Zásady pro vypracování bakalářské/diplomové práce

Zásady pro vypracování bakalářské a magisterské diplomové práce
(zpracovávané a obhajované v garanci Katedry aplikované ekonomie)
Úvod
Vypracováním diplomové práce student prokazuje orientaci ve studovaném oboru,
hlubší zájem o zvolené odborné téma, schopnost samostatně a korektně pracovat
s tuzemskými i zahraničními zdroji odborných informací, dovednost realizovat kvalitně
projektované a interpretované výzkumné šetření, které může mít jak kvantitativní, tak
i kvalitativní charakter, schopnost shrnout a zobecnit dílčí závěry své i citovaných autorů
a formulovat doporučení pro společenskou praxi. Diplomová práce prezentuje výsledek řešení
konkrétního tématu, prokazuje schopnost studenta samostatně zvládnout metodologii jeho
řešení i zvládnutí odborného vyjadřování. Část diplomové práce může mít také podobu
metodologického návrhu nebo projektu.
Diplomová práce má strukturu odborného sdělení. Je třeba stanovit cíl práce
a metody pro jeho dosažení. Téma magisterské práce je ve srovnání s bakalářskou prací
zpravidla širší a vztahuje se k obsáhlejšímu úseku společenské praxe. Současně je
formulováno obecněji, aby umožňovalo autorům výrazněji prokázat orientaci v odborném
tématu, učinit shrnutí a zobecnění výsledků práce.
Formální náležitosti práce
Bakalářská práce bez příloh má minimální rozsah 40 stran předepsaného formátu, magisterská
práce má minimální rozsah 60 stran předepsaného formátu.
Diplomová práce je zpracována v textovém procesoru pracujícím pod Windows, nebo jiném
vhodném textovém procesoru. Musí být napsána na formát A4 (na výšku), po jedné straně
papíru. Okraje stránky: horní okraj: 25 mm, levý okraj: 35 mm, pravý okraj: 20 mm dolní
okraj: 25 mm), písmo Times New Roman CE, velikost písma 12 bodů, řádkování 1,5,
zarovnání do bloku, odsazení odstavce 1,25 cm. Stránky musí být od „Úvodu“ průběžně
číslovány.
Součástí práce je místopřísežné prohlášení studenta o samostatném vypracování diplomové
práce, napsané na samostatné stránce v její spodní polovině a vlastnoručně podepsané
s udáním data odevzdání práce.
Jako diplomovou práci nelze předložit práci, která již byla předmětem obhajoby na jakékoli
škole, byť původně i v jiném jazyce či jiném oboru nebo studijním programu a typu studia.
Nepůvodnost práce, odporující úvodnímu autorskému prohlášení, může být důvodem
k vyloučení studenta ze studia.
Diplomová práce povinně obsahuje v úvodní části cíl práce, dále pak přehled o současném
stavu zpracování daného tématu v odborné literatuře a v závěru přehled výsledků práce pro
další rozvoj tématu.
Student se musí ve své práci bez újmy na úplnosti vyjadřovat stručně, odborně, slohově
i gramaticky správně. Text i přílohy diplomové práce musí být před odevzdáním pečlivě
prohlédnuty. Písařské chyby, chyby v tisku apod. musí být opraveny. Nedostatky práce v tom
směru snižují klasifikaci.
Spolupráce studenta a vedoucího práce vychází z aktivity studenta. Student dodržuje pokyny
a připomínky vedoucího práce a v dohodnutých termínech mu výsledky své činnosti
předkládá. Pokud student v průběhu své práce konzultuje s dalšími osobami, je povinen toto
ve své práci uvést.
Struktura diplomové práce
1) Přední strana desek (nezapočítává se do číslování stran) ;
2) Titulní strana (strana 1, započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí)
3) Oficiální zadání (strana 2, započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí. Jde
o kopii vyplněného formuláře podepsaného děkanem);
4) Prohlášení o samostatném zpracování práce (strana 3, započítává se do číslování stran,
ale číslo strany se neuvádí);
5) Poděkování (vedoucímu práce či konzultantovi; není ale nezbytně nutnou součástí práce;
strana 4, započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí);
6) Obsah (strana 5 (při absenci poděkování s.4), zde se začíná uvádět číslování stran);
7) Úvod;
8) Vlastní text práce (rozvedený do jednotlivých kapitol a subkapitol;
9) Závěr;
10) Seznam odkazů a poznámek (pokud nejsou uváděny přímo v textu pod čarou);
11) Resumé v cizím (českém - pokud práce není psána česky) jazyce;
12) Seznam tabulek;
13) Seznam obrázků;
14) Seznam příloh (průběžně číslovaný a popsaný, každá příloha má zvláštní číslování);
15) Seznam zkratek;
16) Seznam pramenů a použité literatury (v abecedním pořadí);
17) Zadní strana desek (prázdná).
Práce se odevzdává ve dvou exemplářích (včetně cizojazyčného resumé podle
požadavků mateřských jazykových kateder a dále nezměnitelné elektronické podobě (CDROM, uloženém ve vhodném pevném obalu, který je označen jménem studenta, názvem
práce, studijním oborem a rokem obhajoby). Bakalářská práce je svázaná v kroužkové vazbě
nebo termovazbě, magisterská práce je svázaná v pevných deskách.
Pokyny ke struktuře diplomové práce:
Obsahové členění diplomové práce a její formální úprava jsou upraveny normou
ČSN ISO 7144 Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů.
Uspořádání práce je upraveno normou ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem nebo
zpracovaných textovými editory, ČSN ISO 2145 Dokumentace – Číslování oddílů a
pododdílů psaných dokumentů apod.
Na deskách závěrečné práce se uvádí název vysoké školy (první řádek) a fakulty
(druhý řádek), kde byla práce zpracována, název a označení druhu závěrečné práce (vertikální
střed stránky), jméno a příjmení autora, rok zpracování diplomové práce (viz příloha). Práce
začíná titulní stranou (Viz přílohy 1-4). Po ní následuje zadání, prohlášení a obsah. Obsah je
vyjádřením logického členění práce s ohledem na její charakter. Obsah tvoří seznam názvů
všech číslovaných kapitol a podkapitol s odkazem na čísla stran. Nezahrnují se do něj dříve
uvedené části (zadání, prohlášení, anotace). Do obsahu je třeba také uvést „Seznam literatury
a jiných odborných pramenů, zdrojů“ a pokud jsou přílohy, tak „Seznam příloh“ – s uvedením
stránky, kde začínají. Přílohy se neoznačují číslem kapitoly.
Jednotlivé části textu se číslují podle zásad desetinného třídění. Číslování naznačuje
hloubku členění textu. Části textu se označují údaji složenými z arabských číslic, které se
člení tečkami, uvnitř údaje se za tečkou mezera nedělá. Na konci číselného výrazu se tečka
nepíše, mezi číslem a textem se dělají dvě mezery. Slovní text se v obsahu píše od jednotné
levé svislice se zřetelem k nejdelšímu číselnému označení. Nadpis lze zvýraznit různým
způsobem: verzálkami, podtržením (podtrhává se text, nikoli číselné označení), tučným
tiskem. Nadpisy na stejné úrovni se zvýrazňují stejně. Je vhodné používat stručné a výstižné
nadpisy kapitol a subkapitol, a to tak, aby tyto nadpisy velmi výrazně pro čtenáře nastínily
strukturu řešeného tématu.
Úvod se používá pro objasnění a zdůvodnění výběru daného problému. Úvod je
kontrolním mechanizmem pro všechny následující části práce. Měl by být maximálně stručný
a obsahovat tyto náležitosti: vymezení cíle a tématu práce, zdůvodnění výběru tématu,
autorovo východisko, stručné zhodnocení dosavadního zpracování vybraného tématu,
stanovení a zdůvodnění použitých metod a vysvětlení členění práce, případně uvést, čím se
práce nezabývá a proč. V členění práce má být mj. zřejmé, jak autor přistoupil k řešení
zvoleného tématu, jaká byla jeho teoretická a metodologická východiska, jak hodnotí jejich
dosavadní zpracování v teorii a stav problematiky v praxi.
V kapitolách, které následují, je popsán problém na základě shromážděných
a ověřených informací. Kapitoly postupně konkretizují zpracovávané téma diplomové práce.
Text diplomové práce se tedy rozděluje do kapitol a subkapitol; je možné jej též dělit na
teoretickou a empirickou (metodickou, výzkumnou) část. Pro členění je možné používat
v rámci kapitol také subkapitoly (maximálně členění třetího řádu). Kapitoly musí průběžně
číslovány a názvy kapitol musí být výrazně označeny, např. užitím tučného písma vel. 14 - 16.
Nezbytnou součástí prací jsou rovněž dílčí závěry vyvozené z obsahu jednotlivých kapitol.
Poslední část práce se nazývá závěr a používá se ke shrnutí nejdůležitějších výsledků práce
a zhodnocení, zda bylo dosaženo cílů, stanovených v úvodu. Úvod a závěr by měly být
koncipovány tak, aby čtenář získal základní představu o diplomové práci. Seznam
pramenů a použité literatury prezentuje přehled použitých zdrojů informací.
Kapitola by neměla za normálních okolností začínat tabulkou nebo grafem, ale
textem. Text, tabulky a grafy jsou odděleny volným řádkem tak, aby mezi nimi byl prostor.
Tabulky(grafy) by neměly následovat jedna za druhou. Graf nebo tabulku by měl být objasnit
komentář v souvislosti se zpracovávaným tématem. Komentář, vytvořený pomocí několika
správně vybraných vět, se musí vztahovat k tomu, co je možné vyčíst z grafů a tabulek bez
opakování samotných dat. Každá uvedená informace musí být snadno dostupná a všechny
údaje musí být vedeny jednotně. Při přebírání myšlenek a názorů, ať již v podobě citátů či
parafrází, je nutné důsledně je prezentovat jako cizí dílo a správně je odkazovat. Přitom je
nutné dodržovat obecnou zásadu, že každý čtenář diplomové práce na základě citovaných
údajů může snadno použitý zdroj najít a získat původní dokument, z něhož autor práce
při jejím zpracování čerpal.
Odkazy na jiné publikace umožňují uvést vlastní práci do souvislosti s dosavadním
stavem poznání, případně doložit fakta, o něž se práce opírá. Odkaz je stručná forma citace
vsunutá do pokračujícího textu nebo připojená jako poznámka pod čarou. Musí obsahovat
údaje dostatečné pro zajištění jednoznačnosti.
Dodržování citačních pravidel ochraňuje práva autorů (viz Zákon o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů č. 121/2000 Sb.):
„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky
ze zveřejněných děl jiných autorů, b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého,
kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho
obsahu, drobná celá zveřejněná díla, c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům
vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům; vždy je však nutno uvést jméno
autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na
veřejnost, a dále název díla a pramen.“
Citáty a parafráze je možné uvádět ze zdrojů, s nimiž se student bezprostředně
seznámil (prostudoval). Pokud ve výjimečných případech přejímá citát či parafrázi z textu
jiného autora, odkazuje jako zdroj primárně jeho text, teprve sekundárně základní údaje
o zdroji, které tento autor ve svém textu použil. Citáty z cizích zdrojů se uvádějí doslovně
a jsou na začátku a na konci opatřeny uvozovkami. Zachovává se i jejich původní grafická
podoba
v tom smyslu, že zdůrazňuje-li uživatel citátu (zpracovatel diplomové práce) narozdíl od
původního autora určité slovo či slova, graficky to vyznačí (podtržením, kurzívou apod.)
a vzápětí uvede v závorce, opět pokud možno graficky odlišně, poznámku s iniciálami svého
jména, že původcem důrazu je on sám, nikoli původní autor (např.: „podtrhl X.Y.”, „zdůraznil
X.Y.” apod.). Zkracování citované pasáže vynecháním vět se značí tzv. výpustkou v podobě
tří teček (...), jež nahrazují vynechanou větu nebo věty. Citáty neúplných věty, částí vět nebo
souvětí se opět značí trojtečkovou výpustkou a jsou též v uvozovkách, buď na konci (např.
„Začátek citované věty...”), nebo na začátku (např. „...konec citované věty.”) a nebo na konci
i na začátku (např. „...prostředek citované věty...”). Kromě toho se uvozovek se používá (bez
trojteček), cituje-li se nebo přejímá autorův specifický termín, originální přirovnání, osobité
hodnocení apod. (např. „únavový syndrom”, „generace XY”). Rozsáhlejší citáty, které nejsou
přímou součástí určitého odstavce, je nutné od hlavního textu diplomové práce jasně odlišit
(novým odstavcem, typem písma apod.).
Parafráze cizích názorů, koncepcí, myšlenek apod. znamená, že student přetlumočí
přiměřeně vlastními slovy, co v určité publikaci (či její části) autor napsal. Zde se již
uvozovky ani trojtečky nepoužívají. Je však vždy nutné graficky odlišit (odstavcem, typem
písma apod.), kde začíná a končí parafráze vybraného autora a kde před ní končí a po ní
začínají vlastní myšlenky studenta. Je vhodné takovou parafrázi začínat např. slovy: Podle
Nováka (1995) ….
Každý citát a parafráze musí být v textu doprovázeny odkazem na citaci, která
obsahuje jméno autora, název užitého díla a další údaje. Odkaz je stručná forma citace
(Novák, 1995, s. 85) vsunutá přímo do textu (jiným způsobem je připojit odkaz jako
poznámku pod čarou dole na stránce). Slouží k identifikaci publikace, ze které bylo čerpáno
a která je uvedena v seznamu pramenů a použité literatury. (Studenti se mohou využít kursu,
který na svých internetových stránkách vyvěsila Ústřední knihovna VŠB-TU Dostupný na
www: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html ) V samotném textu lze rovněž odkázat na
konkrétní (očíslovanou) přílohu.
Základní metody uvádění odkazů v textu:
1) metoda pomocí poznámky pod čarou:
Podle Nováka 9) platí ...
Vyjdeme-li z definice, podle níž "obchod je hybatelem rozvoje národního hospodářství10)",
potom ...
Do poznámky pod čarou se pak vepíše:
9)
NOVÁK, J. Rozumět institucím. Olomouc : Arbor, 1918, s.15.
10)
PŘEMYSL, P. Co to je obchod?. Přerov : Sontag a syn, 1909, s. 5.
2) uvedením jména (není-li patrné z textu) a data v okrouhlých závorkách:
Podle Nováka (1918) platí, že ...
Vyjdeme-li z definice, podle níž „obchod je hybatelem rozvoje národního hospodářství"
(Přemysl, 1909, s.5), potom …
Do seznamu literatury na konci diplomové práce je nutné napsat bibliografickou citaci
citovaných děl
NOVÁK, Jan. Rozumět institucím. Olomouc: Arbor, 1918. 303 s
PŘEMYSL, Pavel.Co to je obchod?. Přerov: Sontag a syn, 1909. 250 s.
3) pomocí číslované citace:
Podle Nováka (Cit. 6) platí ...
Vyjdeme-li z definice, podle níž „obchod je hybatelem rozvoje národního hospodářství" (Cit.
18), potom ...
V tomto případě soupis bibliografických citací na konci diplomové práce získává následující
podobu:
12) NOVÁK, Jan Rozumět institucím. Olomouc: Arbor, 1918, s.15
18) PŘEMYSL, Pavel.Co to je obchod?. Přerov: Sontag a syn, 1909, s. 5
V celé práci je nutné se držet jednou zvolené metody odkazování. Závaznou podobu
odkazů a citací upravují ČSN ISO 7144 (01 0161) Dokumentace - Formální úprava disertací a
podobných dokumentů a ČSN ISO 690 (01 0197) Dokumentace - Bibliografické citace Obsah, forma a struktura (viz též příloha).
Použitá literatura a jiné zdroje, z nichž je v diplomové práci citováno, musí být na
příslušných místech v práci vyznačeny podle doporučující normy ČSN ISO 690:
Bibliografické citace. Obsah, forma struktura. 1.vyd. Praha : Český normalizační institut,
1996. Zpravidla se citace uvozují uvozovkami a příslušný odkaz na daný pramen je označen
číselným indexem. Pramen je pak na dané straně uveden pod čarou. Jsou-li v práci použity
jiné zdroje, např. interní informace z firmy nebo internet, musí být i tento zdroj jasně
prezentován v seznamu.
Bibliografická citace elektronických zdrojů se řídí mezinárodní norma ISO 690-2,
která se zabývá specifikací datových prvků a jejich předepsaným pořadím v bibliografických
odkazech na dokumenty (Česká verze viz ČSN ISO 690-2. Informace a dokumentace :
bibliografické citace. Část 2, Elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha : Český
normalizační institut, 2000. 22 s.) . Podle tohoto doporučení za elektronické zdroje jsou
považovány jak fyzické nosiče (které musí uživatel vložit do počítače, tzv. lokální přístup),
tak zdroje dálkového přístupu, čímž se míní síťové zdroje, zdroje na pevných discích nebo
jiném paměťovém vybavení. Povinným doplňujícím údajem u elektronických zdrojů
s dálkovým přístupem je způsob přístupu (URL: http://www.xxx.cz ). Viz též příloha číslo 6.
Lze také využít služeb Projektu Bibliografické citace, která umožňuje využít
k nalezení podoby bibliografické citace generátor citací (http://www.citace.com/uvod.php ).
Za závěrem práce je uveden souhrn v anglickém nebo v jiném světovém jazyce – ve
francouzštině, ruštině (v případě, že je práce psána v cizím jazyce, uvádíme souhrn
i v češtině), seznam tabulek, seznam obrázků a seznam použité literatury. Pokud práce
obsahuje přílohy, následuje seznam příloh a jednotlivé přílohy (nadepsané a očíslované
v pořadí uvedeném v seznamu příloh). Příloha je materiál, který není přímo diskutován
v textu, ale věcně se k němu vztahuje. Obsahuje data a další informace, které byly použity
k získání základního materiálu. Přílohy mohou obsahovat vysvětlení propočtů použitých
k získání dalších dat v textu práce. Přílohy se číslují a u každé z nich musí být, pokud se
nejedná o vlastní výsledky, uveden zdroj, z něhož byly čerpány či převzaty.
Obhajoba diplomové práce
Obhajoba diplomové práce je veřejná a koná se před komisí složenou zpravidla
z předsedy, vedoucího práce, oponenta, popř. dalších osob jmenovaných vedoucím katedry.
Složení komise a termín obhajoby určí vedoucí katedry. Ukončenou závěrečnou práci hodnotí
písemně vedoucí práce a katedrou určený oponent diplomové práce. Student – autor práce –
obdrží oba posudky a pro vlastní obhajobu si připraví stručnou prezentaci své práce, zejména
jejích výsledků a odpovědi na otázky uvedené v posudcích. Obhajoba je zahájena
představením studenta členům komise, seznámením komise s tématem zpracované diplomové
práce. Při obhajobě diplomové práce student vyloží poslání práce, zdůvodní, proč si uvedené
téma vybral, prezentuje hlavní výsledky své práce a vyjádří se k připomínkám uvedeným
v hodnoceních vedoucího diplomové práce a oponenta. Při vlastní obhajobě před komisí
student prokazuje znalost své práce a jejích výsledků.V následné diskusi student odpovídá na
odborné dotazy členů zkušební komise k problematice týkající se tématu řešenému
v diplomové práci. Po ukončení obhajoby se uskuteční neveřejné zasedání komise, na němž
komise hodnotí úroveň diplomové práce i její obhajoby a rozhodne o klasifikaci. Následně
oznámí předseda studentovi (studentům) rozhodnutí komise. Pokud je obhajoba diplomové
práce klasifikována jako nevyhovující, komise rozhodne, zda student diplomovou práci
doplní, či zcela přepracuje, nebo zda vypracuje jinou diplomovou práci s novým zadáním.
Příloha č. 1 - Titulní strana desek
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
NÁZEV PRÁCE
Diplomová práce
2005
Jméno Příjmení
Příloha č. 2 - Titulní list bakalářské práce
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
NÁZEV PRÁCE
Podnázev
Bakalářská diplomová práce
Studijní program: xxxx xxxx xxxx
Vedoucí práce: xxx xxx
Autor: xxxx xxxx
Olomouc 2005
Příloha č. 3 - Titulní list magisterské práce
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
NÁZEV PRÁCE
Magisterská diplomová práce
Studijní program: xxxx xxxx xxxx
Vedoucí práce: xxx xxx
Autor: xxxx xxxx
Olomouc 2005
Příloha č. 4 - Čestné prohlášení
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Prohlášení
Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: "název diplomové práce"
vypracoval(a) samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedl/a
jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Olomouci dne. ….………..
Podpis ………………………
Příloha č.5 Podoba bibliografické citace tradičních dokumentů..
U citací jednosvazkového díla se doporučuje používat tzv. základní citaci, která
obsahuje údaje potřebné pro identifikaci publikace nebo její části a pro poskytnutí základní
představy o jejím rozsahu, popř. obsahu:
• příjmení a osobní jméno autora (autorů),
• název publikace,
• sestavovatel, editor, redaktor
• pořadí vydání,
• místo vydání,
• nakladatel
• rok vydání,
• počet stran
• ISBN, u časopisu ISSN
Příklady základní citace jednosvazkového díla:
DÄNIKEN, Erich. von. Prorok minulosti. Přel. R. Řežábek. 1. vyd. Praha : Naše vojsko,
1994.
220 s. ISBN 80-206-0434-0.
ŘEŠETKA, Milan. Anglicko-český, česko-anglický studijní slovník. 2. dopl. vyd. Olomouc :
Fin Publishing, 1997. 1181 s. ISBN 80-86002-36-5.
MĚSTECKÝ, Pavel: Počítač v kanceláři : používáme Windows 95, Microsoft Word, Excel a
Outlook. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-072-3.
Podobně i při bibliografických citacích článků v časopisu se doporučuje používat základní
citaci, která obsahuje
• příjmení a osobní jméno autora (autorů),
• název článku,
• název časopisu,
• rok vydání,
• ročník (svazek),
• číslo,
• stránky.
Citace článku v časopisu
FROST, Pavel. a BARTOŠOVÁ, Hana. Konference o evropské technické normalizaci v
telekomunikacích. Magazín ČSN. 1992, roč. 2, č. 11, s. 155-156.
BAUTZOVÁ, Lea et al. Černá díra jménem IPB. Ekonom. 2001, roč. 45, č. 5, s. 16-17.
Posledním typickým druhem bibliografické citace je citace stati (příspěvku, článku) ve
sborníku. Opět se doporučuje základní citace s následující strukturou:
• příjmení a osobní jméno autora (autorů),
• název stati,
• název sborníku za slovem „In“
• jméno redaktora jednorázově vydaného sborníku,
• vydání
• místo vydání,
• nakladatel,
• rok vydání,
• stránky.
Například takto:
SPONER, Milan. Evropská měnová integrace. In Sborník prací Ekonomicko-správní fakulty
Masarykovy univerzity v Brně. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1998, sv. 2, s. 89-114.
FOUČKOVÁ, Milena. Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, John.a FISHER, John.
Život mezi životy. Brno : Bollingenská věž, 1992, s. 9-14.
Zmíněná ČSN upravuje i způsob bibliografických citací u méně častých pramenů, jako např.
citace jednotlivého svazku vícesvazkového díla, citace ročníku periodika, citace patentového
spisu, citace technické normy a dalších. Viz uvedená normu, následující www stránky a další
literatura:
http://www.boldis.cz/citace/citace.html
ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. Praha : Linde, 2001. 195 s. ISBN 80-7201-295-9.
ČSN ISO 4. Informace a dokumentace : pravidla zkracování slov z názvů a názvů dokumentů.
Praha : Český normalizační institut, 1999. 13 s.
ČSN ISO 690. Bibliografické citace : obsah, forma a struktura. Praha : Český normalizační
institut, 1996. 31 s.
ČSN ISO 690-2. Informace a dokumentace : bibliografické citace : část 2: elektronické
dokumenty nebo jejich části. Praha : Český normalizační institut, 2000. 24 s.
ČSN ISO 7144. Dokumentace : formální úprava disertací a podobných dokumentů. Praha :
Český normalizační institut, 1996. 24 s.
ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. ISBN 807198-173-7.
Příloha č.6 Podoba bibliografické citace elektronických dokumentů
Informace o zdrojích, na které chcete odkázat, není třeba opisovat, ale je možné
použít funkce textového editoru a webového prohlížeče kopírovat/vložit Je nutné si
poznamenat nejen datum, kdy byl zdroj vytvořen (aktualizován), ale také datum, kdy jste jej
na síti navštívili. Při zpracování soupisu pramenů a použité literatury si je třeba ověřit
existenci, URL a stav internetového zdroje.
V případě odkazu na zprávu z elektronické konference je nutné požádat o svolení
autora této zprávy; podle některých doporučení je tento typ informací řazen mezi osobní
korespondenci a neměl by být zařazován mezi citované zdroje.
Při citování elektronických děl se dodržují dvě základní pravidla: 1) bibliografická
citace musí obsahovat maximum údajů nezbytných s ohledem na autorská práva a na
dostupnost zdroje; 2) v případě, že neexistují zvláštní pravidla pro určitý typ elektronického
zdroje, je vhodné zpracovat jeho citaci analogicky v souladu s pravidly pro tištěný zdroj :
Údaje zařazené do bibliografické citace jsou přebírány z originálního dokumentu.
Struktura bibliografických citací, tj. stanovení a posloupnost prvků v bibliografické
citaci elektronického dokumentu je obdobou struktury bibliografických citací tradičních
dokumentů. Navíc jsou v bibliografických citacích uváděny údaje charakterizující
elektronické dokumenty (druh nosiče, datum citování, adresa síťového zdroje).
Pro uvádění autorských a názvových údajů platí shodná pravidla jako u
bibliografických citací tradičních dokumentů.
Obecná pravidla platí i pro uvádění údajů o vydavatelích (nakladatelích) či pro další
údaje, pokud se tyto údaje vyskytují jak u tradičních, tak u elektronických dokumentů.
Pro pravopisné úpravy (transliterace, psaní velkých písmen, zkratek, interpunkce
apod.) i pro formální úpravu bibliografických citací – např. použití jiného řezu písma pro
odlišení a zvýraznění prvku – platí pravidla uvedená v normě ČSN ISO 690.
Elektronické dokumenty tedy mohou být neměnné nebo mohou být ovlivněny
výhodami elektronického publikování prostředí, tzn. Že mohou být měněny (aktualizovány),
ať už po stránce obsahové nebo z pohledu formální úpravy. I z toho důvodu je nezbytné
poskytnout maximum informací o elektronickém síťovém zdroji, aby bylo možné jej vyhledat
prostřednictvím vyhledávacích služeb.
Elektronické dokumenty podle ČSN ISO 690-2
elektronické monografie, databáze a počítačové programy,
elektronické seriálové publikace,
elektronické nástěnky, diskusní fóra a elektronické zprávy.
Důležité charakteristiky elektronických dokumentů:
druh nosiče – uvádí se v hranatých závorkách za názvem citovaného dokumentu: [online],
[CD-ROM], [magnetická páska], [disk], například: „Informace na dlani 2002 [CD-ROM].“,
vydání – například pořadové číslo verze programu,
datum aktualizace nebo revize – je-li tento údaj uveden společně s datem zveřejnění, měl by
být součástí citace, neboť aktualizace mohla způsobit změnu obsahu původního dokumentu,
datum citování – uvádí se v hranatých závorkách v jazyce originálu u dokumentů, které
mohou podléhat změnám, tj. u online dokumentů, případně tehdy, nelze-li zjistit datum
zveřejnění, před datem citování se uvádí zkratka „cit.“, například takto: [cit. 1998-08-25],
údaj o dostupnosti (URL) – tato informace se označuje slovy „Dostupný z“ nebo
ekvivalentní frází, například: „Přístup z“, „Dostupný na“, „Available from“, včetně
přístupového protokolu či služby: například: „Dostupný z WWW:“, URL zdroje se uvádí
mezi znaky < > (špičaté závorky) takto: <http://knihovna.vsb.cz/E-knihy.swf>.
Na
rozdíl
od
tradičních
tištěných
dokumentů
nejsou
tyto
dokumenty
charakterizovány údaji o rozsahu, jako jsou svazky, čísla, stránky.
Bylo-li elektronickému dokumentu přiděleno standardní číslo (ISBN, ISSN), mělo
by být v bibliografické citaci uvedeno, a to i tam, kde se u tradičních dokumentů neuvádí.
Například bibliografická citace článku v elektronické seriálové publikaci by měla obsahovat
údaj o ISSN.
Příklad bibliografické citace článku z elektronického časopisu:
JOSEPH, Heather. An economic model for Web enhancements to a print journal. Journal of
Electronic Publishing [online]. 2002, vol. 7, no. 3, April [cit. 2002-05-27]. Dostupný z
WWW: <http://www.press.umich.edu/jep/07-03/joseph.html>. ISSN 1080-2711.
Struktura bibliografické citace článku v elektronické seriálové publikaci
Autorské údaje. Názvové údaje. Název seriálu [online]. Rok vydání, ročník, číslo
[datum citování]. Dostupný z WWW: <URL>. Standardní číslo (ISSN).
Bibliografická citace článku v elektronické seriálové publikaci
HUNTER, Karen. Electronic journal publishing : observations from inside. D-Lib
Magazine
[online].
1998,
July/August
[cit.
1998-08-25].
Dostupný
z
WWW:
<http://www.dlib.org/dlib/july98/07hunter.html>. ISSN 1082-9873.
Struktura bibliografické citace elektronické seriálové publikace
Název seriálu [online]. Nakladatelské údaje (Místo vydání : Název nakladatelství),
rok vydání (od-)[datum citování]. Dostupný z WWW: <URL>. Standardní číslo (ISSN).
Bibliografická citace elektronické seriálové publikace
Journal of Electronic Publishing [online]. Ann Arbor : University of Michigan Press,
1995- [cit. 2002-03-21]. Dostupný z WWW:<http://www.press.umich.edu/jep/>. ISSN 10802711.
D-Lib Magazine [online]. Reston (Va.) : Corporation for National Research
Initiatives,
July
1995-
[cit.
2002-04-30].
Monthly.
Dostupný
na
WWW:
<http://www.dlib.org/>. ISSN 1082-9873.
Další příklady bibliografických elektronických síťových zdrojů
Bibliografické citace článků z elektronických časopisů
LYNCH, Clifford. The Battle to Define the Future of the Book in the Digital World.
First Monday [online]. 2001, vol. 6, no. 6, June 4th 2001 [cit. 2002-03-21]. Dostupný
z WWW: <http://www.firstmonday.dk/issues/issue6_6/lynch/index.html>. ISSN 1396-0466.
WHISLER, Sandra; ROSENBLATT, Susan F. The library and the university press :
two views of the costs and problems of the current systém of scholarly publishing [online].
Washington : Association of Research Libraries, 1997 [cit. 1998-08-25]. Dostupný na WWW:
<http://www.arl.org/scomm/scat/rosenblatt.html>.
MACKIE-MASON, Jeffrey K.; RIVEROS, Juan, F. Economics and electronic
access to scholarly information [online]. 19 May 1997 [cit. 1998-08-25]. Dostupný z WWW:
<http://www-personal.umich.edu/~jmm/papers/peak-harvard97/>.
Bibliografické citace článků z elektronických sborníků z konferencí
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Vysokoškolské knihovny a statistika. In Sborník CPVŠ
1998 [online]. Pardubice : Univerzita Pardubice, Univerzitní knihovna, 1998. [cit. 2002-0430]. Dostupný z WWW:
<http://library.upce.cz/knihovna/informace/cpvs98/sbornik/tkacikova.htm>.
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Online přístup k obrovskému množství zdrojů – problém
dostupnosti informací je vyřešen… Máme však dostatečně gramotné uživatele? In Inforum
2002 : 8. konference o profesionálních informačních zdrojích : 21.-23. května 2002 [online].
Praha : Albertina icome
Praha, 2002. [cit. 2002-05-26]. Dostupný z WWW:
<http://www.inforum.cz/inforum2002/prednaska40.htm>.
Bibliografická citace webového sídla
Jak pracovat s informacemi [online]. Ostrava : VŠB-TU Ostrava, Ústřední knihovna,
aktualizováno 10. 1. 2002 [cit. 2002-03-01]. Dostupný z WWW:
<http://knihovna.vsb.cz/kursy/>.