aneb Cesta za svobodou
Transkript
46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 46 ➜ c h a r t e r / plavba FREEDOM aneb Cesta za svobodou Text a foto Miroslav Račan díl 4. Shetlandy a Orkneje Lerwick Vytouženou plavbu kolem Evropy jsme uskutečnili v loňském roce na vlastní plachetnici SNOW WHITE. Vypluli jsme z Mělníka a postupně navštívili Německo, skandinávské státy, Shetlandy, Irsko, Francii, Galicii a skončili v Andalusii. J e 22. ãervence 2006 dopoledne a podle mapy se blíÏíme k Shetlandsk˘m ostrovÛm. Normálnû bychom jiÏ vidûli pobfieÏí, av‰ak ostrov nás vítá klasickou mlhou. Na‰tûstí nám uvítání pfiichystalo hejno asi 20 delfínÛ, ktefií plují okolo lodû a chovají se, jako by nám chtûli ukazovat cestu do pfiístavu. V mlze vÛbec nefouká, takÏe dojíÏdíme na motor. Celá pfieplavba z Norska byla extrém- 46 nû bezvûtrná, museli jsme z 220 mil cel˘ch 150 odmotorovat.Vplouváme do zátoky Balte Sund, kde je znaãen rybáfisk˘ pfiístav. Je zde jediné místo vedle ‰védské plachetnice, jinak samé místní lodû. Pfii vystoupení na bfieh na nás padá velké rozãarování. V Norsku jsme opou‰tûli proslunûnou barevnou a hlavnû ãistou pfiírodu, zde v‰ak je stra‰idelná mlha a okolí pfiístavu na mû pÛsobí jako kdysi JZD. Stojí zde zrezl˘ bagr, vedle poházené cihly a poblíÏ skládka v‰eho nepotfiebného. Jdeme na krátkou procházku do vesnice, kde je asi 50 domkÛ, velmi skromn˘ obchod a po‰ta. Po okolních zelen˘ch kopcích se pasou stáda ovcí. Nikde Ïádné stromy ani lidé. Jen po vzdálené silnici obãas pfiejede auto. Na první pohled je vidût, Ïe se nacházíme ve velmi skromné farmáfiské oblasti. 46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 47 plavba / c h a r t e r ➜ Scalovey Ráno vyplouváme na jih do Lerwicku, hlavního mûsta Shetland. Cel˘ den je opût mlha s viditelností do 50 m.AÏ tûsnû pfied pfiístavem se malinko rozplyne, takÏe vidíme dokonce i místní tulenû Ïijící v pfiístavu. Marina je pfiímo na nábfieÏí v centru a musíme se vyvazovat bokem k holandské lodi. Soused ráno odplouvá do Brazílie, takÏe se dostaneme aÏ k molu a mÛÏeme se v klidu vydat na prohlídku mûsta. Poãasí je sluneãné a pfii náv‰tûvû turistického centra je pro nás mil˘m pfiekvapením místní zamûstnankynû Ivana z Hradce Králové. OkamÏitû vyuÏíváme moÏnosti dozvûdût se co nejvíce ze Ïivota místních obyvatel. Kromû ní pracuje v Lerwicku více âechÛ, pfieváÏnû v restauracích. Prohlídku mûsta zakonãujeme náv‰tûvou Brochu, coÏ je kamenná stavba z doby asi 1500 pfied Kristem. Tûchto staveb je na ostrovech nûkolik a jsou velkou historickou památkou. Druh˘ den vytahujeme kola a ‰lapeme na druhou stranu ostrova do mûsteãka Scalowey, kde je zfiícenina hradu. Cestou zpût projíÏdíme okolo ovãích farem. V‰echny kopce jsou samé pastviny bez jediného stromu. Stromy snad kdysi vykáceli Symbol Shetland – papuchálek Vikingové na stavbu lodí a nové jiÏ nikdo nezasadil. Na topení se zde pouÏívá od pradávna ra‰elina. Mladí lidé odtud houfnû odcházejí do Anglie a ostatní radûji neÏ v zemûdûlství pracují na ropn˘ch plo‰inách. AÏ po vzniku ropného prÛmyslu v okolním mofii nastal ekonomick˘ rÛst ostrovÛ. âekáme na opravenou vysílaãku, která má pfiijít po‰tou z Nûmecka, a tak jsme nuceni trávit dal‰í dva dny v lodi, protoÏe pr‰í a je jako v listopadu. Mlha neustále stojí nad pfiístavem a ani okolní posádky radûji nevyplouvají. KdyÏ zásilka dorazila, ihned i pfies mlhu odplouváme a se zapnut˘m radarem se vydáváme do bílé tmy. Na otevfieném mofii zaãalo trochu foukat, takÏe se zlep‰ila viditelnost asi na 100 m a mÛÏeme plachtit.V poledne pfiistáváme v zátoce u mûsteãka Virkie, kde je také jediné leti‰tû na Shetlandech. Vyvazujeme se u mola na trajekt, neboÈ podle jízdního fiádu dnes jiÏ Ïádn˘ nepfiijede. Pû‰ky pak mífiíme na jiÏní kopec, pod kter˘m jsou vysoké útesy s mnoÏstvím mofisk˘ch ptákÛ. Poprvé v Ïivotû pak vidíme papuchálky, ktefií jsou symbolem Shetland. Z tohoto místa je moÏné pozorovat stáda plujících velryb. Cestou zpût nav‰tûvujeme vykopávky Jarlshof, pozÛstatky staveb z doby Ïelezné, pfies období VikingÛ aÏ do stfiedovûku. Brzy ráno vyplouváme na jih na ostrov Fair Isle. Po 31 mílích pfiistáváme v malé zátoce, kde je vyvazovací molo. Na ostrovû Ïije pouze nûkolik rodin farmáfiÛ a nûkolik pracovníkÛ ptaãí observatofie. Ostrov je totiÏ pfiírodní rezervací mofisk˘ch ptákÛ. Poãasí je opût zamraãené, ale to nás neodradí od procházky na severní stranu ostrova k majáku. Cestou vidíme opût hejna papuchálkÛ, rackÛ a ostatních nám neznám˘ch ptákÛ. Pod útesy je vidût na nûkolika místech píseãná pláÏ, která pfii osvícení sluncem nádhernû kontrastuje s modrou vodou a ãern˘mi skalami. Ráno vyplouváme za vûtru o síle 25 uzlÛ a silného de‰tû. Po 3 hodinách v‰ak vítr pfiestává foukat a opût je hustá mlha, takÏe pfiichází na fiadu motor. AÏ teprve 10 mil pfied Orknejemi se mlha rozpl˘vá a zaãíná opût foukat, takÏe mÛÏeme pokraãovat na plachty. Do souostroví Orkneje vplouváme mezi ostrovy Pfiístav na Fair Isle 47 46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 48 ➜ c h a r t e r / plavba Fair Isle Sanday a Westray. JelikoÏ se udûlal pfiekrásn˘ den, tak vidíme svûÏe zelené kopce a pfiekvapivû i obdûlávaná pole s obilím. Na první pohled Orkneje pÛsobí více civilizovanû. BlíÏíme se do mariny v nejvût‰ím mûstû Kirkwall. Pfied ostrovem Shapinsay v‰ak jiÏ musíme startovat motor. Jaké je v‰ak na‰e pfiekvapení, kdyÏ rychlost s motorem je namísto obvykl˘ch ‰esti uzlÛ nyní pouze dva. Pfii podrobnûj‰ím studiu mapy zji‰Èujeme, Ïe je jiÏ pln˘ odliv a protiproud má sílu ãtyfii uzle. Obracíme tedy loì a chceme zajet do mariny z druhé strany ostrova. I zde je v‰ak proud, ale pouze dva uzle. Je to pro nás pouãení, Ïe jiÏ musíme více kalkulovat s proudy dmutí, kdyÏ rozdíl hladin za pfiílivu a odlivu zde dosahuje tfii metry. V Kirkwallu je novû postavená moderní marina. Není zde Ïádná kanceláfi, pouze správce obchází veãer novû pfiijíÏdûjící lodû. Na obhlídku ostrova jedeme opût na kolech. Nav‰tívili jsme Orkneystones, coÏ jsou známé mystické kameny zapu‰tûné v zemi. Na jiÏním Trasa plavby Orkneje pobfieÏí mûsta Kirkwall je nádherná písãitá pláÏ.V‰ude kolem se rozprostírají pastviny pro skot nebo ovce. Následující den pr‰í, a tak se vydáváme pû‰ky na prohlídku „destilery factory“, která je samozfiejmû zakonãena ochutnávkou whisky. Dal‰í den pfiechází boufie s vûtrem o síle 35 uzlÛ a siln˘m de‰tûm. Na‰e dal‰í plavba pokraãovala smûrem do Skotska. ProtoÏe jsem chtûli obeplout ostrov Hoy, volíme západní smûr okolo ostrova Roosay. Pfii proplouvání prÛlivem mezi tímto ostrovem z dálky vidíme, jak se valí voda do zúÏeného prÛlivu z oceánu. ProtoÏe mají vlny jiÏ bílé zalamující se ãepice, rychle refujeme plachty, abychom nebyli pfiekvapeni pfii v˘jezdu na oceán. Pfii dotahování refu hlavní plachty vin‰nou se trhá lano. Rychle se snaÏím rozvázat draãí smyãku na prvním refu a pfievázat ji na ref druh˘. Po del‰ím boji s plácající plachtou se mi to dafií, ale to uÏ se blíÏíme do úzkého prÛlivu. KdyÏ vidím zdvíhající se vlny pfied námi, rychle startuji motor a oblékáme si harnesy. Jakmile zacvaknou karabiny do oka v kokpitu, uÏ sjíÏdíme první velkou vlnu. A dal‰í, snad pûtimetrovou... Zase jsme v údolí a následnou vlnu nemÛÏeme celou vyjet, protoÏe se nám pfiíì bofií do vody. Jen vidím, jak mizí pod hladinou a do kokpitu se vlévá asi 50 cm vody... Následná vlna je men‰í a pak se zvy‰uje hloubka a vlny se pfiestávají zalamovat. Na Atlantick˘ oceán vyplouváme vskutku za dramatick˘ch okolností.Vítr dosahuje 20 uzlÛ a vlny se ustálily na tfiech metrech. Na ostr˘ pfiedoboãní vítr plachtíme k ostrovu Hoy, kde je známá skála Old Stone Man. Pfii obeplouvání tohoto v˘bûÏku opût jen smutnû proneseme: „·koda, Ïe je zase zataÏeno, jinak by tyto ãervené skály musely jasnû svítit v modrém mofii.“ Po obeplutí ostrova Hoy se pfied námi v dáli vynofiuje pobfieÏí severního Skotska. Zb˘vá nám asi 15 mil a celou dobu nás doprovázejí delfíni. Jak Shetlandy, tak i Orkneje jsou nádherné ostrovy. Jachtafisk˘ turismus je zde velmi nízk˘ a na mofii prakticky Ïádnou jachtu nepotkáte. Pouze v pfiístavech je nûkolik lodí vût‰inou anglick˘ch, norsk˘ch nebo holandsk˘ch. Stání v marinách stojí maximálnû 10 GPB vãetnû elektfiiny. V rybáfisk˘ch pfiístavech jsme neplatili nic. Hlásit jsme se museli pouze v Lerwicku, kde jsme po pfiíjezdu z Norska vyplnili dotazník. Urãitû je to zajímavá oblast, která by v‰ak chtûla del‰í ãas na obeplutí v‰ech ostrovÛ a samozfiejmû sluneãné poãasí. ■ Celkem jsme za 15 dnÛ upluli 560 mil. (pokraãování pfií‰tû) ➜ KONTAKT www.snehurka-yacht.cz 48
Podobné dokumenty
(C) velk. Z
v: ~ oneself zocelit se
steelworks c [sti:lwə:ks] n ocelárna, huÈ
steely [sti:li] adj 1 nezlomn˘, zatvrzel˘;
ocelov˘ (pohled) 2 ocelovû ‰ed˘
steep [sti:p] adj 1 pfiíkr˘, strm˘ 2 (ceny) pfiemr‰tûn˘ 3...
Pfiístupy k anal˘ze finanăní v˘konnosti firem a odvűtví na bázi
je souãástí ekonomické a finanãní teorie jiÏ del‰í dobu. Av‰ak aplikace tohoto principu je determinována zvládnutím mnoha metodologick˘ch problémÛ spojen˘ch s konkrétním mûfiením, interpretací a dos...
YAcht 7-8-B
nedovolilo, takÏe jsme se rozhodli pokraãovat
na jih za teplem. Pfiístavy ve Skotsku jsou vût‰inou rybáfiské, kde jsme ãasto ani nic neplatili.
Klasickou jachtafiskou marinu jsme objevili
pouze ve mûs...
MAGAZÍN Česká rafinérská jaro 2005
docenta Lederera z V˘zkumného ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem, je to vyhlá‰en˘ odborník na pyrol˘zu. KdyÏ se podívám
do literatury, na internet a do knihoven, je
tam mnoho publikací od n...
POZNÁMKY K CHUFUOVů LODI Tarek El Awady
Král se objevuje na první lodi, z druhé zÛstala jen pfiíì. Je v‰ak zfiejmé, Ïe král byl vyobrazen i na druhé lodi spojené s náv‰tûvou hornoegyptské svatynû bohynû Nechbety.