královéhradecký kraj královéhradecký kraj

KRÁLOVÉHRADECKÝ
KRAJ
mìsta a obce
Královéhradeckého kraje
PROXIMA Bohemia
www.mistopisy.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
VRCHLABÍ
Mìsto Vrchlabí, k nìmuž náleží místní èásti Hoøejší Vrchlabí a Podhùøí, tvoøí
vstupní bránu do støední èásti Krkonoš
a je pøirozenou krkonošskou metropolí.
Nachází se severozápadním smìrem od
Trutnova. Katastrální rozlohu 2 766 ha
obývá 13 415 lidí.
První doložitelná zmínka o èeském
sídle na horním toku Labe - Wrchlabu - pochází z roku 1359. Osada byla založena
vladykou Haškem, osídlení bylo tvoøeno
pøevážnì horníky a døevorubci. Rozmach
sídla a jeho povýšení na mìsto nastal roku
1533, kdy osadu koupil v rámci kutacího
práva Kryštof Gendorf z Gendorfu. Roku
1624 pøešlo Vrchlabí do rukou Albrechta
z Valdštejna, po jehož smrti vìnoval Ferdinand II. roku 1635 panství Janu Rudolfovi z Morzinu. V roce 1651 probìhlo ve
Vrchlabí povstání, to muselo potlaèit 50
mušketýrù.
Mìsto prošlo tøemi vlnami prosperity v 17. století obdobím zpracování rud,
v 18. století lnáøství a textilního prùmyslu,
od zaèátku 20. století pak lehkého strojírenství a v neposlední øadì i turistiky a cestovního ruchu.
Dominantou mìsta je zámek, jehož
stavbu v roce 1546 zapoèal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven je v renesanèním slohu a patøí k prvním stavbám
svého druhu v Èechách. Dnes je zámek
sídlem mìstského úøadu.
Spolu s výstavbou zámku byla založena pùvodnì okrasná zahrada, která pøe-
290
cházela do volné pøírody. Dnešní podoba
parku je z druhé poloviny pøedminulého
století. Park je na seznamu nemovitých
kulturních památek. Na konci devadesátých let byla zahájena rozsáhlá obnova
parku do jeho romantické podoby.
Ze zámeckého parku vede døevìný
visutý most (nyní mimo provoz) k zámecké hrobce. Tu nechala vystavìt hrabìnka Luisa Èernínová-Morzinová v letech 1887–1890 v novogotickém slohu.
Klášter augustiniánù byl založen roku
1705 Maxmiliánem z Morzinù. Vnitøní zaøízení kostela tvoøí harmonický a jednotný
celek. Obytná budova kláštera je sídlem
pøírodovìdné a historické expozice Krkonošského muzea, èást ambitu se využívá
k hojným výstavám. Kostel slouží zejména
jako koncertní sál, který disponuje výbornou akustikou.
K dalším památkám ve mìstì patøí
chrám svatého Vavøince, mariánský morový sloup stojící nedaleko kostela, barokní budova fary z let 1739–1740,
historické domy èp. 222, 223, 224, stará
radnice, která patøí mezi nejstarší stavební památky mìsta, nejstarší vrchlabský
dùm se sedmi štíty a významná technická
památka – starý most.
Mìsto Vrchlabí žije po celý rok bohatým kulturním a sportovním životem. Pro
obyvatele, turisty a hosty regionu jsou tu
pravidelnì v létì poøádány Dny øemesel,
Turistický pochod Krakonošova stovka,
Vrchlabské hudební léto, Krkonošské pivní slavnosti, výstavy z historie i souèasnosti regionu i øada dalších tradièních
setkání. Kulturní dùm Støelnice také nabízí
milovníkùm kultury bohaté hudební a divadelní festivaly.
Obèané Vrchlabí pracují pøevážnì
ve službách a prùmyslu. Dìtem jsou k dispozici ètyøi základní a dvì støední školy.
Nechybí odborná uèilištì a základní umìlecká škola. Tìlovýchovné spolky peèují
o sportovce všech vìkových kategorií.
Za mìstem je rybník, u kterého v létì
stanují a karavany obývají tuzemští i zahranièní návštìvníci. Odtud vyráží na turistické, pìší a cyklistické výlety.
www.muvrchlabi.cz
V R C H L A B Í
ÈERMNÁ
Obec Èermná leží jihozápadním smìrem od mìsta Trutnov, severovýchodnì
od Hostinného. Na území o katastrální
rozloze 929 ha žije trvale asi 390 obyvatel.
Èermná vznikla pravdìpodobnì ve
13. století ještì pøed zaèátkem nìmecké
kolonizace. Jméno Èermná je slovanského pùvodu a vzniklo ze jména místního
potoka, jenž byl pøíchozími osadníky nazván podle barvy dna Èervená voda. Nynìjší rozestavìní domù je charakteristické
pro nìmecký typ osídlení, proto se uvažuje o zániku slovanské vsi v prùbìhu nì-
obce ve 2. polovinì 15. století a drželi ji
do roku 1699. Tvrz i ves toho roku prodali
Oktaviánu Vladislavovi z Valdštejna.
Noví majitelé, kterými byla po roce
1785 rodina Bolzù, tvrz v Èermné již nepotøebovali, takže postupnì chátrala, až
v 19. století zanikla. Bolzové vlastnili ves
až do roku 1848. Do té doby byla Èermná
rozdìlena na Horní a Dolní Èermnou.
Kostelík sv. Václava byl vystavìn roku
1384. Pùvodní starý kostelík i se zvonicí
pøetrval 529 let. Byl vystavìn z hrubých
polních kamenù spojovaných maltou
z hlíny. Støecha byla pøíkrá, šindelová s malou zvonièkou, ve které byl jediný menší
zvon umíráèek. V roce 1861 byl již kostelík ve špatném stavu, také zeï okolo
høbitova byla vìtším dílem znièena. V roce
1910 kostelík dosloužil a byl prohlášen
za nevyhovující stavebním a bezpeènostním pøedpisùm. Roku 1913 byl kostelík
rozboøen a stavební místo urovnáno.
Nový kostel byl dostavìn v roce 1915,
stavba byla zadána Ottu Friedlerovi z Hostinného. Staré kostelní zvony byly v roce
1915 zrekvírovány k váleèným úèelùm
a roztaveny na dìlovinu. Hodiny na vìži
byly instalovány koncem ledna roku 1916
hodináøem Bokem z Hostinného. Pa-
mátku na jedny z majitelù obce, Cikány,
lze nalézt uvnitø dnešního kostela v podobì náhrobku se dvìma figurkami a znakem rodu Cikánù z Èermné.
Souèasná obec má vybudován veøejný vodovod, kanalizaci s napojením
na èistírnu odpadních vod a plynofikaci.
V obci funguje prodejna potravin, pošta,
penzion, hostinec a ke sportu slouží høištì.
Dopravní obslužnost zajišují autobusové
spoje.
Severovýchodnì od vsi se rozprostírá
Pøírodní park Hrádeèek a pøímo Èermnou
prochází cyklostezka èíslo 4300.
www.obec-cermna.cz
mecké kolonizace pohranièních oblastí
èeského království ve 13. století. Pùvodní
slovanské obyvatelstvo se buï odstìhovalo nebo splynulo s nìmeckou vìtšinou.
První písemná zmínka se datuje k roku
1362, kdy zde hospodaøil první známý
držitel obce Tyèek z Ivanovic. Samostatná
ves byla manským stateèkem náležícím
k trutnovskému kraji. V první polovinì 15.
století vlastnili Èermnou èlenové starobylého vladyckého roku Zilvárù. Pravdìpodobnì nìkterý z nich vybudoval v blízkosti kostela v horní èásti obce, v místì
dnešního èp. 1, menší tvrz. Zde pak sídlili
všichni èlenové m욝anské rodiny Cikánù z Hostinného, kteøí získali vìtšinu
291
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÈERNÝ DÙL
Mìstys Èerný Dùl, k nìmuž náleží
místní èásti Èistá v Krkonoších a Foøt,
se nachází severovýchodnì od Vrchlabí.
Celková katastrální rozloha èiní 2 218 ha
a žije zde 794 obyvatel.
Název vznikl patrnì díky poloze
uprostøed hlubokých èerných lesù. Vznik
Èerného Dolu souvisí s poèátky tìžby
rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou
uvádìny poèátky tìžby železné rudy
v údolí okolo potoka Èisté, které provádìli majitelé Kryštof Gendorf z Gendorfu
Hostinného páni z Turgova. V tìžbì pak
pokraèoval poèátkem 16. století i majitel
vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova.
V roce 1533 od nìj získal panství Kryštof
Gendorf z Gendorfu.
Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada,
podle jednoho z dolù nazývaná Gottes
Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která mìla stejný název.
Roku 1563 zemøel Gendorf bez mužského dìdice a o jeho majetek se rozdìlily
jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf
pøepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléøe lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právì Eusta-
chie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na mìsteèko s novým názvem Èerný Dùl a dává mu hornické svobody.
První sakrální stavbou postavenou
v Èerném Dole byla kaple založená roku
1556. V roce 1607 byla pøestavìna a rozšíøena v kostel sv. Michaela Archandìla. Poslední pøestavba probìhla v letech
1830–1832, kdy byl kostel také prodloužen. Obecní høbitov byl založen roku
1902 jako mezikonfesijní, téhož roku byla postavena novogotická høbitovní kaple.
Z dalších památek zde najdeme ve
Foøtu kostel Nejsvìtìjší Trojice s oltáøem,
barokní sochu sv. Jana Nepomuckého,
v Èerném Dole pak barokní sochu sv. Michaela na námìstí a barokní sochu sv. Jana Nepomuckého. V neposlední øadì také hrob rudoarmìjce na námìstí v Èerném Dole. Tento hrob každoroènì bez-
platnì udržují èlenové klubu dùchodcù
Èerný Dùl.
V souèasné dobì se v obci nachází
mateøská a základní škola, prodejna smíšeného zboží, samoobsluha, penziony a
restaurace. Široké spektrum služeb poskytují místní podnikatelé. Obyvatelé mohou využít služeb místní pošty, praktického lékaøe i kadeønictví. K využití vol-
ného èasu slouží sportovní høištì a tìlocvièna, která je k dispozici pro volejbal,
nohejbal, basketbal, líný tenis a jiné hry.
V místì pùsobí Sbor dobrovolných
hasièù, Klub dùchodcù a FC Sokol. Pravidelnì se zde poøádá mnoho kulturních
a sportovních akcí, jako napøíklad novoroèní nohejbalový turnaj trojic, hasièský
bál, dìtský maškarní ples, zdobení kraslic,
pálení èarodìjnic a tøeba také Èernodolská drakiáda.
Tato zajímavá oblast východních Krkonoš s blízkou Èernou horou (1299 metrù
n.m.) umožòuje uspokojení zájmù a potøeb turistù, cykloturistù, vyznavaèù zimních sportù i milovníkù odpoèinku v létì
u vody.
www.cernydul.cz
292
V R C H L A B Í
DOLNÍ BRANNÁ
Dolní Branná leží asi 4 km jižnì od
brány Krkonoš, mìsta Vrchlabí. Nachází
se v údolí potoka Sovinky. V souèasnosti
má obec 900 obyvatel a rozlohu katastru
791 hektarù.
Obec vznikla asi v polovinì 13. století. První písemná zmínka je z roku 1352.
Od svých poèátkù mìla zemìdìlský ráz.
Nad vesnicí se nachází nejstarší stavba v obci, a to kaplièka sv. Josefa postavená okolo roku 1294. V roce 1398 byl
vystavìn první døevìný kostel. Kamenný
kostel sv. Jiøí získal svoji podobu v roce
1857. Hlavní zvon kostela je druhým
nejstarším v Královéhradecké diecézi a
pochází z roku 1499.
sportovním a spoleèenským zázemím.
Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù,
který se zúèastòuje okrskových soutìží
a vyjíždí k požárùm v blízkém okolí, TJ
Sokol, Èeský èervený køíž, myslivci a Spolek pro obèanské záležitosti.
www.dbranna.cz
V souèasnosti je tu pro dìti mateøská
škola a nižší stupeò školy základní. Do
dalších roèníkù dìti dojíždìjí, a to pøevážnì do Vrchlabí. Je tu dobré vlakové
i autobusové spojení. V obci je možnost
ubytování v motorestu Na Kovárnì nebo
v soukromí. Na okraji obce smìrem do
Vrchlabí je hotel Lišèí farma s kvalitním
DOLNÍ LÁNOV
Obec Dolní Lánov se rozkládá asi 20
kilometrù západnì od Trutnova a 6 kilo
kilo-metrù jihovýchodnì od mìsta Vrchlabí.
Poèet trvale žijících osob této støednì
velké vesnice se pohybuje kolem 700
obyvatel. Katastrální rozloha èiní 1 576
h
ektarù.
hektarù.
První písemná zmínka o obci pochází
z roku 1359.
Ke zdejším pamìtihodnostem patøí
kostel svatého Jakuba Vìtšího, boží muka, pomník osvobození, køížek a kovárna.
V souèasné dobì ve vsi funguje knihovna, kulturní zaøízení, mateøská a základní škola nižšího stupnì, ordinace lékaøù, prodejna potravin a hostinec. Kaž-
jemná krajina podhùøí Krkonoš a pøímo
Dolním Lánovem prochází cyklotrasa èíslo 4299.
www.dolnilanov.cz
doroènì se zde poøádá mnoho kulturních
a spoleèenských akcí jako napøíklad drakiáda, dìtský karneval, zpívání u vánoèního stromu, setkávání seniorù, tenisové
a nohejbalové turnaje a rùzné zábavy
a plesy. V místì pùsobí Sbor dobrovolných hasièù.
V okolí vesnice se rozprostírá pøí-
HORNÍ KALNÁ
Obec Horní Kalná se rozkládá 7 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí. Trvalý
pobyt na území této menší vesnice má
nahlášeno 323 obyvatel a ti obývají katastrální plochu o výmìøe 891 ha.
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1369.
Památky v obci zastupuje øada drobných sakrálních staveb v podobì kaplí,
zvonièek, božích muk, soch svatých a
køížkù.
Souèasná Horní Kalná se øadí ke èlenùm svazku obcí Mikroregion Krkonoše
a svazku Mikroregion Horní Labe. Ve vsi
se nachází prodejna potravin, hostinec
a nìkolik podnikatelských subjektù. Ško-
V severozápadní èásti Horní Kalné
se nachází westernová vesnice. Krásná
okolní pøíroda láká turisty z celé republiky.
www.hornikalna.cz
lou povinné dìti mohou v obci navštìvovat jednu základní školu nižšího stupnì
a pøedškoláci mohou navštìvovat i školu mateøskou. Pro využití volného èasu je
k dispozici høištì a tìlocvièna. Místní obyvatelé mohou využívat veøejný vodovod.
Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù
a Myslivecké sdružení.
293
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
DOLNÍ DVÙR
Dolní Dvùr je horská obec nacházející se pøímo v srdci nejvyššího èeského pohoøí Krkonoše. Katastrální rozlohu o celkové výmìøe 1 531 hektarù trvale obývá
250 osob.
První zmínky o osídlení této oblasti pocházejí již ze 14. století, ovšem založení
Dolního Dvora – tehdy Niederhof se datuje až v roce 1601, kdy osada získala
status obce a vlastní znak. Nejprve vznikly
dvì salaše, horní (pozdìji nazývaná Horní
Dvùr) na soutoku Klínového a Husího
potoka a dolní (pozdìji nazývaná Dolní
Dvùr) na soutoku Kotelského a Klínového
potoka. Do tìchto salaší se na léto vyhánìl panský dobytek.
Pùvodním zdrojem obživy tehdejších
obyvatel bylo dolování železné rudy a
støíbra a jejich následné zpracování v tzv.
„hamrech“. Stopy po tìžbì i zbytky rozpadlých hamrù jsou patrné v okolí obce
dodnes. S postupem èasu, hlavnì v 19.
století, se rozvíjel prùmysl, byly zde papírny, textilní továrna, pila, mlýn. Poèátkem 20. století se hojnì rozvíjel i turistický
ruch. V dobì pøed 2. svìtovou válkou zde
žilo až 1 200 obyvatel.
294
Dnes má obec sice jen 250 trvale žijících obyvatel, ale v letní a zimní sezonì
sem pøibude až 1 000 návštìvníkù, kteøí
užívají rodinné atmosféry malebné horské vesnice. Obdivovat mohou množství
zachovalých pùvodních krkonošských
roubenek nebo zídky na strmých stráních
z nasucho poskládaných kamenù, které
tu postavili pùvodní nìmeètí obyvatelé,
a které dodnes výbornì slouží svému úèelu, tj. protierozní zábrany.
K památkám patøí kostel sv. Josefa
z roku 1806, socha sv. Josefa u kostela
a socha sv. Jana Nepomuckého. Za vidìní
jistì stojí unikátní zvonkohra o 11 zvoncích umístìná na kostele sv. Josefa. Pro
každé roèní období hraje jinou sérii
melodií a jednu také pro vánoèní svátky.
Øíká se tu proto, že v Dolním Dvoøe mùžete prožít 5 roèních období.
V budovì Obecního úøadu v Dolním
Dvoøe se nachází výstava modelù budov
a starých øemeslných postupù, figurek
Krakonošù a betlémù vyrobených z rozlièných materiálù. Výstava návštìvníky zavede až do dob raného støedovìku a pøiblíží mu historii a vývoj obce i pøilehlého
okolí. Vysvìtlí postup dolování a zpracovávání železné rudy znázornìný na maketì hamru, popíše výrobu døevìného
uhlí v milíøích nebo pøedvede na modelu
znázornìné svážení døeva z hor.
Místní obyvatelé i návštìvníci mohou
využít služeb prodejny smíšeného zboží
s obèerstvením, nìkolika restaurací a pošty. Ke sportovnímu vyžití lze používat
høištì a také tìlocviènu v budovì OÚ.
Co se spolkové èinnosti týèe, je v obci
aktivní Sbor dobrovolných hasièù.
Obcí prochází nìkolik znaèených turistických tras a cyklotras. V zimní sezónì
je možno využít služeb dvou ski areálù
poskytujících kompletní servis – pùjèovna
lyží, ski servis, lyžaøská škola, obèerstvení.
Sjezdovky jsou v pøípadì nedostatku pøírodního snìhu zasnìžované technickým
snìhem a pravidelnì upravované.
Dolní Dvùr je zaèlenìn do projektu
„Krkonoše – lyžaøský bìžecký ráj“. Souèástí tohoto projektu je také tzv. Krkonošská magistrála, která vede napøíè Krkonošemi. Plánovat túry je tedy možné
v kombinaci se zimobusy, které jsou urèeny pøevážnì pro bìžkaøe.
www.dolnidvur.cz
V R C H L A B Í
DOLNÍ KALNÁ
Obec Dolní Kalná se rozkládá asi
21 kilometrù západnì od Trutnova a zhru
zhru-ba 11 kilometrù jižnì od mìsta Vrchlabí.
K Dolní Kalné patøí místní èást Sleme
Sleme-no. Na katastrálním území o velikosti
970 hektarù v souèasné dobì žije pøi
pøi-bližnì 650 obyvatel.
Název vsi bývá spojován s vodou
zdejšího potoka, zkaleného vždy po dešti
typickou èervenou hlínou. Nejstarší zpráva o Kalné je již ze 13. století. Prvním
známým majitelem byl Petr ze Zásady.
Od roku 1372 byla Kalná a okolní obce
majetkem benediktinského kláštera ve
Lhotì. Po znièení kláštera husity roku
1424 získal celý klášterní majetek Hynek
Krušina z Lichtemberka, tehdejší pán hradu Kumburk. Roku 1454 koupil toto území král Jiøí z Podìbrad, který ho postoupil Valdštejnùm. Roku 1688 se Kalná a
okolní vsi stávají až do roku 1796 majetkem hrabìcího rodu Morzinù. V 18.
století zaèaly snahy o rozdìlení obce na
Horní a Dolní Kalnou. K úøednímu rozdìlení došlo roku 1849 za panství knížete
Karla Rohana. V roce 1976 se obce slouèily a v roce 1990 se opìt osamostatnily.
Nejvýznamnìjší památkou Dolní Kalné je kostel svatého Václava, prvnì zmiòován roku 1352. Za Žižkova tažení roku 1424 byl kostel poboøen. Za Václava
z Valdštejna v roce 1609 byl postaven
nový renesanèní kostel na místì zboøené
gotické stavby, který byl pøedán èeským
bratøím. Zde kázal i J. A. Komenský. Barokní pøestavba a výstavba vìže byla provedena roku 1723 v dobì, kdy panství
vlastnil Hrabì Václav z Morzinu. Nejcennìjším umìleckým pøedmìtem vnitøního
vybavení kostela je gotická døevìná soška madony nazývaná Panna Maria Kalenská z roku 1350, památným je i malý
a velký zvon z let 1522 a 1565 a varhany
Ignáce Predigera z 18. století. V døívìjších
dobách vedla kolem Dolní Kalné a Sle-
mena stará zemská stezka, místnì zvaná
„Pøíènice“, v jejímž okolí se zachovalo
mnoho kaplièek, pískovcových soch, božích muk i smírèí køíž z roku 1719, které
jsou pøipomínkou historických událostí.
Dolní Kalná je pøíjemným místem pro
bydlení a rozrùstá se novou výstavbou.
Je zde mateøská a základní škola, obecní
knihovna, zdravotní støedisko, terénní peèovatelská služba, pošta, kadeønictví, obchody i restaurace. Návštìvníkùm i místním lidem slouží lesní rekreaèní areál
s kempem a koupalištìm. V obci je fotbalové høištì, fungující sokolovna a høištì
na tenis.
Velký význam hraje nebývale pestrý spolkový život. Aktivnì zde pracuje
TJ Sokol, fotbalový klub, loutkové divadlo,
sbor dobrovolných hasièù, myslivecké
sdružení, modeláøi, na akcích zde i v okolí
hraje nìkolik místních kapel. Obec vydává pravidelnì 4 x roènì obèasník.
V prùbìhu roku se poøádá celá øada
sportovních i spoleèenských akcí pro dìti
i dospìlé. Snad nejslavnìjší kalenskou
akcí je každoroèní „Noèní výstup na
Snìžku za východem slunce“ poøádaný
místní TJ Sokol. Díky èinnosti spolkù byla
Dolní Kalná v roce 2010 ocenìna v soutìži Vesnice roku Královéhradeckého kraje modrou stuhou.
Dolní Kalná leží pod Rovnìmi kde se
nacházejí acháty, jaspisy, køišály a jiné
polodrahokamy. Procházejí tudy znaèené cyklotrasy a v zimì se udržují bìžkaøské tratì. Okolní krajina je malebná
a z kopcù jsou nádherné výhledy do kraje
a na panorama Krkonoš. Èistá pøíroda,
ladnì zvlnìný terén, spousta lesù a houbaøský ráj, ideální místo k rodinné turistice.
www.dolnikalna.cz
295