolově): Oblast nahoře vlevo
obrazovky ovládá ATR Search a nahoře vpravo ovládá Power Search. Rozsahy úhlů
pracovní oblasti platí pro oboje vyhledávání. Tlačítko Show (Ukaž) dvě polohy okna
vyhledávání, první okamžitým přesunem do Polohy 1. Budete vyzváni ke stisku OK,
abyste viděli polohu 2. Pokud už jste definovali „okno“ vyhledávání, Center (Střed)
přesune toto okno do nové středové polohy. Budete vyzváni k „Sight on Centered
Position and Press OK“ (Zaměřte na vystředěnou polohu a stiskněte OK). Tlačítko
„Define“ (Definuj) vás vyzve, abyste zaměřili levou spodní a pravou horní polohu,
které jsou zobrazeny nad a pod pracovní oblastí. Pokud je pracovní oblast nastavena
např aby začínala na 0.0000 horizontálně, pak by vyhledávání poslalo přístroj do
zpětného bodu.
p79
Manufacturer Setup Instruction (Pokyn výrobce k nastavení)
Pro informace specifické podle výrobce prosím přejděte do sekce Instrument Setup by
Manufacturer (Nastavení přístroje dle výrobce).
GPS Setup – (Nastavení GPS)
Jak GPS Base tak i Rover se nastavují pod Receiver (Přijímač) a RTK stejným způsobem.
GPS Base vyžaduje dodatečné nastavení, které je uvedeno v sekci GPS Base. Sekce GPS
Rovers pokrývá konfigurace GPS sítí a korekcí přes internet. Tato sekce pokrývá společnou
část tohoto procesu, výběr GPS přístroje provádějící základní konfiguraci. V dialogu níže se
doporučuje pracovat zleva doprava přes strukturu menu. Zde jsou dva příklady (Altus a
Ashtech, které jsou blízko začátku abecedy). Doporučuje pracovat zleva doprava přes položky
záložek od Current (Aktuální) k RTK a pak uvnitř voleb záložek ověřit všechny položky
odshora dolů. Všimněte si, že konfigurace včetně nastavení v záložkách Comms, Recevier
(Přijímač) a RTK mohou dostat jména, být uloženy a znovu nataženy pomocí volby Load
(Natáhni).
Záložka Current (Aktuální)
Vyberte nejprve výrobce a pak typ GPS vybavení, které budete používat. Proveďte to odlišně
v příkazech GPS Base a GPS Rover, pokud jsou použity odlišné značky a modely GPS
vybavení.
Záložka Comms (Komunikace)
Typické je připojení kabelem ale u novějších přístrojů GPS je možné připojení přes
Bluetooth, např u Ashtech Zmax, ProMark500 a ProFlex500. Bluetooth com port je nastaven
v datovém záznamníku a může to být jakékoli číslo od 3 do 40. V několika případech jako u
Ashtechu Z-Max by měl být BT port nastaven na přenosovou rychlost v Bd, aby odpovídala
přenosové rychlosti nastavené na portu C přijímače Z-Max, který se typicky používá pro BT
komunikaci.
p80
Find Receiver (Najdi přijímač)
Kliknutí na ikonce nástrojů vpravo od Device vás odvede do obrazovku Bluetooth Manageru.
Tato obrazovka vám poskytne možnost vybrat si, který GPS přijímač chcete připojit přes BT.
Pokud kliknete na Cancel (Zrušit), nenaváže se žádné Bluetooth spojení.
Pokud provádíte tuto rutinu poprvé, neobjeví se v seznamu žádné přijímače. Vyberte Find
Receiver a můžete přidat připojený přijímač do seznamu. (Můžete také najít ALL – všechna
BT zařízení, která mohou zahrnovat mobilní telefóny a počítače. Funkce Find Receiver bude
fungovat pouze na zařízeních s procesorem ARM, které zahrnují Allegro a Symbol 8100.
Na Allegru CX a datových záznamnících s driverem Socket Bluetooth se objeví vyhledávací
okénko ukázané níže:
p81
Delete Receiver (Vypustit přijímač)
Prosviťte Bluetooth Receiver a klikněte na Delete Receiver, abyste přijímač vypustili. Než
přijímač vymažete, objeví se dotaz, zda to chcete opravdu udělat.
Set Receiver PIN (Nastavit PIN přijímače)
Můžete nastavit PIN přijímače kliknutím „Set Receiver PIN (Nastavit PIN přijímače)“, a
můžete změnit jméno přijímače kliknutím na „Set Receiver Name (Nastavit jméno
přijímače)“.
Implicitně je PIN obvykle 12345.
Bluetooth Manager
Bluetooth Manager se objevuje v mnoha místech: při vstupu do programu, kliknutím na OK
z Comm Setup, u Configure Base a Configure Rover (funguje stejně pro všechny). Po
úspěšném navázání spojení to dá software uživateli vědět. Pokud spojení selže, objeví se
varování.
p82
Poznámka k odstranění problému: Ujistěte se, že GPS přijímač je zapnut, než se budete
pokoušet o spojení, a že jste do vzdálenosti 9 m od přijímače. Pokud uživatel zaříyení nevidí
z programu Bluetooth Devices, pak ve SurvCE toto zaříyení nebude fungovat. BT manager
funguje poněkud lépe s heslem, ale není to přísně nutné. Občas nastavení BT registů
nefunguje správně s prázdným klíčovým slovem. Klíčové slovo je jméno, které BT driver
použije jako heslo. To činí spojení přes BT spolehlivějším.
Záložka Receiver (Přijímač)
Tato záložka se používá pro konfiguraci antény přijímače, nastavení elevační masky a některé
parametry gps polohy.
Receiver Model (Model přijímače): SurvCE bude autodetekovat model přijímače a
zobrazí ho v tomto seznamu. Rovněž bude autodetekovat nastavení datového portu a
jeho přenosovou rychlost.
Antenna Type (Typ antény): Pro výběr je k dispozici celý seznam podporovaných
antén. Abyste vybrali nějakou anténu, stiskněte tlačítko „List“ (Seznam) a prohledejte
seznam podle výrobců. V tomto dialogu může uživatel rovněž ověřit hodnoty ofsetů
antény nebo vytvořit uživatelské typy antén.
Antenna Height (Výška antény): Vkládaná buď jako „Vertical“ (Kolmá) nebo
„Slant“ (Šikmá). Šikmá výška je vzdálenost od konce výtyčky nebo od značky na
mezníku ke značce nebo definovanému bodu měření šikmé výšky antény na hraně
antény (Viz NGS, kde je více podrobností). Vertikální výška se měří kolmo od
základny antény (kde se anténa našroubuje) k zemi.
Use Internal Antenna (Použij vnitřní anténu): Mnoho přístrojů GPS nyní má
vnitřní anténu. Pokud nepoužíváte vnější anténu, vyberte tuto volbu.
Elevation Mask (Elevační maska): Tato určuje úhel odřezávání nad obzorem.
Jakékoli satelity, které jsou níže než je tento úhel, budou z výpočtu vyřazeny.
Position Update Rate (Rychlost aktualizace polohy): Tato volba umožní uživateli
nastavit rychlost aktualizace GPS poloh. 1 Hz zobrazí 1 odečet za sekundu, zatímco 5
Hz je pětkrát za sekundu.
Záložka RTK
p83
Tato záložka se používá pro konfiguraci GPS RTK komunikace.
Device (Vybavení): Seznam obsahuje podporovaná zařízení, která dodávají či
přijímají RTK zprávy jako je rádio nebo IP modem. Pokud je vybráno External Radio,
pak bude muset uživatel specifikovat Port, Baud (Přenos. Rychlost), Paritu a Stop
Bity, které výrobce rádia vyžaduje. Pro vnitřní rádia SurvCE sám určí správné
nastavení.
Network (Síť): Toto vám umožní konfigurovat a připojit se k různým sítím (např.
NTRIP).
Message Type (Typ zpráv): Musíte vybrat typ RTK zpráv, které chcete vysílat či
přijímat. Tj. formát RTK zpráv, které jsou vysílány ze základny či přijímány Roverem.
Base ID (ID báze): Toto se typicky používá pro izolaci párovaných zařízení. Uživatel
specifikuje, že základna je „ID 1“, pak že Rover má poslouchat jenom „ID 1“, takže
ostatní základnové stanice v oblasti se do toho nebudou plést.
Send Rover Position to Network (Pošli polohu roveru do sítě): Toto dá na výstup
NMEA GGA zprávu pro sítě, které ji vyžadují.
Manufacturer Setup Instruction (Pokyn výrobce k nastavení)
Pro informace specifické pro váš přístroj vás odkazujeme na jeho uživatelský manuál.
GPS Base (GPS základna)
GPS základna
Pro GPS zařízení je nutné ustavit GPS anténu základny a zaznamenat její správnou výšku, typ
antény (pro určitá zařízení) a metody použité pro lokalizaci (získání požadovaných
souřadnic).
Většina příkazů Configure Base (Konfigurovat základnu) je společných pro většinu přístrojů.
Např. výška antény základny bude vložena ve stopách či metrech v závislosti na jednotkách
vybraných v Job Setting (Nastavení zakázky). Kolmá či šikmá výška má vztah k metodě, jíž
byla výška antény zjištěna. Elevační maska se vztahuje k úhlu ve stupních nad horizontem,
nad nímž budou GPS satelity použity pro výpočet korekcí, a pod nímž budou ignorovány.
Mějte na paměti, že není vždycky lepší snížit elevační masku pod 10 nebo 15 stupňů. Satelity
níže nad horizontem než 10 stupňů často výpočet souřadnic zhorší.
„Alternativou“ k GPS báze je GPS Rover. GPS přijímače mohou obvykle fungovat jako báze
i jako rover, ale je nutno je nakonfigurovat pro roli, ve které budou fungovat. Budete
varováni, kdykoli budete přepínat konfiguraci přijímače z báze na rover a naopak, abyste
potvrdili, že to opravdu požadujete.
Se všemi výběry RTK GPS Equipment (Vybavení) (kromě simulace GPS), GPS base napřed
vyvolá nastavení a pak přejde do obrazovky GPS Base se 6 volbami, které specifikují polohu
základny.
Po dokončení nastavení komunikace GPS a kliknutí na tlačítku OK se objeví dialog Base
Configure (Konfiguruj bázi). Volby tlačítkem „určují“ polohu základny. Volby GPS Base se 6
tlačítky (3 tlačítka na záložku) společné pro všechny se diskutují napřed, dále pak jsou
nastavení záležící na vybavení.
p84
GPS Base pro všechny značky RTK GPS
Pro všechny značky GPS je tlačítko GPS Base příkazem, který konfiguruje přijímač základny
pro vysílání GPS korekcí roveru. Musíte kliknout na tlačítku GPS Base, pokud jste připojeni
k přijímači základny. Báze potřebuje sadu souřadnic pro použití coby její stacionární polohu.
S přihlédnutím k tomu, že se konfigurujete pro určitý souřadnicový systém, existují 2 hlavní
„typy“ lokalizací: (1) Enter Accurate Base Position (Vložte přesnou polohu základny) a
pracujte od tohoto bodu v měřítku a se „skutečným severem“ tohoto systému (není žádná
lokalizace roveru), (2) Vložte přesnou nebo Semi“ přesnou (Read from GPS – přečtenou
z GPS) polohu základny a pak lokalizujte ke známýcm bodům roveru, které se transformují na
místní souřadnicový systém (nutno pokud místní systém není skutečný GPS sever). Existuje i
„smíšený“ přístup base-rover. Pro použití báze v lokalizaci byste měli bázi konfigurovat
s volbou „Use Local Coordinates“ (Použij místní souřadnice) pod „From Known Position“
(Ze známé polohy). Zde konfigurujete bázi vložením místního bodu (5000,5000,100) a začít
nový lokalizační soubor (nebo použít nějaký stávající, pokud platí). Pak na vašem roveru
můžete dodat více bodů do lokalizace, jak je třeba. V tomto případě jediný bod roveru uvnitř
Lokalizačního souboru vyprodukuje měřítkový faktor a nejlepší shodu s lokálními
souřadnicemi.
Existuje 6 metod pro nastavení stacionární polohy základny rozdělených do dvou kategorií:
From New Position (Z nové polohy) zahrnuje Read from GPS (Přečti z GPS), Enter Lat/Long
(Vlož Lat/Long) a Enter Grid System Coordinates (Vlož souřadnice mřížk. systému). From
Záložka Known Position (Ze známé polohy) zahrnuje Previously Surveyed Point (Dříve
zaměřený bod), Use Local Coordinates (Použij místní souřadnice) a Read From File (Přečíst
ze souboru). Pokud začínáte novou zakázku (v souboru RW5 ještě nejsou žádné informace),
vždycky použijte volby v rámci From New Position (Z nové polohy).
From New Position (Z nové polohy)
Read from GPS (Přečíst z GPS): Tato odebere udaný počet GPS autonomních poloh
z přijímače báze a použije je jako „skutečnou“ polohu. Autonomní poloha může být
od skutečné polohy vzdálena až o 50 metrů. Báze pak bude počítat korekce založené
na této autonomní poloze. Pokud nastavíte základnu touto metodou, musí být body
roveru použity pro lokalizaci, protože korekce, které používají jsou založeny na
přibližné poloze antény základny. Metoda Read GPS kombinovaná s lokalizací
založené na roveru je jedna z nejběžnějších metod pro začnutí GPS měření. Pokud je
použito Read from GPS, program ukáže aktuální polohu, jak je ukázáno:
p85
Latitude: N 42d21 ’28.35882”
Longitude: W 71d08 ’12.87540”
Elevation: 116.376
Continue with Base Setup?
Yes No
Pokud se vám výsledek líbí, stiskněte Yes a pokračujte. Pak budete požádáni o Reference
Station Number (Číslo referenční stanice). Toto je „ID“, které se uloží v souboru hrubých dat
a umožní post-procesing hrubých dat. Typicky se vkládá „0001“ poslední nápověda řekne:
Base Configuration Successful. Save Settings to File?
Yes No
Odpověď Yes vyvolá obrazovku vstupu pro jméno referenčního souboru. Referenční soubory
se ukládají s příponou „.ref“. Je důležité si uložit refrenční soubor, pokud se plánuje pozdější
návrat do této zakázky. Bez nové lokalizace na kontrolní body se můžete postavit na tutéž
polohu základny, vybavit si referenční soubor, vložit novou výšku antény a začít pracovat.
Volba Read from GPS (Číst z GPS) se občas nazývá „Find Me“ (Najdi mě). Tato volba je
přesná na 10 až 50 metrů v typických případech a umožňuje vysílat korekce s dostatečnou
přesností pro umožnění lokalizace a práce v reálném čase s centimetrovou přesností. Ujistěte
se, že vaše GPS zóna v Job Settings (Nastavení zakázky) je nastavena správně, než použijete
tuto volbu. Rovněž poskytněte základně dost času, aby se našla. Pokud je poprvé ustaven,
přijímač báze nejprve musí „nachytat“ satelity a „vyřešit ambiguity“. Pokud dáte „Read from
GPS“ příliš brzy, možná najdete polohu, ale ta nebude plně vyřešena, což pak bude
zpomalovat rychlost fixování roveru.
Enter Lat/Long (Vložit zem. šířku/délku): Tato volba vyžaduje nastavit zem. šířku a
délku do přijímače základny ručně. Toto je užitečné, pokud základnu stavíte nad
geodetickým bodem, jehož souřadnice jsou známé. Rovněž jím může být bod, jehož
souřadnice jste zjistili post-procesingem. Toto vás dovede do NAD83, NAD27 UTM
nebo dalších souřadnicových systémů specifikovaných v Job Settings (Nastavení
zakázky) v záložce GPS. Můžete rovněž provést vyrovnání založené na roveru pro
transformaci do lokálního systému. Pokud GPS bude detekovat, že jste vložili
Lat/Long vzdálené od aktuálních odečtů GPS, bude vás program varovat:
Tuto metodu je možno použít, pokud jste si dostatečně jisti přesností obou souřadnic,
měla by být minimálně stejně přesná, jako volba Read from GPS (Přečíst z GPS),
p86
jinak budete mít problémy dostat „fix“ na roveru. Pokud vložíte polohu velmi přesnou,
dostanete nejlepší výsledky. Stisknutí OK vede k volbě uložení polohy báze jako
referenčního souboru, podobně jako u Read from GPS.
Enter Grid System Coordinates (Vložit souřadnice mřížkového systému):
Vyžaduje od vás vložení souřadnic k severu a k východu mřížkového systému pro
bod, který je obsazen bází. Toto platí pro kteroukoli projekci, kterou jste
nakonfigurovali, včetně US state plane, celosvětový UTM, pro kteroukoli zemi nebo
pro uživatelsky definovaný mřížkový systém. Je užitečné, pokud postavíte základnu
nad mezníkem, jehož souřadnice znáte. Přesná poloha základny ať už vložená
v systému Lat/Long nebo v mřížkovém systému umožní okamžitý sběr dat bez
lokalizace založené na rover, ale také vylepší lokalizaci založenou na roveru.
Metoda se souřadnicemi je podobná metodě Lat/Lon, protože zeměpisné šířky a délky
konvertované do mřížkových souřadnic se budou zpátky konvertovat do souřadnic Lat/Lot
potřebné k tomu, aby SurvCE mohl nakonfigurovat bázi.
p87
From Known Position Options (Volby ze známé polohy)
Previously Surveyed Point (Dříve zaměřený bod): Vyžaduje od vás vložení
souřadnic v konfigurovaném souřadnicovém systému známého zaměřeného bodu.
Tyto se budou transformovat a lokalizovat do místního souřadnicového systému a
eventuelně může následovat lokalizace založená na roveru. Tento známý bod musí být
nalezen v souboru RW5 ve formě, která zahrnuje jeho Latitude a Longitude (Zem.
šířku a délku – z předchozího GPS měření). Tyto Lat/Long, jakož i volby New
Position (Nová poloha) jsou použity pro ustavení polohy báze. Tato metoda vyžaduje,
abyste pracovali v již existující zakázce, která soubor hrubých data včetně poloh
Lat/Long pro body, které jsou používány. Další obrázek ukazuje příklad nápovědy.
Jako ostatní volby, toto pokračuje ukázáním odpovídajících Lat/Long pro souřadnice a
umožní je uživateli uložit v referenčním souboru.
Use Local Coordinates (Použij místní souřadnice): Pokud jste se „lokalizovali“
použitím volby 5 (Lokalizace) v menu Equip (Vybavení), dostanete soubor „dat“.
Tento lokalizační soubor se používá pro konverzi odečtů Lat/Long do místních
souřadnic. Stejným způsobem můžete vzít místní souřadnice, zpětně je zpracovat přes
soubor dat a získat souřadnice Lat/Long pro nastavení přijímače. Přesně tato
procedura je použita v této volbě.
p88
Pokud stisknete OK, budete požádáni o natažení příslušného souboru „dat“ v dialogu
podobnému tomuto:
Read from File (Přečíst ze souboru): Přečte dříve uložený soubor polohy báze.
Všechny metody ustavení báze vám umožní uložit polohu báze na konci tohoto
procesu. Pokud se na toto stanovisko vrátíte a základnu ustavíte přesně na stejné
pozici, použijte volbu Read From File (Přečíst ze souboru). Pak nebudete muset ani
rover vyrovnávat, jeho staré vyrovnání je stále platné..
Tato volba vyvolává referenční soubor v dialogu podobném výše uvedenému. Pak
dostanete standardní nápovědu:
Text v obrázku: Pokračovat s nastavením báze?
Potom následuje nabídka Reference Station ID (ID referenční stanice) (ukazující implicitní
p89
hodnotu ID). „Nová“ výška antény základny, která se mění pokaždé, když ji znovu postavíte,
se vloží v první sadě dialogů. Pouze pokud ustavujete základnu pokaždé ve stejné horizontální
a vertikální poloze, pak i výška antény bude stálá. Pokud jsou výška antény i její souřadnice x
a y každý den stejné, pak bázi vůbec nemusíte každý den konfigurovat. Prostě zapnete
základnu, zapnete rover a budete pokračovat v práci. Mějte na paměti, že při určitých
podmínkách napěťových špiček mohou přijímače ztratit svá nastavení, a je nutná jejich
opětovná konfigurace, a to i tehdy, kdy se poloha antény základny nezměnila.
Poznámka: Ve SurvCE se provádí „Rychlé připojení“, když opustíte a znovu spustíte program
SurvCE.
GPS Rover
Pro mnohé značky GPS se přijímače chovají různě v závislosti na tom, zda jsou nastaveny
jako báze či rover. I když jsou přijímače identické, chovají se různě v závislosti na tom, zda
jsou nastaveny jako báze či rover. Více přijímačů rover může komunikovat s jedinou GPS
bází. Příkaz GPS Rover se používá pro nastavení přijímače rover na správné parametry a pro
sdělení přijímači, že má pracovat jako rover.
Připojení přijímače GPS Rover k modemu nebo k síti základny
Existuje několik metod pro připojení k dostupné síti. Záložka RTK v dialogu GPS Rover
konfiguruje nastavení modemu a sítě.
Dialog je navržen, aby byl vyplněn odshora dolů a zleva doprava. Nejprve vyberte zařízení,
které použijete pro připojení ke vzdálenému modemu či síti.
p90
Pokud konkrétní model přijímače podporuje interní modem nebo rádio, tedy integrované do
přijímače, pak jsou tato zařízení ukázána v seznamu nejdříve. Pokud je vnitřní zařízení
ukázáno v seznamu, pak to znamená, že ten model by mohl mít toto zařízení uvnitř, ale není
to zaručené. Uživatel musí vědět, zda přijímač byl zakoupen s vnitřním rádiem nebo
modemem.
Dále se objeví externí rádia a modemy a jednou z posledních voleb je „Data Collector
Internet“, což je speciální případ vysvětlený níže, kde datový kolektor poskytuje přístup
k internetu místo modemu uvnitř přijímače nebo k přijímači připojenému.
Pokud je vybráno zařízení schopné připojení k internetu, pak je přístupné okénko Network
(Síť). Zde vyberte typ připojení k síti, který použijete.
Zde je stručný souhrn různých dostupných typů sítí:
TCP Direct: Pro připojení jednoho modemu na základně nebo k síti VRS nebo jiné síti,
která nevyžaduje speciální login.
Konfigurační tlačítko pro TPC Direct vyvolá toto okno:
Abyste přidali nějakou novou základnu nebo síťovou adresu, vyberte v poli Name (Jméno)
<New> a na místo <New> vložte jméno nového připojení a vyplňte pole Address a Port.
Většina modemů podporuje buď IP adresu (např. 192.202.228.252) nebo URL adresu (např.
www.basenetwork.com).
UDP Direct: Pracuje přesně jako volba TCP direct, ale používá protokol UDP místo TCP.
Většina sítí používá TCP.
NTRIP: Tato volba je pro sítě základen, které podporují protokol NTRIP. Stisk tlačítka
Configure (Konfigurovat) ukáže NTRIP broadcastery (rovněž nazývané castery), ke
kterým jste se dříve připojovali.
Implicitně je zde rtcm-ntrip.org, pokud se k nim připojíte, tak si stáhnete informace o mnoha
broadcasterech (casterech) všude po světě. Ti budou ukázáni, až bude příště vybráno NTRIP
Configure. Vyberte nějaký stávající caster nebo vyberte <New> v poli Name (Jméno) a
nahražte ho jiným jménem a rovněž vyplňte ostatní informace. Pokud jsou vyplněna pole
Default User (Implicitní uživatel) a Password (Heslo), budou použita jako jméno implicitního
uživatele a heslo pro všechny báze tohoto casteru.
Pokud je vybráno zelené zaškrtávací políčko, připojí SurvCE modem k adrese broadcastera a
naváže připojení. Broadcaster pak poskytne tabulku základen (známých též jako
mountpoints), které jsou k dispozici. SurvCe pak dá tabulku základen do následujícího okna,
které se objeví.
p92
Pokud se vám nelíbí jméno základny dodané Broadcasterem, můžete ho změnit na jiné a
SurvCE si vaši preferenci zapamatuje, ale vždycky požádá Broadcaster o správnou základnu.
Vyberte základnu, kterou chcete použít, a klikněte na zeleném zaškrtávacím tlačítku. Vrátíte
se zpět do záložky RTK s bází, kterou jste si vybrali, jako aktuální Base ID. Base ID v záložce
RTK můžete změnit, aniž byste se museli vracet k tlačítku NTRIP Configure.
Všimněte si, že s NTRIP program SurvCE už ví, zda báze chce zaslat polohu roveru, a jaký
typ korekcí se vysílá. Tato nastavení jsou ukázána v záložce RTK a jsou šedivá, aby se
zajistilo, že zůstanou na správném nastavení.
p93
Spider Net: Sítě, které vyžadují zprávu GPUID zaslanou do sítě, by měly použít volbu
SpiderNet. Okénko SpiderNet Configure se objeví, pokud je stisknuto tlačítko vpravo od
volby SpiderNet.
Přidejte novou síť výběrem <New> v poli Name (Jméno) a zapište sem jméno sítě a vzplňte i
ostatní políčka. Pokud necháte pole User Name a Password prázdná, zpráva GPUID se do sítě
nevyšle.
Stejně jako kdybyste používali radio, okénko RTK Port je pro identifikaci, který port na
přijímači by měl být konfigurován pro příjem RTK korekcí. Okénka Baud, Parity a Stop Bits
specifikují nastavení portu RTK. Message Type (Typ zpráv) identifikuje, jaký typ RTK zpráv
by měl přijímač očekávat.
Base ID při používání sítě je políčko pro výběr sítě nebo základny, ke které by se měl modem
připojit. Použijte tlačítko Network Configure (Konfigurovat síť) pro změnění základen
dostupných v tomto seznamu.
“Send Rover Postion to Network” (Poslat polohu roveru do sítě), pokud bude zapnuto,
způsobí, že přijímač bude periodicky vysílat GGA zprávy přes RTK port do základny či do
sítě.
Connecting a Data Collector to the Internet (Připojení záznamníku dat k internetu)
Existuje několik způsobů připojení datového záznamníku k internetu – přes kartičky do
mobilního telefonu vložené do záznamníku dat, připojením k mobilnímu telefonu
umožňujícímu datový přenos atd. Tyto instrukce předpokládají, že připojení datového
záznamníku na internet už je provedeno. Jeden způsob, jak říci, že datový záznamník je
připojen k internetu, je do něho nahlédnout prostřednictvím Internet Exploreru. Pro informaci,
jak připojit datový kolektor k internetu pomocí karty Enfora v Exploreru 600+, prohledejte
Carlson Knowledge Base na “Enfora”.
Pokud už je připojení k internetu navázáno, spusťte SurvCE a vyberte v záložce Equip
(Vybavení) Configure Rover (Konfigurovat rover).
p94
Stiskněte tlačítko Configure vpravo od volby Data Collector Internet.
Vyberte COM port na datovém záznamníku, který je připojen k RTK portu na přijímači GPS
Rover. Nemůže to být ten samý port, který je používán k ovládání přijímače a je vybrán
v záložce GPS Rover Comms. Může to být sériový port nebo BT port s připojením, které už
bylo navázáno.
Po výběru portu a stisknutí zeleného tlačítka s odtržítkem pro přijetí vstupu vyberte typ sítě
v záložce RTK. Další nastavení jako výběry jiného modemu jsou vysvětleny v sekci
„Připojení GPS Roveru k modemu nebo k síti báze“.
GPS Utilities (Utility GPS)
Různí výrobci GPS a jejich modely mají různé sady GPS utilit. Primárním účelem GPS utilit
je reset a odstraňování problémů přijímače.
p95
Společné GPS Utility
Reset Receiver (Reset přijímače): Tento příkaz provede měkký reset přijímače GPS.
Soft reset bude přijímač znovu inicializovat, jako se děje při jeho zapnutí. Soft reset
nemaže paměť.
Factory Reset or Hard Reset: Tento příkaz vymaže paměť přístroje a nastaví jeho
parametry, jak byly původně nastaveny u výrobce.
Power Off Receiver (Vypnutí přijímače): Vypne přijímač.
Save Setting to Receiver (Uložení nastavení do přijímače): Uloží nastavení
přijímače do jeho vnitřní paměti.
Beep Off (Vypnout pípání): Vypne zvukové alramy přijímače.
Radio Channel (Radio kanál): Změní radiový kanál přijímače.
Configure RTK Device (Konfig. RTK zařízení): Použijte tuto stránku pro změnu
nastavení vašeho portu RTK. Toto je možno rovněž provést během konfigurování
báze či roveru.
Check RTK (Zkontroluj RTK): Tohle řekne uživatelům, proč nejsou v RTK
fixováni.
Send Command to Receiver (Zaslat příkaz do přijímače): Takto můžete zaslat
„pash“ příkazy do přijímače Magellan. Ty byste měli konzultovat s vaším
dodavatelem.
Reset RTK Engine (Reset RTK): Toto resetuje fázové ambiguity přijímače. Tento
příkaz je užitečný, pokud se nemůžete zafixovat a chcete to zkusit znovu. Parametry
přijímače jsou zachovány (toto můžete považovat za soft reset).
Bluetooth Settings (Nastavení BT): Nastavení BT v Bluetooth Manageru programu
SurvCE (diskutované v Comm Setup) ve skutečnosti nic nezmění v přijímači
samotném. Abyste provedli změny ve vnitřních nastaveních Bluetooth, je nutno jít do
GPS Utilit a kliknout na Bluetooth Settings.
GPS Utilita pro simulaci GPS
Pokud spustíte GPS simulaci, pak startovací bod může být reset používající specielní GPS
utilitu. Vložte nové Lat/Long pro polohu.
p96
GPS Utility podle nastavení výrobce
Specifické informace od výrobce jsou k dispozici v sekci GPS utility podle výrobce.
Konfigurace (Všeobecně)
Tato záložka vám umožňuje vybrat volby a preference, které platí pro observace prováděné
v terénu. Tyto volby zůstávají nastavené od zakázky k zakázce. Pokud není nějaká volba
k dispozici, bude zešedlá. Konfigurace je přístupná z kterékoli rutiny, na které je vidět ikonka
C nebo Configure. K těmto volbám se také dostanete stisknutím ALT-C na klávesnici.
p97
Store Fixed Only (Ukládat pouze fixované): Pokud to umožníte, pak do souboru
s body budou ukládána data sebraná ve fixovaném stavu. Pokud se budete pokoušet
uložit data ve float modu, objeví se zpráva: „Position is not fixed! Continue Storing?“
(Poloha není fixována! Pokračovat v ukládání?) Program se pak zeptá, zda se i přesto
ten bod má uložit. Takto můžete překonat volbu Store Fixed Only aniž byste se
museli vracet do menu Configure.
Prompt for Total Station Setup (Nápověda nastavení totální stanice): Tato volba
určuje, zda bude či nebude software ukazovat aktuální hodnoty nastavení a orientace,
kdykoli uživatel vstoupí do rutiny měření.
Prompt for Height and Description (Nápověda výšky a popisu): Pokud je tato
volba umožněna, budete vyzváni po každém záměru o vložení výšky cíle a popisu.
Třebaže toto přidává další obrazovku výzvy ke každému záměru, může to snížit počet
chyb, protože nadále už nemusíte anticipovat každý záměr a můžete vložit správné
informace ještě před záměrem. Obrazovka nápovědy je ukázána níže. Když se objeví,
budete mít možnost vložit popis bodu a změnit číslo bodu a výšku cíle. Všimněte si, že
polní kódy identifikované v seznamu kódů prvků jsou dostupné na dotyk nebo výběr
tlačítky šipek za předpokladu, že tato volba je aktivována v Job Settings (Nastavení
zakázky) – Use Code Table for Descriptions (Použij kódovou tabulku pro popisy).
Rovněž, pokud vložíte první znak kódu (např. I z IP), pak první políčko kódu bude
prosvíceno, což vám umožní posunout tlačítko šipek, k požadovanému kódu nebo
přijmout prosvícenou volbu. Tento vstup je citlivý na velká/malá písmena. Pokud
volbu Prompt for Height and Description nepoužijete, ušetříte čas při odečtu bodů,
pokud jste si jisti, že vaše výška cíle a popis bodů se od bodu k bodu nebudou měnit.
Pokud je tato volba znemožněna, musíte si býti jisti, že správné hodnoty výšky cíle a
popisu bodů už byly vloženy.
Poznámka: Na obrazovce Height/Description uvidíte předem definované body s kódy prvků
označené velkou tečkou. Křivka 2D se ukáží jako prostá čára, křivka 3D jako čára
s indikátorem „Z“ a vložené popisy, které se nenajdou v seznamu kódů prvků, se objeví se
symbolem polního zápisníku nad sebou.
Prompt for Point Notes (Výzva k poznámkám bodů): Poznámky k bodům jsou
dodatečné popisy uložené s bodem. Regulérní bod se skládá z ID bodu (čísla či
písmena), souřadnic X,Y a Z a z popisu (až do 32 znaků). Poznámky k bodům je
způsob, jak přidat neomezený počet řádek textu k nějakému bodu. Pokud je tento
přepínač zapnut, budete vyzváni k poznámkám po zaměření bodu. Poznámky jsou
uloženy v souboru se stejným jménem, jako je souřadnicový soubor, ale s příponou
.NOT. Např zakázka pojmenovaná jako TOPO.crd bude mít soubor poznámek
nazvaný TOPO.NOT.
3D Mode (Mód 3D): Tato volba umožní přepínat mezi daty 2D nebo 3D. v módu 2D
budou všechny výšky uloženy jako 0.0.
Use Virtual Keyboard (Použij virtuální klávesnici): Tato volba poskytuje
softwarovou klávesnici pro datové záznamníky, které vlastní klávesnici nemají.
Use Graphic Icon (Použij grafickou ikonu): Tato volba přepíná mezi tradičními
ikonkami s písmeny (v předchozích verzích SurvCE) a novými grafickými ikonkami.
Use Audible Alerts (Použij zvuková varování): Zapíná či vypíná zvukové alarmy
datového záznamníku.
Use Alphanumeric Format (Použij alfanumerický formát): Pokud je tato volba
umožněna, pak SurvCE umožní alfanumerická čísla bodů jako jsou třeba 2A nebo
T1105. Pokud není, pak budete moci vkládat pouze čísla. Pozor: Toto nastavení
ovlivní pouze nové zakázky, nikoli ty stávající. Použití čistě numerických souborů
urychlí zpracování velkých souborů, avšak tato volba omezuje počet bodů nad něco
přes 32 000. Alfanumerický formát bude nutný, pokud se očekává ještě více bodů. Do
souboru RW5 bude přidán komentář CRD:Alphanumeric nebo CRD:Numeric
v závislosti na použitém formátu.
Show Continuous Total Station Angles (Ukaž kontinuální úhly totální stanice):
Toto vám umožní zobrazovat v SurvCE kontinuálně úhly. Toto je zejména vhodné u
aplikací SurvCE na vozidlech.
p98
No. of Readings to Avg (TS&GPS) (Počet odečtů na průměr.): .Určuje počet
odečtů, které se odeberou a budou pro každou observaci průměrovat. Pro totální
stanici může být toto číslo 1-9, pro GPS pak 1 –999. Pokud je mezi odečty překročena
tolerance, objeví se obrazovka s varováním..
Poznámka: Nastavení Num Dist Readings neplatí pro mód Manual Total Station.
V tomto módu můžete použít Calculator pro průměrování délek. Když budete vyzváni
k šikmé délce, vložte „?“, abyste vyvolali kalkulačku. Zvolte záložku Scientific
(Vědecká). Postupujte dle Tutorialu níže uvedeného, ke zprůměrování tří hodnot:
141.213 Enter
141.211 Enter
141.220 Enter
Nyní stiskněte + na klávesnici dvakrát a s prvním + se přičte 141.220 k 141.211, abyste
dostali 282.431, a s druhým + dostanete 423.6440. Pak vložte 3 a stiskněte / (lomítko) pro
dělení. Tak dostanete výsledek: 141.2147.
Zvolte tlačítko Copy (Kopírovat) na spodku obrazovky a Paste (Vložit) nahoře.
Enter/Store Icon (TS&GPS) (Ikona Zapiš/Ulož): Protože tlačítko Enter je
vhodným a oblíbeným způsobem spouštění záměrů v příkazu Store Points (Ulož
body), SurvCE vám umožňuje specifikovat účinky tohoto tlačítka. Tyto odlišné funkce
tlačítka Enter neplatí pouze pro Store Points (Ulož body), ale také pro Elevation
Difference (Rozdíl výšek). Funkce tlačítka Enter se nastavuje odděleně pro totální
stanice a GPS. Různé volby jsou popsány níže. Poznámka: Většina uživatelů volí
Read then Store (Odečti pak Ulož).
Store Then Read (Ulož pak čti): Tato volba je podobná účinkům tlačítka Read (Čti) na
původních datových záznamnících SDR. Po zpětném záměru pokud se použije Enter
poprvé, tak spustí odměr a ukáže jeho výsledky. Pak, až zacílíte k dalšímu bodu vpředu,
tlačítko Enter provede „Store Last Read Next“ – „Ulož poslední, přečti další“. Tuto
proceduru je nejlépe používat, pokud je výše uvedené Hgt/Desc Prompt on Save
znemožněno. Pokud je tato volba zapnuta, pak když se otočíte na další záměr a stisknete
Enter, neodebere se další záměr okamžitě, ale místo toho jste vyzváni k vložení výšky cíle
a popisu předchozího záměru. To by mohlo zpoůsobit zmatek. Ale pokud máte Hgt/Desc
Prompt vypnuto, pak tato metoda může být velmi efektivní. Stiskněte Enter a odeberte
první záměr. Uvidíte zobrazené jeho výsledky a můžete upravit výšku cíle nebo popisy
nebo číslo bodu pro ten záměr. Zaměříte se na další bod vpředu a stisknete Enter, pak je
předchozí bod řádně uložen a další bod zaměřen. Informace o něm jsou na displeji.
Můžete je prohlédnout a upravit. Zaměříte se na další bod vpředu, stisknete Enter, uložíte
poslední záměr a odeberete další, atd.
Read then Store (Čti pak Ulož): S touto volbou tlačítko Enter odebere záměr a uloží
tento bod. Tato volba funguje velmi dobře s volbou Hgt/Desc Prompt on Save zapnutou,
v tom případě tlačítko Enter odebere záměr, pak zobrazí jeho výsledky a poskytne
možnost je editovat, jak je ukázáno v dialogu Store Point (Ulož bod) výše.
Read or Store (Odečti nebo Ulož): První stisk tlačítka Enter odebere záměr a druhý stisk
tlačítka Enter odečet uloží.
Configure (View Pt) - Konfiguruj (Bod v dohledu)
Tato nastavení ovládají, jak bude vypadat hlášení navigačních informací. Nastavení Method
(Metoda) vám umožní vybrat vytyčovací informace, které vám nejlépe vyhovují. Volby pro
Method jsou podrobně popsány níže.
p99
Volby metody
North-South, East-West Sever-Jih, Východ-Západ: Když se používají totální
stanice, může být směr vytyčování Sever-Jih, Východ-Západ. Například program by
mohl navádět „Sever 3.582, Východ 1.917“. Tato metoda je vhodná pro práci s GPS a
musíte mít v terénu přehled o světových stranách.
In-Out, Left-Right Dál-Zpět, Vlevo-Vpravo: Téměř všichni zeměměřiči používají
tuto metodu. Pokud vytyčujete bod umístěný 100 m od přístroje a vezmete odečet na
97 metrech, program sdělí „Dál 3“. Pokud je vybrána metoda In-Out, Left-Right DálZpět, Vlevo-Vpravo, pak je Ref. Object (Referenční objekt) a Directions From
(Směry od) budou k dispozici pro další definici vlevo-vpravo. Políčko Ref. Object
vám umožní vybrat referenční stacionární bod, ke kterému se budou vztahovat směry.
Tímto bodem může být přístroj nebo nějaký známý bod. Pokud je jako Referenční bod
nastaven přístroj, pak je jako vlevo myšleno vlevo od spojnice přistroje s výtyčkou.
Podobně, pokud je referenčním bodem nějaký bod, pak vlevo je myšleno vlevo od
spojnice tohoto bodu a výtyčky. Druhá volba Directions From (Směry od) vám
umožní rozhodnout, zda směry jsou ve vztahu k stacionárnímu bodu vybranému v Ref
Object nebo k pohyblivé výtyčce.
Direction to Point – Azimuth, Distance (Směr k bodu – Azimut, vzdálenost): Toto
vás navede k vytyčovanému pomocí celkové vzdálenosti a azimutu, buď v kruhu se
360 stupni nebo 400 grady, pokud jste si je nakonfigurovali. Ve volbě Use Horizontal
Clock System (Použít systém horizontálních hodin) je kruh rozdělen jako ciferník
hodin s 12 hodinami po 60 minutách do hodiny, jak je používáno v určitých
vojenských aplikacích. Sever je na 12 hodin.
CL In-OUT, Forward-Back if Alignment Available: Tato volba překonává výše
uvedená nastavení, a pokud vytyčení zahrnuje středovou čáru (CL), program bude
navádět uživatele podle vzdálenosti k případně od středové čáry a dopředu či dozadu
podél čáry.
Configure (Sets) Konfiguruj (Sady)
Tato záložka umožní uživateli definovat, jak software bude zvládat sady úhlů, reciprokály, a
přímo a zpět.
p100
D&R: Uživatel si může vybrat, zda bude odebírat přímé (D) či reverzní (R) odečty pro
rutiny pohledu zpět, traverzu, resekce, topografie či vytyčování. Pokud uživatel měří
přímo a reverzně pro zpětné pohledy, pak všechny dopředné odečty jsou také
zaznamenány přímo a zpětně a budou zaznamenány a spočteny jako sady úhlů. Pokud
jsou zpětné pohledy měřeny přímo, pak body vpředu, které jsou měřeny přímo a
reverzně jsou pak zkombinovány, aby vytvořily záznam o zprůměrované observaci pro
vertikální kruh, který je uložen v souboru .rw5 jako sideshot (SS) záznam. Za účely
kalkulace tato rutina pouze průměruje vzdálenosti použitím obou odečtů vertikálního
kruhu a používá přímé horizontální odečty pro směrř. Jak přímé tak reverzní odečty
jsou uloženy v souboru .rw5 jako záznam s poznámkami. Pokud není tato volba
použita (jako při implicitním nastavení), bude se brát pouze přímý odečet vpřed. Tato
volba vylepšuje přesnost výškových měření a napodobuje prvek vyskytující se na
datových záznamnících SDR. Resekce D&R bude rovněž platit pro Remote
Benchmark.
Reciprocal Calc: Reciproční kalkulace má tři volby: No (Žádná), Prompted (Na
výzvu) a Always (Vždy). To ovládá výpočet výšky bodů vpředu odečtených z totální
stanice, kde je zpětné měření rovněž odebráno. Pokud je nastavena na Always
(Vždycky), program vypočte vzdálenost k bodu vpředu a delta elevaci
zkombinováním měření vpřed a zpět. Pokud je nastavena na Prompted (Na výzvu),
program bude detekovat zpětná měření a požádá uživatele, zda má být obsazený bod
spočten použitím jak předchozího měření dopředu a nynějšího zpětného měření.
Pokud je nastavena na No (Žádná), bude program počítat body vpředu pouze z měření
vpřed. Pokud jste například měli vertikální rozdíl +1.2 stoupající k bodu vpředu, a pak
jste zpětně zjistili rozdíl –1.0, program spočte průměrný rozdíl (1.1) a sníží váš
obsazený bod o 0.1 „on-the-fly“ (za letu), před tím, než se začne měřit vpřed. Toto je
užitečné pro topo práci s multi-nastavením, kde se nepředpokládá žádné další
vyrovnávání. Pro uzavřený traverz nebo vysoce přesnou práci je doporučováno, abyste
Reciprocals vypnuli a použili volby z vašeho kancelářského programu nebo v rámci
Cogo, Process Raw File (Zpracovat soub. hrubých dat) v SurvCE. Reciprokály,
protože přepočítávají váš obsazený bod kombinováním zpětného pohledu
s předchozími informacemi o bodu vpředu, by se měly používat opatrně, protože
degradují přesnost práce, pokud zpětné pohledy nejsou zaměřovány přesně s přesnými
výškami cíle.
Reverse Face Angles Only (Ve druhé poloze pouze úhly): Pokud zaměřujete
pohledy dopředu v Poloze 1 i v Poloze 2, když provádíte sběr sady (Set Collection),
program použije vzdálenost pouze z přímých odečtů, ale použije horizontální i
vertikální úhly jak z přímých tak reverzních měření. Tto nastavení je opakováno a
zobrazováno v rámci Configure (Konfigurovat). Jakákoli změna buď v kterémkoli
umístění ovládá nastavení. (Všimněte si, že u Manuální totální stanice budete požádáni
o vzdálenost ve druhé poloze, ale tento vstup nebude použit.) Budete-li používat
robotické totální stanice, které neodečítají vzdálenosti v poloze 2 , je nastavení
Reverse Face Angles Only nezbytné pro použití motorizovaných přímých i reverzních
odečtů.
Reverse Face - Auto Turn: Tato volba je pouze pro motorizované přístroje, a pokud
je umožněna, tak automaticky otočí přístroj do druhé polohy.
Reverse Face - Auto Read: Tato volba okamžitě vezme odečet poté, co se přístroj
otočil do druhé polohy. Musíte si být jisti, že je zapnuto automatické cílení (auto
target).
Lokalizace
Tento příkaz vám umožňuje definovat souřadnicový systém projektu, použití geoidu a
měřítkových faktorů, jakož i vyrovnání na lokální souřadnicový systém pro GPS. Další
pojednání o lokalizaci najdete v Tutorialu 2 ke konci tohoto manuálu.
Záložka System
Klikněte na Edit Projection List (Edituj seznam projekcí), abyste seznam doplnili a
vytvořili vámi definované projekce. Uživatel si může vybrat projekci předem definovanou
nebo si vytvořit vlastní systém souřadnicové projekce.
p101
Projection (Projekce): Pokud kliknete na šipce vpravo od aktuální projekce, budete si
moci vybrat ze seznamu projekcí, které jste si již dříve vytvořili. Ale pro vybrání
projekce, kterou jste dosud nepoužili, si zvolte Edit Projection List (Editovat
seznam projekcí).
Convert WGS84 to NAD83: Většina základnových stanic v USA vysílá polohy
NAD83. Zapněte tuto volbu, když severoamerická základna vysílá polohy WGS84.
Tuto volbu vynechte pro všechny ostatní situace.
Edit Projection List (Editovat seznam projekcí): Klikněte na toto tlačítko pro
vybrání předem definované projekce nebo definování projekce nové.
Add Predefined (Přidej předem definovaný): Pokud kliknete na Add Predefined,
můžete nastavit zemi/projekci pro použití v horní části dialogu, pak vybrat zónu uvnitř
projektu. Například v USA je běžnou projekcí State Plane 83 s různými mřížkami
pokrývajícími všechny státy. Pokud se vybere Austria (Rakousko), objeví se volby pro
tuto zemi.
Country (Země): Některé z projekcí dostupných pro výběr v kategorii Country
(Země) jsou diskutovány níže: (Vynecháno – netýká se ČR.)
p102
Add User Defined (Přidat uživ. defin.): Abyste definovali nový souřadnicový
systém, jděte do Localization (Lokalizace) pod záložkou EQUIP (VYBAVENÍ).
Naleznete zde tlačítko Edit Projection List (Editovat seznam projekcí) pod záložkou
SYSTEM. Pak vyberte tlačítko Add Used Defined (Přidej už. defin.). Vložte jméno
vámi definovaného systému (např. PRVI pro Puerto Rico/Virgin Islands), pak vyberte
projekci (např jako v příkladě níže Lambert_Conformal_Conic_2SP) a vložte patřičné
parametry. Všimněte si, že hodnoty zem. šířky a délky jsou v dekadických stupních a
False Northing and False Easting jsou vždy prezentovány v metrech. Všechny vstupy
obsahující stupně musí být v dekadických stupních založených na kruhu 360.
New Datum: Musíte si vybrat předem definovaný Elipsoid nebo si nastavit svoje vlastní
parametry vložením jména nového elipsoidu a jeho parametrů a 1/f. Hodnoty pro dX,
dY,dZ, rot X,rotY, rotZ a měřítka jsou „to WGS84“.
p103
Pokud hodnoty, které máte, jsou „from WGS84“, pak prostě změňte znaménka u každé
hodnoty (z kladné bude záporná a naopak). Pak budete potřebovat uložit tento systém do
souboru. Sytém můžete uložit do souboru „.sys“ nebo do souboru „.csl“. Soubory „.sys“
obsahují pouze jednu definici systému. Soubory csl obsahují několik definic systémů. Oba
soubory jsou textové ASCII používající OpenGIS WKT (Well Known Text) formát.
Load File (Natáhni soubor): Abyste natáhli uživatelsky definovaný souřadnicový systém
z nějakého souboru, klikněte pod tlačítkem Edit Projection List (Editovat seznam projekcí)
pod záložkou SYSTEM v Localization. Vyberte Add User Defined (Přidat už. defin.) a pak
Load File (Natáhni soubor). Změňte File Type (Typ souboru) nahoře na „.SYS“ nebo „.csl“
v závislosti na typu souboru, který natahujete. Soubor „.sys“ bude asociován s každou
zakázkou. Můžete natáhnout projekci naposledy použitou v měřické zakázce natažením jejího
souboru „.sys“. Vyberte svůj soubor a klepněte na OK. Pokud jste vybrali soubor „.csl“,
budete požádáni, abyste si vybrali jednu z definic systémů nacházejících se v tomto souboru.
Pro typ „.csl“ si možná budete chtít ověřit, že detaily vašeho systému se natáhly správně
kliknutím na volbě editace.
Záložka TS
Záložka TS je místo, kde specifikujete měřítko totální stanice a volby vyrovnání.
p104
C&R (Zakřivení a refrakce): Tato volba platí pouze pro konfigurace totálních stanic
a nebude přístupná, pokud budete mít váš přístroj nakonfigurován jako GPS. Tento
faktor způsobuje vyrovnání v měření délek. Jeho účinek je zanedbatelný, projevuje se
pouze při dlouhých záměrech. Doporučuje se tento přepínač zapnout.
Sea Level Correction (Korekce na hladinu moře): Pokud je tento přepínač zapnut,
bude vodorovná vzdálenost na výšce zdrojového bodu redukována na tětivu na hladině
moře s použitím střední výšky tohoto vektoru. V typických případech je tato oprava
zanedbatelná, s výjimkou měření na velké vzdálenosti.
Use Ground to Grid (Scale Factor) - Měřítkový faktor: Pokud je zakliknut (jako je
výše), pak můžete automaticky spočítat faktor země na mřížku. Pro většinu aplikací by
měl být měřítkový faktor nastaven na 1.0 pro práci na zemi s totální stanicí. Měřítkový
faktor představuje kombinovaný faktor mřížky/elevace, který redukuje pozemní délky
na mřížku. Tudíž pro totální stanice měřítkový faktor funguje jako násobitel. Všechna
měření délek odebraná totální stanicí budou vynásobena měřítkovým faktorem.
Protože existují dvě možná použití měřítkového faktoru (pro vyrovnání GPS měření a
pro vyrovnání měření totální stanice), jsou dva odlišné měřítkové faktory uloženy a
vybaveny pro jakoukoli zakázku, jeden pro totální stanici uložený pod záložkou TS a
jeden pro GPS pod záložkou GPS.
Average Icon (Ikonka průměrování): Souhrn ikonky průměrování v dialogu nahoře
můžet být použit pro získání průměrovaných hodnot výšky a souřadnic z řady bodů.
Zde je příklad, kde bylo použito 5 bodů pro vytvoření “průměrovaného”
kombinovaného faktoru. Tento prvek rozlišuje odlišné výškové účinky metrických
jednotek vůči anglickým jednotkám. Ujistěte se, že vybrané jednotky mají správné
nenulové výšky, nebo narolujte vpravo na slopec V on a zapněte Verticall Off za
účelem průměrování.
Calculate (Vypočti): Tuto rutinu zapnete pod dialogem “TS Ground to Grid”, ona pak
automaticky vynásobí Grid Factor (Faktor mřížky) faktorem mořské hladiny (Sea
Level Factor) spočte kombinovaný faktor. Pokud je Calculate vypnuto, pak musíte
p105
přímo vepisovat požadovaný faktor Ground to Grid (Země na mřížku).
Záložka GPS
Záložka GPS je místo, kde definujete RTK metody, soubor geoidu a GPS měřítkový faktor.
RTK Method (Metoda RTK): Transformace může být podle rovinné podobnosti,
pevného tělesa, nebo sedmi parametrové Helmertovy metody. Jak rovinná podobnost
tak pevné těleso používají transformaci metodou nejlépe padnoucích nejmenších
čtverců. Rozdíl je v tom, že transformace metodou pevného tělesa provádí
transformaci s posunutím a natočením bez měřítka. Rovinná podobnost dělá posunutí,
natočení i měřítko. Tyto dvě metody platí, pouze když dva nebo více bodů jsou drženy
horizontálně v záložce points (body). Helmertova metoda vyžaduje, aby uživatel vložil
sedm parametrů v záložce BY HELMERT.
RTK Method (North Type) RTK metoda (Typ sever): Tato volba platí pro rotaci,
když používáte jednobodovou lokalizaci. Pro tuto metodu vyrovnání je souřadnice
state plane přeložena do místní souřadnice. Pak natočení může použít buď mřížku
state plane north nebo geodetický sever.
Use Grid to Ground (Scale Factor for GPS) - Měřítkový faktor pro GPS: Pro
většinu aplikací by měl být měřítkový faktor nastaven na 1.0, aby fungoval na
mřížkovém systému používajícím GPS. Měřítkový faktor představuje „kombinovaný“
faktor grid/elevation (mřížka/elevace), který redukuje pozemní délky na mřížku.
Tudíž, pro GPS, měřítkový faktor funguje jako dělitel. Všechny GPS souřadnice
budou rovněž poděleny měřítkovým faktorem. Tímto způsobem to samé číslo „ground
to grid“ („země na mřížku“) může být použito pro konverzi záměrů totální stanice na
mřížku nebo naopak pro konverzi GPS vektorů na zem. Ikony vám umožňují „číst
z GPS“, abyste získali lokální polohu nebo spočetli faktor z mřížky na zem použitím
ikonky Calculate (Vypočti).
Aby odpovídaly souřadnice jakékoli standardní transformace (např UTM, NAD83) ,
měl by být měřítkový faktor nastaven na 1.0. Pokud je konfiguriována pro totální
stanice, pak volba Calculate (Vypočti) spočte kombinovaný faktor grid/elevation
(mřížka/elevace) z jakékoli vložené souřadnice – založené na vašem aktuálním
nastavení zóny. Toto vám umožní, abyste šli „ground to grid“ („ze země na mřížku“),
abyste redukovali délku měřenou totální stanicí na délku na hladině moře od GPS.
Pokud je nastaveno na GPS konfiguraci, Calculate (Vypočti) se stává Read GPS (Čti
GPS). Volba Read GPS zešediví, pokud je aktivní mnohabodová lokalizace. V tom
p106
případě je měřítkový faktor fixován lokalizací samotnou a je inverzní hodnotou k té,
která se objevuje v lokalizaci, protože pod Units (Jednotky) zobrazujeme násobitel
„ground to grid“ („ze země na mřížku“), zatímco v lokalizaci zobrazujeme násobitel
„grid to ground“. Pro základnu nebo jednobodovou lokalizaci roveru se aplikuje Read
GPS (Přečti GPS). Po konverzi LAT/LONG z GPS na souřadnice „state plane“ a
výpočtu faktorů mřížky a elevace se aplikuje Scale Factor jako konečné vyrovnání
souřadnic. Toto vyrovnání je provedeno na X a Y, nikoli na Z. V GPS je měřítkový
faktor aplikován podělením vzdálenosti mezi souřadnicí a bodem základny
měřítkovým faktorem. Souřadnice je pak nastavena počínaje od bodu základny a
pohybující se směrem k souřadnici pro upravenou vzdálenost.
Bod základny je prvním bodem ve volbě GPS Localization (Lokalizace). Pokud nejsou
specifikovány žádné body v lokalizaci, pak je jako bod báze použit bod 0,0. Měřítkový
faktor je možno vložit přímo nebo ho vypočítat použitím faktorů mřížky a elevace pro
aktuální polohu. Pokud se použije aktuální poloha, program přečte z GPS přijímače
LAT/LONG. Měřítkový faktor se pak spočte jako: (Faktor mřížky – (Elevace/Poloměr
země)). Měřítkový faktor je možno použít na provedení konverzí z mřížky na zem
mezi identickými body. Toto je užitečné, pokud chcete vyrovnat menší vzdálenosti na
mořské hladině GPS na (větší) pozemní vzdálenosti měřené totální stanicí kdykoli jste
nad hladinou moře. Faktor mřížka na zem je nižší ve vyšších nadmořských výškách,
protože funguje jako dělitel (měřítkový faktor je vždycky definován jako „ze země na
mřížku“.) Ve shrnutí, pokud je měřítkový faktor konfigurován pro GPS (typicky <1),
může být použit pro přechod “z mřížky na zem” prostřednictvím dělení, a když je
konfigurován pro totální stanice (typicky <1), může být použit pro přechod „ze země
na mřížku“pomocí násobení. Může být rovněž použit pro jakékoli jiné účely nastavení
měřítka, ale pamatutujte, že jakýkoli měřítkový faktor pro GPS je použit jako dělitel.
Protože existují dvě potenciální použití měřítkového faktoru (pro vyrovnání GPS
měření a pro vyrovnání měření totální stanice), jsou uloženy dva odlišné měřítkové
faktory, které mohou být vybaveny pro jakoukoli zakázku, jeden pro GPS pod
záložkou GPS a jeden pro totální stanice pod záložkou TS.
Geoid Separation File (Soubor separace geoidu): Tato volba zahrne zvlnění geoidu
pro určení ortometrické elevace měření. Definice modelu geoidu, která je aktuálně
přijata Národním geodetickým měřením je ekvipotenciální povrch Zemského
gravitačního pole, které nejlépe odpovídá ve smyslu metody nejmenších čtverců
globální střední hladině moře. Za účelem převodu elipsoidních výšek (He), které měří
GPS, do ortometrických elevací (Eo) musíte zjistit korekci mezi elipsoidem měřeným
GPS (referenčním elipsoidem) a konstantní úrovní gravitačního povrchu, tedy
geoidem. Tato korekce se nazývá zvlněním geoidu (Ug). Použijte Xport nebo
SurvCOMM pro stažení souboru separace geoidu (Geoid Separation File). Tato volba
má význam u jednobodových vyrovnání. Zip soubor obsahující soubory geoidu
(GSF,Geoid99 nebo EGM) jsou na instalačním CD SurvCE a část jakéhokoli z těchto
souborů je možno specifikovat (určením velikosti a středního bodu) pro natažení do
záznamníku dat pomocí Carlson X-Port nebo SurCom.
Jak požít soubory geoidů v Carlson SurvCE
1. Na svůj počítač v kanceláři si stáhněte či nainstalujte buď Carlson X-Port nebo
SurvCOM.
2. Na svůj počítač v kanceláři si stáhněte či nainstalujte CarlsonGeoidGrids.exe do
nějakého adresáře (Obvykle do „…\Program Files\Carlson X-Port\“).
3. Pokud už máte na vašem počítači nainstalován Microsoft Active Sync, tak se ujistěte,
že aktuálně neobsazuje COM port.
Jak to udělat:
Spusťte ActiveSync a vyberte Connection Settings (Nastavení spojení) z menu File
(Soubor). Odstraňte odtržítko, které se vztahuje k portu, který chcete použít
v programu Carlson X-Port (typicky to je COM1).
Vyberte OK, abyste odešli z Connection Settings a uzavřeli ActiveSync.
4. Připojte váš záznamník dat k počítači v kanceláři použitím sériového kabelu.
p107
5. Spusťte Carlson SurvCE na vašem záznamníku a ze záložky FILE (Soubor) vyberte
Data Transfer (Přenos dat).
6. Z dialogu Data Transfer (Přenos dat) vyberte volbu SurvCADD (Carlson
Civil)/Carlson Survey Transfer.
7. Nechte datový záznamník čekat na komunikaci, jak ukáže výsledný dialog File
Transfer (Přenos souboru).
8. Na vašem kancelářském počítači spusťte Carlson X-Port nebo SurvCOM. Pokud
používáte Carlson X-Port, vyberte z menu Tools (Nástroje) Carlson
SurvCE/SurvStar/G2, abyste spustili SurvCOM.
9. Pokud jste v SurvCOM a jste připojeni k záznamníku dat přes sériový kabel, měli
byste vidět obsah záznamníku vpravo a zároveň i obsah vašeho stolního počítače
vlevo. Pokud obsah záznamníku vpravo nevidíte, nejste k němu připojeni.
10. Vyberte ikonku Geoid umístěnou dole v dialogu SurvCOM.
11. Z dialogu Set Geoid Area (Nastav oblast geoidu) si ověřte, že cesta k souborům
geoidů je nastavena na instalační adresář definovaný v kroku 2 tohoto dokumentu
(Obvykle na „…\Program Files\Carlson X-Port\“).
12. Vyberte požadovaný model geoidu, ze kterého budete vybírat jeho oblast.
13. Zapište požadovanou zeměpisnou šířku a délku středu této oblasti.
14. Definujte velikost mřížky pro tuto oblast, u níž chcete, aby ji model pokrýval
(podporované velikosti jsou 50 – 250 mil, 80-400 km a 1 – 5 stupňů, avšak raději
velikost držte menší než 100 mil, aby vám to fungovalo lépe).
15. Pojmenujte model geoidu jakýmkoli jménem (např. „geoid“). Ale raději názvem, ze
kterého se pozná, k jaké oblasti patří (např. „geoid L-A“).
16. Vyberte tlačítko „OK“ pro automatický přesun tohoto souboru do adresáře
„…\Survstar\” na záznamníku dat. Kopie tohoto souboru bude rovněž vytvořena na
vašem kancelářském počítači v aktuálně vybraném adresáři.
17. Na vašem záznamníku dat jděte do záložky FILE (Soubor) a vyberte Job Settings
(Nastavení zakázky), pak si vyberte záložku GPS.
18. Vyberte tlačítko Geoid Separation File (Soubor separace geoidu) a vyberte soubor,
který jste si vytvořili a pomocí SurvCOM přenesli do záznamníku dat.
19. Nyní jste dokončili definici a výběr souboru geoidu. Vyberte OK, abyste odešli
z dialogu Job Settings (Nastavení zakázky).
Záložka Points (Body).
Tato záložka je místo, kde uživatel zadává páry poloh pro vytvoření lokalizace.
View (Pohled): Místní souřadnice jsou implicitně ukázány v záložce POINTS (Body).
Stisk tlačítka View přepne pohled na geodetické souřadnice Lat/Lon.
Scale (Měřítko): Měřítkový faktor ukázaný v dialogu Localization, kde jsou použity
dva nebo více lokalizačních bodů, je násobitel, který představuje převod „z mřížky na
zem“. Pokud je konfigurován na GPS v release 1.50.004 nebo vyšším SurvCE,
jakýkoli lokalizační GPS měřítkový faktor se zobrazí v záložce UNITS (Jednotky) pod
Job Settings (Nastavení zakázky) v inverzní podobě, takže představuje „ze země na
mřížku“.
Add (Přidat): Vložte body lokalizace či vyrovnání podle hodnot souřadnic nebo
vložením čísla bodu. Pokud zvolíte metodu podle čísla bodu, můžete číslo bodu vložit
nebo ho vybrat ze seznamu bodů. Pokud zvolíte metodu From List (Ze seznamu),
můžete vkládat body z Control File (Kontrolního seznamu), pokud je kontrolní
seznam aktivní (viz Job Settings, Options – Nastavení zakázky, Volby). Můžete
průměrovat kolik chcete odečtů, když přidáváte body a pozorovat jejich vzdálenosti a
chyby. Doporučuje se, abyste použili volbu podle čísla bodu a pečlivě ručně nejprve
vložili souřadnice vašeho místního mřížkového systému použitím buď volby List
Points (Seznam bodů) a volby Add (Přidat) nebo vstupu z klávesnice. Pokud do tohoto
pole vložíte souřadnice příliš rychle, můžete si přidělat problémy. Pokud jednou
kliknete na OK v dialogu souřadnic, budete mít tři volby pro určení GPS polohy pro
jmenovaný místní bod.
Add Method 1 – Read GPS (Metoda přidání 1 – číst GPS): Toto umožní sebrat
měření z GPS přijímače a zprůměrovat, kolik odečtů si vyberete. Pokud už to bude
hotovo, pak vám software předloží dialog, kde uvidíte vzdálenost a chyby
průměrovaného odečtu.
p108
Add Method 2 – Enter Latitude/Longitude (Metoda přidání 2 – Vlož
zem.šířku/délku): Toto vám umožní ručně vložit známé zeměpisné souřsdnice pro
místní polohu. Výška by měla být výška nad elipsoidem v aktuálních jednotkách,
pokud není aplikován model geoidu. Pokud je použit model geoidu, pak by výška
měla být ortometrickou výškou v jednotkách aktuální zakázky. Tato metoda dovoluje
manuální vložení lokalizačního souboru, aniž byste obsazovali body v terénu.
Všimněte si, že pro desetiny sekund nevkládáte desetinnou tečku.
Pokud použijete ruční metodu lokalizačí datové sady, je důležité, abyste použili buď
stávající přijímač GPS báze s fixovaným umístěním antény, který byl použit ke
změření původních geodetických souřadnic, nebo že ustavíte základnu na známé GPS
poloze dříve zaměřené použitím té lokalizační sady. Dobrá měřická praxe by
zahrnovala kontrolu na známé body pro ověření kvality vaší ručně vložené lokalizace
a ověření, že na lokalizační obrazovce jsou malé chyby. Se všemi páry dat použitými
jak pro horizontální tak i vertikální kontrolu (žádná z nich není vypnuta) se pak objeví
výsledky pro tuto sadu dat.
Add Method 3 – From Raw File (Metoda přidání 3 – Ze souboru hrubých dat): Toto
umožňuje použít bod ze souboru hrubých dat, který byl dříve pořízen pomocí GPS.
Toto je jako Read from GPS (Čti z GPS), s tou výjimkou, že nyní si vybavujete dříve
změřený bod, který byl uložen v souboru hrubých dat. Aby toto fungovalo, musíte mít
anténu základny na stejném místě, jako když byl pořizován původní soubor hrubých
dat, nebo musíte anténu umístit nad dříve zaměřený bod, vložit původní souřadnice
bodu a novou výšku antény nad bodem v rámci příkazu Configure Base
(Konfigurovat bázi).
Delete (Vymaž): Umožní vám vymazat vybranou položku ze seznamu. Pamatujte, že
není nutné vymazat lokalizační bod, pokud ho pouze nechcete použít. Můžete
znemožnit horizontální a vertikální komponenty tohoto bodu, ale uchovat si po pro
další použití.
Edit (Editovat): Umožní vám editovat vybranou položku ze seznamu. Zobrazí
souřadnice k severu, východu a výšku lokalizačního bodu, které můžete změnit.
On/Off: Umožní vám odstranit horizontální a vertikální komponenty vašich
lokalizačních bodů. Toto je často používaný prvek, který umožňuje použít jeden bod
pouze pro vertikální kontrolu (vypněte jeho horizontální složku) a jiné body pro
horizontální kontrolu (vypněte jejich vertikální složku, pokud nutno). Body, které
nemají známou výšku (např. 0) by samozřejmě byly použity pouze pro horizontální
kontrolu, jak je ukázáno v tomto příkladu.
p109
Všimněte si v tomto příkladu, že je nutno mít tři horizontální kontrolní body aktivní
„H On=Y“, abyste získali výsledky horizontálních chyb a čtyři vertikální kontrolní
body „V On=Y“, abyste získali výsledky vertikálních chyb. Zde můžete použít
metodu pokusu a omylu pro odstranění různých bodů z výpočtu jako horizontálně tak
vertikálně a sledovat, zda se chyby u zbývajících kontrolních bodů zlepšují či zhoršují.
Tímto způsobem, pokud máte čtyři a více kontrolních bodů, můžete najít nejlepší
kombinaci bodů pro použití jak v horizontální, tak ve vertikální kontrole.
Load (Natáhni): Toto vám umožní natáhnout jakýkoli lokalizační sobour pro
modifikaci či pro přidružení k aktuální zakázce. Všimněteč si, že tlačítko OK musí být
použito, pokud máte úmysl přidružit natažený soubor k aktuální zakázce.
Monitor: Přejdete do standardní obrazovky monitorování. Ta je obzvlášť užitečná pro
ověření kvality pokrytí satelity a vašeho stavu float či fixed. Vždycky budete chtít
nejlepší možný fixovaný stav, když budete provádět lokalizaci založenou na roveru.
Save (Ulož): Umožní vám uložit kontrolní body do souboru.
2 pt Rotate Only (2 bd pouze rotace): Umožní vám použít druhý bod v lokalizačním
souboru pro směr, ale ne pro měřítko. V tomto případě bude aktivní jakýkoli
měřítkový faktor v záložce UNITS (Jednotky) pod Job Settings (Nastavení zakázky).
OK: Stisk OK dočasně vyvolá aktuální Lokalizaci, jak pracujete. Pokud změníte
lokalizační soubor, dáte Save (Ulož) a pak Cancel (Zruš), bude původní lokalizační
soubor pořád aktivní. Teprve stisk OK ho učiní aktivním a aktuálním. Můžete si
vybrat Add (Přidat) lokalizační body uprostřed zakázky, ale ve skutečnosti je
nepoužít stiskem Save (Ulož) a pak Cancel (Zruš). Pak, až bude zakázka hotová, si
budete moci vybavit lokalizační soubor se všemi starými a přidanými body, přejít do
Process Raw File (Zpracuj hrubý soubor) a znovu si přepočítat všechny měřené
body podle nové lokalizace.
Diskuze o technikách lokalizace
Pokud provádíte lokalizaci báze vložením Lat a Lon nebo známých souřadnic v příslušném
souřadnicovém systému, pak nemusíte přidávat lokalizační body. Lokalizace báze vás dá na
sever mřížky a na měřítko mřížky a bude fungovat pro jakoukoli novou zakázku, kde se
nepokoušíte srovnat stávající souřadnice. Avšak, pokud budete kdykoli pracovat na projektu,
který už má stávající souřadnice, budete pravděpodobně muset provést Lokalizaci. A to i
tehdy, pokud bude stávající zakázka údajně na State Plane, UTM nebo nějakém jiném
známém souřadnicovém systému, často souřadnice projektu nebudou přesně odpovídat
měřítku mřížky nebo severu mřížky, což bude vyžadovat lokalizaci. Až budete dělat
lokalizaci, doporučuje se použít nejméně tři body pro horizontální kontrolu a čtyři body pro
vertikální kontrolu, abyste získali přehled o chybách (či přesnosti). Program pak rovinu co
nejlépe přizpůsobí přes všechny aktivované kontrolní body (H=On a/nebo V=On). Chyby
vám řeknou, o kolik je každý aktivovaný bod mimo povrch roviny. Protože četné výškové
body mohou vytvořit mírně nakloněnou rovinu, někteří měřiči si ověří, že vertikální kontrola
má nízké chyby a je přesná použitím četných vertikálních kontrolních bodů, pak vypnou
všechny, kromě jednoho (V=Off) a použijí pouze nejbližší výšku, jak pokračují v zakázce.
Poznámka: Scale Factor (Měřítkový faktor) vybraný v UNITS (Jednotky) pod Job Settings
(Nastavení zakázky) způsobí, že všechna GPS měření budou vyrovnána dle měřítkového
faktoru. Pro GPS mohou být měřítkové faktory vloženy pouze pro jednobodové lokalizace
(báze či roveru). Pro mnohabodové lokalizace roveru bude měřítkový faktor spočten
lokalizací a zafixován. Pak se objevuje jako šedý v UNITS (Jednotky) pod Job Settings
(Nastavení zakázky). Pokud je měřítkový faktor použit pro jednobodové lokalizace,
vyskytuje se měřítko pouze podél vektoru ve směru od lokalizačního bodu k měřenému. Pro
GPS tento měřítkový faktor funguje jako dělitel. Měřítkový faktor 0.9 spočítá jednotky
měřeného bodu o 1/0.9 dále od jediného lokalizačního bodu. Tudíž se doporučuje, abyste
drželi měřítkový faktor nastaven na 1.0. Pokud je konfigurován na totální stanici, se
měřítkový faktor občas používá, aby šel „ground to grid - ze země na mřížku“. Pokud půjdete
„ze země na mřížku“ z vyšších výšek, bude často méně než 1. Tím by pak násobil měření
totální stanice a redukoval je na mřížku. A dělil by měření GPS a prodlužoval je na mřížku.
p110
Pokud je cílem vaší práce pracovat na specifické state plane, v UTM nebo v jiném
souřadnicovém systému a plánujete použít jednobodovou lokalizaci, pak by měl být
měřítkový faktor nastaven na 1, pokud se nepokoušíte padnout na „zemské“ souřadnice, kde
jsou souřadnice „skutečný sever“ ale ne „skutečné měřítko“. Ve všech ostatních případech
padnutí zemských souřadnic s GPS se nejlépe zajistí s mnohabodovou lokalizací založenou na
roveru. Výsledný „efektivní“ se objeví na lokalizační obrazovce, jako třeba hodnota 0.999779
ukázaná na posledním obrázku.
Po jakékoli změně v lokalizačním souboru, se jakékoli body změřené v terénu pomocí GPS
budou konvertovány z Lat/Lon na lokální souřadnice použitím tohoto nového lokalizačního
souboru. Z tohoto důvodu je dobré znovu převést stará GPS měření do stejného,
kompatibilního souřadnicového systému pomocí Process Raw Data (Zpracuj hrubá data)
pod volbou Process GPS (Zpracuj GPS) v záložce COGO.
Soubory Geoidu
Soubor geoidu se natáhne do SurvCE pomocí Carlson X-Port. Napřed si vyberete oblast
zájmu a pak X-Port „vykrojí“ geoid pro tuto oblast a natáhne jí do SurvCE. Soubor geoidu
k použití nastavujete v záložce GPS pod Job Settings (Nastavení zakázky). Geoid by měl
hlavně být používán s jednobodovými lokalizacemi. Počínaje známou polohou pro bázi (nebo
použitím jednobodové lokalizace roveru a přibližné polohy báze), program přičte či odečte
separaci geoidu od spočtené hodnoty Z na všech měřeních a přizpůsobí je lépe výškám
založeným na geoidu. Geoidu je možno rovněž použít u mnohabodových lokalizací roveru,
protože dodaná přesnost poskytnutá výpočtem geoidu může snížit vertikální odchylky. Avšak
toto je pravda, pouze pokud si odpovídající body měly Z souřadnice, které samy braly do
úvahy geoid. Protože dostanete rovinu, která nejlépe padne a minimalizuje vertikální
odchylky s či bez použití geoidu, tak se tato metoda často nepoužívá s lokalizacemi
založenými na roveru.
Změna či aktualizace Lokalizačního souboru
Existují dva způsoby změny lokalizačního souboru. Jednou metodou je editovat stávající
soubor vypouštěním prvků a druhou je přidávat další lokalizační body. V každém případě,
kdykoli je detekována nějaká změna v lokalizačním souboru „*.dat“, jste vyzváni, zda chcete
přepočítat kterékoli dříve uložené GPS body nalezené v souboru hrubých dat. Objeví se níže
uvedený dialog:
Pokud odpovíte Yes, budete navedeni na příkaz Process GPS (Zpracovat GPS), který
najdete pod COGO, Process Raw File (Zpracuj soub. hrubých dat).
Přepočítání uložených GPS bodů
Není nutno nejprve zaměřit všechny lokalizační body, pokud neprovádíte vytyčování. Pro
prostou topografii nebo sběr dat můžete ustavit bázi, zaměřit jeden či dva lokalizační body
pomocí roveru, pak shromáždit data pod Store Points (Uložit body) dle potřeby. Jak se pak
pohybujete v terénu a potkáte nějaký další známý nebo neočekávaný kontrolní bod, můžete ho
lokalizovat a přidat ho do seznamu. Dalším krokem by bylo ověřit si odchylky, a pokud jsou
dobré, můžete znovu zpracovat soubor hrubých dat a plně si aktualizovat celé měření. Pokud
jsou odchylky zklamáním, nemusíte tento nový bod zahrnout do lokalizačního souboru.
Buďto ho vypusťte nebo vypněte jeho složku H či V. Můžete si rovněž vybrat Process Raw
File (Zpracovat hrubý soubor), abyste si kdykoli přepočítali všechna GPS měření.
Zahrnutí polohy báze do do lokalizačního souboru
Abyste bázi zahrnuli do lokalizace, měli byste bázi konfigurovat s volbou Use Local
Coordinates (Použij místní souřadnice) pod From Known Position (Ze známé polohy).
Zde bázi konfigurujete vložením místního bodu (např. 5000,500,100) a začít nový lokalizační
soubor (nebo použít nějaký stávající, pokud se hodí). Pak na vašem roveru můžete přidat
více bodů do lokalizace, jak je třeba.
Lokalizační soubor a hrubý soubor
Pokud je měřítko pro GPS určeno z lokalizace, záznam „GPS Scale“ (GPS měřítko) rovný 1.0
a „Localization Scale“ (Lokalizační měřítko) rovné vypočtenému měřítku, které se objevuje
na obrazovce Lokalizace, bude zapsáno do souboru RW5.
Použití Lokalizačního souboru k vylepšení lokalizací báze prostřednictvím záznamu
statických dat
Lokalizační soubor (.dat) obvykle platí pro lokalizace založené na roveru. Ale pokud jste
provedli Read GPS (Přečíst GPS) na poloze antény vaší báze a pak provedli GPS záměry bez
žádné lokalizace roveru a mezitím nahráli statická data na bázi, je možno předložit tato
zaznamenaná data programu OPUS a získat přesnou polohu základny. V tomto místě je stále
p111
možné přepočítat všechna měření v terénu pořízená dříve s méně přesnou základnou. Abyste
to provedli, postupujte dle následující procedury.
1. Uložte Base Point (Bod báze) v záložce Reference na obrazovce Monitor.
2. Přidejte nějaký bod do nzní prázdného Lokalizačního souboru. Pro místní bod vložte
souřadnice mřížkového systému spočtené programem OPUS nebo jiným. Pro bod se
souřadnicemi Lat/Lon si zkontrolujte soubor hrubých dat a vaberte ten bod, který jste
si uložili pro bázi.
3. Znovu přepočtěte soubor hrubých dat přes lokalizaci. Všechny CRD body by pak měly
být relativní vůči nově spočteným (např generovaným programem OPUS)
souřadnicím.
Monitor/Sky Plot Monitor/Obloha (GPS)
Příkaz Monitor/Skyplot vám umožní prohlédnout si místní polohu a kvalitu dat.
Quality (Kvalita): Pod záložkou kvality monitorujete stav a počet satelitů. Můžete
také vidět hodnoty horizontální a vertikální RMS, jakož i HDOP, VDOP,PDOP,
TDOP a GDOP. Některé přístroje uvádějí hodnotu RMS jako CEP a SEP.
Počet satelitů (SATS) je uveden.
Status je zobrazen jako:
AUTONOMOUS: Není radiové spojení mezi bází a roverem.
DGPS: Korekce z diferenčních zdrojů jako WAAS nebo SBAS.
FLOAT: Komunikace se navázala, ale zatím nebyly vyřešeny ambiguity.
FIXED: Poloha byla vyřešena.
Position (Poloha): Pod záložkou Poloha uvidíte aktuální polohu jako zem. Šířku,
délku, výšku nad elipsoidem, separaci geoidu a optometrickou výšku. Rovněž yde
uvidíte místní mřížkové souřadnice.
p112
SATView: Pod záložkou SATView uvidíte prostorové rozložení satelitů po obloze.
Klikněte na čísle kteréhokoli satelitu, abyste viděli detaily. Rovněž můžete satelity
zapínat či vypínat, pokud jsou GPS podporovány. Pokud je satelit vypnut, objeví se
s čárou přes graf poměru signálu k šumu.
SATInfo: Pod záložkou naleznete informace o satelitech.
PRN je referenční číslo satelitu. * indikuje satelit použitý pro výpočet polohy.
AZI: je azimut satelitu.
ELV: je elevace satelitu nad obzorem včetně indikace, zda stoupá (>) nebo klesá (<).
Znaménko „*“ říká, že tento satelit je použit pro výpočet polohy.
Ref: Záložka Ref vpravo od SAT Info se objevuje u většiny GPS konfigurací (ne u
GPS Simulace). Záložka REF ukáže informace o stanici báze uložené v referenčním
souboru, který je vytvořen během konfigurace báze. Např. Magellan/Astech GPS
ukáže vzdálenost roveru od základny. Souřadnice báze je rovněž možno uložit stiskem
tlačítka Store (Ulož).
Můžete prostě vložit číslo bodu a jeho popis, přesné souřadnice základny uložené
v zem. šířce, délce a výšce dle nastavení lokalizačního souboru. Pak bod souřadnice
báze může být použit pro práci s totální stanicí jako bod ustavení či bod zpětného
záměru. Pokud je detekována souřadnice základny jako 0,0,0 což je neplatné ustavení
základny, bude tlačítko Store šedé.
p113
Check Level (Total Station) Kontrola urovnání (Totální stanice)
Tento prvek je k dispozici pouze u přístrojů, které poskytují informace z elektronických
kompenzátorů. Toto umožňuje uživateli zkontrolovat urovnání přístroje ze spuštěného
softwaru.
Tilt T: Ukazuje hodnotu kompenzátoru
Tilt L: Ukazuje hodnotu kompenzátoru
Tolerances (Tolerance)
Tento příkaz vám umožní nastavit provozní tolerance pro sběr bodů.
Total Station Tolerances (Tolerance totální stanice):
p114
H. Obs: Toto specifikuje toleranci horizontální observace jako úhlové pole. Tolerance
s hodnotou nula je nepřípustná.
V. Obs: Toto specifikuje toleranci vertikální observace jako úhlové pole. Tolerance
s hodnotou nula je nepřípustná.
Edm tol (mm): Pevná tolerance EDM v milimetrech specifikuje chybu dálkoměru,
která je nezávislá na délce měřené přímky.
Stakeout Tol. (Tolerance vytyčení): Toto specifikuje maximální rozdíl mezi polohou
cíle a skutečným vytyčovaným bodem. Pokud je vytyčovaný bod mimo toleranci,
zobrazí se varovný dialog. Tolerance vytyčení je systematicky aplikována na všechny
vytyčovací příkazy. Program odpoví obrazovkou varování jako je „Stakeout is Beyond
Tolerance Setting. Do you wish to continue storing?“ – „Vytyčení je mimo toleranci
vytyčování. Přejete si pokračovat v ukládání?“ Tolerance úhlů a vydálenosti jsou
použity na několikanásobné odečty délek (když Configure Reading (Konfiguruj
odečet) uvádí Multiple Num Dist Readings (Několikanásobné odečty délek) a když
násobné odečty úhlů se berou v Set Collection (Sběr sady) nebo jsou zpracovány
v Process Raw File (Zpracuj hrubý soubor).
GPS Tolerances (Tolerance GPS):
CEP/HRMS Tol: Přesnost měření je definována poloměrem kruhu obsahujícího 50%
provedených jednotlivých měření nebo poloměrem kruhu uvnitř kterého je 50%
pravděpodobnost, že bude určen.
SEP/VRMS Tol: Přesnost měření je definována poloměrem koule, uvnitř které je
50% pravděpodobnost, že bod bude určen. SEP je trojrozměrná analogie CEP.
Stakeout Tol. (Tolerance vytyčení): Toto specifikuje maximální rozdíl mezi polohou
cíle a skutečným vytyčovaným bodem. Pokud je vytyčovaný bod momo toleranci,
zobrazí SurvCE varovný dialog.
Poznámka: Tolerance CEP a SEP se používají pouze u některých výrobců. Většinou
se ostatní výrobci na tyto hodnoty odkazují jako na tolerance HRMS a VRMS.
Poznámka: I když jste fixováni, pokud se pokoušíte uložit body a vaše GPS tolerance
je překročena, dostanete obrazovku s varováním.
p115
Peripherals (Periferní zařízení):
Periferní zařízení je takové, které musí být použito ve spolupráci s GPS přijímačem nebo
totální stanicí. Periferní zařízení se dají konfigurovat v menu Peripherals pod záložkou
EQUIP. Lasery, světelné lišty a měřiče hloubky jsou všechny podporovány, coby periferní
zařízení. Pokud momentálně není periferní zařízení využíváno, pak vám důrazně
doporučujeme ho deaktivovat, takže vás pak nebude brzdit v práci. Lasery jako např. Leica
Disto se dají použít na měření horizontálních ofsetů a mohou se nastavit pro doplnění výšky
výtyčky pro sběr dat „na výtyčce“ s použitím robotické totální stanice nebo GPS pro námořní
a ATV měření.
Lasery:
Aktuálně podporované jsou Laser Atlanta, Leica Disto, Laser Impulse IP200, Laser Impulse
CR400 a Sokkia Contour. Pokud máte jiný laser, kontaktujte Carlson Software, aby pro něj
dodali podporu. S umožněným GPS je možno použít laser pro získání ofsetu z GPS odečtu.
Pro více informací nahlédněte do sekce GPS Offset tohoto manuálu. S umožněnou robotickou
totální stanicí je možno použít laser, aby automaticky měřil výšku výtyčky pro každý odečet
totální stanice.
Pro aktivaci laseru pro použití s GPS postupujte následovně:
1. Připojte svůj laser do některého COM portu na vašem zařízení, ujistěte se, že je
dostatečně nabit, a zapněte ho.
2. Vejděte do menu Peripherals, vyberte záložku LASER, jak je ukázáno výše.
3. Zaškrtněte Active.
4. Vyberte typ laseru, který používáte.
5. Vložte výšku laseru nad zemí. Tato hodnota bude přidána k hodnotě vertikálního
offsetu vráceného vaším laserem. Pro přesnost by měla být tato hodnota specifikována
ve vztahu ke stejné výšce nad zemí, v níž byla specifikována výška vaší GPS výtyčky.
6. Pokyny pro vyrovnání laseru budou dány v jiné sekci. Pro tuto chvíli ponechte
hodnotu vyrovnání laseru na 0.
7. Pokud chcete, aby se GPS aktualizovala meyi každými odečty laseru, umožněte Auto
GPS Update. Pokud chcete, aby tlačítko Read Laser (Odečet laseru) automaticky
spustilo laser, umožněte Auto Laser Read.
8. Nastavte správně COM port petting. Abyste natáhli implicitní parametry pro laser
vámi specifikovaný, vyberte tlačítko Default (Implicitní). Avšak stále budete muset
nastavit číslo COM portu ručně.
9. Klikněte na OK, abyste toto nastavení uložili, nebo na Cancel, abyste se vrátili
k vašemu starému nastavení.
Aktivace laseru pro použití s robotickou totální stanicí se dělá podle podobné procedury.
Připevněte laser k hranolu, aby směřoval k zemi. Každý odečet totální stanice automaticky
spustí laser a jím odečtená hodnota bude použita jako výška výtyčky.
Použití laseru
1. Pokud byl laser řádně nastaven, vložte metodu GPS Offset a stiskněte Read Laser
(Číst laser).
p116
2. Objeví se vývojové okénko indikující, že SurvCE je připraven přečíst údaj z laseru.
Zaměřte laser na cíl a stiskněte jeho spoušť. Držte laser klidně, dokud se neobjeví jeho
odečet, a vývojové okénko nezmizí.
3. Abyste si otestovali, zda byl záměr úspěšný, ověřte si, že hodnoty na vaší obrazovce
odpovídají hodnotám na vnitřním displeji laseru. Všimněte si, že ne všechny lasery
poskytují data o azimutu a vertikálním ofsetu, v kterémžto případě se tyto informace
musí vložit ručně.
Vyrovnání laseru
Tato volba platí pouze pro lasery s vnitřním kompasem. Jejím účelem je umožnění
kompenzace jakékoli nesrovnalosti mezi vnitřním kompasem laseru a severem určeným
z GPS. Abyste vypočetli tento faktor s použitím laseru, postupujte následovně:
1. Pokud již nemáte v blízkosti dva známé body, použijte GPS k uložení dvou bodů asi
15 metrů od sebe vzdálených.
2. Ze záložky LASER okna Peripherals vyberte Align Laser (Vyrovnat laser).
3. Vyberte Occupied Point (Obsazený bod) z vašeho seznamu bodů a připravte se ke
spuštění laseru z tohoto bodu.
4. Vyberte Target Point (Cílový bod) z vašeho seznamu bodů a připravte se ke spuštění
laseru zaměřeného na tento bod.
5. Klikněte na Read Laser (Číst laser) a až se objeví vývojová lišta „Reading Laser“
(Vyčítání laseru) zaměřte laser na cílový bod z vašeho obsazeného bodu a spusťte ho.
Odečet azimutu se objeví v okénku Laser Reading a dvě hodnoty budou spočteny.
Reference Angle (Referenční úhel) je azimut vektoru z obsazeného bodu k cílovému
bodu. Alignment Factor (Faktor vyrovnání) je rozdíl mezi azimutem čteným z laseru a
Referenčním úhlem.
6. Stiskněte OK a faktor vyrovnání, který byl spočten, se objeví v okénku Laser
Alignment (Vyrovnání laseru).
7. Stiskněte znovu OK, abyste uložili toto nové nastavení vyrovnání.
Konfigurace specifické pro laser
Pokud máte problém s navázáním spojení s laserem, budete možná muset změnit nějaká
nastavení na přístrojovém panelu vašeho laseru. Zde jsou pokyny pro nastavení některých
laserů podporovaných softwarem SurvCE.
Laser Atlanta: Ujistěte se, ža přenosová rychlost a formáty zpráv na vašem laseru
Atlanta odpovídají těm, které máte nastaveny v SurvCE. Rovněž se ujistěte, že formát
laseru je nastaven na Laser Atlanta Original (LA1KA). Podívejte se do návodu
k laseru, jak to máte udělat.
Laser Impulse: Ujistěte se, ža přenosová rychlost a formáty zpráv na vašem laseru
Impulse odpovídají těm, které máte nastaveny v SurvCE. Rovněž se ujistěte, že formát
laseru je nastaven na IP200 nebo CR400. Podívejte se do návodu k laseru, jak to máte
udělat.
Leica Disto: Ujistěte se, ža přenosová rychlost na vašem laseru Leica Disto
odpovídají těm, které máte nastaveny ve SurvCE. Rovněž se ujistěte, že formát
p117
laseru je nastaven správně. Podívejte se do návodu k laseru, jak to máte udělat.
Sokkia Contour: Ujistěte se, ža přenosová rychlost na vašem laseru Sokkia Contour
odpovídají těm, které máte nastaveny ve SurvCE. Podívejte se do návodu k laseru, jak
to máte udělat.
MDL LaserAce: Pokud používáte SurvCE, můžete použít LaserAce, ale měli byste
nakonfigurovat vaši obrazovku periférií na Impusle (CR400). Použití volby MDL vede
k inverzi inklinace. Použijte rychlost 9600 Bd. Použijte datový kabel Topco/Sokkia
(nikoli kabel Nikon!). Laser musí být konfigurován na tytéž jednotky jako zakázka,
protože SurvCE měření nekonvertuje.
Echolokátory (Měřiče hloubky vody)
Aktuálně jsou podporovány měřiče hloubky Horizon, Hydrotrac, Innerspace a Odom
Digitrace. Pokud máte jiný měřič hloubky, kontaktuje Carlson Software o přidání podpory.
Můžete použít měřič hloubky s GPS přístrojem pro mapování povrchu dna. A6 bude
umnožněn měřič hloubky, bude SurvCE přepínat mězi měřením polohy pomocí GPS a
měřením hloubky echolokátorem, takže pokud ho nepoužíváte, musíte se ujistit, že ho máte
deaktivován, nebo budete mít pomalé odečty. Pokud budou aktivní, uvidíte odečty hloubekna
obrayovce Monitor/Skyplot. Hodnoty elevace na obrazovce Store Point (Ulož bod) jsou
automaticky přizpůsobeny hloubce.
Abyste aktivovali měřič hloubky, proveďte následující:
1. Zapojte váš měřič hloubky do kteréhokoli dosud nepoužitého COM portu vašeho
zařízení a zapněte ho.
2. Vejděte do menu Peripherals a vyberte záložku DEPTH SOUNDER, jak je ukázáno
nahoře.
3. Zaškrtněte Active.
4. Vyberte typ echolokátoru, který používáte.
5. Pokud nejsou šedivá kulatá okénka u Unit Mode, budete muset nastavit jednotky tak,
aby odpovídaly výstupním jednotkám echolokátoru.
6. Určete port, do kterého je zapojen měřič hloubky.
Světelné lišty
Aktuálně podporované světelné lišty jsou Mikrofyn a Apache. Světelné lišty mohou být
použity s GPS nebo s totální stanicí, aby poskytovaly dobře viditelné informace o směru,
pokud se vytyčuje nějaká linie či osa nebo u rutiny Elevation Difference (Rozdíl výšky), kdy
se vytyčují výšky navážky/prohrábky.
p118
Abyste aktivovali světelnou lištu, proveďte následující:
1. Zapojte vaši světelnou lištu do kteréhokoli dosud nepoužitého COM portu vašeho
zařízení a zapněte ho.
2. Vejděte do menu Peripherals a vyberte záložku Light Bar, jak je ukázáno nahoře.
3. Zaškrtněte Active.
4. Vyberte typ světelné lišty, který používáte.
5. Nastavte Grading Tolerance na maximální možnou odchylku od cílové trasy či
výšky.
6. Určete port, do kterého je zapojena vaše světelná lišta.
O SurvCE
Tento příkaz vám umožní vidět informace o programu SurvCE a vaší registraci.
Change Registration (Změnit registraci)
Tlačítko Change Registration otevře dialogové okno registrace produktu SurvCE. Tento
dialog umožní uživateli zaregistrovat SurvCE.
p119
SURV
Tato kapitola poskytuje informace o použití příkazů z menu Survey (Měření).
Orientation (Instrument Setup) Orientace – Nastavení přístroje
Dialog Instrument setup (Nastav. pristroje) se zobrazuje při vstupu do každé aktivní rutiny
měření, pokud není prázdné zaškrtávací políčko „Prompt for Total Station Setup“ – „Vyzvat
k nastaveni totální stanice“ v rámci Configuration (Konfigurace). Rovněž se dostanete
přímo do obrazovky Orientation (Orientace), kddykoli kliknete na ikonku stativu (trojnožky)
ve všech měřických a vytyčovacích rutinách. Takže, pokud nemáte zaškrtnuto políčko
„Prompt for Total Station Setup“ – „Vyzvat k nastaveni totální stanice“ a váš obsazený bod se
změnil, pak v rutině měření klepněte na ikonku trojnožky (níže vpravo), abyste aktualizovali
obsazený bod a další informace o nastavení.
p120
Až budete potvrzovat informace o zpětném záměru (Backsight), pokud je aktivní tlačítko OK
(zelená fajfka), můžete prostě stisknout Enter nebo klepnout na OK, abyste se přesunuli do
obrazovky aktivního měření. Pokud je tlačítko OK zešedlé, pak to znamená, že program
detekoval nový obsazený bod (nebo první z měření). Pak musíte kliknout na obrazovku
Backsight (Zpětný pohled) a zaměřit úhel a/nebo vzdálenost zpětného bodu.
Pokud jste nakonfigurováni na robotickou totální stanici, ikona Tripod (Trojnožka) vás
odvede do kontrolní obrazovky robotické stanice pro rychlé úpravy a pak zpátky pro více
měření dopředu. Odtud můžete přejít do záložky do obrazovky zpětného měření, pro přístup
ke všem funkcím zpětného měření a pak se vrátit, až budete hotovi, do obrazovky Foresight
(Měření dopředu).
Occupy Point (Obsaď bod): Můžete ručně vložit ID obsazeného bodu
(obsazený/ustavený bod) nebo kliknout na ikonce List (Seznam) a vybrat tento bod ze
seznamu bodů. Bod můžete rovněž vybrat kliknutím na ikonce Map (Mapa) a
výběrem bodu z mapy samotné kliknutím na příslušném bodě. Konečně třetí ikonka
nabízí možnost obsadit stanici a ofset na známém horizontálním vyrovnání, aniž byste
znali číslo bodu.
V metodě Station/Offset musíte natáhnout soubor s horizontálním vyrovnáním
(středovou linií) a pak specifikovat stanici a ofset. Pokud kliknete na ikonku „store to
disk“, pak to uloží stanici a ofset, apokud pak kliknete na OK v tomto dialogu, budete
vyzváni k vložení popisu a bude automaticky přiřazen další dostupný bod. Pokud
vložíte stanici a ofset, který odpovídánějakému známému bodu, pak tento bod obsadí
pole Pt ID. A pokud vložíte nějaký bod do pole Pt ID, pak se vám potvrdí stanice a
ofset. Při práci na silnici se tato volba dá použít prostě pro potvrzování správné stanice
a ofsetu pro kterýkoli vkládaný bod.
Instr. Height (Výška přístr.): Toto je výška přístroje ze středu měření (obvykle ze
středu objektivu) ke křížku na patníku nebo výška nad zemí, kde je přístroj ustaven.
Jednotky pro měření výšky přístroje podle voleb v Job Settings (Nastavení zakázky).
Jednotky pro zakázku jsou zobrazovány (ft, ift nebo m). Pokud jste si do terénu
přinesli pásmo s palci a stopami a jste nastaveni na jednotky v desetinách stopy, vložte
výšku přístroje jako 63“ (v kterémžto případě bude spočteno 5.25) nebo jako 5.6.3.8,
v kterémžto případě bude spočteno 5.5313).
Backsight point (Zpětný bod): Zde vkládáte ID svého zpětného bodu, nebo ho
p121
vyberete ze seznamu nebo z mapy samotné použitím příslušných ikon vpravo. Rovněž
můžete kliknout na ikonce stanice a ofsetu, jako u obsazeného bodu. Vyžaduje se ID
zpětného bodu, i když si vyberete vložení pouze azimutu nebo kurzu.
Backsight Bearing or Azimuth (Azimut nebo kurz zpět. bodu): Toto zobrazí kurz
nebo azimut mezi dvěma vloženými body, pokud oba body mají souřadnice. Pokud je
v Job Settings (Nastavení zakázky) nastaven Angle Type (Typ úhlu) na Bearing,
objeví se kurz ke zpětnému bodu. Pokud je nastaven na Azimuth, objeví se azimut.
(Azimut by se měl používat vždy s konfigurací 400 gonů na kruh.) Pokud ID bodů
mají souřadnice, je zpětný pohled pevný a předem určený a tudíž je pole kurz/azimut
znemožněno, protože se nedá měnit. Avšak, pokud zpětný bod nemá souřadnice, pak
musíte vložit jeho kurz či azimut, který bude použit pro výpočet bodu s nulovými
souřadnicemi.
Target Height (Výška cíle): Toto je výška ve stopách či metrech (v závislosti na vaší
konfiguraci) od země třeba ke středu hranolu. I když pracujete v anglických
jednotkách, můžete vložit výšku cíle jako 2 m. Toto se automaticky přepočte na
6.5617 stop po stisku tlačítka Enter.
Poznámka: Výška cíle zpětného bodu se dalším nastavení implicitně nastaví
na předchozí výšku zpětného bodu. Výška cíle dopředného bodu se udrží
odděleně a implicitně se nastaví na předchozí výšky dopředných cílů, ale
nebudou automaticky odpovídat výšce zpětného cíle. Pokud dáváte přednost
měření s výtyčkou nastavenou na pevnou výšku jak na dopředné tak i zpětné
body, mějte na paměti, že budete muset vložit dvě počáteční výšky cíle: jednu
pro zpětný bod v obrazovce zpětného bodu a jednu pro první dopředný bod
v obrazovce měření vpřed, aby byly obě tyto hodnoty zapamatovány.
Use Backsight Ht for Foresights (Užij zpět. vš. pro body vpředu): Tato volba
propojí výšku zpětného cíle s výškou cíle vpředu, aby se použila jedna výška hranolu
pro odečty vpřed i zpět, spíše než scénář s pevnou trojnožkou na zpětném bodu a
putující výtyčkou.
Confirm NEZ (Potvrď NEZ): Tato volba zobrazí plné souřadnice a popis jak
ustavovacích bodů, tak i zpětných bodů. Implicitně budou zobrazeny ustavovací
souřadnice. Pak si můžete vybrat záložku zpětných souřadni. Stiskněte Enter nebo
klepněte na OK, abyste tento dialog opustili.
Configure (Konfiguruj): Toto vás dovede do obrazovky konfigurace, kde můžete
změnit různé podmínky nebo nastavení (např. Hght/Desc při funkci save).
Backsight (Pohled zpět): Pokračujete k obrazovce Take Backsight (Záměr zpět).
OK nebo stisk Enter: Pokračujete přímo do obrazovky Foresight (Pohled vpřed).
Pokud není OK prosvíceno ani zašeděno, stisk OK vás přesto odvede do obrazovky
Foresight, i když to tlačítko Enter neudělá.
Orientation (Backsight) – Orientace (Pohled zpět)
Dialog Backsight (Pohled zpět) má záložky Setup (Nastavení) a Results (Výsledky)
ukazující výsledky měření ke zpětnému bodu.
Set Angle Option List (Nastav seznam voleb úhlů): Existují tři volby pro nastvení
referenčích úhlů při měření zpět. Lze je najít v seznamu voleb nahoře vlevo obrazovky
Take BS (Změř zpět):
Set to Zero (Nastav na nulu): Tato volba je používána nejčastěji. Přístroji je vyslána
zpráva, aby se nastavil na nulu, pak je zaměřen pohled zpět s nulovým referenčním
úhlem. Úhly jsou pak otáčeny doprava od nuly.
Set to Backsight Azimuth (Nastav azimut zpět): V tomto scénáři je zpětný směr
p122
přístroje nastaven na azimut zpětného bodu. Např pokud je azimut zpětného bodu 180
stupňů, pak úhel doprava o 10 stupňů by se odečetl jako 190 stupňů přístroje. Toto je
užitečné v podzemním dolu, protože to zaručuje, že zobrazované odečty na totální
stanici se vždycky odkazují na pravý azimut. Někteří měřiči dávají přednost azimutu a
někteří nastavení na nulu.
Use Current (Do Not Set Angle) – Použij aktuální (Nenastavuj úhel): Použije
kterékoli nastavení směrových odečtů, které už je právě v přístroji.
Set Angle and Read (Nastav úhel a odečti): Toto tlačítko nastaví horizontální úhel a odečte
vzdálenost ke zpětnému bodu. Program se implicitně nastavuje na volbu Set Angle and Read
(Nastav úhel a odečti) (větší nižší tlačítko), za předpokladu že ve většině případů budete ke
zpětnému bodu odečítat délkové měření.
Set Angle (Nastav úhel): Toto tlačítko nastaví pouze horizontální úhel. Pokud zaměřujete
zpětný bod nebo olovnici bez měření, vyberte si Set Angle (Nastav úhel). Můžete klepnout
na Set Angle na obrazovce nebo použitím klávesnice vložte Alt-S. (Poznámka: Na většině
tlačítek je podtržené písmenko ve jméně tzv. hot key, který v kombinaci s klávesou ALT
spustí funkci tohoto tlačítka. V tomto menu např. ALT-A vás odvede do Check Angle
(Zkontroluj úhel).)
Check (Zkontroluj): Toto umožňuje měřiči určit, zda se přístroj pohnul mimo bod.
V závislosti na tom, co je zde prezentováno, se měřič může rozhodnout resetovat úhel BS,
nebo přítroj znovu urovnat a bod BS zaměřit znovu. Běžněji se provádí Check BS po odebrání
většího počtu záměrů vpřed. Asi si budete chtít být jisti, že jste si nenarazili do stativu nebo si
některá jeho noha nesedla.
Check Angle (Zkontroluj úhel): Toto tlačítko prostě přečte úhel aktuálně v přístroji a
porovná ho s referenčním úhlem. Zvolte si Check Angle pro nové zaměření zpětného bodu a
získání úhlové chybové zprávy (nejsou prováděna žádná porovnání vzdáleností).
Turn to BS (Obrat k BS): S robotickými totálními stanicemi máte možnost se automaticky
nastavit na zpětný bod. Toto tlačítko nastaví přístroj na předem nastavený zpětný úhel, takže
je pak možno provést Check Angle nebo Set Angle. Pokud stisknete OK, abyste se vrátili do
obrazovky bodu vpředu, přístroj vás automaticky vyzve, zda se chcete vrátit do předchozí
polohy bodu vpředu.
Ať už požíváte konfiguraci běžnou či Manual Total Station, stisk Set Angle and Read nebo
stisk Enter způsobí, že bude odečten zpětný záměr. V konfiguraci Manual Total Station se
pro vás objeví dialog, abyste ručně vložili měření úhlu a vzdálenosti.
Stisk Enter nebo OK dokončí nastavení na bod zpět a odvede vás do obrazovky bodu vpředu,
kde budete odečítat záměry, uvidíte jejich odečty a body budete mít zobrazeny i graficky.
Typy zpětných záměrů totálních stanic – Jak zvládnout chybějící informace
Procedura zpětného záměru SurvCE vám umožňuje vložit v poslední minutě souřadnice
zpětného bodu, pokud se žádné nenajdou, nebo spočítat souřadnice zpětného bodu použitím
změřeného azimutu a vzdálenosti. Pokud mají souřadnice jak Stanice tak Zpětný bod
(nenulové souřadnice k severu, k východu a výšku), vypočte se azimut zpětného bodu a
hodnoty souřadni nejsou změněny.
Známá stanice a azimut zpětného bodu s jeho neznámými souřadnicemi
V případě, že souřadnice stanice jsou známé a vy zaměříte bod zpět s neznámými
souřadnicemi, budou souřadnice tohoto zpětného bodu spočteny. Všimněte si, že pokud se
vyskytne nulová souřadnice zpětného bodu, program vyzve uživatele zprávou „Enter
Coordinates or Use Azimuth“ – „Vložte souřadnice nebo použijte azimut“. Tato výzva se
objeví, pouze pokud byla vybrána volba Use Azimuth (Použij azimut). Pokud si vyberete
pouze Set Angle (Nastav úhel), nebude zpětný bod spočten, ale přesto je použitelným
vstupem do souboru hrubých dat. Některé programy zpracující hrubá data používají ypětný
bod s nulovými souřadnicemi jako referenci zpětného azimutu. Doporučuje se, abyste použili
odlišné ID nových bodů pro všechny body vpředu. Nepoužívejte znovu ID zpětného bodu,
který sloužil jako „atrapa“ bodu pro inicializaci zpětného bodu „nastav nulu“, pokud ho
neplánujete znovu použít pro ten samý zpětný bod.
Orientace (Vzdálený orientační bod)
Toto je příkaz pouze pro aplikace s totálními stanicemi v případě, že výšky jednoho nebo více
vzdálených, ale známých bodů jsou použity pro výpočet výšky obsazené Stanice. Záložka
Remote BM (Vzdálený měř. Bod) je druhý zprava na obrazovce Backsight (Zpětný bod).
Hlavní obrazovka je ukázána níže.
p123
Read (Čti): Máte možnost přenést elevaci z jednoho měřického bodu tím, že na něm
provedete odečty, v jakémkoli počtu v jakékoli poloze. Nebo můžete použít
mnohonásobné měřické body v jakémkoli počtu a v jakékoli poloze. Pokud zapnete
Direct and Reverse (Přímá a reverzní) pro Resection (Resekci) v Configuration
(Konfigurace), v záložce Sets, robotický přístroj provede rovněž automaticky D&R
pro vzdálené odečty výšek.
Results (Výsledky): Odečty provedené na měřickém bodě jsou nahlášeny v dialogu
Results (Výsledky). Všechny odebrané odečty určí průměrnou výšku bodu přístroje.
Store (Ulož): Klikněte na Store, abyste aktualizovali výšku bodu přístroje. Záznam o
uloženém bodu bude učiněn do souboru hrubých dat.
Orientace (Advance Occupation – Pokročilé obsazení)
Příkaz Advanced Occupation umožňuje, aby násobné body body byly použity pro orientaci
zpětného pohledu, a provádí analýzu metodou nejmenších čtverců na všech odebraných
měřeních. Občas se o tomto příkazu hovoří jako o příkazu „Multiple Backsite“ (Vícenásobný
zpětný pohled). Tento příkaz rovněž určí polohu obsazeného bodu, pokud bylo odebráno dosti
měření, což umožní uložení a přepsání souřadnic obsazených bodů. Zda se tato volba objeví
na obrazovce zpětného pohledu záleží na tom, zda pod Configuration (Konfigurací) zapnete
„Show Advanced Backsight“ (Ukázat pokročilý zpětný pohled). Toto vede ke třetí
„záložkové“ volbě pod Store Points (Uložit body), Stake Points (Vytyč body) a dalších
příkazech zahrnujících zpětné pohledy nazvaných „Occupation“ („Obsazení“), což je zkratka
pro „Advanced Occupation“ („Pokročilé obsazení“).
p124
Třebaže standardní procedura zpětného pohledu může být vzít jeden nebo více odečtů do
jednoho zpětného pohledu, příkaz Advanced Occupation umožňuje vzít násobné odečty pro
zpětný pohled, což vede k „nejlépe padnoucí“ orientaci zpětného pohledu vypočtené metodou
nejmenších čtverců. Uvažujte grafiku níže, která ukazuje navrhovaný obsazený bod
(trojnožku) a tři známé ID bodů, jak byly původně zaměřeny a přesně určeny dle správného
severního zpětného pohledu.
I když postačuje zaměřit se zpět na bod 4 ze známého obsazeného bodu 1, odebrání dalších
měření k bodu 2 a bodu 3 může vést ke „zprůměrovanému“ zpětnému pohledu a nejlépe
padnoucí orientaci. Navíc, pokud není bod 1 znám, polohu lze určit výpočty metodou
nejmenších čtverců v rámci Advanced Occupation, což je podobné resekci. Dokonce i když je
bod 1 znám, pokud je vypočtená poloha uložena a není přepsána, pak redundantní poloha pro
bod 1 se může uložit do souboru hrubých dat, což vede k přesnějšímu výpočtu bodu 1
metodami sítě nejmenších čtverců použitím kancelářského softwaru.
Ve výše uvedeném příkladu body 2 a body 3 mohou být považovány za stožáry a zaměřovány
pouze úhlovými měřeními, zatímco měření k bodu 4 by obsahovalo jak úhel, tak vzdálenost.
Navíc data pro tyto body budou vyvolána z nějakého kontrolního souboru, takže se dají
opětovně používat v mnoha zakázkách. A v tomto příkladě budou úhly zaznamenány
v gon/rad nebo „400 kruh“ se vzdálenostmi v metrech. V tomto novém souboru (Ville2.crd)
kontrolní soubor, který nazveme RadioTower.crd je uveden pod Job Settings (Nastavení
zakázky), v záložce Options (Volby). Všimněte si, že není nutné extrahovat zpětné body
z kontrolního souboru. Avšak v rozvinutých oblastech se známými kontrolními body je to
užitečná technika ukládat kontrolní body do odlišného souboru, takže se dají snadno znovu
vybavit ve všech nových zakázkách. Body výšek na radiovém stožáru představují pouze
vertikální polohy původně změřené a je možno je ignorovat, pokud se používají v Advanced
p125
Occupation (Pokročilé obsazení) nebo v resekci. Body na rádiovém stožáru budou použity
jenom kvůli jejich souřadnicím k severu a východu.
Příkaz Advanced Occupation lze dokonce spustit ze souboru neobsahujícího žádné
souřadnice, za předpokladu že zpětné body mohou být referencovány z nějakého kontrolního
souboru. Začněte výběrem příkazu Store Points (Ulož body) v menu Survey (Měření), ustavte
bod 1 jako obsazený bod, 2 jako zpětný bod a vložte správné výšky cílů (0 pro bod 2 na
radiovém stožáru). Pak klikněte na „Occupation“ (Obsazení). Objeví se první obrazovka níže:
Pokud obsazený bod není znám, jako je tomu v tomto případě, pak se u hodnot N, E a
Z objeví None (Žádné). Pokud je tento bod znám, pak se u jeho souřadnic objeví hodnoty N,
E, Z a vy se musíte rozhodnout, zdali „Use known E/N“ (Použít známé E/N) a „Use known
Elev“ (Použít známou výšku) před tím, než budete pokračovat dál. Dalším krokem je kliknout
na tlačítku Observations (Observace). Všimněte si, že pokud byl vytvořen předchozí seznam
cílů, budete vyzvání k opětovnému použití tohoto seznamu cílů. V každém případě budete
pokračovat k následující obrazovce:
p126
Vložení bodu 2 jako cíle vede k prezentaci souřadnic bodu 2. Protože toto je „pouze úhlové“
měření, vypněte volbu „SD“ (Šikmá vzdálenost) a vypněte i volbu „Use Known Elev“ (Použít
známou výšku). Volba „Zenith Angle“ (Zenitový úhel) je rovněž irelevantní, ale tu můžete
ponechat zapnutou nebo vypnutou. Cílem Observations (Observací) je předem natáhnout
všechny cíle, které budou použity pro násobná zpětná měření. Takže pokud v tomto případě je
naším cílem zpětně zaměřit kontrolní body 2, 3 a 4, pak vybereme ID těchto bodů. Všimněte
si, že pokud aktuální zakázka neobsahuje žádné body 2, 3 a 4, pak je prostě vložte jako cíle a
program je automaticky najde v kontrolním souboru, když neexistují v akktuální zakázce.
Avšak, pokud aktuální zakázka obsahuje body 2, 3 a 4, pak musíte použít ikonku „From List“
(Ze seznamu) hned vpravo od nápovědy Target (Cíl) a pak vybrat volbu „Control“
(Kontrolního) souboru nahoře v dialogu seznamu bodů (List Points), jak je ukázáno níže. Toto
zajišťuje výběr bodu 2 z kontrolního souboru.
Proces natahování předem, všechny cíle, které se mají použít, je pak zopakován pro body 3 a
4. Dodatečné body se přidávají klepnutím na tlačítku „Add“ (Přidat), jak je ukázáno níže:
p127
V tomto případě bychom přidali body 3 a 4. Všimněte si, že pro bod 4 bude použita výška cíle
2 metry a odečty šikmé vzdálenosti a výšky bodu 4 budou rovněž použity do výpočtu.
Kde jsou použita délková měření, je možno ofset hranolu vložit zvlášť pro každé měření.
Pokud byl vložen celý seznam cílů, tak pak vyberte cíl, který se má zaměřit jako první (např
bod ID 2), a pak klepněte na „Measure“ (Měřit).
p128
Budete vyzváni, abyste se zaměřili na cíl v první poloze a spustili měření. Předpokládejme, že
jste nastavili nulu na přístroji na zpětný bod k bodu 2, pak je možno vložit následující měření:
Poté, co je odebráno první měření, jste dotázáni, zda si přejete dokončit sadu ke zbývajícím
bodům. Klikněte na Yes (Ano). Pak budete moci odebrat odečty ke zbývajícím bodům, jak je
ukázáno níže:
Když jsou odebrána všechna měření v první poloze, budet požádáni o pokračování měření ve
druhé poloze. Pokud nechcete měřit v obou polohách, odpovězte N a pak pokračujte. Program
ohlásí „Set Complete“ (Sada kompletní). Vy se vrátíte do seznamu cílů a pak můžete kliknout
na zeleném odtržítku, abyste pokračovali:
p129
Zde budete navedeni buď do obrazovky výsledků ukazující úspěšný výpočet, nebo tato
obrazovka nahlásí „Unable to retrieve solution results“ (Neschopen získat výsledky řešení).
V případě výše uvedeném jsou níže ukázány výsledky výpočtu:
Všimněte si, že „zprůměrovaná“ zpětná orientace je 52.9704, třebaže nastavení 0 k bodu 2 by
byl matematicky vypočítaný odečet 52.9703. Dodatečný prvek rutiny Advanced Occupation
je výpočet souřadnic obsazených bodů. V tomto příkladu jsou původní souřadnice pro bod 1:
N 2734186.7757, E 808615.8663, Z 228.511. Stupněm volnosti je rozdíl mezi počtem
observací a počtem neznámých. Stupně volnosti se zvyšují, pokud se odebere více
redundantních měření, jako jsou měření ve druhé poloze nebo násobné odečty vzdálenosti a
stupně volnosti 20+ by indikovaly silnou statistickou věrohodnost. Když se klikne na OK
(zeleném odtržítku), máte možnost uložit tento obsazený bod a v tom případě přepíšete
aktuální obsazený bod, uložit ID nového bodu nebo ho uložit pouze do souboru hrubých dat.
Pak budete pokračovat do příkazu Store Points (Uloži body) nebo jiných příkazů a odebírat
nová měření.
Pokud jste měřili jak v první, tak i ve druhé poloze, bude zpráva obsahovat údaje o kolimaci
přístroje, za předpokladu, že volba kolimace je zapnutá ve volbě nastavení
Advanced Occupation. Volba nastavení (Settings) obsahuje následující:
p130
pod
Apply Colimation (Aplikuj kolimaci): Vede k reportu o kolimaci přístroje totální
stanice, za předpokladu, že se odebrala měření v obou polohách k některým bodům
vpředu.
Apply Refraction Correction (Aplikuj korekci refrakce): Tato volba by měla být
vybrána pouze pokud přístroj automaticky neaplikuje korekci refrakce ve hlášených
odečtech.
Sets Order (Nastaví pořádek): Dvě volby jsou vzít napřed VŠECHNY zpětné odečty
v první poloze následované všemi zpětnými odečty ve druhé poloze (BD-BD/BR-BR)
nebo být vyzváni k odečtům ve druhé poloze následovaném měřením zpětného bodu
v první poloze (BD-BR/BD-BR).
Horizontal Circle Accuracy (Přesnost horizontálního kruhu): Odhad přesnosti je
použit ve výpočtu nejmenších čtverců.
Vertical Circle Accuracy (Přesnost vertikálního kruhu): Odhad přesnosti je použit
ve výpočtu nejmenších čtverců.
Distance Accuracy (Přesnost vzdálenosti): Odhad přesnosti je použit ve výpočtu
nejmenších čtverců.
Ofsety hranolu se dají změnit pro každé odebrané měření totální stanicí, které obsahuje odečet
vzdálenosti. Ve výše uvedených obrazovkách byl přístroj nastaven na „Manual Total Station“.
Pokud je nastavení na skutečný polní přístroj, objeví se tlačítko „Target Settings“ (Nastevení
cíle).
Bezhranolový odečet vlevo nahoře v kontrastu s odečtem hranolu Leica 360 vpravo nahoře.
V měření s pouze úhlovými odečty k objektům jako jsou radiové stožáry nebo špičky
kostelních věží můžete zůstat v režimu hranolu, ale prostě odškrtněte složku SD (slope
distance – šikmá vzdálenost). Zaklikněte Targer Settings (Nastavení cíle) a můžete nastavit
ofset hranolu ze seznamu voleb. Typ cíle je „Prism – Hranol“ nebo „Refrectorless –
Bezreflektorový“.
p131
Po proměření všech cílů a výzvě k odečtům ve druhé poloze (volitelně) se vrátíte do seznamu
cílů. Pokud zvýrazníte nějaký cíl a znovu kliknete na Measure (Měř), pak vlastně spouštíte
další sadu měření. Budete vyzváni dle obrazovek níže:
Poté, co dokončíte nějakou sadu, pokud kliknete na Measure (Měř) pro měření, můžete
nashromáždit násobné odečty, které se mohou měnit cíl od cíle, v závislosti na tom, zda si
vyberete přeskočit jisté odečty cílů, provést měření pouze v první poloze atd. Každé měření
v první a druhé poloze se považuje za odečet. Můžete zapnout nebo vypnout všechny odečty
na cíl (v obrazovce nahoře vpravo) a kliknutím na Edit, můžete zapnout či vypnout jakýkoli
individuální odečet na cíl, jak je ukázáno níže:
Když je proces dokončen a vy odejdete z Advanced Occupation, program nastaví orientaci
p132
zpět pomocí následující výzvy, po které oznámí „Operation Complete. Angle Set“. (Operace
kompletní. Úhel nastaven.)
Pro jakýkoli odečet v rámci volby Edit můžete vypustit aspekty odečtů. Pokud chcete vypustit
celý vstup do seznamu cílů (například pokud chcete vypustit cíl 4 ze seznamu), pak vyberte 4
a klikněte na Edit, což vás odvede do obrazovky níže vlevo, pak klikněte na ikonce gumy
(vymazání) v obrazovce nahoře a klikněte na „All“ (Vše) níže vpravo.
Pro robotické totální stanice se přístroj automaticky natočí do první a druhé polohy pro
vybrané cíle, za předpokladu, že pod záložkou Sets (Sady) v rámci Configure (Konfiguruj)
jsou vybrány volby „Turn to Reverse Face“ (Přetoč do druhé polohy) a Robotic Set
(Robotická sada), jak je ukázáno níže:
Orientation (Robotics) – Orientace - Robotika
Pojem „Robotika“ platí pro robotické přístroje. Záložka Robotics (Robotika) má různé
variace podle typu přístroje.
p133
Tlačítka šipek jako Joystick
ALT-J vás odvede přímo do dialogu robotiky odkudkoli y programu. Pohyb tlačítka šipky se
občas nazývá Joystick Speed (rychlost joysticku).
Leica: Jedno klepnutí ve směru, který požadujete (např. nahoru) způsobí, že se přístroj
pohybuje pomalu, dvě klepnutí značí střední rychlost a tři klepnutí vysokou rychlost. Klepnutí
v obráceném směru (např. dolů) pohyb zastaví.
Geodimeter/Trimble: Stiskněte jedno tlačítko šipky. Po malém zpoždění se přístroj pohne o
jeden krok. Nespěchejte s opakovanými stisky, protože se nakonec všechny provedou.
Topcon: Podržení tlačítek šipek na klávesnici datového záznamníku CE vám umožňuje
pohybovat základnou přístroje nahoru a dolů, doleva a doprava. Až tlačítko pustíte, pohyb
ustane.
Search (Hledej): Toto tlačítko spustí vyhledávání hranolu či odrazky. Pro Leicu
Search spustí ATR vyhledávání. Stisk tlačítek Search nebo Quick-Lock (Rychlezamkni) uzamkne přístroj na hranolu a dá přístroj opět do vyhledávacího módu.
Power Search (Silně hledej): Pro Leicu volba Power Search provede rychlé
vyhledávání obvykle úspěšné do 10 sekund. Power Search najde hranol bez ohledu na
to, kam byl přístroj původně nasměrován.
QuickLock (Rychle zamkni): Topcon má další vyhledávací volbu nazvanou
QuickLock, která se objevuje, pokud je konfigurována pro Topcon 800/8000 Remote
použitím RC2. QuickLock najde hranol za méně než 15 sekund.
Standby: Toto tlačítko odvede přístroj do sledovacího módu. To je užitečné např.
v povolení uživateli aby položil výtyčku s hranolem, pokud chce zatlouct kolík do
země.
Turn to Angle (Natoč do úhlu): Toto tlačítko otevře další dialog, který vás vyzve
k vložení úhlu pro natočení (který může být vložen ručně, vybrán z Mapy nebo
založen na bodu). Viz obrázek níže. Můžete se otočit ke známému bodu nebo
k vloženému horizontálnímu a vertikálnímu úhlu použitím Turn Angle. Pokud je tato
volba umožněna Search after Turn (Hledej po natočení) hledá a zamkne se na
hranolu po natočení do úhlu (může i poněkud změnit vypočtený úhel). Change Face
(Změň tvář) přetočí přístroj do druhé polohy. Nižší tři tlačítka (Turn Left 90 – Otoč
vlevo o 90, Turn 180 – Otoč o 180 a Turn Right 90– Otoč vpravo o 90) jsou běžné
úhly a minimalizují uživatelovy vstupy, pokud jsou třeba.
p134
Settings (Nastavení): Toto tlačítko vede do řady nastavovacích obrazovek, které vám
umožní měnit rychlost pohybu, rozsah pohybu a další faktory řídící pohyb pomocí
tlačítek šipek a automatické vyhledávání.
Store Points (TS) Ulož body (TS)
Tento příkaz je navržen pro totální stanice a ruční vstup. Je hlavní rutinou pro sběr dat
s totálními stanicemi. Store Points ovlivňuje různá nastavení včetně kódů prvků, které
vykreslí liniovou práci. Všechna nastavení v Configure Reading (Konfiguruj odečet) budou
mít vliv na Store Points (Ulož body), včetně Number of Distance Readings (Počet délkových
odečtů), Average Direct&Reverse (Průměruj přímé&reverzní), Hgt/Desc Prompt on Save
(Výzva k vložení výšky a popisu), Angle Only in Reverse Face (Pouze úhel v druhé poloze) a
funkci tlačítka Enter. Viz File (Soubor), Feature Code (Kód prvku), List (Seznam), kde se
diskutuje kreslení linií, symboly, detaily linií a detaily bodů (volba přeměření stávajících
bodů).
Foresights (Pohledy vpřed)
Do obrazovky Foresight (Pohled vpřed) se dostanete automaticky po odchodu z obrazovky
Backsight (Pohled zpět). V obrazovce pohledu zpět, pokud je zelené odškrtávátko („OK“)
aktivní, můžete přejít přímo do obrazovky Foresight (Pohled vpřed) stisknutím Enter nebo
kliknutím přímo na tuto ikonku. A pokud vypnete „Prompt for Total Station Setup – Výzva
k nastavení totální stanice“ uvnitř Configure (Konfiguruj), jdete přímo do obrazovky
pohledu vpřed, pokud už máte platný pohled zpět. Existují dva hlavní typy obrazovek pohledu
vpřed: (1) Standardní totální stanice (2) Robotická totální stanice. Viz sekci Store Points
(Ulož body) GPS, kde najdete více informací o GPS. Zde se bude hovořit pouze o
obrazovkách u totálních stanic.
Obrazovka Foresight (Pohled vpřed) standardní totální stanice
Store Points Ulož body (standardní kolmičky a traversy) je možno provozovat buď v plně
grafickém módu nebo v plně textovém módu. Do textové obrazovky se dostanete klepnutím
na helmu nahoře vlevo a vybráním Text. Abyste se vrátili do grafiky, klikněte na helmu a
vyberte Graph. Grafická pozadí zahrnují liniovou práci, kterou vytvoříte použitím příkazů
jako jsou PLa 2DP a O2 (offset) v pohledu na mapu. Grafika rovněž může obsahovat výkresy,
které importujete z DXF použitím příkazu IDXF nacházející se v mapovém pohledu
programu SurvCE. Až odejdete ze SurvCE, tato liniová práce se dá nakonfigurovat na „save
on exit“ – „ulož při odchodu“ a zůstane přidružená k vašemu souboru s body. Všimněte si, že
liniová práce vykreslená pomocí kódů prvků nebo IDXF je ve vrstvách, které mohou být
„zmraženy“ (schovány) nebo „rozmrazeny“ (ukázány) příkazem Layer (Vrstva) pod View
(Prohlížet) na obrazovce Map (Mapa). Textová a grafická obrazovka je ukázána níže.
p135
Enter ukládá měření okamžitě. Pokud provedete Read (Cti), můžete si zrevidovat data
v textovém pohledu. Pokud znovu vložíte výšku výtyčky, pak se znovu přepočte výška
Z měřeného bodu. Jak vložíte popis, objeví se stahovací menu vašeho Seznamu kódů prvků
nebo dříve vkládané popisy. Jak se vloží každé písmeno, jako např. „e“ pro hranu chodníku,
objeví se každý popis začínající písmenkem „e“ nebo „E“, abyste měli k dispozici rychlé
výběry. Někteří uživatelé dávají přednost textové obrazovce pro odečítání záměrů, protože
tlačítka jsou větší, jakož i text. Program zůstane v textovém módu, dokud znovu nevyberete
opět grafický mód.
Pokud není umožněna výzva rod hgt/description (Vyska vyt./popis), je obrazovka Store
Points (Ulož body) navržena k rychlému ukládání bodů, kde se od uživatele očekává, aby už
dříve vložil do editačních okének ukázaných ve spodní části dialogu správný popis a výšku
výtyčky.
p136
Poznámka: SurvCE je navržen, aby možnil uložení bodu na jeden dotek klávesnice stiskem
tlačítka Enter. Pokud se setkáte s více výzvami před uložením bodu, pak je to způsobeno tím,
že máte jistá nastavení, která způsobují tyto výzvy navíc. Tato nastavení obsahují dvě volby
v rámci Configure (Konfiguruj) – Prompt for Height and Description (Výzva pro výšku a
popis), Store FCL Only within Feature Codes (Ulož FCL pouze v rámci kódů prvků, nebo
použití „Read or Store“ („Čti nebo ulož“) spíše než „Read and Store“ („Čti a ulož“) v rámci
Configure (Konfiguruj). „Read or Store“ změní první „Enter“ na Read (pro revizi záměru) a
druhý Enter na Store (Ulož). Nastavte na „Read and Store“ s žádnými výzvami
k Height/Description (Výška/Popis), pak body budete ukládat tak rychle, jak rychle budete
mačkat tlačítko Enter.
Styl Sokkia: SDR33 a předchozí záznamníky dat mají výhodný koncept pro „Store
Last, Read Next“ – „Ulož poslední, Čti další“). V této metodě dostanete vaše popisi
nastaveny a odeberete záměr. Odečet je zobrazen na spodní řádce obrazovky. Vy si ho
zkontrolujete, ubezpečíte se, že je vpořádku, přesunete se na další bod a odeberete
další záměr. Toto se na záznamnících SDR dělalo tlačítkem Read (Čti), ale s SurvCE
se to udělá pomocí Enter.
Styl Normal Foresight (Normální pohled vpřed): Nejtypičtější metodou je
procedura „Read and Store“, jak se nastavuje v Configure (Konfiguruj). Toto
provede měření na jeden stisk klávesy. Ale musíte pamatovat na to, abyste vložili
výšku a popis už předem, před stiskem Enter. Pokud chcete mít možnost „po záměru“
změnit změnit výšku a popis, zapněte si Prompt for Height and Description (Výzva
pro výšku a popis) v rámci Configure (Konfiguruj). Tlačítko Enter je rovněž možno
použít pro Read First, Store Later (Napřed čti, pak ulož). Toto je verze „Read or
Store“ („Cti nebo ulož“). Váš první stisk Enter je pouze čtení (podobně jako stisk R
nebo Alt-R). Váš druhý stisk Enter je uložení, které může následovat výzva
Hght/Desc (Vyska/popis) při uložení. Toto je nejopatrnější použití tlačítka Enter pro
získávání záměrů. Všimněte si níže, že po čtení se bod ukáže s otazníkem, a zobrazí se
hrubá data. Uloží se teprve po dalším stisku tlačítka Enter (nebo pokud se stiskne
S nebo dokonce ALT-S, která všechna uloží předchozí čtení). V konečném dialogu
Store Point (Ulož bod) (se zapnutým dialogem Rod Hgt/Desc) najdete pole Point
Description (Popis bodu). Spolu s příslušným seznamem kódů prvků veškeré popisy
vkládané do aktuální zakázky se budou hromadit v seznamu popisu bodů (Point
Description List), což uživateli umožní vybrat si text graficky požadovaný text najetím
pomocí tlačítek šipek nebo prosvícením a vybráním správného textu po vložení
prvního znaku do editačního okénka. Vložení písmena „P“ vás odvede ke všem textům
začínajícím písmenem „P“. Pak můžete vybrat text, který chcete. Tlačítko Enter bude
pokračovat na tomto bodu.
Height/Description Prompt Výzva k vložení Výška/Popis
Pokud je tato volba zapnuta v rámci Configure (menu EQUIP – VYBAV) dostanete plný
seznam kódů prvků plus jakékoli popisy, které jste vložili a které nejsou zahrnuty v seznamu
kódů prvků. Níže je ukázán bezodrazový záměr (výška výtyčky=0) se zapnutou výzvou
k vložení Height/Description.
Symboly se zobrazují jako kolečka a prvky křivky jako čáry. Křivky, které jsou 3D, zahrnují
„Z“. Jako zkratku pro vkládání speciálních kódů pro začátek a konec linií můžete použít
ikonky, které se objeví vpravo. Z 8 zobrazených ikonek zleva doprava počínaje nahoře tyto
představují začátek křivky, začátek křivky, konec křivky, konec křivky, uzávěr
pravoúhelníku, přiřazení specifické „nedokončené“ aktivní linie a „more options – více
voleb“ vedoucí k ikonkám horizontálního ofsetu a vertikálního ofsetu.
Robotické prvky
Stav robota je ukázán v horním levém středu, vedle TEXT a nad Map. Stavové módy
zahrnují:
Tracking (Sledování): Uzamčeno na hranolu, který je sledován.
Locked (Uzamčeno): Ukazuje symbol zámku, což znamená, že přístroj sleduje
p137
hranol. Můžete být uzamčeni a držet si hranol, ale nesledujete ho (tím, že odebíráte
měření délek a ukazujete si polohu hranolu na obrazovce).
Standby: Zastaveno na poslední poloze, ve které se bylo, a připraveno k obnově
sledováni.
Searching (Vyhledávání): Vyhledávání hranolu (ukazuje se ikonka přesýpacích
hodin).
No Data (Nejsou data): Krátký stav mezi ztrátou hranolu a začátkem automatického
vyhledávání.
Ikonky search/standby a lock (zámek) vám umožní iniciovat hledání po ztrátě zámku na
hranolu, nebo přechod do Standby, pokud jste aktuálně uzamčeni na hranolu (aby se hlava
přestala otáčet) nebo se vrátit do stavu Lock ze stavu Standby (po pohonu hlavice). V grafice
ukázané výše jste v módu Prism (Hranol) (na rozdíl od bezreflektorového módu, který by
ukázal čáru přes hranol). Jste uzamčeni a „sledujete“ v reálném čase, což znamená, že se
odebírají délková měření.
Ikonka sledování zapíná a vypíná signál EDM. Pokud je zapnut, spotřebuje se více energie,
ale hodně získáte tím, že vidíte kontinuální odečty v reálném čase a vidíte svoji polohu na
obrazovce zobrazenou trojúhelníčkem. Záměry jsou téměř okamžité, ale odpovídají módu
„fast tracking – rychlé sledování“ EDM (typicky 10 mm). Pokud přístroj vypnete z módu
„fast tracking“, ztratíte měření v reálném čase na obrazovce, ale měření budou odpovídat
přesnosti vašeho Equipment Settings (Nastavení přístroje), které žádá standardní nebo jemný
mód.
Pokud je měření provedeno a přístroj je uzamčen na cíli, může dojít ke sledování (měření
vzdálenosti), které pak zobrazuje, že cíl se pohybuje po obrazovce jako trojúhelníček. Toto
odebírá energii z baterie, takže „Track after reading“ (Sleduj po odečtu) je nastavení, které
můžete zapnout či vypnout, a najdete ho pod C (Configuration – Konfigurace), když se
používají robotické totální stanice.
Uživatelé robotických totálních stanic Leica, zejména když provádějí měření v zastavěných
oblastech, dávají přednost vypnutí „Track after reading“ (Sleduj po odečtu), aby ušetřili
baterii mezi měřeními. Místo toho přístroj udržují v „zámku“, kdy drží hranol, ale neodebírá
žádná délková měření.
Poznámka: Odezva na ztrátu zámku, když berete záměry vpřed s robotickými totálními
stanicemi, je pro přístroj, aby se zastavil, tam kde je. Pokud jste umožnili Search when Lost
Lock (Hledej při ztrátě zámku) v nastavení přístroje, pak přístroj začne hranol vyhledávat
ihned po ztrátě zámku. Případně, pokud je přístroj ovládán dálkově, můžete použít
joystickové ovládání k pohybu přístroje za vámi a ke znovuzískání zámku.
Ulož body (TS ofsety)
Vytváření ofsetových bodů použitím totální stanice vyžaduje stisk ALT-O nebo výběr tlačítka
O/Offset uvnitř obrazovky Store Points Foresight (Ulož body dopředu). Pokud jste nastaveni
na grafické ikony v Configure, měli byste si vybrat ikonku „Ofset ke stromu“. Toto funguje
jak z grafické, tak i textové obrazovky, pokud provádíte měření dopředu. Neexistuje žádný
zvláštní příkaz „Offset“ pro totální stanicí. Je to (doslova) odnož standardní obrazovky Store
Points (Ulož body).
Příkaz Offset zahrnuje volbu Read (Čti) pro odebrání čerstvého záměru, pro který pak platí
volby ofsetu. Většina uživatelů používá O pro ofset, aby provedli zároveň odečet a vložili
ofset. Avšak máte možnost rovněž aplikovat ofsety pro poslední odebrané měření ve Store
Points (Ulož body). Pro přístup k této druhé alternativě použijete normální příkaz Store Points
(Ulož body) tím, že dáte R pro Read (Čti) nebo S pro Store (Ulož), nebo stisknete Enter pro
odebrání měření a pak použijete O pro příkaz Offset, pak můžete odsadit tento odečet
s volbou buď uložit či neuložit počáteční měření pomocí Read. Pokud vstoupíte do příkazu
Offset po uložení nějakého bodu ve Store Points, bude použito poslední měření (a použito pro
p138
vzdálenost ve volbě Distance/Angle volbě 2 čtení) a bude uloženo ID nového bodu. V rámci
Offsetu, pokud provedete čerstvě nové čtení (Read), nahradíte tímto novým čtením to
předchozí dříve uložené do paměti. Pokud nemáte žádné předchozí měření, bude požadováno
nové čtení v rámci O pro Offset. Takže v souhrnu můžete ofsetovat něco, co už jste už
zaměřili, nebo můžete odebrat čerstvé měření (což je typická metoda) použitím O pro Offset.
Příkaz Offset pro totální stanici musí být vybrán při každém jeho použití. Má tři volby:
Distance/Angle (Vzdálenost/Úhel) – občas nazývanou „zaměř velký strom“: Tato
metoda vyžaduje dvě měření. První měření je vzdálenosti následované výzvou
k odečtu úhlu. Všimněte si, že dialog zobrazený na následujícím obrázku, vás nejdříve
vyzve k Read Distance (Odečti vzdálenost).
V případě, že zaměřujete velký strom, kde je cílem zaměřit střed stromu, měli byste se
zaměřit někam do jeho strany, na vzdálenost odpovídající středu jeho kmenu. Pak byste
měli provést druhý záměr podle výzvy do středu stromu, pouze pro zjištění horizontálního
úhlu. Všimněte si, že pro výšku záměru můžete použít buď měření vzdálenosti nebo
měření úhlu (druhý odečet) a aplikovat příslušný vertikální ofset, pokud se nějaký
vyskytuje. Poté, co jsou obě měření provedena, zobrazí se výsledky. Pak jste vráceni do
dialogu, který vás navede na váš další ofset.
Point – Bod (Plus/Minus) – Bodový ofset odebere záměr a odečte nebo přičte
vzdálenost ve vztahu k čáře viditelnosti ve všech třech směrech (L/P Dopředu/dozadu
vertikálně nahoru/dolů) použitím dialogu ukázaném na dalším obrázku.
Před odměrem klepněte na Read (Čti). Po záměru, až se níže vlevo zobrazí hrubá
data, klepněte na Store (Ulož). Zůstanete v tomto příkazu, dokud neklepnete na Close
(Zavři).
Opakované záměry použitím ofsetu
Pokud berete četná měření v dopravním provozu nebo v jiných podmínkách, kde se musíte
p139
pohybovat rychle, je jednou z technik použití tlačítka Offset ve Store Points (Ulož body) a
pak metodu Point (Bod). Provedete Read (Čti) a vložíte 0 pro všechny ofsety, pak Store
(Ulož). Pak změňte popis a klepněte znovu na Store (Ulož) (není nutno provést další Read –
Čti) a druhý bod s odlišným popisem (nebo výškou výtyčky či ofsetem) je uložen. Některé
programy pro zpracování v kanceláři vyžadují odlišné odečty na tom samém bodu ke
zpracování vícenásobných popisů, v kterémžto případě se doporučuje použít Offsety pro
ukládání mnohonásobných odečtů s jedním měřením v terénu.
2-Point Offset – 2 Bod Ofset: Toto vytvoří dvoubodový 3D „vektor“, kde směr
ofsetu, vzdálenost a vertikální ofset jsou spočteny z delta sever, delta východ a delta
Z dvou bodů, které jsou změřeny nebo vloženy. Pokud je umožněno Read Inst (Čti
okamž.), pak se ty dva body zaměří v terénu. Pokud si místo toho přejete získat
ofsetový vektor ze dvou bodů, pak zrušte Read Inst a vložte čísla těchto dvou bodů.
Vložený ofset prodlouží vektor z bodu „P2“ ve směru z „P1“ do „P2“. Vektorový ofset
bude mít vliv na výšku, která je vypočtena. Toto se může použít např. pro bod na
vrcholu útesu, pokud stojíte nad útesem, vyberte si dva body na svahu k hraně útesu a
odhadněte vzdálenost k čelu útesu od druhého bodu. Ofset pomocí dvoubodové rutiny
napíše záznam SS do souboru RW5 (hrubých dat), který umožňuje re-procesing.
Settings (Nastavení): Záložka Settings se objeví u robotických totálních stanic
ovládaných dálkově (od hranolu) a umožňuje odečítání výšky cíle z laseru a přistupuje
do řady laserových zařízení nacházejících se v menu Peripherals (Periferie) pod
Equip (Vybav.).
Store Points – Ulož Body (GPS)
Store Points (Ulož body) je hlavní rutina sběru dat pro vybavení GPS. Tato rutina komunikuje
s rozličnými nastaveními, včetně kódů prvků a vykreslí liniovou práci. Obrazovka Store
Points v GPS ukazuje kurzor pohybující se po obrazovce v reálném čase. Odměry je možno
brát kdykoli stiskem Enter. Obrazovka se bude automaticky přizpůsobovat, takže se pořád při
pohybu vidíte na obrazovce. Body se budou zobrazovat na obrazovce od okamžiku jejich
záznamu. Viz File (Soubor), Feature Code (Kód prvku), List (Seznam), kde se diskutuje
kreslení linií, symboly, detaily linií a detaily bodů (volba přeměření stávajících bodů).
V GPS módu má tlačítko Enter jenom jednu funkci: Read&Store (Cti&Uloz). Výzva k
vložení výšky antény a popisu po zaměření bodu se může umožnit v Configure (C nebo AltC z obrazovky Store Points – Ulož body). Pokud tuto výzvu nemáte zapnutu, pak je každý
záměr jedním stiskem tlačítka Enter a musíte vložit výšku antény, popis nebo změny v ID
bodu před stiskem tlačítka Enter a před odebráním záměru.
p140
Pro GPS se vždycky zobrazí souřadnice, status (Fix, Float, Auton.) a odhady přesnosti HRMS
a VRMS. Ikonky po levé straně jsou na přibližování a oddalování mapy. Odshora dolů
znamenají: rozsah záběru mapy, přiblížení, oddálení, okénko záběru a bodová kontrola
displeje. Pokud dáváte přednost práci v čistě textové obrazovce bez grafiky, můžete klepnout
na ikonku helmy a vybrat TEXT. Objeví se následující dialog.
Textová obrazovka používá velký font textu pro snadné čtení a omezuje volby na
Monitor/Skyplot (Pohled na oblohu), Offset a Store (Ulož). Do grafické obrazovky se můžete
vrátit poklepem na tlačítko GRAPH. Také si můžete dočasně prohlížet své body na obrazovce
klepnutím na MAP, pak na Back (Zpet), abyste se vrátili do textové obrazovky. Všimněte si,
že program si zapamatuje, ve které obrazovce jste byli naposledy (Grafické nebo Textové) a
vrátí vás do příslušného módu sběru dat automaticky.
Navíc ke stisku Enter je možno ukládat body výběrem této ikonky (ALT-S).
Average (Průměr)
Protože u GPS mají záměry tendenci se shlukovat kolem skutečného umístění bodu, může
přesnost GPS měření zlepšit průměrování 10 nebo více odečtů, když příslušný bod měříte.
Budete dotázáni, kolik odečtů chcete průměrovat (až do 999). Odebrání 100 odečtů je také
způsob, jak zjistit rychlost měření vaší GPS. Pokud za 10 sekund odebere 100 odečtů, pak
čtete 10x za sekundu neboli s frekvencí 10 Hz. Po odebrání všech odečtů se objeví displej
zobrazující rozsah a standardní odchylku odečtů.
p141
Offsets
Tato ikonka vás odvede do obrazovky Offset, kde máte možnost zadávat ofsety ručně nebo
použít ofsety zjištěné laserovými zařízeními. Tato zařízení mohou měřit buď pouze
vzdálenost nebo vzdálenost a azimut (ALT-O). Viz Store Points (GPS Offsets), kde je více
podrobností.
Configure
Tato ikonka vás odvede do dialogu Configure, který se rovněž nachází v záložce EQUIP
(VYBAV). Z tohoto dialogu můžete vybrat počet odečtů na průměrování, specifikovat
ukládání pouze fixovaných poloh a zapnout či vypnout výzvu k zadání Hgt/Desc
(Vysk/Popis) při Save – Uloz (ALT-C).
Monitor/SkyPlot
Tato ikonka vás odvede do obrazovky Monitor/SkyPlot, kde najdete GPS status, souřadnice
a zobrazení Lat/Long (ALT-D).
Store Points (GPS Offsets)– Ulož Body (GPS ofsety)
Příkaz GPS Offset vám umožní spočítat a uložit body specifikací ofsetu z polohy stanovené
přístrojem GPS. Ofsety je možno vložit ručně nebo je přečíst automaticky z laseru. Existují 3
metody GPS ofsetů: Distance/Angle (Vzdálenost/Úhel), Intersect (Průsečík) a 2 Point (Dva
body). Aktuální metodu je možno nastavit ze záložky Method (Metoda).
Distance/Angle (Vzdálenost/Úhel) Offset
V metodě Distance/Angle (Vzdálenost/Úhel) Offset je možno ofsety zadat manuálně výběrem
záložky OFFSET, nebo pomocí laseru výběrem záložky LASER.
Manual Offset: Pod záložkou OFFSET vkládáte ofsety vložením azimutu a hodnot
p142
vertikálního a horizontálního ofsetu, jak je ukázáno níže. Azimut je možno určit ve
vztahu k severu, nebo ve vztahu k určitému bodu. Aktuální GPS souřadnice jsou
ukázány dole a je možno je aktualizovat přes tlačítko Read GPS (Čti GPS). Když
byla vložena všechna nutná data, budete moci je uložit klepnutím na Store (Ulož),
nebo si zobrazit náhled bodu, který ukládáte výběrem Map (Mapa) nebo Results
(Vysledky).
Laser Offset: Pro přesnější ofsety můžete použít lasery buď pro vzdálenost (se
směrem a vertikálním ofsetem vloženými ručně) nebo jak vzdálenost, tak i směr
(pokud má laserová puška i kompas). Např. Leica Disto poskytuje pouze vzdálenosti,
Laser Atlanta poskytuje jak vzdálenost, tak i směr. Laserová měření se provádějí na
staveništích a v povrchových dolech, kde je nebezpečné stát pod vysokými stěnami
apod. Odečty se provedou z bezpečných míst vůči stěně horniny či hlušiny. Jsou
rozvněž užitečná pro měření sloupů různých vedení. Laserová zařízení se často
montují na výtyčku pod anténu GPS. Jsou k dispozici speciální výtyčky odsazené
kolem laserů, takže je možno je namontovat vertikálně do osy výtyčky. Pokud je
výška antény 2.5 m a laser je namontován o 0.7 m níže, tedy 1.8 m nad zemí, pak
vložíte 1.8 jako výšku laseru. Typy laserů a jejich výšky se zadávají kliknutím na
Settings (Nastavení) v záložce LASER do Offset. Toto vás odvede stejné obrazovky,
jakou můžete najít z hlavního menu záložky EQUIP pod Peripherals. Pod záložkou
LASER se ofsetz čtou automaticky z laseru připojeného na sériový port. Při spuštění
laseru uvidíte odečet definovaný pěti parametry: Horiz. Ofsetem, Vertik. Ofsetem,
Šikmým ofsetem, azimutem a úhlem k zenitu, jak je ukázáno níže. Azimut je možno
specifikovat vůči severu nebo vůči jistému bodu. Aktuální GPS souřadnice jsou
zobrazeny na spodku obrazovky, a je možno je aktualizovat tlačítkem Read GPS (Cti
GPS) nebo si můžete vybrat nechat si GPS polohu přečíst automaticky před uložením
každého bodu výběrem Setting a umožněním Auto GPS Update. Když všechna nutná
data byla vložena, budet moci je uložit kliknutím na Store, nebo si bod nejdříve
prohlédnout kliknutím na Map nebo Results. Před tím, než budete moci použít prvek
Laser offset, musíte laser nakonfigurovat buď kliknutím na Settings (Nastavení)
nebo výběrem Peripherals (Periférie) z hlavního menu SurvCE. Pod menu
Peripherals budete muset aktivovat svůj laser, vybrat typ vašeho laseru a vybrat COM
port. Rovněž se doporučuje, abyste všechny ostatní periferie s výjimkou GPS
deaktivovali po dobu užívání laseru. Více podrobností o nastavení laseru najdete
v sekci tohoto manuálu nazvané Peripherals (Periférie). Pokud už jste aktivovali laser,
můžete kliknout na Read Laser (Cti Laser), abyste začali sběr dat z laseru. Pro
usnadnění procesu sběru dat byla metodologie čtení ofsetu z laseru optimalizována,
takže se mezi záměry nemusíte dotknout svého datového záznamníku. Tuto volbu je
možno aktivovat výběrem Multiread Laser (Opak. cti laser). Pokud laser používáte
poprvé, doporučuje se tuto volbu vypnout. Pokud je Multiread Laser vypnuto, stisk
Read Laser vyvolá dialog, ve kterém budete vyzváni ke spuštění laseru, jak je
ukázáno níže. Zde můžete buď akci zrušit nebo spustit laser, abyste zaznamenali
záměr. Pokud je Multiread Laser zapnuto, když stisknete Read Laser, objeví se dialog,
který vás požádá o spuštění laseru, jak je ukázáno níže. Pokaždé, když spustíte laser,
bude odebrán nový záměr, a pokud byl předchozí záměr, pak se tento automaticky
uloží. Mezi záměry budou zobrazovány odečet laseru a poloha opravená o ofset, která
se má uložit. Pokud je umožněno Auto GPS Update během nastavení periférií, bude
pro každé spuštění laseru odečtena nová poloha z GPS. Pokud se vezme chybný
odečet, můžete zabránit jeho uložení stiskem Reject Last Shot (Odmítnout poslední
záměr). Až budete hotovi, klikněte na Exit Shot Sequence (Odejít ze sekv. zám.).
p143
Results (Výsledky): Před uložením si můžete prohlédnout data výběrem záložky
RESULTS. Pokud byla v záložce LASER či OFFSET vložena platná data, objeví se
výsledek, jak je ukázáno níže. V tomto okně také můžete změnit výšku GPS antény
nebo stanovit vertikální odchylku vašeho cílového bodu. Můžete rovněž specifikovat
ID bodu a jeho popis pro bod, který se má uložit.
Offset by Intersection - Ofset pomocí průsečíku
Použijte Offset by Intersection - Ofset pomocí průsečíku pro bod založený na dvou polohách
GPS a dvou ofsetech vzdálenosti. Vzdálenosti mohou být vloženy ručně nebo odečteny
z laseru. Pro použití laseru musíte tento nejprve aktivovat výběrem Settings (Nastaveni). Pro
více informací o nastavení laseru nahlédněte do sekce Peripherals (Periférie) tohoto
manuálu.
Offset: Pod záložkou OFFSET stiskněte Read Point 1 (Cti bod 1), abyste přečetli
první bod z GPS. Nyní vložte vzdálenost bodu, který se má uložit, nebo stiskněte
Read Dist 1, abyste tuto vzdálenost odečetli z laseru. Tento proces zopakujte i pro
druhý bod. Pak přepněte do záložky RESULTS (VYSLEDKY), abyste viděli vaše
řešení. Pokud vaše vzdálenosti a GPS nevytvoří trojúhelník, budete se asi muset vrátit
do této záložky pro úpravu hodnot.
Results (Vysledky): Až budete mít dvě polohy GPS a dvě vzdálenosti, které vytvoří
platný trojúhelník, klikněte na záložku RESULTS, abyste si prohlédli výsledný bod.
Pokud byla do záložky OFFSET vložena platná data, objeví se výsledek, jak je
ukázáno níže. V tomto okně můžete opravit výšku GPS antény nebo specifikovat
vertikální odchylku vašeho cílového bodu.. Rovněž můžete určit ID bodu a jeho popis,
pro bod, který bude uložen. Průsečíková metoda generuje dvě řešení, vy si budete
muset vybrat to správné, kliknutím do příslušného kulatého políčka.
Offset by Two Point - Ofset dvěma body
Použijte tuto metodu pro výpočet bodu založeného na dvou GPS polohách a vzdáleností od
druhého bodu. Pokud je vybráno Straight (Přímo), je ofset vzdálenost od druhého bodu
podle 3D vektoru vytvořeného těmi dvěma GPS body. Pokud je vybráno Left (Vlevo) nebo
Right (Vpravo), je odsazení kolmé na vektor vytvořený těmito dvěma body a výška druhého
bodu je brána jako výška výsledného bodu. Délka odsazení se buď vloží ručně, nebo se změří
laserem. Abyste mohli použít laser, musíte ho nejprve aktivovat výběrem Settings
(Nastavení). Pro více informací o nastavení laseru nahlédněte do sekce Peripherals
(Periférie) tohoto manuálu.
p144
Offset: Pod záložkou OFFSET stiskněte Read Point 1 (Cti bod 1), abyste přečetli
první bod z GPS. Zopakujte tento postup i pro druhý bod. Výška GPS antény pro
každý odečet GPS polohy se dá nastavit individuálně editováním políčka HT. Nyní
vložte vzdálenost bodu, který se má uložit, nebo stiskněte Read Dist, abyste tuto
vzdálenost odečetli z laseru. Nakonec určete směr vašeho odsazení a přepněte do
záložky RESULTS (VYSLEDKY), abyste viděli vaše řešení.
Results (Vysledky): Až budete mít dvě polohy GPS odsazení, klikněte na záložku
RESULTS, abyste si prohlédli výsledný bod. Pokud byla do záložky OFFSET vložena
platná data, objeví se výsledek, jak je ukázáno níže. V tomto okně můžete specifikovat
vertikální odchylku vašeho cílového bodu.. Rovněž můžete určit ID bodu a jeho popis,
pro bod, který bude uložen.
Stake Points Vytyč Body
Tento příkaz vám umožní vytyčit vybraný bod tím, že vás k němu navede sérií příkazů a
směrových informací. Různé volby je možno vybírat v záložkách EQUIP (VYBAV.),
Configure (Konfiguruj), View Point (Prohlížet bod), podle nichž si vyberete, co se vám
nejlépe hodí. Rovněž byste si před vytyčováním měli prohlédnout Job Settings (Nastav.
zak.) pod FILE (SOUBOR). Dialogy se mírně liší v závislosti na tom, zda se týkají totálních
stanic či GPS. Zde jsou dokumentovány oba typy, které ilustrují rozdíly mezi příslušnými
dialogy.
Poznámka: Při grafickém módu vytyčování, pokud stisknete tlačítko šipky dolů, můžete si
zvětšit zobrazovanou plochu a eliminovat nějaké textové informace. Pokud pak zase stisknete
tlačítko šipky nahoru, objeví se informace o prohrábce a navážce.
Po výběru OK se objeví hlavní okno vytyčování v pohledu MAP. V módu manuální totální
stanice budou úhel, kterým se máte vydat, a vzdálenost k vytyčovanému bodu zobrazeny na
spodku obrazovky. Níže jsou ukázány grafické ikony, nastavované pod EQUIP (VYBAV.),
Configure (Konfig.) s použitím robotické totální stanice v módu hranolu (nikoli bez
reflektoru).
p145
Funkce čtení se vyžaduje pro aktualizaci informace na naváděcím displeji. Měli byste vidět
svoje body na mapě s ikonkou ukazující umístění vašeho cíle (kroužek s křížkem uvnitř).
Záměry se obvykle berou stiskem Enter. Tlačítko Enter rovněž automaticky přepíná
z obrazovky vstupů vytyčovaných bodů do obrazovky vytyčovaných záměrů ukázané výše.
Vytyčení bodu lze provést bez dotyku obrazovky použitím tlačítka Enter a vložením ID bodu
z klávesnice. Obě obrazovky jsou objasněny níže, počínaje grafickou obrazovkou Stk Pt (Vyt
Bd).
Totální stanice nebo Robotická totální stanice pod Direct: Po odečtení a odebrání
záměru bude displej aktualizován uvedením směru a vzdálenosti k vytyčovanému
bodu. Tlačítka vpravo shora dolů jsou R - Read (Čti), S - Store (Ulož), N - Next
(Dále), M - Menu, C – Configure (Konfiguruj) a Nastav. S tlačítkem Enter se zachází
jako s R (Read pro čtení). Stisk S (Uložit do záznamníku) vás odvede do obrazovky
Stakeout Report (Report vytyčení) a umožní vám zapisovat do souboru „cutsheet“, do
něhož jsou volitelně ukládány hodnoty prohrábek a navážek a volitelně uložit měření
jako ID nového bodu.
GPS nebo robot. tot. stanice se zapnutým sledováním: Vaše aktuální poloha je
přečtena automaticky (není nutné tlačítko Read (Cti). R odebere čerstvý odečet. Pokud
stisknete R pro čtení nebo S pro uložení, půjdete pak do obrazovky Stakeout Report
(Report vytyčení). Pokud jste mimo toleraci přesnosti, budete varováni a požádáni,
zda chcete pokračovat. V obrazovce Stakeout Report (Report vytyčení) můžete uložit
data prohrábky a navážky do souboru cutsheet a volitelně uložit nový ID bodu
založené na čerstvě odebraném měření. Pokud neodkliknete sledování, pak úhel,
kterým se máte vydat pro vytyčení se zobrazíjako u běžných totálních stanic
pracujících přímo. S robotickými totálními stanicemi pokud jste uzamčeni a sledujete
cíl, uvidíte okamžité pokyny nebo navádění pro přesun do bodu, což znamená, že
nemusíte odebrat odečet, abyste tento bod určili. Prostě se k němu přibližujte podle
pokynů. Pokud není obrazovka aktualizována, doporučuje se vypnout zámek a snažit
se o nové získání zámku klepnutím na ikonce zámku dvakrát, čímž si ověříte, že
sledování je rovněž zapnuto. Pak se pokyny k pohybu budou zobrazovat v reálném
čase.
Robotické a motorizované totální stanice, „Turn to Point“ (Obrat k bodu): Pod
p146
Totální stanicí v záložce Search (vyhledat) (menu Equip nebo přes ikonku trojnožky
nebo C (konfiguruj) můžete zapnout „Turn to horizontal“ (Otoč se horizontálně) ve
Stakeout (vytyčení). Pokud je toto zapnuto, pak se přístroj otočí k bodu automaticky.
Pokud je zapnuto i „Turn to Vertical“, pak se přístroj natočí k cíli v obou úhlech.
Nepoužívejte „Turn to Vertical“, pokud výška cílového bodu je 0 nebo je nepřesná.
Point ID (ID bodu): Toto je bod, který vytyčujete. Můžete ho sem vložit a stisknout
tlačítko Enter, abyste viděli výšku a souřadnice k severu a východu před vybráním
OK. Pokud chcete vytyčovat řadu bodů, můžete tyto body vložit v následujícím
formátu: 3-10,2,15-20. Tímto budete vytyčovat po sobě body 3 až 10, pak bod 2 a dále
po sobě 15 až 20. Pokud používáte kontrolní soubor v totální stanici a vložíte číslo
bodu, které je rovněž přítomno v souboru aktuální zakázky, vybere se bod
z kontrolního souboru, pokud je umožněno Control Point Has Priority (Kontrolní
bod má prioritu) ve vytyčovací sekci Job Settings (Nastav. zakázky). Pokud vložíte
číslo bodu, které není v kontrolním souboru, ale je v souřadnicovém souboru aktuální
zakázky, pak bude použit tento bod. Rovněž můžete vybrat body pro vytyčování ze
seznamu výběrem ikonky List (Seznam). Pokud zvolíte List, můžete vybrat body pro
vytyčení ze souboru aktivní zakázky nebo z kontrolního souboru. Abyste to mohli
udělat, musíte přepínat mezi těmito soubory použitím přepínačů Job (Zak.) a Control
(Kontr.) v dialogu nahoře. Můžete vybrat řadu bodů výběrem prvního bodu, pak
stiskem tlačítka Shift a výběrem posledního bodu k vytyčení. Všechny body mezi
těmto dvěma vybranými body budou vytyčovány po sobě. Rovněž můžete přidat body
k selekci bodů pro vytyčení stiskem a podržením tlačítka CTRL a individuálním
výběrem bodů k vytyčení. Konečným způsobem pro výběr jednotlivého bodu
k vytyčení je výběrem ikonky Mapy a klepnutím na bod, který se má vytyčit.
Add to List, Pick from List (Pridej do seznamu, Vyber ze seznamu): Pokud si
vyberete nebo vložíte více bodů, objeví se v dialogovém okně Point ID (ID bodu). Pak
si můžete vybrat Add to List – Prid. do sezn., abyste vytvořili seznam těchto bodů
v pořadí, ve kterém byly vybrány. Pokud provádíte Add to List (Pridat do sezn.), pak
se dialog Point ID vyprázdní, můžete vybrat více bodů, umístit je do dialogu a znovu
kliknout na Add to List. Pak můžete vytyčovat kterýkoli z těchto bodů použitím Pick
from List (Vyber ze sezn.), kde se body objeví, jak je ukázáno níže:
Source (Zdroj): Když stisknete Enter po výběru bodu (nebo bodů), program zobrazí
zdroj těchto bodů, buďto jako Current Job (Akt. zak.) nebo Control File (Kontr.
Soub.). Zobrazení zdroje je důležité pro verifikaci. Můžete např objevit, že někdo
zapnul Control File Points Have Priority (Body kontr. Soub. mají prioritu)
v nastavení vytyčování, a takto máte možnost tuto chybu zachytit.
Northing, Easting, Elevation - Souřadnice k severu, východu výška: Musíte mít
vloženy souřadnice x,y a z pro bod, který vytyčujete. Pokud vepíšete číslo existujícího
bodu a kliknete na OK, objeví se tyto hodnoty automaticky. Popis stávajících bodů se
zobrazuje na spodní části dialogu.
Point by Direction – Bod podle směru: Navíc k vytyčování ID bodu nebo vložených
souřadnic můžete vytyčit i bod definovaný směrem a vzdáleností a dokonce sklonem
od souřadnic vybraného bodu. Toto vám umožňuje vytyčovat body body bez
kalkulace čísel bodů nebo jejich ID coby cílových bodů. Prostě vložte azimut/směr
postupu, horizontální vzdálenost a také sklon, pokud je třeba. Pokud hodnota pro
vzdálenost není známa nebo musí být spočtena, máte k dispozici kalkulačku ze
vzdáleného dialogového okna stiskem klávesy „?“. Níže je ukázáno vytyčení bodu
spočteného na úhlu 45 stupňů (severovýchod), 100 stop od bodu 10.
p147
N jako Next (Postupovat nahoru či dolů)
V některých projektech možná budete chtít mít vytyčované body v sestupném pořadí.
Toho dosáhnete přes File (Soubor), Job Settings (Nastavení zakázky), záložka Stake
(Vytyč) a přepnutí do narůstajícího nebo sestupného pořadí. Pokud je nastaveno Increment
ID Down (ID snižovat), pak N pro Next (Další) půjde k bodu ID 330, pak k 329 atd.
View Pt - Prohlížet Bd
V závislosti na vašem nastavení v záložce View Pt pod Configure – Konfiguruj (v záložce
p148
EQUIP – VYBAV.), bude směr vytyčování buď Left/Right Distance – Vlevo/vpravo
vzdálenost, azimut a vzdálenost nebo vzdálenosti k severu/jihu a východu/západu. Prohrábka
či navážka je rozdíl výšek meyi odečteným a vytyčovaným bodem. Normálně berete odečet
prostým stiskem tlačítka Enter. Pro vytyčování totální stanicí je referenční směr ukázán
malou šipkou na obrazovce vpravo dole.
Stakeout Report Dialog – Dialog reportu vytyčení
Výběr S pro uložení bodu zobrazí Stakeout Report – Vytyč. report. Volbu Store Point (Ulož
bod) můžete vypnout a prostě se odkázat na obrazovku Stakeout Report pro informace. Pokud
je tolerance vzdálenosti pro vytyčení překročena, budete o tom uvědoměni a dotázáni, zda
chcete pokračovat v ukládání. (Tolerance vytyčování se nastaví pod Tolerances v menu
EQUIP – VYBAV.)
Souřadnice pro Stake Point (Vytyč. bod) a Target Point (Cílový bod) jsou zobrazeny. Delta
k severu, východu a rozdíl výšek (Prohrábka/Navážka) jsou rovněž zobrazeny. Políčka pro
vložení vertikálního ofsetu umožňují výpočty elevací založené na vložených hodnotách
ofsetu. Anglické jednotky pro vertikální ofset se vkládají dvojím možným způsobem (stopy a
palce nebo pouze palce). Ten druhý formát vyžaduje použití 3 desetinných míst.
Pokud bylo umožněno Store Carlson Cutsheet Data v Note File , budou vertikální ofsety
zaznamenány v souboru .not pro tuto zakázku. Pokud byl pod Set Cutsheet Format (Nastav
formát Cutsheet) v sekci Stakeout (Vytyc.) pod Job Settings (Nastavení zakázky) zadán
formát s pojmenovaným souborem pro ukládání, pak budou data prohrábek a navážek
ukládána do souboru cutsheet ASCII. Pokud používáte GPS, budou rovněž zobrazeny
hodnoty HRMS, VRMS a PDOP. Pole pro vložení Point Number (Bod cislo) a Point
description (Popis bodu) jsou rovněž zobrazena. Pokud si třeba zvolíte, že vytyčený bod
nechcete uložit, ale jenom nahlásit bod návrhu, výšku návrhu, měřenou výšku a prohrábku či
navážku, můžete vytvořit jednoduchou cutsheet zprávu, jak je ukázáno níže. Byl zaznamenán
jeden vertikální ofset na záměr (-10“). Cutsheet je možno prohlížet uvnitř aktivní obrazovky
vytyčování použitím Alt V. Rovněž můžete kliknout na ikonce přilby a jít do View Data
(Prohl. Data), když aktivně vytyčujete, a budete vráceni do obrazovky vytyčování. Data
cutsheet jsou vždy ukládána do souboru hrubých dat, takže pokud zapomenete ukládat
informace cutsheet, můžete vytvořit nový bodový soubor cutsheet a vybrat „Cutsheets from
Raw File“.
p149
Stisk OK (který může Uložit Bod, pokud je to umožněno) vás vrátí do dialogu Stakeout
Points (Vytyčované body), abyste si vybrali další bod pro vytyčování. Pokud používáte volbu
Use Control File – Použít kontr. Soub. nastavenou pod Job Settings – Nastav. zakázky, pak
máte možnost vytyčovat kontrolní body. Pokud vložíte k uložení číslo bodu, které je totožné
s číslem bodu v kontrolním souboru, zůstane bod v kontrolním souboru nezměněn. Bude se
pouze modifikovat bod v aktuálním souřadnicovém souboru. Pokud je ukládaný bod stejný
jako bod v aktuálním souboru zakázky, objeví se dialogové okno Point Protect – Ochrana
bodu, který oznámí, že bod, který jste si vybrali je již použit. Další dostupné číslo bodu se
objeví v této volbě pro přepsání aktuálního bodu nebo pro použití nového čísla bodu.
Prohlížení vytyčených bodů na grafické obrazovce (Robotické totální stanice)
Obrazovky Stake Points (Vytyč body) níže uvedené ilustrují mnohé volby, které jsou
k dispozici uživateli robotické totální stanice.
Auto Turn (Auto otáčení): Tato volba se objeví, pouze pokud jste nakonfigurováni
na robotickou totální stanici se zapnutým Turn to Horizontal (Natoč horizontálně)
v Search (Vyhledávání). Do Search (Vyhledávání) se dostanete použitím ikonky
trojnožky (vpravo dole) a výběrem záložky Robotic, která vede k Search, nebo
kliknutím na Total Station v rámci Configuration a výběrem záložky Search. Rovněž i
C pro konfiguraci dává přístup k Search. Kliknutí na Auto-Turn otočí přístroj, aby se
zaměřil na cílový bod. Pokud je rovněž zapnuto Turn to Vertical, pak se přístroj natočí
i do správného vertikálního úhlu založenému na výšce cíle. Nepoužívejte „Turn to
Vertical“, pokud výška cílového bodu je 0 nebo je nepřesná. Všimněte si, že se
zapnutým Turn to Horizontal se přístroj opravdu automaticky natočí ve vytyčování.
Vy musíte jenom kliknout na Auto Turn, pokud chcete vnutit nové natočení na cíl,
pokud se přístroj natočil mimo cíl.
Prism On vs Refrectorless: Pro totální stanice se schopností měřit bez hranolu se
zobrazuje ikonka hranolu na vrchu obrazovky, která vám umožňuje vybrat hranol
zapnutý (jak je ukázáno) nebo hranol vypnutý, kdy je ikonka hranolu přeškrtnuta.
Locked vs Search (Zamčeno vs hledání): Pro robotické totální stanice je ikonka
p150
zámku a hledání (dalekohled) použita pro zobrazení stavu přístroje. Pokud je ukázán
zámek, je přístroj uzamčen na cíli. Pokud stisknete ikonku zámku, pak se přepne do
módu Search (Hledání). Aby došlo k trasování (měření délek vedoucí ke známé poloze
cíle ukázané trojuhelníčkem), musí být přístroj uzamčen. Pokud je zobrazen
dalekohled, je přístroj v modu Search (Hledání) a stisknutí ikonky hledání
(dalekohledu) spustí vyhledávací proces s okénkem hledání definovaném v Settings
(Nastavení). Pokud se po vyhledání hranol najde, přístroj se přestaví do módu zámku.
Tracking (Trasování): Trasování je k dispozici u robotických totálních stanic a
indikuje, že se odebírají délková měření na cíl. Trasování vede k známé poloze cíle,
který se pak objevuje jako trojúhelníček. Trasování spotřebuje více energie z baterie.
Pokud je trasování vypnuto, pak se směr přístroje objevuje jako čára nebo parpsek
vycházející z polohy přístroje. Ve všech vytyčovacích rutinách s trasováním zapnutým
a aktivním jsou zobrazovány okamžité instrukce v reálném čase o tom, jak se
přesouvat k vytyčovanému bodu.
Reference line for Direction (Referenční linie pro směr): Pokyny vlevo (Left) a
vpravo (Right) jsou poskytovány ve vztahu buď k bodu nebo k přístroji podle
nastavení ve View Point (Prohlířet bod). Referenční směr je zobrazen níže vpravo na
obrazovce.
Vytyčování grafickým výběrem „Pick Point“
Jedním ze zajímavých prvků vytyčování bodů ve SurvCE je schopnost vytyčovat k bodům na
liniových prvcích, aniž by se musela vytvořit čísla bodů. Můžete prostě vytyčovat ke grafice
použtím výběru „from Map“ (z mapy): XX Tímto způsobem je jakýkoli výkres úrodným
polem dostupných bodů pro vytyčení a komplikované průsečíky zahrnující spirálové křivky a
jiné prvky se dají prostě vytyčit použitím příkazů jako Offset následovaných zachycením
průsečíků. Uvažujme příklad níže:
Část silnice od 234+00 do 236+00 je spirálová křivka a cíl je protnout krajnici silnice, která je
50’ odsazena od středové linie s původní majetkovou linií jdoucí od severozápadu
k jihovýchodu. Spíše než používat komplikovanou souřadnicovou geometrii můžete použít
obrazovku mapy pro výběr Draw (Kresli) Offset a vytvořit 50’ odsazenou čáru silnice,
ukázanou nahoře. Pak v rámci Stake Points (Vytyč body), kde bod 17 je obsazený bod a bod
18 je zpětný bod se bod k vytyčení může vybrat použitím ikonky mapy a pak záchyt
průsečíku (prosvícený šedě v obrázku výše) se dá použít pro průsečík křivky silnice s
majetkovou linií. Všimněte si, že záchyt vpravo od průsečíku je “nejbližší” záchyt – vybere
jakýkoli bod, který si zvolíte na linii, není to nutně koncový bod nebo bod průsečíku.
Kliknutím na oranžové šipce zpět vpravo nahoře se spočte cílový bod. Nevytvoří se žádné ID
bodu, ani není nutné. Vy prostě můžete “vytyčovat k výkresu”.
p151
Použitím výběru bodů z grafické obrazovky máte rovněž možnost vidět poslední vybraný bod.
Takže, pokud vybíráte sérii koncových bodů linií, které jsou těsně u sebe můžete vidět váš
poslední bod použitím záchytu koncového bodu a výběrem nového podle reference.
Posledně vybraný bod je ukázán pomocí tužky, takže pokud vytyčujete body zprava doleva,
vyberete svůj další bod, na který ukazuje šipka. Předchozí použitý „záchyt“, jako je „záchyt
koncového bodu“ prosvícený nahoře, je implicitní, který vám umožňuje okamžitě vybrat další
bod. Nemusíte vybírat nový bod, místo toho klikněte na oranžovou šipku, program se
implicitně nastaví na prosvícený bod (naznačený tužkou) a vy budete znovu vytyčovat
poslední bod a rovněž referencovat poslední bod, až budete vytyčovat další.
Poznámka: Grafická obrazovka ukáže text jako je staničení (např. 235+00) nebo spoustu čísel,
pokud je text konvertován do polylinií před jejich importem jako soubor DXF nebo DWG.
Carlson Survey má například příkaz nazvaný „Text to Polylines“ (Text na křivky), který lze
použít pro konverzi standardního textu do polylinií pro prezentaci pod SurvCE a jinými
programy.
Použití voleb přilby
Pokud jste ve Stakeout (vytyčení) a aniž byste opustili příkaz, můžete použít ikonku přilby
pro přístup k různým reportům a dokonce provádět základní editaci. Pokud kliknete na přilbě
(nahoře vlevo), objeví se stahovací menu „rychlého přístupu“ k volbám:
p152
Některé užitečnější příkazy pro přístup kdykoli jsou Inverse (získat 2D a 3D vzdálenosti mezi
body), View Data (Prohlédni data) (prohlížení „cutsheets“ prohrábek a navážek a prohlížení a
editace souboru hrubých dat). Points (Body) (prohlížení souřadnic v souboru zakázky,
vymazání a editace podle potřeby) a Freeze Points (Zmraz body) (zmrazit čísla bodů a snížit
přeplnění obrazovky). Kalkulačka (Calculator) se dá použít pro výpočet úhlů mezi body
(řešení trojúhelníku výběrem 3 bodů) pro výpočet matematických výrazů a konverze mazi
souřadnicemi Lat/Long a souřadnicemi mřížky mezi jinými. Volba „Reconnect“ (Znovu
spojit) je rychlý způsob, jak navázat spojení Blue Tooth s přístrojem.
Rozšíření grafické obrazovky: Normální (žádné), Navigate Data, Měření
Jednou ze speciálních voleb ve Stakeout (Vytyčení) je schopnost maximalizovat grafickou
obrazovku použitím šipky dolů pro zvětšení grafiky (omezení řádek textu instrukcí) a šipkou
nahoru se vrátit do normální grafiky. Protože textové instrukce pro vytyčení jsou v módu
rozšířené grafiky minimalizovány, můžete kontrolovat, jaký bude obsah jednořádkové
instrukce tím, že to nastavíte ve Viewpoint (Záložka Viewpoint pod C pro konfiguraci, viz
diskuse výše). Když je „Maximized Map“ nastavena na None (Žádná), pak pro totální stanice
v přímém módu jsou úhel vpravo k natočení (vršek obrazovky) a jednořádkový displej
ukazuje pouze nové číslo bodu a výšku cíle/výtyčky. O obrazovce vpravo se mluví jako o
„Maximalizované mapě“.
Pro robotické totální stanice v módu trasování a pro GPS při nastavení „None“ ve ViewPT
maximalizovaná mapa ukazuje pouze cíl a nižší řádku vpravo. V tomto případě může být
užitečné nastavení „Navigate Data“Toto přidává další řádek pokynů. Níže je ukázáno
vytyčování s Navigate Data pro maximalizovanou mapu v rámci ViewPt, s běžící robotickou
totální stanicí v trasovacím módu.
p153
Existuje třetí mód pro maximalizovanou mapu, který se nazývá „Measurements“ (Měření).
S tímto módem nastaveným a běžící robotickou totální stanicí se větší mapa ukáže, jak je
zobrazeno níže, s aktuálními daty měření prezentovanými ve druhém řádku.
Rozšíření grafické obrazovky vytyčení lze dosáhnout dvěma způsoby: (1) Stiskem šipky dolů
pro rozšíření a šipky nahoru pro návrat do normální grafiky (vlevo) a umístěním prstu nebo
dotykového pera na první řádek blízko „Desc“ a stažením dolů a zopakováním tohoto procesu
při natažení obrazovky nahoru. (Pro obnovení plné obrazovky je metoda se šipkou nahoru tou
nejsnadnější.)
Vytyčování bodů použitím obrazovky v textovém módu
Někteří měřiči dávají přednost textové obrazovce pro vytyčování bez grafiky a s velkými
tučnými písmeny. Použitím přilby, jak je popsáno výše můžete vybrat „Text“ nebo stisknout
Alt Y, abyste se dostali do textového módu pro vytyčování. Program pak přejde do jiného
módu zobrazení s větším textem pro lepší viditelnost, jak je ukázáno zde:
p154
Dané instrukce se ovládají nastavením pod Configure, v záložce View Pt. V tomto případě
jsou instrukce In-Out (Dovniř-Ven) Left-Right (Vlevo-vpravo) čelem k přístroji z posice
výtyčky s hranolem. Toto by byla typická konfigurace pro práci jako jednomužná posádka,
která pracuje od výtyčky a dívá se na totální stanici. V grafice kruhového „terče“ je cílový
bod v jeho středu a přístroj je ukázán relativně vůči cílovému bodu (což je v kruhu nahoře,
pokud kruh k severu) a zpětný pohled je ukázán jako čtvercový cíl relativně k přístroji. Vaše
poloha je ukázána jako trojúhelníček, pokud máte zapnuto trasování (nebo s GPS). Jak se
díváte na přístroj, musíte jít doleva do středu kruhu a kousek zpět neboli out – dále od
přístroje. Můžete reportovat měření nebo aktuální souřednice založené na nastavení na spodku
obrazovky, a vaše instrukce se dají nastavit dynamicky uvnitř obrazovky vytyčení, aniž byste
se museli vracet do Configuration použitím stahovacích voleb uprostře vpravo na obrazovce
(aktuální nastavení je In-Out, Left-Right). Váš cíl v textovém módu je střed kruhu.
Dalším prvkem textového módu je to, že když vložíte popis, program použije plnou
obrazovku k předvedení dostupných popisů a automaticky roluje k popisům, které začínají
písmeny nebo čísly, které byly vloženy z klávesnice. V příkladu níže vložení „31“ odroluje
k popisům začínajícím 31.
Klikněte na ten popis, který chcete, a stiskněte Enter na klávesnici, abyste se vrátili do
vytyčení.
Stake Line/Arc Vytyč linii/oblouk
Tento příkaz otevře sekundární dialog, ve kterém si můžete vybrat mezi Define Line-Definuj
linii, Define Alignments-Definuj vyrovnání, Define Arc (3 Points)-Definuj oblouk (3 Body) a
Define Arc (PC, PT Value)-Definuj Oblouk (PC,PT, Hodnota). Pokud je ve volbě Configure
(Konfiguruj) zaškrtnuto „Prompt for Total Station Setup“ (Výzva k nastavení totální stanice)
pro práci s totální stanicí, pak příkaz Stake Line/Arc půjde napřed do obrazovky zpětného
pohledu.
Stake Station Interval (Interval vytyčovací stanice): Tato volba, pokud je zaškrtnuta, vede
k dialogu, který zahrnuje stanici a ofset k vytyčení a interval přírůstku. Toto povoluje
vytyčení zvláštních míst na vyrovnání. Když je zaškrtnut Stake Station Interval, program hlásí
p155
stanici a ofset měřených bodů a pro vaši aktuální polohu (GPS a robotické totální stanice) a
nevyžaduje od vás cílovou stanici, ofset a interval. Vede k menšímu počtu obrazovek a
nezahrnuje volby „Point on Line“ (Bod na linii) a „Point on Arc“ (Bod na oblouku), které se
objevují specificky v dialozích Stake Station Interval (Interval vytyčovací stanice).
Referenční středová linie:
Prostředí ikonka na horním řádku vede ke globálním
nastavením, která umožňují master středové linii (horizontálnímu vyrovnání), aby byla
ustanovena pro referenci, zatímco vy vytyčujete odlišné vyrovnání pro instrukce L a R.
Například pokud vytyčujete kerb nebo krajnici, mohli byste ustanovit středovou linii hlavní
silnice jako „master středovou linii“ a krajnici jako cílové vyrovnání pro vytyčení. Pokud
použijete „Use Reference CL fo Station and Offset“ (Použít střed. linii pro stanici a ofset),
pak dostanete reporty stanice a ofsetu vaší polohy relativně k master (referenční) středové
linii. Ostatní volby zahrnují referencování pouze stanice nebo pouze ofsetu master středové
linie. A pokud zakliknete „Use Reference CL to Display Directions“ (Použijte referenční stř.
linii pro zobrazení směrů“, pak instrukce pro pohyb v terénu vás povedou k cílovému
vyrovnání, ale budou v referenci k master středové linii. V obrazovce níže vyberete jméno
master středové linie. Můžete též ustanovit, zda křivky jsou založeny na „železniční“ definici
nebo na standardní silniční definici. Všimněte si, že dokonce vzhled této volby je ovládán
pomocí Job Settings, záložky Stake (Vytyč), Alignment Settings (Nastavení vyrovnání),
volbou „Allow Reference Centerline“ (Umožni referenční středovou linii). Pokud je tato
volba vypnuta, ani samotná ikona referenční středové linie se neobjeví.
Define Line - Definuj linii
Tento příkaz vám umožní vytyčit linii mezi dvěma body tím, že vás bude navádět k bodu sérií
příkazů a směrů. Tato volba je pro vytyčování bodů podél linie, jako se provádí třeba při
vytyčování hranic pozemků. Referenční vyrovnání se dá rovněž použít (viz diskuse
Referenčního vyrovnání v rámci volby Define Alignment‚ (Definovat vyrovnání) níže.
Tato volba je pro vytyčení bodů podél linie včetně prohrábky a navážky nebo pro vytyčování
bodů relativně k linii. Např. jedna aplikace by bylo vytyčení potrubí mezi dvěma známými
body (vpusť a výpusť), kde vytyčovací ofsety mohou být nastaveny s poznamenanými
hodnotami navážky a prohrábky. Je rovněž možno použít Station Store (Uložení stanice) pro
předběžný výpočet bodů vpusti a výpusti založeném na známé stanici, ofsetu a elevaci. Pro
veškeré vytyčování existují nastavení konfigurace, která ovládají typy instrukcí, které při
p156
vytyčování budete dostávat. Měli byste si prohlédnout nastavení v záložce Stake (Vytyc) pod
Job Settings (Nastav. zakaz.), jakož i volbu Configure (Kofigur.) pod Equip (Vybav.) před
vytyčováním. Dialogy se lehce liší v závislosti na použité totální stanici nebo GPS výbavě.
Oba typy jsou zde dokumentovány, což ukazuje rozdíly mezi těmito dialogy.
Vytyčování podle Define Line (Definuj linii) má též záložku Point on Line (Bod na linii),
který umožňuje v režimu totální stanice rovněž vytyčení průsečíku se specifikovanou linií na
aktuální linii záměru. Toto je často používáno pro vykolíkování hranice pozemku, která je
zakrytá stromy. Měřič najde mezeru v linii, vezme odečet k hranolu, a dostane radu, jak
daleko se má přiblížit (Move In) nebo oddálit (Move Out) pro vytyčení linie na aktuálně
zaměřované linii. Záložka Point on Line (Bod na linii) rovněž zahrnuje standardní kolmou
metodu, kde je využito jakékoli měření pro výpočet směru a vzdálenosti pro přesun k bodu na
linii kolmé k měřenému bodu. Pro konfigurace GPS, nabízí Point on Line (Bod na linii) pouze
Perpendicular (Kolmou) metodu.
Dialog Define Line (Definuj Linii) vám poskytuje následující volby:
First Point ID (ID prvniho bodu): Toto je počáteční bod linie. Bod sem můžete
vložit pomocí ID bodu. První tlačítko nabídne dialog se seznamem bodů, ze kterého si
budete moci vybrat počáteční bod linie. Tlačítko hned vedle vpravo vám umožní si
vybrat bod z mapy. Pokud si vyberete bod ze zahuštěného místa mapy, budete
odvedeni do dialogu výběru bodů ze seznamu bodů blízkých vaší vybrané poloze.
Second Point ID (ID druhého bodu): Stisk tlačítka Enter od prvního bodu přesune
kurzor do druhého bodu. Toto je konečný bod na linii, který je k dispozici k vložení,
pouze pokud je nastavena Method (Metoda) jako dvoubodová pro definování linie.
Postup pro výběr drihého bodu je stejný jako pro výběr prvního bodu.
Azimuth (Azimut): Tato volba bude dostupná pro vstup, pouze pokud byla jako
Method (Metoda) vybrána volba Azimuth (Azimut). Pokud je metoda nastavena na
Two Point (Dva body), pak je Azimuth neaktivní, ale přesto bude ukazovat azimut
nebo úhel mezi těmi dvěma body linie. Metoda Azimuth vás vyzve k zadání úhlu vůči
severu, pokud to tak máte nastaveno v Angle Type (Typ úhlu) v sekci Format pod
Job Settings (Nastav. zakázk.).
Slope (Sklon) (%): Stejně jako Azimuth tato volba bude k dispozici pro vstup, pouze
pokud byla jako Method (Metoda) vybrána volba Azimuth (Azimut). Pokud je
metoda nastavena na Two Point (Dva body), pak je Slope (Sklon) neaktivní, ale přesto
bude ukazovat sklon mezi těmi dvěma body linie.
Method (Metoda): Tato volba vám umožní si vybrat, jak chcete definovat linii.
K dispozici máte buď podle dvou bodů, nebo jednoho bodu a azimutu a sklonu.
Start Station (Poč. stan.): Tato volba má jeko implicitní volbu 0 uvnitř vytyčovací
linie, ale dá se změnit na jakoukoli počáteční stanici.
Confirm N,E,Z (Potvrď X,Y,Z): Výběr tohoto tlačítka vyvolá dialogové okno
Confirm N,E,Z (Potvrď X,Y,Z). Tato obrazovka ukazuje každý bod jako záložku ve
vrchní části obrazovky. Uvedeno je číslo bodu, souřadnice k severu, východu, výška a
popis bodu (bodů) vybraných pro linii. Poté, co potvrdíte body, výběr šipky zpět vás
vrátí do řádku obrazovku definující linii. Po stisku Enter po Confirm NEZ
automaticky pokračujete na další obrazovce.
Pokud je „Stake Station Interval“ vypnut v otevíracím dialogu k Stake Line/Arc, pak byste šli
přímo do obrazovky měření ukázané níže. Pokud používáte GPS nebo robotické stanice, je
vaše aktuální stanice a ofset ukázán okamžitě v reálném čase.
p157
Stake Intvl. Off (Vytyč. interv. vypnut)
Pro standardní totální stanice musí být odebráno měření (tlačítkem Enter nebo R pro Read –
Čti), abyste viděli stanici, ofset a prohrábku nebo navážku. U totálních stanic se vykreslují
čárkované čáry od přístroje ke zpětnému pohledu, k aktuálně měřenému bodu a kolmive
k definované linii. V grafice výše, která platí pro robotické totální stanice, ikonky na horním
řádku značí stav baterie (plná), používají se hranoly, přístroj je uzamčen na cílovém hranolu a
dochází ke trasovacím odečtům, takže polohu hranolu lze vypočítat (trojúhelníček). Pokud si
vyberete „Stake Station Interval“ (Interval stanice vytyčování), pak budete požádáni o stanici
k vytyčení, jak je ukázáno níže:
Stk Stn. Intvl. On (Vyt. int. stan. zapnut)
Kliknutím na OK (zelené odtržítko) budete pokračovat k obrazovce vytyčení. Nastavovací
tlačítko v obrazovce nahoře vlevo od zeleného odtržítka vám umožní vytyčit přesný konec
vyrovnání (navíc k sudým stanicím), prodloužit vyrovnání a provést mnoho dalších
speciálních prvků jako je natáhnout seznam cílových stanic a ofsetů k vytyčování podél
vyrovnání. V grafické obrazovce vytyčení vám bude doporučeno postupovat k cílovému bodu
na základě nastavení Viewpoint (Zorný bod) pod Equipment (Vybavení), Configure, záložka
Viewpoint. Doporučuje se kliknout na „Use CL for Reference Object“ (Použij střed. linii jako
refereční objekt), pokud je k dispozici, kde horizontální vyrovnání je jasně viditelné nebo
v terénu známé. Jinak byste mohli použít přístroj jako referenci pro práci s totální stanicí a
pohybovali byste se od ní nebo k ní a doleva či doprava obráceni čelem ke stanici. Zde je
referencí samotné vyrovnání a vám se doporučuje pohybovat s k vyrovnání nebo vpřed podél
vyrovnání.
p158
Stk Stn. Intvl. On (Vyt. int. stan. zapnut)
Define Alignments (Horizontal) Definovat vyrovnání (Horizontální)
Středová linie vytyčení (Stakeout Centerline) vyžaduje pouze horizontální vyrovnání, ale
máte možnost specifikovat vertikální vyrovnání, které vás povede také k výsledkné prohrábce
či navážce. Navíc můžete specifikovat referenční vyrovnání. Tento prvek vám umožní vytýčit
ofsety z jednoho vyrovnání (např. kerbu) a nahlásit stanici referenčního vyrovnání (např.
středovou linii).
Centerline File (Soubor střední linie): Vyberte soubor střední linie definovaný v
menu Roads (Silnice) nebo soubor natažený a převedený do formátu “.cl”.
Select Polyline (Vybrat křivku): Vyberte křivku na obrazovce, abyste definovali
vyrovnání.
p159
Reverse Alignment Direction (Obrátit směr vyrovnání): Po výběru křivky můžete
použít ikonku “Reverzovat” pro obrácení směru vyrovnání, což zajistí inkrementaci
staničení v požadovaném směru. Tento prvek se vyskytuje všude v softwaru, kde se
horizontální vyrovnání vybírají z obrazovky. V případě vyrovnání založených na
souborech (file-based) nebo na bodech (point-based) je směr určen souborem nebo
pořadím bodů samotným. Tato volba je dostupná v rámci Stake Offset (Vytyč ofset),
Point Projection (Projekce bodu), Station Store (Ulož stanici), Store Sections (Ulož
řezy), Stake Slope (Vytyč svah) a Stake Road (Vytyč silnici).
Define Point List (Definovat seznam bodů): Vložte sekvenci bodů pro definici
vyrovnání.
Preview (Náhled): Zobrazí vyrovnání graficky.
Edit (Uprav): Použijte tuto volbu pro úpravu vybraného vyrovnání.
Save As (Ulož jako): Pokud bylo vyrovnání definováno body nebo polylinií, můžete
ho volitelně uložit jako soubor středové linie.
Start Station (Počáteční stanice): Vložte počáteční stanici, pokud už nebyla předem
určena pomocí souboru středové linie.
End Station (Konc. stanice): Toto ukáže konečnou stanici vybraného vyrovnání.
Defining Alignment (Vertical) – Definice vyrovnání (Vertikálního)
Toto je v tomto příkazu volitelné. Pokud je vaším cílem ignorovat výšky a automaticky si
vybavovat soubory silnice, bude použito Vertikální vyrovnání a budou se objevovat hodnoty
prohrábky/navážky, pokud je nevypnete v Apply Vertical Alignment (Aplikuj vert.
vyrovnání).
Profile File (Soubor profilu): Vyberte soubor profilu v menu Roads (Silnice) nebo
soubor natažený a převedený do formátu “.pro”.
Select Polyline (Vybrat křivku): Vyberte křivku na obrazovce, abyste definovali
profil.
Define Point List (Definovat seznam bodů): Vložte sekvenci bodů pro definici
profilu.
Preview (Náhled): Zobrazí profil graficky.
Edit (Uprav): Použijte tuto volbu pro úpravu vybraného profilu.
Save As (Ulož jako): Pokud byl profil definován body nebo polylinií, můžete ho
volitelně uložit jako soubor profilu.
Start Station (Počáteční stanice): Vložte počáteční stanici, pokud už nebyla předem
určena pomocí souboru profilu.
End Station (Konc. stanice): Toto ukáže konečnou stanici vybraného vyrovnání.
Apply Vertical Alignment (Aplikuj vert. vyrovn.): Zapne či vypne vertikální
vyrovnání pro vytyčování 2D nebo 3D.
Pozn.: Aby jste si vybavili jména souborů, je nutno umožnit Recall Job Road Files
(Vybavit si soubory silnic zakázky) v rámci Job Settings (Nastavení zakázky),
Options (Volby).
Níže je ukázán příklad toho, co uvidíte, pokud klepnete na Preview (Náhled) v jakékoli
záložce. Všimněte si, že je ukázána středová linie s kterýmikoli stávajícími čísly bodů v její
blízkosti.
p160
Pokud je Stake Station Interval zapnut, obrazovka výběru vyrovnání pokračuje do obrazovky
Station/Offset, kde si vyberete stanici a ofset pro vytyčení. Použitím Define Alignments
(Definuj vyrovnání), volba Point on Line (Bod na linii) se stane Point on CL (Bod na stř. linii)
na následující obrazovce. Pokud máte definována jak horizontální tak vertikální vyrovnání,
obrazovka konečného vyrovnání (např. stanice 375) bude zahrnovat hodnoty navážky či
prohrábky. Níže je ukázán příklad v módu GPS. Středová linie byla vybrána z obrazovky
(Select Polyline – vyber křivku) a vertikální vyrovnání bylo vybráno ze souboru.
Stk Stn. Intvl. On (Vyt. int. stan. zapnut)
Reference Centerline Example (Příklad na referenční středovou linii)
Pokud je použita Master středová linie jako „Referenční vyrovnání“ a Stake Station Interval je
vypnut a je zapnut „Use Reference Centerline to Display Station and Offset“ (Použít
referenční středovou linii pro zobrazení stanice a ofsetu), dostanete prohrábku/navážku
z tangenciálního vyrovnání, ale stanici a ofset, označené symbolem „*“ z referenční středové
linie:
p161
Stk Stn. Intvl. Off (Vyt. int. stan. vypnut)
Avšak s vytyčovacím intervalem stanice zapnutým a navíc se zapnutým „Use Reference CL
to Display Directions“ – použít referenční středovou linii k zobrazení směrů, ta samá poloha
ukázaná nahoře je zobrazena jak s aktuální polohou, tak s instrukcemi k přesunu
poskytnutými ve vztahu k referenčnímu vyrovnání.
Stk Stn. Intvl. On (Vyt. int. stan. zapnut)
Příklad nahoře ilustruje běžné použití Referenční středové linie. Tučná (modrá u barevných
obrazovek) referenční středová linie se dá snadněji sledovat než zakřivené cílové vyrovnání
jako třeba linie kerbu. Tudíž pokyny dopředu a zpět odkazující se na master středovou linii
mohou být užitečnější pro rychlý pohyb k cílovému bodu. Jakýkoli displej s označením „*“ je
ve vztahu k referenční středové linii. Důvodem pro rozdíl v prohrábce je ten, že se Stake
Station Interval zapnutým je výška cíle (101.80) spočtená na cílové stanici k vytyčení,
zatímco pokud je tento Interval vypnutý, je cílová výška spočtena na aktuálním ofsetu na
cílové středové linii (stanice 0+26.1, což je implicitní stanice v poli poisu). Referenční stanice
středové linie je 0+30.8).
Define Arc (3 Points) – Definuj oblouk (3 body)
Tato rutina vyžaduje 3 body k definici jednoznačného oblouku, který je pak použit pro
vytyčení podle stanice a ofsetu. První bod se stává počátkem oblouku. Nápověda je ukázána
níže.
p162
Body mohou být vloženy, vybrány pomocí tlačítka seznam bodů, nebo vybrány z mapy. Po
výběru tří bodů vyberte OK (zelené odtržítko), abyste přešli do dialogu Stakeout Arc (Vytyč
oblouk). Speciální stanice jsou omezeny na PC (start) a PT (konec). Po vybrání stanice a
ofsetu pro vytyčení a výběru OK se hlavní okno vytyčení objeví jako pohled na mapu.
V modu totální stanice se objeví úhel postupu a vzdálenost na spodku obrazovky. Provedení
odečtu na aktuální polohu cíle bude akltualizovat displej s novou hodnotou vzdálenosti
vpřed/zpět a vzdálenosti doleva/doprava v závislosti na vašem nastavení zakázky (Job
Settings). Měli byste vidět vaše body s středovou linii nebo křivku na mapě s ikonkou bodu,
ke kterému chcete vytyčovat (kroužek s X uprostřed). Pokud používáte GPS, po výběru OK
v dialogu Stakeout Arc (Vytyč oblouk) se hlavní okno vytyčení objeví jako pohled na mapu
s vaší aktuální polohou a naváděním k cíli, které se bude kontinuálně aktualizovat. Můžete
kliknout na „RR“ pro vytyčení oblouku podle definice koleje. Prohrábky a navážky se počítají
z výšek bodů, které určují 3D profil oblouku a tento profil bude mít trend k nule, pokud
kterýkoli z těchto budů bude mít nulovou výšku. Pokud jsou body vybrány pomocí „záchytů“,
jako když chytáte konec linie, bude ID nového bodu přiřazeno vybranému bodu. Pokud bude
mít tento bod nulovou výšku, profil bude mít trend k nule a bude mít vliv na reporty
prohrábky/navážky. Bodům lze přiřadit výšky pomocí Edit Points (Editovat body). Volby
Referenční středová linie A Intervalu stanice vytyčování diskutované výše rovněž platí pro
všechny metody definování oblouku. Volba Point on Arc (Bod na oblouku) se objevuje,
pouze pokud je zapnut Stake Station Interval, protože tato volba se objevuje v dialogu
intervalu.
Define Arc (PC, PT Value) – Definuj oblouk (PC, PT Hodnota)
Tato volba pro definici oblouku vyžaduje 4 vstupní parametry: Počáteční bod, Koncový bod,
Směr křivky a kterýkoli z následujících: Bod poloměru, Délku poloměru, Délku oblouku,
Delta úhel nebo Stupeň zakřivení. Počáteční stanice je implicitně 0, ale je možno jí i změnit.
Viz obrázek níže.
Když vybíráte bod PC, volba Radius Point (Bod poloměru) a PT point (Bod PT), vložte ID
bodu, vyberte tento bod pomocí tlačítka seznamu bodů, nebo vyberte bod na mapě z tlačítka
mapy. Po výběru OK budete odvedeni do dialogu Stakeout Arc /(Vytyč oblouk). Po výběru
OK v dialogu Stakeout Arc /(Vytyč oblouk) se objeví hlavní okno vytyčení v pohledu na
mapu. Zde vytyčujeme stanici 75 na ofset 0.V módu totální stanice se úhel postupu a
vzdálenost objeví na spodku obrazovky. Pořízení odečtu k aktuální poloze cíle bude
p163
aktualizovat displej s novou hodnotou vzdálenosti dopředu/dozadu a doleva/doprava
v závislosti na vašem referenčním nastavení v Configure Reading (Konfigurovat odečet).
Měli byste vidět vaše body a oblouk na mapě s ikonkou bodu, ke kterému chcete vytyčovat
(kroužek s X uprostřed). Pokud používáte GPS, po výběru OK v dialogu Stakeout Arc
(Vytyč oblouk) se hlavní okno vytyčení objeví jako pohled na mapu s vaší aktuální polohou a
s naváděním k cíli, které se bude kontinuálně aktualizovat.
Stake Line/ Arc (Station/Offset) – Vytyč Linii/oblouk (Stanice/Ofset)
Pokud je Stake Station Interval zapnut, pak výběr OK v Define Line (Definuj linii), Define
Alignment (Definuj vyrovnání) nebo Define Arc (Definuj oblouk) otevře dialog Stake Line
(Vytyč linii) pro definování parametrů vytyčování (např stanice, ofsetu, intervalu a dokonce i
výšky).
Station (Stanice): Sem vložíte stanici pro vytyčení.
Station+: Můžete pokračovat k další stanici, jak je definovaná body vyrovnání nebo
intervalem stanic použitím ikonky zelené šipky doprava.
Station-: Můžete se vrátit k předchozí stanici, jak je definovaná body vyrovnání nebo
intervalem stanic použitím ikonky zelené šipky doleva.
Station List (Seznam stanic): Vyberte specifickou stanici pomocí ikonky seznamu
stanic.
Interval: Zde vyberete vzdálenost, o kterou se budou stanice zvyšovat.
Calculate Interval (Vypočti interval): Toto se použije pro rozdělení celé linie na
stejné části, z čehož vznikne vypočtená nezaokrouhlená hodnota inkrementální
hodnota stanice.
Offset/skew List (Seznam ofsetů/zkosení): Sm budete vkládat vzdálenost ofsetu od
linie. Vyberte jedno z tlačítek doleva/doprava pro určení strany ofsetu. Tento seznam
též poskytuje dodatečné metody ofsetů jako jsou Skewed Offsets - Zkosené ofsety,
Bisectors (Bisekce), Intersections (Průsečíky) a PI nebo Radius Points – Body
poloměru. Skew Forward angle (Zkosený úhel vpřed) se měří vpřed od kolmice. Tak
pokud se díváte dolů po tečně ke středové linii, pak trubka se zkosením 70 stupňů (v
DD.MMSS) od tečny vpřed bude zkosený úhel vpřed rovný 20 stupňům, jak je měřeno
p164
vpřed od kolmého (normálního) ofsetu.
Elevation – Výška: Toto je výška návrhu. Pokud je definována geometrie 2D, pak
tato volba bude aktivní.
Override Design – Překonat návrh: Toto umožňuje uživateli překonat výšku návrhu
3D geometrie.
Off.Inc: Toto je pro vložení volitelného přírůstku ofsetu podél linie. Toto je zřídka
užívaný prvek, který by měl tendenci oddalovat či přibližovat ofsety ke středové linii.
Segment: Toto definuje aktuální segment vyrovnání na základě vložené stanice.
Cutsheet: Toto ukáže aktuálně vybraný soubor vyrovnání Cutsheet.
Settings (Nastavení): Tato ikonka vás odvede do Job Settings (Nastavení zakázky),
která platí pro vyrovnané vytyčení. Viz Job Settings (Stake) Nastavení zakázky –
Vytyčení, kde je více podrobností. Pamatujte, že tady dáváte na vědomí softwaru, aby
zahrnul a zastavil se na kritických místech vyrovnání.
Stake Line/ Arc (Point on Line) – Vytyč Linii/oblouk (Bod na linii)
Volba Point on Line – Bod na linii se objeví, když se vybere Define Line (Definuj linii) nebo
Define Alignments (Definuj vyrovnání). Nabízí metodu Perpendicular to line (Kolmo k linii)
pro totální stanice a GPS. Tato metoda projektuje každý odměr na vyrovnání kolmé nebo
radiální v křivkách a vybízí k zadání vzdálenosti a směru k průsečíku vyrovnání. Pokud však
vyberete jako metodu definování vyrovnání Define Line (Definovat linii) a jste nastaveni na
totální stanice, pouze pak se objeví volba „Find Intersect to Line“ (Najdi průsečík na linii),
která umožňuje vytyčování linií „čar viditelnosti“. Toto často používají měřiči, kteří vytyčují
linii ve stromořadích, kdy se přesouvají do mezer mezi stromy pro odečty, pak se přesouvají
blíže či dále od linie viditelnosti a zatloukají kolíky, když jsou přesně v linii. To je užitečné
pro jakékoli vytyčování linií nebo hranic pozemků nebo liniových staveb. Pro GPS je
k disopozici pouze kolmá metoda.
Totální stanice: Volba Offset to Line (Ofset k linii) je zešedlá, pokud je vybrána metoda
Find Intersect to Line (Najdi průsečík na linii) a je k dispozici, pouze pokud je vybrána
volba Perpendicular (Kolmo).
Total Stations, Define Line, Point on Line, Intersect to Line: Metoda Intersect (Průsečíku)
se používá pro vytyčení linie přesouváním blíže či dále od aktuální linie viditelnosti. Hlavní
aplikací je vytyučení linie, pokud je tato silně blokována stromy či překážkami, a vy musíte
vytyčit linii v mezerách, do kterých je vidět.
p165
V modu Intersect (Průsečík) první obrazovka vždycky ukazuje cílový bod na linii (nebo
prodloužení linie) kolmé k ustavovacímu nebo staničnímu bodu. Když se odebere první
odečet, program zobrazí vzdálenost blíž/dál k linii podél linie viditelnosti. Bez ohledu na
nastavení referenční středové linie budou pokyny blž-dál k cílové linii. Avšak, pokud je
referenční středová linie aktivní, bude zobrazena stanice a ofset k referenční středové linii
s předponou „*“.
Pokud se vytyčuje linie definovaná body s nulovou výškou, budou hodnoty prohrábky či
navážky zobrazovány, ale měly by se ignorovat. Všimněte si, že se obrazovka rozšíří a ukáže
více grafiky, pokud stisknete tlačítko šipky dolů.
Totální stanice/GPS kolmo k linii: Pokud máte nakonfigurovánu metodu Perpendicular to
Line (Kolmo k linii), program vám ukáže směr a vzdálenost, o kterou se máte posunout
p166
k nejbližšímu bodu na linii k měřenému bodu. Obdržené pokyny (Vpřed/vzad versus
Sever/Jih nebo Azimut/vzdálenost) budou záviset na nastavení v rámci Configure Reading
(Konfigurovat odečet).
Pokyn „Turn to AR“ na vrchu obrazovky se vztahuje na úhel, kterým se máte vydat, abyste
protnuli definovanou linii pod úhlem 90 stupňů od umístění přístroje. Pro GPS jsou pokyny
na obrazovce Point-On-Line (Bod-na-linii) podobné.
Stake Line/Arc (Point on Arc) Vytyč linii/oblouk (Bod na oblouku)
Jak rutina Stake Arc (3 Points) – Vytyč oblouk (3 body) tak i Stake Arc (PC, PT Value) –
Vytyč oblouk (PC, PT, Hodnota) mají volbu Point on Arc (Bod na oblouku) podobnou volbě
Point on Line (Bod na linii). V dialogu níže jsme si vybrali vypočítat ofset vlevo 25 od
oblouku. Jakýkoli měřený bod bude pak radiálně posunut na oblouk, který je o 25 délkových
jednotek vlevo od specifikovaného oblouku.
p167
Když se provede měření nebo odečet GPS, bude cílový bod radiální ke křivce, na ofsetu 25
jednotek od křivky, jak je ukázáno níže.
Výše uvedený příklad může být užitečný pro zatlučení kolíků na 25‘ odsazení od čáry
viditelnosti. Pro GPS je tato informace poskytnuta v „reálném čase“. Jak se pohybujete,
uvidíte pokyny, jak se dostanete k nejbližšímu bodu na oblouku (nebo na odsazeném
oblouku). Pro totální stanice budete napřed vyzváni změřit k nejbližšímu bodu na oblouku
(nebo na odsazeném oblouku) z ustavení přístroje. Pak, až odměříte jakýkoli záměr, bude se
pokyn vztahovat k tomu měření.
Poznámka: Pokyn Turn to AR – Obrať se k AR, se vztahuje k úhlu, do kterého se máte
natočit, abyste kontaktovali středovou čáru pod úhlem 90 stupňů (pravým úhlem) k nastavení
přístroje.
Po výběru OK se objeví hlavní okno vytyčování v pohledu na mapu. V módu totální stanice
to bude čekat na záměr či odečet. Měli byste vidět vaše body na mapě s ikonkou ukazující
umístění vašeho cíle (kroužek s X uprostřed).
Poznámka: Pokud body definující linii jsou na nulové výšce, program bude stále hlásit
prohrábku a navážku – v tomto případě prohrábku od GPS výšky 839.52 celou cestou k nule.
Pokud jsou body definující linii na známé výšce, bude výška interpolována, aby se stanovila
výška návrhu a výška cíle bodu k vytyčení, a bude aplikována na nulový ofset nebo nenulový
ofset vytyčované polohy.
All Stake Line/Arc Options: Store a reading (Ulož odečet) a rovněž i souřadnice
Vytyčovaného bodu a Cílového bodu se zobrazí. Uložte je stiskem Enter nebo ikonky S (Store
– Ulož). Rovněž se zobrazí Delta North, East (Sever, Východ) a rozsíl výšek
(Prohrábka/navážka). Vert Offset 1 a Vert Offset 2 umožňují výpočty elevací založené na
hodnotách vloženého vertikálního ofsetu. V anglických jednotkách může být vertikální ofset 10“ je možno vložit třeba v této formě a program ho automaticky přepočte na -0.833. Pokud
jsou detekovány vertikální ofsety a je ukládán bod, jste vyzváni pro další popisy vertikálních
ofsetů. Pokud je zapnuto ukládání „Alignment Cutsheet“ (Soubor cutsheet vyrovnání) – dle
nastavení v Job Settings – Nastavení zakázky, záložka Stake – Vytyčování), bude vytvořena
další řádka pro každý vertikální ofset. Níže je ukázáno vytyčení stanice 125, Right (vpravo)
12, a výsledná obrazovka Reportu.
p168
Všimněte si, že máte volbu uložení bodu ve vytyčování. Pokud je ukládaný bod stejný, jako
nějaký v aktuálním souboru zakázky, objeví se dialogové okénko Point Protect – Ochrana
bodu, kde bude uvedeno, že vybraný bod byl již dříve použit. Pak se objeví seznam dalších
čísel bodů, která jsou k dispozici, s možností přepsat stávající bod nebo použít nové číslo.
Pokud provedete „Show Station Offset“- „Ukaž ofset stanice“, uvidíte například stanici a
ofset návrhu (1+25.00 R12.000) a vytyčovaný bod (1+25.000 R11.979).
Všechna data prohrábek a navážek včetně vertikálních ofsetů budou uložena v Cutsheet
souboru vyrovnání (Alignment Cutsheet file), pokud tento byl zapnut a pojmenován pod Job
Settings (Nastaveni zakazky), Stake Tab (Zalozka vytycovani), Cutsheets. Konečně jsou
tato data rovněž uložena v souboru hrubých dat (.rw5) jako informace cutsheet. Pokud jste
zapomněli vytvořit soubor cutsheet, vyberte volbu „Cutsheets from Raw“ (Soubory cutsheet
z hrubých dat). Soubor cutsheet můžete prohlížet zadáním Alt V z aktivní obrazovky
vytyčování. Toto vás vrátí přímo do vytyčení. Pokud používáte GPS, pak se rovněž zobrazí
hodnoty HRMS, VRMS a PDOP, jakož i pole pro Point ID (ID bodu) a popis bodu. Po
uložení bodu budete vráceni do dialogu Station/Offset pro výběr dalšího bodu pro vytyčení.
Když se vrátíte do obrazovky Stakeout Line (Vytyč linii) po uložení bodu, je zde volba
záložky pro New Alignment (Nové vyrovnání), která vám umožní definovat nové vyrovnání,
aniž byste museli příkaz opustit.
Stake Offset – Vytyč ofset
Tento příkaz vytyčí až dva uživatelem definované horizontální ofsety ke středové linii
v jakékoli stanici, jakož i neomeyené množství ofsetů na stanici, pokud používáte předem
definovanou Cutsheet stanici – Cutsheet Station a Seznam ofsetů – Offset list (natažené
použitím tlačítka Settings – Nastavení). Také to vytyčí samotnou středovou linii. Intervaly
stanice lze vkládat a program bude automaticky detekovat dle přání uživatele speciální stanice
jeko jsou TS, SC, PC, PT, CS, ST a body vertikální křivky (včetně vysokých a nízkých bodů).
Protože je možno vkládat jednotlivé stanice a ofsety a také proto, že je mžno v terénu si
vyvolat předem definovanou stanici a seznamy ofsetů, je možno aplikovat Offset Stakeaout na
virtuálně jakýkoli odsazený bod od středové linie.
Prerequisites and Procedures – Předpoklady a procedury
Stake Offset – Vytyč ofset vyžduje jak horizontální, tak vertikální vyrovnání. Pokud jsou
použity totální stanice, prochází Stake Offset – Vytyč ofset přes běžné obrazovky pro
potvrzení zpětného pohledu, které vyžaduje Stake Offset a další formy vytyčování.
Příkaz Offest Stakeout je rutina se třemi obrazovkami. První obrazovka identifikuje a natahuje
soubory vyrovnání. Druhá obrazovka identifikuje odsazené body k vytyčení (sklony a
vzdálenosti) a intervaly nebo seznamy stanic/ofsetů na vytyčení. Závěrečná obrazovka jde do
standardní grafiky, ukazuje cílové body a navádí vás do místa určení, s písmenem N pro
pokračování do další (Next) stanice v intervalu nebo seznamu.
Identifikace vyrovnání
První obrazovka má záložky pro výběr jak horizontálního tak vertikálního vyrovnání. Viz
Stake Line/Arc – Vytyč linii/oblouk, kde je více podrobností.
Settings – Nastavení
Použijte toto tlačítko v horní části obrazovky pro výběr seznamu předdefinovaných stanic a
kritických bodů zastavení podél vyrovnání.
p169
V rámci této volby můžete kliknout na záložku Stake (Vytyč) a editovat popisy vytyčovaných
ofsetů ukázaných níže. Viz Job Settings (Stake) – Nastavení zakázky (Vytyčení), kde je váce
podrobností.
Vložení ofsetů jako sklonů a vzdáleností
Obrazovka Offset Stakeout (Vytyčení ofsetu) vám umožňuje vložit jeden nebo dva ofsety od
středové linie. První ofset vyžaduje procenta sklonu a vzdálenost. Druhý ofset je pro kerb či
příkop a je k němu nápověda ve formě „vzdálenost přes“ a „změna výšky nahoru či dolů“.
Settings (Nastavení): Tlačítko Settings vrací do dialogu Settings, který vám umožní
natáhnout další seznam cutsheet nebo specifikovat více nebo méně speciálních stanic.
p170
Všimněte si, že v Settings, pokud jste vyvolávali Stanici a seznam ofsetů, pak je
většina voleb v dialogu Offset Stakeout fixovaných, a vy máte možnost pouze vytyčit
určité ofsety uvedené v tomto seznamu. Rovněž si všimněte, že Offset Stakeout,
pokud nepoužívá seznam, umožňuje vytyčení třech bodů na levé nebo na pravé straně:
Center – Střed, Curb (or Ditch) – Kerb (nebo příkop) a EOP. Na levé straně se z nich
stanou LEOP, LCurb nebo LDitch. Na pravé straně se z nich stanou REOP, RCurb
nebo RDitch. Musíte vložit data pro pravou stranu, jakož i pro levou, pokud vytyčujete
obě strany silnice. Takže je celkem pět bodů, které můžete vytyčit, pokud používáte
dialogový vstup, protože středová linie je pokryta v obou scénářích, jak pro levou tak i
pro pravou stranu,
Back (Zpět): Tlačítko zpět vás vrátí do první obrazovky.
Station+: Můžete postoupit k další stanici, jak je definovaná body vyrovnání nebo
intervalem stanic použitím ikonky zelené šipky doprava.
Station-: Můžete se vrátit k předchozí stanici, jak je definovaná body vyrovnání nebo
intervalem stanic použitím ikonky zelené šipky doleva.
Station List -: Vyberte určitou stanici použitím ikonky seznamu stanic.
Interval: Sem vložíte vzdálenost, o kterou by měly stanice po sobě následovat.
Calculate Interval (Spocti interval): Toto se použije pro rozdělení celé linie na
stejné části, které jsou spočtené, nikoli zaokrouhlené.
Next Offset (Další ofset): Zelená šipka nacházející se vpravo od okénka pro vložení
ofsetu přepne z RCurb na REOP na CL a zpět a velké plné kolečko se bude přesouvat
a prosvěcovat správné místo. Tyto zkratky jsou v dialogu Settings (Nastavení) nebo
v záložce Stakeout (Vytyčení) pod Job Settings (Nastavení zakázky).
Left/Right (Vlevo/Vpravo): Můžete specifikovat, zda vytyčovat vlevo či vpravo od
silnice. Ofsety jsou aplikovány symetricky. Pokud máte nějaký zvláští případ na určité
straně silnice, proveďte levou a pravou stranu odděleně, s oddělenými vstupy sklonu a
vzdálenosti.
Offset: Toto je první ofset od středové linie. Jednotky jsou dle konfigurace v Job
Settings (Nastavení zakázky) ve stopách či metrech.
X-Slope (X-Sklon): Toto je první ofsetový sklon. Záporné číslo znamená sklon shora
dolů.
Stake Curb/Ditch (Vytyč kerb/příkop):dovolí uživateli vložit a aktivovat druhý
ofset definovaný vzdáleností odsazení a výškou od prvního ofsetu.
Stake Curb/Ditch (Height) (Vytyč kerb/příkop-výšku): Toto je vertikální
vzdálenost od prvního ofsetu k druhému ofsetu. Kladná hodnota se interpretuje jako
kerb a záporná hodnota (shora dolů) jako příkop.
Stake Curb/Ditch (Offset) (Vytyč kerb/příkop-ofset): Toto je vzdálenost od prvního
ofsetu k druhému (vnějšímu) ofsetu.
Pokud používáte Stanici cutsheet a seznam ofsetů, musíte vybrat tlačítko List (Seznam),
prosvítit ofset, který chcete použít, a stisknout Select (Vybrat). Rutina zůstane na tomto
ofsetu, až bude pokračovat přes různé stanice, dokud uživatel znovu nevybere List (Seznam)
a z něho neurčí nový ofset.
Příkaz Stake Offset (Vytyč ofset) uloží formát do cutheet souboru Vyrovnaných vytyčení,
pokud je tento soubor pojmenován a aktivován pro ukládání. Data mohou obsahovat stanice a
ofsety podle formátování.
p171
Elevation Difference - Rozdíl ve výšce
Tato rutina nahlásí prohrábku/navážku vůči povrchu návrhu v jakémkoli místě uvnitř
projektu. Příkaz Elevation Difference - Rozdíl ve výšce uloží cutsheet data, pokud jsou
soubory cutsheet pojmenovány a aktivovány v záložce Stake (Vytyčení) pod Job Settings
(Nastavení zakázky). Pro jakýkoli povrch, kde je definována středová linie (Návrh silnice a
Sekce nebo Mřížka/Triangulace/Elevace s definovanou středovou linií, rutina nejenom ohlásí,
ale na požádání též uloží prohrábky, navážky a data polohy středové čáry do souboru cutsheet
ve stylu vyrovnání. Pokud není definována žádná středová linie, metody Silnice, Mřížka a
Elevace uloží data prohrábky a navážky do souboru cutsheet ve stylu bodovém. Rozdíl ve
výškách může být rovněž použit se světelnou lištou.
Předpoklady a postupy
Existuje pět typů dat, které je možno použít pro definování navrhovaného povrchu.
Grid File (Soubor mřížky): Můžete použít soubor .GRD, který byl vytvořen
použitím softwarových balíků včetně Carlson Civil nebo Carlson Survey. Musíte
přenést tento soubor do záznamníku dat pomocí rutiny File Transfer (Přenos
souborů) před vykonáním tohoto příkazu.
Triangulation File (Soubor triangulace): Můžete použít soubor .TIN, který byl
vytvořen ve SurvCE pomocí příkazu Triangulate&Contour nacházejícího se na
obrazovce mapy pod Tools (Nástroje), Surface (Povrch). Můžete také použít soubor
.TIN nebo .FLT použitím softwarových balíků Carlson Civil nebo Carlson Survey.
V tomto případě musíte přenést tento soubor do záznamníku dat pomocí rutiny File
Transfer (Přenos souborů) před vykonáním tohoto příkazu. Všimněte si, že soubory
triangulace mohou být importovány z formátu LandXML nebo DXF použitím příkazu
File – Soubor, DTM Import, který se nachází na obrazovce mapy.
Elevation (Výška): Můžete použít známou výšku, kterou zadáte v poli Set Elevation
– Nastav výšku.
Road Design (Návrh silnice): Tato metoda vyžaduje Template (Šablonu), Centerline
(Středovou linii) a soubor Profile (Profil) v minimu a může využít soubory
superelevace a přesunu šablony.
Section - Řez: Tato metoda vyžaduje soubor příčného řezu a soubor středové linie.
Select Type of Surface Model (Vybrat typ modelu povrchu): Specifikujte typ
povrchu, který se má použít. S výjimkou metody elevace, další 4 metody umožňují
volbu specifikovat vertikální ofset (např. subgrade) a vedou k dialogu výběru
sledovacího souboru.
Set Elevation (Nastav výšku): Tato volba je k dispozici, když se použije metoda
Elevace pro definování modelu povrchu. Vložte požadovanou výšku vašeho povrchu
do tohoto pole.
p172
Vertical Offset (Vertikální ofset): Tato se používá ve spojení se soubory mřížky,
triangulace, silnic a profilů. Umožňuje uživateli vertikálně odsadit povrch (jak je
definován v souboru) o hodnotu uvedenou v okénku.
Use Centerline for Station-Offset (Použij středovou linii pro Stanici-Ofset): Toto
umožňuje uživateli určit soubor horizontálního vyrovnání (.cl file) pro nahlášení
stanice a ofsetu vaší aktuální polohy ve vztahu k referenčnímu vyrovnání. U totálních
stanic se toto hlásí při každém záměru. Pokud se používá gps nebo robotická totální
stanice se zapnutým sledováním, je vaše aktuální poloha opravována v reálném čase
dle pohybu přijímače rover nebo hranolu. Tato volba je k dispozici, když se použijí
metody Grid (Mřížka), Triangulation (Triangulace) nebo Elevace pro definování
modelu povrchu. (Středová linie se vyžaduje pro Road Design – Návrh silnice a
povrchy typu řezu.)
Stakeout Grid Pattern (GPS Only) Vytyčování vzorku mřížky (Pouze GPS):
První nápověda se vás zeptá, zda chcete použít použít poslední vytyčovací vzorek.
Abyste vytvořili nový vzorek, tak v podstatě určíte spodní levý roh (volba „left side“ –
„levá strana“) nebo spodní pravý roh (volba „right side“ – „pravá strana“) obdélníku a
určíte počáteční bod, směrový bod. Na obrázku níže je ukázán návrh 10x10
s intervalem 50’ (10 řad a sloupců se přidá k počátečnímu, čímž se vytvoří body
mřížky 11x11). Počet buněk v mřížce je v rozsahu od 1x1 do 20x20 a jsou rozloženy
v mřížce počínající v počátečním bodu a jdoucí ke směrovému bodu.
Program pak ukáže bod mřížky nejbližší vaší GPS poloze.
p173
Light Bar Settings (Nastavení světelné lišty): Toto tlačítko vám umožní specifikovat
parametry pro aktivaci světelné lišty, nastavení tolerance sklonu, a určení portu COM.
Dvě světelné lišty aktuálně podporované jsou Mikrofyn a Apache. SurvCE může
skutečně ovládat proces nastavení sklonu, jak je ukázáno níže, kde je světelná lišta
Apache použita na motorizovaném graderu. Ve skutečnosti toto nabízí velice levné
ovládání stroje pomocí indikace sklonu.
Stisk OK z hlavního dialogu Elevation Difference (Rozdíl výšek) nejprve uživatele vyzve
k natažení příslušných souborů povrchu (pokud nebyla vybrána metoda elevace). Pak, až
stisknete znovu OK, objeví se obrazovka ELEV DIFF (ROZD VYS) ukázaná na následujícím
obrázku. Tato obrazovka poskytne uživateli pohled na plánek projektu. Když se odebere
záměr, nahlásí se výška prohrábky či navážky od aktuální výšky k povrchu návrhu v dolní
levé části obrazovky. Vypočtená výška povrchu pro vaši aktuální polohu se rovněž zahlásí.
p174
Když jsou vybrány Road Design Files (soubory návrhu silnice), je zde další volba Settings
(Nastavení) nahoře na obrazovce, která je použita pro nastavení umístění polohy profilu na
šabloně.
V návrhu silnice je poloha profilu občas umístěna na vnitřní hraně krajnice nebo na nějakém
jiném odsazení od středové linie, jak je definováno pevným odsazením, ID šablony nebo zcela
odlišným referenčním horizontálním vyrovnáním. I pokud je specifikována, je možno aplikaci
specielního profilu vypnout či zapnout. Všimněte si, že status „Off“ je ekvivalentní implicitní
podmínce sklonu profilu na Template ID (ID šablony) „Center“. Pokud je umísťování profilu
nastaveno v Settings (Nastavení) na „On“ („Zap“), budete vždy vyzváni dialogem Settings po
natažení souborů Roading (Silnice), takže je vám připomínán jakýkoli neobvyklý ofset
aktivního profilu před pokračováním stisknutí Enter (OK) nebo změnou nastavení.
Pokud kliknete na ikonce přilby v levém horním rohu obrazovky a vyberete View Data
(Prohlížet data) z voleb Help, nebo vložíte Alt V, můžete vybrat Cutsheets a volbu Edit File
(Edituj soubor) pro kontrolu uložených dat prohrábek a navážek kdykoli, za předpokladu že
soubor „cutsheet“ byl pojmenován a aktivován. Data se mohou zobrazit následovně:
p175
Pořadí sloupců v souboru cutsheet je nastaveno uživatelem, když je soubor cutsheet
pojmenován. V tomto případě bylo zatrženo „Use Centerline for Station-Offset“ - „Použít
středovou linii pro ofset stanice“ a záměry byly uloženy do souboru cutsheet, který je
„alignment based“ založen na vyrovnání, protože byla aktivní středová čára. Všechny záměry
byly odříznuty, takže pokud byste odrolovali doprava pro vyplnění sloupce, byl by prázdný.
Sloupce je možno roztáhnout nebo zkrátit pohybem vertikální lišty mezi sloupci. Navíc jsou
data prohrábek a navážek rovněž uložena do souboru hrubých dat (Raw File) asociovanému
se jménem zakázky. Pak, pokud je pojmenován nový soubor cutsheet, můžete si vybrat
„Cutsheets from Eaw File“ – (Soubory cutsheet ze souboru hrubých dat). Pro ty uživatele,
kteří vždycky chtějí, aby soubor soubor cutsheet byl vytvořen v příkazech jako Elevation
Difference (Rozdíl výšek), můžete automaticky vytvořit nový soubor cutsheet se jménem jako
předponou, kdykoli začnete s novou zakázkou, následujícím výběrem v rámci Job Setting
(Nastaveni zakazky), v záložce New Job (Nová zakazka):
Grid/Face Mřížka/Stěna
Tento příkaz umožňuje body na jak vertikálních tak nevertikálních plochách aby byly
koordinovány pouze úhlovými observacemi. Tento prvek je nejčastěji používán pro vybrání
detailů budovy, do kterých se nedá umístit hranol. Nejprve si stanovíte rovinu a pak odeberete
pouze úhlové observace pro prvky jako jsou okna na budově.
Průčelí budovy se definuje observací tří přístupných bodů na budově nebo vložením jejich
známých souřadnic. Poté, co provedete pouze úhlové observace, pak SurvCE spočte a uloží
souřadnice průsečíků úhlových observací s rovinou. Můžete použít SurvCE pro zaměření
vertikálního průčelí nějaké budovy nebo jiných vertikálních rovin.
Měření vertikální roviny
Do dialogu Define Plane (Definuj rovinu) je možno vstoupit výběrem volby Grid/Face ze
záložky SURVEY (Měření) hlavního menu.
p176
Point 1, Point 2, Point 3 (Bod 1, Bod2, Bod3): Tato pole indikují body, které definují
plochu průčelí budovy. Jak Point 1, tak Point 2 musí mít horizontální souřadnice, aby
správně definovaly průčelí budovy. Pro zaměření vertikální roviny není point 3
vyžadován a může být ponechán prázdný.
Get Coords (Získat souřadnice): Tato funkce umožňuje třem metodám definovat
souřadnice nějakého bodu. Souřadnice bodů je možno ručně vložit do polí K severu,
K východu a Výška. Ručně vložené souřadnice nebudou uloženy v souřadnicovém
souboru.
ID existujících bodů je možno vkládat do pole Point ID (ID bodu). Tyto body musí být
definovány daty souřadnic. Jakmile vložíte ID bodu, stiskněte enter a souřadnice se objeví
v polích Northing (K severu), Easting (K východu) a Elevation (Výška). Existující body je
možno vybrat ze seznamu bodů výběrem ikony Point List (Seznam bodů). Prosviťte
požadovaný bod a stiskněte enter nebo kleoněte na OK.
p177
Existující body mohou být vybrány z obrazovky mapy výběrem ikonky map (mapa). Pro
výběr bodu na tento bod klepněte na obrazovce. Pokud jsou dva body u sebe na obrazovce
blízko, budete vyzváni k výběru správného bodu ze seznamu bodů.
Nakonec je možno body vzít z totální stanice stiskem Read (Čti).
Poté, co jste specifikovali dva body definující rovinu průčelí budovy, určí SurvCE dostupné
řešení. Jedna z následujících zpráv se objeví v dialogovém okně:
Vertical (Vertikální) – SurvCE má dost dat na fixování vertikální roviny (vertikální
příklad je ukázán v obrázku výše).
3D – SurvCE má dosti informací na fixování libovolné roviny.
Stiskněte OK a objeví se následující dialog. Průčelí budovy nebo vertikální rovina se vykreslí
jako souvislá čára a jakákoli měření odebraná pouze úhlovým čtením (např. úhel vpravo 270,
zenitový úhel 83 stupňů) se vykreslí jako bod s vypočtenou polohou x,y,z jako bod 20.
Měření nevertikální roviny
Měření nevertikální roviny je podobné měření vertikální roviny. Pokud byla rovina jednou
definována, pokračuje výběr detailních observací podobně, jak je uvedeno výše. Všechny tři
body musí být definovány pro měření nevertikální roviny. Pokud se definuje nevertikální
rovina, nesmí být všechny tři body na přímce.
Resection (Resekce – Protínání zpět)
Tento příkaz vám umožňuje spočítat souřadnice neznámého bodu ustavení přístroje, pokud
jsou dány úhly a vzdálenosti k až 20 různým referenčním bodům. Referenční body jsou
vybaveny z vašeho souboru pracovní zakázky. Pokud je v Job Settings (Nastavení zakázky)
aktivní kontrolní soubor a ID vloženého bodu se nenajde v aktuálním souřadnicovém souboru
zakázky, pak bude tento bod vyvolán z kontrolního souboru automaticky. Rovněž můžete
přistupovat k bodům z kontrolního souboru použitím ikonky from list (ze seznamu).
p178
Přímá a reverzní měření je možno aktivovat z obrazovky Configure (Konfiguruj)
v Resection (Resekci). Volby pod Configure se rozšíří (např. pro schopnost „Auto Turn“),
pokud používáte motorizované nebo robotické totální stanice v porovnání s konvenčními
totálními stanicemi. Pokud si vyberete Direct&Reverse Přímý&Reverzní, pak reverzní
měření se počítají za část z 20 povolitelných měření, takže maximální počet referenčních
bodů bude 10. Pokud máte nejméně dva dobře rozlišitelné body, můžete zaměřit ten samý bod
dvakrát či vícekrát přímým nebo D&R měřením.
Výšky je možno ignorovat na jakémkoli měření. Pouze úhlová měření je možno rovněž
přimíchat. Toto je užitečné, pokud máte v dohledu věže kostela nebo radiové vysílače se
známými souřadnicemi. Ve skutečnosti všechny vaše resekční body je možno zaměřit pouze
úhly, v tomto případě jsou pak nezbytné 3 nebo více bodů pro přesný výpočet. Občas, pokud
3 body pouze s úhly jsou ve stejném kvadrantu pohledu, nebude řešení nalezeno, což bude
vyžadovat dodatečné body. Pokud jsou použity výšky, měření přispějí k výpočtu výšky bodu,
na kterém je ustaven přístroj. Po vstupu do rutiny se nejprve objeví následující obrazovka:
Body je možno též vybrat ze seznamu bodů nebo přímo z obrazovky mapy stiskem ikony
seznamu nebo mapy. Budet rovněž vyzváni k zadání Instrument Height (Výšky přístroje) a
Target Height (Výšky cíle). Při čtení #1 budete požádáni, zda chcete nastavit nulu Set Zero na
prvním bodu resekce (což je volitelné). Pokud nenastavíte nulu (Set Zero), bude použit
aktuální azimut přístroje. Pokud kliknete na „Set Azi“, nebudete vyzváni k Set Zero a až bude
resekce kompletní, budou použity známé body resekce pro nastavení správného azimutu
přístroje. Displeje Robotics a „Status:Locked“ se objeví pouze u motorizovaných a
robotických totálních stanic. Bezhranolové přístroje se dají vzít do resekce kliknutím na
ikonce přilby, pak kliknutím na volbě „Target Type“ (Typ cíle), která se přepíná mezi
hranolem a bez hranolu.
p179
Pokud stisknete Configure (Konfiguruj), můžete nastavit standardní chyby pro měření, jak je
ukázáno níže. Tato nastavení vám umožní výhodu sítě nejmenších čtverců a vážení při
výpočtu prováděném programem SurvCE. Implicitní hodnoty jsou ukázány. Rovněž zde
můžete umožnit přímá a reverzní měření navíc k použití EQUIP (Výbava), Configure
(Konfiguruj).
Stiskněte Read (Čti), až budete připraveni provést odečet. Úhel pravý, úhel k zenitu a šikmá
vzdálenost jsou zaznamenány.
Opakujte tento proces pro všechna měření resekce. Po druhém měření už existuje dostatečné
množství informací pro provedení výpočtu resekce, takže se aktivuje tlačítko Calculate
(Vypočti) nahoře v dialogu a je možno ho zvolit. Pokud vyberete Calculate, můžete si
revidovat data, pak se vrátit k odebrání dalších záměrů stiskem Cancel namísto OK, které by
vás vyzvalo k uložení tohoto bodu. Po výběru Calculate, pokud máte v úmyslu měřit další
body resekce, máte možnost s robotickými a motorizovanými totálními stanicemi se
automaticky natočit na tyto body, jak je ukázáno níže:
Pokud vyberete Turn to Point (Obrat k bodu), jdete do standardního dialogu Turn to Point
(Obrat k bodu), který je použit ve Stakeout (Vytyčení) a můžete Search (Hledat) po Turn
(Obrat) a Turn to Vertical (Obrat k vertikalu) (což je doporučeno), abyste byli přímo na
požadovaném cílovém bodě. Ujistěte se, že jste správně nastavili výšku cíle pro dodatečné
body resekce.
Použitím volby Robotics můžete jít do Settings (Nastavení) a změnit konstantu hranolu pro
odlišná měření. S nerobotickými totálními stanicemi se tlačítko Robotics změní přímo na
tlačítko Settings, což umožní změny, které jsou ukázány níže:
p180
Kdykoli se vybere Calculate, objeví se obrazovka Review Resection (Revidovat resekci).
Vstupní data jsou zobrazena ve formě seznamu a vy máte možnost jistá měření zapnout či
vypnout a řešení přepočítat, aniž byste museli cokoliv měřit znovu. Rovněž zde můžete
editovat čísla bodů, výšky přístroje a cíle a ještě i další údaje. Až budete spokojeni s vaší
editací a s řešením, uložte výsledky resekce.
Protože zde existují redundantní data, tak se konečná výsledná souřadnice poněkud liší od
jednotlivých měření. Příkaz nahlásí vypočtenou souřadnici k severu, východu a výšku a rozdíl
mezi vypočtenou souřadnicí a individuálními řešeními je nahlášen jasko chyba, což indikuje
kvalitu dat. Pokud vyberete červené X na obrazovce Review Resection (Reviduj resekci),
budete vráceni do obrazovky Read (Čti), v případě, že chcete sebrat více záměrů. Zde
v obrazovce Read (Čti) to můžete zrušit Cancel, pokud to máte v úmyslu. Zde je ukázána
resekce ke 2 bodům použitím D&R (přímého a reverzního) pouze s úhly a v reverzní poloze.
Všimněte si, že i ve 2-bodové resekci je představena kalkulace uzavření.
V dialogovém okně „Store this Point?“ (Uložit tento bod?) ukázaném níže, budete vyzváni
k vložení čísla bodu a popisu vypočteného bodu (bodu obsazené stanice/bodu ustavení). Se
třemi či více body reskece jsou ukázány chyby, které ukazují přesnost kalkulace. Pokud
stisknete OK po dialogu „Store this Point?“, budete nastaveni na vypočtený bod se zpětným
pohledem na první bod zaměřený v resekci.
p181
Minimum 3 pouze úhlových měření může také vést k přesnému výpočtu bodu resekce, jak je
ukázáno níže:
Vyberte přepínač Angle Only (Pouze úhel) vždy před odečtením pouze úhlového měření bez
vzdálenosti. Pokud jsou pouze úhlová měření přesná v zenitovém úhlu ke specifickému místu,
dá se rovněž vypočíst přesná výška z minimálně 3 pouze úhlových měření bez vzdálenosti.
V módu Angle Only (Pouze úhel) se nemusíte přepínat do bezhranolového módu, protože
podle definice nebude žádná vzdálenost měřena. Můžete zůstat v módu hranolu. Pokud se
měření berou k věžím a radiovým stožárům, jsou známy jenom souřadnice x,y a přesný
výškový bod k měřenému místu není znám, pak bude přesně stanovana pouze poloha x,y
obsazeného bodu a dostaneme vysoké hodnoty Z RMS.
Set Collection (Nastav sběr)
Rutina Set Collection vám umožňuje sebrat a zprůměrovat sady úhlů pro násobné pohledy
dopředu.
Setup (Nastavení)
Otvírací dialog je standardní dialog nastavení ukázaný níže, který uživateli umožní
specifikovat přístroj a informace o zpětném pohledu.
p182
Confirm NEZ (Potvrď NEZ): Toto tlačítko vám umožňuje rychle verifikovat přístroj
a hodnoty zpětných souřadnic.
Configure (Konfiguruj): Toto tlačítko zobrazuje dialog ukázaný níže a umožní vám
specifikovat volby, které jsou k dispozici pro způsob, jakým mají být úhlové sady
sebrány.
Pro robotické totální stanice je k dispozici volba Robotic Set (Robotická sada).
Number of Sets (Počet sad): Toto vstupní okénko vám umožní definovat počet úhlových
sad, které se mají sebrat pro každý bod. Úhlová sada je definována jako přímý a reverzní
odečet ke zpětnému pohledu a pohledu vpřed (tj. BD-FD/FR-BR). Pokud jsou definovány
několikanásobné pohledy vpřed, bude pro všechny dopředné body sebrán pouze jeden zpětný
pohled přímo a jeden zpětný pohled reverzně.
p183
Num Dist Rdgs: Toto vstupní okénko vám umožní specifikovat počet délkových měření,
která se mají odebrat během každého záměru.
Obs Order: Tento stahovací seznam vám umožňuje specifikovat pořadí úhlů, které se budou
odečítat. Definice pro zkratky jsou Backsight Direct Zpětný záměr přímo (BD), Backsight
Reverse (Zpětný záměr reverzně) (BR), Foresight Direct (Záměr vpřed přímo) (FD) a
Foresight Reverse a Záměr vpřed reverzně (FR). Protože dialog zpětného pohledu je prvním
odečtem ve všech případech, jsou k dispozici pouze následující volby:
Robotic Set (Robotická sada): Je k dispozici pouze pro motorizované přístroje umožňující
automatické cílení. Tato volba přetočí všechny reverzní odečty bez zásahu uživatele. Pořadí
bude stejné jako BD-FD/FR-BR.
BD-FD/FR-BR
BD-BR/FD-FR
BD-FD/BR-FR
BD-BR/FR-FD
Angle Only in Reverse Face (Pouze úhel v reverzní poloze): Tento přepínač je zamýšlen
pro použití s nekoaxiálními přístroji. Pouze odečty v první poloze budou měřeny, a všechny
odečty ve druhé poloze budou pouze pro úhly.
Auto-Turn (Auto otočení): Tento přepínač umožní motorizovaným přístrojům automaticky
pokročit do další polohy, pokud byla dříve změřena. Software udělá pauzu na dalším místě a
počká na uživatele, aby spustil odečet.
Review Individual Reading Data (Revidovat data jednotlivých odečtů): Tento přepínač
pozastaví software po každém odečtu a zobrazí naměřená data.
Backsight (Pohled zpět): Toto tlačítko se požaduje k inicializaci prvního odečtu a
zpětné orientace pro proces sady sběrů. Zobrazí se následující dialog. Uživatel musí
změřit buď pouze úhel nebo úhel a vzdálenost ke zpětnému bodu, aby mohl
pokračovat s tlačítkem OK. Doporučuje se použít tlačítka Set Angle (Nastav úhel)
nebo Set Angle and Read (Nastav úhel a čti) pro záznam počátečního odečtu
zpětného pohledu.
Define Foresight Points (Definuj body vpředu)
Po přijetí dialogu Backsight (Zpětný pohled) je dalším krokem vložení ID všech bodů
vpředu, na které se chcete zaměřovat. Dialog ukázaný níže je zamýšlen pro přijetí ID předem
definovaných bodů. Abyste tam tyto body vložili, začněte ve vkládacím okénku vlevo nahoře
a pokračujte dolů až ke spodku levého sloupce, pak začněte sloupec vpravo nahoře a dojděte
v něm až dolů na jeho konec.
p184
Take Readings (Vezmi odečty)
Pokud už byly body vpředu specifikovány, bude další dialog určen nastaveným pořadím.
Pokud by příští odečet měl být FD, protože BD už bylo zaznamenáno, pak se objeví dialog
uvedený níže. Pečlivě dbejte pokynů v těchto nápovědách, protože vás informují, na který bod
a v jaké poloze se máte zaměřit v závislosti na vámi nakonfigurovaném pořadí. Stiskněte
tlačítko Enter nebo vyberte tlačítko OK, abyste odečet zaznamenali.
Reading Review - Revize odečtu
Pokud nejsou používány robotické stanice, objeví se po každém měření volitelný dialog
Reading Review (Revize odečtu), kde odečet můžete přijmout nebo odmítnout. Tato volba je
nastavená v Configure (Konfiguruj).
p185
Sekvence záměrů pokračuje.
Completed Set – Dokončena sada
Na konci sběru sady se objeví dialog Set Report (Nastav zprávu).
p186
Pokud jste specifikovali 2 body (nebo více) na počáteční obrazovce „Set Collection Point
Order“ – „Nastav pořadí sběru bodů“, dostanete dialog se záložkami všech těchto bodů
k revizi.
Poté, co byly přijaty všechny dialogy Reciprocal Calculation (Reciproční kalkulace) a
Store Point (Ulož bod), objeví se níže uvedený dialog.
Change Station (Zmen stanici): Toto tlačítko vás odvede do dialogu Instrument
Setup (Ustavení přístroje) a bude pokračovat s čísly bodů, takže původní obsazený
bod je zpětným bodem a poslední bod vpředu bude nyní obsazeným bodem.
Collect More Sets (Sebrat vice sad): Toto tlačítko vás odvede do dialogu Backsight
p187
(Pohled zpet) a uchová všechny předchozí informace o nastavení.
Review Direct-Reverse Report (Revidovat zpravu Primy-Reverzni): Toto tlačítko
vám umožní vybrat ID obsazeného bodu ze seznamu bodů použitých se sběrem sady.
Software pak bude generovat zprávu o všech sadách změřených ze specifikovaného
obsazeného bodu.
Na výše uvedeném obrázku vyberte číslo bodu a klepněte na OK, abyste si prohlédli zprávu.
Ta je ukázána níže.
Leveling - Nivelace
Tato rutina vám umožňuje provádět trigonometrické úrovňové smyčky pomocí totální stanice
nebo digitální nivelační smyčky pomocí digitálního nivelačního přístroje. Jsou zde rovněž
módy ručního vstupu dostupné pro oba typy úrovňových smyček. Hrubá data sebraná pro
totální stanici jsou šikmá vzdálenost, zenitový úhel a výška hranolu. Pro digitální niveláky je
rozdíl výšek, a pokud je k dispozici, i vodorovná vzdálenost, ukládán do souboru hrubých dat.
Výpočetní rutiny předpokládají, že je jen jedna smyčka na soubor úrovní. Na začátku smyčky
se požaduje nivelační bod (BM+) a na konci smyčky rovněž (BM-). Po BM+ se střídají
měření zpět ke známé výšce (TP-) s měřeními vpřed pro zjištění výšky (TP+). Jakýkoli počet
postranních záměrů (SS-) nebo stanic (STA-) je povolen během traverzu. Výběhové série
(série měření TP+ a TP- mimo hlavní smyčku) jsou povoleny a budou správně vyrovnány.
Výběh po BM- je povolen.
Otvírací dialog je místo, kde ustavíte úrovňovou smyčku. Pokud se používají soubory silnic,
bude k dispozici další záložka na obrazovce měření nivelace pro vložení dat stanice a ofsetu.
Pro použití digitálního nivelačního přístroje místo aktuální totální stanice klikněte na tlačítku
Select (Vybrat) vpravo od přístroje a vyberte si z nabízených možností, které obsahují Manual
3-Wire, Manual 1-Wire, Manual Digital Level a Sokkia SDL. Vstupy pro Manuální totální
stanici je možno provést výběrem Manual Total Station (Manual. Tot. Stan.) v záložce
EQUIP (VYBAV.).
p188
Klikněte na tlačítku Select (Vyber) vpravo od souboru Level File (Soubor úrovní), abyste
otevřeli stávající nebo zahájili novou smyčku. Uživatel bude vyzván k vložení dat smyčky,
jako jsou jméno projektu a operátora, až bude vytvářet novou smyčku.
Použijte tlačítko Select Road (Vyber silnici) pro výběr horizontálních a vertikálních
vyrovnání, které si přejete asociovat.
Klikněte na přepínač Use Road Files (Použít soubory silnic) pro umožnění použití
vybraných souborů. Pokud je Use Road Files vypnuto, neukáže se záložka STA+.
Po vytvoření nebo otevření smyčky vyberte tlačítko zeleného odtržítka (OK), abyste pokročili
do měřických obrazovek. První odečet smyčky musí být kladný (plus) k nivelační značce, aby
se zjistila výška přístroje. Vložte ID bodu nebo známou výšku nivelační značky, výšku
hranolu (výšky spouštění) a popis. Pak stiskněte ikonu Read (Čti) nebo Enter, abyste
provedli měření. Pokud už byl odečet odebrán, vyberte ikonku Store (Ulož), abyste si ho
uchovali. Můžete odebrat jakékoli množství odečtů na jednom bodě v jakékoli poloze. Můžete
též revidovat odečty a zbavit se těch, které se vám nelíbí, před tím, než je uložíte.
p189
Trig Leveling (Trig. Nivelace)
Conventional Leveling (Běžná nivelace)
Některé z políček dole platí pro jeden z typů nivelace. Viz záběry obrazovek výše, abyste
viděli, které platí.
Pt ID (ID bodu): Použijte toto pole pro získání elevace z existujícícho bodu
v souřadnicovém souboru.
HT (Vš): Použijte toto pro vložení výšky hranolu. Pokud používáte digitální nivelák,
bude toto pole šedé, a bude se v něm vyskytovat odečet latě z nivelačního přístroje.
BM Elev (BM vš.): Vložte známou výšku nivelační značky. Toto pole bude obsazeno
automaticky, pokud bude vybráno ID bodu.
Desc (Popis): Vložte popis bodu.
Review Readings (Reviduj odečty): Toto vám dovolí umožnit nebo znemožnit
specifické odečty před uložením.
Robotics: Použijte toto pro ovládání robotické stanice.
Read (Čti): Použijte tuto ikonku pro odebrání odečtu.
Store (Ulož): Použijte tuto ikonku pro uložení odečtu.
Configure (Konfiguruj): Použijte tuto ikonku pro nastavení přímých a
reverzních parametrů a možností revize.
p190
Avg Direct&Reverse (Prům. Přím.&Reverz.): Tato volba vám umožní určit, které
odečty berou přímé a reverzní páry (platí pouze pro trig. nivelaci).
Review before storing (Reviduj před uložením): Tento přepínač vnucuje dialog
Review Reading (Reviduj odečet) před jeho uložením. Toto je stejný dialog, který se
objevuje, pokud je stisknuto tlačítko Review Reading (Reviduj odečet), s tou
výjimkou, že dialog Review Reading má tlačítko Store Point, které uloží zobrazovaná
měření.
Trig Leveling (Trig. Nivelace)
Conventional Leveling (Běžná nivelace)
Pole Status ukazuje, zda je měření zapnuto či vypnuto. Měření, která jsou vypnutá, nebudou
p191
použita do žádné kalkulace. Elev ukazuje vypočtenou elevaci, což bude elevace u totální
stanice nebo niveláku na kladném odečtu (BM+ nebo TP+) nebo elevace na výtyčce na
záporném odečtu (BM-, TP-,SS- nebo STA-).
Jakékoli měření je možno prosvítit kliknutím na tomto měření. Měření musí být vybráno před
použitím Edit Reading (Editovat odečet) nebo tlačítka ON/OFF.
Všechny hodnoty v sekci Results (Výsledky) jsou o kalkulacích výšek. Pole Sel Error
ukazuje, jak odlišná je vypočtená výška aktuálně vybraného měření od střední hodnoty ze
všech zapnutých měření.
Pokud už jednou byl vzat a uložen (plus) odečet nivelační značky, bude zobrazen dialog
Minus Reading (Minus odečet). Tento dialog vám umožňuje vzít záporný odečet k bodu
obratu (turning point – TP), výškové značky (benchmark - BM), postranního odečtu (sideshot
SS) nebo postranního odečtu na vyrovnání (STA). Bodu obratu posouvají nastavení, zatímco
postranní záměry to nedělají. Odečet k nivelační značce v minus obrazovce ukončí smyčku.
Level Reading Mode (Mód odečtu výšky): Tato ikonka přepíná interface mezi
odebíráním kladných a záporných odečtů.
Kdykoli během smyčky můžete editovat odečet použitím ikonky Edit Levels (Edituj výšky)
vlevo od červeného tlačítka X (Cancel-Zruš).
Pokud byl minus odečet na značce zaznamenán, můžete pak zpracovat smyčku použitím
ikonky Process (Zpracuj), která je vlevo od ikonky Edit Levels (Edit. Výšky). Pokud jste už
smyčku zpracovali, objeví se dialog Review File (Reviduj soubor). V tomto místě si můžete
zvolit uložení reportu nebo pokračování k obrazovce Processing Options (Volby
zpracování).
p192
Obrazovka Processing Options (Volby zpracování) vám umožní aktualizovat všechny
stávající body v souřadnicovém souboru s nivelovanými výškami. Také vám dovolí přepsat
popisy bodů použitím toho, co bylo vloženo během nivelační smyčky, a spočítat souřadnice
pro jakékoli body, které byly definovány stanicí a ofsetem.
Manual 1-Wire Example (Příklad Manuál 1 – drát)
Pokud vyberete tuto metodu nivelace (1-Wire), grafika níže vám může pomoci ve výběru
voleb pro provedení jednoduché nivelační smyčky:
p193
Provádíte „+“ k vašemu „zpětnému pohledu“ a „-„ k vašemu „pohledu vpřed“ a
pojmenováváte body, jak postupujete. Můžete začít referencováním měřicího bodu a uzavřít
smyčku referencováním počátečního bodu nebo druhého měřícího bodu.
Po vložení vzorku stisk ikonky Edit Levels (Editovat výšky) ukáže všechna provedená
měření. Všechny horizontální vzdálenosti (HD) jsou ukázány jako 100, protože 1-wire
nivelace neposkytuje horizontální vzdálenosti. Když dáte všem segmentům tytéž vzdálenosti,
způsobí to, že vyrovnání nivelace dá všem segmentům stejnou váhu.
Stisk ikonky Process (Zpracuj) ukáže výsledky.
p194
Rolování ke konci ukáže vyrovnání, které bude aplikováno na poslední dvě měření.
Stisk ikonky zeleného odtržítka vyvolá dialog Update Points in Job (Aktualizuj body
v zakázce).
Stisk Save Report (Ulož report) uloží informace z dialogu Update Points in Job
(Aktualizuj body v zakázce) do textového souboru.
Update Job (Aktualizuj zakázku) uloží nové výšky k bodům v zakázce. Skip Existing
(Přeskoč stávající) nenahradí výšku bodu, pokud již existuje, ale Replace Existing (Nahraď
stávající) to provede.
Auto By Interval (Auto podle intervalu)
p195
Auto By Interval (Auto podle intervalu) vám umožní získat a uložit data podle nastavené
hodnoty intervalu času nebo vzdálenosti. Tato funkce je k dispozici u všech GPS nebo u
jistých robotických totálních stanic. Pokud je tato rutina vybrána při používání robotické
totální stanice s Prompt for Setup (Výzva k nastavení) v rámci Configure (Konfigurovat),
budete nasměrováni do dialogu Confirnm Orientation (Potvrď orientaci), kde budete
požádáni o potvrzení orientace. Otevírací nebo hlavní dialog se objeví, jak je ukázáno níže.
Poté, co je pohled zpět potvrzen či změřen, objeví se dialog Auto By Interval (Auto podle
intervalu), jak je ukázáno na obrázku níže. V GPS modu uvidíte dialog Auto Store by
Interval okamžitě. V dialogovém okně Auto Store by Interval nastavíte typ intervalu
(vzdálenost nebo čas) a hodnotu tohoto intervalu. Rovněž nastavíte číslo počátečního bodu
pro tuto sadu dat. Můžete přiřadit popis bodů pro všechny body pořízené tímto příkazem.
Během skutečného sběru dat pak můžete tento popis změnit.
Data se pořizují ve standardním sběru na obrazovce MAP view (Pohled na mapu). Pole pro
point ID (ID bodu), popis a výšku výtyčky je možno změnit, po dobu, kdy je tento příkaz
aktivní. Například, abyste změnili popis bodu z td (top of ditch – vršek příkopu) na gr
(ground shot – pozemní záměr), prostě přepíšete „gr“ přes „td“ v poli Description (Popis),
aniž byste přerušili sběr dat.
p196
Store (Ulož): Stisk ikonky Store okamžitě uloží bod ve vaší aktuální poloze, interval
je ignorován.
GPS Start and Stop: Toto tlačítko se přepíná mezi stop (červený čtvereček) a play –
hraj (zelená šipka). Pokud je GPS v provozu nebo robotická totální stanice v režimu
sledování, stop ikonka vám umožní zastavit měřický přístroj v ukládání odečtů. Pokud
se toto tlačítko stiskne, GPS nebo robotická totální stanice se zastaví, a tlačítko se
přepne na ikonku play, kterou můžete stisknout, až budete chtít pokračovat s odečty.
Monitor/Skyplot: Toto tlačítko se nachází vpravo dole na obrazovce MAP pro GPS.
Tato ikonka dalekohledu otevře dialog Monitor/Skyplot (Monitorovat/Pohled na
oblohu).
Poznámka: V módu GPS pokud provozujete Auto Points at Interval a body se
neukládají, zkontrolujte, zda vaše hodnoty tolerancí RMS nejsou nastaveny příliš
nízko. Body budou ukládány, pouze pokud vaše hodnoty RMS budou nižší, než jsou
specifikovány v tolerancích pod záložkou EQUIP (VYBAVENI). Rovněž si všimněte,
že můžete zjistit, že body jsou ukládány ve vzdálenostech překračujících ty, které jste
stanovili v intervalu ukládání, vzhledem k latenci a rychlosti vašeho přesunu.
Vzdálená výška
Tento příkaz vám umožní observovat bod, který není možno vertikálně dosáhnout, jako je
elektrické vedení, střecha budovy atd. Rutina používá dvě observace, jednu pro bod základny
a druhou pro vertikální úhel k cílovému objektu. Tato rutina pak vypočte výšku cílového
bodu.
Tím, že umístíte hranol pod či nad požadovaný bod, SurvCE uloží informace o základním
bodu. Pak můžete vzít druhý odečet, při kterém budete měřit pouze zenitový/vertikální úhel
ke skutečnému cílovému bodu. Použitím těchto dvou observací SurvCE vypočte průsečík
prodlouženého zenitového/vertikálního úhlu s vertikální linií ze základního bodu pro určení
výšky. Report zahrne výšku cílového bodu, jakož i výškový rozdíl mezi hranolem a cílovým
objektem.
Kroky pro změření vzdálené výšky:
1. Vyberte Remote Elevation (Vzdalena vyska) ze zalozky SURVEY (MERENI)
hlavniho menu.
2. Potvrďte svoji orientaci a znovu zaměřte zpětný bod, jak je nutno.
3. Stiskněte Enter, abyste zaměřili bod základny (viz obrázek níže). Zaměřte přístroj na
cíl a stiskněte Enter.
4. Stiskněte Enter, abyste zaměřili výšku cíle (viz obrázek níže). Zaměřte přístroj na
požadovaný bod (např. na drát nebo vrchol stožáru či bod na budově) a stiskněte
Enter.
p197
Zpět na obrazovce REM ELEV jsou ukázány úhel, zenit a vzdálenost, jakož i vzdálená výška
a vzdálené převýšení.
Read Icon (Ikonka čtení): Toto umožňuje uživateli vzít dodatečné odečty nad debo
pod předem definovaným bodem základny. Stisk tlačítka Enter rovněž zopakuje tento
příkaz.
Store Icon (Ikonka ulož): Toto tlačítko uloží aktuální cílový ofsetový bod do souboru
zakázky.
Configure Icon (Ikonka konfiguruj): Toto vás odvede do nastavení Configure, které
se rovněž nachází v záložce EQUIP (VYBAVENI).
Instrument Icon (Ikonka přístroj): Toto vás odvede do standardního dialogu
Instrument Setup (Nastavení přístroje).
Log Raw GPS (Záznam hrubých dat GPS)
Tento příkaz vám umožňuje nahrát statická data do přijímače nebo na jeho datovou kartu (v
závislosti na typu přístroje) pro použití v postprocesingovém softwaru.
Záznam statických dat pro Ashtech ve SurvCE
Existují dvě metody, jak nahrávat statická data s přijímačem. První je tlačítko Log Static
Data pod záložkou SURVEY z hlavního menu. Druhou metodou je Configure Rover a
Configure Base, jak je popsáno níže.
Záznam statických dat z menu Survey (Měření)
Jděte do záložky SURVEY (MERENI) a vybarte tlačítko Log Static Data (Záznam statických
dat). Výsledkem je dialog se 6 tlačítky nebo chybová zpráva sdělující, že se datový
záznamník nedokázal spojit s přijímačem. (Pokud dostanete chybovou zprávu, zkontrolujte
spojení nebo datovou kartu.) Odtud můžete začít soubor, odejít ze záznamu do souboru,
spravovat soubory, přerušit záznam (skončit zpracování), obnovit záznam (začít zpracování)
nebo označovat stanoviska. Pro správu souborů nahlédněte níže. Pokud je soubor otevřen, ale
je do něho pozastaven záznam, můžete zde tento záznam obnovit.
p 198
Pokud je soubor otevřen, můžete teď označit stanoviska. V opačném případě klikněte na
tlačítko Start File (Začni soubor). Přijímač si vybere jméno souboru založené na posledně
použitém stanovisku v souboru. Typ a výšku antény lze změnit přes tlačítko Change
Antenna (Změň anténu) (viz Změna antény). Interval se může vybrat ze seznamu nebo
můžete vložit váš vlastní interval v sekundách použitím editovatelného pole.
Po začnutí souboru se program vrátí do hlavní obrazovky. Odtud můžete ukončit záznam
souboru (odejít) nebo začít označovat stanoviska. Abyste nějaké stanovisko označili, klikněte
na tlačítko Tag Site (Označ stanovisko).
Dialog Tag New Site (Označ nové stanovisko) ukáže dostupný prostor v přijímači a
umožňuje vám vložit jméno stanoviska (což musí být 4 znaky) a atribut stanoviska. Můžete
zde rovněž změnit interval a výšku antény. Můžete si též zvolit, aby SurvCE přestal
automaticky zaznamenávat toto stanovisko automaticky po určitém časovém intervalu nebo to
zadat manuálně. Pokud si zvolíte přestat zaznamenávat automaticky, budete mít pořád
možnost to udělat manuálně použitím tlačítka Stop Point Logging (Zastav záznam bodu).
p199
Z obrazovky Recording Site (Záznam stanoviska) můžete odejít kliknutím na tlačítku Stop
Point Logging (Zastav záznam bodu) nebo Exit-Continue Logging (Odejdi-pokračuj
v záznamu) (který ponechá stanovisko běžet, ale odejde z dialogu. Vrátíte se do hlavní
obrazovky post procesingu. Odtud můžete odejít, označit více stanovisek nebo uzavřít soubor
kliknutím na tlačítku Close File (Uzavři soubor).
Start Processing/Stop Processing
Tato tlačítka pozastaví a opět spustí záznam dat do souboru. Pokud je soubor zaznamenáván,
Stop Processing záznam pozastaví. Pokud se do souboru nezaznamenává, Start Processing
záznam do souboru obnoví. Pokud se soubor spustí poprvé, pak se do něho zaznamenává.
File Manager (Správce souborů)
Jděte do záložky SURVEY (MĚŘENÍ) a klikněte na tlačítko Log Static Data (Záznam
statických dat). Uvidíte obrazovku se 6 tlačítky nebo chybový výpis říkající, že se datový
záznamník nedokázal spojit s přijímačem. Pokud máte chybový výpis, zkontrolujte spojení
nebo datovou kartu.
Klikněte na tlačítku File Manager, abyste viděli, jaké soubory jsou na kartě přijímače.
Následující obrazovka obsahuje seznam souborů a jim příslušné velikosti.
Na spodku obrazovky je ukázána volná paměť zároveň s tlačítkem Delete (Vymazat). Pokud
už vám paměť dochází, můžete vymazat soubory použitím tohoto dialogového okénka.
Abyste soubor vymazali, klikněte na něm v seznamu a vyberte thlačítko Delete (Vymazat).
Pak budete požádáni o potvrzení, že si tento soubor opravdu přejete vymazat. Můžete rovněž
kartu naformátovat použitím tlačítka Format Card (Formatovat kartu). Toto zničí všechna
data na kartě! Ujistěte se, zda opravdu nepotřebujete žádná data z karty, než ji začnete
formátovat. Abyste z tohoto dialogu odešli, vyberte Exit (Odchod).
Typy souborů Ashtech a záznam statiky pro RTK body
Přijímače Ashtech zaznamenávají data do různých souborů v přijímači při záznamu statických
dat. Tyto datové soubory jsou všechny obsaženy v souboru U, což je to, co vám File
Manager (Manažer souborů) ukáže na PC kartě. Když se tyto soubory rozbalí na počítači
pro potřebu post-procesingu (použitím programu Ashtech Download), rozdělí se do
následujících souborů: soubor almanachu, B-soubor (hrubá data), D-soubor (popis a
informace o anténě), E-soubor (data efemerid) a S-soubor (soubor o seanci). D-soubory se
vytváří automaticky z informací o anténě a stanovisku.
SurvCE vytváří O-soubory automaticky na datovém záznamníku z informací přijímače. Osoubor je pojmenován stejně jako souřadnicový soubor s příponou .obn a je umístěn
v knihovně dat. Tento soubor je třeba pro GNSS Solutions, protože obsahuje informace o
vektorech. Avšak tyto informace je možno přidat, pouze pokud měl uložený bod fixovanou
GPS polohu.
p200
Abyste uložili RTK bod do O-souboru, jděte do Store Points (Ulož body) s GPS polohou
fixovanou. Vložte informace o bodu (site id – id stanoviska), description – popis, výšku
antény a klikněte na ikonku Average (Průměrovat), abyste uložili průměrované OBEN. Pro
každý odečet odebraný pomocí průměrování, bude každý odečet OBEN vzat do konečného
průměrného odečtu. Konečný odečet se uloží do souboru crd a do souboru O- na datovém
záznamníku, jakož i ve statických datových souborech na přijímači.
Pamatujte, soubor musí být zaznamenáván, aby statická data se uložila ze Store Point (Ulož
body). Pokud je bod uložen a není zaznamenáno žádné stanovisko, abyste ho uložili, jděte do
menu Log Static Data, vyberte Start Processing (Spusť zpracování) a pak se vraťte do Store
Points (Ulož body). Nyní je možné uložit bod ze Store Points.
Poznámka: V jednom hlášeném případě způsobila poškozená PC karta, že přístroj zobrazil
zprávu „Card Full“ (Karta plná). Použijte File Manager pod Log Static Data, abyste si
zrevidovali data na kartě PCMCIA v přijímači a použijte File Manager pro přeformátování
karty PCMCIA na přijímači, pokud se zdá, že karta způsobuje chyby. Ujistěte se, že veškeré
užitečné informace si z PC karty zkopírujete před jejím přeformátováním nebo instalací nové
PC karty.
p201
COGO
Tato kapitola poskytuje informace o používání příkazů z menu COGO.
Keyboard Input (Vstup z klávesnice)
Tento prvek vám umožňuje manuálně vložit nebo editovat souřadnice v aktuálním souboru
zakázky nebo v aktuálním kontrolním souboru. Volba pro editaci bodů v kontrolním souboru
se objeví, pouze pokud je v Job Settings (nastavení zakázky) umožněno Use Control File
(Použij kontrolní soubor). Je zde jsou pole pro Point ID (ID bodu), souřadice k severu,
východu, výška a popis. Pokud přidáváte nějaký bod ke stávající zakázce, SurvCE zobrazí ID
bodu o jedničku vyšší, než je nejvyšší v souboru. Pokud začínáte s novou zakázkou, ID bodu
bude implicitně 1.
Previous a Next (Predch a Další): Tato tlačítka vás provedou zpět a vpřed přes
souřadnicový soubor, přičemž se přeskočí body s nulovými souřadnicemi. Tlačítko
Next neuloží aktuální data do souboru.
Store (Ulož): Toto zapíše vložená data do souboru a pokročí na displeji k dalšímu
bodu. Pokud editujete stávající bod, až stisknete Store (Ulož), bude vás SurvCE
varovat, že toto číslo bodu již bylo použito. Pak budete mít možnost buďto číslo
tohoto bodu přepsat nebo použít nové číslo bodu.
Pokud chcete vytvořit duplikovaný bod, prostě změňte číslo bodu a stiskněte Enter nebo
Save, abyste ho uložili. Pokud duplikujete bod s jinou výškou, změňte ID bodu a výšku a
stiskněte Enter nebo Save, abyste ho uložili.
Utilities (Utility): Tlačítko Utilities dovoluje uživateli modifikovat nebo vypustit bod
nebo více bodů. Obrazovka utilit se objevuje níže:
p202
Existují dvě použití tohoto příkazu: Vypustit bod nebo řadu bodů a modifikovat popisy
bodu nebo řady bodů. Například pokud jste si přáli přiřadit popis „IP (Found)“ bodů 3 až
5, můžete vložit rozsah bodů a popis jako nahoře a pak klepnout na „Modify“. Dostanete
potvrzovací obrazovku, jak je ukázána níže:
Inverze
Tento příkaz hlásí azimut a horizontální vzdálenost mezi 2 body specifikovanými
uživatelem, které jsou obsaženy v aktuální zakázce. Pokud je pod Units (Jednotky) v Job
Settings (Nastavení zakázky) je Angle (Úhel) nastaven na Azimuth, pak inverze bude
ukazovat azimuty místo kurzů. Můžete potlačit nastavení v Job Settings výběrem mezi
Bearing- Kurzem N,E (Brg N,E nebo Brg E,N), North Azimuth – Severním azimutem
(Naz N,E, Naz E,N) a South Azimuth (Jižní azimut) SAz N,E nebo SAz E,N) na spodu
vpravo obrazovky Inverse.
Inverzi lze spustit v módu 2D nebo 3D, jak je vybráno v obrazovce nahoře. V módu 2D
program zobrazuje pouye kurz a vzdálenost mezi dvěma body. Je možno prohlížet až 4
inverze najednou, jak je ukázáno níže.
V módu 3D zpráva rovněž ukazuje šikmou vzdálenost, rozdíl výšek, sklon v procentech
nebo sklonový poměr mezi každým bodem. Souřadnice k severu, východu výška a popisy
specifikovaných bodů se rovněž ukazují.
p203
Abyste spustili rutinu inverze, vložte číslo prvního bodu dole (můžete rovněž vybrat bod ze
seznamu nebo z obrazovky mapy). Stiskněte Enter a pak vložte druhý bod a opět stiskněte
Enter.
Pokud je pod Job Settings specifikován kontrolní soubor, pak až spustíte inverzi, můžete
vybrat ikonku List (Seznam) na obrazovce dole uprostřed a pak vybrat body z kontrolního
souboru. Tímto způsobem můžete invertovat mezi body ve vašem aktuálním souboru a
v kontrolním souboru, jak bude třeba.
Pokud pod Units (Jednotky) v Job Settings (Nastavení zakázky) jsou Angle (úhlové)
jednotky nastaveny na Grads/Gons, pak příkaz Inverse se implicitně nastaví na kruh 400 a
bude ukazovat severní azimuty.
Pokud je v Job Settings (Nastavení zakázky) specifikován kontrolní soubor, pak pokud
spustíte inverzi, můžete vybrat body z ikonky List (Seznam) na obrazovce dole uprostřed a
pak vybrat body z kontrolního souboru. Tímto způsobem můžete invertovat mezi body ve
vašem aktuálním souboru a vašem kontrolním souboru, jak je třeba.
Pokud je v Job Settings (Nastavení zakázky) pod Units (Jednotky) nastaveno Angle Units
(Úhlové jednotky) na Grads/Gons, pak příkaz Inverse se implicitně nastaví na kruh 400 a
bude ukazovat severní azimuty.
Clear Command (Příkaz vymaž): Použijte tuto ikonku k vymazání okénka
výsledků.
Save Command (Příkaz ulož): Uloží jakoukoli inverzi do souboru TXT a
automaticky připojí data, pokud je použit tentýž soubor TXT.
Areas (Plochy)
Tento příkaz spočte plochu uzavřeného obrazce který je vnitřně definován uživatelem
vloženými čísly bodů obsažených v aktuální zakázce, nebo polylinií vybranou z obrazovky.
Metoda plylinie umožňuje výběr obrazců s oblouky.
p204
Můžete specifikovat čísla jednotlivých bodů nebo vepsat rozsah čísel bodů, které definují tuto
plochu. Čísla jednotlivých bodů je možno vložit jako 602,606,605,603,602 nebo každé číslo
následované stiskem tlačítka Enter. Po kliknutí na OK (zeleném odtržítku) se nahlásí plocha
na spodku obrazovky mapy. Dočasná křivka je rovněž vykreslena mezi těmito body.
Výsledky jsou nahlášeny ve čtverečních stopách a akrech, pokud jsou jednotky nastaveny na
stopy, nebo v metrech čtverečních, pokud jsou jednotky metrické.
Pokud je použita křivka na vyřešení plochy, program vyvolá obrazovku MAP, kde
vyberete křivku. Protože tuto plochu lze zapsat do souboru hrubých dat (viz níže),
můžete použít ikonky směru na obrazovce vpravo dole pro potvrzení nebo změnu
směru, kterým je křivka vykreslena.
p205
Až si budete jisti, že jste vybrali správnou křivku, stiskněte OK a grafická obrazovka
vám bude prezentovat tuto plochu. Protože plocha definovaná body je přímá bodová
inverze, je výhodou přístupu výběrem křivka to, že křivka může obsahovat oblouky.
Na konci každého výpočtu plochy jste vybídnuti, zda chcete zapsat výsledek do souboru
hrubých dat. Toto zapíše řádku do souboru hrubých dat jako „Calculate area of polyline
602,603,605,603,602: Area=119507.5654 SF, 2.7435 acres.“ Pro bodově definovaný obrazec
v metrické soustavě by záznam v souboru hrubých dat uvedl čtvereční metry.
Intersections – Průsečíky
Tento příkaz umožňuje výpočet a uložení bodů založených na běžných měřických postupech
Úhel-Úhel, Úhel-Vzdálenost nebo Vzdálenost-Vzdálenost pro výpočet průsečíků. Druh
výpočtu průsečíku, který se má vykonat určuje počet možných řešení. Ve výpočtu Úhel-Úhel
bude jenom jedno možné řešení. Výpočty Úhel-Vzdálenost nebo Vzdálenost-Vzdálenost
budou mít dvě možná řešení, která uživatele vyzvou k výběru správného řešení. Všimněte si,
že ve výpočtech průsečíků Úhel-Vzdálenost a Vzdálenost-Vzdálenost nemusí pro vstupní data
existovat žádné řešení. V těchto případech SurvCE zobrazí zprávu „No Valid Solution“ (Není
platné řešení).
Z menu COGO vyberte Intersections (Průsečíky). Vyplňte příslušná datová pole, abyste
provedli požadovaný výpočet. Tlačítkem Enter se pohybujete přes editační okénka.
p206
Aktuální nastavení Angle (Úhel) v Job Settings – Nastavení zakázky, Units – Jednotky
diktuje, zda se úhly budou navádět jako azimuty nebo kurzy.
Off: Používejte těchto editačních kontrolek pro vytvoření průsečíků, které jsou
definovány paralelními ofsety k definovanému nebo vypočtenému směru.
Všechny rutiny průsečíků vytvářejí SP záznamy v souboru hrubých dat, které ukládají
vypočtené souřadnice pro každý nový bod. Tento SP záznam je identický se záznamy
vytvořenými vstupem z klávesnice.
Bearing – Bearing (Úhel-Úhel)
Tato metoda umístí bod do průsečíku dvou přímek. Vyberte bod 1 vložením čísla
požadovaného bodu nebo stiskem ikonky Point List (Seznam bodů) a výběrem
požadovaného bodu. Stisk ikonky Map (Mapa) umožní výběr požadovaného bodu přímo
z této obrazovky. Všimněte si, že když vybíráte bod z obrazovky, pokud požadovaný bod
nemůže být určen z bodu vybraného na obrazovce, objeví se seznam nejbližších bodů
k požadované lokalitě, který vám umožní ověření cílového bodu. Pokud se tento seznam
objeví, vyberte požadovaný bod ze seznamu tím, že na něm kliknete.
Definujte úhel z prvního bodu tím, že k němu napíšete úhel nebo specifikací ID dvou bodů.
Opakujte tyto procedury pro definování úhlu z druhého bodu.
Úhly je možno vkládat ve třech formách:
SE40.5945 se stane S40d59’45“
S40.5945E se stane S40d59’45“E
240.5945 se stane S40d59’45“E
Pokud je vložení dat kompletní, stiskněte tlačítko OK. Vypočtený bod se objeví na obrazovce
se vstupními daty podrobně uvedenými na spodku obrazovky. Volby Store (Ulož), Modify
(Prohlédni a reviduj) a RESULTS (Výsledky) jsou umístěny na pravé straně obrazovky Map.
p207
Save (Ulož): Použijte tuto ikonku pro uložení reportu o inverzi.
Obrazovka výsledků zobrazí souřadnice bodů základny, inverzní kurz, vzdálenost od bodů
základny k vypočtenému bodu INT1 (a INT2 pro průsečíky vzdáleností) a data souřadnic pro
vypočtené body. Všimněte si, že vypočtené body jsou označeny jako Int1 a Int2, dokud tyto
body nebudou uloženy. Tato tlačítka voleb jsou přítomna na všech obrazovkách mapy, pokud
jste v rutině Intersections (Průsečíky). Pokud vyberete Store nebo stisknete Enter, pak
uložený bod podědí specifikované číslo bodu, popis a výšku zobrazenou na spodku obrazovky
(volitelně). Může existovat pouze jedno řešení pro průsečík Úhel-Úhel.
Všechny rutiny průsečíků zvládají 400 kruh, pokud jsou nakonfigurovány na grads/gons pod
Job Settings (Nastavení zakázky), Units (Jednotky).
Úhel-Vzdálenost
Definujte úhel z prvního bodu, pak definujte známou vodorovnou vzdálenost od druhého
bodu.
Vyberte OK a objeví se obrazovka mapy, která ukáže kruh vybíhající ze vzdáleného bodu
základny a linii z bodu úhlové základny definovanou vloženým úhlem. Tato linie je
prodloužena, aby protnula kružnici ve dvou možných řešeních.
Stisk Enter nebo Store zobrazí na displeji nápovědu „Pick a Solution“ – Vyber řešení.
Abyste určili ten správný bod, tak ho prostě vyberte na obrazovce. Pokud kliknete někde
poblíž, tak to bude stačit. Program vybere nejbližší polohu řešení. Opětovný stisk Enter
přijme druhé možné řešení průsečíku.
Vzdálenost-Vzdálenost
Vložte známé horizontální vzdálenosti od obou bodů.
p208
Vyberte OK a obrazovka mapy ukáže kruhy vycházející ze dvou bázových bodů. Linie
vedoucí z obou bázových bodů ke dvěma možným průsečíkům kruhů jsou rovněž zobrazeny.
Stisk Enter nebo Store zobrazí na displeji nápovědu „Pick a Solution“ – Vyber řešení.
Abyste určili ten správný bod, tak ho prostě vyberte na obrazovce. Pokud kliknete někde
poblíž, tak to bude stačit. Program vybere nejbližší polohu řešení. Opětovný stisk Enter
přijme druhé možné řešení průsečíku. Pokud pro vstupní data neexistuje řešení, zobrazí
SurvCE „No Valid Solution“ – Není platné řešení.
Projekce bodu
Tento příkaz vám umožní vypočítat stanici a ofset jakéhokoli měřeného bodu relativního vůči
známé středové čáře nebo základnové čáře. Všimněte si, že příkaz Station Store (Stanici ulož)
spočte bod na daném stanovisku a offsetu. Point Projection (Projekce bodu) dělá přesně
opačnou věc – vypočte stanici a ofset pro jakýkoli daný bod. Rovněž vypočte Intersect –
Průsečík, neboli projekci toho fsetového bodu na základnu. Tento základnový průsečík neboli
bod kolmé projekce může být vytyčen a uložen. Aplikace této rutiny je ukázána níže.
p209
Souřadnice, ze kterých se má projektovat, je možno vložit třemi způsoby:
Dle čísla bodu
Vložením hodnot souřadnic
Odečtem z GPS nebo z totální stanice
Stanice, ofset a vertikální diference bodu se pak vypočítají, a tlačítko Intersect (Průsečík) –
viz obrázek výše spočte projektovaný kolmý bod průsečíku na základnu. Průsečík je také
možno vytyčit pomocí tlačítka Stake (Vytyč).
Nejprve musíte definovat linii základny. To můžete učinit jednou z následujících metod:
Define Line (Definuj linii): Vyberte dva body definující přímku.
Define Alignment (Definuj vyrovnání): Vyberte předem definovaný soubor středové
linie (s příponou .cl), graficky vyberte nějakou křivku nebo vložte sekvenci bodů.
Define Arc (3 Points) Definuj oblouk(3 Body): Vyberte tři body na oblouku.
Define Arc (PC, PT, Value) Definuj oblouk(PC, PT, Hodnota): Vyberte počáteční
a koncové body oblouku a vložte délku poloměru.
Pokud si vyberete dva body, pak musíte definovat tu linii v dialogovém okně Point
Projection (Projekce bodu) ukázaném níže.
p210
U metody dvou bodů prostě vložíte čísla těch dvou bodů, nebo je vyberete ze seznamu bodů
popřípadě z mapy. Vypočte se azimut a sklon mezi těmito dvěma body, jakož i koncová
stanice na základě vložené počáteční stanice. S metodou azimutu definujete linii vložením
prvního bodu a pak vložením azimutu a sklonu. Můžete potvrdit souřadnice bodů buď
vybráním Confirm NEZ (Potvrď NEZ). Když je linie definována, vyberte Continue
(Pokračuj). Nyní musíte definovat nebo určit ten bod, který je ofsetem z linie v dialogu Point
Definition (Definice bodu).
Můžete vložit ID nějakého bodu, vybrat nějaký ze seznamu nebo nějaký vybrat z mapy.
Můžete rovněž vložit souřadnice pro definování nového bodu, nebo přečíst hodnoty
z přístroje. Jakmile je vloženo dosti informací, zobrazí se stanice, ofset a vertikální diference,
nebo se ukáže zpráva „OFF CENTERLINE“ – MIMO STŘEDOVOU LINII. Tato zpráva
vám dává na vědomí, že pro vložené souřadnice není možno spočítat stanici/offset.
Read (Čti): Tento příkaz přečte údaje z přístroje pro získání souřadnic pro bodovou projekci.
Intersect (Průsečík): Tento příkaz bude projektovat souřadnice vloženého kolmého průmětu
zpět ke středové linii a vložte tyto nové souřadnice do dialogu Point Projection (Projekce
bodu). Odsud můžete uložit nebo vytyčit body průsečíku.
Stake (Vytyč): Tento příkaz vám umožní vytyčit zobrazené souřadnice (typicky se používá
pro vytyčení bodů průsečíků).
Store (Ulož): Stisk Store (Ulož) po Read (Čti) uloží ofsetové souřadnice. Uložení po
Intersect (Průsečík) se používá, když chcete uložit souřadnice průsečíkového bodu na
středové linii (kolmé k ofsetovému bodu). Uložte po vložení souřadnic nebo čísla bodu pro
ofsetový bod, aniž byste vybrali Intersect, to pak prostě znovu uloží souřadnice ofsetového
bodu jako nové číslo bodu. Ukládání je nejčastěji používáno pro uchování vypočtených
průsečíkových bodů v souřadnicovém souboru. Stisk Store (Ulož) uloží záznam SP do
souboru hrubých dat a záznam s poznámkou bude indikovat, že tento bod byl spočítán v rámci
Point Projection (Bodové projekce).
Station Store (Uložení stanice)
Station Store (Uložení stanice) je čistě výpočetní rutina, která vytvoří body založené na
p211
stanici a offsetu z vyrovnání. Vyrovnání může být definováno jako středová linie, 3-bodový
oblouk, oblouk definovaný pomocí PC, poloměru a PT, vybrané křivky, nebo sekvence bodů.
Uživatel rovněž může přiřadit výšku vypočtenému bodu. Station Store se dá použít např. pro
vložení výšek propustků potrubí, kde vstupy a výstupy jsou umístěny na různých stanicích,
ofsetech a výškách. Pak ty dva vypočtené body u vstupu a výstupu se dají použít uvnitř
vytyčovací linie pro vytyčení kteréhokoli bodu podél propustku s vypočtenou hodnotou
prohrábky/navážky. Třebaže příkaz Stake Centerline (Vytyč středovou linii), který se nachází
pod Stake Line/Arc (Vytyč linii/oblouk) přímo vytyčí určitou stanici a ofset ke středové linii,
někteří uživatelé dávají přednost spočítat napřed stanici a ofset a přiřadit bodu ID, pak vytyčit
bod podle ID. Station Store povoluje tento předběžný výpočet bodů na jakékoli stanici a
ofsetu.
Ta zcela první obrazovka pod Station Store nabízí několik metod pro definování vyrovnání
podobných k Stake Line/Arc (Vytyč linii/oblouk).
Následující obrazovka je ta, do které vkládáte stanici, ofset a výšku pro výpočet a uložení
umístění bodu.
V tomto příkladu je bod vpravo od cesty na metricky založeném vyrovnání spočten na
0+567.175, ofset levý je 65.451 m a přiřazený bod ID 9. Všimněte si, že program detekuje, že
bod 9 je na segmentu spirálové křivky definovaného vyrovnání.
p212
Popis je fixován jako stanice a ofset, ale dá se editovat použitím příkazu Keyboard Input
(Vstup z klávesnice), nebo File (Soubor), Points (Body). Volba „Interval“ se typicky
nepoužívá, pokud není vybráno Store Multiple (Ulož násobně). V tomto případě pak budou
body ukládány sekvenčně na vloženém ofsetu z počáteční stanice ke koncové stanici, jak bylo
vloženo. Navíc k výpočtu stanice a ofsetu kolmého vlevo a vpravo se dají počítat zkosená
potrubí výběrem voleb „skew back“ (zkos zpět) nebo „skew ahead“ (zkos dopředu) ze
stahovacího seznamu, kde je „offset“ implicitní. Potrubí zkosené o nulu je kolmé
k horizontálnímu vyrovnání. Tak „zkos dopředu“ o 20 stupňů bude 20 stupňů dopředu z 90
stupňového ofsetu, nebo 70 stupňů vpravo od tečny dopředu. Zde je příklad, kde jsou
vypočteny oba konce potrubí s výslednou grafikou ukázanou níže. Desetinná místa na
staničení se nastavují pod File (Soubor), Job Settings (Nastavení zakázky), záložka Format,
displej Station (Stanice).
Transformace
p213
Tento příkaz vám umožní posunout, natočit a/nebo změnit měřítko bodů v aktuální zakázce.
Jakýkoli bod nakreslený na obrazovce mapy bude automaticky aktualizován navíc
k aktualizaci souřadnic.
Všechny tři transformace je možno provádět individuálně nebo najednou, pokud je třeba.
Nejprve vyplníte volby v jedené či ve více záložkách (Translate, Rotate a Scale – Posun,
Otočení a Měřítko) a pak stiskněte Enter, dostanete pak druhou obrazovku, kde vyplníte
rozsah bodů pro transformaci.
Range of Points (Rozsah bodů): Vložte rozsah bodů pro posun. Rozsah je možno vložit
v následujícím formátu: 1-20,32,40-45, atd.
Add to Point Numbers (Přičti k číslům bodů): Vložte číslo k přičtení k číslům stávajících
bodů, až budete vytvářet čísla nových bodů. Tato volba není k dispozici, pokud přepisujete
čísla vašich stávajících bodů.
Overwrite Existing Point Numbers (Přepsat stávající čísla bodů): Přepíše data souřadnic
stávajícího bodu novými souřadnicemi.
Use New Point Numbers (Použít čísla nových bodů): Použije čísla nových bodů pro nové
souřadnice poloh, zatímco uchová stávající čísla bodů a data souřadnic. Pokaždé, kdy se má
přepsat nějaký bod, budete vyzváni, zda se má přepsat nebo zda chcete použít nové číslo
bodu. Tato metoda se doporučuje, pouze pokud transformujete velmi málo bodů a přejete si
dát každému specifické přiřazení.
Store in New CRD File (Ulož v novém CRD souboru): Tato volba zapisuje transformované
body do nového CRD souboru, zatímco uchovává stávající čísla bodů a data jejich souřadnic.
Rovněž si můžete vybrat vložení nějakého čísla pro Add to Point Numbers (Přičti k číslům
bodů), ale není to vyžadováno.
Translate (Posuň)
V dialogu translate vložte Delta k severu, Delta k východu a Delka výšky. Tyto hodnoty
představují změnu v původních souřadnicích a hodnoty požadoivaných souřadnic. Až budete
hotovi, vyberte v dialogu tlačítko OK, nebo se přesuňte do záložek ROTATE nebo SCALE,
pro další vkládání dat.
Spodní část obrazovky ukazuje jinou metodu definování posunu porovnáním původního bodu
a cílového bodu. Data zde vložená, jako ID bodu nebo přímo vložené souřadnice k severu,
východu a výšky, povedou k výpočtu a zobrazení delta N, delta E a delta Z v horní části
obrazovky.
p214
Když se stiskne OK, objeví se druhá obrazovka, která ovládá rozsah bodů, které se mají
posunout.
Předpokládejme, že máte 55 bodů ve vašem souboru, mohli byste „zachovat“ těchto 55 bodů
tím, že přičtete 100 k číslů bodů a uložíte transformované body jak 101 až 155. Pokud si
vyberete Overwrite Existing Point Numbers (Přepsat stávající čísla bodů), nebude volba
Add to Point Numbers (Přičti k číslům bodů) k dispoyici. Pokud si vyberete Use New Point
Numbers (Použít čísla nových bodů), pak budete vyzváni k vložení nového čísla bodu pro
každý stávající bod, který má být přepsán (doporučuje se, pouye pokud přepisujete málo
bodů). Můžete dokonce uložit transformované bodz do ycela nového CRD souboru výběrem
Store in New CRD File (Ulož v novém CRD souboru).
Zvětšení a zmenšení výšek: Uživatelé se často ptají: „Jak zvětšit nebo zmenšit výšky na řadě
bodů?“ Odpovědí je volba Translate v rutině Transformation. Abyste změnili pouze výšky,
pak vložíte pouze delta výšku (posuny k severu a k východu ponecháte na 0).
Rotate (Otoč)
Záložka ROTATE (OTOČ) se použije k otočení bodů v součadnicovém souboru. Vložte
požadované stupně otočení do příslušného datového pole. Uveďte bod základny otočení. Toto
můžete provést buď vložením čísla požadovaného bodu ručně, nebo výběrem tohoto bodu
použitím ikonek List (Seznam) nebo Map (Mapa). Rovněž můžete vložit souřadnice pro bod
rotace, pokud tento bod není přítomen v souřadnicovém souboru. Nakonec můžete definovat
otočení odkazem na dva body (např. „Z 1 do 2“), pak uvedením nového kurzu pro tyto body.
Dokonce i samotný nový kurz může být vypočten ze dvou bodů použitých coby referenčních.
Objeví se druhá obrazovka, která vám umožní nastavit rozsah bodů pro transformaci a vybrat,
jak uložit nově vypočtené body. Pro všechna otočení je hodnota otočení zapsána do souboru
RW5 jako dd.mmss (aktuální formát úhlu).
Scale (Měřítko)
Záložka scale se používá pro určení měřítka bodů v souřadnicovém souboru. Souřadnice
k severu, východu a volitelně i výšky jsou vynásobeny uvedeným měřítkovým faktorem.
Vložte požadovaný měřítkový faktor do pole příslušného pole. Vyberte bod základny
vložením čísla požadovaného bodu ručně nebo výběrem tohoto bodu použitím ikonky List
(Seznam) nebo Map (Mapa). Rovněž můžete vložit souřadnice pro měřítkový základnový
bod, pokud bod měřítkové základny není přítomen v souřadnicovém souboru. Souřadnice
bázového bodu zůstanou nezměněny. Všechny ostatní body budou měřítkem pozměněny.
Pokud je aktivován přepínač Ignore Elevations (Ignoruj výšky), pak bude měřítko
aplikováno pouze na horizontální souřadnice. Všimněte si, že můžete měnit měřítko svých
bodů ze souřadnic základny 0,0,0 vložením měřítkového faktoru a odpovědí Yes (Ano)
v obrazovce varování.
Raw Data Records (Záznamy hrubých dat)
Transformace záznamů hrubých dat se vyjádří jako jeden řetězec na příkaz s hodnotami
oddělenými mezerami. Tyto záznamy budou zapsány do souboru chrubých dat za účelem
zpracování, takže všechny k tomu určené procesory poznají tyto záznamy a provedou
transformaci během nového zpracování.
TRANSLATE: Range Dx Dy Dz Process Zero_Z
ROTATE: Range Angle Base_Y Base_X
SCALE: Range Scale Base_Y Base_X Use_Z
ALIGN: Range From1 To1 From2 To2
Příklad:
p215
CC, Translate, 8-9 200 50 0 0
CC, Rotate,7 33.1234 79613.662 15619.725
CC, Scale,7 1.5 79613.662 15619.725
CC,Align.8-9 8 6 9 7
Calculator (Kalkulačka)
Tento příkaz vám umožní, že do terénu si nemusíte brát žádnou kalkulačku. Tuto kalkulačku
je možno použít pro vědecké výpočty, standardní výpočty, konverze, výpočty trojúhelníku
včetně úhlů a výpočty oblouků.
Standard Calculator (Standardní kalkulačka)
Většinu základních funkcí je možnou provést použitím této záložky v kalkulačce. Funkce
paměti jsou rovněž k dispozici.
Standard Calculator (Standarní kalkulačka)
Základní výpočty se dají provádět použitím této záložky v kalkulačce. Funkce paměti jsou
rovněž k dispozici.
Scientific Calculator (Vědecká kalkulačka)
Hodnoty je možno vkládat do X registru poklepem na klávesnici. Hodnoty je možno rolovat
nahoru a dolů tlačítky šipky nahoru a šipky dolů a tlačítky Roll a RollD na obrazovce.
Tlačítko Enter ukončuje vkládání čísla a stlačí zásobník. Stisk C na dotykové obrazovce
vynuluje vstup. Další funkce na obrazovce je možno získat dotykem rolovací oblasti na
obrazovce [<] a [>].
Conversion Calculator (Kalkulačka konverzí)
Je možno vkládat konverzní hodnoty pro různé typy jednotek a scénářů.
M to F (Metry na stopy): Tato volba funguje pro konverzi mezi mnoha jednotkami.
Vložte hodnotu do kteréhokoli pole a stiskněte Enter, abyste zjistili konvertovanou
hodnotu. Následující jednotky jsou k dispozici jako Feet (Stopy), metry, Mezinárodní
stopy, stupně, minuty sekundy a Gony/Grady a desetinné stupně.
p216
Slope Distance to Horizontal Distance (Šikmá délka na vodorovnou délku): Tato
volba vám umožňuje konvertovat šikmé délky se zenitovým úhlem na horizontální
délky a rozdíly výšek a naopak. Viz obrázek.
Lat/Lon-SP: Tato volba vám umožňuje konverzi ze Zem. šířky/délky na rovinné
souřadnice a naopak. Pokud jse nakonfigurováni na souřadnice US State Plane, pak
tato rutina výhodně zobrazí vaší zónu a dokonce můžete i měnit zóny pro rychlé
výpočty aniž byste upravovali nastavení vaší GPS zóny v Job Settings (Nastavení
zakázky). Jinak je kalkulace založena GPS zóně ve vašem Job Settings (Nastavení
zakázky). Abyste zjistili vaše souřadnice k severu a východu, zadejte vaši zeměpisnou
šířku a délku a stiskněte Solve N/E. Abyste zjistili vaši zeměpisnou šířku a délku,
zadejte vaše souřadnice k severu a východu, a stiskněte Solve Lat/Lon. Ve spodní
části dialogu můžete zadat zónu State Plane.
p217
Po dokončení konverze můžete vložit ID bodu a stisknout Save (Ulož), abyste uložili
tyto souřadnice do vaší aktuální zakázky. Rovněž můžete změnit typ transformace
nebo zónu používanou systémem. Pokud nechcete NAD 83 (primárně používaný v
USA), můžete jít do Job Settings (Nastavení zakázky), GPS a změnit typ
Transformace. Např byste mohli změnit transformaci na UTM nebo NTF-France. Pak,
zpátky v kalkulačce, bude vaše kalkulace souřadnic do Lat/Long bude založena na
konfigurované transformaci. Všimněte si, že pokud konvertujete rovinné souřadnice
na WGS84 a naopak, je soubor separace geoidu (pokud byl určen) použit pro výpočet.
Az/Br: Toto provádí přímou jednoduchou konverzi azimutů na kurzy. První příklad
ukázaný níže by konvertoval azimut rovný 119.2547.
Other Calculations (Další výpočty)
Existují dva typy výpočtů, které je možno provádět ze záložky OTHER (Další). Klikněte na
velké čtvercové ikony, abyste přešli do kalkulačky trojúhelníku nebo křivky.
Triangle Calculator (Kalkulačka trojúhelníku)
Obrázek níže ukazuje kalkulačku trojúhelníku. Vršek dialogového okna indikuje mód
výpočtu. Abyste tento mód změnili, stáhněte ho dolů a vyberte vámi požadovaný.
Strana-Strana-Strana
Úhel-Strana-Úhel
Strana-Úhel-Úhel
Strana-Úhel-Strana
Strana-Strana-Úhel
p218
Po výběru módu prostě vložte hodnoty do příslušných okének a klepněte na Solve (Řešit).
Rovněž se dají vybrat body z vaší aktuální zakázky, aby vyplnily prázdná políčka. Tyto body
je možno vybrat z obrazovky nebo ze seznamu bodů vybráním příslušné ikonky tlačítka. Poté,
co byly provedeny výpočty, uvidíte tlačítka Clear (Vymaž), Results (Výsledky) a View
Triangle (Prohlédni si trojúhelník). Tlačítko Clear vymaže pole dat. Results ukáže zvovu
dialog výsledků. View Triangle nakreslí trojúhelník na obrazovku a propojí body vybrané pro
kalkulaci. Kalkulačka trojúhelníku používající 3 body je vhodný prostředek k výpočtu
vnitřního úhlu mezi 3 body. Např pokud jste ustaveni na 1, zaměřeni zpět na 10 a otočíte úhel
90 stupňů k 21, pak trojúhelník definovaný 10 k 1 k 21 naznačí úhel 90 stupňů v bodě 1.
Curve Calculator (Kalkulačka křivky)
Obrázek níže ukazuje kalkulačku křivky. Prostě stáhněte si z menu vlevo nahoře požadovanou
metodu pro výpočet křivky.
Radius-Delta Angle (Poloměr-Delta úhel)
Radius-Chord Length (Poloměr-Délka tětivy)
Radius-Arc Length (Poloměr-Délka oblouku)
Deg. Of Crv-Delta Angle (Stupeň křivky-Delta úhel)
Deg. Of Crv-Cord length (Stupeň křivky-Délka tětivy)
Deg. Of Crv-Arc length (Stupeň křivky-Délka oblouku)
Delta Angle-Chord Length (Delta úhlu-Délka tětivy)
Delta Angle-Arc Length (Delta úhlu – Délka oblouku)
p219
Typ křivky je možno přepínat mezi silnicí (Roadway) a železnicí (Railroad). Hodnoty je
možno vložit do prázdných polí z klávesnice, výběrem bodů z aktuální zakázky, ze seznamu
bodů, z obrazovky, nebo výběrem oblouku nakresleného na obrazovce. Pokud už jsou vloženy
hodnoty, zobrazí se výsledky na obrazovce. Výsledky je možno prohlížen výběrem tlačítka
Results (Výsledky). Křivku je možno prohlížet na obrazovce výběrem tlačítka View Curve
(Prohlédni si křivku).
Manual Traverse (Manuální traverz)
Tento příkaz vám umožňuje manuální vkládání úhlů a vzdáleností a počítá kolmičky nebo
traverzy ze známého obsazeného bodu. Pokud je směr definován kurzem nebo azimutem, není
zpětný bod vyžadován. Pokud je směr definován úhlem vpravo nebo vlevo, pak je zpětný bod
vyžadován.
Manual Traverse (Manuální traverz) je ve skutečnosti jedna ze tří voleb pro manuální
traverz a vložení kolmičky. Druhou volbou je jít do obrazovky mapy, a zde v řádce pro
příkazy (Cmd:) vložte „I“ pro inverzi, abyste se invertovali k obsazenému bodu nebo od
zpětného bodu k obsazenému bodu, „T“ pro traverz nebo „S“ pro sideshot (kolmičku)
použitím úhlových kódů 1-NE, 2-SE, 3-SW, 4-NW, 5-AZ, 6-AL, 7-AR dle pokynů pro
vložení úhlu a vzdálenosti. Tento styl pracuje přísně mimo klávesnici a nevyžaduje žádné
poklepávání na obrazovku pro přepnutí z traverzu do kolmičky do inverze. Body se vykreslují
na obrazovce, jak jdete. Třetí možností je pro vstup do traverzu a kolmičky je nastavit
vybavení na Manual Total Station a vložit data traverzu a kolmičky v rámci příkazu Store
Points (Ulož body). Všechny tři tyto metody uloží data do souboru hrubých dat, takže si je
pak budete moci znovu zpracovat, rovněž tak budete moci vložit výšku přístroje a výšku cíle.
Na obrazovce mapy Traverse Defaults – TD (Impl. hodnoty traverzu) budou zapínat a
vypínat výzvy k vložení výšky přístroje a cíle. Všechny tyto tři metody umožňují na zvláštní
přání vyzývat k vložení zenitového úhlu.
Příkaz se vycentruje kolem obrazovky hlavního vstupu. Pro traverz musíte vložit nějaký
obsazený bod. Rovněž musíte vložit číslo cílového bodu pro výpočet.
Horizontal Angle (Vodorovný úhel): Musíte vložit metodu pro vodorovný úhel. Zde
máte volby AR (angle right – úhel vpravo), NE, SE, SW, AZ, SAZ (jižní azimut), AL
(angle left – úhel vlevo), deflection left (odchylka doleva) a deflection right (odchylka
p220
doprava). Pokud je vybrán kurz nebo azimut pro traverz, stane se neaktivní volba pro
vložení čísla zpětného bodu. Pouze obsazený bod je požadován pro traverz vpřed
pomocí kurzu či azimutu. Všechny ostatní metody otočeného úhlu vyžadují číslo
zpětného bodu. Uložené popisy pro obsazený bod a zpětný bod se zobrazí jak je
ukázáno nahoře (TRV MAG a TRV N v tomto případě). Obsazené body a zpětné body
je možno vybrat ze seznamu nebo z mapy použitím příslušných ikonek. Rovněž
můžete vkládat úhly definované podle bodů, jako 6,7 pro směr ze 6 do 7, nebo 6,7+90
pro 90 stupňů doprava ze směru ze 6 do 7.
Elevation/Vertical Angle Method (Metoda elevace/Vertik. Uhlu): Existuje mnoho
způsobů, jak vypočítat vertikální diferenci mezi obsazeným bodem a cílovým bodem.
Nejběžnější metodou je zenitový úhel (ZE). Manuální traverz rovněž nabízí vertikální
úhel, delta Z (rozdíl ve výšce), sklon v procentech (SP), sklon poměrem (SR) a
známou výšku (Z). Abyste zjistili sklon z bodu 6 do bodu 7, přepněte do SP módu a
vložte 6,7 pro sklon.
Distance Method (Metoda vzdálenosti): Existují čtyři metody vložení vzdálenosti:
Horizontal Distance (Vodorovná vzdálenost), kdy řádek pro výšku je neaktivní, Slope
Distance (Šikmá vzdálenost); Slope Distance, No Elevation (Šikmá vzdálenost,
žádná výška) a Horizontal Distance, No Elevation (Vodorovná vzdálenost, žádná
výška). Obě metody šikmé vzdálenosti vás vyzvou k zadání vertikálního a zenitového
úhlu atd., ale Šikmá vzdálenost, žádná výška spočte nulovou výšku pro číslo cílového
bodu a sníží šikmou vzdálenost o účinek vertikálního úhlu či zenitového úhlu. Můžete
rovněž vložit vzdálenost ve formě 6,7 pro vzdálenost od bodu 6 do bodu 7, nebo jako
6,7/2 jako poloviční vzdálenost z bodu 6 do bodu 7. Všimněte si, že pokud budete
chtít interpolovat bod 12 jako bod na polovině vzdálenosti z 6 do 7, můžete použít
všechna 3 editační okénka, abyste to vykonali. Azimut nebo kurz je rovněž možno
vložit jako 6,7. Sklon by se vložil jako 6,7 a vzdálenost by se vložila jako 6,7/2. Takže
pokud má bod 6 výšku 100 a bod 7 výšku 101, bude mít bod 12 výšku 100.5.
Enter Elevation (Vlož výšku): Pokud je tato volba umožněna, bude se aktivovat
kontrolní obrazovka pro zobrazení vypočtené výšky. Odsud můžete překonat
vypočtenou výšku novou výškou. Tato volba je užitečná v kombinaci s Horizontální
vzdáleností pro výpočet bodů na známé vzdálenosti a s fixovanou výškou.
TR Mode: Umožnění volby Traverse vyvolá rutinou „traverse up“ k číslu cílového
bodu, takže se číslo nově obsazeného bodu automaticky změní na číslo posledního
cílového bodu a nový pohled zpět se změní na poslední obsazený bod. Vy můžete
vždycky ručně změnit pole pro obsazený bod a zpětný bod a „vnutit“ traverz, ale
umožnění módu Traverse tato pole bude aktualizovat automaticky, takže vy se budete
okamžitě „pohybovat nahoru“, pak se Manual Traverse impicitně přestaví do módu
kolmičky (Sideshot).
Pokud vkládáte data horizontálního úhlu, vzdálenosti nebo výšky/vertikálního úhlu, ukáže
program aktuální mód jako potvrzení navíc na spodku obrazovky. Pokud stisknete Enter
z posledního řádku vstupu, nebo pokud ťuknete na Calculate (Vypočti) nebo vložíte C, pak
se vyřeší souřadnice a zobrazí se na spodku obrazovky. Pokud znovu stisknete Enter, nebo
klepnete na Store, nebo napíšete S, dojde k uložení bodů. Před uložením bodů můžete
klepnou na ikonku Map, abyste viděli umístění vypočteného bodu ve vztahu k obsazenému
bodu a zpětnému bodu.
p221
Klikněte na Back (Zpět) pro návrat. Vždy máte volbu pro vložení nové informace o úhlu a
vzdálenosti, výpočtu, kontrolu na mapě a pak uložení (Store), jak je třeba. Point in Direction
(Bod ve směru) nabízí flexibilitu zkontrolovat umístění bodu graficky před tím, než ho
uložíte.
El/Off: Pokud kliknete na El/Off pro mód elevace (Výšky), objeví se kontrolní
obrazovka, která vám umožní vidět vypočtenou výšku a možná jí i přepsat novou
výškou. Tato volba je užitečná v kombinaci s Horizontal Distance (Horizontální
vzdálenost) pro výpočet bodů na známé vzdálenosti a fixované výšce. Tato obrazovka
vám rovněž umožňuje odsadit bod kolmý k etapě traverzu. Vložte kladnou hodnotu
pro odsazení vpravo a zápornou hodnotu pro odsazení doleva.
Point Average (Průměrování bodu)
Příkaz Point Average (Průměrování bodu) pracuje zejména dobře ve spolupráci s příkazem
Auto Store by Interval nacházejícím se v menu Surv (Měření). Pokud nastavíte příkaz Auto
Store by Interval podle Time (Času) spíš než podle Distance (Vzdálenosti), můžete také
nastavit maximální počet bodů k uložení (např. 100) a tímto způsobem uložit specifikovaný
počet odečtů v každém požadovaném časovém intervalu. Uložené body budou automaticky
inkrementovány od vloženého Starting Point ID (ID počátečního bodu). Pokud není zakliknut
„Record Max Number of Points“ (Zaznamenat maxim. počet bodů), pak bude k ukládání bodů
docházet tak dlouho, dokud uživatel neklikne na červené tkonce Stop nebo na červeném X
v další obrazovce. Dialog Auto Store by Interval je ukázán níže:
p222
Příkaz pro zpracování Point Average (Průměrování bodu) je užitečný jak pro získání
průměrné hodnoty sady odečtů, tak i pro odhad odchylek dat. Pokud se měří 100 bodů od 301
do 400, pak výpočet průměru je zobrazen níže:
Jednotlivé body se dají zapnout a vypnout za účelem výpočtu. Představí se standardní
odchylka. Rozsah bodů se vloží použitím standardní konvence SurvCE s oddělovači jako
znaménky minus (-) či čárkami. Například pro průměrování bodů 401 až 410 jakož i 415 a
420 až 425 by formát vstupu byl 401-410,415,420-425. Další body lze přidat použitím ikon
„From List“ (Ze seznamu) a „From Map“ (Z mapy). Když se přidají čerstvé body nebo se
některé body zapnou či vypnou, kliknutí na Average (Průměr) spustí čerstvý výpočet. Abyste
uložili zprůměrované hodnoty souřadnic jako ID bodu, klikněte na ikonce „Store to Disk“
(Ulož na disk) na obrazovce nahoře. Klikněte na šipce zpět pro návrat do hlavního menu
COGO.
p223
ROAD (SILNICE)
Tato kapitola poskytuje informace o použití příkazů v menu Road (Silnice).
Centerline Editor (Editor středové čáry)
Tento příkaz vám umožní vložit nové středové čáry, jakož i si vybavit a editovat již stávající
středové čáry. Středové čáry ve SurvCE jsou ASCII soubory s příponou .CL. Pokud je
vybrána tato rutina, objeví se dialog, ve kterém mužete natáhnout existující středové linie
nebo začít s informacemi o nové středové linii.
Clear (Vymaž): Tato ikonka nahoře na obrazovce vymaže všechny informace
v dialogu v přípravě na vložení nové středové čáry. Pokud zatím není natažen ani
uložen žádný soubor se středovou čárou, pak se jako jméno souboru vlevo nahoře
objeví None (Žádný).
Start Pt ID (ID počátečního bodu): Pokud středová čára začíná na čísle bodu, který
existuje ve vašem aktuálním souřadnicovém souboru (.crd), můžete vložit číslo bodu
sem, což vybaví a ukáže počáteční souřadnice. Tento bod může též být vybrán ze
seznamu nebo z mapy použitím příslušných ikonek.
Start Station (Počáteční stanice): Musíte vložit počáteční stanici pro středovou čáru.
(Station je to samé jako evropský termín „chainage“ – řetězení.) Mnoho měřičů a
techniků raději nezačíná středové čáry na stanici 0. Pokud se zakázka otočí nebo musí
začít více zpět podél středové čáry, pak by tato metoda vyžadovala záporná čísla
stanic. Existují tři „formy“ středových linií, jak je nastaveno v Job Settings
(Nastavení zakázky), Units (Jednotky). Počáteční stanice 1500 se může zobrazit
jako 1+500 (metricky, US styl, ukazující celé kilometry vlevo od „+“), jako 1500.000
(čistě dekadické řetězení, běžné v Evropě), a jako 15+00 (ve stopách, US styl, občas
rovněž používáno na metrických silnicích v Kanadě), často se o tom hovoří jako
„stanice 15 plus 00“.) Ve všech případech vy byste to vložili jako 1500, ale tento údaj
by se zobrazil ve správbém formátu po stisku Enter. Například byste viděli
1+500.0000, pokud jste nakonfigurovali kilometry. Program rovněž přijme použití „+“
ve vstupu stanice, a bude to konvertovat do konfigurované formy po té, co stisknete
Enter.
Northing, Easting (Souřadnice k severu, východu): Pokud se tyto souřadnice
nevybaví od čísla počátečního bodu, budete je muset vložit pro začátek středové linie.
p224
Není nutné vkládat souřadnice k severu a východu, pokud použijete volbu Pick PL
(Vyber křivku) pro definici středové linie, protože počáteční souřadnice vybrané
křivky jsou použity automaticky, a přepsaly by cokoli dříve vloženého.
Load (Natáhni): Tento příkaz vám umožňuje natáhnout existující středovou linii pro
revizi či editaci.
Edit (Edituj): Použijte toto tlačítko pro editaci prosvíceného prvku.
Delete (Vypusť): Použijte toto tlačítko pro odstranění prosvíceného prvku.
Add (Přidat): Když se vrátíte k počátečnímu dialogu, můžete přidat prvky, abyste
zahájili středovou linii. Běžně začnete s linií nebo segmentem tečny, ale můžete
rovněž začít na křivce nebo na prvku spirálové křivky. Když vyberete Add, dostanete
se k výběru prvku, který se má použít. Tyto volby zahrnují:
Add (Line)-Přidat(Linii): Tečná sekce vyrovnání. Tato volba vám umožňuje vložit
ID bodu nebo souřadnice pro definici konce tečny, nebo vložit stanici nebo vzdálenost
a směr. Abyste vnutili prvku tečnost k předchozímu prvku, klikněte na volbu
Tangential to the previous elem. Toto pak zbarví pole směru do šeda a spočte směr
tečny a vloží ho do pole za vás.
Add (Curve)-Přidat(Křivku): Typická sekce kruhové křivky vyrovnání. První prvek
křivky definuje, jaké mohou být volby pro druhý prvek (viz seznamy níže). Přepínač
RR umožňuje uživateli použít železniční definice. Tlačítko Review (Reviduj) vám
umožní ověřit tangentu dovnitř a tangentu ven, kurzy nebo azimuty (v závislosti na
nastavení Job Settings (Nastavení zakázky), Format (Formátu), Angle Display
(Zobrazení úhlu), jakož i potvrdit souřadnice PC a PT. Například toto vám umožní
ověřit spočtený kurz tečny ven vůči papírovým plánům, než budete popkračovat ve
vkládání nových prvků.
p225
Add (Spiral-Curve-Spiral): Prvek spirála-křivka-spirála je prostě dvojí
implementace Spiral Only-Pouze spirála (linie-spirála-křivka a křivka-spirála-linie).
Výhoda spirály-křivky-spirály je v tom, že dokončuje tři prvky najednou a je to běžně
užívaná aplikace na vysokorychlostních dálnicích. Tato rutina rovněž umožňuje
uživateli definovat spirálu-křivku-spirálu použitím známých bodů, pokud se nejprve
vloží délky spirály dovnitř a spirály ven.
p226
Add (Spiral Only): Prvek pouze spirála zvládne spirálu mezi jakoukoli linií a
segmentem oblouku (např. linie-spirála-oblouk nebo oblouk-spirála-oblouk).
Pick PL - Vyber PL: Tato volba je pouze viditelná, pokud dialog vyčistíte. S touto
volbou můžete vybrat středovou linii z jakékoli křivky na obrazovce, včetně polylinií
s oblouky. Pokud vyberete Pick PL, okamžitě uvidíte grafickou obrazovku, na které
můžete prvky přetahovat nebo měnit měřítko použitím spousty voleb. Můžete chtít si
nevybrat křivku (možná, že tam ani k výběru žádná nebude) stisknutím OK nebo
Enter. Pokud si vyberete křivku, bude prosvícena jako tmavší. Po výběru nějaké
křivky a stisku OK nebo Enter uvidíte prvky této křivky. Všimněte si, že pokud
změníte počáteční stanici na 500, všechna staničení pro prvky křivky se rovněž
příslušně změní. Toto rovněž platí pro počáteční souřadnice k severu a k východu.
Pokud jsou tyto změněny, veškeré souřadnice prvků se rovněž příslušně změní, jak je
možno ověřit použitím volby Edit (Edituj).
p227
EQ: Toto tlačítko vám umožní vložit rovnice stanice.
Save As (Ulož jako): Toto uloží tento soubor. Vložte nějaké jméno.
Poznámka: Můžete vytvořit nové body pomocí Input-Edit Centerline. Pokud vložíte a
uložíte středovou linii, objeví se nápověda „Do you want to save centerline points? –
Chcete uložit body středové linie?“ Můžete odpovědět Yes (Ano) a uložit ID bodů pro
start, konec PI, PC a bod poloměru, PT a jakékoli klíčové spirálové body nalezené v tomto
souboru. Stejným způsobem může být i středová linie, kterou natáhnete, znovu uložena
s novými souřadnicovými ID přiřazenými všem klíčovým bodům, pokud provedete
nějakou změnu, jako přidání čísla bodu k jednomu z Pt ID polí pro prvek CL (středové
linie). Pokud odpovíte Yes (Ano) na Save Centerline Points (Ulož body středové linie),
objeví se dialogové ukno ukázané níže. Pokud jste vložili ID bodů dle vlastního výběru
v dialozích Input-Edit, použijte horní volbu. Dolní volba bude automaticky číslovat od ID
počátečního bodu bez ohledu na jakákoli čísla, která jste vložili, ale bude respektovat a
nepřepíše používané body v tomto souboru. Body nejsou uloženy do samotného souboru
středové linie, takže po natažení uložené středové linie se neobjeví žádné ID bodů.
p228
Nakresli středovou linii
Tato volba vykreslí vybranou středovou linii na obrazovce. Všechny příkazy na změnu
měřítka (Přiblížení, Oddálení, Předchozí měřítko a Pan – Záběr na všechno) máte k dispozici
v příkazu Draw Centerline (Nakresli středovou linii). Program automaticky nastaví takové
měřítko, aby se na obrazovku vešla celá středová linie, když je vykreslena. Pokud existují
čísla bodů a křivky v té oblasti, tak ty se rovněž objeví. Tento příkaz zobrazí pouze dočasně
středovou linii jako referenci a nevykreslí ji na obrazovku jako součást dxf souboru
přidruženého k zakázce. Abyste skutečně vykreslili středovou linii jako trvalý prvek (pokud
nebude později vymazána), použijte Map (ikonku globusu), Tools (Nástroje), Centerline
(Středová linie), CL to Polyline.
Profile Editor (Editor profilů)
Tato rutina umožňuje vkládání v terénu souborů vertikálního vyrovnání pro silnice,
kanalizace a další typy vyrovnání. Vetrikální vyrovnání je rovněž možno natahovat a editovat.
Navíc je možno spočátat vysoké a nízké body a výšky jednotlivých stanic. Vertikání
vyrovnání jsou ukládána jako soubory s příponou .PRO. O vertikálních vyrovnáních se
obvykle hovoří jako o profilech. Ve SurvCE si rozsahy stanic v profilu a ve středové linii
nemusí odpovídat. Dokud mají společný rozsah stanic, je možno použít jakýkoli profil
s jakoukoli středovou linií pro všechny pokročilé příkazy Roading (Silnice), jakož i rutiny
Survey Menu (Měření) jako jsou Offset Stakeout (Vytyčení s ofsetem) a Elevation Difference
(Rozdíl výšek) podle souborů Road Design (Návrh silnice).
Vložení profilu (Profile Entry)
Profily se vkládají velice snadno. Pokud je vybrán tento příkaz, a pokud zatím nebyl vložen
žádný profil, uvidíte dialog Input-Edit Profile (Vlož-Edituj Profil). Rovněž můžete získat
prázdnou obrazovku a začít s novým profilem, pokud kliknete na ikonce gumy Clear
(Vymaž) v obrazovce nahoře.
p229
PVI Station: PVI znamená Point of Vertical Intersection – Bod vertikálního
průsečíku, což je podobné PI (Point of Intersection – Bodu průsečíku) pro horizontální
vyrovnání. Někde se používá termínu VPI (Vertical Point of Intersection - Vertikální
bod průsečíku). Můžete začít okamžitě vepsáním jména počáteční stanice do sloupce
PVI. Pro náš příklad dálnice je počáteční stanice 10078.69.
PVI Elevation (Výška PVI): Počáteční výška je 526.49. Tak prostě stiskněte Enter a
přesuňte se ze sloupce PVI do sloupce PVI Elev. A vložte tam 526.49. Další stisk
tlačítka Enter vás přesune do dalšího pole PVI, kam můžete vložit 10600 pro další
stanici, pak 529,10 pro další výšku PVI.
Slope % (Sklon %): Pokud je jednou vložena druhá stanice a její výška, program
vypočte procenta sklonu. Nebo, pokud vložíte procenta sklonu před vložením výšky
PVI, pak program spočte výšku PVI. Sloupec se sklonem je šikovná kontrola proti
vložení chybných hodnot do sloupce výšky PVI. Jinými slovy můžete očekávat
správné sklony a můžete si zkontrolovat vypočtené sklony v porovnání s plánem.
Sklony je možno vkládat jako poměry, pokud je tato volba zatržena, a pokud kliknete
na „Show Zeroes – Ukaž nuly“, objeví se dialog, v němž bude stálý počet desetinných
míst (typicky 4) ve všech sloupcích, což způsobí, že se data a desetinná místa
vertikálně vyrovnají.
VC Lng (Délka vertik. křivky): Pro silniční zakázky můžete do tohoto sloupce vložit
délku vertikální křivky. Toto je celková délka té vertikální křivky. Pokud je vložená
délka 600, pak to znamená, že vertikální vyrovnání přes křivku (parabolu) začíná 300
jednotek (stop nebo metrů) před PVI a končí 300 jednotek za PVI. Pokud je vertikální
křivka nevyrovnaná, tedy že třeba přechází ze 400 stop před PVI k 200 stopám za PVI,
pak je nutno křivku vložit ve formě 400-200 (vzdálenost před a za oddělené
pomlčkou). SurvCE předpokládá, že všechny vertikální křivky jsou paraboly (což je
standard v USA). Avšak můžete klepnout na volbu kruhové křivky, pokud je tato
platná. Pro vyrovnání kanalizace a vodovodního potrubí, zde není žádný přechod
vertikální křivky, takže tento sloupec je možno ponechat prázdný, nebo je možno
vložit nuly jako délky vertikálních křivek.
Check Station (Zkontroluj stanici): Když byl vložen profil pro zakázku silnice do
dialogu, můžete rovněž vložit nějakou hodnotu pro Check Stations. Tento prvek je na
spodku dialogu. Toto bude kontrolovat svahy na jakékoli požadované stanici. Když
vkládáte stanice, můžete připojit „+“ což se často používá, jako u 12+680.5
(Anglicky) a 126+80.5 (metricky).
Load (Natáhni): Příkaz Load uvede seznam všech dříve uložených profilů. Pokud je
jeden vybrán, ukáží se v dialogu informace o tomto profilu. Abyste natáhli uložený
profil, prostě vložte jeho jméno (například „Demo“). Není nutno vložit příponu
souboru. Nebo rovněž můžete vybrat jméno ze seznamu a přijmout ho stiskem OK
nebo Enter.
Add (Přidat): Toto tlačítko vytvoří novou řádku v pozici kurzoru s nulovými
hodnotami (s výjimkou sklonu, který se vypočte na základě vstupů 0). Pokud se
například dotknete linie 1 (pro posuv blikajícího kurzoru do řádky 1 – v první řadě),
příkaz Add vám umožní vložit novou řadu před váš profil. Toto by bylo nezbytné
v případě, že byste potřebovali začít profil na nové stanici. Abyste něco přidali za
konec vašeho profilu, pak prostě klikněte na tlačítku šipky dolů vpravo, dokud se vám
neukáže prázdný řádek, kam můžete vložit vaše nové vstupy.
Remove (Odstraň): Toto tlačítko odstraní aktuální řádku.
High-Low (Vysoký-nízký): Toto tlačítko lze použít pro výpočet vysokého a nízkého
bodu.
p230
Save As (Ulož jako): Tento příkaz uloží váš profil pod specifickým jménem souboru.
Není nutno zadávat příponu souboru. Pokud chcete soubor uložit jako „Baker.pro“,
vložte pouze „Baker“. Pokud vkládáte nový profil, nastaví se jeho jméno implicitně na
aktuální jméno souřadnicového souboru.
Draw Profile -Vykresli profil
Příkaz Draw Profile vykreslí vybraný profil na obrazovku. Profil bude zvýrazněn (obvykle
10:1 nebo 20:1), aby detaily vynikly. Vertikální zvýraznění můžete ovládat výběrem ikonky
vertikálního měřítka, které je vlevo dole na obrazovce Draw Profile. Všechny příkazy na
změnu měřítka (Zoom In, Zoom Out, Zoom Window, Zoom Previous a Pan) jsou dostupné
v příkazu Draw Profile (Vykresli profil).
Pokud chcete změnit měřítko displeje, klikněte na ikonku v levém dolním rohu. Objeví se
dialog ukázaný níže. Změňte měřítko a klepněte na OK.
Template Editor – Editor šablon
p231
Šablony pro silnice, náspy, příkopy a další pozemní práce se dají vytvořit v produktech
Carlson Software, jako jsou Carlson Civil nebo Carlson Roads, nebo je možno šablony vložit
do pole Input/Edit Template (Vložit/Editovat šablonu). Tyto šablony pak mohou být
použity v SurvCe v příkazu Stake Slope (Vytyč svah), kde šablona je jedním z konstrukčních
souborů pro vytyčení sklonu společně se středovou linií a profilu. Šablony se rovněž používají
ve Stake Road (Vytyč silnici) – pro vytyčení těch částí silnice od levé krajnice k pravé
krajnici, a pro Elevation Difference (Rozdíly výšek) u souborů Road Design (Konstrukce
silnic). Šablony se dají prohlížet graficky použitím příkazu Draw Template (Vykresli
šablonu). Šablony nejsou nezbytné pro příkaz Stake Offset (Vytyč odměrek), který se
nachází v záložce SURVEY (MERENI). V Offset Stakeout se silnice nebo jiné svahy
křižující středovou linii, vkládají uvnitř samotného tohoto příkazu.
Aktuálně SurvCE používá pouze šablony vytvořené v Carlson Civil a Carlson Roads nebo
vložené přímo uvnitř SurvCE použitím příkazu Template Editor (Editor šablon). Každý bod
na šabloně má ID jako třeba „EP“ a „SH“ nebo „CB1“. Šablony v SurvCE mají pouze jeden
povrch – ten povrch, který vytyčujete. Pro vytyčení podsklonu byste mohli vložit informaci o
sklonu povrchu, pak použít vertikální ofset ve Stake Road (Vytyč silnici) nebo vložit povrch
podsklonu přímo jako šablonu.
Po výběru Template Editor (Editor šablon) se okamžitě objeví vstupní dialog zobrazení
níže. Pokud je natažena už existující šablona (založená na naposledy použité šabloně), můžete
obrazovku vyčistit klikáním na ikonce mazání (guma) vpravo nahoře.
Sklony šablony se vkládají shora dolů a rozšiřují se od střední polohy šablony. Pokud se
zabýváte symetrickou šablonou, pak umožněte volbu Right Side Same as Left (Pravá strana
stejná jako levá). Toto zredukuje počet vstupů na polovinu. V opačném případě budete muset
zvolit příslušnou stranu a použít Add (Přidat) pro přidávání vstupů, nebo Edit pro jejich
úpravu. Jeden trik, pokud máte nesymetrické sklony je podržet si volbu Right Side Same as
Left (Pravá strana stejná jako levá) a vložit symetrickou část (možná pásy krajnic a první
pás vozovky a pak, až se dostanete do míst nesymetrie, tuto volbu vyřadíte a dokončíte
nesymetrickou část šablony. S vypnutou volbou Right Side Same as Left (Pravá strana
stejná jako levá) můžete kliknout na slovech Left SURFACE (Levý povrch) nebo Right
SURFACE (Pravý povrch) a pak se levé či pravé sloupce stanou aktivními a budete v nich
moci provádět editaci. Jako další možnost můžete prostě kliknout na položkách ve sloupcích a
pak je editovat, nebo je přidávat.
V šabloně pro krajnici a příkop, která je ukázána níže, se volba Add (Přidat) používá pro
vložení zlomových bodů od středové čáry ke konci krajnice.
p232
Protože šablony používané ve Slope Staking (Vytyčování svahů) pomáhají definovat všechny
sklony ke středové linii z vytyčení sklonu, dává smysl zaměřit se na podsklony, které jsou
vytvořeny buldozerem, motorovým graderem nebo trimmerem. Takto, třebaže jsou ovlivněny
všechny sklony povrchu, existují pouze tři význačné sklony v tomto příkladu šablony pro kerb
a příkop mezi středovou linií a pivotním bodem sklonů prohrábky a navážky: 12.00 při -2%
(podsklon v zadní části kerbu), 0.01 horizontálně a 1 vertikálně a 8.00 při 4%. Pro metodu
Vertical musí být vloženy nějaké kladné vzdálenosti, třeba 0.01 nebo 0.001. Stisknutím Add
v dialogu můžeme vložit první dva sklony.
Sklony dolů, které jdou od středu šablony, se vkládají jako záporné hodnoty. Všimněte si, že
je nutno vložit ID pro každý zlomový bod v šabloně. Toto pomáhá identifikovat popis sklonu
ve zprávě o vytyčení (např. z vnějšku dovnitř 8’ při -4% k TC, 0.01’ v -1 vertikálně do EP,
12’ při 2% k CL). Sklon krajnice vycházející ven (8’ ve 4%) se vloží podobně, jak je ukázáno
výše. V tomto okamžiku se objeví dialog Input-Edit Template (Vlož-edituj šablonu).
p233
Můžete stisknout Save (Ulož) kdykoli, abyste si svoji práci uložili. Zde byla šablona uložena
a pojmenována „curb“. Nyní je nutno vložit sklony pro Cut (Prohrábku) a Fill (Navážku),
které se používají při vytyčování sklonů. Pokud je sklon prohrábky 3:1, ale sklon navážky je
4:1, vyberete Cut/Fill výše a vložíte, co je ukázáno. Výrazné sklony levé a pravé strany
prohrábky a navážky je možno definovat. Po vložení sklonů prohrábky a navážky stiskněte
OK nebo Enter, abyste se vrátili do hlavního dialogu Template Editor (Editor šablon), pak
stiskněte Save (Ulož). Šablony se dají kreslit pomocí příkazu Draw Template (Vykresli
šablonu).
Pro projekty dálnic nebo vedlejších silnic se sklony prohrábky až k linii příkopu mohou být
nutné čtyři definice šablon pro vytyčení sklonů: (1) Cut Left, Fill Right, (2) Cut Left, Cut
Right, (3) Fill Left, Cut Right, (4) Fill Left, Fill Right. Vhodná šablona pak může být použita
p234
pro jakoukýkoli stav. Níže je ukázáno Cut Left, Fill Right pro sklon 2 (chodník a krajnice)
silnici. Poslední sklon v každém sloupci figuruje jako „pivotní bod“ pro výpočet a vytyčení
sklonu. Sklon navážky je nastaven na 4:1 a sklon prohrábky na 3:1.
Použitím této šablony sklony prohrábky na levé části silnice najdou pivotní bod v základně
příkopu, zatímco sklony navážky na pravé straně silnice budou mít pivotní bod na hraně
krajnice.
Draw Template (Vykresli šablonu)
Příkaz Draw Template (Vykresli šablonu) vykreslí vybranou šablonu na obrazovce.
Všechny příkazy na změnu měřítka (Zoom In, Zoom Out, Zoom Window, Zoom Previous a
Pan) jsou dostupné v příkazu Draw Template (Vykresli šablonu). Klepněte na tlačítko Menu,
abyste z tohoto příkazu odešli. Obrázek níže ilustruje tento příkaz použitím šablony
„demo.tpl“.
p235
Utilities (Utility)
Road Utilities (Utility silnice) zahrnují nezbytné rutiny pro konverzi středových linií, profilů
a příčných řezů z ostatních formátů do formátů používaných ve SurvCE. SurvCE používá
formáty ASCII souborů pro středové linie (soubory „.cl), profily (soubory „.pro“) a příčných
řezů (soubory „.sct“).
Utility silnic mohou též měnit měřítka u středových linií a profilů, obvykle pro konverzi mezi
metrickými a anglickými jednotkami. Navíc utility silnic obsahují příkaz pro vložení tzv
superelevačního souboru („.sup“). Tento soubor může sloužit jako volitelný vstupní soubor a
reagovat se šablonami v příkazech jako jsou Stake Road (Vytyč silnici), Slope Staking
(Vytyčování svahu) a Elevation Difference (Rozdíl výšek). Nakonec mají i utility silnice
volbu pro Template Series file (Soubor série šablon) (soubor „.tsf“). Tento soubor bude
přecházet z jedné šablony na druhou automaticky, pokud mají tyto šablony identické IDs.
Soubor .tsf může nahradit standardní soubor šablony ve Slope Staking (Vytyčování svahu) a
Stake Road (Vytyč silnici), kdykoli se aplikují soubory návrhu.
File Conversion and LandXML (Konverze souborů a LandXML): Formát souborů
LandXML se rychle stává podporovaným standardem pro mnohá oddělení amerického
Ministerstva dopravy (DOT). Tento standard je rovněž doporučován softwarovými firmami
Autodesk, Microstation, jakož i Carlson a Geopak. Soubory LandXML mají příponu „.xml“ a
mohou obsahovat různé soubory návrhu silnic včetně středových linií, profilů a příčných řezů.
Řádky „záhlaví“ uvnitř souboru „.xml“ naznačí, které soubory návrhu jsou zahrnuty.
V některých případech se může objevit v jednom souboru .xml několik souborů stejného typu.
Protože stále více a více firem nabízí výstup v souboru LandXML, může se tento typ souboru
stát preferovanou formou datové výměny. Mějte na paměti, že každá firma má tendenci
implementovat formít LandXML mírně odlišným způsobem, což je podobné souborům DXF
pro výměnu souborů výkresů, které se v každé verzi mírně lišily ve formátu od Autodesku a
Microstation. Tudíž, pokud soubor LnadXML obsahující středové linie, profily nebo příčné
řezy se nebude chtít konvertovat, doporučuje se vám poslat ho do Ashtech, aby se provedly
změny ve SurvCE, kteé konverzi umožní. LandXML je formát, který se stále vyvíjí, ale
p236
v budoucnu se snad usadí.
Centerline Conversion (Konverze středové linie)
Tento příkaz konvertuje soubory horizontálního vyrovnání do a z formátu středové linie
Carlson (*.CL). Podporované typy souborů zahrnují:
• ASCII Inroads (.ASC)
• ASCII LDD (.TXT)
• CLIP (.PLA)
• Geopak (.OSD)
• ISPOL (.ALI)
• LandXML (.XML)
• Leica (.GSI)
• MOSS (.INP)
• SDMS (.ALI)
• SDR (.SDR)
• SMI Chain (.CH)
• TDS (.RD5)
• Terramodel/Geodimeter (.RLN, .ALN a .ARE formáty )
Formát SurvCE má příponu „.CL“. Tyto zdrojové soubory je možno natáhnout do SurvCE
použitím Data Transfer (Přenos dat), který je ve volbách menu File (Soubor). Když se
provádí konverze a když se vybírá příslušný formát, SurvCE bude automaticky vyhlížet
odpovídající příponu souboru.
Report Icon for LandXML Files (Ikonka Report pro soubory LandXML): Pokud
importujete specificky soubor LandXML, můžete kliknout na ikonku vlevo od „Return“
vpravo nahoře dialogu, a prohlédnout si zdroj dat, jak je ukázáno:
p237
Conversion (Konverze): Kliknutí na Existing File (Stávající soubor) vpravo nahoře (v
sekci LandXML) a kliknutí na Select New (Vyber nový) pod sekcí CL File uloží soubor
středové linie ve formátu korektním pro použití v SurvCE. Pro konverzi opačným směrem
vyberte Existing File (Stávající soubor) pod sekcí CL pro vybavení souboru středové linie
SurvCE a pak klikněte na New File (Nový soubor) nahoře vlevo (pod souborem LandXML),
abyste ho uložili zpět do souboru LandXML pro použití v dalších programech.
Pro typy souborů, ve kterých jsou k dispozici obě volby Import i Export, se provede „křížená“
konverzní procedura: Vy přivedete soubory do SurvCE tím, že půjdete doprava nahoru
(„Existing“) dolů doleva („Select New“). Pošlete soubory zpět do „ne SurvCE formátu tím,
že půjdete doprava dolů („Select Existing“) doleva nahoru („New“).
Když byly soubory vybrány, je příslušná akce prosvícena níže „Import to CL“ nebo „Export
to <type>”. Až bude proces dokončen, program to oznámí zprávou „Process Done“ (Proces
proveden), a vy se můžete přesunout k dalšímu příkazu. Většina formátů pouze konvertuje do
SurvCE a ne zpět, čili ty mají pouze „jednosměrné“ dialogy. Tyto zahrnují ASCII-Inroads,
ASCII-LDD, Geopak, Moss, TDS a Terramodel/Geodimeter.
Import souborů TDS RD5
Import souborů TDS RD5: Pokud je vybrán TDS, je možno jednosměrně konvertovat
středové linie na SurvCE středové linie (soubory středových linií NELZE konvertovat zpět do
souborů TDS). Je důležité si všimnout, že soubor TDS RD5 je dvojitý soubor středové linie a
profilu. Protože soubor TDS RD5 neukazuje počáteční stanici, objeví se zvláštní dialog
požadující počáteční souřadnice (které se dají vybavit z nějakého bodu) a počáteční stanici.
Ověření konverze
Doporučuje se po konverzi souborů středových linií, profilů nebo příčných řezů do formátu
SurvCE, abyste odešli do voleb Editor (Editovat) a Draw (Kreslit) pro tyto typy souborů a
prohlédnout si data, abyste si ověřili, že byl konvertován správný soubor a že konverze byla
úspěšná. Tak například po konverzi středové linie z formátu Inroads do formátu SurvCE „.cl“,
jděte přímo do Centerline Editor (Editor střed. linie) v menu Roads (Silnice) a ověřte si
tato data.
Rozeznávání formátů souborů
Jako referenci máte níže ukázány části čtyř typů souborů, jak se mohou objevit v Textovém
editoru. Příklady LandXML, SurvCE a SDR se všechny odkazují k souboru DOT1.CL. Tyto
displeje vám v budoucnu mohou pomoci rozeznat tyto typy souborů. Nový formát LandXML
podporovaný ministerstvem dopravy USA se možná brzy stane standardem pro internetový
přenos silničních a dalších konstrukčních souborů.
p238
Transformace středové linie
Tato rutina je navržena hlavně pro konverzi dat středové linie z metrického systému na stopy
nebo ze stop na metry. Obrázek níže ukazuje dialog a měřítkový faktor, když se konvertuje
z metrů na měřické stopy.
p239
Apply scale factor for start station (Aplikovat měřítkový faktor na počáteční stanici):
Pokud je tato volba umožněna, pak bude počáteční stanice konvertována použitím
měřítkového faktoru. Například z počáteční stanice 1000 by se stala 3280.833. Pokud je tato
volba vyřazena, zůstane počáteční stanice na 1000. Pokud je cílem změnit počáteční stanici o
nějakou hodnotu, která nemá vztah k měřítkovému faktoru, pak musíte použít Input-Edit
Centerline a vložit novou počáteční stanici v otvíracím dialogu. Toto automaticky posune
všechny stanice na středové linii o příslušnou hodnotu.
Pokud je umožněno Apply scale factor for start station, bude středová linie upravena
měřítkovým faktorem, poté, co to potvrdíte na varovné obrazovce.
Profile Conversion (Konverze profilu)
Tento příkaz konvertuje vertikální vyrovnání do a z Carlson formátu profilu (*.PRO).
Podporované typy souborů zahrnují:
(*.PRO). Supported file types include:
• ASCII-LDD (.TXT)
• Caice (.KCP)
• CLIP (.ALZ)
• ISPOL (.RAS)
• LandXML (.XML)
• Leica (.GSI)
• MOSS (.INP)
• SMDS (.PRO)
• SDR (.SDR)
• SMI (.CH)
• TDS (.RD5)
• Terramodel/Geodimeter (.RLN, .ALN a .ARE)
Formát SurvCE má příponu „.PRO“. Tyto zdrojové soubory je možno natáhnout do SurvCE
použitím Data Transfer (Přenos dat), který je v záložce File (Soubor). Obrazovka konverze
je podobná obrazovce konverze středové linie s charakteristickou „kříženou“ logikou pro
dvojsměrnou konverzi (LandXML a Leica) a s jednosměrnou konverzí pro ty ostatní volby.
p240
Formát souboru profilu SurvCE: Stojí za zapamatování, že ze všech typů souborů SurvCE,
které jsou ASII a tudíž viditelné v běžných textových editorech, soubor profilu (.pro) má
nejjednodušší formát. Tento formát je stanice, výška, délka vertikální křivky a popisy pro
silniční profily. Například soubor Demo.pro, který je běžně dodáván se softwarem má
následující čtyři linie (které si můžete prohlížet v Notepadu):
0.0000, 997.0000 , 0.0000,
200.0000, 1005.0000 , 200.0000,
308.0000, 1003.9200 , 0.0000,
0.0, 0.0, 0.0 (toto je řádka “end-profile”)
Profily mohou být vytvořeny pod SurvCE, ale jsou dosti jednoduché, takže je možno je
vkládat ručně použitím textového editoru. Nestejné délky vertikálních křivek lze vložit ve
formě 150-50, což znamená 150 jednotek k bodu vertilálního průsečíku a 50 jednotek k bodu
vertikální tečny. Ostatní typy ASCII souborů jako jsou soubory středových linií se dají
dešifrovat, ale jsou obvykle s komplikovanější konstrukcí, takže ty je lépe vytvářet použitím
editorů, které vám nabízí SurvCE.
Transformace profilu
Podobně jako transformace středové linie, i tato rutina se hlavně používá pro zvětšení či
zmenšení měřítka profilu z měřických stop na metry a z metrů na měřické stopy.
Na rozdíl od transformace středové linie může transformace profilu přímo posunout profil
nahoru či dolů. Rovněž můžete měřítkovat staničení profilu a jeho výšky. Pokud chcete
aplikovat posunutí na vybrané stanice, klepněte na tlačítko Translate (Posun). Volba
Translate vás vede ke svému vlastnímu dialogu vstupů, který vám umožní posunout jak
staničení, tak výšky, jak je ukázáno níže. Tímto způsobem můžete vytvořit počáteční stanici
1000, nebo zvednout celý profil o 15 stop či metrů.
p241
Implicitně je vybrán celý rozsah stanic. Pokud si přejete pouze posunout oblast, prosviťte
počáteční stanici, pak klikněte na End Station (Koncová stanice), a prosviťte ji. Pak vložte
hodnotu posunutí v okénku Change Station (Změnit stanici). Rovněž můžete posunout
výšku použitím okénka Change Elevation (Změnit výšku). Klepněte na OK, až budete
hotovi.
Konverze souboru řezu
Tento příkaz konvertuje soubory řezů do a z Carlson formátu souboru řezu (*.SCT).
Podporované typy souborů zahrnují:
• Caice (.FFF)
• CLIP (.TRV)
• Geopak (.XRS, .XSR, .SOE & .TXT)
• IGRDS (.LIS, .RDS & .TXT)
• Inroads (.TXT)
• ISPOL (.SC1 & .RAS)
• LandXML (.XML)
• Columnar Text (.TXT, .CSV & .ASC)
• Terramodel/Geodimeter (.XSC)
Formát SurvCE je „.SCT“. Soubory řezů se používají pro Stake Slope (Vytyč svah), Stake
Road (Vytyč silnici) a Elevation Difference (Rozdíly výšek). Cross Section Survey
(Měření příčného řezu) má rovněž schopnost výstupu souborů řezů. TDS uloží příčné řezy
ve formátu RD5, který se chová jako série šablon, chovající se podle „předpisů“ pro sklony
odvozené z navrhovaného profilu. Můžete importovat příčné řezy ve stylu TDS použitím
Input-Edit Template Series (Vlož-Edituj sérii šablon) pod Road Utilities (Utility silnice),
a jako „Files of Type“ (Soubory typu) vyberte TDS.
Všimněte si, že když vyberete XML Info na obrazovce nahoře, uvidíte kousek informace
z hlavičky přidružené k XML souboru, který se má exportovat či importovat.
p242
Pro export do LandXML potřebujete natáhnout soubor LandXML, který už obsahuje
středovou linii pokrývající celý rozsah nebo část rozsahu stanic v souboru příčného řezu SCT.
Pokud tomu tak nebude, dostanete chybovou zprávu.
Navzdory této zprávě můžete přidat část horizontálního vyrovnání k souboru LandXML po
vytvoření souboru, který má jenom řezy. Avšak pokud nejprve vytvoříte soubor LandXML
obsahující jedno nebo více vyrovnání, pak vyberte ten stávající soubor LandXML, do kterého
se má exportovat, můžete vybrat mezi těmi vyrovnáními středové linie, když vytváříte soubor
příčného řezu.
Soubory řezů ve SurvCE mohou obsahovat popisy užitečné pro referenci v ostatních rutinách
jako je Stake Road (Vytyč silnici). Pokud se popisy najdou ve zdrojovém souboru řezu,
budou zachyceny procesem importu do souboru „.sct“ pro použití ve SurvCE.
Potrubí, která probíhají podél horizontálního vyrovnání se dají importovat ve formě příčných
řezů, které používají sloupcový textový formát. Příklad níže ukazuje rozložení formátu
potrubí, který je rozeznán va SurvCE.
STA,Offset,FL elev.,Link - ID,Link - Library Item,Type
13+00.00,52.13,22.32,NP-26,18" RCP,T
14+00.00,-47.61,22.08,NP-1,18" CMP,T
14+00.00,49.63,22.02,NP-26,18" RCP,T
15+00.00,-39.58,21.78,NP-1,18" CMP,T
15+00.00,49.15,21.73,NP-27,18" RCP,T
16+00.00,-38.00,20.22,NP-3,24" RCP,T
p243
16+00.00,48.92,21.45,NP-28,18" RCP,T
V rámci Stake Road (Vytyč silnici), Section Method (Metoda řezu) lze natáhnout potrubí jako
soubor příčných řezů a inverty potrubí se dají vytyčovat stejným způsobem jako se vytyčují
body příčných řezů na silnici. Formát potrubí se pozná a potrubí se zobrazí se správně
uvedeným průměrem. Všimněte si schopnosti programu zobrazit velikost potrubí, která je
zachycena v 5tém poli v souboru ASCII (výše):
Input-Edit Section File – Vložit-Editovat soubor řezu
Tato rutina je výhodným editorem příčných řezů. Může být použita pro vložení nových sad
příčných řezů nebo pro editaci a revizi stávající sady příčných řezů. Jednou pěknou aplikací je
Slope Staking (Vytyčování svahu). Pokud znáte levý a pravý „pivotní bod“ na stanicích, kde
se má svah vytyčit, můžete vytvořit velmi jednoduché dvoubodové příčné řezy sestávající
z levého pivotního ofsetu a výšky a z pravého pivotního ofsetu a výšky. Pak, aniž byste si
museli brát do terénu poznámkový blok, můžete vytyčit sklon pomocí metody příčných řezů a
program vyhledá tyto pivotní body a dokonce bude interpolovat správné pivotní body mezi
vložené příčné řezy.
Lepším přístupem by bylo zahrnout všechny zlomové body v příčných řezech od levého
pivotu k pravému spolu s popisy. Pak Slope Staking (Vytyčování sklonu) nahlásí progresivní
informace pro gradování každého bodu od záchytu celou cestu ke středové linii. Toto
„vytyčování svahu založené na řezech“ je křížencem mezi uživatelem definovanými (kde
byste potřebovali poznámkový blok) a soubory návrhu, kde pivotní ofsety a elevace se berou
z pivotních bodů v šabloně, jak reagují s profilem a superelevačními soubory. Sekce
používané ve Stake Road (Vytyč silnici) by měly být kompletní soubory příčných řezů se
všmi ofsety, aby umožnili přesné interpolované vytyčení v rámci rozsahu zleva doprava řezů
na stanici nebo na interpolovaných stanicích.
Rutina Input-Edit Section File (Vlož-Edituj soubor řezu) začíná výzvou pro zadání jména
souboru příčného řezu. Pokud chcete začít novým jménem souboru příčného řezu, tak sem
prostě vložte nové jméno.
Pokud si vyberete jméno stávajícího souboru příčných řezů, např DEMO.sct, po vybrání
souboru uvidíte dialog „Section List“ (Seznam řezů).
p244
Z tohoto dialogu můžete Add (Přidat) stanice, Edit (Editovat) stávající stanice, Remove
(Odstranit) stanice, Load (Natahnout) celé nové soubory příčných řezů, Save As (Uloz
jako) – uložit změny do aktuálně nataženého souboru nebo nového souboru příčných řezů a
Clear (Vymazat) seznam stanic (to se nedoporučuje, pokud nechcete začít úplně znovu.)
Vyberte Edit, abyste si revidovali nějakou stanici.
V tomto dialogu můžete Add (Přidat), Edit (Editovat), Remove (Odstranit), Rearrange
(Přeskupit) nebo Clear (Vymazat) stávající ofsety a výšky. Všimněte si, že ofsety příčných
řezů jsou záporné pro vlevo od středové linie a kladné pro vpravo od středové linie a mohou
mít popisy jako SH, EOP, CL, Ditch, 21, 22, 23 atd. Tyto popisy, pokud existují, jsou
potenciálně užitečné pro interpolace mezi stanicemi založené na popisech, jak je aplikováno
ve Stake Road (Vytyc silnici). Pokud chcete přidat ofset na -42.867 nazvaný RP, klikněte na
Add. Nemusíte prosvítit správný ofset, abyste ho přidali nahoru – software vytřídí a umístí
nový vstup správně.
p245
Když kliknete na OK, váš nový vstup bude v seznamu.
Okénko Edit vede k témuž vstupnímu dialogu jako Add. Remove poskytne varování a potom
vymaže prosvícený ofset a výšku. Šipky nahoru a dolů by se neměly používat, protože pak by
konverze souboru vedla k neuspořádanému seznamu ofsetů a výšek. Pokud kliknete na OK
z dialogu pro editaci stanice, můžete uchovat revidovaný soubor příčných řezů zpět v dialogu
seznamu řezů.
Input- Edit Superalevation Vložit-Editovat Superelevaci
Silnice mohou obsahovat jednu či více křivek a každá křivka může mít svoje data
superelevace. Tato data zahrnují počáteční stanici pro super přechod, stanici pro plný super,
procenta plného superu, stanici pro konec plného superu a atanici pro ukončení super
přechodu zpět k normální koruně. Ve SurvCE každá sada superelevačních dat pro každou
křivku by měla být vložena jako „linie“ superelevačních dat v souboru „.sup“.
Pokud bychom měli dvě křivky, obě se superelevací, pak bychom provedli dvakrát Add
použitím tohoto dialogu. Řekněme pro jednoduchost, že máme silnici se 2 % “normální
koruny“, která má jednu křivku doleva následovanou jednou křivkou doprava, s následujícími
informacemi:
Curve 1 Curve 2
Start Super Pivot Sta: 100 Sta: 2200
Full Super Sta: 600 Sta: 2500
Full Super %: 3% Left 4% Right
End Super: Sta: 1400 Sta: 3500
End Super Pivot: Sta: 1900 Sta: 3800
První křivka doleva jde přes tři stádia, jak se pivotuje do plného superu: (1) Pravá strana
p246
pivotuje do „roviny“, (2) pravá strana pivotujen do „reverzní koruny“, kde sklon je stejný přes
šablonu a (3) jak pravá tak levá strana pivotují z čepového bodu (střední linie) do plného
superu. Všechny tyto klíčové body jsou vloženy v superelevačním dialogu.
Vy vložíte všechny tyto klíčové stanice (začni, plochý vnější pruh, reverzní koruna, plný
super) obě jdoucí nahoru k plnému superu a přecházející zpět dolů k normální koruně. Když
vezmeme v úvahu, že normální koruna -2% přechodů ze stanice 100 přes svah 5% je 1% na
100 stop, předpokládáme rovnoměrný přechod. Tudíž “rovina” mimo svah se vyskytuje u
stanice 300, reverzní koruna na stanici 500 a plný super na stanici 600, jak je ukázáno. Budete
potřebovat spočítat tyto stanice předem. Tyto mezilehlé stanice se vkládají v superelevačním
dialogu, aby se umožnily různé poměry přechodu z normální koruny do roviny do reverzní
koruny do plného superu. Normálně jsou tyto poměry konsistentní. Všimněte si, že super levý
nebo super pravý jsou vždy vloženy jako sklon s kladnými procenty – směr křivky středové
linie silnice bude řídit směr pivotu. Nyní již můžete kliknout na Add a vložit Curve 1 (Křivku
1).
Když kliknete na OK, vyplní se první řádka superelevačního dialogu. Křivka 1 je kompletní.
Dále vložíme křivku 2, jak je ukázáno níže, použijeme podobnou logiku.
p247
Když kliknete na OK, jsou kompletní obě křivky a objeví se souhrnný dialog. Zde je jedna
linka (řádka) pro každou křivku.
Poznámka: Pokud jsou některé sloupce příliž úzké pro zobrazení celého textu, můžete
„uchopit“ vertikální linii oddělující sloupce, podobně jako v Excelu, a sloupec rozšířit.
Superelevační soubor je jeden z volitelných „silničářských“ nebo „konstrukčních“ souborů
v Stake Slope (Vytyč svah), Stake Road (Vytyč silnici) a Elevation Difference (Rozdíly
výšek). Poté, co byl superelevační soubor vložen a uchován, objeví se jako implicitní
superelevační soubor ve všech těchto příkazech, dokud nebude uživatelem odstraněn ze
seznamu konstrukčních souborů.
Input-Edit Template Series Vložit-Editovat sérii šablon
SurvCE umožňuje dva typy přechodů: (1) jedna šablona může přejít tí,. Že se na ní „zahraje“
šablonovými přechodovými soubory (vytvořenými v Carlson Roads, Topsite, Leica Site
manager nebo Carlson Civil) a superelevačními soubory, nebo (2) soubor série šablon může
přecházet mezi několika šablonami sdílícími identické ID, ale majícími odlišné sklony a šířky
mezi body ID uvnitř těchto šablon.
Můžete natáhnout stávající soubor TDS série šablon ve formátu RD5 kliknutím na Load, pak
kliknutím na šipce dolů pro Type of File (Typ souboru) a výběrem TDS formátu. TDS
šablony mají vždycky IDs a ten samý počet bodů šablon na příčný řez, takže pokud jsou
jednou importovány, chovají se přesně stejně jako šablony definované ve SurvCE. Použitím
volby Draw Template (Nakresli šablonu) je možno vybrat a vykreslit jakoukoli šablonu
v souboru série šablon, jak je ukázáno:
p248
Přístup přes Template Series (Sérii šablon) je možno dokonce použít pro přechod z normální
koruny do superelevece, přičemž se vyhneme nutnosti použít superelevační soubory. Přístup
přes Template Series (Sérii šablon) se běžně používá pro zvětšení šířky jízdního pruhu pro
umožnění například předjížděcího pruhu. Protože IDs šablony si musí odpovídat, pokud se
objeví pruh se „speciálním sklonem“ pro jistý rozsah stanic, pak je přesto možno použít
přístup přes Template Series (Sérii šablon), pokud dodáte extra ID bodu (např. EP2) do
normální šablony, třeba tím, že napřed vytvoříte bod v rozměru 0.001 jednotek. Ve druhé,
přechodové šabloně, může mít pruh EP2 plnou šířku 3.5 metrů nebo 12 stop nebo jakoukoli
jinou platnou hodnotu. Pokud přechod začíná na stanici 500 a končí na stanici 600, EP2 bude
1.75 m nebo 6 stop nebo přesně polovina plného rozměru na stanici 550.
Počínaje souborem demo.tpl s 10’ pruhem k ID “EP” následovaný 6‘ pruhem k ID „SH“
můžete vytvořit další šablonu nazvanou Road.tpl, s pruhem 12’ k “EP” a pruhem 8’ k “SH”.
Všimněte si, jak jsme si zajistili použití těch samých ID pro pruh silnice (“EP”) a pruh
krajnice (“SH”).
Pokud je použita demo.tpl od stanice 0 do 500 a Road.tpl je použita od stanice 600 do konce
projektu na stanici 1000, pak vkládací proces pro sérii šablon je následující:
p249
Klikněte na Add, a dostanete následující dialog.
Vyberte Select File (Vybrat soubor) a zvolte si první šablonu (demo.tpl). Klikněte na OK.
Zpět v hlavním dialogu klikněte znovu na Add a specifikujte poslední stanici pro demo.tpl
jako stanici 500. Pak klikněte znovu na Add a specifikujte první stanici pro Road.tpl jako
stanici 600. Nemusíte specifikovat poslední stanici, protože Road.tpl bude použita pro zbytek
projektu.
Pak uložíte soubor série šablon. Pokud pracujete ve Stake Road (Vytyč silnici), Stake Slope
(Vytyč svah), nebo Elevation Difference (Rozdíl výšek) dle Roading Design Files a budete
vyvolávat soubor šablon, máte nyní možnost vyvolat soubor série šablon a zpracovat sérii
přecházejících šablon.
p250
Input-Edit Template Grade Table (Vlož-edituj tabulku sklonu šablon)
Velmi komplikované silnice jako jsou nájezdové rampy s rozšiřujícími se nebo zužujícími se
šířkami jízdních pruhů a svahy, které nesledují prostý superelevační vzorek, ale místo toho se
přizpůsobují sklonům křižujících silnic, se dají definovat pomocí prvku Template Grade
Table (Tabulka sklonu šablon). Třebaže soubory série šablon se dají použít pro modelování
jakékoli silnice, vytvoření násobných šablon včetně všech jízdních pruhů může být velmi
pracné v porovnání s vložením přesného sklonu a šířky pro příslušné ID bodů šablony. Tyto
sklony a šířky se často poskytují v tabulkové formě v konstrukčních dokumentech, takže
přímý vstup dat sklonu/šířky aplikovaný k příslušnému ID šablony nebo několika ID je často
mnohem účinější způsob zvládání podmínek komplikovaných silnic.
Uvažujme šablonu, která jde ze středu silnice k SH a pak k SH2. Druhý segment je vždycky
s rozměrem 8 stop na fixovaném sklonu. První jízdní pruh ze středové linie je asfaltován a má
proměnnou šířku a sklon. Tabulka sklonu šablon je aplikována na první jízdní pruh, po čemž
platí pravidla normální šablony. Po výběru příkazu pojmenujete svoji novou (nebo stávající)
tabulku sklonu šablon a pak tu šablonu, se kterou je to asociováno. Toto vede k obrazovce
ukázané níže:
Normální sklony -2% ke hraně zpevnění (vnitřní hraně pruhu) a -4% k vnější hraně pruhu by
platily, pokud by se šablona chovala normálně. Ale pokud například kliknete na Edit v
pravém pruhu, můžete vložit pruh založený na staničních šířkách a sklonech, jak je ukázáno
níže:
p251
V tomto příkladu, když uvažujeme první svah, silnice začíná uprostřed přechodu se sklonem
1.61% v křivce doleva pak přechody do křivky vpravo se sklonem -3.9% na stanici 1180,
větším než je normální koruna, přičemž se bude držet tento sklon přes stanici 1260. Pak se
silnice znovu odkloní na křivku vlevo 2% a drží ho od stanice 1418 do 1480, po které se
změní na 4.7% na stanici 1540, drží tento sklon až do 1754, pak se vrací zpět k běžnému
příčnému sklonu 2% na stanici 1814, na kterém zůstane přes stanici 2066.86. Všimněte si, že
pokud se nevloží žádný sklon (např. na stanici 1361.11 až 1381.25), program přechází
proporcionálně mezi posledními skutečnými poskytnutými vstupy (1260 a 1418).
Pokud sklon sleduje pokyny ve sloupci sklonu, pak šířka silnice se drží sloupce vzdálenosti.
Takže pokud je šířka pravé strany pruhu 32.5 stop přes stanici 1361.1, můžete vložit tuto
vzdálenost pro všechny stanice v tomto rozsahu, nebo byste mohli uzavřít vzdálenost
vložením 32.50 pro stanici 1085.45 a 1361.16 a nechat 1180 a 1260 prázdné se vzdáleností.
Pro stanici 1608.08 je třeba vložit vzdálenost 16’, aby se dokončil přenos vzdálenosti a sklon
na 1608.08 může být vložen (protože je znám) nebo ponechán prázdný. V každém případě se
spočte správně, protože sklon 4.7% je ovládán stanicemi 1540 a 1754. Podobně pro konečné
stanice 1754 až 2066.86 se může vložit známá vzdálenost 16’ nebo se může ponechat
prázdná.
U stanice 1500 pravostraný pruh SHR je v přechodu jak ve sklonu tak ve vzdálenosti.
Program toto spočte a vy můžete revidovat sklony pomocí příkazu Stake Road (Vytyč silnici),
jak je ukázáno níže:
Kliknutím na bodu SHR ID program zobrazí vypočtený ofset (21.718) a vypočtený sklon
dovnitř (2.901%) a ven (-4% dle standardní šablony). Podobná stránka hodnot byla vložena
pro bod SHL ID, což vede k jednitnému superelevovanému sklonu zleva doprava.
S Template Grade Table (Tabulka sklonu šablon) aplikovanou na tolik ID bodů šablony,
kolik je potřeba, je pak možno definovat jakkoli složitou silnici. Se spuštěnou Stake Road
(Vytyč silnici), Stake Slope (Vytyč sklon) nebo Elevation Difference (Rozdíl výšek) podle
Roading Design Files (Soubory návrhu silnic) a vybavení souboru šablony máte možnost
použít Template Grade Table (Tabulku sklonu šablon) pro přesné modelování složitých
p252
silnic.
Stake Slope (Vytyč svah)
Příkaz Stake Slope (Vytyč svah) spočte a vytyčí místa „záchytných bodů“, kde se sklony
navážkových svahů nebo prohrábkových svahů dotýkají původní země. Tento příkaz rovněž
nastaví ofsetová vytyčení k záchytným bodům a vytvoří zprávu s informacemi o vytytčení
svahu. Lokalita vytyčení svahu závisí na poloze „pivotního“ bodu, kde svah začíná a na svahu
samotném (např. 2:1, 3:1, 4:1 atd). Vytyčení svahů se obvykle používají při práci na silnicích,
kde se má určit vršek svahu nebo vršek prohrábky. Pokud jsou k dispozici informace ze
souboru konstrukce pro silniční šablonu a profil, pak rutina vytyčení spočte vzdálenost a
ofsety pro všechny „zlomové body“ na šabloně z vytyčení svahu zpět k centrální linii. Toto
rovněž platí pro vytyčení svahu prováděného přes soubory řezů a popisy asociované se
zlomovými body na šablonách a nebo na řezech jsou definovány podle jména ve zprávě o
vytyčení svahu.
Poznámka: Vytyčení svahu se dá provést z příkazu Stake Slope (Vytyč svah) z fixovaného
„pivotního bodu“ šablony, koncových bodů příčných řezů nebo bodů středové linie
horizontálního či vertikálního vyrovnání (jako např. pro příkop). Avšak vytyčení svahu je
možno rovněž provést přímo z příkazu Stake Road (Vytyč silnici) z jakéhokoli vybraného
pivotního bodu na šabloně nebo na příčném řezu. Jedna z výhod příkazu Stake Slope (Vytyč
svah) je schopnost získat informace o záchytném bodě v „reálném čase“ použitím
„neintervalové“ metody chozením rovnoběžně se středovou čárou. Stake Slope (Vytyč svah)
bude též automaticky detekovat pivotní bod příkopu ve scénáři prohrábky použitím šablon
definovaných v programech Carlson Civil a Carlson Roads. Navíc ještě Stake Slope (Vytyč
svah) automaticky ví, na které straně od středové linie se nacházíte a svahy vytyčuje
automaticky pro tuto stranu. Hlavní výhodou Stake Road (Vytyč silnici) je schopnost
vytyčit svah z jakéhokoli vybraného bodu jdoucího Vlevo nebo Vpravo dle specifikace pro
„fázovaný“ nebo částečný návrh silnice, nebo pro nalezení záchytných bodů vůči vnitřku
šablony (např. střední poledník). Stake Road má rovněž volbu pohledu na příčné řezy (uvnitř
Helmut Help). Veškeré vytyčování svahů je vylepčšeno, pokud jsou pokyny pro uživatele
v In-Out od středové linie a Forward-Back podél osy středové linie. Z tohoto důvodu je
nejlépe nastavit View Point (Pohled na bod) pod File (Soubor), Configure (Konfigurovat)
na In-Out a Left-Right, ale také klikněte na „Use Centerline for Reference Object“ (Použij
středovou linii jako referenční objekt).
Existují „pravidla“ pro vytyčování svahů. Vytyčení svahu se měří od pivotního bodu, který je
vložen uživatelem, nebo začíná na samotné středové linii v „bodech definovaném“ vyrovnání,
nebo začíná na posledním bodu šablony před prohrábkou nebo navážkou, když se použijí
šablony, nebo začíná na na levých či pravých koncových bodech řezů, když se používají
soubory řezů. Všimněte si, že v příkazu Stake Road (Vytyč silnici), který pracuje jak s řezy,
tak se šablonami, je možné vytyčení svahu začít z jakéhokoli požadovaného bodu. Toto
umožňuje vytyčování svahu vnitřku, vytyčování centrálních poledníkových záchytných bodů
a vytyčování svahu jakékoli strany eventuelní rozdělené dálnice, která se buduje ve fázích.
Vytyčování svahu může být založeno na intervalech, nebo založeno na tom, kde právě teď
stojíte, což je nezávislé na intervalu stanic.
Třebaže plány z kanceláře mohou předpovídat polohu záchytných bodů, je vytyčení svahu
nezbytné pro přesné určení záchytných bodů založeném na skutečných podmínkách v terénu.
Vytyčení svahu se často nastavují na ofset ke skutečným záchytným bodům, protože vytyčení
na přesném vrcholu svahu či spodku prohrábky budou pravděpodobně vyvráceny při zemních
pracích. Navíc jsou vytyčení svahů často označována informacemi o sklonech a
vzdálenostech vůči středové linii, základům budovy nebo vůči jinému prvku. Informace o
vytyčení sklonu se často píše „progresivní“ formou: Vzdálenost a sklon z ofsetového vytyčení
k vytyčení sklonu, vzdálenost a sklon od vytyčení sklonu k vnějšímu rameni, vzdálenost a
sklon od vnějšího ramene k hraně chodníku nebo ke středové linii. Takto vytyčení sklonu,
umístěné bezpečně mimo oblast stavebních prací, vypráví příběh o navážkách a prohrábkách
vůči středové linii nebo vůči středu práce.
Záchytné body jak pro prohrábku tak navážku jsou ukázány v typické grafice řezu níže.
Pohleďte na tyto dva obrázky.
p253
Všimněte si v příkladu prohrábky výše (na spodním obrázku), jak může být záchytný bod
blíže či dále od pivotního bodu v závislosti na sklonu původní země. S plochou zemí na
zdánlivě stejné výšce jako je středová linie silnice je záchytný bod přibližně 15 stop od
pivotního bodu na základně příkopu. Ale pokud se země svažuje mírně nahoru, může to trvat
plných 30 stop, než se najde záchytný bod. Program pomáhá najít záchyt rychle tím, že
modeluje povrch země s každým odebraným měřením. Takto projekcí zemského povrchu
dopředu program radí uživateli, jak daleko má jít, aby našel předjímaný záchytný bod. Pokud
se sklon země dramaticky nezmění, je možno záchytný bod vytyčit na několik málo pokusů.
S GPS je proces ještě více zautomatizován, protože výška nad zemí se počítá kontinuálně, jak
postupujete k záchytnému bodu. Není nutno provést žádný „záměr“, dokud nebudete přímo na
záchytném bodě. Tento další obrázek ukazuje vytyčení prohrábky ve 3D. „Záchyt“ je umístěn
na vrchu prohrábky.
Čtyři metody vytyčování svahu
Definovaná uživatelem: Toto je nejpoužívanější metoda vytyčování svahu. Zde
prostě vložíte stanici, ofset a výšku pivotního bodu. Nevkládejte znaménko minus pro
levý ofset jako -25, protože program detekuje, zda jste vlevo nebo vpravo od středové
linie. Jedinou podmínkou je výběr souboru středové linie. Sklony prohrábek a navážek
se vkládají v terénu.
Bodově definovaná vyrovnání: Tato metoda se často používá pro vytyčování vršku
prohrábky pro příkopy, zejména pro příkopy profilu V. Můžete vybrat středovou linii
kteroukoli ze tří klasických metod souboru středové linie, vybranou polylinií na
obrazovce, nebo sekvencí bodů. Vertikální vyrovnání lze odvodit od jakékoli vybrané
3 D křivky, nebo z výšek sekvence bodů, nebo můžete odděleně vložit nějaký profil.
Tato metoda je užitečná pro vytyčování svahů stávajících tečných linií, kde prostě
vezmete dva záměry na každém konci, vytvoříte vyrovnání podle čísel bodů, pak
nastavíte vytyčení svahu na uživatelem vložený poměr sklonu.
Konstrukční soubory: Toto ne „nejformálnější“ metoda vytyčování svahu, ale
typicky se používá pro projekty jednoduché rovnoměrné silnice, odvodňovacího
příkopu nebo náspu, kde polohy pivotních ofsetů se neliší od stanice ke stanici.
Zatímco všechny metody vyžadují, aby byla vybrána středová linie, metoda
konstrukčního souboru navíc vyžaduje minimálně soubor šablony a profilu (vertikální
vyrovnání). Pro složitější silnice je možno vložit také superelevační soubory a soubory
šablon přechodů šířek jízdních pruhů. S výjimkou středové linie, profilů a
jednoduchých šablon ostatní soubory jsou obvykle vytvořeny v kanceláři použitím
programů jako Carlson Civil, Carlson Roads nebo TakeOff a pak nataženy do polního
počítače.
Poznámka: Kdykoli se vybere volba Road Design File (Konstrukční soubor silnice), je
možno vybrat šablony jako jednoduchý soubor „TPL“, nebo jako sérii šablon
organizovanou jako soubor „TSF“ (Template Series File – Soubor série šablon). Do
souboru TSF se dá vstoupit z Road Utilities (Utilit silnic). Pokud se levý zpevněný
pruh silnice rozšiřuje z 10’ na 20’ pro předjížděcí pruh ze stanice 1100 na 1200,
můžete vytvořit dvě šablony, Road1 s 10’ pruhem a Road2 s 20’ pruhem. Pak, pokud
vytvoříte soubor série šablon ukázaný níže, program automaticky přepočte 15’ levý
pruh na stanici 1150. Toho samého prvku lze dosáhnout použitím jedné šablony a
aplikací souboru přechodů šablon (Template Transition File), který instruuje o
změnách rozměrů částí jedné šablony. Na rozdíl od souboru série šablon je alternativní
soubor přechodu šablon možno vytvořit pouze v kanceláři použitím programů jako
Carlson Civil, Carlson Roads nebo TakeOff.
p254
Jednou výhodou metody konstrukčních souborů je, že vzhledem k tomu, že každý bod
šablony má nějaké „ID“, zpráva o vytyčení svahu bude zahrnovat informace pro lokalizaci
všech bodů šablony z vytyčení svahu zpět k centrální linii. Tímto způsobem lze celou silnici
postavit z informací vyznačených ve vytyčení svahu, které je umístěno mimo stavební oblast
na uživatelsky sepcifikovaném ofsetu (např. 5’) k aktuálnímu záchytnému bodu.
Zpráva může vypadat následovně:
HDIST VDIST SLOPE
OFFSET to CATCH 5.02 -0.17 CUT 3.4%, 29.5:1
CATCH to PIVOT 32.20 16.10 FILL 50.0%, 2.0:1
PIVOT to SHLDR 14.00 33 FILL 16.7%, 6.0:1
SHLDR to EOP 12.00 0.48 FILL 4.0%, 25:1
EOP to CL 12.00 0.24 FILL 2.0%, 50:1
Uvnitř vlastního programu může zpráva vypadat, jak je ukázáno zde:
Progresivní nebo totální: Výše uvedená zpráva je občas nazývána „progresivní“ zprávou,
protože v jejím seznamu jsou stoupající údaje od každého zlomového bodu k dalšímu, jak
jsou k centrální linii. V některých oblastech se o vytyčení mluví jako o „příběhovém
vytyčení“ nebo „vytyčení s pokračujícím příběhem“, protože vypovídá o celém postupu prací.
Program je schopen identifikovat jména zlomových bodů (např. „SHLDR“ a „EOP“), protože
šablony používané programem musí mít předem definované IDs pro všechny zlomové body.
Specificky se šablonami definovanými v kanceláři, kde podmínky v prohrábce mohou
obsahovat příkopy se svahem dolů následované svahy nahoru, program bude automaticky
detekovat, zda se má pivotovat do navážky nebo vytvořit zářezovou podmínku a pivotovat
z linie příkopu. Můžete rovněž kliknout na volbu „Total“ a získat ofsetové vzdálenosti ke
všem zlomovým bodům měřeným z ofsetového vytyčení. V každém případě je zpráva
vydána, pouze pokud vytyčujete ofsetový bod k záchytu.
p255
Section Files (Soubory řezů): Soubory řezů mohou být použity pro identifikaci
pivotních bodů vlevo a vpravo a tak minimalizovat práci v terénu. Zvažte řezy
ukázané níže.
Ukázány jsou stanice 0+20 a 0+40 s pivotními body pro vytyčování svahu
identifikovaného na stanici 0+40. Aby řezový přístup fungoval, musí být bod nejvíc
vlevo na příčném řezu být levým pivotním bodem a podobně i bod nejvíc vpravo musí
být pravým pivotním bodem. Řez by měl být pouze vložen z levého pivotního bodu do
pravého pivotního bodu („navržené“ záchytné body by měly být vypuštěny). Ale
protože vnitřní body řezu namají žádný vztak k vytyčování svahu, mohou být také
vynechány. Takže v případě stanice 0+40 by mohl být vložen dvoubodový řez,
sestávající z levého a pravého pivotního bodu. Je přesně stejně efektivní pro vytyčení
sklonu jako řez obsahující všechny zlomové body mezi pivoty. Jedinou výjimkou je,
že pokud jste vložili popisy pro body řezu, můžete dostat zprávu o progresivním
vytyčení jako se šablonami. Všimněte si, že pokud popisy neexistují, zpráva je
vynechá. Vytyčování svahu založené na řezu vyžaduje výběr souboru středové linie a
v terénu vložené sklony prohrábky a navážky.
Vytyčení svahu založené na řezu je užitečné, pokud pivotní body pro vytyčení se
nepředvídatelně mění, a neodpovídají nějaké pevné šabloně. Vytyčení svahu založené
na řezu má dvě výhody: První je ta, že všechny řezy se dají vložit v kanceláři jako
dvoubodové řezy (s levým a pravým pivotem), což minimalizuje referenční materiál a
úřadování v terénu. Druhá výhoda je ta, že se dají vytyčovat stanice navíc (např.
stanice 0+27.5), protože pivotní body mohou být na přímce interpolovány programem.
Poznámka: Soubory řezů se dají použít pro vytyčování svahů v rámci příkazu Stake
Road (Vytyč silnici). V této rutině můžete vybrat řezy nebo šablony pro vytyčení a
zvolit si jakýkoli bod, ze kterého vytyčíte sklon - takže jakýkoli bod na řezu se může
stát pivotním bodem. Výhoda vytyčení svahu podle souboru řezu v rámci Stake Road
(Vytyč silnici) je, že můžete vybrat jakýkoli bod (větší flexibilita). Výhoda vytyčování
svahu podle souboru řezu pod Stake Slope (Vytyč sklon) je, že automaticky použije
levý a pravý koncový bod řezu jako pivotní body, což znamená, že je nutno použít
méně výběrů z obrazovky (vyšší rychlost).
Soubory řezů mohou být vkládány pod Road Utilities (Utility silnic) nebo v externím
programu jako jsou Carlson Civil, Roads nebo TakeOff.
Výběr metody pro vytyčování svahu
Pokud si vyberete Slope Staking (Vytyčování svahu), dostanete se do obrazovky
Definition Method (Metoda definování), kde si můžete vybrat mezi 4 metodami
vytyčování svahu: User-Defined (Uživatelem definovanou), Point-Defined
Alignments (Vyrovnání definované body), Design Files (Soubory návrhu) nebo
Section Files (Soubory řezu). Použití těchto metod je diskutováno výše.
p256
Stake Station Interval (Interval stanic vytyčování): Když zde kliknete, je cíl vašeho
vytyčení vždycky pevný bod. Je to vytyčení svahu na specifické stanici ve vstupním
dialogu ve všech 4 metodách. Pokud není tato volba zaškrtnuta, pak se cílový bod
vytyčení přemísťuje ke stanici dopředu či dozadu, podle toho, jak se pohybujete. Pod
User Defined (Definováno uživatelem) se použije ofset pivotu a jeho výška bez ohledu
na polohu stanice. V ostatních metodách je pivotní výška přepočítávána dynamicky,
jak se pohybujete, což je založeno na známých informacích (3D body, profil řezy).
Round Station (Zaokrouhlená stanice): Tato volba funguje, pouze pokud vypnete
„Stake Station Interval“ (Interval stanic vytyčování), a přejdete k „fluidnímu“
vytyčování svahu. Pokud „zaokrouhlíte“ na nějaký interval, třeba na 5, pak výška, ze
které se má vytyčovat, je vypočtena k hodnotě zaokrouhlené stanice, jako je poloha
stanice nahoru či dolů pro ofset. Zaokrouhlování platí pouze na uloženou zprávu – cíl
se pořád pohybuje fluidně, jak postupujete dopředu či dozadu paralelně k vyrovnání.
Load Road Net File/Select Road Element (Natáhni soubor silniční sítě/Vyber
prvek silnice): Carlson Civil 2008 a Carlson Roads 2008 mají možnost výstupu tzv.
„RNF“ souboru (Road Net File – Soubor sítě silnic) z prvku RoadNet (Silniční síť).
Tento soubor obsahuje každou středovou linii, slepou ulici a křižovatku silnic a postup
„návrat křivky“ pro celou silniční síť. Například kompletní subdivizní silniční systém
lze vytvořit jako jeden RNF soubor, a pak SurvCE může vytyčit jakýkoli prvek ze
souboru RNF, který si natáhnete. Protože soubor RNF obsahuje šablony i konečné
řezy, je možnost Load RoadNet File dostupná, pokud vytyčujete podle souborů návrhu
a souborů řezů. Pokud vyberete „Load RoadNet File“, pak to pouze natáhne soubory,
ohlásí „Process Done“ (Proces proveden) a všechny silniční soubory jsou umístěny do
dočasné knihovny. Pak musíte kliknout na „Select RoadNet Element“ (Vyber prvek
silniční sítě), abyste si vybrali prvek, který vás zajímá. Tři volby jsou středové linie,
slepé ulice a návraty křivek na křižovatkách. Pro středové linie je Center ID návrhové
šablony (pokud je tato metoda použita) aplikováno na horizontální vyrovnání. Mějte
na paměti, že pro slepé ulice a návraty křivek je poloha horizontálního vyrovnání
nastavena v RoadNet uvnitř Carlson Civil a Carlson Roads, a typicky se nastavuje na
polohu vyrovnání krajnice. Vytyčení svahu tudíž použije vnější část šablony,
například od EP ID ven pro nalezení toho pivotního bodu. Pokud znovu natáhnete
tentýž RoadNet soubor, program vás bude varovat, že předchozí dočasné soubory
budou vymazány a budou vytvořeny nové soubory. Toto se děje v případě, že jste
opravdu modifikovali profil nebo jiné soubory v dočasných souborech, v kterémžto
případě byste měli použít Save As (Ulož jako) v příslušném příkazu, abyste si
uchovali změny v novém jménu souboru. Pokud provedete Select RoadNet Element
(Vyber prvek silniční sítě) po natažení souboru „RNF“, můžete prosvítit jakýkoli
prvek k vytyčení, který se objeví po prosvícení „čárkovaně“:
p257
Až vyklikáte otevírací dialog, který nabízí ty 4 metody vytyčování svahů, dostanete dodatečné
vstupní obrazovky.
User-Entered Dialog (Dialog vložený uživatelem): Pokud je vybrána metoda
vložená uživatelem, jste napřed vyzváni k vložení středové linie a objeví se dialog.
U každé stanice vložíte specifický pivotní ofset, pivotní výšku a poměr sklonu
prohrábky a navážky, které převládají. Poměry sklonu se dají vkládat i v procentech,
pokud je odškrtnuto „Display as Ratio“ (Zobraz jako poměr). Pivotní ofsety by se
měly vkládat jako kladná čísla a to i vlevo od středové linie, protože program bude
detekovat, na které straně od středové linie se nacházíte od prvního odečtu totální
stanice nebo GPS přístroje. Program vezme v každém případě absolutní hodnotu
vstupu pivotního ofsetu. Můžete získat polohu pro vytyčení z „Read Instrument“ (Čti
přístroj), který vypočítává stanici, ofset a výšku pivotu z měřené polohy. Nebo můžete
vložit číslo bodu, abyste získali stanici, ofset a výšku pivotu.
Point-Defined Alignment Dialog (Bodově definovaný dialog vyrovnání): Výběr
této metody vede ke klasické obrazovce výběru vyrovnání, kterou doře znají uživatelé
Offset Stakeout (ofsetového vytyčování) a Stake Centerline (Vytyč středovou linii).
p258
Třebaže toto je klasický případ volby Point-Defined (Bodově definovat), tedy
použitím bodů, je možno vytyčování sklonu provádět z jednoduché středové linie a
jednoduchého profilu nebo z vybrané 3D křivky. Body se dají vybrat podle čísla nebo
přímo na obrazovce.
Pokud je nové horizontální vyrovnání vybráno pomocí metody 3D křivky nebo bodu,
program se zeptá, zda si přejete přepsat jakýkoli výběr stávajícího vertikálního
vyrovnání. Typická odpověď je yes (ano), pokud to chcete pro obojí, a pokud jste
připraveni vytyčovat jakoukoli stanici v jakémkoli intervalu na uživetelem vložených
sklonech. Pomyslete na body 6 až 7 jako tečnou čáru příkopu se strmými břehy a
cílem je položit sklony zpátky na 2:1 – což je perfektní aplikace pro Point-Defined
Slope Staking (Bodově definovaného vytyčení sklonu).
Design File Dialog (Dialog konstrukčního souboru): Pokud vyberete Design Files
(Soubory návrhu), objeví se dialog.
p259
Středové linie, profily a šablony se dají vytvořit pomocí SurvCE. Ve skutečnosti
středové linie a profily se mohou importovat z nejrůznějších formátů souborů použitím
příkazů v rámci Road Utilities (Utilit silnic). Všimněte si, že šablony mohou být buďto
jednoduché soubory „.tpl“ nebo mnohonásobné soubory s přechody v souboru série
šablon (Template Series) „.tsf“. Pokud mají silnice superelevaci, lze soubory „super“
vytvořit v utilitách silnice. Pokud se mají použít soubory šablon přechodů pro změny
jízdních pruhů, pak tento typ souboru musí být vytvořen použitím externího softwaru
jako jsou Carlson Civil nebo Carlson Roads. Všimněte si, že sady – sets silničních
souborů se dají uložit a natáhnout použitím tlačítek na spodku obrazovky. Ikona
Settings na vršku obrazovky vlevo od zeleného zatržítka vám umožňuje umístit sklon
profilu na ofset ke středové linii, jako je třeba vnitřní hrana zpevněného povrchu pro
dělené dálnice, jak je ukázáno níže:
Section File Dialog (Dialog souboru řezu): Pokud jsou vybrány soubory řezu, objeví
se dialog:
Soubor řezu (Section File), který má příponu „sct“, se dá vložit v Road Utilities
(Utilitách silnice) nebo ho lze importovat z formátu LandXML použitím Section File
Conversion (Konverze souboru řezů), která je rovněž pod utilitami silnic. Všimněte si,
že pro všechny soubory návrhu silnic není nutné, aby si počáteční a koncové stanice
(řetězení) odpovídaly. Vše, co je nutné, aby obě měly společný rozsah stanic (v
případě nahoře je rozsah od 10+00 až 20+00 společný pro všechny soubory.) Sady
silničních souborů (jako je výše v souborech Boneta) se také dají ukládat do
pojmenované sady a v budoucnu mohou být výhodně znovu nataženy. S příčnými řezy
se profil nevyžaduje, ale zahrnutí profilu povede k přesnějšímu vytyčování svahu mezi
známými příčnými řezy, jako na vysokých a nízkých bodech silnice.
Nastavení stanice a intervalu pro vytyčení
Další obrazovka nastaví stanici pro vytyčení a interval se objeví v nějaké formě ve všech
případech s výjimkou řezu a vytyčování sklonu dle konstrukčních souborů, kde je interval
vypnut. To má za následek, že existuje 8 způsobů, jak dojít do vytyčení svahu (Slope
Staking): 4 metody krát 2 volby intervalů (on=fixovaná stanice/off=fluidní, v reálném čase).
Také máte ještě navíc 3 metody, pokud začleníte rutinu Stake Road (Vytyč silnici), která
nabízí vytyčení svahu (Slope Staking) pomocí Section (Řez), Template (Šablona) nebo
Sections Cut (Řez sekcemi) z DTM, vše fixovaná stanice.
p260
Stanice k vytyčení se dá rovněž vyčíst z GPS či z měření totální stanice, které vám umožní
vytyčení svahu „kde jste“. Můžete rovněž dostat stanici tím, že vložíte číslo bodu, v tom
případě to promítne bod na středovou linii, aby se určila stanice. V metodě bez intervalů se
výše uvedená obrazovka neobjevuje. Vy stále vytyčujete svah, ať jste kdekoli, a nejste
omezeni vytyčováním specifikované stanice.
Metody vyrovnání definované uživatelem a definované body mají svůj vlastní pár
„následujících“ obrazovek pro místo k vytyčení.
Pro tečnou linii příkopu tvaru V by byl vložen 0 pivotní ofset z bodově definovaného
vyrovnání. Pokud by měl být příkop lichoběžníkový se šířkou dna 2 m a vyrovnání by
byla středová linie, byla by každá strana příkopu vytyčena jako sklon použitím pivotního
ofsetu 1 (polovina šířky příkopu ze středu k pivotnímu bodu).
Jak metoda Road Design Files (Konstrukční soubory silnice), tak Section Files (Soubory
řezů) jdou přímo do navigačních (vytyčovacích) obrazovek, pokud není vybrán žádný
interval (je vypnut Stake Station Interval – Interval stanice vytyčení). Pivotní ofset je
zabudován do těchto metod na základě „pravidel“ naznačených dříve – vytyčujete od
pivotu do prohrábky či navážky v šablonách a z extrémních bodů vlevo a vpravo příčných
řezů. S intervalem vypnutým vytyčování sklonu metodou „Vloženo uživatelem“ prostě
požádá o pivotní ofset a výšku v aktuálním místě, a vytyčování sklonu bodově
definovaným vyrovnáním požádá jenom o pivotní ofset a výšku získá z vertikálního
vyrovnání.
Vytyčování svahu se nemůže vyskytovat mimo rozsah stanic horizontálního vyrovnání.
Pokud vaše horizontální vyrovnávání probíhá od stanice 0 do 308, nemůžete vytyčit
stanici -10, ani intervalovou metodou (pojmenováním stanice) nebo neintervalovou
metodou – fluidní –„kde jste“.
p261
V módu živého vytyčování dostanete zprávu „Off Centerline – Mimo středovou čáru“,
když se dostanete mimo rozsah horizontálního vyrovnání.
Všechny cesty vedou k navigační nebo vytyčovací obrazovce.
Navigační (Vytyčovací) obrazovka
Když jste konfigurováni na GPS, objeví se navigační obrazovka.
Všimněte si, že protože GPS odečítá kontinuálně a modeluje povrch země, program
spočte okamžitě, kde je umístěn záchytný bod (kroužek s X uvnitř). Vy pak k tomuto bodu
prostě dojdete. Pokud je svah nahoru či dolů, jak se přibližujete k tomuto bodu, pak se X
přibližuje či oddaluje, dokud nejste přímo na něm. Když se dostanete k bodu blízko (na
vzdálenost tolerance vytyčení), objeví se obrazovka s terčem.
Až budete spokojeni s přesností polohy vytyčení sklonu, klepněte na S pro Store (Uložit) nebo
stiskněte Enter pro odebrání záměru. V tomto případě pak zatlučte vytyčovací kolík.
Obrazovka s intervalovými a neintervalovými metodami vytyčování
Vytyčovací obrazovky ukázané výše jsou pro intervalovou metodu. V neintervalovém
„fluidním“ vytyčování svahu, při kterém můžete natlouci vytyčovací kolík kamkoli, se část
obrazovky „Vpřed-Vzad“ stane vertikální „Aktuální navážkou“ nebo „Aktuální prohrábkou“.
V tomto fluidním vytyčovacím módu se prostě pohybujete k nebo od středové linie pro
nastavení vytyčení svahu – zde neexistuje žádná korektní nebo nekorektní stanice vpřed či
zpět. Tak program místo toho hlásí vertikální údaj nahoru pro navážku nebo dolů pro
prohrábku.
p262
Pokud se pohybujete ven k záchytnému bodu po zemi, dostali byste zprávu „CrtF 1.25“ nebo
podobné číslo a hodnota „Current Fill – Aktuální prohrábka“ k zemi by se snižovala, jak byste
se přibližovali k záchytnému bodu (Catch). Aktuální vytyčovací obrazovka by vypadala, jak
je ukázáno níže. Všimněte si, že někteří měřiči budou pozorovat nižší řádku (1.6:1 pro 3.65) a
prostě půjdou ven, dokud neuvidí 2:1 (nebo požadovaný sklon) a pak zatlučou kolík. Jiní
budou sledovat, jak se hodnota „CrtF“ snižuje k 0 a zatločou kolík, nebo budou sledovat
„OUT“ jak se snižuje k 0.
Uložení bodů vytyčení sklonu a ofsetového vytyčení
Pokud se stiskne S pro Store (Ulož), můžete uložit aktuální bod vytyčení sklonu. Můžete
rovněž uložit první ofsetový bod (protože vytyčení samotného sklonu může být při stavbě
odstraněno). Informace o sklonu se typicky zapisuje na první ofsetové vytyčení. Můžete též
vytyčit druhý ofsetový bod, abyste dostali „linii“ pro obnovení vytyčení sklonu, pokud vám
kolíky porazí. Pokud je nastaveno vytyčení sklonu, program vyzve pro nastavení prvního
ofsetového vytyčení. Když je první ofsetové vytyčení nastaveno, program vyzve k nastavení
druhého ofsetového vytyčení. Obě ofsetová vytyčení jsou nepovinná.
p263
Uložení bodů vytyčovaného sklonu je volba zapínaná kliknutím na „Store Point to CRD File“
(„Ulož bod do souboru CRD“). Pokud tuto volbu nevyberete, můžete prostě vytyčovat sklon a
neukládat žádné body. Popis (Description) pro bod bude implicitně na stanici a ofset.
Vytyčování sklonu nebude odpovídat nastavení v Configure Reading (Konfigurovat odečet)
pro obrazovku nápovědy Výška/Popis. Pokud používáte pojmenovaný „Slope Stake File“ –
„Soubor vytyčení sklonu“ (nastaveno ve File (Soubor), Job Setting (Nastavení zakázky),
záložka Stake (Vytyčení), volba Cutsheets), můžete stále kontrolovat na bodě vytyčení, zda si
zvolíte přidání dat k souboru zapnutím nebo vypnutím „Store Data to Report File“ („Ulož
data do souboru reportu“).
Všimněte si, že existují dvě volby pro report o vytyčení sklonu: Elevation (Výška) a Offset.
Standardní metodou je Elevation. Toto předpokládá, že jste byli schopni měřit skutečný bod
vytyčení sklonu s rozumnou přesností a oznámí se výsledky aktuálního vytyčení k pivotnímu
bodu. Pokud jste vytyčovali sklon prohrábky 2:1, oznámí vám to skutečný sklon (jako 1.997:1
v tomto případě) a vy si můžete zvolit zaokrouhlení výsledku a napsat „Prohrábka 2:1, 9.25
V, 18.48 H“ na kolík. Ale pokud jsou v cestě k záchytnému bodu velké kameny, můžete
p264
poodejít od středové linie v prohrábce a přibližovat se ke středové linii v navážce a zatlouci
kolík v místě, kde to jde. V tomto případě byste si zvolili metodu Offset. V příkladě Offsetu
výše uvedeném jsme museli projít od záchytného bodu asi 2 jednotky (od 36.50 do 38.56).
Zatlučeme kolík a poznamenáme si, že záchytný bod je na 956.03 spíše než na 955.01, takže
naměříme 1.02 na kolíku a nakreslíme zde vodorovnpu linii jako záchytný bod. Ve zprávě se
objeví další řádka, která nám řekne, ať zapíšeme na kolík „Cut 2:1, 10.28 V, 20.56 H“.
V případě navážky, kde jsou nějaké překážky, poodejděte ke středové linii, tak až budete
zatloukat kolík, můžete označit, kde navážka protíná kolík. Všimněte si, že ta samá úroveň
reportu se vyskytuje u „neintervalového“ vytyčování, kde dostáváte prohrábku a navážku
v reálném čase v jakémkoli bodě, což vám rovněž umožní zatlouci kolík a vyhnout se
překážkám.
Když se stiskne OK, budete vyzváni, zda chcete vytyčit první ofsetový bod.
Pokud používáte metodu Definovanou uživatelem (User Defined) nebo metodu vyrovnání
definovanými body (Point Defined Alignment), ukáže se vám vodorovná vzdálenost a rozdíl
vertikální navážky či prohrábky k pivotnímu bodu, což se dá zapsat na vytyčovací kolík.
Dodatečné informace o bodech zlomu se objevují, pokud používáte metodu Soubor návrhu
(Design File) nebo Soubor řezu (Section File). Pokud věříte, že kolík vytyčení svahu nebude
vyražen, pak jste hotovi, a není už nutno nastavovat vytyčení ofsetu.
Stisk OK vede k výzvě k nastavení prvního vytyčení ofsetu. Pokud si vyberete nastavení
vytyčení prvního ofsetu, pak můžete nastavit vzdálenost ofsetu.
Stiskněte OK a pak jste ve standardní obrazovce vytyčování. Ofsetový bod je fixní místo a
vytyčovací procedura je podobná bodovému vytyčování. Toto vede k nahlášení informace,
kterou můžete zapsat na vytyčovací kolík. Nakonec budete vyzváni k vytyčení druhého
vytyčení sklonu, abyste ustanovili „linii“. Poté, co je nastaveno první ofsetové vytyčení a před
výzvou k volitelnému druhému ofsetovému vytyčení se objeví souhrnná obrazovka. Pokud
jste použili metodu Souboru návrhu silnice nebo metodu Souboru řezu, bude vám představen
každý zlomový bod do středové linie.
p265
Nakonec budete vyzváni k vytyčení druhého vytyčovacího kolíku, což je méně často
používaná volba, jejímž účelem je ustanovit „linii“ (směr) z prvního vytyčení ofsetu do
samotného vytyčení svahu. Toto povolí přesnou náhradu vytyčení sklonu, když je kolík
vyražen v průběhu stavební činnosti.
Poznámka: Pokud používáte Návrh silnice (Road Design) nebo Soubory řezů (Section Files)
ve vytyčování svahu, je doporučovaným postupem nastavení prvního ofsetového bodu,
protože toto produkuje plnou zprávu referencovanou na příčný řez a ID šablon pro všechny
zlomové body cestou k bodu na středové linii.
Procedura pro vytyčování svahu s totálními stanicemi
Tato procedura je téměř totožná pro totální stanice s tou výjimkou, že musíte stisknout R pro
čtení (Read) nebo Enter, abyste odebrali záměry a umožnili programu, aby začal výpočet
polohy vytyčovacího kolíku sklonu. Na rozdíl od GPS nemůže SurvCE předjímat umístění
cílového bodu vytyčení sklonu, dokud není odebráno alespoň jedno měření.
p266
Poznámka: Když používáte buď GPS nebo totální stanice pro vytyčování sklonu, můžete
získat více grafiky a méně informací na obrazovce stisknutím tlačítka šipky dolů. Má to
doslova efekt stažení grafické obrazovky dolů (viz níže). Stisk tlačítka šipky nahoru vytáhne
obrazovku zpátky nahoru a ukáže plný text. Toto funguje ve všech módech s výjimkou GPS
simulace, kde šipka nahoru urychluje pohyb kurzoru, zatímco šipka dolů ho zpomaluje.
Report o vytyčení sklonu a psaní na vytyčovací kolík
Měřiči provádějící vytyčování sklonu mají možnost psát informace na vytyčovací kolík, jak je
každý z nich zaměřen, nebo se k nim vrátit později, ale vždy se odkazují na report vytyčení
sklonu a zapíší údaje na všechny kolíky, až bude měření hotovo. Report o vytyčení sklonu je
soubor .txt oddělený čárkami, který se konfiguruje v Nastavení zakázky (Job Settings),
Stake (Vytyčení), Cutsheets, což se může jevit následovně, pokud je to naformátovano
v Excelu nebo jiném tabulkovém formátu:
#Des Sta Des Off Des Elv Staked Sta Staked Off Staked Elv Desc
1+00.000 L33.849 998.075 0+99.966 L33.453 998.075 Catch
Point
1+00.000 L38.849 ------ 1+00.019 L38.866 998.15 First
Offset
Point
Zde je další příklad, jak je vidět v módu Edit v rámci Nastavení zakázky (Job Settings), Stake
(Vytyčení), Cutsheets, Editovat vytyčení svahu (Edit Slope Stake).
Sloupce jsou konfigurovatelné pomocí formátování Vytyčení sklonu (Slope Stake)
v Nastavení zakázky (Job Settings). Nahoře je ukázána „totální“ zpráva (na rozdíl od
„progresivní“). Nabylo nastaveno žádné ofsetové vytyčení. Použitá šablona byla plochá ze
středové linie po 12’, pak měla sklon 2>1 po 6’ do bodu v příkopu (ID=”BD” pro základnu
příkopu). Tato podmínka prohrábky se sklonem dolů byla vytvořena v rámci šablony vložené
v kanceláři pomocí programů Carlson Civil nebo Carlson Roads a SurvCE automaticky
detekoval podmínku prohrábky a použil body z příkopu jako body pivotní, ofset 18 s výškami
945.75 na stanici 6+00 a 946.50 na stanici 6+50. Některé měřické týmy používají jednoho
člověka pro zatlučení vytyčovacích kolíků a druhého pro zapisování dat na kolíky, což se
snadno provede použitím uloženého reportu o vytyčení sklonu.
p267
Uložení řezů
Tato funkce sbírá příčné řezy silnic tak, jak se vytvářejí nebo jiná vyrovnání a ukládá je
volitelně jako body, jako příčné řezy nebo jako ASCII soubor organizovaný podle stanice.
Stanice a ofset se dají uložit do popisného pole bodů. Stanice samotná se dá nastavit, aby se
automaticky zaokrouhlovala na nejbližší 5, 10 nebo jiný interval stanic (např. záměr na
+177+98.23 by se zaokrouhlil na 180+00, pokud se použije zaokrouhlování na 5 nebo 10).
Tato informace se dá uložit do ACII souboru „.txt“ navíc k bodům samotným, pokud je
zapnuto „Store Comma Separated File“ – „Ulož soubor oddělený čárkami“, a pokud je
zapnuta paměť bodů, můžete uložit soubor „.not“ stanice a ofsetu. Můžete uložit data
příčného řezu do souboru příčného řezu ve formátu .SCT nebo RAW/Geodimeter. Ukládání
řezů se rovněž může použít prostě pro verifikaci vaší aktuální stanice a ofsetu, jak se
pohybujete podél středové linie za použití GPS nebo odečtů totální stanice.
Tato rutina se často kombinuje s kancelářským softwarem pro kontrolu příčných řezů silnice
v průběhu výstavby vůči požadovanému sklonu pro výpočet kvantity pro zaplacení. Terénní
tým začíná odběrem záměrů podél každého požadovaného příčného řezu, jak je ukázáno
v tomto obrázku.
Pokud například byly odebrány čtyři sady příčných řezů od stanice 0+75 do 1+50, body by se
objevily, jak je ukázáno na pohledu shora níže a 3D pohled ještě pod tím. Existuje volba pro
vypnutí ukládání čísla bodu, v kterémžto případě budou odměry stále ukládány do souboru
příčného řezu (.sct) a souboru reportu (.txt).
Zde níže je 3D pohled na tuto oblast.
p268
Tento příkaz začíná obrazovkou, kde vyberete metodu definování středové linie.
Další obrazovka vám umožní vybrat si, zda chcete či nechcete ukládat soubor shrnující data
příčného řezu. Protože metoda SCT vyžaduje, abyste si vybrali nějaké vyrovnání, volba pro
žádné vyrovnání („None“) platí pouze pro metodu Raw/Geodimeter, a v tomto případě se pak
vyžaduje pojmenovaný soubor. S výjimkou tohoto případu volby „None“, je soubor výstupu
řezu volitelný, protože tyto informace budou uloženy s body. Až kliknete na Select File
(Vyber soubor), máte volby dvou typů souborů, když používáte horizontální vyrovnání.
Formát Raw souboru je konstrukce, která je kompatibilní se starým souborem řezu
Geodimeter a zahrnuje speciální výzvy pro typ zakázky. Je podrobně diskutován níže (viz
diskuse „None“ coby volby středové linie). Vede k odlišné sadě voleb obrazovek než formát
SCT.
p269
Pokud nehledáte kompatibilitu souborového formátu Geodimeter, měli byste zvážit ukládání
souboru výstupu řezů ve formátu „.SCT“, protože ten se dá konvertovat použitím silničních
utilit na formát LandXML a pak importovat do několika rozličných softwarových balíků pro
vykreslování a výpočet objemů. Soubory řezů „.SCT“ se rovněž dají použít přímo pro
výpočty objemů s Carlson Roads, Leica Site Manager, Topcon Topsite a Carlson Civil.
Můžete rovněž nastavit zaokrouhlování – zde bylo vybráno zaokrouhlování na 10 jednotek
(stop nebo metrů). Stanice a ofset se rovněž dají uložit jako popis bodu a jako soubor
poznámek, pokud si zakliknete spodní volby.
Všimněte si, že zaokrouhlování je plně automatické. Pokud si vyberete zaokrouhlování na 5
jednotek a cílíte na stanici 0+75, ale odeberete záměr na 0+77.93, bude to zaokrouhleno
nahoru na 0+80.
Před sběrem příčných řezů je důležité kliknout na nastavení X-SCT Settings poblíž vršku
dialogu a nastavit stanice, které chcete zachytit. Tímto způsobem pokud se stanice zaokrouhlí,
jak je vidět na horní obrazovce, na stanici, která neexistuje ve vašem seznamu, budete
varováni před tím, než budete pokračovat s uložením. Tento seznam rovněž zahrnuje levé a
pravé „tolerance“ pro ofsety, které povedou k varování, pokud překročíte tuto vzdálenost od
středové linie. Pokud nastavíte těsnější „toleranci stanice“ v X-SCT nastavení (ve volbě Edit)
než je „zaokrouhlovací tolerance“, budete varováni i v případě, že zaokrouhlení je korektní.
Na obrazovce ukázané níže byla přidána stanice 16+70.000 jako speciální stanice. Kliknutí na
první linii (10+00.000_23+00.000) vám umožní nastavit standardní interval a dodatečné
stanice v seznamu budou pro speciální stanice navíc ke standardnímu intervalu.
Menší dialog uvedený níže se objeví, pokud kliknete na Add Odd Stations (Přidat liché
stanice), což je ukázáno na obrázku výše.
p270
S prosvícenou první řádkou výběr Edit vede k volbám nastavení pro plný rozsah stanic.
S intervalem nastaveným na 50 a se zapnutými Start/End stanicemi, program od vás bude
očekávat, že zachytíte stanice v intervalech 50 jednotek počínaje na 10+00 až do 23+00, ale
také včetně 10+11.57 a 16+70 v tomto případě. Ofset od vyrovnání do volby X-Section
(příčného řezu) vám v podstatě umožní použít alternativní paralelní středovou linii na levém
(záporném) nebo pravém (kladném) ofsetu od hlavní středové linie. Pokud není použita
metoda Raw/Geodimeter, je ve funkci obrazovka „varování“ stanice, pokud zaokrouhlená
stanice není v seznamu předem vybraných stanic. Zachycení stanice 1075 by se zaokrouhlilo
na 1800, ale protože 1080 není v „seznamu“, budete varováni před uložením. Stanice 1667 by
se zaokrouhlila na 1670, což je v seznamu, takže zde to bude bez varování. Protože
zaokrouhlování bylo v tomto případě nastaveno na 10, data sebraná na 45 až 55 by se
zaokrouhlila na 50 (stanice 1053 by se nezaokrouhlila na 1055) a tudíž pouze „sudé 10“
stanice budou sebrány do začátku. Takže dodatečná „Station Tolerance“, která zaokrouhluje
sebraná data stanic na stanice v seznamu, se nebude aktivovat.
Když se klikne na OK (zeleném odtržítku) z dialogu Store Sections (Ulož řezy), program
okamžitě pokračuje do módu sběru bodů, s kontinuální prezentací stanice a ofsetu (pokud je
v provozu GPS nebo robotická totální stanice).
p271
Ukládání bodů použitím GPS: Existují dvě metody pro ukládání bodů v GPS módu
v reálném čase: Stiskněte ikonku S vpravo (nebo vyberte Alt S), nebo prostě stiskněte
Enter. Ikonka dalekohledu vyvolá dialog Monitor/Skyplot. Můžete měřit kolik
příčných řezů chcete v rámci thohoto příkazu. Na rozdíl od Slope Staking (Vytyčování
svahu) bude Store Sections (Ulož řezy) odpovídat nastavení výzvy Hgt/Description
(Výška/Popis) při uložení, která se nachází v Konfiguraci odečtu (Configure Reading),
které vám umožní se přesunout šipkami do požadovaných popisů nebo změnit výšku
výtyčky po odebrání záměru. Volba C jde do Cnfigure Reading (Konfiguruj odečet)
přímo z obrazovky sběru dat. Až budete hotovi, pak prostě vyberte tlačítko Menu,
pokud jste si vybrali ukládání do souboru SCT, budete vyzváni k uložení informací o
příčném řezu do SCT formuláře.
Ukládání bodů použitím totálních stanic: Po potvrzení obsazené stanice a zpětného
pohledu, jak se děje se všemi pracemi s totálními stanicemi, pokračujte přes ty samé
volby výše, dokud nedospějete do dialogu ukládání bodu. V příkladu uvedeném níže
je naše středová linie metrická počínaje na stanici 0+000.
Zde jsou volby R pro čtení (Read), pak je S pro uložení (Store) nebo prostě Enter pro čtení a
uložení. Ikonka zpětného pohledu se dá stisknout pro nastavení nového obsazeného bodu
nebo zpětného bodu. Všimněte si, že máme velice „zatíženou“ obrazovku bodů. Pokud prostě
chcete vidět své nastavení, pohled zpět a poslední bod, který byl změřen, stiskněte Alt F. Toto
vyprodukuje obrazovku níže. Zůstanete v tomto módu, dokud znovu nestisknete Alt F a
přepnete se zpět do prezentace všech bodů.
Pokud je odebrán záběr, který se nezaokrouhlí na stanici v seznamu „schválených“ stanic
příčných řezů (X-SCT Settings), pak se objeví varovná obrazovka. Ve varovném dialogu
ukázaném níže byla tolerance překročena ve dvou případech. Zaokrouhlíme na 0+80, což není
v seznamu a náš ofset je 186.891 vlevo, což překračuje náš očekávaný maximální ofset 100
vlevo i vpravo.
p272
Uložení bodů s popisy Stanice/ofsetu jsou ukázány níže:
29
30
31
32
33
0+125
0+150
0+150
0+150
0+150
L23.58
L33.24
L19.39
R1.98
R18.12
Soubor oddělený čárkami by se objevil následovně, pokud je prezentován ve formuláři
odděleném tabelátory:
#Point
ID Station
Offset
Elevation
Description
29
30
0+125 Left 23.5759
0+150 Left 33.2363
991.2901
989.9193
0+125 L23.58
0+150 L33.24
31
0+150 Left 19.3923
996.8921
0+150 L19.39
32
0+150 Right 1.9816
998.2340
0+150 R1.98
33
0+150 Right
18.1201
997.0731
0+150 R18.12
Když odejdete z rutiny kliknutím na Menu z obrazovky sběru dat a máte zapnuto Store SCT
soubor, budete požádáni, zda chcete zpracovat nebo přidat poslední odečty, které jste odebrali
k pojmenovanému souboru SCT. Máte volbu „Process“ („Zpracovat“) – tedy použít tato data
nebo „Discard“ – „Zahodit“.
p273
Program dokonce uchová data řezu „v souboru“, takže pokud použijete Cancel (Zrušit) na
obrazovce výše a znovu vstoupíte do Store Sections (Uložit řezy), budete znovu vyzváni, zda
chcete uložit (zpracovat) nebo zahodit (discard) data příčného řezu sebraná dříve.
Volby, když ukládáte ve formátu Raw/Geodimeter
Rozličné volby se představí, když je vybraný formát Raw/Geodimeter nebo File Type (Typ
souboru).
Když je vybráno Raw/Geodimeter, získáte odlišnou sadu obrazovek. Tento speciální formát
byl přizpůsoben pro dálniční oddělení a měřické firmy, které se naučily pracovat s příčnými
řezy ve formátu Geodimeter. Tato metoda vyžaduje, abyste vložili stanici (řetězení), které se
měří, a pouze používá polohu středové linie, aby vás informovala o stanici a ofsetu.
Horizontální vyrovnání se nevyžaduje. Program detekuje výběr tohoto formátu a před
pokračováním otevře úvodní obrazovku, kam se vloží informace založené na zakázce.
p274
Jsou zde předem nastavené kategorie a úkoly, které se uloží do definovaného počtu kategorií
ve starém formátu Georimeter raw souboru. Zatímco metoda SCT rozeznává stanici, na které
jste, a automaticky se na ni zaokrouhluje, pokud jste v rámci tolerance, metoda
Raw/Geodimeter vyžaduje, abyste kliknuli na tlačítku Station a nastavili svoji cílovou stanici
pro sběr dat příčných profilů.
p275
Pak pokračujete z aktuálního umístění k cílové stanici. Ve skutečnosti, ačkoli body, které jsou
uložené, mohou obsahovat stanici a popisy ofsetu, data uložená do hrubého souboru nevěnují
žádnou pozornost informacím o středové linii. Stanice a ofset na obrazovce fungují pouze
jako kontrola vaší aktuální polohy. Směr odebírání řezů (L to R – zleva doprava nebo R to L –
zprava doleva) je důležitý a je nastave specifikací „Chainage Direction – Směru řetězení). Na
rozdíl od metody formátu SCT, stlačení Menu pro odchod neuloží data, ale místo toho jsou
data ukládána automaticky, jak jdete jako série 37 (N), 38 (E) a 39 (Z) typů záznamů (ve
formátu Geodimeter), se záznamy hlavičky, jak je ukázáno níže:
50=XSEC1
54=104 North
0=As-Builts 240-300
53=VF
90=2
97=0
51=3-28-2004
56=65.0
74=30.10
55=3
96=2
6=2.100
80=280.000
91=1
37=5105.857
38=5069.091
39=991.905
37=5104.091
38=5074.931
39=990.724
Počínaje zleva doprava datové body začínají záznamem 91=1. Řez zleva doprava by začal
s 91=2. Pokud provedete „cross 0“ nebo jste na středové linii nebo základnové linii, klikněte
na tlačítko CL/BL, které nastavuje záznam 92=1 pro středovou linii a 92=2 pro základovou
linii, a další záměr je záměrem středová/základová linie. Pokud vyberete tlačítko „-0.00“, toto
indikuje, zda další záměr je navázání (záchyt) nebo rozšíření mimo navázání. Toto nastavuje
záznam 93=1 pro záchyt a 93=2 pro rozšíření před následovným souřadnicovým záznamem.
Tím vlastně řeknete programu, zda centrální linie nebo základová linie je odměřením tohoto
bodu. Pak stanice a ofsety záměrů pro tento příčný řez jsou určeny relativně k tomu záměru
středu vyrovnání. Právě proto je metoda Raw/Geodimeter jediná metoda, která pracuje bez
středové linie (volba „None“). Pro každý řez jí říkáte staniční a středový záměr a všechna
další měření jsou použita k určení levého a pravého ofsetu relativně ke středovému záměru.
Pokud byla použita metoda L to R, záměry před středovým záměrem jsou nalevo, například a
jejich ofset je určen inverzní vzdáleností ke středovému záměru. Soubor středové linie nebo
jiná forma horizontálního vyrovnání, pokud jsou vybrány, jsou akademické a používané
pouze pro to, aby vám řekly o vaší aktuální stanici a ofsetu. Tlačítko CHK vám umožní
kontrolu do známých bodů, abyste se ujistili, že udržujete těsnou souřadnicovou kontrolu. N
vás posune k další stanici, jak je definována nastavením intervalu použitím tlačítka Sta.
Poznámka: Metoda souboru SCT je standardní metodou Store Sections (Ulož řezy). Metoda
p276
RAW/Geodimeter je flexibilní rutina navržená pro adaptaci zákzníků, kteří vybudovali své
systémy zpracovávající příčné řezy kolem formátu souboru Geodimeter raw.
Vytyč silnici (Stake Road)
Vytyč silnici (Stake Road) je jedním ze 4 hlavních příkazů používaných v silničních pracích.
Tento příkaz je navržen na vytyčení specifických stanic a ofsetů podél středové linie.
Například pokud je vaším cílem vytyčit zlomové body na stanici 87+80 na dané středové linii,
použijete Vytyč silnici (Stake Road). Vytyč silnici (Stake Road) se tudíž používá hlavně na
položení silničních povrchů pro konstrukci. Vytyč silnici (Stake Road) se typicky používá
pro nastavení porohrábek a navážek nebo „modrých vršků – blue tops“ na specifických
stanicích a ofsetech. Výška použitá k určení prohrábky či navážky na každém ofsetu je
odvozena buď z konstrukčních souborů (šablona spolupracující s profilem a středovou linií),
z příčných řezů nebo z řezů, které jsou „vyříznuty“ z vyrovnání. Na kterékoli specifické
stanici budete navedeni na požadovaný ofset a získáte prohrábku či navážku. V kontrastu
s tím, pokud bylo cílem prostě nastavit náhodné vytyčení navážky či prohrábky podél
vyrovnání, na žádné zvláštní stanici nebo ofsetu, pak by měl být použit příkaz Elevation
Difference (Rozdíl výšek). Pokud je cílem vytyčit „záchyty“ v prohrábce a navážce, kde
sklony navážky a sklony prohrábky se setkávají se stávajícím povrchem, pak by byl použit
Stake Slope (Vytyč sklon). Avšak vy rovněž můžete vytyčovat sklon v rámci Stake Road
(Vytyč silnici). Čtvrtý prvek zaměřený hlavně na dálnice je Store Sections (Ulož řezy), který
je použit pro sběr dat „jak se staví“ na silnici. V tomto příkazu berete příčné řezy datových
bodů podél silnice, na náhodných nebo specifických stanicích. V souhrnu Stake Slope (Vytyč
sklon) začne práci na prohrábkách a navážkách, Stake Road (Vytyč silnici) navádí na
přesnou práci na silničním spodku a na jemné svahování. Elevation Difference (Rozdíl
výšek) funguje jako rychlá kontrola sklonu a Store Sections (Ulož řezy) produkuje konečné
potvrzení vystavěné silnice pro platbu a certifikaci. Velmi se doporučuje pro všechna
vytyčování silnic, abyste se nastavili na „Use CL for Reference Object –Použij středovou linii
jako referenční objekt“ v rámci Configure (Konfiguruj), pod záložkou View Point (Prohlížet
bod).
Definování silnice
První dialog, který se objeví, když si vyberete Stake Road (Vytyč silnici), je ten, kde se
definuje silnice výběrem jedné z následujících voleb.
Design Files (Konstrukční soubory): V Carlson SurveyCE konstrukční soubory
zahrnují šablony, středovou linii, profil a volitelně i soubory superelevace a
přechodové šablony. Pokud chcete „vyčistit“ třeba soubor superelevace, pak na něm
prostě klikněte a vybarte Cancel (Zrušit). Definice pro každý z těchto souborů jsou
uvedeny v jejich vlastních sekcích tohoto manuálu. Konstrukční soubory se doporučují
pro vedlejší ulice, přístupové silnice a jednodušší konstrukce dálnic.
Section Files (Soubory řezů): Řezy jsou vytvářeny z jednoduchých ofsetů a výšek,
které mohou mít popisy jako „EOP“, „DL“ nebo „SH“ a musí být doplněny souborem
horizontálního vyrovnání (středové linie). Každý příčný řez je „snímek“ šablony na
dané stanici. SurvCE podporuje použítí mnohonásobných povrchů současně ve Stake
Road (Vytyč silnici) použitím mnohonásobných souborů řezů nebo extrakcí řezů pro
každý povrch, když všechny povrchy jsou v jednom souboru. Každá povrch může
existovat na své vlastní vrstvě se svou vlastní barvou pro snadnou identifikaci, pokud
jste v dialogu Stake Road (Vytyč silnici). Pro komplexní konstrukce s nekonformními
průsečíky, přechodnými cestami atd. se doporučuje použít data příčných řezů, pokud
jsou k dispozici.
Cut Section from Alignments (Vykrojit řez z vyrovnání): Poskytuje možnost
extrahovat příčné řezy přímo ze 3D polylinií, které existují v rámci SurvCE. První věc,
kterou budete muset definovat, jsou soubory horizontálního a vertikálního vyrovnání.
Tyto formují základnu pro vyříznutí řezů a určení pravých a levých ofsetů
z horizontálního vyrovnání nebo ze středové linie. Obrazovka definující středovou
linii je podobná obrazovkám nalézajícím se v příkazech Stakeout Line (Vytyč linii) a
ostatních.
Toto pouze odstartuje tento proces. S definovaným horizontálním a vertikálním
vyrovnáním klikněte na OK. Pak budete požádáni, abyste definovali soubor šablony
bodového vyrovnání (TPA). V tomto procesu musíte buď vybrat nebo identifikovat
p277
pomocí čísla bodu nebo souboru každý „pár“ vyrovnání (H a V), které definují hranu
chodníku nebo jiný prvek řezů. Je nutná 3D křivka nebo pár souborů horizontálních a
vertikálních nebo směs bodů, polylinií a souborů, které definují jeden ofsetový prvek.
Klikněte např. na Left Surface (Levý povrch) a pak klikněte na Add (Přidat). Toto
vyvolá stejnou obrazovku, jako když definujete středovou linii. Pokud máte výkres 3D
polylinií (vytažený např. jako DXF soubor), je velice snadné ilustrovat tento příkaz
pomocí volby Pick Polyline (Vyber křivku). Až bude vybrána, dostanete další
obrazovku, kde můžete vybrat EP.
Nyní klikněte na OK, odpovězte Yes (Ano) na Overwrite vertical alignment (Přepsat
vertikální vyrovnání) – pokud je křivka 3D a prostě dejte OK na obrazovku (není
nutno uložit tento soubor jako pojmenované vyrovnání). Toto vyvolá dialog
pojmenování šablony ID.
Opakujte to pro vnější křivku (SH levá strana), pak pro EP na pravé straně a SH na
pravé straně. Nyní máte středovou linii a 4 ofsetová vyrovnání, ze kterých máte
vyříznout řezy. Až dostanete definován plný kontigent vyrovnání, klikněte na Save As
(Ulož jako) pro uložení souboru TPA. Nyní jakýkoli konstrukční ofset na kterékoli
stanici bude automaticky interpolován, a může pokračovat normální vytyčení
šablony/řezu.
Save Roading Files (Uložit silniční soubory): Toto tlačítko uloží vybranou sadu
silničních souborů jako soubor RDF, který si budete moci vybavit později.
Load Roading Files (Natáhni silniční soubory): Toto tlačítko natáhne všechny
soubory dříve uložené do souboru RDF. Soubory se musí nacházet ve svých
původních adresářích.
Interpolace
Pokud jsou poskytnuty popisy, provádí se „inteligentní“ interpolace mezi podobnými popisy
na svahových přechodech nebo v rozšiřujících se pruzích jakož i u vertikálních křivek pro
všechny metody popsané výše,
Stake Road (Vytyč silnici)
p278
Následující obrazovka je srdcem programu. Právě zde vybíráte stanici a ofset pro vytyčení.
Můžete rovněž spustit vytyčení svahu a pak se vrátit k vytyčení dalších bodů šablony.
Settings (Nastavení): „Additional Stake Stations“ – Dodatečné stanice vytyčení, které
se objeví v seznamu, se nastavují ve spodní části dialogu. Volba Vertical Scale
(Vertikální měřítko) umožní „přehánění“ vertikální složky na grafice šablony. Ačkoliv
je návrat k implicitní hodnotě 1, můžeme zdvojnásobit přehánění tím, že zde
nastavíme 2. V praxi přehánění 5 funguje dobře pro soubor šablony „demo.tpl“.
Metoda další stanice (Next Station Method) řídí, jak „N“ pro Next – Další, z grafické
obrazovky vytyčení, vás posune dál. Pokud je nastaveno na „None – Žádné“, N pro
další zůstane stejné, dokud nezměníte své vstupy. Ale pokud je nastaveno na „Next
Offset (Left to Right)“ – „Další ofset (Zleva doprava)“, zůstane Next na aktuální
stanici a přesune se k dalšímu ofsetu. Avšak „Next“ v dialogu níže uvedeném vždycky
navýší aktuální stanici o příští stanici v seznamu. Nepleťte si tlačítko „Next“ na této
obrazovce s tlačítkem „N“ na grafické obrazovce, která bude následovat, která je
ovlivněna nastavením (Settings) a posouvá vás poté, co dokončíte vytyčení každého
bodu.
Station (Stanice): Hodnota stanice k vytyčení.
Interval: Vodorovná vzdálenost pro navýšení staničení, když používáte tlačítka Next
(Další) a Previous (Předchozí).
Play/Pause (Přehraj/Pozastav): Toto tlačítko umožňuje uživateli přehrát si silniční
soubor, jako když si přehraje video o průjezdu.
List (Seznam): V závislosti na nastavení a specifikovaném intervalu, List uvede
seznam definovaných stanic včetně intervalů a kritických stanic.
List Offsets (Seznam ofsetů): Tento dialog umožňuje uživateli vybrat si ze známých
ofsetů podle seznamu, spíše než použitím grafické obrazovky uvedené níže. Rovněž
umožňuje uživateli vybrat volitelný druhý bod „Reference“ pro hlášení iformací o
prohrábkách/bavážkách při vytyčování. Tak byste mohli vytyčit krajnici a také
referenční prohrábku a navážku k centrální linii, jako volitelnou možnost. S touto
volbou budou nahlášeny jak vybraný ofset, tak i sekundární referenční ofset.
Výsledný pohled na půdorys ve vytyčení ukazuje prohrábku i navážku jak k referenci, tak
k cílovému bodu.
p279
Design Offset (Ofset návrhu): Je možno vložit jakýkoli ofset, i když to není
„zlomový bod“ na šabloně. Například ofset levý Left 5 (-5) nebo pravý Right 7.23 by
se dal vložit. Pro každý vybraný bod ofsetu návrhu je vypočtena a prezentována výška.
Můžete vybrat ofsetový bod ze seznamu ofsetů nebo ho doslova vybrat z obrazovky.
Dotyková obrazovka je citlivá v grafice, takže můžete vybrat -12 (EP) klepnutím.
Klepnutí na grafické obrazovce vás odvede do obrazovky seznamu ofsetů pro
verifikaci, kde můžete potvrdit váš výběr stisknutím tlačítka Enter nebo výběrem
jiného ofsetu.
Stk Off(H): Horizontální ofset z ofsetu návrhu. Pokud vložíte ofset vytyčení 2 a bod
osetu návrhu byl na 12, pak by vytyčení šlo na ofset 14 od CL – středové linie, ale
prohrábka/navážka by se vztahovala k výšce na bodu ofsetu návrhu 12. Ofset vytyčení
a ofset ke středové linie se ovlivňují. Vložení ofsetu vytyčení 15 s ofsetem návrhu 12
vypočte odstup 3. Pokud kliknete na tlačítko „Stake Off“, můžete si vybrat z nabídky
metod na vytvoření ofsetového bodu včetně rozšíření aktuálního svahu, aplikace
dalšího svahu, vertikálního ofsetu nebo uživatelem definovaného svahu.
Váš ofset je pak spočítán a zobrazen graficky:
p280
Všimněte si, že můžete obrazovku přiblížit a zaměřit se na dialog výše uvedený výše.
Obrázek si můžete nazvětšovat použitím prstu nebo dotykové tužky.
Stake Off Button: Toto tlačítko umožňuje uživateli specifikovat horizontální a
vertikální ofsety relativně k ofsetu návrhu. Různé metody se dají použít pro výpočet
ofsetů založených na šabloně nebo bodech řezu a jejich výškách.
Off to CL: Toto je celková vzdálenost od polohy vytyčení k definované středové linii.
Vert. Off (V): Vertikální ofset od výšky návrhu.
Elevation (Výška): Výška, která se má vytyčit. Tato hodnota je založena na
kombinaci výšky návrhu a vertikálního ofsetu.
Run Slope Stake (Spusť vytyčení svahu): Tento prvek umožňuje dynamické
vytyčování svahu uprostřed rutiny Stake Road (Vytyč silnici). Tato volba je velice
užitečná pro etapovou výstavbu silnice a také pro vytyčování vnitřních záchytných
bodů, jako jsou centrální středové příkopy. Až bude vytyčení svahu dokončeno,
program vás vrátí do dialogu Stake Road (Vytyč silnici). Jakýkoli bod v šabloně nebo
v řezu může být použit při vytyčování svahu. Jste požádáni, abyste specifikovali
požadované sklony prohrábek a navážek. Sklon se dá definovat automaticky nebo
uživatelsky následovně:
Define Slope by Next Section Point (Definuj sklon dalším bodem řezu): Tato volba vám
umožní vybrat okraj silnice a použít navržený bod záchytu pro automatické určení sklonu.
Define Slope by Previous Section Point (Definuj sklon předchozím bodem řezu): Tato
volba vám umožňuje vybrat navrhovaný konstrukční záchytný bod a pak použít další bod
k CL pro automatické určení sklonového poměru.
Extend Current Slope (Natáhni aktuální sklon): Tato volba vám umožňuje vybrat
si kraj silnice nebo záchytný a pak použít další bod k centrální linii pro zakončení svahu od
centrální linie.
User Defined Slope (Uživatelem definovaný sklon): Umožní vám vložit sklonový poměr
ručně pro změny sklonu za letu.
Slopes by Template (Sklony dle šablony): Tato volba vytáhne definice sklonů ze samotného
souboru šablon.
p281
Pokud kliknete na Slope Stake (Vytyčení sklonu), můžete vytyčovat podle sklonu
šablony pro příkop ukázané vlevo nebo můžete vložit uživatelem definovaný sklon,
který převáží údaje v šabloně.
Pivot Point (Pivotní bod): Tato volba umožní uživateli provádět ofsety za letu
relativní vůči vytyčované poloze.
Stakeout Views (Pohledy na vytyčení)
Stake Road (Vytyč silnici) vám nyní umožňuje se navigovat k bodu buď pohledem na
půdorys nebo pohledem na příčný řez. Vyberte si ikonku helmy a zvolte Section (Řez), abyste
viděli pohled na řez a vyberte si Plan, pokud se chcete vrátit do pohledu na půdorys.
Cutsheets
Stake Road (Vytyč silnici) vyprodukuje cutsheets ve sylu vyrovnání, které zahrnují volbu na
report stanice a ofsetu jakož i prohrábku a navážku ke kterémukoli bodu. Tyto jsou plně
popsány ve Stake Line/Arc (Vytyč linii/oblouk), Elevation Difference (Rozdíl výšek) a v Job
Settings (Nastavení zakázky), Stake Tab (Záložka vytyčení). Pokud používáte Slope Stake
(Vytyčení sklonu) v rámci Stake Road (Vytyč silnici) report o vytyčení svahu včetně
„progresivních“ a „totálních“ vzdáleností ke všem šablonovým nebo řezovým bodům může
být vydán.
p282
MAPA
Tato kapitola popisuje použití obrazovky mapy (MAP). Příkazy obrazovky mapy jsou
k dispozici ve stahovacích menu nebo v příkazovém řádku. Obrazovka mapy je užitečná pro
kreslení, COGO, vytvoření bodů pro vytyčení a pro import a export DXF souborů a shape
souborů. Z obrazovky mapy se neprovádějí žádná měření.
Základy
Do obrazovky mapy (MAP) se dostanete poklepem na ikonku globusu vpravo nahoře ve
hlavním menu nebo výběrem MAP ze stahovacích voleb pod přílbou. Hlavní operace na
obrazovce MAP jsou popsány zde.
Ikonky Map View (Pohledu na mapu)
Příkazy asociované s ikonkami Map View jsou popsány na obrázku níže:
6 voleb shora dolů: 1 Rozsah přiblížení. Zaměří se na rozsah mapy a ukáže všechny body a
objekty. 2 Přiblíží se o 25%. 3 Oddálí se o 25%. 4 Okno přiblížení. Zaměří se do obdélníku
vybraného na obrazovce. 5 Zaměř se na předchozí (Pamatuje si až 50 pohledů). 6 Otevře
dialog Prohlížej bod.
Provádění příkazů v MAP
Obrazovka MAP má implicitně formát stahovacího menu, které obsahuje asi 80 dodatečných
příkazů, což je téměř dvakrát tolik než na obrazovkách Menu. Mnoho z příkazů v MAP nabízí
CAD prvky jako je zmrazení a rozmrazení vrstvy, předem určená oblast, ofsety křivky a
dokonce vrstevnicování. Jeden z nejdůležitějších příkazů je Polyline to Points (Křivka
k bodům) který vám umožňuje vybrat si body pro vytyčení z jakékoli vybrané křivky.
Obrazovka MAP též obsahuje formát příkazového řádku, který si můžete nastavit použitím
Preferences. Několik stahovacích menu obrazovky MAP zahrnují „vylétávací“ volby, jak je
ukázáno níže.
p283
Jako alternativu máte možnost vložit jméno příkazu nebo alias příkazu do příkazového řádku
a stisknout ENTER. V monoha případech může uživatel začít příkaz, zatímco používá jiný
příkaz. Nově odstartovaný příkaz se nazývá „transparentním příkazem“. Každý příkaz z
menu levé nástrojové lišty je „transparentní“ příkaz.
Obvykle se příkaz nevykonává okamžitě. MAP buď zobrazuje dialogové okno nebo požaduje
v příkazovém řádku další informace od uživatele. Typicky si uživatel může vybrat objekty na
obrazovce nebo vložit data do příkazového řádku. Mnoho příkladů sestává z řady voleb
strukturované, jak následuje:
Cmd:Command name-Option1/oPtion2/opTion3/.../<default option>
Abyste jednu z voleb vybrali, můžete vložit celé jméno volby nebo jenom velká písmena a
pak stisknout ENTER. Pokud je k dispozici, tak se implicitní volba vždy objeví ve špičatých
závorkách (< >). Abyste vybrali implicitní volbu, tak pouze stiskněte ENTER. Pokud není
aktivní žádný příkaz, může uživatel zopakovat poslední příkaz stiskem ENTER.
Zabrání obrazovky (Panning the Screen)
Uživatel může kdykoli pohybovat kresbou na displeji (PAN). Abyste použili tento příkaz,
podržte a pohybujte prstem – nebo dotykovým perem – po obrazovce. Výkres se bude
pohybovat stejným směrem jako dotykové pero. Když toto pero uvolníte, pohyb ustane.
Pohybuje se pouze displej a všechny objekty na něm si podrží své souřadnice. Dávejte pozor,
abyste vybrali PAN na „prázdném“ prostoru. Pokud se přidržíte na bodu, můžete obrazovku
„Point Details“ (Detaily bodu), nebo můžete uvidět seznam bodů, ze kterých si můžete vybírat
(abyste pak dostali Detaily bodu). Pokud se podržíte na linii, můžete vidět obrazovku „Line
Details“ (Detaily linie).
Detaily bodu (Point Details)
Pokud nejste uprostřed příkazu obrazovky MAP, můžete kliknout na bodu a uvidět dialog
detailů bodu. Pokud klepnete poblíž více bodů, objeví se seznam bodů, ze kterého si můžete
vybrtat cílový bod. Jinak přejdete přímo do obrazovky Detaily bodu (Point Details), a uvidíte,
že tato zahrnuje volby pro vymazání či editaci tohoto bodu.
Pokud jste v modu totální stanice a aktivně měříte (s uvedeným nastavením a zpětným
pohledem), kliknutí na nastavovacím bodu nebo zpětném bodu povede do specielní grafiky,
jak je ukázáno zde:
p284
Pokud jste přiřadili atributy těmto bodům (např. Popis výtyčky, Typ-kovová, Dráty-4 atd.)
použitím schopností Feature Code (Kód prvku), můžete si tyto atributy revidovat. Volba Point
Details (Detaily bodu) funguje jak na obrazovce MAP (pokud nejste vyzváni k vložení bodů
nebo k výběru objektů) a ve všech grafických obrazovkách v rámci voleb Menu. Není tak
transparentní a dostupná jako volba dynamického zabrání obrazovky, ale přibližuje se jí.
Detaily linie (Line Details)
Pokud nejste uprostřed příkazu obrazovky MAP, můžete kliknout na linii a uvidět dialog
detailů linie. Kliknutím na linii ve výkresu dole (modrá linie příkopu) vede k zobrazení
prostých detailů linie:
Máte možnost tuto linii vymazat nebo změnit její vrstvu. Pokud křivka (linie se 2 nebo více
vrcholy) má odlišné výšky na některých vrcholech, pak je navrhovaná jako „3D křivka“.
Pokročilejší detaily linie se poskytnou, pokud se použijí kódy prvků v rámci příkazu Store
Points, což umožní prodloužení linií a nové linie z vrcholů na křivku. Pokročilé detaily linie
se diskutují pod File (Soubor), Feature Code List (Seznam kódů prvků).
File (Soubor)
DXF File - Import DXF (IDXF)
Podobný příkazu DXFIN AutoCADu, natáhne křivku z AutoCADu, MicroStation,
Terramodel a dalších produktů, které mohou exportovat data do souboru formátu DXF. Body,
text a bloky jako symboly se neimportují. Avšak mnohé softwarové balíky jako jsou Carlson
Survey a Carlson Civil umožňují textu, aby se konvertoval do polylinií – v tomto případě se
text bude pro referenci importovat.
p285
DXF File - Export DXF (EDXF)
Příkaz EDXF je užitečný pro export souborů do Microstation, Autocad, Intellicad, ESRI a
téměř do všech CAD kreslících programů. Poskytuje kontroly pro zobrazování bodů a
ukazování GIS atributů přidružených bodům a liniím.
Příkaz EDXF je podobný příkazu DXFOUT AutoCADu, bude exportovat do souboru DXF.
Zachycuje nejenom 2D nebo 3D křivky včetně jmen jejich vrstev, ale také exportuje všechny
viditelné (na vrstvě) body z CRD souboru do formáatu „bodových“ entit AutoCADu (layer
PNTS). Všechny body a křivky, které jsou viditelné (vrstvy zapnuty) budou exportovány, ne
na základě okamžitého zoomu obrazovky, ale na základě celého rozsahu výkresu.
Příkaz EDXF má mnoho speciálních prvků pro zobrazování bodů v exportovaném výkresu.
Uvažujme zdrojový výkres níže:
Když je vydán příkaz Export DXF a je vloženo jméno souboru, otevře se dialog s volbami
ukázaný níže. Pokud si vyberete „Create block attribute on layer: 0“, pak všechny atributy
jako číslo bodu, výška a popis si vezmou vrstvu uzlu. V tomto případě všechny bodové
atributy zdědí vrstvu linie plotu (fence line) pro body plotu a vrstvu utility pro záchytné body
nádrže a body šachet. Pokud nedáte atributy na vrstvu 0, pak mají odlišné mbarvy a vrstvy pro
čísla, výšku a popis. Navíc, pokud kliknete na „Save GIS Point Feature to Block“ (Ulož
bodový prvek GIS bodu do bloku), pak pokud jsou zahrnuta data GIS atributů, pak se tato
data objeví pod popisem ve svislém doleva zarovnaném sloupci (např. 5.4=depth (hloubka),
2=number of inlets (počet vpustí) Cast Concrete (litý beton)=type).
p286
Ostatní volby v příkazu zahrnují kreslení symbolů skutečných bodů, kreslení atributů GIS
liniových prvků a kreslení ve 2D (na nulové výšce). Pokud kliknete na „Save GIS Line
Feature to Block (Center)“ – „Uložit liniový prvek GIS do bloku (Střed)“, pak se atributy
přidružené křivce vykreslí uprostřed nejdelšího segmentu křivky. Pokud kliknete na „Save
GIS Line Feature to Block“ – „Uložit liniový prvek GIS do bloku“, ale volba „Center“ není
zakliknuta, pak se GIS atributy křivky vykreslí na druhém bodu linie, pod „standardními“
atributy bodu jako jsou výška a popis. Níže je ukázána kombinace normálních atributů bodů
(neumístěných ve vrstvě 0) a vykreslení liniových GIS prvků, které jsou ukázány jako
přidružené ke druhému bodu křivky.
DWG soubor – Import .dwg (IDWG)
Příkaz IDWG přímo natahuje soubor „.dwg“ do SurvCEe a všechna jména vrstev jsou
ponechána. Žádné šrafování, body nebo bloky nejsou importovány. Pouze křivky nebo text,
který byl konvertován do polylinií, se objeví ve SurvCE.
p287
Soubor DWG – Export .dwg (EDWG)
EDWG bude exportovat do formátu „.dwg“ všechny liniové práce, které se objeví na
obrazovce Map ve SurvCE, bez ohledu na původ (importované, nakreslené na obrazovce
MAP nebo vytvořené pomocí Polních kódů). Vrstvy a dokonce i tloušťka čar (jak byla
vytvořena polními kódy) budou v exportovaném výkresu uchovány. Kontrolky pro export
DWG souborů jsou podobné těm pro export souborů DXF popsaným výše, s dodatečnou
volbou pro navrhovaný DWG formát, jak je ukázáno níže:
LandXML - CRD z LandXML (XML2CRD):
Tento příkaz vám umožní importovat body z formátu LandXML do SurvCE.
LandXML - CRD do LandXML (CRD2XML):
Tento příkaz vám umožní exportovat body z SurvCE do formátu LandXML.
p288
LandXML – Exportovat Chain File (Řetězený soubor) do LandXML (CHAINXML):
Tento příkaz vám umožní exportovat všechny křivky z aktuálního výkresu vytvořeného
pomocí kódů prvků jako jsou řetězené objekty LandXML do souboru LandXML. Například
pokud sjte vytvořili přísně 3D křivky pro linie zlomů použitím popisů jako je EP pro hranu
chodníku (Edge of Pavement) nebo DL pro linii příkopu (Ditch Line), pak ty 3D křivky
mohou být exportovány jako řetězený soubor LandXML a použít zlomové linie pro vrstevnice
v jiných CAD programech. Kombinace bodů a zlomových linií může vést k optimálnímu
vrstevnicování. Většina CAD balíků bude importovat liniové práce použitím přístupu přes
DXF soubor, ale mnohé z nich už rozeznávají liniové práce ve formátu LandsXML „Chain“.
Import souboru Shape (ISHP) (např. z ESRI):
Tento příkaz vám umožní importovat entity a též i přidružené hodnoty atributů ze souboru
SHP. Tato rutina ukáže dialogové okno „Import from SHP”. Pokud je soubor SHP typu
POINT nebo POINTZ, budou entity uloženy do souboru CRD. V případech typů souboru
SHP ARC, ARCZ, POLYGON nebo POLYGONZ budou entity uloženy do aktuálního
výkresu. Hodnoty atributů budou uloženy do souboru *.vtt. Tato rutina vyžaduje jméno kódu
prvku od uživatele, které bude použito pro uložení jména a typu atributů ze souboru SHP.
Quick (rychlý) Import souboru SHP (QISHP):
Tento příkaz vám umožní importovat entity (používané většinou programů od ESRI). Tato
rutina ukáže dialogové okno „Import from SHP” ukázané níže Typy entit POINT nebo
POINTZ budou entity uloženy do souboru CRD. V případech typů souboru ARC, ARCZ,
POLYGON nebo POLYGONZ budou entity uloženy do aktuálního výkresu jako
POLYLINES.
Current SHP (Aktuální SHP): Ukáže jméno souboru SHP, který bude importován, až bude
příkaz vykonán. Je pouze ke čtení (Read-only), musíte použít tlačítko Select New SHP
(Vybrat nový SHP), abyste specifikovali jméno souboru.
Select SHP (Vybrat SHP): Klepněte na tomto tlačítku, abyste vybrali jméno souboru SHP.
Current Job (Aktuální zakázka): Je k dispozici, když se importují souřadnicová data.
Specifikujte, zda se mají čísla stávajících bodů přepsat (Overwrite Existing Points) nebo zda
se mají použít nová čísla bodů (Use New Point Numbers).
Attributes used to fill Description (Atributy použity pro vyplnění popisu): Jsou
k dispozici, když se importují souřadnicová data. Uvede seznam atributů v aktuálně vybraném
souboru SHP. Vyberte, který atribut se má použít pro vyplnění pole popisu (Description)
p289
v souboru CRD.
Layer used to store new entities (Vrstva použitá pro uložení nových entit): Je k dispozici,
když se importuje geometrie. Vyberte vrstvu pro uložení nových entit.
Process (Zpracovat): Klepněte na tomto tlačítku, abyste zahájili proces importu. Pokud
importujete velký soubor, ukáže se dole lišta o postupu importu.
Soubor SHP - Export souboru SHP (ESHP):
Tento příkaz vám umožní exportovat entity z aktuální kresby a také i příslušné hodnoty
atributů do souboru SHP (nebo přesněji do násobných SHP souborů). Rutina rovněž uživateli
umožní vybrat, které entity se budou exportovat na základě typu entity a na jménu kódu
prvku. Rutina ukáže dialogové okno „Export to SHP“.
Klikněte na Export All (Exportovat vše) a zahrňte speciální atributy a volitelně souřadnice Z.
Pokud máte bod, oblouky (neuzavřené polygony v terminologii ESRI) a polygony (uzavřené
křivky), vše s jedním atributem, obdržíte až 9 souborů, jak je ukázáno níže:
Ascot1_11.dbf
Ascot1_11.shp
Ascot1_11.shx
Ascot1_13.dbf
Ascot1_13.shp
Ascot1_13.shx
Ascot1_15.dbf
Ascot1_15.shp
Ascot1_15.shx
Výběr souřadnice Z umístí 1 za znak podtržítka. Jinak bude formát souboru např
Ascot1_1.shx (pouze speciální atributy). Skupina „1“ představuje body, skupina „3“
představuje oblouky (neuzavřené křivky) a skupina „5“ představuje polygony (uzavřené
křivky). V rámci exportního shape souboru je jméno pole v souboru dbf rozšířeno, aby
zvládlo až 254 znaků.
Soubor SHP – Quick (rychlý) Export souboru SHP (QESHP):
Tento příkaz vám umožní exportovat křivky a/nebo body do souboru SHP. Pokud poprvé
vkládáte tento příkaz, můžete být požádáni o soubor „projekce“ .prj, který umožňuje
exportovat překrývání na souřadnice mřížky. Soubor „.prj“ samotný se vytváří uvnitř
programů ESRI. Můžete vybrat aktuální soubor „.prj“, použít jiný, nebo zrušit použití
nějakého souboru projekce, jak je ukázáno níže:
p290
Pak pokračujte do dialogu, který zobrazí následující volby:
Current SHP (Aktuální SHP): Ukáže jméno souboru SHP, který bude vytvořen, až se tento
příkaz vykoná. Je pouze ke čtení (Read-only), musíte použít tlačítko Select New SHP (Vybrat
nový SHP), abyste specifikovali jméno souboru.
Select New SHP (Vybrat nový SHP): Klepněte na tomto tlačítku, abyste vybrali jméno
souboru SHP.
Do not export points (Neexportovat body): Pokud je tato volba zaškrtnuta, budou se do
souboru SHP exportovat pouze křivky.
Export entities from selected Layers (Exportovat entity z vybraných vrstev): Uvede
seznam vrstev v aktuální mapě. Můžete vybrat určité vrstvy pro export.
Select All (Vybrat všechny): Vybere všechny vrstvy v seznamu.
Clear All (Vymazat všechny): Vymaže všechny vrstvy v seznamu.
Remove Arcs (offset cutoff) Odstranit oblouky (odříznutí offsetů): Specifikuje maximální
vzdálenost, o kterou se vrchol úseku křivky odchýlí od původního oblouku.
Include Z coordinates (Zahrň Z- souřadnice): Pokud se zaškrtna tato volba, budou do
souboru SHP zahrnuta i data o výškách (neboli Z souřadnice).
Slope if 3D Line (Sklon pokud je linie 3D): Pokud jsou odlišné, budou detekovány různé
výšky vrcholů, máte možnost ponechat si počáteční výšku pro všechny vrcholy nebo
exportovat vrcholy s jejich odlišnými výškami.
Process (Zpracovat): Klepněte na tomto zeleném odtržítku, abyste zahájili proces exportu.
Až bude hotov, uvidíte „Process Done“. Pak klikněte na oranžové šipce zpět, abyste odešli.
Pokud exportujete velký soubor, ukáže se dole lišta o postupu exportu.
Export ASCII w/GIS:
Umožňuje export bodů s daty atributů ve formě Pt ID, k Severu, k Východu, Výška, Popis,
Atribut1, Atribut2, atd.
Import DTM – DTM z DXF (TDXF):
Umožňuje importovat entity 3DFACE ze souboru DXF a uložit soubor témat a triangulace
(TIN) a také je vykreslit jako 3D průčelí.
p291
Import DTM – DTM z LandXML (TXML):
Umožňuje importovat entity 3DFACE ze souboru XML a uložit je jako soubor témat a
triangulace (TIN) a také je vykreslit jako 3D průčelí.
Soubor DTM je uložen ve SurvCE jako soubor TIN a může být použit pro příkazy jako jsou
Elevation Difference (Rozdíl výšek) (získané prohrábky/navážky porovnáním polních měření
s DTM).
3DFaces (Průčelí) se umístí na vrstvu (implicitne TRI_FACE) a tato vrstva se dá vypnout a
odstranit z pohledu. Pokud si vyberete E pro Erase (Vymazat), pak můžete vybrat entity 3D
Face a vymazat je příkazem. Není žádný zvláštní důvod, abyste viděli 3D Faces, takže se
nedoporučuje, aby se kreslily. Hlavní hodnotou je zachytit soubor TIN (triangulace) pro
p292
použití v Elevation Difference (Rozdíly výšek).
DTM Import 3- DTM od Ispol:
Umožňuje vám importovat soubor TIN z formátu Ispol, který se běžně používá ve Španělsku.
Preferences – Preference (SETT):
Umožní uživateli zapnout či vypnout stahovací menu z MAP. Obrazovka grafického stylu
s normálním nebo reverzním (souvisle tmavým) pozadím se nastavuje zde.
Command Aliases (AL) - Aliasy příkazů:
Přinese seznam příkazů v módu Map, které může uživatel nahradit jejich aliasy. Pokud máte
raději A pro Area (Oblast) nežli AR, můžete nahradit „A“ jako alias za AR. Tři příkazy
nepřijmou náhrady: Inverse, Traverse a Sideshot (I,T a S). Navíc k příkazům můžete též
přepínat do volby „Linework special code“ (Speciální kód liniové práce) a nahradit kódy
aliasů za implicitní speciální kódy jako jsou PC, PT a END (používané pro ovládní liniových
prací používajících kódu prvků). Jako příklad byste mohli vybrat „X“ nebo „..“ pro ukončení
linie nebo použít „CS“ pro start křivky (curve) místo PC. Vzorové příkazy jsou ukázány níže:
p293
p294
p295
QS=Quick Save (Rychlé uložení):
Uloží aktuální soubor DXF, aniž by se vyžadovalo jméno souboru.
SCRD=Save As CRD (Uložit jako):
Uloží aktuální souřadnicový soubor do místa, které si určíte, jako záložní kopii.
Draw MOSS File (Nakresli soubor MOSS) (DMOSS):
Toto bude importovat a vykreslí soubor MOSS „.inp“.
p296
Exit (X) (Odejít):
Tímto odejdete z mapy a seance CAD a vrátíte se na obrazovku Menu.
Help (H) (Pomoc):
Tímto spustíte interaktiví obrazovku Help popisující rozličné příkazy obrazovky MAP.
Odrolujte si jí nahoru a dolů, abyste si prohlédli, co obsahuje. Pokud máte spuštěné
bezdrátové spojení, budete mít přístup i k Internet Exploreru kliknutím na ikonku nahoře na
obrazovce Help.
View Menu (Menu prohlížení)
Menu View (Prohlížet) se nachází vedle menu File (Soubor) v pohledu na mapu (MAP). Níže
uvidíte každý prvek popsán.
Zoom (Z) - Přibližování/oddalování:
Zvětšete či zmenšete zdánlivou velikost polylinií a vzdáleností mezi body v oblasti výkresu.
Specifické volby v příkazu jsou N (Nazvětšovat se na ID bodu nebo jeho číslo N), I
(In=Přiblížení), O (Out=oddálení), W (window-okno), P (Previous – předchozí), E (Extents –
rozsahy). Volby příkazu Zoom je rovněž možno vybírat pěti tlačítky na liště menu nástrojů
vlevo. Pořadí tlačítek shora počínaje je: Extents, In, Out, Window, Previous. Zoom Previous
bude „hnízdit“, což znamená, že pokud se nazvětšujete nebo použijete Zoom Window 3 krát,
každé předchozí Zoom Previous vás odvede jeden krok zpět a 3 krát Zoom Previous vás vrátí
do vašeho původního pohledu.
Layer (LA) (Vrstva)
Tento příkaz ovládá vrstvy a jejich vlastnosti.
To add a new layer (Přidat novou vrstvu): Vepište nové jméno do editačního okénka New
Layer (Nová vrstva). Tlačítko New se objeví dole, klepněte na toto tlačítko. Pokud vepíšete
jméno nové vrstvy a tlačítko New se neobjeví, pak jméno vrstvy, které jste vložili, obsahuje
neplatné znaky.
To set a layer current (Nastavit aktuální vrstvu): Prosviťte jméno vrstvy v seznamu a pak
klepněte na tlačítko Set. Nemůžete nastavit vrstvu coby aktuální, pokud je tato vypnuta (Off).
Nejprve tuto vrstvu zapněte a pak ji nastavte jako aktuální.
p297
To delete a layer (Vymazat vrstvu): Prosviťte jméno vrstvy v seznamu a pak klepněte na
tlačítko Delete. Nemůžete vymazat vrstvy, které obsahují objekty. Pokud vyberete nějakou
vrstvu a tlačítko Delete není vidět, pak je toto vrstva, která objekty obsahuje.
To turn a layer On/Off (Zapnout/vypnout vrstvu): Prosviťte jméno vrstvy v seznamu a pak
klepněte na tlačítko On/Off. Objekty na vrstvách, které jsou zapnuty, jsou vidět, objekty na
vypnutých vrstvách vidět nejsou.
On all (Zapnout všechny): Toto tlačítko zapne všechny vrstvy.
Off all (Vypnout všechny): Toto tlačítko vypne všechny vrstvy.
Color (Barva): Kliknutí na liště barvy přinese paletu barev, která vám umožní nastavit nebo
změnit barvu prosvícené vrstvy.
Jeden z hlavních účelů příkazu Layer (Vrstva) je povolit import dle DXF výkresu
obsahujícího veškeré možné práce polylinií pro vytyčování. Pak můžete redukovat
nepřehlednost obrazovky výkresu vypínáním vrstev s tím, že si ponecháte zapnuté jenom ty,
které chcete. Můžete vytyčit jakýkoli koncový bod, průsečík nebo jiné místo na křivce
použitím „chňapnutí“, aniž byste vytvářeli čísla bodů. Můžete také vykonat příkaz MAP
Cogo, Interpolate Points (Interpolovat body), Polylines to Points (Křivky k bodům) a udělat
čísla bodů ze všech vrcholů (rohů) polylinií, kam potřebujete zatlouci kolíky. Pak pokračujte
vytyčováním podle bodů (Stakeout by Points).
View Options (VO) (Volby prohlížení)
Tento příkaz ovládá vzhled bodových objektů na obrazovce. Toto je přesně stejné jako dotek
grafické ikonky vlevo dole. Rutina ukáže dialogové okno View Point Options (Volby
prohlížení bodů). Přepínače PT# (Číslo bodu), Description (Popis) a Elevation (Výška)
ovládají, zda tyto atributy budou přivěšeny k bodům. Pokud je zapnuto Freeze All (Zmrazit
všechno), jsou body umístěny na mapu bez atributů. Dostupné symboly pro body jsou „.“, „+“
a „x“. Přepínač „Decimal is point location“ (Desetinná tečka je symbolem umístění bodu)
určuje, zda desetinná tečka ve výšce bodu zároveň představuje symbol bodu. Toto poněkud
redukuje přeplnění obrazovky. Zapnutí ikonky WCS a Scale Bar (Lišta měřítka) by ukázaly
směr k severu a grafické měřítko vždycky na obrazovce mapy. Jejich vypnutí rovněž redukuje
přeplnění obrazovky.
Přepínače Font Size (Velikost fontu) Small (Malá) a Large (Velká) určují velikost fontu pro
zobrazení bodového objektu na obrazovce. Set Color Attributes (Nastavení atributů barev)
vyvolá obrazovku s paletou barev (k dispozici pouze na CE zařízeních s barevnou
obrazovkou). Ta vám umožní vybrat barvu bodového symbolu a textu výšky a popisu.
Tlačítko Traverse Default (Implicitně travers) se nachází pod záložkou Data, která rovněž
obsahuje přepínač „Intelligent Zoom“ (na doporučeném nastavení). Tlačítko Treverse
Defaults vyvolá dialog, který má nastavení výzvy k opětovnému zadávání výšky přístroje +
výtyčky a vertikálního úhlu. Toto platí i pro příkazy T (Traverse) a SS (Side Shot –
kolmička), které umožňují výpočet bodu uvnitř obrazovky MAP. Pro práci Cogo vypněte
výzvy k zadávání Instrument/Rod Height (Výška přístroje/výtyčky) a výzvy k zadávání
vertikálního úhlu. Pro manuální vstup skutečných polních měření je opět zapněte.
p298
ISO=Isolate Points Options (Izolovat body)
Toto je užitečný příkaz pro snížení zmatku na obrazovce. Pokud máte na obrazovce 500 bodů,
můžete izolovat pouze ty body, které chcete vidět tím, že vložíte rozsah zobrazovaných bodů
ve formě 1-10,22,25-30 nebo určitý popis. Takto byste izolovali body 1 až 10, bod 22 a body
25 až 30, ostatní body jsou „zmrazené“. Opakujte příkaz ISO a vložte plný rozsah souboru,
abyste znovu viděli všechny body.
IL=Isolate Layer (Izolovat vrstvu)
Vyberte jakoukoli vrstvu polylinií a isolujte ji, abyste si tuto vrstvu uchovali. Všechny ostatní
vrstvy polylinií jsou vypnuty (zmrazeny), ale vrstvy bodů jsou uchovány. Použijte příkaz
vrstvy pro opětovné zapnutí všech vrstev, jak potřebujete (On All).
AP=Aperture (Clona)
Ovládá velikost obdélníkové oblasti použité pro výběr bodů či polylinií z obrazovky.
Počátečně je velikost v pixelech 20 jednotek na výběr bodů a 10 jednotek na výběr polylinií.
Můžete to změnit, jak je ukázáno. Tato rutina zobrazuje dialogové okno velikosti clony.
UCS=User Coordinate System Indicator (Indikátor uživatelského souřad. systému)
Ten přepíná viditelnost ikonky UCS (Uživatelského souř. systému) ukázané na obrazovce
mapy.
Find Point (FND) - Najdi bod
Umožňuje vám najít nějaký bod na obrazovce mapy. Vložte bod, který chcete najít, a
nazvětšujte si výšku. Pokud vložíte bod, který není na mapě, objeví se varovný dialog, který
vám umožní vložit číslo nějakého jiného bodu.
p299
Klikněta na Find (Najdi) a SurvCE se nazvětšuje na vybraný bod s vloženým měřítkem.
Scale Bar (SB) (Lišta měřítka):
Toto zapíná či vypíná viditelnost lišty měřítka. Lišta měřítka je normálně vidět na obrazovce
mapy dole.
List (LI)- Seznam:
Platí pouze pro entity liniové práce. Uvede v seznamu vrstvu, status 2D či 3D, status
Uzavřená (Closed) či otevřená (Open), obvod (délku) a plochu či projektovanou plochu
(pokud je uzavřená). Pokud je křivky 3D, souřadnice křivky se zobrazí:
DRAW (Kresli)
Menu Draw se nachází hned vedle menu View (Prohlížet) v pohledu na mapu. Níže najdete
každý prvek popsán.
p300
2D Polyline (PL) (Křivka ve stylu AutoCAD)
Tento příkaz vám umožní vybrat body z obrazovky nebo vepsat čísla bodů nebo se zachytit na
segmentech linie. Záchyty se objeví jako ikony (viz níže) a zahrnují v tomto pořadí zleva
doprava: „Endpoint“ (Koncový bod), „Midpoint“ (Střední bod), „Center of Arc or Radius
Point“ (Střed oblouku nebo bod poloměru), „Intersection“ (Průsečík), „Nearest“ (Nejbližší),
Perpendicular (Kolmý) a „Tangent to Arc“ (Tečna k blouku). Záchyt „Nearest“ prostě vybere
bod na jakékoli linii nebo oblouku, který vyberete nejblíže k vybranému místu. Nejprve
vyberte počáteční bod a pak budete mít několik voleb na příkazovém řádku. Můžete rovněž
kreslit podle čísla bodu a dokonce používat rozsahy jako třeba v 8-10,37, což by nakreslilo
postupně od 8 do 10 a pak k 37, jak je ukázáno níže.
Body se dají zapisovat nebo vybrat z obrazovky. Implicitní volbou je vybrat body a další
volby jsou popsány níže.
Cmd:Polyline-Arc/Close/Undo/<End>
A: (Arc – oblouk) Začne segment oblouku. Viz níže uvedené podrobnosti.
C: (Close-uzavřít ) Uzavře křivku (musíte mít vykresleny nejméně dva segmenty
křivky, než ji můžete uzavřít.
U: (Undo-anulovat) Bude anulovat poslední vykreslený segment. Příkaz můžete
opakovat pro vypuštění více segmentů.
E: (End – ukončit) Ukončí příkaz Polyline.
Konstrukce segmentu oblouku
Po výběru A se příkazová řádka změní na:
Cmd:Polyline-Arc CEn/LEn/SEc/<RAd>
Máte různé volby pro konstrukci oblouku coby části vaší křivky.
CEn: Umožní vám určit středový bod (čili bod poloměru) pro oblouk. Po výběru
středového bodu musíte určit konec oblouku a směr oblouku.
LEn: Umožní vám určit délku oblouku. Napřed vyberete koncový bod oblouku a pak
můžete vložit délku oblouku. Minimální délka oblouku je vám dána.
SEc: Umožní vám určit druhý bod a koncový bod, abyste oblouk definovali.
Rad: Umožní vám určit délku poloměru. Nejprve vyberte koncový bod oblouku a pak
můžete vložit délku poloměru. Minimální délka poloměru je vám dána.
p301
2DP = 2D Polyline (Road) (2D Křivka - Silnice)
Tento příkaz vám umožní nakreslit 2D křivku. Můžete kreslit podle čísla bodu, s rozsahy jako
v 8-12, nebo výběrem na obrazovce pomocí záchytů či vybraných bodů. Tento příkaz je
podobný příkazu Polyline popsanému výše s následujícími dodatky:
+/-: Volby +/- aktivují dodatečnou nápovědu, která vám umožní vykreslit segmenty
čáry o 90 stupňů pootočené od poslední linie. + je pootočení vpravo a – je vlevo.
Len: (Délka) Tato volba vás vybídne k zadání délky segmentu linie. Vložte délku a
segment linie bude vykreslen v této délce a ve směru předchozího segmentu linie.
Pokud je předchozím segmentem oblouk, bude vykreslen segment tangenciální
k tomuto oblouku.
3DP = 3D Polyline (3D Křivka)
Příkaz 3D Polyline je podobný příkazu 2D křivka. Dokonce vykreslí oblouky, ale vytvoří
křivku na obrazovce s mnoha vrcholy na různých výškách Z, které jsou lineárně interpolované
kolem oblouku. Pokud je začátek oblouku v bodě 17 na výšce 842.246 a konec oblouku je
bod 9 na výšce 839, pak použitím View (Prohlédni), List (Seznam) byste viděli mezilehlé
vrcholy (všimněte si, že délka úseků mezi vrcholy je asi 0.12 jednotek).
Použitím záchytů ke kreslení linií můžete provádět pokročilé výpočty souřadnicové
geometrie. Například, pokud odsadíte dvě křivky a chcete určit bod, kde se odsazené linie
protnou, jakož i roh cesty, můžete vykreslit linii od půsečíku do koncového bodu a provést
příkaz Polylines to Points (Křivky k bodům) (COGO, Create Points – Vytvoř body), který by
vytvořil body 50 a 51. Křivky k bodům nenajdou průsečíky, takže je lépe provést Draw
Locate Points (Kresli a lokalizuj body) a použít záchytu průsečíku pro vytvoření bodu 50
(COGO, Create Points – Vytvoř body). Tyto procedury se vyhýbají složitým COGO, které
zahrnují průsečíky křivky s linií na odsazení. Pokud je vaším cílem vytyčovat body, pak
dokonce ani nepotřebujete vytvářet ID bodů, protože příkaz Stake Points (Vytyč body) určí
body podle záchytu, přímo z výkresu.
p302
CR = Circle (Kruh)
Tento příkaz vykreslí kruhovou entitu založenou na průměru definovaném dvěma body nebo
založenou na středovém bodu a poloměru.
E = Erase Polylines (Vymazat křivky)
Tento příkaz vymaže všechny vybrané křivky. Nevymaže body. Všimněte si, že můžete
vymazat celou oblast výběrem okna přes křivky (napřed vyberte nižší bod vlevo v „prázdném
prostoru“, pak vyberte horní bod vpravo). Dokonce pokud se dotknete nebo obklopíte jakékoli
křivky tímto výběrem okna, pak budou vymazány. Takže procedura výmazu okna napodobuje
výběrovou metodu „křížení“ AutoCADu. Pokud vložíte „All“ („Vše“) v příkazovém řádku,
pak vymažete veškeré linie. Nedá se to nijak vrátit, takže tohle bude pro tuto zakázku trvalé.
Avšak můžete znovu vykreslit linie vytvořené pomocí Feature Codes (Kódů prvků), použitím
MAP, Tools (Nástroje), Field to Finish (Pole dokončit).
Delete Layer (DL): (Vypusť vrstvu)
Vyberte ze seznamu jednu či více vrstev, pak tato rutina vypustí veškeré křivky na těchto
vrstvách.
CHG = Change Layer (Změnit vrstvu)
Tento příkaz změní vrstvu vybraných polylinií. Uživatel by mohl napsat L do příkazové řádky
a stisknout Enter, aby vybral poslední vytvořenou křivku z výkresu. Rutina zobrazí dialogové
okno „Change entities to layer“ (Změnit entity vrstvě). Když se tento dialog objeví na
obrazovce, volba v seznamu vrstev bude nastavena na aktuální vrstvu. Kliknutí na liště barev
odhalí paletu barev, což vám umožní změnit barvu výběrem z palety nebo By Layer (Podle
vrstvy).
p303
Extend - By Edge (XBYEDGE) (Rozšiř podle hrany):
Nejprve vyberte linii, ke které se chcete rozšířit, pak vyberte linii, kterou chcete prodloužit a
rozšířit. V příkladu níže uvedeném vyberte nejprve linii vlevo, pak krátkou linii k rozšíření
druhé a dostanete výsledek:
Extend - By Distance (XBYDIST) (Rozšiř podle vzdálenosti): Tento mocný příkaz vám
umožní vytvořit obrazce jako jsou budovy, zdi a další liniové prvky, které se dají vytyčit nebo
prostě použít jako grafické reference nebo pro dodatečné CAD operace jako ofsety. Pokud je
vzdálenost od 99 do 100 7.07 stop a vy si přejete vytvořit budovu ve tvaru L, která pokračuje
za bod 100 o celkovou vzdálenost 10 stop, pak jde 15’ vpravo, 20’ vpravo, 10’ vpravo, 10’
vpravo a uzavře se, pak to provedete následujícími vstupy:
XBYDisT-Last/Points/<Select Polyline>: Stiskněte
Enter pro výběr křivky a pak vyberte vůči
p304
bodu 100 počáteční úsek linie. Objeví se šipka, která bude směřovat k vybranému konci.
Pokud dostanete Point Details (Detaily bodu), pak jste nestiskli Enter na “Select Polyline”.
Pak vložte T pro Total Distance (Celkovou vzdálenost), pak 10 (nakreslí se dalších 2.93 stop),
pak R pro Right (Vpravo). Šipka se pak otočí doprava. Pak vložte 15, pak R, pak 20, R, 10, R,
10, pak C pro uzavření (Close).
Plný seznam voleb je:
L pro Left (vlevo), R pro Right (Vpravo) Dvě L nebo dvě R po sobě změní směr linie)
M pro Move: (Přesun). Přesouvá bez kreslení. Funguje jako “pero nahoře”. Pak můžete vložit
vzdálenosti vlevo a vpravo.
D pro Draw (Kresli): Vykreslí po přesunu. Funguje jako “pero dole”. Vložené vzdálenosti se
nakreslí.
N pro Number (Číslo): Vytvoří čísla bodů na vrcholech a čísla od konce souboru zakázky.
J pro Jog (Postrk): Vypne číslování bodů a vrátí se zpět k jednoduchým “postrkům” liniových
segmentů. Toto je implicitní stav.
A pro Arc (Oblouk): Kreslí oblouky založené na bodu poloměru a koncovém bodu nebo délce
poloměru a koncovém bodu.
B pro Bearing (Kurz) (-aZi/Brg/ToPoint/<Ang>): Vložení 45 otočí úhel o 45. B pro kurz
umožní vstup pro kurz ve všech módech přijatelných pro SurvCE jako N34.15E. Můžete
rovněž kreslit podle azimutu nebo ID bodu.
C pro Close (Uzavři): Použito v příkladě nahoře pro uzavření k bodu 99, což byl počáteční
bod.
E pro Extend (Protáhni): Protáhne linii ke kterékoli vybrané křivce.
O pro novou křivku: Začne novou křivku a vytvoří oddělenou entitu, přestože se obrázek bude
zdát souvislý.
T pro Total (Celkovou) vzdálenost
U pro Undo (Oddělat) – zrušit předchozí akci.
Esc odejde z příkazu v kterémkoli místě.
Offset – 2D (O2) – Odsazení 2D:
Napodobuje příkaz Offset AutoCADu a pracuje pouze s 2D křivkami. Vložte vzdálenost
odsazení a vyberte velikost odsazení vlevo nebo vpravo. Stavební podložka na grafice vlevo
asociovaná se Segmentovým ofsetem byla odsazena například 10 jednotek ve vnějším směru.
Příkazy 2D a 3D ofsetu mají volbu zaokrouhlit roh (vytvořit oblouk o poloměru rovnému
p305
vzdálenosti odsazení) na vnějších ofsetech na základě Nastavení ofsetu pod stahovacím menu
Tools (Nástroje). Tento externí ofset s obloukem se občas nazývá “Buffer” ofset v tom, že
všechny body na externím ofsetu jsou přesně stejně vzdáleny od zdrojové křivky. Bufferové
ofsety se občas používají pro zjednodušení nebo GISovské aplikace. Ofsety dovnitř nevytvoří
obloukové segmenty.
Offset 3D -3D (O3):
Provede offset 3D polylinií jak horizontálně tak vertikálně. Osvědčuje se v kombinaci
s utilitou pro středové čáry silnice, kdy se vytváří offsetové křivky pro vytyčování. Může se
použít pro linie příkopů, kerbů, zdí a v mnoha dalších aplikacích.
Offset – By Segment (OSEG) Ofset podle segmentu:
Toto odsadí všechny vrcholy každého segmentu křivky v 90 stupňovém odsazení a vykreslí
liniové segmenty nebo volitelně vytvoří na ofsetech body. Toto je ukázáno vpravo (v
kontrastu s paralelní linií ofsetu vlevo) v grafice níže. Začnete vložením velikosti ofsetu (např.
10). Pak se objeví dialog s volbami pro vyvarování se duplikátů stávajících bodů (Avoid
Duplicates..) a „Erase All“ (Vymaž vše), což odstraní liniové segmenty a ponechá pouze
body.
p306
Pro budovy ve tvaru písmene L nebo obrazce s úhly je vypočten dodatečný vnitřní ofsetový
bod na průsečíku paralelních ofsetových linií založených na vložené ofsetové vzdálenosti,
jako např. 10 (viz bod 165 níže – linie ke 165 jsou nakresleny pouze pro ilustraci 10’ ofsetu):
Modify – Remove Arcs (RMA) Modifikovat – Odstranit oblouky:
Vyberte jakoukoli křivku s obloukem, uveďte mezerování „odříznutí ofsetu“ a změňte oblouk
na tětivy. Odříznutí ofsetu se odkazuje na maximální rozdíl mezi tětivou a původním
obloukem. Pokud vložíte malou odřezávací vzdálenost 0.1, pak žádný bod na segmentech
tětiv nebude dál od oblouku než 0.1. Buďte opatrný při používání tohoto příkazu. Neexistuje
žádné „Undo“, abyste se oblouk obnovili (třebaže máte možnost okamžitě začnout novou
zakázku a „znovu natáhnout“ původní uložený soubor výkresu DXF). Po odstranění oblouků
můžete nakreslit křivku z bodů na oblouku po vytvoření malých tětiv použitím zachycení
„koncového bodu“ (první záchyt na levo v seznamu záchytů).
Modify – Fillet (F) Modifikovat – Zaoblit:
Podobný příkazu AutoCADu Fillet. Vyzývá k zadání: Cmd: Fillet –Ra/P1/eXit/First seg
25.00. Pokud se pokoušíte popsat křivku v rohu křivky, vložíte nejprve požadovaný poloměr
(u výzvy nahoře). Pak vyberete volbu P. To vede k výzvě Cmd: Fillet –Ra/P1/eXit/Select pl
25.00 Vyberte křivku blízko vrcholu, kam chcete, aby křivka šla. Toto ten proces dokončí.
Pokud si přejete změnit poloměr, vložte R. Pokud si přejete zaoblit roh 2 odlišných polylinií,
pak je vyberte podle výzvy (nepište P pro volbu Křivky). Tento příkaz bude pracovat pouze
s křivkami 2D, bude dokončen příkazem 2DP nebo importován z DXF souboru jako křivka
2D nebo konvertován z 3D pomocí příkazu C2D, který mění elevace vrcholů na nulu.
p307
Viz dva obrázky výše. Protože na horním obrázku byla od 1 do 2 do 3 jedna continuální
křivka, poté, co byl poloměr nastaven na 15 a bylo napsáno P pro nastavení přístupu
k polyliniím pomocí jednoho výběru, to vedlo k dokončenému příkazu zaoblení, jehož
výsledek je ukázán na dolním obrázku. Nyní můžete provést Cogo, Interpolate Points
(Interpolovat body), Polylines to Points – Křivka na body (P2P) a vyřešit body na začátku
oblouku, poloměru a na konci oblouku při účely vytyčení.
Modify - Join (JN) (Spojit křivky)
Tento příkaz vám umožní spojit křivky. Vložte D, abyste specifikovali novou maximalní
vzdálenost odstupu, pak vyberte křivky na obrazovce mapy. Pokud použijete 0 pro Distance
(Vzdálenost), pak křivky, které se mají spojit, musí být různé křivky připojené ke společným
bodům. Výhodou spojování polylinií je, že se dají odsadit jako jednotka, a vrcholy odsazené
křivky se dají změnit na body pro vytyčování. Příkaz odsazení ve svém účinku provede
všechny komplikované průsečíky založené na azimutu-azimutu. Například, pokud výslednou
polylinií bylo potrubí z celkovým povolením 20 m, pak byste pro vytyčení bodů vpravo
odsadili křivku o 10 jednotek vlevo, pak o 10 jednotek vpravo a nakonec změnili obě
odsazené křivky na body.
p308
Modify – Trim (TM) (Oříznout hrany):
Tento příkaz vám umožní oříznout křivky na hraně s jinými křivkami, přesně jako
v AutoCADu. Pak příkaz Polyline to Points (P2P) změní všechny vrcholy včetně oříznutých
koncových bodů na body pro vytyčení.
4
p309
Modify – Reverse Polylinii (RV) (Obrátit křivku):
Když změníte křivku na body, začnou se číslovat body od začátku křivky. Toto může být
důležité pro ovládání směru polylinií. Toto se provede příkazem Reverse Polyline (Otoč
křivku). Pokaždé, když vyberete křivku použitím tohoto příkazu, otočíte její směr a malé
dočasné šipky se zobrazí podél křivky, které ukazují její aktuální směr. Pokud to není směr,
který chcete, obraťte křivku znovu.
Place (Draw) GRID (DG) – Nakresli mřížku
Tento příkaz zapíná či vypíná zobrazení horizontální a vertikální mřížky na vašem výkresu a
umožňuje vám nastavit hustotu mřížky v kreslicích jednotkách. Tyto linie mřížky jsou pouze
pro referenci a nejsou součástí uloženého výkresu přidruženého k zakázce. Abyste mřížku
vypnuli, zopakujte příkaz a vložte Off.
p310
Transform: Align Building (AlignB) - Vyrovnat budovu
Toto je stavební aplikace umožňující urovnání staveniště v terénu. Pokud importujete mapu
parcely nebo stavebního projektu obsahující základovou desku, postranní linie a frontální
linii, můžete přestavit základovou desku na nové specifické odsazení od čela a donutit
základovou desku, aby byla paralelní k vybrané linii se specifickým odsazením od této linie.
Odkazujeme vás nejprve na grafiku níže uvedenou, která ukazuje stávající budovu na parcele
84. Použitím I pro příkaz Inverse na obrazovce mapy můžete dostat vzdálenost od koncového
bodu budovy a pak vybrat kolmý záchyt na linii staveniště. Tato vzdálenost je 18.7 stop.
Podobně vzdálenost od budovy k oblouku frontální linie se dá spočítat na přibližně 58 stop.
Existují dvě metody vyrovnání budovy (Building Align), které se nastavují pod Tools
(Nástroje), Align Settings (Nastavení vyrovnání). První metodou je vyrovnat budovu
paralelně k linii parcely na jistém odsazení od uliční fronty měřeném podél linie parcely. Toto
je nastavení Offset-Distance (Vzdálenost odsazení) pro Building Align (Vyrovnání budovy).
Pro ilustraci této metody předpokládejme, že naším cílem je umístit budovu paralelně k linii
parcely s odsazením 20 stop a ofset od frontální linie na 65 stopách měřených podle linie
parcely. Tady jsou výzvy pro příkaz Align Building (Vyrovnat budovu):
Pick Bldn Segment Near Front Corner (Vyber segment budovy blízko předního rohu):
(Vyberte ten samý levý dolní roh budovy, jak je ukázáno nahoře, ale podél postranní linie,
která čelí spojovací linii parcely.) Toto povede ke grafice níže. Správná postranní linie je
zvýrazněna.
Pick Lot Segment Near Front (Vyber segment parcely blízko předku): Nyní vyberte
postranní linii parcely blízko povolení cesty nebo čelní linie parcely. Přestavovací odsazení
budovy bude spočteno od předního konce linie parcely.
p311
Offset>Crt<18.699>/<10.000>: Vložte požadované odsazení postranní linie (20).
Distance>Crd<57.919>/<10.000>: Vložte požadované odsazení linie průčelí (65),
jak je měřeno
podél vybrané postranní linie. Pokud Align Settings (nastavení vyrovnání) pod Tools
(Nástroje) je nastaveno na Offset-Offset, pak vzdálenost ofsetu platí pro minimální separační
vzdálenost od čelní linie k vybranému rohu budovy. (V našem příkladě nastavení OffsetOffset, použitím těchže ofsetů 20 a 65 posune budovu o něco blíže ke konci čelní linie
parcely, tudíž na ofset 20, čelní linie parcely se zakřivuje dále od budovy. Offset-Offset drží
ofsetovou vzdálenost ke skutečnému rohu budovy, a Offset-Distance se měří podél postranní
linie parcely samotné).
Nové umístění budovy pak vykreslí zbytky původní budovy. Pokud je to správně, použijte E
pro Erase (Vymazat) ostranění staré budovy. V opačném případě odstraňte novou budovu a
proces zopakujte.
p312
Transform (MOV, ROT, COP, SCL, MIR):
Tento příkaz vám umožní přemístění polylinií ve výkresu na nové umístění založené na
geometrii vašich bodů. Transformační volby jsou Move (Přesun), Rotate (Natočení), Copy
(Kopie), Scale (Měřítko) a Mirror (Zrcadlo). Tyto příkazy pracují zhruba stejně jako
v AutoCADu, se vstupy, kterými jsou základní nebo zdrojový bod a destinace nebo cílový
bod, natočení nebo měřítko. V případě Rotate (Natočení) je základní bod pivotním bodem
natočení a vy pak vložíte úhel natočení. Příkaz Copy (Kopie) se dá použít jako příkaz Move
(Přesun), má však výhodu v tom, že ukazuje novou kopii a zachovává původní originál
v případě, že chcete vymazat novou verzi a proces zopakovat, abyste dosáhli lepšího
výsledku. Příkaz Mirror (Zrcadlo) zahrnuje volbu vymazat zdroj nebo si zdrojovou entitu
uchovat.
Poznámka: Tento příkaz pouze přemisťuje vybrané linie a Nepřemisťuje odpovídající body
ve výkresu.
p313
(Středová linie posunuta z bodu Pt4 do bodu Pt8)
COGO Menu (Menu COGO)
Menu COGO se nachází vedle menu Draw (Kresli) v pohledu na mapu (MAP view). Níže
jsou popsány všechny jeho prvky.
Inverze (I):
Tento příkaz invertuje a předkládá azimut a vzdálenost mezi čísly bodů. Má dodatečnou
výhodu, že dříve invertovaný zaměřený bod se může stát zpětným pohledem a invertovaný
aktuální bod se stane obsazeným bodem, což vám umožňuje postupovat přímo do příkazů
Traverse nebo Sideshot. (Použijte kód úhlu 7, abyste otočili úhel doprava z pohledu zpět na
pohled vpřed.) Tyto „záchyty“ jsou k dispozici v inverzi, takže můžete spočítat vzdálenost od
bodu k linii „záchytem“ ke koncovému bodu, průsečíku kolmici nebo nejbližšímu bodu (jak je
ukázáno v příkazu Align Building – Vyrovnat budovu ve Draw – Kresli).
T=Traverse (též TR)
Podobný příkazu Sideshot, příkaz Traverse se přesune k poslednímu traverzovanému bodu,
přičemž drží dříve obsazené body jako zpětný pohled. Odejděte z toho stiskem Esc.
SS=Sideshot (též S)
Umožňuje záměry do stran z kteréhokoli bodu, který je „obsazen“ pomocí příkazu inverse.
Např. pokud se invertujete od 126 do 150, jste „na“ 150 a zaměřujete se zpět na 126. Pak
v příkazovém řádku „Cmd: Inverse – Tr/Ss/Pick point or point No:“ vložte S pro Sideshot.
První nápověda je kód úhlu/azimutu (Angle-Bearing): Sideshot-eXit/I/Tr/H/Angle-BC(17)<7>, kterým může být kterýkoli z následujících:
1-NE (0 až 90 stupňů, 0 až 100 pro gony/grady)
2-SE (stejné jako výše)
3-SW (stejné jako výše)
p314
4-NW (stejné jako výše)
5-Azimut (360 kruh, pokud ve stupních, 400 pro gony/grady)
6-Úhel vlevo (stupně nebo gony)
7-Úhel vpravo (stupně nebo gony)
Všimněte si, že po výzvě Angle/Bearing se můžete přesunout zpět k inverzi (z vašeho
obsazeného bodu) nebo k traverzu, což by vás přesunulo k dalšímu traverzovanému bodu.
Kód 7 vytvoří pravý úhel. Ve standardní obrazovce mapy, pokud před výběrem T nebo SS
kliknete vlevo dole na tlačítku View Options (Volby prohlížení) a pak vyberete záložku Data
a zvolíte Traverse Defaults, pak můžete zapnout výzvy k Zenith Angle (Zenitový úhel) nebo
Elevation Difference (Rozdíly výšek). V rámci Sideshot zůstanete na vašem aktuálním bodu a
držíte zpětný pohled a zaměříte (vypočtete) tolik bodů dopředu, kolik potřebujete. X vás vrátí
zpátky do obrazovky mapy, stejně jako stisk Esc.
Po kódu úhlu jsou zbývající nápovědy ten úhel samotný (jako v 85.3522,DDD.MMSS), úhel
zenitu, šikmá vzdálenost, popis a ID číslo bodu. Odtud můžete kdykoli odejít stiskem Esc.
V gonech nebo gradech jsou platné úhly rovněž v decimálním tvaru, jako třeba 397.981.
Create Points – Draw Locate Points (DrawLP) Vykresli umísti body: Tento příkaz vytvoří
body na koncových bodech a průsečících polylinií na základě použití „záchytů“. V níže
uvedeném příkladě byl bod 23 vytvořen na severovýchodním koncovém bodě x budovy na
parcele 88, bod 24 byl vytvořen na průsečíku x příjezdové cesty a čelní linie a bod 25 byl
vytvořen ve středu oblouku x linie chodníku. „Záchyty“ zleva doprava jsou koncový bod,
mezibod, střed oblouku, průsečík, nejbližší, kolmice a tečna.
p315
Create Points Polylines to Points (P2P) - Křivka na body:
Tento příkaz konvertuje jakékoli vybrané křivky na body. Užitečné při zachycování bodů pro
vytyčování z polylinií coby offsetů nebo natažených ze souborů DXF. Toto vám umožní
reagovat na okolnosti v terénu vytvořením bodů z polylinií kdykoli a kdekoli je třeba.
Například, pokud byste chtěli vytvořit čísla bodů z rohů parcely dole na JV parcele, vyberte
Cogo,Create Points (Vytvoř body), Polylines to Points (Křivky na body) – nebo prostě napište
v příkazovém řádku P2P. Pak vyberte každou požadovanou křivku. Program se vyvaruje
duplikace bodů na vrcholech, které už mají ID bodů.
Tyto nové body jsou ukázány pro zvýraznění ve „velkém“ formátu.
Create Points - Divide Along Entity (DVS ) - Rozdělit podél entity:
Toto rozdělí křivku na několik vložených segmentů. Dialog vám umožní vložit počet
p316
segmentů. Existují zde nastavení nápovědy pro popisy a výšky a pro vytvoření koncových
bodů křivky.
Tento příkaz vytvoří nové vrcholy na křivku, ale rovněž může vytvořit čísla bodů počínaje od
vloženého ID bodu a můžete si zvolit, abyste byli vyzváni k zapsání popisů a/nebo výšek na
každém novém bodě. Pokud byla hranice pozemku rozdělena na dvě části, pak byste vytvořili
3 nové body, pokud kliknete na Create Points at Endpoints (Vytvoř body na koncových
bodech). V opačném případě rozdělení linie na dvě části by vytvořilo pouze 1 nový ID bodu
uprostřed této linie nebo křivky.
Create Points – Interval Along Entity (DVI) Vytvoř body – Interval podél Entity:
Tento příkaz rozdělí křivku podle vložené délky. Křivky mohou mít odlišný interval. Existují
nastavení, která vás vyzvou k zapsání popisů a výšek a k vytvoření bodů na koncových
bodech křivky.
p317
Tento příkaz se často používá pro vytvoření bodů na centrálních liniích. Všimněte si, že
program resetuje interval na zlomových bodech, jako jsou body PI a PC. A rovněž, že si
můžete vybrat více bodů na menším intervalu při průchodu kolem křivek.
Triangle Calculator (TC) Kalkulátor trojúhelníka:
Jde přímo z Map View do Triangle calculator (kalkulátoru trojúhelníku). Viz COGO –
Kalkulátor, kde jsou podrobnější informace.
Curve Calculator (CC) Kalkulátor křivky:
Zkratka na kalkulátor křivek, pak vás vrátí do mapy. Kalkulátor křivek je podrobně popsán
v COGO – Kalkulátor.
Area (AR) - Plocha
Tento určí plochu jakékoli křivky. Pokud vyberete neuzavřenou křivku, program vykreslí
dočasnou čáru uzavíracího segmentu a ohlásí plochu.
Hinged Area (HA) - Zavěšená plocha
Tento příkaz může být použit pro určení rozměrů obrazce, kde je plocha fixovaná a tři nebo
více stran je známých. Obrazec musí být definován jako uzavřená křivka. Po provedení
příkazu vyberte křivku. Pak vyberte bod závěsu, segment křivky ve směru ručiček hodin od
vašeho bodu závěsu bude segmentem pohybu. SurvCE se vás pak zeptá, zda chcete uchovat
tuto stávající křivku. Pokud je odpověď Yes, vytvoří se nějaká nová křivka s požadovanou
plochou, pokud je odpověď No, bude se křivka, kterou vyberete, modifikovat. V dalším bude
ukázána aktuální plocha křivky. V tomto bodě vložte novou plochu v jednotkách
specifikovaných pod Job Settings (Nastavení zakázky). Pokud jsou vaše jednotky stopy, bude
plocha určená ve čtverečních stopách.) Viz horní obrázek uvedený dále.
p318
p319
Všimněte si, že zavěšená strana se vyskytnula na straně obvodu polygonu ve směru hodin
(strana 57 k 43). Pokud vymažeme tuto novou křivku, reverzujeme původní křivku (RV) a
zopakujeme tento příkaz a tentokrát odpovíme „No“ – Ne na „Keep existing“ – Zachovat
stávající a znovu zacílíme na plochu 24000 s.f. (čtverečných stop), dostaneme následující:
Sliding Area (SA) Plocha s klouzavou stranou
Tento příkaz nastavuje jednu stranu křivky, aby splnila specifikovanou plochu. Musíte
specifikovat novou plochu ve stejných jednotkách, které jsou vybrány v Job Settings. Plocha
k nastavení musí být uzavřená křivka. Po vykonání tohoto příkazu vyberte křivku. SurvCE se
vás pak zeptá, zda chcete uchovat tuto stávající křivku. Pokud je odpověď Yes, vytvoří se
nějaká nová křivka s požadovanou plochou, pokud je odpověď No, bude se křivka, kterou
vyberete, modifikovat. V dalším bude ukázána aktuální plocha křivky. V tomto bodě vložte
novou plochu v jednotkách specifikovaných pod Job Settings (Nastavení zakázky). Pokud
jsou vaše jednotky stopy, bude plocha určená ve čtverečních stopách.) Vyberme si, že třeba
chceme rozdělit naši novou parcelu na dvě stejné plochy, z nichž každá
p320
bude o výměře 12 000 čtverečných stop.
Slope Report (SR) – Report o sklonu
Tento příkaz nahlásí horizontální plochu spolu se šikmou plochou obrazce definovaného
řadou bodů. Tento příkaz ve skutečnosti provede příkaz TRIANGULATION, aby spočítal
sklony uvnitř definované oblasti. Existují zde volby pro zahrnutí linií zlomu, použití předem
definovaného modelu TIN, a výzvy pro zahrnutí/vynechání oblastí. Pokud použijete model
TIN, měli byste kliknout na „Prompt for Inclusion/Exclusion“ a pak vybrat obvody, ve
kterých se má výpočet aplikovat.
Uvažujme obrazec definovaný body očíslovanými jako 570, 97, 569, 584, 585, 75 a zpět
k 570, jak je ukázáno níže. Z příkazu COGO AREA vidíme, že horizontální plocha
obepnutého polygonu je 11 653.4122 čtverečných stop. Provedení SLOPE REPORT poskytne
stejné horizontální výsledky, ale též nahlásí šikmou plochu a maximální, minimální a
p321
průměrné výšky a průměrný sklon v rámci oblasti.
Bearing & 3D Distance (3D) – Kurz a 3D vzdálenost
Tento příkaz ohlásí vodorovnou vzdálenost, rozdíl ve výškách, šikmou vzdálenost, vertikální
úhel, procenta sklonu, poměr sklonu, azimut a úhel mezi dvěma 3D body. Uživatel může
vybrat nebo vložit čísla dvou bodů, vybrat segment křivky nebo vybrat dva body na
jakýchkoli polyliniích z mapy pomocí „záchytů“.
p322
TOOLS (NÁSTROJE)
Menu Tools (Nástroje) se nachází vedle menu COGO v MAP view (Pohledu na mapu). Níže
najdete popsány všechny prvky tohoto menu.
Polyline to CL (P2CL) - Křivka na středovou linii:
Konvertuje jakoukoli křivku do středové linie pro použití u příkazů Roading (Silničních) a u
Centerline (středová linie), Curve (Křivka) a Offset Stakeout (vytyčování s offsetem). Budete
vyzváni k zadání počáteční stanice a dostanete report o středové linii. Použijte Reverse
Polyline (RV) - Reverzuj křivku a opakujte tento příkaz ke změně směru staničení. Pokud si
vybereme stávající křivku, jak je ukázáno, dostaneme následující report CL souboru:
p323
CL to Polyline (CL2P) - Středová linie na křivku:
Tento příkaz vykreslí entitu POLYLINE s použitím dat ze souboru středové linie. Můžete si
nacvičit tento příkaz výběrem Demo.cl, poskytnuté s programem. Ten vykreslí v aktuální
vrstvě nastavené ve stahovacím menu View (Prohlížet) příkazem Layer (Vrstva).
Convert Polylines to 2D Polylines (C2D) - Konvertovat 3D křivky na 2D křivky:
Vyberte kteroukoli 3D křivku nebo křivku vrstevnice na neměnné výšce a konvertujte ji na
2D polilinii (Elevace vrcholů jsou nastaveny na 0).
Edit Polyline (EDP) - Editovat křivku:
Odstraní vrcholy, vloží vrcholy a aktualizuje (pozmění) souřadnice kteréhokoli vrcholu.
Například, pokud vybereme středovou linii, která byla použita výše, dostaneme dialog editace
s volbami přidat nebo odstranit segmenty oblouků, editovat informace o křivce atd. Uložení
změn aktualizuje grafiku na obrazovce.
p324
Edit - Input GIS Data (EGIS) - Editovat GIS data:
Tento příkaz vám umožní vložit nebo editovat GIS atributy přiřazené k nějaké entitě. Uživatel
může vybrat entitu z obrazovky nebo v případě uzavřené křivky může vybrat uvnitř oblasti
definované tou entitou.
Lze vybrat pouze křivky (otevřené nebo uzavřené). Tento příkaz neplatí pro atributy přiřazené
bodům (použijte List Points – Seznam bodů pro editaci bodových atributů). Atributy jsou
přidruženy bodům, polyliniím a polygonům (uzavřeným polyliniím) a to buď prostřednictvím
kódů prvků nebo importem shape souborů. Pokud je křivka uzavřená, můžete použít volbu
Pick (Vyber) a prostě vybrat její vnitřek. Tento popis „ROAD“ – SILNICE zahrnul atribut
„SURFACE MATERIAL“ – Materiál povrchu, který je nyní možno editovat.
p325
Offset Settings (OF) - Nastavení odsazení:
Tento příkaz vám umožní nastavit typ rohu, který SurvCE vytvoří,
odsazovat.
pokud bude entity
Align Settings (ABSET) Nastavení vyrovnání:
Tento příkaz vám umožní vybrat jednu ze dvou metod vyrovnávání budov použitím příkazu
Align Building (Vyrovnat budovu) pod Draw – Kresli, Transform. První metoda (vzdálenost
odsazení) vyrovnává budovy paralelně k postranní čáře založená na odsazení postranní čáry a
vzdálenosti odsazení podél postranní čáry k průčelí budovy. Druhá metoda (offset-offset) drží
budovu paralelně k postranní čáře, ale zajišťuje, že ofset průčelí k vybranému rohu budovy
odpovídá druhé hodnotě odsazení.
Traverse Defaults (TD) Implicitní hodnoty Traverzu
Tento nastavuje nápovědu pro výšku (žádnou, zenitovou, vertikální, rozdíl elevací) uvnitř
příkazů Traverse a Sideshot pod Map view (Pohledem na mapu). Rovněž umožňuje zadat
nápovědu pro výšku přístroje a výšku výtyčky. Implicitní nastavení jsou žádné výšky přístroje
a výtyčky a žádná nápověda k vertikálnímu úhlu, takže vstupy jsou zjednodušené jako kód
úhlu/azimutu, úhel/azimut, vzdálenost, popis, číslo bodu. Vstupy pro Traverse a Sideshot
uvnitř obrazovky mapy jsou uloženy do souboru RW5.
Poznámka: Mód 3D musí být umožněn v Equip/Configure, aby se tento dialog aktivoval.
Pokud tomu tak není, pak jsou tyto volby „zašeděny“.
p326
Triangulate & Contour (TRGC) - Triangulace a vrstevnice
Tento příkaz může vytvořit konečnou vrstevnicovou mapu založenou na datech daných
uživatelem: bodech, polyliniích. Tato funkce má mnoho voleb, které jsou uvedeny
v příslušném dialogovém okně. Rutina se vás zeptá, zda chcete zahrnout nebo vyloučit křivky.
Můžete použít vyloučení polylinií pro to, abyste se například vyvarovali použití vrstevnic
uvnitř budov. Pokud nemáte žádné křivky k zahrnutí (či vyloučení), stiskněte Enter, abyste
pokračovali. Pro vyloučení entit vykreslených tímto příkazem vypněte všechny kreslící volby
a zpracujte znovu, nebo použjte stahovací menu View (Prohlížet) a izolujte se na zahrnuté
vrstvy, a pak všechny objekty vymažte.
Volume (VOL) - Objem:
Objemy se dají počítat několika metodami použitím řady bodů a/nebo vrstev pro definici
stávajících a konečných povrchů. Obvody se dají použít pro další omezení oblasti počítání
objemu.
p327
S odkazem na grafiku níže, která ilustruje výsypku, je možno definovat „Final“ – Konečný
rozsah bodů jako ALL (VŠECHNY) body, „Original“ – Původní rozsah bodů se dá definovat
jako body základny výsypky nebo body 1 – 15.
Tak použitím nastavení výše uvedeného v rutině „Volume“ (Objem) byste si ověřili oba dva
bodové rozsahy a pak kliknuli na OK. Například rozsah „původních“ povrchových bodů by se
nastavil následovně použitím tlačítka „Define“ (Definovat) pro „Original“ před kliknutím na
OK.
Kliknutí na OK vás posune k faktoru zmenšení či zvětšení obrazovky. Pouze pokud jste
nastaveni na anglické jednotky, dostanete volbu pro tuny založené na faktoru hustoty.
V metrických jednotkách je objem prezentován v kubických metrech. Můžete vytvořit nový
soubor povrchu TIN, který spojuje původní povrch s konečným povrchem uvnitř vybraného či
předpokládaného obvodu. Pokud nemáte obvod inkluze, pak největší „konvexní“ obrazec
definovaný všemi body a entitami povrchu se stane implicitním obvodem.
Kliknutí na OK pokročíte k Volume Report (Hlášení objemu).
p328
Hlášení se dá uložit do textového souboru použitím ikonky „Ulož na disk“ v obrazovce
nahoře na liště „Volume Report“. Kliknutím na šipce „Return“ (Návrat) se vrátíte do
obrazovky mapy. Pokud kreslíte obvod 3D křivky spojující body s výškou představující
vnější hranice objemového výpočtu (použitím Draw – Kresli, Polyline, 3D), pak klikněte na
Inclusion (Začlenění) a použijte tuto křivku jako obvod inkluze. Můžete též použít nakreslené
prvky v různých vrstvách jako součásti objemového výpočtu, pokud jsou 3D, tím, že je
přesunete do pravého sloupce použitím tlačítka „Define“ (Definuj). Objemy lze rovněž
provádět mezi povrchy „Souborů“, souborů TIN vytvořené pomocí Triangulate & Contour
nebo v rámci samotného příkazu “Volume” (Objem) použitím volby “Save Surface to File”
(Ulož povrch do souboru).
Nakonec, pokud pracujete s výsypkou a snažíte se dát vnější obvod do vrstvy „Perimeter“,
pak můžete vybrat volbu „Stockpile“ (Skládka) v rámci Volume (Objem) a pak jdete přímo
do obrazovky faktoru zmenšení/zvětšení a pak do reportu, bez žádných dalších výběrů
prováděných uživatelem. To je tím, že v tomto případě vrstva „Perimeter“ definuje jak obvod
inkluze, tak i původní povrch.
p329
List Elevation (LEVL) - Uvést výšku:
Tento příkaz umožňuje uživateli kliknout na entitě a získat výšku tohoto bodu.
Field to Finish (F2F) – Z terénu do cíle:
Tento příkaz překreslí liniové práce vytvořené pomocí polních kódů založené na aktuálních
souřadnicích bodů. Takže, pokud byl soubor GPS „zpracován“ použitím nové lokalizace nebo
byl soubor měření totální stanicí vyrovnán, pak se stávající liniová práce vytvořená použitím
kódů prvků vymaže nebo překreslí, aby se znovu podchytila jejich asociace se souřadnicemi
vyrovnaných bodů. Všimněte si, že liniová práce vytvořená kódy prvků se překreslí
automaticky ve všech grafických obrazovkách následně po editaci souřadnicových poloh nebo
popisů v rámci File-Points (Soubor-Body). Příkaz F2F obnoví liniové práce na polohy
založené na bodech po vymazání nebo přemístění liniových prací na obrazovce.
Place World Image – Umísti obraz Světa:
Tento příkaz připojí k výkresu SurvCE databázi obrazů. Obrazové databáze jsou
georeferencované letecké fotografie nebo obrazové mapy. Databáze obrazů mohou obsahovat
několikanásobné velké obrazy, které byly zpracovány pro rychlé zobrazení ve SurvCE.
Hranice sady obrazů jsou vyznačeny čárkovanou čarou. Obrazy se vloží do souřadnicového
systému a jednotek obrazu. Obrazové databáze se zpracovávají utilitou Image X-Port
z Carlson X-Port a dostanou formát souborů IMD nebo IDB. Volba Save Image Boundary
Points (Ulož body hranice obrazu) vytvoří body ve 4 rozích obrazu a umožní vám se
přitáhnout k těmto bodům. Avšak rozsah přiblížení (Zoom Extents, což je ikona vlevo nahoře
na obrazovce mapy) se nastaví na rozsah obrazu, pokud v souboru neexistují žádné body.
p330
p331
Tutorials – Výukové příklady
Tato kapitola obsahuje 5 výukových příkladů, které by vám měly pomoci naučit se pracovat
s SurvCE.
Příklad 1: Výpočet traverzu (ručně) pomocí SurvCE
Abyste provedli ruční traverz s SurvCE, přejděte do obrazovky mapy (MAP). Abyste se tam
dostali, klikněte v pravém horním rohu obrazovky označeném MAP. Až tam budete, nastavíte
si implicitní hodnoty pro traverz.
Příklad 2: Vykonávání matematických fukcí ve vstupních okénkách SurvCE
Rozličná vstupní okénka ve SurvCE umožní uživateli spočítat matematické funkce „za letu“.
Základní kroky, jak s tím začít, jsou zde ukázány.
Příklad 3: Provedení vyrovnání kompasovým pravidlem
Tento příklad ukáže vyrovnání kompasovým pravidlem se zachycením různých obrazovek
SurvCE, které vás budou navádět.
Příklad 4: Definice polních kódů, vlastností linií/vrstev a GIS nápovědy
Tento příklad pomůže uživatelům definovat ve SurvCE polní kódy. SurvCE může mít
předdefinovaný soubor FCL (Feature Code List – Seznam kódů prvků) natažený se
souřadnicovým souborem zakázky CRD. Soubor seznamu kódů prvků ukládá předdefinované
polní kódy, které definují vlastnosti kreslení linií či vrstev a volitelně i GIS nápovědy. Může
existovat více souborů FCL, ale pouze jeden se může natáhnout v jednom čase do
souřadnicového souboru CRD. Operátor si vybuduje FCL soubor použitím volby 5 „Feature
Code List“ ve hlavním menu File (Soubor).
Příklad 5: Standardní procedury pro provádění GPS lokalizací
Tento příklad má pomoci uživatelům s doporučenou metodou lokalizace pro SurvCE. Ostatní
metody se rovněž dají použít a záleží na jednotlivých uživatelech, která metoda je pro ně
nejlepší.
Příklad 1: Výpočet traverzu (ručně) pomocí SurvCE
Abyste provedli ruční traverz ve SurvCE, přejděte do obrazovky MAP, kliknutím na ikonku
v pravém horním rohu obrazovky označené MAP. Až budete v obrazovce MAP, vyberte si
ikonku Map Settings, abyste si nastavili Traverse Defaults (implicitní hodnoty traverzu).
Kroky traverzu:
1 Pro začátek musíte zapsat příkaz při inverzi tím, že napíšete „I“. Toto určí váš
obsazený bod a zpětný bod. Příkazový řádek ukáže toto:
Cmd:Inverse - Tr/Ss/Pick point or point No
2 Vepište číslo zpětného bodu následované klávesou [ENTER].
3 Vepište číslo obsazeného bodu následované klávesou [ENTER].
4 Napište „T“ pro traverz nebo „S“ pro sideshot (kolmičku) následované klávesou
[ENTER].
5 Pokud jste napsali „T“ pro traverz, bude příkazový řádek očekávat kód úhlu
zobrazením následujícího:
Cmd:Traverse - eXit/I/Ss/Angle-BC(1-7)<7>
Pokud jste napsali „S“ pro pro sideshot (kolmičku), bude příkazový řádek rovněž
očekávat kód úhlu zobrazením následujícího:
Cmd:Sideshot - eXit/I/Tr/Angle-BC(1-7)<7>
Výběr kódů, které můžete vepsat je následující:
1- Severovýchodní kurz
2- Jihovýchodní kurz
3- Jihozápadní kurz
4- Severozápadní kurz
p332
5- Azimut
6- Úhel levý
7- Úhel pravý
6 Vložte kód úhlu následovaný klávesou [ENTER].
7 Vložte hodnotu úhlu ve formátu dd.mmss následovanou klávesou [ENTER].
8 Pokud jste vybrali vertikální nápovědu pod Traverse Defaults, pak vepište příslušnou
hodnotu následovanou klávesou [ENTER].
9 Vložte šikmou vzdálenost následovanou klávesou [ENTER].
10 Vložte popis bodu následovaný klávesou [ENTER].
11 Stiskněte [ENTER], abyste přijali další dostupný bod nebo vepište nové číslo bodu,
následované klávesou [ENTER].
12 Pokud jste traverzovali, pak teď obsazujete nový bod a máte ve zpětném pohledu
předchozí obsazený bod. Pokud děláte kolmičku k novému bodu, pak jste stále
v předchozím nastavení a jste připraveni vypočítat další bod.
13 Volby v příkazovém řádku, pokud se vám objevily zprávy vyjmenované v kroku 5,
jsou násleující.
X – Exit (Odchod)
I – Inverze
S – Sideshot (Kolmička
T – Traverz
Poznámka: Abyste zjistili informace o nově obsazeném bodu a zpětném bodu, musíte použít
příkaz „I“ (Inverze) a nejprve definovat zpětný bod a potom i obsazený bod.
Příklad 2: Vykonávání matematických fukcí ve vstupních okénkách
SurvCE
Rozličná vstupní okénka ve SurvCE umožní uživateli spočítat matematické funkce „za letu“.
Abyste vložili výšku výtyčky, pokud jste na obrazovce nastavení GPS, která není ve vašich
aktuálních jednotkách (např. používáte výtyčku o výšce 2 m, ale pracujete v US stopách),
vepište následující:
Rod Height (Výšku výtyčky) následovanou „m“ pro metry, „ft“ pro stopy a „ift“ pro
mezinárodní stopy následovanou klávesou [ENTER] bude konvertovat měření do vašich
aktuálních jednotek (např. 2m=6.5617).
Abyste spočítali azimut od jednoho bodu k druhému pro vložení azimutu automaticky, pokud
používáte volbu Point by Direction (Bod podle směru) v Point Store (Ulož bod), zapište
následovné:
Point ID,Point ID (e.g. "1,2")
Abyste přičetli či odečetli nějakou hodnotu od vypočteného azimutu, zapište následovné:
Point ID,PointID+Angle (e.g. "1,2+90")
nebo
Point ID,Point ID-Angle (e.g. "1,2-90")
Příklad 3: Provedení vyrovnání kompasovým pravidlem
V dalším příkladu, ukázaném na následujícím obrázku, byl proveden traverz obsazením bodu
1 umístěného v severozápadním rohu bloku. Počáteční zpětný bod byl určen azimutem,
změřeným a uloženým jako bod 2 ukázaný severozápaně podlél visící nohy. Úhly a
vzdálenosti byly měřeny po směru hodinových ručiček. Body číslo 6 a 1 jsou na tomtéž místě
a body 7 a 2 jsou na tomtéž místě. Tato metoda umožňuje uzavírání úhlů a měření všech etap
traverzu.
p333
Process Raw File (Zpracovat soubor hrubých dat)
Vyber Process Raw File (Zpracovat soubor hrubých dat) ze záložky COGO, jak je ukázáno na
tomto obrázku.
Select Raw File (Vyber soubor hrubých dat)
Další obrázek níže ukazuje standardní Windows dialog pro výběr souboru. Vyberte soubor
RW5, který chcete zpracovat a potom tlačítko „OK“.
Vyberte „Compass“ z dialogového okna voleb vyrovnání, jak je ukázáno na tomto obrázku
níže.
p334
Referenční uzavírací bod
Vepište číslo původního obsazeného bodu pro „Reference Closing Point #:” a zapněte volbu
“Apply Angle Balance” (Aplikovat úhlovou rovnováhu) následovanou tlačítkem “OK”, jak je
ukázáno na dalším obrázku níže.
Uzavřený traverz
Ve scénáři uzavřeného traverzu bude referenční uzavírací bod vždycky jménem vašeho
počátečního obsazeného bodu.
Všimněte si, že budete potřebovat dva známé body, nebo jeden známý bod a známý azimut
pro uzavřený traverz. Bod úhlové rovnováhy bude to samé místo, jako původní zpětný bod a
nebude vyrovnáván.
Otevřený traverz
Ve scénáři otevřeného traverzu bude referenční uzavírací bod jméno uloženého bodu nebo
souřadnice, které reprezentují hodnoty posledního obsazeného bodu v traverzu.
Všimněte si, že budete potřebovat dva známé body, nebo jeden známý bod a známý azimut na
začátku a na konci otevřeného traverzu. Jeden bod na konci bude použit pro uzavření a další
bude použit pro úhlovou rovnováhu (pokud je použita Úhlová rovnováha). Bod úhlové
rovnováhy bude to samé místo, jako poslední bod vpředu v traverzu a nebude vyrovnáván.
Body traverzu
Na obrázku níže ukazujícímu měření úhlové rovnováhy si všimnete, protože tato data jste
vkládali sami, že počet traverzních bodů v tomto měření je 7. Protože bod č. 7 byl měřen
jenom proto, abyste se vyvarovali záznamu úhlové rovnováhy ručně, je v tomto příkladu
traverz jenom od bodu 1 do 6. Nahraďte 7 ve vstupním okénku „Ending Point Number“
(Číslo koncového bodu) číslicí 6, jak je ukázáno na dalším obrázku bezprostředně níže,
následuje stisk tlačítka „OK“.
Všimněte si, že bod 6 by měl být v tomtéž místě jako bod 1 v uzavřeném traverzu.
p335
Angle balance (Úhlová rovnováha)
Vyberte záměr dopředu z posledního obsazeného bodu k původnímu místu zpětného bodu.
V tomto příkladě bychom vybrali etapu měřenou z bodu 6 do bodu 7, protože bod 7 byl naším
předním bodem úhlové rovnováhy k bodu 2. Stiskněte tlačítko „OK“. V otevřeném traverzu
by to představovalo změřenou etapu, která představuje známý azimut či kurz na konci
traverzu.
Referenční uzavírací úhel
Nakonec musíme poskytnout referenční uzavírací úhel (záznam). Toto je původní azimut
zpětného bodu. Vepište bod 1 a bod 2, nebo vepište známý azimut či kurz, následovaný
tlačítkem „OK“.
V otevřeném traverzu vepište čísla uložených bodů, které představují hodnoty známých
kontrolních bodů na konci traverzu, nebo vepište známý azimut či kurz.
Měla by se prezentovat zpráva o vyrovnání a vyrovnání by mělo být hotovo. Bod úhlové
rovnováhy 7 nebude vyrovnán, aby padnul na bod 2, a může být vyřazen.
p336
Příklad 4: Definice polních kódů, vlastností linií/vrstev a GIS nápověda
SurvCE může mít předdefinovaný soubor FCL (Feature Code List – Seznam kódů prvků)
natažený se souřadnicovým souborem zakázky CRD. Seznam kódů prvků ukládá předem
definované polní kódy, které definují vlastnosti kreslení linií/vrstev a volitelně i GIS
nápovědy. (Může existovat více než 1 soubor FCL, ale pouze jeden může být natažen
v jednom čase do jednoho souřadnicového zakázky CRD.)
Operátor si vybuduje FCL soubor použitím volby 5 „Feature Code List“ ve hlavním menu
File (Soubor). Viz obrázek níže:
Poté, co vyberete 5 Feature Code List (Seznam kódů prvků), objeví se následující dialog. Viz
obrázek níže:
Lze vytvořit FCL (Feature Code List - Seznam kódů prvků), jakož ho i editovat a prohlížet na
p337
PC použitím programu Carlson X-Port nebo jakéhokoli kancelářského softwaru Carlson
Office. (FCL soubor SurvCE je ekvivalentní Carlsonově tabulce FLD používané v jejich PC
softwaru do kanceláře.)
Definování vlastností linií/vrstev polních kódů
Abyste definovali kódy s prvky kreslení linií/vrstev a volitelně i s GIS výzvami, vyberte ve
vyskakovacím okénku Seznamů kódů „Add“ – Přidat (jak je ukázáno na předchozím
obrázku). Další okénko Add Code (Přidej kód) umožní operaátorovi definovat kreslící
vlastnosti linií/vrstev polních kódů.
Code (Kód): Vložte jednoslovní polní kód.
Layer Name (Jméno vrstvy): Definuje vrstvu, ve které se budou kreslit liniové práce
2 D &3D použitím Store Points (Ulož body).
Full Text (Plný text): Uživatelem definovaný plně textový popis pro kód.
Polyline On (Křivka zapnuta): Yes (Ano) či No (Ne) definují, zda se má kreslit mezi
podobnými kódy např. EP, EP1.
Polyline is 3D (Křivka je 3D): Yes (Ano) či No (Ne). Ano kreslí ve 3D, Ne ve 2D.
New Attributes (Nové atributy): Toto se prosvítí po vložení všech vlastností kreslení
linií/vrstev.
Následující kód EP byl vložen do FCL souboru. Pokud se měří použitím Store Points (Ulož
body) v menu Survey (Měření), vložení kódů EP, EP1 EP2 atd vykreslí 3D křivky mezi
těmito podobnými kódy ve vrstvě EOP. 3D Křivka se vykreslí v reálném čase, když sbíráte
data a vkládáte kódy EP nebo EP# do popisů měřených bodů.
Jak bylo zmíněno výše, dojde k prosvícení “New Attributes” – Nové atributy po vložení všech
vlastností kreslení Linií/vrstev. Pro tento polní kód je možno přidat informace ke GIS výzvě.
Pokud k tomuto polnímu kódu není aplikovatelná žádná GIS výzva, pak prostě vyberte OK a
vytvořte další polní kód, nebo z dialogu odejděte a uložte tento soubor FCL.
p338
Definice GIS výzvy k polnímu kódu
Abyste přidali GIS výzvu k definovanému kódu linie/vrstvy, vyberte „New Attributes“ (Nové
atributy). Toto tlačítko je možno vidět na horním obrázku na spodku dialogu. Objeví se
následující okénko GIS prvku. Viz následující obrázek níže. Další vyskakovací okénko, které
se objeví, označené New Attribute (Nový atribut), se pak zobrazí (je ukázáno níže, pod
dialogem Feature – Prvek). Dialog Nový atribut vytvoří GIS výzvu.
Load (Natáhni) natáhne jakýkouli stávající GIS výzvu polního kódu k opětovnému použití.
Edit (Editace) prohlíží či upravuje stávající GIS výzvy. Add (Přidej) vytváří jednotlivé GIS
výzvy, jak je ukázáno v obrázku bezprostředně nahoře (dialog New Attribute – Nový atribut).
Remove (Odstraň) odstraní jakýkoli prosvícený GIS atribut. Up (Nahoru) a Down (Dolů)
změní pořadí výzev GIS. Save (Ulož) ukládá vloženou nebo editovanou GIS výzvu a odchází
z kreslících vlastností linie/vrstvy.
Definování GIS výzvy
Feature Code Name (Jméno kódu prvku): GIS jméno bez mezer pro databázi.
Codes (Kódy): Speciální kódy, např datum, čas, zem. šířka, zem. délka.
GIS Prompt (GIS výzva): Plné jméno pro GIS včetně mezer.
Default Value (Implicitní hodnota): Nejběžnější GIS hodnota/implicitní hodnota.
Set (Nastav): Dovoluje operátorovi prosvítit a vybrat implicitní hodnotu, pokud
existuje seznam hodnot atributů.
Type (Typ): Nabízí 4 volby: CHAR, INT, REAL a Code (Kód). Typ kódu je
implicitně nastaven na CHAR (Znakový) odpovídající speciálním kódům. Kódy
mohou být Char, Int nebo Real automaticky.
p339
Req (Vyžad.): Vyžadovaný vstup. Operátor nemůže ponechat žádnou GIS výzvu
prázdnou, pokud je toto pole nastaveno na Yes.
Abyste přidali GIS výzvu do List Values (Seznam hodnot), vyberte tlačítko „Add“ (Přidat)
uvnitř dialogu New attribute (Nový atribut), jak je ukázáno bezprostředně níže, na obrázku,
který ukazuje vyskakovací okénko nové hodnoty. Po novém vybrání „Add“ operátor vloží
každý možný materiál (např. makadam, asfalt, dlažba atd.)
Vstup dat pro všechny GIS hodnoty ze seznamu je ukázán na obrázku níže. Všimněte si, že je
prosvícen Macadam a bude implicitní hodnotou. Pokud existuje více než 6 hodnot v seznamu,
objeví se rolovací lišta. Toto definuje pouze jeden vkládaný materiál pro polní kód EP. Každá
GIS výzva pro polní kód EP (např. materiál, umístění, stav, šířku, sklon atd.) bude vyžadovat,
aby se vytvořila použitím Add ve vyskakovacím okénku Feature (Prvek), jak bylo ukázáno
dříve v tomto výukovém příkladu.
Add (Přidat), Remove (Odstraň), Up (Nahoru) a Down (Dolů) náleží k výzvám pro sezna GIS
hodnot. Add a Remove vytvoří nebo vymaže vstupy ze seznamu hodnot. Up nebo Down
změní pořadí prosvícené hodnoty v seznamu nahoru nebo dolů. OK odejde z GIS naváděcí
obrazovky a ponechává si vložené GIS výzvy, zatímco Cancel odejde z programu a zruší
všechny nové vstupy. Dokončený GIS polní kód pro EP je ukázán níže v dialogu Feature
p340
(Prvek).
Se všemi vstupy GIS prvků – Materiál, Umístění, Stav, Šířka a Sklon – může nyní operátor
vybrat Save (Ulož), aby uložil GIS výzvu pro pole kódu EP. Když se ukládají body v menu
Survey (Měření) s EP nebo EP#, pak liniové práce, když skončí, vyzvou k vložení EP GIS
dat, jak jsou zde definována. Pokud je vytvořena liniová práce 2D nebo 3D, budou k liniové
práci připojena GIS data. Všimněte si, že Místo, Stav a Šířka jsou vyžadovaná pole pro GIS
vstup. Natažení umožňuje výběr jakýchkoli stávajících polních kódů GIS výzev pro opětovné
použití. Editace umožní prohlížení nebo úpravy stávajících GIS výzev. Remove (Odstraň)
odstraní prosvícenou výzvu GIS atributu. Tlačítka Up (Nahoru) a Down (Dolů) změní pořadí
GIS výzev. Save (Ulož) je uloží a odejde z dialogu.
Import a Export GIS informací z SurvCE
SurvCE importuje a exportuje soubory ESRI SHP. SurvCE výhradně používá soubory pro
rozhraní se všemi GIS programy. Soubory ESRI SHP jsou otevřená architektura a jsou široce
používány a přijímány nejrozšířenějšími GIS produkty. Abyste importovali nebo exportovali
GIS data do nebo z programu SurvCE, vyberte MAP (Mapa) – File (Soubor) – SHP File
(Soubor SHP) - Import or Export SHP File (Quick- Rychlý Import pouze čte a zapisuje
kreslící entity a nezahrnuje GIS informace). Existují také dva obrázky později v tomto
výukovém příkladu, které toto popisují.
SurvCE vytváří tři ESRI GIS kreslící objekty: Body, Oblouky (Křivky) a Polygony
(Uzavřené křivky)
Existují pouze 3 typy kreslících entit v bodech ESRI SHP – body, oblouky (otevřené křivky
2D nebo 3D) a polygony (uzavřené 2D nebo 3D křivky). Polní kód EP vytváří body a oblouky
a/nebo polygony. GIS informace se ukládá pouze k obloukům či polygonům a ne k EP
bodům. Veškeré GIS informace pro EP budou připojeny ke 3D polyliniím. Druhý polní kód
UP pro zakázku FCL vytváří pouze body bez liniových prací. Polní kód UP připojuje GIS
informace k bodům UP. Viz další dva obrázky níže.
p341
Ulož soubor se seznamem kódů prvků
Se dvěma polními kódy (EP a UP) s GIS informacemi vloženou a uchovanou, použitím volby
5 „Seznam kódů prvků“ (v hlavním menu File – Soubor), posbírejme nyní nějaká data měření
(Survey) ve Store Points (Ulož body) s GIS informacemi. Nejprve uložme (Save As) tyto dva
kódy do souboru Seznamu kódů prvků, jak je ukázáno níže.
Tlačítka Add (Přidej) a Edit (Edituj) vytvoří nebo budou revidovat vlastnosti kreslení
Linie/vrstvy a GIS výzev. Remove (Odstraň) odstraní prosvícené polní kódy. Load (Natáhni)
vyloží aktuální soubor FCL a natáhne jiný stávající soubor FCL (Seznam kódů prvků).
Sběr a ukládání GIS informací ve SurvCE
p342
Pro demonstraci sběru dat měření (Survey) s GIS informacemi se SurvCE nastaví buď na
Manual Total Station (Manuální totální stanice) nebo GPS Simulation.
Pro Manuální totální stanici jděte do menu Survey (Měření) – Store Points (Ulož body) viz
dva další obrázky. Jděte podle obrázků k Manual Total Station (Manuální totální stanici). Je
důležité, abyste v hlavním menu File (Soubor) – Configure Reading (Konfigurovat odečet) –
HGT/Desc Prompt on Save byste měli tuto volbu zapnutou!
Pro GPS simulaci jděte do menu Survey (Měření) – Store Points (Ulož body) – viz další dva
obrázky a postupujte podle obrázků GPS simulace.
p343
Viz příklad zachycení obrazovek Manuální totální stanice, které jsou ukázány na
následujících 4 obrázcích.
p344
Zachycení obrazovek GPS simulace je ukázáno na následujících 4 obrázcích.
p345
Sekvence odečtů začala s GPS simulací ukládající body 2 a 3 jako kódy EP. Bod 3 byl uložen
jako EP END. Byla vykreslena 3D křivka mezi body od 2 do 3 a GIS výzva vyskočila po
uložení bodu 3 ukázaném nahoře. Všimněte si, že v poli Condition (Stav) operátorem
vkládaná date se nenajdou v implicitním nastavení. Bod 4 byl uložen použitím manuální
totální stanice jako bod s UP kódem. UP GIS výzva bodu 4 se objevila po uložení bodu 4.
Body 5 až 7 byly uloženy jako uzavřený polygon. Toto bylo provedeno uložením bodu 7 jako
EP1 CLO pro uložení zpět k počátečnímu bodu 5 křivky 3D EP1. GIS výzva se objevila pro
EP1 (neukázáno) a vložila. Poslední sekvencí nahoře byl odchod ze Store Points (Ulož body)
a výběr MAP (Mapy).
Editování GIS informací na obloucích a polygonech – Vlož – Edituj GIS Data
Pro editaci GIS informací na obloucích (Arcs) (2D/3D Polyliniích nebo Polygonech
(uzavřených 2D/3D Polyliniích) ve vyskakovacím okénku MAP vyberte Tools (Nástroje) –
Edit – Input/Edit GIS Data a vyberte jakoukoli křivku nebo polygon. Níže jsou dva obrázky.
Horní obrázek ukazuje, jak byla vybrána uzavřená 3D křivky mezi body 5, 6 a 7 použitím
p346
tohoto příkazu. GIS data pro uzavřený 3D Polygon jsou ukázána na druhém obrázku.
Obrázek výše ukazuje další EP kód EP2 uložený použitím GPS Simulace. Pokud se ukončí
pomocí END nebo CLO, popis po EP2 SurvCE vyžádá EP GIS data pro připojení k křivce,
jak bylo definováno nahoře.
Obrázek výše ukazuje, jak snadné je prohlížení, vytváření nebo editování GIS dat použitím
Input-Edit GIS Data. Z obrazovky MAP bylo vybráno Input-Edit GIS Data a uzavřený 3D
křivka byla vybrána na obrazovce. Dříve uložená GIS data byla zobrazena pro revizi či
editaci. Jakýkoli datový bod, křivka nebo uzavřená křivka by mohla být vybrána použitím
příkazu Input-Edit GIS Data v MAP a nová GIS data připojená k této entitě nebo stávající
GIS data by mohla být prohlížena a editována.
Editování GIS informací na bodech pomocí List Points (Uveď seznam bodů)
Input-Edit GIS Data funguje pouze při vytváření, revizi či editaci GIS informací na obloucích
či polygonech. Abyste vytvořili, revidovali či editovali GIS informace na bodech, použijte
List Points (Seznam bodů) ukázaný níže pod File (Soubor) – 3 List Points (Seznam bodů).
p347
Prosviťte bod 4 a vyberte Edit (viz obrázek hned nahoře). Bod 4 je jediný měřený bod s GIS
daty uloženými s tímto bodem. Objeví se vyskakovací okénko Edit Point (Editovat bod), jak
můžete vidět na dalším obrázku níže. Abyste vytvořili, revidovali nebo editovali GIS
informace, vyberte Input/Edit Attributes.
Poznámka: v +UP okénku nahoře u trojúhelníčku směrem dolů můžete vybrat jeden nebo více
GIS polních kódů, které se připojí k témuž bodu. Body, oblouky či polygony mohou mít jeden
či více GIS polních kódů připojených k těmto entitám.
p348
Export GIS dat SurvCE jako soubory ESRI SHP
Závěrečné dva obrázky výše ukazují export našich dat VA_Beach MAP a GIS. Soubor ESRI
SHP sestává z 9 bodů, 2 oblouků a jednoho polygonu (uzavřené křivky). Pouze 1 bod, point 4,
má UP GIS data. Dvě obloukové křivky a jeden polygon mají připojené EP GIS informace.
Všimněte si, že je zaškrtnuto Include special attributes (Zahrň speciální atributy). Toto
přidává k polyliniím oblouků a uzavřeným polygonům délky a plochy k datům GIS
automaticky. Pokud data zpracujete (Process) s Exportem, kde je všechno zaškrtnuto, pak se
uloží tři SHP soubory VA_Beach automaticky do uživatelem definovaného podadresáře a
čtvrtý soubor s 8 body bez GIS dat.
p349