Filmové Rakovnicko 1

FILMOVÉ RAKOVNICKO
„Rakovník je v podstatě známý tím, že jej filmaři
vyhledávají. Točilo se tady už více filmů a výhoda je také to,
že je blízko Prahy,“ odpověděl v roce 1989 režisér Dušan
Klein na otázku místních novin, proč si pro natáčení adaptace
románu Ladislava Pecháčka Vážení přátelé, ano! vybral právě
Rakovník. „Navíc u tohoto filmu jsme potřebovali malé okresní
město s hezkým náměstím a s továrním provozem,“ dodal.
Továrním provozem myslel Rakovnické keramické závody,
výrobce obkladaček známé značky RAKO (ve filmu podnik
na výrobu sanitární keramiky Fortuna) a náměstím rozlehlé
Husovo náměstí s řadou historických domů a dalších
stavitelských památek. Hlavní rakovnické náměstí
se objevilo také v televizním psychologicko-kriminálním
příběhu Nikdo neměl diabetes (2001) a tvůrci vůbec
nejznámějšího filmu z Rakovníka (a o Rakovníku),
renesančního obrázku Nezbedný bakalář, dokonce postavili
v ateliérech zdejší náměstí a s ním i celý Rakovník znovu
od základů jako divadelní kulisy, které poté smíchali se záběry
skutečných míst a staveb ve městě a jeho okolí. Cesty filmařů
do zdejšího kraje však nevedou jen do Rakovníka. U Řevničova
se natáčela špionážní komedie Česká spojka (2002),
na Jesenicku snímky Rusalka (1977) nebo hororová komedie
Choking Hazard (2003), hrad Krakovec byl sídlem rytíře Brtníka
z Brtníku (Ať žijí duchové!; 1976) a čaroděje Mrakomora (Princ
a večernice; 1977), a počet filmů, v nichž diváci viděli hrad
Křivoklát a Křivoklátsko, snad ani nelze spočítat: Tristan a
Isolda (2006), Naprosto osvětleno (2005), Anděl Páně (2005),
Kletba bratří Grimmů (2005), Smrt krásných srnců (1986),
Čarovné dědictví (1985), Zlatí úhoři (1979), Noc na Karlštejně
(1973), Dalibor (1956), Pohádka máje (1940) a mnohé
a mnohé další.
Přijmete-li naše pozvání, provedeme vás místy
Rakovnicka, která znáte z pláten kin a televizních obrazovek.
Půjdete po schodech, po kterých scházeli dětští hrdinové filmu
Ať žijí duchové, aby se podepsali v hladomorně, i princ Velen,
když vstupoval do podzemí Mrakomorova hradu, aby zachránil
Večernici, podíváte se na louku, kde stál hrad D´Or v legendě
Tristan a Isolda a kde bývalo ukrajinské městečko Trachimbrod
v příběhu Naprosto osvětleno, a také poznáte, jak filmaři dokáží
žonglovat s realitou, například že filmová chalupa převozníka
Proška (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři) stojí o pár stovek metrů
dál od té skutečné nebo že hrad Krakovec nemá střechu ani tak
prostorné sklepení s vachrlatou podlahou jako ve filmu
Ať žijí duchové!
Výchozím místem následujících výletů je město Rakovník,
ubytovat se můžete například v areálu přírodního Tyršova koupaliště
(chatky, obytné přívěsy, stany; telefon: 313 512 710, 602 527 030,
602 333 645; e-mail: [email protected]). Přehled všech možností
ubytování v Rakovníku a okolí najdete na www.Rakovnicko.info.
Mapa na cesty Rakovnickem
Při výletech na místa filmových natáčení a
dalších cestách Rakovnickem nezabloudíte s
turistickou mapou, kterou v roce 2006 vydal
Svazek měst a obcí Rakovnicka ve spolupráci
s kartografickým nakladatelstvím Žaket a s
finanční podporou Středočeského kraje. Dosud
nejobsáhlejší mapa Rakovnicka obsahuje i řadu
dosud neznámých, nepublikovaných nebo neprávem zapomenutých výletních cílů v regionu.
Kartografickou část, která vznikla na základě
nového soupisu a zaměření turistických cílů, tras
a služeb, doplňuje rozsáhlý vlastivědný průvodce
o 12 tisících slovech, přehled pěších a cyklistických
tras a vybraných kontaktů včetně informačních
center. Mapa v měřítku 1 : 60 000 je v prodeji za
doporučenou cenu 40 Kč.
1
www.Rakovnicko.info
akce!
FILMOVÉ RAKOVNICKO
výlety z Rakovníka na místa filmových natáčení
ČÁST PRVNÍ - RAKOVNÍK, JESENICKO
2
1
1 - Bedlno, 2 - motorest Zálesák
Prospekt vydal v roce 2006 Svazek měst a obcí Rakovnicka
se sídlem v Rakovníku za přispění Středočeského kraje.
Texty a grafická úprava: Roman Hartl. Fotografie: Radomír Dvořák,
Roman Hartl, archiv. Na titulní straně znak Rakovníka z mariánského
sloupu na Husově náměstí. Kontakt: [email protected]
RAKOVNÍK Zv
onice u kostela
MOTOREST ZÁ
LESÁK ve film
sv. Bartoloměje
u Choking Haza
rd
Výlet první
Městem Nezbedného bakaláře
Výlet druhý
Tajemným Jesenickem
Královské město Rakovník a film, to je hlavně historický
snímek Nezbedný bakalář z roku 1946, který vznikl podle dvou
renesančních povídek spisovatele Zikmunda Wintera ze sbírky
Rakovnické obrázky, a to Nezbedný bakalář a Golgota. Scénář
filmu vzešel z divadelní hry, kterou v roce 1937 napsal
představitel titulní role Zdeněk Štěpánek k Wintrovým oslavám
v Rakovníku, konaným u příležitosti 25. výročí spisovatelova
úmrtí. Nezbedný bakalář má ve filmografii Rakovníka zvláštní
místo – nejenom, že byl adaptací zřejmě nejznámější literární
práce o Rakovníku, jejíž autor Z. Winter, rodák z Prahy, začal
v Rakovníku svou spisovatelskou dráhu, ale blízký vztah k městu
měl i Zdeněk Štěpánek, neboť v Rakovníku prožil část dětství
a mládí, tady přilnul k divadlu. V Rakovníce a jeho okolí vznikal
také film pro mládež Bloudění orientačního běžce (1986),
tragikomedie podle románu L. Pecháčka Vážení přátelé, ano !
(1987) nebo scéna popravy Jana Koziny v komedii
Trhala fialky dynamitem (1992).
Rusalčí jezírko u Bedlna
Zatopený kamenolom poblíž Bedlna se roku 1977 stal
kulisou filmové adaptace opery Rusalka s Magdou Vášáryovou
v titulní roli. Podle filmu se jezírku v lomu říká Rusalčí. Opuštěný
žulový lom s dvanáctimetrovou skalní stěnou je od roku 1994
významným krajinným prvkem.
Prohlídka Rakovníka:
Procházka historickým
jádrem města – z náměstí
(historické domy, mariánský sloup) ke kostelu
sv. Bartoloměje (možno
nahlédnout z předsíně do
chrámové lodi s nejkrásnější
kamennou gotickou kazatelnou v Čechách) s dřevěnou
zvonicí a mozaikovým
obrazem z keramiky RAKO,
prohlídka muzea
T. G. M. (pravěk, středověk,
18. a 19. století, cechovní
památky, geologie a hornictví
na Rakovnicku, voda v krajině,
ryby a příroda Rakovnicka,
RAKO 1883–2003), lapidária
muzea (kamenné památky)
a Pražské brány, vyhlídka z Vysoké brány, skvostu českých
městských gotických bran, s expozicí historických fotografií města, prohlídka Rabasovy galerie (stálá expozice tvorby Václava Rabase) v bývalé
synagoze a odtud zpět na náměstí nebo ke hřbitovu s urnovým hájem
(dřevěná zvonice, náhrobky význačných osobností – operní pěvci
bratři Burianové, generál Kholl, továrník František Otta - tvůrce mýdla s
rakem). Prohlídku města možno doplnit o výlet vlakem do železničního
muzea v blízké Lužné (trať 124, směr Lužná; asi 15 min), největšího
muzea svého druhu v Česku.
Jídlo, občerstvení:
Divadelní restaurace, Na Sekyře 144
Vinárna U Zlatého hroznu, Palackého 78
Restaurace Slavia, Husovo náměstí 53
Restaurace Černý orel, Husovo náměstí 120
Restaurace Česká chalupa, U hluboké studny 133
Restaurace a bistro Pamír, Husovo náměstí 10
Restaurace U Primase, Palackého 55
Restaurant U Madly, Vysoká 92
Restaurace U Mušketýra, Poštovní 194
LOM BEDLNO
s Rusalčím jezírk
em
Motorest Zálesák
V motorestu Zálesák na Jesenické křižovatce při silnici
z Prahy do Karlových Varů se v roce 2003 natáčela první česká
komedie o zombiích (oživlých mrtvých) Choking Hazard - příběh
účastníků filosofického kursu doktora Reiniše (Jaroslav Dušek)
napadených v odlehlém motelu Halali nemrtvými myslivci,
a také dívčí prázdninová road movie Pusinky (2007).
Vlakem a pěšky:
Z Rakovníka vlakem (trať 161, směr Bečov nad Teplou) do zastávky
Kosobody (cca 30 min.). Odtud po pěší trase KČT 1023: Bedlno 2
(lom Bedlno mimo trasu, 1 km jihozápadně od vsi, u lesíka po polní
cestě vlevo 250 m od silnice na Jesenici – viz mapa. Po stejné cestě
zpět na KČT 1023) – Tobiášův vrch 7,7 (rozhledna) – Vlčí hora, rozcestí
8,2. Dále po KČT 3988: Jesenická křižovatka, motorest Zálesák 10,2
- Vlčí hora, rozcestí 12,2 – Petrohrad, pod zříceninou 17,5. Dále po KČT
0015: Petrohrad, hrad 18 (trosky hradu ze 14. století s kaplí Všech svatých) – Petrohrad, pod zříceninou 18,5. Dále po KČT 6032: Jesenice,
ŽST 23,5 (v Jesenici vlastivědné muzeum, lapidárium drobných
kamenných památek, koupání ve Velkém rybníku). Z Jesenice
vlakem do Rakovníka (cca 40 min.).
Na kole:
Z Rakovníka (Tyršovo koupaliště) po CS 351, směr Jesenice: Soseň
18,5 (tip: 1,5 km jihozápadně od Sosně mohutný Boží kámen,
opředený pověstmi. Kámen uveden v mapě, cesta k němu není
značena) – Kosobody 20,1. Dále po pěší KČT 1023 do Bedlna 24,1.
Dále po silnici a polní cestě k lomu Bedlno 25,7 (viz Vlakem a pěšky)
a odtud stejnou cestou zpět na silnici a dále přes Chotěšov na rozcestí s pěší KČT 3988. Dále po pěší KČT 3988 k rozcestí Petrohrad,
pod zříceninou 31. Dále po pěší KČT 0015 na rozcestí U můstku 34.
Dále po pěší KČT 1020 do Krt 36 (ve vsi lidová architektura – venkovská památková zóna v návrhu, v lese cca 1,5 km jižně vsi bývalé
žulové lomy). Z Krt po silnici do Jesenice, ŽST 39. Odtud zpět vlakem
do Rakovníka nebo po CS 351 do Klečetné 47,4. Dále po CT 8167 do
Čížkova 52,1. Dále po CT 8166: Zderaz 54,5 (ve vsi lidová architektura,
bývalá synagoga) – Kolešovice 57,3 (ve vsi zámek – nepřístupný, park
s alejí památných dubů, sochy světců) – Přílepy 60,5. Dále po CT 8165
do Senomat 64,3 (gotický kostel s dřevěnou zvonicí, na hřbitově
náhrobní deska A. Hochhauzerové z Krásného Dvora). Dále po CS 351
do Rakovníka (Tyršovo koupaliště) 71,9.
Jídlo, občerstvení:
Motorest Zálesák, Jesenická křižovatka
Cukrárna Hana Štefánková, Náměstí 17, Jesenice
Restaurace U čerpací stanice, Ulice 5. května, Jesenice
Restaurant Hotelu Jesenice, Jesenice
Restaurace Kino, Kolešovice
Hospůdka U Kutílků, Přílepy
Restaurace Jiří Cír, Senomaty 55
Cukrárna E + J Spurných, Senomaty