HLAS MUČEDNÍKŮ
Transkript
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve John a Betty Stamovi K jednomu z nejznámìjích pøípadù muèednictví v historii èínské církve dolo v prosinci roku 1934, kdy byl popraven mladý americký misionáøský pár, John a Betty Stamovi. K této události dolo v èínské provincii An-chuej a kromì manelù Stamových byl jetì popraven èínský køesan Zhang Shuisheng, který prosil komunistické povstalce o proputìní. John Stam byl potomkem holandských pøistìhovalcù. Jeho rodina sídlila v New Jersey, ale John od dìtských let cítil povolání stát se misionáøem v Èínì, v zemi, ve které, jak èasto lidem pøipomínal kadý mìsíc odcházejí miliony lidí na vìènost bez Krista. John pøipravoval své srdce i ivot ke slubì Bohu v Èínì. Zaèátek tøicátých let byl jak v Èínì, tak v Americe obtíným obdobím. V Americe zasadila velká hospodáøská krize ekonomice velkou ránu, kterou pocítil doslova kadý èlovìk. Naproti tomu v Èínì znamenal nástup komunistického hnutí vánou hroz- Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køesanù podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém veri epitoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v íøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíi Kristu pro- bu pro misionáøskou práci. Zdálo se, e rudá armáda vzrùstá kadý den na síle a velikosti. Mnoho misijních základen bylo násilím pøinuceno ukonèit svou èinnost a jejich pracovníci byli evakuováni z oblastí, kam pøicházely komunistické oddíly. Stam tyto události pozoroval, ale povaoval je spíe za výzvu k práci pro Boí království. Nic jej nemohlo odradit od jeho rozhodnutí slouit Kristu v Èínì. Kdy byl v roce 1932 vyzván, aby promluvil v Moodyho posluchárnì, øekl posluchaèùm následující odhodlaná slova: Budeme troubit k ústupu a odvrátíme se od naeho nejvyího povolání, které máme v Jeíi Kristu, anebo se odváíme postupovat vpøed na Boí pokyn èelit tøeba i nemonému? Pøipomínejme si, e Velké poslání jít k národùm a získávat Kristu uèedníky nebylo nikdy podmínìno tím, zda jsou k nìèemu takovému potøebné finance anebo zda to nebude znamenat tìkosti a sebezapøení. Naopak, jsme varováni, e musíme oèekávat souení a dokonce pronásledování, ale s tím vím také vítìzství v Kristu. HLAS MUÈEDNÍKÙ È L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ø E S A N S K É A S O C I A C E I C A 5 –6 / 2006 pokraèování na str. 29 následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalích forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì proli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjím zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pot. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300 Vysoko v horách u hranic Èíny se Severní Koreou buduje Hlas muèedníkù spoleènì s èínskými køesany ilegální úkryty pro stovky zoufalých severokorejských uprchlíkù, kteøí zde nacházejí základní zázemí a úkryt pøed èínskými vojáky a severokorejskými agenty. Co soudíte, je to poselství od Boha? Køesané v Severní Koreji Úvaha Toma Whita Pøíbìh manelù Stamových Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékař z Kurdistánu Příběh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 67 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspirující čtení na téma křesanské víry a svědectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 110 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 127 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesanstva i společnosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 137 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 147 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnějšího představitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 165 Kč. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křesanů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 167 Kč. Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 165 Kč. Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 157 Kč. Milena Kolmanová – Kruh z maličkých Povídky evangelické spisovatelky z prostředí lyrické jihočeské krajiny z období válečných a poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 137 Kč. Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových postav historie křesanství. Vázaná brožura, 12 × 19 cm, 112 stran, cena 155 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, působícího krátce také v poválečném Československu. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 235 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vypráví autor vzrušující příběh církve trpící za „třtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 73 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 238 Kč. Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, která jsou pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 175 Kč. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 215 Kč Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz) BIBLICKÉ ZAMYLENÍ Vìøte Bibli ÑHospodin otev¯el ˙sta oslici.ì (Numeri 22,28) Vϯte Bibli. NÏkterÈ z jejÌch p¯ÌbÏh˘ m˘ûe n·ö rozum p¯ijmout s velk˝mi obtÌûemi, ale jinou alternativu nem·me. Pokud odmÌtneme p¯ijmout obtÌûn· mÌsta Bible, pak bude absurdnÌ p¯ijmout i cel˝ zbytek PÌsma. AteistÈ se posmÌvajÌ, ûe Bible tvrdÌ, ûe nÏjak· oslice promluvila. Ale Bible tohle ne¯Ìk·. P¯esnÏji prohlaöuje: ÑHospodin otev¯el ˙sta oslici.ì Ale je-li vöemohoucÌ B˘h, pak p¯ece m˘ûe oslici otev¯Ìt ˙sta kdykoli. Odloûme na malou chvilku vÌru v Boha. Co potom zbude? NevÏra tvrdÌ, ûe se ËlovÏk vyvinul z opice. To znamen·, ûe v jistÈm okamûiku nÏjakÈ zv̯e ñ opice ñ zaËalo promlouvat bez pomoci nÏjakÈ vyööÌ inteligentnÌ bytosti neû je samo. é·dnÈ dÌtÏ nemluvÌ bez toho, ûe by je tomu nenauËil nÏkdo dospÏl˝. Jak ale opice sama dospÏla k tomu, co nedok·ûe ani lidskÈ dÌtÏ? MusÌte tedy p¯ijmout tu skuteËnost, ûe nÏjakÈ zv̯e promluvilo, buÔ promluvilo bez pomoci nÏkoho dalöÌho, jak uËÌ darwinistÈ nebo promluvilo, protoûe jeho ˙sta otev¯el vöemohoucÌ B˘h. Je oËividnÈ, ûe pro rozum je jednoduöÌ i logiËtÏjöÌ druh· alternativa. P¯em˝ölejte rovnÏû o vnit¯nÌ pravdÏ prvnÌch slov, kterÈ kdy zv̯e od dob rajskÈ zahrady promluvilo: ÑCo jsem ti udÏlala, ûe mÏ jiû pot¯etÌ bijeö?ì Jednoho dne n·m vöichni ti, kter˝m ËinÌme zlÈ, poloûÌ takovou ot·zku. Co odpovÌme? A to dokonce i ti, kterÈ jsme bili, protoûe se provinili. Bylo nezbytnÏ nutnÈ bÌt je t¯ikr·t, jak to udÏlal faleön˝ prorok Bile·m svÈ oslici? NestaËilo jen menöÌ pok·r·nÌ? Neposlouchejme ty, kte¯Ì se do Bible nav·ûejÌ, ale radÏji nad jejÌmi slovy peËlivÏ rozvaûujme. ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights Můžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected] Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: www.persecution.com, www.persecution.net Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz RICHARD WURMBRAND NAPSAL Co soudíte, je to poselství od Boha? ÑByl k¯est Jan˘v z†nebe nebo od lidÌ?ì (Marek 11,30 äkrabal˘v p¯eklad) Naöi velmi milovanÌ ! MalÈ dÏcko, kterÈ sedÏlo se svou matkou v kr·snÈm p¯ijÌmacÌm salonu, se zeptalo d·my, kter· sedÏla mlËky vedle nich: ÑMadam, o Ëem p¯em˝ölÌte?ì éena odpovÏdÏla: ÑNem·m o Ëem p¯em˝ölet.ì DÌtÏ duchaplnÏ poznamenalo: ÑNemÌt o Ëem p¯em˝ölet je jistÏ v·ûnÈ tÈma k p¯em˝ölenÌ.ì NabÌzÌme v·m d˘leûit˝ p¯edmÏt k p¯em˝ölenÌ: jste pravdÏpodobnÏ zavaleni literaturou a tiskovinami ze vöech stran. O n·boûenskÈ literatu¯e se ale musÌte rozhodnout: ÑJde o poselstvÌ od Boha, nad kter˝m musÌm n·leûitÏ p¯em˝ölet, anebo se jedn· o ËistÏ lidskÈ ˙vahy, kterÈ pro mne nejsou nijak z·vaznÈ?ì JeûÌö ¯ekl ûidovsk˝m p¯ed·k˘m tÈ doby, ûe s nimi nevstoupÌ do dialogu, pokud nemajÌ soudnost rozliöit boûskÈ poselstvÌ od lidsk˝ch n·zor˘. Jsme obklopeni svat˝mi Po uvedenÌ dlouhÈho seznamu svat˝ch a muËednÌk˘, apoötol Pavel dod·v·: ÑProto i my, jsouce obklopeni tak velik˝m z·stupem svÏdk˘ì (éid˘m 12,1). PouûÌvejte svÈ duchovnÌ oËi, abyste pohlÈdli na mnoûstvÌ muËednÌk˘, kte¯Ì nejsou nÏkde daleko v nebesÌch, ale doprov·zejÌ v·s na kaûdÈm kroku, aby v·m slouûili sv˝m p¯Ìkladem a jako inspirace. Pokud je nevidÌte, pak je t¯eba se zamyslet. Jeden z vaöich duchovnÌch org·n˘ nefunguje spr·vnÏ. Kdyû nÏkdo kolem sebe nevidÌ domy a stromy, mÏl by jÌt bezprost¯ednÏ k lÈka¯i. ProË stejn˝m zp˘sobem nenakl·dat ze slepotou duchovnÌ? P¯in·öÌme v·m poselstvÌ od Boha: ÑPamatujte na vÏznÏ, jako byste byli uvÏznÏni s nimiì (éid˘m 13,3). V PÌsmu nestojÌ: ÑPamatujte na ty, kte¯Ì jsou ve vÏzenÌ nynÌ,ì ale jednoduöe na vÏznÏ v˘bec, i na ty, kte¯Ì byli ve vÏzenÌ v minulosti. P¯ÌbÏhy muËednictvÌ majÌ vÏËnou hodnotu. CÌrkev se jimi sytÌ nep¯etrûitÏ. ZpoË·tku dokonce zachov·vala vöeobecnÈ pravidlo, ûe bohosluûby p¯i kter˝ch nebyli v˘bec zmÌnÏni muËednÌci, nejsou p¯ed Bohem platnÈ. 1 JaponötÌ muËednÌci Kdyû jsem ned·vno navötÌvil Japonsko, p¯ipomÌnal jsem si krvav˝ k¯est, kter˝m kdysi proöla zdejöÌ cÌrkev. K¯esùanstvÌ p¯inesl do Japonska poprvÈ sv. Frantiöek Xaversk˝, a to v roce 1549. MnozÌ p¯iöli k obr·cenÌ a cÌrkev utÏöenÏ rostla. Pak ale p¯iölo pron·sledov·nÌ. V Unzenu vϯÌcÌ h·zeli do sopeËnÈ l·vy. V roce 1597 uk¯iûovali mnoho vϯÌcÌch v Nagasaki. A v roce 1637 povraûdili v äimabara na t¯icet tisÌc k¯esùan˘ ñ vöechny, o kter˝ch se vÏdÏlo, ûe pat¯Ì k cÌrkvi. (Jist˝ holandsk˝ n·mo¯nÌ kapit·n, kter˝ se moûn· s·m povaûoval za k¯esùana, opat¯il pro tuto popravu st¯elnÈ zbranÏ.) Po tÈto ud·losti existovala cÌrkev v Japonsku n·sledujÌcÌch dvÏ stÏ let pouze v podzemÌ, a to ve velmi skrovnÈm poËtu. V 18. stoletÌ se o tÏchto tajn˝ch vϯÌcÌch doslechl jesuitsk˝ knÏz Giovanni Battista Sidotti. Pob˝val na FilipÌn·ch, kde se nauËil od japonsk˝ch ryb·¯˘ jejich ¯eË a pak se tajnÏ vydal do Japonska. Tam ho vöak ihned chytili a na r˘zn˝ch mÌstech vÏznili. Nakonec ho poslali do k¯esùanskÈho sÌdla, kterÈ bylo p˘vodnÏ urËeno pro mision·¯e, ale kv˘li politice n·rodnÌ izolace a n·boûenskÈ indoktrinaci svÈmu ˙Ëelu nikdy neslouûilo. Zde byl Sidotti v dom·cÌm vÏzenÌ a o jeho pot¯eby se mÏli starat sta¯Ì manûelÈ Cho-suke a Haru, kte¯Ì byli sice p˘vodnÏ k¯esùanÈ, ale kv˘li pron·sledov·nÌ se svÈ vÌry z¯ekli. Kdyû se je Sidotti pokouöel p¯esvÏdËit, aby se vr·tili ke svÈ nÏkdejöÌ v̯e, byl za to uvrûen do sklepenÌ domu. Pak ale doölo k pozoruhodnÈ vÏci. Star˝ manûelsk˝ p·r si uvÏdomil, ûe si tento k¯esùan uchoval pevnou vÌru i navzdory takovÈmu pron·sledov·nÌ, a proto se tito sta¯Ì lidÈ rozhodli znovu se ke k¯esùanstvÌ p¯ihl·sit. Oba za to n·slednÏ zem¯eli muËednickou smrtÌ. Dostalo se jim vöak nejvyööÌ z·chrany ñ nikoli od pozemsk˝ch strastÌ, ale od pozemskÈ neËistoty. OËiötÏni krvÌ Kristovou, vstoupili do neposkvrnÏnÈho nebe. S·m Sidotti v temnÈm sklepenÌ odeöel do ¯Ìöe svÏtla. Bylo mu öestaËty¯icet let. Protestantsk· cÌrkev p¯iöla do Japonska v roce 1859 a prvnÌ konvertity zÌskala v roce 1885. RovnÏû protestantÈ zaûili krutÈ pron·sledov·nÌ, neboù odmÌtali uctÌvat cÌsa¯e jako boha. V dneönÌm Japonsku ûije p¯es jeden milion protestant˘ a necel˝ p˘l milionu katolÌk˘. Ateistick· krutost Ve dvac·tÈm stoletÌ doölo za komunistickÈho reûimu v »ÌnÏ ke krutÈmu pron·sledov·nÌ k¯esùan˘. Ofici·lnÌ dokumenty jednÏch mÌstnÌch ˙¯ad˘, kterÈ se poda¯ilo propaöovat na Z·pad, uv·dÏjÌ, ûe v öedes·t˝ch letech p¯ÌsluönÌci Rud˝ch gard z ¯ad student˘ zavraûdili na ökolnÌm dvo¯e svÈ uËitele, jejich mrtv· tÏla si na mÌstÏ uva¯ili a pak je snÏdli na znamenÌ ÑvÌtÏzstvÌ nad kontrarevolucion·¯iì. Ve st·tem provozovan˝ch restauracÌch zavÏöovali Ë·sti lidsk˝ch tÏl na h·ky a lidskÈ maso pod·vali jako souË·st svÈ nabÌdky. V provincii çiang-si takto snÏdli minim·lnÏ 137 osob, ale moûn· jich bylo o nÏkolik set vÌc. Tento kanibalismus se v »ÌnÏ poËÌtal na tisÌce. ZmÌnÏnÈ dokumenty, kterÈ tyto skuteËnosti odhalujÌ, majÌ p˘vodnÌ ˙¯ednÌ peËetÏ. Je 2 t¯eba zd˘raznit, ûe tento kanibalismus nemÏl p˘vod ani v hladu a ani nepramenil z nÏjakÈ psychickÈ poruchy. Byl to ËistÏ projev komunistickÈ bezboûnosti a byl ¯Ìzen stranick˝mi org·ny. PoûÌv·nÌ masa t¯ÌdnÌch nep¯·tel se povaûovalo za d˘kaz revoluËnÌho z·palu. D·le se v tÏchto ofici·lnÌch materi·lech zmiÚuje p¯Ìpad jistÈ ûeny, kter· byla p¯inucena identifikovat rozËtvrcenou mrtvolu svÈho manûela, kter· byla jiû z Ë·sti snÏdena. Za trest, ûe milovala Ñt¯ÌdnÌho nep¯Ìteleì, musela tato ûena sp·t v posteli, kde na manûelovÏ mÌstÏ leûela jeho hlava. M˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe mezi takov˝mi obÏùmi byli i vϯÌcÌ, neboù je povaûovali rovnÏû za nep¯·tele reûimu. Kdyû jsem na Z·padÏ poprvÈ o tÏchto zvÏrstvech komunismu hovo¯il, dokonce i moji p¯·telÈ mÏ obvinili z p¯eh·nÏnÌ. ÿÌkali: ÑNemohlo to b˝t ˙plnÏ tak, jak Wurmbrand ¯Ìk·.ì Ano jsem vinen, ale nikoli p¯eh·nÏnÌm, ale p¯Ìliönou zdrûenlivostÌ p¯i v˝Ëtu tÏchto krutostÌ. Neodvaûoval jsem se nikdy plnÏ popisovat hr˘zy komunismu, neboù jsem vÏdÏl, jakÈ zdÏöenÌ to mezi posluchaËi vyvol·v·. VÌtÏzstvÌ navzdoryÖ Zd·lo by se, ûe za takov˝ch hrozn˝ch okolnostÌ se nikdo ke k¯esùanstvÌ nem˘ûe p¯idat, ale prav˝ opak je pravdou. Kdyû se komunistÈ v »ÌnÏ dostali v roce 1948 k moci, ûilo v tÈto zemi asi t¯i a p˘l milionu k¯esùan˘. NynÌ (1993) se jejich poËet odhaduje na 65 milion˘. Krev muËednÌk˘ je skuteËnou setbou cÌrkve a p˘sobÌ jejÌ mocn˝ vzr˘st. CÌrkvi, kter· vidÌ z·stup svÏdk˘, se od Boha dost·v· poûehn·nÌ. CÌrkev bojujÌcÌ a cÌrkev vÌtÏzn· je jednÌm tÏlem. Od svat˝ch a muËednÌk˘ p¯ijÌm·me mnoûstvÌ sÌly a duchovnÌ moudrosti. Oni n·s obklopujÌ proto, aby n·m slouûili. Je d˘leûitÈ, abychom je znali, abychom se uËili o tÏch, kte¯Ì naplÚovali slovo z éalmu 44,22: ÑKv˘li tobÏ jsme vraûdÏni dennÏÖì N·boûenstvÌ je pravÈ jen tehdy, kdyû se ËlovÏk kv˘li nÏmu odv·ûÌ zem¯Ìt. LidÌ, kte¯Ì jsou povol·ni, aby zem¯eli jako muËednÌci, je ovöem m·lo. Kdyby vöichni k¯esùanÈ zem¯eli muËednickou smrtÌ, jiû by k¯esùanstvÌ nebylo ani na zemi. Vöichni jsme vöak povol·ni, abychom mÏli s muËednÌky obecenstvÌ a zem¯eli h¯Ìchu, vlastnÌmu j· i svÏtu. PoselstvÌ, kterÈ nynÌ Ëtete, je poselstvÌm od Boha. Proto je t¯eba nad nÌm uvaûovat. HleÔte na oblak svat˝ch HleÔte na oblak svÏdk˘, kter˝ v·s obklopuje. Seznamme se d˘vÏrnÏ s vÌtÏzn˝mi svat˝mi. V·ö ûivot tÌm bude povznesen. CÌrkevnÌ spoleËenstvÌ, kter· nepÏstujÌ obecenstvÌ s tÏmi, kte¯Ì dos·hli muËednickÈ koruny, z˘st·vajÌ duchovnÏ mdl· a slab·. ProË by n·s jinak PÌsmo upozorÚovalo, ûe jsou tito svÏdkovÈ kolem n·s, pokud by nebyli nijak dostupnÌ, kdyby n·m nemÏli slouûit jako zdroj sÌly? A tak v·m p¯edkl·d·me nÏco k p¯em˝ölenÌ: poselstvÌ od Boha. Toto poselstvÌ n·s zavazuje, abychom pom·hali pron·sledovanÈ cÌrkvi. Pom·hejte spoleËnÏ s n·mi. ÿeknÏte o tom sv˝m kazatel˘m, sbor˘m, p¯·tel˘m a zn·m˝m. 3 Protiûidovsk· perzekuce Osudy cÌrkve a Izraele jsou odjakûiva vz·jemnÏ propletenÈ. œ·bel je na obou stran·ch proti sobÏ podnÏcuje. Palestinsk· teroristick· organizace Hamas ve sv˝ch stanov·ch prohlaöuje: ÑVelk· hodina nenastane, dokud muslimovÈ proti éid˘m nerozpoutajÌ v·lku a nepobijeme jich tolik, ûe kdyû se nÏjak˝ éid bude schov·vat za stromem Ëi kamenem, tyto zvolajÌ: Ç” muslime, sluûebnÌku BoûÌ, za mnou se skr˝v· éid, p¯ijÔ a usmrù ho.ëì Hamas se specializuje na vraûdÏnÌ izraelsk˝ch voj·k˘, ale m· na svÏdomÌ i mnoho Arab˘, kte¯Ì si p¯ejÌ ûÌt s Izraelci v mÌru. V Rusku nynÌ zve¯ejnili tajnÈ archivy komunistickÈ strany a vyölo najevo, ûe komunistick· strana podporovala arabskÈ teroristy z Organizace pro osvobozenÌ Palestiny (kte¯Ì sami sebe povaûujÌ za zboûnÈ) a poskytovala jim zbranÏ k zabÌjenÌ BoûÌho vyvolenÈho n·roda. Radujme se i navzdory takov˝m vÏcem Jist˝ slepec, kter˝ nevidÏl od narozenÌ, se podrobil ve t¯iceti letech ˙spÏönÈ operaci. Ptali se ho: ÑJak˝ m·te nynÌ ze svÏta dojem?ì B˝val˝ slepec odpovÏdÏl: ÑJsem rozËarov·n. »ekal jsem, ûe ti, kte¯Ì majÌ zrak, budou mÌt radostnÈ tv·¯e, kdyû p¯ece vidÌ na svÏtÏ tolik n·dhery.ì Na to se mu dostalo odpovÏdi: ÑMajÌ d˘vod b˝t smutnÌ, vûdyù takÈ vidÌ tolik hrozn˝ch vÏcÌ.ì Uzdraven˝ muû ale trval na svÈm: ÑD·v·te d˘raz na öpatnÈ slovo. NemÏli by b˝t skleslÌ kv˘li tomu, ûe vidÌ tak hroznÈ vÏci. MÏli by se radovat, ûe majÌ tu v˝sadu vidÏt i bÌdu a öpÌnu. MÏli by se radovat, ûe mohou br·nit sebe i druhÈ, ûe se mohou vyvarovat zlÈho i se zlem bojovat.ì K¯esùanÈ vidÌ utrpenÌ, ale vidÌ rovnÏû z·stup svÏdk˘, kte¯Ì vybojovali vÌtÏzstvÌ. K¯esùanÈ vidÌ BoûÌ sl·vu s odhalenou tv·¯Ì a jsou si vÏdomi v˝sady vidÏt. Radujme se s naöimi uvÏznÏn˝mi bratry, kte¯Ì se takÈ radujÌ! Jejich p¯Ìklad n·m pom·h·. Pomozme my takÈ jim! RozhodnÏte sami, zda je toto poselstvÌ od Boha. Pokud ano, pak je n·sledujte! Spat¯ili JeûÌöe Nechceme p¯in·öet jen smutnÈ zpr·vy. Na z·vÏr takÈ jedna h¯ejiv· a radostn·: 7. z·¯Ì 1993 se v nep·lskÈ vesnici Tansing objevil na obloze JeûÌö. Spat¯ili ho stovky p¯ev·ûnÏ hinduistick˝ch obyvatel. Ti vyd·vali rozhodnÈ svÏdectvÌ o tom, ûe ho vidÏli na obloze, vÌce jak hodinu, jak visÌ na k¯Ìûi. V d˘sledku toho se mnozÌ vesniËanÈ zaËali o JeûÌöe zajÌmat. DÏkujeme v·m za vaöe modlitby. Vaöe dary a p¯Ìmluvy p¯in·öejÌ ˙levu brat¯Ìm a sestr·m v zemÌch, ve kter˝ch doch·zÌ k pron·sledov·nÌ. V Kristu V·ö Richard Wurmbrand 4 [Richard Wurmbrand (1909 ñ2001) ñ rumunsk˝ lutersk˝ far·¯, kter˝ byl pro svou vÌru vÏznÏn 14 let v komunistickÈm ûal·¯i. Po odchodu na Z·pad zaloûil se svou manûelkou Sabinou v roce 1967 mezin·rodnÌ misijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem je pom·hat pron·sledovan˝m k¯esùan˘m. Tento Ël·nek poch·zÌ z d¯ÌvÏjöÌho anglickÈho zpravodaje Hlasu muËednÌk˘. ] PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKEV DNES Køesané a Severní Korea éivot pod tÏûk˝m b¯emenem Pozoruhodn˝ mladÌk Mal· skupina obchodnÌk˘ z JiûnÌ Koreje se vr·tila do severokorejskÈho hotelu pod dohledem p¯idÏlen˝ch pr˘vodc˘. JeötÏ neû veöli dovnit¯, asi sedmn·ctilet˝ mladÌk p¯ibÏhl k jednomu z cizinc˘. Stiskl mu ruku a sv˝m ukazov·Ëkem p¯itom zaËal tlaËit do n·vötÏvnÌkovy dlanÏ. V korejskÈm prost¯edÌ je takovÈ jedn·nÌ velmi nezvyklÈ. Nikdo z ml·deûe by si za norm·lnÌch okolnostÌ netroufl b˝t k cizinci tak smÏl˝. N·vötÏvnÌk se snaûil vyprostit svou ruku z chlapcova sev¯enÌ, ale chlapec mu na nÌ doslova visel. KoneËnÏ muû pochopil, proË ho chlapec nechce pustit: kreslil mu sv˝m ukazov·Ëkem do dlanÏ znamenÌ k¯Ìûe. ObchodnÌk pohlÈdl do tv·¯e na kost vyhublÈho hocha. Chlapc˘v hlas byl slab˝, ale jeho oËi na¯Ìkaly. Jeho poselstvÌ bylo naprosto jasnÈ: ÑJeötÏ v SevernÌ Koreji ûijeme, jeötÏ jsme st·le naûivu!ì ObchodnÌci mÏli p¯Ìleûitost se s tÌmto chlapcem setkat tajnÏ n·sledujÌcÌho r·na. DovÏdÏli se, ûe jeho otec byl k¯esùan, kter˝ byl p¯ed mnoha lety uvÏznÏn. AËkoli chlapec nemohl o svÈ v̯e nikomu vypr·vÏt, poû·dal n·vötÏvnÌky o Ëty¯i vÏci: aby od nÏho p¯evzali jeho des·tky, kterÈ si po lÈta d·val stranou, aby ho pok¯tili, vyslouûili mu VeËe¯i P·nÏ a opat¯ili mu Bibli. Tento mlad˝ vϯÌcÌ byl k smrti vyhladovÏl˝. Mohl û·dat rovnÏû o potravu, ale neudÏlal to. ZatÌmco jeho tÏlo str·dalo pod ˙trapami ûivota v jeho vlasti, jeho duch zesÌlil a hledal obecenstvÌ s nebesk˝m Otcem. Moûn· si uvÏdomoval, ûe potrava je jen Ëasn· a tak chtÏl radÏji uloûit nÏco pro vÏËnost. Tuûka v ruk·ch Mistra »ty¯i severokorejötÌ mladÌci si vybrali zvl·ötnÌ jmÈna: Tuûka, Guma, Pero a Sponka. NÏjakÈ korejskÈ ekvivalenty pro Tom·öe, Honzu nebo Jirku by tÏmto kreativnÌm ml·denc˘m nesedÏly. ÑOnd¯ejì, k¯esùansk˝ pracovnÌk p˘sobÌcÌ v »ÌnÏ, jim obstaral ˙kryt, potravu i povzbuzenÌ. Byl to jeho n·pad, aby mladÌci pouûÌvali tato smyölenÈ jmÈna a to kv˘li alternativÏ, ûe by je objevili ËÌnötÌ policistÈ anebo severokorejötÌ agenti. Kdyû jim Ond¯ej zaËal zvÏstovat evangelium, t¯i z tÏchto mladÌk˘ projevovali nadöenÌ a z·jem. Ale 5 mladÌk, kter˝ si zvolil jmÈno Tuûka, z˘st·val jakoby bez z·jmu, a kdyû se je Ond¯ej snaûil vyuËovat, Ëm·ral si nÏco na papÌr anebo jen zÌral do pr·zdna. Po nÏkolika mÏsÌcÌch vyuËov·nÌ sezn·mil Ond¯ej t¯i horlivÈ mladÌky s myölenkou, ûe by se vr·tili do SevernÌ Koreje a p¯inesli sv˝m krajan˘m zvÏst evangelia. O Tuûce si ale Ond¯ej nemyslil, ûe by jiû byl na takov˝ ˙kol dostateËnÏ p¯ipraven, a proto mu n·vrh v˘bec nep¯edloûil. Ti t¯i mladÌci ale rozhodnÏ nechtÏli nikam jÌt bez svÈho kamar·da. Proto se nakonec vydali na cestu vöichni Ëty¯i s cÌlem p¯ekroËit ¯eku Tumen a vr·tit se do SevernÌ Koreje. Neû odeöli, Ond¯ej jim ¯ekl: ÑAù se dÏje cokoli, vûdycky se m˘ûete zase vr·tit sem a j· se v·m znovu pokusÌm pomoci.ì P¯eöly mÏsÌce a Ond¯ej byl zvÏdav˝, zda se Ëty¯em ml·denc˘m poda¯ilo p¯ejÌt bezpeËnÏ ¯eku. äesti mÏsÌc˘ po n·vratu do SevernÌ Koreje byli Guma, Pero a Sponka zatËeni severokorejskou policiÌ. Tuûka jejich zatËenÌ pozoroval z ˙krytu a vidÏl, jak je policistÈ bijÌ za to, ûe druh˝m svÏdËili o v̯e v Krista. PolicistÈ je pak naloûili do auta a odjeli. Tuûka utekl. PozdÏji se doslechl, ûe je odvezli do jednoho z koncentraËnÌch t·bor˘. SvÈ t¯i p¯·tele jiû nikdy vÌce nespat¯il. Tuûka se b·l, ûe by ho policistÈ mohli hledat, a tak ûil ve strachu mezi ûebr·ky. Mnoho v tÈ dobÏ p¯em˝ölel o tom, jak jeho p¯·telÈ zvÏstovali evangelium. Hovo¯ili o Kristu p¯i kaûdÈ p¯Ìleûitosti a svÏdËili o tom, jak Spasitel p¯inesl do jejich ûivot˘ nadÏji. Ale kdyû se Tuûka pokouöel vypr·vÏt druh˝m o JeûÌöi, vûdycky mu ˙plnÏ vyschlo v krku, ruce se mu t¯·sly a nemohl ze sebe dostat jedinÈ slovo. DruzÌ ûebr·ci mu ¯Ìkali: ÑVypad·ö nÏjak divnÏ, jako bys ani nebyl ze SevernÌ Koreje.ì Tuûka jim ale nedok·zal povÏdÏt o tom, ûe tento rozdÌl p¯ich·zÌ zevnit¯, odtud, kde v srdci vϯÌcÌho p¯eb˝v· Kristus. Jednoho dne si Tuûka p¯ipomnÏl Ond¯ejova slova: ÑKdyû p¯ijdete zp·tky, budu se v·m snaûit pomoci.ì Ale jak se tam dostat? Nakonec se rozhodl p¯ejÌt opÏt ¯eku Tumen, dostat se do »Ìny a tam vyhledat Ond¯eje. Uplynulo pouh˝ch osm mÏsÌc˘, co tuto ¯eku p¯ech·zel se sv˝mi t¯emi kamar·dy, a nynÌ se o to chtÏl pokusit ˙plnÏ s·m. Tuûka byl ˙spÏön˝ a zanedlouho se slzami v oËÌch vypr·vÏl Ond¯ejovi o osudu sv˝ch t¯Ì p¯·tel. Vypr·vÏl, jak odhodlanÏ zvÏstovali evangelium a jak se schov·val, kdyû je policistÈ zatkli a odvezli. ÑCo bys chtÏl dÏlat ve zbytku ûivota,ì zeptal se On- P¯echod p¯es hraniËnÌ ¯eku Tumen mezi »Ìnou a†SevernÌ Koreou d¯ej mladÌka. 6 ÑChci se nauËit b˝t stateËn˝ jako moji p¯·telÈ a beze strachu svÏdËit o JeûÌöi.ì Ond¯ej n·sledujÌcÌ dva mÏsÌce vyplnil intenzivnÌ p¯Ìpravou Tuûky pro jeho posl·nÌ. Oproti p¯edchozÌmu ˙silÌ, kdy Tuûka Ond¯ejovu v˝uku vÌce mÈnÏ ignoroval, dÏlal nynÌ znatelnÈ pokroky, a po celou dobu, kdy se spoleËnÏ s Ond¯ejem modlili a studovali PÌsmo, jeho vÌra obdivuhodnÏ sÌlila. Kdyû byl p¯ipraven na opÏtovn˝ n·vrat do SevernÌ Koreje, Ond¯ej se ho jeötÏ naposled zeptal: ÑCo bys jeötÏ pot¯eboval?ì Tuûka pohlÈdl svÈmu p¯Ìteli do oËÌ a ¯ekl: ÑUû nic dalöÌho.ì Ond¯ej Tuûkovi pomohl s napojenÌm na jeden k¯esùansk˝ manûelsk˝ p·r v SevernÌ Koreji a tito t¯i zaËali sdÌlet evangelium s tÏmi nejchudöÌmi a nejuboûejöÌmi. ÑKde jsi p¯iöel k tak tajemnÈmu p¯ÌbÏhu,ì ptali se Tuûky nÏkte¯Ì. Jeden ûebr·k se mladÌkovi dokonce svϯil, ûe je takÈ k¯esùanem. NÏkte¯Ì zase vyjad¯ovali p¯·nÌ, aby jim o v̯e v Krista povÏdÏl nÏco vÌc, jinÌ zase chtÏli, aby jim to vöechno vypr·vÏl jeötÏ jednou, a tak to pokraËovalo asi pÏt mÏsÌc˘. Jednoho dne tito t¯i k¯esùanÈ vypr·vÏli evangelium malÈ skupince ûebr·k˘ a dali jim nÏjakÈ trakt·ty a dokonce Bibli. Jeden z mlad˝ch ûebr·k˘ öel dom˘ a pyönÏ uk·zal svÈ matce, ûe m· Bibli a vypr·vÏl jÌ o laskav˝ch lidech, kte¯Ì mu ji darovali. Jeho matka vöak Bibli znala a vÏdÏla, ûe se jedn· o n·boûenskou knihu a tudÌû nutnÏ o knihu ileg·lnÌ. Dostala velik˝ strach, ûe by jejÌho syna mohli zav¯Ìt, a proto Bibli odnesla na policejnÌ stanici. Policie vyslechla ji a potom i jejÌho syna. V d˘sledku jejÌho ud·nÌ byli vöichni t¯i k¯esùanÈ zatËeni. Na policejnÌ stanici se vyöet¯ov·nÌ rychle zvrhlo v surov˝ v˝slech a muËenÌ. Policie û·dala, aby jim Tuûka povÏdÏl, kde vzal Bible. Dokonce mu nabÌdli, ûe ho ihned propustÌ, kdyû se z¯ekne svÈ vÌry v JeûÌöe. Ale chlapec stateËnÏ trval na svÈm. ÑP¯ijal jsem JeûÌöe do svÈho srdce, jak bych se ho mohl nynÌ z¯Ìci?ì PovÏdÏl policist˘m o sv˝ch t¯ech p¯·telÌch, ûe je n·sleduje v jejich odvaze vyd·vat o Kristu svÏdectvÌ. ÑTehdy jsem nebyl jako oni. B·l jsem se, ale nynÌ jsem stejn˝ jako oni, protoûe JeûÌö je se mnou.ì PolicistÈ, rozbÏsnÏnÌ chlapcovou odvahou, se pokouöeli Tuûku zlomit bitÌm a muËenÌm. Ale nic to na chlapcovÏ odhodl·nÌ nezmÏnilo. ÑMy vöichni jsme zde v SevernÌ Koreji velicÌ h¯ÌönÌci, protoûe nevϯÌme v Boha,ì ¯ekl jim Tuûka. I kdyû mÏ zabijete, stejnÏ p¯ijde den, kdy se i vy stanete k¯esùany.ì Tohle bezboûnÈ policisty teprve rozzu¯ilo, Jeden z nich Tuûkovi vytrhal nehty na rukou. ZbitÈho a zkrvavenÈho, ale po¯·d stejnÏ odhodlanÈho chlapce nakonec poslali do pracovnÌho t·bora. Podle rozkazu ned·vali chlapci v t·bo¯e û·dnou stravu, aËkoli musel pracovat stejnÏ jako ostatnÌ vÏzni. KaûdÈho dne Tuûka vypr·vÏl sv˝m spoluvÏzÚ˘m a dokonce i dozorc˘m: ÑJeûÌö je d˘vodem, ûe mohu jÌt d·l.ì DÌky jemu se mnozÌ v t·bo¯e otev¯eli Kristu. 7 Po dvou mÏsÌcÌch pobytu v t·bo¯e Tuûka zem¯el. Sv˝ch dvac·t˝ch narozenin se nedoûil. Jeho tÏlo z t·bora odvezli, ale ovoce jeho kr·tkÈ sluûby tam ûilo d·l. Pok·nÌ krutÈho d˘stojnÌka Kr·tce po TuûkovÏ smrti odeslali jeho spoleËnÌky ñ vϯÌcÌ manûelsk˝ p·r ñ do stejnÈho pracovnÌho t·bora. Ke svÈmu velkÈmu p¯ekvapenÌ se tam setkali s vϯÌcÌmi, kte¯Ì jim vypr·vÏli Tuûka spoleËnÏ s†dalöÌm severokorejsk˝mi k¯esùany. DvÏ se zakrytou tv·¯Ì jsou v†souËasnosti v†pracovnÌm o mladÌkovÏ smrti. Po nÏ- dÌvky t·bo¯e. éena nalevo zem¯ela muËednickou smrtÌ. kolika dnech vöak jeden v p¯ednÌch d˘stojnÌk˘ t·bora jmÈnem Rhee vydal rozkaz, aby byli propuötÏni na svobodu. Z·hy po propuötÏnÌ nÏkdo neËekanÏ zaklepal na dve¯e jejich obydlÌ. Byl to Rhee, onen vÏzeÚsk˝ d˘stojnÌk a chtÏl s nimi hovo¯it. ÑMuËil jsem a zabil mnoho lidÌ,ì ¯ekl jim, Ñale od smrti toho mladÈmu muûe se ve mnÏ zaËalo nÏco dÌt.ì Rhee jim vypr·vÏl p¯ÌbÏh jejich odv·ûnÈho p¯Ìtele, kter˝ byl naplnÏn pozoruhodnou radostÌ i p¯es to, ûe jeho fyzickÈ sÌly se den ode dne vytr·cely. ManûelÈ d˘stojnÌkovi ¯ekli, ûe k tomu, aby pochopil, proË byl Tuûka tak jin˝ neû ostatnÌ vÏzni, si musÌ s nimi pokleknout a oni ho v modlitbÏ p¯edloûÌ JeûÌöi. Kdyû skonËili spoleËnou modlitbu, Rhee je poû·dal, aby s nÌm öli k nÏmu dom˘. V domÏ tohoto d˘stojnÌka se seölo osm Ëlen˘ jeho rodiny vËetnÏ nÏkolika dalöÌch voj·k˘, kte¯Ì slouûili v pracovnÌm t·bo¯e a kte¯Ì sebou rovnÏû p¯ivedli svÈ rodiny. Vöichni dychtivÏ naslouchali evangelijnÌ zvÏsti o JeûÌöovÏ l·sce, kterou jim manûelÈ tlumoËili. Kdyû posluchaËi uslyöeli o JeûÌöovÏ smrti na k¯Ìûi a BoûÌm pl·nu sp·sy, neubr·nili se nÏkte¯Ì z nich slz·m. Rhee byl doslova öokov·n, kdyû jeho vlastnÌ matka povstala a p¯ede vöemi vyznala, ûe je jiû pades·t let tajnou k¯esùankou. ÑJiû se nechci d·l za svou vÌru stydÏt,ì prohl·sila. Potom se v˝znamnÏ podÌvala na vöechny p¯ÌtomnÈ a zeptala se: ÑKdo chce mÌt JeûÌöe ve svÈm srdci?ì Vöichni v mÌstnosti zvedli ruku a vöichni takÈ byli jeötÏ tÈ noci pok¯tÏni. Roli: ÑRozhodla jsem se vr·titì Roli je dÏlnice, kter· vykonala jiû vÌce jak sto n·vötÏv SevernÌ Koreje a p¯inesla tam mnoûstvÌ vz·cn˝ch v˝tisk˘ evangelia. DÌky jejÌ aktivitÏ vznikla v tÈto totalitnÌ zemi sÌù dom·cÌch spoleËenstvÌ. O tÈto pozoruhodnÈ ûenÏ 8 jsme v·s jiû v minulosti informovali (viz Hlas muËednÌk˘, 4/2005, str. 14ñ15) a nynÌ p¯in·öÌme jejÌ nejnovÏjöÌ z·ûitky: ÑKdyû jsme se vöichni seöli, zav¯eli jsme okna a zat·hli vöechny z·clony,ì vypravovala n·m Roli. ÑNemÏli jsme rolety, a tak jsme okna vöemoûnÏ zakryli. NesmÌ se n·s setkat mnoho najednou, nejvÌce tak t¯i aû Ëty¯i. SpoleËnÏ se modlÌme, zpÌv·me chv·ly a pak Ëteme mÌsto v PÌsmu ñ Jan 3,16ñ18, takÈ 1. Korintsk˝m 1,18ñ26 nebo Ëteme z knihy Genesis. Vûdy si p¯ipomÌn·me, ûe ËlovÏk byl stvo¯en z prachu a proto musÌme vϯit v JeûÌöe, abychom öli do nebe. Vypr·vÌm jim takÈ o NoemovÏ aröe. Na tyto texty jim k·ûu a takÈ je uËÌm ¯adÏ pÌsnÌ. K¯esùanÈ v SevernÌ Koreji velice r·di zpÌvajÌ chvalozpÏvy. Kdyû jdu vyuËovat, nikdy si sebou neberu Bibli. Vûdycky pouûÌv·m tu, kterou jsem tam jiû propaöovala. Samoz¯ejmÏ ûe nem˘ûeme zpÌvat ˙plnÏ spont·nnÏ, ale jen velmi tiöe. ObËas takhle zpÌv·me aû do svÌt·nÌ.ì Roli dob¯e vÌ, ûe svÏdËit druh˝m lidem v SevernÌ Koreji je nesmÌrnÏ riskantnÌ. »ty¯i z jejÌch k¯esùansk˝ch p¯·tel jiû byli zatËeni a popraveni. Ona sama jiû byla ve vÏzenÌ nÏkolikr·t. ÑJednou jsem dala Bibli Ëty¯em lidem. PozdÏji jsem se octla ve vÏzenÌ a tam ke mnÏ p¯istoupil ËlovÏk z tÏch Ëty¯ osob a ¯ekl mi: ÇVy rozd·v·te Bible.ë ÿekla jsem: ÇAno, jsem vϯÌcÌ. P¯in·öÌm tuto knihu, abychom si z nÌ mohli spoleËnÏ ËÌst.ëì Vyöet¯ovatelÈ Roli podezÌrali, ûe je zahraniËnÌm vyzvÏdaËem a proto ji poû·dali, aby na d˘kaz, ûe je k¯esùanka, jim od¯Ìkala modlitbu P·nÏ. ÑTrochu jsem tehdy koktala,ì ¯Ìk· nynÌ Roli. ÑDnes vÌm, ûe jsem udÏlala spoustu chyb. Byla jsem ponÏkud nervÛznÌ. Po Ëty¯ech dnech ve vÏzenÌ mÏ nechali jÌt s varov·nÌm, abych se jiû nevracela.ì Kdyû apoötol Pavel unikl z Damaöku, spuötÏn z hradeb v koöi (Skutky 9,25), vr·til se jako novÏ obr·cen˝ vϯÌcÌ do JeruzalÈma, hlavnÌho stanu pron·sledovatel˘ cÌrkve. O Ëty¯i veröe d·l Ëteme, jak se jej pokouöeli zabÌt. Dnes bychom mohli uvaûovat nad moudrostÌ jeho jedn·nÌ, ale mÏly by takovÈ ot·zky zp˘sobit, aby by tam neöel? K¯esùanÈ jako Roli jsou PavlovÈ dneönÌch dn˘. JejÌ odvaha p˘sobÌ v SevernÌ Koreji nakaûlivÏ. ÑLidÈ majÌ mÈnÏ strachu. K¯esùanÈ jsou ve zvÏstov·nÌ evangelia st·le smÏlejöÌ. Dob¯e vÏdÌ, ûe Kim Ir-sen nenÌ ten, kdo by je zachr·nil nebo nasytil. Proto zaËÌnajÌ vϯit v Boha a mnozÌ p¯ich·zejÌ k v̯e.ì Tato korejsk· Bible, evidentnÏ pot¯ÌsnÏna krvÌ, byla naleRoli vyd·v· svÏdectvÌ jen zena na hranicÌch s†»Ìnou. 9 lidem staröÌm 24 let. Neû zaËne v nÏjakÈ dom·cnosti s vyuËov·nÌm, trv· na tom, aby vöechny dÏti si öly nÏkam ven hr·t. V SevernÌ Koreji je totiû velmi riskantnÌ hovo¯it o v̯e s ml·deûÌ, kter· Ëasto nedok·ûe drûet jazyk za zuby p¯ed sv˝mi spoluû·ky, kte¯Ì by pak o tom mohli povÏdÏt doma. Rodiˢm vϯÌcÌch by pak hrozilo zatËenÌ anebo jeötÏ nÏco horöÌho. SeverokorejötÌ rodiËe velmi peËlivÏ zvaûujÌ, zda jiû mohou sv˝m dÏtem plnÏ d˘vϯovat a ¯Ìci jim, ûe jsou k¯esùanÈ, a tedy podle ofici·lnÌ propagandy zr·dci svÈho n·roda. Ester: ÑM·m-li zahynout, zahynu.ì Naöi pracovnÌci se setkali s Ester v jakÈmsi starÈm bytÏ. Ester je asi Ëty¯icet let, ale vypad· mnohem staröÌ. Oba jejÌ rodiËe zem¯eli v SevernÌ Koreji hlady. Ester odeöla do »Ìny a ûila tam sedm let. Naöemu spolupracovnÌkovi pak ned·vno vypr·vÏla sv˘j p¯ÌbÏh. Ester byla v »ÌnÏ ileg·lnÌm uteËencem, a proto se musela p¯ed ˙¯ady skr˝vat v p¯ÌhraniËnÌch hor·ch. Tam zprvu pracovala na jednÈ rybÌ farmÏ, ale nÏkte¯Ì dÏlnÌci se zaËali umlouvat, ûe si z nÌ udÏlajÌ prostitutku. Na farmÏ rovnÏû pracoval jeden ËÌnsk˝ k¯esùan, kter˝ Ester informoval o jejich zlÈm z·mÏru a pomohl jÌ v ˙tÏku. Ester nemÏla v˘bec û·dnÈ penÌze ani potravu a navÌc v tu dobu ude¯ila tuh· horsk· zima. Proto se Ester musela ukr˝vat v jednÈ opuötÏnÈ horskÈ chatrËi a pr·vÏ tam zaËala hledat Boha. Sestra k¯esùana, kter˝ ji pomohl utÈci do tohoto ˙krytu, jÌ opat¯ila Bibli. Na konci tohoto hled·nÌ Ester uvϯila v P·na JeûÌöe a odv·ûila se vyjÌt ze svÈho ˙krytu. Kdykoli se Ester setkala s jin˝mi severokorejsk˝mi uteËenci, vypr·vÏla jim o Bohu. Brzy se kolem nÌ vytvo¯ila skupina asi Ëty¯iceti lidÌ. MnozÌ z nich pracovali jako dÏlnÌci na stavbÏ. Ester se k nim p¯idala. Skupina vϯÌcÌch se rozr˘stala a nakonec se zaËala sch·zet v menöÌch skupink·ch na r˘zn˝ch mÌstech. Jednoho dne se Ester odnÏkud vracela autobusem, kdyû autobus musel zastavit kv˘li n·hodnÈ silniËnÌ kontrole policie. Voj·ci ihned poznali, ûe Ester je severokorejsk· ileg·lnÌ uprchlice, a proto ji repatriovali do SevernÌ Koreje. Tam ji ml·tili a muËili tak dlouho, aû se ocitla tak¯ka na pokraji smrti. Kdyû se trochu zotavila, utekla znovu do »Ìny. Kdykoli se modlila za svou zem, mÏla urËitÈ vidÏnÌ. V tomto vidÏnÌ se ocitla v zemi temnoty, kde hovo¯ila p¯ed velkou skupinou lidÌ. Z nebe p¯ich·zelo svÏtlo a to, co mluvilo, znÏlo jako zvuk trumpet. PovÏdÏla o tomto vidÏnÌ sv˝m spoluvϯÌcÌm a ti jÌ potvrdili, co sama tuöila ñ je jÌ uk·z·no, aby se vr·tila do SevernÌ Koreje a ö̯ila tam evangelium. Jist˝ ËlovÏk (viz obr·zek) Ester pomohl p¯ejÌt hranice zp·tky do SevernÌ Koreje. N·ö pracovnÌk navötÌvil Ester t¯i dny p¯edtÌm, neû se vydala na tuto nebezpeËnou cestu. Nebylo jÌ u srdce lehko u srdce, ale öla, aby vyd·vala svÏdectvÌ svÈmu n·rodu a stejnÏ jako biblick· Ester prohlaöovala: ÑM·m-li zahynout, zahynu.ì I p¯es obavy se Ester rozhodla b˝t posluön· vidÏnÌ p¯ijatÈho v modlitbÏ. Po t¯ech mÏsÌcÌch jsme od nÌ dostali dopis. Ester se dob¯e da¯ilo, ale cestovala tak ne˙navnÏ, ûe p¯iöla tak¯ka o vöechny nehty na nohou. Ale byla 10 velmi öùastn·, ûe m˘ûe v SevernÌ Koreji slouûit Bohu. ProsÌ vöak o naöe modlitby, protoûe nynÌ slouûÌ na zvl·ötÏ nebezpeËnÈm mÌstÏ. Jedna z Este¯in˝ch spolupracovnic m· velmi podobnÈho ducha. Naöi tamnÌ pracovnÌci o nÌ hovo¯Ì jako o ÑsluneËnicovÈm dÏvËetiì, kterÈ ot·ËÌ svou tv·¯ st·le k P·nu JeûÌöi. Ze SevernÌ Koreje utekla jiû v öestn·cti letech a v »ÌnÏ nalezla Krista. ZaË·tkem tohoto roku se do SevernÌ Koreje opÏt vr·tila. O t¯i mÏsÌce pozdÏji jsme se dovÏdÏli, ûe byla zatËena na hranicÌch a mÏsÌc byla ve vÏzenÌ. Vzhledem k jejÌmu nÌzkÈmu vÏku ji ale propustili. NynÌ zvÏstuje evangelium tak¯ka kaûdÈmu, s k˝m p¯ijde do kontaktu. Severokorejsk· Cucche ÑZ·padnÌ mision·¯i jedÌ severokorejskÈ dÏtiÖ SevernÌ Korea je pozemsk˝ r·jÖ ostatnÌ n·rody jsou na tom h˘¯e neû myÖ Kim Ir-sen je boûsk· bytost a jeho duch vede korejsk˝ lidÖ Kim »ong-il se narodil na svatÈ ho¯e a jeho narozenÌ bylo pozdraveno duhou a kvÏtinami, kterÈ vyrazily do kvÏtu.ì Severokorejsk· vl·da svÈmu vlastnÌmu lidu i zbytku svÏta nestoudnÏ lûe. Po vÌce jak pades·t let prosazovala svou st·tnÌ ideologii Cucche (tj. korejsky Ñsebed˘vÏraì) a faleönou trojici sest·vajÌcÌ z mrtvÈho dikt·tora Kim Ir-sena jako Ñotceì, jeho syna a souËasnÈho dikt·tora Kim Il-Ëonga, jako Ñsynaì a ÑsvatÈho ohnÏì, kter˝m m· b˝t pr·vÏ ideologie Cucche. Cucche je z¯ejmÏ nejtvrdöÌm, vöe kontrolujÌcÌm n·boûensk˝m systÈm na zemi. UplatÚov·nÌm nenapadnutelnÈ totalitnÌ moci prosazuje severokorejsk· vl·dnÌ elita ideologii Cucche v kaûdÈ oblasti kultury. Vöechny konkurenËnÌ ideologie jsou zak·z·ny. K¯esùanÈ, kte¯Ì musÌ svou vÌru praktikovat tajnÏ, jsou bÏûnÏ zat˝k·ni, muËeni i popravov·ni. NÏkte¯Ì k¯esùanÈ na Z·padÏ si Ëasto kladli ot·zku, proË se evangelium neöÌ¯Ì nap¯ÌË SevernÌ Koreou stejnÏ rychle, jako je tomu t¯eba v »ÌnÏ nebo na KubÏ, kde jsou k¯esùanÈ pron·sledov·ni pod podobn˝m reûimem. Je tomu z¯ejmÏ z toho d˘vodu, ûe Cucche je obs·hl˝ n·boûensk˝ systÈm obsahujÌcÌ sv· boûstva, n·boûensk· pravidla, svat· mÌsta, modlitby, systematick˝ katechismus a duchovnÌ rozmÏr. BÏhem poslednÌch dvou desetiletÌ Kim Ir-senova ûivota tento n·boûensk˝ systÈm v SevernÌ Koreji zako¯enil znaËnÏ hluboko. Podle tohoto n·boûenskÈho systÈmu byl nÏkdejöÌ dikt·tor zboûötÏn a obyvateli SevernÌ Koreje uctÌv·n doslova jako jejich b˘h. Byl oznaËov·n za vöemohoucÌho a vöudyp¯ÌtomnÈho. Je p¯ekvapujÌcÌ, ûe Kim Ir-sen, zakladatel faleönÈho n·boûenstvÌ Cucche, mÏl k¯esùanskou matku jmÈnem Kang Ban Sok, kter· pat¯ila k letniËnÌ cÌrkvi. Toto jeho pozadÌ by mohlo pomoci vysvÏtlit onu podivnou smÏs k¯esùanskÈ a komunistickÈ terminologie, kterou n·boûenstvÌ Cucche uûÌv·. S·m Kir Im-sen se ovöem k takovÈmu vlivu nikdy nep¯iznal. Zn·m˝ americk˝ evangelista Billy Graham ve svÈ osobnÌ snaze vytvo¯it alespoÚ nÏjak˝ most porozumÏnÌ mezi SevernÌ Koreou a mezin·rodnÌ k¯esùanskou komunitou, navötÌvil dvakr·t tuto totalitnÌ zem, kde byl p¯ijat samotn˝m Kim Ir-senem. P¯i tomto setk·nÌ se americk˝ evangelista snaûil velkÈmu dikt·torovi p¯edloûit evangelium. Billy Graham ve svÈm ûivotopise lÌËÌ tento rozhovor, ke kterÈmu doölo 29. ledna 1994, n·sledovnÏ: 11 Kdyû jsem zmÌnil k¯esùanskou vÌru Kimovy matky, uznal Kim, ûe ho jako chlapce obËas vzala do kostela, aËkoli souËasnÏ s ˙smÏvem p¯iznal, ûe vûdy chtÏl mÌsto toho jÌt radÏji na ryby. Jinak mÏ poslouchal pozornÏ ale jen se skrovn˝m koment·¯em. (Podle knihy Billy Grahama: Just As I Am) (N·slednÏ byla cel· n·vötÏva Billy Grahama severokorejskou vl·dou propagandisticky zneuûita a v ofici·lnÌm tisku lÌËena jako v˝raz Ñpodpory jejich programuì.) Orient·lnÌ JeruzalÈm CÌrkev v SevernÌ Koreji kdysi velmi vzkvÈtala. Na zaË·tku dvac·tÈho stoletÌ p¯eölo celou zemÌ probuzenÌ, kterÈ se ö̯ilo aû do japonskÈ invaze z roku 1945. V tÈ dobÏ zde bylo 1400 sbor˘, 120 000 k¯esùan˘ a 260 duchovnÌch. V hlavnÌm mÏstÏ Pchjongjangu bylo minim·lnÏ 20 000 vϯÌcÌch a toto mÏsto bylo oznaËov·no za ÑOrient·lnÌ JeruzalÈmì. Pak p¯iöla Korejsk· v·lka a n·stup Kim Ir-sena. Od tÈ chvÌle se vöe radik·lnÏ zmÏnilo. Vöichni duchovnÌ byli popraveni. Doslova celÈ rodiny zmizely v pracovnÌch a n·pravn˝ch t·borech. K¯esùanÈ byli povaûov·ni za protin·rodnÌ krimin·lnÌ ûivly a podle toho s nimi bylo i zach·zeno. MnozÌ byli ve¯ejnÏ popraveni. V roce 1959 byly zak·z·ny v SevernÌ Koreji vöechny k¯esùanskÈ skupiny. V roce 1972 pak Kim Ir-sen prohl·sil, ûe musÌ k¯esùanstvÌ v zemi zcela vym˝tit. K v˘bec prvnÌmu dokumentovanÈmu p¯Ìpadu k¯esùanskÈho pron·sledov·nÌ doölo v jednÈ malÈ vesnici, kde Kim Ir-sen chtÏl vytvo¯it exempl·rnÌ p¯Ìpad, jak hodl· nakl·dat s k¯esùansk˝mi skupinami. Nechal shrom·ûdit vöech 190 tamnÌch k¯esùan˘ a pak p¯ed nimi nechal udÏlat do pÌsku Ë·ru. Ti, kte¯Ì chtÏli z˘stat naûivu a byli ochotnÌ zap¯Ìt Krista, se mÏli postavit za tuto Ë·ru. Ani jeden vϯÌcÌ na tuto v˝zvu nereagoval. Rozzu¯en ne˙spÏchem svÈho propagandistickÈho z·mÏru, p¯ik·zal Kim Ir-sen, aby skupinu k¯esùan˘ zahnali do tunelu, kter˝ byl souË·stÌ opuötÏnÈho dolu. Pak nechal tento tunel odst¯elit n·loûÌ dynamitu. Pastor tohoto spoleËenstvÌ ñ jmenoval se shodou okolnostÌ Kim ñ svÈ duchovnÌ svϯence vybÌzel, aby st·li pevnÏ ve v̯e, ûe budou zakr·tko u Boha. Explozi a n·slednÈ pad·nÌ kamenÌ jako z·zrakem p¯eûil jeden k¯esùan. Kdyû Protestantsk˝ kostel Pongsu v†Pchjongjangu, jedna z†nÏkolika loutkov˝ch cÌrkevnÌch budov, kterou severokorej- zjistil, ûe ûije, zvolal: ÑProË sk· vl·da nechala postavit ËistÏ z†propagandistick˝ch Boûe? ProË jsi mÏ nenechal d˘vod˘. zem¯Ìt s ostatnÌmi?ì N·hle 12 p¯iölo osvÌcenÌ a on pochopil, proË p¯eûil. NÏkdo musel o tÏchto ud·lostech vydat svÏdectvÌ. P¯eûivöÌ k¯esùan se v noci vyhrabal ze sutÏ kamenÌ a ihned odeöel o celÈ ud·losti informovat syna pastora Kima. Shrom·ûdÏn˝m k¯esùan˘m vypr·vÏl o odvaze vϯÌcÌch a jak vöichni odmÌtli zap¯Ìt Krista. VysvÏtlil, za jak˝ch okolnostÌ jako jedin˝ p¯eûil a slÌbil, ûe k nim p¯ijde opÏt n·sledujÌcÌ noc. Ale nikdo ho jiû nikdy nespat¯il. Odvaha tÏchto 190 k¯esùan˘ se stala z·kladnÌm kamenem a Ñexempl·rnÌm p¯Ìpademì pro muËednickou severokorejskou cÌrkev. Po dalöÌch tÈmϯ pades·t let tamnÌ k¯esùany posiluje a dod·v· jim odvahu v utrpenÌ. Faleön· a prav· cÌrkev V Pchjongjangu sice dnes existuje nÏkolik cÌrkevnÌch budov, ty tam jsou ovöem evidentnÏ jen kv˘li turist˘m a zahraniËnÌm n·vötÏvnÌk˘m a nÏkte¯Ì n·vötÏvnÌci hovo¯Ì o tom, ûe nap¯Ìklad po vöech kostelech (v protestantsk˝ch i katolick˝ch) zpÌv· p¯i bohosluûb·ch st·le jeden a tent˝û chr·mov˝ chÛr, kter˝ z¯ejmÏ tvo¯Ì ËistÏ profesion·lnÌ zpÏv·ci. Zn·mÌ k¯esùanötÌ aktivistÈ nesmÌ dokonce navötÌvit centrum hlavnÌho mÏsta, aby nevidÏli rozestavÏnÈ cÌrkevnÌ budovy, kterÈ stavÌ samotn· vl·da jen ËistÏ z propagandistick˝ch d˘vod˘. SkuteËnÌ k¯esùanÈ se shromaûÔujÌ tajnÏ po dom·cnostech, kde visÌ jako vöude jinde povinnÈ portrÈty Kim Ir-sena a Kim Il-Ëonga. MnozÌ p¯ich·zejÌ ke Kristu dokonce i pod tÏmito obrazy, dalöÌ Severokorejci p¯ich·zejÌ k v̯e v »ÌnÏ, kam kv˘li zoufal˝m podmÌnk·m v zemi houfnÏ utÌkajÌ. Odv·ûnÌ k¯esùanÈ, kte¯Ì v SevernÌ Koreji pracujÌ, majÌ cosi spoleËnÈho ñ aËkoli by mnozÌ mohli ûÌt pohodlnÏji nÏkde na svobodÏ v zahraniËÌ, p¯esto vöak volÌ radÏji p¯in·öet duchovnÌ osvobozenÌ sv˝m krajan˘m v tomto poustevnickÈm kr·lovstvÌ. SnaûÌme se vöemoûnÏ pom·hat vϯÌcÌm jako je Tuûka, Ester nebo Roli, aby se mohli do svÈ zemÏ vr·tit. Tito vϯÌcÌ n·sledujÌ P·na JeûÌöe, kter˝ öel do JeruzalÈma, i kdyû vÏdÏl, ûe tam na nÏho Ëek· tÏûk˝ k¯Ìû, a n·sledujÌ rovnÏû apoötola Pavla, kter˝ pozdÏji spÏchal do JeruzalÈma v tÈmûe duchu. A n·m se dostalo tÈ v˝sady, abychom st·li p¯i severokorejsk˝ch vϯÌcÌch a pom·hali jim v jejich duchovnÌm boji proti brut·lnÌmu reûimu Kim Il-Ëonga. N·vod jak v tÈto v·lce zvÌtÏzit nepoËÌt· s raketami, tanky nebo bombami. Vöechno, co je pot¯eba je Pravoslavn˝ kostel Jongbaek v†Pchjongjangu†ñ novÏ povÌce odv·ûn˝ch k¯esùan˘ staven· vl·dnÌ atrakce pro z·padnÌ turisty. 13 podobn˝ch tÏm, o kter˝ch jsme v˝öe referovali. PosÌl·nÌ evangelizaËnÌch balÛn˘ do neletovÈ zÛny Naöe poselstvÌ evangelia se vzn·öÌ nad ponur˝m horizontem SevernÌ Koreje. V roce 2006 jsme vypustili celkem 2000 oranûov˝ch balÛn˘, na jejichû pl·ötÌch bylo vytiötÏno Markovo evangelium. Tyto balÛny pronikajÌ a p¯in·öejÌ svÏtlo do temnot Tento rok na ˙zemÌ SevernÌ Koreje sestupujÌ tisÌce ÑevannejtvrdöÌ komunistickÈ tota- gelizaËnÌch balÛn˘ì, kterÈ p¯in·öejÌ poselstvÌ nadÏje a†z·chrany. lity a dikt·torstvÌ jednoho muûe. Hlas muËednÌk˘ provozuje tuto aktivitu jiû od öedes·t˝ch let a v souËasnosti navÌc vyuûÌv·me nejmodernÏjöÌ technologie. NaöÌm cÌlem je bÏhem n·sledujÌcÌch dvan·cti mÏsÌc˘ takto odeslat do SevernÌ Koreje jeden milion tÏchto evangelijnÌch balÛnov˝ch poselstvÌ! ⁄toËiötnÈ domy Pokud severokorejötÌ uteËenci po svÈm ˙tÏku z vlasti nep¯ich·zejÌ rovnou do k¯esùansk˝ch ˙toËiötn˝ch dom˘, kterÈ fungujÌ podÈl hranic s »Ìnou, mohou snadno padnout do öpatn˝ch rukou a skonËit jako pracovnÌ nevolnÌci, zem¯Ìt hlady anebo b˝t zatËeni a vr·ceni nazpÏt, kde je Ëek· poprava anebo pracovnÌ t·bory. Z tohoto d˘vodu Hlas muËednÌk˘ spolupracuje s ËÌnsk˝mi k¯esùany a spoleËnÏ pak budujeme podÈl hranic ˙toËiötnÈ domy (viz obr·zek na ob·lce). Ty nenabÌzejÌ uprchlÌk˘m ze SevernÌ Koreje jen z·zemÌ, potravu, lÈky a ˙kryt, ale rovnÏû poselstvÌ BoûÌ l·sky. V tÏchto ˙toËiötn˝ch domech se mimo jinÈ majÌ moûnost duchovnÏ vzdÏl·vat ti, kte¯Ì cÌtÌ povol·nÌ vr·tit se do svÈ zemÏ, aby v tÈto pustinÏ tajnÏ ö̯ili evangelium. RozhlasovÈ vysÌl·nÌ, Bible a k¯esùansk· literatura Hlas muËednÌk˘ takÈ horlivÏ podporuje k¯esùanskÈ rozhlasovÈ vysÌl·nÌ do SevernÌ Koreje. Prost¯ednictvÌm relacÌ na frekvenci kr·tk˝ch vln vysÌl·me öedes·timinutovÈ nahr·vky tomuto n·rodu, jehoû vl·da neopomÌjÌ û·dn˝ zp˘sob, jak umlËet BoûÌ slovo. Hlas muËednÌk˘ rovnÏû tiskne a distribuuje korejskÈ Bible, NovÈ Z·kony, korejsk˝ obr·zkov˝ Nov˝ Z·kon pro dÏti a knihu VÌtÏzn· cÌrkev. Nem˘ûeme zde samoz¯ejmÏ podrobnÏ popisovat metody a zp˘soby ö̯enÌ tÏchto tiskovin. Ale modlÌme se, aby tato naöe Ëinnost p¯inesla svÈ ovoce. 14 SvÏtlo SevernÌ Koreji Hlas muËednÌk˘ se v ot·zce pomoci severokorejskÈ cÌrkvi angaûuje tÈmϯ Ëty¯icet let, tak¯ka od vzniku naöÌ misie. P¯ed rokem zaloûil americk˝ Hlas muËednÌk˘ zvl·ötnÌ fond s n·zvem ÑSvÏtlo SevernÌ Korejiì, jehoû cÌlem je shromaûdovat prost¯edky na ö̯enÌ BoûÌho slova v tÈto nejizolovanÏjöÌ zemi svÏta. Naöe Ël·nky, kterÈ jsme v minul˝ch letech NoËnÌ satelitnÌ snÌmek KorejskÈho poloostrova. ZatÌmco uve¯ejÚovali, mÏly u naöich ˙zemÌ JiûnÌ Koreje z·¯Ì mnoûstvÌm nejr˘znÏjöÌch svÏtel, Ëten·¯˘ velkou odezvu. LidÈ ˙zemÌ SevernÌ Koreje se no¯Ì do naprostÈ tmy. NenÌ to jsou doslova öokov·ni mÌvöak jen tma p¯irozen·, ale i†duchovnÌ. rou tamnÌho pron·sledov·nÌ. MnozÌ lidÈ se za SevernÌ Koreu modlÌ a mnozÌ na n·ö fond p¯ispÌvajÌ. (»esk· poboËka Hlasu muËednÌk˘ p¯ispÏla v roce 2006 na pomoc SevernÌ Koreji Ë·stkou 3000 dolar˘). Jsme vöem za jejich z·jem i podporu vdÏËnÌ. Ale naöe pr·ce v nenÌ v tÈto zemi jeötÏ zdaleka u konce. V naöem nasazenÌ pro obyvatele SevernÌ Koreje budeme v i s vaöÌ podporou pokraËovat. ñ Hlas muËednÌk˘, USA, ¯Ìjen 2006 ÚVAHA TOMA WHITA Utéci z boje, anebo posílit armádu? Kaûd˝ mÏsÌc mi volajÌ p¯·telÈ, kte¯Ì pamatujÌ na k¯esùany ûijÌcÌ v nep¯·telsk˝ch oblastech. VypravujÌ, jak k¯esùanÈ mohou b˝t zatËeni nebo i popraveni. VybÌzejÌ n·s, abychom pom·hali tÏmto vϯÌcÌm odejÌt z takovÈ zemÏ. Co bychom mÏli udÏlat? N·ö zakladatel Richard Wurmbrand byl i se svou rodinou vykoupen za 10 000 dolar˘ z Rumunska. Far·¯ Wurmbrand, ËlovÏk velikÈ vÌry trpÏl mnoho let ve vÏzenÌ. MnozÌ cÌtili, ûe dalöÌ pobyt ve vÏzenÌ by sotva p¯eûil, a proto doöli 15 k z·vÏru, ûe tento star˝ muû by se mÏl i se svou rodinou st·t na Z·padÏ burcujÌcÌm hlasem. My dnes spolupracujeme s mnoh˝mi vϯÌcÌmi, kte¯Ì, podobnÏ jako kdysi Richard Wurmbrand, odeöli jen velmi neochotnÏ ze svÈ vlasti, ale nynÌ i nad·le pro sv˘j n·rod pracujÌ nejr˘znÏjöÌm zp˘sobem. Ve Vietnamu, »ÌnÏ, Ir·ku a dalöÌch problÈmov˝ch oblastech jsou nÏkter˝mi naöimi spolupracovnÌky nÏkdejöÌ uprchlÌci, kte¯Ì se pozdÏji do svÈ zemÏ opÏt vr·tili, aby v nÌ d·l vedli duchovnÌ z·pas. Na mnoha mÌstech neexistuje ani û·dn· d˘kladnÏjöÌ sÌù podzemnÌch cÌrkvÌ. Na takov˝ch mÌstech mohou b˝t nasazeni inform·to¯i, a to kdekoliv. Je naöÌ povinnostÌ vyzbrojovat a podporovat ˙dy TÏla Kristova, kte¯Ì se rozhodli postavit se na mÌsto nejprudöÌho boje. P¯ed pÏtadvaceti lety vypudili v jistÈ zemi v r·mci isl·mskÈ revoluce vöechny americkÈ i mÌstnÌ k¯esùanskÈ aktivisty ze zemÏ. Trvalo to Ëtvrt stoletÌ, neû se tito vypuzenÌ k¯esùanÈ znovu vzpamatovali. Jeden z nich, kter˝ kdysi z tohoto nep¯·telskÈho n·roda rovnÏû odeöel, mi dokonce coby d˘vod svÈho odchodu zacitoval JeûÌöova slova: ÑSet¯este prach sv˝ch nohouì (Matouö 10,10). Ale p¯itom ve zbytku tÈto kapitoly PÌsma JeûÌö svÈ uËednÌky povzbuzuje, aby öli toutÈû cestou a to i uprost¯ed tÏûkÈho pron·sledov·nÌ. Mision·¯skÈ vol·nÌ bylo v nÏkolika uplynul˝ch staletÌch ch·p·no jako v˝zva dojÌt aû k lidem zcela nezasaûen˝m evangeliem, a to i p¯es z·pas s hady a krokod˝ly. Pravda, dnes jiû tito zcela nezasaûenÌ byli povÏtöinou vyp·tr·ni, ale my jsme obdrûeli povol·nÌ bojovat s jin˝m druhem had˘ ñ politick˝mi a n·boûensk˝mi v˘dci, kte¯Ì nechtÏjÌ, aby lidÈ slyöeli evangelium, ale chtÏjÌ je od Pravdy izolovat. To se jim ale poda¯it nem˘ûe. Kdyû psal apoötol Pavel ÿÌman˘m, ûe chce jÌt do oblastÌ, kde Kristus jeötÏ nenÌ zn·m (ÿÌman˘m 15,20), mÏl jiû za sebou r·ny od éid˘ i pohan˘. VÏdÏl, ûe takov· cesta bude velmi nebezpeËn·, ale ûe bude pro nÏho znamenat i velkou odmÏnu. A tak öel v kaûdÈm p¯ÌpadÏ. O nÏkolik t˝dn˘ pozdÏji jsem byl v zemi, kde k¯esùanÈ byli za zvÏstov·nÌ evangelia p¯ipraveni o veöker˝ sv˘j majetek. Jednomu muûi usekli ruku. DalöÌ byli zbiti a nÏkte¯Ì dokonce p¯iöli o ûivot. Sto dvacet takov˝chto vϯÌcÌch p¯iölo na t¯ÌdennÌ setk·nÌ, kterÈ jsme zorganizovali na bezpeËnÈm mÌstÏ v jednom ˙dolÌ (O detailech tohoto setk·nÌ mohu z bezpeËnostnÌch d˘vod˘ ps·t aû pozdÏji). Ani jeden z tÏchto vϯÌcÌch, kte¯Ì majÌ svÈ ûeny a dÏti n·m ne¯ekl: ÑDostaÚte n·s odsud.ì Uk·zali jsme jim fotografie chud˝ch asijsk˝ch k¯esùan˘, kte¯Ì se k¯tÌ tajnÏ v noci a v hojnÈm poËtu se sch·zejÌ na ileg·lnÌ biblickÈ hodiny za svitu mal˝ch lampiËek. BÏhem tÏchto t¯Ì dn˘ bylo nejËastÏjöÌ ot·zkou: ÑJak co nej˙ËinnÏji zvÏstovat evangelium a z˘stat p¯itom v ilegalitÏ?ì ⁄ËastnÌci konference se rozjeli do sv˝ch domov˘, nÏkterÈ Ëekala velmi dlouh· cesta autobusem, jinÌ vyjeli na cestu do nebezpeËn˝ch oblastÌ na sv˝ch nov˝ch horsk˝ch kolech, kterÈ jsme jim p¯edali. KromÏ tÏchto bicykl˘ jsme je jeötÏ vyzbrojili literaturou, finanËnÌ podporou a dalöÌmi pot¯ebn˝mi vÏcmi. Evangelista, kterÈmu usekli ruku a kter˝ od n·s dostal protÈzu, mi na rozlouËenou ¯ekl, ûe mu B˘h p¯ik·zal, aby ÑmÌsto prod·v·nÌ rajËat se vr·til a zvÏstoval jeho slovo. A tak jsme i se ûenou öli.ì 16 B˘h n·s vöechny nevol·, abychom öli tam, kam chodÌ tito odv·ûnÌ vϯÌcÌ, ale nalÈh· na n·s, abychom je podporovali. JistÏ ûe si nep¯ejeme, aby nÏkomu z nich usekli ruku, avöak ze ËtenÌ NovÈho Z·kona, kter˝ cel˝ sepsali vϯÌcÌ ûijÌcÌ pod pron·sledov·nÌm, jsme vyrozumÏli, ûe ti, kte¯Ì mÏli p¯Ìleûitost odejÌt z oblastÌ, kde byli k¯esùanÈ pron·sledov·ni, se rozhodli z˘stat, kdyû alespoÚ jedna duöe v jedinÈm domÏ otev¯ela sv˘j sluch zvÏsti evangelia. Dokonce i kdyû mnozÌ opustili Pavla p¯i jeho dÌle, Luk·ö z˘stal boku apoötola, kter˝ odmÌtl opustit duchovnÌ z·pas, kter˝ vedl. Evangelium p¯in·öÌ svÈ ovoce, kterÈ k¯esùanÈ sklÌzejÌ i mezi vysoce postaven˝mi Ëleny komunistickÈ strany, militantnÌmi p¯ed·ky v Asii, muslimsk˝mi im·ny nebo ozbrojenci na St¯ednÌm v˝chodÏ. Tyto lidÈ majÌ b˝t rovnÏû zÌsk·v·ni pro Krista. Modlete se za n·s, abychom z˘stali vÏrnÌ svÈmu povol·nÌ. DÏkujeme v·m, ûe jste se k n·m p¯ipojili, abychom spoleËnÏ povzbuzovali tyto Kristovy voj·ky, kte¯Ì se odvaûujÌ jÌt s evangeliem i ke sv˝m nep¯·tel˘m a bojujÌ ty nejnebezpeËnÏjöÌ z·pasy za evangelium v dneönÌm svÏtÏ. USA, ¯Ìjen 2006 BIBLICKÁ ÚVAHA Znamení køíe Po tÏchto ud·lostech povÏdÏli Josefovi: ÑTv˘j otec je nemocen!ì Vzal tedy Josef s sebou oba svÈ syny, Manasesa a Efrajima. I ozn·mili J·kobovi: ÑP¯ich·zÌ k tobÏ tv˘j syn Josef.ì Tu se Izrael vzchopil a posadil se na l˘ûkuÖ Izrael popat¯il na Josefovy syny a zeptal se: ÑKdo to je?ì Josef otci odvÏtil: ÑTo jsou moji synovÈ, kterÈ mi zde B˘h dal.ì Otec ¯ekl: ÑNuûe, p¯iveÔ je ke mnÏ, abych jim poûehnal.ì Izrael mÏl totiû obtÌûenÈ oËi st·¯Ìm a öpatnÏ vidÏl. Josef je k nÏmu p¯ivedl, on je polÌbil a objal. Izrael Josefovi ¯ekl: ÑNedoufal jsem, ûe jeötÏ nÏkdy uvidÌm tvou tv·¯, a hle, B˘h mi dop¯·l vidÏt i tvÈ potomky.ì PotÈ je Josef odvedl od jeho kolenou a sklonil se tv·¯Ì k zemi. Vzal oba, pravou rukou Efrajima a postavil ho k IzraelovÏ pravici. I vzt·hl Izrael pravici a poloûil ji na hlavu Efrajima, kter˝ byl mladöÌ, a levici na hlavu Manasesovu. Zk¯Ìûil ruce ˙myslnÏ, aËkoli prvorozen˝ byl Manases. Poûehnal Josefovi takto: ÑB˘h, p¯ed nÌmû ustaviËnÏ chodÌvali moji otcovÈ Abraham a Iz·k, B˘h, Past˝¯, kter˝ mÏ vodÌ od poË·tku aû dodnes, AndÏl, Vykupitel, jenû p¯ed vöÌm zl˝m mÏ chr·nil, aù poûehn· tÏm chlapc˘m. Aù se v nich hl·s· mÈ jmÈno a jmÈno m˝ch otc˘ Abrahama a Iz·ka; aù se nesmÌrnÏ rozmnoûÌ uprost¯ed zemÏ.ì Josef vidÏl, ûe otec poloûil pravou ruku na hlavu Efrajimovu, a nelÌbilo se mu to. Uchopil tedy otcovu ruku, aby ji p¯enesl s hlavy Efrajimovy na hlavu Manasesovu. ÿekl mu: ÑNe tak otËe, vûdyù prvorozen˝ je tento. Poloû svou pravici na jeho hlavu.ì Otec vöak namÌtl: ÑVÌm, synu, vÌm. TakÈ on se stane lidem a takÈ on vzroste. Jeho mladöÌ bratr jej vöak p¯eroste a jeho potomstvo 17 naplnÌ pron·rody.ì A toho dne jim poûehnal: ÑTv˝m jmÈnem bude Izrael ûehnat: B˘h tÏ uËiÚ jako Efrajima a Manasesa.ì Tak pov˝öil Efrajima nad Manasesa. (Genesis 48, v. 1ñ2; 8ñ20) Apoötol Pavel n·m zvÏstuje: ÑSlovo o k¯Ìûi je poöetilostÌ pro ty, kdo jdou k z·hubÏ, ale pro n·s, kte¯Ì jsme ˙Ëastni sp·sy, je mocÌ BoûÌ.ì Ö Kristus uk¯iûovan˝ Ñje pohoröenÌ pro éidy a poöetilost pro pohanyì. (1. Kor. 1,18; 23). M˘ûeme bez nads·zky ¯Ìct, ûe zvÏst o k¯Ìûi je pro novoz·konnÌ teologii tÈma naprosto klÌËovÈ. Pavel prohlaöuje, ûe na z·kladÏ tÈto zvÏsti se celÈ lidstvo rozdÏlÌ na dvÏ Ë·sti. Do prvnÌ skupiny pat¯Ì jednak ti, kte¯Ì ji majÌ za bl·znovstvÌ, tedy pohanÈ (dnes bychom ¯ekli spÌöe nevϯÌcÌ), a rovnÏû ti, pro nÏû znamen· pohoröenÌ, zde m· apoötol na mysli prvotnÏ éidy, ale pozdÏji i nÏkterÈ k¯esùany (hovo¯Ì totiû z·hy o tÏch, kte¯Ì nechtÏjÌ trpÏt protivenstvÌ k¯Ìûe). KoneËnÏ do druhÈ Ë·sti lidstva pat¯Ì ti, kte¯Ì v tÈto zvÏsti o k¯Ìûi naleznou skrytou moc BoûÌ. Pro Pavla m· duchovnÌ symbol k¯Ìûe takovou moc, ûe na konci epiötoly Galatsk˝m vyzn·v·: ÑJ· vöak se za nic nechci chlubit niËÌm, leË k¯Ìûem naöeho P·na JeûÌöe Krista.ì M·-li k¯Ìû v novoz·konnÌm uËenÌ takov˝ v˝znam a rozdÏluje-li tak v˝raznÏ BoûÌ lid starÈ a novÈ smlouvy, pak bychom jistÏ mohli p¯edpokl·dat a mÏli urËitÏ p·trat, zda se s nÌm symbolicky nesetk·v·me nÏkde ve StarÈm Z·konÏ. Z r˘zn˝ch v˝klad˘ pak zn·me nap¯Ìklad dvÏ mÌsta. To prvnÌ je p¯i v˝chodu Izraelc˘ z Egypta, kdyû na svÈ cestÏ t¯i dny nemÏli vodu k pitÌ a nakonec dorazili do Mary, k jakÈmusi jezeru, kde byla jen ho¯k· voda. Lid samoz¯ejmÏ na¯Ìkal a reptal. Tehdy Hospodin uk·zal MojûÌöovi na d¯evo, kterÈ leûelo poblÌû a kterÈ mÏl do ho¯kÈ vody vhodit. Kdyû tak uËinil, voda zesl·dla a dala se pÌt. VykladaËi pak vidÌ v tomto d¯evÏ p¯edpovÏÔ Kristova k¯Ìûe, kter˝ mÏnÌ ho¯kou vodu naöeho utrpenÌ i vöelijakÈho smutnÈho lidskÈho ˙dÏlu na sladkÈ a rozkoönÈ jho. Kdyû v tom, co se n·m po lidsku zd· ho¯kÈ a nestravitelnÈ, spat¯Ìme BoûÌ v˘li a spolu˙Ëast na KristovÏ utrpenÌ, kdyû v nÏm rozpozn·me andÏlskou soutÏsku pro naöi dalöÌ duchovnÌ cestu, pak se n·m toto utrpenÌ zmÏnÌ v sladk˝ a osvÏûujÌcÌ nebesk˝ n·poj, kter˝ n·m d·v· sÌlu kr·Ëet d·l. A to je jedno z tajemstvÌ Kristova k¯Ìûe. To druhÈ mÌsto nach·zÌme u proroka Ezechiele, kter˝ mÏl od Hospodina vidÏnÌ velikÈho trestu BoûÌho lidu za jejich modl·¯stvÌ. Neû p¯iöla na lid zhouba, vidÏl prorok ve vidÏnÌ andÏla, kter˝ mÏl projÌt JeruzalÈmem a oznaËit na Ëele znamenÌm vöechny, kte¯Ì ÑvzdychajÌ a stÈnajÌ nad vöemi ohavnostmi, kterÈ se tam p·chalyì. Jak n·s v˝klady pouËujÌ, v hebrejskÈm origin·le je toto znamenÌ vyj·d¯eno pÌsmenem t·v, kterÈ mÏlo p˘vodnÏ podobu k¯Ìûku. A zde bychom mohli zase zahlÈdnout slovo, kterÈ prohl·sil apoötol Pavel, ûe JeûÌö n·s sv˝m k¯Ìûem, sv˝m z·stupn˝m utrpenÌm, vysvobozuje od budoucÌho hnÏvu. Avöak dnes bych chtÏl hovo¯it o jinÈm p¯edobrazu k¯Ìûe Kristova. Ten stojÌ na samÈm poË·tku dÏjin Izraele a m˘ûeme ho zahlÈdnout v p¯ÌbÏhu o J·kobovÏ poûehn·nÌ Josefov˝ch syn˘. »etli jsme, jak Josef p¯ivedl svÈ dva syny Manasese a Efrajima k svÈmu otci, aby jim patriarcha J·kob poûehnal. K jeho pravici mu postavil staröÌho Manasese, kter˝ mÏl z obou syn˘ obdrûet 18 v˝znamnÏjöÌ poûehn·nÌ, a k levici pak postavil Efrajima. Ale pak se stalo nÏco s ËÌm Josef v˘bec nepoËÌtal. J·kob ˙myslnÏ zk¯Ìûil ruce a poloûil svÈ ruce na hlavy Josefov˝ch syn˘ p¯esnÏ opaËnÏ neû se podle tradice pat¯ilo a neû to Josef p¯edpokl·dal. Aniû jsme si toho moûn· dodneöka vöimli, J·kob tak uËinil nad obÏma Josefov˝mi syny znamenÌ k¯Ìûe. Nejedn· se vöak jen o pouhou n·hodu Ëi konstrukci, pt· se jistÏ hned naöe racion·lnÌ Ë·st mysli? ée by si to ale Duch svat˝, kter˝ nepochybnÏ vedl J·kobovy ruce v onen navûdy zaznamenan˝ okamûik ÑneuvÏdomilì a ûe by toto znamenÌ k¯Ìûe, tak rozhodujÌcÌ a jedineËn˝ symbol budoucÌ sp·sy, p¯edmÏt tolika k¯esùansk˝ch duchovnÌch pÌsnÌ, bylo uËinÏno, navÌc v tak v˝znamnou chvÌli, jen zcela bezdÏky? O tom bych osobnÏ nanejv˝ö pochyboval. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ nynÌ zkoumejme d·le, co vlastnÏ toto poûehn·nÌ znamenalo a jak se pozdÏji projevilo. J·kob sv˝m poûehn·nÌm, jak pravÌ PÌsmo, Ñpov˝öil mladöÌho syna Efrajima nad Manasesaì. Ale jak se toto pov˝öenÌ vlastnÏ n·slednÏ tak¯ÌkajÌc realizovalo? SpÌöe se n·m moûn· bude zd·t, ûe vyznÏlo ˙plnÏ do ztracena. Ani Efrajim ani Manases nebudou hr·t nÏjakou zvl·ötnÌ roli v dalöÌ historii, jako hr·lo t¯eba knÏûskÈ pokolenÌ Leviho nebo kr·lovskÈ pokolenÌ Judy. V n·sledujÌcÌm poûehn·nÌ sv˝ch dvan·cti syn˘ jiû J·kob oba kmeny nezmiÚuje a hovo¯Ì pouze o potomstvu JosefovÏ jako celku. Kdybychom zkoumali dalöÌ mÌsta PÌsma, ve kter˝ch se s tÏmito kmeny setk·v·me, pak zjistÌme, ûe zmÌnek o Efrajimovi je sice zhruba dvakr·t tolik neû o Manasesovi, ale obÏma kmen˘m Hospodin vyt˝k· mnoûstvÌ h¯Ìch˘ a vöelijakou nevÏru, a tak tÏch vÌcero zmÌnek o Efrajimovi moûn· spÌöe zahrnuje takÈ vÌce pok·r·nÌ. Zkr·tka nikde jedin˝ jasn˝ a z¯eteln˝ n·znak toho, ûe Efrajim m· b˝t pov˝öen nad Manasesa. Ale, co kdyû toto vyvolenÌ je platnÈ jen v urËitÈ neviditelnÈ duchovnÌ rovinÏ, kter· se net˝k· nÏjak˝ch pozemsk˝ch hmatateln˝ch v˝sad. Existuje totiû, co se t˝Ëe Efrajima jeötÏ jin· z·hada, kter· by n·m mohla na naöÌ ot·zku naznaËit odpovÏÔ. V knize ZjevenÌ Ëteme o z·chranÏ sto Ëty¯iaËty¯iceti tisÌc vyvolen˝ch ze vöech pokolenÌ Izraele, kte¯Ì majÌ b˝t Ëty¯mi andÏly oznaËeni na sv˝ch Ëelech. ProËÌt·me-li seznam kmen˘, Ëteme tam o pokolenÌ JosefovÏ a pokolenÌ ManasesovÏ, ale chybÌ tam jak·koli zmÌnka o zachr·nÏn˝ch z pokolenÌ Efrajimova. Nebude tedy z Efrajima nikdo zachr·nÏn? Z pokolenÌ Manasesova budou zachr·nÏnÌ, ale z pokolenÌ Efrajimova, kterÈ obdrûelo od praotce J·koba, vedenÈho Duchem BoûÌm, vyööÌ poûehn·nÌ neû potomstvo Manasesovo, nebude zachr·nÏn nikdo? Nebo se na nÏ nynÌ zapomnÏlo. »i snad toto poûehn·nÌ B˘h zruöil? To by ovöem bylo v p¯ÌkrÈm rozporu s Pavlov˝m v˝rokem, ûe BoûÌ vyvolenÌ a povol·nÌ jsou nezruöiteln· a prohl·öenÌm, ûe koho B˘h vyvolil, toho takÈ povolal, a koho povolal, toho i ospravedlnil. MusÌme tedy nutnÏ st·t p¯ed urËit˝m tajemstvÌm, co se vlastnÏ stalo s kmenem Efrajimov˝m. P¯eËtÏme si proto znovu ono J·kobovo poûehn·nÌ t˝kajÌcÌ se Efrajima: ÑJeho (totiû Manasesa) mladöÌ bratr (Efrajim) ho vöak p¯eroste a jeho potomstvo naplnÌ n·rodyì. Slyöeli jsme dob¯e: ÑEfrajimovo potomstvo naplnÌ n·rodyì. A nynÌ si p¯eËtÏme z knihy ZjevenÌ slova, kter· bezprost¯ednÏ n·sledujÌ po v˝Ëtu zachr·nÏn˝ch dvan·cti kmen˘ Izra19 ele: ÑPotom jsem vidÏlì, ¯Ìk· Jan, Ñvelik˝ z·stup, ûe by ho nikdo nedok·zal seËÌst, ze vöech ras, kmen˘, n·rod˘ a jazyk˘, jak stojÌ p¯ed tr˘nem a p¯ed tv·¯Ì Ber·nkovouì. VidÌme tu n·padnou podobnost? NenÌ ztracenÈ Efrajimovo pokolenÌ vlastnÏ onÌm bezpoËetn˝m z·stupem ze vöech n·rod˘, ras a kmen˘? NenÌ pr·vÏ tento z·stup naplnÏnÌm J·kobova mimo¯·dnÈho poûehn·nÌ Efrajima, ûe jeho potomstvo naplnÌ n·rody. Pavel pozdÏji ¯Ìk·, ûe Bohu jde o potomstvo duchovnÌ a nikoli tÏlesnÈ. A tak se osobnÏ domnÌv·m, ûe Efrajim v tomto J·kobovÏ poûehn·nÌ symbolizuje budoucÌ k¯esùanskou cÌrkev, kterou pr·vÏ Krist˘v k¯Ìû, jehoû znamenÌ nad obÏma syny J·kob z·mÏrnÏ uËinil, povyöuje jako mladöÌho bratra ñ tedy vϯÌcÌ v Krista vzeölÈ nejprve ze éid˘ a potom vöechny ty nesËÌslnÈ z·stupy k¯esùan˘ z pohan˘ ñ nad staröÌho bratra, totiû Izrael podle tÏla. Krist˘v k¯Ìû zde rozdÏlil BoûÌ lid. JeûÌöovo povol·nÌ ÑjdÏte ke vöem n·rod˘mì je vlastnÏ poË·tkem naplnÏnÌ Efrajimova poûehn·nÌ. A tak n·m toto znamenÌ Kristova k¯Ìûe naznaËenÈ jiû v dobÏ samotnÈho vzniku IzraelskÈho n·roda p¯ipomÌn·, ûe budeme-li se opravdu drûet JeûÌöe Krista uk¯iûovanÈho, potom m·me vz·cnÏjöÌ a vzneöenÏjöÌ zaslÌbenÌ skrze kterÈ p¯istupujeme k Bohu. »i jin˝mi slovy PÌsma, sl·vu starÈ smlouvy nelze srovn·vat se sl·vou smlouvy novÈ a jejÌmi zaslÌbenÌmi. (2. Kor. 3. kap.) NynÌ vöak vyvst·v· nep¯Ìjemn· ot·zka, zda by se po vöech tÏchto slovech nezaËal Efrajim bez mÌry povyöovat nad Manasese. JistÏ si v tÈto souvislosti vzpomeneme na napomÌn·nÌ apoötola Pavla, ûe se k¯esùanÈ z pohan˘ nemajÌ vychloubat nad éidy z˘st·vajÌcÌmi v zatvrzelosti, neboù stojÌ vÌrou, tedy na z·kladÏ BoûÌ svrchovanÈ milosti a nikoli na sv˝ch vlastnÌch skutcÌch. Pavel ¯Ìk·: Ratolesti byli vylomeny pro svou nevÏru, ale jsou to ratolesti, kterÈ od p¯irozenosti pat¯Ì ke kmeni. ZatÌmco my jsme byli proti p¯irozenosti (v naöem kontextu proti tradiËnÌmu pr·vu staröÌho syna) naroubov·ni na uölechtil˝ kmen. Ale vzpomeÚme jeötÏ jedno vöeobecnÏ zn·mÈ mÌsto PÌsma, ve kterÈm rovnÏû nach·zÌme konflikt mezi mladöÌm a staröÌm synem. MyslÌm nynÌ na podobenstvÌ O marnotratnÈm synu. V nÏm na konci Ëteme, jak staröÌ syn nechtÏl vejÌt na oslavu, kterou otec uspo¯·dal na poËest n·vratu ztracenÈho syna. Zde podobenstvÌ konËÌ. Jiû se nedovÌd·me nic o tom, jak to s obÏma bylo d·l. JakÈ bylo n·slednÈ souûitÌ obou syn˘. O tom JeûÌö radÏji mlËÌ. Ale dovedeme si to jistÏ zhruba p¯edstavit. UrËitÏ n·s jiû mnohokr·t napadlo, zda to p¯ece jen nebylo trochu nespravedlivÈ v˘Ëi tomu staröÌmu synovi. P¯ece jen se to sebÏhlo moc rychle a navÌc nebyla jistota, ûe to napravenÌ bylo trvalÈ. N·slednÈ souûitÌ obou bude jistÏ poznamen·no mnoh˝m napÏtÌm. NenÌ to v PÌsmu nic novÈho, podobnÈ napÏtÌ prov·zelo i souûitÌ Iz·ka a Izmaela, J·koba a Ezaua, mladiËkÈho Josefa a jeho bratry a i kdyû o tom nem·me v PÌsmu zpr·vy, nepochybnÏ stÌn nep¯irozenÈho poûehn·nÌ padl i na vztah Manasesa a Efrajima. Nebo jinak, slovy apoötola Pavla, to, co se zrodilo podle tÏla, vûdy pron·sleduje to, co, bylo zrozeno z Ducha. A to nakonec platÌ i o naöem vnit¯nÌm bytÌ. I v n·s sam˝ch existuje konflikt dvou ËlovÏËenstvÌ ñ toho p¯irozenÈho, tÏlesnÈho a toho duchovnÌho. A v pozadÌ vöech tÏchto konflikt˘ je rozdÏlenÌ Kristova k¯Ìûe. Pr·vÏ on 20 k¯ÌûÌ pl·ny tomu, co je p¯irozenÈ, neboù up¯ednostÚuje vlastnÏ ty, kte¯Ì nemajÌ jakoukoli tÏlesnou chloubu. On prohlaöuje, ûe k Bohu nemajÌ blÌû lidÈ ûeleznÈ v˘le, mimo¯·dn˝ch nad·nÌ, ani vysok˝ch mor·lnÌch hodnot Ëi n·boûenskÈho nasazenÌ. JeûÌö nep¯iöel nikoho chv·lit, ale volat k pok·nÌ. A jeli kdo vol·n k pok·nÌ, pak musÌ b˝t nejprve usvÏdËen z toho, ûe toto pok·nÌ pot¯ebuje. A p¯edstavme si, ûe nÏkdo, kdo Ëek· pochvalu, je n·hle obvinÏn z h¯Ìchu a pokrytectvÌ. To je pro naöeho tÏlesnÈho ËlovÏka zkr·tka nestravitelnÈ. A tak celnÌci a nevÏstky p¯edch·zeli do BoûÌho kr·lovstvÌ n·boûenskÈ horlivce svÈ doby. Efrajim byl pov˝öen nad Manasesa ñ proti p¯irozenosti. Proti p¯irozenosti byly vylomeny vÏtve pat¯ÌcÌ ke kmeni a naroubov·ny vÏtve p˘vodnÏ zplanÏlÈ. Kdyû Petr uvidÏl JeûÌö˘v z·zraËn˝ rybolov, zvolal, Pane odejdi ode mnÏ, neboù jsem ËlovÏk h¯Ìön˝. Jin˝mi slovy ¯ekl: jak bych j· plan· a uschl· vÏtev mohl mÌt podÌl na boûskÈm kmeni. Aniû to Petr v tu chvÌli tuöil, uplatnil ve svÈm ûivotÏ princip k¯Ìûe, kter˝ ruöÌ lidskou chloubu a pozved·v· to, co je druhÈ kategorie, to co mÏlo Ëekat, aû co zbude po hostinÏ prvorozen˝ch, siln˝ch, urozen˝ch a vöelijak privilegovan˝ch. Pozved·v· to, co si vyvolil s·m B˘h. NezapomÌnejme nikdy na tento princip. V nÏm spoËÌv· moc Kristova k¯Ìûe, moc BoûÌ. K Bohu se nedostaneme blÌûe pevnÏjöÌ v˘lÌ a vyööÌmi mor·lnÌmi z·sadami, ale pl·Ëem nad sebou sam˝mi, nad tÌm, ûe jsme od p¯irozenosti st·le jen planÈ vÏtve, aù jsme kdokoli. Ale i kdyû tak pÌöeme a uvaûujeme, musÌme mÌt na pamÏti i ty prvorozenÈ, silnÈ, n·boûensky urozenÈ Ëi vöelijak znamenitÏ nadanÈ, kte¯Ì dosud zvÏsti o k¯Ìûi nerozumÌ a pohoröujÌ se nad nÌ. [Kdyû Apoötol Pavel v 9. kapitole ÿÌman˘m na¯Ìk· nad nevÏrou Izraele a oböÌrnÏ na nÌ vysvÏtluje ot·zku BoûÌho vyvolenÌ ñ to zn·mÈ, smiluji se nad k˝m se smiluji a slituji se nad k˝m se slituji ñ hned v prvnÌm veröi n·sledujÌcÌ 10. kapitoly prohlaöuje na adresu tÏchto zatvrzel˝ch: ÑÖsnaûnÏ prosÌm Boha za nÏ, aby byli spaseni.ì] I s nimi BoûÌ tajemn˝ pl·n sp·sy jeötÏ poËÌt· i kdyû prozatÌm z˘st·vajÌ pod hnÏvem BoûÌm. Coû m·me pr·vo pomÌjet takov· mÌsta PÌsma, ve kter˝ch nap¯Ìklad Ëteme, jak apoötol Pavel prohlaöuje, aû v jakÈmsi panteistickÈm smyslu, ûe B˘h sm̯il skrze k¯Ìû se sebou svÏt ñ tedy nikoli jen nÏjakou ÑlepöÌì Ë·st svÏta, nebo o tom, ûe B˘h vöechny uzav¯el pod neposluönost, aby se nade vöemi slitoval? Jestliûe p·dem BoûÌho lidu p¯eöla sp·sa na pohany, ¯Ìk· opÏt Pavel, co bude znamenat jejich obr·cenÌ neû vzk¯ÌöenÌ z mrtv˝ch a BoûÌ vÏËnÈ kr·lovstvÌ, kterÈ vyhlÌûÌme? V BoûÌm pl·nu je totiû i sm̯enÌ staröÌho syna s mladöÌm, sm̯enÌ Efrajima a Manasesa, stejnÏ jako se kdysi sm̯il Josef se sv˝mi bratry. Jak se to p¯esnÏ stane, o tom zatÌm JeûÌö mlËÌ. To je p¯edmÏtem aû dalöÌho dÏjstvÌ BoûÌho dramatu, kterÈ je pro n·s zatÌm h·dankou, stejnÏ jako byla kdysi pro zboûnÈ éidy h·danka odkud a jak p¯ijde Mesi·ö. Dosud Krist˘v k¯Ìû lidi rozdÏloval a rozdÏluje a musÌ tomu tak b˝t, ale jednoho dne, aû p¯ijde P·n v sl·vÏ a ustanovÌ svÈ kr·lovstvÌ, je bude naopak smi¯ovat. Bude to obraznÏ doba, kdy se smÌ¯Ì staröÌ bratr s mladöÌm, kdy se neplodnÈ ratolesti opÏt navr·tÌ ke kmeni. Vûdyù B˘h skrze k¯Ìû se sebou sm̯il cel˝ svÏt. Slyöme znovu ñ sm̯il a nikoli rozdÏlil. Pokud chceme b˝t tohoto sm̯enÌ ˙Ëastni, a nemÌt za dÏdictvÌ zk·zu a temnotu, 21 urËenou tÏm nesmi¯iteln˝m, ûijme podle Pavlova n·vodu: Ñnevyn·öejme se nad vÏtve, kterÈ byly vylomeny.ì NedomnÌvejme se, ûe jsme jakkoli privilegovanÌ, ale mÏjme se vûdy jen za planÈ vÏtve, za lidi ÑpoddanÈ vöem bÌd·mì, kterÈ si B˘h z milosti vyvolil, aby byly obûiveny JeûÌöov˝m ûivotem. Prosme, podobnÏ jako prorok Zacharij·ö, aby na n·s P·n vylil Ducha pok·nÌ a vroucÌch proseb o smilov·nÌ. Pamatujme ve sv˝ch modlitb·ch, jako pamatoval Pavel, i na ty zatvrzelÈ a odporujÌcÌ ñ nechù slunce naöich modliteb vzch·zÌ nad nimi. A mÏjme st·le ze vöeho nejvÌce na pamÏti ñ a to i kdybychom se zrovna vzn·öeli na mimo¯·dn˝ch duchovnÌch v˝öin·ch ñ onu Petrovu reverenci: Pane, odstup ode mnÏ, neboù jsem ËlovÏk h¯Ìön˝. A paradoxnÏ pr·vÏ tehdy bude P·n s n·mi a naöe vÌra bude velkou jako byla onoho setnÌka, kter˝ se nepokl·dal za hodna, aby JeûÌö vstoupil pod jeho st¯echu. JeûÌö na jeho adresu p¯ekvapivÏ prohl·sil, ûe tak velikou vÌru v Izraeli nenaöel. Byla to vÌra duchovnÌho Efrajima, kter· mÏla v budoucnu naplnit n·rody. Je to vÌra odhalujÌcÌ z·kladnÌ princip tajemstvÌ JeûÌöova k¯Ìûe. ñsfZPRÁVY ZE SVÌTA IRÁK Vrada knìze syrské pravoslavné církve a dalí násilnosti Dva dny po únosu byly nalezeny ostatky devìtapadesátiletého knìze syrské pravoslavné církve Boulouse Iskandery, který byl v Mosulu unesen 11. øíjna 2006 skupinou muslimských radikálù v dobì, kdy byl v jednom obchodì. Únosci pozdìji telefonovali jeho rodinì a poadovali výkupné ve výi 350 000 dolarù. Po nìkolika vyjednáváních s rodinou byla èástka výkupného zredukována na 40 000 dolarù. Avak kromì výkupného únosci poadovali, aby Iskanderùv sbor veøejnì odmítl poznámky papee Benedikta XVI. týkající se islámu, které vyøkl nìkolik týdnù pøedtím. Vechny poadavky únoscù byly splnìny. Rodina sehnala výkupné a jeho sbor vyvìsil po mìstì na 30 plakátù s podepsanými starími, e nesouhlasí s papeovými výroky. Nicménì po tìchto krocích se ji únosci neozvali a rodina nemìla ádné signály, e by byl knìz Iskander proputìn. 22 11. øíjna asi v sedm hodin veèer bylo objeveno mrtvé tìlo knìze Iskandera v okrajové ètvrti Tahir. Ruce a nohy byly oddìleny od tìla a spolu s useknutou hlavou leely na hrudi zavradìného. Pozùstalými knìze Iskandera jsou jeho manelka Azhar, synové Fadi a Johamma a dcery Fadijeh a Mariam. p·ter Boulous Iskander *** Brutální smrt knìze Iskandera je dalím pøípadem série násilných útokù proti náboenským meninám v Iráku, ke kterým dochází v poslední dobì. Podle agentury Compass Direct referovaly anonymní církevní zdroje v Iráku o vradì pìtapadesátiletého iráckého právníka z Bagdádu Dr. Josepha Fridon Petrose, který byl zabit rovnì 11. øíjna na cestì do Mosulu. Dále je známo nìkolik pøípadù únosù a znásilnìní køesanských dívek. Za tìmito èiny rovnì stojí muslimtí militanti. Syrská mezinárodní tisková agentura také 12. øíjna uveøejnila pøípad ètrnáctiletého chlapce, který byl ukøiován v mìstì Albastra a pøípad syrského køesanského chlapce, kterému 21. øíjna usekli hlavu muslimtí radikálové v mìstì Baqouba. 1. listopadu odpálili radikálové bombovou nálo u vchodu do jednoho katolického kostela v Mosulu, která znièila vchodové dveøe a okna budovy. K útoku dolo v dobì veèerních modliteb. Pøi výbuchu nebyl natìstí nikdo zranìn. 19. listopadu dolo k únosu chaldejského knìze Douglase Yousefa Al-Bazy, který byl o devìt dnù pozdìji proputìn bez jakékoli újmy. 4. prosince pak byl jen nìkolik krokù od svého bydlitì unesen dalí chaldejský knìz Samy Al Raiys, který byl ale rovnì po esti dnech proputìn na svobodu. 26. listopadu dolo k únosu devìtaedesátiletého Munthira, èlena starovstva presbyteriánského sboru. Únosci poadovali za jeho proputìní 1 milion dolarù. Po tøech dnech vak násilníci ukonèili jakékoli vyjednávání a ráno 30. listopadu bylo nalezeno Munthirovo mrtvé tìlo. Mu byl usmrcen støelou do hlavy. Jetì pøedtím únosci vydali prostøednictví mobilního telefonu prohláení, e je to odveta za papeova slova a e chtìjí pozabíjet vechny køesany. Munthir je prý prvním z nich. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjen prosinec 2006 ETIOPIE Útoky na køesany v Západní Etiopii V poslední dobì stále více pøibývá útokù proti etiopským køesanùm, které jsou výsledkem silného náboenského napìtí v zemi. 11. øíjna vypálili místní muslimové sedmnáct kostelù v mìstì Begge a zabili evangelistu jménem Mekayel Kena. Bìhem tìchto násilností byli zranìni dalí tøi køesané a mnozí pøili o své domovy. Následkem toho museli uprchnout do sousedních mìst. K útokùm dolo poté, co v této oblasti cirkulovala nahrávka, které vybízela muslimy k dihádu. Hlas muèedníkù obìtem tìchto útokù poskytl nejnutnìjí pomoc. Bìhem víkendu 14.15. øíjna bylo v mìstì Jimma v dùsledku násilného støetu mezi etiopskými pravoslavnými køesany a muslimy zabito pìt osob. Mluvèí federální policie k tomu prohlásil: Tyto incidenty byly vyvolány jistými jednotlivci, kteøí se k dosaení svých laciných politických cílù pokoueli mezi obyvateli Jimma vytváøet napìtí prostøednictvím náboenství. Policie nìkolik osob zatkla a po dalích podezøelých pátrá. 5. listopadu byl zatèen a uvìznìn Semu Hailu, starí sboru mennonitské církve v Jimma. Dùvodem byla aloba skupiny muslimù, kteøí ho údajnì slyeli, jak se vysmívá proroku Mohamedovi. K tomuto obvinìní dolo poté, co Hailu odmítl opustit svùj dùm a prodat svùj majetek v blízkosti tamní meity. Muslimové na to reagovali tím, e nevìøící (kafir) by nemìl bydlet poblí meity a opakovanì mu vyhroovali a naléhali, aby se odstìhoval. Kdy to Hailu odmítl, obvinili ho, e urazil Mohammeda, co vedlo k jeho zatèení. Na soudní pøelíèení pøivedli falené svìdky. Byl poslán do vìzení zatím na nespecifikovanou dobu. 23 17. listopadu vypálili muslimové ve vesnici Tongo dùm, jeho vlastníkem je Jemal Tasisa. Ten je starím tamního luteránského sboru. Tasica uprchl s celou rodinou do mìsta Assosa. Hlas muèedníkù mu v rámci svého projektu na pomoc tamním køesanùm pøedal nejnutnìjí pomoc. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjenlistopad 2006 INDONÉSIE Na Sulawesi zabit církevní pøedstavitel Reverend Irianto Kongoli (42 let), který spravoval církevní sbor ve støední Sulawesi, byl zastøelen v obchodì, kde nakupoval se svou pìtiletou dcerkou. K incidentu dolo 16. øíjna v mìstì Palu. Po násilném èinu ujeli oba útoèníci na motocyklu. Kongkoli byl otevøeným bojovníkem za spravedlnost a mír v tomto regionu, kde ji po nìkolik let vládne náboenské napìtí. To se jetì více rozhoøelo po smrti tøí katolíkù, kteøí byli 22. záøí popraveni za jejich údajný podíl na náboenských konfliktech v roce 2000. Køesané ijící ve støední Sulawesi jsou pøesvìdèeni, e bylo krajnì nespravedlivé, kdy za tyto nepokoje odsoudili pouze tøi køesany a ádné muslimy, kteøí se na tomto násilí úèastnili. Zatímco nìkteøí tamní politiètí pøedstavitelé dávají Kongoliho smrt do souvislosti s jeho protesty proti zmínìné popravì, køesané v této oblasti jsou pøesvìdèeni, e za jeho smrtí stojí muslimové, kteøí se snaí znovu rozpoutat násilnosti. Katolický biskup Joseph Suwaten prohlásil na toto téma: Tato vrada souvisí s pøedchozími roky násilí a není spojena s popravou tøí køesanù. Zdá se mi pøíli úèelové omezit motiv tohoto èinu jen na onu popravu. Pastor Irianto po sobì zanechal manelku a tøi dìti. Hlas muèedníkù, Kanada, 18. øíjna 2006 24 SRÍ LANKA Pronásledování køesanù pokraèuje Køesané na Srí Lance zakouejí stále nové a nové pronásledování a násilí. Svìdèí o tom pøípady, o kterých referuje Národní køesanská evangelikální aliance Srí Lanky (NCEASL). V noci na 13. øíjna 2006 bylo vyrabováno a vykradeno modlitební støedisko v Hingurakgoda. Neidentifikovaní útoèníci ukradli elektronické varhany, koberce, rohoky, znesvìtili vnitøek budovy lidskými exkrementy a potom spálili zpìvníky a Bible. Oheò se ale natìstí nestaèil rozíøit. 23. øíjna zaútoèilo pìt muù, kteøí se zprvu vydávali za policisty, na církevního pracovníka a jeho rodinu ve sboru Spoleèenství Vinice v mìstì Gonowela. Podle pozdìjí zprávy tato rodina mìla za úkol støeit budovu sboru. Kolem pùlnoci k budovì dorazilo pìt muù, kteøí této rodinì vyhroovali, mue tloukli holemi, jeho enì ukradli zlatý øetízek a s jejich dìckem agresivnì cloumali. Dále pokodili elektrickou instalaci a rozbili rùzné vázy a nádoby. Mu utrpìl váná zranìní, trpìl následnì bolestmi bøicha a v moèi mìl krev. O týden pozdìji byl tentý sbor napaden znovu, tentokrát skupinou deseti muù, kteøí se pokoueli budovu podpálit. Jejich úsilí bylo natìstí neúspìné. 29. øíjna èelil Letnièní sbor v Jakkala útoku ozbrojeného zástupu, který poadoval, aby se církev pøestala scházet k bohoslubám. Navzdory tìmto hrozbám se vìøící v dalím týdnu seli opìt. Ale následující nedìli, 12. listopadu, se pøed budovou sboru srotil dav asi stovky buddhistických oponentù s protikøesanskými transparenty. Nìkteøí z nich byli ozbrojeni holemi, bránili pøicházejícím køesanùm ve vstupu do budovy a navíc jim vyhroovali a nadávali. Pastor sboru sice zavolal policii, ale na místo dorazili jen dva poli- cisté, kteøí se zástupem nic nezmohli. A po pøíjezdu policejních posil se dav rozeel. K dalímu útoku dolo 30. øíjna, kdy byl napaden pastor sboru Calvary Chapel v Polhena skupinou místních muù. Dva nebo tøi útoèníci pastora bili a druzí se na to dívali. Pastor musel být hospitalizován. 12. listopadu poadoval shromádìný dav odpùrcù okamité ukonèení právì probíhající bohosluby kongregace Mizpah prayer Ministry v Nawalapitiya. Útoèníci, mezi nimi bylo i dvanáct buddhistických mnichù, èlen místního zastupitelstva a novináøi z místních novin, vyhnali vìøící z jejich budovy. Vyhroovali nám, e jestli se jetì sejdeme, tak nám ná kostel rozmlátí, uvedl tamní pastor. Tentý den v mìstì Anamaduwa napadlo nìkolik útoèníkù ètyøi køesany, kteøí se vraceli z pohøebního shromádìní. Útoèníci vìøící bili a házeli po nich kameny. Kdy o tomto incidentu informoval tamní pastor policii, hájili se útoèníci tím, e sbor svými hlasitými bohoslubami ruí okolí. Pastor ovem proti tomu namítl, e vichni v nejbliím okolí sboru jsou køesané a e bohosluby se navíc konají jednou týdnì a trvají zhruba hodinu. Útoèníci pak slíbili, e ji køesany nechají na pokoji. K poslednímu útoku dolo 22. listopadu v osadì Mawatura (okres Kandy). Tamní pastor a jeden zamìstnanec sboru byli kolem osmé hodiny veèerní právì uvnitø budovy, kdy uslyeli explozi a zvuk tøítícího se skla. Výbuch vyrazil èelní okna budovy a pokodil i støechu. Nìkteré z letících kamenù zasáhly zmínìného zamìstnance sboru do hlavy. Ten pak musel následnì vyhledat lékaøskou pomoc v místní nemocnici. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjenprosinec 2006 TURECKO Útoky na kostel a soudní pøelíèení s køesany Skupina neidentifikovaných útoèníkù vhodila est Molotovových koktejlù na budovy protestantské církve v Odemis a zpùsobila tím mení materiální kodu. Útok byl zatím nejvánìjím incidentem ze série nìkolika napadení tohoto sboru bìhem posledních dnù. Podle tamního pastora Mehmeta Sahina Cobana házeli útoèníci ji pøedtím do budovy sboru (kde je i pastorùv byt) témìø kadou noc kameny. Coban ohlásil pøedchozí incidenty na policii, ale ta jeho oznámení ignorovala. Poslední útok se zápalnými láhvemi ale zaèala ihned vyetøovat. * * * Dva tureètí køesané stanuli pøed soudem za uráku turectví a podnìcování nenávisti vùèi islámu údajnou snahou obracet Turky na køesanství. Oba mui, Hakan Tastan a Turan Topal, byli obvinìni 12. øíjna a soud s nimi zaèal 23. listopadu. Oba jsou obviòováni z toho, e islám oznaèovali za primitivní a umìle vykonstruované náboenství a tvrdili, e Turci zùstanou barbary, pokud budou islám nadále praktikovat. Tastan a Topal tato obvinìní popírají. Po pøelíèení z 23. listopadu, Tastan pro tisk uvedl: Jsme obviòováni èistì za to, e jsme køesané a protoe konáme misijní práci. Hlas muèedníkù, Kanada, 15. a 29. listopadu 2006 ERITREA Vláda pokraèuje v tvrdém kurzu vùèi køesanùm Podle zprávy agentury Compass Direct z 18. øíjna byli dva køesantí vìzni v Eritreji umuèeni tajnou policií. Tøiadvacetiletý Immanuel Andegeresh a tøicetiletý Kibrom Firemichel byli zatèeni 15. øíjna, kdy se úèastnili privátního bohosluebné25 ho setkání v domì køesana Teklezgi Asgerdoma. Po dvou dnech strávených ve vazbì zemøeli oba zatèení køesané následkem èetných zranìní a extrémní dehydratace. Nìkdejí eritrejský církevní pøedstavitel a mluvèí kanadského Hlasu muèedníkù Bernie Daniel, který oba mue dobøe znal, k tomu uvedl: Vidím to jako významný signál vyhrocování situace v celé zemi. Jen stále doufám a za to se i modlím, aby to byla pouze práce nìkolika svéhlavých úøedníkù v malých mìstech. Pokud je to ale souèást vládní politiky, pak by to bylo vskutku velice váné a smutné. Dalích deset køesanù, kteøí se domácího setkání rovnì zúèastnili, byli také zatèeni a i s nimi bylo zacházeno velmi tvrdì. O jejich souèasné situaci není nic známo. * * * Podle zprávy agentury Compass Direct z 30 øíjna bylo v Eritreji zatèeno 150 køesanù. Tato rozsáhlá razie byla odstartována 25. øíjna asi v est hodin ráno, kdy tajní policisté ve mìstì Mendefera zaèali postupnì zatýkat vechny místní køesany podle jmenného seznamu, který si tajná policie sama vypracovala. Celkem 38 muù a 17 en pak bylo uvìznìno v mìstských kasárnách, kde je podle zpráv policisté bili a fyzicky týrali. Oèití svìdkové uvádìjí, e minimálnì deset ze zatèených en byly mladé matky pøinucené opustit svá nemluvòata. Následujícího rána razie pokraèovala a bylo zatèeno dalích 95 evangelikálních køesanù. Zatèení køesané jsou èlenové pìti protestantských denominací postavených v Eritreji mimo zákon Církev ivého Boha, Kile Hiwot, sbory Plného evangelia, sbory Rema a také aktivní èlenové pravoslavných probuzeneckých skupin. Tato nedávná zatèení zvýila stávají poèet vìznìných køesanù v Eritreji na 2 078 osob. Nikdo z nich nebyl oficiálnì odsouzen. * 26 * * Eritrejská vláda také usiluje o stále vìtí kontrolu pravoslavné církve. Aèkoli nepøetritì prohlauje, e je v Eritreji respektována náboenská svoboda, pøikázala v roce 2000 uzavøít vechny sbory køesanských denominací vyjma eritrejské pravoslavné církve, øímsko-katolické církve a sborù luterské církve. Bìhem uplynulých mìsícù se ale i tyto povolené kongregace dostávají pod stále vìtí tlak vládních úøadù. V lednu 2006 vláda odstranila z úøadu patriarchu pravoslavné církve a na jeho pozici dosadila svého vlastního èlovìka. Podle zprávy agentury Compass Direct z 14. prosince nyní vláda pøikázala, e vechny církevní finance napøítì pùjdou pøes vládní pokladnu. 5. prosince vylo vládní naøízení, podle nìho vechny desátky musí být ukládány na vládou kontrolovaný úèet, ze kterého pak budou vypláceni duchovní. Vláda rovnì bude rozhodovat o poètu duchovních v kadé farnosti. Církevní pøedstavitelé s tìmito restrikcemi údajnì souhlasili. Podobné omezení øímsko-katolické církve vak bylo zamítnuto. Agentury rovnì pøinesly zprávy, e v Eritreji 4. prosince bylo zatèeno devìt øidièù kamionù pracujících pro køesanskou humanitární organizaci Samaritánùv mìec, kteøí míøili k eritrejsko-súdánské hranici. Tito øidièi, z nich vìtina jsou evangelikální køesané, zùstávají ve vazbì na policejní stanici è. 6 v Asmaøe. Minulý mìsíc bylo zmínìné humanitární organizaci eritrejskými úøady naøízeno, aby opustila zemi. Je to ji jedenáctá mezinárodní humanitární organizace, která byla v tomto roce vypovìzena ze zemì. Eritrejské úøady tato naøízení ospravedlòují tím, e usilují o to, aby jejich zemì nebyla závislá na zahranièní pomoci. * * * Snad jediná pozitivní zpráva, která v poslední dobì z Eritreje dola je infor- mace, e z vìzení byla proputìna proslulá eritrejská køesanská zpìvaèka Helen Berhaneová. Ta byla zadrována tøicet mìsícù ve vojenském táboøe u hlavního mìsta Asmary. Jednatøicetileté Helen byla nedávno povolena léèba v nemocnici, ale nesmìla zde pøijímat ádné návtìvy. V souèasné dobì je ji doma u svých rodièù v Asmaøe a navzdory pronásledování pro svou víru v Krista je plná nové duchovní síly. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjenprosinec 2006 Zn·m· eritrejsk· k¯esùansk· zpÏvaËka Helen Berhameov· byla propuötÏna z vÏzenÌ. INDIE Køesanská víra uprostøed nepøátelského teritoria Náboenská perzekuce v jedné z nejlidnatìjích zemí svìta pokraèuje v nezmenené míøe a køesané napøíè Indií zakouejí nejrùznìjí protivenství. Následuje struèný pøehled nìkterých nejnovìjích incidentù. Podle zprávy z 27. øíjna byli dva køesané zbiti asi dvanácti útoèníky za to, e se odmítli vrátit ke svému døívìjímu buddhistickému náboenství. K incidentu dolo v okrese Shadol ve státì Madhjapradé. Oba mui jsou jedinými køesany ve své vesnici a pøi útoku svých sousedù utrpìli vnitøní zranìní. Ji pøedtím trpìli ostrakizací a napøíklad tím, e nesmìli èerpat vodu z obecní studny. Policie se jejich pøípadem odmítla zabývat. * * * V dalích zprávách jsou popisovány pøípady indických køesanù, kteøí byli pøinuceni vzdát poctu hinduistickým bostvùm. K prvnímu incidentu dolo ve vesnici Kurumaradikere (stát Karnataka). Protoe se tamní køesané neúèastnili výroèního svátku Dapavali, ádali hinduistiètí vesnièané, aby pastor Naik (39 let) spolu s dalím jedenácti rodinami svého sboru vzdali poctu hinduistickým bostvùm a uèinili tak gesto symbolického pokání. Na jakési schùzi svolané vesnickými pøedáky byl pastor Naik vyetøován, zda èleny své kongregace vybízí èi nevybízí k tomu, aby odmítali hinduistická bostva. Vesnièané pak køesanùm vyhroovali a uráeli je a jeden mu byl opakovanì fyzicky napaden. Vem vìøícím bylo pøikázáno, aby li do hinduistického chrámu vykonat tradièní rituál. Osm z jedenácti rodin poadavkùm nakonec ustoupilo. Hlavní vesnický pøedák rozkázal, aby tøi neposluné rodiny byly z vesnice vyhnány. Pastor Naik se v obavì pøed dalími represemi radìji ukrývá. Jiný pastor z nedaleké vesnice uvedl, e tyto útoky roznìcuje jeden z místních politikù. Zprávy o podobných pøípadech docházejí z dalích míst Indie. 6. listopadu pøinutili hinduistiètí militanti køesany ve vesnici Bevainahalli, aby se poklonili hinduistickým bostvùm a pak byli nuceni, aby se opìt vrátili k hinduismu. * * * 21. listopadu byl zavradìn dvìma neznámými muslimskými útoèníky padesátiletý Bashir Ahmed Tantray, který pøestoupil ke køesanství z islámu. K tomuto násilnému èinu dolo v Indickém státì 27 Dammú a Kamír. Tantray byl zastøelen na autobusové zastávce ve vesnici Mamoosa. Podle oèitých svìdkù pøili na zastávku dva mladí muslimové a ptali se na dobu odjezdu autobusu. Náhle jeden z nich vytáhl pistoli a støelil tøikrát Tantraye z bezprostøední blízkosti. Tantray pøijal køesanství pøed deseti lety a od té doby byl v tomto indickém státì velmi zapáleným a známým køesanským aktivistou. Jeden z místních køesanù k tomuto pøípadu poznamenal: Není pochyb o tom, jak mezi køesany, tak mezi muslimy, e byl zavradìn za své køesanské úsilí. Zùstala po nìm manelka, dva synové a dvì dcery. * * * Veindická køesanská rada pøinesla zprávu o dvou oddìlených útocích, ke kterým dolo zaèátkem prosince. V osadì Pedda Demili, okres Srikakulam ve státì Ándhrapradé byla místními odpùrci køesanù zcela vypálena budova modlitebny. Tøi mìsíce pøedtím tito odpùrci vyhroovali pastoru B. Vijay Kumarovi a poadovali, aby modlitebnu zlikvidoval, jinak to prý udìlají sami. 1. prosince v noci byl pastor u svých pøíbuzných, kdy obdrel zprávu, e modlitebna je v plamenech. Na její uhaení ji bylo pøíli pozdì. 4. prosince navtívil køesanský misijní tým vesnici Malkapur, okres Sangareddy ve státì Ándhrapradé, aby tamním obyvatelùm promítl film o Jeíi. Získali k tomu potøebné povolení od tamního pøedstaveného vesnice a pak promítání oznámili místním lidem. Ale kdy zaèalo promítání, náhle dorazila policie a ádala vysvìtlení, co se dìje. Kdy jeden z èlenù misijního týmu policistùm sdìlil, e mají pøísluné povolení, dostal od nich ránu do oblièeje. Jeden z pøítomných pastorù se pokouel intervenovat, ale policisté trvali na tom, e misijní tým musí okamitì odjet. Promítání bylo zastaveno a èlenové týmu se ode28 brali na místo, kde se ubytovali. Èasnì ráno se zmínìnému pastorovi podaøilo zabránit pokusu nìkterých vesnièanù zapálit auto misijního týmu. V obavì z dalích útokù pak èlenové týmu bezprostøednì odcestovali. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjenprosinec 2006 EGYPT Uvìznìn køesanský konvertita, který opustil islám Podle zprávy agentury Compass Direct z 18. øíjna byl v Egyptì bez øádného soudu uvìznìn muslimský ejk; bylo mu pouze sdìleno, e si odpyká osmnáctimìsíèní trest za uráku islámu, které se dopustil tím, e pøestoupil ke køesanství. Sedmapadesátiletý Bahaa al-Din Ahmed Hussein el-Akkad pøijal køesanství v lednu 2005. Zpráva o jeho obrácení vak dorazila a k egyptské tajné policii, která konvertitu 6. dubna 2005 zatkla a zadrovala ve vazbì. O est mìsícù pozdìji pak byl el-Akkad pøemístìn do káhirského vìzení Toga Mazraa, kde byl vìznìn v souladu se zákonem o krizovém opatøení z dùvodu podezøení, e se rouhal islámu. Následujícího roku bylo podle zákona o krizovém opatøení jeho zatèení kadých 45 dní obnovováno ale oficiální alobu nikdy neobdrel. V èervenci 2006 vstoupil v Egyptì v platnost nový zákon, který zabraòuje, aby vazba z dùvodu krizového opatøení pøesahovala est mìsícù. Káhirský soud proto 30. èervence naøídil, aby byl el-Akkad proputìn na svobodu. Tajná policie ale toto naøízení ignorovala a v polovinì záøí el-Akkada pøemístila do vysoce støeeného vìzení Wadi el-Natroun. Podle el-Akkadova právníka je zadrovaný køesan chatrného zdraví, které má pùvod ve vysoce nehygienických podmínkách, které ve vìzení vládnou. Trpí vysokým krevním tlakem a koními chorobami, zapøíèinìnými extrémnì vysokou teplotou a pokousáním od hmyzu a malých plazù. Pamatujme na tohoto køesanského vìznì ve svých modlitbách. Hlas muèedníkù, Kanada, 25. øíjna 2006 zruena, vechny aktivity sboru jsou postaveny mimo zákon. 13. listopadu provedlo tøicet policistù zátah na letnièní sbor v Takentu. Policie zkonfiskovala stovky videonahrávek, audiokazet a desítky knih vèetnì Biblí. Nìkolik mladých lidí bylo následnì donuceno odejít k výslechu na policejní stanici. Pastorovi sboru Seriku Kadyrovovi policisté pohrozili soudním stíháním. Jeden èlen sboru jménem Risto Djaèkov byl pokutován èástkou 60 000 sum (zhruba 1000 Kè). Hlas muèedníkù, Kanada, 29. listopadu 2006 dokonèení ze 4. str. obálky el-Akkad po svÈm zatËenÌ UZBEKISTÁN Navzdory vládním ujitìním perzekuce pokraèuje Uzbecká vláda velmi razantnì reagovala na nedávnou zprávu Americké státního úøadu, e Uzbekistán patøí k nejhorím potlaèovatelùm náboenské svobody na svìtì. Uzbecký ministr zahranièí oznaèil ve svém projevu z 27. listopadu toto hodnocení za neopodstatnìné a podle nìho zùstane náboenská tolerance a snáenlivost jednou z hlavních souèástí státní politiky Uzbecké republiky. Avak právì 27. listopadu referovala agentura Forum 18 o dvou incidentech, které jasnì dokazují, e køesané v Uzbekistánu musí nepøetritì èelit mnohým ústrkùm. 3. listopadu vydal oblastní soud v Takentu oficiální varování Letniènímu sboru plného evangelia v mìstì Jangijul, aby bìhem jednoho mìsíce obnovila svou oficiální registraci, jinak se stane nelegální organizací. Avak církevní zdroje poukazují na to, e obnovit registraci bìhem tak krátké doby je nemoné. Pokud je registrace MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve John a Betty Stamovi Betty byla dcerou misionáøských rodièù pùsobících v Èínì, a tak vyrùstala uprostøed orientálního jazyka a kultury. Aèkoli chodila do koly v Americe, vichni od ní oèekávali, e se vrátí do Èíny a bude se vìnovat ivotní dráze misionáøky. Jetì ne byla k této slubì oficiálnì vyslána, Betty napsala: Touím ít pro nìco skuteènì hodnotného. Jako vìtina mladých lidí, chci svùj vlastní ivot investovat moudøe, jak jen to je moné, na poli nejvyích uitkù pro svìt i pro mì samotnou Chci pro sebe jen to, co mi urèil Bùh a nikoli já sama. V tom nesmìjí hrát roli ádné moje vlastní zájmy nebo nevìra, e Bùh svou vùli nezjevuje jasnì Vím velmi dobøe, e nikdy nemohu v plné míøe pochopit a ve svém ivotì zakusit bohatství a obì Kristova ivota, pokud se sama nesobecky nevzdám svého ivota pro druhé. Kristus øíká: Kdo by nalezl svùj ivot, ztratí jej, a sám dokázal pravdu tohoto boského 29 paradoxu na Kalvárii. Chci Jeho, aby mì vedl a boského Ducha, aby mì naplnil. A pak a pouze pak pocítím, e mùj ivot ospravedlòuje svou existenci a dosahuje zralosti v Nìm, e Kristus je urèen vem lidem, ve vech èástech svìta. John a Betty se poprvé setkali pøi modlitebních setkáních Èínské vnitrozemské misie v Moodyho biblickém institutu v Illinois. Betty byla o roèník výe ne John, a proto po dokonèení studia odela do Èíny jako první a usadila se na misijní základnì v anghaji. John za ní pøijel o rok pozdìji a oba mladí lidé obdreli od Èínské vnitrozemské misie povolení k sòatku. 25. øíjna 1933 byli oddáni. Brzy na to, oznámili radostnou zprávu, e Betty èeká dítì. V záøí 1934 se jim v metodistické misijní nemocnici narodila dcera Helena Priscilla. Novomanelé dostali oficiální povolání k práci na misijní základnì ve mìstì Jingde, patøícím do jihoèínské provincie An-chuej. Po mnoha týdnech svízelného cestování po vodì i soui koneènì dorazili do svého nového domova. Komunistická aktivita v této provincii se v minulých letech umenovala a tak Stamovi i jejich misijní kolegové povaovali monost komunistického povstání v Jingde za krajnì nepravdìpodobnou. Mìstský úøad v Jingde Stamovy vøele pøivítal a úøedníci se jim zaruèovali, e zde budou pøed komunistickou hrozbou v bezpeèí. Ale ji brzy po svém pøíjezdu se manelé Stamovi doslechli o tom, e se vojáci Rudé armády objevili poblí jejich mìsta. Bylo vak tìké øíci, co z tìchto øeèí byly jen smylenky a co byla skuteèná pravda, nebo dùvìryhodnost informací, které se k nim dostávaly, byla na nízké úrovni. Pak pøiel 6. prosinec roku 1934. Toho rána Betty koupala svou tøímìsíèní dcerku Helenu, kdy se ve dveøích náhle objevil jeden z mìstských úøedníkù. Varoval je, e asi 2 000 komunistických povstalcù se objevilo v horách, pouhých sedm kilometrù 30 od mìsta a naléhal na oba manele, aby z mìsta co nejrychleji uprchli. Od tohoto èlovìka se také dovìdìli, e onen mìstský úøedník, který jim pøi jejich pøíjezdu zaruèoval bezpeènost, uprchl z mìsta jako jeden z prvních. John odeel, aby sám zjistil jejich momentální situaci. Ale zprávy, které se k nìmu donesly, byly znaènì rozporuplné. Nakonec John zaøídil, aby jeho manelku Betty i s dítìtem odvezli vojáci na bezpeèné místo. Ne k tomu ovem dolo, vstoupily východní branou do mìsta oddíly rudých. Po mìstì se ozývala støelba a nakonec nepøátelé zatloukli na dveøe manelù Stamových. Jejich vìrná hospodynì v domácnosti pøi misijní stanici zùstala s nimi. Stamovi poklekli k modlitbì, ale vetøelci tloukli na dveøe dál. Jan otevøel dveøe a zdvoøile promluvil se ètyømi veliteli, kteøí vstoupili do domu. Betty jim pøinesla èaj a koláèe. Ale laskavost misijního manelského páru pro tyto lidi nic neznamenala. Trvali na tom, e Jan jim musí vydat vechny peníze, které jsou v domì. Janovi nezbylo nic jiného, ne jim je odevzdat. Pak Johnovi spoutali ruce a oznámili mu, e ho odvedou na své velitelství. Manelku s dcerkou prozatím nechali být. Zanedlouho se ale objevili znovu a ádali, aby Betty i s dcerkou la s nimi. Jejich hospodynì vojáky prosila, aby smìla Betty a Helenu doprovázet. Ne, odsekli vetøelci a vyhroovali enì zastøelením. Bude pro tebe lepí, kdy tady zùstane, zaeptala jí Betty. A kdy se s námi nìco stane, alespoò se o dítì postará. Betty pak odvedli za manelem. Malá Helena ale potøebovala nìjaké dalí vìci, a tak bylo Johnovi dovoleno, aby se pro nì v doprovodu vojákù vrátil. Ale vechno u bylo rozkradeno. Té noci rudí povstalci pøinutili Johna napsat dopis svým misijním pøedstaveným v anghaji a poádat je za sebe a svou rodinu o výkupné: Moje ena, dìcko a já sám jsme dnes v rukou komunistù v mìstì Tsingteh. Za nae proputìní poadují dvacet tisíc dolarù U jsme nestaèili z mìsta odejít. A Vám Pán poehná a vede Vás. Pokud jde o nás, nech je Pán oslaven a naím ivotem nebo smrtí. John ovem dobøe vìdìl, e ádost o výkupné je bezpøedmìtná, protoe misijní politika Èínské vnitrozemské misie striktnì odmítala výkupné platit, protoe by to jen podnìcovalo k dalím únosùm a zatýkáním misijních pracovníkù. Vìzni drení v mìstské vìznici byli proputìni, aby uvolnili místo Stamovým. Jejich malá dcerka kvùli èastým výstøelùm v nejbliím okolí stále hlasitì plakala. Jeden z rudých povstalcù øekl Zabijme to dítì, vdy to tak vìtinou dìláme. Jakýsi mu protestoval: Proè ji chcete zabít, copak nìjak kodí? Jsi snad køesan, vykøikl dalí. Ne, nejsem, øekl mu. Jsem jeden z právì proputìných vìzòù. Chce místo toho cizáckého dítì zemøít ty? vykøikli rudí povstalci. Ano, chci, øekl ten mu, jeho jméno zùstalo navdy neznámé. Komunistiètí povstalci pak rozsekali toho mue na kusy pøímo pøed zraky Betty, která svírala v náruèí svou dcerku. A tak byla malá Helena Priscilla uetøena díky sebeobìti toho èínského vìznì. Dalí den ráno odvedli Stamovy do dvacet kilometrù vzdáleného mìsteèka Miaoshou. Jan nesl malou Helenu. Betty, kterou postihl revmatický záchvat, smìla jet na koni. Na ulicích Miaoshou vládl teror. Komunistiètí povstalci pak odvedli tuto zahranièní rodinu do kanceláøe potmistra, kde mìl John odeslat svým nadøízeným ji druhý dopis se ádostí o výkupné. Kam cestujete? ptal se potmistr, který znal Stamovy ji z døívìjka. Nevíme kam chtìjí jít tito, ale my jdeme do nebe, odpovìdìl John a podal potmistrovi dopis. Následující noc byla rodina drena pod dozorem vojákù v domì jistého bohatého èlovìka, který utekl pøed rudými. John byl celou tu dobu spoután. Betty se smìla starat o jejich dcerku. Následujícího rána vedli vojáci manelský pár triumfálnì pøes celé mìsto, tentokrát ji bez Heleny. Manelé mìli spoutané ruce a byli vysvleèeni z vrchních atù, jako by lo o nejhorí kriminálníky. John kráèel bos, své trepky dal Betty. Vojáci se jim vysmívali a svolávali lidi, aby se li podívat na popravu tìchto cizáckých ïáblù. Vydìení lidé poslechli. Celé procesí nakonec dorazilo k malému pahorku, nazývanému Orlí kopec, kde bylo smrkové stromoøadí. Miaoshou bylo malé mìsteèko, které v minulých letech misionáøi èasto navtìvovali, a proto tam ila i malá skupina køesanù. Na cestì k místu popravy Stamovy spatøil jistý lékárník, jménem Zhang Shuisheng, který byl ostatními vìøícími v nejlepím pøípadì povaován za vlaného køesana. Ten pøistoupil k vojákùm a prosil je na kolenou, aby manele Stamovy uetøili. Rudí mu vztekle pøikázali, aby se okamitì ztratil. Ale mu nebyl k utiení. Proto ho vojáci popadli a odvedli ho do jeho domu, kde pøi prohlídce nali Bibli a zpìvník. Za to ho jako nenávidìného køesana pøipojili k manelùm Stamovým a popravili spoleènì s nimi. Kdy dorazili na místo, John prosil vojáky, aby lékárníka nechali jít. Ale velitel rudých pøikázal Johnovi, aby poklekl. Jeden z mladých vojákù drel v ruce velký meè. Kdy John poklekl, promluvil nìkolik slov, kterým rozumìla zøejmì pouze jeho ena. Nepochybnì ji chtìl dodat odvahu. Tu náhle, jetì kdy John hovoøil, byl sraen na zem, a tìký meè oddìlil jeho hlavu od tìla 31 Betty se zachvìla, ale nekøièela. Poklekla k tìlu svého manela a pronesla krátkou modlitbu. V tu chvíli tentý meè ukonèil ivot této mladé eny a její bezvládné tìlo se svezlo na mrtvé tìlo Johna. Pozoruhodné je, e v tentý den, kdy zpráva o smrti manelù Stamových dorazila do Ameriky, obdrel Johnùv otec, rev. Peter Stam, dopis od svého syna, který byl odeslán z Èíny pøed mnoha týdny. V tomto dopisu John psal o hrozbì komunismu a o svém odhodlání slouit Bohu v Èínì, a to bude znamenat jakoukoli obì. Den na to, co tito tøi Kristovi svìdkové odeli ke svému Pánu cestou muèednictví, pøicestoval se dvìma svými spoleèníky do Miaoshou èínský evangelista Lo. Ten vzal ostatky manelù Stamových, zabalil je do bílého plátna a pøipravil k pohøbu. Byl pevnì rozhodnut, e oba manelé musí mít dùstojný pohøeb. Lo rovnì pøiil hlavy Johna a Betty zpìt k jejich trupùm, aby lo pozdìji ostatky lépe identifikovat. Obyvatelé Miaoshou pøili na pohøeb v hojném poètu. Smìlý evangelista oslovil shromádìné v pohøebním kázání naléhavými slovy: Hledíte na tato tìla nesoucí stopy nejsurovìjího násilí a je vám líto tìchto naich pøátel, pro to, co vytrpìli. Ale mìli byste vìdìt, e oni jsou Boími dìtmi. Jejich duch kody neutrpìl a nyní pøebývá v pøítomnosti nebeského Otce. Tito mladí lidé pøili do Èíny ne kvùli sobì, ale aby vám øekli o velké Boí lásce, e smíte vìøit v Pána Jeíe a dojít vìèné spásy. Slyeli jste jejich poselství. Pamatujte, e je pravdivé. Jejich smrt to dokazuje. Nezapomínejte na to, co vám hlásali èiòte pokání a vìøte v evangelium. Evangelista Lo rovnì pátral po osudu malé Heleny. Nevìdìl, zda zùstala vùbec naivu. Nakonec mu jistá stará ena ukáza- 32 la na oputìný dùm a zaeptala: To cizí dítì je jetì naivu. Lo nael dìcko peèlivì zabalené do pøikrývky a i kdy zùstalo úplnì samotné minimálnì 24 hodin, neutrpìlo ádnou újmu. Helena vyrùstala a do svých pìti let v Èínì u svých prarodièù. Pozdìji se vrátila do USA, kde chtìla studovat. Kdy Helena dospìla, chtìla se vyhnout pøíliné publicitì, kterou jí rodinná tragédie pøináela, a proto kvùli osobní anonymitì pøijala jméno svého strýce. Zùstala v USA, kde pracovala jako vydavatelka jednoho vìdeckého èasopisu a podílela se rovnì na práci ve svém církevním sboru. Smrt manelù Stamových znamenala významný vliv na americkou a západní církev. Mladí mui a eny se nabízeli, e nahradí ve slubì zabité misionáøe. Vedoucí jisté misie o tom poznamenal: Znám osobnì snad stovky dobrovolníkù vech vìkových skupin, kteøí vydali své ivoty do sluby Pánu v souvislosti se smrtí Johna a Betty Stamových. Jeden spolupracovník zavradìných manelù napsal jejich truchlícím rodièùm: I leckterý mimoøádnì dlouhý ivot by nedokázal pøinést ani setinu ovoce, kolik oni pøinesli v tom jediném dni. John a Betty Stamovi Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékař z Kurdistánu Příběh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 67 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspirující čtení na téma křesanské víry a svědectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 110 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 127 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesanstva i společnosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 137 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 147 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnějšího představitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 165 Kč. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křesanů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 167 Kč. Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 165 Kč. Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 157 Kč. Milena Kolmanová – Kruh z maličkých Povídky evangelické spisovatelky z prostředí lyrické jihočeské krajiny z období válečných a poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 137 Kč. Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových postav historie křesanství. Vázaná brožura, 12 × 19 cm, 112 stran, cena 155 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, působícího krátce také v poválečném Československu. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 235 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vypráví autor vzrušující příběh církve trpící za „třtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 73 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 238 Kč. Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, která jsou pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 175 Kč. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 215 Kč Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz) BIBLICKÉ ZAMYLENÍ Vìøte Bibli ÑHospodin otev¯el ˙sta oslici.ì (Numeri 22,28) Vϯte Bibli. NÏkterÈ z jejÌch p¯ÌbÏh˘ m˘ûe n·ö rozum p¯ijmout s velk˝mi obtÌûemi, ale jinou alternativu nem·me. Pokud odmÌtneme p¯ijmout obtÌûn· mÌsta Bible, pak bude absurdnÌ p¯ijmout i cel˝ zbytek PÌsma. AteistÈ se posmÌvajÌ, ûe Bible tvrdÌ, ûe nÏjak· oslice promluvila. Ale Bible tohle ne¯Ìk·. P¯esnÏji prohlaöuje: ÑHospodin otev¯el ˙sta oslici.ì Ale je-li vöemohoucÌ B˘h, pak p¯ece m˘ûe oslici otev¯Ìt ˙sta kdykoli. Odloûme na malou chvilku vÌru v Boha. Co potom zbude? NevÏra tvrdÌ, ûe se ËlovÏk vyvinul z opice. To znamen·, ûe v jistÈm okamûiku nÏjakÈ zv̯e ñ opice ñ zaËalo promlouvat bez pomoci nÏjakÈ vyööÌ inteligentnÌ bytosti neû je samo. é·dnÈ dÌtÏ nemluvÌ bez toho, ûe by je tomu nenauËil nÏkdo dospÏl˝. Jak ale opice sama dospÏla k tomu, co nedok·ûe ani lidskÈ dÌtÏ? MusÌte tedy p¯ijmout tu skuteËnost, ûe nÏjakÈ zv̯e promluvilo, buÔ promluvilo bez pomoci nÏkoho dalöÌho, jak uËÌ darwinistÈ nebo promluvilo, protoûe jeho ˙sta otev¯el vöemohoucÌ B˘h. Je oËividnÈ, ûe pro rozum je jednoduöÌ i logiËtÏjöÌ druh· alternativa. P¯em˝ölejte rovnÏû o vnit¯nÌ pravdÏ prvnÌch slov, kterÈ kdy zv̯e od dob rajskÈ zahrady promluvilo: ÑCo jsem ti udÏlala, ûe mÏ jiû pot¯etÌ bijeö?ì Jednoho dne n·m vöichni ti, kter˝m ËinÌme zlÈ, poloûÌ takovou ot·zku. Co odpovÌme? A to dokonce i ti, kterÈ jsme bili, protoûe se provinili. Bylo nezbytnÏ nutnÈ bÌt je t¯ikr·t, jak to udÏlal faleön˝ prorok Bile·m svÈ oslici? NestaËilo jen menöÌ pok·r·nÌ? Neposlouchejme ty, kte¯Ì se do Bible nav·ûejÌ, ale radÏji nad jejÌmi slovy peËlivÏ rozvaûujme. ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights Můžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected] Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: www.persecution.com, www.persecution.net Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve John a Betty Stamovi K jednomu z nejznámìjích pøípadù muèednictví v historii èínské církve dolo v prosinci roku 1934, kdy byl popraven mladý americký misionáøský pár, John a Betty Stamovi. K této události dolo v èínské provincii An-chuej a kromì manelù Stamových byl jetì popraven èínský køesan Zhang Shuisheng, který prosil komunistické povstalce o proputìní. John Stam byl potomkem holandských pøistìhovalcù. Jeho rodina sídlila v New Jersey, ale John od dìtských let cítil povolání stát se misionáøem v Èínì, v zemi, ve které, jak èasto lidem pøipomínal kadý mìsíc odcházejí miliony lidí na vìènost bez Krista. John pøipravoval své srdce i ivot ke slubì Bohu v Èínì. Zaèátek tøicátých let byl jak v Èínì, tak v Americe obtíným obdobím. V Americe zasadila velká hospodáøská krize ekonomice velkou ránu, kterou pocítil doslova kadý èlovìk. Naproti tomu v Èínì znamenal nástup komunistického hnutí vánou hroz- Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køesanù podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém veri epitoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v íøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíi Kristu pro- bu pro misionáøskou práci. Zdálo se, e rudá armáda vzrùstá kadý den na síle a velikosti. Mnoho misijních základen bylo násilím pøinuceno ukonèit svou èinnost a jejich pracovníci byli evakuováni z oblastí, kam pøicházely komunistické oddíly. Stam tyto události pozoroval, ale povaoval je spíe za výzvu k práci pro Boí království. Nic jej nemohlo odradit od jeho rozhodnutí slouit Kristu v Èínì. Kdy byl v roce 1932 vyzván, aby promluvil v Moodyho posluchárnì, øekl posluchaèùm následující odhodlaná slova: Budeme troubit k ústupu a odvrátíme se od naeho nejvyího povolání, které máme v Jeíi Kristu, anebo se odváíme postupovat vpøed na Boí pokyn èelit tøeba i nemonému? Pøipomínejme si, e Velké poslání jít k národùm a získávat Kristu uèedníky nebylo nikdy podmínìno tím, zda jsou k nìèemu takovému potøebné finance anebo zda to nebude znamenat tìkosti a sebezapøení. Naopak, jsme varováni, e musíme oèekávat souení a dokonce pronásledování, ale s tím vím také vítìzství v Kristu. HLAS MUÈEDNÍKÙ È L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ø E S A N S K É A S O C I A C E I C A 5 –6 / 2006 pokraèování na str. 29 následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalích forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì proli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjím zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pot. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300 Vysoko v horách u hranic Èíny se Severní Koreou buduje Hlas muèedníkù spoleènì s èínskými køesany ilegální úkryty pro stovky zoufalých severokorejských uprchlíkù, kteøí zde nacházejí základní zázemí a úkryt pøed èínskými vojáky a severokorejskými agenty. Co soudíte, je to poselství od Boha? Køesané v Severní Koreji Úvaha Toma Whita Pøíbìh manelù Stamových
Podobné dokumenty
Stáhnout zde - Svobodné noviny na internetu
v tìchto dnech, kdy nìkteøí potenciální a akcí ohroení
viníci chtìjí snahy po nápravì zdiskreditovat a zastavit.
Tito lidé jsou schopni i pøes nedávné proklamace spojit
se s kýmkoliv, jen aby akci...
Slovo kazatele Verš pro sbor na rok 2015
žádným pohodlím, ale zájem obyvatel o cizince a jejich poselství vše vynahrazoval.
Betty si velice brzy získala pozornost mladých dívek a žen z okolí, což využila
k tomu, že s nimi zahájila studium...
vzory_usneseni_predsnemova_diskuse
Varianta B
„Střediskový/okresní/krajský sněm nesouhlasí s návrhem na vystoupení Junáka z World
Association of Girl Guides and Girl Scouts (WAGGGS).“
ad 2) Změna Stanov Junáka
Potřeba změny základní...
AS 1-2007 - Novinky
AHA!? Jak se to stalo, že amatérské divadlo s dvacetiletou tradicí je najednou
profesionální?
Ono je to tak strašně složité, že
se to snad ani nedá de�novat. My jsme
totiž vždy přistupovali k divad...
Kim Jong Il
urychlene prosazovala revolucionizaci cele spolecnosti a jejf premenu v delnickou tffdu. Tak pfivodila zakladnf obrat v spolecensko-hospodarskern zivote naseho lidu a v jeho politicko-ideove
podob...