TK 03 2015.indd - Týdeník Kroměřížska

12
20. LEDNA 2015
SPOLEČNOST
TÝDENÍK KROMĚŘÍŽSKA
Muslimové a jejich svět očima české ženy
Něco mi tady nesedí. Na jedné straně zpravodajstvím předkládaný obrázek, podle nějž
muslim je vlastně terorista,
který pod burkou skrývá své zlé
úmysly. Na straně druhé milý
prodavač kebabu, ochotný mě
obsloužit ve dvě hodiny ráno,
a poklidná tvář Istanbulu. Pro
malé vysvětlení islámu, muslimů a radikálních muslimů
týdeník oslovil osobu, která
tak nějak vidí na obě strany.
Lucie Ohrenstein vystudovala
mezinárodní vztahy a evropská
studia Metropolitní univerzity
v Praze a sama se ve svých 25
letech provdala za muslima. K
islámu konvertovala o několik
let dříve.
L
ucie, kde a z čeho se
vlastně zrodila vaše
láska k islámu? A jak se to
přihodí, že se dívka z Prahy
rozhodne provdat za muslima?
Náboženství mě z nějakého
neznámého důvodu vždy zajímalo, paradoxně nejvíc mě
přitahoval judaismus. Možná to
bylo tím, že hodně mých přátel
jsou Židé a navíc mě magicky
přitahuje Izrael, kvůli čemuž
jsem se začala učit i hebrejsky.
Bylo mi asi 15 let, když jsme se
na gymnáziu začali intenzivně
učit o různých světových náboženstvích, a jakmile náš profesor hovořil o islámu, bylo to
jako zásah bleskem. Celou dobu
jsem vlastně v islám věřila, jen
jsem svou víru nedokázala nijak pojmenovat. Předtím pro
mě byl islám vždy to mužské
náboženství, co utlačuje ženy.
Nenapadlo mě podívat se na něj
blíže, jenže v rámci studia na
gymnáziu jsem musela a otevřelo mi to oči. Naučilo mě to jednu
důležitou věc, nesoudit náboženství podle jeho vyznavačů.
Dalších šest let mi trvalo, než
jsem sebrala odvahu konvertovat. Do té doby jsem se snažila
sama sebe přesvědčit, že sicee islám je
krásné náboženství,
boženství,
ale muslimští
ští muži z
něj dělají peklo pro
ženy a tohoo nechci
být součástí.
tí. V jednadvaceti letech
jsem se ale rozhodla, že to zkusím,
kusím,
konvertuji a budu
hledat muže,
e, pro
kterého je islám
důležitější než
kulturní tradice
adice
a který mii dá
všechna práva,
áva,
která mi islám
ám
nabízí.
J
e půl třetí ráno a světlo v kroměřížském
Istanbul Kebabu teprve zhasíná. Ještěě
d chvílí jsem si povídal s jedním z propřed
ů, původem z Turecka, i když ono je to
dejců,
ohdy složitější, většina přistěhovalců
mnohdy
u vlastně původem Kurdové. Vlídná
jsou
tvář a úsměv, který by ve dvě hodiny
o vykouzlil jen málokterý obráno
dník, když po něm chcete jednu
chodník,
zu. Bavíme se spolu o Istanbulu.
pizzu.
sto, že jde o město s obrovským
Přesto,
dněním ve srovnání s naší Krozalidněním
říží či Prahou, všude vládne klid.
měříží
říci pokuřují své vodní dýmky
Staříci
gila, všude se pije silný černý
Nargila,
čaj. Atmosféra hlubokého pokojee a klidu, který možná
ušuje jen zpěv menarušuje
na svolávajícího
zuína
k modlitbě. Pro našincee rarita, ale řeke, která z vašich
něte,
babiček nespěprababiček
la stejně za
chala
kem koszvukem
telního
Lucie Ohrenstein konvertovala
zvona muslimskou víru.
nu?
původem z Egypta a trvalo mi
tři roky, než jsem v něm poznala
toho pravého muže pro mne.
A
jak je to s tím obecným
mediálním obrazem
muslimů? Mnozí si vzpomenou na netradiční vánoční
stromek v Bruselu, prý navržený tak, aby nevadil muslimům. Mnozí ví, že Belgie,
Francie a Německo mají velký problém s muslimskými
přistěhovalci. Jak je možné,
že na jedné straně máme ty
milé obchodníky
b
d y pracující
p uj
od rána
C
o si
m y slíte
o
pohledu
Čechů na
muslimy
a v čem
se Češi
mýlí?
Vezmete-li
si muslima,
ma,
musíte počítat
ítat s tím, že se kolem
vás rázem vyrojí okruh „záchranářů“, kteříí se vás budou snažit
přesvědčit, že vás manžel bude
mlátit, vzal si vás kvůli vízu, unese vaše děti, nebo si najde další
manželku. To vše nejlépe potvrzeno nějakým článkem o zoufalé opuštěné ženě, jejíž suvenýr
z dovolené utekl bůhví kam.
Tyto rady můžete či nemusíte
poslouchat, osud máte ve vlastních rukách a znáte-li svá práva,
brzy poznáte, jestli to s vámi váš
manžel myslí vážně, nebo islám
moc nepochopil. Můj manžel je
d o
noci a na druhé straně problematické muslimy?
Negativní pohled Čechů na
islám chápu, protože nebýt
muslimka a neznat skutečnost,
také bych byla proti. Navíc jsem
žila nějakou dobu v Německu a
měla jsem možnost poznat místní muslimské komunity, což pro
mě byla spíše nepříjemná zkušenost. Proto se skutečně nedivím, když někdo preventivně
křičí, že tu muslimy nechce. Já
zde nepřizpůsobivé živly také
nechci! V reálu to potom vypadá
tak, že v Německu jsou například celé čtvrti arabsky hovořících muslimů, kteří se opravdu
odmítají učit jazyk země, do
které přišli, a na straně druhé
je spousta těch, kteří jsou vzdělaní, touží něčeho dosáhnout a
společnosti se přizpůsobí. To je
asi ten zásadní problém, ze kterého vzniká negativní pohled na
islám jako takový. Bohužel Češi
nechápou rozdíl mezi náboženstvím a kulturou přistěhovalců.
Nelze říct, že muslimové mají
islámskou kulturu, protože
nic
pro
takového neexistuje. H
Hovořit o
muslimech jako o homogenho
ní skupině
svědčí
o
s
nevzděn
lanosti.
l
Kdo
se
K
v tématu
více
orientuje,
ori
chápe,
že
chá
např
nap íklad
Egypťané
mají úplně
jinou mentalitu
než
Pákistánci,
Turci mají jinou mentalitu
m
než M
Malajci a
představitelé
předst
nejlidnatější
muslimské
muslimsk země
Indonésané
Indonésa jsou
naprosto odlišní
od všech ostatních. Chce
Chcete-li poznat islám
islám, neučte
se od muslimů,
ale
musl
jděte přímo do knih
a hadíthů. Muslim
vám totiž do
d toho
může nechtěně
zanecht
plést i své kulturní zvyky.
T
o mi připomíná buddhistickou poučku Neměj víru v učitele, důvěřuj
učení. Co si sami muslimové
myslí o radikálním islámu
a kolik se jich ztotožňuje s
jeho myšlenkami? Koho z
přistěhovalců se týkají plány
na budování ISIS, Islámského státu?
Většinou jsem se setkala s ná-
zory, které ISIS tvrdě odsuzují, a
to i od lidí, kteří jsou poměrně
radikální. Během psaní své diplomové práce jsem byla v kontaktu s Jamaat e Islami a Jamat Al
Dawah a dokonce i tyto poměrně
rázné skupiny (zvláště Al Dawah
je občas považována dokonce za
teroristickou skupinu) se s ISIS
neztotožňují.
Samozřejmě
lze dohledat
hodně
fanoušků, osobně ale neznám žádného a i na sociálních
sítích jsem viděla spíše odmítavé
reakce. Více příznivců si získala
třeba Al-Kajda. Ta dnes má franšízy po celém světě. Islámský
fundamentalismus je v rozporu
s myšlenkou islámu, a to už jen
tím, že velmi často využívá moderní metody, které mu nabízí
21. století. ISIS se například snaží o znovuzaložení islámského
státu, přitom slovo stát zde není
namístě. První islámský stát neboli chiláfát, (někdy též chalífát)
nebyl státem v moderním vestfálském slova smyslu, šlo spíše
o říši bez pevných hranic. Navíc
pro chalífát je výhodné mít ve
státě co nejvíce nemuslimského obyvatelstva, protože jen
nemuslimové platí daň džizja.
Tudíž vyvražďuje-li ISIS nemuslimské obyvatelstvo, je tím sám
proti sobě. Muslimové také platí
daň, ale ne státní, nýbrž sociální,
takže zjednodušeně řečeno, z
muslimské daně jsou zajišťovány
sociální potřeby (podpory chudým atd.), z nemuslimské daně
se platí chod státu, hlavně jeho
bezpečnost.
co nám našeptává ďábel. Dobrý
muslim totiž bojuje převážně
sám se sebou, nikoliv proti
ostatním. Takovému džihádu se
říká džihád srdce. Dále máme
např. džihád jazyka, což je opět
náš osobní souboj, abychom
neříkali špatné věci. Džihád ve
smyslu obranné války je také
samozřejmě možný, nicméně
islám nezná preventivní válku
a ani válku útočnou. Je přísně
zakázáno útočit jako první, na
druhou stranu mají muslimové povinnost bránit stát, je-li
napaden. Svatá válka je pojem
původně křesťanský a souvisí s
křižáckými výpravami. Ostatně
slovo svaté se v sunnitském islámu vůbec nevyskytuje a toto náboženství termín svatost vůbec
nezná s výjimkou pojmu svatá
místa islámu. Radikální skupiny
muslimů však svatou válku považují za dobrou značku a přijaly
tento pojem za svůj.
D
alším
strašidelným
slovem spojeným s islámem je Šária, představující
v očích našince nejspíše nebezpečný pokus o jakýsi nelegitimní řád práva z období
temného středověku, který
měl již dávno vymizet v zapomnění. Jak se tento termín
týká Čechů? Jsou opravdu věřící muslimové hrozbou?
Šária je také tématem na celou knihu, ostatně právníci to
studují roky. Zjednodušeně můžeme říct, že Šária se dělí na tři
skupiny, první oddíl se týká našeho vztahu k Bohu a hříchy spadající do tohoto oddílu mohou
být souzeny a trestány pouze Bohem, lidé jsou z toho vyloučeni a
nikdo nemůže být souzen jiným
člověkem za přestupky spadající
do této kategorie. Jako jeden pří-
Islám vnímá jiná náboženství,
řekněme, lhostejně. Existence
jiných náboženství je přirozená
a islám jako takový to neohrožuje. Žij a nech žít. Nikomu víru
nevnucuj, vnucování je hřích,
jen Bůh totiž určuje, kdo bude
muslimem a kdo ne. Dalším důkazem jakési tolerance je fakt, že
muslim si může vzít praktikující
křesťanku či Židovku, aniž by
ona musela konvertovat. Korán
dokonce vyzývá muslimy, aby
nikdy a za žádných okolností neuráželi jinověrce, protože ti by
potom mohli začít z neznalosti
urážet islám.
Chování současných muslimů
je velmi často determinováno
okolím a politikou, tudíž bych
nikomu neradila, aby jezdil v
jarmulce po muslimském světě.
Zatímco v Maroku by to bylo v
pořádku, hůř byste mohli dopadnout v Saúdské Arábii či Íránu.
Židé do Íránu sice jezdí, nicméně
během svého pobytu se vzdají
náboženských symbolů, které
by mohly místní provokovat.
Na druhou stranu Íránec ani jakýkoliv další nežidovský Arab,
Pákistánec apod. se do Izraele
nikdy nepodívají. Přitom jedna
z nejkrásnějších synagog světa se nachází v islamistickém,
nedemokratickém, zaostalém,
nekulturním Afghánistánu a je
vystavěna v perské architektuře.
Její rekonstrukce byla zaplacena
muslimy jako odškodné za její
poničení během vlády Talibanu.
Jede-li člověk do nedemokratické země, neměl by tam
uplatňovat demokratické zásady, ostatně mnohé národy o demokracii skutečně nestojí. Díky
přísným režimům ve většině
muslimských zemí funguje úspěšná mediální masáž, která se snaží
odvrátit pozornost
od domácích problémů a snaží se lidem
ukázat, že nepřítel
není uvnitř
státu,
stá není to
vláda,
ale vně
vl
státu,
tedy Izst
rael či Amerira
kka. Nestabilní
prostředí,
lidí, kteří jsou
frustrace mladých lid
nezaměstnatelní, špatné klimatické podmínky, vědomí, že jinde se
žije lépe, vysoká míra korupce a
další faktory rozhodně k bezpečnosti turistů nepřispívají. Ovšem
znáte-li místní poměry a zákony a
budete-li respektovat jisté zásady,
nemělo by se vám nic stát. -ms-
DOBRÝ MUSLIM BOJUJE
PŘEVÁŽNĚ SÁM SE SEBOU,,
klad z
OLIV PROTI
IK
N
mnoh a :
OSTATNÍM.
N
aprostá většina lidí, co
znám, si pod pojmem
islám představí džihád jako
svatou válku proti všemu
neislámskému. Jak tento pojem vnímá muslim?
O tom, co je to vlastně džihád,
by se mohla napsat celá kniha,
jde totiž o pojem, který se v průběhu staletí odchýlil od původního významu a dnes jej skutečně
známe spíše jako svatá válka, byť
původně slovo džihád znamená
úsilí. Tímto úsilím je podle Koránu boj s naším špatným já, s tím,
Jiný
člověk
vás nemůže odsoudit za to, že
se nemodlíte, či nedržíte půst.
Druhý oddíl je sociální a rodinné
právo, které řeší rozvody, sňatky, dědictví a další každodenní
záležitosti, jednoduše řečeno,
řeší vztah člověka k člověku.
Trestní právo pak tvoří třetí oddíl a jeho úkol je na rozdíl od
m
druhého oddílu preventivním
zastrašením. Trestní právo is-lámské je bezesporu jedno z nej-přísnějších na světě, důvodem je
odstrašení a důraz je kladen naa
prevenci.
Čechů se tento termín nijakk
netýká, protože i kdyby Čech v
islámské zemi něco ukradl, čímž
nikoho nechci navádět, nemu-sí se bát, že mu někdo useknee
ruku. Islámské právo se totižž
vztahuje pouze na muslimy a
je jen velmi málo výjimek, kdyy
může být nemuslim souzen pod-le islámského práva. Oddíl dvěě
se Čechů týká minimálně a zají-mat bude tak maximálně ženy,,
co si berou muslima.
Č
eši jsou národem tole-rantním. Máme tadyy
křesťany, židy, muslimy, hin-duisty, buddhisty i ateisty..
Ale jak je to ve skutečnosti s
islámem a jeho netolerancí k
u
jiným náboženstvím? Můžu
si zajet do Ankary s jarmulkou na hlavě nebo zlatým
křížkem na řetízku zavěšeným na krku? A jak vnímá
islám jiná vyznání, pokud na
chvíli zapomeneme na křesťanství a judaismus?
Osobní
postřeh autora
rozhovoru
Není muslim jako
muslim a nelze soudit
člověka podle jakékoli
nálepky, ať je to víra,
politická příslušnost
nebo společenské
postavení, ale pouze
a v zásadě jen podle
jeho vlastních činů.
A zatímco pro mnohé
může muslim znamenat teroristu ověšeného trhavinami, pro
mne je to usměvavý
prodavač kebabu v
bistru, neuvěřitelně pozitivní Lucie,
která propadla kouzlu
islámu.
Marek Svoboda
REDAKCE ZVEŘEJŇUJE
TENTO PŘÍSPĚVEK, ABY
ČTENÁŘI VYJÁDŘILI SVŮJ
NÁZOR NA MUSLIMSKOU
VÍRU, KTERÁ JE NYNÍ
ČASTO DISKUTOVANÝM
TÉMATEM.