Zde - Junák Přelouč
Transkript
Kotlík aneb guláš zpráv 2 I. ročník 2010 19. dubna Plachtění na Orlíku - duben 2009 foto: Martin Pittner Dvouměsíčník Časopis přeloučských skautů Vážení čtenáři, po dvou měsících se opět hlásíme o slovo. Sníh z hor pozvolna odtává a v nížinách se plní koryta řek. Tráva se zelená a stromy začaly kvést. Jaro, přátelé, přišlo mezi nás. Duben si však stále zachovává svoji aprílovou náladu. Při deštivých přeháňkách tak alespoň najdeme čas si vychutnat pár stránek nového čísla Kotlíku u teplého šálku čaje či kávy. K našim uším se donesl kousek chvály od vás - našich čtenářů. Byli jsme velice polichoceni. Děkujeme. S úsměvem na tváři jsme proto skládali toto číslo a upřímně doufáme, že se vám bude líbit alespoň tak jako číslo předchozí. V tomto čísle nenajdete rubriku Šedé buňky. Všem příznivcům se velice omlouváme. Tuto rubriku vytvářím a používám na zarovnání článků na celý počet stránek. Bohužel mně byly důležité články poslány na poslední chvíli a nebylo v mých časových možnostech připravit hlavolamy na stránku celou. Správné odpovědi na minulé hádanky však uvedeme na této stránce. Ještě jednou se omlouváme. Za dva měsíce se stalo mnoho věcí. Jednou z důležitých událostí byla bezesporu volba nového vedení střediska. Proto jsme mimořádně udělali dva rozhovory - a to jak s bývalou vedoucí střediska, tak i s jejím novým nástupcem. Letní tábor patří k vyvrcholení naší činnosti, s ohledem na blížící se prázdniny proto přinášíme první oficiální informace. Petr Funk - Fank šéfredaktor Vydavatel: Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Přelouč Pardubická 243, 535 01 Přelouč www.junakprelouc.cz obsah Úvodní slovo Dění ze zákulisí - Sněm - Expedice Slovensko - Hospodaření v roce 2009 - Příspěvky na kurzy - Bodování vlčata str. 3 str. 3 str. 3 str. 3 str. 4 Plánuje se - 20 let v Přelouči - Letní tábor - Cyklovýlet Žumberk str. 4 str. 5 str. 6 Ohlédnutí zpět - Zimní tábor - Přeloučský OLYMPIONIK - Pražská ZOO - Oddílová výprava skautek - Expedice Slovensnko str. 7 str. 8 str. 8 str. 9 str. 9 Rozhovor s - Věra Hessová - Lukáš Spurný str. 11 str. 13 Odpovědi na hlavolamy z 1. čísla: Zmrzlina: Odpověď je jednoduchá. 1. dívka (Petra) položila na pult 20 korun, ale v drobných mincích (například čtyři pětikoruny). Tudíž bylo jasné, že chce velkou zmrzlinu. Oproti tomu 2. dívka (Daniela) položila na pult jednu minci dvacetikorunu. Proto nemohl zmrzlinář vědět, kterou si dá. Pověrčivý ředitel Tato hádanka je podle mého soudu napsaná bravurně. Neboť čin pana Velikého natolik ohromí a odvede pozornost od 1/3 textu, kde je vše napsané. Pan Strážny je noční hlídač a sám se přiznal, že v noci spal. A tak je jeho propuštění vysvětlené. Další číslo časopisu spatří světlo světa 13. června. Uzávěrka bude již 31. května. Poprosil bych o včasné zasílaní příspěvků. Děkuji. Na tomto čísle se podíleli: Monika Kolmanová, Pavla Priessnitzová, Vojtěch Plíva, Martin Pittner - Píťa, Pavel Funk - Machr, Anna Rambousková - Hajnej, Lukáš Spurný - Lucky, Věra Hessová - Tříska, Pavel Matouš - Ink a Blanka Brandová - Peli. Tímto jim děkuji! Šéfredaktor: Petr Funk - Fank Mail: [email protected] ICQ: 212-369-912 Web: www.jecminek.wz.cz Distribuce: Převážně elektronicky ve formátu .pdf. Pokusíme se zajistit 30 černobílých výtisků, které půjdou do oddílů dětem. Kotlík Z míst nejvyšších Dění ze zákulisí Veliké zasedání - sněm Jak jsme hospodařili v roce 2009? V sobotu 6. března se sešlo nejvyšší představenstvo přeloučského střediska. Chvilku po půl čtvrté nám Tříska přečetla dlouhý sedmnáctibodový program. Pro jednoduchost a názornost jsem se nakonec rozhodl, že uvedu část hospodářského výkazu, který jsme odevzdávali vyšší nadřízené jednotce: tabulku nákladů a výnosů. Náklady Výnosy A.I. Spotřebované nákupy 141 tis. Kč z toho A.I.1 Spotřeba materiá lu 72 tis . K č z toho A.I.2 Spotřeba energ ie A.II. Služby A.III. Osobní náklady 45 tis. Kč 0 tis. Kč A.IV. Daně a poplatky 0 tis. Kč A.V. Ostatní náklady A.VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek A.VII. Poskytnuté příspěvky A.VIII. Daň z příjmů Náklady celkem: 8 tis. Kč z toho: B.VI.26 Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami z toho: B.VI.27 Přijaté příspěvky (dary) 0 tis. Kč z toho: B.VI.28 Přijaté členské příspěvky Za vydatného popohánění Hanky jsme se brzy dostali k nejdůležitějšímu bodu dne: k samotné volbě vedoucího střediska a jeho zástupce a následně k volbám revizní komise. Netrvalo dlouho a předseda sčítací komise oznámil výsledky: „Vedoucím střediska se stává Lukáš Spurný Lucky a jeho pravou rukou neboli zástupcem byl zvolen Petr Funk - Fank. Členové revizní komise jsou Hana Novotná a Věra Hessová - Tříska.“ Zbylé body programu už probíhaly s větší uvolněností. Aby pokračující diskuze a debaty mohly probíhat co v největším klidu, bylo připraveno pohoštění. Ústa tak měla co na práci a jednotlivé názory a myšlenky mohly být vyřčeny celé až do konce :o). Na konci sněmu nás oldskauti obohatili o jejich vzpomínky na předválečná léta i porevoluční skauting. Nové vedení střediska čeká spousty práce. Popřejme jim proto hodně síly a zdaru. Expedice Slovensko 2010 Jednou z priorit letošního roku je podpora oddílů a jednotlivých členů. O Velikonočních prázdninách pořádal Píťa výpravu na předěl Velké Fatry a Nízkých Tater. Proto jsme se jako středisko rozhodli podpořit tuto akci finančně. Každému účastníkovi jsme přispěli na vlakový lístek v podobě zaplacení jedné cesty. Jestli jste zvědaví, jaká byla expedice a jaké zážitky si účastníci odvezli, tak neváhejte a otočte pár stránek. Příště neváhejte a vyjeďte taky! - Fank - str. 3 Časopis přeloučských skautů 69 tis . K č B.I. Tržby za vlastní výkony a za zboží B.II. Změny stavu vnitroorganizačních zásob B.III. Aktivace B.IV. Ostatní výnosy B.VI. Přijaté příspěvky 0 tis. Kč 0 tis. Kč 194 tis. Kč B.VII. Poskytnuté dotace Výnosy celkem 26 tis. Kč 0 tis. Kč 0 tis. Kč 84 tis. Kč 36 tis. Kč 16 tis. Kč 9 tis. Kč 11 tis. Kč 50 tis. Kč 196 tis. Kč Minulý rok (2009) jsme začali budovat horolezeckou stěnu. Bohužel se stěna nestihla dostavět, a tak i když jsou téměř veškeré výdaje uhrazeny, tak se stěna objeví v nákladech, až bude uvedena do provozu, tj. po kolaudaci. - Fank - Příspěvek na kurzy Někteří z vás se jistě přihlásili na nějaký skautský kurz. Ať už je to vzdělávací či zážitkový kurs, tak středisko tuto aktivitu vítá a podporuje ji v podobě příspěvku na daný kurz. Výše příspěvku je závislá zejména na tom, co je to za kurs a kolik stojí. Podrobnější informace najdete v přehledně vypracované směrnici, která by měla viset na nástěnce v klubovně. Přesto si dovolím připomenout ve zkratce nejdůležitější body. 1) O tom, že pojedete na kurz, dejte vědět radě SRJ (přes svého vedoucího oddílu, e-mailem: [email protected], atd.). Ať s tím počítáme. Zároveň to budeme brát jako žádost o příspěvek. 2) Po absolvování kursu co nejdříve vyplňte jednoduchý formulář, který je u směrnice přiložen (můžete si ho však vyžádat u svého vedoucího oddílu či u mě [email protected]). Formulář vyplňte (údaje typu jméno, jaký kurs, trvání kurzu, kde atd.). - na další stránce - Dění ze zákulisí 3) Jestliže je součástí kurzu i dekret, tak ho nezapomeňte okopírovat. A s formulářem i účtenkou ho dopravte na radu SRJ. Buď prostřednictvím svého oddílového vedoucího nebo všechny tyto záležitosti můžete řešit přímo se mnou. A to tak: a) Donést to přímo mně, b) Hodit to do schránky v Přelouči (Jahnova 1327), c) Poslat mi to poštou. 4) N a v á z a t s e m n o u s p o j e n í ( m a i l : [email protected] , ICQ: 212-369-912) a domluvit se na formě předání peněz. Ještě jednou bych rád zdůraznil - nenechávejte nic na poslední chvíli. Může se stát, že váš vedoucí oddílu bude mít hodně práce a zapomene. Vzniknou jen nepříjemnosti, které nás pak mrzí a trápí. Rád bych apeloval také na vaše svědomí. Na kurzy jezdí už velcí a tudíž schopní skauti, skautky, roveři a rangers. Sami byste si tedy měli tyto věci ohlídat či se připomenout. -Fank - Kotlík Bodování březen: starší vlčata Během března proběhlo bodování naší družiny starších vlčat. Body se rozdělovaly za účast na schůzkách a akcích, za chování a výkony v soutěžích a hrách. Vítězem pro měsíc březen se stává Vašek, kterému touto formou gratulujeme. Výsledky březnového bodování starších vlčat 1. Vašek 58 2. Obřík 48 3. Dan 46 4. Láďa 37 5. Jakub 3 Železný muž Všechna starší vlčata mohou během každého měsíce testovat svou fyzickou kondici a získat tak titul nejcennější: Železný muž, případně Stříbrný či Bronzový muž. Pro dosažení nejvyššího titulu bylo potřeba splnit čtyři disciplíny z šesti možných, mezi které patří: 5 kliků bez zastavení, 25 dřepů bez zastavení, 8x zmáčknout posilovací kroužek, za 1 minutu přeskočit 25x švihadlo, 30 vteřin frekvenční běh a vleže napsat čísla 1-10. Pro ostatní tituly jsou požadavky sníženy dle úrovně daného titulu. Pro měsíc duben se požadavky pro získání všech titulů zvýšily, což je jistě výzvou pro březnové držitele. Titul železný muž pro měsíc březen získal: Dan a Vašek Titul stříbrný muž pro měsíc březen získal: Láďa Všem držitelům jednotlivých titulů gratulujeme. - Monika - Plánuje se 20 let v Přelouči ROVERING PRO NÁS BYL DŮLEŽITÝ A BYLO TO FAJN. PŘED PÁR LETY NÁŠ ROVERING SKONČIL, ALE NEDÁVNO JSME SE ROZHODLI SEJÍT SE ZNOVU A PŘIPOMENOUT SI FAJN LIDI A FAJN CHVÍLE. RÁDI UVIDÍME VŠECHNY TY, KTERÉ JSME RÁDI VÍDALI NĚKDY PŘED DESETI LETY. RÁDI POZNÁME JEJICH NÁZORY, PARTNERY, RODINY A DĚTI. PŘI VOLNĚJŠÍM PROGRAMU A OHNI SE SETKÁME, POPOVÍDÁME, VZPOMENEME NA NÁŠ SKAUTING. JAK TENTOKRÁT: SRAZ BUDE POUZE POLODENNÍ A CELÝ PROBĚHNE 24.DUBNA 2010 ODPOLEDNE A VEČER. Z DŮVODU RŮZNÝCH ZÁJMŮ, MOŽNOSTÍ, PREFERENCÍ A POTŘEB PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE PROGRAM BUDE UZPŮSOBEN TOMU, ŽE NĚKDO PŘIJEDE VLAKEM A JINÝ ZAPARKUJE POBLÍŽ (STRANOU OD SRAZOVÉHO MÍSTA) AUTO. POČÍTÁME TAKÉ S TÍM, ŽE NE VŠICHNI DORAZÍ VČAS A NA CELOU DOBU. Zaujala tě akce? Více informací je na webu: www.junakprelouc.cz. Celé zvadlo přikládáme k časopisu jako přílohu. - Ink str. 4 Časopis přeloučských skautů Tábor Kozinek “Cesta kolem světa za 1.7 - 17.7.2010 80 dní” Kotlík Plánuje se Tábor Kozinek 2010 „Cesta kolem světa za 80 dní“ Pořadatel: Junák - Svaz skautů a skautek ČR; středisko Přelouč Pardubická 243, Přelouč 53501; IČO: 60159952 Pro koho: Pro skauty a skautky z Přelouče, pro jejich kamarády, sourozence i pro děti z veřejnosti. Vedoucí tábora: Martin Pittner - Píťa, zázemí: Mgr. Karel Šild - Radar, Lukáš Spurný - Lucky, Iva Matičková, Petr Kalousek - Robinson, Blanka Brandová, Pavla Priessnitzová, Šárka Mazačová a další.. Kontakt a informace před i během tábora: Martin Pittner Píťa GSM: 602590206 i během tábora EMAIL: [email protected] ICQ:194990301, http://dvojka.junakprelouc.cz/tabor/ Tábořiště: Tábořiště Kozinek, Loc: 50°29'56.166"N, 16°12'41.523"E, poblíž Bezděkova nad Metují, okres Náchod Termín: Pro starší: 1.7-17. 7. 2010, Pro mladší: 3.7-17. 7. 2010, Pro nejmladší 3.7-14. 7. 2010, Návštěvní den je 10.7 od 14:00 s možností přespání a táborového ohně *nevíte, kam spadá Vaše dítě? Seznam je na stránce tábora Cena: Pro starší a mladší skauty 2500 Kč, pro nejmladší skauty 2200 Kč, pro neskauty 2800 Kč Informační schůzka: Proběhne dne 21.5. v 17:30 v klubovně odstřihněte ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA na skautský tábor Střediska Přelouč Pořadatel: Junák Svaz skautů a skautek ČR; středisko Přelouč Pardubická 243, Přelouč 53501; IČO: 60159952 Účastník tábora Jméno: Rodné číslo: Příjmení: trvalé bydliště Ulice: Město: PSČ: kontakt Telefon: E-mail: Svým podpisem přihlašuji své dítě na letní skautský tábor Kozinek 2010 střediska Přelouč, který je v termínu od (1)3.7. do (14)17.7. 2010 v ceně 2500(2200) Kč zahrnující pobyt v délce (12)14-ti dní, stravu, dopravu a veškeré výdaje spojené s programem (materiál, vstupné, ceny pro děti, …). Termín zaplacení tábora jest do konce května 2010 a odevzdání závazné přihlášky do konce dubna 2010. Dále svým podpisu stvrzuji to, že jsem si vědom toho, že mé dítě je povinno dodržovat táborový řád a že závažné porušení tohoto řádu se může potrestat i vyloučením z tábora. V dne: Podpis zákonného zástupce: Zákonný zástupce účastníka tábora: Jméno: Telefon: E-mail: Příjmení: Pro další informace se můžete obracet na vedoucího nebo oddílové vedoucí. Informativní schůzka proběhne dne 21.5. v 17:30 v klubovně za tým tábora Martin Pittner - Píťa odstřihněte str. 6 Časopis přeloučských skautů Kotlík Ohlédnutí zpět Zimní tábor - Krkonoše 21. - 26. 2. Poslali jsme poslední zamávání rodičům a zavřeli za sebou dveře rychlíku. Ostrým zvukem píšťalky a m á v n u t í m ze l e ný m t e r č í ke m započalo naše šestidenní dobrodružství ve složení: Modrásek, Ocásek, Max, Robinson, Machr, Fank, Peli, Pája, Lucky, Píťa, s pozdní Zimní tábor 2010 návštěvou Inka. ilustrace: Pavel Funk Vystoupili jsme z autobusu ve Velké Úpě. Po chvilce zmatků obtěžkáni věcmi se vydáváme po zasněžené silničce směrem na Janovy boudy. Sluníčko se třpytilo na bílých nekonečných kobercích a svěží horský vzduch pomalu plnil naše plíce. Ráz hor se však projevil po několika metrech. Kyslíku jako by ubylo a bořící sníh hořce připomněl každý náš krok. Po 2,5 km se před námi rozevřel les. Pohled krátce ustrnul. První horská chata, kterou jsme spatřili, nesla název „Junák“. Na tváři se rozzářil úsměv a radostně jsme k ní seběhli. Zimní tábor 2010 foto: Martin Pittner Po krátkém vydechnutí jsme rozdělali oheň v krbových kamnech a chatou se pomalu rozlilo teplo. Oči začaly běhat po místě a zvědavost nás vyhnala z pohodlných křesel a pohovek. Chata nás překvapila nejen svou velikostí, ale i přepychovým vybavením. Snad by stálo za zmínku, že chata ukrývala místnost s pingpongovým stolem a pěkný dobový stůl s šachovnicí - obou výdobytků civilizace jsme hojně využívali. Druhý den. Do malých okének se přikradly parsky slunce. Rozzářily celou místnost a nám přinesly dobrou náladu do nového dne. Ráno jsme se rozdělili na tři skupiny a každá se vydala malinko jiným směrem. Sjezdaři vyrazili užívat služeb jednoho z největších lyžařských středisek u nás Pece pod Sněžkou. Pěší skupina se rozhodla zdolat naší nejvyšší horu - Sněžku. A běžkařská četa měla za úkol prozkoumat cestu z Portášek na chatu, aby sjezdaři nemuseli šlapat do kopce a mohli pohodlně sjíždět. str. 7 Časopis přeloučských skautů Třetí a čtvrtý den nás přivítalo počasí vskutku jarní. Paprsky slunka polehoučku rozehřívaly sníh. Z pěší skupiny se stali lyžaři a vyrazili sjíždět nedaleké svahy v Úpě, někteří z nich však neodolali sjezdovkám v Peci, a tak se od nich trhli :o). Běžkaři zůstali věrní pohybu a vyrazili na Růžohorky a běžecký okruh okolo Pěnkavčí hory, který poskytl nádherné výhledy na hřebeny hor. Pátý den. Slunce ještě pořádně nevykouklo a už byl v chalupě pohyb. Vydatná snídaně a teplý čaj nás vybudily k závěrečné výpravě. Před námi se tyčila náročná trasa (cca 27 km): chata - Portášky - Růžohorky - Růžová hora - Sněžka - Luční bouda - Výrovka - Pec pod Sněžkou - chata. Jako první vyrážela skupina na sněžnicích. S necelým hodinovým zpožděním za nimi vyrazila běžkařská „skvadra“. Mraky se toho dne honily velice nízko, a tak když jsme se na Sněžce potkali (v nově postavené Poštovně), tak nás zahalily svým pláštěm. Studený vítr a viditelnost na pár metrů udělaly naší výpravě skutečně expediční podmínky. Oblačnost se nás držela až na Luční boudu. Poté se začaly mraky trhat a jak to tak bývá - vyčasilo se a k samotnému závěru dne se na nás přišlo podívat i sluníčko. A tak jsme při sestupu do Pece spatřili půvabný západ. Zimní tábor 2010 foto: Martin Pittner Šestý den. Smutek se rozléval v našich srdcích. Ještě pár hodin a my opustíme tento pohádkový kraj kopců a zamíříme zpět do polabské nížiny. Slunce, které hřálo, polehoučku rozpouštělo sníh, který tvořil na silnici řetízky slz. Tím se s námi loučila zima a my v srdci pomalu cítili, že jaro přichází. - Fank - Ohlédnutí zpět Přeloučský OLYMPIONIK Cestou bylo několik zastávek v dětských zábavných areálech. Během naší procházky po zoologické zahradě jsme viděli pelikány, plameňáky, horské kopytníky, jeleny, tygry, sovy, antilopy a další zvířátka. Zebry a žirafy na nás čekaly v africkém domě. Během sobotního odpoledne jsme také prošli indonéskou džungli a navštívili pavilon velkých savců. Lachtani se svým vystoupením s námi rozloučili a my se vydali na cestu domů. Každý účastník si odvezl titul Zoolog a čokoládku. Fotky z této akce, ale i jiných akcí naleznete na: http://picasaweb.google.cz/vlcata.prelouc Olympionik 2010 foto: Monika Kolmanová V pátek 12. února byly zahájeny 21. zimní olympijské hry v daleké Kanadě. Přesto jsme si trochu olympijské atmosféry vychutnali i v našem městečku Přelouč, kdy schůzka vlčat probíhala v olympijském duchu. Pro obě skupiny vlčat bylo připraveno několik sportovních aktivit. Chlapci porovnali své síly hned v několika disciplínách. Naše přeloučská miniolympiáda začala biatlonem, následoval sjezd na saních, krasobruslení, rychlobruslení, akrobatické lyžování a nechyběl ani skok na lyžích. Ve skupině mladších vlčat se na prvním místě umístil Jiřík a Vojta se shodným počtem bodů, druhé místo obsadil Míša a bronzovou příčku obsadil Mykeš. Nejúspěšnější mezi staršími vlčaty byl Láďa, druhý nejvyšší počet získal Obřík a třetí místo obsadil Vašek. - Monika - Pražská ZOO Účastníci: Dan, Láďa, Jirka, Marek, Míša, Pavel, Vojta Vedoucí: Pája a Monika Poslední březnovou sobotu tohoto roku byl pro vlčata připraven výlet do ZOO v Praze. Společně jsme před osmou hodinou ranní nasedli do vlaku směr Praha, kde jsme někteří poprvé jeli metrem a autobus č. 112 nás dovezl až před bránu zoologické zahrady. Každý účastník před vstupem dostal plánek zahrady a informace, kde jaké zvíře najdeme. První setkání bylo s tučňáky, které bylo obohaceno krmením a odborným výkladem. V dětské ZOO každý nakrmil pobíhající kůzlátka, odkud naše výprava směřovala do pavilonu goril a kočkovitých šelem. >> - Monika Pražská ZOO foto: Monika Kolmanová Příběh na téma zoologická zahrada Hra ve vlaku cestou do pražské ZOO Za jedné velké bouřky utekl z výběhu klokan. Chovatelé běhali po celé ZOO a hledali ho. Když hledali klokana v gorilím výběhu, hodila po chovateli jedna z goril kokos. Trefila ho kokosem do „kokosu“. Chovatel hrůzou omdlel. Chovatelé se snažili gorilu chytit, ale gorila se jim vysmála a ve výběhu je zavřela. Vypustila hady a všude nastal zmatek. Návštěvníci ZOO rychle prchali pryč. Mladí a odvážní skauti (vlčata) z Přelouče však zůstali a rozhodli se zakročit. Rozdělili se na dvě skupiny. Jedna skupina chytila klokana a vrátila ho do výběhu. Druhá skupina omráčila gorilu voňavými banány a vrátila ji do klece. Pak všichni společně pochytali hady a tak vrátili do ZOO řád. Dostali odměnu(bednu sušenek) s poděkováním od ředitele ZOO. Stateční zachránci se vrátili domů jako hrdinové. - Vojta a Pája - Pražská ZOO foto: Monika Kolmanová Pražská ZOO; foto: Monika Kolmanová str. 8 Časopis přeloučských skautů Kotlík Ohlédnutí zpět Oddílová výprava skautek Kotlík 6.-7.3. do Heřmanova Městce Přátelé, kamarádi ;-), první březnový víkend proběhl výlet oddílu Anikrok do kouzelné země draků, víl, princezen a trpaslíků. K mé velké neradosti nebyla účast příliš valná, ale i přes tento „malý“ nedostatek nemohu říct, že jsem seděla sama v přeplněném coupé. Do klubovny v Heřmanově Městci jsme dorazili tak tak před setměním, totiž je známo, že Erben napsal Polednici na motivy zdejší kroniky ze 16. století. Zbytek večera jsme vyplnili kulturně kytarou a zpěvem. Ráno proběhlo ve znamení: „Není čas ztrácet čas“, tak jsme se tedy rychle nasnídali a vyrazili do boje o dračí zub. Nemuseli jsme lézt do skříně jako v Narnii nebo do tajemné komnaty, v místním parku o rozloze několika hektarů se skrývala zákeřná banda obtloustlých trpaslíků P, kterou jsme záhy pochytali a donutili vydat zašifrovaný pergamen. Poté jsme trpaslíky pustili a ti se hlasitě rozutekli do lesů... Odpoledne se hrála spousta hříček a už brzy k večeru jsme měli batohy na zádech a odjížděli čugálkou domů, do podolí. Kdo nebyl, prohloupil, ale nebojte, za měsíc vyrážíme zase ;-). Oddílová výprava foto: Iva Matičková - Iva - Slovakia expedition Into the wild Je kolem desáté hodiny večerní 31. března a ve skautské klubovně v Ružomberoku se právě díváme na titulky velice poutavého filmu Into the wild. Většina z nás se těší do spacáku. Někdo si možná pomyslí, že by chtěl zažít podobné dobrodružství jako hrdina Chris McCandless (Alex), ale nejspíš ho nenapadne, že toto dobrodružství právě začíná. Stejně jako Alex cestoval dlouhou dobu po Státech, i my se nejdříve seznamujeme s místními obyvateli a plníme při tom různé úkoly. Pak raději už jdeme spát, přece jen nás čekají náročné dny. Hned ráno si balíme své věci a abychom byli s civilizací spojeni co nejméně, necháváme v klubovně své mobilní telefony, přebytečné průkazky, peníze i zbylé jídlo. Zastávka před Hypernovou každý dostává tři eura. Na sváču? Ani náhodou. Na jídlo na celé dva dny! Chvíli nám to trvalo, ale všichni nakonec odchází s menší či větší hromádkou jídla a někteří si dokonce ještě ušetřili euro na turistickou známku. Následně symbolicky spálíme tři bankovky, stejně jako Alex si vymyslíme nové jméno a s tím vyrazíme do divočiny. Cesta z počátku ubíhá dobře i výstup po sjezdovce jsme všichni zvládli, ale když se začínáme brodit po kolena ve sněhu, jde do tuhého. Při občasných zastávkách na oběd či svačinu (což se od sebe stejně nijak neliší) si čtením úryvků z knížky připomínáme Alexovy cesty. Cesta sněhem neubíhá zdaleka tak rychle, a když se ještě trochu ztratíme, vzdáváme se původního plánu a rozbalujeme stany na prvním příhodném místě. Podle místních zní prognózy asi takto: v noci bude mrznout, zítra sněžit, chodí tu medvědi a padají laviny. Co víc bychom si v divočině mohli přát? str. 9 Časopis přeloučských skautů Noc byla sice opravdu studená, ale očekávané vysvobození ráno nepřišlo. Místo toho sníh, kam se podíváte a ze včerejška úplně promočené boty. Skoro všichni až na pár šťastlivců se suchými botami zkouší taktiku igeliťáků. Rychle sbalit stan, do kterého už stejně nasněžilo, a vzhůru na cestu. Jde se o poznání lépe, protože zmrzlý sníh se tolik neboří. Zato nás čekají cestičky přes strmé svahy, kde máme co dělat, abychom neskončili až dole (kam stejně přes tu mlhu není vidět). Minuli jsme i ceduli, která říkala něco o lavinovém poli. - na další stránce - Slovensko 2010 foto: Martin Pittner Ohlédnutí zpět Asi tak v době oběda na rozcestí nás čeká velké rozhodnutí jít dál přes nejvyšší horu Ostredok a doufat, že stihneme autobus nebo sejít dolů a došlapat si to 10 km po silnici do chaty? Nakonec se každý rozhodne jinak, a tak se dělíme na dvě poloviny. Jelikož jsem se já vydala zničit si nohy na silnici, můžu nějaké dojmy z vrcholového výstupu poskytnout úryvky z deníku jedné účastnice: Slovensko 2010 foto: Martin Pittner Kotlík Vysvětlení pro případné nechápavce - jelikož Alex musel na Aljašce lovit zvěř, aby měl co jíst, nemohli bychom se spokojit s nějakou koupenou a připravenou snídaní. Místo toho jsme si pořídili dva černobílé králíky a vyzkoušeli celý postup od zabíjení, přes stahování kůže, vyvrhování vnitřností až po pečení na ohýnku. Nutno říct, že na králičí snídani asi v pět hodin odpoledne se téměř všichni velice těšili. Večer s plnými žaludky nás ještě čekal závěrečný úsek cesty, a tak jsme se v úplné samotně postupně vydávali na cestu stejně jako Alex. „DVA ROKY SE TOULÁ PO ZEMI, BEZ TELEFONU, BEZ BAZÉNU, BEZ SVÉHO PSA, BEZ CIGARET, NAPROSTÁ SVOBODA, EXTRÉMISTA, CESTOVATEL VNÍMAJÍCÍ KRÁSU, JEHOŽ DOMOVEM JE CESTA...“ Na této cestě nás kromě pozorování nádherné hvězdné oblohy čekala překážka v podobně ledového a místy i trochu prudkého potoka. Po usušení u ohně jsme se mohli díky zápiskům z Alexova deníku pokusit vcítit do jeho kůže v posledních dnech jeho života. Cesta na Ploskou - stres, nervák - hezká krajina nemohoucnost - pokoření Ploské 1532! - cesta dolů stoupání! - 2.krizová situace - naštěstí byla přestávka mlíko, musli. Radost - 500 m do mírného kopce - úplně mrtvá - pokraj sil. Vyčerpání - konečné pokoření OSTREDOK HORE!! - fotka (v tričkách). KLESÁNÍ - konečně se vyjasnilo nádherný výhled - chvíle zastavení a vnímání přírody puchýře a 1100 m klesání. Chudák nohy - vesnice se přibližovala - krutá bolest, puchýře - doraz na silnici - au! 2km už nikam - čekání na bus - ?pojede? - cesta busem podmínky pro spaní - cesta po silnici - chvíle lesem - CHATA! Radost vidět světýlko. Večer už jen teplá! večeře , nějaké zpívaní a spaní. Další den po tvrdé, ale nezbytné rozcvičce nastalo další překvapení (opět citace z deníku): Čekání na snídani - Dan: “Běžte si ji ulovit“ - My, haha, to budou buchty na stromech - 2králíci, rychlý nálet - máme je! - Rychlý myšlenkový pochod: králík - snídaně - ne sranda snad. A co teď? - Píťův proslov: „Vezměte si ostré nože a oblečení na ušpinění“ - Chvíli všem trvalo, než jim došlo, že králíci alias pejsek a kočička budou k večerní snídani - Všichni se pustili do práce - Poslední minuta králíků... Následná smrt - A šel viset za nohy - Pro mnohé se rázem z králíčků stalo maso na oběd. str. 10 Časopis přeloučských skautů Sám - cesta směřuje od řeky - vystrašený - pomalu zabíhá do lesa - hladový - překračujeme potok - vysílený - cesta jde stále prudčeji do kopce - bezmocný - cesta už se téměř vytratila - beznadějný - hořící hřbitovní svíčka, hukot vodopádu skrytého ve tmě, na zemi ležící mrtvola s posledním vzkazem. Štěstí je skutečné, pouze když je sdílené… (Alexander Supertramp). Možná ještě trochu zamyšleni se vracíme do chaty na teplé halušky s brynzou a dlouho do noci (rána) se společně radujeme s kytarou, spoustou písniček, zelenýma sušenkama a velmi veselým smíchem. Zítra nás už čeká cesta zpět do civilizace. - Anča Slovensko 2010 foto: Martin Pittner Kotlík Rozhovor s... (Ex)Vedoucím střediska Jak jistě všichni víte, či jste se právě čerstvě dočetli v našem časopise. Počátkem měsíce března jsme měli sněm, na kterém byl zvolen nový vedoucí střediska. Při této vzácné příležitosti jsem se rozhodl pro dva rozhovory. Otázky jsem položil bývalému i současnému vedoucímu střediska. Jako v minulém rozhovoru i tebe bych poprosil o krátké představení. Narodila jsem se v Pardubicích 1979. Do skautského oddílu jsem se dostala v roce 1992 tak, že jsem se šla podívat na jednu schůzku. Kamarádka, s kterou jsem hrála stolní tenis v té době, vedla holky. Nějak se mi to zalíbilo a dnes je to již 18 let, co je můj život spojený s přeloučským skautským střediskem. A ta přezdívka vznikla na jednom táboře asi z několika důvodů. Mám ráda přírodu, stromy a ráda pracuju se dřevem. Taky jsem si od kluků nenechala nikdy nic líbit. Když mě jeden provokoval, začala jsem ho honit, on se bál. Když přede mnou utíkal, začal volat“ Tříska, Tříska“. V té době šel kreslený seriál „Želvy Ninja“. (mimochodem, celkem se mi líbil) Po úspěšném dokončení střední průmyslové školy chemické v Pardubicích jsi odešla studovat do hlavního města. Ano. Rozhodla jsem se nepokračovat v chemii. Táhla mě příroda a věci kolem ní, proto jsem šla na VŠ Zemědělskou, lesnickou fakultu na obor dřevařské inženýrství. Jak to tak bývá, člověk se nemusí na poprvé trefit. To se stalo i mě, a proto jsem přešla na jiný obor krajinné inženýrství. Toto studium jsem již zdárně dokončila . Zajímavé je, že kam půjdu po střední škole jsem se rozhodla na jednom skautském kurzu, který jsem absolvovala, a ten určil i můj směr dál v mém „civilním“ životě. Skaut i škola nasvědčují velkému vztahu k přírodě. Myslím, že málokdo o tobě ví, že jsi bývala myslivec? Nebo ještě stále jsi? Jsi celkem informovaný. Jestli to tak můžu říct, tak mojí láskou (samozřejmě po manželovi) je příroda. To je asi naše rodová záležitost, která sahá několik pokolení dozadu, do doby Kinských. Nevím, jestli o sobě mohu říct, že jsem myslivec v pravém slova smyslu. Snažím se. Kdo mě k tomu přivedl? No vlastně můj prastrýc z Křivoklátu, který je také myslivec, a vždy, když jsme byli u něj na návštěvě, vzal mě s sebou do lesa na čekanou. Na škole v Praze jsem měla možnost udělat zkoušky, a tak jsem si řekla, že to zkusím. Jestli si ale někdo myslí, že je to jen o střílení, pěkně se mýlí. Být správný myslivec je pěkná řehole, ale odměněná krásnými nevšedními zážitky. str. 11 Časopis přeloučských skautů Věra Hessová nar.: 15.1. 1979 věk: 31 let přezdívka: Tříska povolání: na mateřské Abychom si sestavili kompletní obrázek ze střípků, nesmím opomenout tvé zájmy. Zájmy se v průběhu života mění. Vždycky jsem měla ráda sport, přírodu a práci s dětmi. Pokud to chceš blíže rozepsat, prošla jsem několika sportovními oddíly (např. střelecký kroužek, tenis, stolní tenis, na VŠ jsem hrála frisbee). Nejvíce mi ale dal skauting, který v sobě skrývá různorodost a to po všech stránkách. Díky němu jsem se dostala do míst, do kterých bych se jinak nedostala. No a teď, když už mám rodinu není tolik času. Manžel a syn zaujímá první místo v žebříčku. Společně se snažíme jezdit na výlety do přírody a do bazénu. Jezdíme do Jizerských hor, kde se staráme pod ČSOP (Český svaz ochránců přírody) o Muzeum a přírodu kolem. Přijeďte se někdy podívat. Je tam krásně. Tobě a tvému muži Martinovi se v nedávné době narodil syn. Co je nedávná doba? Čas strašně letí. Vojtovi je 20 měsíců. Je dost čiperný, takže nás hodně zaměstnává. V loňském roce jste si ho mimochodem užili taky na táboře, kde se učil chodit. To mu byl rok. Každou chvíli umí něco nového, je radost ho sledovat. Pokaždé něčím překvapí. Pozornému oku nemůže uniknout, že Vojtíškovi brzy přibude sourozenec. A obligátní otázka bude to chlapeček či holčička? Ano. Bude další přírůstek - a to už brzy. Pokud si nepospíší mimo plán, měl by přijít na svět začátkem května. A co to bude? Snad zdravý cvrček, pohlaví spíše mužského, ale to se dozvíme až mezi nás koukne. - na další stránce - Rozhovor s... Kotlík S čekajícím přírůstkem do rodiny a trvalým pobytem ve Žďáru nad Sázavou je celkem samozřejmé, že se tvé priority budou obracet na rodinu. Přesto se nechceš od Přelouče odtrhnout :o). Mohu Tě trochu poopravit? Bydlíme v Ledči nad Sázavou. Vzhledem k bydlišti a rodině už se nedá zvládnout dojíždění pravidelné a aktivní účast na vedení střediska nebo oddílu. Je těžké opustit něco, co je s Tvým životem spojeno 18 let. Reálně se mohu zapojit jednorázově na akcích (až budou děti větší). Teď mohu pomoct spíš v papírování a kontrole, proto jsem kandidovala do revizní komise. (To abych Tě mohla kontrolovat.) Plány a touhy jsou veliké. Všichni víme, že nelze vše stihnout. Které „věci“ jsi za svého vedení nestihla a přesto si o nich myslíš, že jsou klíčové a nové vedení střediska by se na ně mělo soustředit? To je těžká otázka. Každý má své možnosti, z kterých vychází. Vzhledem k tomu, že jsem od počátku vedení střediska bydlela mimo místo, bylo obtížné zvládat komunikaci a kontrolu úkolů. Kontakt se sponzory i oddíly, být v obraze. V tom budete mít velkou výhodu a je třeba se na to do budoucna zaměřit. Aby to šlapalo, je třeba plnit úkoly a dodržovat termíny. To poslední dobou haprovalo. I když se nám to nelíbí, je třeba dupat. A to i na vedoucího. Zpětná vazba je velmi důležitá. Metodika výchovy a nové aktivní pohledy, které by se měly zakomponovat do všech sfér činnosti. V tom jste napřed. Jen pozor na moc „manažerování“ aby se neztratila základní skautská myšlenka. Je třeba vyřešit zázemí klubovny. Teď se objevila dobrá možnost, takže je třeba dát všechny síly do vyřešení této situace. Pozor na uzavírání se do sebe. I ti, kteří nejsou úplně v obraze nemusí mít špatné názory. Jinak nové radě přeju hodně elánu, obezřetnosti a vytrvalosti. Nebude to vždy lehké a určitě přijdou chvíle, kdy nebude do zpěvu. Je třeba zatnout zuby a jít dál. Takže do další dvacítky hlavu vzhůru a vydržet. Asi nemusím ani otázku klást :o). Na opak. Které „věci“ se ti povedly nově zavést. Myslím, že během těch tří let se konečně podařilo probourat „tabu“ informovanosti o věcech, které se týkají střediska mezi vedoucími (myslím tím hlavně finance a dokumenty, běžný chod). Taky jsme pokročili v neoblíbeném papírování, kterému se v dnešní době bohužel nikdo nevyhne. Začali jsme se systematizací a teď je důležité s tím pokračovat, aby bylo vše v pořádku z formálního pohledu. Pustili jsme se do velkého projektu horolezecké stěny, který se nám snad podaří v dohledné době dokončit. Z jednoduchého účetnictví jsme přešli na podvojné. str. 12 Časopis přeloučských skautů A na závěr potrápíme trochu paměť. Do této doby jsi prošla celou řadou skautských funkcích. K funkcím bylo také potřeba určité vzdělávání se. Pomohly ti tyto nabrané zkušenosti v životě mimo skaut? Za těch 18 let skautského života jsem opravdu prošla spoustou funkcí i kurzů a vzdělávání. Když to vezmu od začátku až do teď bude to slušný výčet. Od rádce družiny přes vedoucího oddílu až po vedoucího střediska. K tomu je potřeba se i vzdělávat, a proto jsem absolvovala například rádcovský kurz, lesní kurzy Selka, FONS, kurz Lesní moudrosti, čekatelský kurz Stříbrná řeka, vůdcovský lesní kurz Stříbrná řeka. Kvůli pořádání různých akcí a táborů jsem také absolvovala zdravotnický kurz, který je uznávaný při pořádání akcí pro děti i mimo skautskou organizaci (akreditace MŠMT). Dále jsem se zúčastnila Záchranářské lesní školy SELEŠKA, která byla zaměřena na krizové situace. To byla cenná zkušenost, díky které jsem si asi zachránila posléze i svůj život. Pro instruktory kurzů jsem absolvovala instruktorskou lesní školu, kde se člověk dozví, jak připravovat programy, jak vystupovat, …. Dále jsem absolvovala velmi zajímavý metodický kurz Orbis Kaktus, který je zaměřen na environmentální výchovu. Jako instruktor jsem byla v týmu kurzů: Fontikulus, Orbis Kaktus, tam jsem si zkusila i hospodaření, čekatelský kurz New Deal. Na středisku jsem vedla rádcovský kurz a Lesní školku. Dále jsem byla i v týmu, který pořádal roverský MOOT a okresní rádcovský kurz. Tyto zkušenosti ze skautského života mě pomohly získat zaměstnání v DDM, kde jsem pracovala před mateřskou. Už v jiné otázce jsem psala, že mě jeden z kurzů určil směr, kterým jsem se vydala ve výběru vysoké školy. A nedá se opomenout ani situace, kdy mi šlo jednou o život. Díky instinktu a toho, že člověk podvědomě věděl, co by měl dělat (to bych nevěděla, kdybych neabsolvovala zdravotnickou průpravu), jsem si i zachránila život. - Třísce kladl otázky Fank- Rozhovor s... I tebe bych rád poprosil o krátké představení. Ročník 87. Olomoučák. Máma mě do skautu přivedla na základě doporučení své kamarádky. (Přezdívka Lucky) Nijak zvlášť zajímavě prý mám štěstí… Před 4 lety jsi odmaturoval na střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. V současnosti děláš co? Pomalu finišuju magisterské studium na univerzitě v Hradci Králové obor informační managament. Do toho trochu pracuju vedu tým operátorů u T-Mobilu. Často tě slyšíme povídat o práci. Nedávno se ke mně doneslo, že jsi se vyhoupl na vyšší post. Gratuluji. Pomohla ti k novému místu nějak skautská výchova? Pomohla. Konkrétně to byla zkušenost s vedením týmu lidí v tomhle případě Dvojky. Pro personalisty to byl rozhodující argument. Předtím jsem seděl na židli, koukal do počítače a povídal si se zákazníky (o jejich fakturách, poruchách internetu, …). Teď sedím na židli, koukám do počítače a povídám si s mými asistenty (o tom jak správně by si měli povídat se zákazníky o fakturách, poruchách internetu…). Než jsi začal být aktivní ve vedení měl jsi jiné zájmy? A co tvé další koníčky, zájmy, záliby. (Narážím na fotbal, proč jsi ho nechal, a na další tvoje koníčky typu čtení atd…) Mám spousty zájmů. Rád sportuju, cestuju, čtu, povídám si, učím se, poslouchám hudbu, plánuju… Kopaná mě zaměstnávala celých deset let, nicméně ve svých patnácti letech, když jsem se rozhodoval co budu dělat, rádcovství byla pro mě jasná volba. Nelituju toho… Dlouhá léta jsi bydlel na faře. Proto bych se rád zeptal, jak se stavíš k otázce víry?. A jestli tě pobyt vedle kostela ovlivnil? Věřím, že existuje něco, co nás převyšuje. Líbí se mi Bible jako kodex určitých morálních hodnot, nicméně nevěřím, že je postavená na pravdě. Pocházím z nekřesťanské rodiny. Kdybych nežil na faře, s vírou se v takové míře nesetkám. Myslím si, že díky tomu jsem otevřenější a tolerantnější. Na začátku března jsi kandidoval na funkci vedoucího střediska a stal ses jím. Každý vedoucí má trochu jiné hodnoty a vidí problémy jinde a jinak. Na co se budeš soustředit ty resp. co si myslíš, že je nejvíce potřeba. Před námi jsou elementární diskuse. Jako největší prioritu vidím vtisknout našemu středisku nějakou uchopitelnou spojující myšlenku. Aby všichni věděli a cítili skaut v Přelouči má smysl. str. 13 Časopis přeloučských skautů Kotlík Lukáš Spurný nar.: 10.7. 1987 věk: 22 let přezdívka: Lucky povolání: student Krom vedení střediska jsi dlouholetým vedoucím II. oddílu. Jak skloubíš tyto dvě činnosti. A abychom měli mozaiku tvého působení kompletní uveď i zbylé dřívější funkce. Plán je jednoduchý. Postupně dorůstají schopní kluci, kteří musí přebírat jednoduší úkony typu: správa bodování, úklid klubovny, reportáže ze schůzek… Moje role se musí postupně transformovat na koordinátora těchto úkonů. Jestli se to povede, tak v tom nevidím problém. Ať žijou funkce ve skautu;) V zásadě jsem nic zásadního nedělal. Rok jsem se zamýšlel nad výchovou na středisku a od svých patnácti let se pokouším vést postupně družinu Bobrů, kmen RR a Dvojku. Nevím, jak je veřejnost informovaná, ale skauti mají celkem propracovaný a rozsáhlý systém zákonů, směrnic, nařízení… Pro vedení jsou potřeba určité typy vzdělání. Kterými jsou postupně prošel. A co ti přinesly? Primární užitek vidím v poodhalení mé osobnosti, který mi ukázal další směr mého snažení. Další výrazný smysl vidím v komunikaci a seznámení se s podobně naladěnými lidmi. Rádcovský kurz, čekatelské zkoušky, zdravotní kurz, vůdcovský kurz, instruktorský kurz. Když si zavzpomínáš na kterou úroveň na středisku si nejraději vzpomeneš? Sice to je pouze parodie roveringu, ale rád jsem roverem, jenž je pro mě symbolem výzev a pomoci ostatním. Máš nějaké životní krédo? Mám dvě. „Usmívej se, zítra bude hůř a pozítří už možná ani nebude“. A „jaký si to uděláš, takový to máš“. - Luckymu kladl otázky Fank-
Podobné dokumenty
TPC 2013 - Cestopis (Kosťa)
Pak si pamatuju okamžik, kdy jsem dojel skupinku silni?ák? s dv?pade panelkou. Inu, jede banda a berou s sebou pomalejšího kamoše...
p?edjíždím a mávám. Chyba lávky. Jedeme proti kopci, já tak kilo...
Generovany pdf soubor
Charakterizujte text a uveďte znaky hovorového stylu:
A. Těch vran, to!
B. Máte pravdu, vrána na vránu.
A. Až je z nich černo.
B. A smutno. Podívejte se, jak se slétávají, houfují. Asi aby nebyly s...
Flousek J., Zając T., Kutal M., Żuczkowski M., Pałucki A
K výskytu vlků v Krkonoších uvádějí Anděra et al.
(1974), že zde byli „běžným jevem až do počátku
17. století“. Konkrétní doklad o posledním vlku
na české straně hor neuvádějí, z Polska zmiňují
pos...
prozkoumat jednoho a hned ste mohli zničit celou populaci, protože všichni si totiž mysleli to samý.
Ale tady, to bude práce, jednoho po druhým vás musím odchytit, vyšetřit a zabít. Ještě, že v tý ...
NO SATÝ IN DIÁN 1 - Český klub majitelů amerických automobilů
dokonce dorazili i „tajní“. Přestože byli dobře maskováni (přijeli také amerikou), vědělo se o nich,
takže zas tak tajní nebyli. Zapomněli totiž, že většina amerikami postižených lidí se vzájemně z...