Untitled
Transkript
Vítejte. Začátkem února jsme tu měli prázdniny. Někteří si je uţívali na horách nebo v jiném prostředí. Věřím, ţe nejen já, jsem si lámala hlavu s tím, co budu celý den dělat. Některé výlety, jako např. na hrady a zámky, nejsou v tomto měsíci moţné, a proto jsem pro Vás v tento volný čas připravila článek o výstavě Bodies, který najdete v rubrice Cestou necestou. V tomto čísle jsme pro Vás připravili rozhovor se Zdeňkem Puchmeltrem, kterého znáte z druhé školní akademie, a dále nechybí ani stálé rubriky. Jistě si všimnete nové grafiky časopisu a dalších zajímavých věcí. Přestoţe má časopis nový vzhled, stále můţete přispívat svými náměty, např. básničky, povídky aj., a vše posílejte na e-mail: [email protected]. Rádi uvítáme všechny Vaše práce a komentáře. Za redakci Jitka Čepeláková ÚVODEM ............................................................................................ 2 AKCE ŠKOLY........................................................................................ 3 ROZHOVOR ......................................................................................... 5 CESTOU NECESTOU .............................................................................. 7 POVÍDKA ........................................................................................... 9 HOROSKOP ........................................................................................ 11 VAŠE PRÁCE....................................................................................... 13 OSMISMĚRKA ..................................................................................... 14 SUDOKU ........................................................................................... 15 2 Beseda o rocku Je středa 28. ledna, něco po jedenácté hodině, a já vcházím do auly slánského gymnázia, kde se má konat beseda o rockové hudbě. „Vezměte si všichni návleky na boty.“ Tak přesně tato věta několikrát zazní, neţ si všichni poslušně nasadí návleky a vchází se do auly. Sedám si do předposlední řady hned na kraj a vytahuji svůj notýsek na poznámky, abych si mohla během besedy zapisovat své postřehy, které následně pouţiji pro tento článek. Všichni uţ se konečně usadili, a tak vidím dobře na pódium, kde mě ihned zaujme plakát „mé velké lásky“ Kurta Donalda Cobaina. ♥ Následně vstupují dvě známé tváře… tyto dva chlapíky uţ jsme měli moţnost vidět na jiné besedě. Besedu započali mluvením o rock & rollu. Ti, co to ještě nevěděli, se dozvěděli, ţe výraz rock & roll dříve znamenal mezi černochy „sex“. Dále jsme se přesunuli do Liverpoolu v 60. letech, a to konkrétně ke skupině The Beatles. Slyšet jsme od nich mohli píseň Lady Madonna. I přesto, jak skvělá skupina to byla, nejlepším songem 60. let byla zvolena píseň Satisfaction od The Rolling Stones. Co ti to připomínalo, Kláro?? Přes Hard Rock a Art Rock jsme se dostali Jako, kdyţ jdu „voţralá“ domů. aţ ke stylu New Wave, jehoţ představiteli jsou například skupina The Police, od které jsme slyšeli asi jejich nejznámější věc, a to Every Breath You Take. Do tohoto stylu spadají ještě třeba Depeche Mode, kteří uţ však také zasahují do elektronického rocku. No a pak konečně přišla řeč na mou nejoblíbenější kapelu, kterou je Nirvana. ♥ Ta měla velký vliv na další vývoj rockové hudby v 90. letech. A jako poslední byla zmíněna kapela Limp Bizkit, která kombinuje rockovou hudbu spolu s mluveným slovem. Uţ nevím, kdo… ale někdo poloţil na konci velmi dobrou otázku. „Proč se nemluvilo o Guns N´ Roses??“ To mě také docela mrzí, protoţe si myslím, ţe tato kapela rozhodně za zmínění stojí, ale tak snad příště na jiné besedě. ;) Any =o) 3 4 se Zdeňkem Puchmeltrem z 1.B Ahojky Zdeňku. Jsme moc rádi, ţe jsi přijal nabídku, abychom s tebou udělali rozhovor. Pro ty, kterým tvé jméno nic neříká, si jistě brzy vzpomenou, kdyţ se zmíním o „bubeníkovi z akademie“. A nejen to. S Kubou jsi hrál i na zvláštní africké bubny. Vaše a také tvá samotná hra byla velice působivá a zábavná. Má první otázka tedy zní: 1. Jak dlouho se věnuješ hraní na bubny? Na bicí nástroje jsem začal, kdyţ mi bylo tak 6 let, jelikoţ můj táta je také bubeník. Tento nástroj mě uchvátil hlavně svou rozličností a kreativitou. Oficiálně jsem začal hrát aţ od osmi let, kdy sem nastoupil do slánské ZUŠ, kde mě začal učit pan učitel Milan Mach, který se ujal mého vedení v hraní na nástroj. Ostatně mě vede dodnes, protoţe dokončuji posledním rokem docházku ZUŠ. Bez něj bych dnes nemohl hudebně vůbec existovat... Ale je to hlavně v podpoře mých rodičů a hlavně mého táty, který mě v hudbě velice (pozitivně) ovlivňuje a podporuje. 2. Kdo tě přivedl k tak zvláštním „bubnům“ djembé? No to jsem se byl podívat na jeden seminář na Hudebním veletrhu, který byl věnován perkusním nástrojům a tak jsem se začal asi rok o tyto etnické nástroje zajímat. Ale moje láska je ale přece jenom bicí souprava. 3. Na akademii jsi předvedl, že máš opravdu talent. Máš za sebou nějaké úspěchy? Ano pár jich za sebou mám, - jsem spoluzakladatelem skupiny Darwien a v roce 2006 jsem získal 2.místo v celostátní soutěţi bicích nástrojů pro ZUŠ. Fakt příjemné chvíle… 4. Chtěl by ses stát hvězdou nějaké skupiny? Které? Darwien. 5 5. Co dalšího tě zajímá kromě oblasti hudby? Muzika. 6. Čím bys chtěl v budoucnu být? Bubeníkem. Děkujeme ti za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů nejen v hudebním světě. Těšíme se, ţe nám znovu brzy předvedeš svou hru. Za redakci Jitka Čepeláková (Zdeněk Puchmeltr) 6 Únor není moc lukrativní měsíc pro návštěvu zámků, hradů, zahrad a není také moc velké teplo na jeţdění na kole, popřípadě hraní míčových her. Samozřejmě pokud bychom se vydali někam k rovníku, tak zde by se dala dělat spousta jiných věcí. Ale my ţijeme v mírném pásmu a to znamená, ţe teď je výborný čas na lyţování. Nebudeme se však bavit o horách, ale o zcela jiném a zajímavém tématu: Bodies Bodies (v překladu Těla) je výstava lidských těl, která se konala od 5. května v praţské Lucerně. Jakmile jsem zjistila, ţe něco takového v naší republice je, ihned jsem se vydala navštívit tuto expozici. Před otevřením i při probíhání výstavy probíhaly dlouhé diskuze o tom, zda vůbec by se něco takového mělo ukázat. Panovaly zde názory, ţe je to nemorální a neetické a něco takového by se nemělo ukazovat. Ještě před návštěvou jsem dokonce i zaslechla, ţe celá výstava divně páchne. Bylo to hlavně z důvodu, ţe těla jsou postavena do určité polohy, aby vypadaly v činnosti a vzhledem k tomu, ţe se jednalo o pravou kůţi, tak proto si někteří mysleli, ţe vše divně voní. Z mého pohledu ale bylo vše v pořádku a já jsem nepocítila ţádný nepříjemný zápach a ani mě to nijak nepohoršovalo. Naopak si myslím, ţe z hlediska biologie to bylo velmi poučné a zajímavé. Kdyţ jsem na výstavu přišla, bylo tam několik vitrín, ve kterých jsme mohli vidět nejmenší kůstky v našem těle. Ty jsou v uších – kladívko, kovadlinka a třmínek. Působilo to zvláštně, ale ne odporně. Těla byla naaranţována do pozic, které jsou obvyklé a charakteristické pro náš kaţdodenní ţivot. Pokud bych měla uvést několik příkladů, tak to bude zejména běh, drţení míče při basketbalu, házení, kopnutí, jásání, zdravení se, psaní a mnoho a mnoho dalšího. K tělům jste se mohli jakkoliv přiblíţit a detailně prohlédnout. Zajímavé také bylo porovnání plic nekuřáka a kuřáka. Pohled to byl opravdu odstrašující a pro ty, kteří kouří, zde byla skleněná bedna, do které jste mohli odhodit cigarety. Budete se asi divit, ale bylo jich tam opravdu hodně, takţe si zřejmě dokáţete představit, jak odstrašující pohled to byl. 7 Shlédnout jste také mohli, jak přesně vypadá mozek v lebce. Co mi však přišlo nejdivnější, byly cévy v celém lidském těle. Tento pohled ve mně vzbudil zvláštní pocit. Při představě, ţe přesně takto vypadám zevnitř, bylo divné. V horním patře dále byla rozloţená kůţe z celého těla a vývoj malého embrya aţ po menší dítě. Všude byly tabule, kde jsme se dozvěděli různá čísla například jak přesně velká je kůţe lidského těla a různá nej. V celé expozici bylo několik zdravotníků. Ti nám nabízeli, abychom se dotkli kostí a při tom vysvětlovali proč je tato nebo jiná kost, tak důleţitá. Pokud jsme se chtěli na něco zeptat, byli velmi ochotní. Expozice byla zajímavá a pokud jste ji nestihli, je to opravdu škoda. Doufejme, ţe znovu budeme moci shlédnout takto zajímavou expozici. Jíťa (zdroj fotky: http://dansko.wordpress.com) 8 Tajná láska Velmi často chodil okolo jejího domu a snil. Bohu ţel jen jednou si s ní směl promluvit, jen jednou. Nesměl nikomu říct, nesměl se nikde proříci, ţe ji miluje. Byla by to smrt jak pro něj tak pro ni, hlavně pro ni. Byl opřený o mohutný sloup porostlý břečťanem. Skoro ho ani nebylo vidět. Jeho zelená uniforma se v břečťanu ztrácela. Domovní dveře se otevřely a z nich vyšla ona. Byla nádherná, okouzlující. Pomalu sešla dva schůdky, narovnala se, sluneční paprsek odkryl její tajemnou krásu. Stala před ním, díval se na ni, jak tam stojí. Měla nádhernou tvář, její načerveno nabarvené rty se pomalu rozevřely. Rozhlíţela se, jestli ho neuvidí, alespoň na malinkou chvilku. Nechtěl vyjít ze svého úkrytu, ještě na malinkou chvilku ji chtěl pozorovat, její vlasy pevně a hladce stočené do drdolu, na nich nakřivo nasazený červeno - bílý klobouček. Stejnou barvu měl i kostýmek obepínající její štíhlé tělo. Stála tam nervózně, pořád si přendávala malou kabelku z jedné ruky, do druhé. Nechtěl ji uţ dál trápit. Narovnal se a přendal si dlouhou pušku z jednoho ramene na druhé. Narovnal se, ţe bude pochodovat ulicí jako by nic, bohuţel mu to nešlo, na to ji moc miloval. Otočil se na ni, dívala se na něj, měla oči plné slz, které patřily jen jemu. Zvedla pravou ruku a třemi prsty se dotkla rudých rtů, které se nyní velice chvěly od pláče. Zvedla zrak na něj. Dívala se upřeně do jeho očí, pomyslný a nenápadný polibek byl jen a jen pro něj. Byli si tak blízko, a přece byli od sebe tak daleko. Tato scéna trvala jen chvilku, ale stačila probudit onen cit, který k sobě tito mladí lidé cítí. Se slzami v očích se otočila a odcházela ulicí směrem od něj. Sedl si na zídku, která byla vedle něj. Měl malinko roztaţené nohy, o které si opřel ruce a na ně sloţil hlavu, na které měl ještě pořád nasazenou helmu. "Jak ses mohl zamilovat?? Ty! Jsi přece voják, slouţíš Říši! Slouţíš vládci, tak jak jsi se mohl zamilovat do ţidovské dívky?!" Věděl jako jediný její malé tajemství. Důvěřovala mu. A tak se mu svěřila s tím, ţe si nechala udělat doklady načerno, aby nikdo nezjistil, ţe je ţidovka. Takţe to věděla jen ona a on. Byl zrovna na obchůzce, kdyţ si jí všiml. Místo toho aby šla jako obvykle rovnou domů, zahnula za roh jejího domu, nikdo tamtudy nechodil, bylo to jedno z mála míst, které bylo netknuté lidskou nohou. Přidal do kroku, aby ji dohonil. 9 Zahnul za roh a viděl ji tam, jak tam stojí a čeká jenom na něj. Odhodil pušku a sundal si v chůzi helmu, která odkryla špinavě - blond jeţečka. Přitáhl si jí k sobě a políbil. Odtáhl se. "Ne, nesmíme, někdo by nás mohl vidět a moc dobře víš, jak by to s námi skončilo. Je mi jedno co bude se mnou, ale nikdy bych nepřeţil, ţe by se něco mohlo stát tobě." Sehnul se pro helmu a pušku, kterou si přehodil pře rameno a otočil se, ţe odejde. Poloţila mu ruku na rameno a zezadu se k němu přivinula. Jemnými slovy mu pošeptala do ucha, ať se staví nenápadně večer. Pousmál se a beze slova odešel. Třikrát jemně zaklepal, tak jak si to domluvili. Otevřela mu. Rozhlédl se, jestli někoho neuvidí a vešel. "Víš o tom, ţe si kopem hrob?" Podíval se na ní a čekal, jak odpoví. Místo odpovědi se dočkal polibku. Sedli si na postel. Tentokrát neměla sepnuté vlasy, nýbrţ je měla volně dané. Husté vlasy jako uhel, plné malých vln se jí motaly do obličeje. Stalo se to, po čem touţili uţ od první chvíle co se viděli. Byla to vášnivá chvíle plná lásky. Leţeli vedle sebe. Hladil ji po dlouhých vlasech. Leţela mu na hrudi a byla šťastná. Náhle je ale ze snů probralo přijíţdějící auto a skřípání brzd. V tu ránu byli oba na nohou, věděli kdo to je, věděli, proč tu jsou. Peter si stihl vzít akorát boty, kalhoty a košili, kterou nestačil ani zapnout. Byla ještě tma, Peter se podíval z okna, musel ale odklopit deku, která ztemňovala byt. Dole viděl zastavující černé auto. "Reichssicherheitshauptamt der - SS." Vyšlo z jeho úst nádhernou němčinou. Marie se na něho s pláčem podívala. Peter se rozeběhl, vzal ji za ruku došli aţ k oknu, které vedlo na dvorek. Otevřel okno a pomohl Marii ven. Oba seskočili do bláta, bylo pod mrakem a schylovalo se k bouři. Drţeli se za ruce a běţeli směrem k lesům a SS za nimi. "Stehen!" Volali za nimi. Utíkali, co jim nohy stačily. "Kdyţ doběhneme dost daleko do lesa, najdeme partyzány a ti nám pomohou. Musíš vydrţet!" Začalo pršet. Terén byl kluzký zejména pro Marii, která běţela bosa. Slyšeli za sebou střelbu. Kulky jim létaly kolem hlav. Ani jedna nenašla naštěstí určený cíl. Byla tma a neviděli na cestu, bořili se do bahna. Vojáci SS se stále více přibliţovali. "Teď doprava! A pořád rovně. Dělej musíš tam doběhnout já je tu zatím zdrţím. Nesmí se ti nic stát. Utíkej!" Zavolal a naposledy jí políbil. Marie utíkala, uţ nemohla, běţeli aţ příliš dlouho. Skoro za kaţdým krokem upadla. Byla promočená, neviděla na cestu. "Ani hnout a ruce vzhůru!" Marie se prudce zastavila. "Kdo jsi?" Zeptal se ji jeden z muţů. "Já,Já potřebuji pomoc, nejste němci?!" Muţi se na sebe pobaveně podívali. "Ne nejsme! Ale co ty tady děláš?" Marie se sesula k zemi. "Já utíkám a Peter taky, my jsme se do sebe zamilovali, ale já jsem ţidovka a on německý voják. Chtějí nás zabít, prosím vás pomozte mi. On je tam." Marie ukázala směrem, kterým sem přišla." Tak fajn ty, ty a ty vezměte samopal a za mnou!" Nakázal velitel a běţeli směrem za Petrem. Byla slyšet střelba, která se rozléhala po celém lese. Pomalu začínalo svítat. Vojáci připravili Marii nocleh a uloţily jí ke spánku. Nemohla usnout, neměla o něm ţádné zprávy. Šla se tedy projít na čerstvý vzduch a viděla je v dálce přicházet. Rozběhla se za ním, padli si do náruče. "Uţ je to za námi. Uţ budeme jenom spolu!" Marie se na něj podívala, připadala si s ním tak v bezpečí. Objal ji, skoro se mu v náručí ztratila. " Nikdo nás uţ nerozdělí!" Helísek 10 Téma: Jak jsou na tom se ţárlivostí?? Skopec /21.3.-20.4./ Ţárlivost obvykle nezná. Protoţe je sám slušný a věrný, očekává totéţ od svého partnera, navíc je přesvědčen o svých kvalitách milence či milenky, ţe podle jeho názoru partner na nevěru nebude mít čas ani chuť. Pokud se však přesvědčí o tom, ţe je podváděn, nezná slitování. Býk /21.4.-21.5./ Je vášnivý a divoký, nesnáší odpor, a co jednou drţí v ruce, nehodlá uţ nikdy pustit. Týká se to i partnera, kterého povaţuje za své vlastnictví a není ochoten se o něj dělit. Bývá ţárlivý, protoţe mu to dělá dobře a ţárlivost povaţuje za důkaz skutečné lásky. Zmítán svou ţádostivostí a ţárlivostí dokáţe nezřídka proměnit společný ţivot v peklo. Blíţenci /22.5.-21.6./ Jsou velkorysí a tolerantní, dokáţí se povznést nad věc a v případě potřeby mávnou nad problémem rukou. Dokáţí se snést prakticky s kaţdým, a proto také ţárlí minimálně. Dokonce i ve chvíli, kdy získají důkaz o partnerově nevěře, zůstávají klidní. Rak /22.6.-22.7./ Rak je opatrný a nedůvěřivý, coţ se projevuje i v tom, ţe nikdy partnerovi stoprocentně nevěří a ţárlí. Je však tak upřímný, ţe to nijak netají. Svou ţárlivost se také snaţí udrţet v určitých mezích. Pokud je však skutečně podveden, bývá to pro něj nesmírně bolestivé. Lev /23.7.-23.8./ Lev je nejen král, ale i šelma, u níţ láska, vášeň a ţárlivost tvoří nerozlučný celek. Dělá si nárok na partnera a jeho maximální věrnost, nehodlá ustoupit ani o píď, protoţe je sám věrný aţ za hrob. Pokud je podveden, mění se v běsnící šelmu. 11 Panna /24.8.-23.9./ Nemá ţárlivost v lásce a sama jí také nepropadá. Neumí se bezhlavě zamilovat, protoţe se více řídí rozumem, a pokud ji partner podvede, s rozchodem neváhá ani chvíli. Nevěru odpustit nedokáţe. Váhy /24.9.-23.10./ Ţárlivost neznají, milují svobodu, proto ji přejí i druhému. Jsou tolerantní, dokáţí odpouštět, ale těţko snášejí nespravedlnost, mezi něţ zrada a ţárlivost patří. Umějí partnerovi odpustit, ale nesmí to být příliš často. Štír /24.10.-22.11./ Štír je vůbec největší ţárlivec, kterému je lepší se vyhnout. Je podezíravý a ve všem hledá nějaký útok proti sobě. Dokáţe partnera sledovat ve dne v noci, čekat na chvíli, kdy se přesvědčí o tom, ţe je podváděn. V zuřivosti je pak schopen i ublíţit. Střelec /23.11.-21.12./ Střelec je zajímavá osobnost – ţárlí a přitom ţárlivý není. Přesně rozlišuje, co je jeho a co patří druhému, má logické myšlení a vyţaduje, aby partnerské vztahy byly průhledné a jednoznačné. Potom se dokáţe smířit i s nevěrou partnera. Kozoroh /22.12.-20.1./ Je neochvějně věrný a věrnost vyţaduje i na partnerovi. Láska je pro něj příliš váţný cit, neţ aby s ním šlo laškovat. On sám to nedokáţe, a proto nemůţe pochopit, ţe by to mohl dokázat někdo jiný. Vodnář /21.1-18.2./ Vodnář je sice nezvykle tolerantní, ale součastně si nesmírně cení vlastní svobody a nezávislosti. Totéţ uznává nejen u svého partnera, ale i u ostatních lidí. Ţárlivost nezná, ale nenávidí jakýkoliv podvod. Pokud dospěje k závěru, ţe byl partnerem podveden, odejde sám. Ryby /19.2.-20.3./ Ryby jsou plaché a silně citově zaloţené, potřebují bezpečný přístav, který nacházejí i v lásce a v partnerském vztahu. Mají strach, aby o svou jistotu nepřišly a neztratily milovanou bytost, proto dokáţí přivřít obě oči i nad nevěrou. Vnitřně ţárlí, ale navenek nedají nic znát. Any =o) 12 Mlčenlivé včely Opilý manit na jazyku Vrásčité mraky z čela - vše způsobila slova Ta slova, která nemlčela Zas se mi zazdálo o puklém srdci housek chci ti říct....a mlčet Venku je tma ....Kdyţ schováváš slunce za opasek a nutíš mě na něm klečet If, 4.A 13 S U M S I B U K K U L E Č N Í K A N Ú P R K M R C I Y E E T I K K I W I A O Á P L Á Ž F L L L Í J X E S A L Á T P Ř E S A H S N A Ó A O O V B E Š R I N O I O Č R A V J G N V A K N O S CH Č P I T Ř M B P O D U L Ě S S I D O B K A L T N A I G L K K U T U Ý O N P O E Ř T D R V Á E Í L A R P A N G L I E C A Z I R O L A V O Kamaráde, teď jsem objevil něco, co zastane kancelářskou práci deseti mužů. Prosím tě, co je to? C S M Ř N S P N K L K I A K A T I G E Y O R N T L O N U V M P ! Y Ý A Y U T I P U U V T L N M A K Ž L A O S E M O N O K E V K R Í C Alpa, Alpinum, Anglie, Ankara, Bonton, Církve, Čela, Čistírna, Ekonom, Epigram, Etik, Eviko, Hodokvas, Jóga, Kasava, Kila, Kiwi, Kopie, Kopule, Kovy, Královna, Kubismus, Kulaci, Kulečník, Laos, Lichva, Lyţe, Mlýnice, Nefertiiti, Obři, Odulost, Olymp, Orangutan, Osli, Pláţ, Pobočník, Poker, Pokrytec, Přesah, Rajka, Roupy, Satan, Spisovatel, Šmoula, Tělo, Třeskot, Ucpávka, Unix, Úprk, Valorizace, Vnada, Vosa, Zákulisí Helísek 14 7 1 3 7 1 6 3 1 6 5 1 7 4 6 7 5 3 8 2 1 2 3 5 8 9 4 7 8 9 7 Helísek Titulní stranu vytvořila Míša Husáková, grafiku Anča Kerplová. 15
Podobné dokumenty
Zloděj vytrhne starší slečně kabelku z ruky. Ta zdvihne ruce nad
Tento jediný den mi přinesl spoustu poučení. Nejen, ţe mě uţ nikdy nic nedonutí, natoţ
z vlastní vůle, zahrávat si s city a ţe jsem na to šeredně doplatila, ale také vím, ţe musím
být příště opatrn...
„A s manželku jste už mluvil?“ „Jo, ale přece jen bych raději…
Kdyţ jsem tomu člověku zblízka pohlédla do tváře, poznala jsem ho. Sice ho znám jen od
vidění, ale znám ho. Je z téhle vesnice. On mě poznal téţ, ale ani ho nenapadlo utíkat
a ještě se tvářil ukřiv...
zde - Středočech
Také letos pomohl Středočeský kraj dětem ze středočeských dětských domovů užít si Mezinárodní den dětí. Ve spolupráci
se zábavním parkem Mirakulum v Milovicích pro ně uspořádal dětský den, během ně...
Blboun nejapný
doznání, že „jsem právě asi zabil pana arcivévodu Ferdinanda“. Zpráva s výsledky samozřejmě bude hotova až časem, jen ať se každý
pěkně smaží ve vlastní šťávě!
Vracel jsem se tedy povznesen na duc...