Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce

Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce
Brownfields as a Municipal Development Factor
Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D., Ing. Marek Mihola, Ph.D.
ATACO s.r.o., Lešetínská 676, 707 00 Ostrava – Kunčice, [email protected]
MVŠO, o.p.s., Jeremenkova 42, 772 00 Olomouc, [email protected]
ABSTRACT:
There are more than 6000 municipalities in the Czech Republic. Existence of
ten thousands of brownfields is assumed, some sources mention even up to thirty
thousands. These figures lead to conclusion that even though majority of brownfields
is situated in larger towns, smaller municipalities are also affected by brownfields
problems. This article tries to analyse thesis that relation exists between number of
municipality's brownfields and development potential in sense of "population
integrated indicator" defined in Methodology for evaluation of municipalities with
population range from 500 to 3000 inhabitants.
ABSTRAKT:
V České republice je více než 6000 obcí. Dále se předpokládá, že existuje
10 tisíc, některé odhady mluví až o 30 tisících plochách brownfieldů. Z tohoto počtu
vyplývá, že i když část připadá na větší města, je nepochybné, že také na menší
obce připadá nezanedbatelný podíl. Tento příspěvek se zabývá vyhodnocením
vyslovené hypotézy, že existuje vazba mezi počtem brownfieldů v obci a rozvojovým
potenciálem, tak jak je definován Metodikou pro hodnocení obcí s 500-3000 obyvateli
pomocí „Integrovaného indikátoru obyvatelstvo“.
1 Úvod
Opuštěné areály, nazývané brownfieldy, jsou již dlouhodobě považovány za
rozvojový problém. Dříve se pozornost soustřeďovala především na problematiku
měst, kde jak uvádí například (Ferber et al., 2006)) se jedná o pozůstatky po
továrnách a důlní činnosti. Výzkum směřující k regeneraci těchto oblastí je spojen s
řadou výzkumných projektů a iniciativ.
Například NICOLE - The Network for Industrially Contaminated Land in
Europen, další je CLARINET- The Contaminated Land Rehabilitation Network for
Environmental Technologies in Europe na který navázal, CABERNET - Concerted
Action on Brownfields and Economic Regeneration Network.. Další z řady je The
RESCUE project “Regeneration of European Sites on Cities and the Urban
Environment”, projekt COBRAMAN: Manager Coordinating Brownfield Redevelopment Activities a řada dalších.
V roce 2003 bylo uváděno, že neexistuje jednotná definice pro plochy
brownfields (Nathanail, P., Thornton, G. and Millar, K., 2003). Jednotná definice
- 35 -
těchto ploch sice stále není ve všech zemích EU zakotvena v legislativě, ale definici
kterou publikoval (Ferber, U., Grimski, D., 2002) v podstatě vycházející z definice
uváděné už v iniciativě CLARINET, a která byla převzata sítí CABERNET, se stala již
natolik známou a používanou, že ji můžeme považovat za jednotnou definici v celé
EU.
Brownfieldy jsou plochy, které
 jsou ovlivněny dřívějším využitím této plochy a okolních pozemků
 jsou opuštěné nebo nevyužívané
 mají reálné nebo předpokládané problémy s kontaminací
 nacházejí se většinou v zastavěných územích
 tyto plochy potřebují ke svému návratu k smysluplnému využití aktivní
intervence.
Brownfieldy nelze chápat pouze jako problém samotné plochy, ale je třeba
především vnímat, jak uvádí (Petriková, 2011) nebo (Votoček, 2011) celou řadu jevů
výrazně přesahujících hranice plochy. Například ztráta sociální soudržnosti –
mobilnější a práceschopnější obyvatelstvo se stěhuje do lepších ulic nebo čtvrtí,
struktura obyvatelstva se rozpadá. Dochází ke snižování hodnoty okolních
nemovitostí. Významným problémem jsou odpady – na brownfields se často nachází
větší množství odpadů. Neudržované budovy mohou dojít až k havarijnímu stavu,
kdy část stavby se může zřítit a někoho zranit.
V posledních letech je především v České republice patrný posun ve vnímání
problémů brownfieldů jako pouze problémů měst. Zájem se soustřeďuje i na obce
menší. Hlavním impulzem byla Národní strategie regenerace brownfields, kde
analytická část identifikovala významný podíl opuštěných ploch v obcích do 2000
obyvatel. Více se této problematice věnuje například (Votoček, 2011).
2 Postup řešení
2.1 Volba nástroje pro porovnání
Pro vyhodnocení byl vybrán Integrovaný indikátor obyvatelstvo, který je
uveden v Metodice pro hodnocení obcí s 500-3000 obyvateli pomocí „Integrovaného
indikátoru obyvatelstvo“
Integrovaný indikátor obyvatelstvo (Iobyvatelstvo) se skládá ze sedmi dílčích
indikátorů.
Dílčí indikátory mají přiřazeny váhy. Výpočet jednotlivých vah, stejně jako
popsané hodnoty dílčích indikátorů, byly stanoveny na základě provedené statistické
analýzy. Struktura a zdroje dat a stejně jako popis výběru obcí, statistické
vyhodnocení a stanovení vah jsou součástí věcné závěrečné zprávy projektu, která
je zveřejněna na stránce projektu ”Návrh hodnotícího modelu pro posouzení disparit
a metodický postup pro jeho využívání“ WD-41-07-1 (http://hmdis.ataco.cz.
(Vojvodíková a kol. 2010)
- 36 -
Iobyvatelstvo = (BDCK * 0,28 + BDVO * 0,22 + BVS1 * 0,2 + BRPS*0,15 + (BVEA- 4,0 *
ADZ) * 0,1 + BNVR * 0,03 + BVKT * 0,02) * 100
kde:
 Iobyvatelstvo je integrovaný indikátor – obyvatelstvo
 BDCK jsou pomocné body za dílčí indikátor -dojížďkový čas do krajského
města
 BDVO jsou pomocné body za dílčí indikátor dojížďkovou vzdálenost do
okresního města
 BVS1 jsou pomocné body za dílčí indikátor vzdálenost silnice 1. třídy
(nebo vyšší třídy) od obce
 BRPS jsou pomocné body za dílčí indikátor podíl rolníků na celkovém
počtu podnikatelských subjektů
 BVEA jsou pomocné body za dílčí indikátor Podíl vyjíždějících na
zaměstnaném ekonomicky aktivním obyvatelstvu - data z roku 2001
 ADZ je korekce na dominantního zaměstnavatele, která nabývá hodnoty
1, právě když BVEA je >= 9 a největší zaměstnavatel v obci má 100 a
více zaměstnanců, jinak je její hodnota rovna 0
 BNVR je pomocné body za nadmořskou výšku - rozdíl proti krajskému
průměru
 BVKT je pomocné body za velikost katastru
2.2 Pracovní hypotéza
Byl vysloven předpoklad, že by mohla existovat vazba mezi počtem ploch
brownfieldů v obci a výsledkem Integrovaného indikátoru Obyvatelstvo, tedy že obce
s většími rozvojovým potenciálem mají méně brownfieldů. Hypotéza vycházela
z předpokladu, že obce, které mají větší rozvojový potenciál, si dokáží s těmito
lokalitami poradit. Naopak obce, které mají významně menší rozvojový potenciál, by
mohly mít v této oblasti horší situaci.
Byla ověřována hypotéza, zda může existovat vazba mezi výsledky aplikace
Integrovaného indikátoru obyvatelstvo (dále IIO), který identifikuje obce
s potenciálními problémy (Vojvodiková 2010), na obce s 500-3000 obyvateli v ORP
Ústí nad Labem a mezi počtem brownfieldů v obci, případně jejich polohou.
Důvodem, proč byly zvoleno právě ORP Ústí nad Labem spočívá v existenci
problémů s brownfieldy (jejich přítomnost v obci) a zároveň dobře dostupnými
relevantními daty o těchto brownfieldech.
- 37 -
2.3 Vlastní vyhodnocení
Analýza byla prováděna na 14 obcích Ústeckého kraje. Výsledky aplikace
Integrovaného indikátoru obyvatelstvo uvádí tabulka 1.
Integrovaný indikátor
obyvatelstvo
144
221
228
159
292
418
321
220
271
398
393
102
290
293
Obec
Dolní Zálezly
Chabařovice
Chuderov
Libouchec
Malé Březno
Malečov
Petrovice
Povrly
Řehlovice
Telnice
Tisá
Trmice
Velké Březno
Velké Chvojno
tab. 1 – Vypočtené hodnoty Integrovaného indikátoru Obyvatelstva pro obce z ORP
Ústí nad Labem
Z této tabulky je parné, že kromě obce Malečov jsou všechny obce dle
metodiky zařazeny mezi obce s dobrým rozvojovým potenciálem (hraniční hodnota je
400). Mělo by tedy platit, že se na území těchto obcí se v podstatě brownfieldy
nevyskytují.
Data k počtu a poloze brownfields v obci byly čerpány z mapového serveru
města Ústí nad Labem, kde byla v rámci projektu COBRAMAN provedena
pasportizace brownfieldů v jednotlivých obcích ORP. Ukázka vzhledu stránky je na
obrázku 1.
- 38 -
obr. 1 – webová stránka projektu COBRA-MAN s identifikací polohy brownfieldu v obci Tisá
V rámci analýzy byl zkoumán nejdříve vztah mezi Integrovaným indikátorem
Obyvatelstvo a počtem brownfieldů, poté byla zkoumána i poloha plochy vzhledem
k centrální poloze vobci.
Je zřejmé, že například obec Libouchec, dle Integrovaného indikátoru
Obyvatelstvo jedna z obcí, která by s řešením ploch brownfields neměla mít
vzhledem ke svému rozvojovému potenciálu problém, má na svém území celkem 6
brownfieldů, a k tomu minimálně jeden v centrální poloze. (viz obrázek 2)
obr. 2 – území ORP Ústí nad Labem s výsledky aplikace IIO a vložených informací o
brownfieldech.
- 39 -
Pro bližší analýzu byl ještě detailněji rozebrán Integrovaný indikátor
Obyvatelstvo na jednotlivé dílčí indikátory, tak jak je uvádí metodika. Na obrázku 3
jsou zobrazeny hodnoty jednotlivých dílčích indikátorů (dílčí indikátory nabývají
hodnot od 1-10 přičemž 10 je nejhorší). Graf jasně ukazuje, že váhově
nejvýznamnější indikátory – to jsou dílčí indikátory polohy – nedosahují
významnějších hodnot.
obr. 3 – hodnoty dílčích indikátorů
3 Závěr
Předpokládaná hypotéza, že existuje vztah mezi počtem brownfieldů a
rozvojovým potenciálem definovaným pomocí Integrovaného indikátoru obyvatelstvo
se nepotvrdil.
Z výsledků v testovacím území lze říci, že neplatí předpoklad, že obec, která
má dobrý rozvojový potenciál, nemá na svém území brownfieldy.
Vzhledem k výběru testovacího území nelze ale blíže specifikovat vazbu mezi
obcemi s rozvojovým problémem a počtem nebo polohou brownfieldů.
Přesto považujeme za vhodné, doplnit v rámci závěru několik úvahu na téma
brownfields v malých obcích a reálnost informací o jejich existenci
V rámci projektu Návrh hodnotícího modelu pro posouzení disparit a
metodický postup pro jeho využívání, bylo navštíveno celkem 5 obcí z ORP Ústí nad
Labem (Vojvodíková 2008). Zde jsou uvedeny ty, u kterých bylo možno hodnocení
brownfieldů v obci zástupci municipalit porovnat s výsledky projektu COBRAMAN.
Obec Chabařovice – zde starosta vnímal existenci brownfieldů, jak co do
polohy, problémů i počtu. V této obci byly projektem COBRAMAN identifikovány
4 lokality, přičemž největší má 15 hektarů.
V obci Řehlovice byla získána odpověď, že na katastru obce se žádné
brownfieldy nenachází, přičemž zmíněný COBRAMAN identifikoval celkem 6 ploch,
které jsou za brownfieldy považovány.
- 40 -
V obci Tisá opět nejsou dle vedení obce přítomny žádné objekty vykazující
znaky brownfieldu, přičemž pasportizace COBRAMAN odhalila minimálně 2, a to oba
v bezprostřední blízkosti obytných budov, viz obr 1.
Je tedy obtížné získat relevantní informaci o počtu brownfieldů pouze
dotazováním v obcích, protože starostové neradi přiznávají existenci takovýchto
ploch, aby nesnižovali image dané obce. Proto je pro získání reálného pohledu
nezbytné provádět pasportizaci z úrovně ORP, případně krajů.
Poděkování
Tento článek vznikl díky podpoře projektu „Návrh hodnotícího modelu pro
posouzení disparit a metodický postup pro jeho využívání“ - WD- 41-07-1, který byl
financován z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj.
LITERATURA:
[1]
FERBER, U. et al. (2006) Sustainable brownfield regeneration: CABERNET
network report.Nottingham: University of Nottingham, 2006, 134 s.).
[2]
FERBER, U., GRIMSKI, D. (2002) Brownfields and redevelopment of urban
areas. A reportfrom the contaminated land rehabilitation network for
environmental technologies. Vienna: Federal Environment Agency Austria,
2002, 145 s.
[3]
Ferber,U.,Grimski, D.,Millar.K.,Nathanail,P.(2006) Sustainable Brownfield
Regeneration: CABERNET Network Report, University of Nottingham,
University Park, Nottingham, NG7 2RD, UK. ISBN 0-9547474-5-3 p.44
[4]
Nathanail, P., Thornton, G. and Millar, K. (2003) What’s in a Word: UK and
international definitions of ‘brownfield’ Sustain
[5]
Národní strategie regenerace brownfieldů
[6]
PETRIKOVÁ, D (2011).: Klasifikácia a hodnotenie možností regenerácie
brownfieldov, Urbanita – časopis o urnbanizme a územnom plánování,
Bratislava s.10-13, ISSN 0139-5912
[7]
Vojvodíková, B. (2008): Dílčí zpráva dílčího cíle 3 projektu „Návrh hodnotícího
modelu pro posouzení disparit a metodický postup pro jeho využívání“ HMDIS, WD- 41-07-1, MS Ostrava 2008
[8]
Vojvodíková, B. (2010): Závěrečná zpráva projektu „Návrh hodnotícího modelu
pro posouzení disparit a metodický postup pro jeho využívání“ 2010 HMDIS,
WD- 41-07-1, MS Ostrava 2010
[9]
Vojvodíková, B. – Mihola, M. – Vojvodík, M. - Schejbalová,B. - Pletnická, J.Lokaj, A (2011) Metodika pro hodnocení obcí s 500-3000 obyvateli pomocí
„Integrovaného indikátoru obyvatelstvo č. 07-ÚÚR- 79-2012/01-WD-41-07-1
[10]
VOTOČEK, J (2011).: Řešení problematiky brownfields, disertační práce,
2011, MS, Ostrava
- 41 -