RV - Rhino Resource Center

V
G
ffi RV&"
desoers l'no rftror,ocr(rl{oupn,{ot onofnfK xxxrr
rF l-,-
b'#d
#
s
:.
,'-*:'::*-:
6'96
(L-XXIf)
o ISSII OO.t4.{AlP
.3,"{
Nosorniec _indicki Rhinoceros unicornis) je velmi vdZnd.ohrolenfm Zivodi5nfm druhem; vz6cn6 chovance Vichododesk6 zooIogick6 zahrady ve Dvofe Kr6tov6 nad Labem fotografoval P. Materna [natroie] a Z. eermdk, na jehoZ sniniku je zachycena
matka s novorozenim mlddEtem [snimky k dldnku na str. 228j
;;'i,:.*#'"g;l
'-':.'' '::r5,:i!:
r-*
Prvni kontakty novorozen6homldddte nosoroZceindick€ho s matkou. V zoo ve Dvoie Krdlov6 nad Labem fotografoval Z. eetm1k
+i:ii'
;
$
lrlE#
::ii
T-q",5; J' ;*,,';
s "
l:l:
Fokus o umElf odchov nosoroZce indick6ho
ye Vfchodoiesk6 zoologick6 zahrad6
Zden6kB6rto,PetrSpdlo,MiroslovSprdchol
Navazujeme na dl6nek RNDr. ing. L. f. Dobroruky uveiejn6ni v disle 3/86, ve kter6m se zmiiuje o vf- narozeni nosoroZceindick6ho (Rhtno'
znamn6 chovatelsk6 uddtosti v zoo ve Dvoie Kr6lov6 nad Labem
a znamenaia svymi komplikacemi
vijimedna
ceros unicornis). JelikoZ tato ud6lost byla v nasi praxi zcela
poznatky i piesto, Zebyl koneduv6st
n6kter6
zajimav6
povaZujeme
za
ie5eni mnoha riskati a probl6mt,
negativni.
n'i vysledek
Vfchododeskd zoologickd zahrada chov6 od roku 1981 pdr nosoroZcti indicktch
poch6zejicich ze zoo ve Stuttgartu. Samec je devitiletf, samice sedmilet6, oba
jedinci jsou vSak sourozenci. V obavE
pied moZnlmi komplikaceni z pfibuzensk6 plemenitby jsme udinili n6lio1ik pokusfi o vfm6nu za nepiibuzn6 zviie, zatim vsak vzhledem k nizk6mu podtu tdch'
to nosoroZcrl v zajeti nedspEsnich. Z t6to
skutednosti plynuly po zjiStEni l-iezosti
i naSe obavy o Zivotaschopnost mladdte.
Porod jsme piedpokl6dali podle posledniho zaznamenandho pdieni a projevti samice bdhem ledna. Vfraznf neklid se u
samice objevil aZ v den porodu
14. 1. 1986 spolu s dastdjsim mopoleh6v6nim.
Sest hodin
a
denim
zaz\a'
pied zad6tkem porodu byl
pomen6n v'itok z pochvy. Vlastni
.bylo
vyrod zadal ve 20.00 hod., mladd
puzeno v piedni poloze, postaveni hornim, b6hem 10 minut. Matka jevila o mI6dE z6jem, olizovala je a asi po 30 minutdch ml6dE jiZ st6lo a pokouSelose chodit. Zjistili jsme, Ze jde o samidku; d6lka
biezosti byla 484 dnfi. Matce i mldd6ti
jsme poskytli klid a sledov6ni jsme pie-
ny ridaje o sloZeni ml6ka nosoroZcfi dvouDicercs bicornis IGrzimek
rohych
1957,Aschaffenburg et al.1961,Ben Shaul
1962, Greed 1900, Gregory et aI. 1965,
Jennesss,Sloan 1970). SloZeni ml6ka nosorozct tuponosfch - Ceratotherium simum je uvdd6no m6nE dasto fWallach
L969, Jenness,Sloan 1970J,tak jako sloZeni ml6ka nosoroZcri indickich IK16s
et aI.1974). Oftedal [1980]uv6di,Zeprokazateln6 sloZeni ml6ka (dostatedny podet vzorkri, zndm6 doba laktace, prov6fen6 analytick6 metody atd.J je zndmo za'
tim pouze u nosoroZcri dvourohich. Pfi
srovnani sloZeni jejich ml6ka se zn6mimi
rldaji u jinfch druhfl nosoroZctl zjistime,
Ze se pfilis nelisi. Potvrzuji to vfsledky
ziskanO v laboratoiich vichododeskd zoo,
Nosoroi,ci indidtt se 0 zoo De Duoie Krdtoud pdfili opEtounE i u roee 1986; snad se
tedy podaii pfi1ti odchot)
rusl 11,
Teprve druhy den jsme zjistili, Ze mlAdd od matky nepije. ByIi jsme piekvapeni
klidem matky, k niZ se dalo vstoup-t do
boxu. O5etiovatel6 se pokou5eli ml6dd
pfistre it ke strukrim, ale netisp65n6,
pozd6ji kladlo pfi manipulaci odpor. Byio nutn6 mu zajistit plijem mleziva, a tak
doSlo i k pokusu o podojeni samice. Postupnd jsme ziskali 910 ml mleziva, kter6
bylo ml6ddti poddno v pEti davkach, vetSinou v kombinaci se Sunarem, pozddji
Laktinem, ale zvl65t. Prvni den, kdy bylo
mlSdd krmeno, jsme mu podali celken
1 000 ml Sunaru, 3 000 ml preparatu Laktino a 910 mI mleziva.
Mlddd si dobie zvyklo na umdi6 nap6jeni, a proto v souvislosti s obavami
o zdravi person6iu vstupujiciho do boxu
k matce pfi nap6jeni i z obavy o Zrvot
mldd6te ve spolednosti matky, jsme dne
18. 1. odddlili ml6d6 do samostatn6hoboxu. Ten byl umistEn za boxy rodidti, zhotoven ze dieva a vytApdn elektrickimi
zdiid,i na prrimdrnou teplotu 23 "C
[ + 3 " C ] , m d i e n o u z e m d .B o x m E I r o z m d ry 280 X 130 cm. M15d6 bylo v prtbdhu
odchovu pod kontrolou a p6di o5etfovatehi, veter!ndrniho l6kaie, zoologfl a pracovnika vfZivy tstavu ochrany genofondu Vd. zoo stanovujiciho krmnou d6vku.
lt'il
ru
Y!il,fta
Je zieim6, Ze sloZeni ml6L'a kaZd6ho
Zivodiin6ho druhu je optimAlnd piizptisobeno k trAveni mi6daty piislusn6ho
druhu po celou dobu laktace. Pl:oto jsme
se snaZili pii umdl6m odchovu pouZit n6hraZku sloZenim co nejvice podobnou
ml6ku nosoroZcti.
V literatufe jsou pom6rnE dasto uv6dE22E
#
liuo 611986
loku-sy-piim't nouorozend mldde nosoroi,ce indickdho k samostatndmu piti ba:Ia bezuysledn1, o1etiouateld ho museli umEle napd.iet. Sntmky Z. eermdka
kde bylo analyzovdno p6t vzorkri ml6ka
nosoroZce tuponos6ho odebranfch mezi
2. a 72. dnem laktace [viz tab.J.
Tyto fdaje jsme vyuzili pfi sestavovani
ml6dn6 ndhraZky. Pfedevsim jsme se snaZili sniZit na minimum obsah tuku, nebot
Oftedal [1980Juvddi, Ze i 20/o tuku v m]6ce mohou u nosoroZcri zprisobit v6Zn6
zaZivaci poruchy, coZ potvrzuje i zpr6va
o odchovu nosoroZce indick6ho v zoo
v Hamburku IHagenbeck 1966]. Jako z6klad ml6dn6 n6hraZky jsme proto pouZili odstiedEn6ml6ko Laktino, doplndn6
gluk6zou a klidkovfm olejem Iob-sahuje
esencialni mastn6 kyseliny a vitamin E).
Ml6dnou n6hraZku jsme pfipravovali
n6sledujicim zprisobem: 50 I Laktina,
40 g giuk6zy a 4 ml klidkov6ho oleje bylo mixov6no s pievaienou vodou v elek-
trick6m mixdru a doplrrdno do 1 litru.
NdhraZky na bdzi kravsk6ho ml6ka maii
nizkou hladinu Fe, proto jsme do ml6ka
piiddvali denn6 3 g Farmaferu. D6le isme
dennE poddvali 30 I Roboranu, t<terf byt
po 3 tidnech nahrazen 50 g Konvitu z drivodu 5patn6 rozpustnosti Roboranu, a ,
100 mg vitaminu C. Jednor6zov6byl poddn Combinal A, Combinal E, Combinal
AD3 a Infadin.
Ddvkov6ni jsme provddEli na zdkhd6
zji5tovan6 hmotnosti ml6ddte tak. abvchom energii dodanou mt6kem pfekrodili
3X energii bazillniho metabolismu {Fowler 1979J.
Celkov6 denni krmn6 ddvka bvla rozd6iena do pfilhodinovych intervalfl, kte16 byly pozd6ji prodlouZeny na 45 minut. Tato frekvence byla volena pro rov-
SloZenl nieka 7. nosoro-Zceduouroh1ho, 2. tuponosEho a 3. mld\nd ndhraikg pro
mldde nosorozce indickAho
Druh
ml6ka
1 . I oltedal]
I V d .z o o )
t
3.
iiuo 611986
suSina
lVol
8,50
9,67
aqA
biIko.
viny
tVo)
1.,40
2,40
7,78
tuk
(Vo)
glycidy
o,20
0,35
0,50
6,60
6,60
6,60
(Vo1
popeloviny
lVo)
.X ener8ie
kl/100 I
0,30
432
0,50
745
nom6rnd zatElovdni zaZivaciho traktu.
jelikoZ mliidata nosoroZcripiji od matky
aZ 50X dennE.
K napdjeni mliid6te jsme pouZili plechovou ldhev o obsahu 2 000 ml s gumov'im dudlikem dvojiho typu. Dudlik s v6tsim otvorem slouZjl k poddvdni ml6ka
se SpatnE rozpustnymi piipravky IRoboran, FarmaferJ, dudlik s ndkolika drobn'fmi otvory zajistoval potiebnou aktivitu
pii sdnl mlSddte a lepSi prostinEni potravy. ZvldStEjsme dbali na hygienu vybaveni vyplachov6nim horkou vodou Do
kaZd6m pouZiti a denni dezinfekci v aiatinov6 l6zni. Ml6ko bylo podiivdno iahi6t6 na teplotu asi 37 "C.
MIAdE jsme postupnd pfivykali na piijem ml6ka z nap6jedky, samostatn6 pilo
od 28. dne. Pozd6ji byty piid6v6ny i ovesn6 vlodky a dokonce i strouhan6 mrkev.
Toto krmivo mladd pfijimalo od 35. dne
Ziv_ota.V prribdhu odchovu jsme celkovt
rezim n6kolikrdt upravovali podle potieby; middE piijimalo potravu s velkou
chuti. Piesto jsme stanovene krmn6 d6vky nepiekradovali, abychom zamezili neZ6doucim vysok!m
hmotnostnim pfirristkrim.
Biologick6 proievy
LI U
160
V prvnich dnech po porodu bylo mlddd m6n6 aktivni neZ mlddata odchovand
pfirozen6 u ostatnich druhfi nosoroZcfr
229
choVanfch ve vfchododeskd zoo. dasto
odpodivalo, pfech6zelo a neprojevovalo
snahu hrdt si. Tezce se budilo ke krmeni,
ale pak dobie a rychle pilo. Stanovili
jsme ngkolik pfest6vek k napdjeni, abychom mldddti poskytli del5i dobu k odpodinku. Nejdelsi pfestdvka byla nodni.
Toto opatfeni se zddlo riiinnE a od
10. dne jsme pozorovali zlep5eni stavu;
ml6dE si zafalo hr6t, po piti v5ak dasto
ul6halo. Aby se mohlo vice pohybovat,
ziidili jsme pied boxem vnitfni vibdh
o plo5e asi 6 m2. Zadali jsme ho do n6j
poustEt od 7. dne ndkolikrdt dennd, nejdiive na 5 minut, od 11. dne na 15 minut
a od, 12. dne JiZ na hodinu a vice. K o5etiov6ni patfilo i omivAni provdd€n6 5X
dennE.
Zviie modilo pravidelnE a bez poti1i,
denn6 1-5X, Nejv6t5im probl6mem bylo
kdleni. K prvnimu vybaveni trusu do5lo
po masazi aZ ve st6fi 6 dnri. Devdtf den
jsme pozorovall potfisndni koneEniku
trusem, kterf se v5ak nena5el. Osetfovatel6 prov6d6li opakovanE dennl masdZe
bficha i konedniku mldd€te. ale ke k6leni nedochdzelo. Pokud byly ostatni
projevy mladeho nosorozce, tj. aktivita,
pfijem potravy atd., v pof6dku, nebyl dfivod k znepokojeni; propodtem jsme dosli
k piedpokladu, Ze organismus mlddEte
vyuZivd dodand Ziviny natolik, Ze na exkrementy zristdvd podil dosti nepatrni.
Pfesto jsme k podpofeni delekace pod6vali vfluh lnEndho semene, pfiddvali 5aratici a daISi projimadla.
20. den Zivota se u samidky projevovaIo nechutenstvi s ndslednfm opakovantm
zvracenim. Piivolant veterindrni I6kaf
naordinoval antibiotika, projimadla do
ml6ka [kdyZ zaiala pit), rektdlnd parafinovf olej. Po masdZi do5lo k manudlnlmu vybaveni trusu, teplota zviiete byla
37,3"C. Ve vedernlch hodin6ch se jeho
stav rychle upravil k norm6lu. Ndsledujiciho dne dodlo po mas6Zi k dalSimu k6Ieni, tdlesna teplota se pohybovala mezi
36,5-37,5 "C, zviie bylo dil6 a hrav6.
K dalSimu kdlenl doSlo aZ 41. den Zivota,
kdy po masdZi ode5lo 900 g vfkalt.
P6de'byla v6novdna i ot6zkdm ontogenetickfm, zlskali jsme hodnoty o hmotnosti a rflstu mled6te. Ziskare vfsledky
demonstruje piiloZend tabulka a graf.
K prolez6ni prvnlho zubu v prave Cesti
mandibuly doslo 13. den, pravd mandibula i maxila mdla profezan6 zuby 16. den
a v tento den se objevil prvni zub i v lev6 mandibule. Wallach [1969) popisuje
um6li odchov nosoroZce tuponoseho
v zoo v St. Louis a uv6di proiezdni spodnich tfenovich zubi 70. den a obou hornich 76. den Zivota. V t6 dob6 zazname-.
nal i zv'iseni teploty na 37,8 resp. 38,2"C.
ML€KO V ML
n
rn.
20.
30.
Spotieba mlEka b€hem odehouu
ZjiStEnd ildaje o rftstu mlddEte nosoro1ce
indickEho (samiEky)
vfSka
v kohoutku
{cmJ
st6ii
Idny)
o9
I
69
7t
7L
72
15
t7
20
22
24
27
34
74
IJ
76
obvod
hrudi
Icm]
delka
tEla
Icm)
96
101
103
104
104
105
105
105
109
115
70
t3
76
77
80
80
80
7S
85
".' 1I "
,,I
0
10 ,
Hmotnostni
30.
10.
D€N
pfirfist mldd,te
Zmiiuje se i o kollsdni teploty zviiete
v zdvislosti na teplotE prostiedi, kdy nam6fil rektalni teploty v rozmezi od, 29,4
aZ 35,0"C. V prrib6hu na5eho odchovu
mlddEte nosoroZceindickeho jsme m6fili
jeho tEln1 teplotu nEkolikrat denn6 a
ziskali hodnoty v rozmezi 35-38,5 "C
v rektu.
Pfes velice uspokojiv6 probihajici um6.
lf odchov se .13. den st6fi ml6dEte obievily n6hl6 potize. Snlzeni chuti k piijimdnl potravy bylo pozorovSno v odpolednich hodindch, ale bylo povaZovdno za
piechodne. Pozddji zvife odmitalo potravu zcela, tElesnA teplota byla 37,5.C,
ml6dE pfevdZnd spalo, ale take kdlelo.
K rihynu do5lo nedekanEv noci.
Pitva byla provedena ndsledujiciho dne
ve vychododeske zoo pracovniky Stdtniho
veterindrniho f,stavu Hradec Krdlov€ za
asistence veterinArniho odd6leni fstavu
zoo. Byl konstatoven velmi dobrf vgllvng
stav, zm6ny na orgdnech jako napf. degenerace jater, hyperemie Ipiekrveni)
sleziny a ledvin. NejzdvaZnEj5i n6lez. byl
zji5t6n na zaaivacTm traktu, zasa1en1m
pokrodilou hemorrhagickou gastroenteritidou Ikrv6civt zlnil Zaludku a tenkeho
stfeva) s dalsimi zmenami parenchymu
sliznice a krvavtm obsahem. V teto souvislosti doslo i k rozvoji peritcnitidy [26ndt pobfi5nice). Laboratornim vyietienim
se nezjistila pfitomnost plisni, chemickfm vy5etienim obsahu zaZivadel ndbyla
prokdzdna pfitomnost b6Znfch toxickych
l6tek, stejnd jako ve vzorcich krmiv. Bakteriologicke vysetfeni obsahu stfev a seSkrabu sliznice vSak jasnE prokezalo
hojni vyskyt bakterie Clostridium perlringens.
Z1v6rem bylo konstatov6no, Ze piidinou rihynu byla tato klostridiove infekce
poSkozujlci sliznice stfeva, jejiZ ridinky
prohlubuji toxiny produkovan6 bakteriemi. ZvlSStE snadno se prosadi u jedince
s omezenfm obrannfm systemem s nedostatkem protil6tek ziskevanich z mleziva.
V literatufe jsou publikov6ny zprdvy
o fspE5nych umelych odchovech nosoroZcrl fnapi. Wallach 1969 - nosorozec tuponosi, Hagenbeck 1966, 1969 - nosoroZec indicki, Kreag 1966 nosoroZec
dvourohf), avsak ani v jednom z t6chto
piipadfi nebylo nutno ml6dE umdle nap6jet hned od prvnlho dne, a to znamene,
Ze pasivni lmunita mlddat ziskan6 z mle.
ziva byla ve v3ech piipadecb podstatnd
vySdi.
Prrlbdh odchovu byl pro cely kolektiv
pracovnlkt vfchodoieskE zoo urditfm
experimentem, ke kteremu pfistupovali
s mimof6dnou vdtnostt a odpovddnosti.
Rozhodujici byla obEtavd pdde o5etiovatehl - chovatehi cizokrajn'ich zviiat, kteii si odchov vzali za osobni fkol. Samotnf fakt zjistEni plodnosti obou rodidfi,
ziskdni prvnich zkusenosti s odchovem
mI6dEte tohoto vz6cn6ho ZivodiSn6ho
druhu a shromdZd6ni poznatkfi je znain'im piinosem k pozndni b:ologie nosorozce indickeho.
Jok to cel6 zqiolo
Zden6kV. Spinor
V roce 1985 se v Praze konal herpetologicki sjezd, kterdho se zfldastnilo asi 300 zahranidnich hostt.
KdyZ dnes s mi1niry odstupem dasu piehliZim rozsdhlost cel6 t6to pozoruhodn6 akce, neni moZno se nezamyslet nad ndkolika zd6nlivd beziiznamnimi udAlostmi, kter6 byly poddtkem celdho tohoto,kon6ni.
- v llce-195o na5el,paleobotanik dr. Milo5 Proch6zka na lokalitE Becllejovice
u DEdina mezi kr6snd zachovanymi listy
terci6rnich rostlin i C6st lev6 zadnl koa-
230
Cetiny nEjak€ terci6rni l,6by. Po n6vratu
z terenu-piedal ndlez auiorovi tohoto
dldnku- Zjistilo se, Ze je to rllomek stehennl kosti s obrysem ivalstva n6jdk6ho
druhu plavavgch.iab todv palaeobatrachzs.T-ento16Onyt zn6mzna5ehofzemi
jen z nEkolika Sp'atn6zachovinych n6leirl, ate jeho ietnd izolovan6 kosti a nEllvo 6/til6
I
I
I