Indian Agricultural Research Institute
Transkript
Indian Agricultural Research Institute
zlom 20.3.2009 9:12 R Stránka 24 RÛzné Indian Agricultural Research Institute – prostfiedník na cestû k zaji‰tûní potravinové a surovinové základny zemû Dagmar Prochazková ([email protected]) Everything may wait but agricultural cannot (Jawaharlal Nehru) Roku 1947 zahynuly v tehdy je‰tû koloniální Indii pfii katastrofálním tzv. „Bengálském“ hladomoru více neÏ 4 miliony lidí. Po vyhlá‰ení indické nezávislosti roku 1947 byla otázka potravního zabezpeãení zemû prioritní. Indická vláda ve snaze vyhnout se dal‰ímu hladomoru zaãala v˘znamnû roz‰ifiovat plochu zemûdûlské pÛdy. Poãet indické populace v‰ak rostl rychleji neÏ potravinová produkce a nastalá situace volala po radikálním fie‰ení. Tím byla Zelená revoluce, jejíÏ fantastické v˘sledky uãinily Indii jedním z nejvût‰ích svûtov˘ch zemûdûlsk˘ch producentÛ. Îádná tragedie podobná Bengálskému hladomoru se na‰tûstí jiÏ neopakovala, ale mnoÏství IndÛ ãelí aÏ do dne‰ního dne nedostatku potravin. Klíãov˘m problémem souãasné Indie totiÏ zÛstává explozivní populaãní rÛst. Od roku 1951, kdy v zemi Ïilo cca. 360 milionÛ lidí, se jejich poãet ztrojnásobil a momentálnû jiÏ pfiesahuje jednu miliardu. Jin˘mi slovy, kaÏd˘ ‰est˘ obyvatel na‰í planety je Ind. Podle demografick˘ch odhadÛ by se v následujících padesáti letech mohla Indie dostat k ãíslu 1,5 miliardy a stát se tak nejlidnatûj‰ím státem svûta. Tento nárÛst pfiiná‰í zemi logicky velk˘ tlak na zdroje potravin, vody a surovin a v neposlední fiadû zatûÏuje znaãnou mûrou i Ïivotní prostfiedí. Produkce dostateãného mnoÏství potravin za souãasné minimalizace degradace Ïivotního prostfiedí je proto primárním cílem indického zemûdûlství pro následující roky. Zelená revoluce tedy musí pokraãovat a jistû není náhodou, Ïe v ãele jejího dal‰ího rozvoje stojí ústav, na jehoÏ polích se roku 1967 zrodila – Indian Agricultural Research Institute (IARI). IARI je nejv˘znamnûj‰í indick˘ ústav pro zemûdûlsk˘ v˘zkum a vzdûlávání. Vzdûlávání je moÏné nejen v magistersk˘ch a doktorsk˘ch programech, ale i v rámci celoÏivotního vzdûlávání farmáfiÛ. V˘zkum pak probíhá na 25 oddûleních, která sice fungují samostatnû, ale zároveÀ se doplÀují a reflektují tak aktuální potfieby indického zemûdûlství. Vzhledem k hrozícím klimatick˘m zmûnám je v IARI znaãná pozornost vûnována studiu schopnosti rostlin odolávat nejrÛznûj‰ím biotick˘m a abiotick˘m stresÛm. Místní rostlinní fyziologové se napfiíklad fiadu let vûnují intenzivnímu v˘- zkumu vlivu zv˘‰ené hladiny CO2 na rostlinnou produkci, vlivu ethanolu na dozrávání plodÛ, vlivu kyseliny sulfosalicylové na délku Ïivota fiezan˘ch kvûtin nebo biochemickému a molekulárnû genetickému v˘zkumu fyziologické odpovûdi rostlin na stresy, zpÛsobené zaplavením, zasolením nebo suchem. Vzhledem k faktu, Ïe v rozvojov˘ch zemích kvÛli nedostatku betakarotenu ve v˘Ïivû oslepne kaÏdoroãnû asi 500 tisíc dûtí, pokou‰í se tu o genetickou modifikaci banánovníku, kter˘ by v plodech mûl betakarotenu zv˘‰ené mnoÏství. Klasické ‰lechtitelství má v IARI samozfiejmû dlouhou tradici. Napfiíklad v letech 1991–2001 bylo místními genetiky vy‰lechtûno na 71 nov˘ch odrÛd a jistû stojí za zmínku, Ïe se za posledních tfiicet let podafiilo zv˘‰it hektarovou produkci v prÛmûru o více neÏ tfiicet procent. Tak jako v‰ude, i tady se dostává do popfiedí zájmu genetické inÏen˘rství. Díky vnesenému genu z Bacillus thuringiensis se napfiíklad podafiilo v˘znamnû zv˘‰it odolnost vybran˘ch druhÛ rostlin vÛãi zavíjeãÛm. Genom Bacillus thuringiensis je nadále studován ve snaze najít dal‰í geny spoluúãastnící se v obrann˘ch mechanismech vÛãi hmyzím i jin˘m ‰kÛdcÛm. Podafiilo se taktéÏ pfieãíst kompletní genomové sekvence pÛvodcÛ nûkter˘ch houbov˘ch chorob, napadajících papaju, okurku a d˘ni. Pozornost je vûnována minimalizaci sklizÀov˘ch a posklizÀov˘ch ztrát. Aplikací kyseliny abscisové tfii t˘dny pfied sklizní se podafiilo prodlouÏit sklizeÀ manga o 15 dní. Tunu manga je moÏné díky zde vyvinutému sklízecímu stroji sklidit za cca 123 rupií, pfiiãemÏ poãet po‰kozen˘ch plodÛ nepfiesáhne 3 %. Dal‰ím místním patentem je su‰árna ovoce a zeleniny na solární pohon. Byla vylep‰ena technologie transportu mûkkého ovoce na velké vzdálenosti, stejnû tak technologie zamrazování zeleniny. Jak jsem jiÏ v‰ak podotkla, zemûdûlsk˘ v˘zkum v Indii nesmûfiuje pouze k produkci dostateãného mnoÏství potravin, ale klade si za cíl i minimalizaci znehodnocování Ïivotního prostfiedí. Intenzivnû se tedy studují vztahy mezi pÛdním metabolismem a tûÏk˘mi kovy, jsou vyhledávány a studovány rostliny vhodné k fytoremediaci. 24 zlom 20.3.2009 9:12 R Stránka 25 RÛzné V neposlední fiadû je v IARI vûnována pozornost ‰lechtûní a fyziologickému v˘zkumu rostlin, vhodn˘ch jako alternativní zdroje energie. Sem patfií pochopitelnû fiepka olejka, pouÏívaná pro v˘robu bionafty. Velkou budoucnost má patrnû v Indii i gasohol (benzín s pfiídavkem deseti procent ethylalkoholu), proto v IARI studují klasické i ménû tradiãní plodiny vhodné pro v˘robu ethylalkoholu. Kromû manioku, brambor, kukufiice nebo cukrové tfitiny je to tfieba i nezuÏitkovaná sláma nebo obilí nevhodné ke konzumaci. SnaÏí se také o optimalizaci pfiípravy dal‰ího zdroje alternativní energie – bioplynu (náhrady zemního plynu) ze zemûdûlsk˘ch odpadÛ a pleveln˘ch vodních rostlin. Byla zdokonalena fermentaãní technologie pro v˘robu bioplynu z jak˘chkoli organick˘ch reziduí, vãetnû bioodpadu z domácností. Znaãn˘m environmentálním problémem souãasné Indie je pokles hladiny spodních vod. V IARI fie‰í oddûlení vodní technologie nejen problematiku maximální utilizace vody z monzunov˘ch de‰ÈÛ, ale snaÏí se i o optimalizaci kapkové závlahy pro jednotlivé plodiny v závislosti na jejich v˘vojovém stadiu. Doporuãení místních vûdcÛ ohlednû vnitfiních povrchov˘ch úprav zavlaÏovacího potrubí pfiijalo a do sv˘ch norem zahrnulo i indické Ministerstvo zemûdûlství. Závûrem si dovolím si ponûkud znehodnotit slova Indiry Gándhiové. Ta byla názoru, Ïe srdce Indie tepe v jejích vesnicích. Já v takovém pfiípadû doplÀuji, Ïe IARI urãitû funguje jakoÏto vysoce v˘konn˘ kardiostimulátor. UváÏíme-li totiÏ, Ïe více neÏ ‰edesát procent obyvatel Indie se Ïiví zemûdûlstvím, IARI nejen Ïe napomáhá zvy‰ovat produkci a uchovávat jeden z nejúÏasnûj‰ích pokladÛ, které Indie vlastní – její nádhernou pfiírodu – ale pomáhá zvy‰ovat i Ïivotní úroveÀ velké ãásti jejího národa. Potulky po Európe Minul˘ rok som bol na konferencii v Olomouci, ktorú v˘borne a s veºk˘m nadhºadom zorganizovali Mirek Strnad a jeho skúsení spolupracovníci. Ich úsilie a celú konferenciu korunoval zaslúÏene úspech. V Olomouci bol aj pán profesor Nátr z Prahy a jeho vystupovanie sa mi na prv˘ pohºad zapáãilo. Svedãilo o jeho erudovanosti, nadhºade ale zároveÀ aj jeho skromnosti. S mojou manÏelkou sme sa po vydarenej konferencii zhodli, zrejme podobne ako viacerí úãastníci tejto konferencie a ãitatelia Bulletinu, Ïe na takom dobrom podujatí sme uÏ dávno neboli. O to viac ma pote‰ilo, keì som sa v marci tohto roku prv˘ raz osobne stretol s pánom profesorom Nátrom doma v Nitre. MoÏno sa sp˘tate preão tak neskoro. Kto by zo star‰ích ale aj mlad‰ích kolegov, predov‰etk˘m v âechách ale aj na Slovensku, nepoznal osobne pána profesora ako vyhranenú vedeckú osobnosÈ. Mne osobne sa to bohuÏiaº pri mojich skoro permanentn˘ch potulkách po zahraniãí predt˘m nepodarilo. Priznám sa hneì na úvod, Ïe to bolo pre mÀa veºmi milé a obohacujúce stretnutie, a to po odbornej stránke ako aj z ºudského hºadiska. Myslím, Ïe aj z jeho strany bola rezonancia veºmi pozitívna a uÏ teraz sa te‰ím na na‰e pripadné ìal‰ie stretnutie niekedy v blízkej budúcnosti. Na podobne milé a veºmi priateºské stretnutia s ãesk˘mi kolegami v zahraniãí ale aj doma si z minulosti pamätám v prípade Jána Krekuleho a Ivanky Macháãkovej. Pán profesor Nátr vyuÏil vhodnú príleÏitosÈ a v Nitre ma oslovil, aby som napísal krátky príspevok pre Bulletin. Táto naoko ºahká záleÏitosÈ vyvolala vo mne neskôr urãité obavy. Nevedel som presne, z ktorého konca by som mal zaãat, pretoÏe téma príspevku bola síce podºa môjho v˘beru, ale nebola presnej‰ie ‰pecifikovaná. Mal som napísaÈ nieão o mojich zahraniãn˘ch skúsenostiach. Predstavte si teda zapáleného vedca ão je nauãen˘ posledn˘ch pätnásÈ rokov produkovaÈ iba publikácie v angliãtine ako sa odrazu veºmi nemotorne snaÏí v materinskom jazyku napísaÈ nieão aspoÀ tro‰ku pútavého pre ãitateºa viac menej populárno-vedeckého Bulletinu. Predmaturitné ãasy keì som na gymnáziu písal básniãky a malé fejtóny sú uÏ dávno nenávratne preã a moja ‰tylistika sa bohuÏial medziãasom zmenila a nadobudla prísne stroh˘ vedeck˘ ‰t˘l. Márne som hºadal ão bude najvhodnej‰ie napísaÈ do Introduction, Material and Methods, Results a ão nakoniec do Discussion. Názorn˘ to príklad profesionálnej deformácie. V tej chvíli som naozaj závidel in˘m nadan˘m kolegom ich bohat˘ slovník a oãarujúce vyjadrovacie schopnosti. Bolo mi jasné, Ïe túto oblasÈ som trestuhodne zanedbal a teraz sa mi to vráti. Pripadal som si trochu 25
Podobné dokumenty
Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedieť
napodiv bez veºk˘ch emócií. Tie som síce oãakával, ale dostavili sa aÏ pri prvom návrate do Ko‰íc vo februári 1990. DvadsaÈjeden rokov sa mi scvrklo na okamih. Naraz som sa ocitol
v rodnom meste v ...
aktuální číslo bulletinu ČSEBR
dobû je‰tû obãas chodíval prof. Nûmec a obvykle
nav‰tûvoval právû manÏele Pazourkovy, se kter˘mi ho poutaly osobní i pracovní vztahy.
S prof. Pazourkem coby pedagogem jsem se seznámila jako tzv. po...