Charlie And The Chocolate Factory Král představivosti a vizuálních

Charlie And The Chocolate Factory Král představivosti a vizuálních

Charlie And The Chocolate Factory
Král představivosti a vizuálních kouzel – pan Tim Burton – se rozhodl, že nás tentokrát vezme na
exkurzi do jedné, tajemstvím obestřené, továrny na čokoládu. Společně s Karlíkem Bucketem a dalšími
čtyřmi dětmi tak nejenom prozkoumáme svět, kde hrají prim cukrovinky, ale hlavně – setkáme se
s králem čokolády Willym Wonkou!
Willy Wonka je člověk, kterého zná celý svět, ale pěknou řádku let už ho nikdo neviděl. Důvod je
jednoduchý. Když tenhle král všech cukrářů rozjížděl svůj podnik byly sladkosti doslova jeho život, a
tak se mu postupem času podařilo předčít konkurenci ve všech možných směrech. Plody jeho práce
miloval celý svět. Jak bylo naplánováno, že na trh zamíří nějaká novinka s obchodní známkou Willyho
Wonky, vyspávaly před obchody takové davy, že by lidé, co v Japonsku čekali na Playstation 2, mohli
maximálně tiše závidět. Wonka určoval trendy v cukrářské výrobě. Michael Jackson byl králem popu,
Willy Wonka králem cukru. Založil prosperující továrnu a zaměstnával několik set loajálních
pracovníků, kteří k němu vzhlíželi a obdivovali ho. Bohužel, mezi zaměstnanci se mu za nějakou dobu
objevila i škodná v podobě zlodějů receptů.
Ti kradli geniální plány talentovaného cukráře a za mrzký peníz je prodávali maloobchodníkům
z města. To se stalo například s receptem na netající zmrzlinu. Případů přibývalo a řady obchodníků,
co si mnuli ruce nad výdělkem z cizího peří, rostly takřka geometrickou řadou. A tak jednoho dne řekl
Willy Wonka dost. Se všemi zaměstnanci ukončil pracovní poměr. Ať už si Wonkovu továrnu okrádal
nebo si jí sloužil do roztrhání těla, brána pro tebe byla od toho dne uzavřena. Od té doby Wonka
s lidmi komunikoval pouze skrz cukrovinky. Excentrický, zábavný, zvláštní, zkrátka svůj – na tom se
shodovali všichni, kdo se s Willym Wonkou alespoň na chvíli setkali.
Teď, po několikaletém odmlčení, se Král cukru přihlásil. V pěti balení Wonkových čokolád se nachází
pět zlatých kupónů, které jejich držitelům umožní strávit s Willy Wonkou rovný jeden den v jeho
tajemné továrně na čokoládu. Davová hysterie zachvátí celý svět. Od Ameriky přes Evropu až do Asie
žádné dítě neřeší nic jiného, než jak se dostat k jedné ze zlatých poukázek. Přání podívat se do
Wonkovy továrny má také chudý Karlík Bucket. Jeho rodina živoří. Mají děravou střechu, k večeři
každý večer to samé a v domě s jeho rodiči žijí také oba prarodiče. Po několika (pohádkových)
peripetiích nakonec Karlík kupón v ruce svírá a společně se svým dědou Pepou, což je bývalý Wonkův
zaměstnanec, se jdou podívat, co že to ta továrna všechno ukrývá. Společně s nimi jde také
sebevědomá Fialka Garderóbová s maminkou, přidrzlý Mikey Telekuk s otcem, rozmazlená Veruca
Saltini s otcem a obtloustlý Augustus Gdoule s maminkou.
Už od úvodních titulků je vám jasné, že Tim Burton ví, jak na diváka. Průlet komínem, k výrobkům na
pásech v továrně, přes jednotlivá udělátka až na konečnou, jíž se rovná krabice pečlivě uložená
v červeném nákladním vozidle s nápisem Wonka po stranách, vás přibije do sedadel a vy budete hltat
každé filmové políčko, protože je to krása. Krása podkreslená výbornou hudbou Burtonova dvorního
skladatele Dannyho Elfmana. A přibití do sedačky vydržíte po celou dobu trvání Karlíka a továrny na
čokoládu, to mi věřte. Roald Dahl totiž před lety napsal příběh, který vás osloví, ať už je vám hodně
nebo málo. Myslím tím let samozřejmě.
Dahlova předloha samozřejmě není jedinou devizou Burtonova zatím posledního snímku. Vysoké
ohodnocení musíme udělit také v kategorii herecké výkony. Johnny Depp je v roli Willyho Wonky
prostě excelentní, o tom nemá cenu s nikým debatovat. Roli si vysloveně užívá, baví se, baví nás. O
několik odstavců výše jsem se zmínil o postavě Michaela Jacksona a ač se to nemusí na první pohled
zdát, Wonka a Jackson spolu mají společného docela dost. Jeden má továrnu, z které jsou děti u
vytržení, druhý vlastní (nebo už ne?) Neverland, kam se jezdí caparti (nejen) vyblbnout. Když dojde
v rozhovoru s Wonkou na téma dětství, přepadají ho mdloby, když se na dětství zeptáte „Jacka“, tak
se nakonec dozvíte, že on sám také žádné pořádné dětství nezažil. A těch paralel bychom našli víc,
kdybychom chtěli. Všimli jste si třeba Willyho barvy v obličeji?
Co se týče představitele Karlíka Freddie Highmorea, tak se musíme smířit s tím, že nám tu roste jedna
z výrazných hereckých tváří pod osmnáct let. Ať už je tvar jeho lebky jakkoliv sporný. Jeho o dvě čísla
větší boty, kalhoty délky „Havel při inauguraci“ a účes post-punkových kapel z jeho Karlíka dělají
jednoho z nejsympatičtějších trhanů současného filmu. Pravda, někdy na tak malé dítě uvažuje až
příliš dospěle, ale co by to bylo za film o dětech, kdyby v něm nebylo alespoň trošičku toho mravního
ponaučení. Mezi ním a Deppem už funguje jakási chemie, jelikož se znají už z natáčení Forsterova
Hledání Země Nezemě. Samozřejmě Highmore není jedinou výraznou postavou z řad dětských herců,
všichni předvádí nadprůměrný výkon a na každý charakter si vytvoříte názor, což se vám u většiny
současné produkce zrovna častokrát nepodaří.
Fialka Garderóbová je taková Paris Hilton přitažená z vlasy. Nechutně sebevědomá držitelka několika
rekordů ve žvýkání, co má police plné pohárů a medailí za své dovednosti na poli bojového umění.
Jako děti bychom si nerozuměli. Mikey Telekuk je dítě 21. století – odkojený televizí, internetem a
počítačovými hrami. Přidrzlý spratek, co má dojem, že pozřel všechnu moudrost světa. Veruca Saltini
je nejrozmazlenější holčička pod sluncem. Co chce, to dostane. Augustus Gdoule je těžkotonážní
zástupce německy mluvících zemí, který má na světě rád jenom tři věci – rodinu, jídlo a víc jídla.
Všichni jejich představitelé u mne mají jedničku. Stejně jako Christopher Lee, který svou rolí dentisty
Wilbura Wonky dokazuje, že není malých rolí, ale pouze malých herců. Otce Willyho si střihnul
s opravdu velkou bravurou a i když na plátně nestráví tolik času, co ostatní, zajisté si ho budete
pamatovat.
Stejně jako představitele Umpa-Lumpů, malých pracantů Wonkovy továrny, které všechny ztvárnil
„největší pracant v Hollywoodu“ Deep Roy. Člověku se jenom tají dech, co všechno ten Burton
nevymyslí. Mám na mysli způsob, jakým nám předkládá jednotlivé lokace. Zahrada, kde je všechno
jedlé, s obřím vysavačem hnědé tekutiny a (to je to nejdůležitější!) vodopádem, který šlehá a tím
čokoládu zjemňuje. Nice. Místnost s veverkami, kde se věnují jenom a zásadně oříšků. Ověřují jejich
kvalitu, louskají je. Kam se hrabe reklama na Milku. Takhle bych mohl pokračovat do roztrhání těla a
vy byste jenom kroutili hlavou. Jenže, až tenhle snímek uvidíte, tak se vaše kroucení změní na
souhlasné pokyvování. Ve finále to sice člověku v slzných kanálcích nevře tak, jako během
závěrečných scén „dospělácké“ Velké ryby, ale chladným ho to rozhodně nenechá.
Tim Burton je prostě geniální režisér a říkejte si, co chcete. Hrdinové jeho filmů jsou zajímaví a
neotřelí. Příběhy kouzelné (pokud zrovna nejde o remake Planety opic) a hudební doprovod nádherný.
O tom, že vizuálně jsou všechny filmy za plný počet bodů se snad zmiňovat nemusím. Běžte do kina
na Karlíka a továrnu na čokoládu. Na nic nemyslete, nechte se jenom unášet dějem poutavého
dobrodružství a hlavně si schovejte nějaké drobné, protože až půjdete domů, určitě budete mít chuť
na tabulku čokolády. To vám garantuji.
Hodnocení: 100%
Premiéra: 18. srpna 2005
Originální název: Charlie And The Chocolate Factory
Žánr: Fantasy / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
Hrají: Johnny Depp, Freddie Highmore, Helena Bonham Carter, Noah Taylor, David Kelly, Christopher
Lee, Deep Roy a další
Režie: Tim Burton
Scénář: John August
Kamera: Philippe Rousselot
Hudba: Danny Elfman
Distribuce: Warner Bros., 115 minut, český dabing, přístupný