Rusko potvrzuje svoji sovětskou mentalitu
Transkript
8 zoom jak porazit Rusko Rusko potvrzuje svoji sovětskou mentalitu S ekonomem Janem Vaňousem, který přispěl k uzbrojení SSSR, o současném Rusku, ekonomice východního bloku i světové ekonomické krizi. Robert Břešťan S oučasné dění na Ukrajině v mnohém připomíná způsoby, jak ke svým satelitům v minulosti přistupoval Sovětský svaz. To, jak úzce byly (a jsou) propojeny ekonomické zájmy Ruska a zemí východního bloku, bylo ale zásadní nejen pro Rusko, respektive Sovětský svaz, ale i pro jeho soupeře za tehdejší železnou oponou. Americká vláda proto v 80. letech zřídila speciální týmy mapující ekonomické slabiny sovětského bloku, jejichž závěry pak za vlády prezidenta Ronalda Reagana přispěly k uzbrojení a ekonomickému zhroucení Sovětského svazu. Jedním z ekonomů, který tehdy pro americkou vládu pracoval, byl i Jan Vaňous, Čech, který v USA žil od roku 1970. „Práce celého týmu směřovala ke zjištění, co nejvíce zatěžuje sovětskou ekonomiku,“ vzpomíná Vaňous, který nedávno získal cenu české nadace Neuron za celoživotní přínos v oboru ekonomie. Foto: Libor Fojtík Připomíná vám to, co se děje nyní na Krymu, manýry někdejšího SSSR a jeho chování ke svým satelitům? Rusko nyní jasně dokázalo, že sovětská mentalita v něm přetrvává. Je však nutné zdůraznit, že nejde o nějaké vojenské dobrodružství Vladimira Putina, ale že má plnou podporu ruského parlamentu a Rusů zmanipulovaných putinovskou propagandou. Rusko dodnes praktikuje asi 250 let starou doktrínu Kateřiny Veliké o potřebě „hranic Ruska, které se dají bránit“. Protože je to rovinatá země a nemá historickou hranici definovanou horami či mořem, v praxi tato doktrína znamená, že je potřeba dobýt či okupovat veškeré sousední země až k mořskému pobřeží nebo k horskému masivu. Jan VAŇOUS Obvykle se ale mluví o tom, že státy, které mezi sebou intenzivně obchodují, spolu obvykle neválčí. To podle vás v případě Ruska neplatí? Rusko pod vedením prezidenta Putina nemá zájem se politicky a ekonomicky integrovat se zbytkem Evropy, nemluvě už vůbec o USA. Je na čase, abychom si to konečně přiznali a podle toho se zařídili. V případě Ukrajiny si myslím, že obsazení Krymu je pouze začátek rozdělení Ukrajiny. Vidím naprostou ironii v tom, ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10 EK10 05-10 zoom.indd 8 4.3.2014 20:19:51 zoom jak porazit Rusko že Putin je zcela neschopný pochopit, že podobného výsledku mohl dosáhnout mírovou cestou. V době, kdy se Skotsko chce odtrhnout od Velké Británie a Katalánsko od Španělska, Putin mohl vcelku v klidu argumentovat, že by bylo rozumné dát příležitost demokratickému referendu v regionech Ukrajiny, zda chtějí nezávislost, nebo integraci do ruské federace. Je téměř jisté, že za daných okolností by tyto regiony chtěly být připojeny k Rusku. Putin ovšem v demokratické cesty vůbec nevěří. Rusko dodnes praktikuje asi 250 let starou doktrínu Kateřiny Veliké o potřebě „hranic Ruska, které se dají bránit“. JAK ZNIČIT SOVĚTSKOU EKONOMIKU Region bývalého sovětského bloku znáte dokonale, protože jste se detailně zabýval studiem ekonomik SSSR a dalších socialistických států. Pracoval jste v ekonomickém týmu přímo pro administrativu Ronalda Reagana. Jaké bylo vaše zadání? Zjistit, jaké jsou slabiny východního bloku. Náš tým na Pensylvánské univerzitě samozřejmě nebyl jediný, pracovalo se na více frontách. Studovala se zátěž plynoucí ze zbrojních výdajů, zkoumalo se fungování ekonomik, ale třeba i transportní systém. Protože prakticky veškerá doprava v SSSR probíhala po železnici, jedna z teorií možného zhroucení sovětské ekonomiky spočívala v tom, že by přestaly fungovat železnice. Další teorie souvisela s rostoucími problémy v zemědělství, s nízkými výnosy, a co by se dělo, pokud by přišla série neúrod. Intenzivně se studovaly i rostoucí zdravotní problémy populace. Rusové měli největší podíl alkoholiků i kuřáků na světě. Ruští muži se dožívali ve srovnání se západní Evropou v průměru o 10 až 15 let méně. Z toho pak vznikaly zprávy a alternativní scénáře, které se dále modelovaly. Například do fungování ekonomik se prolnula zátěž zbrojních rozpočtů a simulovalo se, co by se stalo, kdybychom se pustili Jan Vaňous (64) do vysoce náročných nových zbrojních programů a Sovětský svaz byl na to nucen reagovat. • Studoval VŠE v Praze, studia ekonomie dokončil v USA, kam za pomoci přátel v roce 1970 odešel přes Jugoslávii. • Doktorát z ekonomie získal na Yaleově univerzitě. • Vyučoval ekonomii na University of British Columbia, později pracoval jako ekonom v konzultantské firmě Wharton Econometric Forecasting Associates. Specializoval se na Rusko a východní Evropu. • V letech 1984 až 2002 byl podílníkem a prezidentem firmy PlanEcon. • Nyní je soukromým finančním investorem. • V roce 2013 získal cenu nadace Neuron za celoživotní dílo. • Je ženatý, má dvě dospělé děti. • Manželka Milena Kalinovská je významná britsko–americká kurátorka moderního a soudobého umění. • Mezi jeho koníčky patří umění, cestování, renovace usedlosti v jižních Čechách, lyžování a horská turistika. Což se také stalo. Ano, americké vedení řešilo, jaké nové systémy by bylo možné vyvinout, a zároveň se dařilo Sověty utvrzovat v přesvědčení, že na tom americká vláda už skutečně intenzivně pracuje. Už před tím se ale začala ekonomická situace SSSR zhoršovat, byl nedostatek spotřebního zboží, přibývaly problémy se zásobováním potravinami, rostla nespokojenost v dělnické třídě, a výsledkem byl přístup ve stylu „oni dělají, že nám platí, my budeme dělat, jako že pracujeme“. Klesala morálka, efektivnost a do toho se do vedení SSSR opakovaně dostali paranoidní vůdci nad hrobem – Andropov, Černěnko… Ke zhroucení sovětského systému tedy vedla celá kaskáda příčin. Cílem tedy bylo pokusit se dobrat pravé podstaty ekonomické kondice východního bloku? Chtěli jsme získat, pokud možno, detailní představu o stavu hospodářství ve východním bloku a také o tom, zda Sovětský svaz východní Evropu vykořisťuje, nebo na ni naopak doplácí. To byla oblast, na niž jsem se osobně velmi soustředil já. Práce celého týmu pak směřovala ke zjištění, co nejvíce zatěžuje sovětskou ekonomiku. Jednou z největších zátěží byl obrovský vojenský rozpočet, a pokud by Sovětský svaz musel výrazně dotovat své spojence, byla by to další významná zátěž. Plynulo z vašeho zjištění, že Sovětský svaz na své satelity hospodářsky doplácel? Snažili jsme se zjistit, jak by vypadal hypotetický obchod SSSR s ostatními zeměmi východní Evropy, pokud by se přešlo na skutečné světové ceny. Kdyby se sovětská ropa a zemní plyn prodávaly do zemí, jako bylo východní Německo nebo Československo, za cenu, za kterou je kupovalo západní Německo nebo Francie. Podobně jsme se snažili světovými cenami přepočítat i zboží importované do Sovětského svazu. Když jsme tu studii provedli, vyšel nám z toho obrovský transfer zdrojů ze Sovětského svazu do východní Evropy. Závěr byl, že aby SSSR mohl udržovat své impérium, musí ho dotovat. 9 Klesala morálka, efektivnost a do toho se do vedení SSSR opakovaně dostali paranoidní vůdci nad hrobem – Andropov, Černěnko... ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10 EK10 05-10 zoom.indd 9 4.3.2014 20:20:06 10 zoom jak porazit Rusko Neplatí to do určité míry i dnes? Třeba u zemí, jako je Bělorusko? Ano, všem je jasné, že by se Bělorusko zhroutilo přes noc, pokud by za ním nestálo dnešní Rusko a neprodávalo mu levnou ropu. Podobně je na příkladu Ukrajiny už delší čas vidět, jak se stále míchá obchod a politika – buď budete s námi, nebo s EU. Když nebudete s námi, omezíme vám dodávky a zvedneme cenu. Proto také Ukrajina v určité době platila asi nejvyšší cenu za zemní plyn na světě. Dá se říci, že práce ekonomů, tedy i vaše, pomohla uzbrojit Sovětský svaz? Domnívám se, že ano. Nikdo neměl zájem na otevřeném konfliktu, ale už za prezidenta Cartera bylo jasné, že dříve nebo později k nějakému konfliktu dojít může. Byla snaha se tomu vyhnout, ale současně bylo otázkou, jak zastavit a oslabit komunistický politický systém. Existovala řada alternativních scénářů. Jedním z nich bylo, že se systém časem zhroutí sám, další zdůrazňovali, že se musíme pokusit ten proces sami urychlit. sám, Reagan ale ten proces nepochybně urychlil. Ekonomika, která ročně investuje 21 až 40 procent svého HDP do zbrojení, nemůže dlouho přežít. USA tehdy investovaly čtyři až pět procent HDP. Dnes je úplně jiná doba. Něco jako uzbrojení Ruska těžko připadá v úvahu. Jak by podle vás měl či mohl svět reagovat na ruskou invazi na území Ukrajiny? Myslím si, že hrozby jako vyloučení Ruska ze skupiny G8 a podobné diplomatické kroky budou k ničemu. Nejefektivnější, co může Západ nyní udělat, je značně ztížit Rusům život na ekonomické frontě, a to celou řadou opatření. Například? Třeba omezením obchodu s Ruskem na nutné minimum, masivní snahou rozvinout břidličný plyn i v Evropě včetně Ukrajiny, tak aby došlo k podobné revoluci ve výrobě zemního plynu jako v USA, či obnovením tvrdých restrikcí na vývoz moderních technologií do Ruska, a to zejména těch, které mají Čína, protože s Ruskem sousedí a s populací 1,36 miliardy lidí oproti pouhým 140 milionům v Rusku může teoreticky kdykoli v budoucnu Rusko „převálcovat“ čistě na bázi velikosti populace. Nabízí se tu argumentace Sibiří. Za posledních několik století se Rusko zmocnilo obrovského území na „asijské“ Sibiři. Jde o území s velkým minerálním bohatstvím, které ani Rusko není schopno využít. Hustota obyvatelstva na Sibiři je zároveň nejnižší na světě. Jak by se prezidentu Putinovi líbilo, kdyby USA a země západní Evropy začaly zdůrazňovat, že Rusko neférově kontroluje obrovská území a nerostné bohatství, kterých se zmocnilo sérií historických invazí, zatímco na jih od něj žije 1,4 miliardy Číňanů, kteří jsou stísnění na 9,6 milionu čtverečních kilometrů? Je na čase dát Putinovi ochutnat jeho vlastní medicínu. Je potřeba Rusko izolovat od Číny, protože bez jediného významného spojence bude postupně zcela osamoceno. A jediná země, které se Rusko opravdu bojí, je právě Čína. EKONOMOVÉ JAKO ROZTLESKÁVAČKY Nemůže se ta – nyní už historická – zkušenost s uzbrojením Sovětského svazu přece jen zopakovat, ale ve vztahu k USA a právě vlivem Číny? Ta ekonomicky i technologicky roste, před časem úspěšně otestovala unikátní supersonické letadlo... Doufám, že ne. Dnes je také jiná situace. Faktem je, že za pár let bude absolutní velikost čínské ekonomiky podobná Spojeným státům. Pravda je i to, že technologicky jsou Číňané velmi vyspělí. Ale ten nepoměr, který můžeme vyjádřit například počtem letadlových lodí či jaderných ponorek nebo radarem nezachytitelných letadlech, je pořád docela velký. Jak to bude za 25 let, nemohu předvídat, ale strategie uzbrojování by dnes už, myslím, nefungovala. Poděkoval Ronald Reagan, ať už osobně, nebo zprostředkovaně, vašemu týmu za práci, kterou jste na tom odvedli? Nešlo o zásluhy našeho týmu, pracovala na tom řada lidí. Byli jsme za to ostatně i velmi dobře placeni a žádné takové poděkování jsme neočekávali. Ale byli jsme rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo. I proto, že nemuselo dojít k žádné skutečné soutěži ve zbrojení a zůstalo vlastně jen u hrozby a blufování prezidenta Reagana. Kdyby k horečnému zbrojení došlo, zatížilo by to pochopitelně i americkou ekonomiku, která také měla své problémy. Jsem přesvědčen, že by se sovětský režim zhroutil časem Otázkou je, zda by byla vůbec potřeba v situaci, kdy čtvrtinu amerického zahraničního dluhu drží právě Číňané. Je pravda, že Američanům se řada věcí v Číně nelíbí, ale naše rétorika tomu neodpovídá a je poměrně mírná. Jsme si vědomi toho, že pokud by Číňané vrhli americký dluh na světový finanční trh, hodnota amerických dluhopisů by se propadla, což by mělo nedozírné následky. Mělo by to ale dopad i na Číňany, protože velká část čínských peněz je právě v amerických cenných papírech, které by se tím znehodnotily. Právě tohle ekonomické a obchodní propojení je jednou z příčin zabraňujících potenciál. Nabízí se také radikální omezení aktivit ruských bank v západních zemích, odříznutí Ruska od západního světa jak politicky, tak i kulturně a v oblasti vzdělávání, což nezbytně povede k rostoucímu odporu vůči Putinovi mezi ruskou kulturní a intelektuální elitou. Dlouhodoběji bych ale také navrhoval další strategii. Jakou máte na mysli? Je potřeba Rusko izolovat od Číny, protože bez jediného významného spojence bude postupně zcela osamoceno na globální politické scéně. A jediná země, které se Rusko opravdu bojí, je právě ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10 EK10 05-10 zoom.indd 10 4.3.2014 20:20:21 zoom jak porazit Rusko 11 „Když dělám výzkum, soukromě si oficiální statistiky upravuji tak, jak si myslím, že jsou realistické,“ říká ekonom Jan Vaňous. otevřenějšímu konfliktu. Čína je také největším dodavatelem zboží na americký trh, a kdyby o něj přišla, byl by to pro čínskou ekonomiku průšvih. Otázka volně související s americkým dluhem: skončila už podle vás ve Spojených státech finanční krize? Americká ekonomika není z krize venku stoprocentně, ale řekněme z 80 procent ano. Dnes není v podstatě žádná velká americká banka, která by byla ohrožena, což se o těch evropských, například ve Španělsku nebo v Itálii, říci nedá. Vzpamatoval se i americký trh nemovitostí, ceny se zvedly a naopak dramaticky poklesl počet lidí, jejichž dluh je větší než aktuální cena jejich nemovitostí. Dnes působíte jako finanční investor, jak vás osobně krize zasáhla a překvapila? Protože se říká, že ji nikdo nepředpovídal a nečekal... A to právě není pravda. Varovala před tím řada lidí, ale nikdo je neposlouchal. Můj bývalý kolega na Pensylvánské univerzitě, profesor Robert Shiller, dnes působící na Yaleově univerzitě, je specialistou na trh nemovitostí a už kolem roku 2006 varoval, že vývoj je nezdravý, že se formují bubliny a že dojde k pasivní korekci, jež bude velmi nepříjemná. Tím šel úplně proti proudu. Plno lidí v naší profesi se chovalo jako „cheerleaders“, přestali myslet a tvrdili, že nic takového nehrozí. Vy osobně jste ho poslechl? Já si profesora Schillera velmi vážím, usoudil jsem, že směřování skutečně není dobré, a asi sedm měsíců před pádem trhu jsem zlikvidoval všechny své akciové investice a šel stoprocentně do hotovosti nebo do dluhopisů. Pádu jsem se tím úspěšně vyhnul. Odejít z trhu je ale jen jedna věc, druhá věc je umět se tam vrátit, odhadnout dno trhu. To se mi stoprocentně nepovedlo, nevrátil jsem se úplně včas, mohl jsem být na tom lépe, ale absolutně si nestěžuji. Znám ze svého okolí lidi, kteří přišli o polovinu životních úspor. Věříte vůbec – po zkušenostech s krizí i po letech práce s nespolehlivými statistikami zemí bývalého východního bloku – současným ekonomickým statistikám? Každé statistiky mají své nedostatky, ale nic jiného není k mání. Je proto nutné si ty nedostatky uvědomovat a do svého uvažování je promítnout. Když dělám výzkum, soukromě si oficiální statistiky upravuji tak, jak si myslím, že jsou realistické. Když třeba vezmete HDP v evropských zemích, je patrné, že údaje neodpovídají realitě, protože tam zcela chybí černá ekonomika. V Německu není velká, ale co v Itálii nebo v Řecku, kde se kdekdo snaží vyhnout daním? S tím je nutné počítat. Vždyť podle oficiálních statistik bylo před krizí HDP v Řecku jen o 10 procent nižší než v Německu. Kdokoli tehdy přijel do Řecka, musel vidět, že to je špatný vtip. ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10 EK10 05-10 zoom.indd 11 4.3.2014 20:20:42
Podobné dokumenty
Nedbalost, či neznalost
transformujícím se ekonomikám nejlepší zeměpisnou polohu. Jsou zde i další pozitivní faktory země měla na konci osmdesátých let nízké zadlužení a relativní makroekonomickou stabilitu. To, že
během ...
RSI a OL - 4
Tento přijímač uvádím jenom proto, že tvořil oficiální sestavu s vysílačem RSI. Neviděl jsem
ale nikoho kdo by ho stavěl. Všichni posluchači už totiž doma nějaký přijímač měli. Buď vlastní,
nebo pů...
SVĚT PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE - supervelmoci => bipolární
- 70.léta – vztahy V x Z - nová fáze koexistence, schůzky Brežněv + Nixon, Brežněv + Ford;
jednání o odzbrojování => smlouvy: SALT 1 (72), SALT 2 (79)
- Helsinská konference = Konference o bezpečno...
První vydání TAJEMSTVÍ ZDRAVÉHO SPÁNKU v PDF.
aby si mohli postavit pět baráků v různých částech světa. Italové by raději
prodali vlastní dům, aby zachránili firmu. A to se mi líbilo. Kromě toho jsem
chtěl spolupracovat se světovým lídrem
obor...
SSSR a Rusko po roce 1945
Suezskou krizi. Do čela se pak v Maďarsku dostal János Kádár.
1956 (červen) – masové demonstrace v Poznani, reakce na vzrůstající nespokojenost s hospodářskou
a politickou situací. Polská policie t...
Překlad jako dar... Jan Burian: Kámásútra - Plav Revue
I ten dnešní večer ale nakonec bude štědrý. . . Řada lidí se totiž
přece jen rozpomněla, že někoho někdy obdařila překladem. Sešlo
se nám dokonce víc textů, než kolik se jich do jednoho večera vejd...