zpravodaj 3/2011
Transkript
3/2011 ZPRAVODAJ O VODĚ Povodí Moravy: příběh starý 45 let Jak se nám daří čistit drobné vodní toky Pláže Brněnské přehrady opět plné lidí www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 1 3.10.2011 18:42:03 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Obsah Úvodní slovo generálního ředitele 3 Povodí Moravy v proudu 45 let 4 Rozhovor: Dostali jsme vynadáno, že jsme spáchali povodně 6 Zamyšlení nad existencí Povodí Moravy 7 Jak jsme obnovovali Baťův kanál 8 Pohled sousedů: Jak slaví jiná Povodí? 10 Rozhovor s ředitelem správy povodí Antonínem Tůmou 11 Evropské projekty: první úspěchy a další plány 12 Představujeme provoz Blansko 15 Výstražné cedule lemují nebezpečné jezy 16 Anketa: Jak Povodí Moravy ovlivnilo můj život? 17 Aktuality ze závodu Horní Morava 18 Aktuality ze závodu Střední Morava 20 Aktuality ze závodu Dyje 22 Čistíme drobné vodní toky po Zemědělské vodohospodářské správě 23 Reportáž z 34. Vodohospodářských her 25 Komiks: Jak hrázný Šikula zachránil Brňany 26 4 8 12 22 Zpravodaj vydává: Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 601 75 Brno, IČ: 70890013 email: [email protected], www.pmo.cz Registrováno: MK ČR ev. č. MK ČR E 15897, ISSN 1803-666X Redakční rada: Ing. Jiří Macík, Bc. Veronika Slámová, Ing. Michaela Juříčková, Ivana Frýbortová Grafické zpracování: Pavel Had TVM Produkce Náklad: 1 000 ks, vychází čtvrtletně, rozšiřováno zdarma, vydáno v Brně, říjen 2011 2 26 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 2 3.10.2011 18:42:30 Zpravodaj o vodě | 3/2011 45 let Povodí Moravy: podnik musí být moudrým rádcem i odvážným inovátorem a existence měly smysl. Toto číslo zpra- hospodářští dispečeři dokázali zvládnout vodaje má za cíl připomenout nejen naši dvousetletou povodeň na vodním díle když jsem přemýšlel nad tím, zda a jakým bohatou historii. Má být obrazem toho, Fryšták a transformovali tak tuto přívalovou způsobem připomenout pětačtyřicetiletou jak jednotlivé etapy v kronice vnímali vlnu na dvouletou neškodnou vodu. Díky historii našeho podniku, na chvíli jsem se lidé, kteří byli jejich aktéry a jak je vnímají vybudované protipovodňové ochraně neo- zastavil a přemýšlel. Vzpomněl jsem si na dnes. Připomeneme si nejen naše začátky, hrozily prudké přívalové srážky Šumpersko dobu, kdy jsem nastoupil do Povodí Mora- jako byly stavby jednotlivých vodních děl, a díky vypuštěné luhačovické nádrži byla vy, vybavily se mi první dny, nové zážitky, boje o Nové Mlýny, nákup prvních počí- zachycena významná přívalová srážka. tváře… vše co je pro mě dnes realitou všed- tačů, obnovu Baťova kanálu, moderniza- Abychom nehovořili jen o práci. Na ního dne. ci dispečinku, povodně v roce 1997. Přál 34. Vodohospodářských hrách naši fotba- Stejně jako člověk, i náš podnik pro- bych si, abychom i z těchto vzpomínek, listé porazili 15 konkurenčních týmů a ob- cházel a prochází různými stádii vývoje. které pro mnohé z vás znamenají měsíce sadili zlatou příčku. Celkově tak delegace Z uplakaného dítěte vyrostl rychle puber- a roky života, dokázali vzít ty opěrné body, Povodí Moravy skončila na šestém místě. tální chlapec, kterého megalomanští rodiče od kterých se dobře odrazíme a posuneme utvrzovali v jeho genialitě. Bouřlivé období zase o krok vpřed. Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři, vystřídala etapa starostlivého rodiče, který Jsem velmi rád, že i toto bilanční číslo musel své „potomky“ bránit před nepřízní obsahuje mnoho aktuálních zpráv. Dnes nám osudu a přírodních sil. Ani to ho však nezlomi- mohou připadat běžné. Za několik let nám však lo. Do svého zlatého středního věku vstoupil budou připadat v mnohém neuvěřitelné. jako zralý, zkušený a přesto pokorný. Jednotlivé závody velmi rychle a s úspě- Avšak ani pětačtyřicáté výročí nezna- chem začaly dávat do pořádku drobné mená, že se čas zastaví, aby se oslavenec vodní toky, převzaté po Zemědělské vodo- mohl nehybně dívat na svoji minulost. hospodářské správě. Projekty přeshranič- Naopak. Je jeho povinností, aby se stal ní spolupráce s Rakušany a Slováky, které moudrým rádcem a zároveň rozhodným jsme před lety iniciovali, dnes sklízí úspěchy Ing. Radim Světlík inovátorem. Jen tak totiž jeho zrození a začínají plnit svoji funkci. Naši vodo- generální ředitel www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 3 3 3.10.2011 18:42:32 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Povodí Moravy v proudu 45 let aneb Jak to tenkrát bylo? Povodí Moravy slaví 45. výročí. Posklá- jako dnes autobusem,“ popisuje Pavel Rot- če nebo mobilní telefony. „Vše se může do- dali jsme příběh podniku ze vzpomínek schein dnes jen stěží představitelnou mož- končit rychleji, protože dnes není problém tří lidí, kteří jej dlouhou dobu utvářeli. nost. Humorné je i tehdejší vykazování tak- získat informace takřka okamžitě a rovněž zvaného pochůzného 40 haléřů za kilometr. konzultovat se svými kolegy,“ míní. Mezi Nejspíš lze konstatovat, že před 45 lety vznik- „Bylo zajímavé, kolik toho někteří pracovníci příjemné vzpomínky na úspěšné meziná- lo v Čechách a na Moravě Ředitelství vodních za den nachodili,“ doplňuje s úsměvem. rodní projekty řadí například spolupráci toků se šesti základními organizačními jed- Slovo ekologie s jeho dnes nesčetnými s Dánským hydraulickým institutem na notkami, mezi nimiž byla i Správa povodí Mo- aplikacemi bylo téměř neznámé. „Dnešní konci minulého století nebo výzkumný pro- ravy, předchůdce dnešního státního podniku ekologisté buďto ještě nebyli na světě nebo jekt HarmoniRib na začátku století tohoto. Povodí Moravy. Podnik s tímto názvem však si hráli na horníky v uhláku, když jsme navr- „A pokud bych dnes udělal něco jinak? Jed- vznikl až k 1. lednu 1969. Co se tu změnilo za hovali ‚úpravy toků blízké přírodě‘ pod hes- na věc se mi vybaví, určitě bych dnes couval posledních 45 let? lem nejlepší úprava je žádná úprava,“ souhlasí na parkovišti hotelu v dánském Birkerodu Přímým účastníkem vzniku organizace byl bývalý technický ředitel ing. Václav Košacký. ing. Pavel Rotschein, který se s námi o malé Tvrdá betonová opevnění se nahrazovala ka- srovnání podělil. „Nastoupil jsem v roce 1966. mennou rovnaninou, oživenou vrbovým i ol- V místech dnešního sídla byla stará ohra- šovým klestem nebo vrbovým pokryvem s ol- da s nepřívětivými baráky skladů a na místě šovými řízky či sazenicemi. Balvanité skluzy se dnešního parkoviště stál stařičký pavlačový podařilo okoukat od imperialistů z Rakouska barák“, popisuje počátky svého dlouholetého zhruba někdy v roce 1975, jakož i rybochody působení v Povodí Moravy. téže konstrukce, popisuje s tím, že zaměst- Základní fakta o Povodí Moravy (k 31.12. 2010): délka vodních toků: 3 867 km počet jezů: 189 celkový objem nádrží: 431 599 mil. m3 vodárenských nádrží: 14 Velmi zajímavé je podle něj srovnání dneš- nanci Povodí byli tehdy ochránci přírodních ní a tehdejší techniky. „Rozmnožovací přístro- hodnot bez vznešeného ekologického pří- je byly v podniku dva a ostře sledované,“ říká domku a bez dotací v dnes četných občan- s tím, že kvůli možnému zneužití pro pořizo- ských sdruženích. Těchto spolků si údajně vání protistátních tiskovin se na noc ukláda- nejvíce nejen na podniku užili po povodních ly do zvláštních beden pod zámek. Kopie se v červenci 1997, kdy byly podle pamětníků se služebním vozem opatrněji,“ dodává Pa- tehdy pořizovaly výhradně přes kopíráky na nejvýkonnější brzdou při odstraňování po- vel Bíza. „V dřívějších dobách se při každé psacích strojích. Na služební cesty se jezdilo vodňových škod. „Dnes se už ale máme rádi, příležitosti užívala slova socialismus, sociali- pouze auty s řidičem, přičemž na ředitelství zejména proto, že někteří z nich už totiž po- stický,“ vrací se zpět v čase Pavel Rotschein. v Brně byla tehdy jedna ředitelská Volha, jed- chopili, že svět není jen zelený a hlavně pro- Pro dobré porozumění těmto výrazům bylo na osobní Poběda, dosluhující Tatraplán a te- to, že Evropa by nedala jinak dotace,“ uzavírá tedy třeba navštěvovat pravidelná politická rénní GAZ. Ucpaná dálnice do Prahy nikoho Václav Košacký. školení, povinná i pro nestraníky. „Já jsem území, chráněné před povodněmi: 680 km2 délka ochranných hrází: 340,6 km netrápila, protože se teprve začínala stavět. Ing. Pavel Bíza, který u podniku pracuje po celou dobu své působnosti u podniku pra- „Do Prahy jsme ale mohli služebně létat vrtu- 27 let, vidí hlavní změny ve způsobu práce coval v útvaru vodohospodářského rozvoje, lovými IL 14, když cesta trvala asi tak dlouho, především díky technice, jako jsou počíta- kde jsme psali posudky z hlediska Státního 4 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 4 3.10.2011 18:42:33 Zpravodaj o vodě | 3/2011 1972: dokončená stavba VD Hubenov 1989: slavnostní otevření VD nové Mlýny 1997 2007: základní kámen poldru Žichlínek vodohospodářského plánu a snažili se o zpra- lo zdát, že vše bylo úplně jiné. „Nenechme se kteří se rádi neměli a dělali si různé schválnos- cování vodohospodářské bilance,“ popisuje. však mýlit a ještě chvilku vzpomínejme,“ vybí- ti a záviděli si. Takže co se změnilo za ta léta? Srovnání je teď neuvěřitelné. V prvních letech zí dále Pavel Rotschein. Voda v tocích povodí Jak je vše relativní! působnosti Povodí se tu ročně zpracovalo cel- Moravy tekla od pramenů k ústí, při jarním Pavlu Rotscheinovi připadá tehdejší kem 600 až 800 posudků, v roce 2010 jich už tání vznikaly ledové bariéry na známých mís- doba velmi podobná té dnešní. Je podle něj bylo téměř 20 000. Žádány byly i různé odha- tech, na Rokytné, Loučce, ve Štěpánovicích plná očekávání, nových objevů a technologií, dy vývoje spotřeby vody, která stále narůstala i jinde, stejně jako dnes. Povodně a všechny růstu a změn, ale i plná starostí a obav z vývo- a vyvolávala požadavky na stavby údolních jiné mimořádné události vznikaly nejčastě- je světa. Sám prožil s razítkem Povodí Mora- nádrží. Prognózy tehdy počítaly s odběrem ji ve dnech pracovního klidu a tehdy, když vy v občance 42 let a s odstupem říká, že se povrchové vody v povodí Moravy asi 800 až odpovědní pracovníci byli na dovolené, stej- mu práce u Povodí líbila a dělal ji rád. Proto 900 miliónů m v roce 2000. Ve skutečnosti ně jako dnes. Vody bylo moc při povodních státnímu podniku Povodí Moravy do mnoha 3 bylo v roce1989 odebráno 400 miliónů m a málo v době sucha. Lesklé hladiny potoků, dalších let na závěr popřál: Ať přiměřená hoj- a o dvacet let později, v roce 2010, téměř čtyři- řek, rybníků i nádrží zkrášlovaly moravskou nost vody v klidném běhu protéká korytem krát méně. „V roce 1966 jsem si vydělal ročně krajinu a proudící voda jí dodávala život. Teh- Moravy, Dyje a jejich přítoků, ať správci povo- 31 tisíc Kč, koupil si motorku Pionýra a když dy, jako dnes. dí jsou lidé moudří, ať s vodou opravdu řádně 3 jsem manželku vyvezl na první výlet vlastním Někteří lidé byli mladí a nerozuměli starým vozidlem na Mohylu míru, tankovali jsme tří- a někteří staří kritizovali mladé, respektive zá- litrovou nádrž za 6,60 Kč,“ zůstal ještě u čísel. viděli jim jejich mládí. A byli lidé, kteří se měli Z několika uvedených vzpomínek by se moh- rádi a úspěšně spolupracovali, ale byli i tací, hospodaří, ať mají právo se nazývat vodohospodáři! Tehdy, jako dnes. Ing. Jiří Macík www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 5 5 3.10.2011 18:42:39 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Dostali jsme vynadáno, že jsme spáchali povodeň i několik trojúhelníků, někdo měl také stůl Co raketový nástup výpočetní techniky, „izisku“, na výpočty logáro a tabulky. Půj- který ovlivnil tehdy všechny obory? čit se dalo i elektrické počítadlo od účetních. Ve výpočetní technice byl po listopadu Kreslilo se na pauzák a tisklo se na želatinu, 1989 rovněž obrovský skok, zejména díky texty se množily na „lihových“ mašinkách, spolupráci s Dánským hydraulickým insti- takže tiskařky byly někdy v rauši, ale všechny tutem (DHI) od roku 1994. Asi rok poté se tisky byly moc pěkné. Největší změna nastala náš dispečink připojuje k síti Meteosat a zná s pořízením programovatelných kalkulátorů tedy vývoj počasí. Po červencové povodni na hydraulické výpočty, kdy jsme se rozdělili z roku 1997 se spolupráce s DHI rozvinula na „Texasany“ a „Pakarďáky“. Texas Instrument a prohloubila, získali jsme i digitální model ( TI-USA) byl velký jako běžná kalkulačka, ale terénu téměř celého zaplaveného území. chytrý tak, že i blb mohl sestavit prográmek O výsledcích těchto prací jsme ihned in- například výpočtu průtokové rychlosti v korytě formovali hlavně starosty dotčených měst a řvát (jako já) na celé Povodí: „Jsem progra- a obcí. Na prvních setkáních jsme dostali od mátor!“. Nejlepší Texasan byl Pavel Vydrář. Mezi všech vynadáno, že jsme „spáchali“ povodeň, Požádali jsme o rozhovor Ing.Václava Ko- Pakarďáky pak vynikl Laďa Gimun, měl tedy kal- ale trpělivě jsme vysvětlovali, že jsme „oprav- šackého, který v podniku působil v letech kulátor Hewlett Packard (HP-GB). Oba byli moc du, ale opravdu nepršeli“. 1967 až 2002. Jeho vyprávění je pouta- šikovní, štychovali se a zvládali nebývale rozsáh- Na druhých shromážděních už nám ne- vý i když určitě zdaleka ne úplný průřez lé hydrotechnické výpočty. Projekce mne po 18 nadávali a ptali se, co děláme. Na třetím 35 lety jeho zdejší kariéry. letech přestala bavit, když „šel první projekt do setkání jsme již se starosty spolupracovali. šuplete“, neboli akce se nestavěla. Výstižné prezentace vypracovávali a předváděli třeba Pavel Bíza, Láďa Gimun, Mirek Duda Jaké byly před lety Vaše začátky u povo- a Toník Tůma. dí Moravy? Technika je dnes úplně jinde. Jak to teh- Utíká to nejen lidem, ale i podnikům, což je dy bylo s podnikovou dopravou? dobře. Já jsem nastoupil do Ředitelství vod- Na zeměměřičské práce jsme zpočátku Kteří spolupracovníci Vám nejvíce utkvě- ních toků Praha, odštěpného závodu Povo- jezdili vlakem s latěmi, stativy, nivelákem li v paměti? dí Moravy na jaře roku 1967 a setrval zde až a tachymetrem na zádech. V lepším přípa- Nemohu vyjmenovat všechny, protože všich- do důchodu v roce 2002. Nastoupil jsem do dě pak gazíkem, který předtím přežil i vál- ni byli skvělí. Chci ale s úctou vzpomenout projekce v Brně-Komárově na Vodařské uli- ku. Později jsme si půjčovali většinou Škodu na čtyři kolegy a kamarády, kteří se nepřímo ci. Do Brna jsem za prací a bytem zamířil MB 1000 z autopůjčovny a v osmdesátých také stali oběťmi povodně. Tři zahynuli a čtvr- z Karlovarska, vyzbrojen pětiletou praxí, čer- letech jsme měli vlastní Škodu 1203. Po „sa- tý se těžce zranil při autonehodě na dálnici stvým diplomem a manželkou. V zimě jsem metce 1989“ se vše rychle zlepšovalo, jed- u německého Kielu, kam jeli převzít speciální, projektoval a pak od jara do zimy stavěl hlav- nak v geodetických přístrojích, jednak v au- ihned po povodni objednanou, měřičskou ně rybníky, úpravy vodních toků a odvodňo- tech. Provozáci dostali první pořádná auta loď. Zahynuli Eva Menšíková, znalá světových vací stavby. Systém „vymysli, namaluj a pak až těsně před povodněmi v červenci 1997, jazyků, Ing. Dušan Wasserburger „otec“ ob- postav“ je nejlepší škola po škole; pozná se kdy se vedení „praštilo přes kapsu“ a na- jednané lodi a Mirek Pintera, který měl s lodí totiž, že teorie je zcela odlišná od praxe. Bylo koupili jsme asi dvacítku nových terénních pracovat. Stalo se to 1. dubna 1998; čest jejich to velmi užitečné pro pestrou práci na Povodí. Mitsubischi, což bylo moc dobře. Naši lidé památce. S lodí měl také pracovat geometr z provozu byli lepší než vojáci, kteří sice při- Ing. Tomáš Fojtík, který byl při nehodě těžce Co obnášela projekce v tehdejších letech? jeli pomáhat, ale leckteří neuměli své stroje zraněn a dnes je v invalidním důchodu. Pracovní nástroje byly zprvu jen tužka ver- dobře ovládat. Naši chlapi je mnohde tahali satilka, redisová pera a rýsovací pera na tuš z vody, já to viděl třeba u Kvasic. 6 Ing. Jiří Macík www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 6 3.10.2011 18:42:41 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Jak šel čas na Povodí 1.7. 1966 Byla zřízena Správa povodí Moravy. Oficiální historie podniku začíná. Skončily stavby vodárenských nádrží Znojmo a Bojkovice 1972 Dokončena stavba vodárenských nádrží Opatovice a Hubenov 1974 Zahájena stavba horní nádrže vodního díla Nové Mlýny Nové Mlýny Zamyšlení nad 45ti lety existence Povodí Moravy Povodí Moravy dokončuje letos v létě 45. Jen ti zemědělci to jaksi nedovedou doce- rok svého bytí a je proto namístě si toto vý- nit. Ale vraťme se k historii a k jubileu! Za éry ročí připomenout krátkou vzpomínkou. Povodí se v povodí Moravy postavilo 19 no- Vznik správy povodí od 1. 7. 1966 je nutno vých údolních nádrží, několik nových jezů, dávat do příčinné souvislosti s povodněmi, mnoho se jich opravilo, stejně jako vodních které postihly ČSSR v roce 1965. Protržené toků. Po letech odstávky se podařilo zprovoz- dunajské hráze, ale i škody jinde na území nit část Baťova kanálu. V posledních letech se našeho státu vyžadovaly nějakou moudrou učinilo na tocích mnohé pro ochranu před reakci od vládnoucích míst. Jako nejlacinější povodněmi. V Brně na Dřevařské vyrostla se tehdy jevila reorganizace vodního hospo- centrála podnikového ředitelství. Na jejím dářství. Tak vznikly organizační útvary na- dvoře se dnes leskne flotila výrobků čelných zvané správy, později podniky Povodí, které světových automobilek, vlastní budova byla k dnešku dospěly už do věku zralé dospělosti. obtížena několika tunami počítačů, kopírek, Povodí rostlo a mohutnělo. Nejprve kupova- scanerů, faxů a všichni jsou dokonale mobi- lo bagry, buldozery a náklaďáky a pletlo se lizováni nejnovějšími typy mobilů. Pracovníci do velkého stavebnictví. Pak přišla éra eko- Povodí načerpali za uplynulých 45 let nepřeber- logizačních, privatizačních, transformačních ně zkušeností doma i za hranicemi. Po listopa- a revitalizačních proudů, kterými bárka po- dovém „protržení“ hranic v roce 1989 navázali vodí pod vedením zkušených generálních kontakty téměř s celým světem. Mnoho jiných kapitánů zdárně proplula, až se dostala do zkušeností si museli osvojit všichni zaměstnan- současných bouřlivých vod tržního podniká- ci. Nesmíme v tomto výčtu opomenout také ní. Jak rádi bychom prodávali (cokoli!), kdyby permanentní mediální půtky se zelenými. Než - to jen někdo kupoval. Což o to! Ceny máme skončeme ten výčet úspěchů minulosti a připi- slušné, vodu prodáváme tekutou, někde do- jme Povodí na mnoho úspěchů v letech příštích. 1986 Do provozu byly uvedeny nádrže Karolinka a Nová Říše 3. 3. 1989 Vodní dílo Nové Mlýny – dolní nádrž uvedeno do provozu 1990 Do provozu je uvedena nádrž Boskovice 1992 Rok změn. Dochází například k privatizaci stavební výroby včetně dílen, dopravy nebo potápěčské stanice. 1995 Obnovena plavba na Baťově kanále 1997 Katastrofální povodeň, která především v povodí Moravy dosáhla v některých úsecích až úrovně pěti set leté vody. Zemřelo 25 lidí, materiální škody byly vyčísleny na 20 miliard korun. Následky povodně odstraňovali pracovníci Povodí ještě pět let poté. 2006 Zahájena stavba I. etapy PPO v Olomouci za 244 mil. Kč 2007 Dokončena stavba poldru Žichlínek 2009 zahájena realizace opatření na Brněnské údolní nádrži 2011 sloučení se Zemědělskou vodohospodářskou správou konce obohacenou o biogenní látky, takže s naší vodou stačí zalévat a nemusí se hnojit. Ing. Pavel Rotschein www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 7 7 3.10.2011 18:42:42 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Jak Povodí obnovilo plavbu po Baťově kanále Počátky plavby po Baťově kanálu se da- Město včetně 4 plavebních komor s potřeb- tují z roku 1939, kdy 22. února Zemský ným vystrojením a plavební komora na řece úřad v Brně po kolaudaci vodní cesty Moravě u Kunovského jezu. Další plavební vydává firmě Baťa „výměr “ s návrhem komora v Nedakonicích zůstala nedokonče- zápisu do vodní knihy Okresního úřadu na. Investorsky tuto akci zajišťovalo Povodí ve Zlíně. Moravy Brno. V červenci roku 1939 byla utvořena Moravská POREVOLUČNÍ PAUZA plavební a.s. „Morava“, která požádala o pla- Změnou podmínek v listopadu 1989 do- vební koncesi. Tuto jí Ministerstvo obchodu šlo prakticky k utlumení požadavků na po doporučení Československého plavební- zprovoznění a práce byly téměř zastave- ho úřadu v září 1939 udělilo. Plavba po kaná- ny. Tento stav trval až do roku 1994, kdy le je pak pod různými firmami a za různých z iniciativy plavební správy Přerov, a.s., povolení provozována zhruba až do roku Ekotransmoravia a Povodí Moravy byla při- 1960, kdy bylo ještě přepraveno cca 127 000 pravena a zrealizována propagační plavba tun materiálu (uhlí, štěrk, písek). S konečnou po řece Moravě v oblasti Uherské Hradiště platností udělalo „tečku“ za snahou o rozvoj s cílem ukázat nebo připomenout existující plavby na plavebním kanále Otrokovice – Ro- funkční vodní cestu v regionu a případně hatec v roce 1972 Federální ministerstvo do- zajistit v první fázi přepravce pro rekreační pravy tím, že na žádost n.p. Svit Gottwaldov plavbu. Vzhledem k tomu, že k požadované zrušilo legislativu této vodní cesty. Od tohoto odezvě nedošlo, připravily uvedené orga- termínu je kanál využíván jen jako zdroj povr- nizace o rok později, tedy v květnu 1995, chové vody pro závlahy, pro napouštění ryb- slavnostnější otevření plavby v Uherském níků, pro chov ryb i jako vodní plocha s vlast- Hradišti s tím, že pokud se opět žádný pře- ním číslem rybářského revíru. pravce nenajde, zajistí a.s. Etmas (nástup- Uvedený stav trval až do konce 80. let, kdy nická organizace Ekotrnasmoravie) provoz se opět začaly objevovat iniciativy k obnově rekreační plavby v letních měsících roku. a zprovoznění této téměř 30 let nevyužívané Celá akce měla již výrazně nadregionální vodní cesty. Hlavním důvodem bylo možné charakter, byli přizváni zástupci tří minis- komerční využití jak pro přepravu sypkých terstev (životního prostředí, dopravy, práce substrátů, tak kontejnerů. Hlavními iniciátory a sociálních věcí) a byla organizována jak této myšlenky byly strojírenské podniky Ost- pro odbornou, tak i laickou veřejnost. Obě ravska a z místního regionu JZD Agrokombi- zdánlivě bezvýznamné akce však byly vlast- nát Slušovice. Z prvopočátků činnosti této a.s. ně základem pro znovuobnovení plavby na byly Povodím Moravy Brno, do jehož správy této jediné moravské vodní cestě, kterou a údržby kanál po zrušení plavební cesty pře- do využitelně významných vodních cest šel, zpracovány dokumentace na jeho zpro- zařadil i nově vydaný zákon o vnitrozemské voznění. V roce 1989 byla projekčně dokon- plavbě č. 114/95 Sb., který nabyl účinnost čena tzv. I. etapa zprovoznění, tedy úseku od od 1. 10. 1995. Do této doby všechny prá- jezu Spytihněv po jez v Nedakonicích v rozsa- ce, spojené se zahajováním plavby, neslo hu pročištění na původní profil a zprovoznění Povodí Moravy a vše bylo prováděno nad veškeré technologie. Z uvedené tzv. I. etapy rámec běžných povinností nejen ze stra- byl v letech 1989-1990 zprovozněn praktic- ny Povodí Moravy, ale i Státní plavební ky celý kanálový úsek ze Spytihněvi po Staré správy Přerov. 8 Firma Baťa chtěla levně přepravovat vlastní lignit do své otrokovické elektrárny Plavební kanál mezi Rohatcem a Otrokovicemi byl postaven v letech 1934–1938 Práce a náklady na vybudování kanálu si vyžádaly 35 milionů Kč Celkem bylo postaveno 14 plavebních komor o délce 38,50 až 56,50 m a šířce 5,20 m Výškový rozdíl počátku a konce plavební cesty je 18,20 m Lodi měly délku 38 m , šířku 5 m, ponor 1,20 m a únosnost max. 150 tun Zvláštností bylo řešení přetahu člunů lanovkou nad Vnorovským jezem Odstraňování válečných škod v roce 1945 spolklo dalších 21 milionů Ještě v roce 1960 přepraveno cca 127 000 tun materiálu Oprávnění pro vodní cestu zrušeno v roce 1972 V roce 1989 projekčně dokončena tzv. I. etapa zprovoznění Finanční náklady k tomuto datu činily 9 729 000 Kč. V roce 1995 začala působit Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanále Od roku 2000 postupně elektrifikovány a automatizovány všechny plavební komory Snahou je propojit průplav až na řeku Moravu do zdrže jezu Hodonín Severně pak vybudovat plavební komoru u jezu Bělov a doplout až do Kroměříže www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 8 3.10.2011 18:42:42 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Tomáš Baťa ml. a „jeho kanál“ Baťův kanál Ještě nutno dodat, že v průběhu let 1991– na plavební komora ve Veselí nad Moravou, že pro kompletní znovuzprovoznění vodní 1994 byl několikrát vyčištěn vtokový úsek dále vyčištěn od sedimentů plavební kanál cesty, přesněji řečeno průplavu Otrokovice od řeky Moravy po plavební komoru ve Veselí – Vnorovy v délce cca 1 000 m, z vlast- – Rohatec, byly ve výčtu prací prakticky od Veselí nad Moravou a v roce 1993 dodava- ních prostředků a.s. bylo provedeno vyčištění roku 2000 až po současnost elektrifikovány telsky provedeno čištění kanálového úseku vtokové části kanálu ve Veselí nad Moravou. a automatizovány všechny plavební komory včetně rekonstrukce plavební komory Stráž- Vnorovy – Veselí nad Moravou. OBNOVENÁ KOMORA ZA KOMOROU nice I. a plavební komory Petrov, realizová- pro rozvoj turistiky na Baťově kanále“, zalo- V roce 1997 bylo dokončeno zprovoznění na automatická regulace plavebních hladin žená městy a obcemi v regionu s centrem ve plavební komory Nedakonice , vystrojení pla- na jednotlivých kanálových úsecích včetně Veselí nad Moravou, zpřístupnit, mimo jiné vebních komor Kunovský les a Veselí nad Mo- oprav stavidel, dočištěny zbývající úseky pla- i prostřednictvím plavby, technické či histo- ravou a odtěžení nánosů z plavebního kanálu vebního kanálu od sedimentů včetně proře- rické hodnoty regionu co největší veřejnosti. v úseku Staré Město – Huštěnovice. závky břehových porostů, vybudován nový V závěru roku 1995 měla nadace „Agentura Agentura se v dalším období stala rozhod- V roce 1998–99 byla provedena oprava otočný most přes plavební komoru Uherský ným subjektem v přípravě i realizaci plavby. a automatizace (hydraulické ovládání) pla- Ostroh, opravena a zprovozněna zvedací láv- V roce 1996 organizovala plavbu prostřednic- vební komory v Uherském Ostrohu, dále vy- ka na plavební komoře Uherský Ostroh a re- tvím nově vzniklé a.s. „1. Moravské plavební čištění a vystrojení horní a dolní rejdy, bylo konstruován jez na řece Veličce pro udržování společnosti Zlín“ v oblasti Veselí nad Mora- provedeno zprovoznění a automatizace pla- plavební hladiny na takzvaném strážnickém vou. Práce spojené s rozšiřováním plavby vebních komor Vnorovy I a Vnorovy II (hyd- uzlu. Tyto provedené opravy zajišťují provoz v oblasti Veselí nad Moravou zajišťovala a.s. raulické ovládání), odtěžení nánosů v dolních na plavební cestě pouze v původním roz- Povodí Moravy a náklady byly poprvé z větší i horních rejdách obou komor a obtoku včet- sahu díla. Snahou všech podporovatelů části hrazeny ze státní dotace . ně vystrojení těchto rejd, vyčištění horní rejdy plavby je propojit tento průplav až na řeku Do další etapy prací je možno zahrnout ob- (vtoku) plavební komory ve Spytihněvi. V zá- Moravu do zdrže jezu Hodonín a výhledově dobí po nabytí účinnosti zákona 114/95 Sb., věru roku 1999 pak začala oprava plavební překonat i překážky (jezy) na řece Moravě tedy od roku 1996 dále. Zhoršená finanční si- komory Strážnice II a prořezávka břehových a umožnit proplouvat až na Dunaj na jižní tuace a.s. Povodí Moravy neumožňovala hra- porostů na plavebním kanále od plavební straně, severně pak vybudovat plavební ko- dit práce související s plavbou z vlastních pro- komory Vnorovy II po plavební komoru Stráž- moru u jezu Bělov v Otrokovicích a doplout středků, takže téměř všechny práce spadající nice I. Do akcí roku 1999 je nutno zahrnout až do Kroměříže. do kategorie oprav vodní cesty jsou hrazeny vybudování otočného mostu přes plavební ze státní dotace. V roce 1996 byla zprovozně- komoru Vnorovy II. Závěrem je nutno říci, Čestmír Daňhel, útvar vodní cesty www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 9 9 3.10.2011 18:42:42 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Pohled sousedů: JAK OSLAVUJETE VÝROČÍ 45 LET OD VZNIKU VAŠEHO POVODÍ? Povodí Ohře, státní podnik Povodí Vltavy, státní podnik Ing. Jiří Nedoma RNDr. Petr Kubala generální ředitel generální ředitel Toto půlkulaté výročí vnímám především jako příležitost zamyslet se Od vzniku našeho podniku, stejně jako v době existence jeho před- nad aktuální situací a bližší budoucností podniku. Oslavné akce ale pořá- chůdců, je tradicí setkávání zaměstnanců s vedením podniku. Ne- dat nebudeme. Povodí Ohře je otevřený subjekt, který pravidelně komu- jen „kulatá“ výročí slavíme zejména kvalitní prací. V letošním roce nikuje jak s laickou, tak s odbornou veřejností. A dosavadní zkušenosti nás čeká velmi významné jubileum, a to je 50 let od dokončení nám uvedenou skutečnost potvrzují. V poslední červencový den jsme výstavby vodních děl Orlík a Kamýk. Proto počítáme se spojením v Kynšperku nad Ohří oslavili společně s veřejností, a to nejen vodáckou, oslav 45. výročí existence podniku s touto slavnostní událostí. svátek řeky Ohře. Byl to již devátý Den Ohře. Na letošní září, jako již tra- Co se týká otázky, jak toto období hodnotím. Mám-li být stručný dičně, připravuje Povodí den otevřených dveří, kdy bude mít veřejnost a zároveň si nechci a ani nemohu usurpovat právo hodnotit celé opět možnost navštívit některé vodní nádrže a vodní díla ve správě Po- období 45 let, odpovím takto: Jde nám o to být komplexní vodo- vodí Ohře. Zpřístupněny budou vodní nádrže. hospodářskou a hydroekologickou organizací, zkrátka správcem Pro rozsáhlejší celkové hodnocení vývoje podniku od jeho vzniku, aktu- povodí, který dokáže s péčí řádného hospodáře účelně, efektivně álního stavu i budoucího vývoje bude i pro Povodí Ohře vhodným rok a odborně pečovat o vodní toky, vodní díla, o zjišťování a hod- 2016, kdy uběhne 50 let od založení podniků Povodí. nocení stavu povrchových a podzemních vod a o zpracovávání Z hlediska státního podniku Povodí Ohře je však klíčové rozhod- koncepčních materiálů, jako jsou plány dílčích povodí, to vše na nutí o dalším vývoji v oblasti výstavby a provozu MVE, jejichž tržby území 28 000 km čtverečních. tvoří v případě podniku povodí Ohře dvacet i více procent ročního pří- Z velkého množství různorodých úkolů bych jako prioritní rád zdů- jmu. Lze si jen přát, aby i v této věci, která je ovlivněna již téměř tříletým raznil: omezením postupu, bylo v nejbližší době učiněno zásadní rozhodnutí. – realizaci staveb protipovodňové ochrany v rámci Programu Neopominutelným úkolem a nutností je samozřejmě například také 129 120 Podpora prevence před povodněmi II a přípravu dalších prověření efektivity vlastních postupů. Konkrétní oblastí je např. oblast staveb, které by bylo možné v této oblasti realizovat v následujících běžné údržby, zajišťované vlastními zaměstnanci. V návaznosti na pro- letech, cesní audit běžné údržby, dokončený externím zpracovatelem v prvním – úspěšné „dokončení“ převodu správy více než 15 700 km drob- čtvrtletí letošního roku, jsou již realizována účelná opatření. ných vodních toků z bývalé Zemědělské vodohospodářské správy a s tím souvisejícího převodu 8 400 vodních děl, určení priorit nutných oprav a údržby a plnění programů opatření, daných schválenými Plány oblastí povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy. Z pohledu generálního ředitele vůči více než 800 zaměstnancům podniku je prioritním úkolem zajištění vyhovujících pracovních podmínek tak, aby jim úspěšné zvládání všech úkolů přinášelo i nadále uspokojení a hrdost. 10 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 10 3.10.2011 18:42:44 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Musíme vytvořit podmínky k posílení vodních zdrojů kům trochu zapomenout na tato nebezpečí. hraničních tocích s Rakouskem a Slovenskem. Po roce 1997 se vodohospodáři museli vrátit Do konce roku plánujeme i majetkoprávní k významnější protipovodňové ochraně tak, vypořádání pozemků pod již historickými jak byla mnohdy uvažovaná za první republi- ochrannými hrázemi. Díky vynikající spolu- ky. A v poslední době s extrémními povodně- práci s Lesy ČR se nám to daří. Dalším úkolem mi přichází hlavně srážková nevyrovnanost, je i nalezení uspokojivého výsledku v rámci což klade požadavky na kompenzaci nedo- ochrany největšího vodního zdroje surové statku vody v tocích nadlepšováním průtoků vody pro Moravu – nádrže Vír. Zde neexistuje z nádrží. Význam nádrží s jejich nejen protipo- solidarita občanů žijících v území a je podpo- vodňovou ochranou, ale zejména akumulač- rována snahou o zpřístupnění nádrže veřej- ní funkcí poroste v následujících desetiletích nosti pro rekreaci, podnikatelské a jiné zájmy. hlavně na Moravě. Bude tedy naším cílem Svůj pracovní život od začátku spojil nejen účelně hospodařit s vodními zdroji, ale Povodně v letošním roce neudeřily naštěs- i vytvořit všechny podmínky k jejich posílení. tí tak silně. Přesto: Inspirovaly Vás letošní povodňové stavy k nějakému nápadu? s Povodím Moravy. Akademickou kariéru zase s ochranou vod. Dnes je ředi- Jste ředitelem pro správu povodí pátým Povodně v letošním roce sice plošně neudeři- telem pro správu povodí, v podniku však rokem. Jaké cíle jste si tehdy kladl a jak se ly silně, ale i lokální povodně mají stejně dras- začal od „píky“. je podle Vás podařilo naplnit? tický dopad pro postižené občany. Nemají Mé současné funkci předcházely řídící a ve- sice objem tak velký jako klasické povodně, Další rozhovor, kde představujeme jed- doucí funkce v rámci celého podniku, a to jak ale okamžitý průtok mnohdy dosahuje i sto- notlivé členy vedení podniku, jsme vedli na ředitelství podniku, tak i vedení závodu. letého průtoku. Tak tomu bylo i letos z 15. na s Dr. Ing. Antonínem Tůmou. „Mým cílem již Mým cílem již od počátku studia bylo praco- 16. srpna, kdy na Zlínsku a v Beskydech bě- od počátku studia bylo pracovat v oboru, kte- vat v oboru, který není výrobní, nezatěžuje hem pár hodin napadlo až do 72 mm srážek. rý není výrobní, nezatěžuje naši planetu, jeho naši planetu, jeho potřebnost je celospo- Uvědomil jsem si dopad těchto bleskových potřebnost je celospolečenská, celosvětová,“ lečenská, celosvětová. Starat se co nejlépe povodní z hlediska lidské nepřipravenosti říká. o základní prvky naší planety. V tom se mi cíl a potvrdilo to naši desítky let prosazovanou splnil a funkční zařazení mi to umožňuje ve zásadu o ponechání volné údolní nivy pro Povodí letos slaví výročí 45 let. Kde stojí všem, co bylo mým cílem – od podpory státní transformaci povodní. podle Vás podnik dnes a jaké úkoly jej správy, přes tvorbu základních vodohospo- čekají v letech příštích? dářských koncepcí a plánovacích dokumentů Které povodně Vás nejvíc osobně zasáhly? Funkce, které podnik měl při svém vzni- – Plánů oblastí povodí, přes ochranu vodních Jak moc Vás tyto prožitky ovlivnily ve Vaší ku, zůstávají. Na rozdíl od ostatních oborů zdrojů, monitoring, ale i řízení dispečerské. pozdější práci? Každá povodeň je jiná. Každého zasáhne ji- společnosti se funkce a postavení podniku udrželo i po změně politického režimu, roz- Jaké úkoly chcete dokončit do konce to- ným způsobem. Já zmíním povodeň v roce padu Československa i řadě krizí společnos- hoto roku? 1997, která zasáhla celou Moravu. Byla to po- ti. A je to dobře – voda je základem života Úkoly nám přináší povodňové nebezpečí vodeň bez možností její transformace vodní- a je ji třeba chránit a vytvořit podmínky, i běžné dny. Cílem do konce roku je využít mi nádržemi či poldry. Ale byla to i povodeň aby i další generace mohly žít ve vodním v maximální míře dotačních prostředků v rám- s lidskou solidaritou, s nasazením všech ke blahobytu. A zůstávají i úkoly našich předků – ci přeshraniční spolupráce s Rakouskem zmírnění škod, jak ekonomických, tak i v ro- od ochrany vodních zdrojů až po zmírnění ne- a Slovenskem k modernizaci vodohospodář- vině lidského strádání. gativních účinků – povodní a sucha. Na rozdíl ského dispečinku, výměně krizových dat, ale od sucha daly extrémní povodně našim před- i zvýšení úrovně protipovodňové ochrany na Bc. Veronika Slámová www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 11 11 3.10.2011 18:42:45 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Povodí Moravy je vedoucím partnerem tří přeshraničních projektů Povodí Moravy, s.p. se v posledních letech předpovědní hydrogramy na 48 hodin, což kých krizových dat, která mají oba správci podílí na několika přeshraničních projek- umožní lepší přípravu na případné povod- toků k dispozici, a zpřístupnění těchto dat tech. Všechny jsou finančně podpořeny ňové průtoky. na internetu jako službu odborné i laické Část společného projektu, kterou zajišťo- veřejnosti. Pořízení moderní výpočetní tech- valo Povodí Moravy, a která spočívala ve vy- niky je předpokladem pro dosažení požado- Jejich jádrem je společný postup s našimi budování již zmíněných 9 nových měrných vané rychlosti aktualizace těchto dat. Nový vodohospodářskými partnery na Slovensku míst, probíhala od června 2009 do konce systém navíc musí být dostatečně robustní a v Rakousku při zlepšování vodohospodář- roku 2010. V současné době jsou všechna a bezpečný k ochraně takových dat. ské infrastruktury v prostoru soutoku řek nová měrná místa plně funkční a poskytují V současné době u obou partnerů probí- Moravy a Dyje či při zkvalitnění vzájemné údaje pro zpracování předpovědních hydro- hají výběrová řízení na zhotovitele a schvá- výměny informací. gramů ve zkušebním provozu. Celkově bude lený harmonogram předpokládá ukončení projekt dokončen v říjnu letošního roku projektu v prosinci 2013. z programů Evropské územní spolupráce. LEPŠÍ METEOROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ a bude přispívat k záchraně lidských životů Prvním takovým projektem je projekt a ke snížení povodňových škod. Zkušenosti z dobré spolupráce s rakouským partnerem na projektu předpovědní- M00090 Předpovědní povodňový systém Chronologicky v pořadí druhým společ- ho modelu vedly k myšlence připravit další, Morava – Dyje, na jehož počátku vlastně ným přeshraničním projektem je projekt chronologicky již třetí přeshraniční projekt, byla povodeň z jara 2006 a snaha zlepšit SK292 Automatizace výměny krizových opět s rakouským partnerem, který by navá- možnosti předpovídání povodňových prů- dat v hydrologické oblasti povodí Moravy zal na projekt předpovědního modelu a kte- toků. Na základě zpracované studie pro- a Dyje. V tomto projektu jsou partnery Povo- rý by podstatně vylepšil vodohospodářskou veditelnosti připravilo Povodí Moravy jako dí Moravy, s.p. a Slovenský vodohospodársky infrastrukturu na soutoku Moravy a Dyje. vedoucí partner projektu, ve spolupráci podnik, š.p. Projekt získal podporu z operač- Tento projekt dostal název M00195 Přírodě s Úřadem zemské vlády Dolních Rakous, ního programu Evropské územní spoluprá- blízká protipovodňová opatření v soutoko- v říjnu 2008 žádost o podporu tohoto pro- ce Slovenská republika – Česká republika vé oblasti Moravy a Dyje a byl rovněž navr- jektu, která byla v lednu 2009 schválena 2007–2013. Žádost o podporu financování žen k získání podpory z programu Evropské v rámci operačního programu Evropská projektu byla podána v únoru 2010 a byla územní spolupráce Rakousko – Česká re- územní spolupráce Rakousko – Česká re- schválena v listopadu téhož roku. publika 2007–2013. Žádost o přijetí projektu byla podána v říjnu 2010 a v lednu 2011 byl publika 2007–2013. Cílem tohoto projektu je výrazně zlep- PROPOJENÉ DISPEČINKY projekt schválen k financování. šit přesnost předpovědní a varovné služby Také cíl tohoto projektu má vztah k povod- pro oblast soutoku Moravy a Dyje. Bylo na- ňovým situacím. Oba správci řeky Moravy, POLDR NA SOUTOKU vrženo v tomto území rozšířit stávající mo- jak Povodí Moravy, tak Slovenský vodohos- Hlavním partnerem projektu je opět Povodí nitorovací systém Povodí Moravy o dalších podársky podnik, provozují svoje vodohos- Moravy, s.p., na rakouské straně jsou partne- 9 automatických měrných stanic a zlepšit podářské dispečinky, které během povod- ry projektu firma Via Donau, Úřad zemské možnosti manipulace na celkem 5 vodohos- ní plní řadu důležitých úkolů a pro jejichž vlády Dolní Rakousy a Spolkový úřad pro podářských objektech. Součástí projektu je správné rozhodování hrají aktuální a přesné životní prostředí. Projekt má za cíl jednak také rozšíření již existujícího předpovědní- informace zásadní roli. Oba dispečinky pů- zpracovat studii protipovodňových opatře- ho modelu HYDROG, který provozuje Český sobí ve stejné oblasti, mají velmi podobné ní v oblasti soutoku Moravy a Dyje, která je hydrometeorologický ústav, o oblast souto- aktivity, a proto bylo logické navrhnout pro- jednou z prioritních oblastí protipovodňové ku Moravy a Dyje včetně modelování chová- jekt na automatizovanou výměnu dat v hyd- ochrany uvedených v Plánu hlavních povodí ní velmi složitého území poldru Přítluky, prů- rologické oblasti soutoku Moravy a Dyje. ČR, a jednak realizovat konkrétní stavební točného poldru Lednice a především poldru Projekt přinese zkvalitnění, rozšíření protipovodňová opatření. Studie umožní Soutok. Bude tak možné vydávat přesnější a provázání systémů přenosu hydrologic- posoudit a optimalizovat funkci poldru, kte- 12 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 12 3.10.2011 18:42:46 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Čerpací stanice soutok Soutok 2010 Rakouští kolegové při jednání v Pavlově rý hraje významnou roli při snížení kulminací celého projektu v prosinci 2013. Tyto tři povodňových průtoků. Součástí studie bude již probíhající přeshraniční projekty však Přehled projektů také návrh revitalizačních opatření na řece možná nezůstanou samy. V letošním roce 1. projekt Dyji v úseku od Břeclavi po soutok s Mo- probíhají konzultace s naším slovenským „Předpovědní povodňový systém“ ravou. partrnerem, se Slovenským vodohospo- celkové náklady v EUR 941 726,– Realizační část projektu potom řeší bez- dárskym podnikem, š.p., o přípravě dalších prostřední zlepšení stávajících poměrů přeshraničních projektů, které by protipo- trvání projektu 4/2009–10/2011 v této oblasti, jako je navržená rekonstrukce vodňová opatření v prostoru soutoku řek stávající čerpací stanice na soutoku Moravy Moravy a Dyje dokončily. Oblast preven- a Dyje, zpevnění koruny levobřežní hráze ce před povodněmi je totiž stále aktuální Dyje, která současně tvoří boční hráz poldru, a zkušenosti z posledních let ukazují, že celkové náklady v EUR 1 550 295,– odtěžení nánosů z bermy řeky Moravy a vy- každé zlepšení má pro ochranu lidí a majet- trvání projektu 5/2011–12/2013 tvoření azylů pro zvěř v oblasti poldru. ku velký význam. 2. projekt „Soutok“ V současné době na projektu probíhají pří- 3. projekt pravné práce na zpracování studie a schvá- „Digitalizace“ lený harmonogram předpokládá ukončení Ing. Pavel Bíza a Ing. Roman Gric celkové náklady v EUR 2 119 770,– trvání projektu 2/2011–12/2013 POZVÁNKA NA VÝSTAVU VÝSTAVA O ČIŠTĚNÍ PLUMLOVSKÉ PŘEHRADY Jak se odbahňuje plumlovská nádrž? Proč se musí opravit hráz? Kdy bude v nádrži zase voda? Zmizí z vody zelené sinice? Také na tyto otázky mohou získat odpovědi lidé, kteří navštíví výstavu„KONEC SINIC NA PLUMLOVĚ (?)“ v prostorách zámku Plumlov. Expozice se stane informačním místem pro projekt revitalizace vodního díla, které je v současné době vypuštěné a mizí z něj více než osmdesátileté sedimenty. Výstava se skládá z osmi panelů týkajících se historie přehrady, aktuálních prací, ale i budoucího vývoje. Součástí prezentace je rovněž promítání videospotu o samotném dění na dně nádrže. Výstava se koná v prostorách Nízkého zámku. Oficiálně bude otevřena o víkendech a ve svátcích od 10.00 do 18.00. Zájemci si ale mohou domluvit i individuální prohlídku na pokladně zámku nebo na telefonním čísle: 773 444 500 – Kateřina Jenešová, kastelánka zámku Plumlov. Expozice bude přístupná do roku 2013, kdy by se měla nádrž začít znovu napouštět. V zimních obdobích však bude, stejně jako celý zámek, uzavřena. www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 13 13 3.10.2011 18:42:47 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Na návštěvě u sousedů Protipovodňová ochrana Vídně Už mnohokrát jsme se přesvědčili o tom, především vytvoření 450 m širokého zápla- nové souběžné odlehčovací koryto o šířce že voda nezná hranic. Proto by neměly vového území na levém břehu (slovo poldr 210 m a délce 21,1 km. Z vytěženého ma- zůstat za bariérami ani poznatky, které se v 19. století ještě nepoužívalo), s ochra- teriálu byl mezi stávajícím korytem Dunaje s vodou souvisí. V novém seriálu naše- nou ohrázováním dnešních okrsků Florids- a odlehčovacím korytem nazvaným Nový ho zpravodaje „Na návštěvě u sousedů“ dorf a Donaustadt. Na původně meandrují- Dunaj (Neue Donau) nasypán protáhlý chceme informovat nejen o revolučních cím toku byly vybudovány průpichy. Takto souběžný ostrov (Donauinsel) o ploše cca nápadech dneška, ale připomenout i sta- nově vzniklé hlavní koryto Dunaje bylo širo- 390 ha. Nátok do odlehčovacího koryta, ré osvědčené postupy našich zahranič- ké 280 m a sloužilo samozřejmě také plav- které je aktivně protékáno jen za povod- ních partnerů. V prvním díle se zaměří- bě. Bylo zachováno i původní říční koryto, ní (max. průtok 5 000 m3/s), je osazen ná- me na protipovodňovou ochranu Vídně. dnešní Alte Donau. Stavení práce prováděla pustným objektem. Úroveň hladiny mimo francouzská firma Castor, Couvreux et Her- povodňových stavů v Novém Dunaji regu- Podél Dunaje v oblasti Vídně se pravidelně vysky- sent, která se proslavila především svými lují další dva jezy, čímž se dosahuje klidná tovaly povodně, způsobující rozsáhlé škody. Po prácemi na výstavbě Suezského kanálu. jezerní hladina. Koryto Nového Dunaje řadě dřívějších lokálních úprav ale až dvě období Součástí regulačních prací byla také výstav- nebylo vybudováno podle jednoduchého výstavby rozsáhlých protipovodňových úprav ba pěti nových mostů přes Dunaj. geometrického vzoru, ale v jednotlivých v obdobích let 1870 a 1970 zajistily dnešnímu Poměrně brzo po dokončení těchto úsecích se přerušením břehové linie a řa- hlavnímu městu Rakouska ochranu až na kapaci- úprav v 19. století vznikly pochybnosti, jest- dou přírodě blízkých úprav dosáhlo vy- tu, odpovídající průtoku Q2.500-letý. li výpočtová kapacita nového Dunaje ve tvoření např. velkého jezera využívaného 3 Až do roku 1870 byl Dunaj ve Vídni prak- výši 11 700 m /s bude dostatečná. Přes tyto pro sportovní plachetnice. Ostatně celá ticky neregulovaným tokem s řadou hlav- provedené úpravy totiž došlo při povod- oblast Nového Dunaje se spolu s ostrovem ních a vedlejších ramen, přemostěných jen ních v letech 1897, 1899 a znovu také v roce Donauinsel stala oblíbeným rekreačním pomocí jednoduchých dřevěných mostů. 1954 k záplavám, které postihly především územím Vídeňanů. Dunajská plavba zů- Protékal přitom až 5 km širokou nivou roz- pravý břeh Dunaje v oblasti Handelskai. To stala zachována jako dosud v hlavním ko- šiřující se na dnešním levém břehu toku ukázalo, že dosavadní úpravy Dunaje v ob- rytě. Spolu s Novým Dunajem je současná a pravidelně ohrožoval především obce Flo- lastí Vídně nejsou dostatečné. celková kapacita Dunaje v oblasti Vídně Ve 2. pol. 20. století začaly práce na řadě 14 000 m3/s, což odpovídá průtoku během vídeňské čtvrti a předměstí. vědeckých studií, které měly zodpovědět největší historicky pozorované povodně Po silných záplavách v roce 1744, které postih- otázku, na jakou maximální povodeň by v roce 1501 a hydrologicky odpovídá prů- ly především Leopoldstadt, se císařovna Marie měla být ochrana Vídně vylepšena. Pokud toku cca Q2.500-letý. Terezie rozhodla pro vybudování protipovod- by totiž město zasáhla výpočtová povodeň ňové ochrany. K její realizaci ale došlo až v letech s průtokem 14 000 m3/s, jaká byla s velkou 1776–1785 výstavbou levobřežní ochranné hrá- pravděpodobností dosažena při extrém- ze. Ta bohužel nevydržela ani následující povo- ní povodni v roce 1501, znamenalo by to deň v roce 1787. ohrožení 350 tis. obyvatel, 140 tis. bytů, ridsdorf, Jedlesee a Stadlau, což jsou dnešní V roce 1810 se objevil návrh dvorního 9 400 firem a také nefunkčnost sítí (voda, stavebního ředitele Josefa von Schemerla plyn, elektro) a samozřejmě i zrušení spo- k vybudování nového koryta Dunaje. Jeho jení městských čtvrtí na pravém a levém návrh, stejně jako následující obdobné ná- břehu Dunaje. vrhy dalších stavitelů z let 1840 a 1847 nakonec realizovány nebyly. Samotná realizace nového projektu protipovodňové ochrany města Vídeň za- První regulace Dunaje ve Vídni proběhla čala v roce 1972. Do roku 1988 bylo ve až v letech 1870–1875. Její podstatou bylo stávajícím záplavovém území vybudováno 14 Ing. Roman Gric Historické povodně ve Vídni Rok 1501 1899 1954 1975 1991 2002 Průtok v m³/s 14 000 10 500 9 600 8 560 9 600 10 000 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 14 3.10.2011 18:42:52 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Blansko Představujeme provoz Blansko Vzhledem k tomu, že cesty vzniku provozu vozy měly své sídlo stále v jedné budově hovovala svému novému účelu. Pouze re- Blansko byly značně kostrbaté, dovolte mi v Brně-Komárově. konstrukci elektrorozvodů a výměnu oken K poslední a snad již definitivní změně provedly odborné firmy. Zbytek prací zajistil V roce 1994 došlo k rozdělení původní- ve smyslu „hledání odpovídajícího pro- provoz již svépomocí. Výsledný dojem snad ho provozu Brno na dva samostatné celky vozního zázemí“ pro provoz Brno-Svitava, mnohé překvapí. Podařilo se vybudovat sku- s názvy Brno-Svratka a Brno-Svitava. Pro došlo v roce 2008. Po ročním bilancování tečně důstojné zázemí, situačně umístěné jak většinu kmenových zaměstnanců to byl bo- pružnosti plnění provozních úkolů, zásahů jinak než na břehu páteřního toku Svitavy. lestný řez a mnozí se s rozhodnutím vedení v terénu a hledání úspor v oblasti nákladů, Závěrem prosíme všechny trpělivé čtená- závodu Dyje neztotožnili dodnes. Nicméně vyplynuly zcela přirozeně důvody, které ře, aby si opravili v tabulkách, formulářích volba to byla jistě správná, a to především vedly k podání návrhu na provedení změ- a jiných materiálech název našeho provozu z pohledu operativy, pružnosti vyjadřovací ny územní působnosti obou dotčených a jednou provždy Brno – Svitava vymazali. agendy a v neposlední řadě důsledné kon- provozů, změny sídla a tím i změny názvu troly techniků v terénu. Změnil se částečně jednoho z nich, provozu Brno-Svitava. Ná- i režim pro pracovní čety, což přineslo do vrh vedoucí provozu byl vedením závodu provozní činnosti vítanou změnu. Dyje odsouhlasen a změna provedena vrátit se na chvíli do historie. V listopadu 2006 dochází v souvislosti k 1. 9. 2008. s odchodem Ing. Jana Techeta do důchodu k předání funkcí. Vedením provozu byla Nový název provozu: provoz Blansko 01109 pověřena Ing. Radka Žabská, která ze stej- Se sídlem: Poříčí 7, 678 01 Blansko né funkce přešla z provozu Brno-Svratka. I tuto změnu doprovázely obavy a předsud- I tuto poslední, leč zásadní změnu dopro- ky části zaměstnanců. A rovněž toto obdo- vázely nemalé problémy. Původní starou bí přineslo provozu, stále ještě s názvem budovu typu okál z roku 1983 s dílenskou Brno-Svitava, nezřídka hektické chvíle, kdy přístavbou, která byla využívána jako dům staré muselo ustoupit novému. Oba pro- jezného, bylo nutno opravit tak, aby vy- Ing. Radka Macháčková, vedoucí provozu Provoz Blansko spravuje vodní toky na území o rozloze 1 037 km2. Stará se o 152 kilometrů významných vodních toků, z nichž je 23 kilometrů upraveno. Mezi nejznámější patří řeky Svitava, Křtinský potok, Punkva, Bělá, Křetínka nebo Valchovka. Do jeho správy patří také tři kilometry náhonů Lhota Rapotina a Svitávka. Pečuje o vodní díla Letovice a Boskovice. www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 15 15 3.10.2011 18:42:52 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Nebezpečné jezy v povodí Moravy lemují nové výstražné cedule lace cedulí bude také zabetonování takzva- Cedule s nápisem „TADY KONČÍ KOUPÁNÍ SMRTÍ“ nebo také s informacemi o první pomoci lemují okolí pěti nebezpečných jezů na řekách ve správě Povodí Moravy. Lidem, kteří se dostanou do problémů tím, že neuposlechnou varování, může pomoci Které jezy jsou zabezpečené Svitava, jez Maloměřice Svitava, jez Cacovice Mlýnský potok jez Řepčín Bečva jez Osek Bečva stupeň Osek ných pacholat, ke kterým se mohou přivázat hasiči nebo záchranáři ve chvíli, kdy se pustí pro tonoucího do vody. „Jsem velmi rád, že Povodí Moravy se do vybavení jezů pustilo tak aktivně. Věřím, že tím naše spolupráce nekončí a již nyní jednáme o označení dal- i záchranná podkova, která visí pod výstraž- ších nebezpečných míst,“ uvedl Pavel Šálek nými cedulemi. z Českého svazu kanoistů na divokých vo- Povodí Moravy tak vyšlo vstříc poža- které upozorňují vodáky na fakt, že vplouvají dách, který se společně se sdružením Vodác- davkům vodáckých sdružení, která podnik do nebezpečného úseku. Poradí jim také, kde ká Morava, Hasičským záchranným sborem oslovila loni na podzim. Přestože podobné mají vystoupit a odkud je bezpečné zase vy- a s Akreditovanou školou vodácké záchrany zabezpečení není povinností správce, pod- jet. „Pokud výstražné cedule odradí byť jen zapojil do jednání o potřebném vybavení nik na jejich žádost přistoupil s tím, že zain- jediného člověka od jeho rozhodnutí skočit nebezpečných jezů na řekách. „Věřím, že tyto vestuje do počátečních nákladů. O správu, do vody, má takové označení smysl. Chceme prvky zůstanou dlouho funkční a nestanou se údržbu a případnou výměnu poškozených totiž lidi upozornit na to, že koupání pod je- terčem vandalů. Vždyť jednou mohou zachrá- či ukradených záchranných prvků se pak zem je nejen zakázané, ale zejména smrtelně nit život i jim,“ dodal generální ředitel Světlík. postará Český svaz kanoistiky na divokých nebezpečné,“ uvedl generální ředitel Povodí vodách. Kolem jezů se objevila série značek, Moravy, s. p. Radim Světlík. Součástí insta- Bc. Veronika Slámová výstražná cedule na jezu Řepčín v Olomouci 16 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 16 3.10.2011 18:42:55 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Jak ovlivnilo Povodí Moravy můj život? která nebyla vidět a já jsem paní, která ji a stresující než dříve. Zejména s ohledem vysázela na náš pozemek za účelem zpě- na častější velké i bleskové povodně nebo vu ptáků, řekl, že tam neměla co dělat. ničivé bouřky s tornády. S tím souvisí i větší Z těchto malých střípků je vidět, že prá- požadavky a nároky na vyřizování přebuje- ce na Povodí Moravy ovlivňuje můj život lé spisové agendy. Někdy mám pocit, že se a lze doufat, že to je jen k lepšímu. práce mění na „tvrdou úředničinu“. O to víc nám jí přibylo letos, kdy přebíráme toky od ZVHS. I nade vše uvedené, bych však svoji nynější náročnou práci s nikým neměnil a jenom doufám a přeji si, aby i celý kolektiv Ing. Vladimír Drexler pracovníků provozu Olomouc se ve zdraví vedoucí provozu Dačice dožil důchodu, a to i s ohledem na to, že nám mladším je ještě hodně, hodně vzdálený. Jako syna poříčného provozu Znojmo a později hrázného na vodním díle Nová Říše ovlivňuje můj život Povodí Moravy již od dětských let. Mnohokrát jsem se o prázdninách účastnil pochůzek, sečení Josef Holásek trávy, likvidace zátarasů… vedoucí provozu Olomouc Povolání hrázného mi umožnilo bydlet na samotě a starat se o svěřené vodní dílo. Práce u Povodí Moravy můj život neovlivni- V roce 1996 napadlo tolik sněhu, že jsme se la asi nijak zásadně. Již při studiu stavební tři dny nedostali na hlavní silnici jinak než průmyslovky, obor vodohospodářské stav- pěšky, ale ani hlavní třída nebyla prohrnutá. by, jsem s takovou podobnou prací počítal Ve funkci technika a vedoucího jsem poznal a těšil se na ni. Jako studenta mě to však Mgr. Dušan Kosour mnoho lidí a skvělých kolegů. o něco více táhlo na stavbu nějaké velké útvar vodohospodářského plánování Za všechny jmenuji pohotového glosáto- přehrady, tedy k velké vodě, než k vodovo- ra Edu Ptáčka, který na jednání s odborem dům a kanalizacím nebo do nějaké projekč- Práce pro Povodí Moravy mi umožnila spl- ochrany životního prostředí na námitku, že ní kanceláře. nit si svůj dávný sen, zabývat se studiem přírodních věd a zejména samotné přírody tento strom nemůžeme pokácet, protože Je však pravdou, že od nástupu na Povo- by tam mohl bydlet nějaký ptáček, odpově- dí Moravy v roce 1989 (můj první a zatím děl: „Ptáček jsem já a rozhodně tam bydlet jediný zaměstnavatel) se moje pracovní Studium a ochrana vodního prostře- nehodlám“. Při práci na Povodí se mi dosta- náplň dost značně změnila. K Povodí Mo- dí je pro mě nejen báječné dobrodruž- lo i politického ohodnocení, kdy mě mly- ravy jsem nastoupil jako úsekový tech- ství, ale taky dostatečně užitečná činnost. nář nařkl, že jsem brzda pokroku a demo- nik a v současné době zastávám funkci Zvlášť, když je čistá voda tak důležitá a do kracie, protože jsem požadoval zachování vedoucího provozu Olomouc. Tyto dvě budoucna bude pravděpodobně i velmi minimálního průtoku přes jez. V Radoticích funkce jsou rozdílné zejména v obrovské vzácná. I když mě to dřív táhlo spíš k bio- jsme byli poučeni v oblasti anatomicko- zodpovědnosti, a to jak za podřízené pra- logickým -biologické, kde nám bylo důrazně vysvět- covníky, tak za mechanizaci za miliony a zoologie, jsem dneska vděčný za širší po- leno, že tráva není pánské přirození, aby korun. Nejen za vodohospodářské stavby hled biochemika, kterým se můžu dívat na se postavila, když ji jednou přejela Tatra. a manipulaci na nich, ale také i za důležitá vodní systémy z více stran. Každodenní pra- Osobního označení za pěkného vtipálka a někdy i nevratná rozhodnutí. xí tak člověk získává další a další zkušenosti se Milan mi dostalo při sečení Želetavky v JemJantoš, hrázný na VD Znojmo V posledních letech je však naše práce na nici, kde jsme posekli metr vysokou břízu, provozu bohužel více psychicky náročnější na profesionální úrovni. oborům, jako botanika z chování řek a nádrží a ty může znovu použít při svojí práci. www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 17 je 17 3.10.2011 18:42:57 Zpravodaj o vodě | 3/2011 AKTUALITY ZÁVODU HORNÍ MORAVA DROBNÁ OPRAVA OPEVNĚNÍ VSETÍNSKÉ BEČVY ZNAMENÁ OCHRANU CELÉHO MĚSTA VSETÍN - V srpnu letošního roku provedli pracovníci provozu Valašské Meziříčí opravu poškozeného břehového opevnění na Vsetínské Bečvě ve Vsetíně. Jednalo se o poškozené patky a dlažby na obou březích v km 20,470–20,500 u kamenného příčného prahu pod lávkou, a to v lokalitě u průmyslové školy. Uvedenou opravu jsme provedli vlastními pracovníky. Pokud by oprava předmětného břehového opevnění nebyla provedena, následně při průchodu velkých vod by mohlo dojít k vytvoření nátrží a poškození stávající ochranné hráze v intravilánu města. Práce provedli pracovníci provozu Valašské Meziříčí: Oldřich Žárský, Ladislav Tomeček, Libor Šimek, Stanislav Černocký, Lukáš Januš. Dozorem byl pověřen úsekový technik Petr Mikulenka. Ohrázování Mitrovic proti stoleté vodě MITROVICE, LOŠTICE, MORAVIČANY – Ještě vodeň v roce 1997, kdy v této malé obci spadlo na jaře tohoto roku byly Mitrovice na Šumpersku devět domů a 15 hospodářských stavení,“ při- ochráněny pouze před pětiletou vodou. Od pomněl ředitel závodu Horní Morava David minulého týdne je však nově chrání proti- Fína. Hrázový systém obepíná zastavěnou povodňové hráze, které dokážou zadržet až část obce v celkové délce jednoho kilomet- stoletý průtok. ru. Na jeho vybudování bylo potřeba navést Obyvatelé Mitrovic ještě v loňském roce sledovali s obavami, zda se voda z nedaleké Stavba hrází v Mitrovicích je tak předzvěstí Třebůvky a Moravy nevylije z břehů a nedo- mnohem rozsáhlejších protipovodňových opat- stane se tak k nim do domu. Nyní jim však ření, která Povodí Moravy staví v nedalekých záplavy nehrozí. Povodí Moravy zde totiž Moravičanech a v Lošticích. (slam) dostavělo protipovodňové zemní hráze, které dokážou zastavit až stoletou vodu. Stavba byla zahájena v dubnu tohoto roku a vyžádala si investici téměř 7,5 milionu korun. „Jsem velmi rád, že se podařilo obec Mitrovice ochránit. RYBÁŘI ZACHRÁNILI VÍCE NEŽ TUNU RYB Z PLUMLOVSKÉ LAGUNY PLUMLOV - Rybáři z Povodí Moravy provedli záchranný transfer ryb z plumlovské laguny „U Valáška“. Podařilo se jim tak zachránit více než tunu ryb, které byly převezeny do jiných nádrží ve spolupráci s Moravským rybářským svazem. Podle biologa Petra Loyky, který odlov sledoval, podnikli rybáři Povodí Moravy všechny kroky k tomu, aby z laguny zachránili maximální množství ryb. „Z pozice biologického dozoru musím konstatovat, že tým rybářů Povodí Moravy odvedl skvělou práci. Odlov ryb ve zvodněném bahně a při klesající hladině vody považuji za nejobtížnější ze všech provedených odlovů ryb vůbec,“ poznamenal Loyka. VĚTRNÁ KALAMITA NA PŘEROVSKU ZNIČILA SEDMDESÁT STROMŮ PŘEROV – Zaměstnanci přerovského provozu Povodí Moravy v srpnu odstraňovali na svěřených tocích následky větrné kalamity, která se regionem přehnala v polovině měsíce. Region zasáhly prudké bouře i průtrže mračen a v oblasti má na svědomí řadu stromových vývratů či polomů. za obec asi 10 000 m3 zeminy. Hráze jsou dlouhé téměř 1 kilometr Zdejší obyvatelé totiž mají stále v živé paměti po- Zahájení prací na odbahnění Podhradského rybníku PLUMLOV – Povodí Moravy obdrželo na konci 23,1 milionu korun. Vytěžené sedimenty se července rozhodnutí Ministerstva zemědělství budou odvážet na lokalitu bývalé skládky měs- o poskytnutí dotace na odtěžení sedimentů ta Plumlova. Po dokončení těžby nánosů navá- z Podhradského rybníku. Práce tak byly za- že revitalizace rybníka, jejímž cílem je odbou- hájeny v týdnu od 25. července 2011. V rámci rání živin na přítoku a zamezení jejich dalšího akce budou provedeny také doplňující práce nadměrného přísunu do nádrže. Celá akce má na zlepšení stavu rybníku. úzkou souvislost s odstraňováním sedimentů zaměření z vodní nádrže Plumlov, neboť voda protéka- a přípravných prací tak zhotovitel celé akce, jící Podhradským rybníkem se dostává do této firma D.I.S. Brno, zahájil v týdnu od 25. čer- vodní nádrže. (slam) Po provedení aktuálního vence 2011 vlastní práce, jejichž cílem je odtěžit z více než čtrnácti hektarů plochy rybníka celkem 59 000 m3 sedimentů do hloubky 0,4 až 0,5 metru. V rámci akce je provedena také rekonstrukce výpustného objektu, loviště a kádiště a obnoví se i hlavní a vedlejší odvodňovací příkopy v rybnič- Dodavatel odtěží 59 000 m3 sedimentů ní zátopě. Celkové náklady díla budou činit 18 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 18 3.10.2011 18:42:57 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Bečva nad hranickým jezem je šest týdnů „prázdná“ v plánu inženýrsko-geologický a stavebně- místa odvezeme až 8 tisíc m3 sedimentů,“ při- -technický průzkum jezu. blížil ředitel závodu Horní Morava David Fína. Jez v Hranicích bude zrekonstruovaný. Po- Při srážce pracovníci Povodí provádí také kon- vodí Moravy letos plánuje nejen jeho opravu, trolu břehového opevnění celého nadjezí, ale také odstranění nánosů v nadjezí. Přesto- které je po celý rok zatopené. že v Hranicích jsou na každoroční pohled do Zároveň odstraní naplavené stromy, vyčistí „prázdné“ Bečvy zvyklí, letos je zdrž bez vody svodné kanály a sběrné studny. Dále se provede déle, než obvykle. Zatímco při běžných opra- také inženýrsko-geologický a stavebně-tech- HRANICE – Jezová zdrž na řece Bečvě v Hrani- vách byl prostor v nadjezí bez vody maximál- nický průzkum. „Při prohlídkách po extrémních cích je od 5. září do poloviny října vypuštěná. ně sedm dní, tento rok to je o pět týdnů déle. povodňových průtocích v roce 2010 jsme zjistili, Povodí Moravy, s. p. zde provádí plánovanou „Při takzvané srážce jezu provádíme rekon- že naplaveniny poškodily segmentové uzávěry údržbu, odstranění štěrkových nánosů po po- strukci segmentů jezu, včetně následné údrž- jezu,“ dodala vedoucí provozu Valašské Meziří- vodni 2010 v nadjezí a rekonstrukci segmen- by jezových klapek. Současně odstraňujeme čí (Povodí Moravy, s.p.) Pavlína Burdíková. tů pohyblivého jezu. Státní podnik má dále nánosy z nadjezí. Předpokládáme, že z tohoto (slam) Protipovodňová ochrana Desné projednána se starosty území, které komplexně řeší již zpracovaná veditelnosti jednotlivých opatření v úse- Studie protipovodňové ochrany. Na konci ku mezi Loučnou a Šumperkem seznámili srpna jednali starostové jednotlivých obcí v závěru srpna její zpracovatelé na jedná- se zástupci Povodí Moravy, s. p. a zpracova- ní v Šumperku starosty jednotlivých obcí. telem studie o koncepci protipovodňových Dohodli se na dalším postupu projednání opatření v povodí Desné. Starostové mo- a přípravy možných opatření v území s vel- hou nyní požádat odborníky i o prezentaci mi zahuštěnou zástavbou, kde každá povo- občanům. „Řeka Desná je pro nás jednou deň přináší velké rozlivy. z prioritních oblastí,“ zdůraznil ředitel závodu Horní Morava David Fína. „V případě potřeby jsme připraveni na požádání starostů seznámit se zpracova- Mezi loňskými akcemi jmenoval napří- ným materiálem a možnostmi koncepčního klad opravu levobřežní nátrže v Loučné řešení i jejich občany a další zájemce,“ ujistil u Muchů nebo oboustranné nátrže nad David Fína. silničním mostem silnice Rapotín-Sobo- Návrh jednotlivých protipovodňových tín. Z letošních se jedná mimo jiné o sa- opatření vychází také ze studie záplavové- ŠUMPERSKO – Pracovníci Povodí Mora- naci nátrží naproti sídlišti Rapotín, v Te- ho území toku Desná z roku 2008. Soubor vy, s. p. opravili kamenné opevnění koryta rezíně nebo u čistírny odpadních vod ve jednotlivých staveb pro ochranu zastavě- řeky Desné v prostorách zámeckého parku Velkých Losinách. ných částí tvoří především suché poldry, v Loučné nad Desnou, které poškodily ex- Protipovodňovou ochranu v údolí Desné zemní hráze nebo ochranné zdi a pro vyšší trémní povodňové průtoky v letech 2007 i Merty je však třeba podle odborníků řešit míru ochrany jsou ve variantách navrženy a 2010. Pokračují tak postupné opravy na komplexně. S již zpracovanou Studií pro- i obtokové kanály. (jma) www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 19 19 3.10.2011 18:42:58 Zpravodaj o vodě | 3/2011 AKTUALITY ZÁVODU STŘEDNÍ MORAVA PODĚKOVÁNÍ ZA HRAZENÍ JEZU BĚLOV Ochrana Napajedel před povodněmi je dokončena Ve dnech 9. a 10. srpna proběhlo hrazení levého pole jezu Bělov za účelem provedení stavby „Jez Bělov – rekonstrukce levého pole (aretace, zpevnění klapky)“. Samotná příprava hrazení započala již letos v březnu. Akci zajišťovali potápěči a dva těžké jeřáby. Museli jsme také vyřídit omezení silničního provozu na silnici III. třídy, která vede na mostě nad jezem. Základní fakta o stavbě protipovodňové ochrany Napajedel: NAPAJEDLA – Část zástavby Napajedel včetSamotné hrazení započalo v pátek 5. 8. převozem 230ti kusů hradel z areálu provozního střediska Zlín do oploceného dvora jezu Bělov. V úterý 9. 8. umístily dva těžké jeřáby Liebherr o nosnosti 35 t a 40 t ocelový trámec o délce 19 metrů a hmotnosti 9,5 tun na konzoly v prostoru levého pole jezu. Následující den probíhalo samotné hrazení jezu. Za pomocí jeřábu se jednotlivá hradla (každé o hmotnosti 75 kg) usazovala do drážky v pevné betonové části jezu a opírala se o trámec nad hladinou. Potápěč poté u dna každé hradlo přitiskl tak, aby hradla co nejlépe těsnila. ně areálu akciové společnosti Fatra na pravém břehu řeky Moravy je kompletně ochráněna před záplavami. Protipovodňová opatření za necelých 20 milionů korun bez DPH zabezpečí na území čtrnácti hektarů 120 obyvatel spolu s majetkem dalších subjektů odhadem za Oficiální název: Napajedla – protipovodňová opatření pravého břehu řeky Moravy Investor: Povodí Moravy, s. p. Financování: Program MZe -Podpora prevence před povodněmi Dodavatel: VHS Javorník-CZ s.r.o., Veselí nad Moravou Projektant: CENTROPROJEKT a.s. Zlín Cena díla: téměř 19,7 milionu Kč bez DPH 374 milionů korun. Stavbu s dvanácti dílčími objekty předal v červenci do užívání městu státní dešťových vod v čerpací jímce. Vedle úpravy podnik Povodí Moravy. odvodňovacích příkopů podchytili stavbaři „Celkové náklady dosáhly téměř dvaceti milionů korun bez DPH a pokrývá je státní dotace v rámci programu Ministerstva zemědělství ČR,“ nově také odtok z dosavadních propustí pod železniční tratí Břeclav - Přerov. Protipovodňová opatření zahrnují také tři metry vysokou ochrannou hráz hutněnou po Nakonec byl uprostřed mezi hradla zaražen dřevěný klín, který zajišťuje hradla proti jejich uvolnění. Úplné dotěsnění hrazení bylo provedeno pomocí škváry. Většina pracovníků provozu Zlín již hrazení v minulosti prováděla a i přes nepříznivé počasí, které ve středu vládlo, vše proběhlo hladce, bez průtahů a komplikací. Tímto bych chtěla poděkovat všem pracovníkům, kteří se zúčastnili hrazení, za jejich výborně odvedenou práci. vrstvách, která má délku 185, 5 metru. „Mezi ochrannou hrází a komunikacemi je ještě umístěna ochranná železobetonová zídka,“ doplnil ředitel Cenek. Zídka o délce 179 metrů je v T profilu a má rovněž výšku tři metry. Stavby doplňuje stometrová ochranná stěna z mobilních vaků v úseku od dosavadního propustku po začátek autobusového nádraží u křižovatky na Žlutavy. Zmíněné území potrápila rozvodněná Mo- Klára Daněčková, DiS technik provozu Zlín rava zejména v letech 1997 a 2006. V noci ze 6. na 7. 7. 1997 byly překročeny stavy pro vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity ve všech uvedl ředitel závodu Střední Morava Pavel Ce- profilech střední a dolní Moravy. nek. Stavba, zahájená loni v listopadu, byla po- „Na jednu stranu jsem velmi rád, že se nám dle něj jednotlivě členěna do dvanácti staveb- podařilo tyto stavby dostavět. Dokáží totiž če- ních objektů. V lokalitě Zámoraví, která byla při lit podobné povodni jako v roce1997. Na dru- zvýšené hladině Moravy zpětně zatápěna přes hou stranu bych si přál, aby se ve své plné síle dešťovou kanalizaci, je tak například navržena nikdy nemusely použít,“ dodal Cenek. čerpací stanice pro přečerpávání dešťových vod. Ovládání je automatické, podle hladiny 20 Ing. Jiří Macík www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 20 3.10.2011 18:43:00 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Jak jsme zvládli letošní povodně Vzhledem k malé zásobě vody ve sněhu v již postižených oblastech k opětovné- velmi prudké nárůsty průtoků s dosažením se nám letos jarní povodně vyhnuly. Ná- mu výskytu vydatné srážkové činnosti. Na stupňů povodňové aktivity. Na přítoku drže byly operativně předpouštěny dle tocích v těchto částech povodí docházelo na VD Luhačovice byl dosažen na příto- zásob vody ve sněhu. Ač jej bylo málo, k opětovnému zvyšování vodních stavů ku 3. SPA s kulminací na úrovní Q50–Q100 nádrže byly v dalším období opětovně a průtoků. Nejvýrazněji byly vydatnými a na přítoku do VD Fryšták s kulminací na naplněny a plní své všechny účely. srážkami postiženy oblasti Beskyd a Javor- úrovní Q200, 2. SPA na přítoku do VD Slušo- Samozřejmě povodňové situace se vy- níků. Vlivem značné nasycenosti povodí ze vice, na odtoku z VD Fryšták, na Dřevnici skytují každoročně mnohokrát, proto srážek z minulého týdne docházelo zejména a na Lutonínce. Na Olšavě, Ludkovickém jsme i na letošní rok s nějakými předem v povodí řek Bečva, Dřevnice, Olšava, Velička potoku, Rožnovské Bečvě byly krátkodobě počítali a neustále se na ně připravovali. k poměrně razantním nárůstům průtoků se dosaženy 1. SPA. Kulminační přítok do VD My se vlastně na povodně připravujeme vznikem 1. a 2. stupňů povodňové aktivity. Fryšták a Luhačovice překročil hodnoty dosa- nepřetržitě. Na toku Rusava v profilu stanice Chomýž žené při povodni v červenci 1997. byla překročena hodnota stoletého průtoku Q100 Na Lutonínce byla kulminace vyhodnoce- JAK JSME NA NĚ REAGOVALI? na větší než Q20. V některých případech operativním předpouštění nádrží, v zajištění hlásné povod- 2) POVODEŇ 21. 7.–24. 7. 2011 ňové služby a nepřetržité službě na praco- Příčinou vzniku povodňové situace byl višti, kontaktem a spoluprací s příslušnými postup frontálního systému, který k nám povodňovými komisemi, manipulacemi na postupoval od severozápadu po okraji vodních dílech atd. Činností bylo opravdu Nejvíce se zatím vyskytly povodně příva- tlakové níže se středem nad Polskem dne mnoho. Během výše uvedených povodní lové, ale i povodeň, způsobená delšími vy- 21. 7. a v noci na 22. 7. 2011, spojený s vý- nádrže mnohokrát velmi významně trans- datnými srážkami doprovázená bouřkovou skytem vydatných srážek zejména v oblasti formovaly extrémní povodňové průtoky činností, zde už také byla. Zde je stručný Kralického Sněžníku, Jeseníků, Beskyd, čás- a přispěly k ochraně území pod vodním přehled povodňových událostí v tomto tečně i v oblasti Vizovických a Hostýnských dílem. Např. VD Fryšták - předběžně byla roce: vrchů. Nejvýrazněji se srážková činnost kulminace na přítoku do nádrže vyhodno- projevila razantním zvýšením průtoků na cena na úrovni cca 80 m3/s, což je cca Q200. 1) POVODŇOVÁ SITUACE VE DNECH 30. 6.–5. 7. 2011 tocích zejména v horní části povodí řeky Při povodni v červenci 1997 byla kulminace Moravy, mírněji pak na tocích v povodí Rož- na přítoku 55 m3/s. Příčinou vzniku povodňové situace byl vý- novské a Vsetínské Bečvy. V horním úseku Extrémní přítok 80 m3/s (Q200) byl trans- skyt vydatných srážek spojených místy s in- řeky Moravy (Dolní Morava – Raškov) byly formován na neškodný průtok pod nádrží tenzivní bouřkovou činností, která v odpo- překročeny hodnoty 3. stupňů povodňo- 11 m3/s (Q2). ledních a večerních hodinách dne 30. 6. 2011 vé aktivity a byly zaznamenány i vážnější Svou funkci potvrdila také vodní nádrž zasáhla v povodí řeky Moravy nejvíce území rozlivy – především v úseku Moravy nad Luhačovice. Přítok do nádrže byl předběžně Zlínského kraje v oblasti Beskyd, Hostýn- a pod Hanušovicemi. vyhodnocen na asi 70 m3/s, což je více než pa- Vodní dílo Fryšták ských a Vizovických vrchů a způsobila prud- Na řece Moravě byly dosaženy a překročeny ké vzestupy hladin - na některých menších 3. stupně povodňové aktivity s kulminací od- vodních tocích s překročením až 3. stupňů povídající více než dvacetileté vodě Q20. povodňové aktivity a místy i s vybřežením desátiletá voda. Tento přítok byl nádrží transformován na 11 m3/s. Srážky byly tak intenzivní, že některé povodňové stupně nestihly být zaznamenány vody z koryta toků. Nejvíce byla zasažena 3) POVODEŇ 15. 8.–16. 8. 2011 informačními systémy a na webu www.pmo.cz, povodí toků Rusava, Dřevnice, Trnávka, Lu- Tato povodeň se může označit jako pří- ačkoli se zde mění každou půlhodinu. tonínka, Bystřička. valová. Byla způsobena velmi vydatnými V návaznosti na tuto situaci došlo během srážkami zejména v oblasti Zlínska a BesPřehledné mapy kompletní protipovodňové ochrany v Pobečví na www.pmo.cz neděle 3. července a noci na 4. července kyd. Tyto srážky způsobily na mnoha tocích Ing. Marek Viskot vedoucí vodohospodářského dispečinku www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 21 21 3.10.2011 18:43:03 Zpravodaj o vodě | 3/2011 AKTUALITY ZÁVODU DYJE NOVÁ ŘÍŠE MÁ OPRAVENÉ UZÁVĚRY A POTRUBÍ NOVÁ ŘÍŠE – Vodní dílo Nová Říše má opravené uzávěry včetně antikorozní ochrany potrubí a ostatních ocelových konstrukcí. Povodí Moravy – provoz Dačice zde nechal vyměnit šest třmenových šoupátek obou větví spodních výpustí a vodárenských odběrů. Dále byla provedena demontáž ventilu na odkalovacím potrubí. Součástí díla byla i povrchová úprava celého systému potrubí ve sdruženém objektu. Demontovaly se také staré ocelové rošty a nosníky podlahy pro ovládání pohonů. Podlaha byla sestavena z nových kompozitových roštů. Nosníky byly vyměněny za nové a upraveny pro montáž držáků servopohonů a zábradlí. Jsou žárově pozinkovány a namontovány na původní konzoly. Konzoly jsou očištěné a ošetřené antikorozními nátěry. Celou akci provedla firma VYTERM, s. r. o Brno ve velmi dobré kvalitě v období prosinec 2010 – květen 2011. Brněnský Prygl byl obležený lidmi. Voda v nádrži vydržela né vlastnosti pro koupání (stupeň číslo 1 z 5 možných). Dvakrát voda dostala pomyslnou dvojku. V Rakovecké zátoce hygienici třikrát označili vodu stupněm 3. Opatření ke zvýšení kvality vody provádí Povodí Moravy, s. p. na Brněnské údolní nádrži od roku 2009. Patří mezi ně mimo jiné aplikace síranu železitého jako srážedla fosKoupací sezona na Brněnské přehradě foru na přítoku do nádrže. Do vody se také skončila optimisticky. Přestože Brno zaži- díky aeračním věžím dostává více kyslíku, lo v posledních srpnových dnech tropická který sinicím zhoršuje podmínky pro roz- vedra, sinice letos plavce neohrozily. množování. Pro zlepšení kvality vody rybáři vyměňují bílé ryby za dravé. BRNO - Povodí Moravy má k dispozici výsledky „V záloze jsou ještě další opatření, napří- měření vody v brněnské nádrži, které dokazují, klad lodní sběr biomasy z hladiny, ošetření že opatření na čištění vody zabírají. Zatímco vodního sloupce, rozprášení vápenného v předchozích letech voda připomínala zelenou hydrátu na obnažené břehy, případně od- kaši a koupání v ní bylo kvůli sinicím nebezpeč- stranění svrchní vrstvy odhalených sedi- LANDŠTEJN MÁ NOVÁ SCHODIŠTĚ A LÁVKY né, dnes je voda v nádrži průhledná na někte- mentů s největším podílem buněk sinic. rých místech až do dvou metrů. Výrazně K těmto opatřením jsme však zatím nemu- LANDŠTEJN – Kompletní výměna schodišť a obslužných lávek. Takových změn se dočkalo vodní dílo Landštejn. Novotou se leskne také celý systém potrubí ve věžovém objektu. Provoz Dačice provedl také úpravy na vodárenském potrubí a povrchovou úpravu nosníku jeřábové drážky nad ovládací plošinou. V rámci ošetření potrubí byla provedena výměna odběrných odboček potrubí, včetně čtyř kuželových a kulových ventilů v provedení nerez ocel. Vzhledem k prostředí, které je vůči kovům velice agresivní (špatné odvětrání, vysoká vlhkost), je nově navržená a namontovaná konstrukce schodiště provedena v kombinaci nerez ocel – kompozit. Současně na VD Landštejn probíhala akce „Revize a oprava vodárenských šoupátek a šoupátek DN 150 včetně antikorozního nátěru“. Celou akci provedla firma AQUAS vodní díla s.r.o Brno také ve velmi dobré kvalitě v období prosinec 2010 – květen 2011. klesl i počet buněk sinic v jednom mililitru. seli přistoupit,“ připomenul ředitel závodu „V předchozích letech jsme na některých místech naměřili statisíce až miliony to- Opatření za téměř 144 milionů korun jsou xických buněk v jednom mililitru. Dnes se hrazena ze Státního fondu životního prostře- bavíme o tisících. Zákaz koupání vydávají dí. Povodí Moravy je bude provádět do konce hygienici na hranici 100 tisíc buněk sinic. roku 2012 a poté musí pět let udržet podob- Přitom v nejproblematičtější Rakovecké né kvalitativní hodnoty vody jako v součas- zátoce jsme zaznamenali pouze třetinový nosti. „Pro stále čistou vodu je však nutné sní- výskyt. Pozitivní je také fakt, že dříve převa- žit objem dostupného fosforu v řece Svratce, žující toxické sinice jsou postupně „vytlačo- který je pro sinice stále velmi dobrým zdro- vány“ skrytěnkami, rozsivkami a sinicemi, jem živin.“ uvedl ředitel pro správu povodí které nejsou příliš toxické,“ uvedl generální Antonín Tůma. (slam) ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Nejkvalitnější voda je v lokalitě Rokle (1 880 buněk/ml). Nízké hodnoty odborníci 22 Počet sinic v jednom mililitru (údaj ze dne 25. srpna) naměřili také u hráze (4 800 buněk/ml). Podobné hodnoty zaznamenávali odborníci Povodí Moravy téměř celou letní sezonu. Tato měření potvrzují i hygienici. Z osmi měření, která letos provedla Krajská hy- Radek Veselý úsekový technik provozu Dačice Dyje Jan Moronga. gienická stanice Brno, bylo čtyřikrát Místo odběru Počet buněk sinic v jednom mililitru Hráz Sokolské koupaliště Brno Rokle Rakovec 4 800 14 540 1 880 29 020 konstatováno, že voda má nejlepší mož- www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 22 3.10.2011 18:43:03 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Transformace ZVHS: provozy se pustily do nejnutnějších úprav Povodí Moravy převzalo od nového roku o Hájský příkop u Tlumačova, Hraniční zase opravili spádový stupeň a břehové téměř 7000 kilometrů drobných vodních potok u Měrovic na Hané a Lipinu v obci opevnění toku,“ doplnil vedoucí provozu toků po transformované Zemědělské Zborovice,“ vyjmenoval Foukal. Podle něj Uherské Hradiště Martin Zábrana. Podle něj vodohospodářské správě. Po nutné ad- mohou práce probíhat hladce také díky čištění drobných vodních toků stálo kolem ministraci přichází další nutný krok: za- vstřícné spolupráci starostů dotčených 350 tisíc korun. hájit úpravy tam, kde je situace nejhorší. obcí. Veškeré práce provedli zaměstnanci za Mnohé provozy už s pracemi začaly. Jaké použití mechanizace Povodí Moravy, s. p., PROVOZ PŘEROV jsou jejich zkušenosti? a to UDS a Menzi-Muck ze závodu Uherské Také pracovníci provozu Přerov se nezastaví. Hradiště a T 815 z provozu Zlín. Odstraňování nánosů, zpevnění břehů, likvi- PROVOZ ZLÍN dace popadaných nebo zničených stromů po Pracovníci provozu Zlín se pustili do čištění PROVOZ UHERSKÉ HRADIŠTĚ větrné smršti. Spolupráce na přípravě stavby nejproblematičtějších úseků krátce poté, Také na provoze Uherské Hradiště mají ruš- protipovodňových opatření a sečení trávy co převzali a zkontrolovali více než 600 ki- no. „Nejčastěji odstraňujeme sedimenty, nejen podél velkých řek, ale nově i podél 600 lometrů nových drobných vodních toků. opravujeme břehové opevnění a nátrže,“ kilometrů drobných vodních toků. uvedl vedoucí provozu Martin Zábrana. V Oseku nad Bečvou například pracovní- Opravené jsou tak břehy toku Brumov- ci odstranili nánosy v potoce Lubeň. Koryto ka v Bylnici. Potok Říka v Nevšové se zase o délce asi 200 metrů bylo tak zanesené, že dočkal oprav břehových nátrží a pročiště- kapacita toku byla snížena více než o třeti- ní koryta. Z jejího koryta ve Slavičíně nad nu. Podobně pak zaměstnanci vyčistili okolí silničním mostem odstranili pracovníci Po- shybky toků Lubeň a Strhanec. vodí Moravy také 130 m3 hlinitých nánosů Komplikovaná práce čekala na pracovníky a následně opravili koryto. v Ochozi na Prostějovsku. Zdejší Ochozský Jako nové jsou nyní také břehy Vláry ve Sva- potok je totiž v některých místech zatrubně- tém Štěpánovi. Povodí Moravy zde vysadi- ný a prochází pod rodinnými domy. lo pět nových stromů. Opravovalo se také Pracovníci tak pomohli s opravou havarijního vodního díla obce, která práce zaplatila. Inves- Bořenovický potok tice se jí přitom ihned vyplatila. V Ochozi totiž První půlkilometr koryta pracovníci již vy- jen několik týdnů poté zažili povodeň, kterou by čistili a nyní je čekají práce na dalším více potok bez opravy nezvládl. Provoz Přerov začne také těžit nánosy než kilometru toku. „Zatím jsme vyčistili Rostěnický a Lyso- v lázeňské obci Skalka (okr. Prostějov) na vický potok na Vyškovsku, Cetechovický toku Trávníčka. Zlepšit by se měl také stav potok II. na Kroměřížsku a Bořenovický po- vodního toku Splavská v Tovačově. I zde tok u Holešova,“ přiblížil vedoucí provozu Brumovka v Bylnici spolupracuje Povodí Moravy s městem na zkapacitnění toku, který ještě loni spravo- Zlín Jaroslav Foukal. Pracovníci Povodí Moravy zde většinou odstranili naplaveniny, v Nivnici. Na toku Nivnička pracovníci dali vala Zemědělská vodohospodářská správa. zátarasy a překážky, které bránily plynulé- do pořádku břehové opevnění a dno koryta Cílem je vyřešení dvou problémů: nekapa- mu toku vody. v obci. Z Topolovského potoka zase vyvezli citních mostků a lávek a silně zanesené 75 nánosy. metrů dlouhé shybky, která je základním Na těchto drobných tocích tak pracovníci vyčistili a zprůtočnili koryta v délce půl „Vyčištěné je také koryto Vrbky v Babi- „škrtícím“ bodem toku. Spolupráce na kilometru. Další práce je čekají na více než cích, odkud jsme odstranili 200 m3 hlinitých protipovodňových opatřeních probíhá kilometrovém území. „Jedná se zejména nánosů. Na toku Březnice v Březnici jsme také v obci Citov. www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 23 23 3.10.2011 18:43:03 Zpravodaj o vodě | 3/2011 NA ZAMYŠLENOU... ČIŠTĚNÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ. Již začátkem února letošního roku začaly na provoz docházet první žádosti obcí, ale i zemědělských družstev, na okamžité vyčištění koryt toků od sedimentů a provedení údržby s tím, že tento neutěšený, zanedbaný a nežádoucí stav, jim způsobuje nemalé problémy či dokonce způsobuje nemalé škody na majetku. PROVOZ BRNO zaplavením. „Jako další příklad lze uvést Rychlá reakce byla potřebná také v Chud- zabezpečení břehu bezejmenného toku čicích na Brněnsku. Podél Chudčického v obci Staré Město u Moravské Třebové, kde potoka totiž byla v havarijním stavu opěr- drobný vodní tok narušil stabilitu komuni- ná zeď. Provoz Brno se proto rozhodl, že kace druhé třídy,“ popsal vedoucí provozu Olomouc Josef Holásek. Provoz zprůtočnil také koryta toku Oskava v obcích Dolní Libina, Nová Hradečná a u obce Šumvald. Před příchodem jarních vod muselo být přistoupeno k vyčištění česlí na Oskavě Jednou z těchto žádostí byla i žádost Obce Příkazy, v níž nás starosta obce žádá o odstranění nánosů z koryta drobného vodního toku Cholinky lemujícího tuto obec. Uvádí, že koryto zde bylo čištěno někdy v devadesátých letech, a to tím způsobem, že vytěžené bahno se uložilo na břeh, ze kterého však bylo při deštích spláchnuto opět do koryta toku. Tento případ „údržby“ je bohužel typickým příkladem plýtvání s finančními prostředky, i když svědčí o maximální snaze bývalého správce za každou cenu vyhovět požadavkům obce v rámci svých velmi omezených možností. v Šumvaldě a na Cholince u Horky nad Moravou. Na vyčištění musela být použita těžká Chudčice technika, jinak by nánosy na těchto česlích nešly vůbec odstranit. „Zřejmě se údržba na tuto opravu provede v rámci běžných prací těchto objektech nedělala řadu let nebo se a pokusil se vlastními silami o realizaci stav- dělala velmi, velmi špatně,“ podotkl Holásek. by včetně povolení akce u příslušných orgá- Časově, technicky a materiálně však byly nů (Městský úřad Kuřim, vodoprávní úřad). nejnáročnější zabezpečovací práce na dvou „Do projektu byl zapojen i náš útvar pro- vodních nádržích, které byly při přebírání jekce, který zpracoval projektovou doku- majetku do správy PM v havarijním stavu. mentaci pro připravovanou akci. Po získání Jednalo se o vodní nádrž Lipina u obce Uh- všech potřebných povolení byly započaty řice, kde muselo být provedeno okamžité Koryta upravených drobných vodních toků, která jsme„zdědili“ po ZVHS jsou dle našich, prozatím dílčích, poznatků zanášeny především usazováním jemných částic půdy, splachovaných z odvodňovaných okolních pozemků a prorůstáním bujnou vegetací. Ke špatnému stavu těchto toků, zejména na územích obcí, však přispívají lokálně i neukáznění lidé, kteří ukládají do koryt různé odpady nebo vypouští do toku splašky z domácností. V některých případech jsou koryta drobných vodních toků negativně ovlivňována i nevhodným hospodařením na přilehlých zemědělských pozemcích. Starostové obcí, žádající správce toku o provedení údržby koryta v obci, by měli mít trpělivost a pochopit, že dílčí řešení problému není perspektivní, že je třeba řešit problémy s opakovaným zanášením těchto koryt komplexně, zejména předcházet jejich vzniku. Jinak budeme neustále opakovaně odstraňovat pouze následky. práce na odstranění náletových dřevin odstranění dřevin z koruny, vzdušné strany a nevhodného břehového porostu. Dále hráze a bezpečnostního přelivu. Druhou následovalo odtěžení říčního sedimentu, nádrží byla vodní nádrž Horní Loděnice, rozebrání kamenné zídky a výkopy pro pat- kde musel být provizorně zabezpečen ku a svahování,“ popsal vedoucí provozu a zajištěn skluz přelivu, a to položením pyt- Brno Bohuslav Štol. lů s pískem na obnaženou zeminu tělesa Bohužel to vše je pro nás „během na dlouhou trať“ covníci provozu pustili například do odstra- Jana Vallová úsekový technik provozu Olomouc Patky ve dně byly zhotoveny z lomového hráze v místě kaveren. kamene a na vysvahovaný terén byla uložena protierozní jutová geotextilie s travní Z materiálů od vedoucích jednotlivých pro- směsí. V místě poškozené opěrné zdi bylo roz- vozů zpracovala Bc. Veronika Slámová hodnuto použít drátokamenné koše (gabiony). Výška „gabionové“ zídky činí dva metry a je dlouhá téměř sedm metrů. PROVOZ OLOMOUC Také olomoucký provoz musí stanovit priority, které budou určovat, jaká oprava bude mít přednost před jinou. V létě se tak pranění nánosů v Cetkovickém potoce v obci Cetkovice. Sedimenty znemožňovaly odtok z obecní ČOV, zmenšovaly průtočný profil Ochoz toku v obci a ohrožovaly místní zástavbu 24 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 24 3.10.2011 18:43:05 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Povodí Moravy se umístilo na vodohospodářských hrách šesté z 15 týmů štěstí, které se letos spíše klonilo na stranu 34. Vodohospodářské sportovní hry jsou za námi. A tentokrát si můžeme říct: Pa- Jak skončila jednotlivá družstva našich protihráček. Doufáme, že příští rok tříme mezi tu lepší vodohospodářskou Celkem Povodí Moravy Malá kopaná – muži Tenisté – muži Stolní tenis – ženy Stolní tenis – muži Volejbal – muži Volejbal – ženy Duatlon – ženy Duatlon – muži se to obrátí a skončíme na lepším místě. třetinu. Česká olympiáda vodohospodářů, která se odehrála od 18. do 21. srpna v Českých Budějovicích ale přinesla mnohem více radostí. Sportovních, společenských i osobních. 6. místo z 18 týmů 1. místo (z 16 týmů) 2. místo (z 17 týmů) 10. místo (z 15 týmů) 8. místo (z 15 týmů) 8. místo (z 13 týmů) 11. místo (z 12 týmů) 13. místo (z 13 týmů) 13. místo (z 14 týmů) Chtěla bych za všechny poděkovat organizátorům nejen za jejich práci, ale i pěkná sportoviště,“ zhodnotila kapitánka ženských stolních tenistek Lenka Procházková. Mezi největší sportovní úspěchy patří výhra našich fotbalových „zlatých hochů“. Jejich boj o zlato skutečně připomínal naganský Podobně napínavá hra se odehrála i na sen. V semifinále porazili Brněnské vodárny antukových kurtech. Tenisový tým Povodí a kanalizace neuvěřitelnými 13 penaltami. Moravy tam vybojoval stříbrnou medaili. Přitom k výhře nestačila pouze síla, svaly a vytrvalost. O výhru se zasloužili také investigativní rodinní členové, kteří odhalili, že jeden z velmi dobrých protihráčů porušuje pravidla tím, že ve skutečnosti hraje Také volejbalisté a volejbalistky nedali pro- tenis téměř profesionálně. tihráčům výhru zadarmo. „Jako kapitánka „Nejtěžší byl zápas o postup do čtvrtfi- volejbalového družstva žen mohu říci, že nále, kdy jsme porazili VAS Brno. Do finále se letošní ročník z pohledu volejbalu velmi O první místo se pak utkali s motivovaným jsme celkem lehce přešli přes ČEVAK a ve povedl. Naše družstvo se i přes nepříznivé domácím mužstvem ČEVAK. A i tady měli finále jsme již nestačili na podstatně mlad- výsledky velmi snažilo a neustále si udržova- fanoušci co sledovat. Napětí nakonec roz- ší dvojici SčVK. Ne že bychom se s Jirkou lo dobrou náladu. Veselejší družstvo jsem za střelil David Čížek z přerovského provozu. celou dobu, co se účastním vodohospodář- Dal jedinou branku v zápase. ských her, ještě nezažila. Musím tedy podě- „Letos se podařilo dát dohromady výběr, kovat touto cestou všem účastnicím za jejich kde starší vyspělé a zkušené hráče doplnili sportovní nasazení a veselou mysl,“ vzkázala mladí a draví kluci s chutí hrát fotbal, který vedoucí týmu Kateřina Klementová. O dobrou náladu neměli nouzi ani je baví a ze kterého mají radost,“ zhodnotil duatlonisté. Ti reprezentovali Povodí Mo- turnaj kapitán týmu Čestmír Daňhel. ravy v běhu a v pádlování. „Bylo krásné vi- Podle něj za úspěchem našeho týmu stojí perfektně sestavený tým z hráčů, kteří jsou Kubisem cítili staří, ale přesto by se nějaký dět a vědět, že i tak individualistický sport svými výkony pověstní. „Všichni dodržova- šikovný mladý tenista pro příští rok hodil,“ jako je běh, může být nakonec kolektivní. li stanovenou taktiku, hráli disciplinovaně povzdechl si Antonín Hájek, jeden z dvojice I když jsem nakonec neporazila vytréno- a zodpovědně,“ dodal kapitán. tenisového manšaftu. vané běžkyně, porazila jsem toho nejtěž- Pochvala podle něj patří všem hráčům. „Vý- Tvrdý boj se odehrál také v hale pro stolní šího soupeře: sebe samu. A za to děkuju kony Davida Čížka, Jirky Mikuláčka a bran- tenis. Mužský tým se umístil na osmém mís- hlavně spoluběžkyním,“ dodala Veronika káře Prokopa Hanzelky, který letos ve všech tě z patnácti, ženský o dvě příčky níž. „Zá- Slámová. zápasech vychytal nulu, patří bezesporu pasy, které jsme odehrály, byly velmi vyrov- mezi nejlepší,“ vyzdvihl Daňhel. nané a často o vítězství rozhodovalo pouze Bc. Veronika Slámová www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 25 25 3.10.2011 18:43:07 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Jak hrázný Šikula zachránil Brňany před protržením hráze 26 www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 26 3.10.2011 18:43:11 Zpravodaj o vodě | 3/2011 Komiks z výstavy Prygl story na hradě Veveří www.pmo.cz povodi_moravy_srpen_1.1.indd 27 27 3.10.2011 18:43:13 ORCHIDEJ Vstavač trojzubý z lokality Strabišov-Oulehla nedaleko vodního díla Koryčany Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato vesnička stála na jednom z nejpřednějších míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě. Pokochejte se s námi jednou z orchidejí, která zde kvetla letos v květnu. Foto: Vladimír Husák povodi_moravy_srpen_1.1.indd 28 3.10.2011 18:43:16
Podobné dokumenty
Územní plán Podkopná Lhota - textová část (odůvodnění)
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č.500/2006 Sb., o územně
analytických pod...
Krnovské listy č. 06/2016
V loňském roce například podnik stavebně dokončil část opatření, týkajících se
sledování srážek, průtoků v řekách a dalších veličin, které umožní efektivní řízení
budoucí vodní nádrže Nové Heřmin...
Český Yacht klub slaví 115. výročí založení Vydáno k zahájení prací
která přinese splavnění z Českých Budějovic do
Týna nad Vltavou, resp. na orlickou vodní nádrž
a věříme, že se ve střednědobém časovém horizontu
podaří realizovat navazující investice ve Středočesk...
„Smrt Občanskému fóru!“
ropě. Takže to bylo období zlomů. Maturita, někteří kamarádi se vystěhují
a najednou jsou pryč. K emigraci se
chystali i další a do toho všeho přišel
koncert Psích vojáků ve Veltrusech. Na
něm se o...