Haranta

Transkript

Haranta

© L. Storchová & ČEgÚ FF UK
1
Transliterace výňatku z původního českého vydání cestopisu
Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic Putování etc., Praha 1608
Lucie Storchová
Filozofický ústav AV ČR
Poznámka ke grafice:
- zkratky jsou rozpesány v kulatých závorkách
- paginace je vložena bez oddělujících znamének
- marginální popisky jsou napsány modře a umístěny v kulatých závorkách
- rozdělění slov na konci řádku značeno pomlčkou
- „umlautové s“ značeno jako „š“
- ostatní diakritická znaménka jako háčky nebo čárky
NUK 54 S 671
Putowání aneb Cesta z Králowstwj Cžeského do Města Benátek: Odtud po Moři do Země
Swaté/ země Jůdské/ a dále do Egypta a welikého Města Kairu: Potom na horu Oreb, Synai a
swaté Panny Kateřiny w pusté Arabij ležjcý: Na dwa Djly rozdělená: A Od Urozeného Pána,
Pana Krystoffa Haranta z Polžic a Bezdružic/ a na Petce etc. Ržjmského Cýsaře geho milosti
Raddy a Komornijka/ Léta 1598. sstiastně wykonaná/ y také pěknými Figůrami ozdobená./
Gest přitom y krátké wypsánj některých Národůw a obyčegůw gegich/ též Zemj, Kragin,
Ostrowůw a Měst/ y giných rozličných wěcý./ Cum gratia et privilegio Sacrae Caesareae
Regiaeque Majestatis. Léta Páně MDCVIII
Druhý Djl. W němž se wypisuge Ce-sta z Geruzaléma do Egypta a welikého Města Kayru:
Odtud dále do Arabiae pusté/ k Moři červenému/ k Hoře Synay, Oreb a swaté Panny
Kateřiny: a naposledy rozličných národůw obyčegowé, zlj y do-břj/ y také kraginy gegich
mnohé/ w nichž bydlegj.
…
s. 22 Kapitola IIII.
O Plawenj nassem z Země Swaté/ až do Egypta k Městu Damiáta
Téhož Měsýce 23. dne/ okolo dwau hodin na den/ přigeli pro nás Turečtj marynáři
k břehu na bárce/ a nás k ssjfu Caramusaly opodál na moři/ kot-wemi se zdržugjcýmu
přiwezli. (Weliká nauze na ssjfu) Když sme se do něho dostali/ uhlédali gsme geg plný lidu
Tureckého a Arabského / tolikéž gegich žena dětj/ že nám sotwa Patron mjstečko w něm
wykázati mo-hl: a to bylo coby tři osoby leže, směstknati se mohli/ a nás bylo sedm
pautnjkůw: tu každý může sauditi/ gak sme se z tak malého prostranstwj radowati mohli.
Mněť gest prwé na mysli až do chwjle leželo/ ono prwnj s wogáky z Benátek plawenj/ a za
obtjžné sem ge sobě pokládal/ ale tuto bylbych polowicy ta-kowého pohodlj rád přigal: a na
něm přestal/ a wjce sem na ně nespomjnal: un fatto desmentiga láltro.
Ssjff Caramusala/ byl dosti weliký/ wssak powrchu nezabedněný a nepřikrytý gako
Náwe weliká. Měl tři weliké plachty/ a dwě bárky přiwázané: Marynářůw na něm bylo do
dwanácti/ tak ossatěných pacholjkůw/ gakýchž sem Kontrffekt při wypsá-nj Hory Quaranteny
w listu 220. w prwnjm djlu položil: totiž že byli nazý/ a bjlj co Cykáni/ prawá cháska od
Žamberka.
2
Mezy tim ten celý den na tom ssjffě státi sme musyli/ a na wjtr očekáwali/ dobrau wůli
sobě činjc, s proffanty nakaupenými/ za giné nedržjce/ nežli že se na druhý den do Damiáty
dostaneme/ a také abychom těm Pohanům laskominy udělali zhogna sme sobě wedli/ až sme
wssecko dowečera (krom něco biskotůw) wytrá-wili. Okolo druhé hodiny na noc/ rozkázal
Patron kotwe s. 23 wytáhnauti/ a wssecky plachty spustiti/ a tehdáž sme se wegmé-nu Božjm
od země hnuli/ a tu celau noc dobrým wětrem plawili.
Ráno 24. dne gesstě sme na zemi swatau widěli: protože sme sek polednj straně gako
wedlé země dáwali. Potom se wjtr obrátil k půlnočnj straně/a nás dále na moře wehnal/ tak že
sme giž o po-lednách, země newiděli: a po té se wjtr pomalu utissil/ že sme na gednom mjstě
stáli. Před wečerem powstal wjtr k nassj cestě přjhodný/ ale zas po některé hodině w nocy až
do rána se utissil.
Dwacátého pátého dne/ počal zas dobrý wjtr k nassj cestě wáti až do ne-ssporů/ ale
potom až do nocy, ticho bylo. Po půlnocy do rána pozdwjhl se zase/ a drahně cesty nám
ukrátil.
Dwacátého ssestého dne/ od rána až do poledne ticho bylo/ potom na ostatek toho dne/
a přes celau noc dobrý wjtr byl.
Dwacátého sedmého dne když swjtati počalo/ poručil Patron plachty spustiti a
swinauti/ y gednu kotew do moře pustiti/ pro-tože nás wjtr bljzko k zemi byl přihnal/ kteráž
nám byla po lewé straně/ mezy wýchodem a polednem: nám pak bylo welmi wděk/ negináč
mysljce/ nežli že giž konec nasseho plawenj bude/ a ta ze-mě že Egyptem gest. Ale zmeylila
nás naděge/ neb sme tu státi musyli/ ažby nás giný wjtr nežli ten/ gjmž sme dolů sge-li/ na
moře wýš wynesl.
Po hodině rozpustili gednu plachtu/ a malým wětřjkem sme se plawili: po té zas
zastawili/ a kotew do moře wrhli/ až do nessporu odpočjwagjce.
Potom sme se plawili až do nocy/ a přes celau noc stáli.
Dwacátého osmého dne ránona uswjtě/ Marynáři wytáh-sse kotew/ wssecky plachty
rozpustili: y plawili sme se dobrým wětrem.
Když bylo okolo snjdanj/ zahljdli sme wěže od Damiáty. Pro-čež Turcy a ta giná chasa
hlawy swé obyčegem swým k zemi sklo-nili/ a modlitby swé řjkali: my pautnjcy také sme
Pánu Bohu z ssťastné(ho) od těch bjd/ w njchž sme pod ussi tehdáž wězeli/ wyswobozenj
děkowali. Nebo w prawdě wětssjm sem nauze w těch má-lokoli s. 24 dnem mezy těmi Pohany
skusyl/ nežli na wssj přede-sslé y budaucý cestě.
Mjstečko sme těsné měli/ ležeti sme w něm nemohli: ale sotwa sme sedě spali.
Smradu od nečistot lidských: zwlásstě od těch/ kteřjž moři nezwykli/ wssecky autory slabé a
průduchy otewřené měli/ okolo nás zewssech stran nečistili/ aneřád dělali: tak žeby nebylo
diwu/ aby sobě člowěk byl, wsseho nezosskliwil/ a nemocy nedostal. Ale což bylo činiti,
nežli trpěti. Pacienza es el mejor remedio a qualquier dolor.
(Gaký sme nedostatek snásseli) A gakož sme prwnjho dne wssecky proffanty násse
pogedli/ a ge té chásce toliko ukázali/ byli sme zase perně od njch pomstěnj. Nebo nercyli
gjdla žádného/ krom biskotů/ ale za dwa dni ani trunečku wody sme neměli/ z každého truňku
Turkůw sme prosyti musyli: někdy ginám dali, a to smradlawé/ které sami nechtěli/ a někdy y
té nám uděliti se zbraňowali/ že sme gak Wlassi řjkagj el muro el seco, d úno che magna
senza bevere: bez wápna na su-cho stawěti musyli. pročež sme se gim zase dosti w zuby
nahle-děli/ wedlé přjslowj: Tu guardi per dritto, come fanno le ocche le ver-ze: totiž/ přjmo
co husy na zelj/ na ně hleděli. A nassemu Einkau-ferowi z takowého nás opatřenj, dobře na
zuby žehnali.
Ty biskoty nám někdy k lepssj zwůli pomohli/ když sme ge za pár cybulj aneb něco
giného wyffreymarčili/ tak že sme ge tehdáž za zwlásstnj lahůdky gedli/ a truňk wody
s zahraženjm nosu pro ge-gi smrad se napili: magjc w čas nauze dobře zažiwacý žaludek: bon
budello, cioe a deggiuno.
3
Tehdáž sme bolestj žaludka často trápeni byli/ y za prawé dali, co onen Diphilus apud
Gregorium Gyraldum o nj pjsse.
Ventre verecundum minus est nil, nil mage ventre
Importunum, is vel mediis in luctibus urget
Et memores jubet esse sui, cogit(que) jubendo.
Nic nestydatěgssjho nad břich nenj/
Nic newhodněgssjho/ neb se wždy měnj:
A gak uprostřed bolestj nás rmautj,
s. 25 Tak w každý čas pamět na se mjt nutj.
Byť muse pak chtělo kdo časem opřjti/
Chtěg, nechtěg musý swůg poklis uzřjti.
Byť geg pak chtěl y zawázati časem/
Wssak musý bezděk w stranu wrcy pasem.
(Gak s námi Turcy nakládali) K tomu ti lotrowsstj Marynáři neljtostiwě s námi
zacházeli/ a obzwlásstně w nocy: někdy ledačims na zapřenau na nás hodili: nohami po nás
sslapali: námi gako psy strkali: a gedné nocy wy-lezl geden z njch na horu do kosse/ a
naschwále na nás weliký sskři-pec/ gakéhož u nás k stawenj a giným potřebám užjwagj/ do
ně-kolika liber ztjžj, spustil: tak že mezy nás upadl/ a mého hřbetu sstreychowal: a wssak
Božjm řjzenjm žádné(ho) sskodně netreffil: pro-čež sem skřikl/a wjce se lekl toho
nebezpečenstwj/ zněhož mne Pán Bůh wytrhl. Neb gest wěc gistá/ že kohobybyl treffil/ bylby
tu na mjstě zůstati/ aneb o některý aud přigjti musyl. Ale gakž se řjká: Mássli sskodu/ o
posměch se nestareg/ to též ti lotřj prokazowali: toliko se nám smáli/ a posměssným na nás
Christiano wolánjm, nám utrhali. Že ačkoli sme w strachu a mocy gjch byli: dosti sme na
sobě znáti dáwali/ žebychom se gim zase, kdyby nás wjce bylo, uměli odplatiti: Pacienza
muchas vezes injuriada, torna se en ira. Ale o tom nechť gest zadosti powědjno.
Když bylo okolo poledne přigeli sme do Portu/ a tu hned geden Marynářský lotr chodil
w ssjffu s čerweným klobaučkem/ a wybjral odewssech napořád na spropitný. Ale
bylibychom radě-gi lotrům, mjsto poděkowánj/ po dobrém pohlawku dali/ aneb gak Wlasky
řjkagj: Te recommando a ´griffe de gallo, cioe al diavolo: ge wssem čertům poručili. Nic
méně předce se mne geden pacho-lek dožádal/ abych od něho list wzal k geho bratru w
ostrowě Maltě zagatému/ apokudžbych sám tam negel/ abych geg po někom odeslal: což sem
předce lotru k wůli učinil.
Mezy tim widěli sme w Portu státi mnoho Caramusalu, a znjch y do njch kupecké
zbožj ladowati/ z njchžto geden se k nám wstřjc u-přjmo wygel/ a Patron z něho nás se ptal/
kteřjbychom se co ney-dřjwe s. 26 do Damiáty wyprawiti chtěli/ abychom k němu wystaupili/ že nás tam dowézti chce. My pautnjcy magjce za to/ že násse Caramusala w portu
zůstane/ nemesskali sme z nasseho ssjffu wystaupiti/ a do geho sme wessli.
Když se pak s námi k břehu připlawil (což se brzo stalo/ nebo nebylo daleko) přistawil
k gednomu pramenu Ržeky Nilu/ toliko gediné wewssem Egyptě/ kteráž tu do moře wpadá/ a
nás pobjzel/ abychom na břeh wystaupili/ že nás dále wézti nemjnj/ chtě-ge od nás mjti
záplatu/ že nás nedowezl.
Tož sme poznali/ že nás ten Turek podwedl: pročež nechtěli sme mu nic dáti/ ažby nás
prwé do Damiáty doplawil/ a neywjce náš mnich uměge řeč gegich/ za nás mluwil/ a s tim
Turkem se hádal/ podwod geho mu wyčjtage: až Turek wyhledal w ssjffu keg/ a přiběhl na
nás napřáhage/ a nás bjti chtěge: pročež mnich ulewil/ a od řečj gako Turek od kyge opustil:
naposledy chtělili sme pokog mjti/ wždy sme se po několika maydynjch slo-žiti, a gemu
zaplatiti musyli.
4
Tak tedy znowu sme lodj gednali/ kterážby nás do města Damiáty dowezla: bylo gjch
tu dostatek a rozličných: některé malé co nasse rybářské lodky/ než že ssirssj byly: giné
okrauhlé, ssiroké/ a tak krátké byly/ že se téměř s ssjřkau srownáwaly: a ty měly pla-chty
čtwerhrané a malé/ toliko pro woženj některých potřeb/ od gednoho města k druhému, po
Nilu: na kterýchž sme se pustiti nechtěli/ ale dali sme na neywětssj lodj/ gjmiž se po Nilu
plawj: ty měly některé gednu, některé dwě plachty/ gazykem gegich Dzierma, nazwané: wesla
také měly. (Na gakých lodech po Nilu se plawj) Gsau njzké, okrauhlé/ wssak dosti weliké/
gakéž sem na řece Padus weWlassjch widěl: na njchž se když gest pěkný čas/ y na moře
některau mjli pustj: tak gako we Wlassjch z Pádu po moři do Benátek, se plawjwa-gj. Nikdež
sem tak njzkých lodj, gako při Nilu, newiděl: proto že břehy njzké má/ a woda zaroweň
s břehem gde: nebby gim tak na njzký/ gako u nás na wysoký břeh/ z njzké lodj, wystaupiti
těžko bylo. A že wůkol Nilu žádných wrchů, ani téměř wewssj s. 27 zemi Egyptské nenj: pro
tu přjčinu mohau se po wssem Ni-lu swobodně s plachtami plawiti/ bez mnohého proti wodě,
když gedau wesly tahánj.
Také sem tu ohljdal a diwiti musyl/ pěknému položenj, au-rodě a stromowj, při
začátku země Egyptské/ proti spůsobu gi-ných kragin/ kteréž při moři a kdež do něho wody
weliké wpada-gj/ hrubě pjsčité aneb skalnaté býwagj. Nebo tuto hned při sa-mém břehu
wssecko se gako žiwé býti zdálo: gakž pak o hognosti té wssj země, dolegi wypisowati budu.
(Ržeka Nilus) Ržeka Nylus w tom mjstě wpadala do Moře/ zssjřj nasseho La-be u
Litoměřic/ wssak nenj w tom mjstě celá Ržeka/ než toliko geden djl gegj: gakýchž gesstě
mimo tento ssest rozdjlných do moře wpadá/ a slowau Latině gmény wlastnjmi takto:
Pelusia-cum ostium, gináč Damiatae, Taniticum, Mendesicum, Pharniticum, Sebenniticum,
Belbiticum a Canopicum, gináč Heracleoticum: A wssak mimo prwnj a poslednj pramen/
giným se neplawj/ proto že malé, mělké a netak městy y wesnicemi osazené gsau.
Egyptsstj těchto časůw negmenugj nežli dotčené dwa/ gmény obzwlásstnjmi/ totiž
Pelusiacum, kterýž teče při straně wychod-nj a Damiáty: Garbie a Canopicum, kteryž teče
při straně polednj a Alexandrii/ nazýwagj Scharguye, pro rozdjl spěssný, wewsseli-gakých
potřebách. Propert. lib 2. Ovid: Met: lib: 5. Claud: in Ruff: lib: 1. Paling: Leone. Vir: 6.
Aeneid: ti wssickni připomjna-gj sedm pramenů řeky Nilu.
Také sem se tomu diwil/ že welmi daleko do moře swau kalnau wodau barwila/a to
několik Wlaských mil/ y sladkost swau zachowáwá: a gakž sem tam zagisté sprawen/ že
plawcy když na moři zablaudj/ buďto chtjce k straně Garbye geti/ k druhé se dostanau/ a zase
naproti tomu k straně Scharguye mjsto Garbye: tehdy gsauce daleko w moři/a nemohauce
země widěti (neb gakž sem weyš dotekl/ země pro njzkost a rowiny gegi daleko na moři
neuhljdá) barwau wody, gednoho y druhého toku rozdjlnau/ a wssak obogj kalnau, se
sprawugj/ a swé ssjffy k portům k njmž přistati chtěgj, za času naprawugj.
s. 28 A tak my smluwiwsse do Damiáty/ plawili sme se na té lodj Dzierma proti wodě
nahoru/ a po lewé ruce nětco opodál od Ni-lu bljž portu/ widěli sme pewnůstku newelikau
čtwerhranau/ Tureckými Soldáty osazenau/ pro obranu Portu/ y města Da-miáty a giných
wyšssjch měst.
(Pewnost Turecká) Nebo w té pewnosti zdaleka spatřiti mohau ssjffy, k portu se
plawjcý/ a magj k tomu wycwičené holuby/ kterýmž když co po-třebj Heytmanu do Damiáty
Sangiachowi napsati/ k gich no-hám cedulku přiwážj a ge pustj/ kteřjž bez messkánj w
brzkém času kdež náležj do Damiáty přiletj/ a sobě tu cedulku wzýti dagj/ a zase do Pewnosti
se nawrátj. O čemž sem netoliko na mjstě slyssel/ ale y u gistých Autorůw čjtal/ že se ten
obyčeg powssem Egyptě, před několika sty lety, zachowáwal: ano y swýma wlastnjma očima
w Damiátě takowého holuba přile-těti/ a cedulku mu od nohy odwázati sem widěl: a to též w
Ale-xandrii z druhé strany Egypta podnes činj/ gakž o tom dolegi oznámeno bude. (Holubi
mnoho mil listy nosý) A swědčj to též ti/ kteřjž Indye a země Oryen-tálské wypisugj: gako
Gaspar Balbi: etc nell: viagg: delle Indie Oryentali. Že z Ormus do Balsari, a z Balsari do
5
Bagdetu, a zase zpá-tkem, kupcy holuby k swým ffaktorům aneb towaryssům wysýla-gj/
uwážjce gim listy pod křjdla: kdežto z Ormus do Balsari, dwa-mecýtma dnj cesty/ z Balsari
do Bagdetu, třiceti osm dnj po wodě gest/ že za geden den takowj holubj do gednoho z těch
měst doletj. Ležj ta Pewnost na deset Mil Wlaských od Damiáty. Potom nic obzwlásstnj(ho)/
krom lesů Palmowých newidauce/ přigeli sme dobrým wětrem okolo dwau hodin před
wečerem k Městu Damiátě.
Kapitola V.
Gak sme se do Damiáty dostali/ co w něm předse brali/ a přitom wypsánj téhož Města.
Když sme k břehu toho Města přigeli/ nesmě-li sme z Lodj wystaupiti/ až sme
ViceConsulovi Krále franckého/ kterýž se w tom městě zdržuge, náš přj-gezd w známost dali.
Kterýžto nemesskal po malé chwj-li sám k nám a pro nás přigjti/ a welmi přjwětiwě nás
přiwjtaw/ do přjbytku swého skrze město wedl.
A wssak neyprwé skrze gakýsy starý dům sme ssli/ w němž mno-ho Turkůw bylo:
před njmiž sme ffilce násse na zem položiti/ a gim ge k otwjránj a přehledáwánj, dáti musyli:
wssak nic nám z njch newzali/ ale nás passyrowali: kromě geden z njch dobře oděný/ a snad y
z Officýrůw: ten když wyložiliz karnýře gednoho nasseho pautnjka/ křjžky a páteře w
Geruzalémě kaupené/ (gakž w prwnj knize o tom doloženo) welmi se nad nimi gako užasl/ a
hněwem pohnul/ a zlořečil w gazyku swém/ až ynaposledy naně při přjtomnosti nassj plil/ a
my sme gemu nic proto řjcy/ ani se na odpor proti němu postawiti nesměli. (Turcy na páteře
swé modlitby řjkagj) A wssak podiwili sme se té geho newážnosti/ že mimo obyčeg giných
Turkůw, tento sám těch wěcý moc sobě newážil. Nebo giné sem Turky widěl/ kteřjž na
takowé wěcy laskawi gsau/ (krom křjžkůw a obrázkůw/ o čemž dolegi položjm) a pautnjkům
ge rádi berau/ aby ge sami na hrdle neb na rukau nosyli/ a po njch swé Páteře řjkali: wssak
při tom každém zrnu/ swé Subana hala, totiž/ Bože obrať se ke-mně hřjssnému/ přiwěsý/ a tu
modlitbu stokrát, po každé wedlé páteřů, řjkagj.
Odtud nás ViceConsul wedl upřjmo do swého přjbytku/ w s. 30 kterémž samotný
s swým služebnjkem bydlel/ a sotwa sám pro sebe komoru w něm měl/ od země gedné
podlahy zwýssj/ a nám pod nj dole w sýni, kdež sme gedli y ležeti musyli, wykázal.
(Kdo gest Consul a ViceConsul) Aby pak každý wěděl kdo gest ten ViceConsul.
Wěděti slussj/ že někteřj Křestiansstj Potentátowé, kteřj s Turkem ustawičný pokog magj/ a
handle swé wedau: gako Král Francký a Benát-čané/ w některých přednjch Tureckých
městech/ gako w Kon-stantynopoli, w Tripoli, w Halepu, w Kayru, W Alexandrii a ginde,
wyslané swé magj: a ti poněwadž tam za přjčinau pokoge činěnj/ aneb pro giné brzké
některých wěcý wyřjzenj/ po němžby se s odpowědj domu wrátili/ negsau gako
Ambassadores, Oratores, aneb poslowé a Legáti: neužjwagj také těch gmén/ ale Consu-les,
totiž Purgmistři, nazwáni býwagj. Kteřjžto w dotčených mjstech ordinarie, swau resydency
magj: k tomu gsauce na řjzenj/ aby mezy Křestianskými kupcy (kteřjž tam namnoze pro
handle swé dogjžděgj) řád, pokog a wssecko dobré zachowali: Kdyžby se co od Turkůw gim
přihodilo/ buďto žeby se nowá cla a giné nowé neobyčegné wěcy na ně ukládaly/ mimo
smlauwy a Při-wilegia/ mezy gich Potentáty smluwená a utwrzená: buďto žeby gim kdo
z Lidu Tureckého ubližowal: Ti Consules powinni gsau o to se domlauwati/ a swým
Wrchnostem, gestližeby se gim to nenaprawilo, o tom wěděti dáti magj.
Gsau pak u Turkůw u wážnosti/ a od Tureckých Cýsařůw mnohými obzwlásstnostmi
obdařenj. Od swé wrchnosti a kupe-ckých obchodůw, magj poctiwé wychowánj/ tak že mjsty
weli-ký dwůr wedau: swé guardie Turecké/ totiž některého Janičara wždycky při sobě magj/
kteřjž gjch w domjch hljdati/ a po ulicech před njmi gdauce, prowázeti/ a před zběřj
Tureckau/ gako před Bassemi plac dělati musegj. K tomu weliké komonstwo kupců
křestianských slawně/ a w pěkných hedbáwných ssatech při-prawených, za nimi gde/ a gim
6
welikau podstatu při těch náro-dech činj. Tak že se dobře o njch řjcy může: onza di stato,
libra d´ oro: totiž/ že auřad nemeylj.
s. 31 K těm pak dwaum Wrchnostj Křestianských Purgmistrům/ přiznáwagj a
přiwinugj se ginj národowé: gako k Benátskému zewsseho gegich panstwj poddanj, Raguzsstj
etc. K Franckému Němcy, Nyderlanti, Engličané, z Města Genue, Florencye, z Luky etc.
Kupcy a pautnjcy/ kteřjž wssickni swého Purgmistra poslussni býti musegj.
Pro lepssj pak Iurisdykcý a zachowánj řádu/ magj sobě od Turkůw oddané domy
weliké/ řečené Fondiques, gakoby u nás w Praze Kotce byli/ a ty mjsty dosti nákladné/ tak od
starodá-wna wystawené gsau: w těch Consul a kupcy s Zbožjm a krámy, bydlegj/ zawjragjce
se w nocy/ a wartu magjce: gakž potom njže něco o njch dotknu.
(ViceConsul) Abych pak o nassem ViceConsulovi oznámil. Ten byl tu w Damiátě
Consula z Cairu mjstodržjcý a nařjzený: A wssak po-něwadž tam Fondiquy a handlů walných
Křestiané newedli: Také malé wychowánj a podstatu měl/ a spjsse Křestianských Pautnjkůw/
z Geruzaléma obyčegně tudy do Egypta putu-gjcých, hospodářem/ a pro skupowánj Reyže a
giných některých giných některých wěcý/ Alexandrynských Křestianůw Faktorem, nazýwati
se může.
My tedy k takowému člowěku se dostawsse/ wděčni sme toho byli/ že nás k sobě
přigal/ s námi Wlasky mluwiti uměl/ a při-tom dobrý a upřjmný člowěk byl/ rád a ochotně
wewssem se nám propůgčowal.
(Dobrá zwůle a pohodlj u ViceConsula) Předewssjm pak bywsse po cestě od hladu
zemdlenj/ ptali sme se na wjno/ a od něho přezwěděli/ že ho wewssem městě nagjti/ a owssem
dostati, možné nenj: a wssak že pro swůg truňk dobrého wjna z ostrowa Cýpru, nětco málo
má/ kteréhož že nám rád chce uděliti, dokud postačj. Přigawsse tu geho dobrau wůli a sku-tek
s poděkowánjm/ prosyli sme ho za brzkau wěčeři/ s kterauž také dlauho nemesskal: ale po
malé chwjli dal nám pečených y wařených kuřat, ryb a wařenj w hognosti/ a k tomu toho
dobré-ho wjna/ tak že sme sobě tu zase dobře po předesslé nauzy nassj na-hradili/s. 32 gakž se
w přjslowj řjká: Dobrá wůle koláče gj/ zlá hlawu tepe/ a řjdký piwo pj. Pročež také někteřj
z towaryšstwa sobě powolili/ a wesseli byli/ di viso sereno: až když dobře pozdě bylo/
prostřewsse sobě modracy a hauně na zem a někteřj na stoli-ce (neb sme tu na stolicých za
stolem po Křestiansku seděli) na odpočinutj sme se odebrali.
(Lampert podraussiw se dal se w zpjwánj) Náš pak Lampert pak ten obyčeg mjwal/ že
když dobrého wjna dopadl/ njm se rád podraussil/ a poté rozličné pjsně w swém Nydrlandském gazyku pobožné y swětské zpjwáwal/ podlé přjslo-wj: l ácqua fa male, il vin fa
cantare: Wjno wzbuzuge k zpěwu/ a woda k hněwu: Cžehož tehdáž také neobmesskal/ gakž
sme swjčku zhasyli a se utissili/ dal se nám do zpjwánj hlasem/ a my se mu z-ticha smáli
poslouchagjce ho. (Mnich toho trpěti nechtěl) Mnich pak snad že s chutj po-wečeřel/ tim
wjce snem obtjžen byl/ chi ben cena, ben dorme: ne-mohl ho snésti/ ale okřikl ho Wlasky/
Lamperto taci: Lamperte mlč. Pročež Lampert nedozpjwaw werše začatého umlkl: neb se ho
bál. W tom geden z towaryšstwa/ neměw weliké chuti k mni-chu/ zwolal na Lamperta,
Lamperto canta, totiž Lamperte zpjweg. Takž Lampert mage zástupce/ a že ho posylowali/
che glí facevan spalle, začal tjm hlasitěgi zpjwati. Mnich proti tomu zase ho okřikl aby
mlčel: Lampert uposlechl ho: Ale po té hned zase byl k zpjwánj ponaukán: y dal se teprw
práwě do zpjwánj. (Mnich na Lamperta wstal a bjti ho chtěl) Až mnich wida že ho hrubě za
kápi (gakž řjkáme) táhne/ wstyčil se z leženj wzhůru/ a na Lamperta s hurtem a křikem/ aby
ho bil pospjchal. Někteřj z towaryšstwa poznawsse to/ nemesskali Lampertowi na retuňk
přispěti/ a proti mnichu se postawiti. Y potkali se potmě s mnichem/ a mjsto wlaského
přjslowj, una parola tocco láltra, že gedna řeč druhau stjhá/ tak že tuto gedna pěst druhau
potkáwala.(Towaryšstwo ho bránilo) Nebo mnich wida že žertu nenj/ gsa osoba wyso-ká,
dlauhých ramen/ a sylného oschlého těla/ udatně sobě počj-nal/ bil, pral okolo sebe/gakoby
dwěma kordy w hauffě ssermowal/ a zase z towaryšstwa potmě/ často mjsto mnicha w sobě
7
byli: podlé přjslowj Chi vade notte, trova spesso delle botte, kdo se w nocy taulá/ často
buchty dostáwá.
s. 33 Až ViceConsul slysse tu pranici/ nebnad námi ležel/ přiběhl s swě-tlem dolů/
wssecken zděssený mezy nás prose nás pro Boha/ abychom sobě pokogně počjnali: tak že
sme my ostatnj/ gessto sme se té hře djwali, gemu gi rozwesti napo máhali. (Mnich wolal
k Turkům o pomoc) Ale mnich gsa hněwem roz-pálený/ nemohl se spokogiti/ nýbrž gesstě
k tomu na ulicy wybě-hl/ wolal, křičel aby mu Turcy na pomoc přispěli/ že ho laupj, a
mordugj: ale nemohl se tak rychle žádného dowolati/ protože pozdě, a w prwnj usnutj bylo/ a
ViceConsul ho s mau pomocý/ k nassemu welikému sstěstj, do domu násylně wtrhl. Aneboby
sebe y nás třebas do wěčného wězenj, aneb u welikau pokutu pe-něžitau byl přiwedl. Pánu
Bohu buď chwála/ z ochrany geho swaté. Tu po welikém křiku sotwa sme toho mnicha
spokogi-li/ a té pranicy konec učinili. Neb byl tak zapálený/ žeby byl nedbal wssecka
nebezpečenstwj podstaupiti: gessto ač djlu swého dostal/wssak on wždy wjce nebohému
Lampertowi, wytrhnuw mu po lewé straně téměř polowicy geho ffausůw na bradě/a některým giným ubljžil: tak že gest z toho žertu/ dosti mnoho strachu přisslo/ Il molio, el poco,
rompe il gioco. Naposledy sme se wssickni upokogili.
(Rada mezy Towaryšstwem gakby mnicha pozbyli) Dwacátého dewátého dne měsýce
Zářj/ to bylo w Úterý den Swatého Michala Archanděla/ hned gak sme wstali/ towaryš-stwo
se radilo/ gakby toho mnicha pozbyli/ gakožto nerowné spřeže: a zase strany
excommunykacý/ kterauž w té ssarwátce také hrozyl/ a swé odpornjky do klatby dal/ že sau na
pomazaného a Clerica rukama sáhnauti směli. (O klatbě gjž mnich hrozyl) Gakž o tom mnoho
w práwjch duchownjch c. si quis suadente 17. q 4. juncto c: non dubium, etc c: veniens etc c:
ad eminentiam: c: cum illorum: c: religioso etc. de sen-tent: excom: tit: lib: 6 wyměřeno gest.
Y ač sau mnohé přjčiny měli/ aby na tu geho exkommunykacý nedbali: gako předně/ že
gest té mocy neměl/ a sobě sswé wedlé Kánonu/ kterýmž se toho dowoluge/ přiwlastňowati
nemohl. c: corripiantur 24. q 3. c: visis 16. q: 2. glossa in c: nemo episcopus: 2. q: 1. dicti tit:
c: cum ab ecclesiarum, de offi: c: ord: Hostiens: ibid:
s. 34 Drůhé ratione privilegii clericalis, quod tum amiserat multis mo-dis: cum non
debuisset vindicativus in tam levi causa fuisse, sed patiens de sent: excom: c: audientia. Unde
clerico manus inferenti resistere li-cet: Lancelottus Inst: lib: 4. de sent: excom: quia jure
naturae licet vim vi repellere, l: ut vim ff: de just: et jure. Secundo, vinum sibi non
temperando, nec se a vino temperando, tertiam potionem transgredi-endo: c: a crapula devit:
et hon: cleric: c: qn: q: d: palea 44. distinct.
Také Injusta per se excommunicatio, non servato ordine in sententia praescripto II. q
3. parag: item senten: c: in sacro, c: cum medicinalis, eod: tit: lib: 6. Iohan: de ligna: tract:
de censura: Eccles: Unde excommuni-catio injusta non tenet quo ad Deum. Abbas in c: ab
excommunicato de rescri: II. q 3. parag: ex his hoc tit:
Similiter socius quam vis turbatus clericum impellit ex subito motu non erit
excommunicatus, ut ten: Rich: in 4. dist: 18. fa: tex: in parag: notandum 2. q 3. Inconsultus
calor calumniae vitio caret et ob hunc nullam poenam erogari oportet, glossa ibid: Iohan:
Andr: Didacus Co-varru: in c: alma mater. Niunguno puede en los males esperar ben, salvo
el innocente.
Ačkoli tedy to tichým duchem mohlo pominuto býti/ nic mé-ně předce sem
towaryšstwo k tomu měl/ aby se s mnichem smjři-li/ a to w zapomenutj uwedli: La olvidenza,
es el remedio de las in-jurias. Gakož sem také s mnichem do některých ulic na procházku
wyssel/ a geho napomjnal/ aby se s towaryšstwem spokogil/ že mu k dobrému bude/ a že oni
spjsse bez něho, nežli on bez njch, w těch to nepřátelských zemjch, budau mocy býti: Olvidar
lo que sabes, algunas vezes trae provecho: W zapomenutj uwedenj někte-rých wěcý/ že
užitečné býwá. Cžemuž mnich neodporowal/ ale hned se ke mně omlauwal/ abych nemyslil
aby on mne w excommu-nikacý swé mjnil/ že on se mnau dobře spokogen gest/ a že gest
8
swého dobře pomstil/ a gim to rád odpausstj. A w tom mi plnau hrst ffausů nebohého
Lamperta ukázal/ kteréž w galiotech scho-wané měl/ gimž sme se dosti nasmáli.
W tom přissel čas snjdanj/ a my sobě dali třiceti wagec saze-ných s. 35, na welké
pánwi připrawiti: pročež wedl sem mnicha sse-bau k stolu/ a on chtěge s námi gjdla učasten
býti/ dal požehná-nj wssem/ a poté zase sme spolu weseli byli: wssak někteřj s mnichem
mluwiti nechtěli.
Po obědě na žádost nassj zgednal nám ViceConsul Dziermu/ kte-rážby nás do Bulako
města a Portu bljzko Kairu dowezla/ a smluwil od gedné osoby po Cechinu Benátském.
Mnich wida že se to bez něho gednalo/a také mu oznámeno bylo/ aby se gak může
opatřil/ že ho s sebau mjti nechtěgj: welmi nerád tomu byl/ a nemoha sám nic pěknými slowy
sprawiti/ wždy ginde přjmluwy hledal/ wedlé toho Meglio se vince la cosa per il conseglio,
ebe per líra, zdaliby mohl co pokorau a dobrau raddau/ spjsse nežli hněwem zýskati. Nebo
wygednal sobě přjmlu-wu od Sangiacha toho města/ kterýž k nám wyslal osoby gisté/ žádage
nás/ poněwadž sme mnicha ssebau přiwedli/ abychom geg zase odtud odwedli/ nechceme-li
dále, toliko do Cairu. A wssak když towaryšstwo ponjženau omluwu swau učinilo/ že sobě
sljbili/ aby ho w towaryšstwu netrpěli/ žádagjce ho, aby gich při tom zanechal: na té
odpowědi přestal/ a mnichu se spo-kogiti poručil: tak že gest nás prázen býti musyl/ a my
sobě přjslo-wj to(ho) potwrdili/ kteréž napomjná/ warowati se přjliš zdrawých krmj/ přjliš
welikého sstěstj/ a přjliš dobrých lidj: Aneb gak ginj řjkagj/ Dio te guardi da cingue, F. Fame,
Fumo, Fiume, Frate, Femine.
(Wypsánj města Damiáty) Dne 30. a poslednjho měsýce Zářj/ čekagjce na nasseho
plaw-ce až se shotowj/ procházeli sme se po městě/ kteréž gest starodá-wnj/ a slaulo někdy
Pelusium od Pelea Otce Achillesa, gináč Elio-polis od Elia Pertinace, kterýž ge wystawěti
měl.
Bylo před lety dwogj zdj cyhelnau/ a dwogjmi přjkopy obe-hnané a opewněné/ tak že
když léta 1246. Král Francký Lud-wjk/ přigmjm swatý/ přitáhw do země swaté/ aby
Geruzalém a Křestiany retowal/ pustil se do Egypta po Armadě k tomuto městu neyprwé/ a
přes celý rok ge oblehl/ a ssturmem ho dobyti nemohl: ale když Pohané bezpečně sobě w něm
počjnali/ a hodu-gjce s. 36 spali/ tehdáž s swým ffortelem gednu stranu dobyl/ a Města
s welikým bohatstwjm a laupežj dostal. (Král Francký Ludwjk ho dobyl)
Ale nedlauho užil toho wjtězstwj: Nebo chtěge upřjmo k mě-stu Cairu táhnauti/
zdržowal se přjliš na cestě/ až čas přissel/ že Ržeka Nilus z břehu wystaupila/a zemi wůkol
zatopila. Očemž Král Ludwjk newěda/ lidu swého časně opatřiti nemohl: tak že gest wssecko
leženj wogska geho, w wodě stálo/ pastew a potraw nemělo/ a zpátkem do Damiáty/ ani
z Damiáty k nim přitáhnauti možné nebylo. A w tom Žoldán Egyptský s lidem we-likým na
něg přitáhla gemu na sucho wystaupiti bránil/ až y pro wlhkost mjsta, mor w leženj nastal/ tak
že chtělli gest Král do-konalého zahynutj ugjti/ musyl se Žoldánowi i s lidem swým poddati/
wssak s takowými wýminkami/ že má do Damiáty y s lidem propusstěn býti/ a město sewssjm
přjslussenstwjm, Žoldá-nowi postaupiti/ a přes to wssecko osm tisýc liber zlata ranzionu, totiž
wýplaty položiti. Cžemuž Král i Žoldán potom zadosti učinili. Chron: de temporibus
aetatibusque mundi: Ioh: Titius. Gua-ginius. Inventaire du Ian de Serres.
(Položenj města Damiáty) Nynj samým položenjm/ že w rowině a při wodě Nilu ležj/
pewné gest: ale zdj nemá/ než co domowé pořád staweni, zawjragj. Položenj geho gest
obdlaužnj/ od strany půlnočnj až k polednj/ a gako půl měsýce nakřiwené/ kudyž hlawnj tok
Nilu, mimo samé město teče: a gest od gednoho rohu k druhému asy mj-le wlaská/ zssjřj na
půl mjle se táhne. Stawené gest na wětssjm djle z cyhel na sluncy pálených/ pro nedostatek
kamenj: ulice nečisté a pusté má/ a wssak proti tomu obywatelé města toho/ zna-menitau
zwůli a kratochwjl magj/ proto že při něm množstwj rozkossných zahrad g(es)t/ do njchž ze
wssech stran z Nylu wodu pausstě-gj/ a w njch od Limaunowých, Cytronowých,
Pomorančowých, granatowých, Fjkowých, oljwowých, palmowých, Kassyowých sstěpj, od
9
cukrowých třtj a ragské stromowj, weliký dostatek magj. Wařenj wsseligakého, hognost
giným zemjm dodáwagj/ zwlásstě pak Reyže/ o kteréž nám ViceConsul wyprawowal/ že se gj
z s. 37 toho města do roka za milión, aneb desetkrát Sto Tisýc wyweze/ a wssak ne gakoby tu
zrosstlá: ale z okolnjch měst a wesnic/ že se do něho přiwážj a dodáwá.
(Množstwj ryb w Nilu) W tom městě gest také znamenitá hognost/ od množstwj dobrých ryb z Nilu y z moře. Nebo ač gako u nás s mnohými přjprawami/ totiž měchy,
Korbeljky, wjchy, čeřeny etc. nic neu-měgj/ aniž o njch co wědj/ wssak ledagakausmalau
sýtkau/ aneb udicý znamenitých ryb dostatek chytagj. A widěl sem to w městě Damiátě y
ginde wýš po Nilu/ že ledakdos přiwázal na prowá-zek kus hřebjku sspičatého a k němu kus
chleba/ a hodiw to do wody/ welmi brzo dobrau a welkau rybu wytahowal/ gakoby gi na
neylepssj udicy chytiti mohl. A mohlbych řjcy/ že tato řeka nad giné w swětě na ryby
neyhogněgssj gest/ a to z přjčiny gegj tučnosti a kalnosti/ o njž dolegi potom psáti budu.
Athen: starý Author lib: 7. cap: 29. dobrotu, y welikost Ryb z Nilu wypisuge.
(Opatřenj Lamperta) Gesstě toho dne, negsauce umyslu Lamperta nasseho dále s námi wésti/ smluwili sme se s ViceConsulem/ aby ho do Ostrowa Cypru ffedrowal/ aby mohl
odtud do Benátek se dostati: A tehdáž hned na gednu Caramusalu se wyptaw/ geg na nj
ssikowal/ a my zapla-tiwsse co od plawenj přisslo/ y co tu s námi potráwil/ gesstě sme mu na
cestu my sami dwa/ totiž Pan Cžernjn a gá, s potřebu peněz udělili/ a připsánj k Otcy
Guardiánowi do Cýpru učinili/ aby jmu wssecky násse wěcy u něho zanechané/ totiž truhly,
mo-dracy a giné wěcy od ssatstwa wydal/ a gemu propustil.
W prawdě nerádi sme ho pozbyli/ pro geho kratochwjlné a wesselé posuňky/
gjchžbychom byli na paussti Synay/ k obwe-selenj nassemu dobře potřebowali/ nebywsse
nežli samotnj/ Pan Cžernjn a gá: Nebo
Un bon compagno per la via te perta a cavallo
Un cattivo non táiuta, ma te far tirar la caretta.
Dobrý towaryš na cestě/
Gest za wozýk wěz zagisté/
Mássli zlého, k tomu lháře/
Gest gakoby s njm táhl wkáře.
s. 38 (Vygetj z města Damiáty) Po wyřjzenj toho/ nakaupili sme sobě za lacyné penjze
pro-ffantůw/ od wagec, slepic, ryb pečených y wařených, chleba bisko-tů: krom wjna/ kteréž
sme w hospodě nássj wssecko wypili/ a ge-sstě před odgezdem počali wodu z Nilu pjti. Po té
sme se rozžehnali s ViceConsulem, a geg pěkně spokogili: Mnjcha a Lamperta s nim w městě
zanechali/ a sami w pěti osobách se k lodi wypra-wili/ kdež sme přes noc čekagjce na dobrý
wjtr, odpočjwati musyli: ale welmi málo spali/ pro k wjře nepodobné ryb se házenj/ me-tánj a
lodi nassj otjránj/ že sme se někdy lekati musyli/ a tu sem také u toho města Delffjny widěl/ o
njchž w prvnj knize psáno gest.
Kapitola VI.
Kterak sme z Damiáty odgeli/ a do Města Cairu přigeli.
Prwnjho dne Měsýce Ržjgna/ to bylo we čtwrtek po swatém Michalu Archandělu/
ráno když se počalo rozednjwati/ byli sme hotowi odgeti/ ale že wjtr teprwa swě hodiny na
den se ztužil/ dřjwe sme neodtrhli.
Patron Lodi nassj byl z Egypta se dwěma pacholky/ kteřjž slo-wau snědj neb bjlj
Mauřenjnowé/ tak gakoby žlutau barwu w komjně očadil: pro rozdjl Nigrytůw/ a práwě
černých Mauře-ninůw/ o njchž dolegi poznamenáno bude.
(W Egyptě neprssjwá) Dzierma byla uprostřed rohožemi pro slunečnau horkost přistřená/ kteréž tam přes celý den trwá a swjtj/ w létě y w zymě/ a protož tam nikdý neprssj/ a
10
když drobet sprchne/ za zlé znamenj a budaucý nesstěstj, wssj zemi té pokládagj: gakž to y
Herodotus swědčj/ že gednoho času w Thebis městě nad Cairem drobet spr-chlo/ a hned
potom Cambyses Král Perský/ Krále Egyptského s. 39 zamordowal a zemi geho sobě
podmanil. W Alexandrij a Da-miátě/ že bljzko Moře a zemj studeněgssjch ležj, často prssjwá/
ale toliko samý déssť: nebo snjh a kraupy, nikdý tam neprssj.
S těmi Egyptčany nic sme mluwiti neuměli/ toliko co ukazo-wánjm rukama, gim sme
náwěsstj dáwali: parlavano a cegno. (Ržeč gakau magj) Nebo řeč magj od Turkůw rozdjlnau/
totiž Arabskau / aneb gak ginj gmenugj Mauřenjnskau/ wssak netak wlastnj gako před le-ty:
kteráž skrze přestěhowánj se do té země pro úrodu gegj, Mau-řenjnůw a Arabůw w času
wálek, dokonce w zapomenutj přissla.
Když potom Dziermu odwázal/ táhl gj wesly na druhau stra-nu břehu/ aby mohl wětru
nadgeti/ a po té když rozpustil plach-tu/ počali sme we gménu Božjm geti proti wodě Nilu,
dosti prud-ce/ že sme brzo město Damiátu z očj ztratili.
Y geli sme mezy kraginami welmi urodnými a rownými/ na njchž sme množstwj
dobytka rozličného pasaucýho se widěli/ rákosy cu-krowého, stromowj rozdjlného/ zwlásstě
Palmowého, ffjkowého hned lesy/ obilj dozrálého, reyže, pssenice Turecké etc. giž tehdáž
podruhé toho roku zrostlého, welikau hodnost/ gakéž sem nikdý prwé newiděl. A gsau tu také
dobřj zahradnjcy okolo Nilu/ gakž ge Aten: připomjná/ a druhau přjčinu mimo zawlažowánj
z Ni-lu, takowého zrůstu přidáwá/ totiž powětřj mjrné/ a zemi y urodám přjgemné/ a němž
dolegi položjm.
(Wypsánj palmy) Poněwadž se giž o Palmě negednau zmjnka učinila/ také tuto o nj
krátce doložjm. Gest strom spanilý/ a obyčegně do dwa-cýti loket wysoký: roste nahoru w
gednom toliko pařezu/ kůru má ssupinowatau a twrdau/ a teprw nahoře neywýsse ratolesti
dlau-hé z sebe pausstj/ kteréž na podzym co rákosy dolů padagj/ gež také u nás suché
widáwáme. Owotce nese w hromadě/ so-twa čtyry neb ssest chomáčů na gednom stromě/ a
gakoby hrozny weliké wiseli/ sladké/ chtj y barwau ffjkům nápodobné: wssak wnitř s peckau
obdlauženau/ kteréž ffjk nemá/ a zespod wisý pod listjm owotce/ u welikosti prostřednjch
Uherských sswestek/ a dwogj barwy/ žluté a náhřebjčkowé/ gako u nás sspendljky a
sswestky/ od sebe se děljcý.
s. 40 Slowe oto owotce Latině Dactylus/ Cžesky Daktyle/ a Egypt-sky když gest
čerstwé Bellan, a suché Tamar: strom palmowý slo-we Dachel, gináč Machla aneb Nachal.
(Diwná wlastnost palmy) Gest pak strom tento dwogjho přirozenj/ aneb pohlawj: to-tiž
Samec a Samice. Samice někdy owotce nese/ leč podlé samce wsstjpená býwá/ a wssudy
wesměs obogj strom státi mu-sý: syce nenj-li samce/ tedy nikdý nenese owotce samice/ aneb
gináč gako lékařstwjm něgakým gi se pomáhati musý.
Pročež Egyptčané berau listj od samce/ a to kladau neb str-kagj mezy gegj ljstj/ azase
prach mezy ljstjma kůrau samce zane-ssený. Item kwětů od samce/ sypj na samicy/ a tak gj
rodnau činj. Levinus Lemnius de occult: nat: mirac: lib: 4, c: 10. nazýwá ty po-wahy Palmy
affectum Venereum, totiž Wenussinau náchylnostj: gakoby byliny anebo stromowj/ žiwot a
smysl měli: gakž o tom pěkně dysputuge Stepha: Theupolus academ: contempl: lib: 9. c: 2. a
Plotinus Enead: 3.
Také tuto wlastnost diwnau má/ že se nedá žádné tjži tak snad-ně snjžiti a skloniti/ tak
že čim wjc geg dolů táhneš/ a naň nakla-deš/ tim wjce se pozdwihuge a nahoru pne: pročež od
starodá-wna byla za přjklad ctnosti a trpěliwosti nepřemožené/ a za zna-menj wjtězstwj, se gj
užjwalo. Gellius 3. lib. ca: 6.
Palma w těchto zemjch neroste/ ale w Syrij, Egyptě a w Affryce a zemjch
wýchodnjch, u welikém množstwj se nacházý: ač mjstem we Wlassjch a Hysspanij se
sstěpuge/ wssak owotce nenese/ a snadno wyhyne.
(Užitek gegj) Nenj užitečněgssjho stromu nad Palmu. Nebo předně dlau-hý kmen hodj
se na stawenj/ a wsseligaké potřeby: ratolesti na roz-ličné nádobj/ a zwlásstě gedno z něho
11
dělagj Cuffaz řečené: z ljstj lůže, rohože, kosse/ a mjstem, gako w Králowstwj Congo ,a giných Oryentálské Indiae zemjch/ znamenité drahé ceygy/ totiž Zlatohlawy, Aramiry,
Damassky etc. dělagj/ a to timto spůsobem: že z njch nitky wytahugj/ a ge sussj a sprawugj/ a
těch mjsto hedbáwných nitek při tkanj gmenowaných ceygůw užjwagj: s. 41 gakž to Edoardo
Lopez, viaggio nelle Indie Orient: a ginj swědčj.
Item/ z kůry od kořene prowazy ljčenné dělagj: Owotce pak každému wědomý užitek/
když ho zakusý, dáwá/ a y w těchto zemjch u kupcůw, dostati se ho může.
Gacýby pak učinkowé a mocy Palmy y owotce gegjho byly/ o tom wiz Plin: lib: 13. c:
4. et lib: 23. c: 5. Diosc: lib: 1. c: 150. Ga-len: de alim: facult: c: 26. Theofr: lib. 1. c: 2. et
lib: 3. c: 5. Herbar: Mathioli: et Conzolo dóviedo nell sommario dell Indie Occidentali:
Kterýžto osmeré pokolenj palmy w Indijch Okcidentálských wyčjtá. Gakby se w těchto
studených zemjch sázeti a chowati mohl/ pěkně o tom wypisuge Olivier du Pradel, dans le
theatre d´ agriculture: kdež o wsseligakých neobyčegných stromjch a byli-nách, sstjpenj a
sprawowánj gich wyučuge/ a wedlé toho do gi-né knihy La maison rustique, de chaltes
Estienne, také nahljdnauti se může.
(Gak daktyle česagj) Obywatelé Egyptsstj/ když to owotce napodzym dozralé česati
chtěgj/ bez řebřjku na stromy lezau: proto že tak wysokých žádných nemagj. Užjwagj pak
mjsto řebřjku prowazu dosti tlusté-ho/ kterýž okolo sstěpu kolem co obruč obwážj: wssak
prostran-ně/ by mohli mezy ten prowaz a sstěp prolézti.
Když pak kdo nahoru lézti chce/
přitiskne se k stromu/ a toho prowazu djl pod paždj sobě dá/ tak že žiwotem mezy prowazem
a stromem bude: a po té mage kossjk nahřbetě pržiwázaný/ nahoru rukama a noha-ma lehce
co opice leze/ wždy toho prowazu gako obruče, powyle-za trochu nahoru, za sebau potahuge/
a gestližeby ustal aneb ru-kama se zdržeti nemohl/ na ten prowaz hřbetem spolehne, a se ztužj/ že může poodpočinauti, až wyleze: proto že kůra sstěpu/ gak nahoru hladká/ tak dolů pro
sspičaté ssupiny/ gako sukowatá gest/ tim lépe se zdržeti/ a zase hladčegi nahoru podáwati se
může/ A tam dotčeným spůsobem na týž prowaz se spoléhage/ oběma rukama owotce do
kosse trhati/ a dolů po prowázku w kossi spausstěti musý: Gakž to Kontrffekt Palmy/ a
česagjcýho owotce tuto přiložený ukazuge.
s. 42 Kotrffekt Palmy
(Wypsánj giného stromu Musa řečeného) Gest také giný strom nám diwný/ a tam
obyčegný/ totiž kterýž kmen sotwa na sedm nebo osm pjdj wysoký nad zemi má/ a potom listj
mjsto wětwj nahoru 7. y 8. pjdj dlauhé/ a 2. y wjce ssiroké/ a 3.neb 4. prstůw po hřbetě tlusté,
se wystřelugj.
W létě to listj opadá/ a na zymu samý kmen toliko zůstáwá.Owotce nese gako okůrky
weliké/ a wnitř takowá gadýrka má: s. 43 wssak žlutssj barwy/ a gakausy kožkau gest
obtažené geko ffjk/ kteráž se musý/ když se gjsti má/ co z ffjku stáhnauti/ a roste na stromě
uprostřed toho listj/ že se sotwa spatřiti může: weliké množstwj pospolu gako Palma zrn
swých má/ a těch chomáčůw přes 15. sotwa na gednom stromě newyrostáwá.
(Gablka ragská) Owotce to gest liběgssj nežli ffjk/ a s růžowau wodau polité/
znamenitě žjzeň zapuzuge: a tu wlastnost má/ že kde se koli a na-kolik kusůw rozkrogj/
wssudy wnitř křjž ffigůru ukřižowánj Kry-sta Pána w sobě má a nese. Odkudž od některých
Wlasky pomo del Paradiso: totiž Ragské gablko, nazwané gest: gakoby z toho po-kolenj
gablek býti mělo/ gehož Adam prwnj otec náš zakusyw, w hřjch upadl: totiž z stromu wěděnj
dobrého y zlého: a na zna-menj tehdeyssjho Božjho předpowěděnj/ o wyswobozenj lidského
pokolenj skrze smrt křjže/ že gest od toho času křjžem wnitř znamenáno bylo/ a tak až podnes
zůstáwá. Ioh: a Nedder c: 6. lib. For-micarius 4. pjsse/ že podobné Owotce w Králowstwj
Granát-ském w Hysspanij se nacházý/ kteréž kde ge koli načneš neb na-řežeš/ wssudy obraz
crucifixu w sobě má.
12
Egyptsky slowe Maus, Musa, aneb Moris, sstěp slowe Daracht Moris, a ginde
Indyánský Fjk: O němž pjssj Garzias de horto in arom: hist: lib. II. cap: 10. Giovan Lioni
Afric: della descrit: delÁfrica. Avicen: lib: 2. c: 491. Rhasis lib. 3. c.: 20. Serapio c: 84.
Mnozý o tom smeysslegj/ že by to owotce mělo býti takowé/ o gakémž se w čtwrtých
knihách Mogžjssowých w třinácté ka-pitole zmjnka děge/ těmito slowy: Pergentesque usque
ad torrentem Bo-tri, absciderunt palmitem cum uva sua, quem portaverunt in vecte duo viri.
To gest: Potom přissli až do udolj Esskol/ a tu uřezali rato-lest s hroznem gednim gahodek
plným/ a nesli geg na sochoře dwa. Nebo často se treffj tak weliký hrozen toho owotce/ že
s au-nos býti může: zwlásstě kdež tak welké býwagj/ že w gednom přes dwě stě zrn pospolu
srostlých gest: Gakž Iohan Hugo de Lintschott w knize wypsánj Oryentálských Indij swědčj/
že nege-dnau takowý hrozen od dwau na sochoře w dar nosyt widěl: cap: 11.
s. 44 Kteréhožto stromu Kontrffekt wlastnj tuto přiložiti sem dal.
Kontrffekt stromu Musa gináč Maus řečeného.
(Nebezpečné plavenj na Nilu pro laupežnjky) Když bylo po západu slunce/ přistali
sme s nassj Lodj k břehu gedné weliké wsy/ a ti přes noc w Lodj zůstali/ dosti s welikým
strachem/a by nás Arabi a Egyptčané wnocy nepřepadli a neoblaupili. Nebo nebezpečné gest
pro gegich laupeže/ netoliko wnocy na mjstě státi / ale y předce geti: že dobře uměgj plowati/
a tak lehce se k Lodjm přikradau/ že často Lodj, zwlásstě když wssickni spj, zlezau/ a co
neywjce mohau, s sebau poberau/ a s tim do wody se spustjc uplynau/ a někdy když se gim
gednau po-dařj/ podruhé přigdau/ Ssjffu se dohonj a geg zlaupj. Když někdy widj že by se
plawjcých zmocniti mohli/ tehdy ge pomordu-gj/ a po wůli swé s wěcmi gegich nakládagj.
Pročež kteřj sswau Lodi bezpečni býti chtěgj/ nakaupj knotů neb czundsstryku ruč-ničných s.
45/ a těch w nocy roznjcených wůkol Ssjffu nastrkagj/ aby se zdaleka zdálo/ gakoby tolik
ručnic při sobě měli/ a magjli gednu ručnicy/ tau welmi dobře a často uměgj střjleti a strassiti/
a tak neyspjsse progedau. Wssak předce někdy ti Laupežnjcy tegně se k Lodi pausstěgj/ a
zwlásstě když tmawá noc býwá: a kdyby byli prozrazenj/ že se pod wodu pohřjžiti mohau:
podlé přjslowj/ da boscho, e da riviera, prawj Lesnj a wodnj Lidé.
Ale my djky Pánu Bohu před njmi sme pokog měli/ a druhé-ho dne téhož měsýce
ráno/ dobrým wětrem sme se plawili/ a to přes celý den/ a potom y celau noc/ welmi prudce a
rozkossně při pěkných březých/ wsseligakými urodami osazených a okrásslených.
Třetjho dne téhož měsýce/ ten týž wjtr dobře nám k nassj cestě slaužil/ a toho dne
mimo giné weliké alteraci/ žjzně y horka sme pocyťowali.
(Woda z Nilu kalná a dobrá) Y ačkoli woda welmi kalná a hlinowatá přes celý rok
gest/ wssak welmi dobrá a chutná kupiti býwá/ a co sme gj až přes přjliš do sebe lili, nic nám
nesskodila/ toliko že nás obměkčowala a purgowala. Proti čemuž obywatelé Egyptsstj/ aby
ustawi-čně po nj neběhali/ užjwagj ffortele/ gimžto wodu z Nilu pěknau, čistau a zdrawau
činj. (Gak gi čistj) Nebo magj weliké hliněné aneb ka-menné nádoby/ dole ssiroké/ a nahoře
džbány uzké/ w gedno aneb dwě wědra/ ty plné wody kalné nalegj/ a po té wezmauc pět nebo
ssest hořkých mandlowých gader/ drobet njmi powrchu džbánu potrau/ a ty mandly w hrsti
ztlačjc, do wody wrhau/ a rukama přes loket w wodě semotam, chwjli mjchagj a točj/ a tu
wodu co neywjce zkalj/ a státi nechagj/ až se co sklo pěkně uči-stj/ a to wetřech neb čtyřech
hodinách: kteraužto potom do gi-ných menssjch džbánůw uljwagj/ a ku potřebě z njch
užjwagj.
Ta woda w prawdě nemůže se wychwáliti/ pro swau dobrotu a zdrawj. Nebo gakož
každá woda po třech wěcech se poznáwá/ Galen: lib: 1. de simpl: med: facult: c: 5. totiž po
kosstowánj, barwě a wůni: tak y tato wssecky ty wlastnosti w sobě má. Kosstowánjm s. 46
gest chutná a sladká: barwy pěkné: a dosti také wonná gest: a to z té přjčiny/ že z dalekých a
neyhorčegssjch kragin swě-ta teče/ kdežto od slunce dobře gako zdystyllowaná a wywařená/
13
w neporussitedlnosti swé, nepřiměssugjc k sobě giných řek a nezdrawých wod, do Egypta
přicházý. A gakkoli kalná býwá/ wssak se to z prudkosti toku gegjho/ a wysokých spádůw
mezy welikými horami (gakž o tom njže psáti budu) stáwá: tak že w těsných udoljch, lehkau a
černau zemj pohnauc, s sebau gj zanássj/ a dobře usaditi se nemůže: nic méně/ když se to
bláto odmjsý/ wo-da w swé dobrotě předce zůstáwá.
Gakož také Medici a Lékaři za reguli magj/ že woda krwe nedělá a nezažjwá: wssak o
této to gistj/ že se w krew co wj-no obracý/ a gakž obywatelé Egyptsstj/ a Doktoři Arabsstj za
to magj/ žeby od té chwjle/ kdyžto Pán Bůh skrze Mogžjsse Egypt ranami bil/ a wody w krew
obrátil/ tuto wlastnost nad giné wo-dy/ zachowati měla. Cžehož skutek patrný gest widěti na
těljch Egyptčanů při Nilu bydljcých/ kteřjž proti giným/ totiž Ara-bům w pustých mjstech
obýwagjcým/ tlustěgssj a krewnatěgssj gsau.
Galenus tuto wodu z Nilu nadewssecky giné wody wychwa-luge/ a dokládá že plodné
ženy činj, lib: de aquae bonit. Seneca natur: quaest: také dokládá/ že netoliko zdrawé a
plodné/ ale y nezdra-wé/ kteréž od dáwnjho času zatwrzené byly/ zase zdrawé činj. Což také
Avicenna primo can: a Aristoteles hist: anim: swědčj a množ-stwj lidu a dětj tam při Nilu,
toho potwrzuge.
Král Egyptský Ptolemeus Philadelphus toho gména druhý/ když dceru swau Berenicy
Králi Syrskému Antiochowi za man-želku dal/ wždycky do Syrye wodu z Nilu posýlal/ aby tu
samu toliko geho dcera pila/ netoliko že gi zmádi doma a u něho zwy-kla/ ale y proto aby
matkau mnohých djtek býti mohla. Polybius hist: Podobný přjklad Herodotus lib: 1. hist: o
Králi gednom Perském přiwozuge/ že gest sobě z řeky Choaspe; mimo město Susa tekaucý,
wodu bráti/ a kamkoli táhl, třebas na sta mil/ w nádo-bách s. 47 welikých střjbrných/ a na
wozých na wahách wisýcých, k tomu wařenau, za sebau wozyti dal.
Že pak žiwot obměkčuge/ klade toho přjčina Theoprastus lib: de aquis: totiž že gest
salnytrowaná/ od země Egyptské/ čimž ssebau a prudkostj swau stjrá, a táhne z střew co
zapopadne.
Okolo nessporu plawjce se/ widěli sme z daleka Pyramides u Cairu, a zdáli se
gakopby něgacý wrchowé byli/ o njchž dolegi psaá-ti budu. Nassi plawcy gakž ge spatřili/
hned twářj a těly swý-mi na podlahu padli/ a modlitby neb salutaci swé s radostj kona-li/ že se
tak bljzko/ že se tak bljzko Cairu (ač ho gesstě nebylo widěti) býti poznali.
(Pták s welikým woletem) Tu sme také mjsty množstwj welikých ptákůw co Labutě,
na Nilu plowati widěli/ a magj bjlé peřj a ssiroké plautwe na no-hách/ a slowe týž pták Latině
Onocrotalus: má pak pod pysky weliké a twrdé wole/ do něhož co s kostmi nachytá/ a když
masso tam od kostj odpadne/ to teprw do žaludku pozře/ a kosti z toho wolete zase wywrže.
Plin: lib. 10 c. 47. Bellon: obs: 2 cap: 27.
Nassj pak plawcy y ginj užjwagj toho wolete usussjc ge a swá-žjc na koncých/ mjsto
koreytka/ a njm wodu z Lodj wyljwagj/ a gakkoli u wodě ležj/ předce gako dřewo tuhé
zůstane, a dlauho nerozmokne.
Po hodině gak sme Pyramides widěli/ spatřili nassi plawcy no-wý Měsýc na nebi/ tu
opět obrátiwsse twáře k měsýcy s diwným natahowánjm těla/ modlitby swé konali. Až když
bylo w sau-mrak/ přistawili sme k gedné wsy/ okolo pěti mil od Cairu ležjcý.
(Města při řece Nilu) Na té wssj cestě mnoho wesnic a měst nehražených, dosti
welikých sme minuli/ a některé nám gmenowali: gako Serou a Rasca-lis, z gedné y z druhé
strany břehu ležjcý/ a ta od starodáwna y po-sawád proti sobě w welikém nepřátelstwj trwagj/
a sobě wsseli-gak překážegj: potom Cherbni a Baramon, z té strany Garbye ležj/ Tavilla a
Cayarya, z druhé strany Scharguye. Po njch ležj Barzoguer. Dále bljž Cairu ležj Calebbo,
Menie Canibri, kteréž má na polowicy cesty z Damiáty do Cairu býti. Potom gsau giná města:
gako s. 48 Spayty, Caracarya, Bulgaita, Abessus a Subrak, naposledy Bulako a Cair.
(Plawcy nás podwedli) Když sme k té wsy přistawili/ dáwal nám náš Patron náwěsstj,
abychom wystaupili/ a do wsy ssli/ gmenugjc gi Bulako/ gakoby smlauwě zadosti učinil/ a nás
14
giž tu kdež náleželo dowezl. Y magjce my spráwu a powědomost/ netoliko z čjtánj/ ale y
z sprá-wy od mnohých lidj/ že Bulako při samém Cairu w giném polože-nj/ y s giným
stawenjm a Portem ležj/ a toho směru nic newiděli: nechtěli sme mu wěřiti/ ale bogjce se
oklamánj/ tu noc sme z Lodj wygjti nechtěli/ ale wnj odpočjwali. On pak lotr wnocy wystaupil/ a nám osljky malé gednal/ kteřjž gak se rozednjwalo k břehu přiwedeni byli/ a tu
teprwa od obogjch/ plawců y oslářů s křikem k tomu přinuceni sme byli/ že sme musyli
wěřiti/ že se ta wes Bulako gmenuge: Corvi con corvi, non se cavano mai glócchi: bodeg
kostka kostky nehyndrowala: Tak dobře sobě napomáha-li/ že nás z Lodj wylaudili: a hned
z toho mjsta opodál od břehu odtrhli, abychom k njm nemohli/ a my teprwa poznali, že nás
oklamali. Gakož sme se potom přjčiny toho doptali/ že ti plawcy byli z těch, gessto nesměgj
do Buláku pocestné a kupectwj, bez gistého dowolenj a ssaynu od Wrchnosti swé, plawiti:
syce kdy-by byli postjženi/ w pokutu uloženau byliby upadli: pročež po záplatě odtud tim
raněgi odgeli/ a my s těmi Osláři do Cairu znowu smlauwati a gim platiti sme musyli.
Po té geli sme skrze wes/ z njžto wygjžděgjce přigeli sme k wodě z Nilu wycházegjcý
a dlauhý kaut činjcý/ u kteréž sme mnoho Fjkůw welikých/ a pod nimi Židůw a Turkůw
několik widěli/ kteřjž pod stjnem na sedadlách k tomu připrawených seděli.
(Clo židům y Turkům dáwati sme musyli) K těm gak sme se dostali, byli sme
zastaweni/ a abychom Clo dali napomjnáni: Pročež musyli sme ssednauti/ a gim spráwu
neyprwé dáwati/ kdo, co a odkud sme: a mluwil k nám od njch geden Žid Sspanyelskou řečj.
Když sme oznámili/ že z Geruza-léma do Cairu/ a odtud dále na Horu Synay geti chceme:
We-lel nám abychom nasse wěcy kteréž s sebau neseme, wykládali/ s. 49 a z njch Clo dali.
My pak welice sme prosyli/ aby nás k tomu wy-kládánj neměli/ že mimo obyčeg giných
pautnjkůw/ nic s sebau ne-neseme/ neb toliko hliněnné, kamenné a dřewěnné wěcy/ kteréžby
nám dlauho rozwazowati, wykládati a těžce skládati přissli/ a poněkud sme Turky k nassj
žádosti naklonili/ že nás při tom zanechati chtěli: (Židé ukrutněgssj nežli Turcy) Ale ti zrádnj
Židé, nikterakž tomu powoliti nechtěli/ ale po dlauhém s Turky se o to hádánj/ nás k tomu
přiwedli/ že sme wssecko do neymenssjho gim ukazowati/ a od osoby po ssiro-kém Piastru,
totiž tolaru, dáti musyli. Při čemž wěděti slussj/ že proto židé Turkům w té přjčině odporowati
nemohli/ že to Clo s njmi spolu od Wrchnosti pronagaté měli/ a gak oni Turkům, tak Turcy
gim, w wybjránj překážeti nesměli/ o čemž dolegi při zmínce o židech wjce psáno bude.
Sprawiwsse sobě zase nasse wěcy/ geli sme dále okolo třj ho-nůw/ a tu sme k welikým
wodám z Nilu rozwodněného přigeli/ skrze ty nebylo nám lze na těch osljcých malých
progeti/ lečby-chom byli chtěli pod samé krky w wodě seděti/ a násse wssecky wěcy
Geruzalémské zmáčeti. (Lid Egyptský nestydatý) Widěli sme tu množstwj lidu/ do několika
set Arabůw, Turkůw a Egyptčanůw/ kteřjž po té sylni-ci do Cairu, a z Cairu gdauce/ skrze tu
wodu co slepj/ toliko kossili aneb suknicy w rukau nad hlawau nesli/ a wen z wody bředli:
kteří krátké(ho) těla byli/ ti spleywati musyli/ a pro mnohé lauže w těch mjstech ani se zase
neoblékali/ ale tak geden před druhým, nazý chodili/ neosteychagjce se ani množstwj žen,
tudy s njmi wan-drugjcých: A wssak něco poctiwěgi nežli mužj w plundrách aneb gatjch
uherských, kteréž gim od pasu až do kůtkůw ssli/ z modré-ho aneb bílé(ho) strakaté(ho) plátna
dělaných, se procházeli: leč kde přes pás woda ssla / tu se od mužůw odměssugjc/ a kde stačiti
nemohli, stranau nadcházegjc/ ostatek ssatů nad hlawu wytahowali a se obnažowali. Z čehož
očjm stydliwým a nám wssem welmi haneb-né diwadlo činili: non le vorria veder depente:
kterýchžby člo-wěk nechtěl malowaných widěti: negináč nežli gakobychom w Indijch a
Ameryckých zemjch/ kdež obogjho pohlawj osoby bez s. 50 studu nazý chodj a bydlegj. O
čemž Don Pietro Martyre hist: del novuo mondo, Gonzalo Fernando dÓviedo hist: delle
Indie Occidentali. Fernando Cortese relationi: Hieron: Benzone hist: a ginj wypisugj.
(Mjsto mostu gak se přewážegj) Mezy tim nadiwawsse se do wůle tomu brodu/
newěděli sme sobě gaké rady dáti/ neywjce se o wěcy w nassjch Tlumocých sta-ragjce/ až
sme widěli že někteřj wysoké arabské koně osedlané, tu bljzko drželi/ a na njch lidi za penjze
15
přenásseli. Pročež neme-sskali sme a s njmi gak mohli gednati a po čtyřech meydynjch od
koně/ toliko aby nám přes tu lauži na njch přegeti dali, smluwili/ a tak sme s ffilcy na zádech/
wssak sobě swrchu w sedle zhůru no-hami gako opice/ když mjstem s námi plowati musyli,
na druhau stranu přegeli: kdež také nassi osláři s osly swými wespolek pře-plauli/ a spůsobem
giných tehdegssjch na té sylnici obchodnjků, nám na službu hleděli/ že sme gich někdy mezy
tim množswjm toho nahého lidu/ a co mrawenců zhusta tudy semotam putu-gjcýho, tak
nahých poznati nemohli, bez coram nobis.
Gakž sme málo dále poodgeli/ hned sme na giné lauže z Nilu před námi přissli: wssak
malé/ skrze něž sme ani pěssky, leč po Egyptsku/ ani na osljch pro bahna nemohli/ a tu konj
žádných, gako w prwnj nebylo. Z té přjčiny zgednali sme sobě ginau gj-zdu/ a to násse osláře/
na gegichž hřbety wsedsse/ od njch přená-ssjni sme byli/ netoliko přes tu/ ale y přes giných
několik laužj/ kterýchž na té cestě wjce bylo/ a gak která weliká byla, po mey-dynu, dwau
aneb třj, od osoby platiti sme musyli. Poslednj lauže ta nám zaneprázdněnj učinila: La coda e
peggior a scortegar: gakž rádo nesstěstj při koncy zatrhne/ tak se y nám stalo, když sme
uprostřed lauže byli. Nebo ten kterýž Pana Cžernjna nesl/ klesl s njm w té lauži/ že se dosti
hluboce do wody pohřjžil/ ageho ssaty pokálel: pročež se Pan Cžernjn welice rozhněwal/ že
by mu byl rád na zamčenau dal/ pax tecum sul mostazzo. (Potýkánj s Turky w lauži) Semnau
také potkali se dwa Turcy pěkně oděnj/ azzutj do kolenau: ti zasta-wiwsse mého mezka
dwaunohého/ mne za rameno po zadu chy-tili / a do wody wtrhnauti chtěli/ chtjce odemne
penjze míti/ ale s. 51 pěkně sem gich obdýwal/ že gim nemám co dáti/ a mezy tim wždy drže
se hrdla swého nosyče/ s njmi sem táhanicy měl/ až nemohsse nic odemne dostati/ strčili
mnau i nosyčem mým co mohli/ tim umyslem aby nás po hlawě do té lauže porazyli: ale
s pomocý Božj kteráž mne chránila/ dobře můg nosyč na nohách ostál/ gako dobrý kůň/ gak
řjkagj w přjslowj/ Caval d´ un fosso: ač několik krokůw wráworal a se motal/ wssak předce
mne na sucho wynesl: zač sem mu geden meydyn wjce dáti musyl/ a giž ta-ké čas byl těm
častým wydáwánjm peněz konec učiniti. Nebo w těch zemjch powěděnj (I dinari stanno
sempre con la beretta in mano per tuor comiato: že penjze ustawičně klobauk w rukau držj/
berauce od nás odpusstěnj) nad giné kraginy prawdiwé gest.
Když sme se z těch laužj co mauchy z pomygj wyprawili/ do-stali sme se do pěkného
a welmi lidného krage: Kdež sme palmo-wých a giných stromů lesy wůkol nás widěli/ w
njchž lidu česa-gjcých Daktyle/ a progjžděgjcých se na pěkných konjch welmi mnoho bylo:
po čemž sme znáti mohli že nedaleko Cair město býti musý. Kteréžto hned gak sme z těch
lesů wygeli/ před námi sme uhljdali, a k němu s radostj chwátali/ y do něho a skrze ně
nesedagj-ce z oslůw gako ginde/ pro welikost geho a weliké množstwj prachu w ulicech,
pěssjm nezwyklým nesnesytedlného/ okolo po-lednjho času přigeli/ a měwsse kundssafty
z Damiáty/ kde a gak bychom se po Consulowi Krále Franckého ptáti měli/ téměř půl mjle
nassj skrze město sme geli/ nežli sme k geho Lozumentu při-geli/ a tu se zastawili.
s. 51 Kapitola VII.
O přjgezdu nassem do Města Cairu/ a co sme w něm činili.
s. 52 (Přigezd do Cairu) Když sme se před dům Consula dostali/ ssli sme do něho/ a
potkali sme se s samým Consulem / kterýž zwěděwže tu gsau pautníci/ nám wstřjc wyssel/ a
tu nás přjwětiwě řečj Wlaskau wjtal/ a do swého pokoge nahoru wedl. Až něco málo spolu
porozpráwše/ gak sme z Geruzaléma / a potomz Damiáty od ViceConsule/ od něhož sme
gemule-dacos oznámiti měli/ wypraweni byli/ byl gemu čas obědu od služebníka oznámen/
k kterémužto nás přátelsky zwal / a mjti chtěl/ y my zase také potřebowali.
16
(Consul Francauzský) Byl pak welice zdwořilý, učený , a několik řečj powědomý Pán/
wedl sobě Pansky/ mnoho služebnjkůw měl/ a wewssech wěcech skwostně a pořádně sobě
počínal/ a gako giný Turecký Pán w hedbáwných ssatech chodil.
Při gjdle pěkná rozmlauwánj a mysli obweselenj s námi měl. Od krmjpak nákladných
a mnohých/ s dobrým wjnem Cypr-ským/ tak sylným/ že ač sme ho čtwrtý djl ketřem djlům
wody přiljwali/ předce co neysylněgssj Uherské wjno bylo/ welmi dobře nás chowal.
Po obědě důwěříce se témuž Consulovi / oznámili sme odkud sme. Cžemuž se on
welmi podiwil/ že w tak nebezpečné časy/ pro wálku G.M.C. Pána nasseho s Turky/ mezy
uhlawnj nepřá-tely nasse, sme se pustiti směli: pročež radil nám/ gakbychom se w tom městě
chowati měli/ abychom wysspehowani nebyli/ a do wěčného wězenj se nedostali: zwlásstě
pak Židům se wystříha-li a s nimi mnoho nemluwili/ že by nás po řeči neyspjsse poznati
mohli. (Dyskurs o židech) Nebo ten národ gestli u nás chytrý a obmyslný/ gest mezy Turky
mnohem wjce: A to tjm/ že sau Turky od přirozenj dosti sprostné, a wssak lakomé/ swým
sseydům wycwičili/ tak že wsseho lotrowstwj a oklamánj/ gako židé bezewsseho swědomj
hledj. Nemagj tak gako y u nás žadného dědictwj ani gruntů/ ale Partytami a handly se žiwj/ a
tak tam bohatj gsau/ že neypře-dněgssj cla a giné důchody/ buďto sami, aneb spolu s Turky,
sobě s. 53 k ruce nagaté držj/ za kteréž Tureckému Cýsaři, wedlé welikosti a malosti/ w gisté
termíny, gistau summu hotowých peněz, beze-wssj starosti Turkůw, dáwagj. A ačkoli gim
uloženo gest/ gak mnoho od čeho wybjrati magj: wssak dobře uměgj Lidi přetahowati/ že
z toho weliký zysk a užitek berau/ a dobře se magj. Obyčegně několik řečj uměgj/ by se w
těch zemjch nezrodili: Gako kupřjkladu/ když léta 1492. Ferdinandus a Isabella, a po njch
Emmanuel a Carolus V. Králowé Hyspansstj do 144000. a Cýsařowé Ržjmsstj léta 1340. z
swých zemj mnoho tisýc Židůw wypowěděli/ kteřjž táhli do Turek/ a tam řečem nawyklým
swé děti učili/ že posawád mnozý dobře Sspanyelsky, Wlasky a Slowansky mluwiti uměgj.
(Cronica d´Hispagna M. Anton: Beuter cap. 1.) Od kteréhožto času Turcy řemesel mnohých/
a nástrogůw wálečných od děl, ručnic etc. strogenj / k nenabyté sskodě wsseho Křestianstwa
dostali. (Zidé z Křestianských zemj wyhnanj/ mnoho zlého w turcých přjčinau gsau) Tak že
sám Turecký Cýsař teh-degssj, tato slowa propowěděl: že se diwj weliké zpozdilosti Krá-lůw
Křestianských/ gestliže sau nechtěli takowého množstwj li-du židowského pobiti/ že gich
aspoň za chlapy k službám a pracem potřebným nezachowali: Ale ge raděgi k swému
horssjmu wyhnati/ nežli k dobrému zdržeti chtěli.
(Gaký obchod wedau) Kupecké handle od drahého kamenj, zlata, střjbra a drahých
Ceygůw, neywjce wedau a přewyssugj w tom Turky/ a téměř y wssecky Oryentálské kupce:
gakož pak w Cairu neybohatssj krá-my a sklepy magj.
(S Uměnjm lékařským se objragj) Objragj se také s Lékařstwjm a hogenjm Lidj/ a
gsau tam neylepssj Lékaři a Materyalistowé Židé: také nenj žádný Kře-stianský Apatykář
aneb Materialista, kterýžby tolik Species a wsseligakých bylin w gednom krámě/ aneb w swé
mocy, gako oni měl/ a to proto/ že magj mnohé staré Arabské psané y tisstěné Lé-kařské
knihy a Herbáře/ kterýchž my w nassich zemjch nemáme: magj přesto giných nám známých
Autorůw knihy/ gako Galeni, Hippocratis, Almansoris, Serapionis, Aristotelis, Platonis, a
giných w řeči Turecké a Arabské/ z nichž mohau uměnj dobrého nabýwati s. 54/ A nacházegj
se někteřj mezy njmi/ zwlásstě w Egyptě/ kte-říž dosti učenj gsau/ a wedlé regulj lékařských
w hogenj se zachowáwagj/ a o tom dysputowati dostatečně mohau.
(W Konstantynopoli swau Impressy magj) Sprawili sobě také dotčenj Židé w
Konstantynopoli Drukár-nu aneb Impressy/ gjž sami Turcy nemagj: w té tisknauwewsseligakých gazycích knihy/ gako Wlasky, Sspanyelsky, Ržecky, Latině a Židowsky/ a mohau ge
i w giných řečech wydawati/ krom w Turecké a Arabské/ pro zápowěď Tureckau: gakoby ty
dwě řeči Swaté byly/ a oni gich hodni nebyli/ aneb žeby ge posskwrnili.
W Impressy užjwagj Křestianůw učených/ a od Turkůw z zagetj wykaupených/ s těmi
gako otroky nakládagj/ a ge y w swátek k robotě a dílu ženau.
17
(Děti Křestianské kupugj.) Kupugj také swobodně gako ginj Turcy, Křestianské
děwčata/ Panny y ženy/ a těch k dílům y k kuběnářstwí, proti Zákonu swému užjwagj/ a zase
wedle libosti prodawagj/ byť s některau několik dítek zplodili/ když toliko swůg zysk widj/
předce takowé odbudau.
(Žlutý Tulbant nosý) Že pak u Turkůw w žádné wážnosti negsau/ kteřjž s nimi ani
gisti/ ani z gich pokolenj žen a kuběn, sobě bráti nechtj/ a pro rozdjl od giných lidj, mjsty
žlutý Tulbant/ a ginde gako w zemi swaté a w Egyptě/ čerwené wysoké Klobauky, na hlawě
nosyti musegj: wsseligak pak Křestiany zosskliwiti, prozraditi a sebe zwelebiti hledj. Pročež
uměgj tisýc řemesel, / gakby něco na Křestiany wymysliti a ge k wrchnosti donesti mohli: tak
že každý Křestian/ zwlásstě přespolnj, gich se gako čerta wystřjhá: Ač gim Turcy také ne tak
lehce wssemu (znagjc ge prwe dobře) uwěřj. A po-tud o těch zrádcých židech nechť gest dost
powědjno.
Wyrozuměwsse pak wsseligakému dobrému zdánj Pana Consula/ také sme ho žádali
za ffedruňk k Hoře Synai/ abychom se tam co neydřjwe wyprawiti/ a odtud zase nawrátiti
mohli/ dřjwe nežlibychom Křesťanské Ssiffy, toho roku z Alexandrye odgeti magjcý,
zmesskali.
s. 55 (Rozgjmánj o cestě k Hoře Synai). A wyprawowal nám o nebezpečenstwj té
cesty/ a zwlásstě o tehdegssj Arabůw s Caloyery Klásstera Hory Synai newoli a neswornosti/
že tjž Caloyery od Arabůw obleženj gsau/ a do Klá-sstera ani z něho zase, žádný nesmj.
Pročež nám radil/ abychom té cesty zanechali/ ani se na Caravanu nebezpečili/ žebychom se
pro Náwe Křestianské obmesskali. Towaryšstwo gakž to usly-sselo/ hned se někteřj ohlásyli/
že tam geti nechtěgj: kromě my dwa/ Pan Czernjn a gá/ na rozmysslenau sme sobě wzali/
ažby-chom se něco gruntowněgi, na to wyptati mohli. A ačkoli sme toho i od giných
dosleychali/ gakby nám nebezpečné bylo w tak malém počtu/ mezy hauffy lotrůw se pustiti:
wssak nás wždy od předsewzetj nasseho, odwesti nemohli/ abychom dostawsse se tak daleko/
a gsauce hotowi gakž říkagj: ha il piede in staffa: gesstě posledního winsse nasseho, wykonati
neměli/ podle příslowj: la osadia mucho aprovecha en las cosas dudosas: totiž/ že w pochybných a negistých přjbězých opowaženj, činj skussenj/ a kdo se chřestu bogj/ nechoď do lesa.
Zwlásstě nemagjce se gaké ztráty peněz a statku obáwati/ a mohauce wssech swých wěcý w
Cairu až do nawrácenj se zase nechati: nebo smrt nebeře kdež nic nenj. Protož na tom sme my
dwa zůstali/ žebychom sami geti měli/ předce se tam wyprawiti chceme. A hned žádali sme
Pana Con-sula, aby nám dwěma tam dopomohl/ že sme se na to rozmyslili/ abychom se
předce na tu cestu wydali. Kterýžto wida naš u-mysl stálý býti/ zakazal se nám/ že druhého
dne s nami k Patry-archowi Ržeckému/ kterýž v Cairu bydlj, sgjti/ a wedlé spráwy neb raddy
geho nás dále fedrowati chce. Což sme s welikau radostj a wděčnostj přigali: gemu z obědu/ y
z laskawé té gehok nám neznámým náklonnosti poděkowali/ a na ten čas od něho odpusstěnj
wzali/ a do Lozumentu nám od něho wykázaného odessli.
Ten dům byl w geho mocy/ a pro pautnjky aneb kupce, z náro-důw k geho spráwě
náležegjcých/ (o nichž sem wýsse doložil) gemu od Turkůw y s druhym wedlé toho, w kterém
sam bydlel, za peníze postaupený. S. 56 (Gacý gsau domowé w Cairu) Byl weliký/ wssecken
z kamene stawený/ a zpředu y s zadu do ulic z něho se hleděti mohlo.
Gsau pak y ginj domowé w Cairu na ten spůsob, gako tento náš byl, stawenj: totiž že
o dwau y o třech podlahách na wýš staweni gsau/ a střechy žádné nemagj/ než toliko hljnau
aneb wá-pnem powrchu obwrženi/ a kteřjž gsau předněgssj/ ti olowem přikryti býwagj: wnitř
gsau komory wysoké a prostranné: ale w celém domě přes čtyry aneb pět, gich se nenacházý.
(Gak sobě v Cairu chládek činj) Uprostřed domu gde gako komjn naskrze odspodku/
až nad neywyssj podlahu/ po wrchu otewřený/ obyčegně pěti neb ssesti loket ssiroký/ netoliko
proto aby gim tudy swětlo do wnitřka wcházelo/ ale také aby wjtr s hůry do spodku pronikati,
a chladek činiti mohl. Gakož pak wsseligaká chlazenj wymeysslegj/ buďto že pokoge swé
každého dne trawau čerstwau potrussugj aneb wodu čerstwau několikráte za den nazem legj.
18
Ale magj také rádi uprostřed sýně studnice neb čisterny/ kteréž wodau napausstěgj/ aneb gi do
nich nanesti dáwagj: Z těch se chládek po sýni roz-cházý/ při nichž oni rádi gedj y ljhagj.
Oken málo magj/ a ty gsau z barwených skel/ tmawé a malé/ neotwjragj se/ nežli giné pod
nimi nižssj/ kteréž toliko okenice dřewěnné magj/ a nahoru co poklop se otwjragj a podpjragj.
Lawic a stolů žádných tam newiděti/ každý musý (portar il scagno seco) swau stolicy přirozenau s sebau nosyti.
(Hospoda nasse v Cairu) Do takowého tedy domu byli sme lozyrowáni/ w němžto
mjsto obywatelůw mnoho opic, bragonu, mořských koček/ a giných po-twor/ kteréž tam
Consul sobě chowati dal/ s gednim který gich hlj-dal, sme nassli/ a z počátku tomu rádi byli/
domnjwagjce seže sobě gich kratochwjlenjm a hrami v čas nesspornj neyhorčegssj/ a
k odpočjwánj tam obyčegný, chwjle ukrátjme/ ale nahražowali nám to zase w nocy/ rwaním a
hryzením se spolu/ s potworný-mi křiky po wssem domě se rozbíhagícými/ že nás dosti
mrzeli a k hněwu popauzeli.
(Gaké sme opatřenj měli) Přidal nám Consul gednoho služebnjka swého / kterýž
nassjm s. 57 Einkaufferem y kuchařém byl/ a ten nás dobře od rozličného massa, ryb a owocý
chowal/ a chléb bjlý psseničny (neb tam žito neroste) nám dáwal: kterýž obyčegně
Křestiansstí pekařj pe-kau/ a to za mjrne penjze: Gako ku přjkladu/ ssedesáte čtyry čer-stwé
limauny, za geden meydyn koupil/ Fjkůw, Daktylůw hro-mady: kromě hrussek, gablek,
sswestek a wjna w hroznjch/ čehož tam nemagj/ leč co od ginud, a obyčegně z Damassku po
wodě, přiwážegj/ a welmi draze prodáwagj/ že by za gedno prosté gabl-ko/ několik limaunů a
gablek granátowých, rádi dali. Wjna kupitj tehdáž sme dostati nemohli/ pro zápowěď tuhau,
od Bassi Cairského/ kterýž že byl z rodu a krewnosti Mahumeta pro-roka gegich/ přjsný
regiment nad zákony geho držel/ a sotwa ge Panu Consulovi, mjti dowolil. Wssak naposledy
magjce k Ho-ře Synai wygeti/ přece sme se u gednoho Ržeka doptali/ a na cestu dosti draho
kaupili: wssak mezy tim wodu z Nilu pili. Když bylo k wečeru/ dobře sme dwéře zawřeli/a
záworau za-strčili/ newěřjce té zběři newěrné, w tak welikém městě/ w kterémžby se gjch
žádná Wrchnost doptati nemohla.
(K Patryarchowi sme pro připsánj ssli) Ráno 5. dne téhož měsýce/ přissli sme do domu
Consula/ a on snámi wyssel k Patryarchowi Ržeckému/ kteréhož sme wssakdo-ma nenassli/
neb byl do Alexandrye přededwěma dny odgel. Pro-čež žádali sme geho mjstodržjcýho/ aby
on gménem Pryncypála swého nám připsánj k Arcybiskupu Hory Synai w klássteře panny
Kateřiny pod Horau Oreb dal/ což on s ochotnostj učinil/ a Ržeckým gazykem napsal/ žádage
gich, aby nás dobře chowali/ a co neydřjwe zase zpátkem wyprawili.
(Newážnost Turecká proti Křestianům) Wracugjce s Consulem domu/ gelo proti nám
w pěkně wy-prawených konjch/ a w drahém ssatstwu přistrogených, Turků deset/ kteřížto
gakž nás dogjžděli/ hned proti nam w prudkém běhu hnali/ negináč než gakoby nás porazyti
chtěli. Ale Consul a my zanjm časně sme z cesty na stranu ke zdi domownj uskočili: kdež oni
také w okamženj swé koně před námi zastawili/ a někteřj semotam mimo nás ge tumlowali a
obgjžděli/ welmi sseredně s. 58 na nás hledjce/ a ukrutné wzezřenj nám ukazugjce/ až když
uhlédali/ že gim žádné přjčiny nedáwáme/ od nás pryč odgeli. Když sme se diwili/ že takowé
osobě gako Consul byl to činiti směli: Od-powěděl Consul: že mezy njmi byl geden (kteréhož
nám ukazo-wal/ stářj okolo 17. neb 18. let/ a dosti krásný) kteréhož Basse Cairský zle užíwá/
a zté příčiny na něho laskaw gsa/ gemu we-wssem ffolkuge/ a slawně geg chowá. Pročež že
pro Bassi, ne-toliko on/ ale y ginj Turečtj officýrowé, ledacos gemu přehljdati musegj/ ano že
mu mnozý pochlebugj, na službu hledj/ a skrze něho Bassowi se zachowati chtěgj.
(Trpěliwost Křestianská) Nebo mezy těmi Pohany člowěk mnoho snásseti/ a mlčenjm
přemáhati musý/ wedlé přjslowj: Chi ode, vede, etace, vivera sempre in pace: totiž/ Kdo
slyssj, widj a mlčj/ mnohých nesstěstj uchá-zj. Lečby se wssem zosskliwiti chtěl, což by se
stalo/ kdyby pro tako-wé přjčiny každodennj a lehké/ wrchnost swau y gegich zanássel.
19
Když sme se zase nawrátili, byl čas obědu/ Consul do swého/ a my do nasseho
Lozumentu k němu se rozessli. Tu sme opět to-waryšstwo napomjnali/ aby se s námi předce
wyprawili: Ale nemohli sme při nich nic obdržeti/ proto že zwolili raddu, e me-glior esser
confessore che martyre: totiž/ lépe býti wyznawači / nežli Mučedlnjky.
Po obědjch ssli smek Consulovi / a žádali sme ho aby nám tul-mače a Welblaudy
zgednati poručil: což on na se přigal/ a nám gednoho služebnjka swého mladého Křestiana w
Cairu rodilého/ a několika gazyků powědomého ukázal/ že ho nám chce propůgčiti aby
s námi gel: Kterýž pro nás a sebe, tři Welblaudy zgednati/ a co potřebj bylo od proffantůw na
cestu, kaupiti měl.
Po té wrátiwsse se do Lozumentu/ tu sme s těmi potworami/ o nichž nahoře dotknuto/
a wyhljdanjm z oken na ulicy, čas osta-tnj toho dne stráwili. Nebo sme widěli weliký počet
Lodj malých y welikých gako Dziermy, po ulicy na wodě se plawiti/ kupectwj wozyti/ y také
na procházku semotam se wozyti: a gak nám gistili/ že tu w té ulicy woda mnoho loket
zhlaubj gest/ a teče skrze s. 59 město, Canali dělagjc/ toliko toho času když řeka Nilus welká
býwá. (Progjžďky Turecké po wodě) Když pak slunce zapadlo/ tu teprwa sme progjžděgjcý se
Turky na Lodech spatřowali/ pěkně připrawené/ a křjžem nohami složený-mi w kole sedjcý:
mezy njmiž hromady rozličné(ho), a powětří swau libau wůnj naplňugjcýcho kwjtj bylo/ a
pohlédagjce nahoru do oken/ muzykau kterau ssebau wezli, sebe obweselowali/ s weli-kým
swým zalibowánjm/ a nassjm tegným smjchem: gakoby swině pjskala/ a Osel bubnowal.
Gakž každý z Kontrffektu té gegich muzyky/ co za Harmonij býti musyla, sauditi mocy bude.
Kontrffekt Muzyky Turecké
Také sme to(ho) dne y giných, wsseligakých wěcý od lahůdek a owotcý, kterež na
Lodech po ulicech města kde Canaly gsau wozý, před domem dosti dostáwali/ toliko
dwýřkami/ kteréž každý dům k wodě má/ y náš po zadu měl, wyhljdali/ a co sme mjti chtěli
ukázali. s.60 Kdepak wody nenj/ tu nosý w nádobách wssech wěcý, k wjře nepodobnau
hognost.
Dne 6. téhož Měsýce/ wstali sme ráno wedlé námluwy nassj/ kterauž sme před tjm
dnem/ s služebnjkem Pana Consula, a s bu-daucým nassim tlumočnjkem, k Hoře Synai
učinili/ abychom na Zámek Cairský progeti se mohli.
Okolo hodiny na den/ přissel k nám dotčený tlumočnjk/ a gižlibychom hotowi byli za
chládku wygeti, se dotazowal/ a na-ssed nás na sebe očekáwagjcý/ wyssel s námi před dům/ a
tu toliko zawolal na mukary/ kterýchž hned několik párů s osly se presentowalo. (Přjležitost
howad k progjžďce po městě) Nebo tam w každé ulicy oslů, mezkůw/ a mjstemy konj
osedlaných pohotowě, s těmi kterýmž náležegj, přes celý den množstwj stogj/ a oznámjc kam
kdo chce po městě geti/ hned smluwj/ a bez messkánj gich užiwe: toliko aby gako w
Benátkách gondole, tak tu Homar/ totiž Osla zawolal: hned gich mnoho geden přes druhého
k němu se hrnau/ geg za ssaty chytagj/ chtie každý anby na geho howado wsedl. Ač pak malj
Osljko-wé gsau/ wssak welmi pohodlnj/ pro dobrý mimochod a lehké běhánj/ při nichž Osláři
gegich klusem pobjhati musegj: sedla magj dobrá y uzdy/ lepssj nežli w zemi swaté: O nichž
w prwnj knize psáno stogj.
(Progjžďka na Zámek Cayrský) Pan
Czernjn tehdy a gá s nassjm novým
Tlumočnjkem wy-brali sme pro nás tři dobré Osljky/ a upřjmo na njch k Zámku geli/ skrze
dlauhé, pěkné a několikeré ulice/ w njchž lidu rozličné-ho množstwj weliké, coby ho napral,
plno bylo: mezy nimižto nassi Osláři před námi běžjce hlasem křičeli dahry, dahry, to gest:
stranau, aneb ustupte/ a plac nám k progetj dělali/ až sme za město wygeli/ atu hned k wrchu
dosti wysokému/ wssak nepřjkrému/ na němž Zámek stogj/ geli. Když sme před bránu přigeli/ u nj sme z Osljkůw ssedli/ ge tu držeti poručili, ažbychom se nawrátili/ a sami tři toliko do
Zámku wessli. A neyprwé dosta-li sme se na weliký plac/ okolo něhož bylo weliké stawenj/
20
tak tr-wám že pro Guardye a marsstale pro koně. Na tom tehdáž mnoho s. 61 welmi nákladně
a pěkně od pobitých a krumplowaných zlatem a stříbrem uzd, sedel, dekůw, peřj a giných
wěcý/ přistrogených Arabských wysokých konj/ gežto služebnjcy drželi/ bylo: nebo Pá-ni
gegich při dwoře u Basse w radě byli. Přes ten plac ssli sme bez překážky/ a přissli k giným
njzkým sotwa půldruhého lokte wysokým dweřům/ chtjce skrze ty do hlawnjho placu tu kdež
Basse bydlel wgjti. A w tomnenadále z těch dweřj proti nám wystaupil geden Žid/ kterýž
nasseho Consula tlumačem byl/ a zastawiw se před dweřmi/ na nás co zděssený hleděl/ a
poznaw nás žeby-chom w ochraně geho Patrona byli/ bez messkánj na nás s hur-tem udeřil/ a
s hněwem se dotazowal/ kambychom chtěli gjti: a mage odpowědjno/ žebychom rádi dwůr a
resydencý Bassete spatřiti chtěli/ a sami se na procházku wydali. (Nebezpečenstwj kteréž nás
tam potkalo) Takž on hned nassemu wůdcy welmi domlauwal/ že nás bez raddy a wědomj
Pána swého tak wssetečně do nesstěstj uwesti směl/ a abychom y-hned/ gestliže nám násse
swoboda milá gest/ odtud pospjssili/ dřj-we nežliby se Turcy toho, že sme tu byli, dowěděli/
žebychom syc wězenj neussli. Nebo žetu chwjli při dwoře někteřj spráwu dá-wagj/ že w
městě Němcy a sspehéři gsau/ kteřjž před lety w taženj polnjm w Uhřjch byli/ a od těch
gistých že gsau poznáni. Což my doslechsse/ mnohém spěssněgi, nežli sme tam wessli/
sklopiwsse hlawy/ wen z Zámku a po té pessky dalekau cestau (strachem sebe necýtjce) do
Lozumentu sme chwátali/ a horkem welikým y stra-chem zemdleni/ sotwa sme ducha
popadali/ a teprw o dobrém poledni se nawrátiwsse/ dobře té raddy chi non ha cuore, habbia
gambe: Kdo nemá smělého srdce/ měg rychlé nohy, uposlechli: A ani tomu židuz weystrahy
nepoděkowali/ ani se na Osly nasse neohlédali/ gichž to Páni nezdráhali se na nich za námi
geti/ a od nás doma záplaty žádati.
Když se toho Consul dowěděl, také nám toho nechwálil/ nýbrž powěděl/ že by nás tam
mohl skrze přátely a známé Turky ffedrowati/ kdyby těch klewet nebylo: wssak na to mjsto
nás no-winau dobrau potěssil/ totiž, že se doptal Caravany / kteráž wetřech s. 62 neb čtyrech
dnech k čerwenému Moři táhnauti má/ s kterauž žebychom bezpečně geti mohli. Pročež
abychom mezy tim času užili/ žádali sme ho aby nám wůdce přidal/ kterýby nás do zahrady
Cýsaře Turecké(ho) Matharea řečené, kde Balsam roste prowodil/ žebychom tam nazeytřj
sgeti chtěli.
(Zámek v Cairu) Abych pak Zámku mlčenjm nepominul/ co sem očitě w něm a při
něm widěl/ a ostatek se wyptal/ tuto krátce o tom pozname-nám. Že gest weliký, nákladný a
wesselý. Nebo leží na wrchudosti wysokém, z něhož netoliko město/ ale weliký djl Egypta
spatřiti se může: w swém okrsslku gako Hrad Pražský s hradčany mjti může: wůkol gdau zdi/
a okolo njch mnoho basst a wěžj starodáwnjch bez přjkopůw/ wíce křtalt dáwagjcý/ nežli aby
w čas wálky ostáti mohli. (Nákladně wystawený) K bráně hlawnj zámeckéna wrch nahoru sau
stupně dlážené/ a na djle v skále wytesané/ po nichž wolněgi nežli na Hrad Pražský, s howady
ladowanými, geti se může. Wnitř do-mowé w prwnjm placu gsau pěkně a nákladně od
mramoru a gi-ných barewných kamenůw stawenj: a gakž z gedné strany do placu hlawnj
stawenj Bassowo widěti bylo/ w tom okna, dwéře a některé giné wikýře we zdi/ djlem
Musayckým z malých kauskůw perlowých matek/ Ebenowého dřewa, Křisstálů, Korálů,
Jaspisů, skel a Mramoru/ obkladané a pozlacowané byli: wnitř pak gakž sem slyssel/
kupodiwu nákladné aweliké sstoky má/ wůkol welmi prostranné(ho)/ a ssestnásobně plac
Hradu Pražské(ho) před G.M.C. kuchynj, přewyssugjcýho placu. W těch sstocých po-kogowé
drahým kamenjm a Zlatem, nad mjru ozdobeni gsau/ zwlásstě palác/ z gehož stropu aby mohli
židé zlato a drahé kamenj oblaupiti/ gednoho času 20000 dukátů dáti chtěli/ tak že se
předesslých Žoldánů Mamaluckých/ kteřjž to wssecko wy-stawěli/ sláwa a bohatstwj z toho
samého, poznati může.
W tom pak placu wnitřnjm gest mjsto neweliké/ mřežj dřewěnnau ohražené/ w tom
gest kámen mjsto sedadla/ na němž Selim Cýsař, když dobyl Cairu / neyprwé s koně sstaupiw
21
se posaditi/ a té země gako panstwj swého se ugjti měl: od toho času to mjsto s. 63 Turcy
ohradili/ a gako swaté u weliké wážnosti ge magj.
(Studnice nákladná a hluboká) W Zámku nenj žádné wody studničné ani dessťowé:
Ale gest studnice hluboká a ssiroká/ z skály pod samým zámkem při wr-chu wytesaná/ do njž
se powlowně může dolů po schodech wytesaných (kteréž magj okolo pěti set stupňůw)
k wodě gjti/ a ta woda wede se do nj po aquaductu, totiž trubách kamenných/ na wysokých
Prampaussjch/ přes tři sáhy nad zemj z sstukowého kamene wystawených/ gichž do půl čtwrta
sta gest/ a gdau od zámku až k řece na půl mjle malé Cžeské/ kdežto od wolůw tažená/
gistými koly a Instrumenty (kterýchž Kontrffekt dolegi w zahradě Matharea položjm) woda
z Nilu do těch trub se podáwá a naljwá/ a odtud do té čisterny přjmo teče/ z kteréžto zase
ginými koly nahoru se wytahuge/ a po trubách olowěnných a kamenných kde potřebj po
zámku se rozděluge a wede.
Kapitola VIII.
O Wýgezdu nassem do Zahrady Cýsařské kde Bal-sam roste/ a co sme po nawrácenj
se znj w městě předsebrali.
Dne sedmého Měsýce Ržjgna/ wstali sme wssickni z towaryšstwa předednem/ kdež
knám Ga-ničar od Pana Consula zgednaný přissel/ a nás do za-hrady Matharie wésti měl/ a
Wlasky y francauzsky mluwiti uměl. Geli sme tehdyod Lozumentu skrze Město na Osljch/
Geničar s Mukary napřed a my za njmi.
(Tumlplac) Když sme z města wygeli/ musyli sme přes Tumlplac weliký geti/ kdež
Turcy od starodáwna sebe w Rytjřských činech cwičj-wali a gesstě cwičjwagj/ na němž sme
weliké pokussenj od Turkůw s. 64/ kteřjž proti nám koně rozbodowali/ osstjpy a ssjpy k nám
směřowali/ snásseti musyli/ a kdybychom byli Geničara snámi neměli (pro gegichž podstatu a
moc wewssech Tureckých panstwjch, předněgssj y chatrněgssi Turcy, pokogně sobě počjna-ti
musegj) bylibychom se od njch s celau kůžj nenawrátili.
Odtud sme geli podál od Nilu/ magjc geg po lewé ruce/ až sme do Matharye gináč
Almathrie okolo 5. nebo 6. mil Wlaských při-geli: kdežto wes gest/ a w nj Lusthaus
někdegssjch Žoldánůw/ dosti weliký a nákladně wystawený/ y také dům aneb hospoda pro
pautnjky/ kteřjž z Hory Synai skrze pausstě do Egypta s Caravanou přigjžděgj. Nebo takowé
práwo tam gest/ že žádný Arab nesmj dále přes Matharij do Cairu kupectwj ani lidj wézti/ leč
chce swá howada propadnauti/ a sám se do wězenj dostati: tak že ti gessto přes pousstě
Arabské ffůry magj/ tu w Matharij čekati/ a z Cairu sobě giné zgednati musegj. Což pro nic
giného od starodáwna nařjzeno nenj/ nežliže ta laupežnická, nepodda-ná Arabská chasa/
kdyby se w hauffjch swobodně do Cairu do-stati měla/ mnohoby zlého tam nastrogila/ tak že
tam o ně nic nestogj.
(Kosteljk při Matharij) To mjsto ležj w pěkném weselém položenj/ kdež sme se
neyprwé k gednomu kosteljku aneb kaple dostali/ w nowě a pěkně na mustr Wlaský
wystawené/ kterauž tehdegssj náš Consul francauzský na swůg groš rozssjřiti/ a z gruntu
obnowiti (neb na tom mjstě prwé gedna menssj od Pana Danyele Barbara Consula
Benátského léta 1553 wystawená byla) dal. Kterýžto že gest bez dowolenj a wědomj
wrchnosti to učinil (nemage žádný Křestian té mocy/ netoliko aby měl kostel znowu
wystawěti/ ale ani ho bez powolenj a záplaty zato, obnowiti dáti nemůže) do dwau tisýc tolarů
pokuty Bassowi dáti musyl/ a sotwa tau summau wětssj-ho nebezpečenstwj ussel/ ačkoli ho
před tim pokogně stawěti nechali/ a teprwa po wystawenj s njm o to činiti měli/ a stawenj ho
stálo do 2000. gakž nám o tom oznamowal.
Do toho kosteljka wssedsse/ w něm sme čtwerhranau kassnu s. 65 z sstukowého
kamene do země wyzděnau/ do paždj člowěka hlu-bokau/ a plnau wody čisté, čerstwé a ku
pitj pohodlné, spatřili: gakož sme gi pak s chutj pili. Tu wodu wolowé koly a korbe-ljky
22
nahoru táhnau/ nedaleko odtud z gedné studýnky žiwé a pramenité wody/ a kromě té, wewssj
zemi okolnj Egyptské se nenacházý: Odkudž po žlábcých kamenných do toho kosteljka se
wede/ a druhau stranau do též Zahrady struhau teče, a gi zawlažuge.
Widěli sme také w tom kostele kámen zazděný a znamenaný, dwau pjdj zssjři: o
kterémž prawili/ že by měl býti ten na němž Panna Marya s děťátkem Krystem Pánem/ když
pro strach He-rodesů do Egypta utekla/ a tu w tom mjstě bydlela/ sedáwati měla. Gakož pak o
dotčené studýnce/ z njž se woda wytahuge prawili/ že by z nj wodu měla pjwati/ a w nj
plénky děťátka prá-wati: ano že na modlitbu gegj/ nebywssi tu žádná woda před tjm/ ten
pramen se tu wypregsstiti měl/ gakž tomu těch zemj Kře-stiané nepochybně wěřj/ a o tom
Breidenbach: Ioh: Tucher: Hans Werli von Zimber/ w swých putowánjch pjssj. Ale aby rodička Božj neměla mjti hognost wody ku pitj/ poněwadž od toho mjsta bljzko řeka Nilus teče/
ssetřjcým to položenj/ zdá se wěc k wjře nepodobná býti: nýbrž že když tu gámu wykopali
pro za-wlažowánj zahrady/ že bez Nilu tam woda táhla a táhne/ patrně se poznáwá.
(Fjk w němž se Panna Marya skryla/ a naněm plénky wěssela). Odtud nás wedli
k welikému fjkowému stromu/ kterýž sám o sobě stogj/ a s několik sáhů w obgetj gest: Na
tom prý Pan-na Marya plénky zawěssowala a sussjwala. W témž stromě gde naskrze pařezu
djra/ gako rozpuklina: o njž gistili/ že utjkagjc Panna Marya před těmi/ kteříž od Herodesa,
aby gi honili, wy-sláni byli/ k tomu Fjku se dostala/ a tak welmi ustala/ že nikam dále
nemohla a / kterýž že se měl tak před nj rozpuknauti/ a ona že se w něm i s Jozeffem skryla:
gakož pak kdo chce, skrze něg naskrze pro památku leze/ y z nás někteřj sme to učinili: a
Turcy lezau tolikéž, wssak z powěry/ gakoby tim mnoho zlého budaucjho ugjti s. 66 měli/ a
wisý na tom stromě ustawičně Lampa hořicý. My sme owotce geho, proto že tehdáž zralé
bylo, také zakusyli.
Toho Fjku owoce nenj takowé gako giných/ ale menssj/ a hru-bě trpké a nelibé/
gakoby gablka planá proti sstěpným gedl: gmenugj se Wlasky Fici di Faraon, totiž faraonowé
Fjky. Strom slowe Latině Sycomorus, Egyptsky neb Arabsky Giumez, o kterémž wýsse
doloženo. Přes celý rok plný owoce býwá/ a w roce do sedmi y osmikráte na něm dozráwá/ že
se trhati může: wssak to gest diwné/ že owotce geho ne z ratolestj/ ani z wětwiček/ ale hned
od dřewa a pařezu wycházý a roste.
Gest pak strom ten w těch horkých a suchých zemích, swým ljstjm a stjnem
k neywětssjmu pohodlj. Nebo ljstj má na spůsob morussj/ welmi hustě rostaucý/ kteréž
pohodlný chlá-dek dáwá/ tak že ge w těch y giných horkých zemích/ netoliko při domjch
wedwořjch swých/ ale y w mjstech a na placých obe-cnjch/ y w zahradách naschwále
sstěpugj/ aby se pod nimi chladiti/ a před horkem chrániti mohli.
Don Francisco Alvarez Viag: dell Ethiopia cap: 38 pjsse/ že w Králowstwj
Abissynském tak welicý a ssirocý gsau/ že w ge-dnom mjsstě Chaxum řečeném/ w Palácu
Králowském na placu tak weliký wyrostl/ že na geho wětwjch podlaha kamenná udě-laná/ a
na nj dwanácte stolic kamenných mistrowsky tesaných/ pro dwanácte saudcůw postaweno
gest/ kdež oni lidu audyency dáwagj/ a saudy wykonáwagj.
Od toho Fjku ssli sme do pěkné Sstěpnice zdmi ohražené/ do kteréž nás zahradnjk
Turek pustil/ w té sme mnoho rozličné(ho) u nás drahého owotce/ gako Indyánských ořechů,
Limaunů,Pomorančj etc. na stromjch/ a giných drahých bylin pěkně w zemi rozsazených, růsti
widěli.
(Wypsánj stromu Indyánského ořechu) Poněwadž sem zmínku o Indyánském ořechu
učinil/ nětco tuto také o něm dotknu. Má kmen wysoký/ Palmowému stromu nápodobný:
Owotce má na stromě wisýcý pod ljstjm/ga-ko prostřednj Melaun/ aneb Psstrosowé wegce:
powrchu má s. 67 gakausy kůru tlustau (z njž w Indijch kaudel a prowazy dělagj) w njž gest
zawřený: pod tau kůrau sskořepina gest twrdá/ a w té gádro weliké gako husý weyce, dobré
sladké chuti/ a le-pssj nežli u nás Wlaského ořechu. Z kůry dělagj Koffljky/ gichž se nemalo
23
wnassjch zemjch nacházý/ a prawj žeby proti sslaku dobře z nich pjti bylo: O němž wjce
wypisuge Mathiol: w Herbáři/ a Hugo de Lintschot. Figůra geho takowá gest.
Strom Indyánského ořechu
s. 68 (O Balsamu a drahém olegi geho) Při gedné straně k Wýchodu gest gina zahrada
newelký-mi zdmi ohražená/ w té od několika set let stromowíčko drahého a wewssem swětě
wzáctného Balsamu roste/ do kteréž nás zahradnjk na žádnau prosbu ani sliby/ ani na
přjmluwu Geničara pustiti nechtěl: než toho nám dowolil/ že sme ke dweřům té za-hrádky
magjcým w sobě plno děr okrauhlých/ a co by pěst do njch vlezti mohla prostranných/
naschwále k prohljdánj udělaných, přistaupiti/ a tudy na to znamenité stromovjčko wolně
hleděti a djwati se mohli. Nebo bylo blízko dweřj množstwj kříčtů sotwa loket neb
puldruhého wysokých/ s ratolestmi gako husý pysk tlustými/ a ljstjm zeleným/ Bazylice
prostřednj u nás nazwané bylině, podobným. Dwakráte w roce nařezugj se wět-wičky geho/ u
přjtomnosti Kommisařův a Lékařůw Tureckých, k tomu od Basse wyslaných/ a tehdáž když
kape z wětwi-čky/ bjlau sstáwu má: po některých dnech dostane olege barwy názelené: Potom
býwá barwy nážluté a práwě medowé/ a tu za mnoho let zachowá a gi nezměnj. Prodáwagj ho
do Kře-stianstwa w hognosti/ a nagde se y w Praze/ netoliko ratolesti/ ale y Oleg neb sstáwa
geho/ w dobře sprawených Apatykách.
(Dyskurs že netoliko w Egyptě/ ale y ginde Balsam roste) Aby pak každý wyrozuměti
a tomu uwěřiti mohl/ že se do nassich zemj dostáwá/ tento dyskurs o něm položjm/ z přjčiny
mno-hých psanj kteráž to gistj/ že by nikdež ginde na swětě nežli w Egyptě/ a to w dotčené
zahradě, býti a růsti neměl/ ale že na omylu byli a gsau/ njže z hodnowěrných Authorů, to
prokázati chcy.
Possel pak ten omyl z některých starých sskrybentůw/ gako Theophrasta, Plinia,
Solina, Serapione, Dioscoride etc. kteříž wssickni psali/ žeby se ginde nežli toliko w Jůdstwu
nenacházel. Odkudž magjc nowotněgssj tu posylu/ dále se na to neptali: Ale také do dalekých
(gako nynj se děge) zemj nedogjžděli/ y po njch to též gistili: až když ho nětco odtud do
Egypta bylo přeneseno/ psali o tom napořád/ zwlásstě pautnjcy nábožnj/ že by v samé té
zahradě, a nikdež ginde nebyl.
Proti čemuž gsau gistj důwodowé/ a na wětssjm djle stařj y nowotnj s. 69 Hystorikowé
toho potwrzugj (gimiž se každý sprawiti může) že gest nikdý židowská ani Egyptská země/
prawau a gedinau wlastj té drahé byliny býti nemohla. Nebo předně dotče-nj sskrybenti/ totiž
Theophrastus, Plinius etc. sami dokládagj/ že gest se w zahradě neb ohradě Králowské
s pilnostj chowal/ kdež to byliny přespolnj a obzwlásstnj toliko se chowagj: syce kdyby w té
zemi se zploditi měl/ wssudyby ho těch časů hognost byla.
Potom gest Author gistý Iosephus lib: 5. antiq: kterýž pjsse/ že za času krále
Ssalomauna/ králowna z Sáby neyprwé z Arabie urodné neb ssťastné, bylinu Balsamu darem
Králi s sebau přiwezla/ a z té že gest se potom rozplodil.
Pjssj také Diodorus Siculus lib: 2 hist: Strabo 16. lib: Geogr: Pausanias lib. 9 že
Balsam w Arabij ssťastné a Sábě/ wssech časůw w hognosti rostl.
Naposledy skussenj mnoho tisýc lidu každoročně z Cairu a od-ginud do Arabie
putugjcýho/ kteřjž ge tam u welikém množstwj růsti/ ano w Cairu negednau w té zahradě
wyhynauti/ giné z Arabie přiwezti/ a nato mjsto wsaditi widěli/ toho wsseho dostatečně
potwrzuge.
Gakož pak gistá wěc gest/ že tento nyněgssj kterýž sme widěli/ léta 1575 z poručenj
Basse Cairského / we 40. sstjpcých přiwezen gest.
(W Arabii urodné dosti Balsamu roste) A tak wedlé spisůw mnohých y ustnjho
potwrzowánj/ roste w Arabij Felicis aneb ssťastné/ nedaleko města Mecchi, na gistých
pahrbcých pjsčitých/wemnoho tisýcých křjčcích. Před časy že tak welikých handlůw do
24
těchto zemj z oněch kragin nebylo/ nessetřili ho a nerozplozowali sobě: ale nynj že z něho
weliký uži-tek magj, namnoze geg sstjpj/ wssak s dowolenjm Knjžete z Mecchy kterýž slowe
u njch Seryph a Turkům poddán nenj: wssak s njmi wěčné přjměřj má/ pro paut, kterauž oni
do geho zemj wykonáwagj/ tak také že z rodu Mahometowa g(es)t / a gako poswátného pokolenj. Ten moc a práwo sstjpenjho prodáwá, pod gistý plat/ wssak aby s geho wědomjm
potom prodáwán byl: tak že kdo ho s. 70 z kupců kaupiti chce/ od něho dowolenj mjti musý.
Pročež každé-ho roku kdy Caravana z Cairu do 20 y 30 tisýc lidu pospolu/ na paut
K Mahometowu hrobu do Medyny/ a potom bytu geho do Mecchy táhne/ tam ho při cestě,
kteráž mezy dotčenými pahrb-ky Arafat řečenými gde/ dosti widěti mohau/ a s sebou ho do
Cairu přiwážegj/ odkudž do nassich zemj se dostáwá.
Každého pak roku posýlá Cýsař Turecký Seriphowi sukni zla-tohlawau/ synům geho,
bratřjm a neyblizssjm přátelům/ Sto a padesáte tisýc dukátůw darem/ a Seryff gemu zase čtyry
sta sstuček Indyánského neytenčegssj(ho) kmentu/ a Balsamu tři neb čtyry libry odsýlá:
Bassowi Kairskému gednu libru/ a Hamiragowi (kterýž Heytmanem Caravany býwá) půl
libry.
(K čemu se ho užjwá) Z těch tedy přjčin může se ho w Egyptě z potřebu za penjze
kaupi-ti/ a hrubě ho mjsto wsseligakých giných Lékařstwj užjwagj/ ga-ko wnitř proti gedu/ a
těžkostem nenadálým/ y giným rozličným nedostatkům/ a zewnitř na rány, urazy etc. gakž to
swědčj Alpinus Doktor wznessený/ kterýž w Egyptě několik let byl/ lib: de plantis Egypt.
Cap: 23. že za bytu swého tam gednoho Benátského kupce znal/ gemuž w hlawě rána
kamenem až do kosti od Turka učiněna byla/ že se mu téměř v gednom dni potom Balsamu
zhogila.
Také užjwagj ho proti bolesti očj, ussj, kamenu/ neplodnosti, mornjmu nakaženj, a
wráskům na tváři/ a giným nedostatkům.
(Gak ho ženy užjwagj) ženy Turecké a Arabské bohatssj/ kteréž doma se zdržugjc krásné a bjlé gsau/ ty toho Balsamu mnoho wypatlagj/ a to timto spůsobem: Chodj často do
lázně/ a dobře se w nj zahřegjc/ mažj se po těle tim Balsamem, kde chtěgj pěknau hladkau
kůži mjti/ a předce po mazánj hodinu neb půl druhé na susse a w horku zůstáwagj/ až by se do
těla wtáhl a dobře wetřel/ potom gdau domu nesmačegjce se do třetjho dne ničjmž ani
otjragjce. Třetího dne gdau zase do lázně a mažj se znowu předesslým spůsobem/ a opět se
nesplakugj ani w lázni ani doma/ wždy třetjho dne se znowu natjragjce až do patnáctého dne
počjtagjc od začátku mazánj. Po tom před ginými wěcmi namažj se olegem hořkých mandlůw
a s. 71 po té zmygj se wodau z bobu dystyllowanau/ a tak pěkné, hladké a práwě hedbáwné
kůže dostanau.
Kdo chce wjce o něm wěděti/ k čemuž a gak dobrý gest: Item gak se má od
ffalessného s prawým a nepomjchaným rozeznati/ o tom wiz Alpina w traktátu zwlásstnjm de
Balsamo. Dialog: a Bellonia lib: 2 obs: c:39. Figůru geho gaký tam w Egyptě gest, tuto
přiložiti sem dal.
Kontrffekt Balsámu.
Po spatřenj wssech těch wěcý/ a dawsse zahradnjku Turku na spropitné/ obrátili sme
se zase do Cairu, kdež sme nětco málo po po-ledni se dostali/ a oběd hotowý nassli/ kněmuž
sme nasseho Geni-čera pozwali/ a s njm weseli byli.
Po obědjch přiwedl před dům gakýsi Arab s pacholaty na ře-tězých opice Bracconi
řečené, welmi weliké/ a když se postawili na s. 72 samé zadnj nohy, prostřednjho člowěka
zwýssj/ a sýlau každého přewyssugjcý: ty byly napřed co Lwowé chlupaté/ a nazad ho-lé
s dlauhými ocasy/ barwy ssediwé gako popelice/ a welmi pěkně wyrownané chlupy gakoby
ge neypěgkněgi očesal/ zwlásstě oko-lo twáře/ gakoby naschwálnj sstjce wyhlazené měly/
mjsta holá gako twář etc. čerwené gakoby ge tělnau barwau obarwil: měly náhubky přes
25
tlamu, aby lidi nekausaly (Kratochwjlné hry opičí a Oslowé): kteréž diwné kratochwj-le
prowodily/ s menssjmi opicemi, s Oslem a psem/ gednoho na druhém gežděnjm, skákanjm/ až
y Osel na rozkaz gednoho Araba/ s klobaučkem okolo, drže geg w ustech chodil/ a obcházege
wsse-cky/ Turky a giné tu přjtomné/ před žadným se nezastawil nežli předemnau/ aniž odssel
až sem mu koliks meydynu do geho čapky uwrhl/ že mi spodiwenjm bylo/ že to
neyhlaupěgssj howado od těch tupých lidj, ledačemus wyučeno bylo/ proti přjslowj: Ogn´ uno
a suo modo, (et) li aseni al anticha: Wssecky wěcy swůg spůsob ma-gj/ osel pak při swém
starém spůsobu zůstáwá.
Osmého dne téhož měsýce/ powědjno nám bylo/ že Basse z Cai-ru, kterýž
přededwěma měsýci z Uřadu ssazen/ a ke dworu do Konstantynopole cytowán byl/ toho dne
z města geti/ a na cestu se wydati má. Pročež Pan Czernjn a gá/ wyssli sme z domu/ abychom
se na geho odgezd podjwati mohli/ a gdauce chwjli skrz několik ulic/ wessli sme do gakésy
dlauhé ulice/ w kteréž sme giž lidu na konjch y gináč po obau stranách očekáwagjcýho na
Bassi, plno nassli/ že sme sotwa prostředkem skrze ně progjti mo-hli/ wždy ssetřjce
kdebychom na stranu za Lid ustaupiti, a po-kogněgi se díwati mohli: Ale čjm sme dále ssli/
tím těsněgi a wjce lidu bylo/ anobrž že takovým spůsobem až k Zámku mnoho lidu býti musý,
sauditi sme mohli/ a nedali nám nigakž mezy sebau státi/ ani zaně sme se protlačiti nemohli/
gakkoli často sme se o to pokausseli: Ale strkali námi semotam/ zůřiwě na nás hledjce/ a gi-nj
nám se posmjwagjce: tak že sme se zase zpátkem tauž cestau kterauž sme pracně a
s posměchem prwé ssli/ gesstě wětssj hanbau a nam noh podražowánjm, y ussklebowánjm se
nanás, nawrátiti s. 73 musyli/ až sme se do gakés malé uličky/ w kteréž tak mnoho lidu gako
w giných nebylo/ uhnuli/ že sme na stranu ustaupili/ a ke-zdem domu gednoho přigjti mohli.
Do té když sme se s radostj dostali/ P. Cžernjn počal na předesslé nebezpečenstwj
pozapomjnati, ha avan zato li piedi fuora delle scarpe: A nepřestáwage na tom/ že na zemi
stoge w pokogi, wssecko spatřiti mohl/ dal se w lezenj na gednu železnau mřjži před oknem,
od země člowěka zwýssj/ na kteréž giž prwé několik Turkůw se drželo a stálo: mezy ty se
přitiskl/ a že mu to strpěli/ počal gak řjkagj weyskati a se mě chlubiti/ gaký ffortel předemnau
mjti bude. Ale byla po malé chwjli alegrezza di pan fresco: totiž/ radost z měkkého chleba/
proto že přissed gakýs Turek/ potáhl Pana Cžernjna za nohu/ welege mu dolů slézti/ což on
učiniti a Turku swého mjsta nechati, a semnau zároweň státi musyl. (Basse powolán gsa do
Konstantynopole slawně z Cairu wygel) Když sme tu půl hodiny očekáwali/ počali wésti
Bassowy Welblaudy a Mezky/ nesaucý truhly a wěcy geho/ pěknými barewnými Deky
přikryté/ a bylo Welblaudů do padesáti/ a mezků do čtyřidcýti/ wždy geden po druhém
kráčegjce. Za těmi geli Turcy po páru/ drahým rauchem oděnj/ na pěkně wypraweným
konjch/ okolo120 osob. Za njmi sslo mnoho Geničarůw s dlauhými ručni-cemi po dwau/ a
bylo gich do mnoha set/ kterýchž sme přečjsti nemohli. Po nich gelo ssest Geničarůw na
konjch/ a za těmi sám Basse w letech padesáti, na znamenitém koni gel/ mage na hlawě
weliký zelený Tulban/ totiž zawitj/ proto že byl z rodu Mahometowa: proti němuž Turcy když
mimo ně gel/ z oken wyhljdagjce/ hlawy swé skláněli/ a pacholata po ulicých křičeli a
zpíwali/ tjm gemu ssťastnau cestu winssugjce. On naproti tomu k oknům každé strany se
obracel/ a prawau ruku na prsy kladauc, hlawu proti njm zase skloňowal/ tim se s njmi
rozžehnáwage. Za njm gelo giných ssest Geničarůw na konjch. Za těmi opět hauff pěssjch
Geničarůw. Až naposledy mnoho konj powodnjch Bassowých, gjzdnj wedli/ a záwěrek hauffu
učinili.
Odtud sme se do Lozumentu k gjdlu obrátili/ a na rozkázánj s. 74 nasseho wůdce
Mauřenjna / gesstě toho dne na cestu k Hoře Synai wssecky potřeby shotowiti dáti/ y z města
wygeti sme musyli.
Kapitola IX.
26
O Putowánj nassem z Města Cairu k čerwenému Moři/ do pusté Arabie/ a na Horu Synai.
Dne osmého Měsýce Ržjgna, dohotowiwsse se na cestu/ dossli sme k Panu
Consulowi/ a při rozže-hnánj se s njm/ gemu nasse penjze a wssecky wěcy k wěrné ruce
swěřili a schowati dali/ newzawsse ssebau nežli po třech neb čtyrech dukátjch/ toliko pro dánj
z nich almužny w Klássteře pod Horau Oreb: kromě gá bez wědomj wssech/ gakkoli mi
praweno bylo/ že se konečně na té cestě někde s Araby potkáme/ a od nich oblaupeni budeme/
předce sem dwamecýtma Cykynůw totiž dukátůw/ w tlustém nebíleném plátně/ na spůsob
opasku zassitých s sebau wzal/ a tjm sem se přes lewé rameno pod kossili neywýš opásal/
mysle na to, kdyby se w nepřjtomnosti nassj Consulowi od Turkůw co přihodilo/ a nasse
wěcy k zmařenj přissly/ abych do konce o wssecko nepřissel. Pan Consul powolal před sebe
Mauřenjna Araba, welblaudnjka nasseho/ gemu nás pilně poraučege/ aby nás w takowém
spůsobu we zdrawj zase přiwedl/ a daw mu polowicy smluwených peněz/ druhý díl až do
nawrácenj se, za sebau zanechal.
Potom magjce Osljky zgednané/ Pan Czernjn, gá a služebnjk P. Consula, nám za
Tlumočnjka na náš groš přidaný/ okolo půl druhé hodiny před wečerem/ y s potrawinami/ od
biskotů, chleba čerstwého, seyrů/ a nětco málo wjna/sme se wyprawili/ a cestau s. 75 do
Matharie zpočátku geli/ až sme se nedogjžděgjce tam/ na pra-wau ruku k Wýchodnj straně
uhnuli/ od Cairu na čtyry mjle Wlaské wzdálj. Po lewé straně widěli sme nedaleko od nás
leženj Bassowo/ kterýž toho dne gakž dotčeno z Cairu wytáhl/ a mnoho pěkných stanůw
rozbitých / na spůsob něgakého newelikého pol-nj(ho) leženj měl: kterýž toho umyslu byl/
aby na tom mjstě až do dru-hého neb třetjho dne zůstal. My předce nassj cestau sme geli/ až w
samý wečer do Arabského leženj kde Caravana nasse byla/ a náš Mauřenjn swé Welblaudy
měl/ přigeli/ okolo ssesti mil Wlasských od Cairu: kdež smé wedle stánku chatrného nasse
wěcy na hromadu složili/ a sami okolo nich sobě wečeři, s sebau přiwezenau wyložili/gedli/ a
Mauřenjnu také nětco udělili/ a potom na modracých (magjc každý z nás gednu s sebau)
obaljc se do njch až do rána odpočjwali.
To leženj Arabské bylo/ w němž gim neybljže Cairu bydleti do-woleno gest/ a tu sme
widěli/ že ženy, děti a wssecko hospodářstwj/ místo stánků aneb chalup/ na holech do země
wstrčených z tlustého plátna plachty/ aneb rákosy rozprostřené měly/ a bylo gich množstwj tu
bydljcých/ y náš Mauřenjn tu swůg byt, ženu y děti měl. A kdybych saudil/ že to položenj do
dwau mil Wlaských w sobě obsahowalo. Gaký w něm regiment byl/ wyrozumj se dolegi/
kdež o gegich žiwotu a kragině, obzwlásstně wy-pisowati budu.
(Caravana se sgjžděla skterau sme geti měli) Dewátého dne téhož Měsýce/ totiž w
pátek den swatého Diwisse/ okolo dwau hodin/ sgjžděla se na gisté mjsto před leženj
Caravana, s kterauž sme geti měli až do Suez města k moři čerwenému/ a shromáždilo se gi
okolo 300 Welblaudůw / wssecko obiljm naladowaných/ pro opatřenj pewnosti a města Suez.
My tedy nemesskali sme swé wěcy na násse tři Welblaudy naložiti/ a sami se po gednom na
každého nawrch posaditi/ a wen do-pole wygeti/ kdež náš Mauřenjn před námi bosý w kossili/
pasem ssirokým přepásaný kráčel/ a w ruce dlauhau hůl do dwau sáhů/ na koncy s železnau
sspicý nesl. Odtud smepomalu geli/ až do s. 76 dobrého poledne/ a když se Caravana
zastawila/my také stranau dolu ssedli/ nedaleko zátoky z Nilu wycházegjcý/ a tu sme posnjdali/ a wodau se na cestu opatřili. Magj pak tam mjsto saudkůw, fflassj aneb giných nádob/
koženné nádoby/ sprosta z wytažených kožj newydělaných/ tak gak ge z howada, třebas
gesstě za tepla stáhnau: ty gináč negsau připrawené/ nežli kde konce gsau/ tu prowázky
zatažené magj/ a wody do njch naberauce/ zawážj wrchnj konec/ a tak s srstj zewnitř
obrácenau, na Welblauda přiwážj.
Po půl hodině wyprawili sme se za Caravanau, směřugjce k wý-chodnj straně/ a tu
sme giž wssudy po pjscých a pjsčitých rowi-nách/ až do samého wečera geti začali. Kdež
potom w pjs-cých sme noclehowati musyli/ a sotwa trawičky uschlé nazbjrati mohli/ pro
27
maličký ohnjček/ gjmžby sobě člowěk mohl kassi ohřj-ti/ totiž mauky do wody nasypage/ a to
spolu zmjchage/ toliko málo pozahřjti/ a tak mjsto lahůdky pogesti. Arabowé pekli sobě
chléb/ o němž dolegi psáti budu.
Dne desátého téhož měsýce/hodinu přede dnem/ z stanowisstě nasseho nočnjho sme
wygeli/ a ten celý den trwagjce w nesmjrném horku slunečném/ po pjscých zahřitých/ a prach
horký z sebe wyrážegjcých/ ustawičně až do nocy geli/ a tolikéž w pjsčitých mjstech
noclehowali.
(Sami sme se pustili na před bez Caravany.) Gedenáctého dne téhož měsýce/ hodinu
předednem sme wyge-li/ a proti wýchodu cestau se brali. Poznáwagjce pak že Cara-vana
netak spěssně táhne/gakbychom rádi chtěli/ dali sme s na-ssjm Mauřenjnem Arabem skrze
tlumače gednati/ aby se s ná-mi z Caravany wytrhl/ a napřed pospjssil/ že mu mimo smlauwu
rádi na spropitný přidati chceme. Neb nám k cestě nassj málo času zbýwalo do odgezdu lodj
neb Náwj Křestianských z Alexan-drye. Což on rád uslyssel/ a s námi samotnými/ totiž těmi
oso-bami a s tolika Welblaudy napřed se pustil.
Y geli sme welikými pustinami a pjsky/ nic giného newidjce nežli nebe a zemi
pjsčitau/ tak že se nám sprawedliwě stýskalo/ a s. 77 wedle příslowj: Chi a seni cazza puttani
mena, e corre per lárena, non esce mai d´ afano edi pena: totiž kdo žene Osla/ kurwu ssebau
wede/ a po pjscých wandruge/ nenj bez různic a bez těžkostj: tak my netoliko wády a
nebezpečenstwj/ ale y práce těžké sme zakusy-li. Abych pak o obogjm nětco dotekl: Když
bylo okolo poledne/ widěli sme po lewé ruce gakaus Tureckau pewnost w pjscých/ wssak od
kamene čtwerhraně wystawenau/ na spůsob prostřednj Twrze u nás/ kteráž od města Suez do
5. mil Wlaských ležj.
W té pewnosti chowá Turek Soldáty, pěssj y gjzdné/ a to pro Port u Suez / a gest mjsto
bassty zemi Egyptské, z té strany od Moře čerweného. Když sme pewnosti minuli/ wyssli
proti nám třj Turcy / a nás zastawili/ chtěgjce abychom gim penjze dali. My sme se gim
wymlauwali/ že žádných peněz nemáme/ a gako chudj že z almužny putugeme. (Turcy
nasseho wjna kosstowali že ho nám málo nechali) Oni potom abychom gim wj-na dali/ že ge
u nás čigj/ a dali se sami do stáranj/ a kůže w njchž woda byla ohlédawali/ až wždy na džbán
wjna/ kterýž rakosým opletený byl/ treffili/ gegž sme hned odwázati, a gim ho podati musyli.
Ale nemesskali se dlauho/ pili geden po druhém tak spě-ssně/ že se do wůle, až wjc nemohli,
napili y sežrali/ a po té s weselau a pokognau myslj od nás odessli: wssak zysku nám na wjně
nechali/ podlé přjslowj: dal robar alrestituir se quadagna trento per cento: totiž/ po Laupeži
nawracowáno býwá/ když se co málo za-nechá/ gakoby uroku z gednoho sta třiceti přigal, tak
wzáctné býwá: aneb naproti tomu mjsto hlawnj summy/ když někdo toliko urok s těžkostj
dostáwá. Tak y tuto když sme se gináč nenadáli/ nežli že ge nám wssecko wyžerau/ a w čas
neywětssj potřeby nás o ně připrawj/ byli sme wděčni že ho nám trossku zanechali/ gakoby ge
nám darowali. O giných nebezpečenstwjch dolegi oznámjm.
Neywětssj pak těžkost sme nesli od horkosti toho pjsku/ kterýž se neymenssj/ gak
wlastně Latinjcy aura, totiž libý wětřjček, gmenugj/ nahoru kopytami Welblaudowými,
wyražel/ a na nás padal, co giný neysubtylněgssj prach/ že se nám zdálo/ gakoby-chom w
něgaké pecy plné popela horkého byli.
s. 78 Okolo nessporu geli sme nedaleko Moře čerweného/ wssak až k samému sme
nedogeli/ gakož y města Suez na dwě mjle Wla-ské stranau sme nechali/ a wždy Moře před
očima magjc, až do nocy geli/ a tu se w pjscých složili/ a nassemu Mauřenjnu/ gak
Welblaudůw gjsti dáwal a ge opatrowal, se djwali: totiž slože z njch břemena (k čemuž oni
kleknau/ proto že gjch žádný dosá-hnauti nemůže) dal každému drobet bobu asy s půl
klobauka/ a pjti gim nic nedal/ tak že gak sme z Egypta wygeli/ až do té chwjle nic nepili/ a
také sme k žádné sladké wodě nepřigeli.
Dwanáctého dne toho Měsýce/ wstali sme tři hodiny přede-dnem/ a geli sme dáwagjce
se na prawau stranu/ totiž mezy wýchod a poledne/ magjce Moře čerwené po prawé ruce/
28
wzdálj od nás třj neb čtyř mil Wlaských. Ta cesta nasse nebyla obyčeg-ná/ gakž náš
Mauřenjm prawil/ a proto se stranau z sylnice s námi wydal/ abychom oblaupeni nebyli: nebo
wěděl že tu při sylnici Arabowé swé stanowisstě magj: což nás potom, když sme zase
zpátkem tau sylnicý geli, nechybilo.
(Dwanácte Studnic Mogžjssowých) Když se rozednjwalo/ přigeli sme k gakýms
laužem/ kteréž slo-wau dwanácte studnic Mogžjssowých/ w nichžto černá woda byla/ a tak
smradlawá/ gako u nás při hnogi býwá. Tau wo-dau náš Mauřenjn nás od mnoha mjlj
trosstowal/ a že nj pytle násse kožené naplnjme těssil. Když pak nám oznámil/ že to ta woda
čerstwá gest/ welmi sme se lekli/ a gemu wěřiti ne-chtěli. On pak netoliko nám o nj
potwrzowal/ ale gesstě za swatau a welmi wzáctnau wyhlassowal/ že sme hned saudili že
musý býti ta, o njž se zmjnka činj w pjsmjch starého Zákona w 2. knihách Mogžjssowých w
kapitole 15. těmito slowy: Venerunt autem in Elim filii Israel, ubi erant duodecim fontes
aquarum, et septuaginta palma, et castra metati sunt iuxta aquas: totiž Y přissli do Elim/
kdež bylo dwanácte studnic wod/ a sedmdesáte Palm/ y rozbili tu stany při wodách. O njchž
se také w 4. knihách Mog-žjssowých w 33. kapitole připomjná.
(Woda smradlawá) Náš tedy Mauřenjn oprawdowě se k té wodě měl/ Welblaudy s. 79
nj napogil/ a to neyprwé na wssj té cestě/ a sám také s chutj z gedné se napil: Potom se
swlékl/ a do neyhlubssj z njch, kteráž do půl kolenau zhlaubj nebyla, se položil/ aby se
wychladil/ a swau Cykánskau kůži obmyl/po kteréžto lázni také nádoby násse prázdné snjmal
do té wody se zase nawrátě/ w nj se posadil/ a nemage čjm giným/ do kožj hrstj wody nabjral/
a do njch kalnau a swým sspljchánjm když se w nj kaupal pohnutau, naljwal/ a nám kupitj
přichystáwal. Tu každý může toho powážiti/ gakau chuť sme k takowé wodě mjti/ a gakž se nj
občerstwowati mohli: gessto mnohý Cžtenář čta tento Dyskurs můg o nj/ mohl by sobě gi
zosskliwiti. My wssak když sme ten žert prawý býti pozna-li/ na to sme se oddati/ a gi teplau
z těch newyděláwaných kožj, pjti rádi musyli/ zpomjnagjce na powěděnj: Varonilmente suffre
lo que la necesidad trae: abychom zmužilé srdce měli, w tom co nauze a potřeba dáwá. A
nediwili sme se Tatarům/ o nichž se pjše/ že w čas potřeby koňům swým žjlu zatnau/ a teplau
krew pjti obyčeg magj. Nicetas Chroni: lib: 2 de reb. Manuelis Imp: Niceph: Gregoras hist:
Rom: lib: 2. Nebo ta nikoli tak nesmrdj/ ani pokažená nebýwá/ gako nasse woda byla.
Pozdržewsse se u těch nechutných laužj za půl hodiny/ geli sme odtud/ a začali widěti
před námi hory a wrchy skalnaté a holé/ k njmž když sme se po některé hodině přibljžili/
mezy ně sme wgeli/ a odtud až k hoře Synai wždycky takowé Hory a wrchy skalnaté sme
měli: když pak noc byla/ mezy skaljm a pjskem sme odpočjwali a leželi.
(Skrze weliké pausstě sme geli) Dne třináctého téhož Měsýce/ wygeli sme dwě hodiny
přede-dnem/ a měli sme welmi zlau cestu celý den/ gako y ostatnj k Hoře Synai/ proto že sme
na wětssjm djle z gedné Hory a skály/ gednák dolů, a zase hned nahoru/ aneb w údoljch
uzkých/ a po stezkách ostrých welmi nebezpečně geli/ a nad námi Hory na upa-dnutj wisely/
že strassliwé bylo ze wssech stran na ně hleděti./ Tu žádného stromowj ani tráwy nebylo
widěti/ leč nětco bodlawého a nehodného.
s. 80 Zeměplazů pak rozličných, Hadů a Gesstěrek gedowatých množstwj bylo/ a
zwlásstě Drakowé welicý/ a někteřj s křídly lé-tagjcý, tam se zdržugj/ gakéž sem wycpané w
Cairu prodáwati widěl/ a gegich Kontrffekt tuto přiložiti sem dal.
Kontrffekt Draka s křídly
(Gazelli) Widěli sme také po těch skalách běhati a skákati gakásy wel-mi pěkná a
milostná zwjřátka/ srstj nápodobná Kamsykům/ wssak rohy magj delssj a rowněgssj nežli
Kamsykowé/ a gsau ně-co menssj y krotčegssj: Ale snad proto že gich tam mnoho nehonj a
neplassj: gsau k gjdlu chutného massa/ a gedl sem ge w Alexandrij/ slowau pak Wlasky
Gazelli, Latině Orix.
29
Tau cestau bez stawuňku až do nocy sme geli/ a když kdo gjsti chtěl/ wzal sobě kus
biskotu z pytle/ a geda pogjdal/ a na swém Welblaudu swau flassi měl/ z njž se té smradlawé
wody do wůle napjti mohl. K tomu měl obyčeg náš Mauřenjn když se mu steyskalo gjti/ že
zastawil některého z Welblaudůw/ kte-réhož neyčerstwěgssjho býti poznal/ a gemu náwěsstj
gistau řečj s. 81 daw/ k tomu ho že klekl přiwedl/potom naň wlezl/ a před námi ruce a nohy w
hromadu před sebe co opice složjc/ a zadek proti nám obrátjc se, posadil. (Pěkná gjzda
Mauřenjna) Po té dal se w zpjwánj/ a to z obyčege starodáwnjho/ o kterémžto někteřj pjssj/ že
to činj Arabowé/ aby Welblaudům tim ochotněgssj chůzy učinili/ a že wedlé zpěwu gak kdo
rychle aneb nespěssně zpjwá/ Welblaudy wycwičené magj/ že tak spěssně aneb nespěssně
kráčegj. Bellon:lib: 2 obs: c: 5.4. Ale náš za časté oběma koncy pjssťaly pausstěl/ Cantava da
due parte, gakoby žáby kukaly: přesto geho hřbet steykal se s twářj nassj/ od něhož dosti
smradu kozlowého sme pocýtili/ až nás w oči čpělo/ a to tak trwalo hodinu, dwě y wíce/ že se
přjslowj naplnilo: Non semper violae, nec semper lilia florent: že newždycky fia-la a Lilium
kwetne/ aby se k němu wonělo.
Dne čtrnáctého téhož Měsýce/ wstali gsme tři hodiny přede-dnem/ a opět ten celý den
až do nocy, mezy skaljm gako dobřj Eremitae, spali.
Dne patnáctého/ wyprawili sme se o půl nocy při měsýcy/ kterýž tehdá plný byl a
gasně swjtil/ pustinau a wrchy až do samého wečera, bez stawuňku sme geli/ a tu k gakésy
lauži smradla-wé wody se dostali/ w njž Mauřenjn Welblaudy napágel/ a nám gi do kozých
kožj nabral/ a odtud s námi dále gel okolo mjle Wlaské/ pro strach Arabůw/ kteřjž tu bljzko té
wody w geskynjch a rozsedlinách skály se zdržugj/ aby přigdauce pro wodu/ nám něgaké
těžkosti neučinili.
(Přjstrachowé na pausstj) Magjce pak po tak weliké cestě od půl nocy až do samého
wečera trwagjcý odpočjwati/ stala se nám překážka/ že náš Arab newěděl kam dále nás wésti/
a dokonce ani po sluncy, ani po měsýcy, na dobrau cestu se wprawiti nemohl. Nebo na té wssj
cestě ani stezky/ owssem pak cesty/ anobrž ani sslépěgj po njchž-by se poznati mohlo/ že tu
lidé putowali, aneb howada chodili, znáti nebylo a nebýwá/ a to netoliko proto že tam
nemnoho putugj/ ale že pjsek tak subtýlný a lehký gest/ že nercyli od neymenssjho wětřjčku
pohnut/ ale často od nesmjrné(ho) horka gako pozdwihowán s. 82 býwá/ nímž se hned
wssecky sslépěge zanesau. Pročež obywatelé těch pustin/ wedne sluncem/ a w nocy měsýcem/
strany cesty swé, sprawiti se hledj/ a ginj pautnjcy Caravanami, a kupcy Compassem, gako na
moři se řjdj. Z té přjčiny nemálo sme se ulekli nad tau nespráwau nasseho wůdce/ a weliký
strach na nás přicházel/ zwlásstě kdybychom zawedeni byli/ abychom tu bjdně hladem (gakž
se to giným pau-tnjkům před námi treffowalo) zahynauti nemusyli/ aneb aby-chom naschwále
od toho lotra mezy ty laupežnjky Araby/ uwedenj gako do léče do wěčného zagetj/ aneb
k prodagi diwokým ná-rodům, wydáni nebyli. A zwlásstě dal se nám w podezřenj/ když od
nás w nocy do Hor odssel/ tim umyslem/ aby některeho Araba k ukázanj nám cesty pohledal/
a my gináč nemyslili/ nežli že tu swé náhončí shledáwá/ aby nás oblaupili/ a wždycky gsme
se gak se co neyméně chřestlo lekali/ a Pánu Bohu poraučeli/ a giž wsseho oželeli/ chtěgjce
raděgi hrdla swá ztratiti/ nežli těm zhowadilým Národům w moc a poddanost přigjti. Tak
tedy magjce spáti/ ani oka sme zawřjti nemohli: ač se pak po třech hodinách k nám s gednjm
Arabem zase nawrátil/ a při nás oba bezpečně se položjce spali: wssak předce sme mu
newěřili/ domnjwagjce se když gest gednoho nassel/ žeť gest gich také wj-ce shledati mohl/ a
snad že pro lepssj wysspehowánj nás, tento s nim přissel. Až když bylo ráno 16. dne téhož
měsýce/ w pátek na Swatého Hawla/ widauce že se k cestě magj/ a dwě hodiny předednem
nás wyburcowali/ tu sme se poněkud w dobré naděgi ustawili/ wssak nedokonale/ obáwagjce
se aby snad některého mj-sta ffortelně neopanowali/ a nám cesty nezastaupili/wkterémžto
strachu geli sme neywětssjmi horami a neyhorssj cestau až k ne-ssporům/ a tehdáž zahljdli
sme skrze údolj Klásster swaté panny Kateřiny/ kdež sme teprw wsseho strachu pozbyli.
Pánu Bo-hu z geho milostiwé a Božské ochrany a pomocy děkugjce/ že se nám bezewssj zlé
30
přjhody/ sstiastně k tomu mjstu tak žadanému doprawiti dáti ráčil. A nepotřebugjce wjc toho
nagatého Ara-ba s. 83/ a poznawsse to že nás dobře wedl a ochotný byl/ dali sme mu na dobré
spropitné/ a k tomu nětco biskotůw/ neb byl hlado-witý pacholek/ a pokogně sme ho od sebe
propustili.
(Přjgezd do Klásstera S. Panny Kateřiny) Po půl hodině/ dostali sme se před Klásster /
a ssedsse dolů z Welblaudů/ přededweřmi násse wěcy sme složili/ a na klásster zatlaukli/
žádagjce do něho pusstěni býti. Y wyhljdli k nám mnissi Ržečtj Kaloieři přes zdi dolůw/ a nás
se wyptáwali kdo sme a odkud gedeme etc. načež gim náš Tlumočnjk spráwu dosta-tečnou
dáwal, s tjm doloženjm/ že psanj od Patryarchy z Cairu ssebau neseme/ z něhož wssemu
wyrozuměti mocy budau: oni pak na(m) naposledy takowau odpowěď dali/ abychom malé
strpenj mě-li/ že gak se Arabowé rozběhnau/ nám rádi otewřjti chtěgj. Nebo w tom čase co
sme tlauklia spolu mluwili/ zběhlo se k nám mno-ho Arabů s ženami a dětmi/ a ti na nás
zewlowali. Mnissi pak gim nic newěřili/ proto že s njmi w něgakém nedorozuměnj by-li/ tak
že málo dnj před tjm ssturmowali ke dweřům klássternjm/ a nemohauce gjch pro sýlu gegich
(nebo záworami welikými do-bře opatřené/ a železnými tlustými plechy obité byly) dobyti/
chtěli ge wypáliti. Ale že mnjssi wnitř hasyli/ nic dowesti nemo-hli: wssak znamenj toho
wsseho patrné pozůstawili. Obáwa-li se tehdy mnjssi/ kdyby nám otewřeli/ aby se oni s námi
tam ne-wetřeli/ aneb dweří nezaskočili.
Ti pak Arabowé odtud se také odgjti nestrogili/ až w samý wečer, newjm z gaké
přjčiny/ přissli mezy ně dwa gegich Heytmané, Capi od nich nazwánj/ kteřjž wssemi Araby
okolo Hory Sy-nai wládnau: ti když k nám přissli/ byli od nás žádáni/ aby ty gi-né odtud
wyprawili/ že na spropitné mjti budau. Což oni ne-messkali učiniti/ a toliko něco málo w
swém gazyku skřjkli/ hned se to množstwj préč odtud bralo/ že ti sami dwa Capi zůstali.
Pročež nám mnjssi otewřjti nemesskali/ a nás ochotně a přjwětiwě do klásstera přigali/
s welikau nassj radostj/ že po tak welice těžké a nepřjstupné cestě/ gako k dobrému Portu sme
se dostali/ a zwlásstě mimo obyčegné putowánj w těch zemjch do 400. mjlj Wlaských/ (Gak
gest daleko z Cairu k Hoře Synai) nassich 80. welkých z Cairu / co ginj wedwanácti neb
třinácti dnech sotwa wykonati mohau/ my w osmi dnech s pomocý Božj, totiž od 8. dne
měsýce Ržjgna/ až do 16. téhož mě-sýce sme we zdrawj bohdá s dobrau pochwalau, wyřjdili/
proti přjslowj: Veggiar alla luna, e dormir al sole, non fa ne pro, ne honore: totiž/ Že kdo při
měsýci gezdj/ a na sluncy spj/ prospěchu ani cti žádné z toho nemjwá. Gessto sme téměř
wždycky při měsýcy geli/ a newyspawsse se w nocy/ třebas w neywětssj horko slunečné
gedauc, wyspati se musyli. Z čehož Pán Bůh pochwálen buď.
Kapitola X
O Přjgezdu nassem do Klásstera Swaté Panny Kateřiny pod Horu Synai/ a co tam dále
od nás předsewzato bylo.
(Gaký sme měli Lozument w klássteře) Když sme do Klásstera skrze dwoge pewné
dwéře wessli/ kteréž na spůsob malých wrat/ weliké udělané byly/ wyssli proti nám někteřj
mnjssi Caloieri, a geden z nich Wlasky k nám mluwě/ nás gménem Arcybiskupa swého wjtal/
a po té magjce sobě od nás poděkowánj učiněné/ wedli nás gakýmisy schody nahoru/ a tam
nám Lozument náš wykázali/ totiž komoru prázdnau, bez ložj, stolů, lawic a giných potřeb/
toliko zýdky gakésy od kamene a cyhel na sluncy su-ssených/ do paždj zwýssi/ a pěti čtwrti
lokte zssjři, při zdech při-stawené, pro ljhánj byly: Ale ani slámy/ ani modracy na njch
nebylo.
Ten Caloier byl nám k rozmlauwánj přidaný/ a s námi se dobře snássel/ a hladem,
žjznj a horkem zemdlené, brzkau wečeřj těssil: s kteraužto že dlauho od nessporů až do
wečera prodljwali/ gináče s. 85 sme nemyslili/ nežli že tjm lepssj bude/ A knj sme se s chutj
chystali./ Když pak čas wečeře přissel/ a nám o tom oznámeno by-lo/ kdož gest raděgi a
31
ochotněgi k nj chwátal, gako my: pročež ukázali nám do refectorium swého/ o některý stupeň
njžegi/ nežli nasse komora byla/ a my se tam za stůl zasadili/ a knám dwa gi-nj Caloieři
přisedli/magjc každý z nás před sebau po taljři dřewěn-ném/ a pecnjk chleba černého
newypeklého. (Gakau nám wečeři dali. Bob syrowý) Prwnj dánj při-nesli nám na mjse bob
syrowý u wodě rozmočený/ naspůsob unás pučalky močené a neupražené/ gakýž náš
Mauřenjn swým wel-blaudům dáwal: toho zakusýc/ nemohli sme pro geho hořkost a
odpornost gjsti/ a gakkoli nechutný chléb byl/ raděgi sme ho usstipowali a w ustech žweykali/
očekáwagjce na něco lepssjho. Potom dali dwě konwice na stůl/ k njmž sme tjm ochotněgi
sáhli/ domnjwagjce se že w njch dobré wjno nagdeme/ abychom po něm sýly nabyli/ a sobě
zase žaludky po té smradlawé wodě na-prawili. Nebo tjm méněgi sme ho z Cairu wzali/
magjce za to/ že ho tam konečně w hognosti dostaneme: ale bylo husý wjno/ a o giném nic
wěděti nechtěli.
(Ryby na sluncy sussené) Druhau krmi přinesli gakésy ryby syrowé
z čerweného moře/ toliko že na sluncy sussené byly/ ná-podobné těm/ kteréž u nás matky
Božj ryby a gináč Plateysy nazýwáme. Můg towaryš s Tlumačem z welkého hladu gedli ge
s ochotnostj/ a ukusowali welmi těžce/ že sobě zuby wy-lámati mohli: ale gá sem gich ani
kosstowati nechtěl: nýbrž rozu-měge tomu/ že to poslednj krmě byla/ a počjnali skljzeti
z stolu/ žádal sem za kus seyra/ abych tjm, Caseus et panis, sunt optima fercula sanis, totiž
seyrem a chlebem/neylepssjmi a zdrawými pokrmy zawřel. (Seyr takowé chuti gako u nás
meydlo) Y přinesli ho malý kus/ kteréhož gakž sem okusyl/ gi-načegssj chuti a barwy mi se
nezdál/ nežli gako u nás meydlo bý-wá/ a podnes geg za takowý mám. Pro secunda mensa,
místo owotce/ pozdrželi nás rozpráwkau/ až když sme giž wywstati chtěli/ poslal nám
Arcybiskup na přiwjtanau zwlásstnj poctu/ totiž, konwičku malau z Daktylů páleného wjna/ a
nassemu z droždj pálenému nápodobného/ toliko že tak sylné nebylo.
S. 86. Tu nám přidaný mnich dal přinesti porcellanu / a do nj málo to-ho páleného
naliw/ k tomu wody z konwice přilil/ a poté nám připil/ a my geden druhému/ až sme to
pálené wssecko wypili. A hned sme poděkowawsse z wečeře, odtud wywstali/ na tučnau poljwku nenařjkagjce/ zwlásstě gá, kterýž sem ani toho seyra užjti nemohl. Z čehož každý
sauditi může, gaký sme nocleh s prázdným žaludkem mjti mohli/ podlé přjslowj: chi va in
letto senza cena,tut-ta la notte se remena: totiž: Kdo se s wečeřj chybjwá// Nepokognau ten
noc mjwá.
Sedmnáctého dne téhož měsýce ráno wstawsse tjm lehčegssj/ po cestě sme
odpočjwali/ a kostel, kaply a co w nich bylo spatřo-wali/ zwlásstě spatřili sme množstwj gmén
osob z rozličných ná-rodůw/ kteřjž tam byli/ a některých Erby wyryté/ reysowané y malowané
po stěnách.
(Kaloieři powinni pautnjky prowázeti na mjsta swatá). Potom pak žádali sme
Caloierůw/ poněwadž náš intent a přednj umysl gest/ abychom Horu Synai a giná mjsta w
pjsmjch swa-tých wznessená a swatá spatřili/ pro něž že sme se na takowau ne-bezpečnau
cestu wydali: Z té přjčiny aby nás wedlé obyčege starobylého zprostředku gegich dwa
prowedli/ a dáli Pán Bůh hned dne zeytřegssjho takowá mjsta nám wolně ukázali. Oni zase
nám odpowěděli/ že to Arcybiskupu swému oznámiti chtěgj/ a po malé chwjli přissedsse od
něho/ nám abychom k němu přissli/ že nás zato žádá, powěděli. (Gak nás Arcybiskup
přiwjtal) K kterémuž gakž sme přissli/ mjsto giného pozdrawenj a promluwenj/ toliko nám
ruky podal/ a zase od sebe propustil. Wssak potomně uradiw se s swými Caloyeri, dal nám
oznámiti/ že gim w čerstwé paměti zůstáwá/ kterak s pautnjky po mjstech swatých choditi
powinni gsau: Ale na ten čas že o tom dobře wjme/ y sami na sjle toho powědomi gsme/ w
gaké oni newoli s Araby okolnjmi zůstáwagj/ a pro ně z klásste-ra wygjti nesměgj: Z té
přjčiny abychom gim nic zlého nepřáli: nýbrž poněwadž některé swé náchlebnj a poplatnj
Araby u sebe w klášteře magj/ z těch dwa že nám přidagj/ a ti to wsse což-by Caloieři mohli
učiniti/ nám dostatečně že ukážj.
32
s. 87 Podlé čehož widauce že gináče býti nemohlo/ na tom gegich zakázanj sme
přestati musyli/ a giž k času rannjmu celý den (aby-chom tjm wolněgi tu celau obyčegnau
paut, w témž dni wyko-nati mohli/ gessto ginj přednámi gi sotwa we dwau dnech wykonáwali) zásobili sme se chlebem/ těmi suchými syrowými Ry-bami/ a tim nechutným seyrem
wody sme ssebau newzali/ proto že sme gi tam dostati mohli/ a tjm časněgj po takowém
pankétu,/ gakýž gsme prwnjho dne měli, na odpočinutj se odebrali.
Kapitola XI.
O Wygitj nassem z Klásstera Swaté Panny Kateřiny na Horu Oreb, Synai/ a Horu swaté Panny Kateřiny/ a co sme w těch mjstech paměti hodného spatřili.
(Počátek chůze na Horu Oreb) W neděli po Swatém Hawle/ to gest 18. dne Měsýce
Ržjgna/ wyssli sme my dwa pautnjcy/ náš Trucelman a dwa nám přidanj Arabowé/ tři hodiny
předednem wen z Klásstera/ a byli sme tisse a s strachem Caloierů wypusstěni.
Y počali sme gjti k wrchu nahoru po lewé ruce/ Arabowé napřed/ pogakýchsy
kamenných a ssirokých stupnjch/ tak naschwá-le mjstem w skále wytesaných/ mjstem
položených/ po wssj hoře Oreb/ od starodáwna tak nazwané (po kteréž až na wrch té hory,
těch stupňůw do některého sta gest/ a gakž někteřj počjtagj na tisýce/ a zwlásstě Jan Tucher w
knize Putowánj swého do 7000 gjch pokládá) a tak potmě gdauce gináče gsme nemyslili/
nežli že o nás žádný nezwj/ a nas tak ráno Arabowé se nenaděgj. Ale že měli ostražité psy/
kteřjž hned z daleka na nás sstěkali/ a s. 88 Páni gich naschwále bljzko cesty na nás čjhali a
leželi/ nemesska-li k nám třj Capi Arabštj (a to ti gessto prwé přjčinau byli nás do klásstera
wpusstěnj) se připogiti/ a že nás chrániti chtj před ginými swými Araby, nám připowjdali.
Kterýchžto sprwu gsme se ulekli/ a gjch newelmi wděčni byli/ ale potomně poznaw-sse k nám
gich dobrý umysl a platnost nássj/ byli gsme gim rádi: Oni pak pro ten některý penjz, tím
ochotněgi nám na službu hleděli/ zwlássť mě wsse toho giž wnadu/ při nassem wchodu do
klásstera/ a tak nás budaucně wjce užiti hleděli/ dle přjslowj: el dia sigviente es discipulo del
precedente: to gest/ Den předcházegjcý g(es)t zkussenjm dne následugjcýho.
(Studnice wody čerstwé nahoře Oreb) Těmi tehdy a w tom towaryšstwu kráčegjce
wždy na-horu/ s welikau těžkostj/ netoliko pro mrákotu, kteráž mezy těmi horami měsýčné
swětlo, nám zastiňowala/ ale také pro mdlobu z náramného wedra/ sotwa sme dossli gedné
studnice čerstwé, či-sté a chutné wody. U té sme se poobčerstwili/ a od Caloierůw gak gest na
tom mjstě possla/ po nawrácenj nassem se wyptali: o čemž málo njže oznámjm.
(Kapla zgewenj se Panny Marye) Potom sme zase wýsse wstupowali/ a přissli
k gedné kaple/ na wětssjm djle rozbořené/ a nazwané Wlasky Capella della madon-na, Sancta
Maria apparita: to gest, Kapla zgewenj se P. Marye.
(Půwod té kaply) O kterémžto zgewenj nám Caloieři spráwu dáwali/ že se stalo když
gednoho času w klássteře swaté Panny Kateřiny/ a wůkol něho tak mnoho hadůw a žjžal
gedowatých bylo/ že se proně z klásstera wystěhowati myslili/ a před odchodem swým/ chtjce
gesstě gako na valete, wssecka mjsta swatá okolnj schoditi/ a snjmi se rozžehnati/ že gsau tam
s processy se brali/ a nawracugjce se zase z té pautik Klássteru (aby z něho relliquias, totiž/
Swa-tých a Swětic kosti/ a giné swé wěcy wynesti mohli) w tom že se gim na mjstě gistém
Blahoslawená Panna Marya ukázala/ a aby w klássteře pokogně zůstáwali, ge napomjnala/ a
že na po-tom od týchž žjžal aneb hadů, bědowáni a trápeni nebudau, tim ge bezpečila/ a
potom žeby před nimi zmizeti měla. O čemž když s. 89 Caloieři pochybowali/ a mezy sebau
rozgjmali gakéby to widěnj bylo/ dobréli čili zlé: y oddali se na modlenj: po gegichž potom
modlitbě, na důwod/ že by na témž mjstě toho widěnj/ woda čistá studená nikdý tu před tim
nebýwalá/ uprostřed njch se wypreysstila/ a posawád zůstáwá studnice/ o njž sem málo wýsse
33
zmjnku učinil/ že sme k nj neyprwé přissli. Wedlé kteréhožto předpowěděnj/ když se ty
žjžaly ztratily a zmizely/ že gsau na památku dotčenau Kaplu, wystawěti dali. Ale od Arabůw
a Turkůw/ kteřjž někdy walněgi k Hoře Synai putowáwali, nežli nynj/ a u té studénky se
chladjwáwali/ ze zlosti pomalu rozbjrána a kamenj z wrchu dolů rozhazowáno bylo.
(Brána skrze njž žádný žid progjti nemůže) Odtud ssli sme wždy wýsse až k gedné
bráně/ od gedné klauzy z skály až k druhé sklenuté/wssak bez wrát/ ale znáti bylo, že ně-kdy
zawjrány býwali/ aby každý k mjstum těm nemohl/ lečby těm kdo toho moc měl, uplatek dal.
O té nám spráwu dáwa-li/ že skrze nj žádný Žid nekřtěný progjti/ a proto ani na Horu swa-tau
dogjti nemůže. Toho mnohé přjklady nam wyprawowa-li: ano že gsau se mnozý židé
nacházeli/ kteřjž w oděwu pautnj-ckém/ a pod zástěrau Křestianského gména skrze nj
s ginými Křestiany progjti usylowali/ ale (pry) nadarmo. Nebo musy-li se přiznati, omámeni
gsauce strachem/ že wjdali křjž dřewěnný přesewssecka wrata zastawený/ pro něgž gim
nebylo možné pro-gjti/ než tu se zgewowati musyli/ že židé gsauce/ žádostiwě ta swatá mjsta
spatřiti chtěli. Pročež někteřj že seu studénky dolegssj pokřtjti dáwali/ a potom bez překažky
tam dochazýwali.
Gesližeť tak gest/ w prawdě gisté znamenj hněwu Božjho proti njm y w té částce,
znamenati by se mohlo/ že Pán Bůh ani té pamatky/ tak slawných skutkůw swých, gim někdy
prokázaných na těch mjstech, přjti neráčj. Gessto gistá wěc gest/ když k gi-ným mjstům swým
pamětným putowati magj/ žeťby owssem k hoře Synai/ na njž Zákon gegich předkům wydán/
Bůh w mocy swé a zázracých wjdán byl/ u welikém počtu a často putowa-ti se snažowali.
s. 90 Od té brány ssli sme něco málo wýsse, wsse po hoře Oreb/ až sme přissli na
rowinu obdlaužnau a nessirokau/ a tu sme teprwa ho-ru Synai uzřeli. Nebo z klásstera po wssj
cestě nahoru, pro Horu Oreb gi nebylo widěti.
(Kapla Eliásse proroka) Po té rowině ssli sme k gakýmsy zdem njzkým a pustým/ kdež
žeby prwé kapla Eliásse Proroka nazwaná/ Capella Heliae prophetae býti měla: mezy ty zdi
dwýřkami malými sme wessli/ a wnitř poznali/ po přehražených zýdkách/ že tři kapličky
pospolu býti musyli/ a wgedné gest geskyně malá/ w njž Eliáš Prorok bydlel. O němž toto se
nacházý w 3. knihách Králowských w 19. kapi-tole: Když utjkal před Achaba Krále
manželkau Gezábel/ (kteráž se byla zařekla, že o geho bezhrdlj státi chce/ proto že přj-činau
byl zamordowánj Baalowých kněžj, na hoře Carmel) že přissel na paussť gednoho dne/ a pod
galowcem se posadiw/ žá-dal sobě toho, aby umřel/ a poté že usnul w stjnu galowcowém. W
túž chwjli Anděl Božj dotekl se ho, řka gemu/ wstaň a pogez: on pohleděw wůkol/ a ay w
hlawách geho podpopelný chléb/ a nádoba wody/ y pogedl a napil se/ a opět usnul zase. Y
nawrátil se Anděl podruhé/ a dotekl se ho, řka gemu/ wstaň a pogez/ nebo dlauhá Cesta
nastáwá tobě. Kterýž když wstal, gedl a pil/ y ssel posylniw se tim pokrmem čtyřidceti dnj a
čtyřid-ceti nocý/ až na horu Božj Oreb/ a když tam přissel, bydlel w gesky-ni. A ay stala se
k němu řeč Hospodinowa: Co to děláš Eliassi? kterýž odpowěděl: welice sem horlil pro
Hospodina Boha zástu-půw/ nebo opustili smlauwu twau synowé Izraelsstj/ etc. Ržekl Bůh:
Wygdiž a stůg na hoře před Hospodinem: A ay Hospodin ssel tudy/ a wjtr weliký a sylný
podwracugjcý hory a rozrážegjcý skály před Hospodinem/ ale nebyl w tom wětru Hospodin.
Za tim wětrem zemětřesenj/ ale nebyl w tom zemětřesenj Hospodin: A za zeměstřesenjm
oheň/ ale nebyl w ohni Hospodin: A za ohněm hlas tichý a temný. Gegž když uslyssel Eliáš/
zawinul twář swau plásstěm swým/ a wyssed stál u dweří geskyně: O čemž co s njm Bůh
mluwil/ a kam mu odtus gjti welel/ w též kapitole se nacházý.
s. 91 (Figůra kopyta Welblauda Pohanůw swátost) Od toho mjsta ssli sme po rowině
až k wrchu Synai/ samotné-mu co homole/ na kterýž sme s welikau prácý po kamenjch a sspičatých skalách lézti počali/ wssak brzo spočátku ukazowali nám w kamenj a samorostlé skále
kopyto Welblaudowo, wytlačené aneb wytasené/ gakoby w hljně wytisknuto bylo. O něm
nassi Arabowé nam wyprawowali/ že gest odtud Mahomet po roz-mlauwánj s Bohem swým/
do Mecchy geti a stěhowati se strogil/ a to znamenj a památku, geho tu někdegssj přjtomnosti/
34
od swého Welblauda, na němž geti měl, zanechal. A proto u weliké wážnosti od pohanůw
gest/ y nassi Arabowé s welikau nábožno-stj ge ljbali/ a swá čela o ně otjrali. My sme se ho
ani nedotkli/ ale ssli sme wysse k wrchu nahoru/ až sme wždy po častém odpo-čjwánj na něg
wylezli/ a tam na kamenj se posadili: y slysseli sme nedaleko nás weliké dusánj a kamenj dolů
s wrchu wálenj/ že sme se nad tjm pozděsyli/ Ale Arabowé nam prawili že zwěř Gazelli před
námi utjkagj. (Prwnj déssť co sme z Benátek wygeli) W tom sprchl čistý čerstwý desstjček/
kteréhož sme ani neymenssj krůpegičky/ co sme z Benátek wygeli/ na te wssj cestě/ až práwě
teprw tu, newiděli a neměli/ kterýž wssak ani prachu nepromočil, a dlauho netrwal.
(Kapla na wrchu hory Synai) Na té hůře nassli sme čistý placek/ a na něm dwě
kapličky/ ge-dnu křestianskou/ a druhau Tureckau Meschitu k straně západnj. Arabowé měli
kljče od nassj kaply/ při njž byly železné dwéře/ a dali gim ge Caloieři, aby nám otewřeli/ což
nemesskali učiniti/ a sami do swé Meschity k modlitbám wessli. My pak tak potmě (nebo
gesstě neswjtalo) w nassi sme se modlili/ a po té očekáwali ažby se rozednilo/ pro lepssj
spatřenj mjst na té hoře. (Forma hřbetu mogžjssowa do skály wytisstěná) Když den byl/
widěli sme w tom kosteljku plno gmen pautnjkůw hrudkau, uhljm napsaných/ y gináče
wyrytych/ ale giného nic obzwlásstnj-ho w něm nebylo/ nežli při lewé straně zdi, když se do
něho wchá-zý/ musý se lézti pod gakausy skálu dolů/ gako do geskyňky malé/ w nj gest
wytisknutý celý hřbet, hlawa, ramena až do pasu/ gako-by z hljny fforma byla udělána: když
sme tam slezli/ kladli sme násse hřbety do té fformy/ a dobře se treffowala, každému znás/ s.
92 welikému y malému gednostegně. Bylo nám praweno že by to mjsto býti mělo/ o němž
psáno stogj/ když Mogžíss swatý žádal widěti sláwu a twář Božj/ že mu řekl Hospodin: Ecce
est locus apud me, et stabis supra petram, cumque transibit gloria mea, ponam te in feramine
petrae, et protegam dextera mea, donec transeam, tollamque manum meam, et videbis
posteriora mea: totiž: To hle gest mjsto u mne/ a staneš na skále/ a když půgde sláwa má/
postawjm tebe w rozsedlině skály/ a zakrygiť tebe prawicý mau/ a uzřjš hřbet můg/ než twáři
mé widěti nebudeš. Exod: cap: 34.
Mogžjš tehdy že gest tu figůru hřbetu swého/ gak gest se přitisknauti musyl z bázně/
pro tehdegssj přítomnost Božj, zůstawil. Ten kosteljk gest od kamene stawený/ a welmi
weselý. Od to-ho sme ssli asy patnácte krokůw, k Tureckému Meschitu/ při němžsme nassli
geskyňku pod zem gdaucý/ gako newelkau gámu/ w njž prý Mogžjš 40. dnj a 40. nocý,
postiti se měl/ gakž oprawdowé-ho geho postu wypsánj se nagde w 2. knihách Mogžjssowých
w 24. a 34. kapitole.
Turcy pak magjce Mogžjsse za zwlásstnjho proroka/ odgali tu kaplu Křestianům/
kteřjž gi byli wystawěli/ a k swému mo-dlářstwj gi obrátili/ w nj modlitby swé konagj/ gináč
nesmeyssle-gjce/ než že tu Mahomet s Mogžjssem se shledal/ a o Zákon gegž Alcoran
gmenugj (o němž dolegi psáti budu) rozmlauwal/ ga-koby spůsobem Zákona Božjho, na té
hoře gim wydán byl.
(Cžisterna mogžjssowa) Odtud newelmi daleko po straně byla čisterna/ w kteréž sme
wodu čerstwau nassli, a z nj pili/ gmenuge se Cžisterna Mogžj-ssowa/ že prý z nj/ když často
na hoře býwati musyl, pigjwal.
Ten wrch Synai gest welmi wysoký, okrauhlý a nepřjstupný/ a gakž Adrichom: in
Pharan num: 92 pjsse/ že gest měl několik tisýc stupňůw wytesaných aneb položených/
kromě kde se wolněgi a rowněgi chodilo/ kdež žádných nebylo potřebj. Widěli sme z něho
Moře čerwené/ wssak netak dobře/ gako gsme ge potom z wrchu swaté Panny Kateřiny
spatřili.
Na wýssce wrchu toho/ padesátého dne po wygitj Synůw s. 93 Izraelských z Egypta/
Pán Bůh zákon swůg w plameni a zwuku hrozném wydati/ a swým swatým prstem na dwau
dckách ka-menných wyryti gest ráčil. W tom Lid Izraelský pod horau/ když gest sobě stýskal
po Mogžjssowi/ že 40. dnj anocý, na Hoře ustawičně byl/ domnjwagjce se že tam umřjti
musyl/ dali sobě tele zlaté sljti/ a tomuse modlili. Pročež Mogžjš dolů sessel/ a horliwostj gsa
35
popuzen/ dcky kteréž ssebau nesl, udeřiw gimi o zem, ge rozrazyl/ tak že pro giné nahoru
wstaupil/ a tehdáž Boha migegjcý(ho) se w sláwě Božské, po zadu widěl/ Dcky giné přigal/ a
odtud s gasnau twářj na njž žádný z lidu patřiti nemohl, přissel/ že g(es)t musyl zástěru přes
twář zawěsyti/ a mezy lide(m) tak obcowati/ gakž o tom ssjřegi psáno stogj. Exod: 19. 20. 31.
32. 33. 34. ca: Levit: 7.
U toho wrchu bydleli Synowé Izraelsstj celý rok a čtyry dni/ w kterémžto času byl
stánek, kněžstwo/ a wssecka starého Záko-na Hierarchia a regiment swětský nařjzený/ o
čemž celá kniha Leviticus, a nětco Num: a Exod: Hieron: mans: 13 wyprawugj.
Ten Wrch někteřj gmenugj Oreb/ chtjce slowo Synai wssem okolnjm Horám/ tak gako
paussti Syn přiwlastniti. Exod: 19. Beschreibung der wallfarth zum H: grab/ Hans Werli von
Zim-ber und ander Herrn etc. anno 1483. o čemž také Hier: in loc: Hebr: Ioseph: 2 antiq: 12
pjssj.
Ale spráwa wůbec od starodáwna, dělj ty wrchy tim spůso-bem/ gakž gsau odemne
položeni/ totiž Oreb/ wedlé textu třetjch kněh Králowských w 19. kapitole/ kdež se zegména
klade gmé-no Oreb/ tu gako se Eliáš postil. A zase o Synai na několika mjstech se dokládá:
Super verticem montis: totiž, w wrch hory/ Exod: 24 a 34. Což patrně sspicy hory Synai/
daleko wrch Oreb přewyssugjcý, ukazuge a znamená. Tu horu Synai Pohané Arabsstj a
Mauřeninsstj Agar aneb Tur: Weissenb: také Turla, gmenugj: gakž Odoardo Barbosa
nel´summ: delÍnd: Orien: swědčj.
Na té hůře Synai bywsse do slunce wýchodu/ ljbilo se nám do-bře: Ale že sme gesstě
mnoho schoditi měli/ ssli sme zase dolů s druhé stranyk západu/ a to do mnohém hlubssjho
udolj/ nežli s. 93 k rowině Oreb/ kudy gsme na horu lezli/ gakožto pod tau rowi-nau dobře
njzko ležjcý.
Tu každý může sauditi s gakau prácý nám to lezenj přisslo/ po těch nebezpečných
sspicých a rozsedlinách skal/ wssak s Božj pomocý, předce sme dosti rychle dolů se dostali/ w
kterémžto udo-lj widěli sme sstěpnicy/ několik honůw dlauhau/ wssak uzkau/ dobře
wysazenau rozličným dobrým a vzáctným sstěpjm, wsse-ligakého owotce/ wůkol zdj
ohraženau. (Klásster 40 mučedlnjků) Při nj widěli sme řjceniny klásstera, někdy dosti
welikého/ kterýž slowe 40 mučedl-njkůw/ Quaranta Padri, a to proto/ že, prý, Pohané z města
Thor při čerweném Moři ležjcýho, na tu paussť táhsse, aby Kře-stiany hubili amordowali/
mezy ginými také na mnichy toho klásstera nenadále připadli/ a pomordowali gich w počtu
40. a od té doby že tu žádný nebydlel. Nynj gsau tam samy zdi bez krowůw/ a domky některé
zhljny/ a zetřtj splácané.
(Hora swaté Panny Kateřiny) U toho klásstera skonáwá se Hora Synai/ a začjná se
Swaté Panny Kateřiny Hora/ na kterauž když sme gjti počali/ ne-chtělo se těm Capum
Arabským s námi nahoru/ ale ssli od nás do zahrady/ prawjce že na nás tu dole očekáwati
budau: pročež aby nassi Arabowé z klásstera proffantůw zbytečných nenesli/ nechali gsme
gim wssech w ffilcy swazaných/ a toliko po malém kausku chleba k sobě sme wzali, prawjce
gim že tu potom budeme snjdati.
Tak tehdy dali sme se w lezenj nahoru/ neyprwé dosti powlo-wně/ ale potomně až
nahoru/ byloli gest na horu Synai nebezpečně a přjkře/ byloť tuto mnohém hůře: a wssak
poodlehčilo se nám w polowicy/ když sme k gakésy studýnce mezy rozsedlinau skal, welmi
nepřjstupných, se dostali/ při njž sme se (proto že welmi čerstwá byla/ pro nedocházenj k nj
slunečného horka a swětla: mimo kterauž wodu/ na wssj cestě gsme čerstwěgssj ne-pili)
posadili a poobčerstwili. Po té sme gi sobě do malé kozý kůže nabrali/ a na cestě se nj
ochlazowali. Od té studýnky hle-djce k wrchu nahoru/ bylo nám welmi strassliwo/ a téměř za
nemožné nahoru se wydati.
s. 95 Ale wssak předce když gsau ginj na nj mohli/ také sme se těssili, že y my na nj
wylezeme. A protož welmi pracně powylezsse dosti wysoko, na něgakau sspicy, z nj gsme
nikam nemohli/ nežli zas dolů/ a tu slezsse/ giné cesty hledati sme musyli: někdy geden
36
s pomocý a postrkowánjm giných wylezl/ a potom giné zas nahoru k sobě za ruce
pozdwihowal. A summau žadné Hory sme tak ne-bezpečné neměli. A wssak wzdy potom sme
se s pomocý Božj na-horu bezesskody dostali/ k gedné malé čtwerhranné a kamenné, sotwa
čtyř krokůw ssiroké a tolik dlauhé, kapličce. (Kapla S. Panny Kateřiny) Tu sme nassli
otewřenau/ aniž se kdy zawjrá/ a w nj nic giného/ nežli ká-men ssiroký z země wyrostlý/
nápodobný kamenu hrobowému, welikostj a fformau/ na němž byla wytesaná osoba ženská/
gako-by w dlauhé hazuce byla/ a dwa Anděly z každé strany geden/ an gi za ramena držj.
O té ffigůře ženské oznamowali nám/ že gest podobenstwj S. Panny Kateřiny
mučedlnjce. O kteréžto co se w Hystorijch nacházý/ summowně poznamenati chcy.
(Hystorye o S. Panně Kateřině) Za času Marencya Cýsaře Ržjmského/ byl geden Král
Ro-stus, manem Cýsařowým/ tomu a giným wssem mocnařům a Knjžatům swým, Cysař
poručil/ aby se k němu do Alexandrye z gistých přjčin, o něž se s nimi raditi měl, wyprawili.
Tu Král Rostus byw welmi laskaw na Králownu manželku swau, a dcerku gedinau/
nechtěl bez nich k Cysaři na cestu se wy-dati/ ale s njmi a s slawným swým dworem do
Alexandrye při-gel/ kdež od Cýsaře ctěn a dobře chowán byl: a wssak po dobré chwjli při
dwoře Cýsařském žiwot swůg dokonal.
Za žiwobytj pak swého/ chtěge swau dcerku wewssem dobřém zwedenau mjti/ dal gi
při takowé tehdegssj w Alexandrij přjleži-tosti/ kdež toho času neypředněgssjch a
neyučeněgssjch lidj, množ-stwj bylo, uměnj liternjmu učiti. Kterážto Panna tak gest nad
powahu wěku swého mladého, což gest ku podiwu, mnoho prospěla/ až wssecken fraucymer
při dwoře/ gak rozumnostj/ tak krásau, daleko přewýssila.
s. 96 Po smrti tedy Krále otce gegjho/ wida gi Cýsař tak umělau a ssle-chetnau/ žádal
Králowny mateře gegj/ aby gi synu geho zasnau-bila. Což když matka dceři oznámila/ nalezla
gi w tom odpor-nau. A wssak nesměge Cýsaři w hněw upadnauti/ radila se s přá-tely, gakby
Cýsaře spokogiti mohla: Až také doptawssy se bljzko Alexandrye na pausstj gednoho swatého
muže/ o němž slyssela/ že mnoho dobrého lidem radjwá/ a ssťastně/ k němu se tegně s dcerau
wyprawila/ a swau žalost mu taužila. Ten pak člowěk byl Křestian/ a poznaw ge pohanského
náboženstwj býti/ dal se w wyučowánj gich wjře Křestianské/ tak že gsau w Krysta Pána ony
obědwě uwěřily/ a wrátiwsse se potom zas kedworu/ tagně swé služby Křestianské
wykonáwaly.
Po některém pak čase/ wydal se Cýsař w tyranstwj a mordowá-nj Křestianůw/
rozeslaw Mandáty/ aby wssickni Bohům neb modlám pohanským, pod ztracenjm swých
hrdel, obětowali. Když tehdy mnoho pobožných Křestianůw se nasslo/ kteřjž ho w tom
uposlechnauti nechtěli/ poručil ge rozličnými a ukrutný-mi smrtmi ze swěta skljzeti/ tak že
časem welicý hauffowé Křestia-nůw, zahubeni býwali.
Gednoho pak času/ když weliké množstwj Křestianůw pro strach smrti/ s welikým
zwukem od wsseligakých Instrumentů, modlám obětowali/ a swatá Panna Kateřina to widěla/
k Cýsaři z palácu swého ssla/ a opowážiwssy se žiwota swého/ gemu s pokorau tu geho
ukrutnost tupila/ a k milosrdenstwj ho nakloniti se snažowala. Ale dawssy gedna řeč druhau/ a
na wychwalo-wánj Cýsaře swé modloslužebnosti/ když wjru Křestianskau zge-wně
wyznáwala a zwelebowala/ že Cýsař pro odpowjdánj gi/ Mudrce neyučeněgssj powolati/ a
gim proti nj dysputowati po-ručil/ a když ona ty k mlčenj přiwedla/ poručil z okolnjch kragin
podobným spůsobem Mudrce obeslati/ a z těch zewssech padesá-te gich wymjsyw/ o ten
Artykul neywjce/ že by možné bylo, aby Bůh člowěčenstwj přigjti a trpěti měl, se hádali/ což
gim ona Pjsmy Filozoffůw a Sybill pohanských prorokynj, dowozowala s. 97 a prowedla/ že
netoliko gi za prawé dali/ ale y k wjře křestianské se obrátili. Pročež potomně od Cýsaře
ohněm udusseni a usmrceni byli. Ona pak od Cýsaře do wězenj dána/ w něm u wjře Křestianské trwala/ až y samau Cýsařowau/ a množstwj giných k wjře křestianské, pobožným swým
mluwenjm, přiwedla. Z té přjčiny rozljtiw se Cýsař proti nj w hněwu, smrtj gi hrozyl/
pokudžby modlám obětowati nechtěla: Ale když gi tim stálegssj býti po-znal/ dal čtyry kola
37
železnými sspicemi a pilami obité udělati/ aby gimi tělo gegj pořezati a roztrhati mohli. Ale
když k poprawě přisslo/ prawj se, že by Anděl Páně ta kola do hauffu li-du wtiskl a pustil/ tak
že gimi do 4000 lidu potlačeno a usmrceno bylo. Pročež Cýsařowna k Cýsaři přistaupila/ a
z ukru-tenstwj toho geg trestala/ y Křestiankau se býti wyznala: Kte-raužto on také gjti a na
smrt wésti poručil/ ale žoldnéři bywsse od swaté Panny Kateřiny u wězenj k wjře přiwedenj/
zpečowali se to učiniti/ tak že se hněw Cýsařůw tim wjc rozpalowal. Kte-rýžto wssem
dotčeným y Swaté Panně Kateřině hlawy stjnati dal/ a to se hned wykonalo a s welikým
wzýwánjm a oslawowánjm Pána Boha / že gim té koruny Mučedlnické společně po-přjti ráčil.
Odtud že by hned gegj tělo swaté mělo se ztratiti/ a od Andělů na Horu Synai do 20.
dnj cesty wzdáli nesseno/ a tam pocho-wáno býti mělo: gakž o tom obssjrněgi Peregrinus de
sanctis serm: 70. Passionale Iacobi de Vorag: legenda 67. a w knize dormi secure serm: 66.
Item Discipulus, Ioh: Heroldt serm: 44. a ginj wypisugj.
Po tom po třech letech od smrti gegj/ když w těch zemjch Křestiané se rozmnožili/ a
wssudy wůkol w Arabij skalnaté a na pausstj Eremitae neb paustewnjci bydleli/ a tehdáž ten
Klásster pod horau Oreb wystawený byl/ zgeweno měl sobě Opat klá-sstera toho/ aby těla
Panny Kateřiny hledal na hůře/ a nalezna, do klásstera přenesl. Což když on za sen měl, a
učiniti toho obme-sskáwal/ že sobě podruhé y potřetj. měl o tom nawrhowáno/ až se nato
oddal/ a sewssjm Konwentem a Processy na wrch hory s. 98 putowal/ a tu žeby se s nimi
potkati měl mnich, gehož neznali/ ale po oděwu za gednoho z swé řeholy geg drželi/ kterýž
gim to mjsto podkamenem oznámeným ukázal/ a po té se od nich ztra-til/ nechaw gich/ aby
tělo swaté Panny Kateřiny do klásstera odnésti/ a tam ge w truhle chowati mohli/ odkudž
podnes Klá-sster/ gessto předesslé Synai slaul/ nynj swaté Panny Kateřiny, nazwán gest. A co
toho wjce Kaloierowé nassi nám o diwjch a zázracých gegich y giných přjbězých
wyprawowali/ pro krá-tkost pomjgjm: kdo chce o gegich diwjch nětco wjce čjsti/ může
Discipulum de temp: serm. 44 de sanctis, et legend: 209 Iacobi de Voragine nahlédnauti.
Na té hoře byli sme okolo dobré hodiny/ a bylo nám nanj weselo a chladno/ kdež gsme
posnjdali po kusu chleba/ a té wody z kožj se napili. Potom sme se ohlédli/ a widěli sme dále
a lépe wssecko/ nežli z hory Synai/ proto že tato hora o drahný kus wyssj/ a mezy wssemi
horami pausstě skalnaté Arabie, neywy-ssj gest/ a wssecky z nj přehljdnauti se mohau. Tu
gsme widěli Moře čerwené/ a gak se točilo na spůsob luku dlauhého/ zdálo se býti bljzko/
wssak dobrých dwau dnj cesty odtud stogj. Widěli sme také položenj města a Portu slawného
Thor, bljz-ko Aethiopiae, tak nazwaného/ o němž dolegi psáno bude. Widěti bylo k straně
polednj paussť a wrchy/ na nichž Klásster swatého Antonjna a Makaria, od starodáwna gest/ a
posawád tam Křestiané Kaloiery, Armenyáni a Maronyti bydlegj/ o njž dolegi bude dotknuto.
K Patrij pak/ totiž k straně západnj hledjce/ hned sme doů pospjssiti usylowali/ a tu
sme neyprwé zpátkem domu se wraceti po-čali. Pročež tjm ochotněgi sme dolu lezli/ ač
s hrůzau welikau/ neywjce pro welikau hlubokost dolů/ do kteréžto sme hleděti musyli
s strachem/ aby se nám hlawa netočila/ čehož lezauc naho-ru obáwati se námnebylo potřebj.
Potom sme se dostali k čisterně wody čisté a chladné/ z kteréž sme se napágeli/ a ta
slowe studnice Panny Kateřiny.
s. 99 Od té sme přissli dolegi/ zase k té pramenité studýnce/ z njž sme sobě nahoru
gdauce, do kožj wody nabrali. (Křowj z gakéhož Mogžjssowa hůl byla) Tu wůkol mjsty
widěli sme mnoho křowj. Z toho dřjwj prawj že by ona hůl Mog-žjssowa/ kterauž on také
weliké diwy a zázraky činil/ a gj po cestě putowánj Synůw Izraelských užjwal/ uřezaná býti
měla: gest materye twrdá, welmi sukowatá a těžká/ dřewa toho gá sem sse-bau hůlku do
Wlasti nassi přinesl. Ržekowé mnoho a geho mocy a užitcých/ zwlásstě při ženách těhotných/
že když k porodu pracugj a tu hůl w ruce držj, lehčegi rodj, powjdali/ Ale gá gsem ho w
ničemž neskusyl.
(Kamýnky pěkných ffigur) Gdauce od toho mjsta dolů/ nacházeli sme mnoho rozličně
welmi diwně wyrýwaných kamenj od bylin, kwjtj, stromowj, zwj-řat etc. gakoby na njch
38
naschwál malowáno bylo/ kteréhož sme sobě nětco na cestu nazbjrali/ toho sem y gá také do
wlasti s sebau nětco přiwezl.
(Sstěpnice klásstera S. Panny Kateřiny) W hodinu prwnj po poledni/ dostali sme se
zase do wýš gmenowané zahrady a sstěpnice/ a w té sme se s nassjmi wůdcy Araby shledali.
Ta pak sstěpnice Klásstera swaté Panny Kateřiny gest Mnichům k swobodnému užjwánj
propusstěná/ toliko že gsau každého roku powinni na dwau neb na třech Welblaudjch gak se
kdy/ buď mnoho nebo málo urodj/ do Cairu owotce z nj na Zámek odeslati/ a to proto že w nj
stromowj rozličné(ho) a nad giné chutného owotce a zwlásstě pro diwy za starého Zákona w
těch mjstech zgewowané, Turkům vzáctné(ho) roste. W té zahradě sme se zasadili pod
Fjkowý strom/ nedaleko wody pramenité/ kteráž se nadržowala w připrawené tu wodárně/
z njž když sucho býwá/ do sstěpnice gi spausstěti a zawlažowati mohau/ syceby suchem
wssecko wyhořelo/ a žádného owotce nebylo. Pan Czernjn s Tulmačem a s Araby dal se do
gedenj suchých ryb a seyra/ až z toho obého nic nenechali/ a gá gsem toliko chlebem
pozáložil/ a chtěgě se napjti z potůčku (kterýž gsme z té wodárny do sstěpni-ce spustili) byl
gsem smradem a puchem nechutným té wody zasažen, diw že gsem neomdlel/ a chtěge
zwěděti toho přjčinu/ s. 100 pohleděl sem přes hráz do wodárny/ y poznal gsem že to bylo
z přj-činy množstwj gakýchsy welkých žlutých pomřelých/ a po wodě swrchu, též pod wodau
zůstalých kobylek/ až wody pro ně nebylo widěti. (Kobylky gakau sskodu dělagj) Těch
kobylek bylo toho roku množstwj weliké w Arabij/a po skalách, hor swatých y po cestě/
zwlassť w nocy mj-stem gich dosti zhusta se prolétalo/ a byly holemé/ nebo když nám někdy
o twář záwadili zdálo se negináč než gakoby kamýnky ma-lými házel. Wtěch pak mjstech
bylo gich plno umrlých že ne-měly co žráti/ a toho roku netoliko wssecko owotce/ ale y ljstj w
té sstěpnicy požraly/ tak že ubozý mnissi, co by za malý penjz stálo, gi neužili: ano y nám ani
té wody pro gegich smrad dostati se ne-mohlo: (S. Arsenyus smradlawau wodu pigjwal)
pročež sme toho dosti litowali/ že sme žádné wody dotče-ných studýnek na hůře s sebau dolů
nepřinesli/ a z žjzně weliké winssowali sme sobě žaludek S. Arsenya/ o němž se pjsse/ že
bydlege na paussti/ kossjky z Palmowých ljstj pletáwal/ a z ná-doby té/ w njž to ljstj močjwal/
tu wodu smradlawau wssecku geskyni geho/ týmž smradem naplňugjcý/ wždycky pigjwal.
Ta woda se mu snadno zsmradjwala/tjmto dwogjm spůsobem/ gedno z ssťáwy toho
ljstj: druhé, že on wždycky na to giné wody přiljwal/ a nikdý do konce wyliti a wyčistiti gi
nedal: řjkage/ že gakož když při dwoře Cýsaře Theodozya w službě slawné byl/ drahau wůnj a
pjžmem swé wečery naplňowáwal/ takže tehdáž té wody smradem to zase nahražowati musý/
aby pamatugjc na bjdu swau/ a čině pokánj, smradu pekelného zbawen býti mohl. Vit: Patr:
lib 2 c: 89:
Poodpočinuwsse w té sstěpnicy/ wyssli sme z nj k západnj stra-ně magjce horu Oreb
zprawé strany/ až sme sstěpnice minuli/ od-kudž nedaleko wedlé cesty po prawé ruce/ přissli
sme k gednomu wysokému wsseokrauhlému/ samo o sobě stogjcýmu kamenu/ na spůsob
malé skalky/ do toho byli čáry od spodku při zemi až nahoru dlauhé/ zdýli Pražského lokte/ a
na ssjř dwau prstů wyte-sané/ a těch bylo dwanácte/ přes něž gako žlábek uzký, giná dlauhá
čára byla. O tom kamenu dáwali spráwu/ že to ten gest/ na něgž s. 101 Mogžjš holj uděřil/ a
těch dwanácte čár w něm udělal/ z nichž z gedné každé obzwlásstnj woda tekla/ na znamenj
dwaná-ctera pokolenj Izraelského/ o čemž w 2. knihách Mogžjssowých w 17. kap: psáno
stogj. Na ten kámen wylezw nahoru/ chtěl ssem ho kus urazyti/ ale nebylo možné, proto že
twrdý byl/ a co sskřemen oblátkowý hladký.
(Obydlj Arabůw) Od toho kamene ssli sme podlé hory Oreb po rowině rownau cestau
proti západu za některé hony/ až sme přissli mezy stany a obydlj Arabůw/ kteřjž tu mezy
skaljm w geskyňkách někdegssjch Paustewnjkůw a swatých otcůw Křestianských, přebýwagj/
a to mezy rozsedlinami pod samým Nebem/ toliko gen že pro sluneč-nau horkost rohožemi,
sukny a ledagakýmis hadry/ aneb tim co tak kdy Pautnjkům w tom wůkolj mocý pobrali/ po
wrchu mjsto stressky se přikryli/ kdež s dětmi a s ženami co w daupatech myssi, nahromadě
39
bydleli. Skrze ty musyli gsme progjti/ a kdybychom byli těch Capu Arabskýchssebau neměli/
byliby nám tak pokogného průchodu nedopustili. Nebo wyběhsse w hauffjch z těch swých
skreyssj/ na nás co sowy oči wywalili/ patrně znáti dáwagjce/ že k nám chautku nemalau měli/
ale pro strach swých wrchnjch, nic proti nám předse bráti nesměli.
Dále se berauce přissli sme na konec hory Oreb/ kteráž tau stra-nau wedlé njž sme ssli,
na dýl se táhla/ a tu sme spatřili udolj ssiroké a pjskowaté/ kteréž se táhne we čtyřech
ramenách neb aužlabjch do hor a pustin skalnatých, mnohonácte mil z dýli/ a křížem gedno
proti druhému se začjná/ ale my sme se obraceli do udolj na prawau ruku k straně půlnočnj/
kdežto sotwa půl hodiny po-sedsse, přissli sme na mjsto/ na němž ukazowali/ že synowé Izraelsstj nemohsse se Mogžjsse z hůry Synai dočekati/ tele zlaté soběslili/ a ge ctjce za Boha/
okolo něho tancowali: gakž o tom ssjře w 2 knihách Mogžjssowých w 32 kapitole se nacházý.
W tom udolj předce kráčegjce/ obcházeli sme horu Oreb/ a k straně wý-chodnj se obraceli/ až
sme na cestu/ po njž sme do Klásstera z Cairu s. 102 přigeli, treffili a brzy potom při západu
slunce welice unaweni a od chůze zemdlenj, před Klásster přissli/ do něhož wssak pro strach
Arabůw gjchž sme tu hauff nassli, pusstěni sme nebyli/ až práwě teprw w samý saumrak/
když se oni odtud rozběhli/ do něho sme wessli. Tomu nassemu w gednom dni se nawrá-cenj
diwili se mnissi/ a při nás to dobře widěli/ že gsme neza-háleli/ anobrž co ginj wždycky we
dwau dnech wykonáwali/ to že sme my za geden den skoncowali. Nebo obyčegně prwnj den
na horu Oreb a Synai/ až do giž gmenowané sstěpnice Klá-ssternj přicházýwagj/ a tu přes noc
zůstáwagj: na druhý den teprwa na horu swaté P. Kateřiny docházegj/ až zase do sstěpnice/
odkudž potomně ostatek cesty na Welblaudjch až do Klásste-ra dogjžděgj.
Kapitola XII.
Wypsánj Klásstera swaté Panny Kateřiny/ co gsme w něm působili/ a gak sme se na cestu
strogili.
Tu chwjli co sme před Klássterem stáli/ připrawili nám wečeři/ podobnau té prwnj
gakž gsme se tam dostali/ kterauž sme my bez mnohého na dotáz-ky na nás činěné
odpowjdánj (wedlé přjslowj: inanis venter non audit verba libenter. Totiž Žaludek gsa
hladowitý/ Nemá slow kdy poslauchati) zawděk přigjti musyli/ a bezděk gedli. Za tim gsme
Mauřenjnu nassemu wzkázali po Trucelmanowi/ aby tim raněgj pohotowě byl/ že mjnjme
odgeti: Také gsme Ca-loierův žádali/ aby nám tim dřjwěgi tělo swaté Panny Kateři-ny
ukázali/ což sljbili učiniti/ a w tom gsme ssli na odpočinutj.
s. 103 Ráno 19. dne téhož měsýce / to bylo w pondělj po swatém Ha-wle/ wzbudili nás
Caloierowé tři hodiny přede dnem/ a gak sme se přistrogili/ wedli nás do swého welkého
kostela/ a tu w Ržeckém gazyku mssj zpjwali/ a to na tom oltáři/ na kterémž tělo swaté P.
Kateřiny pochowáno bylo/ w straně kůru když se gde do kostela po prawé ruce. (Kde se Bůh
wekři hořjcým ukázal) Po dokonánj msse/ mage každý w rukau hořj-cý swjcy/ ssli sme
s Processy do kaply/ kteráž g(es)t na lewé straně ků-ru/ když se wcházý do kostela: před tau
dřjwe nežli sme do nj we-ssli/ z noh swých sme obuw zzuli/ a bosý tam kráčeli: tu po mnohém rečj řeckau slow řjkánj/ a diwně konaných Ceremonijch/ powjdali nám/ že by to mjsto té
kaply bylo/ na němž se Bůh w oh-niwém kři Mogžjssowi ukázal/ a k sobě přistaupiti nedal/
lečby z noh obuw zzul/ mluwjc o něm/ že by to mjsto země swatá byla/ gakž o tom wjce
psáno g(es)t w 2. knihách Mogžjssowých w 3. kap:
Pomodliwsse se tam/ wyssli gsme zase wen/ a ssli gsme k oltáři giž gmenowanému/ na
němž mssi slaužili: tu s nowými Ceremo-nyemi a zpěwy/ wytáhli gakausy přjhradu po straně
oltáře/ w kteréž leželo tělo swaté Panny Kateřiny. Po dlauhém zpjwánj před tau přjhradau/
teprwa po páru Calioerowé gedni po dru-hých s častým klaněnjm wždy s obrácenau twářj
40
k nj/ a gak opodál od nj odessli/ zase se nawraceli/ a hlawu gegj poljbili/ a týmž spůsobem
zpět kráčeli/ y po třetj to též učinili/ a po té stranau se postawili a ginému páru přjstup dali/ až
y na nás přisslo/ gichž sme w tom obyčegi gegich nasledowati se nezdráhali. Po wykonánj
toho/ dali sme offery po dwau Cykynjch Benátských do medenice/ kte-ráž tu naschwál od
njch postawená byla/ a těmi sme ge za wsse-cky pocty gegich odbyli. A w tom gsme zase bez
ceremonij k samé přjhradě přistaupili/ a sobě wolně na tělo té Božj mučedlnjce pohleděli.
(Wypsanj těla S. p. Kateřiny) Y widěli sme samu o sobě hlawu gak sťatá byla, od těla
oddělenau/ kůži na nj černau/ gak po twáři tak ginde po hlawě bez wla-sůw s. 104 / oči
zawřené, twář obdlauženau měla: nosu, ust téměř znáti nebylo. Ruka lewá bez mála do půl
lokte w celosti a s kůžjy s nehty zůstáwá. Okolo nj bylo pěkných čerwených a welikých
korálůw nemalo, gednonásobně nawázaných/ a na prstech s dra-hým kamenjm několik
prstenů/ ostatek paktěla gegjho samé kosti byly/ a pořad na dýl w té přjhradě ležely. O té ruce
lewé powj-dali nám/ žebyla gednoho času odtud wzatá a do Persye zawe-zená/ ale že pro gisté
zázraky pro nj stálé/ y pro giné zlé při-sslé, na ty kteřjž gi odtud odwezli/ zasse nawrácená
býti musyla. Nám pak na památku a za swátost udělili drobet bawlny/ kte-rauž byla hlawa
obkladená/ a tu sme s sebau do wlasti přiwezti chtěli/ ale když gsme byli od Arabůw zase
zpátkem gedauce oblaupeni/ ta bawlna také podlé giných wěcý nám se ztratila. Pjssj nahoře
dotčenj spisowatelé/ kteréž při wypsánj žiwota swaté P. Kateřiny sem přiwozowal/ a swědčj
to wedlé njch y Caes: Heister-bachcensis lib: 8: cap: 85: hist: žeby z kostj gegich oleg
wonný měl ča-sem tékáwati/ anebo co pot na njch wyrážeti/ a proti mnohým neduhům a
nemocem dobrý býti: ale tam sem toho nic neslyssel/ ani newiděl/ tak smeyssljm/ kdyby co
toho kdy se bylo stalo/ žeby Caloierowé mimo to dosti powěrnj/ nám o tom wyprawowati byli
nepominuli.
(Wygitj s Klásstera poslednj) Po wykonánj nassich modliteb wyssli sme z kostela/
kterýž g(es)t pě-kně od kamene wystawený/ a plný malowánj Hystorij swatých/ a tu hned na
cestu se strogjce co nám nětco málo chleba na cestu dali/ a biskoty z Cairu přiwezené/
kterýchž nám několik zbylo/ y nasse giné wěcy, sme složili/ a zwlásstě wody do kožj nabrali:
též co nám z lásky Arcybiskup darowal/ totiž malau nádobku z Tykwj pálené wody/ kterauž
sme se chladiti a občerstwowati měli/ roz-žehnali sme se se wssemi Kaloiery/ a w tom co
neytissegi wyssli z klásstera/ zawřewsse oni dwéře po nás/ gináče gsme se nenadáli/ nežli že
hned wsednem a pogedeme. Ale nenassli gsme tu žádné-ho/ až po dobré chwjli/ když giž den
nastal/ přissel náš Mauře-njn s některými Araby k nám/ a stěžowal sobě do těch Arabůw s.
105 přjtomných/ že gemu geho welblaudy zagali/ a propustiti gich nechtěgj. (Wáda s Araby)
My chtěgjce wyrozuměti z gaké přjčiny násse Wel-blaudy zadržugj/ ptali gsme se gich skrze
Tlumače: y oznámili/ že ten Mauřenjn neměl toho práwa a takowé swobody/ aby měl a mohl
pautnjky do gegich reviru a končin na swých welblaudjch woditi: proto že gim ty země
náležegj/ že oni sami z njch užitek brá-ti a mjti chtj/ a protož že gest gako w Kontrabantu
propadl. Tu se teprwa křik začal/ náš Mauřenjn gim odporowal/ a oni gesstě wjce křičeli/ že
chtjce my konec takowého hadrowánj wi-děti/ dali gsme ge zato pěkně žádati/ aby nás
nezdržowali/ že máme sobě w Cairu dowoleno, mocy geho užjwati. Proti tomu oni po
dlauhém křiku/ dali se slysseti/ abychom wedlé gegich prá-wa na gegich welblaudjch/ kteréž
nám přiwedau geli/ a tomu Mauřenjnu geho, že chtěgj prázdné propustiti/ a my abychom
s njmj znovu až do Cairu, za cestu smlauwali. Tu gsme opět giné zanepráždněnj měli/ prwé
sme dosti draze smluwili v Cairu. a těmto abychom duplem platiti měli/ bylo nám to obtjžné:
pro-čež myslili gsme sobě/ že kdyby ti lotři gaká howada měli/ žeby ge dobře časně přiwedli/
a nám o tom wčeregssjho dne nětco řjkali/ (neb mezy njmi wýš oznámenj dwa Capi byli) Y
poručili gsme gim oznámiti/ aby nám hned swá howada přiwedli/ že s nj-mi smluwiti chceme/
wssak že dřjwe widěti ge musýme/ abychom wedlé hodnosti gich platili. Což oni uslyssawsse/
welmi od před-sewzetj swé(ho) ulewili/ a my to poznawsse/ počali gsme se giž také proti nim
zpurně stawěti/ a wždy ge napomjnati/ aby nás nemesskali/ ale hned co magj přiwedli/
41
wědauce přjslowj: Il uillano fa carezze a chi lo ponge, e minaccia achi lo onge: totiž/ Wjceli
se chlapcy modljš/ Tim ho wjce na se dráždjš. Tedy oni dali za odpowěď/ že nám chtj násse
propustiti/ abychom ge od nich wyplatili/ a my widauce že od toho poslednj(ho) podánj
neupustj/ wedlé přjslowj: meglio e dar la lana, chela pegora: totiž/ Lépěgi gest wlnu dáti/
Nežli celé ow-ce zbýti. Smlauwali gsme s njmj až do gednoho Cykynu/ kte-rýž gsme gim
dali/ a zato násse Welblaudy přigali: pak bylali gest s. 106 snassjm Mauřenjnem a njmi gaká o
co námluwa, newjm: syc gest wěc gistá/ že wespolek tak dobřj byli/ že na nich kůže (gakž
řjkáme) praskati mohla/ a bylo rozuměti že se sobě tak nenáwiděli/ gako když pes psu blechy
wybírá.
(Wypsánj klásstera S. Panny Kateřiny) Abych pak Klásstera wypsánj nepomjgel/
wěděti náležj/ že Klásster S. Panny Kateřiny ležj pod Horau Oreb: zdmi pewný-mi gest
ohražený: a gakž Adrichom: in Pharan num: 92. swědčj/ že geg Cýsař Iustinian založil y
wystawěti dal. Zdi gsau tak wysoké/ že w něm pro ně žádných domůw před Klássterem widěti
nelze/ dwéře dwoge dobře opatřené/ a mohlo by se w něm w čas potřeby y proti střelbě
odporowati. Wnitř gest mnoho domečkůw z hljny a z kamenj napljskaných. (Gak mnoho
Caloierůw w něm bylo) Osob Ržeckých Caloierůw/ řádu aneb Regule Swatého Bazylia/
tehdáž (prý) bylo do osmdesáti/ a co gich tam giž zemřelo, přes deset tisýc po-kládali:
mizerně a chudě žiwi sau/ seyra, másla, massa negedj/ wjna nepigj/ gen toliko ryby, wařenj a
owotce gedj. Kteréžto wssak wěcy/ dodáwagj se gim odginud/ odspolu gednomyslných a
téhož náboženstwj Křestianůw. Nebo Patryarchaz Cairu každého roku podlé strážných
Caravanu, kteráž gim obilj, mauku a Egipt-ské wařenj přinássj, dodáwá. (Gaké wychowánj
magj) Ten týž odewssech Ržeckého náboženstwj/ w gakkoli dalekých končinách/ almužny a
pomocy na to zbjrá/ a tu w Cairu gim potřeby w hognosti skupuge. To-likéž obywatelé
z města Elthor, a ginj okolo čerweného Moře, ryby na sluncy sussené, gim posýlagj. Nebo
tam za mnoho hned mjl nic neroste/ coby k wyžiwenj bylo/ kromě zahrady napřed
gmenowané/ w njž sobě wařenjčko/ gmenowitě Hrách, Bob, saláty/ a něco tomu podobného,
málo mezy sstěppjm sázegj/ ale y to gim na wětssjm djle kobylky, aneb Arabowé požerau a
roznosý. (Araby wychowáwati musegj) Přes to pak wssecko musegj přes sto Arabůw, z rok
do roka, den podni s ženami y dětmi gegich wychowáwati. Kteřjž wyslj-pánjm takovým od
nich to mjti chtěgj/ že (prý) tu bydlegj w gegich zemi/ nemagjce k nj práwa/ gako oni Arabi w
nj zrozenj/ s. 107 a protož že zato plat ten/ a gakýkoli giný uložený, dáwati powinni gsau. Ti
bydlegj tu wůkol a bljzko klásstera a w gesky-njch/ a ledagakýchsy skreyssjch/ každý den
přicházegjce pro swůg uplatek/ kterýž se gim z klásstera wydáwá/ gmenowitě gednomukaždému/buďto mjrku nařjzenau a smluwenau mauky psse-ničné/ neb samé pssenice
buďto w gisté mjře pecnjk chleba/ a to dolů skrze okno po prowaze w nádobě naschwál
k tomu připra-wené. A že téměř přes celý den s tim pausstěnjm práce býwá/ gsau k tomu gisté
osoby z gjch prostředku nařjzené/ kteréž nic giného nedělagj/ nežli těm Arabům toliko
proffanty spausstěgj/ a coby který z nich wedlé toho kdy žádal a mimo to což mu náležj,
potřebowal/ to aby wyřizowali: gakož gsem pak toho byl tehdáž přjtomen/ že na žádost
některých/ gehly a njti dolů spau-sstěti musyli. Gináče pro neymenssj wěc a sspatné přjčiny/
za-čnau s mnjchy různicy a newoli/ že častokrát ubozý mnjssi newě-dj co činiti, aby ge
spokogili/ a pokaždé s njmi přjměřj/ a nowé y těžssj nežli prwé byli artykule, smlauwati
musegj. Pročež gak toho spráwu dáwali Caloierowé/ že giž negednau myslili zklásstera se
wystěhowati/ a do konce ho prázdni býti/ wssak že pokaždé/ když Arabowé widěli/ že mnjssi
nežertugj/ zase ge aby zůstali, naprosyli/ gim mnoho slibugjce/potom wssak málo toho plnjce.
Zagisté kdyby tu Caloierů nebylo/ y oni by se tu déle zdržowati nemohli/ lečby chtěli hladem
zemřjti.
(Gakau strawu Arabům dáwagj) Kromě těch w skaljch bydljcých Arabůw/
wychowáwagj gesstě giné w klássteře/ a ti gim za strawu we wssem posluhugj/ a gako chlapi
gegich gsau/ gež oni takto strawugj: totiž/ nalegj gim do welikého sskopku le-dagakýchs
matlanin od slupin bobowých/ a málo nětco bobu me-zy tjm/ drobtů chlebowých a co tak
42
giného od wařenj zbude/ a Caloierům se nehodj: okolo takowé krmě zasadj se na zem/ (netak
gako Turcy sedagj/ totiž podobně gako u nás kreyčj na werssta-tě/ kteřjž nohy křjžem přeložj
před sebe: ale onino kleknauce na kolena, tak na ně se posadj/ že paty zadu wystrčené/ a
wzhůru obrá-cené magj/ gakýž spůsob w seděnj wssickni Arabi zachowáwagj) s. 108 a po té
berau hrsti/ až gim zase skrze prsty pisstj/ aneb se trausý/ a ne-bo magjce kus chleba, tim
nabjragj mjsto lžjce/ wssak bez po-kálenj a zmáčenj wssech prstů to nebýwá. W prawdě u
nuzného člowěka u nás magj se psy lépegi/ ano chrtům neb wohařjkům při dwořjch
uprawněgi tluč a kusy chleba se dáwagj/ nežli těm lidem/ a kdyby takowau peskau nassich
psů strawu měli, za pan-kéty by sobě to pokládali/ a může se o těch wssech Arabech řjcy:
Spalle dásinello, bocca di porcello, orechie di mercante: totiž/ Že gsau mocného hřbetu/ a
k djlu co Osel/ usty že se rownagj swinjm/ a ussimakupcům na dosleychánj a pozorowánj/
kdeby co wysspe-howati mohli.
Pro lepssj pak wyrozuměnj wsseho napřed položeného wypsá-nj o hoře Synai, Oreb a
Swaté Panny Kateřiny/ dal gsem tuto wlastnj wssech těch wěcý položenj, podlé Cyffer
wymalowati a wytlačiti, timto spůsobem:
1. Kostel w Klássteře/ kde tělo S. Panny Kateřiny ležj.
2. Okno kudy se Arabům gegich potrawa dolů spausstj.
3. Arabský Lid.
4. Brána skrze njž žádný Žid progjti nemůže.
5. Kosteljk Křestianský na hoře Synai.
6. Turecký Meschyt na hoře Synai.
7. Kaplička na hoře S. Panny Kateřiny.
8. Gak pautnjcy z Klássteru gedau.
9. Gak před njmi gich Mauřenjn zmužile kráčj.
10. Udolj mezy horau Oreb/ a S. Panny Kateřiny Sstěpnice.
11. Mezy horami skála/ na kterauž Mogžjš holj udeřil/ z njž wodu wywedl.
12. Kde se Eliáš postil.
13. Hory Arabské skalnaté/ blíž k Moři čerwenému.
s. 109 Kontrffekt Hory Synai, Oreb a Swaté Panny Kateřiny.
s. 110 Na zawjrku kapitoly této/ weypis z Oryginálu w Ržeckém gazyku sepsaného
testimonium, to gest wyswědčenj spečetěného/ nám od Arcybiskupa toho Klásstera/ z nás
gednomu každému obzwlásstně daného, přiložiti sem dal, slowo od slowa takto.
Pečet Klásstera Swaté Panny Kateřiny
s. 111
Wýklad téhož Listu.
Wssechněm pobožným Křestianům pozdrawenj.
Známo budiž wám wůbec/ že přjtomný tento Urozený Pán, Pan Krystof Harant
z Polžic etc. Cžech rozený/ k nám gest tim pobožným umyslem přissel/ aby spatřiti/ y také
wážně poctiti mohl ta slawná samého Boha tu na onen čas Putowánj mjsta na Swaté Hoře
Synai/ kdežto Mogžjssowi Bůh na sebe spatřjcýmu swaté Dsky Zákona do rukau wydáwati
ráčil. Item/ kdež také to přeweliké tagemstwj/ onoho Kře ohněm hořjcýho/ a wssak neshořugj-
43
cýho/ se ukázalo. Kdež tolikéž to strápené, mučedlnické, wonné a swaté tělo weliké té
mučedlnice neyhogněgssj Liternjho uměnj mistryně Panny Kateřiny, gest pochowáno. Item/
kdež se také bylo množstwj giných diwných Zázrakůw/ o nichž w pjsmjch swatých gest
zapsáno/ dálo.
Protož swrchu oznámený Pan Krystof etc ta swatá mjsta wssecka poklonau náležitau/
y také pozdrawenjm gich poctiw: A mage umysl zase se do wlasti swé nawracowati, od nás
gest tohoto Listu (pro gemu toho, co gest tak koli w skutku u nás spatřil, uwěřenj a prawdy
potwrzenj) sewssy ponjženosti žádal/ kterýž gemu wlastnj nassj rukau podepsaný/ a wětssj
pečetj klásstera nasseho, spečetěný dán gest.
Stalo se Léta MDXCVIII. Měsýce Ržjgna dne XVIII.
Z Egipta.
Ponjžený Arcybiskup Wawřinec/ a Neywyssj na swaté Hoře Synai a Orebě.
s. 112
Kapitola XIIII.
O nawrácenj se nassem z pautě Hory Synai a swaté Panny Kateřiny do měst Cairu.
Dewatenáctého dne Měsýce Ržjgna/ gak sau nám Arabowé násse Welblaudy zase
nawrátili/ tak gsme se hned odtud hnuli/ a to okolo třetj neb čtwrté hodiny na den. W kteréžto
chwjli přigel k nám geden Arab, sedě na Dromedáři/ kterýž se s námi strogil a početl až do
Cairu geti/ a nás ginau neobyčegnau a lepssj cestau wésti připowjdal/ což také začal
dokazowati/ až gsme toho wděčni byli/ a k tomu pro lepssj bezpečnost, na wětssj počet gsem
se spoléhali.
(Dromedář co gest) A wssak tuto předewssjm dotknuto o Dromedáři/ totiž co a gaký
gest/ oněmž pjsse Ludovico Barthemia Itiner: cap: 10. že gest z poko-lenj Welblaudůw/ a
gako giný Welblaud/ wssak welmi rychlé zwjře: o gehožto rychlosti přiwozuge přjklad
Giovan Maria Angiolello cap: 6. že léta 1473 když Cýsař Turecký Usuncassanowi Králi
Perskému s wálečnau mocý táhl/ w Armenij do leženj geho gedenácte osob, na toliko
Dromedářjch přigelo/ a ti od Krá-le z Syt dary přinesli: byli na těch Dromedářjch dotčenj
mužj, ne-toliko přiwázanj/ ale okolo žiwota a ledwj uwazky bjlými gako ručnjky obwázanj/
proto že by byli gináč nanjch oseděti nemohli/ pro prudkost běhu gegich a na njch se
otřásánj. Kteřjžto dodawsse dary před stanem Cýsaře Turecké(ho)/ nemohli dolů ssednauti/
ale dostawsse hned tehdáž odpowědi, zase geli/ tak prudce/ že gako wo-kamženj z očj
patřjcých na ně, zmizeli: to wssak za prawdu gistili/ že w ssesti hodinách dewadesáte mil
ugeli. (Dromedář w 6. hodinách 90 mil uběhne). Což gestliže Wlaské mjle Author mjnil/
učinilo by nassich 18. mil/ a tři mjle přisslyby za hodinu ugeti/ gestliže pak o giných mjljch
krom Wlaských psal/ tehdy wěc podobná nenj. Flavius Vopis: in vita Aurel Imp: připomjná o
Králowně Zenobii, když od Cýsaře Aureliana přemožená byla/ že gest na Dromedáři utjkala/
anižby gi byl kdo dohoniti mohl/ kdyby se byla w hauffu gjzdných Cýsařských neoctla/ a tu
byla gata.
s. 113 Nynj pak k cestě nassi zase se nawratjm. Ten Arab gel s námi na tom
Dromedáři, nakterýžbych byl welmi rád wsedl (proto že gest můg Welblaud byl hrubě
zhnětený) a prosyl gsem toho lo-trasa aby mi toho dowolil/ že mu rád až do Kayru od cesty
pla-titi chcy. Ale nechtě k ničemuž swoliti/ wždy mi odkládal/ že gest k tomu gesstě dosti
času: po té uhlédaje swau chwjli se zastawil/ prawjce že nětco málo na stranu od nás
poodgeti/ na některé swé wě-cy nedaleko odsud na horách mezy ginými Araby ssebau do Cairu wzýti musý: my abychom předce swau cestau geli, y potom nocowali/ on že k nám w nocy
44
w gisté mjsto kteréž nassemu Mau-řenjnu gmenowal, přigeti chce/ a poté do gakéhos giného
udolj/ na prawau ruku od nás se uhnul. My toho newssjmagjce/ geli sme nassj cestau
newelmi daleko/ a widěwsse wečer před se-bau/ umjnili gsme mezy skaljm a na pjscých tu
noc stráwiti/ a tusedsse a pogedsse/ na spanj gsme se oddali.
W Auterý po swatém Hawle/ to bylo 20. den měsýce Ržjgna/ ráno okolo třj hodin
předednem/ probudiw se zesna/ slyssel gsem nasseho Mauřenjna (kterýž od nás obyčegně
s welblaudy okolo ssedesáte krokůw nocowáwal) s někým mluwiti/ a gináče gsem nemyslil/
nežli že ten Arab musý býti/ genž k nám zase na Drome-dáři přigeti měl. (Nebezpečenstwj od
laupežnjků) A wssak když hlas a to wolánj se rozmáhalo; wstyčil gsem se wzhůru/a widěl
gsem an náš Mauřenjn gde pro-ti tomu hlasu: tedy gá abych zwěděti mohl coby to bylo/
wzbudil gsem Pana Czernjna a nasseho Tulmače/ aby se zeptal/ coby to wolánj znamenalo.
Což když náš Tulmač učinil/ uslyssel od Mauřenjna tu odpowěd/abychom my se spokogili/ že
nebude do-bře s námi/ protože gsau lotři před rukama. Náš pak Mau-řenjn na gegich wolánj,
ohlásyl se gim/ domnjwagjce se/ že dotče-ný Arab na Dromedáři nás hledal: syc gináč bylby
se gim neo-zwal/ a oni by byli nás třeba chybili. Ale když widěl že gest gich několik/ a že
gsau zbraněmi zásobeni/ ssel gim w střjc/ a pro-syl gich/ aby nám nic neubližowali. (Laupenj
pautnjkůw od lotrů Arabůw) A w té chwjli y my gsme ge při měsyčném swětle spatřili/ a než
sme málo slow mezy sebau, s. 114 cobychom měli předse wzýti promluwili/ w tom oni nás
také shlédli/ A y hned osm sýlných pacholkůw s osstjpcy Arabský-mi, s luky/ a mjsto ssawle
s dlauhými připásanými noži Ture-ckými (gako by u nás mohli býti tulichy) proti nám se
wyskytlo/ mezynimiž byl také geden Capo gegich s dlauhou ručnicý/ k nám gj naměřugjc/ a
ti wssickni společně zbraněmi swýma, na nás obrácenýma, proti nám uprkem běželi/ a
doběhsse, nás obskočili. Tu my nemohauce utecy/ a zbraně při sobě žádné neměwsse/ gako
owčičky k zabitj powolně sme se dáwali/ a stoge gá zpředu/ Pan Cžernjn za mnau/ byl gsem
od čtyř obkljčen: kteřjžto nože swé do-byté gakoby mi krk zařezati chtěli/ k křtánu mému
přičiněli/ a za obě ramena mne tuze drželi. Když pak uznali/ že nic w rukau od zbranj
nemáme/ aniž se brániti strogjme/ tu se dali do makánj a přehledáwánj nassich ssatůwna nás/
od spodku až do wrchu hlawy, wssecko přetržásali, peněz hledagjce. Tak gá newida zbytj/
pomyslil gsem sobě/ že dámli nětco dobrowolně, tim ge spokogjm/ y wzal gsem z kapsy
měssec malý na řeménku přiwa-zaný/ w němž gsem geden Cechin na zlatě, a drobné mince na
mey-dýnjch, co by za tolar stálo, měl/ ty gsem gim dal ochotně: Ale to gim rownětak wzáctno
bylo/ gako gedno bobowé zrno, Lwu li-tému a hladowitému, w hrdlo wrcy. A takž to njmi nic
nepo-hnulo: nýbrž sobě teprw zachutnali/ mysljce/ že gsau na prawé treffili. Proto gako
wzteklj/ dali se do swláčenj mých ssatů chytiwsse mne geden za geden rukáw/ druhý za
druhý/ tak neli-tostiwě mnau trhali/ negináče než gakoby mne křjžem roztáhnau-ti chtěli. Po
strhnutj zemně sukně/ když widěli že gsem sprostné plátěnné ssátky na sobě měl/ tau měrau
zemne co stáhli/ a k tomu mne abych se na zem posadil, přinutili/ a tu geden za geden střewic/ druhý za druhý/ nerozwázawsse řemýnku/ po pjskua kamenj, mnau táhagjce, wláčeli/ až
gsem wsseho z sebe, do kossile poz-byl. Na tom nepřestali/ ale zdwihsse wzhůru kossili, gi
mně přes hlawu přetáhli/ že pak byla pewně okolo krku zawázaná/ a rukama sem dobře držel
wrukáwjch/ nemohli mi gi ztáhnauti/ s. 115 ale mezy tjm krk můg trpěti musyl/ nebo mne zaň
tak hrubě táhli až prasstěl/ a obnaženým tělem mým semotam trhali/ tak že gsem gináč
nesaudil/ než že tu giž o hrdlo a žiwot přigdu. W tommage na sebe pamět/ ale kdyby zemne
kossili strhli/ na ramenu lewém w plátěnném pasu 22. Cechinůw zassitých nenassli/ prá-wě w
té tahanicy/ stáhl gsem prawau rukau ten pás po ruce do-lů až do pěsti/ a w té gsem ty penjze
zawřené držel/ a w tom oni na mně kossili roztrhsse/ na stranu odemne odessli/ a ssaty mé na
hromadu snášegjce, ge přehlédali. Já pak ten pás s dukáty wrhl gsem stranau do pjsku/ a
nohau zahrabal/ a mjsto kame-nem znamenaw, odtud odssel/ astál nemage nitky na swém
těle/ až mauřenjn náš/ spatřiw mne w takowém spůsobu/ uwrhl na mne gakausy žiněnau bjlau
plachtu/ a tau mne odjl. Y ohlédage se po mých towaryssjch/ uzřel gsem Pana Cžernjna a
45
Tulmače w galiotech a w kossiljch/ a že gich gako mne nesláčeli: y ssel gsem k njm/ a s njmi
se na ty lotry djwal/ gak násse wěcy na hromadu skládali/ a proffanty od biskotů, ryb suchých
brali/ a sobě osobowali. A byli zrádcy tak hladowitj/ že se neyprwé do žrádla dali/ aniž
wyčkati mohli/ ažby prwé swau žádost lako-mau, w přehledáwánj ssatůw, prowedli: gessto
syc ginak / tak gsau na penjze lakotnj/ že by se stěžkem zdržeti mohli (gakž se w přjslowj
mluwj: El Scorticaria un pedochio, per hauer lapelle:) totiž Aby wssy y z kůže swlécy/ a gegi
kůžy užiti neměli, žádostiwi býti. Potom když se giž nažrali/ teprw se do sstáránj dali/ a
wssudy pe-něz hledali/ ale nenassli nežli coby se gim k ossiwánj za krk ho-dilo/ a hodných
pro ně nětco žiwých dukátůw/ kteřjž w těch ze-mjch o mnoho wážněgssj gsau, nežli u nás/ a
slowau faraonowé wssy/ a gsau tak weliké/ co u nás malé semenéčné zrno/ kte-réžto když se
howadům do kůže wežerau/ musegj ge dřjwkem aneb kosstissťkem, k tomu připraweným,
oddrapowati. Mezy tim ptal se mne Pan Cžernjn/ takéli sem o penjze zassité w dotčeném pasu
přissel? Odpowěděl gsem mu, že o wssecky. On lekw se, ssel k Tulmačowi/ a že mi wssecky
penjze pobrali, gemu oznámil. S. 116 Ten powěděl Mauřenjnu/ a Mauřenjn se zarmautil/ a
ssel k těm lotrům/ welmi žalostiwě a snažně gich prosyl/ aby mi mé penjze/ nechtěgjli
zauplna, aspoň ňáký djl wrátili/ že se nebudu mocy domu:nemage nač, doprawiti. Oni
uslyssewsse tu řeč, wstyči-li se wespolek/ a běželi mezy nás/ dotazugjce se / kdo z nás takowé
penjze měl/ a když na mne ukázáno bylo/ obstaupili mne/ a táza-li se, kde sem ge měl. Gá
newěda co se to dálo, gináč gsem nesaudil/ nežli že o mých penězých zwěděli/ až gsem
srozuměl/ že z toho mého na ffoch mluwenj, ten omyl powstal/ protož ukazowal gsem gá na
nohu/ že by tu měli býti odwázány a wzaty. Pročež oni pořád kemně přistupowali/ a každý
mne za nohu bral/ ohledáwagjce gi/ gakoby na ni poznati mohli, kde se děly/ potom hledali
kudy znamenali, že mnau zem umjtali/ až gsem se starati počal/ aby tau přjčinau zakopaných
peněz mých oprawdo-wě nenassli. Ale chwála Bohu, nic nagjtinemohli. Z té přjčiny nemohli
se spokogiti/ nýbrž gak řjkáme w přjslowj: El fa come le gratta, che mangia si rognisce: Gako
kočka když žere, wrčj, aby gi toho zase newzali: Tak tito na sebe wrčeli a mezy sebau se na
ně wyptáwali? Až gegich Capo, gednák od njch kemně, wždy se dota-zugjc, w čem/ a gak
byli optařeny/ gednák odemne k njm běhage, dosti činiti měl/ gá zatím pilně hledage/
gakobych se sprawedliwě oně staral/ co neydál od toho mjsta kde byly, obcházel gsem.
Naposledy přissel Capo/ a nám nakonec oznámil/ abychom pra-wdu powěděli/ mělili gsme
takowé penjze mezy sebau, a kam se podděly/ máli ge někdo mezy námi/ abychom ge časně
wydali/ že ginák nestaneli se toho/ abychom wěděli/ že wydadauc on přjsa-hu swým Arabům/
a oni se nepřiznagj/ že musýme sami winni bý-ti/ a gisté smrti očekáwati. Y rozuměgjc gá, že
žertu nebude/ dal gsem oznámiti/ aby mi za zlé neměl/ že se můg towaryš/ od něhož ta řeč
possla, přeslechl/ že gsem gá nemjnil giných peněz/ s. 117 nežli kteréž mi s měsscem wzali/
ani gsem gaké giné měl/ a čeho gsem neměl/ k tomu se přiznati a owssem pak dáti nemohu.
Tak ten Capo zawolaw na swé towarysse/ a gim oznámil/ že s nj-mi spokogen gest/
aby se w domněnj neměli/ a co gsem gá dal oznamiti/ to gim wyprawowal. Náš pak Mauřenjn
dal se gich do prossenj/ aby nám ssaty násse nawrátili/ a nětco proffan-tůw udělili/ oznamugjc
gim/ že gsme chudj Křestiané, z panstwj Cýsaře Turecké(ho)/ a k tomu že mnoho platů a danj
dáwati musý-me. Y nawrátili nám každému sukni dlauhau a plátenku ged-nonásobnj/ a mě
galioty: giné wěcy wssecky, od kossilek, ssátků a drobných rozličných wěcý: také deky,
kterýmiž sme se odíwali, sobě nechali. Anobrž že nám sukně dlauhé dali/ dosti se gjch rukau
a čel nebohý Tlumočnjk náš naljzal a naljbal/ a to oni za neywětssj pokoru a přátelstwj magj.
Chleba pak a biskotůw co nám toliko za den nebo dwa, k tráwenj wystačiti mohlo, gsau
zanechali: Tak že kdybychom byli trossku mauky w pytlj-ku od Mauřenjna ukryté neměli/
hladem bychom byli zemřj-ti musyli. Dobře Menander powěděl/ Haud molliuntur visce-ra
improbi viri: totiž, Že srdce nesslechetnjka, neljtostiwé gest/ a ten kdo nečige bolesti/ nemá
ljtosti: gakož y Wlassi řjkagj/ Achi non duole, ben scortega: Kohoť nikdý nic nebolj/ Tenť
giné rád s kožj holj. A magjce giž nasse wěcy swázané/ a strogjce se od nás odgjti/
46
přikazowali nám/ abychom se k hoře Synai do klásstera ne-wraceli/ ani w Cairu na ně
žalowali/ ani co o tom, že gsem oblaupeni byli, řjkali/ ginák byloliby/ tehdy že kde nás
dopadnau/ nad námi se mstjti budau/ což gsme gim sljbiti musyli/ a poznali gsme že gsau
zrádcy byli od hory Synai/ a ten gak před tim dnem s námi gel/ že náhončj gegich byl/ aby na
nás, kudy pogedem, pozor měl/ a do léči nás uwedl/ ač gsme geho tu s njmi newiděli. Ale
wěřili gsme Pánu Bohu/ že Bůhdá w ruce gegich po druhé nepřigdeme/ ani se gich báti
budeme: Protož přisslo mi na myl francauzské powěděnj. S. 118
Pour un bon jour, on pour tic et pour tac
Vous ne in´ aurez plus dedens vostre sac.
Měrau wjcť k nám gistě žádnau/
Do klepet swých nedostanau.
Potom tehdy nassem nesstěstj/ kteréž na dobré tři hodiny trwa-lo/ a po odgitj od nás
těch zrádcůw/ počalo swjtati/ amy děkugjce Pánu Bohu/ že gsme při žiwotu gedenkaždý
zachowáni/ strogili gsme se tim dřjw odtud hnauti/ wssak wždy se gesstě obá-wagjce/ aby
snad sobě nětco nezamyslili/ a wrátjce se na nás,dokonce třeba nezamordowali/ protož gsme
se tim ochotněgi na cestu hotowili/ na tom rádi s milostj,podlé přjslowj: Assai avan-za, chi
fortuna passa: přestáwagjce/ že gsme s celau kožj gich znikli. A gá nassed mé zahrabané
penjze/ dal gsem ge nassemu Mauře-njnu k schowánj/ obáwage se aby mi snad, kdybychom
se podru-hé do takowéhož nebezpečenstwj dostali, wzaty nebyly.
Y geli gsme odtud k straně západnj/ wssak cestau/ kteréž sám mau-řenjn náš powědom
nebyl/ ale samým položenjm po sluncy se sprawowati uměl. Tau cestau brali sme se po
horách skalna-tých ten celý den bez stawuňku až do saumraku/ a w tom wi-dělo se nám
poodpočinauti, tedy pogedsse toho milého kus bisko-tu/a truňk wody napiwsse se/ a tim
páleným (na něž Arabowé netreffili a nám ho newzali) žaludky násse sme posylňowali, po
maličkém trunečku/ a zwlásstě k posledku ho požjwagjce/ a wssak sspatně sme spali/ pro
strach předesslé nocy/ gehož sme tak brzo z myslj swých wyprázdniti nemohli/ ano y to
welice nás nepoko-gilo/ abychom opět giným lotrům w moc neupadli.
Potom dne 21. téhož měsýce/ wygeli gsme hodinu předednem/ a gedauce wždy mezy
horami a po kamenj/ za tři téměř hodiny na den/ přigeli gsme k gakésy studnicy/ w njž woda
byla čtyř sáhů hluboko od swrchu dolů. Mauřenjn náš nawážil gi poprowáz-ku do gedné kůže/
ta wssak welmi nechutná a slaná byla. Od-tud geli sme až do západu slunce, wsse naskrz po
zlé cestě/ až sme se zastawili pro nocleh w gednom údolj na pjscch.
(Spůsob pečenj chleba po Arabsku) Náš pak Mauřenjn wida že sme chleba neměli/
pečowal o to aby nás nětčim giným opatřil. Y chodil po skalách a a strá-njch/ a kde gaké
kořenj a trawičku sprahlau od horka nalezl/ tu wytrhl a k nám na hromadu snássel. Cžemuž
my wyrozuměti nemohauce/ ani se domysliti, coby on takowého tim obmeysslel, gemu sme se
djwali/ až sme widěli/ že nalil drobet wody do kůže/ z kteréž welblaudy napágjwal: a wzaw
z oznámené mauky/ kte-rauž sme schránili před Araby/ a ta byla černá a nedobrá/ gakoby
polowicy popela w nj bylo/ té mauky nasypal trochu do té wo-dy/ a to spolu mjchal a klektal
rukau/ gakoby kwas zaděláwal/ potom rozkřesal oheň a zapálil tu hromádku shledané tráwy/
kteráž gakž se gest zgala/ hned pogednau shořela/ dřjwe nežli slá-ma/ o njž wssak toto
přjslowj gest: chi de paglia fogo fa, piglia fumo e altro non ha: Kdo z slámy oheň dělá/ Dým
gen po nj, nic wjc, mjwá. A tau měrau sotwa gi co zůstalo/ anobrž on y to hned pj-skem
zahrabal, aby teplo zachowal. Což když učinil/ z toho těsta dělil nakusy/ a zkaždého kusu
udělal koláčky, dwau prstů ztlausstj/ a po té rozkutil zase ten pjsek teplý/ a naněg ty koláčky
polořil/ a wssecky znowu pjskem přikryl/ tak že gich nic nebylo widěti/ kterýchž tak za
chwjli, až by se upekli, zanechal. Pomalé pak chwjli nemoha wyčkati času swého toho
poswjcenj/ wyňal geden koláček z pjsku/ a drže geg na gedné ruce/ druhau naň po-ťukáwal a
47
když se mu widělo dosti upečený býti/ protož wssecky wen z pjsku wydobyl/ a že nám
koláčků napekl/ se pochlaubal/ wždy swým gazykem, Sid schobisch totiž, dobrý chléb, řjkage/
a aby-chom gedli, nám ge rozdáwal. Ale my gak sme ho kus utrhli/ poznali sme/ že bylo
syrowé těsto/ toliko že wůkol zewnitř gen po-zatwrdlo/ y neměli sme k němu žádné chuti. On
pak wida/ že sme usty nad njm mlaskali/ gináč se nedomnjwal/ než že snad nenj slaný/ anebo
že by k tomu gesstě giná lahůdka náležela/ protož odessel od nás a hledal po skalách
semotam/ až nassel gakés hljny kus: tu přinesw, wložil do kůže/ a mezy ostatek rozmazaného
těsta/ po té z kůže přiliw wody do toho rukau mjchal/ a gjchu s. 120 udělal/ w kteréž chléb
swůg neb koláč omáčel/ a nám gi wy-chwalowal/ až y prsty po nj ljzal. My tehdy toho gsme
nemesskali kosstowati/ a njm pomáčegjce/ poznali gsme lepssj a chutněgssj to těsto býti/ a
to z té přjčiny/ že bylo slané od té hljny. Odkudž gsme saudili/ že wssudy po těch pustinách
musý slaná země býti/ a nawětssjm djle slané wody sme nacházeli/ s welikau nassj nelibostj/
A tu gsme se diwnému spůsobu těch nebo-hých lidj/ Arabůw w strawowánj gich podiwiti
musyli/ a gistě na to myslj přigjti: Pobreza fuerza a los hombres esperimentar muchas cosas:
to gest/ Kdež nauze mjwá swé sýdlo/ Tuť nemůže být dobré bydlo.
Po té slawné wečeři/ mjnili gsme pospati: wssak mělili gsme strach a nebezpečný sen
předesslé nocy, aby na nás zrádcy aneb gim podobnj, nepřipadli: podobně měli gsme té nocy/
a po nj gesstě horssj/ a to tjm/ že gsme neměli do čeho se obaliti/ gako sme se obáwali/ aby
nám gesstěrky, hadi a giné gedowaté potwory/ gegichž děr a skreyssj wssudy wůkol nás
mnoho bylo/ neusskodili: tam gsme wždy s lidmi měli činiti/ tuto pak s nerozumnými howady a žiwočichy/ při njchž žadné ljtosti a čitedlnosti nenj, mu-syli sme se potýkati.
Dwacátého druhého dne téhož měsýce/ wygeli gsme čtyry ho-diny předednem/ a geli
gsme pustým skaljm až do poledne/ w kte-réžto chwjli sgjžděgjce s gedné hory/ widěli gsme
opodál moře čerwené/ z něhož se náš Mauřenjn welmi zaradowal; neb teprwa se upamatowal,
a že gsme dobře geli poznal/ a wssak wždy sme geli bez odpočjwánj až do nocy/ a měli gsme
nocleh w pjscých obyčegný.
Té nocy měli gsme ginau překážku, snu a odpočinutj na-ssemu./ Nebo magjce tu
z Tykwj zachowalau flassku páleného/ toho sme ráno než gsme wygjžděli/ pro opatřenj se
před dennjm horkem (neb chladjcýho přirozenj bylo) y wečer když gsme spati měli, pro
chautku a občerstwenj/ po těch smradlawých a slaných s. 121 wodách, gen kosstowánjm
požjwali/ a wssak po několikráte po-znali gsme/ že ho nám přes noc ubylo/ a flasska o mnoho
lehčeg-ssj byla/ nežli když gsme gi sobě w nocy do hlaw postawili/ a we-dne gsme widěli/ že
na Welblaudu wisela/ a že k nj krom nás, gi-ný žádný nemohl. (Sspeh na lotra) Protož když
se žádný z nás k té ztrátě znáti nechtěl/ měli gsme w domněnj Mauřenjna/ atak tu noc na čihánj se oddali/ zdalibychom koho při skutku postihnauti mohli. Ale nemnoho chybilo/ nebo
když gsme tisse leželi gakobychom spali/ w tom shlédli sme nasseho Mauřenjna po břisse
lézti, až k samé flassce/ kteráž nedaleko nassjch hlaw stála/ kteréžto on se chytiw/ spěssně a
dobře do nj wlehl/ tak že gsem giž zkřjknauti/ aneb ho odstrčiti chtěl/ wida an giž téměř
wywažuge: a wssak sem se toliko gako wesnách obracel/ čímž gsem geg od wywaženj ostatku
poodstrassil/ tak že tim časněgi od flassky té swé bezuz-dné huby odtrhl/ a zase zticha po
břisse od nás odlezl. Což my spatřiwsse/ y hned tu milau flassku mezy sebe pod ssaty gsme
postawili/ tak že on gi wjc nemohl widěti. Ale wssak skůro pozdě gsme to učinili/ poněwadž
giž téměř mls byl wytažen/ a my nebozý chtěgjce na tom paleném do Cairu dosti mjti/ sotwa
gsme ho za dwa dni měli/ a práwě gsme s njm z lotrů mezy lotry upadli/ gakž w přjslowj se
mluwj: da corsaro a corsaro, non se guadagn´ altro che barille vode: Kdož z lotrů na lotry
přicházý/ Tomu gměnj tim wjc ucházý. Nebo gedni nám ffilce sewssjm wzali/ tento pak
ostatku wytráwiti pomáhal.
Dwacátého třetjho dne téhož měsýce/ wygewsse na tři hodiny pře-dednem/ geli gsme
bez přestánj až do poledne/ a tehdáž sme seu čerweného Moře zastawili/ a tu z hor a skalj zase
do rowin pjsčitých gsme se ubjrali/ abychom sobě opět nětco chleba po Arabsku napekli. Y
48
shledáwali sme tráwu/ až sme gi tak snewel-ké přehrsslj shledali/ a nasseho Mauřenjna
ostatek/ podlé wýš psaného spůsobu, sprawowati nechali. Žiwot náš tehdegssj zagisté byl
bídný/ a horssj nežly gakých Soldátůw/ o njchž přj-slowj g(es)t: Vita di soldato, pen duro et
vin guastato: Nezdárný twrdý s. 122 chléb gjsti/ Pokažené wjno pjti/ Wogácký gest žiwot
wésti. Mybychom byli rádi na twrdém dobře wypečeném/ a třebas gakkoli plesniwém chlebě
a zwětralém wjně přestali/ kdyby-chom gen byli toho obého s potřebu měli/ ale tuto gsme
syrowé/ a gako země černé, wssecko pjskem a prachem osypané/ a osolené těsto: též wodu
smradlawau a slanau, zawděk přigali/ a wsseho toho zažjti musyli/ gakž přjslowj gest:
Esuriens stomachus fertur cocus optimus esse,
Nam facit insipidos, persapuisse cibos. Totiž/
Žaludek neylép kuchařj/
Když se hladem powymořj/
Neb mu potom y nechutná/
Krmě býwá dost pochotná.
(Kde synowé Izraelsstj ze Moře přissli) Z toho mjsta asy pohodině dále gsme geli/ a prawil
nám Mauře-njn/ že gest slýchal když g(es)t giné křestiany tudy k hoře Synai wo-dil/ že ginj
wůdcowé toho powědomj to za gistau wěc prawili/ že na tom mjstě synowé Izraelsstj Moře
čerwené přessli/ a tu ney-prwé mezy zdmi rozstaupilých wod, z moře wyssli/ a za njmi
chwátage s lidem swým Král Farao/ že se tu w těch mjstech sewssemi swými stopil/ gakž o
tom w 2. knihách Mogžjssowých w 14. kapitole čteme. (Kde Farao zahynul)
K wečeru pak pospjchali gsme k studnicem Mogžjssowým/ o nichž nahoře dotknuto/
abychom při njch noclehowali/ ale práwě w samý saumrak widěli gsme zdaleka při njch oheň
páliti/ z té přjčiny nesměli gsme k njm dogeti/ saudjce že něgaké leženj Arabské při njch býti
musylo/ abychom opět mezy lotry neu-padli/ ale od těch opodál k gedné z těch 12. studnic a
laužj při-gewsse (neb pospolu bljzko sebe negsau/ než některé na hony gedny od druhých)
z nj gsme wody smradlawé do kožj nabrali/ a předce dále cestau nassj geli/ bljže k Sues městu
až do třj hodin na noc/ a tu w pjsku ostatnj čas nočnj odpočjwali.
Dwacátého čtwrtého dne téhož měsýce/ dwě hodiny přede-dnem sme wygeli/ a okolo
času snjdanj k městu Sues přigjžděli.
s. 123 Y gelo proti nám Turkůw na konjch do sedmi neb osmi osob,/z též pewnosti/
z njž předessle ti wogácy wystaupili/ kteřjž nám wjno téměř wssecko wyžrali/ a gakž nás
uzřeli/ zabodli swé koně proti nám/ naměřugjce přjmo na nás ručnice dlauhé. Což když náš
Tlumočnjk widěl/ chtěge spěssně z Welblauda slézti/ y spadl z něho/ a na nás křičel abychom
rychle dole byli: my zleknutj do-wedli gsme tolik co on/ pohlawě dolů padagjce / a wssak
wstaw-sse/ postawili gsme se/ k nám gich očekáwagjce./
(Pozdrawenj Turkům od nás
učiněné) Oni widauce nassj pokoru/ a že gsme gim tu uctiwost prokázali/ nic nám neu-bljžili/
nežli obgewsse nas wůkol, ptali se na wjno, abychom gim ge dali/ po té widauce že gsme nic
neměli/ dowolili nám/ abychom zase na welblaudy wsedli a geli podlé nás/ dotazugjce se o
nassjch přjhodách na cestě/ a náš Tlumočnjk gim o wssem co sme od těch Arabůw pocýtiti
musyli, oznámil/ w čemž nás lito-wali/ a na ty lotry lali/ a po té od nás napřed geli.
My potom přigewsse k městu okolo třj honůw wzdálj/ zasta-wili gsme se/ a poslali
Mauřenjna s Tlumočnjkem/ aby nám něgakých potraw nakaupili/ a tomu gsem giom geden
můg Dukát, za něgž by kupowali, wypárati dowolil: Ginak syc kdy-bychom byli tu sobě od
gjdla nekaupili/ bylibychom pro hlad newěděli co činiti. Pan Cžernjn pak a ga/ měli gsme
zatím wel-blaudů hljdati/ ale gakž od nás nassj odessli/ smluwili gsme se abychom se w moři
čerweném skaupali. (Kaupánj se w Moři čerweném) A takž ssel Pan Cžer-njn neyprwé, a sám
se do wůle w něm zmyl/ a gakž se zase wrátil/ ssel gsem gá také/ a poznal gsem že welmi
mělké krage, a daleko mělo/ nebo dost opodál gjti gsem musyl/ nežli gsem do pasu wody
dossel/ a dálegi nemohl/ chtěge se brzo k towaryssi mému wrátiti.
49
Sotwa gsem se z lázně wrátil/ w tom přissli nássi Einakuffero-wé/ a přinesli nám po
skrownu chleba a seyra/ též chuti a dobro-ty meydlowé/ gakož byl w klássteře S. Panny
Kateřiny.
To město Sues ležj při moři čerweném/ sotwa newelikým mě-stečkem u nas by slauti
mohlo/ neb w něm gest na male domůw/ s. 124 a to z hljny odpolu pjsčité/ a s palmowého
dřjwj wystawených/ a na wětssjm djle rybáři w něm bydlegj. (Město Sues) Před lety slaulo
Arsinoe od gména dcery Krále Filadelffa Laga/na gegjžto památku Král dal to město
wystawěti/ proto aby tu při něm Moře čerweného Port byl/ z něhožby se mohlo až do Egipta
na lodech gezditi/ a tak dále až do prostředzemnjho Moře/ o čemž dolegi oznámjm. Batt:
Ramusio, nell: disc: sopra li viag: delle spetierie.
Bylo někdy to město weliké a lidné, pro kupecké obchody: do něhož někdy wodu
z Ržeky Nilu/ w čas rozwodňowánj geho, po strauze wodjwali/ a tau wssecky čisterny pod
domy naplňo-wali/ ale toho nyněgssjch časůw, ničehož se nenacházý. Nebo ani obilj, ani
wařenj, ani owotce nemagj/ wssecko se gim z Cairu po welblaudjch dodáwati musý: wodu
pak z nahoře dotčených studnic Mogžjssowých / okolo ssesti mil Wlaských/ od Města wzdáli
berau a pigj/ a giné nemagj/ tak žeby tam žádný nebydlel/ kdyby nebylo pro Port/ k němuž
z Indie wsseligaká kupectwj po moři čerweném wozý/ a pro bezpečnost geho dotčená
pewnůstka wystawená gest. W té Cýsař Turecký s welikým nakladem, Geničary a giné
Soldáty chowá/ a wedlé toho Galegj nemalo, s Konstantynopole tam dodáwá/ a wssecky giné
munycy od děl a potřeb posýlá/ a to s welikau nesnázý: nebo z Cairu musegj se rozbité na
welblaudjch až do Sues nosyti/ a tu se znowa zbjgeti. Což wsse děge se pro ostrach
Portugalesůw/ aby tudy do Egi-pta wpádu neučinili: Viaggio di un Comito Venetiano: gakž o
tom njže dotknuto bude.
A když gsme z města proffantů dostali/ dali gsme se zase na ce-stu/ a pogjžděgjce
gedli sme s dobrau chutj/ a naprawowali sobě prwněgssj nauzy, aspoň trochu wypečeněgssjm
chlebem/ a mj-sto té z hljny omáčky, seyrem aneb raděgi meydlem.
(Caravana totiž gjzda z Sues) Když giž wečer přissel/ dohonili gsme Caravanu okolo
50. wel-blaudůw/ a byli wnj Turcy, Arabi a Mauřenjnowé wesměs/ kteřjž do Sues z Cairu
potřeby a proffanty donásseli/ a domu se prázdnj wraceli. Ta se nedaleko odnás zastawila/ a
my tolikéž
s. 125 Magjc pak gá zhněteného welblauda/ dal gsem skrze Mauře-njna nasseho
s gednjm z Caravany, starým padauchem Mauřenj-nem gednati/ aby mi dowolil na swém
některém Welblaudu ge-ti, toliko přes noc/ a smluwiw z pěti meydynůw/ když se asy po
hodině Caravana hnula/ wsedl gsem gá na toho nágemného/ kterýž wewssem hauffu
neywětssj byl/ a nikdý gsem tak wysokého newiděl/ a gel gsem přidržege se toho starého
lotra, wedlé obyčege těch zemj/ kdež každého Pána welblaudowé, kolikož gich koli má,
geden k druhému přiwázáni gsau/ a pořád geden za druhým kráčj.
Že pak Caravana čerstwěgssj howada měla/ a nasseho Mauře-njna welblaudowé
dlauhau cestau ustalj byli, předgela ge/ a daleko gsme Pana Cžernjna a mého towaryšstva
nechali/ tak že sem samotný mezy tau chasau geti musyl/ přes celau noc až do bjlého dne. Tu
celau noc byl gsem w strachu/ boge se/ gedno abychomdaleko nassjch/ mé penjze i profanty
s sebau magjcých/ nepřed-geli/ s njmiž kdybych se neměl až teprw w Cairu shledati/bylbych
snad musyl hladem mezy těmi lotry Mahumetány umřjti. Dru-hé/ chtěge toho ffresuňku
pozbýti/ a wida, že wssickni dřjmagj/ dál sem se také do spánj/ a w tom ten starý pes udeřil
mne kygem pozadu na hřbet/ až sem se sotwa schytil/ abych dolů neupadl/ k němuž oto/
pročby mne bil/ domlauwati sem se nesměl/ nebo tu nebyl kdo by tlumačil/ a bublánj gsem
také zanechal, proto aby mi po druhé nepřidal/ wěda přjslowj: E mal star ala discretion delle
bastonate de villani. Totiž/ Chámowé když se rozljtj/ nessetřj nic mjry w bitj. Wssak poněkud
sem se domeysslel/ že mi to učinil proto/ že sem wespanj gednu nohu na gednu stranu wjc než
na dru-hau přewěsyl/ a nerowně seděl/ tožť se on bál abych mu howado nezhnětl. Pročež
50
teprwa sem toho litowal/ že sem se kdy mého to-waryšstwa strhl/ nerozsuzugjc gak bych
budaucý gjzdy s tau Caravanau zažiti mohl/ a zwlásstě kdybych byl nesměl pospati/ gak sem
měl žiw zůstati. Ta noc byla w prawdě dlauhá/ k to-mu přewelmi teskliwá. Když se giž pak
rozednjwati počjnalo/ s. 126 zastawila se Caravana, pro howad pokrmenj/ a w tom asy w
dobré hodině/ dohonili nás nassi/ a při mně se zastawili: tu gá nemesskaw k njm sem se zas
připogil/ a s radostj za gednu hodinu pospal. Mezy tim Caravana swau cestau před námi gela/
a můg lotr starý s njmi/ gemuž gsem winssowal: A casa del dia-volo et tre miglia piu in la:
totiž/ Aby gel za čertowau hospodu/ by se měl tři mjle dále dostati.
Potom wygeli gsme odtud/ a geli mezy welikým smradem/ od mrch welblaudowých/
gjchž wssudy mnoho wedlé cesty leželo/ tak že gsme tu také y od zlého powětřj pokussenj
měli/ zwlásstě nočnjho času/ když nic prwé toho zdaleka neshledsse, newěděli gsme se gak
před tjm střjcy/ tak gakoby to wedne spjš býti mohlo/ kdyžby člowěk shlédna to mohlby ale
nos zahraditi. A přes to obyčegně prudčegi wnocy smrad se rozmáhal nežli wedne.
Po té cestě od Sues widěli gsme mnoho tisýc Orlůw/ mjstem gak kde pastwu měli, na
sta pospolu/ wedlé řeči Páně u swatého Matausse w 24. kapito: Ubicunque fuerit corpus, ibi
congregabuntur et Aquilae: to gest/ Kdežkoli bude tělo/ tu se sletj y Orlice.
O polednách zastawil náš Mauřenjn / aby pokrmil welblau-dů/ tedy y my také po
kusus chleba gsem pogedli. A když gsme zase cestau geli/ nedaleko odgewsse/ widěli gsme w
pjscjch Psstro-sa se procházegjcýho, a krotkého/ neb se nám tak stawěl/ ga-koby nás dočkati
chtěl. Pročež pobjdli gsme se s Panem Cžer-njnem abychom geg honili/ mnjce, žebychom geg
uhoniti mohli./ A protož slezsse dolů z welblaudůw/ gá gsem wzal Mauřenjnů osstipec/ abych
geg njm prohnal/ a běželi gsme honem k němu. Tehdy on hleděl na nás swobodně sobě stoge/
až gsme ho bljzko byli/ w tom počal znenáhla kráčeti před námi, a neběžel/ než tak nás
předkračowal/ že sme my nassjm běhánjm daleko za njm zůstali/ a poznali že gest daremnj
násse předsewzetj/ gessto kdy-by byl měl běžeti/ bylby tak prudce běžel, coby letěl. Tak my
ustali a horkem unawenj/ zase zpátkemk welblaudům dossedsse, swau cestau gsme se brali.
s. 127 (Psstros pták gaký) Gest pak Psstros pokolenj ptačj/ a diwoké zwjře/ welké
coby člowěk prostřednj rukau nad hlawu wysáhnauti mohl: nohy má holé a tlusté co holemé
pachole w patnácti letech/ na krku také peřj nemá/ a pod břichem skoro nic/ rowně gako husy
podsskuba-né: Tělo má tlusté/ peřj na křjdlách a na ocase pěkné kadeřawé, bjlé a černé/ pro
něž nemůže létati/ toliko sobě njmi w běhu ffo-chruge/ a wjtr nahánj/ tak že tuze co
neyrychlegssj kůň běžj: na nohách má kopyta rozdwogená co Gelen/ gimiž gakž někteřj pj-ssj
když utjká/ wyrážj pozadu w běhu kamýnky a prach/ a tim často před mysliwcy se obhaguge:
wedlé čehož někteřj/ Diodo: Sic: lib: 2. cap: 10 a ginj tomu chtěgj/ že by ani mezy ptáky, ani
zwj-řata čtwernohá, neměl přičjtán býti/ odkudž přjslowj gest: Le vostre parole hanno del
struzzo, che non e ne bestia, ne ucello: totiž/ Když někdo dwogjho gazyku gest/ řjká se oněm/
že gest řečj tak gistých/ co Psstros ptákem neb čtwernohým zwjřetem. Samice sázý do desýti
y wjc wagec pospolu/ welkých co kaule/ patnáct y ssestnáct liber stjžj železa/ těch na hromadě
w pjsku necháwá: wssak tak hlaupé a nepamětliwé zwjře g(es)t že y hned/ když někam na
pastwu gde, zapomene kde ge poožil/ a hledá až nagde třebas giné(ho) wegce/ ty wysedj/ a
často ani swých, ani cyzých nenacházý: z těch wagec mladj od slunečného horka se wyljhnau/
a hned po-gednau běhagj, pokrmu sobě hledagjce: Tak hlaupé také gest/ že když hlawu buď
do křowj neb tráwy a ginam wstrčj/ myslj že ostatek těla dobře ukrytý zůstáwá: Ioh: Bapt:
Porta, phisiogn: lib: 2 c: 1 a tau přjčinau mnoho gich chytagj. Albertus Magnus pjsse/ že
železo zažjwá/ owssem pak giné twrdé wěcy/ gako kosti etc. Peřj geho známé g(es)t w
nassjch kraginách/ a přededwěma lety ráčil gest G.M.C. pár žiwých w zahradě při Hradě
pražském mjti. Ale znáti bylo/ že byli z mládj w domjch wychowanj/ proto že nebyli tak
welicý a pěkných peřj/ gako kteřjž se na paussti w swobodě wychowáwagj/ gakyž byl ten
kteréhož gsme honili.
51
W těch kraginách a ginde kde se zdržugj/ gedj z njch masso: wssak slyssel gsem že
nenj chutné a dobré/ nežli mozek gegich má s. 128 býti wzáctnau krmj: gakož swědčj
Lampridius in vitaHeliogabali že za časů starých Ržímských Cýsařůw/ Cýsař Heliogabalus
dal mezy ginými neobyčegnými a nákladnými krměmi y tu/ že 600 hlaw psstrosowých k gjdlu
připrawených na stůl, a k Pankétu předstawiti dal/ aby samé mozky z njch hosté geho gedli.
Kontrffekt Psstrosa/ a Pautnjka spausstěgjcýho se dolů z Welblauda
Cžastokrát býwagj welikého strachu přjčinau kupcům a pu-tugjcým po paussti/
zwlásstě když w hauffu chodj/ nebo zdaleka se zdagj býti/ gako něgaká gízda na konjch/ tak
že se před njmi/ za-ssancugj gakoby hned od njch přikwačeni býti měli. Pjsse o njch Gio:
Lione 8. par: delÁfrica, a Plinius lib. 10 cap: 1. Latině slowe Struthiocamelus. A tu přjležicý
Kontrffekt ostatek doplnj.
Mezy tjm co gsme toho Psstrosa honili/ připogili se knám třj Arabowé/ kteřjž na
welblaudu w truhle mrtwého Egipťana do s. 129 Cairu prowázeli. O něm nám wyprawowali/
že byl bohatým kupcem w Cairu / a na pauti w Mecchi že umřel/ pro něhož ge wssecky tři,
žena toho mrtwého poslala/ aby gi ho k pohřbu přinesli: to tělo bylo widěti po wrchu w truhle/
neb nebyla zabe-dněná/ a přes celý den slunce na ně swjtilo/ wssak nic nesmrdělo/ nýbrž libau
wůni wydáwalo/ proto že bylo Balsamowané.
(Do leženj Arabského se nawrátili) Geli gsme tehdy w tom towaryšstwu přes ten celý
den až do no-cy/ ano předce do dobrých čtyř hodin na noc/ až gsme s pomocý Pána Boha do
leženj Arabského/ a k přjbytku Mauřenjna nasseho přigeli/ a tomu rádi byli, že s námi domu
pospjssil. A pro-tož bywsse unawenj/ a neměwsse w geho chalaupce co giného pogesti/ nežli
co gsme s sebau chleba a seyra přinesli/ dali gsme se tim dřjwe na odpočinutj/ a teprwa na
wssj cestě k hoře Synai,/ prwnj bezpečné spánj.
Kapitola XIIII.
O Zemi Arabské a Národu w něm přebýwagjcým
Arabia gináč Arab w hebreyském gazyku/ gest kragina weliká/ a wssecky země w
sobě obsahu-ge/ kteréž gsau mezy Oceanum, totiž welikým mořem/ mezy čerweným mořem/
mezy Perským mořem/ a mezy židowskau a egiptskau zemj/ obyčegně dělj se na tré/ a tak
trogj gest: (Arabia trogj) gedna Arabia deserta/ to gest Arabia pustá/ kteráž od půl-nocy
mezuge s zemj Mezopotamij/ na wýchod s Babilonskau/ na poledne s Arabij ssťastnau/ a na
západ s Arabij skalnatau. (1. Pustá)
(2. Skalnatá) Druhá Arabia Petraea, totiž skalnatá/ od města hlawnjho Petra, totiž
skála/ gináč Nabataea od Nabajoth syna Uzmaele nazwaná. s. 130 Essai: 60 Ezeth: 27. Ta se
začjná od půlnocy z té strany země Ži-dowské/ od poledne při moři čerweném/ od wýchodu
při straně Arabiae ssťastné/ od západu při zemi Egiptské.
(3. Sstiastná neb bohatá) Třetj slowe Arabia Felix, totiž ssťastná neb bohatá/ w kteréž
Město a kragina Saba w pjsmjch swatých známé leželo. Ta ležj k půlnocy při dotčených
dwau Arabijch/ k poledni při moři we-likém/ k wýchodu při moři Perském/ a k západu při
moři čerweném. Cestius, epitome orbis terr:
Gsau pak dotčené dwě Arabiae/ totiž skalnatá a pustá: gedna od neurodných skalj a
hor: druhá od holých pjskůw, tak wlastně nazwané.
(Arabia skalnatá) Skalnatá obsahuge w sobě tato hlawnj města/ totiž Mecchu a Medinu
/ k njmž Mahometáni za přjčinau náboženstwj swého každoročně putugj/ o čemž dolegi
připomenuto bude.
52
Potom město Thor při moři čerweném ležjcý/ ne tak pro swau welikost amnožstwj lidu
w něm/ gako pro Port a přjležitost ge-ho, wzáctné y známé. Nebo gest gen gako u nás
prostřednj mě-stečko/ toliko že Zámček chatrný/ nětco wětssj a pewněgssj gest, nežli u Sues, a
to pro ochranu toho krage přiněm wystawen.
Obywatelé tam na wětssjm djle gsau Křestiané Maroniti/ a magj tam swůg kosteljk/ w
němž Arabskau a Armenskau řečj slu-žby swé konagj. Byli w nj také za prwnjch let Erupa,
Sora, Cho-ca a Salma.
(Arabia pustá) Pustá nemá žádného obzwlásstnjho města/ než toliko leckdes chalupy,
geskyně a stany Arabůw, w mjstech negistých/ gak se gim kde zljbj. Před lety byly w nj města
Lysa, Lydia, a Adra/o njchž wiz Cosmogr: Petri Apiniani.
Gest pak tato téměř z těch třj neywětssj/ wssak nic giného než holý pjsek/ bez wody,
bez stromowj a bezewssech bylin zemských/ až hrozno na nj hleděti/ owssem skrze nj
putowati. Hier: in epist: Paulae. Nenj tam žádné gisté cesty, ani stezky: w prawdě gakž kdo
téměř nohu z sslepěge wywleče/ a málo poodegde/ hned se pj-skem zawěge a zanese/ ano také
wjtr přes gednu noc nawěge s. 131 pjsku na gednu hromadu tak mnoho/ že bude co něgaká
weliká ho-ra/ a zase hory přikryge pjskem bjlým, gako u nás sněhem/ tak že gsem gá gináč
poneyprw nemyslil/ než že gsau to sněhowé ho-ry/ až mi Tlumočnjk náš oznámil/ že gsau od
wětru pjskem při-kryty/ a na druhý neb třetj den widěl gsem též hory neb skalj bez toho pjsku,
železné barwy/ gakž pak tam ty skály wssecky takowé gsau. (Moře pjsčité bez wody) Od
čehož slowe ta paussť y giné pausstě, w skalnaté Arabij, moře pjsčité/ proto, že gako wlnobitj
na moři zatopuge lodj y lidj/ tak toto co zastihne w swé wichřicy, to zasype/ a tak náhle a
násylně přikryge/ že pod njm udusseno býti musý. A když pak gest neymenssj wětřjček/ tehdy
tim pjskem tak subtylným/ gaké-hož my užjwáme w sypacých hodinkách/ a gesstě
drobněgssjm/ wzhůru geg wznássegjc, chumeljwá/ odkudž potom rowně gako w čas mlhy u
nás, takowá mrákota býwá/ že towaryš towary-sse, přes nětco málo krokůw, neuhlédá/ a w
takowé mrákotě tre-ffj se někdy den, dwa y wjc putowati. Wssak toho ffortele lidé užjwagj w
těch kraginách/ když do Bagdetu/ a z té strany pusté Arabiae táhnau/ že magj na welblaudjch
po dwau truhlách/ a w každé geden čistě wolně seděti/y w nj položit se může: do těch truhel
gsau okénka/ aby skrze ně swětlo do wnitřka sslo/ a wssak zahražená. A takž tim spůsobem se
opatrugj před pjskem/ kterýž neywjc očjm sskodj/ a mnozý od něho o zrak přicházegj.
Nicméně wssak přes to wssecko musegj gako na moři Kompa-stem a Cynozurau se
sprawowati/ a při gjzdách swých neb Ka-rawanách, lidj těch mjst powědomých/ gako na moři
při Arma-dách, užjwati/ a gako na moři před bauřj často Kompast nic ne-prospjwá/ tak tuto
když wichřice weliká gest/ tedy ge sewssjm s Kompastem zanese neb zasype. Ludov: Roman:
navigat: 1. cap: 14. Mnoho lidj putugjcých tak hyne/ a to od horka, žjzně, pjsku a lotrowiny.
Tu na té pausstj zwlásstnj přjhodu stalau wypisuge Nicepho-rus 3. Eccle: hist: cap. 37
kteréž tuto abych kratičce dotekl/ za s. 132 hodnau wěc býti gsem uznal: Totiž za panowánj
Marka Antonia Cýsaře/ gakýsy žid přes tu paussť s Křestianskými kupcy po swých potřebách
putowal/ a gsa od horka zemdlený, upadl w ne-moc/ tak že o swém dalssjm žiwobytj
pochybil. Tau tedy přjčinau hnut gsa w swědomj/ prosyl swých towaryssůw/ aby ho bez potěssenj neodcházeli/ alebrž, nemůželi gaké giné pomocy býti/ aspoň ho tu pokřtili/ že rád chce
Křestianem býti a umřjti: Proti tomu oni když se omlauwali/ že mezy nimi kněze nenj/ a
k tomu žádné wody nemagj/ on wssak nepřestáwal gich tak wysoce žádati a prosyti/ až gsau
se uwolili tu žádost geho naplniti/ a poradiwsse se gakby to wykonati mohli/ kázali mu se
z ssatů swlécy/ a po té naň potřikráte pjskem sypali/ we gméno Otce, Syna,y Ducha swatého/
a gméno Křestianské mu dali. (Žid pjskem pokřtěn)
Toho tak diwného a neslýchaného tau swátostj přisluhowá-nj / následowalo skutečné
geho při zdrawj polehčenj a wssj nemo-cy pozbytj/ tak že gest y hned s njmi se bera/
ochotněgi a čerstwě-gi nad ně tu cestu wykonal: oni pak přigewsse do Alexandrye/ ta-ké tu
wěc na Biskupa tehdegssjho, gménem Dionysia wznesli/ žá-dagjce w tom geho raddy a
53
potwrzenj/ kterýž uradiw se s starssj-mi Cýrkwe/ dal geg podlé ustanowenj Krysta Pána,
wodau po-křtiti/ a ten nedostatek naprawil.
(Synowe Izraelsstj kde na paussti bydleli) W těch dwau Arabijch Pán Bůh při onom
lidu Izraelském/ mnohé a weliké diwy činil: gakž toho knihy Mogžjssowé plné gsau.
Obzwlásstně pak gmenugi se třidceti dwě mjsta/ přikte-rýchž se synowé Izraelsstj zdržowali.
Gmenugj se také zwlá-sstnjmi gmény nazwané pausstě: gako Pharan, Gen: 21. Nu: 10.13.20
Deut: 1.32.28.29. Elim, Exod: 15. Zin: Exod: 16.17. Num: 13.20.26.33. Deut: 32. Cades a
Cadesbarne Num: 13.20.16. Sur, Gen: 16.19. a giné/ kteréž wssecky obssjrně w skalnaté a
pusté Arabij se obsahugj/ na njchž synowé Izraellstj třidceti osm let bydleli/ a w tom čase nic
nesýli ani žali: Ale měli Mannu a wodu od Bo-ha sobě dáwanau whognosti/ ani ssaty gim
nezetleli/ ani obuwj noh se nepotrhalo/a přes ssestkráte sto tisýc mužůw/ kromě žen a s. 133
dětj, tam zahynulých a pohřbených zůstalo: gakž o tom o wssem mjstně wyprawuge Sulpit:
Seve: Aquit: hist: sacra.
(Eremus) Slauly ty oboge země před lety slowem Ržeckým Eremus, totiž pausstě/ a to
z těch přjčin/ že když léta 252 za časůw Decia a Vale-riana, y giných potomnjch Cýsařů
Ržjmských/ weliké a hrozné ssauženj a trapenj nad Křestiany ukrutně prowozowáno bylo; Y
byli mnozý horliwj/ a o swá swědomj se staragjcý mužj/ kteřjž- to aby snad buďto z křehkosti
těla a pro náramné muky/ anebo pro rozkoš a sliby k zapřenj wjry Křestianské, přiwedeni
nebyli/opau-sstěli statky awssecko swé gměnj/ a ucházegjce toho nebezpečen-stwj/ utjkali na
pausstě/ mezy hory/ a kde wěděli, žeby přednepřá-tely swými sebau bezpečni býti mohli: tam
sobě stánky, geskyně a co kdo mohl, stawěli/ daupata w skalj lámali/ řemesla swá wsseligaká
dělali: ginj zahrádky sstjpili a roli wzděláwali/ gak kterého mjsta přjležitost byla.
Potom pak ačkoli takowá nebezpečenstwj přestala/ wssak mnohým se ten žiwot zljbil/
a té samotnosti přiwykli/ že tam raděgi zůstáwali/ a do swých wlastj, do měst ani k přátelům
se ne-nawrátili. Niceph: lib: 8. c: 39. Sozom: lib: 1 c: 12:
(Eremitae) Takowj tehdy na pausstj bydljcý lidé/ slauli Eremitae, totiž/ od pausstě
nazwanj paustewnjcy/ a ti byli trogj. Gedni slauli wlastně Eremitae, gináč Anachoretae, totiž/
ustupugjcý z prostředku lidj na paussť. Rabanus lib: 4 c:6. de prop: ser: Pyamon apud
Cassian: collat: 18. c: 4. (Caenobitae) Druzý Caenobitae, totiž pospolu bydljcý/ gako-by
Cžesky řekl Klássternjcy/ ti tolikéž na pausstj bydljwali/ wssak wklássteřjch a w společnosti
a w gistých mjstech. Evagrius de Palest: monachis. (Rembothitae) Třetj slauli Remboth.
gakoby řekl opowrže-nj/ gináč Sarabitae, oddělenj/ že se od giných oddělowali/ a tři neb
čtyři pospolu bydljwali w negistých mjstech/ žiwnostj wsseliga-kých hledjce a handle
wedaucew: wssak wsse do spolku, sami swo-gi gsauce, dáwali/ a nato se wychowawali:
žadnému nebyli pod-dáni/ ani koho poslussnj. Vincent: in spec: hist: c: 54. lib: 17 Cassian:
Isido: de ofic: Antoninus tit: 15 . parag: 2. (Circumcelliones) A z těch poslednjch s. 134
powstali Circumcelliones, totiž/ tulácy/ Gyrovagi, od gednoho města a mjsta k druhé(mu)
putugjce/ a žebrotau se žiwjce: o nichž Anton: tit: 25, c: 1. Isid: lib: de offi: A byli tito
wypowěděnj na Sněmu Chal-cedonském Léta 453. c:4.
(Přjčiny pro něž se na pausstě lidé oddáwali) W těch tehdy Arabijch bylo, nercyli na
sta/ ale na tisýce pau-stewnjkůw/ potomnjch časů/ když se bylo zase Křestianstwo roz-mohlo/
gako za Cýsaře Konstantýna a giných potomků geho. Tehdáž zagisté kdo se Bohu cele
oddáwal/ ten swět a marnosti geho dokonce opausstěl. Gedni tedy pro swětských marnostj
wzdálenj/ Bohu pak w čistotě a swatosti ustawičné slauženj, na pausstě se oddáwali. Ginj pak
widauce kacýřstwa rozmnože-nj/ y aby se njm nenakažowali/ raděgi na pausstě ucházeli: gako
swatj: Basilisus, Nazianzenus, Augustinus, Hieronymus a ginj. Cas-siod: tripar: hist: lib: 1,
cap.11. (Žiwota takowého někteřj z S. Otcůw neschwalowali) Někteřj pro příklady předesslé/
a následowánj předkůw swých/ ginj pro pokrytectwj/ ginj pro za-hálku/ ginj z zauffalstwj (o
njchž přjslowj: desperatio facit monachum) wydáwali se do těch pustin/ a kde se komu ljbilo,
gak o kterém mjstě a towaryšstwu sleychal (nebo mnohém známěgssj wěc byla tehdegssjm
54
časům, nežli nassjm) tam bydlel/ ale wssak newždycky s pochwalau před Bohem y Cýrkwj:
gakž o njch S. Ambrož apud Gratian: distin: 40. ca: illud autem. Ržehoř Papež, ead: dist: c.
quaelibet, a glossa ibid: Epiphan: lib: 3. tom: 2 haeresi: 80. Hilarius Pictav: Episco: expl:
psal: 64. Hieron: in Paulae epita: a ginj mnozý Hystoricy Cýrkewnj oswědčowali.
(Paustewnjcy neyprwněgssj) Prwnjho paustewnjka prawj býti Pawla z města Theby/
kte-ryž žeby léta 256 od 15. let wěku swého/ do 113. let na paussti bydlel: Žádných ssatů na
těle swém neměl/ než gen rohož z ljstj Palmowého spletenau: gakž o něm obssjrně Marul: lib:
1 c: 9. Anto: tit: 16.c: 2 Hierony: in vitis patrum. Alvarez Guerrero thes: Chri: relat: cap: 57.
wypisugj.
Po něm Antonia, Hilariona, Amona, Macaria, Raphuntia, Apol-lonia etc. za
neypředněgssj a neystarssj magj. Sozom: ca: Suidas. Hierony: kteřjž mnoho o gich žiwotu a
obcowánj pjssj. Gá s. 135 pak tuto nětco o potomnjch některých, a giných zwlásstnostech
krátce dotknu.
(Přjsnost žiwota/ a obzwlásstnost některých paustewnjků) Bathaeus paustewnjk/ tak se
(prý) hrubě postjwal/ že z geho zu-bůw čerwi lezli. Geden Syrský chleba za 70. let
nekosstowal. Sozom: lib: 6. c: 34. Alas 80. let chleba negedl. Niceph. Lib: 11. Acepselma
ssedesáte let w geskyni swé zawřený byl/ aniž se dal widěti/ ani s kým mluwjwal/ ale kdo mu
co do geskyně gjsti hodil, to gedl/ a tim žiw byl. Theod: lib: 4.c: 28. Didimus že 90 let
samotný nezewsseho lidského pohodlj bydlel/a kořeny bylinné gjdal. Socr: lib: 4 c: 23.
Maria Egiptská/ bywssy někdy newě-stka zgewná a obecnj/ dala se na pausstě pro pokánj/ 47.
let samo-tná a bezewsseho oděwu tam žiwa byla. Paul: Diac: in vitis pat:
Iohannes
Egiptský 50. let w geskyni na wysoké hoře zawřený zů-stáwal/ gen skrze okénko s lidmi
mluwjwal/ a poneyprw když se tam dostal/ tři léta stoge spáwal y gidal/ a to wsse pod gednjm
kamenem/ w tom čase ani gednau nesedl/ až mu potomně nohy otekli, a se zahnogili/ tak že
nechtělli gest od noh počjnage shnjti, musyl sedáwati. Sozom: lib: 6 c. 34. Mikuláš z
Antyochye nic nemluwjwal/ toliko gen rukama náwěsstj dáwal, nikdý se ne-smál/ a měl
podobného w swých obyčegjch Dominica, o njchž Gerardus de Nazareth: c: 37.6. Giný
Dominicus pancýřowau ko-ssili na sobě, a pauta na nohách a rukau nosyl/ a každý den kosstjssťkem se mrskáwal: gakž o tom Surius tom: 5. de vit: sanctorum wypisuge. Symeon/ ten
na slaupě 40. loket wysokém bydlel třiceti let/ nikdý dolů z něho nescházege/ Anercyli ko-mu
ginému/ ale ani swé wlastnj mateři se neukazugjc. Od-něho půwod wzali ginj/ kteřjž také na
slaupjch stáwali a bydle-li/ a slauli Stylitae aneb Columnellae. Evagr: lib: 1. c: 13. Surius
tom: 1 de vit. Sanct: z njchž se připomjnagj neypředněgssj. Danyel/ tomu prawj že když
gedné zymy wnocy wjtr kápi z těla strhl/ že on nahý ostál na slaupě a sněhem tak oprssel/
gakoby se w led obrátil. Vincent: spre: hist: lib: 21 c: 51 et 52. Metaphrastes, Aloysius
Lippomanes, Surius tom 6. de vit: san: Item/ Alipius Biskup s. 136 Adryanopolitanský/ ten
70. let na slaupě a malé tabulce/ na njž se posaditi/ owssem položiti nemohl, ustawině stál/ a
pod slaupem s přjstogjcými mnjchy učedlnjky swými Žalmy zpj-wal dnem y nocý až do
smrti. Surius tom: 6 vit: sanct: O těch a gi-ných mnohých lidech/ na paussti těla swá
bědugjcých/ onde mé-ně , onde zase wjce, paměti se nalézá: o njchž Hierony: in vitis Patrum.
Biga salutis, a giné Legendy, obssjrně wypisugj. Kdo wjc wěděti chce o samotnosti a žiwotu
paustennickém/ y o geho rozdjlu/ aneb co o něm smeyssljno/ gaké gemu obcowánj býti by
mělo/ a kterých lidj starého anového Zákona/ y Pohanských Mudrců přjkladůw nasledowati/
aneb gich wytřjhati se slussj/ čti o tom spis Franci: Petrarchae lib: 2 de vita Solitaria.
Ale za nassich časůw takowého tam nenj žádného. Nebo mjsto paustewnjkůw/
přebýwagj w těch geskynjch a skreyssjch Arabowé/ kromě kde gesstě který klásster w celosti
zůstáwá/ gako při hoře Synai swaté Panny Kateřiny/ a na paussti Thebaitské za čerweným
mořem/ proti Thor swatého Macaria klássterowé/ kdež posawád Caloierowé bydlegj/ a o té
paussti y klássteru swaté(ho) Macaria mnoho se w knihách de vitis Patrum pjsse/ kdež
žádosti-wý Cžtenář bude sobě mocy přečjsti.
55
(Klásster newědomý) Za tim také mnoho nám Caloierowé klásstera swaté Panny Kateřiny wyprawowali a gistili/ žeby w tom okolij Hory Synai něgaký newjdaný klásster byl/ ale
že náhodau naň treffugj a za časté Arabowé (z njchž že tu mnoho powědomých toho/ a to domácých nahotowě gest) do něho přicházegj/ tam s mnichy gjda-gj/ a mnoho gich tam pospolu
wjdagj. A co ho naschwále Ca-loierowé y Arabowé k tomu nagatj pilně hledali/ wssak že
nikdý ho naleznauti nemohli. Než dáwagj spráwu/ že zwoněnj a zwuk několika zwonů, po
horách se rozléhagjcý, slýchagj. Mi-mo to že časem z prostředku swého/ gednoho aneb dwa w
okamže-nj ztracugj/ a wssak to gistjwagj někteřj Arabowé/ že když do to-ho klásstera se
dostáwagj/ tam ge poznáwagj mezy ginými/ y s njmi mluwjwagj. Odkudž gináč sauditi se
nemůže/ než že z s. 137 gednoho Klásstera do druhého přenásseni býwagj. A mnoho giných
obzwlásstnostj o tom klássteru rozpráwěgj/ kteréž gá tu-to přjčinau krátkosti wypausstjm.
(Manna genž se wykládá ruka proto/ že gi rukama zbjrali) Také se podnes na těch
mpausstjch Arabských Manna pokrm neysubtýlněgssj nacházý/ a když gsem byl w klássteře
swaté Pan-ny Kateřiny/ přinesli gi nám Arabowé/ kterauž gsme také gedli/ y na cestě mjstem
gsme gi nacházeli. (Té Manně podobná pr-ssela při městě Gerychu/ kdyžto Židé Welikunoc
drželi/ Léta od počátku swěta 2453 16. dne měsýce Máge.)
(Spůsob Manny) Gakáby to wěc byla/ pisse se w pjsmjch swatých Exod. 16.17. že byl
pokrm genž z neysubtylněgssj páry horkem slunečným z ze-mě do powětřj wytažené/ a tam
horkem gako zdystyllowané/ co neylépegi se temperowal aneb připrawowal/ a nočnjm
chladnem se stydna/ dolů na zem na kamenj a na stromowj co rosa padal/ a od lidu zbjrán y
požjwán byl. Gest wěc nábělelá w zrnkách co Koryander/ a chuti sladké co med/ odkudž Mel
roscidum, neb aereum, totiž/ med z rosyneb rosowý/ a z powětřj nazwán gest.
Pokrm ten kterýž gsme my gedli/ byl welmi chutný a sladký. A wssak gakož těchto
poslednjch časůw wssecky wěcy proměnu swau berauce/ prwněgssj podstaty swé pozbýwagj/
tak y Man-na ta se pozměnila: Než smeyssljm/ že za onoho zlatého wěku zwlásstnjm Božjm
zázrakem gsaucy/ také lepssj a chutněgssj bý-ti mohla.
Galenus pjsse/ že za geho času mnoho gi na hoře Libánu se nacházelo/ a podnes
swědčj to Juan Huarte lib: Examen de ingeni-es parallas scientias cap: 12 etc. Že se ginde y
w Hysspanij zhusta nacházý/ a wypisuge mnoho o gegi učincých: gako y Mesue lib: 2 cap:
16.
(Gednorožcowé) Nacházegj se w těch Arabijch Gednorožcowé/ o nichž pj-ssj
Breidenbach, a Hans Werli von Zimbert/ w swých puto-wánjch/ že ge po horách widěli
běhati/ dokládagjce/ že tak weliký by-li co Welblaudowé: pjsse o njch Plinius lib: 8.c : 21.
Albertus Arlun-nus a ginj/ že gsau welice náchylnj k pannám: (Gak ge chytagj) A protož že
často s. 138 ge mysliwci takovým spůsobem chytagj: Přistrogj krásného mládence do
panenských ssatůw/ a wonnými wěcmi tělo geho namažj/ a wnocy geg na mjsto kdež
obyčegně býwagj postawj/ a sami zalezau/ naň pozor magjce. Gednorožec když zdaleka
učige wůni libau/ a ssaty ženské zhljdne/ upřjmo k mládency gde/ a gemu hlawu swau na
nohy položj/ a tau wůnj se sytj/ až y usne: w tom když on tak spj/ mjwagj onino náwěsstj sobě
dané od mlá-dence/ a přiskočjce swážj ho/ a roh geho mu upilugj/ apustj zase swobodného/
anebo bezesskody wezmau geg kde chtj.
Prawj o něm že gest srsti a postawy koňské/ noh Slonowých a hlawy Gelenj/ roh
některý na půl druhého lokte/ někdy delssj/ dwau loket/ w prostřed čela wyrostlý nosý.
Gak gest gakkoli/ wssak gistá wěc gest/ že gsau na swětě toho pokolenj zwířata/ a ta
báseň žeby gich nebylo/ a před potopau wedeni bywsse do korábu/ žeby samice gakožto
plachá/ do wody wskočiti/ a se utopiti měla/ a od té doby toliko ten samotný na swětě zůstati/
a časem swým zahynauti měl/ gest gistě smysslená.
Nebo předně Job w 39. kapitole zmjnku o něm činj: Swo-ljliž Gednorožec/ aby tobě
slaužil: Připřáhližby prowazem Gednorožce k oránj etc. Ludo: Barthema Itiner: c: 17. swědčj
to/ že při kostele Mahometowém w městě Meccha, widěl dwa Ge-dnorožce w ohradě/
56
postawy gako hřjbě gednoročnj/a dokládá/ že byli Žoldánowi darowáni od Krále
Mauřenjnského/ gináč Abissynského. Marco Polo lib: 3 c: 12. prawj/ že gich na wý-chod w
Králowstwj Basma dosti gest/ wypisugjc ge giným spůsobem nežli předesslj/ a to tak/ že ge
připodobňuge srstj k Buwo-lu/ nohami k Slonu/ a hned dokládá/ že žádnau měrau koni podobnj negsau/ ani se skrze osobu w panenské postawě chytagj: nýbrž že gest zwjře pokogné/ a
rohem swým žádnému neubližu-ge/ ale mjsto toho když se rozpálj/ že koleny strká/ a koho
porazý/ toho teprwa gazykem pere welmi tuze. Také w 2. knize kap: 43 pjsse/ že w
Králowstwj Mien: Item lib: 3, c: 28. Že w Králowstwj Guzzerat též se nalézagj: gakž toho
hogná swědectwj s. 139 máme/ poněwadž Potentátowe Křestiansstj: gako G.M.C. potom král
Hysspanský, Francký, Englický, Polský, Benát-ský/ y giná Knjžata celistwé, weliké a práwě
přirozené gich rohy po páru i wjce magj. Že pak na mále se gich dostáwá, nenj diw/ pro
weliké pustiny a nepřjstupné hory w nichž se oni zdr-žugj/ kamž nelze, neb pro horka, neb
pro nedostatek potraw a gi-ná nebezpečenstwj docházeti. Ač někteřj smeysslegj/ žeby mj-sto
Gednorožce / diwocý Oslowé Onagri řečenj (kteřjž se tam také nacházegj) býti měli/ a to pro
roh/ kterýž na čele wyrostlý magj/ ale meylj se: neb ten roh daleko menssj nežli
Gednorožcůw/ a toli-ko gedné pjdi sdýli gest/ a welmi tlustý/ a srstj y welikostj od sebe
rozdjlnj gsau: gakž Victorius lib: 38. Var: lect: c: 1, obssjrněgi o něm pjssj.
(Arrabia ssťastná) Arabia ssťastná, gest nazwaná od dobré a urodné swé země: Nebo
w nj mnohá, pěkná, možná a dobře wystawená Města gsau: k tomu mnohé Ržeky/ a hognost
wod pramenitých, gjmiž se zawlažuge a urodnau činj/ tak že w nj od wsseligakého obilj,
owotcý/ kteréž dwakrát do roka roste y wyzráwá/ ano y žeň také dwakrát býwá: Item/ howad,
též zwjřat rozličných: mimo to přewelmi wonných wěcý/ gako Mirry, Kadidla, drahého kamenj/ nad giná wsseligaká Králowstwj, hognost gest. Pjsse Diodo: Sic: lib: 2 c: 12. Že y ta
sama země wonnau páru z sebe wydáwá/ a často že se takowá hljna a země tu nacházý/ kteráž
nad mjru li-bě wonj/ ano k stawenj potřebowána býwá. Dřjwj wonné a drahé/ mjsto giného
prostého pálj/ kteréžby u nás u weliké wzá-ctnosti bylo. Odtud pocházý neylepssj Ryzý Zlato/
kteréž sa-morostlé a wyčisstěné nacházegj w kauskách, gako žaludy/ mjsty gako Kasstany /
tak že se z něho hned potřeby wsseligaké dělati mohau. Diod: lib: 2 c: 13 lib: 3 c:3. Sabell:
lib: 3. Ene: 1.
Země ta dělj se na krage zwlásstnj/ a wedlé Knjžetstwj gistým Rodůma Panům/ y gich
poddaným náležj. Nebo na wět-ssjm djle má swé Pány/ a Cýsař Turecký neymenssj djl gi
držj/ a s těmi přjměřj zachowáwá: též některým, aby proti němu ne-byli, Tribut dáwá.
s. 140 Měst w té zemi gest mnoho/ dosti nákladně od kamene wystawených/ zdmi,
wěžemi opatřených/ a pro kupecké obchody, welmi wznessených. Alexand: ab Alex: gens die:
lib: 5 c: 24 pjsse/ že před lety, mjsty w některých mjstech, w přednosti postawenj lidé, střechy
swé na domjch pozlacowati, Slonowými kostmi wyklá-dati/ a drahým kamennjm okrasslowati
dáwáli: čehož na ten čas nic giž tam nenj/ nebo wědj syc kam ginam a nač Zlato w handljch
obraceti/ zwlásstě těchto časů/ když se k njm Portugalsstj do-stali/ a s njmi tarmračj a kupčj.
(Města ssťastné Arabiae) Neypředněgssj y neybohatssj Město gest Aden/ a mádwa
Porty pro ssjfy: Turek ge w swé mocy a dobře wogáky osazené má. Poněm gest Zibith,
Tartaque, Taqui, Lasa, Nazua, Bayla, Manta, Calhat, Zaqui, a giná mnohá: o njchž wjce
wypisugj delle zelati: univers: de Giov: Botero, lib: 2. Summa: di tutti li regni etc. Orientali
etc.
Sába Město Arabské/ nadewssecka města toho Králowstwj té Arabiae sstiastné, se
wychwaluge: gakož Diodorus lib: 3 c:3. Plin: lib:6. c: 25. pjssj: Že za gich časůw nádoby
domownj wsse-ligaké/ ložnj slaupy, stolečky gež tripodas od třj noh, tak byli na-zýwali/
řjmsy nad okny, dweřmi/ a giné potřeby domownj od zlata a střjbra/ drahým kamennjm
wysazowané a obkládané mj-wali. To pak město, chtěgj tomu, že tak welice hogné bylo od
rozličných wonných wěcý: Totiž/ Skořice, Balsamu, Mirry, kadidla, wonných Palm/ až se
daleko po Moři přes několik mil ta libá wůně wětrem zanássela/ a tudy plawjcým přjgemná
57
byla.Diod: lib: 3. c.: 2. Než zase že někdy také těm obywatelům tak sskodliwá býwala/ asi od
gegj průdkosti omdljwáwali/ a kdyby pryskyřicý, aneb kozlowau bradau nebyli podkuřowáni,
že by mno-zý od té sylné wůně zemřjti musyli: Strabo lib: 16. Diod: lib 3 c: 3. Což gestliže
tak g(es)t/ tehdyť g(es)t podobné y to což se o gednom sedláku Rozpráwj/ že když mimo
gednu Apatéku ssel a z nj wůně ho zara-zyla, on omdlel/ a k sobě zas nepřissel po žádném
wonných wěcý užjwánj/ až mu kdos trusem hnoge pod nosem natřel/ od toho že zas okřál.
s. 141 Proti tomu wssak/ nacházý se Don Fran: Alvarez, Viag: della Aetiopia, cap:
57. Kterýž progew ty země wssecky/ a gich dobře powědom gsa/ ten proti obecnému smyslu
Cosmographů pjsse/ že město Sába nebylo a nenj w Arabij: Nýbrž že bylo w zemi
Mauřenjnské/ a že podnes zůstáwá y slowe týmž gménem.
(Králowna od poledne někdy k Kr. Ssalomaunowi přissla 3. Krá: 10 Luk: 11) Ten pak
Author béře swůg základ z gedné knihy/ kterauž (prý) w Králowstwj Chaxumo w městě
Sabaim, podnes tak řečeném w gednom kostele křestianůw Abissynských/ týmž gazykem
psanau widěl/ a w té že se dokládá při začátku/ že ta kniha neyprwé Ži-dowskau řečj sepsaná/
a potom teprwa zase do gegich řeči přeložená byla. Začátek té knihy že wyprawuge/ kterak
Králowna gmé-nem Maqueda, slyssewssy o Maudrosti, sláwě a stawenj Ssalo-mauna Krále
Jůdského/ s welikým množstwjm Welblaudůw zlato a giné drahé wěcy nesaucými, do
Jůdstwa se wyprawila/ a mnohém wjc wsseho o Ssalomaunowi prawdiwého shledala/ nežli
gest w swých zemjch z powěsti slyssela. (Meilech syn gegi) Ta že by toho času když w
Geruzalémě byla/ s Králem Ssalomaunem manželsky obcowati/ a počawssy s njm plod/
potom po nawrácenj se domů/ časem swým syna, gménem Meilecha, zploditi měla/ A toho
že potom k Otcy/ aby spolu mezy geho ginými syny wychowán/ a w dobrém zweden byl,
odeslala. Gehož, když giž swá léta měl/ nad giné sobě Králowsky a skwostně wésti chtěl/ že
Král Ssalomaun zase Mateři geho s Komonstwem Králowským wyprawil. (Kr: Abissynsstj
neb Mauřenjnsstj pjssj se z pokolenj Jůdowa)Ten že po smrti Mateře swé kralowal/ a potomcy
geho/ kteřjž nynj Králowé Abissynsstj aneb Mauřenjnsstj slo-wau/ až do těchto časůw, žeby
zůstáwali/ a w té knize od mnoha Set let žiwotowé gegich wypsáni gsau: Ano y tytul Králůw
Abissynských zřegmě ukazuge/ když se pjssj a tytulugj podnes z pokolenj Jůdowa rodu
Dawidowa / a syny Ssalomauna, z se-mene Jákoba etc. gakž toho wjce dolegi doloženo bude.
Také podnes při dwoře krále Abissynského/ že se nalézagj Rodowé a pokolenj
židowská/ z těch kteřjž tehdegssjho wěku od Ssalomauna za přednj raddy a giné dworské
Officýry geho s. 142 přidáni / a do geho země propusstěni byli/ a těch potomko-wé w těch
úřadech poslaupně zůstáwagj/ u weliké wážno-sti ge magj: Gakž to týž Alvarez cap: 135
ibid: pjssjc wyprawu-ge. Těchto (prý) let Město Sabaim s přjslussegjcý zemj/ k sprá-wě
gednomu z krewnjch přátel Krále Abissynského/ kterýž slo-we Král Tigremahon/ postaupeno
gest. Idem cap: 41.
(O Národu Arabském) Nawrátjm se k Arabům: Národ ten Arabský/ neyprwé possel
z Izmaele z děwky Agar/ od Abrahama splozeného/ w 2. knihách Mogžjssowých w 16.
kapitole. Iosephus lib: 1. c: 21. A slauli před lety Agareni/ wssak k tomu se znáti nechtěli:
Nýbrž Saraceny, gakoby z Sáry prawé manželky Abrahamowé possli, sami se nazýwali. Byl
národ wssech časůw diwoký a bogowný/ gakž o Izmaelowi sám Bůh prorokowal: A
nemnoho cyzým Krá-lům neb národům poddanosti dokázali/ sotwa za času Trajána Cýsaře
Ržímského pod moc Ržímskau a poplatnjcy gegich byli. Eutropius brev: lib: 8. Cassiodorus.
Ač před tim přemoženi byli od Oktawiána Cýsaře wssak platu a danj dáwati nechtěli. Sext:
Rufus. Neywjce s gjzdau zacházeli/ a udatnj rekowé na konjch byli/ (z gakýchž také y
Mareus Iulius Phillipus Cýsařem Ržjmským učiněn gest. Pomponius Laetus in vita ejus:)
neb magj welmi rychlé koně a trwánliwé/ k tomu zwyklé gednomu toliko obroku za den/ tak
že na njch/ gsauce sami trpěliwj a těla twrdého/ mnoho zhar-cowati mohau. Gakž to
Kontrffekt přjležjcý na koni přednjho Arabského Reythara ukazuge.
58
W Arabij pusté a skalnaté napořád/ w ssťastné na wětssjm djle/ w ssirém poli pod
stany aneb w horách ageskynjch bydlegj/ a obyčegně dělj se gmény: totiž že ti gessto w
městech gsau, Mauřenjnowé/ a kteřjž krom měst, Arabowé slowau.
Ti pak Arabowé tulácy nebydlegj na gednom mjstě/ ale tak dlauho se na gednom
zdržugj/ dokawadž gim gegich pastwy a wody dobytkům stačj/ a wsseho tu newypasau:
potom hned dále táhnau s ženami, čeledj, s dobytky a sewssjm co magj/ a tak z rok po roka po
hauffjch sem y tam se trmácegj/ a zwlásstě bljzko s. 143 sylnic/ gako k té straně Eufrates
řeky/ kudyž z Alepu, z Damassku, z Turek, anebo z Bagdetu, z Balsary, Persye a Indie kupcy
gezdj-wagj: A z druhé strany při moři čerweném kudy Caravany k Ma-hometowému hrobu
do Medyny a do Mecchy a ginam táhnauti musegj: Tu wssecko datum gegich gest/ aby
zgezdili co káně wsse-cku zemi/ hledagjce kohoby s čjm napadli/ aby ho oblaupili.
Kontrffekt přednjho Reythara Arabského.
Nebo syc proffantů, ani chleba pečeného, ani giných wěcý od gjdla nemjwagj/ leč co
wyderau kupcům/ než mlékem a massem žiwi gsau/ a mnohý dokud žiw chleba/ ani giné gaké
wěcy od pokrmů nám obyčegných nezakusý. Bohatstwj gegich gest mjti množstwj koňůw,
Welblaudůw a giných howad: Též od zbranj/ gako osstipcůw/ ssawlj neb tulichů, terčj a
lučisstě: tako-wé wěcy geden podruhém dědj/ a w dědictwj ge prodáwagj aneb s. 144
profreymarčj/ rowně gako u nás se děge s Grunty a ginými zdě-dilými wěcmi. Protož
žádnému Sausedu, wjry nedržj: nýbrž kde mohau země a města bljzká y daleká, zgewně y
zrádně w hauffjch/ často y na tisýce přepadagj/ a co uchwátnau, tim se do wy-stačenj žiwj/ a
summau z toho gen mohau býti/ žádného nessa-nugj a nelitugj.
(Oděw Arabůw a žen gegich) Oděw gegich obyčegný/ rowně takowý gest/ gakýž u nás
Cy-kánůw: Hlawu oholenau gako ginj Turcy nosý/ Sukně bez ruká-wů/ dlauhé do kolen bez
otewřenj/ kromě kudy hlawy prostrkugj/ a ty žiněné gsau aneb saukenné/ pod sukněmi nosý
kossili/ u nj ssiroké otewřené rukáwy/ gjchž nezawazugj/ ale čjm ssirssj ru-káwy nesau/ tjm
za nákladněgssj ge magj: Na to gsau opásanj ledagakýms ssirokým koženným pasem aneb
rauchau/ na njž tu-lich neb ssawle zawěssená gest.
Obecnj pak chasa gen w samé kossili chodj/ a mjstem nazý/ to-liko ňákým hadrem
spředu obestřeni býwagj. Ženy gegich nosý gatě Uherské z plátna bjlého neb modrého/ dlauhé
až do kutkůw/ magjceněkam gjti/ tedy gdau s twářj plátnem přikry-tau toliko djry w něm
proděláwagj/ aby skrze ně hleděti mohli: a když se neypěkněgj ussperkowati chtěgj/ tehdy
páteřů korá-lowých, Akssteynowých a sklenných/ a co k tomu podobného mjti mohau/ toho
na ssnůru nawážj/ a powěsý sobě přes twáře po stranách wedlé ussj, pjdi po zdýlj/ a to když se
gim okolo twáři a očj čistě kláti a chřestá/ tomu ony gsau welmi rády: a kterés to býti mohau/
ty sobě prsténků s drahým kamenjm nagednagj, a na prsty nastrkagj.
Mjsto střewic předněgssj mezy njmi/ obyčegně chlupatau kozý kůži okolo noh
obwázanau nosýwagj/ a giné chudssj bosy běhagj. Anobrž také mezy njmi téměř na pořád
Armpanty mo-sazné aneb střjbrné, a gaké mohau které býti, na nohách nad ko-tnjky mjwagj.
A pro lepssj toho wsseho wyrozumněnj/ dal gsem teď Kontr-ffekt Araba w kossili, a
ženu Arabkyni přiložiti.
S. 145 Kontrffekt Araba/ a ženy Arabkyně
(Gaké wrchnosti magj) Wrchnosti magj rozličné: Nebo někteřj magj swé gisté Krá-le
po Rodech/ gako ti kteřjž okolo Eufrates řeky bydlegj. Těch Král gest mocný a možný/ Turka
se w ničemnebogjcý: anobrž on sám ustawičně téměř proti Turku walčj/ tak že Turek chceli
aby kupce geho swobodné přes pausstě pusté Arabie propausstěl a zbožj nepřegjmal/ dáwá
gemu každoročně platu do 60 000 dukátůw. Ten gako ginj Arabowé w poli přebýwá pod sta-
59
ny / a mnoho tisýc Arabůw při sobě chowá: wssak každý se žiwj gak může. Na wětssjm djle
bydlj u řeky a passuw/ kdežto we-liká Cla od kupectwj béře/ a swé poklady do některých
pewnostj/ gako Iabar, Saphet, a giných/ shromažďuge. Krá-lowského práchtu a dworu
žádného newede/ nežli prosté ssaty hedbáwné/ gedny neb dwoge mjwá/ a ňaký Halsbandt
zlatý na s. 146 hrdle: w giných wěcech swým možným Arabům gest po-doben. Ginj potom
negsau žádnému gistému poddáni/ nežli koho sobě za Capa a wůdce z Rodu starožitného
zwolj/ toho sobě wysoce wážj:Nebo když on někdy komu mjsto gleytu ssawle za-půgčj/ aneb
nětco z swých zbranj/ tedy gich sobě tak wážj/ gako-by on tu sám přitom byl/ a nic proti geho
poručenj nečinj.
Ginj gsau dokonce bez wůdce a hlawy/ a ti netoliko w Arabské ze-mi/ ale y w giných
Tureckého Cýsaře okolnjch zemjch: Gako w Syrské, židowské, Egiptské etc. zemi, kde se
gim treffj/ aneb dokud gich newyženau, wssudy sstraffugj a prolezau/ A nakohoť, nětco
magjcý(ho) přigdau/ wsseť mu poberau/ buď on Turek neb kdo koli/ ani tomu neodpustj/ a
chtělliby některý Basse proti njm co před se wzýti/ neb který hauff winiti/ proto že gich
mnoho hauffůw po různu g(es)t/ a který co zlé(ho) učinj/ ten ginam potáhne; aneboby se mstili/ tak že by napořadu třeba wssecky země Turecké z těch stran wssu-dy bezewssech pewnostj
gako otewřené plundrowali a hubili.
Ty y druhé wssecky Araby/ ač gest se negednau pokaussel Cý-sař Turecký pod swau
moc přiwésti/ nikdy wssak toho dowesti nemohl: Nebo tim samým geg umdleli/ že do hor a
pustin před njm odtáhli/ kamž geho lid za njmi pro hlad, žjzeň, horko etc. ne-mohl dostačiti/ a
mezy tim onde y onde skrze wpády, mnoho ge-mu lidu pomordowali/ tak že musý na ten čas
gim gegich swobo-dy nechati/ a s njmi w dobrém srozumenj býti. A ten gegich rozdjl od
ginud nepocházý/ nežli z weliké neswornosti/ kteráž me-zy njmi gest: a wedlé toho/ proto že
hrubě daleko cyzých ze-mjch roztrženě bydlegj. (Gak předessle mocnj byli) Nebo před
některýma sty lety/ dokud swého generala a Krále měli/ drželi se wjce pospolu/ a mnohé wálky wedli/ y mnoho národůw sobě podmanili: gako celau Numi-dij, Barbarij. a mnoho giných
Králowstwj w Affryce/ až odtud y do Hysspanye se dostali/ a několik set let Králowstwj
Granata w drženj byli: ale ničehož nezdrželi/ nebo wssecky pewnosti těch zemj gim odňaté
gsau/ ale z hor a z kragůw wytisstěnj negsau/ nebo neywjce w njch se pohauffjch/ neginák než
gako w swé s. 147 wlasti Arabij a zemzdy Králům těch zemj slaužj/ anebo někteřj do konce w
poddanost uwedenj gsau/ O čemž mnoho pj-sse Giov: Lioni: Afr: 1. parte dell´ Africa.
Těchto let že žádných wálek w těch zemjch za dlauhý čas/ ne-bylo/ tjm gest to, že nic
pořádného začjti neuměgj/ leč kde koho množstwjm přemohau/ a po Tatarsku utjkánjm a zase
se nawrá-cenjm sskodj: a na krádež gsau tak doskočnj y opowážliwj/ žeby pro kus chleba do
ohně skočili/ a tak chytře a bystře s nj zacháze-ti uměgj/ že by gakž se řjká pod slepicý wegce
anby neučila ukradli.
Za starodáwna/ zwlásstě za Ržjmských a Křestianských Cý-sařůw/ byli milownjcy
uměnj Filozofského: Aristotele, Platona a giných sobě wážili/ a podnes neypředněgssj uměnj
Lékařského Authores, z gegich národu possli/ zwlásstě tegných uměnj: gako Cabalistických,
Chalmutyckých a hwězdářských, před rukama gsau. O nichž Pic: Mirandula lib: 1 vanit:
gent: et lib: 8 c: 6. in astrolog: Item/ Artis Cabal: Ioh: Pistorij. Etc.
Gakož potom ti a takowj/ když Mahomet mezy njmi pow-stal/ mnohých basnj a
bludůw přjčinau byli/ a mnozý z njch swým mudrowánjm tak mudrowali/ až na wětssjm djle
Epikure-owé učiněni gsau/ a po Mahometsku se obřezugj/ ač před Maho-metem za času
Aposstolůw, přjkladně židůw obřjzky užjwali: D. Clemens lib: 8 ad Iacob: Frat: Domini.
Awssak w rymowánj se cwičj/ a w rytmjch swé činy na mysliwosti, w bitwách prowozowané/
a ffrege wypisowáti se snažugj: gakž o tom Leoni Africano sub: alle wyprawuge.
Kapitola XV.
60
O Cžerweném aneb Rudém Moři.
s. 148 (Gaké gména má) Cžerwené aneb Rudé Moře/ Latině slowe rozličnými gmény/
s giných a giných přjčin: gako Erythraum, od gména Krále Erythrea tak nazwané, Curt: lib:
7. Plin: lib: 6 c: 22. ginák w pjsmých swatých moře třti-nowaté/ Mare carectasum Židowsky
Iamsuph, Cžerwené od hor čerwených a barwy železné/ kteréž čerwený mramor wydáwagj:
Hugo de Lintschot 2. parte c: 4. Ind: Orient: aneb od země a pjsku čerweného na dně/
kteréhož wssak w těch mjstech u Sues sem ne-widěl: Nebo woda nikoli čerwená nenj/ gak se
někteřj domnjwa-gj/ ale čistá a sklenné barwy: Gesstě gmenuge se Sinus Arabi-cus, Moře
Arabské/ protože při Arabij ležj/ a gako do země Arabské se táhne.
(Gak weliké gest) Welikost geho wztahuge se na dýl/ ato gakž Lopez lib: 2 c: 10
desur: Reg: Congo: na 1200 Wlaských/ učinj Cžeských 240 mil: ssjřka pak mjsty/ na 5. 15. a
neywjce 20. mil. se táhne.
Počjná se nedaleko města Aden/ totiž tu kdež neyužssj wrchy s obau stran země
Arabské a Affryky má/ gako něgaké dwě bassty a brány/ A slowau ti wrchowé wlastnjmi
gmény z té strany Arabiae, Capo de Gvada fu, gináč Capo dÁra: Z druhé strany Affry-ky
Capo Rosbet, od Capo de Gvada fu, táhne se Arabská země až prá-wě k Sues, z gedné
polowice: z druhé strany od Capo Rosbet gest země Abissýnská/ po nj Troglobytská a
Egyptská až k Sues, kteréž na druhém koncy proti těm horám/ a gako wratům ležj.
Obsahuge w sobě mimo mnohé giné malé, tři hlawnj Ostro-wy/ na njchž lidé bydlegj:
Camaran, Delaque, a Svaquem. K to-mu prwnjmu Ostrowu může se od počátku
s wsseligakými nala-dowanými ssjfy geti bezpečně/ ale odtud dále až k Sues, nelze gi-nudy,
než prostředkem/ kdežto gakoby udolj neb přjkop byl, ney-hlauběgi gde woda/ wssak diwně
se točj/ a welmi nebezpečně tu s malými a nehlubokými ssjffy geti se musý/ a to pro skalj a
měl-kost welikau, ginudy nenj možné progeti: Nýbrž ani skrze ten Canal/ aneb prostředek/ leč
wedne, nenj bezpečno geti. Nebo w nocy s. 149 sspice Skal a točenice widěti se nemohau/ an
dosti wedne činitzi magj/ aby gich pilně ssetřili.
(Co se w něm nacházý) Gest Moře na ryby nehogné/ tak že dost málo gich w něm chytagj/ a to z těch přjčin / že nemá okolo sebe nikdež žádné řeky/ kte-ráby do něho padala/ a
ssebau ryby drobné vnássela: Druhé že wůkol něho/ ani w něm žádné tráwy dobré rybám
k pastwě ne-roste/ než toliko mjstem rákosý/ kteréž žádnému pohodlj a užitku negsau. A
wssak gest wzáctné pro Korály/ kteréž w něm rostau a pro plawbu.
Korály w něm dobýwagj/ pěkné čerwené, bjlé y strakaté/ a mj-stem co ruka tlusté/
wssak wnitř duté, nerowné, spukané a děra-wé: co se menssjch cynků a rohůw neb prautkůw
dotýče/ ty gsau celistwé, hladké a mocné kewssem potřebám. Protož těch we-likých pařézkůw
nepotřebugj/ nežli na okrasslowánj oken, dwe-řj, truhel a giných potřeb/ netoliko při
Meschytjch, Sspitá-ljch/ ale y při dwořjch neb forbercých.
(Gakých lodj užjwagj) Plawby se užjwá pro mnohá kupectwj/ kteráž s Indij wýchodnjch od mnoha set mil po tom moři až do Sues se dodáwali: wssak gak gsem wýš dotekl/
že od gistých mjst na wětssjm djle namalých lodkách do Sues se wozyli a wozý/ a ty neywjce
z Pal-mowého dřjwj a ljstj spletené/ prowazy ljčenými swázané/ a hřebjky dřewěnnými
zbigené gsau.
Odkudž někteřj sskrybenti tak smeyssleli a psali/ gakoby tam lidé proto žádných želez
na lodech swých neužjwali/ že (prý) Mag-netowých skalj w tom moři mnoho gest/ kteréžby
pro neymenssj kus železa lodj k sobě táhli/a na kusy rozstřjsstlili. Ale w tom gsau se welmi
smeglili: Nebo tu se žádného magnetu nenacházý/ ač barwau hrubě wssecky okolnj skály
Magnetu nápodobné gsau/ a blysstj se gakoby ge olegem namazal: raděgi sama pauhá chudoba a nedostatek dřjwj y železa k tomu ge wede/ že tak malé, z prautj a ljstj Palmowých
zpletené a swázané lodj/ a ne z ffossen tak gako ginde magj. K tomu nenj Magnet takowé
mocy/ aby mohl pro kus železa lodj naladowanau přes moc wětru/ a s. 150 lidskau wesl
61
ypomoc k sobě přitahowati: Ale že se nikam wen z toho moře nepausstegj/ proto že toliko
k Portům těm dogjžděgj/ do kterýchž welicý ssjffowé mohau/ a z njch kupectwj berau: A přes
to že g(es)t to Moře tiché/ pro swau úzkost a mělčinu/ y nebezpe-čné pro skalj/ nepotřebugj
giných wětssjch a nákladněgssjch lo-dj. Náposledy porážj se ten omyl skutkem: Poněwadž
Cýsař Turecký do třidcýti Galegj w Sues ustawičně má/ a ty od železa dobře opatřené gsau/
těmi wssak bez překážky Magnetu/ ač pro skalj welmi nebezpečně/ wždy od gednoho konce
k druhému každo-ročně progjžděgj a se plawj.
(Skutek Božj při tom moři stalý) O tom moři w Pjsmjch swatých činj se zmjnka pro
obzwlá-sstnj diw a skutek Božj: Totiž přewedenj lidu Izraelského pro-středkem toho moře/
kdež se wody rozstaupily a byly gako zdi/ po prawé y po lewé straně/ tak že Lid suchau nohau
na druhau stra-nu nad městem Sues (o čemž sem nahoře zmjnku učinil) přessel. Což wida
Král Farao a Lid geho wogenský/ kteřjž Izraele honi-li/ když se také do něho pustili/ a progeti
myslili/ byli od wod zatopenj/ a doprostřed Moře wraženj/ tak že nezůstal z njch ani ge-den:
gakž se to obssjrněgi wypisuge w druhých knihách Mogžj-ssowých w kapitole 14. a 15.
Připomjná to též geden starožitný Historyk Berosus in Ascatade, toho smyslu slowy:
Léta osmého Ascatadis, Král Egiptský Cancres řečený/ byw kauzly židowskými přemožen/
zahynul w moři Rudém.
Tuto Čtenář pobožný nemusý se na tom zastawowati/ že doklá-dá kauzly židůw/
kdyžto nám gest z Pjsem swatých powědomo/ že mocý Božj to se stalo/ nebo ten gistý pjsse o
tom gako neznaBoh a Pohan/ neměw o tom skutku Božjm od giných, nežli od poha-nůw
spráwu: A wssak proto sem geg tu přiložil/ aby wědomé bylo/ že y pohansstj Authores strany
zahynutj Faraona/ s Pjsmy swatými se srownáwagj/ a ta wěc že wssemu swětu tehdáž známa
býti musyla.
(Města a Porty) Měst při njchžby Porty byli, málo gest/ pro nepřjstupnost k s. 151
břehům: A wssak neypředněgssj pokládagj se z té strany Arabiae Sues, Thor, Zibith, Zidem,
Adem, z druhé strany Svaquem, Erioco. Kte- réžto wssecky Turecký Cýsař držj/ kromě
Zidem, neb přináležj k mě-stu Meccha, kteréž od něho dne cesty wzdáli ležj/ a swé(ho)
wlastnjho Pána má: A druhé, Erioco, to gest Krále Abissynského wlastnj.
(Zastarodáwna gaký obchod a kupectwj po Rudém moři bylo) Bylo Rudé Moře po
wssecka léta, gakž se w pamětech snássj, slowautné/ pro handle a dodáwánj po něm z Indij
Wýchodnjch wsseligakých drahých wěcý a kupectwj do Europy, Affryky/ a nawětssjm djle do
Azyae. Nebo nebylo žádné giné cesty před lety obyčegněgssj/ gako skrze Egipt do
Alexandryae po Nilu nahoru/ až kudy se po zemi k moři čerwenému wozylo/ a zase od moře
dolů po Nilu do Alexandryae/ odkudž potomně na wssecky strany swěta docházeli. Nebo
nacházegj se předesslých Cýsa-řůw Ržjmských mnohá w práwjch Cýsařských in Codice et
Novellis constitutionibus, o důchodech, Clech etc země Egiptské/ wy-měřenj a poručenj.
Obzwlásstně gak Cýsaře Marca a Commoda, z kterýchby se wěcý/ a co Ungeltu neb Cla, při
moři čerwe-ném platiti mělo, nařjzenj gest. Odkudž se poznati může/ gaké gsau se znamenité
wěcy na onen čas z Indij do Egipta dodáwa-ly:gmenowitě, Skořice, Pepř dlauhý, Pepř bjlý,
Hřebjček, Sspikanard, Cassie, Costus, Xylocasye, Mirra, Kadidlo, Cassye Fistula, Thymiama,
Kadidlo skládané, Zázwor, Ammoniacum, Amamum, Galgar, Galbanum, Lazúr, Dřjnowá
hauba, Gummi, Ragská zrna, Skořicowé dřewo, Carpesium, subtylné Kmenty wsseligakých
barew, Slonowé kosti, Ebenowé dřewo/ wsseligaké drahé kamenj: gako Perly, Dyamanty,
Smaragdy, Zaffjry, Rubjny etc. Hedbáwj, Ssarlat a zwjřata diwná.
Těchto pak časůw přes ty wssecky wyčjtané materyae/ známé gsau y nám tyto wěcy
z Indij pocházegjcý/ totiž Porcellány, Mu-sskátowý kwět, kůlky, Indigo, barwa drahá,
Myrabolanum, Tamarimium, Camphora, Opium, Amfion, Bangue, Ambra, Rhabarbo-rum,
Manna, Tamarindi, Iaqua, Turbith, Cubeby, Duriacon, Iambos, Mangas, Anavas, Samaca,
Bettele, Arecas, Sanguis Draconis, Pannanas s. 152 a giných podobných owocý, Lektwářj,
Aromatum, etc. gež-by dlauho bylo wýčjtati/ zwlásstě od Pomorančj, Cytronů etc. w Europě
62
se nacházegjcých/ gichž tam wssech hognost magj: tolikéž nám neznámých zwjřat, rozličných
pokolenj, mnoho se z těch zemj wozý: o čemž Hugo de Lintsehot w čtwrtém djlu o wý-chodnj
Indij obssjrně wypisuge.
(Plat w samém Egiptě z kupeckých handlůw) Zkteréhožto tak rozličných wěcý
poznamenánj, rozuměti se může/ gak obyčegná y užitečná plawba po moři Rudém býwa-la.
Nebo swědčj to mezy ginými Autory Cicero w gedné swé Oraci, že za geho časů Král
Ptolomaeus Auleta, Otec Králowny Cleopatry poslednj/ měl z Egipta samé(ho), důchodu a
platu ročnj(ho) 12500 talentů neb hřiwen/ w nassj summě počjtagjc, půl osma Millionu zlata/
gessto tehdegssjch časůw nedobře bylo sprawowáno.
Potom přisslo to Králowstwj w moc Ržjmanůw/ ti gsau owssem lepssj užitky z něho
brali/ gakž mnohá a častá w Prá-wjch o tom nařjzenj před rukama gsau.
Poslednjch pak těchto časůw/ když z Ržjmské mocy Žoldánům Egipt se dostal/ ze
wsseho nemjrné/ nýbrž duplowané daně a Cla dáwati musyli/ a kde za starodáwna na tom
moři sotwa patná-cte neb dwaceti ssjffů pospolu býwalo/ nynj welké Armády semotam se
wjdagj.
Protož každý sauditi může/ gak weliká summa peněz Žoldá-nům/ a těchto nyněgssjch
let Turku se scházela a posawád schá-zý. A kdyby překážky od Portugalezerůw nebylo/ kteřjž
před některýma lety do Indij z Hysspanye/ začali ginau dalekau neo-byčegnau / a welmi
nebezpečnau cestau po moři Oceanu, swýma ssjffy dogjžděti/ a odtud sami sobě y pro giná
Křestianská Krá-lowstwj wssecka těch zemj bohatstwj a kupectwj ládowati/ ano také mimo to
ani Turkům handlowati w Indijch, téměř w ni-čemž nedopausstěgj/ sami mnohá Králowstwj
tam opanowawsse/ a přes to wssecko y po moři čerweném za časté sstraffugjce, y města
plundrugj/ a Turky wsseligak ssužugj: o čemž wnásledugjcý kapitole obssjrněgi toho doložjm.
Takowých řku překážek kdyby s. 153 nebylo/ nebylo by na důchod w swětě bohatssjho a
gistssjho králowstwj/ gako toto Egiptské.
(Předesslj Králowé někteřj wody rudého moře a Nilu w gedno spogiti chtěli.) Někteřj
stařj Egiptsstj Králowé/ znagjce takowé toho moře přjležitosti/ chtěli Moře Rudé s mořem
prostředzemnjm/ a ginj s Nilem řekau spogiti/ tak aby se z gednoho do druhého plawiti/ a tim
wolněgi wsseligaké wěcy do Egipta dodáwati mohli.
Herodotus lib: 2. pjsse/ že Král Sestoris začal od moře Rudého přjkop k Nilu dělati/ a
ten čtyř dnj cesty dýl w sobě obsahowal/ a na sspic byl coby dwa ssjffy neywětssj se minauti
mohli: a wssak po ztracenj přitom kopánj a djle do 120000. lidu/ a gsa wěsstjm duchem, aby
toho zanechal, napomenut/ od předsewzetj swého přestal/ a toho přjkopu nedokonal.
Datyus Král Perský tu tauž wěc předsebe wzal/ a dělal přj-kop ssiroký 70. loket/ a
hluboký co mohl ssjff nesaucý deset tisýc lyber ztjžj stačiti/ ale nic nedowedl. Až poněm Král
Ptolomaeus udělal strauhu sto střewjců ssjřj/ třidceti hlubokau/ a dlauhau 37. mil Wlaských/
do kteréž wody z Moře napustil/ a potud plawiti se mohlo: Wssak když dokonati chtěl/
porozuměl že Moře rudé bylo o tři lokte wyšssj nežli země Egiptská a Nilus/ kte-réžto kdyby
se bylo mělo pustiti/ byloby netoliko řeku Nilu swau slanostj nakazylo (nebo Nilus wssemu
Egiptu wlahu, aurodu y nápog dáwá) alebrž wssecken Egipt potopilo/ a protož musyl toho
tolikéž tak nechati: gakž o tom Plinius, Strabo, Basilius in 4. hom: Sex dierum. Aeneas Sylv:
in Cosmogr: Batt: Ram: tom 1. fol: 371. dále wyswědčugj.
O Králowně Kleopatře pjsse Plutarchus in vita Antonii, že chtěge oznámeným
přjčinám wyhnauti/ dala se do kopánj giné-ho přjkopu/ aby ten Istmum, což gest řjcy, uzkost
země/ mezy mo-řem Rudým a rostředzemnjm/ na 300 honůw w sobě obsahugjcý/ otewřela/
žeby Moře gedno gako druhé slané gsauc, tim bezpečněgssj průgezd dalo/ a Egiptu k žádné
sskodě nebylo: Ale měla překážku od Arabůw/ a potom brzo smrt gegi w to wkro-čila/ tak že
opět nic nebylo dokonáno. Přjkopů těch gesstě s. 154 nedaleko od Sues y ginde po paussti/
dosti mnoho patrných zna-menj podnes gest/ a to gsem gá wsse tak býti, očitě spatřil.
63
….
s. 183 Kapitola XVII.
O nassem se nawrácenj do Města Cairu
Při koncy Kapitoly bylo oznámeno/ gakým sme spůsobem do leženj Arabského
z cesty od hory Sy-nai přigeli: giž pak nynj, kterak se s námi potom dálo, psáti budu.
Dne dwacátého ssestého Měsýce Ržjgna/ to bylo w Pon-dělj po swaté Worssile/
přiwstali gsme sobě zaranj/ a gakž swj-talo/ tehdy nemohsse na těch Welblaudjch/ na njchž
gsme přigeli, nikam dále pro ustánj gegich/ ssli sme s nassjm Mauřenjnem pěssky do Cairu /
až sme okolo třj hodin na den do Města a Lozu-mentu nasseho wezdrawj přissli. Tu každý
porozuměti může/ žeť gest nás Pan Consul a wssickni geho, rádi widěli. My pak po té nassj
dlauhé procházce/ nemesskali gsme sobě dobrý Oběd dáti přistrogiti/ (neb sme toho wssickni
napořád hned dobře po-třebowali) než wjna neměwsse/ wodu toliko z Nilu, pjti sme mu-syli/
ale y ta nám wděčná a chutná byla/ proti těm Arabským nečistým, smradlawým a slaným
wodám/ gakoby wjno proti dobré wodě, býti mohlo. Náš Mauřenjn byw obědem dobrým od
nás chowán/ poděkowánj nám učinil a mně mé Cykýny/ kte-réž sem mu na paussti k wěrné
ruce schowati dal, upřjmně wrá-til/ a po té do swého obydlj odessel.
A takž tehdy tu cestu k hoře Synai začawsse 8. dne Měsýce Ržjgna/ wykonali sme 26.
téhož Měsýce/ to gest w 18. dnech/ s welikým podiwenjm Pana Consula a giných/ kteřjž gi
nikdý w těch horkých časých, tak brzo od žádného wykonanau, nepamatowali. W tom čase
Towaryssj y spolupautnjcy nassj/ kte-řjž s. 184 s námi z Geruzalému přigeli/ nás z Cairu
odgeli do Alexan-drye/ nemysljce abychom se pokud žiwi, odtud wrátiti měli.
Dne dwacátého sedmého téhož Měsýce/ wyssedsse ráno z Lo-zumentu a Tulmač náš
s námi/ procházeli sme se po městě/ spa-třugjce onde y onde wssecko nač gsme gen přissli/ a
w tom widěli gsme také nagjmati wogáky na Žold/ proti nám Křestianům do Uher: nebo
chodilo tam několik osob Turkůw/ gakoby heytma-né byli/ a před njmi geden na malý Buben
gednau rukau bubno-wal/ a druhau rukau drže pjssťalku w ustech pjskal/ k těm kdož zapsán
býti chtěl, přistaupil/ a s njmi chodil/ než malý záwda-wek bral/ gen kolikos meydynů/ a ti
kteřjž se zapsati dáwali/ kaž-dý sobě pérko za Tulbant wstrčil/ na znamenj toho/ že gest
wogákem/ aby měl wětssj swobodu. (Wogáků tureckých obyčeg gest sstráffů, laupeže a ne
bitwy hleděti) Ale welmi gich málo se na-gjmalo/ a to proto/ že předesslých let w welikých
hauffjch wen z země do Uher se wywedli/ a sotwa z 15. geden se domu wracel. Nebo nadáli
se poneyprw/ že w Uhřjch tak dětinská wogna gest/ gako u njch/ kdež wjce sstraffugj a
laupežj hledj, nežli bitew, sser-miclůw a sstrumůw/ při dobýwánj pewnostj. Protož poznawsse že tam žertu nenj/ a že tam takowý zysk měli/ gakoby na med-wědj kůži pili/ nepřjliš se
tam táhli: magjce také/ gakožto lidé z horkých zemj/ tyto násse kraginy přirozenj swému
odporné strany zymy, wětrů a těžkých pracý/ gimž oni nezwykli/ tak že gich málo koliks z té
wssj kraginy, a z tak lidnatého města, se nasslo/ kteřjž se na tu wognu wydáwali/ gakž o njch
njžegi (nebo s ná-mi do Rosetty táhli) dotčeno bude.
Po dobré zase chwjli wrátili sme se do lozumentu k obědu: po obědě na tom sme se
snesli/ abychom, bywsse po té cestě tak una-wenj, uprássenj a welice zasspiněnj, do lázně ssli/
a se zmyli. A protož ssli sme s Tulmačem nassjm klázni/ od hospody nassj ney-bližssj/ kteráž
wssak za několika ulicemi podál byla: K té když sme přissli/ ptal se zdaleka přededweřmi
Tulmač, bylliby kdo tam? Y dána mu odpowěď/ že se mygj w nj ženy: tedy ssli sme k giné a
přibljžiwsse se k nj/ dali sme se ptáti gakéby se tam pohlawj mylo? Y s. 185 bylo nám za
odpowěď dáno/ že také ženy. Opět ssli sme k třetj/ ale y tu pro ženy sme přjstupu neměli/
potom k páté, ssesté y wj-ce/ ptagjce se wždy/ a hledagjce s welikau nassj obtjžnostj, po daleké té chůzy a ustánj nassem přjhodnosti k zmytj/ a giž sme mjnili zas do hospody se obrátiti:
64
(Spůsob láznj w Cairu) mezy tim wssak sme na gednu wždy treffili/ w njž že by mužské
pohlawj tehdáž bylo, spráwu sme měli/ do té tehdy sme wessli/ a přissli sme mjsto sýně pod
klenutj/ na spů-sob Ambitů a laubj klássterských/ kteréž wůkol dworečku neb plácku
neklenutého a otewřeného stálo/ stařj ge gmenowali Lati-ně Apodarium. Tu sme widěli
mnoho chasy Turecké a pohanské, wždycky gednoho wedlé druhého/ w obzwlásstnjch
udělaných do zdj wýstupcých a poloklenutých/ zpředu pak otewřených na lawicých
wyzděných zwýssi do kolenau/ rohožemi přistřených/ seděti, se obláčeti, a giné swláčeti. Na
tom plácku byla pěkná z Mramoru čtwerhraně stawená kassna/ do njž studená a čistá woda
tekla/ kterauž do lázně a ginam kde potřebj bylo, brali a gj užjwali.
Y ohledagjc se kdebychom prázdné wýstupky pro nás nassli/ w tom přissel k nám
lazebnjk/ a wedl nás do gednoho prázdného/ a tu nám mjsto rauchy/ po kusu modrého plátna.
gjmžbychom se zastřeli, wrhl/ a k tomu malau medeničku mosaznau wnjžbychom wodu měli/
a z nj se splakowali, každému přinesl. Takž tehdy sprawiwsse se/ byli sme od téhož lazebnjka
do lázně uwedeni a ná-sse ssaty tak gako giných wssech/ byly pilně hljdány od gisté osoby
k tomu nařjzené/ kterýž slaul za starodáwna Capsarius. Tu sme spatřili znamenitau Lázeň/
wnitř prostrannau na skrze klenutau/ a nákladně stawenau/ dlážděnau rozličných barew
mramorem/ též y ginde po stěnách obkládanau. Uprostřed klenutj w stro-pě/ bylo ssiroké
okno z pěkných skel/ njmž samým swětlo do lázně wcházelo. Lawice a swrchnice byli
z pulerowaného Mramo-ru/ na njchž mnoho lidu sedělo y po zemi leželo. Tolikéž wůkol té
lázně byli wýstupcy geden wedlé druhého/ s dweřmi zawřený-mi/ z těch do gednoho lazebnjk
nás uwedl/ abychom bez překážky s. 186 Turecké sami w něm s pokogem býti mohli/ wssak
za takowé pohodlj/musý se mu obzwlásstně platiti/ což se y nám učiniti do-stalo. Ten
wýstupek byl gako něgaká kaplička a nákladně sta-wený/ též lawice a podlaha Mramorowá w
něm byla/ a po ge-dné straně wezdi byli třj mosaznj čepowé/ z gednoho tekla horká,
z druhého wlažná, z třetjho studená woda s dostatkem/ kterauž sme sobě točili podlé nassj
libosti. To pak neydiwněgi nám by-lo/ že ani w tom wýstupku, ani w weliké lázni žádných
kamen, ani děr sme newiděli/ kudy tam horko sslo a wssak bylo welmi horko neginák než
gako u nás w dobře wytopené lázni. Za tim když sme se chwjlku pozpotili a pohřjli/ přissel
ten týž lazebnjk aby nám poslaužil. (Turecké w Lázni odrbáwánj) A tu nás gednoho po
druhém po wssem těle drbal, třela otjral ssatem přes ruce obaleným/ gako u nás o-strým a
namydleným pytljkem obyčeg gest. Potom nám na se položiti a roztáhnauti kázal/ tu nás
diwně za ruce a za nohy wzhůru táhla třásl/ gakoby z nás dussj wytřásti chtěl/ semotam
obracel a rukama po hřbetu tlačil a tiskl/ až na nás gednjm kole-nem naklekowal a se zapjral:
což w prawdě nám nercyli k smjchu podobné/ ale wjc strássliwé býti se zdálo/ aby snad
někomu klau-bů aneb přjhbj nepřetočil/ neb kostj nepolámal. Ač gest s námi milostiwě
nakládal/ wědauc snad že sme my takowému nelibému pohodlj nezwykli: nebo giným
nastaupj oběma nohama na záda/ a držjc se rukama za ramena/ nohama mu dolu po hřbetě se
wozý a klauzá/ a to též zpředu po těle činj/ a po stranách až wssudy kosti prasstěgj/ wssak
gako tomu nawyklým žádnému nic neussko-dj: nýbrž gako u nás kde se namůže/ a gak řjkáme
hřbetu zlámaného gest, se potáhne a zatřese/ polehčenj poznáwá: tak tuto ta-ké gakoby se gim
klauby a kosti ponaprawili/ lépegi se magj a čerstwěgssj býwagj. Ano y my sme také
spůsobilegssj a ohbitěg-ssj byli: potom nás obmyl a po těle splákl/ kromě hlaw tak nechal:
Oni syc sobě hlawy zaroweň s celým žiwotem mýwagj/ proto že břitwau oholené nosý/ a gich
zwlásstně nemygj gako u nás: my tedy chtělili sme sspiny z hlaw pozbyti/ sami sme ge sobě
zmýti musyli. s. 187 Takowý způsob mytj a láznj/ gesstě zachowáwagj Turcy a ginj w těch
zemjch národowé/ hned tam od času starých poha-nůw/ kteřjžto wjce z rozkossj/ aby těla swá
olegi a mastmi won-nými mazali/ a po wypocenj se, kůži natjrali/ nežli pro obmytj sspjny,
láznj mnoho užjwali. Nebo hned neyprwé u Azyaty-ckých národů/ nad giné rozkossem
oddaných possly aneb býti po-čaly lázně/ a ty potom y do Europy se dostaly/ zwlásstě do
Ržjma/ kdež tehdáž stolice Cýsařůw Ržjmských byla. Tu lázně byly staweny s nesmjrným
65
nákladem/ gako něgaká městečka a hrady/ w njchž byly lesowé, rybnjky, diwné Lusthauzy,
hospody/ a w těch wsseligaké hry, kratochwjle a rozkosse až přespřjliš, prowo-zowány byly/ a
co se gen od rozkossj wymysliti mohlo/ mužskému y ženskému pohlawj/ wsseho toho se
powolowalo/ tak že tam we-licý Pani/ aneb kdokoli chtěl na swé penjze žiw pobyti/ skwostně
a ge marně utratiti/ wedne y w nocy tam býwáwali: O čemž Plin: in Epist: Spartianus,
Lampridius, Iulius Capitolinus, Barth: Marlia-nus topog: urb: Roma, Ioh: Servilius de mir:
antiq: oper: a ginj wy-pisugj/ a Lázně ty Thermas gmenugj.
Přes to wssak, gesstě y pro přjčiny giné, Turcy pilnj gsau láz-nj a častého mytj. Nebo
wZákoně gich zapowědjno gest do Meschitu gjti/ aneb se doma modliti/ dřjw nežby sspjna
z těla byla smytá/ anebo tělo, byť prwé čisté bylo, předce obmyti muse-gj/ protože oni wěřj
tomu že tau wodau žiwelnau, a splakowánjm zewnitřnjm sspjny z těla, tak hřjchůw swých
uwnitř pozbýwagj a se očissťugj. Cžemuž dáwno před njmi y Pohané wěřili a to tak zachowáwali/ gakž gest tomu rozuměti z Pausania lib 1, Virg. lib 2. Eneid: et 6 ibid: ženy pak
gegich ač wždycky uzawjrané w domjch gsau a nikam wen, nercyli wygjti, ale ani
wyhlédnauti nesměgj/ wssak pod zámyslem náboženstwj a očissťowánj/ tim častěgi do láznj
chodj/ aby tudy muže swé oklamawali/ a někam ginam/ gakž se které treffj a zljbj třebas na
ffrege ussynuli/ anebo spro-sta drobet se z domůw progdauce, prowětřily. Nebo mužj wědauce že žádné mužské pohlawj do lázně/ w kteréž ženy gsau, nesmj s. 188 gjti/ ani tam gim
kdo giný, krom ženského pohlawj přisluhu-ge/ na to se bezpečj a nemysslj/ aby se podtim
gaké lotrowstwj, ga-kowéž u njch zhusta se děge, konati mohlo. Gakož pak táž přj-čina byla/
že sme my se od gedné lázně k druhé taulati musyli/ poněwadž gest přjsně a pod hrdlem
zapowědjno do láznj w kterých by se ženy myly newcházeti.
Kontrffekt kterak Ženy Turecké do Lázně gdau.
Slawné, bohaté Panj magj swé lázně w domjch/ w pěkných a rozkossných zahradách,
nákladně pěkně wystawené/ w těch se mýwagj a gedny druhé se k sobě shauffy čeledj a
klesstěncůw y také děweček zowj/ a od půl dne do druhého se mygjce, spolu kra-tochwjlj,
lasskugj a se zabeywagj.
Do obecnjch láznj obzwlásstě rády chodjwagj/ a tam často s. 189 w hauffjch se
scházjwagj/ aby gedna druhau odrbáwala a my-la/ a takž wespolek w libých rozkossech
oplýwagj/ že když druh-dy zwědj/ w které lázni neb ulicy pěkná osoba buď že ona Panna neb
ena gest/ pro tu naschwál gako giné Feny lezau/ a zdaleka do Lázně půgdau/ aby se nanj
podjwali/ a gj mohauli, posluhowa-ly/ negináč gi na službu hledagjce/ než gako by mužské
pohlawj byly/ gakowéž ženy k pohlawj swému zapálené a chljpné wypisugj Sui-das a
Martialis, gmenugjce ge Tribades. Kdož do Lázně gjti magj připrawugj se co mohau do
neypěkněgssjch ssatůw/ a gedna děwečka nosý na hlawě nádobu, buď Cýnowau, střjbrnau,
aneb měděnnau, w njž patuchy, čechljky a giné swé ssperky magj/ a to wsse přikrygj dekem
hedbáwným a tkanicemi aneb Pasamany premowanými: giná děwečka nosý koberec/ na němž
Pani sedáwá: giná nese kossik neb truhličku/ do něhož klénoty a giné wěcy Pani schowáwá/ a
tak dále/ čehož tuto pro lepssj wyrozuměnj, Kon-trffekt gak ony do lázně chodj, přiložiti gsem
dal.
Gestliť pak každému národu dowoleno do Lázně choditi/ a gedněm gako druhým rádi
posluhugj/ a to za sspatné penjze/ a mjstem gsau lázně nadané a swé důchody magj/ w njchž
se zna-menité pohodlj lidem činj a prokazuge/ z njchž také gedny nad druhé nákladněgi
stawené gsau/ a ta wnjž sme byli/ gedna z ney-chatrněgssjch byla/ a několik set gich w Cairu
býti prawj.
W Geruzalémě syc sau také lázně, welmi pěkně wystawené/ a rozkossné s mnohými
pokogi a skljpky/ a wssak Azyatycké ge přewyssugj.
66
W Láznjch Tureckých dáwagj sobě muži břitwau brady a hla-wy holiti/ ginde pak po
těle, gako y ženské pohlawj, žádných wla-sůw netrpj/ nýbrž ge sobě pokaždé, gak gim málo
powyrostau, mastj gakausy/ kterauž Rusma gmenugj sháněgj: tau když natrau mezy pocenjm
se mjsta wlasatá/ tehdy nj bez bolesti wlasy wytá-hnau a setrau/ gakoby gich nikdý nebylo/ a
tudy holého těla sau. Leon: Fioravanti del comp: de i secreti ration: wypisuge receptu takowé masti/ též gakby se wlasy na obočjch černiti měli/ na čemž s. 190 Turkyně mnoho
zakladagj/ a tim pyssněgj. lib. 4 c. 13. 14. 15, a w knjze giné de Capricci medicinali cap. 88.
A summau nadewssecko giné w lázni welmi tjsse a uctiwě se chowagj/ daleko giným spůsobem/ nežli kde mužské a ženské pohlawj wesměs w gedné lázni, y w gedné wodě se
mýwagj/ gakž se to w Ssweycařjch, w Baden a Vallis, y w Dennemarku a ginde mjsty podnes
děge. O Valli-ských pjsse Casp: Collinus Sedunus, O Badenských wařjch/ gak sobě w nich
mužské y ženské pohlawj nestaudně prowozuge/ Pog-gius Florent: inter Epist: En: Sylvii
Epist: 4.2.5.
My potom po dobré půl druhé hodině/ zmywsse se dobře/ wy-ssli sme z Lázně,
k mjstu kde sme se swláčeli/ a po té magjce pryč odgjti/ kázali sme se ptáti, co bychom od
lázně měli dáti/ a domj-wagjce se/ že mnoho budau od nás chtjti mjti/ a oni toliko dwa
meydyny od osoby žádali/ kteréž gsme gim s ochotnostj dali/ a odtud w pokogi odessli.
(Curecký proces pohřebnj) Wracugjce se do hospody/ potkali sme se w gedné ssiroké
ulicy s hauffem lidu proti nám gdaucýho/ a welmi hlasytě křičícýho/ gehož sme se ulekli: ale
dal nám spráwu Tulmač/ že mrtwého k hrobu nesau/ abychom s cesty na stranu ustoupili/ což
sme hned zdaleka učinili: Y sslo neyprw množstwj lidu napřed/ za lidem tim kněžj gegich
před marami/ křičjce geden přes druhého, co ney-wjce mohli zacpáwagjce sobě oběma
rukama ussi/ snad proto aby se neohlussili wespolek: za njmi nesli Mary na ramenau a tělo
mrtwé w truhle/ kteráž byla přikrytá dekem/ a na gednom koncy w hlawách Tulbant Turecký
postawen byl. Za marami sslo množstwj žen s zakrytými twářemi/ wssak nebez pláče a křiku
hlasytého/ naposledy lidu obecnj hauff/ ten zawjral a nás minul/ odkudž sme potomně bez
překážky do hospody nassj dossli.
Dwacátého osmého dne/ totiž we Středu na den swatých Ssimona a Jůdy/ přissel
k nám ráno Janitčar, rodilý Fran-cauz a poturčilý/ s kterýmž sme dali promluwiti/ aby nás za
mě-sto k spatřenj Piramid a Mumij wyprowodil: Ten nám ozná-mil/ že gest wen z města
wysýlal předzwěděti/ mohlilibychom pro s. 191 wody a zátoky, toho času z Nilu řeky gdaucj
k nj dogeti/ ale že spráwu má/ že w některých mjstech mosty woda pobrala/ tak že na ten čas
tam se dostati, nám možné nebylo/ pročež musyli sme na tom předesslém gich z wrchu
zámeckého spatřowánj, bezděk přestati. A wssak wedlé toho zdaleka spatřenj y od giných
wza-té spráwy, mohu tuto o nich poznamenati.
(Mumiae Turecké aneb pohřby) Měli ten obyčeg Egipťané/ (wěřjce o zmrtwých wzkřjssenj) těla mrtwých nepáliti, gako Ržjmané/ ani do země, pro w zem se obracenj/ gako
Ržekowé pohřbowati/ ale aby do wzkřj-ssenj trwanliwá učiněna byla/ ge balsamowali a
natjrali/ buď Balsamem aneb Aloem, Mirrau, Smolau Cedrowau, solj a co giného k tomu
náležitého měli/ a gak kdo možný byl/ mrtwého swého w ssaty pěkné neb prosté obaleli/ a
wmjsto suché/ gako do sklepůw suchých pjsku aneb truhel kamenných kladli/ a ta-kowým
spůsobem nesčjslný počet Těl mrtwých neporussených zachowali/ a gesstě podnes mrtwé swé
w mjsta pustá, kameni-tá, neurodná a k ničemuž ginému nespůsobná, kladau a schowá-wagj/
což také po wssem tureckém panstwj Křestianům y od Turkůw se zachowáwá.
A protož w těch mjstech strany polednj/ přes řeku Nilus bljz-ko od města Cairu, kdež
se Affrycké pustiny pjsčité začjnagj/ a z té strany Egypt neurodný gest/ tu gsau stařj Cairu
obywatelé y nyněgssj wssickni, mjsto pohřbům swých těl mrtwých obrali/ sklepy w zemi
wzdělali/ ginj hroby wen z země/ ginj tabule, wěže a giná nákladná stawenj, na památku a
sláwu rodů swých, wysta-wěti dali: tak že se w tom mjstě několik set kamenných slaupů
čtwer-hranných/ giných opět okrauhlých/ a soch welikých, wěžj od spod-ku ssirokých a
67
k wrchu kuželatých: Item/ Tabulj aneb hromady kamenj narownaných neb nakladených,
nacházý: o njchž owssech dlauho by bylo psáti/ toliko tuto nětco o Pyramidech dotknu.
Ty wěže tak sau nazwané od Ržecké(ho) slowa Pyr, totiž oheň/ a to pro to/ že dole od
spodku ssiroce/ k wrchu pak čim wýsse tim auže se sta-wěli/ tak rowně gako každý oheň
swým wrchem k sspicy směřuge s. 192 a se stenčuge/ tak tyto/ aneb gako Dyamanat sspičatě
kwrchu staweny byly a gsau.
(Pyramides tři wěže dlauho a nákladně staweny) Mezy ginými mnohými/ kteréž se w
těch mjstech a pjscých na-cházegj neypředněgssj tři Pyramides gsau/ o njchž stařj i nowotnj
Hystorikowé mnoho wypisugj/ a mezy sedmi diwy swěta ge pokládagj. Plinius lib: 36. c, 12.
Herod: lib: 2. a ginj stařj Hystory-kowé, gež Plinius wyčjtá/ mezy ginými wěcmi toto o njch
pjssj: že gest na njch dělalo čtyřikrát Sto Tisýc lidu/ každého čtwtr lé-ta gedno Sto tisýc lidu
kamenj lámalo w Arabij skalnaté/ a to přes pausstě až k Nylu dodáwali/ a přes řeku na mjsto
kdež ny-nj stogj/ a sedmdesáte osm let na těch třech stawěli/ a na gedné neywětssj 20. let. Na
dělnjky wynaloženo na samu cybuli, Cžesnek/ krom nádobj, dobytkůw a giných pokrmůw/
Tisýc a osm set Centéřůw/ to gest Tisýc tisýců aosmdesáte tisýc korun/ gakž Pierre Messiees
div: Lecons, trois: patr: c: 32. wyprawugj/ a nenj diwu/ že gsau se Králowé tehdeyssj w
takowá djla a stawe-nj měst, wěžj a pewnostj wydáwali. Nebo máme toho důwod z Pjsem
swatých/ že gest Jozeff wssecken lid Egyptský w otroc-twj a služebnost/ w čas drahoty sedm
let trwagjcý přiwedl/ tak že nechtělili gsau Králowé swého práwa potratiti/ wymegssleli na
Lid poddaný wsseligaké a zbytečné roboty/ ana samém lidu Izraelském přjklad máme/ gichž
tehdáž ssestkrát Sto tisýc mu-žůw bylo, krom žena dětj/ a den podni k stawenj robotowati musyli/ že gsau owssem tehdáž také nětco nowého dělali/ a skrze to od Králůw swé wychowánj a
strawu mjti.
O neywětssj a neypředněgssj pjsse Herodotus a ginj Hystory-kowé/ že gi něgaký Král
Chemnis neb Cheopis wystawěti dal/ a podnes w celosti zůstáwá/ ačkoli na tři tisýce let stogj.
Gest čtwerhraná/ a gakž Diodorus poznamenal/ že každá strana při zemi tisýc, ssest set a
osmdesát střewjců zssjřj gest/ a wssak du Villa-mont es voyages lib: 3. c:13. měřiw gi před
málo kolikas lety/ kaž-dau stranu po 400.kročegů/ a kročeg po půltřetjm střewjcy po-čjtagjc/
pokládá geden tisýc noh/ wůkolj čtyři tisýce. Boterus lib: 3. s. 193 pjsse/ že nětco wjce nežli
půl mjle Wlaské při zemi w okrsslku swém gest. Wysokau pokládagj Herodotus 8. honůw/
hon 240 noh dlouhý/ učinilo by 1920 noh zwýssj/ Diodorus 6. honůw/ učinj 1440 střewjců.
Ale nowotnj Authores počjtagj po stu-pnjch/ kteréž od země až do wrchu wůkol awůkol
zewnitř gdau/ gichž počjtagj 250. a každý 5. střewjců wysoký/ střewjc pak 10. prstůw dlauhý/
cožby učinilo 1250 střewjcůw. Bellon: lib: 2. Pet: Martyre Milannese etc.
Kamenj gest welmi twrdé a weliké/ a gakž Pomp. Mela poklá-dá/ neymenssj kus 30.
noh gest zssjřj/ a wssak tehdeyssjch časůw neměli takowých nástrogůw a ffortelůw
k wyzdwihowánj ka-menj a giných potřeb, gako nynj/ tak že stařj sskrybenti gináč ne-saudj/
nežli že sau pracně rukama a sochory takowé kamenj/ od gednoho schodu neb stupně druhým
wáleti a sázeti musyli/ což-by se nynj nassjm dělnjkům za nemožné býti zdálo.
Na sspicy nahoře, ač se nezdá aby co bylo/ wssak gest tam plac čtwerhranný/a z každé
strany pěti střewjců/ a to z gednoho kusu kamene/ což welmi diwné gest/ na takowau wýš,
tak weliký kámen wyzdwihnauti a wsaditi. Také gest gistá wěc/ že byť neysylněgssj střelec
z lučisstě ssjp, stoge nahoře, do powětřj přjmo wystřelil/ nemůže spodku u gruntu přestřeliti/
ale pokaždé ssjp na stupně padne/ z čehož se weliká ssjř sauditi může. A summau ne-nj a
neměla by slauti wěže/ ale kamenným neb wystaweným wr-chem/ proto že také po wssj zemi
Egyptské se spatřugj/ a negináč nežli gako něgacý wrchowé býti se zdagj. Při spodku sau pahrbkowé pjsčitj/ gimiž se grunt zanássj a zasýpá/ tak že mnohém hlauběgi podzemj gsau, nežli
předessle byly/ a to znáti z té djry kterauž se dolů do wnitřka leze. Nebo do nj se nynj
wcházeti nemůže dweřmi při gruntu udělanými/ proto že gsau welmi hluboko pjskem zasuté/
než oknem se tam lézti musý.
68
Gsau pak wnitř komory z mramoru černého a strakatého wy-staweny/ a w gedné hrob
z černého a gednoho kusu mramoru/ gegž ten Král/ kterýž gi wystawěti dal, sobě ku pohřbu
připrawil. S. 194 Druhau Pyramidem stawěl Cephus, Bratr Krále Lhemnisa/ kte-ráž o mnoho
menssj y prostěgssj gest/ spodek gest 625, střewjců na každé straně. Nemá žádných stupňůw
zewnitř ani wnitř/ tak že se nahoru nanj nemůže gjti/ a wnitř plně wystawená gest, a nenj
prázdná gako prwnj. Gest čtwerhranná a sspičatá/ žeby sotwa geden člowěk na sspicy státi
mohl/ gessto na prwnj přes padesáte osob wolně státi může. A wssak mnoho stála Krále toho/
gehožto předek wydaw se zewssech důchodůw na stawenj prwnj/ tento pak aby wždy
něgakým spůsobem peněz na-býwal/ gedinau dceru swau, a to welmi krásnau, k tomu přiwedl/ že gest za gistau mzdu peněz/ aneb počet ffůr a kamenj k té wě-ži/ swého těla gednomu
každému propůgčowati musyla/ aby ta-kowým prostředkem k wystawenj gi, Otec gegj
dostačiti mohl: O čemž Herodotus lib. 2. pjsse.
Následuge třetj/ kteráž neymenssj gest/ o té pjsse Herodotus/ že gi wystawěl Král
Mycerinus, syn Bratra Krále Cophis: ale wětssj počet/ gako Plinius a ginj přiwlastňugj to
stawenj něgaké Rho-doppe Cortisaně. Kterážto bywssy poneyprw s Ezopem v chu-době a
otroctwj služebném/ skrze swau wljdnost, krásu a wýmlu-wnost/ potomně tak wznessená
newěstka byla/ že k nj těch časůw Králowé, Knjžata a Páni zdaleka na ffreg gezdili/ a za
služby gegj bohatě gi platili/ odkudž takowého bohatstwj nabyla/ že tu-to ač menssj/ wssak
nákladněgssj/ na swůg groš wystawěti da-la. Plinius ibid: Nebo od země na 22. noh zwýssj
gest wystawe-ná z černého mramoru Mauřenjnského/ Basaltes řečeného a wel-mi drahého/
ostatek z bjlého Mramoru až do wrchu/ a wssak od spodku až nahoru po wssech stranách,
s obrazy a ffigůrami rozli-čných zwjřat a charakterůw w nj wytesanými, ozdobená/ kteréž
wssecky gisté wěcy Hystorické a paměti hodné znamenali: Ga-kéž ffigůry Egyptské wypisuge
a wykládá Orus w knize Hieroglii. Při každé straně obsahuge dýl 363 střewjcůw: wýš gegi
newj se/ proto že nanj nahoru tolikéž gako na druhau, se nemůže gjti.
Naposledy gest také přediwná wěc w témž reviru a položenj/ totiž s. 195 hlawa a twář
gako člowěčj s krkem proti Cairu obrácená/ a welmi mistrowsky nos, oči, usta, čelo, ljce, ussi
a giné wlastnosti hlawy, wytesané má/ že se čemu diwiti/ kterak to wsse tak dlauhý čas w
celosti trwati může. (Hlawa člowěčj wytesaná na Pyramidě)
Plinius wypisuge tu hlawu a mjru gegi/ totiž gest na wýš 140 střewjcůw/ a okrsslek
neb okrauhlost hlawy wůkol čela a židowin, z předu y zadu 102 střewjcůw/ a to wsse gediný
kus a celistwýmramor gest/ tak že netoliko wytesanj/ ale y přiwezenj tak welikého kamene,
kupodiwu každému býti musý. Mons: de Villamont lib: 3. pjsse/ že nenj nežli 92 střewjců
wysoká.
Byla pak ta hlawa hrobem Krále Amasis, w njž pochowán byl. Plinius. O kterémž
Králi pjsse se/ že gest dal dům udělati z gednoho kusu kamene/ kterýž zewnitř byl 21. loket
dlauhý/ a 14. ssiroký/ 8. wysoký/ a wytesané pokoge měl/ kterýž 2000. lidu po tři léta dělalo.
Herodotus.
Někteřj prawj/ že byla Modla/ a že někdy Egypťanůw Bo-hem byla/ z njž Satan od
Slunce wýchodu až do západu, na do-tázky odpowědi dáwal. Tolikéž o nj pjsse Blase de
Vinegere, es ima-ges de plattepeint: de Philostrate. a dokládá/ že nesstěstj přjčinau bý-wá
tomu kdo na nj na wrch hlawy leze a chodj/ a přjklad toho na gednom Francouzu tehdáž stalý
přiwozuge/ že z wssetečnosti, slysse o tom nahoru wylezl/ a wssak geda odtud zase do Města
Cairu, že geg kůň, na němž seděl z sebe shodil a zabil.
Učiniw wýsse zmjnku/ kterak gsau předesslj obywatelé Cai-ru w těch mjstech těla
mrtwá pochowáwali/ wzal sem toho do-statečnau spráwu, že w témž Reviru nedaleko
městečka Zaccara, okolo půl druhé mjle Cžeské od Cairu gest wědomá djra zahraže-ná
prkny/kteráž se wssak pjsky zanássj/ a pokaždé musý býti wy-čissťowaná/ když kdo skrze nj
dolů chce gjti. Nebo když pautnj-cy tam přigjžděgj, z uplatku rádi ge tam pustj. Kteraužto
děrau přicházj se pod zemj do mnohých a rozličných sklepůw a ko-mor w skále wytesaných/
69
w některých že gsau dweře kamenné/ a w těch že se nacházý do několika tisýc těl mrtwých
Balsamowaných s. 196 a gináč mazaných/ w ssaty a plátna wonná obalených/ kteráž že po
starodáwnu rozličně přistrogowaná gsau/ s nehty po-zlacenými a gináč barwenými/ a ta w
celosti zůstáwagj/ krom že černá gsau a seschlá/ a gako w komjně zudilá: wlasy gaké barwy
byli, w celosti znáti/ což sem w Cairu w gednom krámě/ kdež gich několk prodali do
Benátek/ wsse očitě a bedliwě spatřil. Nebo wěděti slussj/ že ge do Europy wozj za weliké
penjze/ a hned na Sta gedno kupugjce/ wssak kradmo pro Turky/ kteřjž nám ne-přegj tak
wzáctného lékařstwj/ z njchž se strogiti může k neytěžssjm nemocem: A gistě nenj dobře
sprawená ta Apatéka/ w njžby se wždy něgaký kus těla takowého nenacházel.
(Mumiae neb těla Balsamowaná/ gsau dobré lékařstwj proti neytěžssjm nemocem)
Slowau pak těla takowá Balsamowaná/ a z těch zemj při-wezená Mumiae po Latinsku/ kteréž
mimo giné nemocy/ obzwlá-sstně pro wnitřnj, krwe sráženj, wředy, zlé powětřj, prospěssné
gsau/ a welmi wzáctné/ gakž Bellon: lib: 2. c: 4.7. pjsse/ že Král Frantissek prwnj toho gména
Francký/ když kam gel/ wždycky kus té Mumiae a Rhabarbarum, terrae Sigillatae etc. w
krabicy sse-bau wozyl/ pro náhlau potřebu. Gakož pak y G.M.C. ce-lau takowau Mumij, totiž
celého člowěka, mjti ráčj/ kteréhož když sem widěl magjcýho čerweně obarwené nehty/
poznal sem že z Egypta přiwezen býti musý. Stařj gi také užjwali/ gakž Galenus libro 2. de
Dynamid: spur: Receptu z nj fformowanau wypisuge.
Mimo dotčené mjsto nacházegj se ty Mumiae podnes ledakdes w tom položenj
pustém/ w hrobjch kamenných a skljpcých ob-zwlásstnjch/ y takto w holých pjscých
zahrabaných/ a při ně-kterých prsteny, náussnice, Armpanty zlaté/ a diwné staré ozdo-by se
nacházegj/ kteréž Turcy potom kradmo prodagj/ anebo zase někam zahrabj.
Pjssj také někteřj wěc diwnau/ strany těch těl mrtwých w těch mjstech pohřbených:
gako Alvigi di Giov: nell: viag: Iacob Vormser etc. Albrecht Hrabě z Lowensteyna w
putowánjch swých a ginj/ načež sem se z pilnostj wyptal/ a to za gistau prawdu w Cairu s.
197 sobě sem prawiti dal/ že w těch mjstech každé(ho) roku gednau / a to měsýce Března/ ten
Cžtwrtek po Neděli Laetare od wečera čtwrt-ku/ až do rána na Sobotu/ těla mrtwá/ některá
celá a obalená/
Kontrffekt Pyramid
některých ruce, nohy a tak dále, z země wystupugj/ a nad zemj se ukazugj nepohnutedlně za
některau hodinu/ a potom gak pa-trně wynikagj z země/ tak zas do země sstupugj a se tratj/
s weli-kým podiwenjm přjstogjcýho množstwj lidu/ kterýchž na tisýce k tomu času z Cairu
tam chodj (Zmrtwýchwstánj Turecké): gedni se tam modlj/ ginj djwagj, těch těl dotýkagj/ a
gmenugj ten čas zmrtwých wstánj. Což Božjmli s. 198 či ďáblowým působenjm se děge/
pobožnému čtenáři k uwá-ženj toho zanecháwám. A na zawjrku kapitoly této/ Figůru
Pyramidy přiložiti sem dal.
Kapitola XVIII
O Nassem se po Městě Cairu procházenj/ a co sme w něm widěli: též krátké wypsánj téhož
Města Cairu.
Nemohsse tedy gakž wýš řečeno k těm Pyrami-dum wen z města pro wody wygeti: y
abychom času užili k giným wěcem/ dali sme se do procházenj ulic/ ak spatřowánj wsseho
cobychom gen mohli spatřiti. A neypr-wé ssli sme skrze gednu přednj ulicy města/ od brány
Nansre, až k bráně Zuaila, w njž nepředněgssj Kupcy a Páni bydlj/ w té několik kolegj a sskol
wystawených gest/ a neypředněgssj Gemelha-zar slowe/ kteráž má ročnjch důchodůw
čtyrykrát Sto tisýc, na wychowánj studentůw a gegich potřeby/a tu se učj Zákonu gegich/ a
čtau o tom Doktorůw swých mnohé knihy, diwných básnj plné/ kdež někdo powycwiče se
70
nětčemu/ spjš býwá potře-bowán k Uřadům/ nežli giný nic neuměge: A zwlásstě z giných
měst/ když potřebugj Saudce a spráwce w náboženstwj y w prá-wjch/ gehož Cady gmenugj/
tehdy když do takowé sskoly wzkážj/ býwagj gim propusstěné osoby hodné/ gako z něgakého
Semina-rium, totiž zahrady. Kostely také přednj sme widěli/ z njchž každý na den 10.
důkátůw, platu stálého má.
Při gednom kterýž na neybližssjm placu proti zámku stogj/ prawj že sskola byla/ w njž
léta 1566 wyssed oheň do 9000 Exemplá-řůw a kněh giných / a to psaných/ a do několika set
zlatými s. 199 neb střjbrnými puklami ozdobených shořelo/ a ten Kostel gest podnes
nawětssjm djle pobořený, bez střechy a podlahy po-wrchu/ toliko gsau na něm krancle/ a
woknjch mřjže mosazné a železné/ po čemž znáti/ že gest znamenitá wěc před časy býti musyla/
anobrž
neyspjsse
od
Křestianůw
za
Cýsařůw
Ržjmských/
aneb
Konstantynopolitánských, wystawen býti musyl.
Dále/ widěli sme Sspitály/ z njchž někteřj magj do Sta tisýc důchodůw každoročně/ a
každého z gakéhokoli národu, do njch bez osob ssetřenj přigjmagj/ a hogná pohodlj gemu
prokazugj/ y Lékařstwj pilně dáwagj, a to darmo/ takž kdo se whogj/ může odtud wygjti/
zaplatě prostým penjzem, Deo gratias: pakliby tam umřel/ tedy co při sobě měl/ toho
žádnému newydáwati, tam za práwo magj.
Potom sme skrze negedny Kotce kupecké/ gež oni Bazars, a Wla-sstj Fondiques
gmenugj, se procházeli: w některých nic giného než plátna a kmenty rozličné Inyánské,
Persyánské, Alexandrynské a giné se prodáwali.
W giném sme widěli Ceygy hedbáwné wsseligaké/ gakéž se wymysliti mohau/ a gim
podobných w těchto nassjch zemjch ne-wjdáme/ nercyli takowého množstwj nemjwáme. W
giných sama rozličných barew sukna/ a neywjc Englická, Florentská a Francauzská. W giných
Ssamlaty a Mucheyry.
Potom sme přissli k pěkně wystaweným kotcům/ zegména Canelhalily a w těch
nawětssjm djle Perssané swá zbožj měli/ od materij, Zlatohlawů, Střjbrohlawů, Cžalaunů a
drahých kamenj etc. y giných rozličných z Indij kupectwj. Za kterýmižto hned stogj ginj
krámowé samých wonných wěcý plnj: Gako Ambry, pjžma a co tomu podobného můž
wymyssleno býti/ w takowém množstwj/ že kdo libru žádá kaupiti/ oni na Sto liber ho
nabjzeti směgj.
Neypředněgssj zewssech kotců widěli sme Kancala slowe/kdež nic giného, nežli co
zlatého, střjbrného, od drahých kamenj a perel gest, se nenacházý.
S. 200 Konrtffekt trestánj Kupců/ kteřj falessnau mjru a Wáhu magj
(Trestánj Kupců falessnau wáhu magjcých) Gak pakkoli mnohé handle a u welikém
množstwj aneb počtu w těch rozdjlných kotcých/ a po různu po městě od rozličných národů se
prowozugj a prodáwagj/ wssak toho Turcy pilně sse-třj/ aby se wewssem každý sprawedliwě
chowal/ a mjry y wáhy weysadné užjwal/ kdožby toho neučinil a shledán w tom byl/ že
ffalessnau wáhau neb měrau prodáwal/ ten bez milosti tjmto způsobem trestán býwá: Totiž
zawěsý mu na hrdlo weliký hlj-něnný hrnec gako zwon/ anebo oprawdowý zwon magj/
wsadjc mu na hlawu čepicy s wocásky/ wede geg pacholjk za prowázek skrze nos gemu
protažený/ a gde před njm/ a Janičar gde wedlé něho tluka na ten zwonec holj/ aby lidé
slysseli/ že takowého tudy z pokuty wedau. Potom pak když se s njm, gak kterému daleko a
gi-sté mjsto uloženo, nawodj/ gesstě mu peněžitau pokutu uložj/ kte-rauž dáti musý: Cžehož
za důwod tuto sem Figuru položiti dal.
S. 201 Potom sme ssli skrze uličky/ kdež w některých sami ssewcy pro-dáwali/ w
giných sami kregčj/ wssecko giž na prodag udělané a shotowené wěcy/ a tak po řemeslech
giných mnohých/ až y kuchařj swau ulicy magj/ kdež masso Skopowé, Welblaudowé,
Buwolowé, a giných dobytkůw na mnoze/ pečené y wařené s giným wařenjm/ gako Reyžj,
71
Hrachem, Bobem, Gáhlami etc. přistrogené: Item Slepice, Ryby a giné wěcy prodáwagj: obzwlásstně pak widěl sem to swýma očima/ že gsau skopce měli s tak welikými ocasy/ že na
njch samých tak mnoho masa bylo/ co na neywětssj skopowé keytě/ gakož pak nám to gistili/
že mno-hý patnáct i dwacet liber/ wssak skožja wlnau/ kterauž gest wel-mi obrostlý, wážj/
gakýchž beranůw tam na mnoze žiwých sem widěl/ že dosti měli činiti ocas za sebau táhnauti.
Také sme ssli přes placy/ na njchž samo rozličné owotce w hog-nosti prodáwali: Item
saláty a čerstwé byliny/ netoliko w Egyp-tě rostlé/ ale také z Syrye, z Cypru a od ginud po
wodě přiweze-né, bez nedostatku. Potom kde samé olege, loge a giné tučné wěcy prodáwagj.
Ginde kdemauku, chleba a koláče.
Giný plac sme widěli/ na němž wálečné nástroge, osstjpy, ssj-py, terče, ssawle a giné
wěcy s dostatkem na prodeg byli.
Nedaleko Zámku giný plac gest/ na němž Koně Arabské a Egyptské, Welblaudy,
mezky, osly a giná potworná zwjřata prodáwa-li/ nad kterýmižto gegich koňmi neywětssj sme
zaljbenj měli/ a w prawdě nikdý sem pěkněgssjch a spanilegssjch konj, tak po-spolu a tak
namnoze, newiděl. Nebo gsau wysocý, wytáhlj, sylnj, subtýlnj a srsti lesknaté/ tak že by
stěžkem pěkněgssj namalo-wati mohl: owssem pak gsau rychlj/ k tomu dobřj a cwičnj/ žeby
nad ty tussjm pěkněgssjch a lepssjch na swětě býti nemohlo. O takowých Egyptských konjch
činj se zmjnka w třetjch kni-hách králowských w 10. kapi: těmito slowy: Přiwedli také Ssalamaunowi koně z Egypta a kaupě rozličné/ a wodjwali spřež woznjkůw z Egypta za ssest set
lotů střjbra: Koně pak gednoho za Sto a padesát: což Budaeus de asse. Lib: 4. na ssedesáte
korun wykládá s. 202/ tak že čtyry koně za 240. korun stáli. Na těch konjch také uměgj
wýborně Kairsstj se progjžděti/ a gimi sstolcyrowa-ti/ okrássljce ge pěknými Ceygy a deky/
aneb giným pěkným nádobjm/ a kdo téměř může Sto býti aby koně chowati mohl/ ten musý
ale gednoho, nemůželi wjc mjti/ a k sausedu třebas přes gednu ulicy, owssem pak dále, na
něm geti.
Nedaleko těch Kotcůw Kancali řečených/ gest stranau ulice uzká/ w njž sme widěli
mnoho mužského y ženského, mladého y starého pohlawj z rozličných národůw/ wssak
neywjc Mauřenj-nůw, w služebnost a otroctwj prodáwati/ abyli wssickni nazý bezewssech
ssatůw/ kromě někteřj měli kus hadru z předu zawěsseného. Tu sme se djwali gak některý
kupec přissed/ diwně so-bě některau osobu z njch natahowal, ohledáwal/ gako giné ho-wado/
a odegda ten/ giný přissel to též čině/ a některému musyli běhati, skákati/ aby zwěděl gsau-li
čerstwého těla. Ti otrocy na wětssjm djle řetězy a prowazy w hromadu swázáni/ a wedlé
mladosti aneb starosti, uměnj a hodnosti, se prodáwali.
Pan Cžernjn chtěl mermo gedno Mauřenjnské pachole kau-piti/ a sotwa sem geg
z toho swedl/ předkládage mu přjčinu ne-bezpečenstwj a pokuty/ nemagjce té swobody sobě
propůgčené/ a také by ge nám byli nepropustili w Alexandrjj na ssjffy: Rowně gako Koně/
gakowéhož sme welmi žádostiwj byli kaupiti/ ale peněz sme k tomu málo měli/ a také
bychom byli swobodu sobě wy-žádali/ wssak nebylibychom ho po moři tak lehce doprawiti
mo-hli. Giného wsseho/ gako kamenj drahých/ a zwlásstě pěkných a lacyných Rubjnů,
Cžalaunů, Porcellán, Kobercůw a wěcý Indyánských, mohli sme hogně nakaupiti/ kdybychom
byli dostatek peněz měli/ čehož nám welmi ljto bylo.
Naprocházewsse se až k nesspornjmu času do libosti/ obrátili sme se do Lozumentu
nasseho/ kdež sme toho Janitčara Francau-za/ gegž sme ráno pozwali/ čekagjcýho na nás
nassli/ a tak sme spolu obědwali. Tu sme rozličné wěcy rozpráwěli/ až se nám ten Janitčar dal
do nařjkánj na swau bjdu a nesstěstj/ od té doby s. 203 co se poturčil a Křestianstwj se zhostil/
litugjc toho s plá-čem/ a prawě že by se rád do wlasti swé nawrátil/ a že w srdcy wě-řj w
Krysta Pána: wssak poněwadž se w Cairu oženil/ na ženu a děti laskaw gest/ že na něnemůže
zapomenauti ani ge opustiti/ a ledacos giného promlauwal/ až sme nad njm ljtost měli/ yzase
pochybowali/ aby snad toho podlé Tureckého obyčege přjčinu dáwage k ponuknutj nás, nětco
proti wjře Pohanské mluwiti, naschwál nečinil/ a nás polapě, u wrchnosti neosočil/ gakž se to
72
giným mnohým/ a často k welikému zlému gegich přihodilo: Ale my sme pamatowali na
powěděnj: Chi ti fa piu carezze che non suole, O ingannato t´ha, o ingannar te voule: Totiž/
Kdo ti wjc pochlebuge nežli žádáš/ nebo tě chce oklamati/ aneb tě giž oklamal: gakož w té
přjčině Sspanyelowé maudře řjkagj: Del enimigo no fableras mal, mas piensa lo: Aby o
nepřjteli toho, co my-slj nemluwil/ a zwlásstě w geho zemi/a gsau tam obzwlásstnj sspehéři a
zradcy na to/ aby přespolnj kupce připochlebugjc se k njm prozrazowali/ a ge o wssecko
připrawowali. Neb z toho magj částku swau/ a neywjce Židé tam s tjm zacházegj/ před njmiž
kaž-dému warowati se radjm. Protož sme gemu na takowá nařj-kánj, nic neodpowjdali/ ale
wsseligak se do giných řečj dáwali: Gako kupřjkladu/ ptali sme se ho/ čjmby to bylo/ že na
wětssjm djle Lid w Cairu tak hrubě nestatečného zraku gest/ a očj bolawých/ owssem pak
welmi mnoho slepých se nacházý: gakož pak y sám ten Janitčar welmi bolawé oči měl. Dal
nám tu odpo-wěď/ že, poněwadž nečasto w Cairu prssjwá/ a pro tu přjčinu prachu tlustě po
ulicých gest/ Lid gjzdný y pěssj u welikém množ-stwj po ulicých chodjcý, geg wzbuzugj/ tak
že se přes celý den saditi nemůže: nýbrž wznássj se gsauc welmi subtýlný, náčerný co popel a
sanytrowaný/ (gako y wssecka země při Nilu řece) pročež do očj/ gako y wssudy po twáři a
ssatech padá/ a zrak wyžjrá a hubj. Alpinas de med: Aegypt: pokládá přjčinu zapáleného od
slunečné horkosti prachu a pjsku subtylného/ kterýž se po uli-cých tak hustě gako něgaká
mlha wznássj/ a tau horkostj swau s. 204 že zrak wypaluge a wysussuge. Ale gá mimo ty
přjčiny/ také gegich lenosti a nečistotě, přičjtám gednu býti. Nebo widěl sem to/ že welicý
Arabowé a Egypťané/ gdauce po ulicy/ plné oči osazené bdau mjti muchami a komáry/ wssak
pro lenost nese-ženau gich/ ani rukau k twáři nesáhnau/ nežli někdy chtjce ge gako
přestrassiti/ zachrochtagj w swé řeči/ a otewřenými usty zakřjknau/ gmenugjce, Roch, načež
mauchy neplaché a hlado-wité málo dbagj. Anobrž y matky sem widěl děti malé nosytiu před
sebau na ramenau/ a widauc plno much okolo očj seděti/ že nebylo lze oči dítěte widěti/
wssak ge z njch nesehnali/ z čehož sau-djm/ že hned zmládj mauchy a těm podobné gedowaté
žjžaly, gim oči nanečistj, obžerau a nakazý.
Nic méně aby poněkud prach smočowali po ulicých/ gest ně-kolik tisýc Welblaudůw a
oslůw/ na njchž wodu z Nilu po mě-stě roznássegj/ a gi lidem netoliko prodáwagj/ ale někteřj
z almu-žny, nadánj a powinnosti/ do gistých nádob kamenných neb hlj-něnných, před domy
wyléwagj/ a tau potom několikráte za den ulice, před domy/kupcy před krámy/ a ginde wedlé
ljbosti pokropugj a prachy smáčegj. Ale gest tak nesmjrné horko/ že w ma-lé chwjlce hned
wssecko zas wyschne/ a také že ne wssudy/ zwlásstě co opodál od řeky ležj/ kde weliké
placy, kde řjceniny a mjsta ne-možná k poljwánj gsau/ poljwati se může/ tak tehdy kde polito
nenj/ odtud se snadno prachem mjsto opodál mokré zanese a přikryge.
Dále s týmž Janitčarem také sme nemalo o Regimentu Ture-ckém w témž městě
rozpráwěli/ kterak w něm wsseho Egypta spráwcým a mjstodržjcým Cýsaře Tureckého gest
Basse/ a ten pod sebau Sangiachůw a Heytmanůw měst a kragin má dwa-mecýtma/ kteřjž co
těžkého a zwlásstnjho k rozsuzowánj se treffj, k němu ukázati/ a k němu Apellowati dowoliti
musegj. Má přida-ných 3000. Janitčarů pěssjch střelců/ 4000 Spachiůw gjzdných/ a ty po
městech a městečkách/ onde y onde rozlosowané, wycho-wáwá/ a w čas potřeby w rychlosti
shromážditi ge může.
s. 205 Důchodůw co se scházý každoročně/ buďto u Cairu/ aneb ze-wsseho Egypta/
gruntowně sem se wyptati nemohl/ toliko to nám prawil/ že z města Cairu mimo wydánj do
ssestkrát Sto ti-sýc dukátůw se scházý/ což gest owssem dosti/ když se saudj gak weliké
wydánj na dwůr Bassete/ na nařjzenj předesslých Králů Mamaluckých na rozličná zádussj:
Item na Zeughauz Moře čerweného/ kterýž w Cairu při Nilu ležj/ a w něm lodj a giné potřeby wálečné den po dni dělagj/ udělané po kusých rozkladené na Welblaudjch, tam přes
pausstě přenássegj/ se potřebuge a přicházý.
Když bylo po obědě/ starali sme se o přjhodnost gjzdy na-ssj po wodě do Alexandrye/
a posýlali sme k wodě/ kteřjžby nám Lodi gednali/ tak že očekáwagjce na odpowěď/ ten den
73
sme w Lozumentu sedě stráwili/ a že toho dne ani druhého žádná Lodi dolů nepogede/ tim
sme zpraweni byli.
Dne dwacátého dewátého téhož Měsýce/ wstawsse ráno/ wy-ssli sme naprocházku/ a
gakkoli ráno se nám zdálo/ wssak giž lidu bylo plno po ulicých. Nebo takowý tam magj
obyčeg/ že co kdo řjditi má/ ráno před Slunce wýchodem/ a wečer po západu Slunce wycházý
a to řjdj: o polednách pak doma zůstáwá pro nesmjrné horko/ tak že mnohý co sobě w nocy na
snu utrhne/ to sobě o polednách nahradj/ a přesto gsauce Lidé tak suchého mozku a přirozenj/
nespj tak mnoho gako my w nassjch kragi-nách/ kteřjž pro studeněgssj kraginy wlhčegssjho
gsme přiroze-nj/ mozku těžssjho a ospánliwěgssjho. A w prawdě gest wěc wjře odporná/ gak
weliké množstwj lidu po ulicých, gjzdného y pěssiho widěti/ a zwlásstě kdež město welké
gest/ zdá se nám ne-podobná wěc/ aby tak wssudy plnéa osazené lidem býti mělo. Gá pak
mohu to gistiti/ že ta neymenssj ulice tak gest tam lidnatá/ gako w Praze Most/ přes kterýž
neywjc lidu za den chodj y gezdj/ a gaké množstwj w giných přednjch ulicých obcházý/ to
k žá-dným Pražským ulicem rownáno býti nemůže/ a k wjře řku ne-podobná wěc gest/ že se
skrze ně gdaucý sotwa protlačiti může/ a s. 206 nassinec owssem často do giných postrannjch
uliček uchylowa-ti a obcházeti musyl/ nemohauce progjti/ a to nebez mnohého posměchu/ gak
od pyssných neustupných Turkůw/ tak od gjzd-ných pacholat/ kteřjž gedauce domu s koňmi
odedwora aneb od ginud/ nám klabauky zhlaw ztrhowali/ aneb nám ge na hla-wách co
čamrhau zatočili/ což se pro nic giného nedálo/ nežli že weliké tlačenj lidu a konj wespolek
bylo/ a tak gedni druhým na překážku byli.
Wedlé toho/ ač sem wýsse poznamenal/ že každé řemeslo a handle swá gistá mjsta po
městě k prodagi magj: wssak přes to na tisýce osob po ulicých chodj přes celý den/ kteřjž
wsseligaké wěcy na prodeg nosý a tim se žiwj: neywjce pak od proffantůw aneb potraw/ gjchž
Turcy a těch zemj obywatelé, malé zásobenj doma mjwagj/ a raděgi sobě nětco od massa aneb
giného pokrmu kupugj za hotowý groš/ nežliby se o to doma měli starati.
Pročež chodjc geden s tim/ druhý s giným/ každý křičj a wywo-láwá to co naprodeg
nese/ negináč než gako w Praze studený ko-wář kladiwem na železo tluka zwonj/ aby o něm,
že tudy gde, w domjch wěděli.
Zase chodj mnozý po městě/ kteřjž gsau od bohatých k tomu na den aneb na téhodny,
za penjze nagatj/ aby wodu, chléb neb giné wěcy roznásseli/ a lidem z almužny a darmo,
gistau mjru a wáhu dáwali/ a to činj mnozý/ že zádussj swé na žiwé, a za žiwo-bytj swého
obracegj/ a zase takowých dobrodinj mnozý bohatj, nercyli chudj, na ulicy požjwati se
nestydj/ magjce takowé wěcy a dary za poswěcené/ a lepssj nežli které doma w hognosti
magj.
Pro podjwánj se na to/ dal sem tutu Figůru těch gessto wodu w welikých kozlowých
kůžjch chlupatých i giných/ a k tomu pozlacené nádoby z kterýchž se pige/ z Almužny po
Městě rozná-ssegj/ a lidj, aby gi pili, téměř nutkagj: Kterauž sme y my z mdloby a welikého
horka (widauc že se každému kdož gen žádá udělu-ge) také pili.
s. 207 Figůra kterak chudým z Almužny wodu pjti dáwagj.
Z čehož se sauditi může/ že ačkoli téměř bez počtu Lidj w tom městě gest/ wssak
potraw hognost magj/ tak že se nenj obáwati/ gakž to ginde w welikých městech býwá/ a
boun hora in pescaria, e tardo in beccaria: časně aby ssel na rybný trh/ a pozdě do krámu/
kdo chce lacyno kaupiti: tu wždycky w mjrnosti dostati se může. Nebo wesnice, Města a
městečka wsseho Egypta, odewssad tam dodáwagj/ a neywjc obiljm a drůbežj rozličnau se
žiwj: gako ho-luby, slepicemi a kuřaty/ a toho wsseho mnohý weliká stáda cho-wá. Alenenj
diw/ neb gim to snadno přicházý, pro hognost objlj, teplo/ a spůsob nasazowánj u nás
newjdaný. Nebo magj pece naschwál dělané/ do njchž nakladauce Welblaudo-wých leyn
usussených/ ty podpálj/ kteréž z sebe teyný plamen dá-wagj/ negináč nežli gako mjsty w
74
Westfalij a Flandrij/ drn a s. 208 zemi Dorp gich gazykem řečenau/ a těmi obložj tu pec/
(Weliká hognost kuřat/ tak že ge na kossjk měřj a lacyno prodáwagj) mezy něž mnoho set/ a
třebas na tisýce wagec slepičých nakladau/ a ssetřj mjrný plamen a teplo těm wegcým dáwagj
a některý den/ ažby se počjnali wyklubáwati/ a takž weliký hauff kuřátek se wylj-hne/ že gich
častokrát počjsti nemohau/ ale hned ge tak auhrnkem maličké na kossjky měřj/ a ginému za
lacyné penjze prodagj/ ane-bo málem wychowagj. Což u nich nic nowého nenj/ nýbrž před
mnoha sty lety/ že to tak činjwali/ swědčj to Aristoteles lib: 6. cap:2. hist: animali: Incubitu
avium faetum excludi, naturae ratio est: non tamen ita solum ova aperiuntur, sed etiam
sponte in terra, ut in Aegypto, obruta fimo, pulliorem procreant. Et Syracusis potator quidam,
ovis sub scoria in terra positis, tam diu potoabat, donec ova ederent fae-tum: Iam vero et cum
in vasis quibusdam tepidis essent concocta, sponte ova pullos prompsere. To gest: Ptačjm na
wegcých sedánjm aby se mladé wyléhali/ ten samého přirozenj spůsob gest: wssak ne gen tak
toliko wegce se otwjragj/ ale také sama od sebe w zemi/ gako w Egyptě gsauce zahrabaná w
hnogi/ kuřátka zplozugj. A w Syrakusu městě něgaký bumbál w trůskách do země wagec
nakladw/tak ge dlauho zawlažowal/ až by se w njch mladé za-rodili: Potom pak když se w
ňákých teplých nádobách přewa-řila/ tedy wegce ta sama od sebe kuřátka wydala.
Anobrž mnozý chodj po ulicých/ kteřjž pýcky malé na kolečku aneb na zádech nosý/ a
w njch koláče, wařenj a giné wěcy od la-hůdek gegich/ zastawjce se před některým domem
strogj/ a teplé, gak kdo mnoho čeho chce, každému prodáwagj. Gakož pak takowých semotam
se trakugjcých a tulákůw/ mnoho a často trescý/ proto že se tito domnjwagj/ že gsauce oni
dnes w gedno mjstě/ zýtra se ocitnau w druhém/ co pekau neb wařj a w gaké wáze/ to se tak
při njch/ gako při těch kteřjž w kotcých sedj ne-děge. Ale často se meylj a přehljdnau/ pročež
také gisté na ně po-kuty ukládagj. Na důwod takowé pokuty těch pekařů/ teď sem Figůru dal
přiložiti: kteréžto když chléb malý pekau/ mezy dwě prkna krk gegich dagj/ co do něgaké
klády/ a nakladauc toho newážného s. 209 od něho napečeného Chleba/ wodj ge po městě/ a
klinkagj zwoncemi na řetjzkách wisutými/ aby tu wssem po ulicých powědomo bylo/ gakž
přjležitě widěti se může.
(Trestánj pekařůw) Kontrffekt trestánj pekařůw/ kteřjž chléb malý pekau.
Mezy tim nassjm procházenjm/ přissli gsme k gednomu weli-kému Canalu aneb
přjkopu/ kterýž od Nylu téměř skrze wssecko Město gde/ a do něho woda wycházý/ zněho
pak do giných men-ssjch po městě/ gjmž se město čistj, swlažuge a občerstwuge/ a wssak
gakž sem slyssel/ že do roka tři měsýce bez wody a bahnité býwá/ kdyžto Nylus hrubě
opadne/ ale tehdáž byla w něm wyso-ko woda/ až se po mostech dřewěnných y kamenných
přes něg přecházelo/ a do toho také přjkop u Lozumentu nasse(ho) wcházel a rameno z něho
byl. Při kteréžto straně a začátku přjkopu/ widěli sme několik čtwerhranných domůw
z kamene a wysokých s. 210 zdj bez krowůw wystawených dweřj dole ne-bylo/ než nahoře
wysoko okny se do njch lézti mohlo: o těch pra-wili že sau seypky Tureckého Cýsaře/ do
njchž Basse každého ro-ku mnoho tisýc strychů obilj nakaupiti a nasypati musý/ a w těch
mjstech se tu chowá pro wláhu/ gjž se občerstwuge od spod-ku/ a tak hrubě newysche: gež
často přemjtagj/ a odtud do Kon-stantynopole a giných mjst/ gako pomořských pewnostj etc.
wo-zyti dáwá.
(Kratochwjlná hra osla) Toho dne widěli sme wsseligaké kratochwjle od keykljřůw a
zwjřat rozličných prowozowati: wssak mezy ginými wěcmi mě-li Osla/ kterýž Diwné wěcy
prowozowal: Když k němu wůdce geho promluwil nahlas řka/ že slyssel kterak se má weliké
stawenj w městě stawěti/ a že woláno gest/ aby wssickni oslowé shledáni byli/ pro nossenj
wápna, kamenj a co potřebj: to gakž ten Osel uslyssel/ hned gakoby ho sslak porazyl na zem
padl/ a zdwihssi nohy nahoru/ očima zawřenýma ležel, gakoby mrtwý byl: Co ten Wůdce
geho nařjkal/ žeby swého milého Osla ztratil/ co nim heybal/ za nohy táhl/ wssak nechtěl
75
prohlédnauti/ až geg také kygem bil dosti hrubě/ předce neheybage se ležel/ až namlu-wiw se
ten Turek do wůle/ dal se slysseti těmito slowy: Páni milj/ wězte že zýtra Bohdá proti
Žoldánowi wssecko množstwj wstřjc slawně wygeti má/ a co neypěkněgssj Pani na pěkných
osljch pogedau/ a těm oslům dagj gečmene dobrého a wody z Ny-lu čerstwé: těch slow gesstě
dobře nedomluwil/ schopil se ten ge-ho Osel/ a gakoby se také gednim pro fraucymer hodil/
diwné skoky radostj welikau prokazowal: Wssak když opět geho Pán řekl/ že gest žádán od
swého sauseda/ aby swého Osla pro geho ženu starau a sserednau půgčil/ kteráž také wygeti
se strogj: tu ten Osel hned gednu nohu skřiwil/ gakoby na nj chromý byl a kul-hal: Nato když
se zeptal Pán geho/ proč kulháss mage starau nésti/ musýš ty na mladé laskaw býti: keywal
hlawau/ gakoby toho poswědčowal/ pročež wece k němu/ ukažiž která gest mladá w tom
hauffu? On chodil kolem/ až k gedné dosti pěkně přistrogené s. 211 přistaupil/ a hubau se gj
dotýkal/ z čehož weliký smjch possel. A podobných diwných zwůlj: Gako/ ptáčky magj/ kteřjž když gim kdo okáže penjz/ zdaleka letj k němu a wezmau geg mezy pysky/ anesau swému
Pánu/ a tu na mjsce budau cedulky/ w njchž napsaány gsau wěcy sstiastné neb nesstiastné,
přihoditi se magjcý/ z kterýchžto cedulek wezmau gednu/ a tu tomu kdo gim dal penjz,
donesau/ kterauž otewrauc/ co mu dobrého aneb zlého předpowjdá/ na tom mnoho powěrně
zakládati bude/ gakoby to wěrná prawda byla.
(Camelopardalin Zwíře) Také gsme gedno zwjře mezy ginými, nikdý u nás newídané, widěli/
kteréž Latině Camelopardalin, gakoby řekl na česko Wel-blaud Leopard slowe.
To zwjře má fleky černé a srsti gako Leopard/ a dlauhý krk y hlawu co Welblaud/ a
gak Strabo lib: 16 wypisuge/ má přednj nohy wysoké/ a zadnj njzké o polowicy. Welmi
pěkné a spanilé zwjře gest/ a žádnému nic neubljžj: A gest gistá wěc/ že z dwogjho těch dwau
pokolenj, gichž obraz nese, pocházý/ a to w městech Lybických a Affryckých/ kdež w
pustinách řjdko kde woda se nacházý/ pročež kde mjstem studénka gest/ tam se wsseligaká
zwjřata a zeměplazowé k napágenj scházegj/ a teh-dáž se často treffuge/ že pokolenj cyzý
s druhým se spoguge/ od-kudž rozličné potwory a stwořenj pocházegj/ gako y toto
z Welbdlauda a z Leoparda.
Slowe arabsky Zurnapa. Galeot: Mart: de doctr: prom: c: 6 pjsse/ že za geho Cžasu
Žoldán Egyptský takowé zwjře neyprwé do Europy a do Wlach poslal Knjžeti Florentskému
Laurentio Medices. A ten týž gmenuge ge gináč Giraffa: podlé čeho tak sluge to w kapitole 8.
wyswětluge. Toho Zwjřete konstrffekt/ přewrátě list, spatřiti mocy budeš.
Také widěli sme giný spůsob nežli u nás/ mjsto káry, wozu neb smyku/ weliké sudy a balle,
kupectwj neb čehokoli giného, nosyti: Totiž gak uznagj co za tjž/ která wěc má mnoho aneb
málo/ s tu potřebu se osob nagme/ buďto deset, wjc neb méně/ ti se rozdělj s. 212 na dwé/ a
wždycky k gednomu sochoru zpředu dwa/ a zadu dwa se srownagj: pakli gest wěc těžká/ že
by gi ti čtyřj na gednom sochosru přiwázanau prowazy/ a njzko od země wyzdwjženau
(Zwjře Giraffa) Kontrffekt Giraffy
unésti nemohli/ přiwezmau druhý sochor aneb třetj s nosyči gi-nými/ a ti tak spolu welikau
tjž unesau/ wssak když nesau/ přednj gedni druhým ruce na ramena kladau/ též y zadnj gedni
na dru-hé/ a tak gako swázanj se přidržegj a zwednauce nesau/ nemohau-ce gedni před
druhými wystupowánjm z řady, sheybánjm se a gináče, ffortelůw užjwati.
Widěli sme také zwjře z Indij přinessené/ kteréž ssupiny twrdé po těle má co
Krokodyl/ a na spůsob zbroge/ gako náramky a s. 213 giné kusy po těle má přirostlé/ nenj
wětssj nežli prase desýti aneb dwanácti nedělj/ a dáwali mu pssenici gjsti: O něm zwlásstnj
kapitolu napsal Nicol: Monardes de med: ex Occid: Ind: delatis: Wssak pro na něg pohleděnj/
Kontrffekt geho tu máš.
Kontrffekt Tatou.
76
Potom když čas byl obědu/ wrátili sme se do Lozumentu/ a poobědwali tjm dřjwe:
Neb sme spráwu měli/ že gednoho mla-dého Pána k Obřjzce powedau/ pročež žádostiwj sme
byli na ge-ho komonstwo se podjwati. Y ssli sme do ulice kudy geti měl/ a náš Tulmač
s námi/ kamž po chwjli walil se Lid hauffem/ až nám těsno bylo/ za tim lidem gelo mnoho
Tureckých Panůw a bohatých kupcůw Kairských na spanilých konjch, nádherně a w drahých
ssatech přistrogenj, wsse po páru/ po těch gelo roz-ličných muzikantůw, trubačůw,
bubenjkůw, pjskačůw, geyda-řůw a giných muzyk. Za těmi sslo mnoho Janitčarůw s holemi a
ti plac dělali/ po té gelo pacholátko w 6. neb w 7. letech stařj/ w bjlém Střjbrohlawě/ a w
bjlém Tulbantu aneb čepicy / a to s. 214 na bjlém welmi pěkném koni sedjcý/ na kterémž
wssecko nádobj co Kment bjlé, od hedbáwj a diwně Střjbrem krumplowané, bylo/ toho koně
wedli dwa/ z každé strany geden za wotěže uzdy/ a wedle těch ssli ginj dwa/ každý nesa
ratolest od stromu welikau/ na njž rozličného kwjtj a kytek mistrowsky a pěkně nawěsseno
bylo: Za tim pacholátkem gelo giných několik po páru/ wssak
Kontffekt pěkně oděné ženy na Mezku gedaucý.
ne w gednomyslné barwě/ ale w rozdjlných ssatech/ y srtsi koňůw negedné: Za těmi gelo
mnoho žen/ na pěkných a nákladně obestřených mezcých aneb osljch/ kteréž diwně křičjce
zpjwali/negi-náč než gakoby gazyků neměli/ a skrze samý chřtán se nadjrali/ welmi nelibým
hlasem/ a ty byly mateře a přjbuzné těch pacholat/ a giné k towaryšstwu tomu pozwané ženy/
kteréž wssecky se-dla gako ginj mužj, obkročily/ a tak gely, spanile sobě na těch howadách
počjnagjce: Gakž Figůra seděnj/ a oděwu gich/ tu-to přiložena/ to wsse patrně ukazuge.
s. 215 Gest pak ten obyčeg/ netoliko v Cairu, ale y ginde w zemi Turecké/ že když
některého Bassy, Sangieho/ aneb některého přednjho Pána u njch, Syn obřezán býti má/ ginj
chudssj mě-ssťané a rodičowé/ naschwal swé děti k tomu chowagj/ aby s tjm mladým Pánem,
na týž den, a w témž towaryšstwu, děti swé obřezati dáti mohli/ byť několik let čekati měli/ a
to proto samo/ že sobě za to poctiwost zwlásstnj a památku dětem swým poklá-dagj/ když
powjdagj kterého léta Syn gegich obřezán gest/ gme-nugjce čas/ když toho aneb onoho Pána
obřezali/ kterýž také při-gdauc k důstognosti něgaké/ takowé swé spolu towarysse, mimo giné
ffedruge/ a za učastnjky swého Musulmanstwj, má a držj.
Dne třidcátého téhož Měsýce/ byla nám od Pana Consula oznámena dobrá nowina/
abychom se strogili/ že toho dne k weče-ru některé Lodj dolů do Rosetty pogedau/ a gednu
z těch že pro nás smluwiti dal. Pročež ochotně a s radostj sme se strogili/ a tim časněgi,
rozžehnawsse se s Panem Consulem a wssemi známý-mi/ a zaplatiwsse co sme protráwili/ a
poděkowánjm z dobrého chowánj, na cestu z Cairui se wydali. (W Cairu nám nebezpečenstwj
nastáwalo) Nebo nám ten wečer před tim Pan Consul oznamowal/ kterakby o nás zhusta po
městě y při dwoře Bassowém rozpráwky procházely/ a to takowé/ žeby-chom sspehéři byli/
radjc nám co neydřjwěgi odtud powyhnauti/ a nebudemli mocy mjti přjhodnosti/ tedy aspoň
z Lozumentu ne-wycházeti. Ale my nemesskali sme wygeti na oslátkách, s přidaným nám
Tulmačem a židem/ kteřjž nás do Bulako (kdežto Port a stanowisstě pro Lodj w Cairu gest)
doprowoditi/ a s námi tu pobyti měli/ ažbychom se odtud poodplawili. Tuto pak dřjwegi
nežlibych začátek gjzdy dolů učinil/ gesstě summownj wypsaánj Města Cairu doložjm.
Cair neb Ceir Město gináč Alcair, gakž Laonicus hist: wykládá/ slowe po Arabsku
weliké Město. Někteřj ge gmenugj Missir, od starého gména Mizraim, gjmž wssecka země
Egiptská tak se gmenowala.
Od starodáwna slaulo Memphis, a bylo před s. 216 narozenjm Krysta Pána 1945. let.
Dělj se na dwé/ neyprwé sta-rý Cair. Gináč Mifrulbetich po Arabsku nazwaný. Potom no-wý
Cair, gináč El chahira řečený/ a předměstj Bulák, Medin, Ca-rraffar aneb Massar,
Bebzuaila,Gemethailon, Bebelloch, kterážto wsse-cka obzwlásstě a dosti po různu ležj/ a
77
weliká Města gsau/ kaž-dé z njch některý tisýc domůw w sobě magjcý: wssak samý nowý
Cair toliko zdmi a branami ohražený gest/ a se časem zawjrá/ a při tom Zámek na wrchu
wysokém g(es)t/ o němž sem giž napřed zmjnku učinil. Ta wssecka Města w rowině ležj/ w
položenj čtwerhranném/ wjce na dýl k řece Nylu/ kteráž při Bulako města dosahuge/ a ginými
stranami na půl mjle od města y wjce wzdá-lj s swými břehy se táhne/ a z Zámku wýborně se
spatřiti, y postřj-leti mohau w čas wálky.
Okrsslek wssech spolu měst spředměstjmi/ saudjm býti okolo čtyř neb pěti mjlj
Cžeských/ a kdyby pospolu leželi/ a mezy sebau na mnoho honůw/ mjstem na dobré čtwrt y
wjce Cžeské mjle, pla-ců a zahrad neměli/byliby mnohém menssj/ a saudjm žeby sotwa dwě
Prahy přewyssowali. A wssak proto že malých a uzkých domůw tam neywjce gest: widj mi se
že by se gich třikráte y čtyry-kráte wjce nežli w Praze, nasslo a shledalo. Gsau tam domowé
na djle z hljny/ ginj z kamene/ dřjwj při njch dost málo/ dwéře obyčegně njzké/ sotwa přes pás
člowěka přesahugjcý/ tak že se welmi sheybati musý ten kdo do domu wcházý/ a to snad
proto/ aby každý wcházegjcý té sýni, a w nj přjstogjcým, wol neb newol poklonu činiti musyl.
Anebo pro lepssj bezpečnost w čas wálky/ aby s koňmi dodomůw a sýnj rey-thařj, ani pěssj,
nakloňugjce se tak s branj tělem k zemi, wska-kowati nemohli/ od njchž snad posslo to
přjslowj: Acasa mia non intraria, si tu non lighi la bestia a lúscio: To gest/ Do mého do-mu
prwé newkračůg mi/ Leč howádko uwjžeš přededweřmi. Než kteřj tam koně mjwagj/ ti ge w
mjstech giných při domjch azahradách chowagj/ a do sýně newodj/ proto že obyčegně sami w
Sýni pro chládek bydlegj y ljhagj.
S. 217 Páni welicý pro swau důstognost/ wětssj dwéře a wyšssj při domjch magj/ a tim
se zagisté od obecného lidu rozeznagj. Také kljče domownj na wětssjm djle dřewěnné,
rozličnými mu-stry dělané, magj/ a gimi otwjragj: Podobně y zámků diwného djla užjwagj.
Gaké pak množstwj lidu w něm gest/ zdá se wěc k wjře nepo-dobná. Nebo zewssech
těch zemj, kupcy a ginj obchodnjcy do Indij handle wedaucý: opět kteřj po Turecké zemi
sspjži z Egi-pta rozwážegj: též co se gich každého času (gak dolegi bude dot-čeno) na paut do
Mechy a Medyny/ odewssad gako wčely k Au-lům se scházegj/ a zewsseho Egypta
obywatelé, hauffně sehrnau/ tak že dobře wsseho swěta přednj národowé tam se nalézagj/ kteřjžby se u welikém počtu wyčjtati mohli/ z samých Křestianských národůw gsau tam Wlassi,
Němcy, Francauzowé, Engličané, Ržekowé, Polácy, Uhři,Georgiáni, Abyssýni, Nestoryáni,
Goffyti, Armenyáni, Syryáni/ a z giných zemj k Krystu se při-znáwagjcý národowé/ kteřjž
tam několikeré kostely magj/ a Ržecký patriarcha těch zemj tam bytem gest/ a swé
náboženstwj bez překážky wykonáwagj. (Ržecký Patryarcha w Cairu bytem gest) A k tomu
ačkoli po wssech stranách města ulice welmi lidnaté gsau/ wssak kdyby ženské pohlawj, Pa-nj
a děwečky/ tak swobodně a často pro wssecky potřeby z domů wycházeti měli gako u nás/
zdáloby se w prawdě o mnoho lid-natěgssj/ nežli syc widěti gest. (Mor častý w Cairu býwá/ a
wssak lidu skoro nic neubýwá) A wssak gak sem gistotně sprawen od Křestianů tam
přebýwagjcých, y giných osob toho powě-domých/ že téměř každého roku/ aneb zagisto přes
geden rok/ totiž wedwau neb třech letech gednau/ tam za 4.5. nebo 6. měsýců neydéle mor
býwá/ w němž do pětkrát Sto tisýc y wjc lidu scházý a umjráwá/ a mimo to předce tam tak
lidnato gest/ gako-by žádný neumřel. Nebo tim bludem Turcy wssickni a Pohané těch zemj
sau nakwasseni/ že se žádný, gakékoli nebezpečné a na-kažugjcý nemocy sstjtiti/ owssem
strassiti neb osteychati nemá: nýbrž že má na předzwěděnj Božj tak cele spolehati/byť y swau
smrt gistau před očima widěl/ wssak na prosto nikam neodcházý/ s. 218 nýbrž tůze se držj
toho přjslowj: Quelque debbe essere, non puo man-care: Že co na koho přigjti má, geho
nemine/ gakž o tom na swém mjstě dolegi wjce se doložj. A takž gedni druhým se w čas moru
nesstjtj/a nobrž gakkoli kdo nakažen gest/ k němu směle chodj/ s nim obcugj/ ssatů po
umrlém užjwagj/ ge swobodně mezy giný-mi wěcmi prodáwagj/ a nikoli pro mor z domu/
owssem z města se neheybagj: odkudž pocházý to/ že mohauce za času nakaženj mornj
přetrhnauti/ rozssaffnostj a ssetřenjm se žiwoty zachowa-ti/ wssak swéwolně se do
78
nebezpečenstwj dáwagjce/ gako howa-da zhusta mraua se kácegj. A wssak gakž někteřj pjssj:
gako Jan Geylryff, Jan Tucher, Monsieur de Villamont a ginj w swých putowánjch do těch
zemj/ že w tom Městě 20000 kostelůw a ffar gest/ a k té každé ffaře některá ulice malá/ anebo
gedna welká přináležj/ a při mnohé 1000. při některé 300. 200. až neyméně 100. osedlých že
gest/ a když mor přicházý/ apři gedné ffa-ře toliko gedna osoba za den umře/ žehned 20000.
osob učinj/ za 30. pak dnj/ že hned 600000. a některý měsýc na milliony přig-de: tomu
ničemuž gá mjsta dáti nemohu. Nebo nesaudjm aby tam 300. aneb 400. Meschitů w a
kapliček maličkých, summau býti mělo/ a sotwa wjce ulic/ a wssak do 40000 aneb 50000.
domůw, dobře tam gest/ y nětco wjce/ a kdyby toho tak na mnoze bylo/ bylbych to také
spatřiti mohl/ rozuměge položenj welikých měst/ gako y kdo giný. Obywatelé města Cairu
gsau lidé chytřj, lstiwj/ aobchodům kupeckým od wsseligakých národůw wycwičenj/ mnoho
sli-bugj/ málo plnj: giž gest přjslowj to gako chléb každodennj obecné o njch: Promettere non
e dar, ma per matti contentar: totiž/ Můžeš sljbit, neplniti/ Tak nemaudré podwoditi. A tak u
njch: Dat ditto al fatto, el ce un gran tratto: Od slibu, k skutku, dlauhými/ Nepůgdeš hony
mnohými. Kdo u njch s pěkné ssaty může býti/ ten sesnažj aby měl pěknau bjlau kossily/
apřes nj nětco kratssj Dolomán z Aksamjtu, Karmazýnu a giné hedbáwné ma-terye. Ženské
pohlawj toť nepřispořuge/ ale gako kde u nás s. 219 rádo pěkně a nádherně se ffiffluge. Sukně
nosý dlauhé rozli-čných barew/ s knoffljky střjbrnými, zlatými aneb hedbáwný-mi: rukáwy
magj uzké proti mužským/ kteréž pro chládek/ aby gim do njch wjtr wáti mohl, ssiroké nosý:
na hlawách drahým
Figůra krásně ozdobených žen sedjcých na zemi.
kamenjm a perlami/ co neydráž a neypěkněgi mohau krumpo-wané klobauky/ gakésy wysoké
co Knjžetcý čepice/ po stranách pě-kné peřj/ a drahým kamenjm ozdobené/ s mnohými
Halspanty a Armpanty/ y mezy wlasy prosazenými Perlami chodj/ negináč nežli gakoby
něgaké Kněžny byly: Gakž toho Figůra přiložená ukazugjcý spůsob gegich doma w pokogi
seděnj a spolu rozprá-wenj/ dalssj známost dáwá: za nimjž tak sedjcými/ při zdi děwe-čky
stogjce/ s složenými rukama na službu hleděgj.
Doma magj čista zwůli/ nebo tam gest mnoho kupcůw a bohatých s. 220/ kteřjžto
swým ženám nic dělati, ani wařiti neb strogiti gjdla/ a to gak bohatý taky chudý/ nedagj/ proto
že se ony tomu neučj/ a že wssecko od kuchařůw po městě hotowé kupugj. Pro-tož přistrogjce
se w raucho nádherné/ Pjžmem a Balsamem se natrauce a namažjce/ progjžděgj se na malých
osljch/ pěkný-mi deky přistřených. Nebo gedau nawsstěwowati gedna dru-hau/ a při každé
z njch gdau pěssky některé děwečky Slowanky/ a některý klesstěnec/ a tak se mjsto giného
domácýho djla pro-cházegj. Cžehož w giných Tureckých zemjch netak zwolně swým ženám,
gako w zom městě obywatelé, dopausstěgj/ a ne-wjm, aby kde w Turcých ženy takowé
swobody užjwaly/ a tak lhostegné a ljné byly: musegjť ginde ženy Koberce, Cžalauny a
rozličné Ceygy a djla drahá/ mjsto swých mužůw dělati/ a muže tim žiwiti. Ale stáwá se těmto
Kairským wedlé přjslowj: Femine e galline per andar troppo fori se perdono: Totiž/
Ženy gsau gako slepice/ Wegdauce gen na ulice
Hned se zmařj nebo ztratj/ W cele domů řjdká wrátj.
Uprostřed řeky Nylu/ proti starému Cairu, gest Ostrow Michias, totiž Mjra nazwaný/
pro mjru, kteráž w něm posta-wená gest/ na gisté znamenj z každého roku/ buďto hognosti,
neb drahoty po wssj zemi Egiptské/ a to skrze menssj neb wětssj té ře-ky se rozwodněnj a
země zanessenj y zawlaženj.
Na tom ostrowě gest některé Sto domečků/ ana sspicy pěkně wystawený Palác/ a při
něm Meschit wesele ležjcý/ okolo njchž woda se obrážj. Na druhé straně a sspicy Ostrowa/
gest malá Ohrada do zdi/ w njžto uprostřed stogj Studnice nepřikrytá a čtwerhranná/ okolo 18.
loket hluboká/ do njž gest z Nilu strauha pod zemj při dně udělaná/ kudyž woda tam přicházý
79
a wpadá/ uprostřed na dně stogj kamenný slaup/ také 18. loket wysoký/ a na lokty znamenaný.
Nebo když řeky přibýwá/ což se stáwá 17. Iunii, tehdy wcházý tam woda a wydýmá se tak
gako na ře-ce: prwnj den na dwa prsty/ druhý na tři/ až na 8.15. y wjc pr-stů/ a tak dále až na
lokty přicházý. K tomu/ aby gak gi mno-ho s. 221 přibýwá ssetřili/ gsau gisté osoby nařjzené/
kteřjž každého dne přicházegj a spatřugj/ gak mnoho okolo slaupu wody přibylo/ potom
powědj to gistým pacholatům w žlutých čepicých cho-djcým: ti to rozhlassugj po městě
wssem wssudy/ a zato každý z radostné naděge a z sstědroty/ aby gim také sstědře wody
přiby-lo/ těm pacholatům nětco peněz daruge/ což oni swým wůdcům přinássegj/ a z toho
dobrý zysk magj.
Nebo magj to z gistého od několika set let skussenj/ gestliže Nylu přibude do patnácti
loket/ tedy že bude hogné a urodné lé-to: pakli gen bude do 12. loket/ aneb čim dolegi a
menssj/ tim také neurodněgssj počasy znamenagj. Zase naproti tomu/ gestliže docházý 18.
loket/ znamená weliké powodně/a dlauho trwa-gjcý wody/ když přes 18. přegde/ tehdy y
weliké nebezpečenstwj na stawenj w Městech a wesnicých následuge/ tak že wssecken Egypt
zatopj/ a tim dlauhým wod na zemj stánjm/ země také dlauho urod nemůže wydáwati/ odkudž
nemůže nežli weliká drahota powstati/ a od bahen powětřj nakažené a mor etc.
Protož w čas docházenj těch 18. loket/ wolagj po městě a ginde k tomu nařjzenj,
napomjnagjce Lid těmi slowy: Lidé, Lidé, poraučegte se Pánu Bohu/ nebo woda docházý
stawidel/ a bran do přjkopůw. Nad čjmž se každý leka/ almužny dáwá/ a mo-dlenj pilen gest.
Proti tomu zas když widj/ w gak dobré mjře wody přibylo/ tehdy hned zřjzenj
Uřednjcy, taru a ssacuňk wssechněch wěcý/ gakby se toho celého roku prodawati měly, nařjdj
a wyhlásý. Nebo wědj gak mnoho země, které položenj woda zatopj a za-wlažj/ a gaké
množstwj urod z nj bude/ a tu se žádného krupo-bitj, žádného wyhynutj/ ani kwětu ubljženj
při obilj nestrachu-gj/ proto že toho tam nikdý nebýwá/ ale gak mnoho země zawla-žj/ tak
mnoho wydáw zrůstu/ a kde nezawlažj/ tu nic neporoste.
Wody pak té každoročnj a obyčegné/ pořád za 40. dnj a nocý přibýwá/ a hned zas
giných 40. ubýwá a ucházý/ což když se wykoná/ a to se pozná/ že w dobré naděgi woda byla
y opadla s. 222 we třech měsýcých od začátku přibýwánj wody (kteráž někdy od Cžerwna
Měsýce/ až do Ržjgna nescházý/ a někdy skoro do půl léta/ což býwá s welikau sskodau wssj
země) po wssem Egyptě weliká radost odewssech wssudy býwá/ a za celých sedm dnj a nocý/
takowau sstědrost Božj budaucý, nic nedělagjce, poswěcu-gj/ že kdo co z řemeslnjků a giných
mnohých obchodnjkůw/ za celý Rok wypracowal a zýskal/ to za těch sedm dnj proheyřj a
promrhá/ neohlédage se na to: Un bon pasto e cento quai: totiž/ gednau dobré bydlo/ a potom
Sté hoře.
Obzwlásstně to pak v Cairu weliká radost a kratochwjle newy-mluwné se děgj. Magj
do welikého přjkopu/ o němž sem wýš nětco dotekl, při Nylu Stawidlo/ to otewrau s welikau
Ceremo-nij/ gakoby něgaké Ržjmské Iubilaeum bylo/ a tu woda naběhne po wssech Kanáljch
aneb přjkopjch do města/ že se zdá Město gako Benátky w wodě býti: A tehdáž každému se
chce po wodě wo-zyti a plawiti/ na pěknými kobercy ozdobených Lodech s Muzy-kau a
ginými nástrogi. K tomu rozhazugj Konffekty a giné wě-cy z oken/ a z těch ssjffů mezy lidj/ a
to neywjce w nocy/ tak že za těch sedm dnj/ málo kdo wnocy spj/ wssecko se taulá po městě,
ho-duge a kratochwjle podlé neywyssj možnosti prowozuge/ tolikéž mnoho tisýc swětel po
ulicých, wěžech a na ssjffjch, přes ty celé nocy hořj/ až bude co wedne/ a kdožby toho wsseho
s njmi newy-konáwal/ nebylby gmjn za dobré(ho)/ aniž také se nemnoho kdo k to-mu prosyti
dá/ ale gakž může dopomůže aby nic nescházelo. (Ne-boť syc Lidé wssickni raděgi
k rozkossem a marnostem, nežli od njch, pospjchagj) Což wsse od ginud nepocházý/ nežli od
starých Pohanských Egypťanůw/ kteřjž řeku Nilus za Boha ctili. Nebo gak on gim sstědrý byl/
a sstědrau naděgi kdy učinil/ tak oni se sstě-dře zas w žranj, pitj a w giné marnosti wydáwali/
zamenj gi-stého swé k němu wděčnosti tudy dokazugjce. O tom owssem wy-swědčugj staří
Sskrybenti/ Strabo lib: alt: Plin: lib: 5. c:9. Heliod: lib: 9. Aethiopi: Giov: Lioni 8. parte etc.
80
By pak každý spatřiti a porozumněti mohl/ gaké položenj a weli-kost s. 223 toho tak
slawné(ho) města g(es)t/ dal sem tuto Kontrffekt geho wla-stnj přiložiti. Pro snadssj pak
nalezenj a wyrozuměnj toho wsse-ho/ položjm neyprwé wypsánj geho podlé Cyffer timto
spůsobem.
1.
Tento slaup gest z gednoho celistwého kusu kamene/ 12. kro-kůw wysoký a
4. pjdj ssiroký.
2.
Sspitál ten o němž sem psal nahoře/ že tak mnoho důchodů má.
3.
Ležj wes Mattharya, kdež gest zahrada Balsamowá.
4.
Palác Kampsona žoldana Egyptského: o němž pjsse Petrus Martyr lib: de
legat.
5.
Tu se sukna perau/ a kaupadla pro kratochwjl mnohých sau
6.
Hrobowé welikých Pánůw
7.
Zámek a Hrad Kairský
8.
Obilnjce w njchž se obilj chowá/ a w některých uhlj a dřj-wj/ kteréž se tam
na libry prodáwá. Nebo drahé gest u njch uhlj.
9.
Hnogisstě kde rumy a smetj wynássegj.
10.
Kolo gimž se woda po trubách na prampaussjch wysta-wených/ do zamecké
studnice žene.
11.
Staré Město a neyprw wystawené.
12.
Ostrow Micheas.
13.
Studnice a slaup w nj/ na němž se woda Nylu, když gi přibýwá, spatřuge a
prubuge.
14.
Tu někdy Město Memphis řečené a neystarssj Kair stálo.
15.
Pyramides, totiž ty wěže.
16.
Hlawa z celého kusu kamene/ o njž sem nahoře, gak weliká gest, psal.
17.
Most k Pyramidům/ a w té straně do města/ když se Nylus rozwodňuge.
18.
Kolo wodnj/ gjmž se woda z Nylu wywažuge w ná-dobách/ buďto džbánjch
hliněnných/ aneb saudkách a korbeljch dřewěnných/ z njchž gak ge kolo
obracý do koryta kamenného/ woda se wyléwá/ a odtud po stružkách
semotam do zahrad k zá-mákánj wařenj/ a zawlažowánj sstěpj se wodj:
záhonůw tako-wých s. 224 nemagj w zahradách, ssirokých o kolika
brázdách, gako u nás/ ale každá brázda záhon u njch gest/ a w brázdě
pořádkem wsázegj wařenj a co chtěgj giného/ a když wodu wedau struhami
po zahradě/ otewrau do strauhy kratcý gako branku do brázdy/
Figůra Kola wodnjho
skrz njž hned wody na skrze naběhne/ a gakž dosti wody w nj býti widj/
zahradj tu brázdu/ a wedlé nj ginau otewrau/ ty podobně když wssecky ty brázdy po
wssj zahradě, gakž zapotřebj gest, napustj. Což pro weliké horko slunečné u njch/
ustawičné každého rána a wečera/ a tak za den dwakrát činiti musegj/ s welikau
nesnázý a pracý. Spůsob té wody taženj/ ukáže přiložená Figůra.
19.
s. 225 Stromowj Cassia a Palmy u welikém množstwj
19. Pjsčitá pustina.
20.
21.
Zahrady rozkossné.
Tumlplac/ na němž se Reythaři Turečtj každého dne sgjž-děgj/ a tu koně
tumlugj/ sebe cwičj w Rytjřských činech: Gako s kopjm honiti/ ssermowati/
z Lučisstě w běhu střjleti etc.
22.
23.
81
Krokodylowé/ o njchž se dolegi psáti bude.
Nilus Ržeka/ o njž následugjcý kapitola gest.
Kapitola XIX.
Wypsánj Ržeky Nylu, Krokodýlůw, Wodnjch konj/ a giných wěcý přitom etc.
Nylus Ržeka sprwu slaula Ocean a to z přjči-ny té/ že by z Oceanu Moře swůg tok/
owssem pak zrůst bráti měla: Diodorus Siculus lib: 1. c:2.
Potom slaula Orelice/ gakž gi Homerus tak gmenuge/ Aegypt: 4. odis: Ennius gi nazýwá
Melon, Servius, γεον ιλυν, že černau a nowau zemj zakaluge Egypt/ pročež gakž Pausanias
Arcad: swěd-čj/ z černého mramoru dělané Modly gi gako Bohu děláwali. Wssak neybližssj
swé gméno táž Ržeka Nilus má od Krále Nilea/ kterýž někdy w těch zemjch kralowal.
Stařj wsseligak se na to wynasnažowali/ aby počátek a pra-men řeky Nylu stjhnauti mohli/ ale
wssak gruntowně toho se do-ptati nemohli. Athen: lib: 8. pjsse/ že geden Král Egiptský
gménem Psammetiches, dal mnoho pacholat zmládj chowati/ některá toliko samými rybami,
odpolu y docela syrowými/ a to
s. 226 +227 Kontrffekt Wlastnj Neyhlawněgssjho Města Kairu w Zemi Egyptské.
s.228 při wodách musyli přebýwati/ giná dáwal na pausstě/ aby hlad a žjzeň mohli snásseti/ a
pustinám zwyknauti/ kteráž potomně rozposýlal po řece Nylu proti wodě nahoru, až k počátku
řeky/ aby nawrátjce se/ gemu gistau spráwu owssem učinili: wssak nic toho zwěděti nemohl/
proto že se z njch žádný newrátil.
Juba Král Mauřenjnský/ dal až na druhau stranu k Moři Oceanu schoditi/ ale ani ten
nemohl se počátku gegjho doptati: o čemž Plinius lib: 5 c: 9. Ptolomaeus pokládá/ že pod
horami Lunae z gakýchsy dwau Gezer wycházý/ což Odoard Lopez, kterýž tam byl porážj
tim/ že w té straně toliko gedno gezero gest/ a to mezy Angola a Monomotapa Králowstwjmi.
A tak giní stařj wssi-ckni diwně o řece té smýssleli/ až na to přissli/ aby nemohauce stj-hnauti
půwodu gegjho/ gi za swatau řeku měli a ctili: Gako Ephorus, hellanicus, Cadmus, Hecataeus
Theopompus, Thucidides a ginj. Ale za nasseho wěku/ když gsau Portugalezerowé přes to
nebezpečenstwj mořské, Capo de buona Speranza, mimo horu do-bré naděge se wydali/ a do
těch zemj Mauřenjnských se dostali/ ti gsau gruntowně to yginé wěcy mnohé wyzwěděli a
očitě spa-třili: Gako předně Franc: Alvarez, ten léta 1520 ty země progel a wyslaným Krále
Portugalského/ k welikému Knězy Janowi Abissynskému. Viag: del Etiop. Po něm Edoard
Lopez léta 1575. ten se do těch zemj s kupcy Křestianskými wydal: Descrip: Reg: Congo: c:
10. Swědčj tito a ginj mnozý z nowotných Autorůw/ že wycházý z Gezera gednoho Zaire
nazwaného/ mezy welikými horami, gménem Cafates, ležjcýho/ w Králowstwj Gojame řečeném/ a z toho teče na čtyry sta mil Wlaských/ mezy hlubokými propastmi/ až do giného
Gezera welikého.
Ecus, totiž/ Moře od obywatelůw tak nazwané/ kteréž gest zssjřj do dwau set
Wlaských mil/ a Národ Anzyqueran, wůkol toho welikého Kněze Jana bydlj. W tom Gezeru
gsau weliké ostrowy/ a Lidé w njch wtipu znamenitého: Nebo stawenj a domy kamenné,
mustry pěknými/ mjry, wáhy a giné potřeby/ tak gako my w nassjch zemjch měli/ dřjw nežli
se k njm Portuga-lezerowé s. 229 dostali. W tom Gezeru nacházegj se Krokodylowé, Syrenes
a giné potwory Mořské.
Od toho Gezera Nylus Ržeka gde na sedm set mil Wlaských/ skrze zemi
Mauřenjnskau k Ostrowu Meroe řečenému/ a tu do ni padagj giné řeky: gako Colues, Abagni,
82
Saraboe a giné/ a obcháze-gjc ten Ostrow z obogj strany/ spoguge se pod njm/ a padá do
Egipta/ zwlásstě w gednom mjstě/ kdežto padá dolů z gedné skály wysoké/ s welikým
hřmotem a bauřj neslýchanau/ kterauž několik Wlaských mil gest slysseti. Tu pád slowe
Latině Catadupa, od wrchů w těch mjstech nazwaných/ syc gináč wla-stně, každý takowý
spád Cataracta se gmenuge: gakowýž spád na Reynu řece w Ržjssi pod městem Konstancy u
Ssaffhausen mě-sta/ okolo čtwrtmjle/ kdež na dwanáct sáhů zwýssj z gedné skály dolů padá/ a
zdaleka, netoliko ten hřmot slysseti/ ale y wodu gako dým nahoru wystupowati a
wystřikowati, widěti gest/ slowe to mjsto Lauffen. O tom gak hrozný gest/ Philostrati de vita
App: lib: 6. slowa doložjm/ kterýž tam naschwál, pro spatřenj toho spádu putowal. Widěli prý
neyprwněgssj spád řeky z wrchu a skály dolů padati: za tim patnácti honůw slysseli giný
hrozněgssj spád/ a ussjm nesnesytedlný/ gesstě gednau wyšssj nežli pr-wnj/ totižto wýš/ z njž
Nýlus dolů padá/ na osm honůw/ a bře-hy hor a skal wysokých, wssecky wymlené gsau/ gako
bezedný něgaký Lom kamené/ wnitř plné geskyň, sstol a gam/ tak že se woda obrážj wssudy
padage po skalách/ a wnitř w těch wymle-tých skreyssjch/ až daleko dolů teče wssecka
pěniwá a bjlá/ s tak welikým hřmotem/ od kteréhožto mnoho lidj/ kteřjž tam bljzko docházeli
ohlechlo. O tom gegjm takowém spadánj/ Lucanus lib: 10 kratičce pjsse a wssak wlastně:
Sed cum lapsus abrupta viarum
Excepere tuos, et praecipites Cataractae,
Ac nusquam vetitis ullas obsistere cautes,
Indignaris aquis spuma tunc astra lacessis,
… Cuncta tremunt undis: ac multo murmure montis,
s. 230 Spumens invictis emescit fluctibus amnis.
Totiž poetycky k Ržece Nylu řeč swau čině; takto mluwj:
Když ten tok swůg welmi prudký
Pausstjs mezy břehy uzký
Odtud z wysokého skalj
Spád se prudce dolů walj
Tuť žádné skalnj propasti
Nemohau ti postačiti
Pročež ffrnjš a se zpauzjš.
Až pěnami k nebi házýš
Pro twé tak hrozné gečenj
Cýtie gest wsseho třesenj
Welké hory hřměgj sylně
Wlnobitj hustě plyne
O skálj se obrážege
Ržeku pěnau obětuge.
Cesta tam gest nebezpečná/ pro diwné přeludy a přj-ssery ďábelské/ kteréž se tam
ukazugj/ a k tomu pro weliké hory ne-přjstupná.
Od těch spádů za některý den cesty gest Ostrow Syene, na němž Město někdy slawné
bylo/ ale nynj sotwíčka wes zůstáwá: o tom městě psal Plinius lib: 2 c: 72. že ležj pod
znamenjm raka, Sub tro-pico Cancri, na kteréž když Slunce přisslo/ že tak rowně nas Městem stálo o polednách/ že ani neymenssjho stjnu/ buďto okolo li-dj, aneb gakýchkoli giných
wěcý, w něm nečinilo a newydáwa-lo. Luca: lib: 2 Umbras nusquam flectente Syene.
83
Od toho Ostrowu potom, Nylus mezy rowiny Egiptské/ a do wolné prostrannosti/ gako
zwězenj ňákého se dostáwá a wy-cházý/ až do Moře prostředzemnjho sedmery prameny/ gakž
sem nahoře položil wpadá.
Byla pak wěc diwná starým wypisowatelům/ a nespytatedlná při Nylu/ že každého
roku mimo powahu giných řek a potoků/ (čehož sem také w prwnj knize o Jordánu dotekl:
wssak okolo času welikonočnjho/ za některý den powodně tam býwagj/ ne ga-ko tuto na
měsýce) w prostřed, ano také přesewssecko léto, welice se rozwodňuge/a to w gistý čas/ w
němž přicházý y odcházý/gakž o tom giž nahoře dotčeno: nýbrž že to giž od mnoha Set let/ a
snad od potopy swěta bylo. Pročež w té kragině Města a wesnice na pahrbcých neywjce
wzdělány y wystaweny gsau/ tak aby w čas rozwodněnj lidé sebau y s howady bezpečni a
zacho-wáni s. 231 býti mohli. Nebo treffuge se/ že někdy woda nenadále do njzkých mjst
wystaupj/ kdež kdo rychle dobytků neopatřj, wo-da ge zatopuge. Ano w tom čase města a
wesnice/ negsau nežli co něgacý Ostrowowé plnj skal a kamenj u wodě/ nápodobně co w
Archipelago, Cyclades Ostrowowé/ gjchž do padesáti malých pospolu ležj. Plinius lib: 4 cap:
12, Hermolaus etc.
Tehdáž ani dobytka wyháněti nemohau na pastwy/ ale geg pjcý doma chowati
musegj/ a sebe žiwiti tim čim se kdo prwé zá-sobil. Y tamby tehdáž nalezl takowé lidi/
zwlásstě lakomce bohaté/ kteřjž wežni a w hognosti nakupugj toho/ coby potom chudssjm w
čas powodně, podlé swé wůle, prodáwali/ a ge dra-hotau ssužowali.
Gakož tehdy o půwodu té řeky Nylu negednomyslnj byli spi-sowatelé/ tak owssem o
tom diwném rozwodněnj/ rozličná do-mněnj u lidu býwaly.
Thales, Eudemenes, Lucret: lib: 6 a ginj s njmi pokládali toho tu přjčinu/ že prý letnj
libj wětrowé Etesiae nazwanj/ kteřjž těch časůw za 40. dnj wěgj (a to gsau u nás neyteplegssj
wětrowé wednech psých) ti že proti wodě Nylu, od Moře prostředzemnj-ho wěgj/ a wodu w
Nylu zastawugj/ že ona spátkem do země cauffá/ a tak do Moře nepadá. Ale to zdánj nenj
prawé z těch přj-čin/ že když Etesiae začjnagj wáti/ giž tehdáž Nilus přestáwá růsti/ a počjná
zas opadati: Potom/ byloby to též při giných řekách Affryky/ kteréž w té straně proti wětrům,
do Moře wpadagj/ a wssak se spátečně nedmau.
Dále Ržeka Niger, totiž černá nazwaná/ kteráž z druhé strany Egipta do Moře Oceanu
padá/ a wssak z gedněch kragin gako Nilus pocházý/ a w týchž časých se rozwodňuge: ta
wětry Etesiae, nemůže býti zadržowána/ protože gi ženau do Moře/ a negdau proti nj/ a takž
giná toho přjčina býti musý. Naposledy bylaby woda w Nylu čistá gakožto ustalá/ a ne nad
spůsob giných ča-sůw tehdáž neykalněgssj.
Anaxagoras Physicus, Euripides a ginj smeyssleli/ že w těch zemjch s. 232 za
Egiptem skalistých/ welicý sněhowé býti musegj/ kteřjž w tom čase se rozpausstěgj/ a
takowau powodeň činj: Což proti po-loženj a přirozenj těch mjst gest: Nebo ty země ležj pod
ney-wětssjmi horky/a žádné zymy, nercyli sněhů, tam nemjwagj. Democritus Abderita etc.
Ržeka Nilus swým tokem přinásselaby ně-gaké kusy ledu/ aneb wětrowé studenssjby to w
Egiptě z těch zemj přicházegjce swědčili: čehož wssak ničehož se neděge.
Euthimenes a kněžj Egiptsstj (gak Diodor: Sic swědčj) měli zato/ že z Oceanu Moře
pocházegjc Nylus/ když se toho času Mo-ře wydýmá/ z něho takowé wody do Nylu
přicházegj/a snad z toho saudili/ že gakž Plin: 31 lib: 4 cap: pjsse: Pokolikráte Nylus slanau
wodu měl/ wssak to z giné přjčiny se státi mohlo/ a nikoli z Moře nepocházý/ neb gest wěc
wědomá/ a proti nahoře polože-nému půwodu.
Herodotus pokládá tuto přjčinu/ že Slunce před welikými wo-dami Nylu/ práwě nad
těmi zeměmi stogj/ a z wod do powětřj wytahuge wlhkost, a oblaky činj/ kteréž wjtr do
giných zemj zanássj/ a tam prssku působj: w tom pak času rozwodněnj/ že Slunce odcházý od
těch zemj/ a nad Azij a Ržeckau zemj stogj/ když prý tolikéž řeky a wody wysussuge a malé
činj/ a tehdáž z Nylu wody neucházý/ pročež na swém spůsobu zauplna a weliký gest/ a gak
horka přicházegj/ tedy ucházý a menssj býwá. Ale kdyby Slunce to činilo Nylu/ takéby to též
84
při giných řekách w té stra-ně působilo/ ale nic se toho při giných řekách pod wětssjm horkem slunečným nestáwá/ pročež nenj to žádná podstatná přjčina. Což wsse obssjrně Messer
Hier: Fracastoro del cresc: del Nilo. Lucan: lib: 10 wypisugjc/ zamjtá a porážj.
Za nassjch poslednjch časůw/ gakož giné mnohé wěcy wy-nalezené gsau/ tak tuto
také/ když se do těch zemj Portugalezeorwé dostali/ ti té pochybnosti a nepowědomosti omyl
naprawili/ a prawý gegi grunt wygewili. Nebo swědčj to/ že žádná giná přjčina těch
rozwodněnj nenj/ gako weliké prssky/ kteréž w těch Mauřenjnských kraginách, tehdáž když
se u njch zyma začjná/ s. 233 (což přicházj wedlé nassjch časůw s počátku Dubna Měsýce/
když se u nás začjná Jaro) tak dlauho trwagj/ že se zdá wěc wj-ře nepodobná. Nebo pjsse
Francis: Alvarez, že tak hrubé přj-waly těch časůw tam widěl/ gakoby (gakž se řjká) lil: a
gedno-ho času/ když se u gednoho potoku procházel s některými swými towaryssi/ že weliký
hřmot zdaleka slyssel/ až potomně widěl wo-du se waliti w údolj/ w němž tehdáž byl/ zwýssj
dlauhého osstjpu/ a ta že kamenj a gjné řjceniny s sebau nesla/ a w těch mjstech skal-natých
takowý hřmot wydáwala/ negináč než gakoby hřjmalo: a swědčj to/ že každého roku/ co tam
byl ssest let/ zauplna celý Měsýc y přes dwa měsýce prsselo/ a gsauce ty země skalnaté/ té
wody do sebe nepigj/ nýbrž se splakuge, do udolj a potoků se shánj, do welikých řek a gezer/
kteréž potom mezy tim časem se rozwodňugj/ a odtud Nylus k půlnocy/ Niger a Zaire
řekyk západu skrz Králowstwj Congo a Guinea/ týmž spůsobem se rozwodňugjcý, te-kau a
přicházegj. Což také Edoar: Lopez des: lib: Congo: cap: 10 po-gissťuge/ a ginj těch zemj
powědomj.
Z gakých pak přjčin těch časůw tam tak weliké a dlauho tr-wagjcý prssky býwagj/
topěkně a obssjrně wedlé přirozených a Physických přjčin Fracostoro wýš dotčený/ a Batt.
Ram: Sopra il cre-scer del Nilo wyprawugj/ a že ginde, gako w Scythii, okolo hory dessťowé
také swými gistými časy, dlauho trwáwagj.
(Po Bohu Nilus gest druhý žiwitel Egiptských) Ta řeka Nilus gako druhá po Pánu
Bohu wychowáwá Egipt. Ne-bo s těmi dessti a přjwaly/ mnoho se země splakuge/ a tokem
prudkým skrze mnohá urodná údolj gdaucý/ s sebau bahno a zemi čer-nau hlinowatau
zachwacuge/ tak že w čas gegi(ho) se rozljwánj/ po wůkolj Egiptském zanássj tau zemj a
zakaluge wssecken swrchek země, cohokoli zasahuge a přikrýwá/ od njž úrodné rolj, gakoby
gi neylép zahnogil, učiněno býwá. Nebo syc wssecken Egypt bylby neurodný/ poněwadž sám
holopiskowatý g(es)t/ a tu nic newynássj/ kde woda nezasahuge/ akdyž se tu kde docházý,
malo do země hra-be/ tehdy pjsek zespod se nacházý. Přitom také tuto sem wyssetřil/ s. 234
že čim dále tjm wjce země w těch kraginách woda nanássj/ od če-hož pocházý to/ že kde od
některého Sta let wysoko země nanesla/ tam nedocházý a nezawlažuge země/ pročež tu
neurodná a pustá země zůstáwá. Což se giž w skutku nacházý nad Cairem za mno-ho mil
zdýlj/ kdež před lety prwé wssudy Nylus docházel: gako w Tebaitském kragi/ kdež město
znamenité Thebae nazwané/a někdy stolice Faraonůw Králůw Egiptských/ stalo při Nylu
wystawené/ w okrsslku 140. honůw obsahugjcý/ 100. bran magjcý/ a giných k wjře téměř
nepodobných obzwlásstnostj/ o njchž Herod: a ginj pjssj: To s mnohými ginými městy a
městečky/ pro neurody skrze nedocházenj k njm Nylu u njch wzesslé / k spusstěnj a dokonalé
skáze přisslo. (Zemj Egiptské wždy čim dál ubýwá wláhy/ a kdyby swět dlauho trwati měl/
tak by spustl celý Egypt) Wedlé čehož gistá wěc gest/ že čim dál tim méně země Egiptské se
zawlažuge/ a čim dál tjm wjc zanássj/ a giž ty země o mnoho tisýc tak mnoho lidu wyžiwiti
nemohau/ gako gsau předessle mohly: Ano kdyby měl dlauho Swět státi/ neminuloby mnoho
set let/ žeby wssecken Egipt třebas zanessen byl a spustl.
W té řece Nylus gsau rozličné ryby/ gež by dlauho bylo wyčjtati/ některých wssak
toliko potwor dotknu/ gako předně Kroko-dylůw. To zwjře gest čtwernohé/ dlauhé a njzké,
sseredné, hro-zné a sskodliwé/ některé 5.6.10. až y 20. loket dlauhé y s ocasem/ kterýž
obyčegně tak dlauhý má/ gak samo dlauhé gest/ a tři dni před tim nežli sme do Cairu přigeli/
prawili nám na cestě/ že gsau gednoho Krokodyla žiwého tak hrubého do města přinesli/ že
85
sau ho na dwau Welblaudjch swázaného nésti musyli. Po hřbetě má twrdé a kamenité ssupiny/
gichž žádnau mocý a zbranj nel-ze prosekati, prostřeliti ani probosti/ než pod břichem g(es)t
měkké kůže/ tu nercyli železem/ ale dřewem sspičatým může se otewřjti: Sum-mau/ gakoby
weliká Gesstěrka mohla býti/ takowé wssj postawy on gest. Usta má weliká a zuby ostré/
gazyku nemá/ a mi-mo powahu giných zwjřat/ ne nižssj a spodnj dásnj/ ale hořegssj heybe a
otewjrá. Plin: lib: 8. c: 14.25. Lib: 1. c: 37. Albertus.
Wedlé toho nad přirozenj zwjřat čtwernohých nosý wegce a s. 235 wysazuge/
nemnoho wětssj nežli gako husý neb Páwowé/ a ty na sucho wynássj, w hnjzdě naschwál
zemj osypaném/ a daleko od wody/ kdežby také woda toho roku nezatopowala/ což on sobě
welmi mjrně a práwě předzwjdá/ že gest se čemu podiwiti/ a po-tom z toho wegcete malého
(kterýchž pokaždé několik, až y na de-sátky snese) také nad přirozenj giných zwjřat, weliká
potwora býwá. Plutarchus.
W nocy w wodě býwá/ a wedne na zemi pastwy hledá/ wssak negednostegně/ nebo se
časem wedne také w wodě wjdáwá: zraku gest ostrého na zemi/ ale u wodě tupého. Herod.
Když koho honj/ a ten před nim utjká/ welice smělá potwora gest/ ale kdo se mu opře,
proti němu běžj, naň házý a křičj/ nedo-běhne na žádného ale uteče. Marcellinus.
Gest ukrutná potwora/ Lidi napořád y howada, co ulowiti může, žere a pohltá/ a tak
welikého hrdla gest/ že holemé pacho-le/ w pěti aneb ssesti letech, pohltiti může: obyčegně
pak ocasem porážj/ a potom zuby uchytj: zwlásstě kteřjž se kaupagj aneb k wodě bljzko gdau/
tu za nohu aneb za ruku uchytj: někdy Reytha-ra s koněm aneb oslem do wody wtrhne a
sežere: někdy kdo se má-lo na wodu z lodj wyskytne/ z Lodi ho strhne: A často do wesnic
wnocy aneb wedne běhagj/ a kde děti napadnau, ge požjragj: ga-kož se pak kolikráte treffj/ že
když na ně vycházegj/ a některého chytjce wykuchagj/ dwé, tré, wjc aneb méně dětj
celistwých/ a za čerstwa pozřených nacházegj. O něm pak gest přjslowj/ Crocodili
Lachrymae, totiž, slzy aneb pláč Krokodylůw/ proto/ že mage snj-sti aneb požra člowěka,
pláče/ a slzy w hognosti wypausstj/ ga-koby ho litowal/ kteréžto přjslowj o lidech
ossemetných/ kteřjž člowěka wůči litugj/ a krom očj rádiby ho na lžjcy wody utopili: Neb
kteřjž člowěka pod gakaukoli zástěrau pobožnosti a Kře-stianské čitedlnosti ssužugj etc. se
mluwj.
Kausánj geho ač gest gedowaté/ wssak po ničemž se lépe nez-hogj/ gako když kdo
mnoho tunných ryb za některý den gj/ a co neyméň na ně pige/ a gest w Egiptě mnoho lidj
pokausaných/ a s. 236 od njch pochromených: pro něž u wesnic a kde potřebj/ aby swo-bodně
do wody mohli a bezpečni byli/ magj nadělaných plotůw do wody/ skrze něž nemohau
Krokodylowé prolézti a překážeti.
(Krokodyly trogim spůsobem chytagj) Chytagj ge rozdjlnými spůsoby. Předně gest
Krokodylů ten obyčeg/ že rád swau wlastnj stezku mjwá/ kterau z wody na zem a tak dále na
pastwu wybjhá/ a tau přjmo zase do wody. (I.) Z těch cest když kterau Egipťané wysspehugj/
a že wně na pastwě gest wědí/ tedy udělagj gámu/ a tu přikrygj dřjwjm a pjskem posy-pj/ a po
té když geg spatřj/ pokřik učinj, bubnugj, perau a honj ho/ on swau cestau utjká/ a do té gámy
padne/ a tu giž od njch/ buď za žiwa swázán/ aneb na mjsto zabit býwá. Nebo gest zwjře
neohebné pro ssupiny/ kteréž na sobě má/ že se nemůže obraceti a brániti/ ani krkem heybati/
a protož přjmo co ssjp běžj.
(II.) Potom na řetězy aneb tlusté prowazy/ přiwazugj hák železný/ na něgž nastrčj kus
mrssiny/ on chtěge u wodě/ aneb krom wody hltawě to pochytiti/ často na ten hák zawjzne/
atak se lapj.
(III.) Gináč také lapán býwá od gistých Obywatelůw Ostrowa Tentyris, kteřjž od něho
Tentyritae slowau. Ti gsau tak smělého srdce/ že kde gen mohau Krokodyla shlédnauti/ za
njm se honj/ u wodě za njm plowau/ naň wsednau/ aneb skočj z lodj/ a on chtě-ge po njch
chňapati/ tlamu a swrchnj dásně otwjrá/ tu oni mjwa-gj kyge za pasem zastrčené/ ten mu do
ust přjčkau wstrčj/ že nemůž zuby zawřjti/ a z obau stran, lewau y prawau rukau geg gako w
86
uzdě držj/ k břehu ženau/ a geg, neb sám geden upachtuge a zar-dausý/ aneb ginj na pomoc
přigdauce/ kygmi zabigj a dotlukau/ gakž přjležjcý Figůra ukazuge.
Těch Tentyrytů/ gakožto swých uhlawnjch nepřátel/ y hlasu gegich/ zdaleka se
Krokodylowé bogj/ a před njm utjkagj/ tak že častokráte pochytě laupež/gi na samém
okřjknutj gegich odbě-hne/ a gistá wěc gest/ že se žádný bljzko Ostrowu gegich nepřiblj-žj/
negináč než gakoby ge zdaleka čili/ tak před njmi prchagj.
Mimo ty/ gsau y některá zwjřata Krokodylůw přirozenj ne-přatelé. Nebo má obyčeg
Krokodyl na lidj aneb howada čj-hati s. 237 při cestě w bahně a blátě/ do něho se naschwál
obaljc/ aneb w pjsku se zahrabjc/ tak že se zdáti bude/ gakoby kus skály z ba-hna aneb pjsku
wykaukal/ a hledj na tudy gdaucý wyskočiti:
Kontrffekt Krokodyla/ a spůsob chytánj geho.
w tom geho čjhánj často se přiházý/ že usne/ a usta otewra/ po ná-ramném horku hltá wjtr/ a
w tom ptáček gakýs malý/ gménem Trochilus, w mjstech okolo wody pastwy hledagjcý, naň
treffuge/ ten zdaleka widj mu se čerwenati usta w nitř/ a mezy zuby kusy masa s. 238 y
čerwy/ a pihawky se mrdati/ letj tedy k němu/ a wsedne mu do ust/ wybjrage mezy zuby ty
čerwy/ což Krokodylu spjcý-mu y bdjcýmu, welmi přjgemno a libo gest/ tak že tim lépe usta
otwjrá a twrděgi spj.
Item / gest opět giné zwjřátko Ichneumon řečené/ to běhá se-motam po poli y po
domjch po pastwě/ a obzwlásstně čjhá na Krokodyly/ a po njch sspehuge: to gakž spatřj tim
spůsobem Kro-kodyla spáti/ přikrade se k němu/ a hbitě wskočj mu do hrdla/ a až downitř
k srdcy/ kteréž mu nemesská brzo sežrati/ od čehož y hned Krokodyl semotam pro bolest
běhage umjrá/ a gakž umře/ to zwjře zase wyběhne usty geho bezesskody.
Powjdagj to také o Krokodylu/ že žádného střewa zadnjho namá/ nežli co nezažige/ to
zase usty wypausstj/ a tim spůsobem se wyprazdňuge.
Delphin, aneb Mořská swině/ gest také nepřjtel Krokodylů/ nebo dostáwá se z Moře
do Nylu/ a když geg widj/ hledj ffortele užiti/ a mage sspičatý a ostrý hřbet/ ten zgežj a
rozepne gako plautwe/ pustj se pod břicho Krokodylowo/ a těmi geg bode až ho probode a
djru mu prořeže/ že ho krew ugde a wody do těla nabě-hne/ od čehož umjrá.
Také giné zwjře Stincus řečené/ a weliké, některé co Krokodyl/ gemuž hrubě
nápodobné gest/ wssak ne tak sskodliwé a lidem ná-sylj činjcý/ to wždycky s nim boguge.
Plinius lib: 28, c: 8.
Maso Krokodylůw obywatelé stařj y mladj gedj/ a wozý ge na trh/ gako u nás do
Prahy Gesetery a Lososy/ na wáhu ge prodáwagjce.
Ačkoli mnozý tak mněli/ gakoby se nikdež ginde Krokodylowé ne-nacházeli/ gen
toliko w Egyptě w té samé řece Nylu/ ale gsau gistj swědkowé/ kteřjž to wyswědčugj/ že se w
giných řekách podobnj nacházegj/ a to w welikém počtu: gako w řece Niger, a w gezeru Zaire
w zemi Mauřenjnské. Lopez des: Congo: Potom okolo Ostro-wu S. Tomásse: Navig: all Isola
di S. Thoma. Opět w králowstwj Cananor Odoard. Barbosa. Item/ w Ržece Ganges, Giov: di
Barros. s. 239 Opět okolo Ostrowa Goa. And: Corsali. Zase w Indijch zá-padnjch. Také
pjsse Petr Martyr/ že se w zemi gménem Xaque-guara nacházegj/ a když utjkagj aneb kde se
zdržugj/ že libau pjž-mowau wůnj kadj a po sobě zanecháwagj. Item w řece gedné kraginy
Cevola nazwané. Fern: Alarchon rellat:
Giov: Lioni: 9. parte del lÁfrica připomjná/ že za časůw Ržjmanůw a Křestianůw/
dokud oni ty země drželi/ že sau Kroko-dylowé tak ukrutnj a sskodliwj nebyli/ gako gsau za
panowánj Mahometánůw: A wedlé toho přiwozuge Meshudum delle cose mir: scoperte alli
tempi mod: kterýž pjsse/ že za panowánj Humeth Syna Taulona, byla nalezená w gednom
Chrámě Pohanském w zemi wespod wedlé gruntů zakopaná Figůra olowěnná weli-ká/
nápodobná Krokodylowi/ na té že byly diwné ffigůry a cha-raktery. Tu figůru ten gistý
87
Humeth, newěda coby znamenala, že dal rozdělati a od té chwjle/ že ty potwory tak lidem y
howadům sskodj: Ta tedy Figůra nemusyla tedy nic giného, nežli čáry býti.
Ačkoli pak toho dokládá/ že pod Kairem dolů k moři, žádnému nic Krokodylowé
neubližugj/ krom toliko nad Kairem: wssak gest wěc gistá/ že wssudy sskodj/ a nikdež dobřj
negsau.
(Wodnj Kůň) Wjdá se také w Nylu Hyppopotamus, po Cžesku wodnj Kůň. Zwjře to
gest čtwernohé/ kopyta rozděleného co Wůl/ těla weli-kého/ wětssjho nežli Buwol neb Zubr/ a
wjce těm howadům některým postawau, nežli koni podobný: Tlamu má pleskatau a ssirokau/
ocas krátký/ nápodobný swinskému: ginde po těle nemá srsti žádné/ čněgj mu z huby welicý a
lesknatj zubowé/ a swrchnj pysk nahoru má obrácený/ gako diwoký Kanec: kůže na něm tak
twrdá/ že gi když uschne, nelze prosekati/ nercyli řezati nemůže/ leč se namočj/ protož gi
užjwagj na rondelle, pawézy, he-meljny a giné rozličné potřeby: hlas geho g(es)t rowně
takowý/ gako krawské řwanj. Obcuge w wodě y na zemi/ rowně gako Krokodyl: wssak
obyčegně w nocy na pastwu z wody wycházý/ a na osenj welikau sskodu činj/ a pasauc se/
wždycky zpátkem k wodě postú-pá/ aby wždy bljž a bljž k wodě se přibližowal/ a tim spjsse
před lidmi do wody utecy mohl. Elianus.
s. 240 Ten Kůň žere také lidi/ když gich u wodě dostati nemůže: gakož pak často
treffjc na malau lodku, na ni se wyskytna/ potopj gi y s lidmi. Zuby geho gsau drahé/ proto že
dělagj z njch rozli-čné wěcy a řezby: gakž Pausanias Arcad: pjsse/ že widěl při gedné Modle
zlaté/ twář z zubů koně wodnjho/ mjsto slonowé kosti.
Kontrffekt Hippopotama, totiž Koně wodnjho
(Krwe pausstěnj od wodnjho Koně swůg půwod má) Pjssj o tom zwjřeti/ že gest
neyprwněgssj bylo/ od něhož Lidé wzali krwe pausstěnj/ pro ugitj nemocý. Nebo, prý, když se
začasté přeplnj/ a od toho leniwé a přjliš tlusté učiněno býwá/ tehdy wycházý a hledá při
břehu, nalomeného a ostrého třtj/ aneb při plotu nagda dřewo ledagakés/ o to se tak tuze tře a
na ně tiskne/ až sobě na noze gistau žjlu probodne/ a krwe do wůle wypustj/ potom tu djru
sobě blátem zamaže/ a takowým spůso-bem čerstwěgssj býwá. Plinius lib: 8. 20. 27.
Massardus.
Wyprawugj y to o něm/ že když wyroste w swau dobu/ tedy máteř swau od samce
Otce swého odlaudj a gi se přidržj/ a protož ge za gedno newděčné zwjře pokládagj: gakž o
něm to y giné s. 241 wyprawuge Ioh: Pet: Valerianus Hieroglyph: lib: 29. Gesnerus. Ari-stot:
lib: 2 cap: 7 animal:
Takowého zwjřete G. M. C. ráčj mjti kůži celistwau na Hra-dě Pražském, z Egipta
přinessenau/ kteréhož fforma srownáwá se s těmi kteréž w Egiptě gsau/ gakž přiležicý Figůra
ukazuge.
Na zawjrku této kapitoly tuto něco o zwjřátku Ichneumon řečeném dotknu/ protože
sem o něm napřed zmjnku učinil. Pro lepssj pak wyrozuměnj/ položjm neyprwé Kontrffekt
geho.
(Ichneumon Zwjřátko) Kontrffekt Ichneumona
To zwířátko netoliko s Krokodylem wálčj/ ale také s hady/ gako s Aspidem
gedowatým hadem (gehož smrtedlné usstknutj gest) a to timto spůsobem: wálj se w blátě
tuhém/ a když se dobře zkálj/ sussj se na sluncy/ až na něm to bláto přischne/ a bude co kůra/
potom wálj se opět a osussj/ což činj po několikráte/ až bude bláta na sobě mjti co něgakau
zbrog/ a když tak opatřeno gest/ čjhá na hady/ a gak kterého napadne/ nastawuge mu ocasu
blátem připeklého/ do toho Had kausse/ a gedu napausstj tak dlauho/ až to zwjře čas swůg
uhlédage/ obrátj se a chytj hada za hlawu/ a tu ho zahryze a snj. Žere pak wsseligaké giné
88
zeměplazy a žiwotčichy: gako, gesstěrky, pawauky, myssi, žáby etc. Ptáky lapá co kočka/ též
kuřatům a slepicým druhdy ne-odpausstj.
s. 242 Gest nětco wětssj nežli kočka/ wssak kde kterau kočku postj-hnauti a
popadnauti může, udáwj gi: A gakkoli usta welmi ma-lá a sspičatá má/ wssak předce se ráda
rwe sewssjm/ y s neywět-ssjm psem/ a dá mu dosti hry.
Turcy těch zemj chowagj ge w swých domjch mjsto koček/ nebo čistj gim domy před
wsseligakými žjžalami a potworami sskodliwými: Sedlácy ge nosý mladé na trh a prodáwagj/
bý- wagj krotcý gako která kočka u nás: slowe wůbec myš Faraono-wa/ wjce o něm pjssj
Bellon: lib: 2. c: 22, Nicander a ginj.
Kapitola XX.
Kterak sme se z Města Bulako do Rossetty plawili/ a odtud do Alexandrye dostali.
Bylo poněkud nahoře dotčeno/ kterak sme se do Bulako dostali/ a odtud po Nylu dolů do
Alexandrye plawiti mjnili. Na tom tehdy se ustanowiwsse/ ssli sme za předměstj Kairské/
kdežto wssech handléřských ssjffů stanowisstě gest: Kdež také každého času množstwj
rotličných a obyčegných na Nylu lodj se nacházý/ gakož sme y my gich dosta-tek nassli/ a
přigewsse před wečerem/ k lodi gsme, giž prwé na nj mjsto zamluwené magjce, a Dzierma
byla, pospjchali/ a tu smlu-wiwsse y zaplatiwsse napřed/ což těm plawcům náleželo/ rozžehnali gsme se s nassjmi towaryssi tehdeyssjmi/ totiž Tulmačem a židem/ a sami w lodi zůstali/
očekáwagjce na čas plawenj. Za tim pak zásobili gsme se také na cestu proffianty/ od chleba,
seyra, kuřat pečených/ aginými wěcmi nakaupenými.
Strogilo se pak a bylo photowě giných lodj do gedenácti/ s. 243 na njchž se wedlé nás
mnoho lidu plawiti hotowilo/ z njchž ne-toliko na nassj/ ale y na giných neywjce byli židé a
Egiptsstj wo-gácy/ kteřjž do Uher proti Křestianům táhli/ wssak ne s tak wese-lau myslj/ gako
u nás nassj Soldáti proti njm/ tussjm wjce to dě-lali z mussenj a newyhnutedlné nauze/ nežli
z dobré wů-le/ rowně co w hřebeně zmatené wlasy zamáchagj se a zadrhugj/ wedlé přjslowj:
Tutti i groppi, vengono al pettine: tak že tito podobně bezděk w to potaženj byli, rozumjno
bylo.
Dne třidcátého prwnjho poslednjho Měsýce Ržjgna/ to by-lo w Sobotu po swatých
Ssimona a Jůdy/ asy tři hodiny přede-dnem wygelo nás okolo 13. ssjffůws nassj welikau
radostj/ ale nedlau-ho/ proto že potom dále ticho bylo/ a wětru se nám nedostáwalo/ pročež
sami wesly táhnauti sme se musyli. A takž gedauce/ při-geli sme neyprwé k gednomu městu
pustému/ kdež gen koliks cha-lup celých gest/ tak gakž mi w Kairu o témž oznámeno bylo/
totiž k Swatého Makarya Klássteru/ kterýž někdy přeslawný a bohatý byl: okolo toho nacházý
se to Orlowé kamenj/ gakéž y k nám přiwážegj/ a gest k mnohým wěcem prospěssné. Odtud
sme mimo mnoho giných wesnic a městeček se plawili/ až nám tak celý den minul. Potom w
saumrak přigeli sme k gedné wsy/ proti njž nedaleko gedno od druhého z té strany Garbiae,
totiž, Damiáta/ dwě Města gménem Pharson a Fova, kteréž před lety wětssj bylo nežli Kair/ a
gesstě po Kairu neywětssj zůstáwá/ a tu se začjná Delta Ostrow tak nazwaný/ protože se tu
Nylus řeka na dwa hlawnj djly dělj/ a z těch potom dolegi giná gakoněgaká rame-na gdau/ tak
že gich, gakž sem nahoře doložil, sedm do moře wpa-dá/ a odtud též Nylus se na sedmero
dělj.
Ty dwě hlawnj ramena obsahugj w sobě krag weliký/ dobře do pěti neb ssesti Set mil
Wlaských w swém wůkolj/ a skrze ten krag se rozwodňuge Nylus po přjkopjch naschwál
nadělaných/ a zemi po wssem Egiptu neyurodněgssj činj: gakož pak z té přj-činy neywjce tam
obywatelůw a Měst y městeček gest.
s. 244 Ostrow ten slowe Delta od Ržecké litery/ proto že w tako-wém položenj ta dwě
ramena z Nylu/ a z třetj strany Moře prostředzemnj geg takowý činj/ totiž na spůsob Tryangle
89
∆. Gakž od starodáwna a wssech časůw tak anegináč wypisowán byl. Diod: lib: 1 c: 3 Hircius
lib: 4 be: Civ.
W tom Městě nad sspicý toho krage aneb Ostrowa Delta/ odpočjwali sme při břehu do
půl nocy: mezy tim okolo třetj hodi-ny na noc/ začali Židé w nassj Lodi Alarmo, a učiniwsse
pokřik/ chytali se některých zrzawých ručnic/ gjchž spolkem tři aneb čty-ry měli/ a z těch dali
se do střjlenj dosti nemotorně a nespěssně/ pro neumělost swau a bogácnost. Nebo třásli se
strachem, wola-gjce/ že widj některé lodičky po wodě se k nám plawiti/ a w těch že žádnj ginj
negsau než laupežnjcy. Což syc tak bylo/ že někte-ré z daleka bylo widěti/ ale gakým
umyslem k nám směřowali, to newjm/ ačkoli dost možné bylo/ gednu aneb dwě lodi wesnách
přepadnauti/ proto že sme nestáli pohromadě a pospolně/ ale ge-dni od druhých na hony
wzdálj/ a někteřj předce geli před nami. A kdyby bylo nač přisslo/ byliby Židé tenčegi
zpjwali/ nežli onen o němž přjslowj gest: ha messo le piue in sacco: když pjssťaly do py-tle
wstrčil.
My tehdy newidauce patrného nebezpečenstwj/ a magjce Ži-dy tak udatné Cavalliery,
kteřjž znamenitě pro obranu nassj střj-leli/ totiž wssecko wzhůru do powětřj/ tussjm, že
nesměli k ljcy přiložiti/ abynemusyli wedlé něho měřiti/ a někoho z druhých tre-ffiti/ aneb což
gest podobněgssjho/ že se báli aby se sami swými ručnicemi od pohlawku neporáželi/ magjce
ge newylisstěné/ a la-duňkem nesprubowané: na něž my se djwagjce/ gistě od smjchu sme se
zdržeti nemohli/ aniž do odgezdu zas oněchno usnauti/ pro křik a nepokogenj se židůw nad
tim nebezpečenstwjm domnělým/ nebo syc gim žertu nebylo žádného.
Prwnjho dne Listopadu/ to bylo w Neděli na den wssech Swa-tých/ když bylo po půl
nocy/ odtrhli sme od toho mjsta/ a geli sme dosti prudce/ až sme wgeli do gednoho ramene/
kteréž upřjmo do s. 245 Moře wede/ a po lewé straně nechali sme giného/ wedaucýho přj-mě
do Města Alexandrye/ a wssak že gest rukau lidskau bylo udě-lané/ a toliko přjkopem
ssirokým gest/ nenj obyčeg tudy, aniž mo-žné s ssjffy gezditi/ proto že nenj tak hluboké/ gako
hlawnj a při-rozené/ kterýmž sme geli: Gest zagisté ono proto udělané/ aby tu-dy do
Alexandrye sladká woda docházela/ a tam zahrady okolo Města zawlažowala/ a čisterny
naplňowala/ o čemž dolegi oznámjm.
Tim tedy gednim welikým ramenem geli sme ten celý den bez přestánj/ a giného
zwlásstnjho nic newiděli/ nežli wesnic a Měst nehražených množstwj/ a mjsty některého
ptáka přewelmi krá-sného s dlauhým ocasem/ gakéhož k nám wycpaneho, ytaké někdy
s peřjm celistwého wozý/ a mjsto peřj se za klabaukem nosý/ a ten slowe Ragský pták.
Když pak giž noc nastala/ nezastawili sme se/ ale předce geli až do půl nocy/ a w tom
sme k Městu Raschid aneb Rasid nazwané-mu připlauli a přistawili/ a wssak do rána w Lodi
zůstáwali.
Druhého dne téhož Měsýce gak se rozednjwalo/ wystaupili sme z Lodi/ a sněkterými
židy do Města/ a potom do gednoho weli-kého domu, čtwerhranný plac w sobě magjcýho,
přissli/ gehož stawenj bylo wysoké/ dosti pěkně a nad swůg spůsob těch zemj wysta-wené.
Ten dům byl Fondiqua, totiž kotce/ aneb sklad kupec-kých wěcý Křestianům naležegjcý/ na
němž tehdáž plno palj-kůw na dwoře y w pokogjch, do Křestianstwa přihotowených, leželo/
tak že sme my sotwa komůrku malau pro sebe dostali.
To Město slaulo před lety Latině Canopus, gménem gakéhosy Ganaba plawce, Krále
Ržeckého Menala, a po zbořenj Trojae na Armádě Králowské tam powětřjm wypuzeného/ a
od hada na smrt usstknutého/ při gehožto hrobu to Město od geho towary-ssůw na památku
založeno bylo/ a tam zanechánj gsau/ kteřjž se domu/ totiž do Ržecké země wrátiti/ nebo
nemohli aneb nechtěli.
Nynj slowe Raschit aneb Rasid, Wlasky Rosetta. Ležj z té stra-ny Azye při Nylu/
domy w něm dosti wysoké a nákladné: A že s. 246 gest tam weliký sklad od kupectwj/ protož
také mnoho gich tam bydlj: gakož pak y Benátčané tam swého mjsto Consula chowagj/
gehož Bailum gmenugj/ a ten w swé mocy měl onen dům kupecký wýs oznámený: Anobrž
90
wewssech těch Městech přednjch w njchž sem byl/ w každém magj Benátčané z swých
domácých Faktory/ kteřjž neywjc toho ssetřj/ aby časně domu psali/ w kterém mjstě/ a která
zbožj platj aneb neplatj: wedlé čehož oni wědj se gak sprawowati/ tak že dřjwe nežli ginj
zwědj/ an tito giž s swým ku-pectwjm tam gsau/ a wedlé náwěsstj a spráwy sobě dané, ho odbýwagj/ což gim k nemalému/ ale welikému zysku gest. Ač Mě-sto nenj zdmi ohraženo/
wssak nedaleko odtud má malau pew-nůstku pro ochranu/ kdyby se nepřátelé po Nylu
k Městu dawa-li a sskoditi chtěli. Gest w něm pěkný Meschit/ dwéře do něho gdau z Placu a
giné od wody/ odkudž stupněmi kamennými tam se chodj.
Lázeň w tom Městě gednu welice chwálj/a za neypěkněgssj y pro čerstwých wod
hognost, za neyrozkossněgssj pokládagj: ga-kož (prý) když Cýsař Turecký Selim, Egypt sobě
podmaniw/ a z Kairu do Alexandrye táhl/ w nj se naschwale, slysse gi wychwa-lowati,
zastawil/ a s některými přednjmi Pány myl/ a nj dobře spokogen byl.
Obywatelé w něm gsau gako w Kairu rozličných národůw/ o njchž giž wýše psáno/
handle wedau a řemesly se žiwj: také tam mnoho krámůw po městě/ wssak domácý Sausedé
neywjce sto-gj Cukru wařenjm/ pro něgž zwlásstnj domy magj/ a pro reyže mlácenj/ kterauž
wymlacugj gakýmisy knytly samotepaucými/ po gistých Instrumentjch k tomu připrawených:
A tak mláce-nau w roce do několik tisýc strychů/ wssecku w tom samém kragi zrostlau/
potom ginam prodáwagj. Město Palmowjm ga-ko lesem něgakým obrostlé gest/ giného také
owotce tam hognost býwá/ dobytka welikého y malého bez nedostatku.
W tom Městě ten celý den sme stráwili/ a za tim sobě osly za městem na gednom
předměstj k Alerxandrij gdauc, gednali/ při s. 247 těch kteřjž sami práwo magj/ lidi howady
do Alexandrye z Ro-ssetty ffedrowati/ a každému/ kromě těch kteřjžby swá wlastnj měli
mocně bráti.
Dne třetjho téhož Měsýce/ to bylo w Auterý po wssech swa-tých/ magjce pogednané
Mezky na njchž sme geti měli/ také sme se proffanty opatřili/ a sedwěma židy wen z města
wygeli. A wssak byli sme u předměstj zastaweni od nassich Mezkářůw/ za přjčinau židůw
nassjch/ kteřjž wedlé zchytralého obyčege swého/ záplatau ge oklamali/ pročež nám tu
nakrátce wssecky Mezky wzýti/ a nás na pěchotě nechati chtěli: Tehdy my rozumněgjce
tomu/ ano pes na wlka přissel/ a že by se bez nás neporownali/ musyli gsme se w to wložiti/ a
židy, aby smlauwě zadosti učinili, naprosyti. A po té sme asy hodinu na den geli k straně
západnj po pjscých přes půl mjle Cžeské/ až k břehům Moře prostředze-mnjho. Tu sme se
wedlé Moře obraceli/ magjce ge po prawé ruce přjmo k Alexandrij.
Potom když bylo okolo snjdanj/ přigel k nám geden Arab na koni/ chtěge na nás mjti
penjze: s tim se opět židé dlauho hadro-wali/ až sme mu wždy koliks Meydynů pro pokog a
spěssněgssj násse getj dali. Nebo při takowé přjčině práwě to se plnj: Ho-mo assalt ato, mezzo
preso: totiž/ že na koho takowá chasa udeřj/ gakoby giž z polowice zagatý byl/ časně se
raděgi poddáwati potřebj gest.
Geli sme pak mimo samé Moře/ a mjstem skrze wodu/ až na-ssjm mezkům wlny o
břich se obrážely a nás ostřikowaly.
Okolo poledne/ přigeli sme k gednomu ramenu z Nylu pochá-zegjcýmu/ a přes to sme
se dali na prámě přewésti/ nebo bylo weliké gako Ržeka Pražská/ za tim tu také z toho co
sme ssebau nesli, posnjdali. Od toho mjsta podáwali sme se pomalu a přjmo do krage/ a Moře
w té straně daleko k Městu Alexandrij obcházelo/ tu sme geli mezy pěknými lesy Palmowými
a Muzowými/ a okolo ne-ssporu spatřili sme nad mořem pewnost Tureckau/ dobře Soldá-ty s.
248 osazenau/ kteráž z té strany Port Alexandrynský obraňowati může/ od njž byli sme na
půl mjle Cžeské: ale wssak my geli gsme předce nassj cestau w nesmjrném horku aweliké
mdlobě/ až sme w samý wečer k Městu Alexandrii a k bráně městské/ kteráž wždy-cky
zawřená býwá/ a když lidé do města chtěgj/ teprwa se otewj-ráwá/ přigeli.
Ti dwa židé kteřjž s námi byli, wolali na branného/ a s nim mluwili/ prosýce aby
gegich známých židů k njm powolal.
91
Po chwjli tedy wyssli k nám někteřj z těch židůw spolu s koli-kas Turky/ kterýmžto
spráwu sme dáti musyli odkud gedeme/ což oni zapsali y gména násse: A dřjwe nežli nás do
města pustili/ těm židům gakožto celným/ každý z nás po dukátu od osoby/ a Turkům tolikéž,
dáti sme musyli.
Odtud sme geli gakausy dlauhau ulicý/ a z té potom skrze giné kratssj/ za dosti
drahnau chwjli/ už sme přigeli k gedné Fondjque Křestianské/ gjž národ Franský a ginj
k němu připogenj, drželi/ a ViceConsul Franský w nj wládl y bydlel: w též sme z Mezkůw
ssedli/ a židé mezkáři mezy swau roweň od nás geli.
O nassem pak přjgezdu bylo w té Fondiqui hned rozhlásseno/ že Pautnjcy přigeli/ tak
že se to doneslo y nassjch spolu pautnj-kůw Geruzalémských/ kteřjžto wygewsse před námi
z Kairu/ ge-sstě se tu zdržowali/ a na odgezd Náwe očekáwati musyli: Ti hned s radostj
welikau dolů zběhli/ a nás poznawsse, wjtali/ y do Lozumentu uwedli/ a možné pohodlj
posluhowánjm nám činili. My pak tak sme byli po cestě zemdleni/ že sme o nic, ani o gjdlo
ne-stáli/ ale porozpráwěge spolu/ ssli sme hned na odpočinutj.
Nazeytřj ráno/ to bylo 4. dne téhož Měsýce/ k ViceConsulowi (kterýž má obyčeg, gak
se přistrogj kemssi do kaply/ kteráž w domě dosti pěkná a prostranná gest, choditi) gsme
pospjssili/ aby-chom se gemu ukázali/ kterýžto nás přátelsky přiwjtal/ a nám se na žádost
nassj wssjm možným zakázal/ a budeli možné w tom času do Malty aneb Siciliae na
Caramusale, aneb giném ssjffu se pla-witi/ že nám k tomu dopomůže, připowěděl. Gakož pak
potomně s. 249 y toho dne dal se w Portu ptáti/ gaké gsau lodj mimo Benátské Náwy před
rukama ale ničehož se doptati nemohl/ protož radil nám/ abychom se progednali do některé
Benátské Náwe/ že bez-pečněgi bude pro laupežnjky mořské/ a gistssj wěc, domu se wra-ceti.
A abychom rady geho k dobrému swému užili/ ssli sme hned toho dne po obědjch wen
z města k Portu/ a na Bárce sme k Náwem Benátským wygeli/ a kterýmiž pro mělkost Portu,
k mě-stu bljž přigeti nemohli/ nýbrž u Pewnostj, o nichž níže položjm, stáli.
Byly pak tři Náwe toho času: Náwe Balbiana, Náwe Vidalet-ta, a Nawe Balbiana
nova. Spatřiwsse ty wssecky/ wyptali sme se/ kterai znjch neyprwé naladugj/ a sni do
Křestianstwa odgedau. Y bylo nám oznámeno/ že naložj Balbiánu: Na tu tedy gsme se
progednali/ kteráž byla neywětssj a neyprostraněg-ssj z těch třj/ a hned s Patronem cestu
smluwili do Benátek/ kte-rýž nám den odgezdu gmenowal/ totiž dwanáctého dne téhož
Měsýce/ tak že se nám w tom čase dostalo Město wolně spatřo-wati/ a geho přjležitost
poznamenati.
Kapitola XXI.
Wypsánj Města Alexandrye.
Alexandrya, nynj po Turecku Scamderya, aneb Ischenderya řečené Město/ bylo
neyprw od Alexandra Krále Macedonského: gakž Iosephus toho času poklá-dá/ před
Narozenjm Krysta Pána 20. let wystaweno/ ana spů-sob Pawézy aneb sstjtu Macedonského/
wssecko w okrsslku swém w sedmnácti dnech do 6000. krokůw/ zdj z Qwadrátowého kamene obehnané a ohražené. Iust: lib: II.
s. 250. Bylo za starodáwna weliké/ na osmdesáte honůw zdi okolo magjcý/ a wssak
nesmeyssljm/ aby kdy bylo wssecko zauplna wy-staweno a domy wyplucno/ pro předhořj
(Latině slowe Promontorium Alexandria) dosti přjkré a skalnaté/ kteréž k straně Egypt-ské w
ohradě Města gest/ a nenj na něm mnoho řjcenin ani přjko-pů znáti: Pewné také bylo, netoliko
pro zdi dobré/ ale y swým bezpečným a mjstným položenjm.
Nebo z gedné strany mělo Moře prostředzemnj: z druhé Gezero Mareotis, nynj
Buschiara: o němž Strabo lib: 17. Z třetj pausstě pjsčité a nepřjstupné od klá-sstera swatého
Makarya/ kterýž až podnes trwá/ a Ržečtj mnjssi tam bydlj, nazwané/ a z čtwrté Nyl Ržeku a
92
bahna z té stra-ny weliká: Ale wssak nic méně to bylo předesslých let neypředněgssj na swětě
kupecké Město pro Port přjležitý abezpečný na mo-ři. Nebo gakákoli neydražssj a
neywzáctněgssj zbožj w Indij rostau/ ta wssecka, gakž sem wýš doložil, přenásselase po
čerwe-ném moři do Egypta ado Alexandrye/ a odtud do Syrye, Azye Wlaské, Francké,
Hysspanské, Německé etc. Affrycké etc. zemj. A wssecky ty země/ anobrž Azya, Europa,
Affryka/ musyly pře-weliká Cla aneb meyta platiti městu Alexandrij/ odkudž Králo-wé geho
newyprawitedlné užitky a důchody měli. A přjčinau takowého bohatstwj/ mezy přjslowjm
tehdáž předek mělo ten/ že řjkáwali: Aurea Alexandria, Antiochia pulchra, Nicomedia
Speciosa: Alexandrye zlatá/ Antyochye pěkná/ Nykomedye krásná.
Herodianus pjsse/ že množstwjm swých obywatelůw/ žádnému městu/ kromě
gedinému Ržjmu, těch časůw napřed nedalo.
Pročež stawenjm pěkným welice se rozmohlo/ takže když Cýsař Octavianus Augustus,
kterýž za času Narozenj Krista Pána kra-lowal/ toho města dobyw/ a umysl mage pro swého
nepřjtele An-tonia je zkazyti/ spatřiw ge, pro tři wssak přjčiny ho nezkazyl: Gedno, že tak
krásně wystaweno bylo: (Kr. Alexander kde umřel/ a kde pochowán) Druhé, že w něm tělo
Alexan-dra Krále pochowáno bylo. (Nebo ačkoli umřel w Babiloně zemi Chaldegské/ wssak
byl od onad do toho města přiwezen a pohřben.) Třetj/ že w něm tehdáž geden učený Filozof
Arrius řečený sskolu držel, učil a bydlel.
s. 251 Ležj to Město w weselém položenj/ wssak neurodném, w pjsčitém a skalnatém
gruntu/ tak že se do něho odginud proffanty a Victualis dodáwati musegj/ a kdyby toho
gednoho ramene z Ný-lu w naschwál wzdělaném přjkopu neměli/ anižby zahrad a wě-cý
zahradnjch/ kteréž tau přjčinau dosti pěkné a mnohé gsau, ne-měli: wssak w těch pustých
mjstech roste wůkol bylina Harmala, Arabsky Kaly řečená/ kterauž pálj na popel/ a ten
prodáwagj do Benátek/ z něhož tam nejčistssj sklo dělagj: také Kapparů a gi-ných některých
bylinných zrostlin, tam welikau hognost mjwagj.
Brány má čtyry: gedna gest k moři: druhá k Nylu/ a ta gest wýchodnj: Třetj k paussti/
a ta gest západnj: Cžtwrtá k gezeru k poledni: k těm sau nařjzenj kteřjž Cla od kupcůw
wybjragj/ a wssecky wěcy přesstarugj a přehledáwagj/ a mnohdykrát y do naha lidi swláčegj/
aby gim nic na Cle neusslo.
Křestiané při moři bydljcý/ handlugj do města odewssad/ a co koli tam přiwezau/
z toho musegj desátý penjz dáti/ y když zase odwezti chtěgj. Turcy dáwagj dwacátý penjz:
obogj když po zemi do Cairu nětco wezau, nic nedáwagj.
To Město nynj na wětssjm djle pobořené a zplundrowané, gest widěti/ a (gakž
Hystorykowé swědčj) neywětssj zkázu wzalo od gednoho Krále z Cýpru/ kterýž s pomocý
giných Kře-stianůw/ táhl proti Žoldánowi/ chtěge Krále Ludwjka Fran-ckého u Damiáty
zagatého pomstiti/ to Město oblehl a dobyl/ wssak nemoha ho zdržeti/ když od Žoldána w
něm obležen byl/ ge na neywyšssj wydrancowal a wypálil/ a odtud po moři do Cýpru se
wrátil/ tak že od té doby w předesslý swůg spůsob, při-wedeno býti nemůže.
U městě na wrch neywýš, stogj wěže wysoká/ na té se war-ta držj/ z njž aby widauce
z daleka lodi na moři tam geti/ náwě-sstj dáwali Turkům w pewnostech/ aby se nahotowě
měli/ a při-kwáčeni od něgakých nepřátel nebyli.
Zůstáwá gesstě také Palác starý/ a dosti někdy nákladný/ o němž spráwu dáwagj/ že
byl Alexandra welikého: bljzko toho s. 252 gsau dwa slaupowé/ každý z gednoho celistwého
kusu mramo-ru strakatého/ a wssudy na njch rozličné Figůry a litery wytesa-né: Geden stogj
rowně postawený a celistwý: Druhý poražený/ a na několik kusů přeražený/ obadwa do 100
střewjc wysocý: Slowau Obelisco, proto že negsau okrauhlj gako slaupowé/ ale zespod
čtwerhranj a ssirocý/ na wrchu sspičatj.
Pjsse Plinius lib: 36. c: 9 že gsau dwa Cýsařowé Ržjmsstj, Augustus a Claudius, dwa
slaupy odtud, každý 125. noh wysoký, do Ržjma přes Moře odwezti dali.
93
Awssak wssecky ty/ slaup nad hrobem Pompeja (Ržjmského Knjžete/ kterýž s Juliem
Cýsařem wálku wedl: gakž o něm in comm: cas: bell: civili, že u Alexandrye zahynul,
obssjrně se wypi-suge) postawený/ a gesstě podnes za městem na předhořj w ce-losti stogjcý/
gednu mjli Wlaskau od města wzdálj/ daleko přewy-ssuge. O tom pjsse Plinius, že geg dal
Ptolomaeus Philadelphus: učiniw wětssj náklad na přiwezenj, nežli na wytesánj/ w Arsinoe
po-stawiti/ a po Nylu dolů od Thebis města wézti/ gehož wysokost gest do 80. loket/ a
napatnácte pjdj wůkol tlustý. Slaup ten gest okrauhlý a hladce wytesaný: k to-mu gsme
naschwál wyssli wen z města/ nagawsse sobě gednoho Janitčara/ aby nás tam prowodil/ a w
bráně také že gi nám z té strany otewřeli, spropitné sme dáti musyli: Kterýž zdálo se nám
žebychom geg přehodili/ ale když sme házeli/ sotwa přes polowicy naněg sme dohoditi mohli. Nebo přes mjru swau/ stogj gesstě na čtwerhranné řimse, do dwau sáhů wysoké/ a nahoře
na sspicy gest druhá řimsa. O těch wssech slaupjch magj mezy sebau Turcy rozličné a
směssné ffabule a rizpráwky/ gihž pro krátkost pomjgjm.
Port při městě gest okrauhlý co Cyrkle/ a před nim ležj Ostrow Pharos řečený/ a gest
gako obrana stran a pewnost toho města/ welmi bljzce zawjrá ten Port/ a má s obau stran uzké
cesty aneb klauzy táhnaucý se od Moře k Městu/ na njchž gest nebezpečné plawenj/ a to
přjčinau welkého skalj/ kteréž z wody čnj, y pod wo-dau s. 253 ležj. Pročež také Ptolomaeus
Philadelphus Král Egyptský/ dal na té straně kudy se z Egipta do země Syrské plawj/ na témž
Ostrowě Pharos wystawěti welmi wysokau wěži z bjlého mramo-ru/ a nařjdil/ aby na té wěži
každé nocy weliký oheň dělali/ pro náwěsstj a wýstrahu dánj těm/ kteřjž by se po moři
k městu plawi-li/ aby do Portu treffiti/ a nebezpečenstwjm se wyhýbati mohli.
Na tom Ostrowě bylo domečků osmdesáte dwa/ pro 72. wy-kladače (o njchž dolegi
oznámjm) aby znjch každý w gednom po-kogně a bez překážek lidských, studowati mohl: o
těch že gesstě za geho času ukazowáni byli/ swědčj to Iust: Philos: Martyr admon: gentium.
Králowna Kleopatra Egyptská / dala tu wěž obnowiti a slawněgi okrássliti/ tak že za
diw mezy sedmery diwy swěta se poklá-dala/ a po té giné při Portjch, wěže Pharos sluly.
Připogila také ten Ostrow k městu/ s welikým a mocným náspem/ gako tarasem něgakým
dlauhým sedmi honůw/ kterýž skrz Moře ssel/ ale nynj zemj z Nylu hrubě zanessen/ tak že
několik honůw ten Ostrow země bližssj gest/ a na něm žádná wěže nenj/ nežli nětco málo
rumů a kamenj/ a téměř nenj znáti/ aby kdy od země wzdálen býti měl: Slowe starý Portus/ do
něhož že mělký a zanečisstěný gest/ na malých a njzkých lodjch, obywatelé z té strany
Affryky wtrhugj/ odkudž ten omyl powstal/ že někteřj psali/ gako-by do něho žádná
Křestianská Lodi wgeti nesměla, pro zápo-wěď: Ale nic toho nenj/ než kdyby gen s swými
wysokými ssjffy tam mohli/ tak dobřeby tam progjžděli/ gako y ginj.
Nynj gest giný nowý a hlawnj Port/ za některé hony od mě-sta/ tak že mezy městem a
njm/ dosti weliké předměstj, od chalup chatrných gest/ w němž neywjce židé bydlj a Turečtj
Soldáti pro retuňk Portu/ aby brzo do pewnosti w čas potřeby, přispě-ti mohli.
Od břehu začjná se zed dosti tlustá/ přes ten ceyp do Moře Pharos wystawená/ agde se
po nj až k pewnosti/ kteráž na koncy stogj, dwogj zdj, několika basstami/ a uprostřed dosti
wysokau s. 254 wěžj, opatřená gest/ a w té wždycky wogácy pro obranu zůstá-wagj/ a
z města se gim potřeby, až y ta woda, dodáwá.
Z druhé strany naproti té pewnosti/ stogj wěž zdmi obehna-ná/ na té se tolikéž warta
držj/ a prostředkem mezy těmi dwauma wěžmi/ musý každý Ssjff do Portu, y wen z něho geti/
a zawjrá se také řetězem železným/ kterýž od pewnosti až k té wěži dostačuge/ tak že z něho,
ani do něho bez powolenj Quardie, žádná Lodi nemůže.
Od té wěže gest mostek dřewěnný/ pro zawřenj z té strany por-tu až k břehu a samé
Celnicy/ kteráž z kamene odwogi půdě, wy-stawená gest/ a w té židé bydlegj a Clo wybjragj/
tak přjsně wssec-ky wěci přehledáwagjce/ že toho nikdež ginde wewssem Ture-ckém panstwj
nenj/ a často mnohé wěcy, mocý poberau/ mno-hých obmyslů apřitom chytrostj užjwagjce/
gakby na některé wěcy/ gjchž býwagj žádostiwj, hurtika pustili/ aneb wždy ně-co wydřeli a
94
utrhli/ podlé přjslowj: el can rosega lósso, per ehe non puo inglotire: totiž/ Pes nemůžli kosti
požřjti/ wždy gi aspoň ohloze.
(Holubj w poselstwj létagj) W těch pewnostech chowagj holuby/ a když magj
náwěsstj/ že se Ssjff k Portu přibližuge/ wygedau na lodi opodál od Por-tu naproti němu/ a ty
holuby w klecy ssebau wezau/ tu spatřjce Lodi/ a kdo gest w nj/ y co giného přesto potřebj/
pustj gednoho neb dwa holuby s cedulkau přiwázanau k Sangiakowi do města/ aby časně o
wssem spráwu měl/ o čemž nahoře giž prwé zmjn-ka byla učiněna.
Domy magj na spůsob Kairských bez střechy/ a pro nesmjrné horko u njch/ tam w
nocy léhagj/ aby nočnjho chládku požjwa-li/ a to gak w zymě, tak wlétě/ a nemagj tam ložj
ustlaných, ga-ko u nás/ ani do dřewa pod nebesy a gináč postawených/ ale z prosta na zemi
koberec aneb hauni prostrau/ a druhau se přioděgj: na těch a pod těmi tak libě spj/ gako kdo u
nás na dobré ustla-né posteli. Pročež nenj diwu/ že gsau Egyptčané/ a z njch Ale-xandrynsstj/
nad giné národy neylepssj Hwězdáři byli/ proto že léhagjce a wstáwagjce/ aneb w
mysslenkách ležjce/ wjdali hwězdy s. 255 cursum Zodiacum, wycházenjm y zacházenjm
wykonáwati/ při njchž prawé bylo y to heslo: La notte le madre di pensieri: totiž/ Nočnj čas
mysslénky zbjrá.
W tom městě magj swobodu Křestiané/ wětssj nežli w kterém giném z tureckých měst:
A to proto/ že neywětssj handl njmi sto-gj. Mohau tam kdo chtj z křestianstwa handle wésti/
krom Sspanyelůw/ proto že gsau gim o některau tunu zlata důchodů z druhé strany Indij ugali/
a čim dál tim wjce handlůw gegich překážegj/ to gak gim mjlo musý býti/ každý snadno
poznati může. Nábo-ženstwj swé zgewně konati mohau/ a magj také swobodné swé ko-stely
Latini, Ržekowé a giné Oryentálské Ržeholy. (S. Marka tělo w Benátkách chowagj) Wssak
Jako-bitae a Ržekowé/ neyhlawněgssj Kostel w swé mocy magj/ při němž Patryarchytská
Stolice gest/ a to ten Kostel gest/ w němž zastarodáwna tělo S. Marka Ewangelisty
pochowáno bylo/ odčehož podnes u S(watéh)o Marka slowe/ kteréhožto tělo/ tehdáž když
onen Král z Cypru to Město zplundrowal/ Benátčané wyzdwh-hli/ a do Benátek odwezli/
kteréž w Kostele S. Marka chowagj.
Magj tam Benátčané, Genuensstj, Raguzsstj, Florentsstj a ginj Křestiansstj národowé
swé Consuly a Baily, kteřjž na ob-zwlásstnjch Fondiquach bydlegj/ a swých zemj aneb měst
kupe-ctwj, tam zawjragj a ffedrugj: wssak neywětssj a neypěkněgssj Fondiqua gest
Francauzůw/ w njž sme Lozumentem byli: má při zemi plno klenutých pokogůw aneb
sklepůw pro kupectwj: na druhé půdě komor plno wůkol a wůkol gest: má čtyry sstoky a
čtwerhranně stogj/ a nahoře kupcy swé byty magj.
Bylo nás tehdáž mnoho pospolu/ a wssickni sme swau strawu tam měli, za dosti mjrné
penjze. U wečer wrátný když zawřjti chtěl bránu/ (kteráž gediná do toho domu gest) tlaukl
kygem na gakésy železo wewratech/ kteréž se daleko rozléhalo/ aby, kdo kde po městě byl,
časně se do Lozumentu swého wrátil: proto že wno-cy, když giž zawře/ žádného, ani wen.
Ani tam pustiti nesmj.
Mjsto procházky wedne/ neywjce sme se procházeli po těch Fondiquach rozličných
Národůw/ obzwlásstně pak Indyán-ských s. 256, kteréž neybohatssj gsau/ a wnjch od drahých
wěcý, diw-ných ptákůw/ a rozličných žiwých zwjřat dosti widěti gest. A přes ty Fondyqwy/
několi ulic plných krámůw kupeckých gest/ z čehož dosti znáti se dáwá/ že gest někdy slawné
ahandlů plné, dokud Sspanyelowé Indij nedostali, to město býti musylo.
A wssak w tom nassem se procházenj/ byli sme přinuceni násse pau-tnické ssaty
swlécy/ a na se suknice modré neb čerwené oblecy/ a mj-sto klobauků okolo hlawy
z strakaté(ho) bawlněné(ho) plátna obwinutj nosyti/ aby nás za Pautnjky neměli. Nebo sme
poznali skutečně že Pautnjků neradi widj/ snad že gim málo užitků, nehandlugjc w ničemž,
nepřinássegj/ aneb že ge za sspehéře magj: gakož pak tre-ffilo se/ když sme ssli společně
z brány wen k Portu/ potkali nás někteřj Turcy/ z njchž geden udeřil gednoho z towaryšstwa
mého pě-stj zawřenau w twář/ bezewssj sobě dané přjčiny/ až hned upadl a gako umrlý
95
nazemi ležel/ byw prwé giž nemálo nemocý zemdle-ný/ a nedali mi ho zdwihnauti ani křjsyti/
opřahagjce na mne gaký-misy sekerkami na dlauhých topořisstjch/ gako něgakými Sswancarkami Uherskými/ a w prawdě na té wssj cestě odporněgssjho lidu Pautnjkům newiděl sem /
gako w tom Městě.
(Wězenj S. Panny Kateřiny) Ukazugj tam mezy ginými wěcmi kapličku w njž wězenj
swa-té Panny Kateřiny býti má/ ale nynj Turcy z ni Meschitu udělali. (Kámen stětj S- Jana
Křtitele) Odňali také giný kostel Křestianům/ swatého Jána Křtitele ře-čený/ w němž kámen
býti má/ na němž wedlé obyčege tehdegssjho Ržjmského/ swatému Jánu Křtiteli/ naporučenj
Herodesa Krále, hlawa byla sťatá: o tom prawj/ že se žádný Turek a gakýkoli gi-ný Pohan naň
posaditi nesmj/ nechceli žřenj a bolesti wnitřnj mjti/ pročež geg Turcy w weliké wážnosti
magj.
Powětřj tam nebýwá zdrawé/ ač před lety schwalowáno by-lo/ Cael: lib: 16. c:3.
Někteřj kladau toho přjčinu/ že od Gezera Ma-reotis a bahen okolnjch, wjtr nezdrawý a wlhký
pocházý/ kterýž powětřj zwlásstě času podzymnjho nakažuge: Ale gá s těmi smey-ssljm/
kteřjž tomu chtěgj/ že to musý býti z přjčiny puchů a smradů tegných/ kteřjž ze sklepů pod
každým domem wystupugj, Nebo s. 257 po wssem městě pod každým domem sau klenutj
pod zemj/ a na mramorowých slaupjch y řimsách wzdělaná/ a na wětssjm djle od sauseda
k sausedu prodělaná/ pro tu přjčinu/ že nemagj při mě-stě ani za městem žádné wody sladké/
ač by se snadno nagjti mo-hla/ zwlásstě při březých mořských/ při njchž wždycky woda
sladká se zdržuge/ gakž toho též Iulius Caesar comm: de bel: Alexandr: oblehw to Město/ a
wody pro wogsko hledage/ tim samým dů-wodem kosstowal/ a nalezw hognost wody sladké,
toho zkusyl.
Do těch tehdy sklepůw napausstěgj wodu z ramene/ kteréž z Nylu do města gde/ a
gmenuge se Caleg/ a když gi wssudy plno naběhne/ tedy zastawj každý při swém domě/ že
mu wody wjc newcházý/ a tu když se mu tam ustogj/ pige a přes celý rok gi užjwá. Že pak
neyprwé tam woda kalná přicházý/ a co se bláta w nj ustogj/ to při dně zůstáwá/ z toho ten
smrad a puch, kterýž zlé powětřj činj, pocházý. Přes to také smradj se woda kpo-sledku/ a
když čerstwau napausstěgj/ newyčissťugj těch sklepů od bláta a neřádů/ pročež ta wnowě
přisslá/ nakazý se od staré/ a w těljch lidských nakaženj krwe působj: odkudž to pocházý/ že
neywjce na zymnice pálčiwé a hlawnj, tam stůnj/ a zwlásstě kteřj se nezdržugj od owotce
čerstwého/ kteréž tam welmi subtýlné a wlhké roste.
Giných wěcý od gjdla, tam sewssjm dostatkem nagde. Ne-bo ryb z Moře, z Gezera a
z Nylu hognost/ a to wýborných gest: od ptactwa diwokého y pitomého, zwěřiny Gazelli a
giného do-bytka/ w gistých ulicých a placých, weliké hauffy prodáwati uhlédá. Od owotce,
obilj a wařenj wsseligakého, hned znamenitý sklad gest/ a to se dodáwá odtud do Turek/ a
neywjce do Konstantynopole: wssak do Křestianstwa a nic od obilj, nedagj la-dowati/ a přjsně
to zapowědjno gest. Před lety bylo wzáctné plátno a Kment Alexandrynský/ o němž to
přjslowj gesstě zů-stáwá: ha chiera bionda, come lino dÁlexandria.
Wjna/ ač tam z Cýpru, ze Wlach, z Kandye y z Hysspanye wozýwagj a prodáwagj:
wssak tehdáž my sme ho dosti stra-wně/ a k tomu draze, sotwa mohli dostati.
s. 258 Za starého wěku stkwěla se w tom městě swobodná a slawná uměnj. Nebo
Ptolomaeus Philadelphus Král Egyptský/ wysta-wěl w tom městě znamenité sskoly/ ana
weliké náklady a nadánj, muže učené tam chowal/ tak že za geho wěku neypředněgssj na
swětě sskola w něm se stkwěla. Athaen: lib: 4. c: 24. Strabo: lib: 14. Amm: Marcell: lib: 22.
Také shromáždil ten týž Král Bibliothéku/ totiž weliký sklad kněh/ gakž Vitruvius
pokládá/ do semikrát Sto tisýc Exemplá-řůw giných a giných. Zonoras tom: 1 dwakrát Sto
tisýc. Gell: lib: 6 c: 17. gedno Sto sedmdesáte tisýc/ a mohlo by se řjcy, summu kteraukoli
z těch počtůw, summu přewelikau/ a těchto časůw, kdyžto Impressy powstala/ a weliké
množstwj kněh se mjti mů-že/ shledati téměř nemožnau/ a to gesstě tehdegssjch časůw wsse
psaných kněh/ nětco na pergaméně, nětco na kozých kůžech/ což gest gesstě k wětssjmu
96
podiwenj. (Zákon starý kde po neyprwé z Hebregského w Ržecký Gazyk překládán) Mimo
to wýsse, Eleazar neywyššj Kněz židowský/ poslal mu na žádost geho sedmdesát a dwa muže
zběhlé w Zákoně a Jazycých/ kteřjž tu w Městě Ale-xandrii/ Zákon Božj starý, z řeči
Hebregské do Ržecké, přeložili/ a w Bibliothéce Králowské složili. Za gakauž wolnost
gegich/ darowal Philadelphus do Chrámu Božjho w Geruzalémě/ Stůl z ryzýho zlata udělaný/
Karbuňkuly, Smaragdy a giným dra-hým kamenjm, bohatě zdobený/ dwa weliké zlaté
Koffljky/ a třidceti ssálůw též z čistého a dobrého zlata udělaných/ s mnohý-mi dary, těm 72.
vykladačům danými. Za tim dal sobě také Bi-blj wssecku na Pergaméně zlatými literami/ a na
72. knihách zwlásstnjch psáti/ nebo z těch sedmdesáti dwau wykladačůw/ Biblj každý
zwlásstě přeložil/ a tak se spolu na wýkladu sro-wnali/ gakoby gi geden z njch wyložil/ gessto
w tom wssem času gedni od druhých odděleni byli/ a spolu, ani mnoho, ani málo mluwiti
nemohli: což wsse, gakž Hystorykowé swědčj/ do dwau Tun Zlata Krále stálo: wiz o tom
wjce Ioseph: 12. lib: antiq: A byl ten Král, netoliko při té gedné knize Zákona Božjho
sstědrý/ ale čte se o něm/ že za některau knihu na sta, y na tisýce dáwal: s. 259 gakož za
geden Exemplář Tragediarum Sophoclis Euripidis a Aes-chyli dal patnácte Talentů střjbra/
což učinj dewět tisýc korun. Galenus a ginj to wyswědčugj.
Léta pak před narozenjm Krysta Pána 45 přihodilo se w té wálce/ kterauž Iulius
Caesar wedl proti Ptolomeowi/ mladému Králi Egyptskému/ když někteřj ssjffowé
Králowsstj/ na moři w Portu zapáleni byli/ že ten oheň také něgaký djl města zasáhl/ a w
gednom domě/ w němž ty knihy chowány byly, wssecky spá-lil/ tak že tehdáž mnozý
Authores a spisowatelé zhynuli/ kteřjž od té doby nikdý zase na swětle nebyli/ a mnohéhoby
mnohý někte-rým tisýcem, by možné bylo, wyplatil.
Za panowánj Křestianského/ neumenssowala se uměnj liternj w něm: nýbrž, gak
Euseb: 2. lib: Ecc: hist: swědčj/ že Ewangelista Páně swatý Marek w tom městě kázal/ a za
několik let zůstáwal/ a potom byla w něm stolice Patryarchská/ kteráž podnes mezy Ržeky
tam zůstáwá.
Když se potom psalo Léta od Narozenj Syna Božjho 329: Swatý Athanasius učiněn
byl spráwcým a Biskupem Cýrkwe y sskoly Alexandrynské/ kterýžto rauhawým kacýřům
Aryánům mocně odpjral/ a to pěkné Symbolum, aneb wyznánj o Trogicy Swaté sepsal/ kteréž
gesstě podnes w Cýrkwi a w koste-ljch Křestianských zpjwá a užjwá/ gež gmenugeme
Symbolum Athanasii.
Summau mnoho giných Swatých mužůw: gako Origenes, Di-dimus, Theophilus a ginj
mučedlnjcy y wyznawači, w tom Městě přebýwali a z něho possli: Ano y některá Concilia a
Sněmowé duchownj tam držáná byli: gako za časů Cýsařůw Iuliana, Iovi-niana a Arcadia:
Gakž w Cýrkewnj Hystorij nacházýme.
Lid w tom Městě byl wždycky wssech časůw, a gest podnes; welmi wssetečný/
k hram, žertům, smjchům a posměssným utrhánjm náchylný: pročež za to tolikrát/ když na
sobě rowných nepřestali/ ale o Cýsaře Wrchnosti swé se otjrati pokausseli, do-bře utrpěli:
Gako ku přjkladu/ Heliogabalus řečený/ ginak Antoninus s. 260 Caracalla Ržjmský Cýsař
dowěděw se toho w Ržjmě/ že pj-sničky o něm skládali a zpjwali/ y giné posměssné/ ač
prawdiwé wěcy, směle hlásali/ naschwál do Alexandrye se wyprawil/ a sta-wěge se k nim
wljdně/ wssecku gegich mládež na geden plac po-wolati dal, s tim ohlássenjm/ že z njch sobě
k swé Quardii osoby hodné wybjrati chce/ což tehdeyssjch časůw, wěcý welmi wzá-cnau
bylo: nebo z njch potomně k Uřadům wyšssjm, až y k Cý-sařstwj osoby se objrali. (Nenj
dobré utrhati/ neb zlau směnau za to zaplatiti) Shromáždilo se tehdy osob několik ti-sýc/ a co
neyhladčegi mohli, se wyprawili/ kteréž ten Cýsař wsse-cky wogsku swému obstaupiti/ a na
tom mjstě pomordowati/ a hned na témž zahrabati poručil/ tak že sau tu tehdáž ubozý Alexandrynsstj weliký zármutek, za swé posmjssky, snésti musyli. Herodia: lib: 4.
Takž podobně y Cýsaři Vespasiánowi neodpustili/ nýbrž w swých Komedijch diwně
osobu a skaupost geho třepali/ o čemž Suetonius. Tak že přjslowj o njch wzesslo takowé:
97
Alexandrini derisores et dicaces: Totiž/ Alexandrynsstj gsau posměwači a zwá-či. Nebo měli
ten obyčeg/ že w gistých dnech někteřj/ kterýmž to dowoleno bylo/ na káře po městě gezdili/
a kde chtěli se zasta-wowali a co o kom wěděli/ to zpjwali aneb wyprawowali: byť y
neyhorssj skutek byl/ sewssjm naharc wygeli/ a o to se snažili/ aby se na každého nětco do
toho času wyptali. Svidas.
Na zawjrku této Kapitoly/ aby geden každý/ čtauc wy-psánj o tom tak Slawném
Městě/ mohl také položenj a welikost geho spatřiti/ dal sem tuto téhož Města Kontrffekt
wlastnj přiložiti. Položjm pak neyprwé pro lepssj wyrozuměnj/ ně-kterých toliko přednjch
mjst/ kratičké poznamenánj podle Cyffer timto způsobem:
1. Brána/ kterauž se z Cairu a do Cairu gezdj.
2. Kosteljk/ w němž tělo S. Marka Ewangelisty nalezeno bylo
3. Slaup weliký/ o němž sem nahoře zmjnku učinil.
4. Palác Alexandra welikého.
5. Slaup Pompejůw/ o němž nahoře psáno.
s. 261 Kontrffekt Města Alexandrye w zemi Egyptské
s. 262. Kapitola XXII.
Summownj wypsánj wssj Země Egyptské.
Egypt Králowstwj/ genž nynj Elquibet, aneb Elschebit slowe, gménem Krále gednoho
tak nazwané. Maneth: in supple: Berosi. mezuge s strany wýchodnj a pausstj při Moři
čerweném: od poledne s pausstj Barca řeče-nau: proti půlnocy s Mořem prostředzemnjm:
k západnj stra-ne s Barbarij: aneb Králowstwjm Buggia, předessle Grenen řeče-ným. Dýl
geho od Moře prostředzemnjho se táhne nahoru proti Nylu řece do půl páta sta Wlaských mil/
což učinj Cžeských 90. mil. Ssýř nenj wětssj nežli pokud gen Nilus zasahuge/ mj-stem, gako
nad Kairem sotwa gednu neb dwě mjle Cžeské. Ale čim dolegi k moři prostředzemnjmu se
táhne/ tim také wjc se ssjřj/ a neywjce při Moři/ kdež se od Kairu okolo 12. mil Cžeských
Nilus neyprwé na dwé dělj/ potom dwě mjle dolegi na čtyry djly/ až potom na sedm Ramen
přicházý/ a činj tu ssjř urodnau spády swými do Moře okolo 25. neb 30. mil Cžeských. Ta
země od toho času/ gakž Mahometánům w drženj přissla/ dělj se na tré/ geden djl začjnagjcý
se od Kairu,gde až k Rosettě/ a gmenuge se Errif. Krag pak ten nad Kairem gmenuge se
Assahid, a zase co od Kairu k té straně dolů k Damiátě se táhne, slowe Bechria, gináč
Maremma. (W zemi Egiptské rolj newořj ani hnogj/ gen segj a zawlažugj) Wssickni tito
kragowé gsau přewelice urodnj/ tak že wnjch země ani newořj, ani hnogj/ než toliko gakž
woda z Ný-lu opadne, segj/ a wsáté semeno gen zawláčegj/ tedy roste wssecko u weliké
hognosti/ odkudž přjslowj starodáwnj gest: Sulcus Aegy-pti Libyae arenas non curat: totiž/
Pluh Egyptský nestogj o to/ aby w pjscjch Libyae worati měl/ gako by mu se nesteyskalo
zaháleti s. 263 w Egyptě/ proto že se ho tam nepotřebuge: aneb gakž Antiphilus pokládá:
Fructibus contendimus, nec stadiis: Že Egypt ne mno-hým poplužjm/ ale urodau sstekuge
s welikým Králowstwjm Libyae.
Krag Assahyd gest neyurodněgssj na obilj, wařenj, dobytek drůbež a seň. Erriph na
owotce a Reyži. Maremma na Cukr: a w těch poslednjch dwau kragjch gsau obywatelé
neybohatssj a neywljdněgssj/ pro mnohé obchody a handle/ kteréž s lidmi přespolnjmi/
gakožto bližssj Moře magj.
(Žeň ranná) Žeň tam býwá Měsýce Dubna a wssecko obilj na poli mjsto obyčegného u
nás wymlacowánj/ tam Osly, Mezky, Buwoly a Woly/ ženauce ge kolem po obilj, w slámě
nastlaném, na zemi wytlapugj / tak že se sláma w drt a na drobné kausky poláme aneb semne
98
a kopytami poseká/ kterauž oni když uznagj/ že dosti wy-sslapaná gest, shrabj a wytřesau na
hromady/ a potom proti wětru obilj wěgj/ a na čisto wyčistjce, domu wezau. (Egyptské
mlácenj obilj)
Tim spůsobem obilj swá, gakkoli mnohá, wetřech aneb čty-rech neděljch, wssecka
wymlátj a domu swezau/ nemagjce tako-wé práce přes zymu/ aneb přes celý rok s mlácenjm,
gako u nás. Cožbychom u nás podobně dowésti mohli/ kdyby tak stálj a pě-knj bez dessťůw
časowé zde, gako tam unjch, byli.
(Národu Egyptského půwod) Národ Egyptský possel od Misraim syna Chus, a to Syna
Chámowa/ kterýž byl Syn Noe/ a slowe od okolnjch Arabůw a giných Chibth/ od prwnjho
(gakž za to tam magj) obywatele a Wladaře té země. (Králowstwj Egyptského sstěstj mistrné
a nestálé) Gakž z Pjsem Swatých máme toho swěde-ctwj/ že to Králowstwj za předesslých let
mjwalo swé Krále/ kte-řjž se Faraonowé nazýwali/ a některé Sto let kralowali: gakž mnohá
znamenj swé Sláwy, na Piramidech a městech pustých kupodiwu, potomkům zůstawili. Po
těch na djle nětco Perssanům/ potom nětco Alexandrowi Welikému, toho Králow-stwj
poddáno bylo/ až po geho smrti Ptolomaeowé w drženj geho přissli/ těch několik po Rodu
gim wládli/ a znamenité wěcy pro-wozowali/ gakž toho Hystorye plné gsau/ až potom
Ržjmané ge s. 264 sobě podmanili/ a takž od Ržjmských Cýsařůw sprawowáno by-lo. Po těch
opět když Ržjmská Stolice do Konstantynopole přenessena byla/ podáno bylo Cýsařům
Ržeckým: Těm mocý ge wydřeli Mahometáni: (Soldánůw půwod) gako něgaký Hamar Syn
Hase, Bi-skupa Neywyšssj nad Araby/ a slaul Kaliffa/ od něhož potomcy geho Kaliffowé za
některé Sto let w něm kralugjce, se gmeno-wali/ až když poslednj Král Křestianský w
Geruzalémě wálku proti tehdeyssjmu Kaliffowy wedl/ a Kaliffa mocý přewissowal/ tedy
powolal Kaliffa na pomoc knjže z Mezopotamiae gináč z Curtu, Saladina řečeného/ kterýž se
nedal dlauho zwáti/ alebrž gim na pomoc proti Křestianům přissel/ tak že porazyw Křestiany
u Geruzaléma/ y wssecku Syrij sobě podmaniw/ také sobě Egyptské Králowstwj přiwlastnil a
Kaliffu zamordowal/ od něhož potomkowé geho, Soldánowé slauli: A wssak Rod geho sotwa
půl druhého sta let trwal/ a naposledy zahynuli: pro-čež wogácy a Heytmané geho přednj/
wolili sobě za Krále z swé-ho prostředku gednoho udatného Heytmana Piperis nazwaného:
ten poněwadž byl rodilým Křestianem/ ale odpadlcem od wjry a zpohanilý/ nařjdil to/ že
k Neywětssjm Uřadům a k Králow-ské Stolicy žádný giný nesměl a nemohl powolán býti/
kdožby nebyl přewrácencem a neyprw pokřtěným/ potom na to obřeza-ným/ a to proto/ že
takowj Křestiané obyčegně tehdáž za otroky byli od njch kupowáni/ a pro chudobu nauzy,
bjdu rozličnau, mnoho snásseti/ a skrze to mnoho zkusyti, zlého y dobrého, musy-li/ čimž že
mnohých Ctnostj Heroitských nabýwali/ a tudy se ho-dnými k spráwě a Regimentu činili/ a ti
potom od toho času slauli Mammalukowé. Ant: Iustinopolitano lib: 2 del Gentilhuomo.
Tak tedy dotčenj Mammalukowé několik set let tau zemj wlá-dli / až léta 1517. Cýsař
Turecký Selimus/ swjtězyw nad Tomum-bejem poslednjm Mammaluckým Králem/ A
Mammaluky na hlawu potřikráte porazyw/ Egypt y wssecky země gich sobě pod-manil/ a tak
podnes Turečtj Cýsařowé tam panugj. Kdo wjce chceš o Mammalucých a gegich spráwě
wěděti/ přečti sobě Gio: s. 265 Lioni 8. parte del lÁfrica. Lodov: Barthema lítin: cap: 6.7.
Leunclav: Tur: hist:
Widělo se mi tuto také při zawjrce y toho dotknauti/ gak gsau někteřj Králowé
Ptolomaeowé/ přjkladem Faraonůw sla-wná stawenj na památku swau wzdělali/ ale wsska ne
tak stále: anebo nynj z nich ani gednoho nenj widěti:
(Labyrint Egyptský) Geden Král Maros gináč Menis řečený/ dal wystawěti Laby-rinth,
to gest/ stawenj weliké/ a tak mnoho wchodůw, cest a wý-chodůw, pokogůw a komor w sobě
magjcý/ že kdo do něho we-ssel, zablaudil/ aniž odtud zase wen wygjti mohl/ leč po ssňůře
aneb po njti/ kterauž tam gda zasebau wlekl/ anebo když wůdce těch cest powědomý někoho
wedl. Bylo pak w něm neyprw 12. welikých palácůw w gednom zdmi ohraženj. Ti palácowé
byli o dwau půdách: gedna byla pod zemj: druhá nad zemj/ a z těch každá obsahowala w sobě
99
3500. pokogůw/ totiž Mazhau-zy, komory, Kanceláře a pawlače: wewssech těch wždycky
dwéře gedny proti druhým/ a wssecko to stawenj, stěny y podlahy z či-stého sstukowého
kamene staweny byly/ a wssak po zdech wyte-sáwanjm a ffigůrami djlo diwně okrásslené. Při
těch palá-cých byly Pyramides 40 loket wysoké/ a mnohými ffigůrami oz-dobené: w těch byli
dwéře dolů pod zemj do spodnjho Labiryn-thu/ kterýž wssecken stal na slaupjch welikých/ a
obsahowal w sobě mnoho Ambitůw, procházek, komor, obchodůw: též Chrá-mů wssech
Bohůw Egyptských/ z bjlého pulerowaného Mra-moru wzdělaných: Též mnohé Modly a
weliké obrazy Králů/ a když w něm dwéře některé otewřeli/ tehdy dal se od sebe takowý
zwuk, gakoby zahřmělo.
Při tom Labyrinthu bylo Gezero weliké/ naschwále pro kra-tochwjl, gako Rybnjk
weliký, udělané/ 50. kroků zhlaubj: w tom uprostřed stály dwě Pyramides, každá nad wodu 50
kroků wystupowala/ tak že Sto kroků od gruntu wysoká byla: O čemž Herodot: a Diodorus
hist: Plinius lib: 5. wypisugj.
Potom Ptolomaeus Philadelphus, wssecky ty Krále sláwau, bo-hatstwjm s. 266 a
sstědrostj přewýssyl. Nebo mimo giné wěcy/ gako stawenj Tabernaculum aneb Lusthausu:
Processy každoročnj Bachowi ku poctiwosti: o Bibliothéce: o pokogjch/ gaké gest ge
naschwál pro chowánj kněh wysatwěti dal: o Armádě a množ-stwj ssjffůw/ bylo by netoliko
obssjrně a mnoho/ nýbrž k wjře ne-podobné wypisowati/ ale wssak dotknu toliko dwau Lodj/
kte-rýchž on pro swau wlastnj osobu k plawenj/ gedné na moři/ dru-hé na řece Nylu užjwal/ a
ty z těch dotčených wěcý/ gesstě neychatrněgssj byly.
(Lodi Krále Filadelffa nákladná) Z těch tedy gedna na moři w Portu Alexandrynském
byla/ a měla na spůsob Galer 40. řadůw wesel/ dlauhá byla 280. loket/ a ssiroká 38. loket/
wysoká od spodku až do Kranclů neywyšssj ponebj z předu y zzadu 53. lokty/ prostředkem
48. Wesla postra-nách byli dlauhá 38. loket/ zadnj 4. wesla byly loket 30. Ponebj aneb půd
bylo 12. nad mjru ozdobných: zpředu a zzadu při kaž-dé podlaze obrazy rozličných
žiwotčichůw a zwjřat/ ostatek di-wnými řezbami, wnitř y zewnitř, mistrowsky spraweno.
Těch kteřjž samými wesly táhli, bylo 4000. Sluh a chasy ssjffknecht-ské aneb plawecké čtyry
Sta: Wogákůw na placých býwalo 2850. a pod wesláři na půdě giný weliký hauff Lidu státi a
brániti se mohl.
Druhá Lodi na Nylu/ byla dlauhá na půl honu/ téměř do 70. krokůw/ aneb 317.
střewjců/ zssjřj 30. loket/ zwýssj 40. loket. Na wrchu rozličnj Mazhauzowé/ a wůkol dwoge
pawlače/ pa-tery hony w okrlssku obsahugjcj/ a to wsse na slaupjch/ spodnj okna zawřená
měli/ wyšssj pak dokořán otewřená: Slaupůw nohy byly z Cypřissowého dřewa/ zlatem a
Slonowau kostj ozdo-bené/ a swrchnj kus prostřednj wssecken zlatý. Nad Mazhau-zy a
pawlači, byla střecha též z Cypřissowého dřewa wyřezá-waná a pozlacená. Při taffel
Mazhauzu byla komora/ w nj pět ložj. Potom byla giná komora/ k njž se skrze uzkau pawláčku chodilo/ w té pro ffraucymer Králowský bylo dewět ložj/ a při té giná komora s pěti loži/
naskrz drahými deky ustlanými/ s. 267 a to bylo na gedné půdě: na swrchnj byl Chrám
Bohyně Venus klenutý/ a obraz gegj z Mramoru wytesaný/ wedlé toho byla syň s pěti loži
ustlanými/ a po několik giných komor pěkně okrásslených. Na přednj sspicy Ssjffu/ dům
Bacchůw stál na slau-pjch pozlacených/ střecha na spůsob Wenussinského Chrámu/ řezbami a
pozlatkau ozdobená/ a při prawé straně toho domu byla geskyně klenutá/ wssecka drahým
kamenjm a zlatem wysa-zená/ w té stáli obrazowé Králůw a předkůw geho z toho Rodu/
wytesanj z kamene drahého/ genž slowe Lychmis, aneb z Rubjnu/ a mnoho giných na
ostatnjch ponebjch, nákladných pokogůw bylo. Strom uprostřed Lodi neywětssj byl 70. loket
wysoký/ plachty a prowazowé hadbáwnj/ a summau Swrssky a giné potřeby za nesčislnau
summu staly/ a při tom Ssjffu byly.
(Základ o nákladněgssjho Pankétu strogenj) Králowna Egyptská Cleopatra poslednj/
kteráž se byla s Mar-kem Antoniem Ržjmským knjžetem ffregjřem swým/ kdo dražssj Pankét
přistrogj, založila: wssak naproti tomu co ten gistý An-tonius slawně strogiti dal: ona toliko
100
wzala ssál zlatý/ a do něho octa sylného naljti dala/ a nic wjc na stůl na ten den strogenj
Pankétu swého předložiti nedala. Potomně když Antonius za wy-hranau sobě mjti tussil/
newida gi ničehož ničehož wjce dáti předkláda-ti; ona tedy teprve sňala Perlu z náussnice při
lewém uchu/ a tu dala do octa/ w kterémž se ta Perla rozpustila/ a ona gi s octem wypila.
Potom kázala naliti druhý ssál octem/ a chytila se dru-hé Perly při druhém uchu/ chtěwssy gi
Antoniowi podati mjsto krmě/ ale Antonius gi chytil za ruku/ a prosyl, aby tak weliké strá-ty
nečinila/ že gi za wyhranau dáwá: proto že z těch gedna Per-la dražssj byla, nežli naklad
několikerých geho Pankétůw/ a gakž pokládagj Hystorikowé, ssacowána byla těch let Centies
sester-tium, totiž půltřetjhokrát Sto tisýc korun. Plinius lib: 9. c: 35.
Dotčená Králowna/ wygewssy gednoho času wstřjc temuž Antoniowi z swého
Králowstwj do Ciliciae, několik set mil od Egi-pta: ačkoli w cizj zemi byla/ a wssjm tak gako
doma wladnauti nemohla/ nicmeně wssak strogila Pankét/ na němž wssecko zlaté s. 268
nádobj/ a z drahého kamenj udělané měla: též Cžalaunů zlatem wytkáwaných/ wůkol stěn a
na ložjch prostřených (nebo tehdeg-ssjch let wssecko na lůžku malém a njzkém, při njzkém
stolu stogjcým, gjdali) a giných drahých wěcý, welice mnoho tu bylo. Nad čimž když se
Antonius, a geho Heytmané a ginj dwořané diwili/ona zasmáwssy se k tomu, oznámila/ že
gim to wssecko daruge/ což také po dokonánj toho Pankétu/ od njch pobráno bylo.
Druhého dne potom opět téhož Antonya s týmiž geho Pány pozwala/ a tu ge gesstě
mnohém lépegi a slawněgi ctila. Nebo cokoli před toho předstaweno bylo/ každému to
darowala/ tak že když odcházeli/ za každým lůže, stoliček, deky, nádoby zlaté/ a koně
s střjbrnými Rystuňky/ a k tomu gedno Mauřenjnské pa-chole swjcy před každým nesaucý a
swjtjcý, nésti dala.
Cžtwrtého dne potom wssecky ty Pankéty předesslých dnůw přewýssila/ tak že
několik tisýc na skaupenj kwjtj wonného wyda-la/ a tim na loket ztlausstj po pokogjch
nasypati/ a pod tim sýtj hustých natáhnauti dala/ aby kwasytelowé nad tim wssjm, tim
měkčegi a wolněgi choditi mohli/ a snad aby sobě noh neohnětli. Athe: lib: 4. cap: 7. a ginj/
kteřjž wjce o Sláwě, Skwostnosti a nákladných stawenjch Králůw Egyptských wypisugj: gako
Budaeus annot: Pand: Lazare de Baif de lárt navale, Mirac: mundi Domitii etc.
Gaký Palác wystawěla ta táž Cleopatra wypisuge geg Luc: lib: 8 w těchto slowjch.
Ipse locus templi, quod vix corruptior aetas,
Exstruet, instar erat: laqueataq(ue) tecta ferebant
Divitias, crassum(que) trabes absconderat aurum,
Nec summis crustata domus, sectis(que) nitebat
Marmoribus: stabat(que) sibi non segnis Achates,
Pupureus(que) lapis, tota(que) effusus in aula
Calcabatur Onyx: Hebenus Mareotica vastos
Non operit postes, sed stat pro robore vili
Auxilium, non forma domus, ebur atria vestit:
s. 269 Et suffixa manu foribus testudinis Indae
Terga sedent, crebro maculas distincta Smaragdo:
Fulget gemma toris, et Iaspide fulva suppelex
Strata micant, Tirio quorum pars maxima succo
Cocta diu, virus non uno duxit aheno.
Pars auro plumata nitet, pars ignea cocco.
To gest: Sám ten palác byl gest gako něgaký Chrám nákladně wysta-wený/ gemuž
podobný psotněgssj lidé poslednjho wěku s těžkem wystawěgj: W tom byl strop pozlacený
djlem táfflowaný/ na něm se spatřowaly diwné rozkosse/ též trámowé zlatem ztlu-sta
obkládanj: Zdj z sstukowj neypěkněgssjho Mramoru, pěkně wydynchowané, gasně se
stkwěly/ z něhož prospěssné Perly Acha-towé/a giné rozmanité kamenj se třpytělo: Půda po
101
njž se wnitř chodilo/ wssecka Onychynem podlážená: Ržjmsy z Ebenowé(ho) dře-wa při
Gezeru Mareotis zrostlého, weřegj wysokých nezakrýwa-ly/ nýbrž byly gako mjsto zábradel,
z cela udělané/ a ne pro samý křtalt toho palácu/ ale gako wěc obecnj se užjwali: Sýně, ponebj, wssudy naskrz kostmi Slonowýma wykládané: Dwéře hřbe-ty od hlemeyžďůw Indyckých/
a Smaragdem zhusta wysazowané: Lůžka drahými Perlami a kamenjm Jaspisowým okrásslená, přewelice se blysstěly/ na njch ustlánj aneb deky, diwně kwětowané/ na wětssjm djle
z Ssarlatu Tyrského/ některá pak zlatem protkáwaná/ a wsseligak ozdobená, tam wjdána
gsau.
(Prwnj půwodowé uměnj Mathematyckého Egyptčané gsau) O tom Národu
Egyptském/ bylo by welmi mnoho wypra-wowati/ ale summau oznamugi/ že po wssecky časy
mezy okol-njmi národy neybystřegssjho wtipu/ w obchodech a handlech/ též w mnohých
zwlásstnjch uměnjch/ přednj půwodowé byli: gako Muzyky, Geometriae, Hwězdářstwj,
Arythmetyky/ a teg-ných zapowěděných uměnj, čárů a powěr etc. Gakž o přirozenj a
wlastnosti těl, smyslu a země gegich/ práwě wyprawuge Iuan Huarte w knize Examen de
ingenios.
(O Cykánjch) Naposledy doložjm o Cykánjch/ kteréžto Ržekowé Attingan, Wlassi
Zingari gmenugj: Ti ačkoli u nás prawj/ že gsau z Egy-pta s. 270 ňakého/ a po swětě že
putowati musegj/ proto, že Krysta Pá-na s Marigi Pannau utjkagjcýho před Herodesem, přigjti
k sobě na hospodu nechtěli: wssak poznal gsem to/ že tam w Egy-ptě rowně tak neznámj
cyzozemcy, tulácy, hadači, lotři a čaro-děgnjcy gsau, gako u nás: ano po wssem Tureckém
králowstwj/ z mjsta na mjsto se taulagj/ a přes to w wětssjm počtu nežli u nás w Kairu, w
Alexandrii po wssech placých se nacházegj/ hádá-njm swým lidi ssáljce.
(Authores o půwodu Cykánůw se nesrownáwagj) O gegich půwodu Sskrybenti
negednostegnau spráwu dáwa-gj. Nebo Aventi: Ann: Bojor: lib: 7. pjsse/ že gsau z národu Tureckého/ a bljzko od Uher/ ati že od Turkůw mjsto sspehéřůw do nassjch zemj wysýláni
býwagj. Potom Bon: Vulcanius Brugens: de lit: et lingua Getarum pjsse/ že gsau z země
Nubiae při Egyptu ležjcý possli/ a tak Nubiani slowau: A před několika sty lety/ že sau pro
náboženstwj Křestianské, aneb raděgi kacýřské, z swých města wesnic wyhnáni byli/ tak že
odtud do Palestyny, Syrye, Azye Thracye/ a pak až do nassjch zemj se dostali/ a wsseligakými
zlý-mi obmysli se žiwj. Item / že z njch gesstě někteřj w swých sý-dlech podnes zůstáwagjce
za Křestiany se wyhlassugj/ Ale wssak žádných Biskupůw a Spráwcůw swých nemagj/ než
bezewsse-ho swědomj, gako ginj Arabowé, žiwi gsau/ w pustinách w té straně k zemi Cýsaře
Mauřenjnského.
Tolikéž Cranzius Saxon: lib: 11. cap: 2 w těchto slowjch ge wy-pisuge. Léta (prý)
Páně 1417 neyprwé byli widjni při Mo-ři Německém Lidé černj suchého těla, nečistj a
zloděgj/ zwlásstě ženy gich k tomu gsau neybystřegssj/ Tataři tehdáž wůbec nazwanj. Ten Lid
gakž z skussenj znáti gest/ pocházý z tuláků a wssu-dybylůw/ nikdéž wlasti na zemi
nemagjcých/ kteřjžto po ce-stách se plodj: Žiwot wedau zahálčiwý/ wyžiwenj swého w
zloděgstwj a čarach aneb kauzlých wyhledáwagjce: z gedné země do druhé putugj/ a zas w
několika letech se k swým nenawracu-gj: přigjmagj po cestách muže ženy y pacholata do
spolku swé-ho/ gen kdekoli a gakéhokoli gazyku mohau: neywjce pak nebo-hým s. 271
Sedlákům/ když doma pro djla polnj negsau, krádežj ssko-dj. Já s Autorem tim poslednjm se
srownáwám/ že to gest, wsseligaká zewssech zemj zběhlá chasa/ z rozdjlných gazykůw
shluklá/ a ti se bezpochyby od půwodůw/ někdy prawých běhau-nůw Egyptůw a Nubianůw
počali/ ale od té doby w weliký počet rozmnožili/ wedlé přjslowj: Chi prattica lupi impara a
hurlar: Kdo mezy Wlky obcuge/ Rowně gako oni wyge.
Při tom se může y to řjcy/ že každá země swé domácý Cykány/ totiž sskůdce zemské
má/ kteřjž znj přes gednu aneb dwě kraginy dále newycházegj/ ale někdy od gednoho krage
do druhého se tau-lagj. Ale onino z Egypta a giných Zemj Tureckých/ pročby giného do
těchto nassjch zemj přes Moře/ aneb po zemi tak nebes-pečnými a dalekými cestami
102
přicházeli/ nesmeyssljm, než že za přjčinau sspehéřstwa/ poněwadž magj tam swé lepssj wěcy
a žiwnosti. Nebo gedno řemeslem kowářským se žiwj/ kdežto pýcky malé s sebau wozý a
giné potřeby kowářské/ a kdekoli přiwan-drugj, wssudy gich potřebugj/ zwlásstě proto/ že
uměgj znamenité uhlj dlauho trwagjcý páliti/ potom železo twrditi/ protož každý k njm běžj o
djlo. Druhé/ s čarami a hádánjm a giným sseydýřstwjm/ wjce ty lidi welice powěrné
oklamáwagj/ nežli syc mezy Křestiany.
Kapitola XXIII.
O putowánj Mahumetánůw do Mecchy a Medyny, Měst w Arabij ležjcých/ k Hrobu
Mahometowu.
Jakož sem toho nahoře dotekl/ že se každého roku Caravana, to gest/ množstwj lidu
do Kairu shromažďuge/ aby odtud do Mecchy putowali/ a protož s. 272 tuto mjnjm o tom
obssjrněgi zmjnku učiniti. A poněwadž to putowánj předessle od Jana Levenclavia w knize
geho Turecké pořádně wypsané stogj/ a s tim seo té wěcy/ pd lidj toho powědomých wyptal/
wýborně se nad giné srownáwá wypsánj teď téhož Autora/ kteréhož na tomto mjstě užil
sem/a ge z Německé řeči na Cžesko přeložené w těchto slowjch.
(Půst Mahometánůw) Předně slussj wěděti/ že Mahometáni každoročně půst držjwagj/ kterýž za geden Měsýc trwá/ a takowý Měsýc někdy dřj-we, někdy pozděgi w roce
přicházý/ a w řeči gich gmenuge se Ra-masan/ a gegich Welikánoc slowe Bairam: Dokudž
tehdy ten gegich půst trwá/ za tim wssickni/ kteřjž do Mecchy gjti aneb geti chtěgj/ w Městě
Kairu se shromažďugj. Potom gakž se dwaceti dní toho Bairamu naplnj/ strogj se Karavana na
ce-stu (Odkud na tu paut gezdj) Pročež wěděti/ že pro weliké a znamenité lidů shluknu-tj/
z Anatolie, z země Ržecké, Barbarye aneb Affryky/ přjčinau té gjzdy w hauffjch welikých se
zbjhá/ a někteřj tam za přjčinau Náboženstwj/ někteřj pro obchod a handle/ ginj z kratochwjle
a pro ukrácenj času táhnau. Když pak giž některý den po gegich Bairamu mine/ zssykugjce se
wssickni čile na cestu/ táhnau z Města Kairu/ až za dwě mjle Wlaské na gedno mjsto gménem
Byrka/ tu očekáwagj Heytmana swého nad Karawanau.
Na tom mjstě gest gedno welké Gezero/ kteréž woda z Ržeky Nylu tu wywodj.
K tomu Gezeru oni pro napágenj howádek swých gezdjwagj. Nebo w té gjzdě nacházý se
pospolu od Mez-kůw, Welblaudůw a Dromedářůw/ do čtyřidcýti Tisýc/ a osob kteréž se k té
Karawaně každého roku nagjti dáwagj/ býwá do padesáti tisýc/ y někdy wjce anebo méně/
podlé přjhodnosti ča-su. Může se také wěděti y to/ že w každých třech letech Hey-tman/
kterýž Karawanu sprawuge, býwá proměněn/ a Arabskau řečj slowe Amir Illahaggi/ což
wyznamenáwá/ Heytman aneb Pán putowánj. Nebo ten gest wůdce a průwodce Kara-wany/
gemuž weliký Pán k každičké té pauti/ osmnácte pytljků dáwá/ a w gednom každém pytljku
gest ssest set pětmecýtma Du-kátůw s. 273 na zlatě/ a ty takowé penjze nařjzeny gsau na
autraty a potřeby Karawany/ a podlé toho také aby se odtud potřebným pautnjkům a
pocestným, Almužna dáwala.
Ten Heytman podlé swých služebnjkůw/ kteřjž za njm chodj a na službu hledj/ má
taky čtyry Czausse/ kteřjž mu k službě na-řjzeni gsau. K tomu aby Karawana tim
bezpečněgssj byla/ bráwá s sebau čtyry sta wogákůw/ gmenowitě dwě stě Sspáhů/ kteřjž na
Dromedářjch gezdj/ aby tjm rychlegssj w čas nastalé potřeby byli/ a dwě stě Janitčarů/ kteřjž
na Welblaudjch gezdj. Sspahowé a Cžaussowé býwagi strawowáni na Heytmanů náklad/ ale
Janitčaři se sami strawugj. Neb gim z Kairu ge-gich Prowision na wyžiwenj dáwán býwá.
Sspáhowé mjwagj swého Heytmana/ rowně gako něgakého Mjstodržjcýho/ a Janitčaři
též gednoho/ kteřjž gim předstawe-ni gsau/ a těmiť býwagj sprawowáni a k tomu přidržowáni/
aby w Orduňku aneb řádu táhli/ když gest toho potřeba: A těm ge-gich Heytmanům nemůže
žádný rozkazowati/ než toliko sám wrchnj Heytman nad Karawanau. Mimo to Heytman ten
weze s sebau osm Pilotů/ to gest/ cesty ukazatelů/ gjchžto ten Úřad gest dědičný/ a připadá
103
z Otce na děti/ a magj odtud swůg stálý a ustawičný důchod. A řečenj Pilotowé/ gsau práwě
ti/ kteřjž z předu gedau a gako Karawanu táhnau/ cestu gj ukazugjce, gakožto cesty
powědomj.
Sprawugj se pak času nočnjho po Hwězdách nebeských/ rowně tak gako
Marynáři. Gest též obyčegné/ že wždycky čtyry aneb pět mužů před sebau napřed posýlagj/
kteřjž hořjcý swazečky z dřjwj nosý/ genž nemalau swě-tlost wydáwagj/ pro uwarowánj
někde z cesty sgitj aneb pozblauzenj. A gestli kdy skrz nesstěstj pochybj aneb zblaudj/ tedy
dáwá se gim mnoho ran kygem zespod w paty/ na bedliwěgssj sebe potom pamatowánj.
Heytman nad Karawanou má swého Leytnanta/ gemuž ustawičně patnáct Sspahů hledj
na službu/ a toho Leytnanta Uřad gest/ Karawanu pořádati a z mjsta nj hýbati/ kdykoli s. 274
gest toho potřeba: Tolikéž powinnost geho wyhledáwá od něho to/ aby on, když se pořad
gede/ někdy zpředu býwal/ někdy zas konec Karawany se nacházel. Item/ někdy z gedné
strany/ ně-kdy z druhé/ aby wyzwěděl/ kterak se na cestách a w zemi wů-kol děge.
Weze s sebau také Karawana ssest kusů polnj střelby na kole-sách/ a býwagj k každé
káře dwa koňowé zapřaženj. Takowé střelby se užjwá/ aby tudy Arabowé přistrasseni byli/ a
tolikéž k některým swátkům a kratochwjlným weseljm a hrám/ kteréž se w Mecche a na
giných mjstech obyčegně děgj.
Kupcy kteřjž s Karawanau táhnau/ wozý s sebau na prodag/ na djle hedbáwné Rauchy/
na djle Korály a Mosazné nádobj, a giné wsseligaké zbožj: Ginj obilj, Reyži, Bob a
wsseligaké po-trawy: A někteřj prodáwagj swá zbožj na cestě/ ginj w Mecchu/ tak že každý o
to se snažuge/ aby nětco s sebau wezl/ načemby mo-hl zysk mjti: Poněwadž zewsseho zbožj/
kteréž se do země wozý/ zhola žádného cla anebo Meyta se neplatj/ než co na ssjffjch po Moři
wezeno býwá/ z toho náležité gest, deset ze sta složiti.
Začátek té gjzdy
W prwni Sobotu prwé než se Karawana na cestu wydá/ gede Heytman sewssemi swými
heytmany a Mjstodržjcými na Zámek w Kairu před Basse/ kterýž gednomukaždému z njch
da-ruge ssaty: Heytmanowy ssaty gsau od Zlatohlawu/ giné pak prostssj/ gakž gedenkaždý w
wyšssjm anebo nižssjm stawu a po-winnosti gest/ tak se gim tolikéž ssaty dáwagj. (Prorocké
Raucho) Dále odwozu-ge gim zřegmě w Dywánu/ to gest w Saudné swětnicy aneb Audyencý/
Chysnalty Nabi/ což w arabské řeči tolik slowe/ gako prorocké ssaty aneb Raucho/ a to gest
z černého hedbáwj udě-lané/ wprostředku geho gest sstrych s zlatými Literami/ w njchž se
následugjcý slowa obsahugj: La Illah Ille Allah: Muhamed resul Allah: to gest/ nenj wjce
Bohůw/ ale geden Bůh a Muhamed poslaný od Boha.
s. 275 (Kaplička Abrahamowa aneb Izmaelowa) To raucho gest naschwál udělané k zastřenj
ho njm od wrchu až dolů/ pro malý domček/ kterýž gest w Mecchu uprostřed Messity. Týž
domček prawj že gest od samého Otce Abrahama wystawený/ anebo od syna geho Izmaele.
Potom odewzdáwá gim dwéře naschwále udělané/ ke dwéřům dotčeného domu Abrahamowa/
zcela a naskrze od čistého zlata a řemeslně uděla-né/ a gest owssem takowá wěc/ kteráž
mnoho stogj. Nadto od-wozuge geden Přjkrow aneb Dek z zeleného Aksamitu/ napřjč
sspičatě udělaný/ gako něgaká Kuželka/ okolo dewjti pjdj zwýssj/ zcela prossjwaný čistým
zlatem/ a to djlo gest mistrowsky a subtýlně uděláno. (Hrob okrauhlý gako slaup) Toho
přjkrowu se užjwá w Prorockém Městě Medýně, ku přikrytj hrobu geho/ kterýž gest
wystawen gako ně-gaký okrauhlý slaup. Wedlé toho přjkrowu wezau také s sebau mnoho
giného zlatohlawu/ tolikéž y od hedbáwj/ wsse k o-krásslenj tim dotčeného hrobu. Když giž ty
wěcy odwedeny gim býwagj/ zůstáwá Basse na swém mjstě/ a Heytman nad Kara-wanau
béře odpusstěnj od něho, uctiwost mu čině/ a wssem ge-ho Uřednjkům y wogákům/ a po té
gede odtud/ a býwá pro-wázen odewsseho lidu Kairského/ w tom pořadku rowně gako w
něgaké processy/ s Instrumenty, traubenjm, zpjwánjm, křikem, wytjm a newyprawitedlnými
ginými Ceremonyemi/ kteréžby přjliš dlauho bylo wyčjtati. Summau gedau tak od Hradu/ až
104
na konec Města k gedné bráně/ kteráž se Bob Nascera gmenuge. Za tau Branau gest geden
Kostel/ w němž oni dotčená raucha a wěcy skládagj/ a zanecháwagj dobře strážj osazených a
opatřených. Tak mnoho držj o této Ceremonij/ že se ze wsseho gegich okrsslku Lidé k ní
zbjhagj/ až y ty těhotné ženy/ a giné mnohé děti swé na rukau nesauce.
Nedopausstj se také každému muži/ aby se za swau ženu při-mlouwal/ aby k tomu
Swátku gjti a naněg se djwati nemohla. Nebo gestliby se on za to přimlauwal/ onaby měla
moc w tako-wé přjčině dáti se s swým mužem rozlaučiti a giného sobě pogjti/ gakoby tim
muž gegi welikého hřjchu se dopustil/ tak to u njch těžce se wážj.
s. 276 Když se tehdy ta Processy od Hradu do Kostela koná/ wssi-ckni Welblaudowé/
kteřjž dotčená Raucha nosý/ býwagj Zla-tohlawowými Deky přistřenj/ okolo njchž býwá
mnoho zwon-ců a zwonečků/ a když býwagj sem y tam skrze ulice propusstěnj/ spatřuge se
lidj mnoho sto tisýc/ kteřjžto gedni přes druhé na ty ssa-ty kwjtj metagj pěkné a rozmanité/ y
také wonnými wodami na ně kropj: Ginj bráwagj pěkné Lněné a hedbáwné ssátky/ njmiž
dosahugj až k dotčeným ssatům/ aneb rauchau dotýkagj se gich/ potom wždycky těch ssátků/
gimiž gsau se toho raucha dotkli/ sobě zanecháwagj/a chowagj ge w neywětssj wážnosti/
rowně gako něgakau Swátost.
Když giž těch ssatů aneb Raucha w Kostele / tim spůsobem w bezpečné stráži a
opatrowánj zanecháwagj gakž wýš oznáme-no/ wracegj se zase do Města/ a zůstáwagj tu
neydéle za dwaceti dnj/ a potom gede Heytman sám toliko s swým lidem/ a wezmauc ta
raucha z toho Kostela k sobě zase/ weze ge wen na wýš gmeno-wané mjsto Birka. Tu dáwá
Heytman Stan swůg s Korau-hwj welikého Pána/ kteráž se z předu na dwéřce toho stanu
wstawjwá, rozbiti: potom tolikéž wssecky stany swých wzá-ctněgssjch lidj okolo Stanu swého
wůkol/ a zůstáwá na tom mjstě za deset dnj w tichém leženj a nic déle. Mezy tim dáwagj se
tam nagjti wssickni ti lidé/ kteřjž s Karawanau geti chtěgj do Mecchy. Wjdati tam také y ženy
se nacházeti/ kteréž umysl magj takowau Paut wykonati/ a přjbuznj přátelé gegich ge
prowázýwagjce/ gedau na pěkně osedlaných Welblaudjch/ s pro-wozowánjm takowých
kratochwjlj, tanců a zatáčenj/ že kdo se naně djwá/ od smjchu se zdržeti nemůže.
Poslednj tu noc/ prwé než se Karawana pryč odebere/ držj se w prostřed Karawany
mnoho Ceremonij a weselých her y krato-chwjlj/ s některými Zámky a mnohými ginými
mistrowskými kusy od ohně. Janitčaři pak zůstáwagj tehdáž wně okolo Sta-nu Heytmanowa/
od njchž takowý hlahol a prowyskowánj gest slýchati/ až se wssudy wůkol po zemi rozléhá.
Též také wnocy s. 277 čtyrykrát aneb ssestkrát swau střelbu wypausstěgj. Potom gak se
rozednjwá, wstáwagj: w tom Trubači traubj/ ssikugj se do Orduňku a na cestu wydáwagj.
Kterého času Karawana z mjsta se heybá/ a kdy zase odpočjwá.
Wěděti slussj/ že z Kairu do Mecchy gest okolo třidcýti dnůw cesty/ a to skoro weliké.
Nebo obyčeg gest Karawany sylně předce geti a málo odpočjwati. A neywjce ten a takowý
spůsob zachowáwá/ že když gest giž po dwau hodinách na noc/ tedy až do wýchodu Slunce
předce gede/ potom odpočíwá až do poledne/ po poledni se znowu hýbá/ a gede až do wečera.
Po té odpočjwá za dwě hodině/ a odpočina, zase se na cestu wydáwá. A tak ten obyčeg
zachowáwá až do wykonánj té gjzdy/ a neměnj sobě toho pořádku/ krom toliko na některých
mjstech/ o kterýchž swým časem dotčeno bude/ gmenowitě že někdy pro wodu za celý den
anebo za půl druhého odpočjwagj/ a činj to pro bezpe-čněgssj sebe y howad zachowánj. Nebo
kdyby toho nečinili/ tak dobře Lid/ gako howadaby mřeli a na mjstě zůstáwali.
Gakým pořádkem Karawana gezdj.
Když Karawana gede/ zachowáwá při tom spůsobu a po-řádku/ gakž se njže pokládá
toto.
105
(Karawana se na tři hauffy dělj) Rozděluge se na tři hauffy: Prwnj gest přednjho
taženj: Dru-hý prostřednjho taženj: Třetj zadnjho taženj.
(Prwnj hauff a kdo gsau w něm) W přednjm taženj gde těch osm pilotů, anebo cesty
ukazowa-telů, napřed/ při njchž gest také wždycky geden Cžauš/ kterýž při sobě má čtyry
služebnjky/ každého s gednjm Karabáčem/ anebo Oslowau čelistj w rukau: Nebo gakž za
časté některý/ buď on pak kdokoli/ před řečené Piloty wen wyběhne/ porážegj ho k zemi/ a
tim spůsobem dáwagj mu napomenutj/ že to tak do-bře gim/ gako y giným k užitku přicházý.
A tento Cžauš gest rowně gako Heytman nad přednjm taženjm/ a dokud se w nocy s. 278
gede/ předsýlagj se ustawičně hořjcý swazečky napřed. Gest také w tom počtu toho přednjho
taženj ssest Santonů/ to gest duchownjch lidj/ gedenkaždý s swým čerweným Tulbantem.
(Santowé se radugj dobré hospodě) Ti býwagj pokrmem a nápogem opatřeni/ y také wezeni/
na ná-klad Heytmana nad Karawanau: A mjwagj takowj Santonowé za obyčeg to/ že když
Karawana někde k dobré hospodě při-gjždj/ gakž gi oni uhljdagj/ weliký křik začjnagj/ welmi
strassli-wým a hrozným hlasem a těmito slowy: Buďte weseli, Buďte weseli/ k winssowané
hospodě sme přigeli. A potom wssickni onačegssj w tom towaryšstwu/ dáwagj gim Almužnu/
za při-gatau dobrau nowinu.
W tom přednjm taženj skoro třetj djl lidu táhne/ kteřjž gsau při Karawaně/ a po zadu
gede wždycky pětmecýtma Sspáhů na Dromedářjch/ wýborně přistrogených a opatřených/
geden každý swau Ssawlj: Lučisstěm, ssipkami a střelami/ a to se děge s dobrým rozmyslem/
pro zloděge a laupežnjky.
(Druhý hauff a co w něm) Za přednjm taženjm asy čtwrt mjle Wlaské/ následuge
prostřednj taženj/ a před tim wezau neyprwé těch ssest kusů střelby/ o njchž nahoře
powědjno/ při njchž gdau gich pusskaři/ za njmi patnácte Sspáhůw/ kteřjž z Lučissť střjlegj.
Potom gde spráwce Sspitálů/ kterýž gest letitý a wážný člowěk/ a weze s sebau mno-há
Lékařstwj: též masti, Cukry a nesčislných mnoho giných wě-cý/ ku posylněnj a občerstwenj
nemocných. (Welblaud neypěkněgssj) Wede s sebau také Welblaudy/ aby nemocnj na nich
geli/ kdyby giž nigakž na swých howádkách geti nemohli. Pro toho spráwce Sspitálu gde
toliko geden Welblaud / kterýž gest tak welice pěkné howado/ gakéž může kde widjno aneb
wyhledáno býti. Nebo oni ho s welikau pilnostj wyhledáwati dáwagj/ kterýžby práwě
neywětssj a neydokonalegssj postawy mezy ginými wssemi byl/ kterýžby se w zemi welikého
Pána nassel/ a býwá wssecken Zlatohlawem a hedbáwnými ruchami postřjn. (Truhličku
prostau nese) Ten Weblaud nosý pěknau malau dřewěnnau truhličku/ na spůsob Archy
starého Zákona udělanau: Wssak toliko gest, gakž powědjno, z dřewa wytesaná s. 279 a
sprawená bez Zalta aneb nětčeho giného/ cožbykoli nákladné-ho býti mohlo, žeby mnoho
stálo. (A w té Alkoran zákon Turecký) W té truhlicy ležj Alkoran/ wssecken naskrze
welikými Zlatými literami psaný/ a mezy dwě-ma prkny anebo tabulemi, Uncowým Zlatem
přiwázaný/ a ta truhlička když cestau gedau/ býwá toliko hedbáwnau rauchau přikrytá: Ale
když magj do Mecchy wgjžděti/ Zlatohlawem gi přikrýwagj wssudy/ a naskrze drahým
kamenjm wysazeným a okrássleným. A to také činj při wgjžděnj do Města Medyny: Okolo
toho Welblauda / kterýž wýš dotčenau truhličku nosý/ býwá wždycky mnoho Arabských
zpěwáků a hudců/ kteřjž se ustawičně gedni po druhých pořadagj/ a nikdý zpjwati a na
Instrumenta hráti nepřestáwagj. Za těmi chodjwá giných patná-cte, welice pěkných
Welblaudůw/ kteřjž Amira Illahaggi/ to gest/ Heytma-na nad Karawanau/ penjze, ssaty a giné
wěcy nesau. Potom následuge Králowská welikého Pána Korauhew/ kterauž geden na koni
nese/ a býwá po každé prowázena od Heytmana nowé muzyky/ a od pětmecýtma Sspáhů/
genž z lučissť střjlegj/ spolu s gednjm Cžaussem přednjm/ kterýžto gegich heytmanem gest. A
okolo těch diwných Tretůw/ wůkol gedau lidé a Welblaudi se wedau/ kteřjžto k wykonánj té
gjzdy s Karawanau nařjzenj gsau.
(Třetj hauff a kdo gsau w něm) Za těmi pak nětco méně než za Wlaskau mjli wzdálj/
nasledu-ge zadnj taženj/ w kterémž na wětssjm djle lidé gsau paustennjcy anebo pautnjcy/ a to
106
gde tim/ že Kupcy wždy a wždy přjhodno-sti hledagj/ pro mnohé přjčiny/ aby se napřed
dostali/ ale pautnj-cy/ kteřjž málo magj co ztratiti/ by pak po njch w zadnjm hauffu zůstáwali/
na tom přestáwagj.
Neyzáze gezdj wždycky giných pětmecýtma Sspáhůw/ dobře oděných a opatřených/
spolu s gednim Cžaussem/ kterýžto ge-gich Heytmanem gest. Item/ čtyrydceti Arabůw/ wsse
zlu-čisstě střjlegjcých/ pro bezpečnost zadnjho taženj. A poněwadž s. 280 zadnj taženj
wždycky při Břehu Cžerweného moře gede/ gež sobě když tam do Mecchy gedau/ po prawé
ruce magj/protož nařjzu-gj/ aby dwě stě Janitčarů po lewé straně bylo na tři hauffy rozdělených/ dobře opatřených na Welblaudjch gedaucých/ z njchž gedenkaždý k druhému gest
přiwázán. Nebo po té straně wsse-cko nebezpečenstwj záležj pro laupežnjky/ když z prawé
strany, gakž dotčeno nenj zhola nic nebezpečného čeho se strachowati/ aneb obáwati/ widauce
to/ že gsau tu Cžerweným Mořem/ ubezpečeni.
Heytman nad Karawanau/ wždycky okolo swého lidu wůkol gezdj/ a nikdý na gistém
mjstě nezůstáwá. Okolo něho usta-wně sau a na službu mi hledj/ geden Cžauš s pětmecýtma
Sspá-hy, zbranj dobře opatřeni, na Dromedářjch gedauce. Item/ osm muzykářůw/ kteřjž
Wioly w rukau nosý/ a bez přestánj pjska-gj/ až do času odpočjwánj. Prowázegj ho také až
práwě do geho Stanu/ a gednosteyně některé zpěwy a pjsně prozpěwugj/ ku poctiwosti
proroka Mahumeta. Gakž pak Heytman do swého Stanu wegde/ býwá powoleno wssechněm
těm genž ho prowáze-li a naslužbu hleděli/ gednomukaždému na mjsto geho se obrátiti.
O Obzwlásstnjch a znamenitých wěcech/ kteréž se na té cestě nacházegj a spatřugj.
(Karawana má gen pět stawuňkůw na swé cestě) Poněwadž na cestě do Mecchy/
nemnoho paměti hodných wěcý se spatřuge/ z přjčiny té/ že Karawana welmi zřjdka/ nýbrž
skoro nikdá pokogně neležj/ aneb na bydlitedlných a wystawených mjstech neodpočjwá/
kterýchž tam málo wjdati/ než wždycky w poli. Protož toliko při wypisowánj této nassj cesty/
o ně-kterých malých Twrzých aneb Zámcých/ kteřjž se tu nacházegj, zmjnku učinjme/ a gsau
téměř tito genž njže stogj: Agerunt, Ná-chel, Akba, Biritem, aneb Muel a Eszlom. Z těch pěti
Zámků prwnj dwa opatrowáni býwagj od Mauřenjnůw/ ostatnj tři od Turkůw. A Warta/ aneb
obsazenj gjch/ gest toliko osmi aneb ney-wjce/ s. 281 desýti osobami w gednom každém
zámku/ se čtyrma anebo pěti malými kusy střelby/ gménem Ssmerigli/ kteřjž syc k ničemuž
neslaužj/ než aby wody sladké před Araby hágili/ tak aby Karawana/ kdyžby tam přigela/
nalezla čim by se posylnila.
Prwnj gest Agerut/ gináč Sues/ w kterémžto stanowissti wždycky pětmecýtma Galegi
welikého Pána nahotowě gest/ aby tu wůkolj, Moře na pozoru měli.
Druhý Zámek Nachel/ aneb Nakel/ ležj od moře skoro gednoho dne cesty wzdálj. Zdi
zámku Akba/ gsau založeny a stogj na břehu Moře čerweného. Biritem/ aneb Muel/ gest
podobným spůsobem wystawený/ že rowně také Moře do něho wcházý. Eszlom/ gest wjce
než gednoho dne cesty od Moře wzdálj. Wssickni ti Zámcy/ gakž nahoře powědjno/
nepostačili by gednomu stu oděncůw.
Když pak giž Karawana od Birky gede až do Agerut/ nena-cházý na cestě ani gedinké
krůpěge wody k nápoji: Tak tolikéž z Ageruntu až do Nákelu: Ani od Nákelu až do Akby/
žádné wo-dy nenj. Ale od Akby do Biritem/ nacházý se dwogj woda: Gedna gménem Ajum el
casap: Magaraxiaibi: což tolik gest/ gako hy-lina Gétrowa Mogžjssowého Tchána. (Mjsto na
něž Mogžjš zabiw Egyptského utekl) Nebo to gest to mjsto/ o němž psáno gest w druhých
knihách Mogžjssowých w kapitole druhé/ že gest Mogžjš před Hněwem faraónowým utekl/
kterýž ho proto zahubiti mjnil/ žeby gednoho Egyptského zamordo-wati měl/ kterýž se
s gednim židem swadil. A bylo na tom mjstě před časy město Midyánské. (Medýna, prwé
Madyána slaula).
107
Gsau tam také gesstě až podnes ty studnice/ u kterýchž teh-dáž Mogžjš seděl. A od
toho mjsta nacházý se potom wjce wod na cestě a za časté/ ale wssak gsau nepřjliš welmi
dobré.
Též se wěděti má/ že na té cestě Heytman na těch mjstech do pytljka sáhnauti musý/ a
Present aneb dar od peněz, od ssatstwa a od Tulbantů Tureckých klobaukůw/ některým
Arabským Hey-tmanům aneb Kápům dáti/ aby mu swobodného a bezpečného průchodu
dopřáli/ a nedopausstěli aby gegich přjbuznj s. 282 kara-waně sskoditi usylowali/ a ti
Heytmani/ netoliko to nařjditi a zdržeti se zavazugj, gakž powědjno/ ale připowjdagj také těm
w té Karawaně/ gestližeby oblaupeni byli/ tedy že se k tomu při-činiti chtěgj/ aby se gim
gegich libé wěcy zase odwedli: A wssak mnohdykrát takowé swé sstědré přjpowědi
nezdržugj. Nebo Karawana někdy welmi weliké sskody a protiwenstwj snássj/ a kdo co svého
ztratj/ toho zase nedostáwá. Nebo ti sskůdco-wé w těch mjstech/ ucházegj odtud na hory/ kdež
gich nenj mo-žné zase wyhledati.
Když potom giž Karawana obyčegnau dennj gjzdau táhne/ a mimo wssecky swrchu
gmenowané Zámky/ a giná mjsta giž pro-pusstěná býwá/ přigjždj k gednomu Městu/ gemuž
gméno Gebir/ a gest začátek a hranice země a Králowstwj Seriffa z Mecchy. Když se tam
přigede/ wygjždj Spráwce Města se wssjm lidem wen proti Karawaně aby gi přiwjtal/
s takowým slawným a weselým wýskánjm/ že toho wymluwiti nelze/ pročež tu Kara-wana za
celý den zůstáwá a pokogně odpočjwá.
(Ženy lacyné) To mjsto má nad hognost mnoho čerstwých studni-čnjch wod/ kteréž
z neywyšssjch wrchůw dolů spadagj a tekau. Podlé toho magj mnoho Daktylů a massa: Ale
obzwlásstě ženy gsau lacyné/ kteréž rády mužům ku pohodlj býwagj. Protož tu hladowitj a
žjzniwí Pautnjcy a pocestnj/ magj zwolnau přj-hodnost/ aby se dobře poobčerstwili. Ržjkagj
také Mahume-táni/ když se s týmiž ženami spogugj a občerstwugj/ že břemeno s sebe
skládagj/ a býwagj od swých hřjchů oswobozeni/ y weliké nábožnosti k pauti gegich
docházegj.
Potom welikém odpolu zbořeném a ssutém stawenj/ kteréž se tam spatřuge/ může se
snadno rozuměti/ že gest to před časy zna-menité Město bylo, ale poněwadž wjce zloděgů a
laupežnjků/ nežli poctiwých lidj tam bydlj/ tim spusstěno gest.
Když lidé té Karawany tak občerstweni býwagj a sobě odpo-činau/ strogj se na druhý
den zase na cestu/ a neyprwněgssj pa-měti hodné mjsto/ kdež přigjžděgj/ slowe Beed
Rihonim. Tu roste s. 283 njzké dřewjčko, Balsam wynássegjcý (Balsam wonný kde roste)/ a
prwé než se tam přigede/ ukazuge se daleké a weliké/ za Wlaskau mjli pole/ zewssech stran
welice wysokými a neurodnými Horami otočené/ na kterémž před časy Prorok Mahumet /
podlé swědectwj geho Alkoránu/ sylný a krwawý bog wedl s některými Křestiany w té zemi/
a s ginými okolnjmi obywateli/ kteřjž gsau se proti geho náboženstwj postawowati/ a gemu
odpornj býti chtěli. (Pole bitwy Mahumetowy neyprwněgssj) Tolikéž že by w dotčené bitwě
od Křestianůw přemožen býti mohl/ a Lid geho téměř wssecken poražen a pomordowán.
Když se tehdy w takowém nesstěstj widěl/ že gest se yhned na modlenj oddal/ a
swědčj Alkoran/ že Bůh mage spolu čitedlnost s milým swým přjtelem a Prorokem, geg
wyslyssel/ a nesčjslných mnoho tisýc Andělůw k němu poslal/ podlé njchž gest on se zno-wa
s nepřátely bil/ a tak že gest potom wždy zwjtězyl nad těmi wssemi proti sobě předessle
bogugjcými. (A wjtězstwj geho) Z přjčiny té Kara-wana každého roku na památku té bitwy a
boge/ tu na tom mjstě weliký oheň dělá/ a přes gednu noc s náramným weselým a ra-dowánjm
se tu zdržuge.
Powjdagj také/ že se na těch wrssjch gesstě y nynj ustawičně na malý Buben
bubnowánj slýchá/ dokud Karawana mimo ně gede/ a že se to děge od Andělůw/ na znamenj
toho obzwlásstnj-ho wjtězstwj/ kteréhož Bůh Proroku gegich propůgčil. Ale gábych snáze
wěřil/ že se to od zemského člowěka/ než od Nebe-ského Anděla bubnuge/ a to proto/ aby
pautnjcy/ kdyby se mezy tudy taženjm nic neslysselo/ třebas nábožnosti nepotratili.
108
Na zegtřj ráno/ gakž slunce wzegde/ gede Karawana do Beed Rihonim/ a mygj se na
tom mjstě wssickni spolu/ od hlawy až do noh/ tak rowně mužj gako ženy/ potom se do swých
obyčeg-ných ssatů neobláčegj/ než opasugj se gen okolo hanby lněnau rauchau/ gazykem gich
řečenau Fota/ a nosý z bjlého barchanu náramek: a ti wssickni kteřjž pěssky do Mecchy gjti
mohau/ gdau tam tak w tom habitu aneb oděwu. Nebo za to u sebe pokládagj/ že kteřjž w
takowém hábitu tam přicházegj/ wjce zásluhy s. 284 než ginj docházegj. (Wssy a blechy před
pautnjky kdy gsau sebau bezpečny) Kteřjž pak toho wykonati nemohau/ činj mjsto toho slib/
by při wrchu odpustkůw Skopce obětowali. A když se tak umygj/ potom se žádnému wjce
nedopausstj, blechy, aneb wssy rukama bjti/ mnohem méně nehty se drbati/ dotud/ dokudžby
swé slussné a powinné modlitby/ na wýš dotčené Hoře odpustkůw, newyřjkali a newykonali.
Pročež také u njch to wjdati/ že y hned potom dřjwko při sobě nosý naschwále na spů-sob
Měsýce udělané/ w gegich řeči Archa Cassagic řečené/ kterýmž se po plecých drbagj.
Tak naposledy Karawana ustawičnau gjzdau/ přicházý až na dwě mjle Wlaské od
Mecchy/ tu odpočjwá přes noc. Ná-sledugjcýho gitra y hned gakž se rozednjwá/ ssikuge se do
Orduň-ku/ se wssj tau sláwau a nádhernostj/ gakž možné gest wyprawiti/ atak gede do
Mecchy. Když se giž k Městu přibližuge/ seriff z Města swého wen wygjždj s Komonstwem
swým/ okolo něhož nesčjslný počet lidu gde a gede, geg prowázegjc: Tu konagj di-wné
Ceremonye a Slawnosti s welikým křikem. A když z mě-sta wygedau/ coby mohl z lučisstě
dostřeliti/ potkáwagj se na gednom pěkném poli/ kdež newýmluwně mnoho Stanůw rozbito
býwá/ a w prostřed mezy njmi stáwá weliký Stan Heytmana nad Karawanau/ kterýž y hned
gakž k Seriffowi přicházý a we-spolek se pozdrawj/ z Koně swého ssedá/ a s Sseriffem do
toho Stanu wcházý. Potom Seriff aneb Král z Mecchy/ zhossťuge se toho/ a odewzdáwá ge
řečenému heytmanowi/ gemuž také podlé toho plnau moc a dowolenj dáwá rozkazowati,
sprawowati a k Sprawedlnosti dopomáhati/ dokud se s towaryš-stwem swým w Městě
Mecchy zdržowati bude.
Proti tomu Heytman nad pautj/ na odměnu důstogenstwj Seriffowa sobě
postaupeného/ daruge mu Zlatohlawowé ssaty/ kteréž za mnoho stogj/ s některými klénoty a
k tomu podobný-mi wěcmi.
Potom posazugj se na Kobercých a giných wěcech z kožj udě-laných/ a spolu hodugj
aneb kwasý.
s. 285 Potom wstáwagj s některými gich wzáctněgssjmi osobami/ a ty ssaty aneb
Raucho/ y ty zlaté dwéře/ o njchž swrchu powědjno, s sebau berau/ a gedau tak doměsta/ a
hned upřjmo do Ko-stela, mjwagjce s sebau welmi málo lidj, wcházegj tam/ kdežto
wegdauce/ spůsobugj y hned to/ aby staré Raucho z domečku neb kaplice Abrahamowy, dolů
sňato bylo/a na mjsto starého nowé wkládagj. To pak staré Raucho zůstáwá klesstěncům/
usta-noweným služebnjkům téhož kostela. Potom býwá od njch prodáwáno pautnjkům/ geden
kausek aneb fflek/ za čtyry aneb pět dukátůw/ a ten se pokládá ze welmi Blahoslaweného/ kdo
toliko neymenssj ffljček odtud dostati může/ a wážj sobě toho/ rowně gako něgaké Swátosti.
Ržjkáwagj také/ že kdyby se to některému člowěku/ gesstoby k Smrti pracowal/ a s timto
Swě-tem laučiti se měl, pod hlawu podložilo/ ten žeby tudy wssech hřjchůw shlazenj/ a
dokonalých odpustků, za swá přečiněnj, nabýwal. Podobně tolikéž odnjmagj staré dwéře/ ana
mjsto gjch/ postawugj ty nowé dwéře/ a staré dáwány býwagj Seri-ffowi. Potom řjkagj swé
Modlitby/ podlé wykonáwánj ně-kterých obyčegných Ceremonij. A Seriff potom zůstáwá w
městě/ a Heytman nad pautj obracuge se zase wen k swému stanu.
O Seriffowi Králi w Mecchy
(Mahomet Prorok nepozůstawil po sobě dědice mužského pohlawí/ ale toliko 1. dceru
Fat-mu/ a z té Králowé neb rod Seriffů gde.) Seriff ten chtěgj tomu žeby měl z Proroka Mahumeta/ podlé linye mateřské/ gmenowitě z Fatmy dcery Mahume-towy a z Ali zetě geho/
109
kterýž Dotčenou Fatmu měl za manželku. Nebo ten Prorok neměl žádného Syna/ aneb
pohlawj mužské-ho dědice/ kromě toliko tu gednu dceru/ z njž ten Seriffů Rod po-cházý/ w
němž wždycky na neystarssjho Syna/ podlé pořádné poslaupnosti. Králowstwj Mecchy
obyčegně připadá/ kteréžto každoročně Králi swému půl Milionu Zlata/ anebo nětco málo
wjce na důchodjch wynássj/ a takowj lidé/ kteřjž se za krewnj přátely a přjbuzné toho rodu
wydáwagj a držj/ a giž gich nesči-slně mnoho gest/ dáwagj sobě sami gméno Emir/ a tudy
chtěgj s. 286 Páni nazýwáni býti. Nosý zelené ssaty/ anebo při neymenssjm zelený klobauk
slowe Tulbant/ aneb wobálku/ aby od giných lidj byli rozeznáni. Nedopausstěgj také aby kdo
z Křestianůw/ kteřjž w gegich zemi bydlj aneb obchod wedau/ zelené gaké ssaty nosyli/ ani co
zeleného na těle swém měli. Nebo řjkagj/ že nenáležj aby Křestiané (gež oni Gauri nazýwagj)
nápodobnau bar-wu nosyti měli/ kteréž weliký přjtel a Prorok Božj Mahumet/ k oděwu
swému požjwal.
O Městě Mecchu
Město Meccha/ w Arabské řeči gmenuge se Maccha/ ga-koby řekl Obydlj. Obsaženo a
obhraženo gest welmi wysokými wrchy: Položenj geho gest neurodné/ ačkoli ležj mezy
horami na rowině: W tom Městě gsau některé rozkossné zahrady/ w njchž pře-weliká hognost
Fjkůw se obrozuge/ též winných hroznů, gablek a Melaunů, množstwj weliké roste. Wody
také má dosti/ ale málo chleba. Nenj žádnau okrauhlau zdj obsažené/ a okolek ge-ho držj w
sobě okolo pěti Mil Wlaských. Domowé w něm gsau dosti ozdobnj a pewnj/ nebo gsau skoro
na Wlaský mustr wystaweni.
Palác Seriffů gest welmi pěkný/ subtylně wystawený a milý.
Ženy toho města magj obzwlásstnj dar ten/ že gsau milostné a přjwětiwé/ po Těle
barwy Olegowé, krásných očj, přirozenj horkého/ než wětssj djl mezy nimi gest Ruffek.
Mužj pak gsau k smilstwu welice náchylnj/ tomu proklatému a hanebnému hřjchu/ a
toho sobě tak rowně oni/gako y ženy welmi málo wážj/ a to progeho takau přjhodnost a
zwolnost. Po wykonánj takowého hřjchu/ utjkagj se k studénce Zun, Zun/ gazykem gich
řečené/ kterauž téměř hned před sebau magj. Nebo prawj/ když se tau wodau obmýwagj/ že
býwagj od wssech hřjchůw očisstěni/ buďte oni gakkoli welicý.
Uprostřed Města gest ten weliký kostel Meschit/ spolu s s. 287 Abrahamowým
domem/ genž w prostředku toho kostela stogj/ a ten Kostel žeby wystawen byl toho času/
když gesstě Prorok Mahumet žiw byl. Gestiť pak čtwerhranatý/ a tak weliký/ že okrsslek
geho na dwě mjle Wlaské se wztahuge/ to gest každa z těch čtyr stran na půl mjle. Udělaný
gest gako něgaký Klásster. Nebo w prostředku rowně gako w Ambitjch má samý o sobě plac
pod Nebem nepřikrytý/ na němž wýš dotčený dům Abrahamů stogj. Ambjtj kteřjž okolo toho
placu gdau wůkol/ gsau také na čtyry cesty rozdělenj. Meze/ njmiž se každá cesta gedna od
druhé odděluge/ spraweny gsau s některými Mramorowými/a ně-kterými kamennými a
wápennými slaupy.
A ten znamenitý Meschit/ má dewadesáte dewět bran/ a wěžj pět/ téměř takowých/
gakéž u nás gsau zwonice/ na kterýchž Talismanlarowé/ aneb Turečtj Kněžj/ obyčegně Lid
do kostela swoláwagj. Pautnjcy anebo pocestnj/ kteřjž přjležitosti Stanů mjti nemohau/ práwě
na tom mjstě w hauffjch sobě Lozumenty osobugj/ a pro welikau nábožnost/ mužj s ženami
wespolek se smě-ssugj a ljhagj/ tak že Meschit/ gegž za dům modlitebnj mjti chtě-gj/ často w
horssj mjsto se obracý/ než w mordéřské zálohy.
O Abrahamowém domu.
Dům Abrahamů gest též čtwerhranný/ wssecken a naskrze z kamenj ssediwého
wystawený/ dwadcýti kročegů zwýssi/ čtyryd-cýti kročegů w okrsslku. (Powěra o kamenu
s nebe spadlém/ a hlasu o něm slyssaném) Z gedné strany toho domu/ gest wezdi geden
110
kámen pjdi zdýlj/ a půl pjdi zssjřj. O kterémžto kamenu prawj/ že gest prwe než ten dům
wystawen byl/ s Nebe spadl/ a že gest podlé toho hlas slyssán/ kterýž prawil: Na kteréž mjsto
ten kámen upadne/ tu že se dům Božj wystawj/ w kterémžto Bo-žjm domě/ hřjssnjcy budau
wyslyssáni. Při tom také prawj/ když gest ten kámen z Nebe spadl/ že gest nebyl černý/ než
wsseckem gako snjh bílý. (Kámen někdy bjlý/ od ljbánj černý učiněn) Ale že gsau od tak
mnoha hřjssných úst, tak za časté ljbán/ tim černý učiněn gest. Nebo wssickni pautnjcy a
pocestnj, musegj geg ljbati. A řjkagj Mahumetáni s. 288 kdyby toho neučinili/ žeby hřjchy
swé ssebau domu přinesli.
Dwéře toho domu gsau malé/ skoro gako něgaké staré okénko/ tak wysoko od země/
coby člowěk rukama dosáhnauti mohl/ tak že se owssem nepřjstupně a nesnadně tam wcházý.
Ale prwé než se tam wegde/ gest widěti zewnitř při tom domě slaupů třidceti a geden/ wsse
z mědi slitých/ a stogj na Qwadratjch z čerweného a zeleného kamene. A skrze ty slaupy nenj
syce prowlečeno/ než toliko mosazný drát/ kterýž od gednoho slaupu k druhému dosa-huge,
na němž mnoho rozžatých Lamp wisý/ a ty měděnné slau-py/ Sultan Soliman/ toho
nyněgssjho Tureckého Cýsaře, Sul-tána Murata Děd, udělati dal.
Když se giž těžce/ gakž wýš dotčeno/ do těch dwjřec wegde/ nacházegj se při wchodu
dwa Mramorowj slaupowé z Aloeso-wého dřewa udělanj/ nehrubě tlustj/ Mauřenjnským
plátnem přistřenj/ od mnoha nesčislných barew udělanj/ a ti slaupowé pohodlnj gsau ku
podepřenj Terazzy aneb Altánu: ale wssak do-sti pracně/ sotwa se to spatřiti může/ poněwadž
nemnoho swětla tam wcházý/ a také tam welmi smrdutě zapáchá.
(Studénka od Anděla djwce Agar na paussti ukázaná) Wně za těmi dweřmi na pět
kročegůw odtud/ gest ta studénka/ o njž wýsse powědjno/ Zum Zum řečená: A to má býti
poswěce-ná studénka/ kterauž gest Angel Páně/ Agar djwce Abrahamo-wé ukázal/ když gest
wssudy wůkol wody hledati chodila/ aby ni Syna swého Izmaele napogila.
O Ceremonijch Pautnjkůw
(Mahumetáni magj dwogj Welikonoc) Při začátku tohoto nasseho Hystorického
přeběhnutj/ na-powědjno gest/ že Mahumetáni dwogj Welikonočnj swátek w roce držj.
Gednomu řjkagj Welikánoc Ramazána/ to gest/ kteráž se za přjčinau postu držj/ a ta gest
práwě hod Beránka/ poněwadž Karawana/ gakž třidceti dni pomjgj/ na cestu se strogj do
Mecchy. Druhau gmenugj Skopcowau Welikaunoc/ poněwadž gedenkaždý zawázán gest/
kdo gen s to může býti/ aby tehdáž Skopce obětowal. A ta Welikánoc w řeči gegich slowe s.
289 také Eutzug Bairam/ to gest menssj Welikánoc. Nápodo-bně gakž Karawana z Alkairu
we třidcýti dnech po Welikenocy/ gménem Biguc Bairam, preč odgjždj/ tak gesstě tam
přigjždj/ pět aneb ssest dnj před malau Welikaunocý/ tak aby pautnjcy čas měli před tjm
swátkem swé powinné Modlitby a Ceremonye wykonati/ a to gsau téměř tyto: gmenowitě/ že
se oddělugj od Ka-rawany/ a dáwagj se některým cesty ukazatelům wésti/ kteřjž to-ho mjsta
gsau powědomi/ a tak gich dwadcet aneb třidcet pospo-lu, podlé gich libosti, do města chodj/
a když tam wegdau/ gednostegně gdau po gedné ulicy/ kteráž pomalu čim dále tim wý-sse
nahoru se táhne/ až na konec na gedno wysoké mjsto přicháze-gj/ kdež gest brána/ na njž ze
wssech stran na kamenj Mramo-rowém psano stogj/ Babel Salema/ což w Arabské řeči
wyzna-menáwá/ Brána zdrawj. A z toho mjsta spatřugj weliký Ko-stel Meschit/ w němž dům
Abrahamů stogj. Gakž geg tedy spatřj/ wssickni společně sklaněgjce se proti němu/ začjnagj
mu uctiwost činiti a řjkati podwakráte tato slowa: Salema lech ja resul alla: To gest/ Pokog
nad tebou ty wyslaný Božj. Když to pozdrawenj wykonagj/ gdau předce po té cestě/ a
nalézagj po prawé ruce klenutý Prampauch/ po němž wstupugj pět stupňů nahoru/ a tu gest
weliký plac/ wssudy a naskrze kamenjm wydlaž-děný/ potom sstupugj tolikéž stupňů zase
dolů/ gak mnoho na-horu wstupugj/ a gdau předce dále coby z lučisstě wystřeliti mo-hl: y
nacházegj tu giný Prampauch k druhému wykonáwagj po sedm-kráte/ a breptagj wždy a wždy
111
některé swé modlitby. (Kde pautnjcy pamatugj smutnau chůzy Agar djwky wody hledagjcý).
A té Ceremonye od njch se užjwá/k připomenutj té smutné a žalostiwé chůze/ kterauž gest
zarmaucena Agar/ když nadarmo wody hle-dala/ aby synu swému pjti dal/ konala. Když ta
Ceremonye býwá wykonána/ gdau pautnjcy do Kostela Meschitu/ strogjce se do domu
Abrahamowa/ obegdau sedmkrát okolo něho/ a řjka-gj gednosteyně tato slowa: Toto gest ten
dům Božj/ a Abraha-ma služebnjka geho. To když učinj/ gdau tam aby ten wýš dot-čený s.
290 černý kámen ljbali. Potom se nacházeti dáwagj k studýnce Zun Zun/ mygj se w nj od
hlawy až do noh, wewssech ssa-tech a obuwj swém/ a řjkagj: Tobah Allah, Tobah Allah: což
gest/ Odpusť ó Bože, Odpusť ó Bože. Pigj také tu wodu/ kteráž welice odporná, zlá a
smradlawá gest. A když se tak umygj a napigj/ obracý se potom každý do swého Lozumentu.
A tu Ceremonij gedenkaždý gest zawázán a powinnen/ při neymenssjm gednau wykonati.
Kteřj pak žádostiwi gsau před ginými do Ráge přigjti/ ti to každodenně gednau dělagj/ dokawádž na tom mjstě Karawana w upokogenj zůstáwá.
Co Karawana dělá když poodpočine.
Když Karawana pět dnj pořád wně města Mecchy ležj/ wywstáwá Heytman práwě té
nocy před Wigilii gegich Welikonocy/ sewssjm swým towarysstwem/ agede předce až k hoře
odpustkůw/ kterauž oni Giabal Araffata gmenugj. (Hora odpustkůw) Ta hora ležj patnácte Mil
Wlaských od Mecchy/ a w polo-wicy cesty gest gedno mjsto gménem Mina/ kteréžto slowo
wyznamenáwá stanowisstě/ a nehrubě daleko odtud gsau čtyři piljřj/ o njchž nětco wjce njže
oznámjme. A tuto neyprwe do-tkneme o hoře odpustkůw/ kteráž mnohém snázegi Pahrbkem
než Horau, gmenowána býti může/ poněwadž gest njzká, ma-lá, milostná a rozkossná.
Okrsslek gegj gest až na dwě mjle Wlaské/ a gest okrauhlá/ obsažená tak pěknau rowinau/
gakáž se kdy lidskýma očima spatřiti může. Nápodobně také ta rowina ze wssech stran gest
otočená tak welikými wrchy ga-kýchž nikdež nenj wjdati/ tak že gistotně to mjsto gest gedno
z neypěkněgssjch přjležitostj na swětě/ awlastně se widěti dá-wá/ gakoby přirozenj wssecko
swé uměnj k sprawenj toho tak pěkného a rozkossného mjsta, wynaložilo.
Pod tau horau odpustkůw/ z té strany proti městu Mecchu/ preysstj se mnoho
pramenůw čisté čerstwé studničné wody/ ne-gináč než gako Křisstál/ a ta gest nad mjru
zdrawá/ a spadá s. 291 dolů do některých naschwále k tomu udělaných nádob/ tu se
občerstwugj a umýwagj lidé/ a napágegj howada. (Prwnj nassi rodičowé z Ráge gsauce
wyhnáni kde gsau se neyprw ocitli/ wssak dle Arabůw smyšlený). A chtěgj tomu
Mahumetáni/ že gsau Adam a Eva/ když od Anděla z Ráge zemského wyhnáni byli/ práwě na
ten wrssek odpustků k bydlenj přissli/ a že řjzenjm Božským geden od druhého za-blaudil/ a
za čtyrydceti let geden od druhého oddělený zůstá-wal/ a mezy tim wždycky geden druhého
hledal. Naposledy/ když gsau se zase spolu shledali/ že gsau tu welice radost-nau slawnost
drželi/ a z obzwlásstnjho plesánj/ že gest zase ge-den druhého nalezl a na wrchu té malé Hory
malý domček wy-stawěli/ kterýž se až do dnessnjho dne gmenuge Beith Adam/ to gest dům
Adamůw.
O třech Karawanách.
Na ten týž den/ když Karawana z Alkairu se na to mjsto dostáwá/ přigjžděgj tam také
giné dwě Karawany/ gmeno-witě z Damassku a z Indye. Týmž spůsobem shlukugj se tam
také wespolek wssichni sausedé w těch mjstech a končinách/ až od desýti dnůw cesty/ tak že
se tam gednoho času přes dwa-kráte Sto tisýc osob/ a wjce než třikráte Sto tisýc Mezkůw,
Welblaudůw. Dromedářů, spatřuge.
Když se giž to troge towaryšstwo gednoho času pospolu shle-dá aneb shromáždj/
ssikugj se práwě té nocy/ kdyžto swátek We-likonoční nastáwá/ ti třj hauffowé/ gako něgaké
112
weliké wog-sko/ w ordnuňku třjhranném/ obkljčj aneb obsáhnau tu horu w prostřed mezy
sebau/ a tu celau noc neslyssj se nic giného než weliké y ručnj střelby wystřelowánj: uměle
sprawených ohni-wých mustrů/ od tisýcnásobných kusůw/ podlé wsseligakých zpěwůw/
muzyckého pjskánj, křiků, hluků, a weselé slawnosti.
Potom když Welikonočnj den před rukama gest/ wydáwa-gj se wssickni napořád na
odpočinutj a w mlčenj/ a toho dne nic giného nedělagj/ než gen oběti a modlitby swé Bohu
wyko-náwagj. Hned pak gakž se saumrak přibližuge/ ti wssickni s. 292 kteřjž magj na čem
geti/ wsedagj a gedau k hoře co neybljž mohau. Kteřj nemagj na čem geti/ přibližugj se
pěssky/ gedenkaždý podlé swé neywětssj možnosti: Wssak přednj mjsto wždycky Heytma-nu
nad Karawanau z Alkairu dáwagj: Druhé tomu z Damassku/ o gehož Karawaně wypisuge
Lodovi: Barthema Itinerario: Třetj tomu z Indye. Když pak giž wssickni tak na koně aneb
giná swá howada wsednau a pohotowě býwagj/ tu potom spatřuge se geden z wýš
gmenowaných Santonů aneb lidj duchownjch/ z toho welikého množstwj přigjžděti/ sedjcý na
gednom dosti do-bře wysslechtilém Welblaudu, Ten se přibližuge k wrchu/ wstupuge pět
stupňů nahoru/ naschwále k tomu udělaných. A když gedenkaždý umlkne/ tedy on obracý se
k lidu/ a činj gim kratké Kázánj, spůsobem njže psaným.
O Kázánj.
Summa a podstata wssj řeči toho Kázánj gest toto: že wyprawuge/ gak weliké a
znamenité dobrodinj Bůh, Mahumetské-mu lidu prokázal/ prostředkowánjm: swého milého
přjtele/ a přjgemného Proroka Mahumeta: poněwadž gest geg wyprostil od služebnosti hřjcha
a od modlářstwj toho/ w kterémž gsau pře-dessle wězeli: A kterak gest témuž lidu dal dům
Abrahamůw/ gehožto prostředkowánjm/ wyslýcháni býtiby mohli/ a napo-dobně tu Horu
odpustkůw/ gegjmžby prostředkem Milosti dosáhnauti mohli/ a odpustěnj wssech swých
hřjchůw.
(Hory prý, ze wsseho swěta do Mecchy k wystawenj tam domu Abrahamowa se
zběhly/ krom ten malý wrssek gediný k tomu dostačiti nemohl) Dále potom zmjnku činj/
kterakby milosrdný, dobrotiwý Bůh/ od něhož wssickni dobřj darowé pocházegj/
Abrahamowi tagné raddě swé poručiti měl/ aby mu dům w Městě Mecchy wysta-wěl/
wkterémžby domě potom y geho Boha wzýwati/ a od ně-ho wyslýcháni býti mohli. A když se
ten rozkaz stal/ že gsau se wsseho swěta Hory do Mecchy zběhly/ s činěnjm pomocy od
kamenj/ k wystawenj tohoto swatého domu Abrahamowa/ kromě tohoto nuzného a njzkého
wrssku/ kterýž se pro chudobu nemohl tak gakž náleželo zachowati: nadčimž welice se
rmautiw a tauže/ s. 293 že gest za třidceti lezt pořád hořce plakal. Ta léta když pominula/ že
gest Bůh wěčný/ přjčinau toho zarmauceného wrssku/ k spoluutrpnosti pohnauti se dal a řekl:
Přestaň plakati má dcero/ nebo twůg hořký pláč došel gest k mým ussjm/ a gá chcy spů-sobiti/
aby wssickni ti/ kteřjž přichazeti budauk nawsstěwowá-nj domu Abrahamowa/ odpusstěnj
hřjchůw swých nedostáwa-li/ lečby prwé k učiněnj tobě poctiwosti/ a k drženj na tomto mj-stě
neyswětěgssjho Welikonočnjho swátku/ kterýž gsem gá lidu mému skrze ústa přjtele a
proroka mého Mahumeta slawiti roz-kázal/ přissli. Když giž to wssecko tim spůsobem
přednese/ napomjná gich k milowánj Boha/ k Modlitbám a Almužnám.
Když býwá po kázánj a Slunce scházý/ nedělagj nic wjce/ než gen tři Modlitby
zřjkagj: Prwnj za Seriffa: Druhau za weli-kého Pána Tureckého/ spolu s geho wogenským
lidem: Třetj za wssecken lid. A když býwá po těch modlitbách/ křičj wssi-ckni gednim
hlasem: Amin ja allah, Amin ja allah: to gest/ Tak se to staň ó Bože. Na to když požehnánj od
Santona přigmau/ ljbagj tu Horu odpustkůw/ a nawracugj se zase tauž cestau kte-rauž gsau
přissli na to mjsto/ o němž w gegich tam přjchodu při-pomenuto bylo. A w tom nawracowánj
se po též cestě nawsstě-wugj/ ale wssak při koncy té rowiny/ ty wýš dotčené čtyry piljře/
gmenowitě po každé straně cesty dwa: prawj/ že gest za potřebj/ aby gedenkaždý prostředkem
113
skrze ně ssel. Nebo gestliby kdo někdy wen mimo ně sy wyssinul/ že wssecko potratj čeho
gest na té pauti dossel a nabyl.
Nesmj se také žádný hned od Hory odpustkůw/ ažby řečené pi-ljře minul/ zpátkem
obraceti: nebo gestliby se obrátil/ že zase zno-wa těmi hřjchy/ kterýchž gest na swaté Hoře
odpustkůw zanechal/ obtjžen bude.
Když mimo ty piljře progjždj/ geden každý gjzdný ssedá dolů/ a hledá w pjsčitém poli
až do padesáti, aneb ssedesáti malých ka-mýnků/ a když ge shromáždj/ a někdy do ssatku
zaobalj/ nese ge s sebau až k wýš gmenowanému mjstu Mjna. Tu zůstáwagj s. 294 pět dnj
pořád/ poněwadž při témž času swobodný Jarmark tu se držjwá/ kdež zhola žádného Meyta
ani Cla dáwati nenj potře-bj/ ani čeho giného kde komu. A na tom mjstě gsau ginj tři piljřowé/ ne pospolu/ než na rozdjlných mjstech postawenj/ kteřjž wedlé swědectwj učenj
proroka gjch/ tři ukazy/ njmiž gest se ďábel Abrahamowi a Izmaelowi synu geho ukázal,
wyznamená-wagj. Nebo u njch Izák docela se nepřipomjná/ rowně gako by nikdá na swětě
nebyl. (Lež pauhá proti poručenj Božjmu Satanem wymysslená: Prawdiwěgssj gest Mogžjssů
rozkaz Abrahamowi stalý wyprawugjcý/ nežli Lhář Mahomet. 1. Mog: 22) Pročež řjkagj/ že
tehdáž když gest Bůh Abrahamowi wěrnému swému slaužebnjku poručil/ aby prworo-zeného
syna swého Izmaele obětowal/ a starý Abraham giž na cestě byl/ aby wůle Páně uposlechl/ že
gest se s nim pekelný ďábel v spůsobu člowěka potkal/ a ptal se ho/ kam by chtěl gjti? Na to
odpowěděl Abraham/ že gde syna swého Izmaele obětowati/ po-něwadž gest mu to Bůh
přikázal: Tui že ďábel y hned wzkřikl a řekl: O gak gsi nerozumný stařec: Bůh tobě w starosti
twé/ skrze zázračný skutek dal Syna/ w němž magj požehnáni býti wssickni lidé/ a ty wěřjss
daremným a marným Snům/ a chceš taho zahubiti/ kteréhož gsy sobě tak dlauhý čas
winssowal? Ale Abraham že gest ho od sebe zahnal/ a swau cestau předce ssel. Gakž ďábel
uzřel že při otcy nic spůsobiti nemůže, přibljžil se k synu a řekl: Izmaeli/ wjssli co ty mezy
ginými wěcmi na swětě máš? Dj pacholjk: Co pak mám? Na to ďábel odpowěděl: Máš
blázniwého a nerozumného Otce/ kterýž o to přemeysslj/ kterakby tě zamordowal/ proč? Dj
Izmael/ Proto? řekl ďábel/ že prawj/ že-by mu to Bůh přikázal: tehdy gakž to Izmael uslyssel/
že gest wzal kámen/ aby njm ďábla od sebe zahnal/ a tato slowa powě-děl: Auzu billahi minal
Ssaitan il ragini: totiž/ Gá se bránjm tomu bjdnému sskodliwému ďáblu s Bohem/ gakoby řjcy
chtěl: Božského rozkazu poslauchati/ a proti ďáblu wssj mocý se brániti každý musý.
Ale nechť se zase k swému předsewzetj nawrátjm: protož pra-wjm/ že pautnjcy/ když
na tom mjstě zůstáwagj/ každého dne ty třj piljře nawsstěwowati chodj/ a ty malé kamjnky/
kteréž gsau s. 295 málo před tjm sebrali, rozdělugj/ tak aby každého dne některý z nich na
gedenkaždý piljř whoditi mohli. Mezy tim hazenjm řjkagj a opakugj ustawičně ta táž slowa/
kteráž gest Izmael proti Ďáblu řjkal/ když mu kámenmezy oči hodil/ a tak geg od se be
zahnal.
Potom za půl mjle Wlaské od dotčeného mjsta/ gest geden wrch/ o němž oni
wyprawugj/ že by toten wrch býti měl/ na něgž gest Abraham ssel/ aby Syna swého obětowal/
gakž wýš dotčeno. Na tom wrchu gest weliká studnice/ kamž pautnjcy wstupugj/ aby tam
Modlitby swé řjkali. Tu spatřuge se geden weliký ká-men od přirozenj rozpuklý. Oni pak
prawj/ že gest Izmael/ když gest se otec Abraham strogil a hotowil aby geg obětowal/ nůž
geden do rukau wzal/ aby skusyl budeli dobře krágeti/ a tak že gest ho práwě na tom kamenu
chtěl skusyti/ a žeby geg měl na dwa djly rozpoltiti.
Za tim když těch pět dnj pomigj/ hýbá se Heytman té Kara-waby sewssjm swým
towaryšstwem/ a obracý se zase do Mecchy/ ležj tu gesstě za pět dnj pokogně. Pročež když
oni tu odpočjwa-gj: my tedy o Městu aneb stanowissti čerweného Moře/ něga-kau spráwu
Cžtenáři tuto učinjme.
O Městě Zidem aneb Zidu.
114
Z Mecchy do Zidem gest za dwa dny krátké cesty/ a poněwadž se w těch zemjch
obzwlásstně w horké časy roku/ wedne nemůže přjhodně geti/ pro palčiwé Slunce/ lidé tam w
týchž zemjch dě-lagj z nocy den/ a ze dne noc. Když giž w saumrak z Mecchy wygjžděgj/
býwagj na ráno prwé než Slunce wzegde/ na polowicy cesty/ kdež potom některá dosti
přjhodná bydlenj/ a hospody dobré gsau.
Žen ochotných také dosti/ kteréž nebohým pautnjkům rády se w pohodlj propůgčugj.
Aby třebas w druhý wečer odtud se pryč hnuli/ na ráno býwagj w Městě Zidu.
To Město wystaweno gest na břehu čerweného Moře/ proti s. 296 zemi gest okrauhlau
zdj ohražené a některými wěžemi/ ale ty zdi gsau giž starostj sesslé a spusstěné. Proti Moři
gest otewřené bezewssech zdj.
To též Město Zidem má tři brány/ na každé straně aneb na rohu gest gedna/ a třetj
práwě w prostřed proti zemi/ a gmenuge se Mecchanská brána/ a podlé té stáwá ssest anebo
sedm Turků na wartě/ na gedné z těch wěžj/ a magj při sobě čtyry kusy děl polnjch.
Na gednom rohu toho Města/ gest dwogj zed proti zemi/ a mezy oběma zdmi stogj
geden Kostel. Potom proti Moři/ kdež městské zdi k wodě dosahugj/ udělali w nowě rowně
gako něgakau Basstu / a tu pětmecýtma kusů wystawili/ neypěkněgssj a neylepssj střelby/
gakážby se na swětě nagjtimohla/ a to welmi dobře opatřené. Item/ dálegi wen k Moři/ stogj
na poslednj staré wěži pět giných dobrých kusů/ s třidcýti muži tu na wartě.
Na druhé straně Města při koncy té okrauhlé zdi/ založili w nowě okrauhlé waly/ dosti
dobře/ a podlé bystrého wtipu uděla-né: Tu k wartě nařjzen gest geden Sanzak/ s půldruhého
sta Turkůw s gich střelbau a wsseligakau ginau zbranj/ welmi dobře opatřených. To wssecko
gest od njch naschwále tak přistro-geno a opatřeno/ pro ostrach Portugalezerůw aneb
Sspanye-lůw. A kdyby stanowisstě aneb přjstaw dobrý byl/ byloby to wsse daremné a
bezpotřebné. Ale dotčené stanowisstě/ nemohloby ničemněgssj ani horssj býti. Nebo gsau
plné skalj a nehlu-boké/ tak že tam Lodi přigjžděti nemohau/ než musegj při ney-menssjm
deset Mil Wlaských odtud zastawowati. K tomu sta-nowissti každoročně třidceti aneb
čtyrydceti naladowaných Ssjffů/ s krámským kořenjm, a giným drahým zbožjm, přigjždj/ odkudž se každoročnjho důchodu, do půldruhého Sta tisýc dukátů scházý/ a polowice náležj
welikému Pánu/ ostatek Seriffowi zůstáwá. Gináče syc zwlásstnjho nic w Městě Zidu se
nenacházý.
s. 297 O Putowánj do Medýny
Potom strogj se Karawana na cestu do Medýny/a táhne rowně tau prwnj Sylnicý zase
na zpátek, odkudž přicházý/ až se do Beed Rihonym/ kdež Balsam roste, gakž dotčeno
dostáwá. Odtud posýlagj předce wssecko čeho do Medýny nepotřebugj/ na mjsto slowe
Jambo/ aby tu pokogně leželo/ spolu s těmi pau-tnjky/ kteřjž gsau Medýnu prwé widěli/ a
negsau žádostiwi wjce gi ohledati. Tak se ti na to mjsto Jambo wydáwagj/ aby tam na
Karawanu očekáwali.
W Medýně nacházegj se ustawičně dobré hospody: mnoho čerstwých wod/ a weliká
hognost Daktylůw.
Když se k tomu Městu přibližugj/ patnácte mil Wlaských wzdálj/ přicházý se k gedné
hoře/ od njch Jabal al Salema gme-nowané/ to gest Hora zdrawj/ od kteréž se počjná Město a
pohřeb Mahumetú spatřowati. Tu hned s sedagj wssickni dolů/ na znamenj uctiwosti/
wstupugj pěssky na Horu wýš gmenowa-nau/ s takowým křikem/ že by se do Nebe wznésti
mohli. Uka-zugj Tisýcnásobné posuňky rukami/ a řjkagj tato slowa: Salatu va Salem a allaica
ja nabi alla: Salatu va Salema allaica ja habib alla. w Arabské řeči wyznamenáwá: Modlitba
a zdrawj buď nad tebau/ ty milowaný od Boha. Když to pozdrawenj wykonagj/ tá-hnau
předce znowa tak dlauho/ až toho wečera leženj sobě obe-rau/ tři Wlaské mjle od Medýny.
115
Na druhý den ráno/ powstáwá Heytman s Karawanau swau na paut/ a gakž se k Městu
přibližuge/ spatřuge se spráwce Mě-sta, gménem Seriffowým, wen wygjžděti/ okolo něhož a
s njmž býwá množstwj lidu geg prowázegjcýho/ aby takowé towaryšstwo přiwjtali. Rozbjgegj
swé Stany w prostředku/ na ge-dnom welmi pěkném rowném poli a tu se pokládagj.
O Městu Medýně.
Medýna gest Město neweliké/ a tak starožitné/ že w něm giž málo co takowého gest
widěti: Okrsslek geho wztahuge se té-měř na dwě mjle Wlaské. Nenj w něm nic wjce/ než
geden s. 297 sta-rý chatrný Zámek/ dosti nestatečný/ gednjm Agau/ asy s padesáti kusy
střelby/ ale nehrubě dobré/ osazený.
Domowé toho Města sau pěknj a dost čistj/ z kamene a wápna wystawenj/ a uprostřed
w tom Městě gest Kostel / kterýž gest čtwerhranný/ ale ne tak weliký gako ten w Mecchu:
Wssak mnohém pěkněgssj/ mnohém nákladněgi a lépegi wystawený/ a weselegssj na
pohleděnj.
W gednom z těch rohu gest Cuba neb Kapla/ na čtyrech we-likých slaupjch aneb
piljřjch wystawená s klenutjm/ kteréž gest téměř pod dlážděnjm/ genž wssecky čtyry
wespolek swazuge a sta-huge. (Mahumet prorok gich kde pohřben) Ta Cuba gest tak wysoká/
že daleko Kostel přewyssuge. Gest olowem přikrytá/ při samém wrchu wssecka pozlacena/
kdež potom na sspicy gest půl Měsýce. Wnitř dlážděnj gest wsse-cko zlatem položeno/ welice
uměle a důkladně uděláno. Zespod wůkol a wůkol gsau welmi mocnj stupňowé, z železa
udělanj/ na spůsob ljstj/ a do polowice těch piljřů zwýssj: tam w pro-středku gich tělo mrtwé
Mahumetowo gest pohřbeno/ ale newi-sj w powětřj w železné Truhle/ kterauž Magnes k sobě
táhne a zdržuge/ gakž mnozý o tom zmjnku činj/ kteřjž nic newědj/ a wssak žwáti chtěgj. Neb
gsau oni nad geho mrtwým tělem wystawě-li hrob z kamene barwy popelaté/ a půl druhého
lokte zwýssj nad tim hrobem/ udělali gesstě druhau Cubu/ kteráž gest z dřjwj a čtwerhranná/
rowně gako něgaký slaup. Potom zawěssugj wssudy okolo toho hrobu hedbáwnau záclonu/
kteráž zbraňuge/ aby ti kteřjž wně gsau/ toho hrobu widěti/ ani očima spatřiti ne-mohli.
Nedaleko od toho hrobu/ a wssak wnitř Kostele/ gsau gesstě ginj dwa hrobowé/ suknem
zeleným přistřeni: W gednom z njch ležj pohřbená Fatma/ dcera Mahumetowa: W druhém
muž gegi Ali.
K hrobu Mahometowu/ nařjzeno gest padesáte Eunuchů aneb klestěnců/ wssecko
skoro bjlých a ssediwých/ z národu Abys-synského a Mauřenjnského/ a ginému syc žádnému
se nedowoluge a nedopausstj tam wcházeti/ než toliko třem ssediwým z ney-starssjch s. 299 a
neywzáctněgssjch Klesstěncůw/ a ti mohau každého dne dwakráte tam wcházeti/ gmenowitě
ráno a wečer/ aby Lampy rozžali a giné služby wykonali. Ginj wssickni Klesstěn-cy nařjzeni
gsau do kostela/ a k těm dwěma pohřbům wně/ gme-nowitě Fatmy a Ali/ kdež gedenkaždý
mocmá tam wcházeti/ a gjch se podlé swé ljbosti dotýkati/ a prsti z nábožnosti nabrati/ gakž
pak toho welmi mnoho obyčeg magj činiti.
Gaký gest spůsob wně za Městem Medýnau.
Wně za Městem na wssech stranách gsau welmi pěkné za-hrady/ mnoho žiwých a
pramenitých studnic/ w njchž woda gest nad mjru čerstwá. Item/ nesčjslně mnoho
wykopaných stu-dnic/ dostatek wsseligakého owotce/ a dobrá přjležitost zawo-ctělých krmj/
tak že to mjsto gest práwě dosti utěssené a rozkossné.
Město Medýna má tři brány/ za tau gednau branau gest sspi-tál/ wystawený wegménu
Kasachy/ gmenowané Rusky/ genž byla Sultana Solimána/ tohoto Sultána Murata Děda
manželka. Dotčený sspitál nenj zwlásstnj wěc takowá/ aby se o něm mnoho wypisowati
116
mělo/ než toliko že gest dosti do bře wy-stawený/ a má bohaté důchody: žiwj a wychowáwá
mnoho chudých lidj.
Za gednu Wlaskau mjli od Města/ gest toliko málo domůw/ mezy njmiž gest také
geden/ o němž oni powjdagj/ žeby w tom do-mě Prorok někdy bydleti měl/ držj geg také za
geho dům. Gest nesčjslným množstwjm Palmowého stromowj obsažen/ mezy nimiž gsau
dwa/ kteřjž od gednoho kmene pocházegj/ welmi wy-socý a wespolek stočenj/ gako kotewnj
prowaz/ a ten prawj/ že gest sám Prorok wlastnjma rukama w hromadu swinul a ztočil. Protož
oni ty daktyle zbjragj a shromažďugj/ a posýlagj ge až do Konstantynopole/ samému
welikému Pánu w dar/ a řjkagj/ že gsau to od těch sstiastných a požehnaných užitkůw
Prorokowých.
S. 300 Na straně při těch Palmách/ wyprssťuge se welice pěkná studénka, swětlé a
čisté wody/ kteráž se wodotokem aneb trubami, do Města Medýny wede. Tu také při tom gest
malý kosteljk s třmi mjsty aneb sedadly/ kteréž oni za swaté a za welikau nábožnost držj.
Prwnj mjsto/ na kterémž gest Prorok/ gakž oni prawj/ když Boha poznal/ prwnj modlitbu
wykonal. Dru-hé/ kde obyčeg mjwal choditi/ když Swatý dům Abrahamůw widěti chtěl.
Oznamugj/ že gest měl obyčeg tu tisse stáwati/ a když na wssecky wrchy/ kteřjž gsau mezy
Medýnau a Mecchau pohleděl/ že gsau se otwjrali různo od wrchu až dolů/ aby ge wi-děti
mohl. A když gest ge pak spatřil/ že gsau se pogednau zase w hromadu zawjrali/ gako prwé.
Třetj mjsto gest w prostřed-ku dotčeného kosteljka/ kdež gest hrob čtwerhranný/ z kamene a
wápna udělaný/ a plný pjsku. (Welblaudice w kostele pohřbena) Prawj že gest tu ta sstiastná
Welblaudice pohřbena/ na kteréž Prorok wždycky obyčeg měl gezdjwati.
Z druhén strany toho Města/ sau někteřj ginj pohřbowé Swatých Mahumetánských/ a
gedenkaždý z njch má gednu Cubu aneb kapličku na čtyrech slaupjch. (Tři towaryssi
Mahumeta Proroka) Mezy ginými gsau tři/ w njchž ti třj prorokowi towaryssi byli pohřbeni:
gmenowitě Abubakar, Osman a Omar/ a wssickni od pautnjkůw/ rowně gako swatá mjsta/
nawsstěwowáni býwagj.
Odwozowánj Ssatstwa aneb Přjkrowu k Hrobu.
Gakž Karawana téměř w třetj hodinu na den do Medýny přigjždj/ a až do wečera
odpočjwá/ wywstáwá Heytman sewssjm swým komonstwem a ginými Pautnjky/ s takowau
sláwau a důstognostj/ gakauž kdy možné gest činiti. Nese s sebau to ssat-stwo aneb přjkrow/
rowně gako sspičatý slaup udělaný/ s mno-hými ginými ssaty/ tak od Zlatohlawu gako od
hedbáwj/ a gede tak prostředkem Města/ až přigedau do Meschitu kostela. Po-tom neyprwé
swau Modlitbu řjká/ a ukazuge se při Cubě proro-kowé s. 301/ kdež řečenj klesstěncy
pohotowě stogj/ a na něg očekáwagj. Když Heytman giž tam přigde/ odwozuge předně
ssatstwo aneb raucho ku Pohřbu Proroka/ a někteřj klesstěncy wcházegj tam/ a odnjmagj pryč
starý přjkrow/ a na to mjsto nesau nowý; spalugj ten starý/ a rozdělugj mezy sebau Zlato/
kteréž w něm by-lo. Potom gim Heytman odewzdáwá giné ssaty aneb přjkrowy/ k okrase
Kostela Meschitu. A tu se potom spatřuge/ že wždy geden před druhým podáwagj: Tento
rauchy/ giný nětco giné-ho A klesstěncy dotýkagj se tim hrobu Mahumetowa/ a pau-tnjcy
potom chowagj to gako něgaké ostatky aneb Swátosti/ s neywětssj nábožnostj.
Když se to wykoná/ Heytman gesstě dwa dni w Medýně pokog-ně ležj/ tak aby
pautnjcy s nábožnostj/ swé Ceremonye zauplna wykonati mohli. Potom odgjždj préč do
Jambo/ od kteréhožto mjsta za dobré gednoho dne cesty wzdálj/ přigjžděgj k gedno-mu welice
přjkrému wrchu/ na něgž se gináče wgjti nemůže/ než toliko skrze gednu uzkau a těsnau
stezku/ od starodáwna Porta ferrea, totiž Brána železná, gmenowanau. O té bráně powjda-gj
Mahumetáni/ že gednoho času/ když za Alim towaryssem a zetěm prorokowým mnozý
Křestiané pospjchali/ a on k tomu wr-chu přissel/ ažádné giž rady při sobě wjc neznamenal/
kterakby se před njmi zachowati mohl: y wytrhl swau ssawli/ a na dotčený wrch sekal a bil/ až
117
potom, prý, řjzenjm Božským ten wrch tim spůsobem se otewřel/ tak že potom tu ustawičně ta
cesta a průchodisstě zůstalo: Tolikéž že gest tehdáž Ali pusstěn na skrze na druhau stranu/a
tak tudy před Nepřátely swými ostál.
(Perssané wjc sobě wážj Ali než Mahumeta) Může se oznámiti y to/ že tento Ali u
Perssanů gest wětssj wzáctnosti a wážnosti než Mahumet. Prawj oni/ že gest tento wjce
diwných wěcj dowedl/ nežli onen/ protož ho držj za towarysse Božjho.
Abych pak z uloženj a předsewzetj swého newystupowal/ pra-wjm/ že když heytman
nad Karawanau gesstě giné dwa dni od-počine/ hýbá se odtud/ a táhne předce do Alkairu/a
když k Eslonu s. 302 přigjždj/ nacházý tu gednoho Heytmana asy s ssedesáti koňmi/ kteřjž
tam přigjžděgj/ aby wsseligakých posylněnj, wýš dotčené-mu Heytmanu nad Karawanau,
dowezli: Y také něco od po-krmůw a nápogůw pautnjkům prodali.
Potom odtud odgjždj/ a přigjždj k Bire/ dwě Francauzské mjle od Alkairu wzdáli. Na
tom mjstě Hoffmistra Bassete z Alkairu nacházý sewssjm gjzdným hauffem/ kteřjž tam
přigjždě-gj/ aby geg znamenitým a důkladným Pankétem, strogenjm na náklad toho Bassete/
pro gmenowaného Heytmana a wssecky dwořany geho, přiwjtali.
Když se drobet posylnj a občerstwj/ powstáwá a gede na Zámek w Alkairu/ aby
Basseti ruce ljbal. Kterýžto když geg s welikau slawnostj a weselým prowyskowánjm přiwjtá/
na znamenj přjzniwého a přátelského mjněnj: drahým Zlatohla-wem ho odjwá: on pak z wýš
dotčené truhlice Alkoran wytahu-ge/ a welj geg Basseti poljbiti/ a potom geg zase w geho
mjsto schowá.
Gsau někteřj/ kteřjž chtěgj mluwiti/ že gakž oni brzo do Kairu přigjžděgj/ tedy toho
pěkného Welblauda/ kterýž Alkoran nesl zabigegj a snědj: ale toho tak nenj. Nebo oniby ho
pro wssecko wsseho swěta Zlato a zbožj nezabili: Wssak potud syc prawda gest/ pokudžby se
sám od sebe zwrátil/ že oni toho tehdáž za sstiastného pokládagj/ kterýžby toliko maličký
kausek k snědenj ho odtud dostati mohl.
Po wykonánj té pautě/ každý se z Kairu wracý domu po hau-ffjch a s praporcy/
prozpěwugjce rozličné pjsně na čest Maho-meta swého/ a když do měst přicházegj/ položj se
na plac/ a tu po domjch aneb po ulicech žebřj: neb syce gim rádi almužnu sami li-dé, gako
něgakým swatým lidem, udělugj a donássegj. A když se zase odtud hnauti magj/ pomodljce se
společně, ginam táhnau/ a do země wlasti swé se dostanau. Nic méně na Sta se gich na-cházý/
kteřjž nic giného nedělagj/ nežli potom semotam po kra-ginách se taulagj/ a za swaté lidi,
protož že w Mecchu byli, se wy-dáwagj s. 303 pod pokrytstwjm mnohé lotrowstwj
prowozugjce/ o čemžby mnoho psáti bylo: A ti ten užitek té pautě magj.
Kontrffekt slepého/ kterýž z weliké nábožnosti/ aby na zemské wěcy wjc nepatřil/ sám
sobě oči wypjchl.
Nacházegj se také mezy nimi tak horliwj pautnjcy/ že dosta-nauce se do Medýny a
Mecchy/ a po spatřenj tam wěcý nále-žitých: y aby se wjce nezprznili/ skrze zrak hledjce na
giné wěcy zem-ské/ a gakž oni prawj hřjssné/ hned na mjstě sobě obě oči wybodau aneb
wodau wřelau wypařj/ aby slepj byli/ tak že od giné(ho) wede-ni býti musegj: což se bláznům
dobře děge/ gsauce na dussi slepj/ aby očima zewnitřnjma také nic nehleděli. Z těch gsauli
kteřj bohatj/ domu se dowezti dadauce/ doma gako Emeriti Supereroga-torie, a wssech
hřjchůw se wystřjhagj/ ginj kteřj chudj gsau/ po kraginách žebřjce se taulagj/ a u weliké
wážnosti sau/ gakýchž sem mnoho sám widěl/ gegichž Kontrffekt tuto přiložiti sem dal. s.
304. A tak Cžtenář pobožný z wypsánj té pautě do Mecchy wyrozuměti může/ gak my
Křestiané Pánu Bohu nassemu/ za prawé geho wůle swaté poznánj/ wysoce děkowati powinni
gsme/ a že w takowých bludjch s Mahumetány a ginými zaslepenými ne-wězýme/ z toho se
těssiti máme. Mimo tohoto Autora/ pjssj o pauti do Mecchy Chalcocondylas lib: 3. Bart:
Georgieviez de tur: morib: a ginj.
118
Kapitola XXIII.
O Náboženstwj Egyptském a gich Sausedůw Arabůw/ anobrž auhrnkem o Tureckém.
(Egypťané a Arabowé neypowěreněgssj Národ) Gsau toho plné Hystorie a paměti/
kterak gest Národ aneb ten Lid Egyptský, a spolu s nim o-kolnj Arabský/ wždycky po
wssecky časy neypowěrněg-ssj a modlářský byl. Nebo ať mlčjm o časých před přjsstjm na
swět Krysta Pána (Kdo gegich Bohowé)/ gak sau Woly, Kozly, Kočky, Psy, Wlky, Krokodýly, ptactwo a giné twory/ za Bohy ctili a ge wzýwali: O tom může sobě žádostiwý Cžtenář
Ruffin: lib: 2 c: 23. Plutarch: de Iside, Herod: lib: 2. Macrob: lib: 1. Saturn: c: 17. Diod: lib:
1. cap: 6. 7. a giné/ kteříž o tom mnoho wypisugj / přečjsti. A wssak gak gsau se za
Křestinského wěku chowali a chowagj/ tuto oznámiti chcy.
(Messná raucha wynalezli) Swatý Jeroným in vit: Patrum: Item ad Sabinianum pjsse/
že za času Křestianského nad njmi panowánj/ dokud tam wssecko Křestiané byli/ wždycky
nad giné Křestianské Cýrkwe/ nětco ob-zwlásstnjho do Cjrkwj swých uwozowali: gako že
neyprwé smy-slili raucha lněná a sukně s kápěmi, hlawu s plessj ostřihanau/ Oltářnj ozdoby/
Kněžské mnohé Ceremonye, zpěwy, Modlitby/ s. 305 mnohá a častá w kosteljch klekánj/
řeholy mnichůw a geptissek/ gjmž neyprwé wlasy střjhati začali/ a giné wěcy/ kteréž wssecky
od njch mezy giné Křestiany se dostaly: gakž toho též Maginus a Clemens Alexand:
pogissťugj.
Potom, oni wždycky neyspjsse kacýřstwa a powěry wynásseli/ až také tim neyhorssjm/
a od swěta začátku nebýwalým/ wssak ny-nj giž neymocněgssjm gedem Mahometánským/
téměř wsseho swěta neyhlawněgssj Králowstwj a země napogili a naplnili/ a w tom podnes
netoliko trwagj/ ale wždy wjce mnohým nowotným rauhánjm se rozmáhagj. Nebo hned při
začátku té wjry proklaté Mahumetánské po smrti Mahometa/ začali Sekty no-wé/ kdežto
mnoho učitelůw Zákona Alkoránu a geho wyklada-čůw mezy nimi powstalo/ tak že w
brzkých letech bylo gich na sta/ gedenkaždý z njch swé učedlnjky a následownjky magjce/
we-spolek se nesrownáwali: Nebo Chi mal intende, peggio responde: totiž/ Kdo čemu dobře
nerozumj/ hůřegi propowj. Až potom geden z rodu Mahumeta gménem AlCaliph Sněm
swolal/ a knihy kteréž o Alkoránu co psali w swé zemi snésti poručil/ a tu nařjdil některé
přednj muže/ aby z těch wssech kněh gádro a smy-sl učenj obssjrněgssjho nežli w Alkoránu
stogj, wybrali: gakž se to wykonalo/ a ty nařjzené osoby do ssesti kněh wssecko obsahli/ tedy
dal spáliti a do wody wmetati wssecky giné ostatnj knihy/ a ty ssesteré poručil Luna
gmenowati/ kteréž po Alkoránu u weli-ké wážnosti zůstáwagj.
(Perssané učenj Halowo sobě obljbili a to dosawád držj) Na tom Kaliffowém
ustanowenj/ nepřestal Hali, giný přj-buzný Mahumetůw. Nebo ten mnoho giných smyslůw a
uče-nj nastrogil a onoho nechal/ tau přjčinau potáhw po sobě Lidu množstwj/ dal se do
Persye/ kdež po časých swé náboženstwj blu-dné tak mocně wkořenil/ že ge podnes Perssané
držj/ a (Turcy Kaliffowo) Turcy pro-ti tomu Kaliffowa učenj následugj/ a sobě odpornj gsau/
gedni druhé za Kacýře wyhlassugjce a potupugjce: O čemž obssjrněgi wypisugj Paulo
Angelo, nel libello contra lo Alcorano. Anton: Geufraeus aulae Turc: lib: 5 Confutation de la
secte, de Mahom: par Lope d´ Obregon. Bellon: observ: lib: 3. Simoneta de Alcorano.
s. 306 (Množstwj sekt Egyptských) Nyněgssjho času mimo ty dotčené Hlawnj dwě
powěrné a bludné Sekty w Egyptě/ gesstě giných mnoho se nacházý: gako Emozaydi, o njchž
Giov: di Barros nell hist: zmjnku činj/ Hashari Malichi a ginj/ gjchž do 72. a ginde do 162.
Giov: Lioni parte 8. pokládá. Po těch se gmenugj/ a k těm se přiznáwagj/ kterého-koli z těch
učenj následugj.
(Arabské čtyry zwlásstnj Sekty) Mimo ty gsau půwodowé Egyptčané sswými Araby/
že také řeholy gako duchownjch lidj mezy nimj/ a od njch po wssem Ma-humetánském
119
panstwj powstali a podnes trwagj: Z kterýchž wssak tyto čtwery neypředněgssj gsau:
gmenowitě Geomaliery aneb Iomaylery, Calendery, Dervisy a Torlakowé.
(I. Duchownjcy nečistj) Iomaylery, ti se wydawagj nato/ aby po swětě putowali a mnoho spatřili/a čim wjce sobě poznamenagj přjhod a zemj, w njchž byli/ tim slawněgssj gsau:
obyčegně řemesla uměgj/ gjmiž se žiwj, když ge nauze k starosti dohánj. Nebo dokud mladj
gsau/ tehdy se gen sem y tam laudagj/ a neywjce ffregůw aneb lotrowstwj hle-dj/ proto, že
ženy widauce ge přespolnj/ ge také za tagněgssj a gako ptáky odletugjcý magj/ nebogjc se/
aby gich lotrowstwj, nezna-gjce žádného, wygewiti měli/ a zase mnohá z nábožnosti/ gakožto
k duchownjm se zachowati hledj/ a za dobrý skutek to pokládá.
Chodj swobodně po domjch/ a nosý knihu/ z njchž lidem pj-sničky ffregjřské, a
ledagakés posuňky, zpjwagj/ od čehož slowau w Turecké řeči bratřj milosti/ aneb fregownj
towaryssi.
(II. Cžistota bezděčná) Kalenderowé, na proti prwnjm zachowáwagj čistotu/ a ži-wot
utrpný wedau/ čtau lidem z knihy/ kterauž gegich půwod sepsal a o ctnostném žiwotu mnohé
chwalitebné wěcy/ a na dokázanj toho/ magj kraužky železné aneb střjbrné/ někteřj na půl libry/ ginj celé libry y wjc stjžj/ kteréž skrze hanbu obřjzky prostrčené nosý/ a wol neb newol/
čistotu zachowati musegj.
Por lepssj wyrozuměnj toho/ aby gedenkaždý/ čta o takowých lidech/ mohl také
spůsob gjch spatřiti/ dal sem ge tuto/ gak gednoho tak druhého/ w gedné Figůře
wykontrffektowati/ a přiložiti.
S. 307 Kontrffekt Iomaylera a Kalendera
(III.) Derwisowé/ ti žiwot howadský a Sodomský wedau/ po wssem těle holenj a nazý/
krom že se gednau kožj owčj aneb kozlo-wau opásati a přiodjti mohau. Těm se wsseligaká
lotrowstwj přehljdagj: nebo laupj, mordugj, s howady y lidmy obcugj/ wsse pod zástěrau
náboženstwj/ gakoby to z wnuknutj Ducha Božjho činili/ obzwlásstně pak pro lepssj
wýmluwy zpáchané-ho lotrowstwj/ žerau Masslach/ gináč Maslar nazwané kořenj/ (o němž
dolegj dotknu) skrze kteréhožto moc a sýlu, tak zapáleni býwagj že se necýtj/ gako wzteklj se
řežj, pálj a bodau/ tak že mezy kůžj ssawle, čekany, kopj a giné braně zawěssugj: Potkowy,
hře-bjky za kůži bigj/ aginé ukrutnosti na těle s ohawnostj a okrwawenjm, prowozugjce/
gakoby to z weliké horliwosti k Bohu a zwlásstnjm darem/ kteréhož ginj nemagj, činili a
prowozowati mohli. Potom wssak když ge sýla toho kořenj pomine abolesti čigj/ gináče
poznáwagj.
s. 308 Ti byli gednoho času od Mahometa Cýsaře/ kteréhož geden z njch zabiti
usylowal/ zewssech geho zemj wypowěděni/ a několik tisýc z njch pomordowáno bylo/ wssak
naposledy zase na milost od potomnjch Cýsařů přigati sau: O čemž Marinus Barletius de vita
Scanderberg: Cuspinianus, Andreas Thevetusi a ginj oznamugj. Figůra gegich křalt a dobrotu/
tuto poukázati může.
Figůra Derwisůw/ kteřjž swé tělo řežj, pálj a bodau.
(IV.) Torlákowé/ negsau lepssjho žiwota a obcowánj nežli Der-wisowé/ a wssak mjsto
zazženj ducha/ řezánjm a nečitedlnosti swé bolesti na těle/ oddáwagj se na hádánj a lidem
předpowjdánj: což někdy podlé kauzlů a čertowa náwěsstj treffugj/ pročež od li-di sprostných
a zwlásstě žen u weliké wážnosti sau: taulagj se po městech a wesnicých několik osob spolu/
a toho neywjc ssetřj/ aby mezy sebau gednoho za wůdce a gako Otce ctili před lidmi: a když
s. 309 do města se dostáwagj/ tu ten Otec gich dáwá se w předpowj-dánj o budaucým dobrém
toho Města a welikém sstěstj/ kteréž u widěnj widěl/ že ge potkati má: A zase když widj/ že se
k němu nesstědře magj/ kdy gakoby u wytrženj Ducha byl, padne a chwjli ležj/ okolo něhož
120
učedlnjcy geho nětco brebentugj/ gakoby se modlili/ až zase k sobě přicházý/ a w tom někdy
nařjká/ že se to-mu Městu a obywatelům geho zle djti má/ prosýc swých učedl-njkůw/ aby ho
odtud tim dřjwe wywedli/ tak aby w hněwu Bo-žjm zachwáceni nebyli.
Figůra Hadače Tureckého.
Za tim pak geho synačkowé, tomu wycwičeni, k němu se přimlau-wagj/ aby se za ty
obywatele modlil/ s njmiž také y oni sami/ gako-by se hned modlili, se stawěgj/ tak že ti
obywatelé někdy zas do-brau nowinu/ totiž že hněw Božj proti Městu roznjcený minul/
obdržj: a datum toho gest/ aby gim tim hogněgi Lid slepý nosyl s. 310 a darowal/ gakožto
swým orodownjkům: A summau neslýchané pokrytstwj a lotrowstwj páchagj. Gakož pak
z gegich ctno-stného oděwu/ gegž z diwokých zwěřj, Lwůw, Nedwědůw etc. kožj udělaný
nosý: Což tato figůra wýš položená ukazuge/ poznati se může.
O těch a giných řeholách a sseydýřjch pohanských wiz Nicol: Nocolai peregr: Anton:
Menavii hist: Turc: La genealogie du grand Turcq: Hist de Sarac: orig: morib: religione, et
nequitia. Schilt-perger hist: Turc:
A gakož gsem napřed nětco o Mahometowi a náboženstwj geho dotekl/ taky tuto
uznal gsem za potřebné býti také o geho půwodu a Artykuljch učenj geho/ kteréhož neywjc w
Egyptě nabyl/ gakožto z okolnj sausedské země posslý, nětco připomenauti.
Měl Mahomet otce Araba gménem Abdela/ matku Izma-helkyni: narodil se Léta po
Krystu Pánu 592. od kteréhož Ara-bowé začátek počtu swého, gegž Hegiram nazýwagj,
berau/ Cedren: in Chron: Vincent: spec: lib: 24. c: 4. Blond: dec: 1. lib: 6 ač Sigibertus
pokládá/ že by se léta 630 naroditi měl/ Lucidus 621. Robert Cetenensis 606. A wssak se gich
wjce s prwnjm počtem srownáwá.
Otec geho y matka byli chudj/ protož po smrti otce/ dostal se na službu k gednomu
kupcy bohatému z Mecchy/ ten geg wychowal z dětinstwj/ apomalu geg k handli wedl/ neb
byl wtipný lo-tras. Egnatius lib: 3 c:4. Fulgos: lib: 3. c: 4.
Když giž wyrostl/ swěřowal mu ffaktorstwj swá některá/ a posý-lal ho s kupectwjm do
Egypta, Syrye a okolnjch zemj/ tak že wycwičiw geg/ měl ho za přednjho swého služebnjka/ a
wssecky wěcy swé mu swěřowal.
Antoninus tit 13. Cap: 2. par: 2 pjsse/ že dřjwe nežli se za Proroka wy-dáwal/ (což se
stati mohlo/ když Pánu swému po swětě faktořil) že gest se dostal do Hysspanye/ a tu že geg
swatý Isodorus spatřil/ ana geho obličegi wedlé Phisiognomiae poznal/ že měl Cýrkwi Bo-žj a
lidu geho protiwným a sskodliwým býti/ pročež poručil ho s. 311 hledati a gjti/ kterýž wssak
byw napomenut od Diabla/ odtud powywázl.
Potom umřel Pán geho/ po kteréhožto smrti/ wida wdowa že nad toho Mahometa
spráwněgssjho mezy gegj čeledj/ ani mezy sausedy nebylo: y aby wždy toho handle
nepozbyla/ wzala geg sobě za muže/ a z něho bohatého Pána w těch zemjch učinila/ kte-rýž
dosáhw bohatstwj welikého/ wydal se w zahálku, rozkosse a pýchu/ a kamž sám předessle do
zemj cyzých gezdil/ tam na swém mjstě giné služebnjky wysýlal: Mezy tim wsseligak ho
pýcha pod- něcowala/ a wida se přednjho w tom městě býti/ o to pečowal/ gak by wýsse lézti
a nětčeho wjce se zmocniti mohl. Na něgž se mjstně treffuge Wlaské přjslowj: Ogni cosa se fa
sopportar, excetto el buon tempo: totiž/ že se wssecko snáze snese/ nežli těla zwůle a sstěstj:
A gakž u nás řjkáme/ že sytá swině s wěchtem hráwá.
Pročež wydal se do diwných praktyk/ chowal dráby a lotry/ kteřjž tegně w pustinách
Arabských se zdržowali/ a lidi, zwlásstě kupce mordowali/ ge objrali/ a s njm se o laupež
dělili.
Nadto/ wida Lid toho města a kraginy okolnj, hlaupý a powěrný/ a že ledagakés lháře
přigjmali: y aby o něm smysslenj také dobré a zwlásstnj měli/ ugal se kněžstwj/ podlé něhož
diwné a ne-obyčegné Ceremonye w domě swém s čeladkau konal/ a dále ge me-zy giné
121
wtrussowal/ wždy se wjce smyslu tělesnému a přjgemnému, žádostem těla skláněge:
Magnava gli santi, et cagava li Diavoli: totiž/ Swaté požjral/ a čerty wysazowal. Nebo co w
handlech a obco-wánjch s křestiany/ též y s židy o gegich nábožentswj slýchal a snj-mi
rozmlauwal/ to sobě rozgjmage/ k twárnému, pochopitedlné(mu) a rozpustilému náboženstwj
přiwlastňowal/ až potom dopadl ga-kéhosy Mnicha Sergia (kterýž byl z Klásstera w
Konstantyno-poli wypowědjn) kacýřstwjm Nestoryánským nakaženého/ a Jana
Antyochenského/ kacýřstwj Arryánského plného: (Mahometowo preceptořj) též při-tom
některé Židy Thalmutisty aneb Rabbiny/ s těmi se radil/ a ge u sebe tegně přechowáwal/ tim
umyslem/ wida že mu se w ge-ho předsewzetj dobře wedlo/ aby gemu nětco sepsali/ a
načemby s. 312 gednau stále se ustrnauti/ a co lidu přednásseti měl a wěděl/ w ge-ho mysli
utwrdili: Ale oni práwě/ l´han messo questo pulese nel orecohia: wsadili mu blechu do ussj:
totiž gesstě mnohém wjce zturbowali a znepokogili. Zonaras tom: 3. Paul: Diac: lib: 18. rer:
Rom: Vincent: lib: 23. (Alkoran co w sobě obsahuge) Ti tehdy sepsali knihu řečenau Alkorán/
to gest/ na Cžesko nowý Zákon aneb Cžtenj/ w kteréžto obsáhli wssecka rauhánj židowská/ a
neywětssjch Křestianských kacýřů/ aby tau přjčinau židy y Křestiany k swému náboženstwj
slowiti a přiwesti mohli. Nebo zachowáwagj obřjzku Židowskau/ wssak w třinácti letech
pachole u njch obyčegně se obřezuge/ u židů pak w osmi dnech. Ten Zákon, swinské maso y
giné některé po-krmy/ podlé obyčege židowského zapowěděl/ a giné mnohé gegich
Ceremonye, očissťowánj se etc w sobě zdržuge. Trogicy Swatau zapjrá s Kacýřem Sabelliem,
Hermogenem: Krysta Pána Bož-stwj s Aryem, Eumonianem, Photianem: Ducha Swatého
s Ma-cedonyem: zapjrá Krysta Pána Ukřižowánj a smrt/ prawjc/ že gest giná osoba w
twárnosti a podobenstwj Krysta Pána, od ži-dů ukřižowána byla/ přjkladem kacýřůw
Marcionitů Cerdonianů Manichaeůw/ kteříž učili/ že Krystus Pán neměl prawého těla/ nežli
Phantasma, to gest/ podobu těla. A takž ffalessný ten Pro-rok/ Anděla Gabryele rozpráwky a
duchůw zgeweni sobě wssech wěcý ohlassowal/ přjkladem Carpocrata kacýře: Uměnj a
wědo-most wssech wěcý sobě přiwlastňowal, gako Aetius: Manželek množstwj co gich kdo
může wychowati/ gako Nicolaitae, dopustil/ gakož gich sám s kuběnami do 40. měl/ což
Gigas swědčj/ a sám Mahomet o sobě toho w swěm Zákoně dokládá/ že gest dostal sý-ly
desýti mužůw a Prorokůw: Ale gakž Vincent spec: hist: lib: 24. pokládá/ že 40 mužůw: též že
w budaucým wěku se ženiti/ mnoho žen mjti/ a snimi bez plozenj dětj býti/ a rozkosse na
wěky požjwa-ti, spůsobem Epikurůw, budau. Nic: Clenard: lib: 1. Epist:
Gakož pak zgewně s howady a mužským pohlawjm, Sodom-stwj prowozowal/ wssjm
tim gako prorockým zgewenjm se wy-mlauwal a chlubil. Bonfin: lib: 8. Dec: 1. Curio lib: 2.
Chron:
s. 313 Wsseliké zlé y dobré skutky newyhnutedlnému uloženj a při-nucenj Božjmu
přičjtal/ a tudy Božj přikázánj, Zákony lidské/ kteréž k ostřjhánj wssem lidem wůbec wydany
gsau/ a ne někte-rým toliko, wywracugjc: Boha půwoda zlého činj/ gessto gest njm Ďábel: a
zlému/ gakoby od toho, komu uloženo gest/ beze-wssj překážky státi se musylo/ bránu otwjrá
a swobodu pausstj: gakž tomu před njm kacýři negedni učili/ kteréž Epiphan: in cat: haeret:
Philastrius, též Alfon: a Castro adver: haeres: wyčjtagj.
Summau gak swatokrádežně, ffalessně a lžiwě Text a smy-sl Starého a Nowého
Zákona přiwodj a přewracuge: gak plný básnj, odporůw, bláznowstwj, nesprawdliwostj, lžj
proti rozumu a smyslu lidskému/ ten Zákon Mahumetůw gest/ bylo by obssjrno psáti: protož
uznáwage žeby to wjce k politowánj, smjchu a času mařenj, nežli k podstatě a platnosti gaké
bylo/ to-ho pomjgjm: pobožný Cžtenář může sobě o wssech geho bludjch/ ty kteřjž o tom
obssjrně pjssj, čjsti: gako předně Cantacuzenus Cýsař Konstantynopolitánský lib: contra
fidem Mahumet. (o kterémžto Cýsaři zmjnku činj Apendix S. Aurelii Victoris, Volaterra: lib:
23.) Bibliander apolo: super Alcoran: Proti Alkoránu Kněze Bartoloměge dworského/
tisstěna léta 1542 w Starém Městě Praž-ském/ Mohom: legis confut: in speculo historiali,
Fortalitium fidei: Dionis: Carthusianus contra Sarrac: etc. Toliko gen Alkoránu gjch tuto
122
Tytul doložjm/ gegž Skrybenti těmito slowy pokládagj: Praecipuus error omnium errorum,
fex universarum haeresium, in qua omnium Diabolicarum sectarum reliquiae quae post
adventum Salvato-ris ortae sunt, veluti in unam Cloacam confluxerunt: To gest/ zwlá-sstnj
blud wssechněw bludůw/ wsseligakých kacýřstwj droždj/ do něhož gsau se wssickni
ostatkowé ďábelských Sekt po přjcho-du Krystowu wzesslých/ práwě hned gako do gednoho
prewýtu zběhli. A wssak wždy neywětssj Swatost swau a dobré skutky zakládagj w tom/ aby
mnoho o wjře swé a náboženstwj wěděli/ (o němž hadati se gest přjsně zapowědjno/a
poručeno/ aby Ssawlj dysputowali proti Křestianůma ne slowy/ odkudž přjslowj s. 314 u nás
posslo: Přissel k řeči/ co Turek k ssawli/ což u njch slepotu a welikau zhowadilost w
náboženstwj působj) ale aby často do swých Meschitůw chodili k modlenj/ kteréž každého
dne pětkrá-te/ totiž, ráno s swjtánj, tři hodiny po wýchodu Slunce, o pole-dnách. O
Nesspořjch a při západu Slunce, wykonáwagj/ a to
Kontrffekt Kostela Tureckého
tjmto spůsobem: Umýwagj se po twáři, ruce, nohy a hanbu wo-dau čerstwau/ při každém
kostele w kassně tekaucý/ po té gdau do kostela/ a třikráte hlawu až k zemi sklonj/a po té
stoge breptagj některé modlitby a s swým knězem ge řjkagj na hlas s křikem nemalým/ zemi
začasté ljbagjce/ až po wykonánj toho/ na zemi, po njž koberců plno prostřjno gest, se posadj/
a kázánj kněze swého poslauchagj/ kterýž gim nětco a Mahometowi, o geho činech/ a
některého giného řeholnjka, o němž dobré smysslenj magj, porozprá-wj/ načež dá gim
požehnánj/ a nawrátj se každý domu. Stawenj kostelů gegich obyčegná fforma tato gest.
s. 315 A při některém gest wjce nežli gedna wěže/ na kterýchž kněžj swo-láwagj lidi
hlasem zwučným wolagjce k modlenj/ tak gako u nás hlásnj na wěži.
Takowau směsycý/ tělu a smyslu zhowadilému přjgemnau a pochopitedlnau/ gako y
mnohými čáry a kauzly/ kteréž prowo-dil/ lid těch zemj Boha neznagjcý/ nad geho sstěstjma
bohatswjm se užasugjcý/ po sobě potáhl/ a čim dál tim wjc wnadil/ že gsau se mu mnozý
poddáwali/ a aby ge sprawowal, dobrowol-ně se ho přidrželi/ až potom okolo léta 620. za
panowánj Cýsaře Ržjmského Heraclita w Konstantynopoli stolicy swau magjcýho/ kterýžto
weda wálku těžkau a po několik let s Králem Perským/ užjwal pomocy lidu nágemného
Arabského/a konec té wálky ssťastný učiniw/ propustil ten Lid a žádného žoldu aneb odměny
za gjch pomoc gimnedal/ anobrž ge psy gmenowaw/ tak gako psy odstrčil/ a od swého
wogska odmjsyl./ Z kterýchžto přjčin gsauce od něho tak posměssně odbyti/ a neywjce že
sobě ty země urodné zamilowali/ gak se domu dostali/ měli wůdce swé půwo-dy/ že se proti
Cýsaři zbauřili a postawili/ a gesstě po sobě giné potáhli/ tak že gich nemalé wogsko se
shledalo. Male invitar l´ asino alle nozze, per che qui paga de la calcagne: totiž/ Nenj dobře
Osla na weselj zwáti/ platj nohau. (Mahomet Herakliowi Cý: poneyprw odňal a se zmocnil
Syrye, Palestyny, Arabie.) Což wida Mahomet/ nemesskal swých praktyk, darůw, slibůw,
čárůw a giných zlých prostředkůw užjwati/ až ten lid ponukl/ že geg za swého wůdcy
wystawili a přigali/ a geho půwodem okolnj země: gako Syrij, Palestynu, Arabij, sobě
podmaňowali/ tak že gim Cýsař ani po-tomcy geho, odolati nemohli: a tak wždy pomalu se
syliwsse a rostauce/ naposledy tak se giž welice rozmohli/ že těchto časů (buď Bohu žel) ge
za nassimi hřbety/ anobrž skoro na hrdle máme/ a s welikau sskodau trpěti a snásseti musýme.
(Mahomet náhle scepeněl nemocý padaucý) Takowé tedy měl sstěstj Mahomet/ a
wssecka mu wůle, gakoby Božj a swatá byla, u toho zhowadilého lidu procházela/ a pla-tila až
do smrti: umřew padaucý nemocý náhle/ a na takowého nesslechetného zlosyna/
sprawedliwým saudem Božjm přisslau: s. 316 gakž Iohan: de oppido, Chroni: Sarracenorum
etc. a ginj swědčj.
Po geho pak smrti kdo po něm Regiment držel/ gaký Rod po něm possel/ a gaké stěsstj
aneb nestěsstj geho potomkowé měli/ to wiz při Hystoricých mnoho o geho půwodu a národu
123
wypisugj-cých: gako gsau Lazarus Sorancius lib: Otomannus, Hist: universa-le del orig: et
impe: di Turchi, da Fr: Sansovino: Vasco dia Stanco, Catarino Zenone, Mathaeus Orbatius,
Nicol: Secundinus de Orig: Turc:
Figůra třj Kněžj Tureckých s Tulbany.
Odkudž snadně sauditi se může chi da gatta nasce, sourizi piglia: že, gakož co se
z kočky rodj/ myssi lapá/ tak z toho proklatého plemene, lepssjch nežli půwod, pogjti
nemohlo a neposslo. A wssak Scaeptrum geho Rodu odňato od Ottomana prwnjho Krále
z Národu Tureckého/ a ti kteřj podnes z geho přjbuzenstwj gsau/ ač se gich na tisýce k tomu
přiznáwá: wssak nemysljm, aby wsku-tku byli: u weliké wážnosti sau gmjni/ a zwlásstnj
barwu zelenau s. 317 za wlastnj magj/ kteréž žádný giný wyšssjho aneb nižssjho Sta-wu,
nesmj užjwati pod pokutau a skutečným trestánjm: A ti gesstě neywjce nad Zákonem
Mahometowým ruku držj/ a na wětssjm djle gako něgacý duchownj a Proročtj lidé
possmaurný a nábožný žiwot wedau/ gakž to přjležitý Kotrffekt gjch, wýš položený ukazuge.
Potom náboženstwj swé zakládagj na dobrých skutcých/ w udělowánj almužny lidem
chudým y bohatým/ stawenjm Sspi-talůw, hospod, mostůw, láznj, Meschitůw, wodywedenjm
do kassen a studnic k dobrému obecnému etc. Také wsseligakau učin-nost howadům
prokazowanau/ pokládagj býti spasenj zaslužitedlnau: mnohý krmj a chowá psy/ giný kočky a
giná zwjřata/ giný ptáky etc. a wsse z almužny: Giný kupuge ptáky od ptáčnj-kůw/ a ty skutku
milosrdentstwj, do swobody pausstj aby uléta-li: gakž přjležitá Figůra ukazuge/ kteráž se, na
druhé stránce, spatřiti může.
A Summau co se tak powrchně k oku, na schlaubu a k pochawa-le djti může/ ničehož
toho nezanedbáwagj: Ale co se tegného lo-trowstwj, wraždy, oklamánj, pýchy, nečistoty,
lakomstwj, ob-žerstwj a giných hřjchůw dotýče/ když gich lidé toliko newidj/ oni gich za
hřjchy nemagj/ smeysslegjce že to wsse wodau obmy-gj a spláknau, když se modliti magj:
gakž mnozý z Křestianůw řjkagj: l éccato celato, mezzo perdonato: totiž/ hřích zatagený/ odpolu gest odpusstěný: wssak Fan conto senza l´hosto: Zgewj se gim to přjliš pozdě/ že we
tmě, gakž řjkagj, bez hospodáře počjtali.
O tom mimo swrchu a njže položené/ Luigi Bassano de 1. constumi et modi de la vita
de Turchi. Ludovici Vartomanni Bolognese, Marti: a Baumgarten peregrinat: Conradus Leo
a ginj.
(O Masslaku) Nahoře sem zmjnku učinil o Masslaku/ o tom tedy nětco obssjrněgi tuto
doložjm. Dělagj geg z máku zwlásstnjho/ kterýž toliko w Kappadocii, Morea a w okolnj
Ržecké zemi roste/ a slowe Latině Opium: Z toho zbjragj w gistém čase mjzu aneb ssťáwu/
kteráž z makowičky zelené, když gi zespod toliko powrchu drobet s. 318 ranj/ gako mléko
kape/ a tu do něgaké nádoby zbjragj/ a wysussugjce w stjnu/ Syrečků z nj nadělagj a potom
lidem pro-dáwagj.
Figůra těch kteřjž ptáky kupugj/ a zase ge z skutku milo-srdného do swobody
pausstěgj.
Toho užjwagj netoliko powssem Tureckém panstwj lidé/ ale y w Persii, Indii: též w
Europě, Polácy, Bulgaři, Walassi, Uhři a ginj s Turky mezugjcý Křestiané. Nebo zakládagj
sobě na něm mnoho/ proto, že ge z mysslenj wsseligakých wyrážj/ gakoby se njm ožjrali/
ffantazye a sny rozličné působj: dělá ge smě-lé/ totiž po wssem těle ge zapaluge/ gak ho kdo
mnoho aneb málo pogednau snj/ že třebas sebe nečigj/ a gako bez smyslu a rozumu, dokud ge
sýla toho Masslachu nemine, býwagj/ a gest přjslowj u njch/ gedl sy Masslach/gakoby řekl
bláznjš/ aneb gakž u nás s. 319 řjkagj/ gsy ožralý, wyspi se. Pročež když magj na wognu táhnauti/ každý se tjm masslachem opatřj předewssjm giným/ a to proto, aby gsauc njm
124
zapalený/ nebál se nepřjtele a nebezpečen-stwj/ nýbrž gako wzteklý dossel kewssemu/ a
přisslaliby Smrt/ aby bez bolesti aneb čitedlnosti umřel/ přiď pak Dusse kam přiď.
Figůra aneb spůsob prodáwánj Masslachu.
Protož ge nebezpečno snjm zacházeti/ aniž se má do žiwota dá-wati/ leč w
nesnesytedlné bolesti a dlauhém nespanj: wssak přidá-wagj doktoři u nás gisté k němu
oprawy/ kteréž geho moc weli-kau mjrněgssj činj. Gakož pak y Turcy geg s některými wěcmi
mj-chagj a gedj: wssak přes to že mu od mladosti nawyklj sau/ tak hrubě gim nesskodj/ a
téměř pro zdrawj zachowánj/ bez něho býti nemohau/ (gakž toho poswědčuge o lidem gemu
zwykljch G. M. C. s. 320 žiwotnj Doktor/ Pan Godefridus Steghius, arte medica lib: 14. cap:
1) rowně gako u nás kdo ožralstwj přiwykne/ častěgi se w něm kochá/ a bez něho zdráw
nebýwá.
Wypisugj o tom Masslachu Dioscorides a ginj doktoři Lékař-sstj: též Hystorykowé
Mon: de Villamont lib: 2. Pet: Bellonius obs: lib: 3. cap: 15 a gak geg po městech a
wesnicých nosý a prodáwagj/ z přjležjcý Figůry wýš položené znáti se může.
(O Tureckém se namlauwánj k manželstwj) Doložjm také krátce o spůsobu/ gakýž při
ženěnj zachowá-wagj. Předně gest giž z nadepsaného negednoho pozname-nánj wědomé/ že
se welmi těžce ženské pohlawj u njch spatřiti/ owssem snimi mluwiti a seznámiti může.
Protož kdo sobě ženu pogjti chce/ a o některé že pěkná gest, spráwu má/ obcházý tak dlauho
okolo toho domu kde ona bydlj/ aneb můželi gi co po ně-kom z čeládky wzkázati/ aby gi
mohl na Altáně, aneb na půdě u njch bez střechy, spatřiti. Nebo tam obyčegně ffraucymer u
wečer pro občerstwenj, modlenj aneb tanec, bezewssech zástěr přes twář, býwagj.
Když tehdy swau milenku swrchu na domě spatřj/ aby tedy do-kázal toho že na nj
laskaw gest/ zdwjhá hlawu a chytj se za kůži na křtánu/ a udrápne se aneb uřeže aby se
okrwawil/ tim chtěge dokázati/ že chce gegim otrokem býti až do krwe wylitj aneb do smrti:
(nebo u njch gest neywětssj pokora ta/ když geden druhému se za chlapa ohlassuge a
zakazuge) proti tomu ona/ gestliže státi a naň se djwati nepřestane/ aneb že swau ruku proti
němu poljbj/ tedy gemu dobrau naděgi učinj. Potom oba ssetřj přjležitosti tegně sobě
wzkazowati/ aneb když do lázně, neb plakati nad hro-by wycházegj/ spolu třebas pár slowy
aneb náwěsstjm leda-gakýms se ubezpečiti: a to se y w zlých přjčinách mezy cizoložnice-mi a
cyzoložnjky děge.
Potom wyhledáwá toho při Otcy aneb přáteljch gegjch/ kteřjžto gestli k tomu powolj/
předewssjm smlauwagj s nim co gim chce za ni dáti/ a často se treffuge/ že gak bohatý ženich
gest/ některý tisýc dukátů dáti musý/ tak že chudý Otec, máli pěkné dcery/ wdáwá-njm s. 321
ge obohatiti může/ a dřjw nežli dceru od sebe odewzdá/ takowých peněz docházý. Na ty
swadebnj smlauwy/ zuwj gmé-nem Matky newěsty, aneb gegim, přjbuzné y giné Panj a
panny, k gistému dni do domu newěsty/ k kterémužto přistrogj ženjch Pankét od Konffektůw
a rolzičných lahodných krmj/ ty, gestliže tak možný gest/ na střjbrných ssaljch pěkně
s wyssiwanými rau-chami, po pacholátkách a s trubači y muzykau, Newěstě do do-mu
odessle/ a to tam pozwaný fraucymer stráwj/ a po té každá domů odegde. Na zeytřj wrátj se
k určité hodině každá k newěstě/ a s tau rozličné kratochwjle, zpěwy, muzyky, tance až do
nocy prowozugj. Po té swlekau newěstu z ssatůw/ a wedau gi do lázně aneb do wanny/ tu gi
mygj/ a po lázni mažj gakýmsy tě-stem měkým co masti/ Chna aneb Cna u njch řečenau/ tjm
gi natj-ragj nehty u nohy yu rukau/ paty, kotnjky, až do kolenau/ a to na spůsob kwětů a cugů
rozličných: též wlasy na hlawě a cokoli natjráno býti má. Když se potom asy w půl hodině
splákne/ tedy ona wsse co zlato žluté mjti bude/ což oni za okrasu welikau magj/ a každá žena
tak se sslechtiti obyčeg mjwá/a trwá ta barwa bez proměny do 3. y 4. nedělj/ že se ničjmž
smýti nemůže. Přitom wssecky pozwané palec swůg u prawé ruky sobě také namažj/ na
125
znamenj/ že gsau swadebnjce a pozwané. Potom wygdauce z lázně/ gsau wesely, gedj a pigj/
až kohauti o půl nocy od kokrhagj/ teprwa spat a na odpočinutj se odbjragj/ a dřjwe nic.
Nazeytřj pak gakž Slunce wzegde/ shromáždj se okolo newěsty/ a tu rozličně mezy
sebau kunsstugj/ wsseliké kratochwjle pro-wozugjce/ až čas přigde, že wyslaný ženjchůw pro
newěstu, před-rukama býwá. Nebo toho dne sezwe ženjch swé známé a přjbuzné/ a ti co
neyslawněgi mohau na konjch přigedau předgeho dům/ a tu se ženicha otazugj/ chceli aby pro
newěstu geli agemu gi přiwedli? Začež on gich prosý/ a neybližssjho swého přjtele za wůdce
a družbu nařjdj. Poté po páru s Tryumffem gedau/ a pro newěstu koně s sebau wedau: též
Mezky a Osly pro truhly a wěcy newěstiny. Před dům newěsty když přigedau/ ssedne s. 322
družba s koně/ a žádá aby mu newěstu wydali/ gehož wssak, dřj-we nežli dary ženám odwede,
do domu nepustj/ což když wykoná/ newěstu mu odewzdagj/ kterauž on z domu wede a na
kůň wsadj/ okolo njž na bidlách ffirhaňky čtyřj mládency nesau/ a gi wssecku i s koněm pod
sedlo přikrygj/ že gi žádný na ulicy widěti ne-může: za ni gedau wssecky ženy pozwané/ a
zpjwagj po ulicy hlasem až k domu ženicha/ před kterýmžto ssedagj s konj/ a postawugj se
řadem wůkol domu/ a ženicha předdweřmi stogjcýho/ a gim za přátelstwj prokázané
děkugjcýho: za tim, gde proti newěstě některý kročeg/ a gi z koně dolů pomáhá/ a podlé sebe
mezy dwéře wssecku zakrytau postawuge/ ažby hosté se pryč rozgeli/ kdež oni gakž dary
ženichowi na medenici/ kteráž wedle něho sto-gj odewzdadj/ dlauho se nemesskagj. A tu gest
weselj konec/ že-njch s newěstau do domu se wede a gi w sprawu manželskau při-gjmá/
kterážto musý s ginými kuběnami geho/ gjchž může každý gak mnoho chce chowati, wsse
zawděk přigjti/ anad giné se ne-wypjnati. Nebo byť byla dcera Cýsaře Tureckého/ bude rowná
giným geho ženám/ a musý s nimi srownati: A zase/ když se muži zneljbj/ od něho se odebrati
musý/ a za giného se wdáti může/ neb gest u njch nestálá mysl: Wssak gestliže bez winy/
totiž, že se cyzoložstwa a něgakého neposlussenstwj nedo-poustila/ tedy muž gi tak snadně
odbyti nemůže/ a zwlássť gestli bohatá: Pakli gi wždy muž nechce mjti/ wssak gi neodbude
dřj-we než až gi a gegi wěcy, které s sebau přiwezla, nawrátj/ což také tehdáž muž wydati
powinen gest. Když ženě swé w čas wýro-čnj k modlitbám, ani k hrobům na plakánj mrtwých
přjbuz-ných/ a pro některé giné wýminky wycházeti zabraňuge/ a onaz těch přjčin s njm
rozlaučena býti žádá a práwo má: Syc z chudssjch manželů/ když se kdo cyzoložstwa dopustj/
obžaluge muž ženu a žena muže u Saudce/ gegž Cady gmenugj/ ten ge ztrestati dá timto
spůsobem/ genž Figůra ukazuge.
s. 323 Figůra gakým spůsobem trescý muže/ který se cyzoložstwa dopustj.
Tato Figůra znamená/ kterak muže cyzoložnjka zpátkem twá-řj po ocasu howada
wsadj/ a žaludek dobytčj newymytý nahla-wu mu naruby obrácený, překlopj/ mjsto uzdy ocas
do rukau dagj/ a tak geg po městě wodj.
Týmž spůsobem ženu: Té otočj střewa okolo hlawy gakoby klobasy byly/ a podobnau
měrau zpatkem posazenau po městě wodj/ z nj posměchy a diwadlo magj/ gakž z Figůry na
druhé stránce přiložené poznati se může.
s. 324 Figůra kterak trestagj ženy/ když se cyzoložstwa dopustj.
Gestliže se pak krádeže aneb něgakého giného wýstupku do-pustj/ tu powolage Saudce/ a
wyslissjc žalobu proti nj/ a gak za sprawedliwé uzná/ kolik ran a bitj karabáčem na saudu při
přjto-mnosti swé/ poručj gi některým swým sluhám wzýti/ a hotowý-mi zaplatiti/ což oni
Carbazzada gmenugj: O čemž wiz obssjr-něgi Anton: Menavio hist: Tur: a napřed položené
Autory.
Na takowé trestánj aby se gedenkaždý podjwati mohl/ dal sem ge tuto též w Figůře
postawiti.
s. 325. Figůra gakým spůsobem trescý ženu/ když se krádeže dopustj.
126

Haranta

Transkript

Podobné dokumenty