V Bruntále zazářily hvězdy z Gypsy Princess Monika

ROMSKÝ HLAS – MĚSÍČNÍK ROMŮ V ČESKÉ REPUBLICE
zprávy
KOŠICE – Na Košicku chybí
„eurokalkulačky“. A to proto, že
nelegálním obydlím některých
Romů chybí popisné číslo a nelze je tam doručit. Jak například
uvedl starosta obce Nováčany
Ján Štrbík, „prevažne rómske
ženy majú s eurom výrazné problémy“. Problém vzniká kvůli
nízkému vzdělání obyvatel východoslovenských osad.
PRAHA – Janáčková fandí
Klausově straně. Novou pravicovou euroskeptickou Stranu svobodných občanů (SSO),
založenou spolupracovníkem
Václava Klause Petrem Machem, podporuje i senátorka
Liana Janáčková. Ve známost
vešla především rasistickými
výroky na adresu Romů.
PRAHA – Litvínov už spadá
pod Agenturu. Vláda schválila
zařazení Litvínova do projektu Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Město tak získá peníze na revitalizaci z evropských fondů. Podle analýzy předložené Džamilou
Stehlíkovou je sídliště Janov rejdištěm „úžerářů“, tedy poskytovatelů lichvářských půjček.
LITVÍNOV – Pogrom zůstane
bez trestu. Státní zástupce zastavil trestní stíhání deseti lidí,
které policie obvinila z výtržnictví kvůli útoku neonacistů
na sídliště Janov 17. listopadu.
Jejich činy budou posouzeny
jako přestupky a projedná je litvínovská radnice. Viníkům tak
hrozí maximálně tisícikorunová
pokuta.
ROČNÍK 11 • ČÍSLO 1 – VYŠLO 20. LEDNA 2009
V Bruntále zazářily hvězdy z Gypsy Princess
BRUNTÁL – Konec roku patřil
v bruntálském Domě dětí a mládeže (DDM) členkám a členům taneční a hudební skupiny
Gypsy Princess. Ti zde mívají
pravidelné tréninky, tentokrát
však svým příbuzným a známým přišli předvést, co všechno se naučili. Setkání zahájila
vedoucí Gypsy Princess a předsedkyně bruntálské pobočky
Společenství Romů na Moravě (SRNM) Aranka Balážová.
Spolu se svou asistentkou, studentkou střední školy Martinou
Kokyovou, přítomným přiblížily souborové akce z roku 2008.
A bylo jich nepočítaně: soutěž
Miss Opava, turnaj v Ostravě,
den otevřených dveří ve Vrbně pod Pradědem, vystoupení
v bruntálském městském divadle, romské odpoledne v krnovském DDM, soutěž Miss Lentilka atd.
(ab, mk)
Pokračování na str. 6
Úsměv bruntálských Gypsy Princess (zleva) Michaely Kapounové, Sabiny Holubové, Anny Rajzové a Melisy
Mikové.
Foto: Michal Kročil, SRNM
Skončili Čunek i Stehlíková
PRAHA – Předseda lidovců Jiří Čunek odchází z vlády, šéfem strany ale zůstává.
Džamilu Stehlíkovou střídá
ve funkci ministra pro menšiny a lidská práva hudebník
Michael Kocáb.
O Čunkově odchodu rozhodlo širší vedení KDU-ČSL. Ve
vícepremiérské funkci nahradí podle návrhu lidovců Čunka
ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ministerstvo pro místní rozvoj by měl od stranického šéfa převzít Cyril Svoboda.
V čele KDU-ČSL bývalý vse-
tínský starosta zůstává, a to
zřejmě do červnového sjezdu
strany. Ve volbě nového předsedy lidovců se mu pravděpodobně postaví europoslanec Jan
Březina.
Michael Kocáb řekl, že by
chtěl přispět k tomu, aby se
vláda stabilizovala a nedostala se k moci oranžovorudá koalice. Kocábovu nominaci Republiková rada Strany zelených
schválila v poměru hlasů 21 ku
6. Tři hlasující se zdrželi. S volbou Kocába nesouhlasila např.
poslankyně Olga Zubová. „Ne-
líbí se mi nominace nezeleného
člověka na post ministra za zelené,“ řekla. Kocáb se chce jako
ministr zaměřit na věci, které nestihla prosadit Stehlíková.
„Záležitosti Romů jsou pro mne
srdeční záležitostí, úplně je miluju, zamiloval jsem se do nich
přes muziku. Nedělám si iluze,
že se jejich problém dá úplně
vyřešit, ale chci se na něj soustředit a v rámci možností hledat řešení,“ pospal svůj pohled
na Romy budoucí ministr.
(Romea, novinky.cz,
denik.cz, idnes.cz, ČTK)
z obsahu
V Gaze trpí i Romové
Amoun Sleem organizuje sbírku
strana 2
Buďme všichni Češi
Karel Holomek o dvojí identitě
strana 3
Co nato náš právník
Potřebuje poradit v nesnázích?
strana 4
Romové o Džamile S.
Jaký dojem po sobě zanechala
strana 5
Jak na módní přehlídce
Fotostrana z akce v Bruntálu
strana 6
Monika Bagárová: Můj veliký vzor? Jane Monheit
Je mladá, talentovaná a krásná. Je jí teprve 14 let a už vystupovala na mnoha koncertech.
Pochází z muzikantské rodiny
Bagárovců. Monička Bagárová
a její exkluzivní rozhovor pro
Romano Hangos.
Ahoj, Moniko, jsem ráda, že
s tebou mohu udělat rozhovor.
Každý Rom v této zemi tě zná
a ví, že jsi mladá, krásná a ta-
lentovaná zpěvačka. Od kolika
let už zpíváš a jak ses k tomu
dostala, nepočítaje, že tvůj tatínek (pozn. redakce: Josef Bagár
ml.) je výborný muzikant. Co
nám k tomu můžeš pověděti?
Ahoj Luci. Já jsem ráda, že sis
na tento rozhovor pozvala právě mě. Zpívám už od sedmi let
a dostala jsem se k tomu přes
taťku, jelikož je muzikant, tak
mě k tomu vedl od malička.
Co škola? Jak to do budoucna vypadá? Dokážeš skloubit
zpěv se školou? Jak to vůbec
zvládáš?
Tak škola není nejhorší, ale taky
není nejlepší. (smích) Ale jde to.
(smích) Ještě nevím, co přesně
dělat, rozmýšlím se mezi konzervatoří, obor zpěv a herectví,
nebo informační technologií na
soukromém gymnáziu. Mám na
to ještě dva roky času, takže se
ještě uvidí, co mi vyjde. Ale určitě se dál budu zpěvu věnovat.
A co soukromý život? Jsi
atraktivní slečna a chlapci se
po tobě otáčejí jako o život.
Čekává tě před vchodovými
dveřmi nějaký ten frajár?
Ehm… (smích) Nevím, jak se
k tomuto mám vyjádřit. (smích)
Určitě nějaký nápadník je.
Pokračování na str. 7
2
LEDEN
JANUARIS
zaznamenali jsme
Časopis pro Romky, anglicky a po celé Evropě. Takový projekt
chystají Letitia Marková z Temešváru a Ernikö Magyari-Vinczová
z Kluže v Rumunsku. Vydání prvního čísla připravuje feministicky
zaměřená redakce na březen 2009. Zájemkyně mohou příspěvky
a dotazy zasílat na adresu [email protected].
Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Toto výročí si z iniciativy Valného shromáždění OSN připomínáme 27. ledna. Na tento den připadá výročí osvobození největšího nacistického koncentračního tábora v Osvětimi sovětskou armádou roku 1945.
ROI asi skončí. U Nejvyššího správního soudu (NSS) v Brně čeká
od prosince 2008 podnět ministerstva vnitra na zrušení Romské občanské iniciativy (ROI), která zřejmě doplatí na svoji nečinnost. Emil
Ščuka, který stál řadu let v čele této kdysi vlivné strany, nyní provozuje soukromou střední školu. Loni v dubnu NSS už zrušil Romskou
demokratickou sociální stranu Miroslava Tancoše.
Z ministerstva školství odchází Dušan Lužný. Ministrův náměstek pro sociální programy ohlásil odchod v prosinci, kdy opustil
i Stranu zelených s tím, že poměry v SZ se mu nelíbí. Lužný plánoval začlenit rodiče dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do
předškolní výchovy a posílit jejich jazykovou výuku.
aktuálně
Sleem pomáhá Romům v Gaze
JERUZALÉM – Amoun Sleem chce pomoct Domariům.
Sleem, ředitel Společnosti Domariů v Jeruzalémě (http://domarisociety.googlepages.com)
se obrací kvůli bojům v Gaze
s žádostí o příspěvek na romské
organizace. Uvádí, že část komunity v Gaze je decimovaná.
Zájemci ho mohou kontaktovat
na adrese [email protected].
V akci se angažuje též známý
romský aktivita žijící v Izraeli Valerij Novoselsky. Na Západním břehu Jordánu, v Gaze
i přímo v Izraeli žije asi 2000
členů romské komunity Domariů, jedna rodina má průměrně
šest dětí.
(RVN, pp)
Také v Izraeli a Palestině potkáme členy romské komunity.
Mlátil Roma a hajloval. Dvoumetrový dvacetiletý muž si vybral
na diskotéce náhodnou oběť ve 22letém romském mladíkovi a bez
příčiny ho zmlátil. Nazýval ho „černou hubou“ a při útoku hajloval. Rom byl hospitalizován se zlomeným žebrem. Na útočníka
policie uvalila vazbu. Stalo se na Nový rok v restauraci Kraken ve
Frýdku-Místku.
Dvanáct let za pokus o vraždu. Tolik dostal u Krajského soudu
v Českých Budějovicích Lukáš Vorobel za pokus o vraždu Jakuba
Štěrbíka loni 10. května ve Strakonicích. Štěrbík se Stanislavem Vodičkou napomínali Vorobela, který opilý vykřikoval Sieg heil nebo
Židi do plynu. Vorobel ve rvačce pak bodl Štěrbíka zákeřně nožem
zezadu do krku. Bez rychlé lékařské pomoci by Štěrbík zemřel.
Ministr pro menšiny
nebo pro legraci?
Jméno ministryně pro menšiny
a lidská práva zaznívalo často
s nějakým posměškem: kvůli jí
navrhovanému zákazu pohlavkování dětí, adopcím dětí homosexuály, průkazkám pro těhotné
a požadavkům na živnostenské listy u prostitutek. Někteří Češi se ušklíbali i nad jejím
kazašským původem a špatnou
češtinou. Zde všude bylo nutné
se Stehlíkové proti xenofobům
a měšťákům zastat – podobná
témata běžně prosazují západní
zelení. Svědčí to o dobré práci
zelených, když jim nejrůznější
nacionalisté a konzervativní elitáři nemohou přijít na jméno.
Jenže Stehlíkovou kritizovala i ta část české společnosti,
která menšiny, speciálně Romy,
bere vážně. Časem bylo znát,
že hloubka a praktická realizace nápadů ministryni chybí, že
Stehlíková těká zběsile od tématu k tématu, povrchnost zakrývá mediálním efektem – rozesíláním průměrně tří tiskových
zpráv denně a účastí na nejrůznějších akcích. Je fakt, že zde
většinou projevovala laskavost.
Džamila S. byla ambiciózní,
dával si záležet, aby její postoje
kontrastovaly s Danou Kuchotvou, kterou ve Straně zelených
považovala za rivalku. Pro šéfa
zelených Bursíka byla přínosem
především pro ochotu plnit jeho
úmysly skoro ještě dřív, než je
vůbec vyslovil. Zelení nechtěli v roce 2006 (pro jejich stranu
zlomovém) slyšet Petra Uhla,
že je lepší zůstat v opozici proti ODS, zde se vyučit a do budoucí vlády (ovšem s ČSSD, ne
s ODS) teprve odborně „dorůst“.
Výsledek – a to i v podobě díla
Stehlíkové – se už dostavil a dá
se zhodnotit. Pomohla tedy práce ministryně Romům nebo spíš
„lidskoprávní“
problematiku
v očích lidí zesměšnila?
Bude záležet na tom, jak na
ni naváže její nástupce. Výběr Michaela Kocába a viditelné zděšení Bursíka v okamžiku,
kdy premiér chtěl jeden den výměnu ministrů zrušit (čímž by
neoblíbená Stehlíková dál ve
vládě trčela), napovídají hodně.
A to, že spíše než na menšiny
myslel Bursík především na to,
jak výměnou třeštidla za světoznámého muzikanta získat straně ztracené sympatie voličů.
Pavel Pečínka
Izraelské akce proti teroristům z Hamásu zabíjí v Palestině i civilisty.
Foto: Domarisociety, web
Záhřeb Prahu zatím nepřekonal
ZÁHŘEB – Kongresu Mezinárodní romské unie v chorvatském Záhřebu (24.–25. října 2008, viz RH 5–2008) jsem
se účastnil jako pozorovatel.
Jednání na ministerstvu hospodářství a obchodu zahájil dosavadní prezident Mezinárodní romské unie (IRU) Stanislav
Stankiewicz.
Poté kongres řídil generální
tajemník Zoran Dimov, který se
snažil vystupovat profesionálně
a také několikrát vyzval delegáty, aby se profesionálně chovali. Sám však opomněl odhlasovat program jednání. Nedošlo
bohužel ani k prezentaci jednotlivých delegátů a jejich vzájemnému představení.
V druhé polovině jednacího
dne se ujal řízení kongresu sám
prezident, neboť Dimov situaci
nezvládl. Až odpoledne se zjišťovali delegáti – zástupci jednotlivých zemí s hlasovacím právem. Zpráva o činnosti i zpráva
o hospodaření byla zmatečná,
málokdo jim věnoval pozornost.
Delegáty zajímaly hlavně volby
do všech orgánů IRU.
Při samotných volbách mě
velice udivily intriky některých
lidí, kteří jakmile byli zvoleni do různých funkcí, hlasovali proti nebo se zdrželi hlasování proti delegátům, se kterými
si předešlého dne dohodli vzájemnou podporu. Také se stalo,
že někteří hlasovali i dvakrát
v jednom kole pro jednoho kandidáta (jednou pro a podruhé se
zdrželi). Samotné představování jednotlivých kandidátů do
Bouřlivé jednání sedmého kongresu IRU, hovoří Stanislav Daniel (vpravo).
různých funkcí a jejich programy byly nedostačující, chyběla
jim jakákoli vize.
V roce 2000 jsem měl možnost zúčastnit se jednání Světového kongresu IRU v Praze, které připravovalo pro IRU
sdružení Dženo. Úroveň přípravy, průběh a celková organizace
pravděpodobně nikdy nebude
překonána. Je všeobecně známo, že Romové z České republiky připravili půdu pro svého
kandidáta JUDr. Emila Ščuku,
který byl zvolen v Praze roku
2000 prezidentem v souladu se
statutem IRU, což se o zvolení
některých kandidátů záhřebského kongresu nedá s čistým svědomím říci. Stanislav Daniel
Autor učí na Střední
policejní škole v Holešově
Foto: Iveta Demeterová
aktuálně
LEDEN
JANUARIS
Šance Romů je věcí obou stran
V postkomunistických státech
se nezřídka setkáváme s nesnášenlivostí k odlišnostem, založeným na rasovém, etnickém
a národnostním principu či na
základě sexuální orientace. Většinová společnost by neměla dát
Romům pouze naději, ale i šanci a měla by jim poskytnout
skutečnou možnost, že pokud
úspěšně ukončí vzdělání, oprav-
du dostanou práci, která je i jejich rodiny uživí. Romové by
měli mít příležitost začít pracovat a neměla by existovat (dnes
převažující) jistota, že u pracovního pohovoru dostane přednost
člověk neromského původu.
Chápu, že začleňování Romů
mezi většinu představuje oboustranný vztah. Obě skupiny musí
nejen prokázat vůli ke změně,
ale také ji i uskutečnit a dbát,
aby nadále přetrvávala zejména v socio-kulturních vztazích.
To, co platí ve vztahu přátelství
mezi dvěma lidmi, platí i pro
vztah komunit: obě musí ukázat snahu k vytvoření přátelství.
Tedy i sama romská komunita
a všichni její členové mají prokázat, že chtějí změnit svůj stav,
najít řešení, které by bylo schůdné a vyhovující a postupně do
něj zapojit co nejvíce ostatních.
Věřím, že záleží hlavně na
výchově dětí a mládeže a na
snaze o vytváření nebo posilování socio-kulturních vazeb
mezi Romy i Čechy. Ne ovšem
pouze pokud jde o Romy v oblasti zvyšování jejich kvalifikace, ale snad i ve větší míře
u většinového českého obyvatelstva výchovou ke kosmopolitismu a sociální snášenlivosti.
Černo-bílé rozdělení světa
na „ty, kteří jsou s nám“ a „ty,
kteří jsou proti nám“ připomíná
totalitní nazírání. Myšlenka, že
pouze jeden názor, národ, barva pleti či sexuální orientace je
správná, přípustná a akceptovatelná, je základem extremismu
ve společnosti a pro mě osobně
i znakem primitivismu.
Lucia Pastirčíková
Autorka je doktorandkou na
katedře politologie UP v Olomouci
Antropologové, přepište učebnice
aneb dočkáme se svého Obamy?
V roce 1999 u nás vyšla kniha Roberta F. Murphyho Úvod
do kulturní a sociální antropologie (Praha: Sociologické nakladatelství). Jde o úvod do
dané disciplíny pro studenty
i širší veřejnost. Protože kulturní a sociální antropologie je
v ČR oborem novým (před rokem 1989 se coby věda buržoazní vyučovat nesměl), je i počet odpovídajících učebnic na
českých pultech skromný. Murphyho Úvod je tak čten vcelku
hojně a v ruce ho někdy měl patrně každý, kdo se o daný obor
nějak zajímá. Kniha je to vlivná, stejně tak její teze.
Obsahuje-li publikace uvedeného charakteru chyby, věstí
to obvykle problém. Nad „chybou“, kterou dnes nalezneme
v českém vydání Murphyho
Úvodu, se však lze i zaradovat.
Vysvětlím proč. Na stránkách
61 až 62 autor při výkladu o sta-
tutu a roli uvádí, že askriptivní (připsané) a získané statusy
se navzájem prolínají, přičemž
právě toto prolínání představuje
jednu z významných oblastí sociálněvědního výzkumu. Jako
příklad uvádí úřad amerického prezidenta, k němuž se váží
„pouze dvě askriptivní podmínky: člověk musí být stár třicet
pět let a narozen ve Spojených
státech“ (str. 61–62). Vzápětí však dodává: „Ve skutečnosti ovšem Spojené státy nikdy
neměly za prezidenta … nebělocha…“ (str. 36).
Od 5. listopadu 2008 již tato
informace neplatí. V ten den byl
totiž novým – a prvním černošským – prezidentem USA zvolen Barack Obama. Jak jsem
již uvedl: mám za to, že tato
„chyba“ skýtá důvod k radosti, neboť je zřejmým výrazem
skutečnosti, že jedna z nejmocnějších zemí světa udělala dal-
ší krůček na své pouti ke společnosti, v níž nezáleží na tom,
jakou má člověk barvu pleti, ale co umí (a která mu navíc k tomu, aby ukázal, co umí,
také dá možnost).
Zdá se tedy, že USA mají
k překročení svého rasistického stínu přinejmenším nakročeno. Máme však důvod k radosti i my v ČR? Ve vztahu k USA
jistě, vzhledem k nám samotným jako občanům tohoto státu patrně zase až tolik ne. Nedávné události v Litvínově totiž
ukázaly, že rasismus u nás rozhodně není na ústupu, a že tedy
za USA zaostáváme nejen v oblasti ekonomiky. Anebo z jiné
strany: je skutečně představitelné, aby se v roce 2015 stal nástupcem Václava Klause v úřadu prezidenta Rom?
Marek Jakoubek
Autor je kulturním antropologem na univerzitě v Plzni
Svět dětí a Menšiny mezi námi
PRAHA – Už pět let se žáci
do 19 let zapojují do výtvarné a literární soutěže Menšiny
mezi námi. Vyhlášení a ocenění vítězů zatím posledního
ročníku se konalo 9. prosince
v Mramorovém sále pražské
Lucerny.
Pro účastníky bylo připraveno mnoho cen, občerstvení a program dětských uměleckých skupin: vystoupili členové
kapely Romano trio, taneční
formace Cikne čhave, beatbox
a streatdance trojice Street Boys,
taneční skupina Sam Roma Sam
a karate show. Pátý ročník soutěže nabídl žákům k literárnímu, výtvarnému či fotografickému zpracování témata: (Ne)
chtěl/a bych být jiné národnosti,
Co vím o Romech, Mám výjimečného kamaráda/kamarádku
a Co pro mě znamená náboženství. Porota vybírala z dvou set
došlých příspěvků z více než
třiceti škol a organizací.
Ve výtvarné části získaly
první místo Laura Šándorová a Monika Gorolová (kate-
gorie do 11 let) a Lukáš Bůžek
s Kristýnou Horváthovou (do
15 let), jako nejlepší se umístila
5. A z Mostu-Chánova. Literární část vyhrála Marie Marková (do 15 let) a Simon Slanina
(do 19 let).
Fotografiemi nejvíce zaujala Justýna Farkašová, videem
Nela Demeterová. Zvláštní
cenu obdržely Kristýna Lodrová a Li Quan.
Renáta Berkyová
Autorka pracuje ve sdružení
Romea (http://www.romea.cz)
3
komentář
Buďme všichni Češi
KAREL HOLOMEK
Provokace nebo drsný vtip? Nikoliv. Rozhodně ne tak, jak by se mohlo zdát podle pouličního křiku našich holohlavců
Čechy Čechům. Pěkní potomci, jak hned
uvidíme.
Narážím tím na rozhovor MFD s profesorem Ivo Možným o perspektivách České
republiky v blízké budoucnosti: „Nemůžeme si ani na chvíli myslet,
že vybudujeme pevnost Česko bez cizinců, bez imigrantů. Těch potřebujeme nejméně milion.“ (30. 12. 2008)
Bylo tím řečeno: rodí-li se u nás méně než dvě děti na jednu matku, nebude tu za chvíli dost mladých, kteří by pracovali na rostoucí počet seniorů. Těch je tolik proto, že se máme nejlépe, jak jsme
se zatím mohli mít, i když se to mnohým nezdá. Proto potřebujeme
imigranty, aby nahradili scházející Čechy, a proto se i oni musí
urychleně stát Čechy. Zní to drsně! Mám pocit, že si to zrovna takhle primitivně i dost lidí představuje. Pan profesor to určitě nemyslel tak, že by imigranti měli ztrácet svoji identitu.
Myslel to bezpochyby tak, aby všichni přistěhovalci co nejrychleji zvládli češtinu a přijali zavedená pravidla hry. Jejich uchovaná
identita by pak přispívala k větší barvitosti společnosti a obohacovala celkovou kulturu života. Je tu ale jeden problém. Češi dosud
tento imperativ nepochopili, natož aby ho v praxi vyznávali. Z logiky věci je jasné, že roli imigrantů hrají Romové. Se vším nepochopením, jaké stíhá i imigranty, a ještě víc.
Nechci provokovat, jen domýšlím do důsledků fakta. Romové tu žijí
už po staletí a stále splňují potřebné kvality: v jejich rodinách se
rodí větší počet dětí a ty děti jsou zdravé. Představují svým způsobem dobrou naději už zítra, tedy nejpozději v příští generaci. Přesto že Romové vyznávají dosti zarputile proti všem protivenstvím
svoji identitu, jsou v podstatě Čechy. Mnohý řekne: za ty dlouhé
roky už své „češství“ mohli dostatečně prokázat!
Mohli, nemohli! O tom by se dalo diskutovat. Mnozí z nich to dokázali a splňují všechny potřebné kvality. Pravda, je jich relativně
málo. A co ti ostatní? Našlo by se jistě dostatek pádných důvodů,
proč právě oni neuspěli. Nemusíme to rozvádět.
Faktem je, že překážky z obou stran nejsou nijak nepřekonatelné.
co nato náš právník?
Když jsem přišel do firmy ohledně volného místa, řekli mi, že
už volné není. To se dost často opakuje. Přitom po telefonu proti mně nikdo nic nemá. Až když přijdu osobně, najednou je
problém. Myslím, že se obávají dát mi práci jako Romovi. Jak
to mám řešit?
Pokud víte, že důvodem odmítnutí ze strany zaměstnavatele
byla vaše etnická příslušnost, je možné sdělit to příslušnému úřadu
práce (ÚP). Diskriminaci přímou i nepřímou zakazuje zákoník práce i zákon o zaměstnanosti. Dodržování právních předpisů ohledně
pracovního poměru kontroluje ÚP. Ten je oprávněn žádat zaměstnavatele o sdělení podstatných skutečností, které nastaly při jednání o uzavření pracovní smlouvy. Může i zjišťovat, zda důvodem,
proč vás odmítli zaměstnat, bylo, že místo je již obsazeno, protože
zaměstnavatel uzavřel ještě před vaším příchodem smlouvu s jiným uchazečem. Pokud ano, měl by ÚP ověřit, zda zaměstnavatel
dodržel ostatní povinnosti, které mu ukládá zákon o zaměstnanosti. Například zda včas ohlásil, že místo je již obsazeno a podobně.
Pokud by ÚP zjistil, že v době vašeho příchodu za účelem uzavření pracovní smlouvy bylo místo volné, že zaměstnavatel neuvedl
pravdu, pokud vám řekl, že místo je již obsazeno, dalo by se zvažovat, zda zaměstnavatel tak nenaplnil definici přímé nebo nepřímé
diskriminace. Pokud ÚP dospěje k závěru, že tomu tak bylo, zahájí správní řízení o uložení pokuty zaměstnavateli, a to bez rozdílu,
zda se jedná o fyzickou osobu nebo korporaci. Ovšem pozor: je nutné jednat rychle a ÚP informovat obratem, jinak se pravděpodobně
skutečný důvod zmaření vaší pracovní příležitosti nepodaří zjistit.
Definice přímé diskriminace je uvedena v ustanovení § 4 odstavci 5, odstavci 6 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění.
JUDr. Ludmila Krátká
Autorka je advokátka (AK Příkop 2a, Brno, e-mail: ludmila.
[email protected], mobilní telefon 731 479 587)
4
LEDEN
JANUARIS
U městské policie
Roma nenajdeme
BRNO – U Městské policie
Brno se podle její mluvčí Denisy Kapitančíkové nikdy nerozlišovalo, zda by měli či
neměli být do služby nějak
speciálně začlenění Romové.
Nepodnikala se ani žádná
zvláštní náborová kampaň. Pokud přišel Rom podat žádost
o práci u městské policie, byl
posuzován jako kterýkoliv jiný
uchazeč. Když splňoval potřebné požadavky, byl bez problému přijat. Jak pro Romano hangos dále Kapitančíková řekla,
nedá se přesně říct, že by strážníci romské národnosti díky
znalosti prostředí řešili konfliktní situace snadněji: „Vzhledem
k tomu, že se strážník musí řídit
zákony, prakticky nelze uplatňovat v praxi jiný přístup. Nemůžu říct, že by strážník romské národnosti byl vnímán mezi
svou menšinou jinak. Vždy když
se u řešení případu objeví uniformovaná osoba, je veřejností vnímána jako veřejný činitel,
nikoliv jako příslušník nějakého
etnika.“
Pokud jde o nějaké speciální náborové kampaně, školení
a kurzy, případně dočasné úlevy
v podmínkách vzdělávání, jaké
uplatňovala ve vztahu k Romům policie státní, Městská
policie (MP) v Brně takovéto
„zvýhodňování“ nezná. „K náboru mezi Romy nebyl důvod.
Kdo měl z jejich strany zájem
o práci strážníka, byl jako každý jiný uchazeč pozván do výběrového řízení a na základě
výsledků potřebných pro přijetí přijat,“ uvedla mluvčí. Podle ní jsou podmínky u MP pro
všechny stejné, neexistují žádné rozdíly mezi podmínkami
ani následným přijetím. Každý
strážník musí absolvovat povinný kurz pro získání licence
a není možné se od zákona ve
smyslu povinností strážníka nijak odchýlit.
A zájem Romů o práci u MP?
Ten je podle Denisy Kapitančíkové minimální. Za tu dobu, co
MP Brno existuje, v ní byli zaměstnáni jako strážníci pouze tři
Romové: museli splňovat kritéria pro přijetí jako každý jiný
uchazeč, tj. věk, bezúhonnost,
fyzické a psychické předpoklady. Nyní však už u městské policie žádný Rom nepracuje.
Do budoucna podle mluvčí
žádná speciální opatření k zapojení Romů nechystají: „Není
možné pořádat kampaně pro
přijetí strážníků z nejrůznějších
etnik, neboť takto nelze zájemce
rozlišovat.“
Pavel Pečínka
„Černobílý“ Dalmatin
Samopal vz. 58 účastníky tábora velmi zajímal.
BRNO – Pokud městská policie v Brně nějaký speciální
postoj k Romům uplatňuje,
pak je to (stejně jako u policie
státní) při budování kontaktů
mezi ní a romskými dětmi.
Vytvořila tak například projekt Dalmatin. Ten byl zaměřený na cílovou skupinu mezi 12
až 14 lety, tedy na 7. a 8. ročník základní školy, a to především na žáky z městských částí Brno-střed a Brno-sever. Od
projektu si MP slibovala podle
Foto: Petr Kouřil
své mluvčí Denisy Kapitančíkové hlavně inspiraci a motivaci dětí ke smysluplnému trávení volného času a k tomu, že si
prohloubí komunikační schopnosti. Současně měla být posílena důvěra a otevřený vztah
romských dětí k policii. Romští
žáci tak v rámci projektu trávili
minulý rok volný čas v policejním rekreačním středisku u rybníka Sykovec na Vysočině a na
sportovním a branném táboře
v Dobronicích u Bechyně. (pp)
téma
Policistů-Romů je v Brně jen pět
Policie hledá cestu k Romům i přes svoje čtyřnohé pomocníky.
Foto: Petr Kouřil
BRNO – Potkat Roma mezi Miroslava Zimy, který v nich poslední začala pracovat 1. promuži zákona? To si donedáv- mimo jiné vyučoval romštinu. since 2003.
Prioritně jsou vysíláni do
na uměl představit málokdo. Financovala je částečně Evropromských oblastí k řešení přeČasy se ale mění. Ve snaze zlep- ská unie.
Podle policejního inspektora stupků či výtržností. Jejich nejšit vztahy mezi Romy a Neromy se státní policie pokouší do však ve většině případů romští důležitější úkol spočívá v kouchazeči o práci u policie ne- munikaci s romskou komunitou
svých řad Romy přilákat.
Jak vypadaly tyto začátky splňovali ani podmínku mít vý- a získání důvěry. Podle Kouřiv Brně? „Policie převzala rom- uční list nebo neměli ukončené la však „Romové vykonávají
skou problematiku ve spoluprá- základní vzdělání, což jejich za- hlavně hlídkovou činnost, což je
nejnižší stupeň. Například při
ci s Romy v rámci projektu Com- čleňování brzdilo.
Někdy však romského poli- činnosti v dopravním provozu
munity Policing. Šlo o vytvoření
nové tváře policie formou aktiv- cistu někteří Romové už nevní- se dostávali do problémů, časní spolupráce s veřejností. Jed- mají jako svého. Do jaké míry to se dočkali negativních reaknalo se však hlavně o sociál- to platí? „I takovéto případy se cí od řidičů. Autoritu mají spíše
ní prevenci, nebylo to chápáno mohou stát, jedná se ale o indi- u Romů, jsou tedy nasazováni
výhradně jenom jako záležitost viduální záležitost ovlivněnou především do romských lokalit.“
náboru Romů,“ zasvětlil nás do osobností romského policisty, Snaha sblížit muže zákona
problematiky nadpraporčík Petr není to však pravidlem. Romští a Romy však probíhá ještě na
Kouřil. Ten v současnosti půso- policisté bývají u romské komu- jiné úrovni. Návštěvy romské
bí jako vrchní inspektor v pre- nity většinou vítáni,“ vysvětlil mládeže u brněnských policejních útvarů a vzájemné debaty
ventivně informační skupině policejní inspektor.
na policejním ředitelství
Testy, vojna, vzdělání, občanství začaly od roku 2004 zev Brně.
jména z iniciativy Soni
V letech 1999–2000 vláda
Pokud jde o speciální nábo- Svobodové z preventivně inpřijala program Integrace Romů rovou kampaň, která měla za cíl formační skupiny. Nejčastější
do společnosti, v němž Romo- zvýšit počet romských policistů, jsou již tradičně příměstské távé dostali výjimku a nemuseli uskutečnila se v Brně jen jedna, bory, které se zatím uskutečnily
splňovat podmínku vzdělání – a to 31. října 2006 v Diecézní pětkrát, a dále ukázky policejmaturitní zkoušku. K přijetí do charitě Brno na třídě Kpt. Ja- ní práce. „Jedná se nám hlavně
policejních řad jim stačil pou- roše. Jak ale dodal nadporučík o navázání kontaktu s romskými
ze výuční list s tím, že maturitu Kouřil, brněnská policie prová- dětmi. Ukazujeme jim služebdokončí u policie. Očekávalo se, dí náborové kampaně neustále, ní koně a psy, motocykly a vože tak dojde k lepší komunika- jsou ovšem zaměřené na nábor zidla, naši výstroj a výzbroj, při
ci a řešení problémů. „Romové všech uchazečů, nejen Romů. tom pro děti připravujeme růzobecně přijímají romského poli- Romů, kteří měli zájem u poli- né hry a soutěže,“ seznámil nás
cistu vstřícněji, lépe s ním komu- cie v Brně pracovat, bylo pouze se situací nadporučík Kouřil.
nikují, protože zná lépe romské několik. „Většina z nich to ale Policisté se také pravidelně seprostředí, vztahy mezi rodinami po zjištění předpokladů k při- tkávají s pracovníky romského
i příčiny kriminálního chování, jetí vzdala,“ zalitoval Kouřil. střediska DROM a spolupracuje schopen lépe působit v pre- Největším problémem se sta- jí s ním v případě dětských dnů
venci proti recidivě. Je to však ly psychologické testy a také a mikulášských nadílek.
Kromě pěti Romů u brněnpředpoklad, který vychází ze- povinné podmínky jako absoljména ze zkušeností z Ostravy,“ vovaná vojenská služba, poža- ské policie ale už nenajdeme
dované vzdělání a česká státní příslušníka žádné jiné menšiny.
upřesnil Kouřil.
Romským uchazečům byly příslušnost. Přesto v Brně nyní „U přijímacího řízení byl vždy
ještě před přijímacím řízením pracuje pět romských policistů, největší problém české státní
určeny kurzy na Střední poli- z toho tři muži a dvě ženy. První občanství,“ uzavřel Kouřil.
cejní škole v Brně pod vedením z nich nastoupil 1. března 1999,
Pavel Pečínka
téma
LEDEN
JANUARIS
Džamila, žena na správném místě
Moje názory na působení ministryně Stehlíkové se různily.
Ovlivnila mě média, která ji občas označovala za snílka, stavitelku „vzdušných zámků“, která není schopna prosadit žádný
pozitivní návrh. Na straně druhé jsem četl řadu článků, které
vyzdvihovaly její úspěchy, snahu, angažovanost v mnoha prosociálních projektech, viditelnou podporu a sympatie kolegů
ze zahraničí atd.
Je snadné ohodnotit člověka podle viditelných úspěchů
a nezdarů. Jenže nemůžeme
posuzovat působnost Džamily Stehlíkové pouze jako jedince, izolovaně, ale naopak jako
výsledek činnosti celé vlády.
Vždyť to byla právě ona, která prosazovala přijetí antidiskriminačního zákona, který nakonec prezident Klaus vetoval.
Naštěstí bude předložen vládě nový návrh tohoto zákona
ke schválení, myslím už někdy
v únoru 2009.
Další ranou pod pás pro ministryni byla z řad Romů kritika a návrh na její odstoupení; Romové jí vyčítali události
ze 17. listopadu 2008 v Janově. Málokdo z nich ale ví, že
právě ten den pobývala Stehlíková v Kanadě a snažila se
přesvědčit tamní vládu, aby neobnovila víza pro Čechy kvůli romským žadatelům o azyl.
Dosáhla bezvízového styku
a hlavně tím otevřela romským
občanům možnost volně cestovat do Kanady za prací, příbuznými apod., aniž by museli žádat o azyl z důvodu rasové diskriminace v České republice.
Speciálně pro romské občany
vznikl návrh zákona o Agentuře
pro sociální začleňování v rom-
ských lokalitách. Hlavním úkolem paní Džamily je vyhodnotit
účinnost tohoto pilotního projektu do prosince 2009 a navrhnout další postup.
Dále bych u ministryně vyzdvihl prosazení jejího návrhu
do zákona o zdravotních službách, pojednávajícím o tom, že
pokud matka nezaregistruje své
dítě u pediatra, bude se vyhýbat
pravidelným prohlídkám a očkování, bude možno jí odebrat
sociální dávky a nedostane porodné. Džamila Stehlíková se
aktivně podílela na novele zákona o zaměstnanosti (platný
od ledna 2009), podle kterého
musí úřady práce vypracovat
individuální akční plán všem
uchazečům o zaměstnání, kteří
jsou v evidenci déle než pět měsíců, a na řadě dalších užitečných věcí.
Osobně si myslím, že Džamila Stehlíková je ženou na správném místě a přál bych jí i nám
všem, aby alespoň polovina její
snahy nepřišla vniveč.
Štefan Tišer
Autor vede Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského
kraje (http://www.srnmpk.cz)
Zbytečně promarněná doba
Ano, myslím si, že to byl zbytečně promarněný čas, protože
Džamila Stehlíková se na post
ministryně pro lidská práva vůbec nehodila a ve funkci se příliš neosvědčila. Pokud bych měl
zhodnotit její práci, podle mě se
těch skutečně dosažených věcí
ani moc k hodnocení nenabízí. Snad jen kromě Agentury
pro sociální integraci, ale ani ta
není příliš vidět, jakoby vůbec
neexistovala. Ti, kteří potřebují pomoc Agentury, ani nevědí,
v čem konkrétním jim může pomoci. Nevím o tom, že by v oblasti lidských práv paní minis-
tryně prosadila něco zásadního.
A pro oblast řešení problematiky Romů platí to samé. Navíc
mi připadalo, jakoby ani nestála
o to získat si sympatie a důvěru Romů.
Džamila Stehlíková ani nemohla práci ministryně vykonávat na dostatečně profesionálně a odborné úrovni.
V romské problematice neměla příliš praktických zušeností
a někdy nebyla ochotna naslouchat tomu, co si Romové přejí. Myslím si, že paní Džamila
nebrala Romy a jejích problémy moc vážně. Když šlo Ro-
mům o krk, tak ona v médích
pravidelně mluvila o programech, projektech a financích.
Mám dojem, že se snažila spíš
o vlastní mediální prezantaci
než o řešení problémů.
My Romové potřebujeme,
aby nás vláda a parlament braly
prostřednictvím našeho ministra vážně. Džamila Stehlíková
resort pro lidská práva neposílila, ba naopak, přispěla k tomu,
že toto ministerstvo nebral skoro nikdo vážně. Mám za to, že
nám Romům v praxi spíš škodila než pomáhala.
Gejza Horváth
Nahas la odoj, so te kerel
Gondoľinav mange, kaj e Džamila Stehlíková has ministriňa
perdal o manušike prava zbytečnones. Ča zijand, so odoj
has, ča zijand, so bešelas pro
miňisteriko stolkos. Calo ideos
so odoj has, nadžanelas peskri
funkcija, the peskro than avri te
rakhel. Nahas la odoj, so te rodel. Te bi kamas te zhodnocinel
lakri buči, ta podľa mange, aňi
nane so. Čepo so kerdžas lačho
perdal o manuša. Talam ča jekh
veca kerdžas lačhes, oda hin e
Agentura perdal e socialno integracija. Aľe the olatar džanen
ča čepo manuša, aňi sar te bi
naexistinelas. But manuša aňi
nadžanen, sar šaj lenge e Agentura šigitinel. Perdal o manušike prava ňič nevo nakerdžas
u perdal e romaňi problematika tiž na. Tiž mange gondoľinav, kaj o Roma lake aňi vaš
oda namonas. Pal o Roma nabajinlas. Has lake jekh, či lake
o Roma pačan abo na, has lake
jekh, so peske o pal late gondoľinen.
E Džamila Stehlíková aňi
našči kerdžas peskri buči profesionalnones. Le Romenca
la nahas ňisave zkušenosci, le
Romenge naachaľolas, aňi nakamelas te šunel, so o Roma
kamen. Gondoľinav mange,
kaj le Romen nalelas važnes
u lengre problemi tiž na. Sar
has le Romenca bibacht, ta joj
akor andre televizija vakerelas
pal o projekti, pal o programi,
the pal o love. Lake džalas pal
oda, kaj joj pes te sikhavel andre televizija, lake nadžalas pal
o romane problemi.
Amen le Romen paš late
ňiko nalelas važnones. E Džamila Stehlíková o Ministerstvo
perdal o manušike prava navazdľas upre, pekľas les calkom
tele dži ki e phuv. Gondoľinav
mange, kaj e ministriňa Stehlíková amenge našigitinelas, aľe
škodzinelas. Gejza Horváth
5
Na začátku nového roku zajímala Romano hangos otázka:
Jak hodnotíte působení ministryně pro
záležitosti menšin Džamily Stehlíkové?
Jan Horváth-Döme
Romský aktivista, básník, učitel na Obchodní
akademii v Mostě.
Jako učitel bych této dámě dal známku dobrou – za tři. Měla snahu, to se cení. Ono totiž „dělat do Romů“ a „pro Romy“ je veliký
oříšek, s kterým by si ani Popelka nevěděla
rady. V této zemi chybí vůle a ochota ke změně. Předsudek je silnější než atom, v našem
malém Česku to platí dvojnásob.
Petr Vašíček
Psychiatr a klavírista.
Byla bledá jako celá vláda, peníze vynaložené na její post se mohly ušetřit a dát na kulturu.
Klára Veselá-Samková
Právnička a publicistka, v letech 1990–1992
poslankyně za Romskou občanskou iniciativu.
(Foto: Alexandr Machalovský, AHA)
Působení Džamily Stehlíkové na ministerském postu hodnotím mimořádně kladně
a jejího odchodu hořce lituji. Můj manžel
Ivan Veselý totiž přicházíval z jednání s ní ve
zcela zoufalém stavu. Jediný způsob, jak jej
vytrhnout z hluboké deprese, do níž upadnul
vždy následkem setkání s psychiatričkou MUDr. Stehlíkovou, byl
velmi kvalitní manželský sex. Doufám, že i nový ministr či ministryně bude mít stejně zdařilý vliv na můj rodinný život jako
MUDr. Stehlíková. Kdyby k tomu přidal/a ještě něco dalšího, třeba kompetentní vedení resortu, byl by to již skutečně jenom bonus. Ale člověk nemůže chtít od života všechno, že ano…
Milan Gábor
Zpěvák přerovské skupiny Imperio (www.imperio.estranky.cz).
Myslím, že paní ministryně zásadním způsobem nevybočila z postojů svých předchůdců –
různých zmocněnců pro lidská práva a menšiny. Ne snad proto, že se nesnažila nebo že by
opravdu něco nechtěla udělat pro Romy. Prostě nenašla dostatečnou podporu pro realizaci svých představ a plánů. A proto skončila tam, kde většina jejích kolegů. Mám dojem, že
každý další ministr na tom bude bohužel asi stejně.
Jarmila Poláková
Na břeclavské průmyslovce absolvovala
obor zasilatelství. Pracovala ve Svazu Romů
v Břeclavi, nyní shání zaměstnání, nejraději
v administrativě.
Práce Džamily Stehlíkové se mi vůbec nelíbila. Její postupy často mířily mimo účel, ke
kterému byly určeny, byly nedostačující. Pokud chtěla pro Romy něco udělat, třeba vytvořit pracovní místa, myslím, že spíš nahrála jen
gádžům, protože na mnoho nově vytvořených
míst se hodí hlavně vysokoškoláci a těch mezi Romy zas tolik není.
Stejně tak některé výroky Stehlíkové stály vzhůru nohama.
Jiřina Šiklová
Dříve aktivní v Chartě 77, vězněna za účast
na převážení literatury do Československa
v tzv. aféře Kavanova kamionu. Nyní působí
jako socioložka a publicistka, nejčastěji píše
do Lidových novin.
Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková měla sice dobrou vůli něco
změnit k lepšímu, k tomu jí ovšem chyběly praktické zkušenosti
a vhodní poradci. Spíše než kritizovat její neúspěchy bychom měli
její počínání zhodnotit tak, aby už dále nedocházelo k dalším chybám.
(pp)
6
LEDEN
co nato naši čtenáři?
JANUARIS
kultura
V Bruntále zazářily hvězdy...
V Rakousku je lépe
Narodila jsem se 27. ledna před 42 lety, shodou okolností v den
památky obětí holocaustu. Emigrovala jsem do Rakouska a dobře
jsem udělala. Zde žijí Afričané, Arabové, lidi z bývalé Jugoslávie,
všechno emigranti, ale to, co se někdy děje v ČR, to v Rakousku
nevidím. Nechci nikoho k ničemu nabádat, ale Romale: braňte se
a nenechte si to násilí, hlavně na vašich dětech, líbit. Jsem Romka
narozená v Československu, ale s rakouským občanstvím, celou
dobu, co žiju v Rakousku, zaměstnaná. Vracet se do Česka se mi
po všech těch událostech nechce.
Dana Šarköziová
První slabikář už vyšel
O romskou problematiku se zajímám spoustu let. Před lety jsem se
chtěla začít učit romský jazyk, a tak se mi dostal do rukou na Slovensku v roce 1993 vydaný romský slabikář Romano hangoro. Ten
samý rok tam také vyšla romská čítanka Genibarica, kterou lze najít
na stránkách http://www.romale.sk/newsread.php?newsid=15. Proto bych chtěla upozornit na chybu, kterou uvádíte na první straně listu Romano hangos č. 6/2008, a to že „ve Volyňské oblasti na
Ukrajině byl vydán první romský slabikář v Evropě“. Možná jste
chtěli uvést, že slabikář byl vydán jako první např. ve východní Evropě, případně se jedná o jiný dialekt romštiny, než ve kterém byl
vydán už zmíněný slabikář na Slovensku.
Lucia Pastirčíková
Aranka Balážová (zleva) a Martina
Kokyová představují soubor.
Smysl pro pohyb nezapřou ani Denisa Holubová, Kristína Kokyová,
Samanta Miková a Karolína Kapounová.
Stále si stěžujete
Zase jsem četl váš měsíčník a opět nesouhlasím. Třeba článek o Janově. Proč neukážete fotografie tamních ozbrojených Romů? Váš
měsíčník si stále stěžuje, kde je vám ubližováno a stále dokola ukazujete, kde máte nějaký festival a výstavu. Proč radši neukážete,
co vaše menšina, když se tak sami nazýváte, pro většinovou společnost udělala? Mě nezajímají vaše muzea a vystoupení, mě zajímá, jak chcete, aby vás chápala celá společnost a jakým chcete být
pro ni přínosem. Do vašich novin jsem psal už několikrát, ale mám
zkušenost, že nikdy pravdivě neodpovíte. A to jak na mé dotazy,
tak na dotazy kohokoliv.
Milan Martinásek
Polemiky nevylučujeme
Máte právo nesouhlasit, pane Martinásku. Ano, neotiskovali jsme
snímky některých Romů, kteří si na neonacisty v Janově skutečně připravili klacky a sekery. Hlavně proto, že za větší nebezpečí
než spontánní romskou domobranu považujeme chytře organizované neonacisty. Mimochodem, z jejich stránek http://www.odpor.
org (které možná znáte) hned pochopíte, že jim se romští gangsteři
a podsvětí ve skutečnosti hodí jako nepřímí spojenci. Vedle zjevů
typu janovského Vildy Matěje totiž i ten nejtupější lysolebec získává před českou veřejností podobu ušlechtilého ochránce.
Naopak čím více tady vyroste Danielů Klempárů a Monik Bagárových, čím víc budou mít festivalů a výstav, tím snadněji se ukáže,
že Romové jsou také „přínosem pro tuto společnost“, jak píšete.
Proto v Romano hangos najdete spíš to lepší, čím se Romové mohou představit, než jen texty a fotky o bídě a špíně ghett. Ano, snažíme se tak do určité míry vyvažovat mediální obraz Romů a zviditelňovat pozitivní vzory. Vybíráme si, ale nezakazujeme nikomu,
aby nás kritizoval. Negativní ohlasy zveřejňujeme, ale určitě z nich
neposkládáme celé noviny. Napište třeba o Romano hangos kritický článek do MFD nebo jiného deníku, rádi si tam s vámi střihneme polemiku.
Pavel Pečínka
Červené a černobíle pruhované vlnění ve stylu hip hop, zleva v popředí Samanta Miková a Kristína Kokyová.
Skoro jak na módní přehlídce: Melisa Miková, Sabina Holubová.
Romský večer plný hudby a tance
se souborem Cikne čhave
v úterý 3. 2. 2009 v 18 hod. v Dělnickém domě v Odrách
vstupné: 50 Kč
hosté: houslista Daniel Klempár, dětský soubor Merci
Dokončení ze str. 1
Poděkování se dostalo všem,
kteří skupině pomáhají: Ivetě
Kokyové, Šárce Novotné, Kalmanu Oláhovi a rodičům. „Naše
děcka mají také svoje povinnosti a musí mít dobré výsledky
ve škole, to je podmínka účasti v kroužku. Věřím, že všechny holky to někam dotáhnou,“
řekla Aranka Balážová. Když se
pak „cikánské princezny“ přišly
předvést na parket, náš fotograf
Michal Kročil u toho nechyběl
a nelenil.
(ab, mk)
Foto: Michal Kročil, SRNM
Co je to za botu? Fotograf počká.
Gypsy Princess v plné parádě, uprostřed Sára Červeňáková s rodinou. Do
kroužku vstoupili i kluci Saša Rajz, Jožka Baláž a Mário Miko.
kultura
LEDEN
JANUARIS
7
Monika Bagárová: Miro baro vzoros? Jane Monheit.
Hiňi terňi, talentimen, he šukar.
Hin la ča 14 beršora, he imar
has pro but koncerta. Hiňi andal
e lavutariko famiľija Bagarovci.
Monička Bagárová he lakro interview predal Romano hangos.
Servus Moniko. Som rado,
kaj tuha kerav kada rozhovoris. Sako Rom andre kada
štatos tut prindžarel, džanel,
kaj sal terni, šukar, he talentimen spevačka. Keci berš imar
giľaves, he sar pes kije oda
dochudľal, ma rachin, kaj
tiro dadoro (pozn. redakce:
Josef Bagár ml.) hino lačho
lavutaris. So amenge šaj phenes kije oda?
Servus Luca. Me som tiž rado,
kaj man vičinďal pro kada interview. Giľavav imar 7 beršendar, he dochudľas man kije oda
miro dadoro, bo hino lavutaris,
lelas man pr´oda ciknovarbatar.
So škola? Sar oda džala tuha? Dokazineha te kerel škola, he te giľavel? Sar oda savoro birineha?
Škola nane najgoreder, aľe nane
tiž najfeder (asal). Savoro hin
mištes (asal). Mek nadžanav, so
presnes bi kamavas te kerel, premišľinav man pro konzervatorium, obor giľaviben he herectvo,
abo informačno technologia pre
sukromno gymnazium. Hin man
pr´oda duj berš časos, mek dikhava, so kerava. Aľe džanav,
hoj giľavava he paľis.
Kamav tutar te džanel tiro
vzoros pre hudobno scena, he
vzoros andro dživipen.
Predal ma hin oda jekh vzoros
andal e muzika – Jane Monheit.
So pes tykinel vzoros andro dživipen, nane man. Miri zásada
hin, te avel korkori.
A so sukromno dživipen? Sal
atraktivno čhajori, he o pirane
pes pal tute banďaren avri. Užarel pre tute varesavo pirano?
Ehm… (asal). Nadžanav, so te phenel (asal). Varesavo pirano hin.
Sar oda hin tire treninkoha,
he sostar peske arakhes giľa
predal tute?
Miro treninkos? Avav khere andal e škola, phandav man andre kheroro a calo ďives ča
MUZIKA, MUZIKA, he muzika. RnB, funky, jazz abo latina. Giľa mange arakhav, sar pes
mange pačisaľon a sar pre ma
ľadinen. Mušinen man pre peršo šundos te chudel.
Dikhes, sar oda džal, te pes kamel (asal). Akana mange phen,
kas považines sar tiro vzoros?
Kisitines vareso sar CD?
Kisitinav, aľe nane man prostredky.
A so varesavi buťi avre interpretenca?
Giľavavas le raperiha El Nino,
he le kanadsko spevakoha Jordan
Croucher. Som rado, kaj lenca
giľavavas. Diňas mange oda but
inspiracija, he ruginďas man oda
anglal. Mek jekhvar paľikerav,
kaj mange kaja možnost avľas
andro vasta a kaj oda chudľom,
sar pes patrinel. Paľikerav…
A so skupiny pro kheliben andal o Brnos? Pačisaľol tuke
varesavi?
Jekhvar geľom le podchodoha
a dikhľom te khelel varesave
čhaven. Pro perši len napridžaravas, aľe paľis mange doavľas,
kaj oda hin skupina Dance the
Yard. Jon odoj natačinenas videoklipos. Avavas bi igen rado,
te bi man vareso pal lende dodžanavas, pripadinen mange sar
originalne tanečnika. Mišľinav,
kaj jon oda varekaj docirdena.
Mišľines? No, tiro suno hino
miro rozkazis. Andro aver
Romano Hangos tuke sikhavava, sar oda o čhave džanen
na ča le khelibneha, aľe he le
lavenca.
Phučelas Lucie Oračková
Romové a diskriminace
Položme si otázku: Jsou Romové
v Česku diskriminovaní? Každý
může odpovědět po svém – podle toho, co sám zažil. Já bych
řekla, že většina Romů v některých městech diskriminovaná je.
Často o tom slýcháme. Ale také
si můžeme položit otázku, proč
se to děje, co je příčinou? Může
za to snad barva pleti, náš jazyk,
vzhled? Diskriminace se vyskytuje ve vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanosti. Je dost případů, které se neřeší a před soud
se dostalo zatím jen málo viníků. V některých městech to někdy ani Romové nechtějí nějak
řešit, protože vědí, že by to ni-
kam nevedlo a neznají vhodný
způsob, jak věci zlepšit.
Jednou jsem dělala anketu
a ptala se gádžů, zda by chtěli
za souseda Roma. Devět z deseti to odmítlo. Říkali: To byla
katastrofa! Jedna paní řekla, že
měla za souseda právě Roma,
který pořád vedl sousedské spory, hadáli se, dělali bordel, večer jenom zpívali a hráli, ostatní
lidé nemohli spát. Paní tam nemohla dál bydlet, tak se s rodinou odstěhovala.
Vím, že většina gádžů je proti Romům. Slýcháme, že „Rom
je nezaměstnaný, jejich děti navštěvují zvláštní školy, jsou ne-
společenští, vulgární, kradou,
tak proč bychom jim my měli
pomáhat?“ Špatná odpověď,
že ano! Všichni Romové nejsou
stejní, proto je nemůžete házet
do jednoho pytle. Každý jsme
přece člověk z masa a kostí, který má právo na život a svobodu.
Na závěr bych jen chtěla dodat,
že je už na čase, aby se našel nějaký člověk, nejlépe však úřad,
který by problematiku Romů
začal doopravdy prakticky řešit.
Veronika Kačová
Autorka vede novojičínský soubor
Cikhne čhave (http://www.ciknechave.estranky.cz), hledá zaměstnání jako romská asistentka.
O Roma the e diskriminacija
Thovas peske phučiben: Ehin
o Roma diskriminimen? Sako
šaj phenel peskera godžaha, so
pes leske arakhela pre godži. So
me peske gondoľinav, ta bi phenavas, hoj but Roma pre varesave thana andre Čechiko republika hi. But pes pal kada došunas.
Aľe tiž peske šaj thovas phučiben, soske pes oda ačhol, the so
ehin e pričina? Šaj avel kaleske
došalo amari morči, amari čhib,
abo oda sar dičhuvas? E diskriminacija pes šaj arakhel andro
sikhadžipen, andro zdravotňic-
tvo, andre buťa. Ehin pherdo
pripada, save pes nakamen avri
te kerel, the kijo sudos pes dochudle ča čeporo pripada. E diskriminacija maškar Roma andre Čechiko republika ehin avri
kerďi andre varesave thana, nakamen len varesar avri te kerel,
vašoda hoj džanen, hoj bi oda
ňikhaj nageľahas. Nadžanen pal
ňisavo lačho zpusobos, savo bi
andre kada šegetinďahas.
Jekhvar kerďom avri e anketa, phučavas le gadžendar, te bi
kamľanas sar pesko susedos le
Romes. Eňa džene khatar deš
phende, hoj na! Phenenas, hoj
bi oda avľalas katastrofa! Jekh
gadži phenďa, hoj la ehas sar
souseda o Roma. Furt pes ča
dokerenas, kernas bordelis, raťi
furt ča giľavenas the bašavenas,
aver džene našťi sovenas. Phenelas, hoj pes ode nadžalas te
bešel, ta paľis odarik peskra fajtaha odgeľa.
Džanav, hoj pherdo gadže
našťi dikhen pro Roma. Šunas
lendar: „Le Romen nane buťi,
nane avri vištudimen, lengre
čhavore phiren andro zvláštní školy, nadžanen pes te ľikerel, čoren, the soske sam lenge
amen te šegetinel?“ Nalačho
odpheniben, na! Savore Roma
nane jekh, našťi len čhiven andro jekh gono. Savore sam manuša le teštostar the kokalendar,
amen savoren ehin pravo pro
dživipen the phundrado drom.
Pro agor kamľomas te phenel,
hoj imar ehin pre doba, kaj pes
vareko te arakhel, abo feder varesavo organos the urados, so bi
avelas thodo pre kajsi problematika le Romenge.
Veronika Kačová
Autorka ľidžal o suboris Cikne
čhave andro Nový Jičín
(http://www.ciknechave.estranky.
cz), rodel buťi sar romaňi asistentka.
Monika Bagárová…
Dokončení ze str. 1
No vidíš, jak to jde, když se
chce! (smích) A teď mi řekni,
koho považuješ za svůj vzor.
Chtěla bych po tobě vzor na
hudební scéně a životní vzor.
Pro mě je v muzice jen jeden
vzor, a to Jane Monheit. A co se
týče životního vzoru, žádný nemám. Moje zásada je být sama
sebou.
Jak vypadá tvůj hlasový trénink a podle čeho si vybíráš písničky do repertoáru?
Můj trénink? Přijdu ze školy
domů, zavřu se do pokoje a po
zbytek dne jen MUZIKA, MUZIKA a muzika… Ať je to RnB,
funky, jazz nebo latina. A písničky si vybírám podle toho, jak
se mi líbí a jak mi sedí. Musí mě
na první poslech zaujmout.
Chystáš něco jako CD?
Chystám, ale jaksi na to nemám
prostředky.
Rýsuje se nějaká spolupráce
s ostatními interprety?
Mám za sebou natáčení skladby s velice známým raperem
El Ninem a s kanadským zpěvákem Jordanem Croucherem.
Jsem ráda, že jsem s nimi mohla
spolupracovat, určitě mi to dalo
hodně inspirace a nakoplo mě to
dopředu. Takže ještě jednou děkuju za tuhle možnost, že mi přišla pod ruce a že jsem se jí chopila, tak jak se má. Děkuji moc…
A co taneční skupiny z Brna?
Dostala tě nějaká?
Před nedávnem jsem šla podchodem a viděla jsem tancovat
pár talentovaných kluků. Nejdříve jsem je nepoznávala, ale
poté mi došlo, že je to taneční
skupina Dance the Yard. Zrovna tam natáčeli videoklip. Ráda
bych se o nich něco více dozvěděla, protože mi přijdou jako
originální tanečníci. Myslím, že
to někam dotáhnou.
Myslíš? No, tvoje přání je mi
rozkazem. V přístím čísle ti
ukážu, jak to umí kluci nejen
s tancem, ale i se slovy.
Otázky kladla Lucie Oračková
8
LEDEN
JANUARIS
Muzeum romské kultury
PŘÍPRAVNÉ KURZY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM
NA VŠ PRO ROMSKÉ UCHAZEČE
ve školním roce 2008/2009
Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798, 545 581 206,
fax: 545 214 418, gsm: 608 972 782
e-mail: [email protected], www.rommuz.cz
MHD: tram. 2, 4, 9, zast. Tkalcovská, tram. 3, 5, 11, zast. Dětská nemocnice
Program na únor 2009
Výstavy:
Romská socha 2008
První samostatná výstava z děl romských sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska, kteří pracují
s dřevem, kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradičními sochařskými materiály. Pro velký zájem prodlouženo do 22. 3. 2009
Romipen
Výběr z 264 fotografií, které na téma život
Romů, jejich tradice a zvyky, zaslali autoři z 15
zemí světa do stejnojmenné soutěže Českého
rozhlasu v roce 2008. Nejlepší fotografie soutěže budou vystaveny v přednáškovém sále MRK.
Zahájení výstavy ve čtvrtek 12. 2. 2009 v 16 hod.
Výstava potrvá do 31. 5. 2009
Trochu jiný svět
Výstava klasických černobílých fotografií Romů
ze Slovenska a Rumunska od Pavla Štěrby (nar.
1975). Výstava potrvá do 1. 2. 2009.
Cyklus přednášek Kdo jsou Romové?
Romové ve výtvarném umění, přednáší kunsthistorička Dr. Jitka Sedlářová. Přednáška proběhne
v přednáškovém sále muzea 17. 2. 2009 v 17.30
hod.
Stálá expozice:
Příběh Romů (etapa 1939–2005)
Na historické ose prezentuje hmotnou i duchovní kulturu Romů.
Otevírací doba:
út–pá 10–18, poslední vstup 1715
ne 10–17, poslední vstup 1615
Občanské sdružení Slovo 21 pořádá přípravné kurzy k přijímacím zkouškám
na vysoké školy pro romské studenty a absolventy středních škol.
Kurzy jsou bezplatné.
Cílem programu je:
Informovat studenty o možnostech studia na vysokých školách,
podmínkách přijetí, studijních oborech a možnostech následného
uplatnění
Kvalitně připravit studenty na přijímací řízení
Kdy a kde:
Hlásit se můžete od září 2008. Kurzy budou probíhat po celé ČR.
Kurzy jsou určeny:
Maturantům
Dřívějším absolventům SŠ
Studentům třetího ročníku na SŠ
Kde získat bližší informace a jak se přihlásit?
telefonicky na čísle: 222 511 434
– o.s. Slovo 21, Denisa Miková, Martina Horváthová
e-mailem: [email protected]
U přihlášek e-mailem prosím uveďte následující údaje:
jméno a příjmení
místo bydliště, kontaktní telefon
VŠ a obor který chcete studovat
Občanské sdružení Slovo 21
Francouzská 2, 120 00 Praha 2
Tel: 222 511 434
e-mail: [email protected]
www.slovo21.cz
projekt: OBJAVOVANIE MLADÝCH LÍDROV
medzi Spojenými štátmi a strednou Európou
Zastrešované v strednej Európe organizáciou Orbis Slovakia a v USA organizáciou Critical
Mass Leadership Education (CMLE). Podporované Kanceláriou pre vzdelávanie a kultúrne
vzťahy Ministerstva zahraničných vecí USA a americkými ambasádami v Slovenskej
republike, Českej republike a v Maďarsku.
August–September 2009
Stredoškolskí študenti z rómskej menšiny a učitelia zo Slovenskej republiky, Českej
republiky a Maďarska sú pozvaní, aby sa zúčastnili na projekte Objavovanie mladých lídrov.
Tento štvortýždňový výmenný program ponúkne 18 študentom a trom učiteľom/komunitným
lídrom príležitosť objaviť princípy líderstva, občianskeho vzdelania a komunitného aktivizmu,
ako aj preskúmanie kultúrnych a historických lokalít a pamätníkov v USA.
Za prihlásenie sa alebo účasť v tomto programe nie sú požadované poplatky. Program je hradený
americkými daňovými poplatníkmi cez Ministerstvo zahraničných vecí USA.
Muzeum romské kultury, s. p. o.
hledá pracovníka (pracovnici) na místo:
personalista – pokladní – sekretářka ředitele.
Požadavky: SŠ nejlépe ekonomického směru, praxe a znalost
legislativy v oboru personalistiky, vysoké pracovní nasazení,
pružnost. Znalost AJ, NJ výhodou.
Nabízíme: HPP, 5 týdnů dovolené, plat dle tarifů státních organizací.
Přihlášky: životopis s výčtem zaměstnavatelů, motivační dopis.
Nástup možný již od ledna 2009.
Kontakt: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, 602 00
Brno, [email protected], info: 775 972 782
Ako sa prihlásim?
Nové, 12. číslo časopisu Romano voďi vydané v prosinci
2008 přináší mj. reportáž z Chanova, kde místní Romové podpořili dárcovství kostní dřeně.
Obsáhlý rozhovor přibližuje nekonformního jezuitu a velkého
přítele Romů, pátera Františka
Líznu, o potížích s xenofobií hovoří kněz Václav Malý. Obsáhlá
recenze se zaměřuje na filmové
drama Cinka Panna.
Časopis lze objednat na
adrese [email protected]
Je potrebné vyplniť prihlasovací formulár (dostupný na požiadanie na emailových adresách
[email protected] alebo [email protected]) a odoslať ho na uvedené adresy
organizácie Orbis Institute do 20. februára, 2009.
Informácie: Peter Kozelnický, [email protected]
alebo Ján Serekeš, [email protected], http://www.orbisinstitute.sk
Vydávání Romano hangos podporuje
Ministerstvo kultury ČR
www.romea.cz
inzerce
Adresa redakce
Romano hangos
a Společenství Romů na Moravě
Poslední číslo časopisu Roma-
Romský informační portál
no džaniben se zaměřuje na
Romy žijící ve Francii – na Manuše, „poslední nomády“, na vliv
letničního hnutí na katalánské
Gitany, na kalderašské Romy,
Bratislavská 65a, Brno 602 00
dilemata „Gitanek mezi tradicí
Tel.: 545 246 673
a současností“, na život Tonyho
www.srnm.cz
Gatlifa atd.
Kontakt na redakci sborníku:
[email protected]
Rádio Rota, Španělská 6, 120 00, Praha 2,
Tel./fax: +420 / 222 987 677, 222 944 393
www.radiorota.cz; e-mail: [email protected]
Číslo účtu: 27-488570217/0100
Romano hangos / Romský hlas. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě, Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. E 8154.
Šéfredaktor: Pavel Pečínka. Redakce: Karel Holomek, Petr Přibyl, Gejza Horváth, Dezider Giňa. Externí spolupráce: Dana Teinitzer-Šarköziová, Brno; Kateřina Danyiová, Praha; Jakub Krčík, Praha.
Elektronická verze: http://www.srnm.cz/cz/romanohangos.htm. Redakční rada: Jan Horváth – obč. sdružení Studénka; Jiřina Somsiová – předsedkyně obč. sdružení, Olomouc; Jana Horváthová – ředitelka Muzea
romské kultury, Brno; Jiřina Šiklová, socioložka, Vlado Oláh, Praha; Kumar Vishwanathan, Ostrava; Hynek Zíma, Brno. Adresa redakce: Bratislavská 65a, 602 00 Brno, tel.: 545 246 673, e-mail: [email protected].
IČO vydavatele: 44015178. Bankovní spojení: Komerční banka Brno-město, číslo účtu: 27-488570217/0100. Tiskne: ADATISK, spol. s r. o., Kolonka 303, 679 04 Adamov. Rozšiřuje: Kongrestakt Brno.
15.12.2008 15:54:51