poruchy čichu - Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie
Transkript
Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU MUDr. Jan Vodička, Ph.D. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Hana Faitlová Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubická krajská nemocnice, a.s. Definice, základní pojmy Porucha čichu je definována jako porucha funkce čichového orgánu. Čichový orgán ■ periferní část – tvořena čichovým epitelem v regio olfactoria cavi nasi s receptorovými buňkami a nervovými vlákny (fila olfactoria) až na hranici jejich vstupu do bulbus olfactorius ■ centrální část – skládá se z čichového kyje (bulbus olfactorius), drah a čichových center; čichová centra lze dělit na: • primární (piriformní kortex a amygdala) • sekundární (entorinální kůra, parahipokampální kůra a oblasti mozku, které jsou součástí limbického systému) bulbus olfactorius regio olfactoria Koronární a sagitální řez dutinou nosní (modře je vyznačena oblast regio olfactoria) Transport pachových látek ■ ortonazálně – pachová látka se dostává do dutiny nosní k regio olfactoria přes vchody nosní při přičichnutí ■ retronazálně – pachová látka se dostává do dutiny nosní přes nosohltan a choany při polknutí 2 Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU ortonazální retronazální Schématický nákres proudu vzduchu při ortonazální a retronazální olfakci Vyšetření čichu ■ subjektivní metody • prahové – měří se nejnižší koncentrace, kterou je vyšetřovaná osoba schopna rozeznat, případně identifikovat • nadprahové - diskriminace – schopnost odlišit různé pachové látky v nadprahových koncentracích - identifikace – schopnost látku správně pojmenovat ■ objektivní metody – zůstávají vyčleněny především pro výzkumné účely, případně pro medikolegální spory; • elektrofyziologické (vyšetření čichových evokovaných potenciálů) • zobrazovací (funkční magnetická rezonance) Nejčastější příčiny poruchy čichu ■ sinonazální onemocnění – především záněty dutiny nosní a vedlejších nosních dutin (rinosinusitidy) ■ poúrazové poruchy čichu – jedná se především o kraniotraumata ■ povirové poruchy čichu – po virových onemocněních horních cest dýchacích ■ ostatní • toxické – inhalace těkavých látek • iatrogenní – v souvislosti s chirurgickými výkony pro tumory dutiny nosní, intrakrania (zevní přístup na bazi přední jámy lební), stav po totální laryngektomii • kongenitální – Kallmannův syndrom ■ idiopatické – u velké většiny pacientů se nedaří příčinu poruchy čichu odhalit Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU 3 Dělení Dle symptomatologie ■ kvantitativní • hyposmie – částečná ztráta čichu • anosmie – úplná ztráta čichu • hyperosmie – zvýšená čichová schopnost znamená fyziologický stav, nejedná se o poruchu ■ kvalitativní (dysosmie) • parosmie – zkreslený čichový vjem při přítomnosti pachové látky • fantosmie – čichová halucinace, čichový vjem vzniká bez přítomnosti pachové látky v prostředí • specifická anosmie – neschopnost rozeznat určité pachové látky Dle etiopatogeneze ■ konduktivní (převodní) • pachová látka se nedostane do oblasti regio olfactoria v důsledku překážky v dutině nosní (např. polypy) • porucha ventilace dutiny nosní (adenoidní vegetace obturující choany, stav po totální laryngektomii) ■ senzorineurální • porucha je v oblasti samotného čichového receptoru (prodělaná virová onemocnění, inhalace toxických látek) • porucha je v oblasti čichových drah a center (poúrazová porucha čichu, neurodegenerativní onemocnění) Další dělení ■ dle časového faktoru (akutní, chronické, fluktuující) ■ dle stranového postižení (jednostranné, oboustranné) – pacient si však poruchu čichu pouze na jedné straně neuvědomí Test Sniffin' Sticks (zobrazena pouze část identifikace) 4 Test UPSIT (z hnědého políčka se po zaškrtání tužkou uvolní pachová látka) Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU Diagnostika Klinické vyšetření ■ anamnéza • charakter: kvantitativní nebo kvalitativní porucha (viz. Dělení dle symptomatologie) • průběh: náhlý vznik poruchy čichu (poúrazová, akutní toxická), pozvolna progredující (chronická toxická etiologie), fluktuující (chronická rinosinusitida s polypy) • průvodní příznaky: např. rýma, bolesti tváře, neprůchodnost nosní (příznaky rinosinusitidy) u sinonazální etiologie poruchy čichu • užívání léků: poruchu čichu mohou způsobit např. tyreostatika, antiarytmika, antibiotika a antimykotika • věk a pohlaví: poúrazová porucha čichu četnější u mladých osob a mužů, povirová četnější u žen v období 5. decenia ■ vyšetření čichu pomocí standardizovaných testů olfaktometrie (především subjektivní metody): • Sniffin' Sticks (umožňuje prahové i nadprahové vyšetření) • UPSIT (University of Pennsylvania Smell Identification Test umožňuje pouze vyšetření identifikace) • OMT (Odourized Markers Test, Test parfémovaných fixů) – jednoduchý screeningový test vyšetření čichu Test OMT Postup vyšetření (možné provedení i samotným pacientem): 1. část: vyšetřovaná osoba spontánně pojmenuje jednotlivé pachové látky – za každé odlišné pojmenování získá bod 2. část: vyšetřovaná osoba vybere nejpřiléhavější název ze čtyř nabízených – za správné získá bod (černý fix – lékořice, žlutý fix – citrón, hnědý fix – skořice, modrý fix – broskev, zelený fix – jablko, Test OMT červený fix – jahoda) Výsledek: 0–5 bodů: anosmie, 6–8 bodů: hyposmie, 9–12 bodů: normosmie Ukázka výsledku testu (OMT) u zdravé osoby (normosmie) – vlevo spontánní pojmenování pachových látek, vpravo výběr pachové látky ze čtyř možností Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU 5 Výsledek testu (OMT) u pacienta s hyposmií ■ ■ ORL vyšetření, především rinoendoskopie • vyloučení patologie dutiny nosní (výtok z vývodů vedlejších nosních dutin, polypy dutiny nosní) a nosohltanu neurologické vyšetření • především k vyloučení neurodegenerativních onemocnění Polypy dutiny nosní vpravo při rinoendoskopii septum polypy střední skořepa Radiologické vyšetření – fakultativně ■ magnetická rezonance (MR) metoda volby u nejasné etiologie poruchy čichu; umožňuje zobrazit: • intrakranium – frontobazální oblast mozku, bulbus olfactorius (koronární skeny) – velikost souvisí s jeho funkcí, možné vyjádření k prognóze onemocnění • dutinu nosní a vedlejší nosní dutiny (vyloučení sinonazální etiologie poruchy čichu) ■ CT indikováno pouze v těchto případech: • akutní podezření na úraz hlavy (frontobazální poranění) • plánování endonazálního endoskopického výkonu (např. u chronické rinosinusitidy s polypy) 6 Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU gyrus orbitofrontalis medialis gyrus rectus bulbus olfactorius rima olfactoria concha nasalis media Normální nález MR (koronární řez, T2 vážená sekvence) Poúrazové změny na MR mozku především frontobazálně vpravo (koronární řez, T2 vážená sekvence) Atrofie bulbus olfactorius oboustranně, povirová anosmie (koronární řez, T2 vážená sekvence) Prognóza a léčba Prognóza poruchy čichu Je lepší u: ■ mladších osob ■ méně závažného postižení ■ časné obnovy čichu ■ sinonazální a povirové poruchy čichu, špatnou má poúrazová anosmie Konzervativní léčba ■ medikamentózní • systémová (kortikoidy bolusově v sestupném dávkování) • lokální (intranazální kortikoidy u sinonazální etiologie) ■ rehabilitační • čichový trénink • zlepšení ventilace dutiny nosní (technika slušného zívání u laryngektomovaných osob) Chirurgická léčba ■ vyhrazena pro sinonazální etiologii poruchy čichu (především FESS) Literatura: Doty, R. L. et al.: Handbook of olfaction and gustation, second edition revised and expanded. Marcel Dekker, New York, 2003, s. 1121, ISBN 0-8247-0719-2 Hummel, T., Welge-Lüssen, A.: Riech-und Schmeckstörungen. Georg Thieme Verlag KG, Stuttgart, 2009, s.162, ISBN 978-3-13-147811-5 Vodička J., Faitlová H. et al.: Poruchy čichu a chuti, Tobiáš, 2012, ISBN 978-80-7311-125-0 Vodička J., Menšíková A., Balatková Z., Shejbalová H., Racková R., Matoušek P., Straková K., Pellant A., Chrobok V.: Fyziologické hodnoty čichových testů v české populaci. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 60, 2011, č. 3, s. 119–24 Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU 7 Příručka pro praxi: PORUCHY ČICHU Schváleno výborem České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP; 2013 Příručku pro praxi nelze považovat za jediný univerzální doporučený postup V diagnostice a léčbě je třeba zvážit konkrétní situaci, stav a potíže daného pacienta Schémata a obrázky uvedeny se souhlasem nakladatelství Tobiáš; J. Vodička a kol.: Poruchy čichu a chuti 2012 Grafický design: Johana Kobzová, Praha Vydavatel: Za finanční podpory: Merck spol. s r. o. Na Hřebenech II 1718/10 140 00 Praha 4 www.merck.cz GlaxoSmithKline Hvězdova 1734/2c 140 00 Praha 4 www.gsk.cz 1. vydání, v Praze 2013
Podobné dokumenty
sborník k první české konferenci dětské paliativní péče
jestli je jeho léčba marnou či není a jeho
názor je nutné zohlednit. Dále se autor
zabývá kritérii rozhodnutí o marné léčbě,
mluví o marné léčbě z pohledu kvantitativního a kvalitativního. Tato čás...
Patofyziologie poruch čichu a chuti
Po jejich regeneraci se objeví inervace epitelu
a dochází k diferenciaci chuťového pohárku
Distální výběžek chuťové buňky vyčnívá jako
část specializovaného povrchu ve formě mikroklků do malé chuťo...
Akutní rinosinusitida - Česká společnost otorinolaryngologie a
na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Před užitím léku si, prosím, přečtěte úplnou informaci o přípravku.
Úplnou informaci o přípravku poskytneme ...
Čím může překvapit zapomínání a špatná chůze
průběh onemocnění, zejména u jejich nejčastější formy, Alzheimerovy nemoci (AN). Je nezbytné včas rozpoznat demenci a určit její příčinu,
protože efekt cílené léčby je tím výraznější, čím
dříve se ...
02 Symptomatologie - eOTORINOLARYNGOLOGIE
meningitis, sinusitis, tromboflebitis atd.), nádorovou (intrakraniální hypertenze) a
idiopatickou (neuralgie). Tzv. pseudotumory mozku jsou stejně jako pravé nádory
charakterizované edémem oční pap...
12 ORL TRAUMATOLOGIE
krve z uší, jde o tzv. brýlový hematom, který je příznakem zlomeniny baze nejméně
v přední a střední jámě lební. Objemná epistaxe pochází nejčastěji z roztržené a.
sphenopalatina.
Diagnóza se opírá...
přehled abstraktů - Lékařská fakulta
staršími studenty. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu bylo nejčastěji označováno za velmi
dobré. Pouze 12 % respondentů má informaci o existenci preventivních programech zdravotních
pojišťoven.