docDenně zkoumejme Písmo 2014
download 
Stížnost Transkript
Denně zkoumejme Písmo 2014
ˇ Denne zkoumejme ´ Pısmo 2014 es14-B ˇ Denne zkoumejme ´ Pısmo 2014 ´ Jmeno ˇ Denne zkoumejme ´ Pısmo 2014 ˘ 2013 WATCH TOWER BIBLE AND TRACT SOCIETY OF PENNSYLVANIA Examining the Scriptures Daily—2014 ˘ 2013 Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V. Selters/Taunus ˇ ´ Denne zkoumejme Pısmo – 2014 ´ ´ Vydanı z dubna 2013 ´ ˇ Tato publikace nenı urcena k prodeji. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Je poskytovana v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı ˇ ´ ´ ´ cinnosti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Examining the Scriptures Daily—2014 Czech (es14-B) Made in Germany Druck und Verlag: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus ˇ ´ Rocnı text 2014 ˇ ´ ´ ´ „A prijde tve kr alovstvı.“ ˇ (Matous 6:10) ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Prosbu „a prijde tve kralovstvı“ znajı lide po ce´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ lem svete, zvlas v zemıch, ktere jsou povazovany za ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ kresanske. Kolik lidı vsak ve skutecnosti vı, o co se ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vlastne modlı? Rıkali by tato slova, i kdyby vedeli, ze ˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ prıchod Bozıho kralovstvı bude znamenat vykonanı ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ rozsudku nad vsemi lidskymi vladami a znicenı tech, ´ ´ ´ kdo se tomuto kralovstvı stavı na odpor? (Dan. 2:44; Luk. 19:27) ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ Tyto otazky jsou dulezite, a to zejmena ze trı du˚ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ vodu: (1) Bozı kralovstvı v cele s Jezısem je uz od ˇ ´ roku 1914 u moci. (Zjev. 12:10) (2) Zijeme v poslednıch ˇ ´ ´ ˇ ´ dnech soucasneho systemu vecı. (Mat. 24:3; 2. Tim. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 3:1–5) (3) Zadna vlada ani politicka strana neuznava ˇ´ ´ ´ ˇ Bozı kralovstvı ani se nepodrizuje jeho svrchovanosti. ˇ ˇ ´ ´ (Zalm 2:2, 3; Zjev. 11:17, 18) Proc tolik lidı tuto vladu ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ nebere na vedomı? Vzdy prece mnozı po lepsı vlade ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ touzı a nekterı vynakladajı spoustu casu a sil, aby souˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ casny politicky system zlepsili. Tito lide si vsak neˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ uvedomujı, kdo za tım vsım stojı a jakou ma moc. ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ Bible rıka, ze „cely svet lezı v moci toho nicemneˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ho“ a ze ten, „ktery je nazyvan Dabel a Satan, . . . zava´ ´ dı na scestı celou obydlenou zemi“. (1. Jana 5:19; Zjev. ´ ˇ 12:9) Satan vychytrale zaslepuje mysl lidı, takze mno´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ zı ani neverı v jeho existenci. Vede tak vetsinu lidı ˇ´ ´ ´ ´ ˇ k tomu, aby Bozı kralovstvı odmıtali a Jehovove autoˇ ´ ´ ´ ´ rite vzdorovali. (2. Kor. 4:4) A s tım souvisı ukol, ktery ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ jako svedkove Jehovovi mame. Muzeme totiz druhym ˇ´ ˇ ´ ˇ otevrıt oci a tak je obratit „ze tmy ke svetlu a z autority ˇ ´ ˇ ´ Satana k Bohu“. (Sk. 26:18) V dnesnı dobe tento ukol ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ spolecne plnı temer osm milionu zvestovatelu. Jsme ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ sastnı, ze nas Buh uznal za hodne toho, abychom se ´ ˇ ´ na teto cinnosti podıleli. (Mat. 28:19, 20) ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Vıme, ze svet jako celek nezmenıme. Jezıs jasˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ne rekl, ze vetsina lidı nenajde cestu, ktera „vede ˇ ˇ ˇ do zivota“. Naopak budou pokracovat po ceste, kte´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ra „vede do znicenı“. (Mat. 7:13, 14) Jezıs predpoveˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ del, ze nez prijde konec, bude se „dobra zprava o kra´ ´ ´ ´ ˇ ´ lovstvı . . . kazat po cele obydlene zemi na svedectvı ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ vsem narodum“. (Mat. 24:14) Prirovnanım k Noemo´ ˚ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ vym dnum Jezıs ukazal, jak lide budou na nasi kazaˇ ˇ ˇ telskou cinnost reagovat. Prestoze byl Noe kazatelem ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ spravedlnosti, lide jeho varovanı pred blızıcı se kaˇ ˇ tastrofou nenaslouchali. „Nepovsimli si, dokud nepriˇ ˇ sla potopa a vsechny je nesmetla.“ (2. Petra 2:5; Mat. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 24:37–39) Na nase varovanı v dnesnı dobe reagujı pouˇ´ ´ ´ ze ti, kdo touzı po spravedlnosti. Naslouchajı dobre ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ zprave o Bozım kralovstvı a uvedomujı si, ze „je vskutˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ku Bozı mocı k zachrane pro kazdeho, kdo ma vıru“. ˇ ´ (Rım. 1:16) ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ Satanova vlada nad zemı brzy skoncı. Clovek uz ˇ ˇ ˇ ˇ nebude panovat „nad clovekem k jeho skode“. (Kaz. ˇ ´ ´ ´ 8:9) Vsechny ty nejednotne vlady, ktere dnes exi´ ˇ´ ´ ´ stujı, budou nahrazeny jedinou – Bozım kralovstvım ˇ ˇ´ ˇ v cele s Jezısem Kristem. (Iz. 9:7; Dan. 7:13, 14; Zjev. ´ ´ ´ 11:15) Charakteristikou teto dokonale vlady nebude ´ ´ ´ ´ jen mır, pravo a spravedlnost. Tato vlada uspokoj ı taˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ke fyzicke potreby kazdeho jednotlivce. (Zalm 72:16; ˇ ˇ ˇ 145:16) Mohli bychom se vsak z toho vseho plne rado´ ˇ ´ vat, kdybychom dal trpeli nemocemi a umırali? Boˇ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ zı kralovstvı odstranı i tyto problemy. Buh prohlasil: ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ „Cinım vsechny veci nove.“ Bolest a trapenı budou naˇ ˇ ´ ˇ ˇ vzdy vecı minulosti. „Smrt jiz nebude a nebude jiz ani ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ truchlenı ani krik ani bolest. Drıvejsı veci pominuly.“ ´ ´ ˇ ´ Vzdavejme tedy chvalu nasemu Bohu a dal se modleˇ ´ ´ ´ me: „A prijde tve kralovstvı.“ (Zjev. 19:6; 21:3–5) ˇ ˇ ´ Jak tuto brozuru pouzıvat ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Na nasledujıcıch stranach najdete pro kazdy den biblicky text ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ a komentar k nemu. Text i komentar si pochopitelne muzete cıst ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ kdykoli. Mnoha kresanum se ale osvedcilo precıst si ho hned ra´ ´ ˇ ´ ˇ ´ no – dıky tomu mohou o uvedenych myslenkach behem celeho dne ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ premyslet. Je nejlepsı, kdyz o dennım textu uvazujete spolecne ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ jako rodina. V rodinach betel po celem svete se dennı text rozebı´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ra jeste pred snıdanı. ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ Komentare jsou prevzaty ze Straznych vezı (w) vydanych od ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dubna 2012 do brezna 2013. Za datem vydanı Strazne veze je nej´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ prve uvedeno, o kolikaty studijnı clanek v danem vydanı se jedna ´ ˇ´ ´ ˚ (1, 2, 3, 4 nebo 5), a dale cıslo jednoho nebo vıce odstavcu, ze kte´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ rych dany komentar vychazı. (Viz nıze uvedeny prıklad.) Dalsı ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ myslenky k rozebıranemu nametu si muzete precıst v samotnem ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ clanku. Informaci o tom, kde clanek zacına, najdete na titulnı straˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ne prıslusne Strazne veze. ˇ Streda 1. ledna ˇ ´ Skutky tela jsou zjevne. (Gal. 5:19) ˇ ˇ ´ Jak „skutky tela“ naru sujı jedˇ ˇ notu? (Gal. 5:19–21) Clovek, kte´ ˇ ´ ´ ry se dopoustı smilstva, se svym ´ ´ ˇ jedn an ım oddeluje od Jehovy ˚ ˇ ´ a od sboru. Cizolozstvı zpusobuje ˇ ˇ ˚ vsem clenum rodiny velkou bo˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ lest a muze oddelit deti od rodicu ´ a nevinneho partnera od provi´ ˇ nilce. . . . Mam sklon si na nekoˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ho verejne stezovat a doufam, ze ´ ´ se druzı postavı na mou stranu? w12 7/15 4:8, 9 ˇ ´ ˇ ´ ˚ Cıslo jednoho ci vıce odstavc u, ´ ˇ ´ ´ kde se text a komentar nachazı ˇ ´ ˇ ´ Cıslo clanku ´ ´ Datum vydanı ´ ´ Rok vydanı 2014 LEDEN P Ú 6 7 13 14 20 21 27 28 S Č P N 1 2 3 4 5 8 9 10 11 12 15 16 17 18 19 22 23 24 25 26 29 30 31 P Ú Ú S 7 14 21 28 1 8 15 22 29 P Ú S 7 14 21 28 1 8 15 22 29 2 9 16 23 30 P Ú S Č P N 2 3 4 5 9 10 11 12 16 17 18 19 23 24 25 26 30 6 13 20 27 P Ú N P Ú 6 7 13 14 20 21 27 28 Č S N 1 7 8 14 15 21 22 28 2 9 16 23 P Ú S S N 1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 4 11 18 25 Č N 1 2 3 4 5 8 9 10 11 12 15 16 17 18 19 22 23 24 25 26 29 30 31 P Ú S Č P 3 4 5 6 7 10 11 12 13 14 17 18 19 20 21 24 25 26 27 28 31 P P Ú S N 1 8 15 22 29 2 9 16 23 30 S Č P S 2 3 4 5 6 7 9 10 11 12 13 14 16 17 18 19 20 21 23 24 25 26 27 28 30 N 1 8 15 22 29 ZÁŘÍ P S N 1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 P Ú S N 1 2 3 4 5 6 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 22 23 24 25 26 27 29 30 7 14 21 28 S Č P PROSINEC LISTOPAD S Č ČERVEN S 4 5 6 7 11 12 13 14 18 19 20 21 25 26 27 28 ŘÍJEN P P SRPEN S 3 4 5 6 10 11 12 13 17 18 19 20 24 25 26 27 31 Č S 5 6 7 12 13 14 19 20 21 26 27 28 ČERVENEC P Č KVĚTEN S Č S 3 4 5 6 10 11 12 13 17 18 19 20 24 25 26 27 DUBEN P BŘEZEN ÚNOR S P S N 3 4 5 6 7 10 11 12 13 14 17 18 19 20 21 24 25 26 27 28 1 8 15 22 29 2 9 16 23 30 P Ú S N 1 2 3 4 5 6 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 22 23 24 25 26 27 29 30 31 S Č P 7 14 21 28 ˇ Streda 1. ledna ˇ ´ Skutky tela jsou zjevne. (Gal. 5:19) ˇ ˇ ´ Jak „skutky tela“ naru sujı jedˇ ˇ notu? (Gal. 5:19–21) Clovek, kte´ ˇ ´ ´ ry se dopoustı smilstva, se svym ´ ´ ˇ je dn an ım o dd eluje o d Jeho˚ ˇ ´ vy a od sboru. Cizolozstvı zpuˇ ˇ ˚ sobuje vsem clenum rodiny vel˚ ˇ ˇ ˇ kou bolest a muze oddelit deti ˇ ˚ ´ od rodicu a nevinneho partnera ˇ ˇ od provinilce. Necistota narusuje ˇ ˇ jednotu mezi clovekem a Bohem ˇ ˇ ´ ´ i mezi clovekem a jeho blızkymi. ´ ˇ Je to podobne, jako kdyz chceˇ ˇ ´ ˇ me slepit dve veci — nenı moz´ ´ ne, aby povrch jedne z nich byl ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ znecisteny. Ten, kdo se dopoustı ´ ´ ´ nevazan eho neboli nestoudn e´ ´ ho chovanı, projevuje naprostou ´ ˇ´ ´ ´ neuctu k Bozım spravedlivym za˚ ´ ˇ konum. I ostatnı skutky tela naˇ ´ ˇ rusujı jednotu mezi lidmi, odde´ ˇ ˇ lujı cloveka od Boha a jsou zcela ˇ´ ´ ˇ ´ v rozporu s Bozı osobnostı. Kazdy ´ ˇ ˇ ´ z nas by si tedy mel polozit otazˇ ´ ´ ky: Opravdu prispıvam k jednoˇ ˇ ˇ´ ´ te a pokoji mezi spoluverıcımi? ´ ˇ (Ef. 4:3) Mam sklon si na nekoˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ho verejne stezovat a doufam, ze ´ ´ se druzı postavı na mou stranu? w12 7/15 4:8, 9 ˇ Ctvrtek 2. ledna ´ Kdo je Otec, nevı nikdo, jenom Syn a ten, komu je Syn ochoten ho zjevit. (Luk. 10:22) ˇ ´ ´ ´ A uz lide majı na Boha jakykoli ´ nazor, obvykle o jeho existenci ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nekdy premysleli. Jelikoz ale neˇ ˇ ´ ´ ´ ´ dosli k zadnemu uspokojujıcımu ´ ˇ ´ ˇ zaveru, mnozı po Bohu prestali ´ ˇ ˇ patrat. Satan skutecne „zaslepil ˇ ˇ´ ´ mysl neverıcıch“. (2. Kor. 4:4) Ne´ ˇ ˇ nı divu, ze pravdu o Otci, Stvori- ´ ´ ˇ ˇ teli celeho vesmıru, vetsina lid´ ˇ stva nezna. (Iz. 45:18) Presto je ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ nesmırne dulezite, aby se lide ˇ ˇ ˇ pravdu o Bohu dozvedeli. Proc? ˇ ˇ ´ ´ Protoze jedine ti, kdo vzyvajı „Je´ ´ ˇ hovovo zachraneˇ ´ jmeno“, budou ´ ˇ´ ´ ni. (Rım. 10:13) Vzyvat Bozı jme´ ´ no mimo jine znamena poznat ´ ´ Jehovovu osobnost. Toto poznanı ˇ ´ ˇ ´ ˚ zprostredkoval svym ucednıkum ˇ´ ˇ Jezıs Kristus — zjevil jim pravdu o Otci. w12 4/15 1:2, 3 ´ Patek 3. ledna ˇ ˇ ˇ Kdyby [manzelka] skutecne odeˇ ˚ ´ sla, a zustane nevdana nebo a ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ se opet smırı se svym manzelem. (1. Kor. 7:11) ´ ´ ˇ Za jakych okolnostı se kresan ˚ ˇ ˇ ´ muze rozhodnout, ze od sveho ˇ ´ partnera odejde? Nektere sestry ˇ ˇ ˇ ˇ to udelaly proto, ze se o ne manzel ´ ´ ˇ po hmotne strance prestal sta´ ˇ ´ ˇ ˚ rat. Jinı kresane zase odesli kvuˇ ˇ li tomu, ze partner ohrozoval je´ ˇ ˇ jich zdravı, ci dokonce zivot nebo ´ ´ ´ ´ jim zcela branil v uctıvanı Jehovy. ´ Rozhodnutı, zda od partnera ode´ ´ ˚ ´ ˇ jıt, nebo s nım zustat, musı kaz´ ˇ ´ ˇ ´ dy udelat sam. Je vsak nezbytne, ˚ ˇ ˇ ´ aby to pok rt eny Jehov uv sluˇ ´ ˇ ´ zebnık poctive a na modlitbach ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zvazil. Kresan, ktery zije v naˇ ˇ ´ ´ bozensky rozdelene domacnosti, ˇ ˇ´ ˇ ˇ by se mel uprımne snazit o to, ˇ ´ ´ aby manzelske pouto mezi nım ˇ ˇ´ ´ ´ a neverıcım bylo pevne. Pokud se ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ vsak neverıcı partner presto rozˇ ´ ´ ˇ hodne z manzelstvı odejıt, kres´ ´ an nemusı mıt pocit viny. Pavel ˇ ˇ ˇ´ ´ napsal: „Jestlize . . . neverıcı od´ ´ chazı, a odejde; bratr nebo ses´ ´ tra nejsou za takovych okolnostı ´ ˚ ´ v nevolnictvı, ale Buh vas povolal k pokoji.“ (1. Kor. 7:15) w12 5/15 2:13–15, 17 Sobota 4. ledna ´ ´ ˇ Lide mluvili z Boha, jak byli unase´ ni svatym duchem. (2. Petra 1:21) ˇ ˚ Bibli napsalo asi 40 muzu v roz´ mez ı 1 610 let, o d roku 1513 ˇ ˇ ´ ´ pr. n. l. do roku 98 n. l. Recky vyˇ ´ ´ ´ ˇ ´ raz prekladany jako „unaseni“ ma ´ ´ vyznam „byt nesen, veden“ nebo ´ ˇ ˇ „nechat se hnat, smerovat“. Ve ´ ˇ Skutcıch 27:15 je pouzit v souvis´ ´ ´ ˇ losti s lodı, ktera byla hnana vet´ ´ rem. Proroci i jinı pisatele Bib´ ˇ ´ le byli „unaseni svatym duchem“ ˇ ˚ v tom smyslu, ze s nimi Buh proˇ ´ ´ ˇ ´ ´ strednictvım sve cinne sıly koˇ munikoval, podnecoval je a vedl. ´ ˇ Nezapsali proto vlastn ı my sˇ´ ˇ lenky, ale Bozı. Nekdy dokonce ´ ´ ani nechapali vyznam toho, co zaznamenali. (Dan. 12:8, 9) Ano, ´ ´ ´ „cele Pısmo je inspirovano Boˇ ´ ´ ´ hem“ a neobsahuje zadne lidske ´ nazory. (2. Tim. 3:16) w12 6/15 4:3 ˇ Nedele 5. ledna ´ ´ ˇ ´ Uzkost tohoto systemu vecı a pod´ ´ ´ vodna moc bohatstvı slovo dusı. (Mat. 13:22) ´ ´ ´ Jednım faktorem, kter y dus ı ´ ´ slovo, je „ˇ uzkost tohoto syst e´ ˇ ˇ ´ mu vecı“. Zijeme v kritickych caˇ ˇ ˇ ´ sech, s nimiz je tezke se vyrovnat, ˇ ´ a proto bychom si mohli delat uz´ ˚ ˇ kostne starosti kvuli mnoha veˇ ´ cem. (2. Tim. 3:1) Rostou zivotnı ´ ˇ ´ ˇ ˇ naklady a mozna jsi prisel o zaˇ ´ ´ ˇ ˇ mestnanı, a tak je pro tebe tez´ ´ ´ ˇ ke postarat se o zakladnı potre´ ´ ´ ˇ ˇ by sve rodiny. Nebo se obavas, ze ˇ ´ ˇ nebudes mıt dostatek prostred˚ ˇ ˇ ˚ ku, az budes v duchodu. Tako´ ´ ´ ˇ ve uzkostne starosti nekdy vedou ˇ ˇ ˇ ˇ´ k tomu, ze se clovek snazı zboˇ ´ ˇ ´ hatnout. V penezıch totiz vidı ur- ˇ ´ citou jistotu. Druhym faktorem je ´ ´ „podvodna moc bohatstvı“. Spo´ ´ ˚ ˇ lu s uzkostnymi starostmi muze ´ ´ slovo o Kralovstvı zadusit. Bible ´ ´ ˇ ´ uznava, ze „penıze jsou pro ochra´ ˇ nu“. (Kaz. 7:12) To znamena, ze ´ ˇ ˚ ˚ ˇ dıky penezum si muzeme koupit ˇ ´ ˇ ˇ veci, ktere potrebujeme. Snazit ´ ´ se zbohatnout ale nenı moudre. ´ ˇ ˇ´ ´ Mnozı zjistili, ze cım vıc se za bo´ ´ ´ ´ ´ hatstvım honı, tım vıc se zapleta´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jı do lecky v podobe hmotarstvı. ˇ ˇ´ Nekterı se dokonce nechali bo´ ˇ hatstvım zotrocit. (Mat. 6:24) w12 8/15 4:3–5 ˇ ´ Pondelı 6. ledna ˇ ´ Odesel a obchodoval s nimi a zısˇ´ ˇ kal dalsıch pet. (Mat. 25:16) ˇ ´ ˇ ´ A ckoli p omazan ı k resan e ´ ˇ dlouho vzhlızeli k roku 1914, ne´ ˇ ˇ byli si jistı, co presne se stane. ˇ ´ Jeden bratr pozdeji vzpomınal: ˇ ´ ´ ˇ ˇ „Nekolik z nas si zcela vazne mysˇ ˇ ´ ˇ´ ´ lelo, ze behem prvnıho rıjnoveho ´ ˚ tydne [roku 1914] pujdeme do neˇ be.“ Predstavme si, jak museli ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ byt bratri zklamanı, kdyz oceka´ ˇ ˇ ˚ vany konec neprisel. V dusledku ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ prvnı svetove valky navıc zazıva´ ´ ´ li pronasledovanı. V tomto obdo´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ bı temer prestali kazat a takrıka´ jıc usnuli. V roce 1919 ale nastal ˇ ´ cas, aby se ze spanku probudili. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ Uz predtım prisel Jezıs k Bozımu ´ ´ duchovnımu chramu, aby ho pro´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ hledl. Nekterı pri teto prohlıdce ´ ´ neobstali, a proto ztratili vysadu ˇ ´ ´ ˇ ˇ venovat se Panovu dılu. Vetsina ´ ˇ ˇ ˇ pomazanych vsak behem techto ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ obtıznych valecnych let prokazaˇ ´ ´ ˇ la, ze jsou svemu Panu neochvejˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ne oddanı a ze mu touzı slouzit. w12 9/15 4:11, 12 ´ ´ Utery 7. ledna ´ ˇ ˇ´ ˇ Ve velkem merıtku cinil to, co bylo ˇ ´ ´ ˇ´ spatne v Jehovovych ocıch. (2. Par. 33:6) ˇ ´ Asi 360 let po zacatku Davi´ ´ ´ dovy vlady se judskym kralem ´ stal Manasse. Vladl 55 let a doˇ ˇ ´ ˚ poustel se ohavnych skutku, za ´ ktere ho Jehova odsoudil. Maˇ nasse byl nakonec zajat a uvezˇ ´ ˇ ´ nen v Babylone. Tam se „staˇ ´ le . . . velice pokoroval“ a „stale se . . . modlil“ k Bohu. (2. Par. 33:12, 13) Jak Jehova na Manasseho modlitby reagoval? „Nechal ˇ ˇ ˇ [se] snazne uprosit a slysel jeho ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ zadost o prızen.“ Podobne jako David, i Manasse pochopil, jak ´ ˇ ´ ˇ´ vazne byly jeho hrıchy, a hlubo˚ ce jich litoval. Proto mu Buh od´ ˚ pustil a vratil ho na trun v Jeru´ ˇ zaleme. „Manasse [tak] poznal, ˇ ´ ˚ ze Jehova je pravy Buh.“ (2. Par. ˇ´ ˇ ˚ 33:13) Tento prıbeh je dukazem, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze Jehova odpoustı tem, kdo ci´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ nı uprımne pokanı. Hreje i teˇ ˚ ˇ ˇ ˇ be u srdce, ze muzes slouzit tak ´ milosrdnemu Bohu? w12 11/15 4:11–13 ˇ Streda 8. ledna ˇ Nelzu. (Gal. 1:20) ˇ ˇ ´ Apostol Pavel nekdy pokla´ ˇ ´ ˇ dal za nezbytn e p rısahat, ze ˇ to, co napsal, je pravda. Kdyz ˇ ˇ´ ´ ho nekterı Korinane obvinili, ˇ ˚ ˇ ´ ze je neduveryhodny, uvedl na svou obhajobu: „Na Boha se lze ˇ ˇ ˇ ˇ spolehnout, ze nase rec adre´ ´ ´ ˇ sovana vam nenı Ano, a presto Ne.“ (2. Kor. 1:18) Tato slova na´ psal v Makedonii, na sve cesˇ ˚ ˇ te z Efezu do Korintu. Puvodne ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zamyslel navstıvit Korint jeste ˇ ´ ˇ ˚ pred tım, nez pujde do Makedoˇ ˇ nie. (2. Kor. 1:15, 16) Avsak nejakou dobu po tom, co si na´ ´ ˇ ˇ planoval navstevu Korintu, se ˇ ˇ ˇ ´ ´ dozvedel, ze tamnı sbor nenı ´ jednotny a toleruje nemravnost. (1. Kor. 1:11; 5:1) Aby vzniklou situaci napravil, napsal Korin˚ ´ ´ anum prvnı dopis, ve kterem ˇ´ ˇ ´ jim dal prımocarou radu. Mısto aby se tam hned vypravil, roz´ ˇ ˚ ˇ ´ hodl se dat clenum sboru nejaky ˇ ˇ cas, aby jeho radu uplatnili, jesˇ ˇ ˇ ´ te nez k nim prijde. Dıky tomu ´ ´ ˇ ˇ ´ pak mohla byt jeho navsteva vıc ´ ´ povzbuzujıcı. (2. Kor. 1:23) w12 10/15 4:6, 7 ˇ Ctvrtek 9. ledna ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Ucinıs podle vseho, oc k tobe cizi´ ´ nec vola. (1. Kral. 8:43) ˇ Za cizince je obvykle povazo´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ van prıslusnık cizıho statu ci naˇ ˇ ´ roda nebo clovek, ktery nepaˇ´ ´ ˇ ´ trı do dane komunity. V urcitem ˇ ´ ´ smyslu je mozne se takto dıvat ´ ˇ i na nas, svedky Jehovovy. Jsme ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vernı nebeske vl ade, Boz ımu ´ ´ kralovstvı v rukou Krista, a pro´ ´ to jsme zcela neutralnı v politic´ ´ ˇ ˇ ´ kych zalezitostech, i kdyz s tım ˇ ˇ´ ´ ´ nekterı lide nesouhlası. Cizinec ˇ ´ ˇ se casto pozna podle toho, ze ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ se od lidı v danem mıste lisı jazykem, zvyky, vzhledem ne˚ ´ ´ ´ ˇ bo zpusobem oblekanı. Avsak to, ´ ˇ ´ ˇ ´ co majı vsichni lide spolecne, a ˇ ´ ´ uz jsou z jakehokoli naroda, je ´ ˇ ˇ ´ ˇ mnohem vyznamnejsı nez tako´ ´ ´ ˚ ´ ve rozdıly. Jehovovym puvodnım ´ ˇ ˇ ´ zamerem bylo, aby vsichni lide ˇ tvorili jednu rodinu pod jednou ´ ´ ˇ´ vladou, Bozı vladou. w12 12/15 4:11–13 ´ Patek 10. ledna ´ ´ Nechcete snad take jıt? (Jan 6:67) ˇ´ˇ ´ ˇ Petr na Jezısovu otazku odpoveˇ del: „Pane, ke komu odejdeme? ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Mas vyroky vecneho zivota, a my ˇ ˇ ˇ jsme uv e rili a p oznali, ze j si ˇ´ ´ Bozı Svaty.“ (Jan 6:68, 69) Zname´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ na to, ze Jezısova slova o tele ˇ ´ a krvi Petr pln e ch apal? (Jan ˇ ˇ 6:53–60) Pravdepodobne nezna´ ˇ ˇ mena. Presto byl rozhodnut, ze ˇ´ ´ ˚ Bozımu pomazanemu Synovi zuˇ ´ ˇ stane verny. Petr si nemyslel, ze ˇ ˚ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ se Jezıs mylı a ze casem svuj naˇ ´ ˇ zor zmenı. Naopak pokorne uznal, ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ze Jezıs ma „vyroky vecneho zivoˇ ta“. A co my? Jak reagujeme, kdyz ˇ ´ ´ ˇ ´ „verny spravce“ v nektere publikaˇ ˇ ˇ ci uvede neco, cemu plne nerozu´ ´ ´ ˇ mıme nebo co neodpovıda naseˇ ´ mu pohledu na danou vec? Mısto ˇ ´ ˇ ˇ abychom ocekavali, ze casem to ˇ ˇ ´ bude zmeneno v souladu s tım, ´ ˇ co si myslıme my, meli bychom ˇ ´ ´ ´ vynalozit usilı, abychom novemu ˇ pohledu porozumeli. (Luk. 12:42) w12 4/15 2:10, 11 Sobota 11. ledna ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ Vsichni zhresili aˇ nedosahujı Bozı ´ ´ slavy. (Rım. 3:23) ˇ ˇ ˇ Nasemu Stvoriteli jiste chceme ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ pˇ rinaset cest vsım, co delame. ´ ´ ˇ ˇ Casto se ale stava, ze to, co si preˇ ´ ˇ´ ´ jeme delat, se nam nedarı. S tım´ ´ to problemem ˇ ´ se potykal i apoˇ ˚ stol Pavel. (Rım. 7:21–25) Duvod ˇ ´ ´ shrnul slovy dnesnıho dennıho ˇ ˇ ´ textu. Jelikoz vsichni lide jsou ˇ´ ˇ ´ ˇ´ potomky hrısneho Adama, hrıch ´ ´ ´ ´ nad n ami vl adne jako krut y kr al. ˇ ´ ˇ (Rım. 5:12; 6:12) Co je vlastne ˇ´ ´ ´ hrıch? Je to cokoli, co neodpovıda ˇ ˇ ˇ´ ˚ Jehovove osobnosti, me rıtk um ˚ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ a vuli. Hrıch nicı vztah cloveka ˚ ˇ ´ ´ k Bohu. Zpusobuje, ze se mıjı´ ˇ ˇ me cıle podobne jako lukostrelec, ´ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ´ ktery netrefı terc. Hrıch muze byt ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ umyslny ci neumyslny. (4. Mojz. ˇ ´ ˇ ˇ 15:27–31) V kazdem cloveku je ˇ ˇ ´ ˇ´ hluboce zakorenen a vytvarı ba´ ´ ˇ riˇ eru mezi nım a Stvoritelem. (Zalm 51:5; Iz. 59:2; Kol. 1:21) Ne´ ˇ ˇ´ nı pochyb o tom, ze hrıch je tou ´ hlavnı vadou lidstva. w12 5/15 4:4, 5 ˇ Nedele 12. ledna ˇ ˇ Zapis si do knihy vsechna slova, ´ ˇ ktera k tobe budu mluvit. (Jer. 30:2) ˚ ˇ ´ ´ ´ Pokud byla dulezita konkretnı ˇ ˇ slova, Jehova je nadiktoval. Vetsiˇ ´ ˇ ˇ ˇ nou vsak zazracne prenesl do srd˚ ´ ˇ ce a mysli pisatelu hlavnı myslenˇ ´ ky, a ne presne formulace. Ti je ´ ˇ ´ pak mohli vyjadrit vlastnımi sloˇ ˇ vy. „Shromazovatel se snazil na´ ´ ´ ´ ´ jıt lıbezna slova a napsat spravna ´ ´ slova pravdy,“ uvadı se v Kaza´ ˇ teli 12:10. Evangelista Lukas za´ se prohlasil: „Rozhodl jsem se ´ ˇ ˇ ˇ i ja, protoze jsem presne vysledoˇ ˇ ˇ ´ ˇ val vsechny veci od zacatku, ze ´ ˇ ´ ´ ˇ ti je v logickem poradı napısu.“ ˚ ˇ ´ (Luk. 1:3) Buh prostrednictvım ´ sveho ducha zajistil, aby jeho po´ ˇ selstvı nebylo ovlivneno lidskou ´ ˇ ˚ nedokonalostı. V tom, ze Buh poˇ ˇ ´ ´ veril sepsanım Bible lidi, se zraˇ´ ´ ´ cı jeho nesmırna moudrost. Slovy ˇ ˇ ´ ´ se totiz nepredavajı pouze infor´ ´ mace, ale take pocity. Dıky toˇ ´ ˇ mu, ze pisatele mohli myslenky ˇ ´ ´ ´ ˇ predane svatym duchem vyjadrit ´ ´ vlastnımi slovy, je biblicke posel´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ stvı vrele, rozmanite a pritazlive. w12 6/15 4:5–7 ˇ ´ Pondelı 13. ledna Semeno ovoce spravedlnosti se roz´ ´ ´ ´ ´ seva v pokojnych podmınkach pro ˚ ´ ty, kdo pusobı pokoj. (Jak. 3:18) ˇ ´ ´ ´ Nase jednanı by nemuselo byt ´ ˇ ´ ´ v Jehovovych ocıch spravedlive, ´ ˇ pokud bychom s druhymi nemeli ´ ˇ ˇ pokojne vztahy. Jen tezko bychom ˇ ´ delali duchovnı pokroky, pokud byˇ ´ ˇ chom meli povahove rysy, jez by naˇ ´ ˇ ´ rusovaly nas pokoj s druhymi. Jestˇ ´ lize naproti tomu mame ve zvyku ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ochotne odpoustet a na spoluverı´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ cıch nam zalezı, vyznamne prispı´ vame k pokoji ve sboru a Jehova ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˚ nam muze zehnat. Dulezitou ulo´ ´ ˇ hu hrajı take „dary v podobe li´ ˇ ´ ˇ dı“. Odpovednı bratri jsou ve sboru ´ ´ ´ proto, aby nam pomahali dosah´ ˇ nout „jednoty ve vıre“. (Ef. 4:8, 13) ´ ´ ˇ ´ ´ Chodı s nami do sluzby a davajı ´ ´ ˇ ´ nam moudre rady zalozene na Boˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ zım Slove. Dıky tomu muzeme zlepˇ ˇ sovat svoji kresanskou osobnost. ´ ´ ˇ ˇ (Ef. 4:22–24) Vnımas jejich podneˇ ty jako projev Jehovovy snahy priˇ ˇ ´ ˇ ˇ pravit te na zivot v novem svete ´ ´ pod vladou jeho Syna? A vy, sborovı ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ starsı, kdyz bratrum a sestram da´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vate rady, delate to prave s tımto ´ cılem? (Gal. 6:1) w12 7/15 4:10–12 ´ ´ Utery 14. ledna ´ ´ ˇ´ Nikdy . . . nebute uzkostlivı a nerı´ kejte: ‚Co budeme jıst?‘ nebo ‚Co ´ ´ budeme pıt?‘ nebo ‚Co si oblekneˇ ˇ ˇ me?‘ O to vsechno totiz dychtive ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ usilujı narody. Vzdy vas nebesky ´ ˇ ˇ ˇ Otec vı, ze to vsechno potrebujete. (Mat. 6:31, 32) K tomu, aby ses nenechal zaduˇ ´ ˚ ˇ ˇ sit hmotarstvım, ti pomuze, kdyz ˇ ˇ ´ ˇ se budes pravidelne zamyslet nad ´ ˇ ´ ˇ ˇ svym zivotnım stylem. Urcite bys ˇ ´ ´ nechtel byt jako Esau, ktery dal ´ ´ ´ ˇ sv ym jedn an ım najevo, ze du´ ˇ ´ ˇ chovnımi vecmi pohrda. (1. Mojz. ˇ 25:34; Hebr. 12:16) A jiste bys ne- ˇ ˇ chtel zareagovat podobne jako bo´ ˇ ´ ˇ´ˇ haty muz, kter eho Je z ı s povzbudil, ˚ aby prodal svuj majetek, rozdal pe´ ´ ´ ´ nıze chudym a nasledoval ho. Mısto ˇ´ˇ ´ ˇ aby Je z ı sovu nab ıdku p rijal, „odeˇ ˇ ˇ sel zarmoucen, proto ze mel mno´ ho ve vlastnictvı“. (Mat. 19:21, 22) ´ ˇ Bohatstv ´ ˚ ı se pro nej stalo pasˇ tı, a kv uli tomu ztratil ˇ´ ˇ ´ ´ jedinec´ nou prılezitost — byt nasledovnıˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ kem nejv et s ıho clov eka, jak y kdy ˇ ´ ´ ´ zil! Davej pozor, abys vysadu nasleˇ´ˇ dovat Jezıse Krista neztratil i ty. ˚ ˇ ˇ ˇ´ Co ti pomuze, aby sis nedelal prıˇ ´ ´ ˇ lisne starosti o hmotne veci? Jedˇ´ˇ ´ nej v souladu s Jezısovou vybıdkou ˇ ´ ´ uvedenou v dnesnım dennım textu. w12 8/15 4:8, 9 ˇ Streda 15. ledna ˇ ˇ ´ Bratri, bu nezaslouzena laskaˇ ´ ˇ ´ ˇ vost naseho Pana Jezıse Krista ´ s duchem, ktereho projevujete. (Gal. 6:18) ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ Je mnoho prılezitost ı,´ kdy muze´ me projevit, jak eho m ame ducha. ˇ ˚ ˇ Vsichni muzeme vykonat mnoho ´ ˇ´ ´ ˇ dobr eho nap ˇ ˇ ´ rıklad tım, kdy ˇ ˇ ´ ´ z ochotne odpoustıme spoluverıcım, kteˇ´ ´ ˇ ˇ´ rı se nas nejak dotkli. Bozı Slovo ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ rıka: „Snasejte dale jeden´ druheho a velkoryse jeden druhemu odˇ ˇ ˇ ´ ˇ poustejte, jestlize ma nekdo proti ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ jinemu prıcinu ke stıznosti. Stejˇ ne´ jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak jednejte i vy.“ (Kol. 3:13) ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ Ze slov „jestlize ma nekdo . . . prıci´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ nu´ ke stıznosti“ vypl yv a, ze m u zeme ´ ˇ ´ ˚ ˇ mıt opravnenˇ y duvod se na neko´ ho zlobit. Avsak mısto abychom na ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ drobne chybicky ˇ svehoˇ spoluve ˇ rıcıho reagovali prehnan e a naru sovali ˇ pokoj ve sboru, meli bychom ochotˇ ˇ ˇ ´ ne odpoust ˇ etˇ jako ˇ Jehova a´ dal mu spole cn e slou zit. Tak e byˇ ´ chom se meli modlit o svateho du˚ ˇ ´ cha. (Luk. 11:13) Pom u ze n am ´ toˇ ˇ ´ ´ tiz, abychom pˇ ri jednan´ ı s druhymi projevovali kresanske vlastnosti. (Gal. 5:22, 23) w12 10/15 2:1, 14, 15 ˇ Ctvrtek 16. ledna ´ ˇ Byla mi dana vsechna autorita. (Mat. 28:18) ´ ´ ˇ Dokonalı lide Adam a Eva patri´ ´ li do Jehovovy pokojne a jednotne rodiny. Mohli s Bohem komunikoˇ ´ ´ vat bez prostrednıka, uctıvat ho ´ ˇ ´ ´ a mıt jeho pozehnanı. Tento souˇ ˇ ´ lad byl narusen, kdyz se lide pod´ ´ ˇ nıcenı Satanem vzbourili proti Jeˇ hovove svrchovanosti. Od roku ˇ ˇ´ ´ ´ 1914 vsak Bozı kralovstvı v rukou ´ Krista podnika kroky k tomu, aby jednota a soulad byly obnoveny. ˇ ´ ´ ´ (Ef. 1:9, 10) Behem tisıcilete vlaˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ dy se uskutecnı uzasne veci, ktere ´ ˇ zatım nejsou videt. (2. Kor. 4:18) ˇ ˇ´ ˇ ˇ Pak prijde „konec“, cımz je mys´ ´ len konec Kristova tisıcileteho ´ ´ panovanı. (1. Kor. 15:24) Co se ˇ´ ˇ stane potom? Jezısovi sice byla ˇ ˇ ˇ sverena „vsechna autorita v nebi a na zemi“, ale svou moc si ´ ˇ nebude chtıt za kazdou cenu udrˇ ˇ ´ ´ zet. Nikdy nemel v umyslu uchva´ tit Jehovovo postavenı. Pokorˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ne „preda kralovstvı svemu Bohu ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ a Otci“. Svuj vyjimecny urad a auˇ ˇ´ ´ ´ toritu vzdycky pouzıva „ke slaˇ ve Boha“. (Fil. 2:9–11) w12 9/15 2:17, 18 ´ Patek 17. ledna ´ ˚ ˇ ´ ´ Od spravcu [se] . . . ocekava, aby ˇ ˇ ´ ˇ ´ clovek byl shledan vernym. (1. Kor. 4:2) ˇ ´ I kdyby m el spr avce mnoho ˇ ´ ´ skvelych vlastnostı a byl velmi ´ ˇ´ ´ schopny, v ocıch jeho pana by nic ˇ z toho nemelo hodnotu, pokud ˇ by se na nej nemohl spolehnout. ´ ´ K tomu, abychom ulohu sprav´ ˇ ˇ ˇ ˇ ce mohli plnit uspesne, je ver´ ˇ ´ ˇ ´ nost klıcova. Pokud jsme vernymi ´ ´ ˇ spravci, je jiste, ze budeme od- ˇ ˇ ˇ ´ meneni. Pokud vernı nejsme, utr´ ´ pıme ztratu. (Mat. 25:14 –18, 23, ´ ´ 26, 28–30) O tom, jake nasledky ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ma nevernost, Jezıs rekl: „Jeden ˇ ˇ ´ ˇ ´ clovek byl bohaty a mel spravce, ˇ ˇ ´ ´ a na toho mu zalovali, ze zachazı ˇ´ ˇ s jeho zbozım rozmarile. Zavolal ˇ ˇ ho tedy a rekl mu: ‚Co to o tobe ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ slysım? Sloz ucty ze sveho sprav´ ˇ ˚ ˇ ˇ covstvı, nebo jiz nemuzes spra˚ vovat dum.‘ “ (Luk. 16:1, 2) Protoˇ ´ ´ ´ ´ ze spravce nakladal s panovym ˇ ˇ ´ majetkem nezodpovedne, byl sve ´ funkce zbaven. Z toho pro nas vy´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ plyva durazne poucenı: svou uloˇ ˇ ˇ ˇ hu vzdy plnme verne. w12 12/15 2:15–17 Sobota 18. ledna ˇ ´ ´ Naleznete ob cerstven ı pro sv e ˇ duse. (Mat. 11:29) ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ Jezıs sve posluchace ujisoval, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ze kdyz k nemu budou mıt blızky ˇ´ ˇ vztah a budou se rıdit jeho uce´ ˇ ˇ ˇ ´ nım, prinese jim to osvezenı, proˇ ˇ´ ´ toze jeho jho je prıjemne a jeho ´ ´ ´ ˇ naklad je lehky. Nenı divu, ze se ˇ ˇ ´ ˇ muzi i zeny jakehokoli veku v jeˇ´ ´ ˇ ho prıtomnosti cıtili dobre. (Mat. ˚ ˇ´ ˇ 11:30) Izraelitum, kterı nemeli ´ ˇ ˇ´ˇ lehky zivot, Jezıs projevoval soucit ´ a s laskou se staral o to, co poˇ ´ ˇ trebovali. Poblız Jericha se setkal ´ ˇ ´ se slepym zebrakem Bartimaiem ´ ˇ ˇ a jeho druhem, ktery byl rovnez ´ ˇ slepy. Neodbytne ho prosili o po´ ˇ´ moc, ale lide, kterı byli kolem, ˇ ˇ je okrikovali, aby mlceli. Bylo by ´ ˇ ´ ˚ snadne prosby obou zebraku ignoˇ´ˇ ˇ ˇ rovat. Jezıs to vsak neudelal, proˇ ˇ ˇ toze s nimi mel soucit. Rekl, aby ˇ ˇ ´ je k nemu privedli, a vratil jim ´ zrak. Napodoboval sveho Otce, Jeˇ´ˇ ´ ˇ hovu, a s hrısnıky jednal pokorne ˇ a milosrdne. (Mat. 20:29–34; Mar. 10:46–52) w12 11/15 2:12, 13 ˇ Nedele 19. ledna ˇ ˇ Noe pristoupil k tomu, aby ucinil ˇ ˚ ˇ ´ podle vseho, co mu Buh prikazal. ˇ ´ ˇ Ucinil to prave tak. ˇ (1. Mojz. 6:22) ´ ˇ Pr ace na ar se p ostup ovaly ˇ ˇ ˇ a Noe i jeho rodina urcite uvazo˚ ´ ˇ vali o tom, jak Jehova svuj zamer ´ ˇ ˇ splnı a kdy potopa zacne. Prestoˇ ze tyto podrobnosti neznali, na ˇ ´ stavbe archy dal pracovali. Nako´ ˇ nec Jehova Noemovi oznamil, ze ˇ ´ potopa zacne za sedm dnı. To byl ˇ ´ ˇ cas, ktery Noe potreboval na to, ˇ ´ ˇ ˇ aby do archy privedl zvırata. Kdyz ˇ ´ se tedy otevrely nebeske propusˇ ˇ ˇ ti, vse, co mel Noe udelat, bylo hoˇ ´ tovo. (1. Mojz. 7:1–5, 11) Ze zpravy ˇ ˇ ´ ˇ o potope je zrejme, ze Jehova se ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ presne drzı sveho casoveho planu ˇ ´ ˇ ´ ˇ a ze sve sluzebnıky zachranuje. ˚ ˇ ˇ Muzeme se spolehnout na to, ze ´ ˇ ´ ˇ konec tohoto systemu vecı prijde ˇ ˇ ˇ presne v tom „dni a hodine“, kte´ ˇ re Jehova urcil. (Mat. 24:36; Hab. 2:3) w12 4/15 4:7, 8 ˇ ´ Pondelı 20. ledna ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ Nenı clovek, ktery nehresı. (2. Par. 6:36) ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Mame-li odrazet Bozı slavu, ´ ˇ ˇ ˇ ´ musıme si poctive priznat, ze maˇ´ˇ ´ ˇ ´ me hrısne sklony. Jakmile nejaky ˇ´ˇ ´ ´ ´ hrısny sklon rozezname, musıme ˇ ˇ proti nemu bojovat, protoze jediˇ ˇ ne tak budeme moci delat Bohu ˇ ´ ´ ´ cest. Stale si musıme pokladat ´ ˇ ´ ´ otazku, zda ve vsem odpovıdame ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˚ Bozım spravedlivym merıtkum. ˇ´ ˇ (Prısl. 28:18; 1. Kor. 10:12) A uz ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ jsou nase hrı sne sklony jake´ ˇ koli, musıme je vytrvale potlacoˇ´ ´ vat, abychom Bozı slavu mohli ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ odra zet. Je z ı s byl jediny cloˇ ´ ˇ vek, ktery Bohu nikdy neprestal ˇ ´ ´ ˇ delat radost a jeho slavu odrazel ´ dokonale. My sice dokonalı neˇ ˇ jsme, ale presto bychom meli ze ˇ vsech sil jednat podle vzoru, kte´ ´ ˇ´ˇ ry nam Jezıs zanechal. (1. Petˇ´ ´ ra 2:21) Jehova si vsıma nejen ˇ ´ naseho duchovnıho pokroku, ale ´ ´ ´ ˇ´ i toho, s jakym usilım se snazıme ´ ˇ ˇ´ ´ jeho slavu odrazet, a nası snaze ˇ ´ zehna. w12 5/15 4:7, 8 ´ ´ Utery 21. ledna ˇ ´ ˇ Bylo zpustoseno v jedne hodine! (Zjev. 18:19) ˇ ˇ ˇ Jan napsal, ze na sarlatove ´ ´ ´ ˇ zbarvenem divokem zvıreti, tedy ´ ´ ˇ na obrazu divokeho zvırete ze ´ ´ Zjevenı 13:1, jede symbolicka neˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ vestka a zvıre ovlada. Nevestka ´ ˇ ´ ´ ma na cele jmeno „Velky Baby´ ´ ˇ ˇ ´ lon“. (Zjev. 17:1–6) Vystizne znaˇ ˇ ˇ ´ ´ zornuje vsechna falesna naboˇ ´ ˇ ˇ zenstvı, mezi nimiz nechvalne ´ ´ ˇ vynikajı cırkve kresanstva. Faˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ lesna nabozenstvı otevrene pod´ ´ ´ ˇ poruj ı obraz divokeho zv ı rete ˇ´ ˇ ˇ a snazı se jeho cinnost ovlivno˚ ˇ ´ vat. V prubehu Panova dne je ˇ ´ ´ ˇ vsak Velky Babylon svedkem toho, jak jeho vody dramaticky vy´ ˇ ´ ˇ ´ ´ sychajı, coz znamena, ze ubyva ´ ˇ ´ lid ı, kte r ı jsou na jeho straˇ ´ ne. (Zjev. 16:12; 17:15) Zanik faˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ lesneho nabozenstvı vsak nebude ´ ˇ ˚ ´ postupny. Nevestka zustane vyˇ znamnou silou a bude se snazit ˇ ´ ˚ ovlivnovat krale, dokud Buh do ˇ´ ˇ ˇ jejich srdce nevlozı urcitou myslenku. (Zjev. 17:16, 17) Jehova ˚ ´ ˇ ´ brzy zpusobı, ze politicke prvky ´ ˇ Satanova systemu predstavova´ ´ ´ ´ ˚ ne Organizacı spojenych narodu ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zautocı na falesne nabozenstvı ˇ ´ a pripravı ho o vliv. (Zjev. 18:7, 8, 15–19) w12 6/15 2:15–17 ˇ Streda 22. ledna ´ ´ ˇ Nedejte se zavest na scestı. Spat´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ na spolecenstvı kazı uzitecne navyky. (1. Kor. 15:33) ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ Svetske vlady sve obcany cas ˇ ´ ˇ ˇ ´ od casu varujı pred nebezpecnymi potravinami nebo je upozorˇ ´ ´ ´ ´ nujı na rizika spojena s podava´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ nım urcitych leku. Samozrejme ˇ ´ ne vsechny potraviny a leky jsou ˇ ´ ˇ ´ nebezpe cne. Pokud ale nejaky ˇ ´ produkt predstavuje hrozbu, vla´ ˇ ´ da na to sve ob cany upozornı. ˇ Kdyby to neudelala, zanedbala by ´ ˇ´ ´ tım svou povinnost. Bozı kralov´ ´ ˇ ˇ ˇ stvı sve obcany vzdy vcas varuje ˇ ˇ´ pred nebezpecımi v oblasti mrav´ ´ ˇ´ nı a duchovnı. Naprıklad interˇ´ ˇ ´ net slouzı ke komunikaci, vzdela´ ´ ´ ˇ ˇ´ vanı i zabave a Bozı organizace ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ho vyuzıva k prosp esnym uce˚ ´ ´ ´ lum. Mnohe internetove stranky ˇ ˇ ˇ jsou vsak mravne a duchovne neˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ bezpecne. Nektere totiz obsahujı ˇ ´ ´ pornografii a ohrozujı duchovnı ´ ˇ ˚ ˇ´ ´ ´ zdravı obcanu Bozıho kralovstvı. ˇ ´ ˇ ´ Verny otrok pred tımto nebezpeˇ´ ˇ cım uz mnoho let varuje. Za ta´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kova varovanı jsme jiste vdecnı. w12 8/15 2:10, 11 ˇ Ctvrtek 23. ledna ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˚ Je mi potesenım cinit tvou vuli, muj ˇ ˚ ´ ´ Boze, a tvuj zˇ akon je v mem nitru. (Zalm 40:8) ´ ˇ ´ ´ V lidskych dejinach se ve jmenu ´ ˇ svobody vedlo mnoho valek. Oc ´ ˇ ´ ´ vıc bys mel byt ochotny bojovat za ˚ ´ ˇ svobodu, kterou ti dal Buh! Musıs ˇ ˇ ´ ˇ ´ si uvedomit, ze tvymi neprateli ˇ nejsou jen Satan, tento svet a jeho ´ ˇ ´ jedovaty duch. Bojujes take pro´ ˇ ˇ ti vlastnı nedokonalosti, vcetne ´ ´ zradneho srdce. (Jer. 17:9; Ef. 2:3) ´ ˇ S Jehovovou pomocı vsak v tomto ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ boji muzes zvıtezit. Kazde sprav´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ne rozhodnutı, a uz se tyka ne´ ´ ˇ ´ ceho maleho, nebo velkeho, ma ˇ ˇ ´ ´ prinejmensım dva pozitivnı dopa´ ´ ´ ´ ˇ dy. Za prve, svym chovanım de´ ˇ ˇ´ las radost Jehovovi. (Prısl. 27:11) ´ ˇ ˇ ˇ A za druhe, kdyz zazijes osvobo´ ´ ´ ˇ ´ ´ zujıcı ucinky „dokonaleho zako´ ˇ´ ˇ ´ ´ na, ktery patrı ke svobode“, posılı ´ ´ ˚ ´ ´ to tve rozhodnutı zustat na uzke ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ceste vedoucı k vecnemu zivotu. ˇ ´ ˇ ˇ Pokud budes Jehovovi dal verne ˇ ´ ´ ˇ ˇ slouzit, zıskas v budoucnosti jesˇ ˇ ˇ ´ ´ te vetsı mıru svobody. (Jak. 1:25; Mat. 7:13, 14) w12 7/15 2:15, 16 ´ Patek 24. ledna ˇ ´ ˇ Vsechny [nas] . . . postihuje cas ˇ ´ ´ ´ a nepredvıdana udalost. (Kaz. 9:11) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Zijeme v tezke dobe. Lidstvo postihuje jedna katastrofa za druˇ ˇ ´ hou — zem et resen ı, tsunami, ˇ ´ ´ ´ pozary, zaplavy, vybuchy sopek, ´ ´ ˇ´ ˇ tornada nebo hurikany. Prıcinou ´ ´ strachu a zarmutku jsou i rodinne ´ ´ ˚ ˇ ˇ a osobnı problemy. Jak muzeme zi´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ votn uspesne? ˇ ´ ım zkouskam celit ˇ ˇ´ (Rım. 15:4) Vzpomen si naprıklad ˇ´ ˇ ´ ˇ na to, cım vsım si prosel David. ˇ ´ ˇ Stal se tercem kralova hnevu, ˇ ´ musel bojovat s neprateli, unesˇ li mu manzelky, zradili ho jeho ´ ´ ´ ˚ ´ blızcı a trapil se kvuli vlastnım ´ ´ selhanım. (1. Sam. 18:8, 9; 30:1–5; ˇ 2. Sam. 17:1–3; 24:15, 17; Zalm ´ ´ 38:4–8) Z biblicke zpravy o Daviˇ ˇ ˇ ˇ ´ dove zivote je naprosto zrejme, ja´ ´ kou bolest mu takove problemy ˚ ˇ zpusobovaly. Nic z toho ho vsak ˇ ˇ duchovne nezlomilo. S neochvej´ ´ nou vırou prohlasil: „Jehova je ´ ˇ pevnost meho zivota. Z koho buˇ ´ ˇ du m ıt d es?“ ( Zalm 27:1, 5, 10) w12 10/15 1:1, 3, 4 Sobota 25. ledna ˇ ´ Vy nejste ve tme, aby vas ten den ˇ zastihl jako zlodeje. (1. Tes. 5:4) ˇ ´ ´ ´ Ze splnovanı biblickych proroc´ ˇ ´ ˇ tvı je zrejme, ze brzy nastanou ˇ ´ ´ ´ prevratne udalosti. Musıme pro˚ ˇ ´ ´ to zustat bdelı. Co nam v tom po˚ ˇ ˇ muze? Apostol Pavel napsal: „Ne´ ´ ˇ ˇ upırame oci na to, co je videt, ´ ˇ ˇ ale na to, co nenı videt.“ Pred ˇ ´ ´ ˇ ocima tedy musıme mıt odmeˇ ˇ ˇ ´ ˇ nu v podobe vecneho zivota, a ˇ uz v nebi, nebo na zemi. Z kon´ ´ textu Pavlovych slov je patrne, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ze chtel sve spoluverıcı povzbuˇ ˇ ´ dit, aby se zamerovali na nadherˇ ´ ´ ˇ nou odmenu, kterou zıskajı, kdyz ˚ ˇ ´ ´ Bohu zustanou vernı. Dıky tomu ´ ´ ˇ ´ take mohli obstat ve zkouskach ˇ ´ ´ ´ a pri pronasledovanı. (2. Kor. 4:8, 9, 16–18; 5:7) Z toho, co Pavel na´ ´ ˚ ˇ ´ ´ psal, tedy vyplyva dulezita zasaˇ ˇ ´ da — aby nase nadeje nezeslabla, ´ ´ musıme se dıvat do budoucnosti. ´ ´ Svou pozornost musıme upırat na ´ ´ ´ ´ ´ vyznamne udalosti, ktere zatım ˇ nejsou videt. (Hebr. 11:1; 12:1, 2) w12 9/15 1:1, 2 ˇ Nedele 26. ledna ˇ ´ ´ ˇ ´ Prichazım k tobe se jmenem Jeho´ vy vojsk, Boha izraelskych bitev´ ´ ´ nıch liniı, ktereho jsi popichoval. (1. Sam. 17:45) ´ Co podnıtilo Davida k tomu, aby se utkal s po zuby ozbroje´ ´ ˇ nym obrem Goliatem, ktery meˇ ´ ˇ ˇ ˇ ril temer tri metry? (1. Sam. 17:4, ˇ ppc.) Byla to jeho odvaha? Nebo ´ ˇ snad jeho vıra? Obe tyto vlastnosˇ ´ ´ ˇ ti jiste sehraly svoji ulohu. Avsak ´ ´ ˇ ˇ tım hlavnım, co Davida primelo bojovat s Goliatem, byla jeho ´ ˇ ucta k Jehovovi a k jeho vznese- ´ ´ ˇ ˇ nemu jmenu. Pobourene zvolal: ˇ ´ ˇ ´ „Kdo je ten neobrezany Filistın, ˇ ´ ´ ze musı popichovat bitevnı liˇ ´ nie ziveho Boha?“ (1. Sam. 17:26) ´ ´ David spolehal na praveho Boha ´ ˇ a dıky tomu se mu podarilo srazit ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ filistınskeho v ale cnıka jedinou ˚ ˇ ˇ ranou z praku. Duveroval Jeho´ ˇ ´ vovi po cely zivot a jeho jmena ´ ˇ ´ si hluboce vazil. Ostatnı Izraeli´ ty vybızel: „Chlubte se jeho sva´ ´ tym jmenem.“ (1. Par. 16:8–10) w12 11/15 1:3, 4 ˇ ´ Pondelı 27. ledna ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Ucinıs svou cestu uspesnou a . . . ˇ ˇ budes jednat moudre. (Jozue 1:8) ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Co to znamena byt uspesny? ˇ ´ ˇ Odpovedi na tuto otazku se znacˇ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ne lisı. Mnozı naprıklad povazujı ´ ˇ ˇ ˇ ´ za uspech, kdyz nekdo dosahne ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ mimoradnych vysledku v karieˇ ˇ ´ ´ ˇ re nebo ve vzdelanı ci nahroma´ ´ ´ ´ dı velky majetek. Jinı posuzujı ˇ ´ ´ ˇ ´ uspech podle toho, jake ma cloˇ ˇ ˇ ´ vek vztahy v rodine, s prateli neˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ bo kolegy. Nekterı spoluverıcı by ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ti mozna rekli, ze se uspech merı ´ ´ ˇ ˇ podle toho, jaky urad kresan za´ ´ stava ve sboru nebo jak se mu daˇ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ rı ve sluzbe. Nejdulezitejsı ale saˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ mozrejme je, zda nas za uspesne ˇ ˇ povazuje Jehova. Vzdy na jeho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ schvalenı zavisı samotny nas ziˇ ˇ ˇ vot. Kdyz Jehova poveril Jozua ˇ ´ ´ ´ zodpovednym ukolem dovest Iz´ ´ ˇ ˇ raelity do Zaslıbene zeme, rekl ˇ ´ mu, aby si cetl „dnem a nocı“ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ v Mojzısove zakone a rıdil se tım, ˇ ´ˇ co se v nem pıse. Ujistil ho: „Poˇ ´ˇ ´ ˇ ˇ tom ucinıs svou cestu uspesnou ˇ ˇ a pak budes jednat moudre.“ (Jo´ ´ ˇ zue 1:7, 8) Z Pısma vıme, ze Jozue ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ uspesny skutecne byl. w12 12/15 1:1, 3 ´ ´ Utery 28. ledna ˇ ˇ ´ ´ To je konecne kost z mych kostı ˇ ´ ˇ ˇ a telo z meho tela. (1. Mojz. 2:23) ˇ ˇ Kdyz Adam dostal manzelku, ´ ˇ ˇ ´ ´ byl nesmırne sastny. Nenı divu, ˇ ˇ ´ ´ ´ ze se z nej na chvıli stal basnık! Tu ´ ˇ ˇ nadhernou zenu Jehova vytvoril ˇ ´ z jeho zebra pote, co ho uvedl ´ ´ do hlubokeho spanku, a Adam ´ ˇ ´ ˚ jı pozdeji dal jmeno Eva. Puvodˇ ´ ˚ cem jejich manzelstvı byl Buh. ˇ ˇ ´ Vzhledem k tomu, ze ke stvorenı ˇ ˇ Evy pouzil Adamovo zebro, jejich ˇ ˇ ˇ ´ ˇ pouto bylo tesnejsı, nez je tomu ´ ˇ ´ ´ u jakehokoli manzelskeho paru ˇ ´ ˇ ´ ˇ v dnesnı dobe. Ve sve nepreko´ ˇ natelne moudrosti Jehova stvoril ˇ ˇ ´ muze a zenu se schopnostı chovat ˇ ´ ˇ k sobe milostne city a pritahovat se. The World Book Encyclopedia ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ uvadı: „Muz a zena, kterı vstupujı ˇ ´ ˇ´ ˇ do manzelstvı, touzı po spolec´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nem intimnım zivote a prejı si, ´ ´ ˇ ˇ aby jejich vzajemna pritazlivost ˇ nikdy nevyprchala.“ V bezpoctu ˇ ´ ´ ˇ ´ manzelstvı Jehovovych sluzebnı˚ ˇ ˇ ˇ ku to tak skutecne je. Samozrejˇ ˇ ˇ ´ ˇ me bychom nemeli ocekavat, ze ´ ˇ´ ´ nam prıpadneho partnera najde ˚ ˇ ´ Buh, ale podobne jako v jinych ˇ ˇ ˚ ˇ oblastech zivota od nej muzeme ˇ ´ ˇ nacerpat dobre rady. Je vsak nut´ ne se o to modlit a nechat se ´ vest jeho duchem. (Gal. 5:18, 25) w12 5/15 1:1–3 ˇ Streda 29. ledna ´ ˇ ˚ Vas Buh je opravdu . . . Zjevovatel ´ tajemstvı. (Dan. 2:47) ´ ´ Ktere mocnosti budou vladnout ˇ ˇ´ ´ na zemi v dobe, kdy Bozı Kra´ ´ ´ ´ lovstvı odstranı lidske vlady? Na ´ ´ ´ ´ tuto otazku nam odpovıda Jeho´ ˇ va, „Zjevovatel tajemstvı“. Totozˇ ´ ´ nost techto mocnostı nam odha´ ´ luje v proroctvıch, ktera zapsali ˇ ˇ ˇ Daniel a apostol Jan. Temto dveˇ ˚ ˇ ma muzum Jehova zjevil radu viˇ ´ ´ ˇ ˇ denı, ve kterych spatrili nekolik ´ ´ ˇ ´ divokych zvırat. Danielovi take ´ ´ objasnil vyznam prorockeho snu ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ o obrovske sose tvorene ruznyˇ ˇ mi kovy. K nasemu uzitku ne´ chal Jehova zapsat do ˇ ´ tyto zpravy ˇ Bible. (Rım. 15:4) Udelal to pro´ ˇ ´ ˇ to, aby posılil nasi vıru, ze jeho ´ ´ ´ ˇ Kralovstvı brzy odstranı vsechny ´ ´ ´ lidske vlady. (Dan. 2:44) Srovna´ ´ ˚ ˇ nım zprav Daniela a Jana muzeme ˇ ´ ˚ zjistit totoznost osmi kralu neboli ´ ´ ´ ˇ ˇ lidskych vlad a take se dozvedet, ´ ˇ ´ ˇ v jakem poradı se meli objevit na ˇ ´ ´ ˇ svetove scene. w12 6/15 1:1–3 ˇ Ctvrtek 30. ledna ´ ´ [Zahle se] do dokonaleho zako´ ˇ´ ˇ na, ktery patrı ke svobode. (Jak. 1:25) ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ V dnesnım svete vzrusta chamˇ ´ ´ tivost, zlocinnost a nasilı. (2. Tim. ´ 3:1–5) Vlady se tuto situaci snaˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ zı vyresit tak, ze vydavajı dalˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ sı zakony, zvysujı pocty policistu ´ ˇ ´ a instalujı bezpe cnostnı kame´ ˇ ´ ˇ ry. Lide si porizujı alarm, nekolik ´ ˚ zamku nebo si kolem domu sta´ ´ ´ ˇ vı elektricky plot. Mnozı radeji ˇ ´ ´ ´ po setmenı nevychazejı z domu ´ ´ ´ ˇ ani nenechavajı sve deti, aby si ´ v kteroukoli hodinu hraly venku ´ bez dozoru. Svoboda je na ustupu ´ ˇ ˇ a nezda se, ze by se situace mela ˇ ´ ˇ ˇ´ zlepsit. Realita je takova, ze cım ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ vıc lide prehlızejı Bozı merıtka, ´ ´ ´ ˇ ´ tım vıc cela spolecnost trpı. A tyˇ ´ ´ ˇ ´ to zhorsujıcı se pomery majı saˇ ˇ ´ mozrejme vliv i na nas, Jehovovy ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ sluzebnıky. Muzeme se ale tesit ˇ na to, ze lidstvo bude osvobozeno ´ ˇ´ ˇ z otroctvı hrıchu a porusenosti ´ ´ ˇ´ a zıska ˇ„slavnou svobodu Bozıch ˇ ´ ´ detı“. (Rım. 8:21) w12 7/15 1:1, 2 ´ Patek 31. ledna ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Cinte ucednıky z lidı vsech naro˚ ´ ´ du . . . A pohlete, ja jsem s vami ˇ ˇ ´ ˇ ´ po vsechny dny az do zaveru systeˇ ´ mu vecı. (Mat. 28:19, 20) ˇ ˇ ´ Zkus si predstavit, ze jsi v raji. ˇ ´ ´ˇ ´ ´ˇ Kdyz se rano probudıs, cıtıs se ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ odpo cinuty a tesıs se na novy ˇ ´ ´ den. Nic te nebolı. Zdravotnı pro´ ´ blemy, ktere jsi snad v minulosˇ ˇ ˇ ´ ti mel, jsou pryc. Vsechny tve ˇ smysly — zrak, sluch, cich, hmat ´ ´ ˇ a chu — fungujı dokonale. Mas ´ ˇ ´ spoustu energie, prace te bavı, jsi ´ ˇ ´ ˇ ´ obklopeny prateli a nic te netra´ ˇ ˇ ´ ´ pı. To vsechno jsou pozehnanı, ze ´ ˇ ˇ ˇ kterych se budes moct tesit pod ´ ˇ´ ´ ´ vladou Bozıho kralovstvı. Usta´ ´ ˇ´ˇ noveny kral, Kristus Jezıs, bude ´ ´ ˇ ˇ ´ svym poddanym zehnat a preda´ ´ ˇ vat jim poznanı o Jehovovi. Az ˇ ´ ˇ ´ bude toto celosvetove vyucovacı ´ ´ dılo probıhat, Jehova a jeho Syn ´ ˇ ´ ˇ ´ budou se svymi vernymi sluzebnıˇ ´ ´ ˇ ´ ky. Vlastne jim pomahajı uz cela ´ ´ ˇ ˇ´ˇ staletı. O sve podpore je Jezıs ˇ ´ ˇ ujistil pred tım, nez vystoupil do nebe. w12 8/15 1:1, 2 ´ Sobota 1. unora ´ ´ ´ Pohleme, velky z astup, kter y ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ zadny clovek nemohl secıst, ze ˇ ´ ˚ ˚ ´ vsech narodu a kmenu a lidı a ja˚ ´ ˇ ˚ ˇ zyku, jak stojı pred trunem a pred ´ Berankem. (Zjev. 7:9) ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Ve Strazne vezi z 1. unora 1916 ´ ´ ´ ˇ se objevilo toto zasadnı vyjadre´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ nı: „Bratrı, ti z nas, kterı majı ´ ´ spravny postoj k Bohu, nejsou ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ zklamani zadnym jeho usporada´ ˇ ´ ˇ nım. Neprali jsme si, aby se dela ˇ ˚ ˇ nase vule; proto kdyz jsme zjistiˇ ˇ´ ˇ ´ li, ze jsme v rıjnu 1914 ocekavali ´ ˇ ´ ˇ nespravnou vec, byli jsme radi, ze ´ ´ ´ ˇ ˚ Pan nezmenil Svuj Plan, aby nam ˇ ˇ ´ vyhovel. Neprali jsme si, aby to ˇ ˇ udelal. Prejeme si jen to, abyˇ chom byli schopni porozumet Je´ ˚ ˇ ´ ho planum a predsevzetım.“ Po´ ´ korou a oddanostı se pomazanı ˇ ´ ˇ ˇ ´ vyznacujı az dodnes. S ocenenım ˇ ´ ´ ´ ˇ prijımajı duchovnı pokrm od ver´ ´ ˇ ´ neho a rozvazneho otroka. Jejich ˇ bdelost a horlivost napodobu´ ´ ˇ ´ ´ je „velky zastup“ tvoreny „jinymi ˇ ovcemi“, tedy kresany s pozemˇ ´ skou nadejı. (Jan 10:16) w12 9/15 4:13, 14 ˇ ´ Nedele 2. unora ˇ ´ Nedoprali sluchu. (Neh. 9:30) ˇ ´ Jehova neodpoustı automaticky. Srovnejme postoj Davida a Manasseho s postojem vzpur´ nych obyvatel Izraele a Judy. ˚ K Davidovi Buh poslal Natana, ˇ´ aby ho na jeho hrıch upozorˇ ˇ´ ˇ nil, a David tak mel prılezitost ˚ ˇ ´ ´ svuj postoj ke spatnemu jedna´ ˇ ˇ ˇ ˇ nı zmenit. Tuto moznost s vdec´ ˇ ´ nostı prijal. Manasseho podnıtiˇ´ ´ ´ ´ ˇ lo k uprımnemu pokanı to, ze se ´ ´ dostal do bezvychodne situace. ´ ˇ Obyvatele Izraele a Judy vsak ´ ´ ˇ ˇ ˇ kajıcny postoj nemeli, prestoze ˇ ´ k nim Jehova opakovane posılal ´ proroky, aby jim oznamili, jak se ˇ ´ ´ na jejich neposlusnost dıva. Jehova jim proto neodpustil. I po ´ ´ ´ ˇ navratu z vyhnanstvı v Babylone ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ k nim posılal sve verne sluzebnıˇ´ ˇ ky, jako byli naprıklad knez Ezra ´ ˇ ˇ ´ a prorok Malachias. Zide se radoˇ ´ ´ vali z pozehnanı od Jehovy pouˇ ze tehdy, kdyz jednali v soula˚ ´ du s jeho vulı. (Neh. 12:43–47) w12 11/15 4:15 ˇ ´ ´ Pondelı 3. unora ˇ ´ Jen a vase slovo Ano znamena ˇ ano, vase Ne ne. (Mat. 5:37) ´ ˇ ´ ˇ Jak zavazne je, zda nase Ano ´ ˇ ´ ´ znamena ano? Bible jasne uvadı, ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ze lide „zproneverujıcı se doho´ ˇ dam“ jsou mezi ˇ ´ temi, kdo si „zaslu´ hujı smrt“. (Rım. 1:31, 32) Egypt´ ´ ´ ´ ˇ sky faraon, judsky kral Sedekjas ´ ˇ ˇ ˇ a Ananias se Safirou patrili k tem, ˇ ´ kdo sice rekli Ano, ale neprokaza˚ ˇ ´ li se jako duveryhodnı. Dopadlo to ˇ ˇ ´ s nimi spatne a jsou pro nas odˇ ´ ´ ˇ´ ˇ strasujıcım prıkladem. (2. Mojz. 9:27, 28, 34, 35; Ezek. 17:13–15, ˇ 19, 20; Sk. 5:1–10) Zijeme „v po´ sledn ıch dnech“, a proto jsme ´ ˇ´ obklopenı lidmi, kterı jsou „neˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ vernı“ a „majı zpusob zbozne odda˚ ˇ ´ ´ nosti, ale vuci jejı sıle se proka´ ˇ ´ zujı jako falesnı“. (2. Tim. 3:1–5) ´ ´ ˇ Do te mıry, jak je to jen moz´ ´ ´ ˇ ´ ne, se musıme takove spatne spoˇ ´ ˇ lecnosti vyhybat. Meli bychom se ˇ ´ ˇ naopak pravidelne stykat s temi, ˇ´ ˇ kdo se snazı, aby jejich Ano vzdy znamenalo ano. (Hebr. 10:24, 25) w12 10/15 4:11, 12 ´ ´ ´ Utery 4. unora ˚ ´ ´ Buh nenı stranicky. (Sk. 10:34) ´ ´ V sobeckem a nacionalistickem ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ svete je prıjemne narazit na cloˇ ´ ´ ´ veka, ktery nehledı na to, z jakeho ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ statu ci naroda nekdo pochazı. ´ Ted Turner, zakladatel televiznı ˇ ˇ stanice CNN, mel moznost praco´ vat s mnoha talentovan ymi lidmi ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ z ruznych zemı. Rekl o tom: „Prıˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ slusnıky jinych narodu jsem preˇ stal povazovat za cizince a zaˇ ˇ ´ cal jsem se na ne dıvat jako na ˇ ´ ˇ´ spoluobcany teto planety.“ Bozı ´ ´ ˇ ˇ nazor v teto veci vsak jako skuˇ ˇ ´ pina prijali pouze svedkove Jehoˇ´ ´ ˇ vovi. Ucıme se dıvat na vsechno ´ ˇ ´ Jehovovyma ocima a dıky tomu ´ ´ ´ ´ pro nas nenı podstatne, z jake ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ zeme ci naroda clovek pochazı. ´ ´ Mısto abychom k takovym lidem ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ byli neduverivı, podezıravı, nebo ˇ ˇ ´ je dokonce povazovali za neprateˇ ´ ˇ le, naucili jsme se vazit si jejich ´ ˚ charakteristickych rysu a schop´ ˇ ˇ ˇ ˇ nostı. Uvedomujes si, ze je to neco ˇ ´ naprosto jedinecneho? Zamyslel ˇ ´ ´ ˇ´ ses uz nad tım, jakym prınosem je ˇ to pro tebe osobne? w12 12/15 4:2, 14, 15 ˇ ´ Streda 5. unora ˇ ˇ Jiz nejsou dva, ale jedno telo. (Mat. 19:6) ˇ ´ ˇ ˚ Jedna kresanka je rada, ze duˇ ˇ ´ ˇ ´ verovala Bohu a sve manzelstvı ˇ ˇ ´ se ze vsech sil snazila zachranit. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ „Manzel me prestal financne podˇ ´ ´ ˇ porovat a souzitı s nım ohrozovalo ˚ ´ muj duchovnı stav, a tak jsem ˇ od ˇ ˇ ´ ´ ´ nej chtela odejıt,“ vypravı. „Caˇ ˇ ´ sem jsem si uvedomila, ze i ja ˇ jsem udelala spoustu chyb. Znovu ˇ jsme spolu zacali mluvit, obnoˇ ´ vili jsme nase rodinne studium ˇ ˇ a zacali jsme pravidelne chodit na ´ ˇ ˇ ´ shromazdenı. Zase jsme v manˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ zelstvı sastnı. Po nejake dob e ˇ ˇ ´ ´ manzel opet zıskal vysady ve sbo´ ru. Byla to tvrda lekce, ale jsme ´ ˇ ˇ ˇ radi, ze to dobre dopadlo.“ A uz ´ ˇ ´ jsme svobodnı, nebo v manzelstvı, ˇ ´ ˇ ´ vzdy bume odvaznı a doufejme ˇ ˇ ´ ˇ´ v Jehovu. Kdyz v manzelstvı zazı´ ´ ˇ vame problemy, meli bychom se ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ je uprımne snazit resit, protoze ˇ ˇ „jiz [nejsme] dva, ale jedno telo“. ´ ˇ ´ ˇ Take si pripomınejme, ze pokud ´ ´ ˇ ˇ ´ setrvame v nabozensky rozdelene ´ ˇ ´ domacnosti, mozna se jednou buˇ ´ deme radovat z toho, ze se k nam ´ ´ ´ ˇ ´ partner v uctıvanı Jehovy pripojı. w12 5/15 2:19, 20 ˇ ´ Ctvrtek 6. unora ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Zadny clovek nikdy nevidel Bo´ ´ ˚ ´ ha; jediny zplozeny buh, ktery je ´ ˇ ´ ˇ na mıste u Otcovy naruce, ten jej ˇ vysvetlil. (Jan 1:18) Nikdo nemohl pravdu o Otci zje´ ˇ ˇ´ ˇ ´ vit lepe nez Jezıs. Tento jediny ´ ˇ´ ´ zplozeny Bozı Syn, ktery se pozˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ deji stal clovekem Jezısem Krisˇ ´ tem, zil v nebi jako duchovnı tvor ˇ ´ ˇ ´ ˇ uz davno predtım, nez byly stvoˇ ˇ ´ ˇ reny vsechny jine formy zivota. ˇ ˇ ˇ (Jan 1:14; 3:18) Mel skutecne jeˇ ´ ´ ˇ ˇ dinecne postavenı. Tesil se z Otˇ ´ covy nerozdelene pozornosti a po´ znaval jeho osobnost a vlastnosti. ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ V prub ehu nespo cetnych veku Otec a Syn spolu komunikovali ˇ ´ ´ ´ a vytvorili si hluboky vzajemny ´ vztah. (Jan 5:20; 14:31) Nenı poˇ ´ chyb o tom, ze Syn osobnost sveˇ ho Otce poznal velmi dobre. (Kol. ˇ 1:15–17) Syn je v Bibli oznacen jaˇ´ ˇ ko „Bozı Slovo“, protoze ho Jehova ´ ˇ´ vybral za sveho mluvcıho. (Zjev. ˇ´ ˇ ´ 19:13) I proto Jezıs mohl druhym ´ ˇ zjevovat pravdu o Otci lepe nez ´ kdokoli jiny. w12 4/15 1:4, 5 ´ ´ Patek 7. unora ˇ´ ´ Nezarmucujte . . . Bozıho svateho ducha. (Ef. 4:30) ˇ´ ´ Bozı duch je silou, ktera vede ˇ ´ k jednote. V zajmu pokoje a jed´ ´ ˇ noty je take nutne uplatnovat to, ˇ ´ co apostol Pavel napsal dale: „A ´ ˇ ˇ je od vas odnata vsechna zlomysl´ ˇ ˇ na horkost a hnev a zloba a jeˇ ´ ˇ ˇ ˇ kot a utrhacna rec spolu s veskeˇ ´ ˇ rou spatnostı. Ale stante se jeden ´ ´ ˇ ˇ ˇ k druhemu laskavymi, nezne sou´ ´ citnymi, velkoryse jeden druheˇ ˇ ´ ˇ ´ mu odpoustejte, prave jako vam ˚ ´ Buh take velkoryse odpustil skrze ˇ Krista.“ (Ef. 4:31, 32) Slova „stan´ ˇ ´ te se . . . laskavymi“ naznacujı, ˇ ˇ ´ ´ ze do urcite mıry se v tom mu´ ˇ ˇ ´ ´ sı zlepsit kazdy z nas. Je proto ´ ˇ nutne, abychom se ucili respekto´ ˇ vat pocity druhych a povazovat je ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ za dulezitejsı nez ty svoje. (Fil. ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ 2:4) Mozna chceme rıct neco, ce´ ˇ ´ ´ mu se druzı zasmejı nebo dıky ˇ cemu budeme vypadat inteligentˇ ´ ˇ ne. Bude to ale laskave? Jestlize ´ ´ ˇ se chceme stat laskavymi, meli ´ ´ ˇ bychom o teto otazce uvazovat ˇ´ ˇ ˇ ˇ drıv, nez neco rekneme. w12 7/15 4:13, 14 ´ Sobota 8. unora ˇ My milujeme, protoze on nejprve ´ miloval nas. (1. Jana 4:19) ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Vetsina hlavnıch nabozenskych ˇ knih se o Bohu zminuje pouze ˇ ˚ ´ okrajove, pokud vubec. Bible nas ˇ vsak s Jehovou Bohem a s jeho ˇ ´ cinnostı seznamuje velmi podrobˇ ˚ ˇ ´ ˚ ´ ne. Muzeme tak poznavat ruzne ´ stranky jeho osobnosti. Bible ho ˇ popisuje nejen jako nekoho, kdo ˇ ´ ´ je vsemohoucı, moudry a spra´ ´ ˇ vedliv y, ale tak e ukazuje, ze ´ ´ ˇ´ ´ nas miluje. (Jan 3:16) Navıc rıka: ˚ ´ ´ ˇ „Buh nenı stranicky, ale v kaz´ ´ ˇ ´ dem narodu je mu prijatelny ten, ´ ˚ ´ kdo se ho bojı a pusobı spravedlnost.“ (Sk. 10:34, 35) Tuto pravdu ´ ´ ˇ´ ˇ ´ doklada naprıklad mnozstvı jazy˚ ´ ku, ve kterych je Bible dostup´ ´ ´ ˇ na. Lingviste odhadujı, ze se na ´ ˇ zemi mluvı asi 6 700 jazyky, priˇ ˇ cemz zhruba 100 jazyky se domlu´ ˇ ´ vı 90 procent svetove populace. ´ ´ ˇ ´ ˇ Cela Bible nebo jejı casti vsak ˇ ˇ ´ ˇ byly prelozeny do vıc nez 2 400 ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jazyku. Temer vsichni lide tedy ´ ˇ ´ ˇ ´ majı k dispozici alespon jejı cast. w12 6/15 4:9 ˇ ´ Nedele 9. unora ˇ´ ˇ ´ Jakmile skoncı tech tisıc let, Saˇ ´ ˇ ´ tan bude uvolnen ze sveho vezenı. (Zjev. 20:7) ´ ´ Ke konci Kristova tisıcileteho ´ ´ ˇ ˇ ´ panovanı uz budou pozemstı pod´ ˇ´ ´ ´ ´ danı Bozıho kralovstvı dokonalı. ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ´ Budou nasledovat Jezısuv prıklad ˇ ˇ ´ a pokorne a ochotne uznavat Je´ ˇ ˇ hovovu svrchovanost. V zaverec´ ˇ ˇ´ ˇ ne zkousce pak dostanou prılezi´ ˇ tost dat to jasne najevo. (Zjev. ˇ ˇ 20:8–10) Vsichni vzbourenci, lidˇ ´ ´ st ı i duchovn ı, p otom budou ˇ ˇ ˇ jednou provzdy zniceni. Prijde ´ ˇ radostna doba, kdy vsichni inteli´ ´ ´ gentnı tvorove budou chvalit Jeˇ ´ ˇ ´ hovu a on budeˇ „kazdemu vsım“. (1. Kor. 15:28; Zalm 99:1–3) Podˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ necujı te takove nadherne vyhlıdky k tomu, abys svou pozornost ´ ´ ˇ ˇ ˇ a usil ı pln e zame roval na ko´ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ nanı Bozı vule? Odolavas fales´ ˚ ´ ˇ nym slibum a pohodlnemu zivotu, ´ ´ ´ ˚ ˇ ktere nabızı Satanuv svet? Posiˇ ´ ´ ´ lujes sve odhodlanı podporovat Jehovovu svrchovanost? w12 9/15 2:19, 20 ˇ ´ ´ Pondelı 10. unora ´ ´ Prostitutka je hluboka jama. ˇ´ (Prısl. 23:27) ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ Na pracovisti clovek muze k ne´ ´ ´ komu snadno navazat nespravny ´ ´ citovy vztah. Z jedne studie vyˇ ´ ˇ plynulo, ze vıc jak polovina zen ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ´ a temer tri ctvrtiny muzu, kterı se ˇ ´ ´ dopustili cizolozstvı, byli svemu ˇ ´ ˇ ´ partnerovi nevernı s nekym ze ˇ ´ ´ ´ zamestnanı. Jsi v praci v kontakˇ ´ ´ ´ tu s lidmi opacneho pohlavı? Jaky ´ ˇ ˇ ˇ s nimi mas vztah? Udrzujes ho ˇ ˇ ´ ´ ciste na pracovnı urovni a nedoˇ ˇ ˇ volujes, aby prerostl v neco hlub- ˇ´ ˇ ´ ˇ sıho? Sestre by se mohlo stat, ze ´ ´ se svemu spolupracovnıkovi zaˇ ˇ ˇ ´ ˇ cne sverovat a vypravet mu o pro´ ´ ´ ˇ blemech, ktere ma v manzel´ ˇ ´ ˇ ´ ´ stvı. Bratr se mozna spratelı se ´ svou spolupracovnicı a pak si zaˇ ˇ´ ´ ˚ ´ cne rıkat: „Chce znat muj nazor ´ ˇ ´ ˇ a opravdu posloucha, kdyz jı neco ´ ´ ˇ ´ ˇ´ vypravım. A taky si me vazı. Kdyˇ by se ke mne takhle chovala moje ˇ ´ˇ ´ manzelka!“ Vidıs, v jak velkem ˇ´ ˇ ´ nebezpecı dopustit se cizolozstvı ˇ ´ se tito kresane ocitli? w12 8/15 4:11, 12 ´ ´ ´ Utery 11. unora ´ ˇ ˇ Nejsem si . . . sam proti sobe niceˇ ˇ ho vedom. To vsak nedokazuje, ˇ ´ ˇ ze jsem spravedlivy, ale kdo me ´ zkouma, je Jehova. (1. Kor. 4:4) ´ ˇ ´ ´ ˇ Cılem kazdeho z nas by melo ´ ˇ ´ ˇ ´ byt prispıvat k peknemu duchu ve ˇ ´ ˇ ´ sboru. Po hlubsım zamyslenı si ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mozna uvedomıs, ze ducha, ktereˇ ˇ ˇ ´ ho projevujes, bys mel do urcite ´ ˇ ˚ mıry zmenit. Nech na sebe pusoˇ´ bit Bozı Slovo, abys zjistil, jak to ˇ ˇ udelat. (Hebr. 4:12) Ze slov dnes´ ´ ´ ´ ˇ nıho dennıho textu vyplyva, ze ˇ ˇ ´ ´ apostol Pavel chtel byt pro sve ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ spoluverıcı prıkladem. K pekneˇ ˇ ´ mu duchu ve sboru vsichni prispı´ ´ ˇ ´ vame tım, ze jedname v soula´ ´ du s „moudrostı shora“ a nemame ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ prehnane mınenı o sobe ani o ura´ ´ ˇ ˇ ˇ du, ktery nam byl sveren. Kdyz ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ spoluverıcım ochotne odpoustı´ ˇ ´ ˇ me a smyslıme o nich pozitivne, ˚ ˇ ˇ ˇ ´ muzeme se tesit z hezkych vzta˚ ˇ´ ˇ hu. (Fil. 4:8) Jehova a Jezıs pak ˇ ´ jiste budou mıt radost z ducha, ´ ktereho projevujeme. (Filem. 25) w12 10/15 2:16, 17 ˇ ´ Streda 12. unora ˇ ´ ´ ˇ ´ A kazdy prokaze, jake je jeho ´ ´ ´ ˇ´ ˇ vlastnı dılo, a pak bude mıt prıci´ ´ ´ ˇ nu k jasanı vzhledem k sobe sa´ ´ ´ ˇ ´ memu, a ne ve srovnanı s nekym ´ jinym. (Gal. 6:4) ´ ´ Mısto abychom se srovnavali ´ ˇ ˇ s druhymi, meli bychom se zameˇ ˚ ˇ ˇ rit na to, co muzeme delat my ´ ´ ´ ˇ sami. Uchranı nas to jak pred ´ ˇ ´ ˇ pychou, tak pred pocity mene´ ´ cennosti. Nezapomınejme take, ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ze nase okolnosti se menı. Kvuli ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ spatnemu zdravı, vyssımu veku ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ nebo pribyvajıcım zavazkum uz ˇ ´ ˚ ˇ ˇ mozna nemuzeme delat tolik co ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ drıv. Dalsı vecı, ve ktere bychom ˇ ´ ´ se nemeli srovnavat, jsou vysady. ˚ ˚ ´ ˇ ´ ´ Z duvodu, ktere mozna nezna´ ´ ´ ˇ me, nam mohou byt vysady sveˇ ˇ ˇ ˇ ´ reny pozdeji, nez jsme ocekavali. ´ ˇ ˇ´ ´ Mısto abychom ke spoluverıcım, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ kterym byly svereny urcite vy´ ˇ ˇ sady, chovali zas, meli bychom ˇ ˇ ´ ´ ˇ zodpovedne plnit ukoly, ktere uz ´ ´ ˇ ˇ mame. A v novem svete Jeho´ ´ ´ ˇ va uspokojı vsechny spravne tou´ ˇ ´ ˚ hy svych sluzebnıku. w12 12/15 2:18–20 ˇ ´ Ctvrtek 13. unora ´ ´ ´ ˇ ´ Jsem mırne povahy a ponızeny v srdci. (Mat. 11:29) ˇ´ˇ ˇ ˇ Z Jezısovy pokory meli uzitek ´ ´ ˇ mnozı lide, protoze ho vedla k to´ ˇ mu, aby jim pomahal, ucil je a poˇ´ˇ ´ vzbuzoval. A z Jezısovy vykup´ ˇ ´ ´ ˇ nı obeti budou mıt trvaly uzitek ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ vsichni lide, kterı v nej projevujı ´ ´ ˇ ˇ ´ vıru. Jaky uzitek mel ze sve poko´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ry samotny Jezıs? Svym ucednı˚ ˇ ˇ kum rekl: „Kdokoli se pokoruje, ´ ˇ bude vyvysen.“ (Mat. 23:12) Tato ˇ slova se splnila i na nem. Pavel ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ ˇ vysvetlil: „Buh [Jezıse] vyvysil do ˇ ´ ´ ˇ nadrazeneho postavenı a laskave ´ ´ ˇ mu dal jmeno, ktere je nad kaz´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ dym jinym jmenem, aby v Jezısove ´ ˇ ´ ˇ jmenu klekalo kazde koleno tech ˇ ˇ v nebi a tech na zemi a tech pod ˚ ˇ ´ zemskou pudou a aby kazdy jazyk ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ otevrene uznaval, ze Jezıs Kristus ´ ´ ˇ je Panem ke slave Boha, Otce.“ Jeˇ´ˇ ´ ˚ ´ ˇ zıs byl po cely svuj pozemsky zivot ˇ ´ ´ pokorny a verny, a proto ho Jeho˚ ´ ˇ va Buh vyvysil a dal mu autoriˇ tu nad vsemi tvory v nebi i na zemi. (Fil. 2:9–11) w12 11/15 2:12, 14, 15 ´ ´ Patek 14. unora ´ ´ ´ ˇ ´ Jehova sam vydava svedectvı meˇ ´ ´ zi tebou a manzelkou tveho mla´ ´ ˇ ´ ´ ˇ dı, s nız jsi sam jednal zradne. (Mal. 2:14) ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Jezıs, ktery smyslı stejne jako ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ jeho Otec, ucil, ze clovek nemuze ´ ˇ ´ nevinneho manzelskeho partneˇ ra opustit a pak delat, jako by se nic nestalo. (Mat. 19:3–6, 9) Co ˇ ˇ ˚ ˇ manzelovi a manzelce pomuze, ´ ˚ ˇ ´ aby jeden druhemu zustali vernı? ˇ´ ˇ´ ´ Bozı Slovo rıka: „Raduj se s manˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ zelkou sveho mladı“ a „uzıvej ziˇ vota s manzelkou, kterou miluˇ ˇ´ jes“. (Prısl. 5:18; Kaz. 9:9) Tato ˇ ˇ ´ ´ slova samozrejme platı take ve ˇ ˇ vztahu manzelky k manzelovi. ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Jak obema pribyvajı leta, musı ´ ˇ ´ se stale snazit byt spolu nejen ˇ ˇ doslovne, ale i citove. To zna´ ´ ´ mena byt jeden k druhemu po´ ´ ˇ zornı, travit spolu cas a prohlu´ ´ ´ bovat vzajemny vztah. Musı se ˇ ´ ˇ ´ ˚ snazit sve manzelstvı i svuj vztah ˇ k Jehovovi upevnovat. Proto je ´ ˇ ˇ nezbytne, aby spolecne studovali ˇ ˇ Bibli, spolecne chodili pravidelˇ ˇ ˇ ˇ ne do sluzby a spolecne prosiˇ ´ ´ li Jehovu o pozehnanı. w12 4/15 2:13–15 ´ Sobota 15. unora ´ ˇ Vytrvavejte v modlitbe. ˇ ´ (Rım. 12:12) ˇ´ ´ Bozı Slovo musıme do hloubky ´ ˇ ´ ´ studovat a rozjımat o nem. Posılı to ˇ ´ ´ ˇ nase rozhodnutı vyvarovat se vaz´ ˇ´ ˚ ˇ nych hˇ rıchu a delat radost Jeho´ vovi. (Zalm 119:11, 47, 48) Musıme ´ ˇ se take vytrvale modlit. Meli by´ chom se modlit o to, aby nam Jeho´ ˇ ˚ va pomahal slouzit mu zpusobem, ´ ˚ ˇ ktery schvaluje. Muzeme ho prosit ´ ˇ ˇ ´ ´ o svateho ducha, o pevnejsı vıru, ´ ´ ˇ ´ o sılu odolavat pokusenı a o to, abyˇ ´ ˇ ´ chom umeli „spravne [zachazet] se slovem pravdy“. (2. Tim. 2:15; Mat. ´ 6:13; Luk. 11:13; 17:5) Je nezbytne, ´ ´ abychom byli na Bohu zavislı stejˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne, jako je male dıte zavisle na ´ ˇ ´ svem otci. Jestlize Jehovu prosıme, ´ ´ ´ ˇ aby nam pomahal lepe mu slouzit, ˚ ˇ ˇ muzeme se spolehnout na to, ze ´ ˇ ´ ˇ nas vyslysı. Nikdy si nemysleme, ze ˇ ˇ ˇ ´ ´ ho nase prosby obtezujı. Ve svych ´ ˇ ˇ modlitb ach ho vyvysujme, dekuj´ me mu a hledejme jeho vedenı, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ a to zvlaste ve zkouskach. Take ho prosme o pomoc, abychom svou ˇ ´ ´ sluzbou mohli ˇ jeho svatemu jmenu ˇ ˇ delat cest. (Zalm 86:12; Jak. 1:5–7) w12 5/15 4:9, 10 ˇ ´ Nedele 16. unora ˇ ˇ ˇ´ Prisla hodina [Bozıho] soudu. (Zjev. 14:7) ˇ ´ ˇ ´ ´ Po odstran en ı fale sn eho n aˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ bozenstvı bude divoke zvıre, pred´ ´ ˚ ´ stavujıcı Satanuv pozemsky poli´ ´ ´ ticky system, podnıceno k tomu, ´ ˇ ˇ ´ ´ aby zauto cilo na Bo z ı Kr alov´ ˇ ´ ´ ˇ stvı. Jelikoz kralove zeme nemohou ohrozit ty, kdo jsou v nebi, bu´ ´ ˇ dou si chtıt vylıt vztek na tech, ˇ ´ ´ ´ kdo Bo z ı Kr alovstv ı podporu´ ´ ´ ˇ ˇ jı zde na zemi. Vysledek zaverec´ ˇ ´ ˇ ´ ne bitvy je predem dany a zcasti ho popsal Daniel. (Zjev. 16:13–16; ´ ´ ˇ 17:12–14; Dan. 2:44) Divoke zvıre ´ ze Zjevenı 13:1, jeho obraz i dvou´ ´ ´ ˇ rohe divoke zvıre budou odstraˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ neny. V dob e znicenı falesneho ´ ˇ ´ ˇ nabozenstvı bude svetu domino´ vat anglo-americka velmoc. Pro´ ´ roctvı, ktera zapsali Daniel a Jan, ˇ ´ ˇ ´ se do vsech podrobnostı splnujı. ˚ ˇ ˇ Muzeme se proto spolehnout, ze ˇ ´ ´ ˇ ´ falesne nabozenstvı bude brzy odˇ ˇ ´ straneno a zacne armagedonska ˇ ´ bitva. Vsechny tyto informace nam ˚ ˇ Buh zjevil predem. Budeme ale ta´ ´ ´ ´ ˇ kovym prorockym varovanım venovat pozornost? (2. Petra 1:19) Je ˇ ˇ ´ ˇ nejvyssı cas, abychom se postavili na Jehovovu stranu a podporo´ ´ vali jeho Kralovstvı. (Zjev. 14:6, 7) w12 6/15 2:18, 19 ˇ ´ ´ Pondelı 17. unora ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Vsechno je obnazene a otevrene ´ ˇ´ ˇ´ vystavene [Bozım] ocım. (Hebr. 4:13) ´ ´ ´ Ti, kdo nedbajı na varovanı od ˇ ´ ˇ vern eho otroka, nevyhnuteln e ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ublızı sob e i tem, kdo je majı radi. ˇ ˇ´ ´ ´ Nekterı se stali zavislymi na pornografii nebo se dopustili nemravˇ nosti a pak si namlouvali, ze Jeho´ ´ ´ ˇ ´ va o jejich jednanı nevı. Je posetile ˇ ˇ ´ ˚ ˇ myslet si, ze pred nım muzeme ˇ ´ ˇ´ ´ ´ neco skryt. (Prısl. 15:3) Lidske vlaˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dy nekdy zbavı ob canstvı cloveka, ´ ˇ ´ ´ ´ ktery se dopustil urciteho jednanı, ˇ ´ ˇ ´ a podobne i Jehova zbavı ob canstvı ˇ ˇ´ ´ ˇ ty, kdo jeho merıtka nekajıcne poˇ ´ ˇ rusujı. (1. Kor. 5:11–13) Je vsak mi´ ˚ ˇ´ losrdny a provinilcum se snazı po´ ˇ ´ ´ mahat prostrednictvım sborovych ˇ ´ ˇ ´ starsıch. (Gal. 6:1) Ti, kdo cinı po´ ´ ´ ˇ ´ kanı a napravı se, mohou opet zıs´ ´ ´ ˚ kat schvalene postavenı a zustat ˇ ˇ´ ´ ´ ob cany Bozıho kralovstvı. (2. Kor. ˇ ˇ ˇ 2:5–8) Povazujme za velkou cest, ze ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ muzeme slouzit takovemu milujıcı´ mu Krali. w12 8/15 2:12 ´ ´ ´ Utery 18. unora ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz hresil, bude mu odpusteno. (Jak. 5:15) ˇ ˇ Nezapomen, ze Jehova je velmi ´ ˇ ˇ milosrdny a do sboru te privedl ˇ ˇ ˇ proto, ze vˇ tobe rozpoznal neco ´ dobreho. (Zalm 103:8, 9) Pokud se ˇ ˇ ˇ mu budes snazit vytrvale slouzit ´ ´ ˇ s uplnym srdcem, nikdy te nezaˇ ˇ´ˇ vrhne. (1. Par. 28:9) Kdyz se Jezıs ´ ´ ˇ poslednı noc sveho zivota na zemi ˇ´ ´ modlil v prıtomnosti svych jede´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ nacti vernych apostolu, rekl: „Pro´ ˇ ˇ ˚ sım te, . . . abys nad nimi bdel kvuˇ ´ li tomu nicemnemu.“ (Jan 17:15) ˇ´ˇ ´ Jezıs se nemodlil jen za sve apoˇ ˇ ´ ´ stoly, ale za vsechny sve nasledov´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ nıky. Muzeme si proto byt jistı, ze ˇ ´ ´ Jehova jeho prosbu vyslysı a v teto ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ narocne dobe o nas bude pe covat. ˇ´ ´ ´ ´ V Prıslovıch 2:7, 8 nachazıme ten´ to slib: „Pro ty, kdo chodı v ryˇ ´ zosti, je [Jehova] stıtem . . . , ces´ ˇ ˇ ´ tu svych verne oddanych, tu bude ˇ ˇ ´ strezit.“ Jednat podle Jehovovych ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ merıtek sice nenı vzdycky snadne, ´ ˚ ˚ ˇ ale je to jediny zpusob, jak muze´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ me zıskat vecny ˇ ´ zivot a skutecnou svobodu. (Rım. 8:21) Nenech ´ se proto nikym oklamat! w12 7/15 2:17, 18 ˇ ´ Streda 19. unora ˇ ´ Nepripravım se o svou ryzost! (Job 27:5) ˇ ´ ´ Job si prosel velkym utrpenım. ´ ˇ Najednou se mu zhroutil cely svet. ˇ ˇ (Job 3:3, 11) Jeho t e zkosti by´ ´ ˇ ˇ ´ ly znasobeny tım, ze plne nechaˇ ˇ pal, proc se mu to vsechno staˇ ´ lo. Presto se o svou ryzost a vıru ˇ v Boha nenechal pripravit. Je pro ´ ´ ´ ˇ´ nas vynikajıcım prıkladem. Za´ ˇ ˇ mysli se take nad zivotem apostoˇ´ la Pavla. Byl „v nebezpecıch ve ˇ ˇ ˇ´ ˇ meste, v nebezpecıch v pustin e ˇ ˇ´ ˇ [i] v nebezpecıch na mori“. Casto ˇ´ byl „o hladu a zızni“ a „v chlaˇ ´ du a nahote“. Noc a den straˇ ˇ ˇ ˇ vil na hlubin e, co z se z rejm e ˇ ´ stalo pri jednom ze ztroskota´ ´ ˇ nı, ktera zazil. (2. Kor. 11:23–27) ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ Kdyz kvuli sluzbe Bohu celil hrozˇ ˇ ˇ ˇ ˚ be smrti, veril, ze ho Jehova muˇ ´ ´ ze zachranit. (2. Kor. 1:8–10) Malokdo toho zakusil tolik jako ˇ ´ ´ ˇ Pavel. Presto se mnozı dokazeme ˇ ´ ztotoznit s jeho pocity a byt povzbuzeni jeho odvahou. w12 10/15 1:6, 7 ˇ ´ Ctvrtek 20. unora ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Jehovuv den prichazı presne jako ˇ zlodej v noci. (1. Tes. 5:2) ´ ˚ ˇ Vyrazem „Jehovuv den“ mel Pa´ ´ vel na mysli obdobı, ktere zaˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ cne znicenım falesneho nabozen´ ´ stvı a vyvrcholı armagedonskou ˇ ˇ ˇ ˇ ´ bitvou. Tesne pred zacatkem Jeˇ ´ ˚ ˇ hovova dne svetovı vudci rek´ ˇ nou: „Mır a bezpecnost!“ (1. Tes. ´ 5:3) Zda to bude jedna udalost ne´ ´ ´ ´ ´ bo serie udalostı, zatım nevıme. ˇ ´ ˚ ˚ A uz se k politickym vudcum ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ pripojı kdokoli, vyhlasenı „mıru ˇ ´ a bezpecnosti“ bude znamenım, ˇ ˚ ´ ˇ ze Jehovuv den zakratko zacne. ˇ Pavel proto napsal: „Bratri, vy neˇ ´ jste ve tme, aby vas ten den zaˇ ˇ stihl jako zlodeje, nebo vsichni ´ ˇ ´ jste synove svetla a synove dne.“ ´ (1. Tes. 5:4, 5) Na rozdıl od lidstva ´ ˇ ´ jako celku si vyznam soucasnych ´ ´ ˇ ˇ udalostı dobre uvedomujeme. Jak ´ ˇ ´ ´ ˇ konkretne se proroctvı o vyhlase´ ´ ˇ ´ nı „mıru a bezpecnosti“ splnı? To ´ ˇ teprve uvidıme. Bume vsak rozˇ ˚ ˇ hodnuti, ze zustaneme duchovne ˇ ´ ˇ´ ´ bdelı a strızlivı. (1. Tes. 5:6; Sef. 3:8) w12 9/15 1:3, 4 ´ ´ Patek 21. unora ˇ ˇ ´ V techto vecech opravdu mam poˇ ˇ ´ tesenı. (Jer. 9:24) ´ ˇ ´ Jsi hrdy na to, ze tvym Bohem ˇ ˇ je Jehova? Jak reagujes, kdyz ˇ ´ o nem tvoji sousede, spolupra´ ˇ ´ ˇ´ ´ covnıci, spoluzaci nebo prıbuznı ´ ˇ ˇ ´ ´ mluvı spatne a posmıvajı se jeho ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ sluzebnıkum? Zastanes se Bozı´ ˇ ´ ho jmena, kdyz ho druzı znevaˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zujı, a duverujes, ze te v tom Jeˇ´ ˇ ˇ hova podporı? Nekdy je sice „cas ´ byt zticha“, ale nikdy bychom se ˇ ˇ ˇ nemeli stydet za to, ze jsme Jeˇ ´ ´ ´ hovovi svedkove a nasledovnıˇ´ˇ ci Jezıse. (Kaz. 3:1, 7; Mar. 8:38) ˇ ´ ˇ ´ Kdy z mluv ıme s lidmi, kte r ı ´ ˇ´ ˇ ˇ nam nejsou prıznive nakloneni, ˇ ´ ´ ˇ meli bychom byt taktnı a zdvori´ ˇ ˇ ´ lı. Nemeli bychom vsak byt ja´ ˇ´ ˇ ko Izraelite, kterı se pri Goliato´ ˇ ˇ ´ ˇ v ych p osm e sc ıch „zd esili . . . ˇ ´ a meli velky strach“. (1. Sam. 17:11) Naopak jednejme rozhodˇ ˇ ´ ˇ ne, abychom prispıvali k posve´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ cenı Bozıho jmena. Nasım cılem je pomoci lidem, aby poznali Je´ ´ hovu takoveho, jaky doopravdy ˇ ´ je. Snazme se jim proto z Pısma ´ ˚ ˇ ´ ˇ ukazat, jak dulezite je vytvorit si ˇ ´ ´ k nemu blızky vztah. (Jak. 4:8) w12 11/15 1:5 ´ Sobota 22. unora ˇ ´ ´ ˇ ˇ Vaha zlata, ktere prislo Salomounovi za jeden rok, dosahovaˇ ˇ ´ ˇ ˚ la sesti set sedesati sesti talentu zlata. (2. Par. 9:13) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Salomoun zıskal kazdy rok pres 22 tun zlata. Z toho, co napsal ˇ ´ v knize Kazatel, ale jasne vidıˇ ˇ ´ me, ze si nemyslel, ze uspokojenı ˇ ˇ ´ ´ a stestı mohou dosahnout pou- ´ ze ti, kdo jsou bohatı nebo vliv´ ˇ ˇ nı. Cteme tam: „Poznal jsem, ze ´ ˇ ´ ˇ nenı pro [lidi] nic lepsıho, nez ˇ ´ aby se radovali a cinili za sveho ˇ ´ ˇ ˇ zivota dobro; a take ze by kaz´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ dy clovek mel jıst a vskutku pıt ˇ ´ ˇ a videt dobre za vsechnu svou ´ tvrdou praci. Je to ˇ dar od Boha.“ (Kaz. 3:12, 13) Salomoun si ´ ˇ ˇ ˇ ˇ take uvedomoval, ze tato potese´ ˇ ´ ´ ´ ˇ nı prispıvajı k smysluplnemu ziˇ ´ ˇ votu pouze tehdy, kdyz ma cloˇ ´ vek s Bohem dobry vztah, a tedy ´ ´ i jeho schvalenı. Vystihl to slovy: ˇ ´ „Vsechno bylo vyslechnuto, a zaˇ ˇ ´ ver veci je: Boj se praveho Boha ˇ ˇ ´ ´ ´ a dodrzuj jeho prikazanı. To je toˇ ´ ´ ˇ ˇ tiz cely zavazek cloveka.“ (Kaz. 12:13) w12 12/15 1:4, 5 ˇ ´ Nedele 23. unora ´ ˚ Uvrhl tabor Egypanu do zmat´ ku. A odebıral kola z jejich dvou´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ kolych voz u, tak ze je obt ı zn e ˇ´ ˇ rıdili. (2. Mojz. 14:24, 25) ´ ˇ Izraelite byli rozhodne pomaˇ ´ ˇ ´ lejsı nez faraonovy dvoukole voˇ ´ zy, ale presto je Egypane nebyli schopni dohnat. Za Izrael ˇ toti z bojoval Jehova. Jakmile ´ ˇ´ byli Izraelite v bezpecı na dru´ ˇ ´ ˇ hem brehu Rudeho more, Jehova ˇ´ ˇ´ˇ ´ narıdil Mojzısovi: „Vztahni ruku ˇ ´ nad more, aby se vody vratily na ´ ˇ ´ Egypany, jejich valecne dvouko´ ´ le vozy a jejich kavaleristy.“ Vojaˇ ˇ ´ ´ ci se snazili pred valıcımi se vo´ ˇ ´ dami utect, ale „Jehova setrasl ˇ ˇ Egypany doprostred more“. Ne´ bylo uniku. „Nezbyl z nich ani ´ ˇ jediny.“ (2. Mojz. 14:26–28) Jeho´ ˇ ˚ ´ va tak ukazal, ze svuj lid dokaˇ ´ ´ ze zachranit z jakekoli situace. w12 4/15 4:11, 12 ˇ ´ ´ Pondelı 24. unora ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Jsem pouhy safran z pobreznı ´ ˇ ´ ˇ ´ plane, lilie z nızin. (Pıs. 2:1) ˇ ´ ˇ ˇ Pastyr na to, co rekla Sulamitka, reagoval slovy: „Jako lilie me´ ´ zi trnitym plevelem, takova je ´ ˇ ´ ma druzka mezi dcerami.“ (Pıs. ˇ ˇ ´ 2:2) Je videt, ze jejich laska byla ´ ´ ˇ ´ opravdova. Vıc nez jeden druheˇ ho ale milovali Boha, a tak meli ˇ ˇ ´ jistotu, ze jejichˇ manzelske pou´ ´ to bude silne. Sulamitka svemu ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pastyri rekla: „Poloz si me jako ˇ ´ ˇ pece na sve srdce, jako pece na ˇ ˇ ´ svou pazi; protoze laska je sil´ ´ ´ ´ ˇ ´ na jako smrt, trvanı na vylucne ´ ´ oddanosti je tak neustupne jako ˇ ´ ´ ´ ˇ seol. Jejı planutı je planutı ohne, ˇ plamen Jah [protoze on je zdro´ ´ ´ jem prave lasky]. Ani mnohe vo´ ˇ ´ dy nedokazou uhasit lasku, ani ˇ ´ reky ji nemohou odplavit.“ (Pıs. ˇ ´ 8:6, 7) Jehovovi sluzebnıci mohou ´ ´ ˇ ´ od sveho budoucıho manzelske´ ˇ ´ ´ ˇ ho druha pravem ocekavat totez. w12 5/15 1:4, 5 ´ ´ ´ Utery 25. unora ˇ´ ˇ ´ ´ Polozım nepratelstvı mezi tebe ˇ ´ ´ a zenu a mezi tve semeno a jejı seˇ meno. (1. Mojz. 3:15) ´ ˇ ˇ Kratce po vzpoure v zahrade ´ Eden dal Jehova slib, ktery se ´ ˇ ´ tykal zeny a jejıho semene. To´ to semeno nakonec rozdrtı hlavu ˇ hada, tedy Satana. Pozdeji Jehoˇ ˇ va zjevil, ze toto semeno prijde ˇ ´ prostrednictvım Abrahama, bu´ ´ ´ de pochazet z izraelskeho naroda, vyjde z kmene Juda a bude ´ ˇ potomkem krale ˇ Davida. (1. Mojz. 22:15–18; 49:10; Zalm 89:3, 4; Luk. ´ ˇ ´ ´ ˇ 1:30–33) Hlavnı castı semene zeny ˇ´ˇ je Kristus Jezıs. (Gal. 3:16) Dru- ˇ ´ ´ hotnou castı semene jsou duchem ´ ˇ ´ ˇ ´ pomazanı clenove kresanskeho ˇ´ˇ sboru. (Gal. 3:26–29) Jezıs a poˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ mazanı kresane tvorı Bozı Kra´ ´ ˇ ˇ lovstvı, nastroj, jehoz prostrednic´ ˚ ´ tvım Bˇuh rozdrtı Satana. (Luk. ´ ´ 12:32; Rım. 16:20) V prvnım pro´ ´ ˇ roctvı, ktere zaznelo v Edenu, Je´ ˇ ´ hova prohlasil, ze se objevı i semeno hada neboli Satana. K semenu ˇ ˇ ´ ´ zeny bude projevovat nepratelstvı ´ a nenavist. w12 6/15 1:4, 5 ˇ ´ Streda 26. unora ´ ´ [Zahle se] do dokonaleho zako´ ˇ´ ˇ na, ktery patrı ke svobode. (Jak. 1:25) ´ ´ ´ „Dokonalym zakonem, ktery paˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ t r ı ke svobod e“ nen ı Moj z ı s uv ´ ˇ ´ zakon, protoze ten byl dan Iz˚ ˇ raelit um proto, aby si uvedoˇ´ˇ ˇ´ˇ ˚ ´ movali svou hrısnost. Mojzısuv zakon Kristus naplnil. (Mat. 5:17; ´ ´ Gal. 3:19) O jakem z akonu teˇ dy Jakub mluvil? Mel na mysli ˚ ´ ´ ´ „Kristuv zakon“, ktery se take na´ ´ ´ ´ ´ zyva „zakonem vıry“ nebo „zako´ nem svobodn eho lidu“. (Gal. 6:2; ˇ ´ Rım. 3:27; Jak. 2:12) V „dokona´ ´ ˇ ˇ ˇ lem zakone“ je obsazeno vsechno, ´ ˇ ˇ co od nas Jehova vyzaduje. Uzitek ˇ ´ ´ ˇ z nej majı jak pomazanı kresa´ ´ ne, tak „jine ovce“. (Jan 10:16) Na ´ ´ ´ ˚ ´ rozdıl od zakonıku mnoha zemı ´ ´ ´ ˇ ´ „dokonaly zakon“ nenı slozity ani ´ ´ ˇ ´ ˇ nenı obtızne ho dodrzovat, protoˇ ´ ´ ´ ˇ´ ze se sklada z jednoduchych prı˚ ´ ´ kazu a obecnych zasad. (1. Jana ´ ˇ´ ´ ˚ 5:3) „Me jho je prıjemne a muj ´ ´ ´ ˇ´ˇ naklad je lehky,“ prohlasil Jezıs. ´ ´ (Mat. 11:29, 30) „Dokonaly zakon“ ´ ´ nemusı obsahovat dlouhy seznam ˚ ˇ ˇ ´ trestu, protoze je zalozen na lasce ´ a je zapsan do srdce a mysli. (Hebr. 8:6, 10) w12 7/15 1:4, 5 ˇ ´ Ctvrtek 27. unora ´ ´ ´ ´ Prave poznanı se rozhojnı. (Dan. 12:4) ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ Po smrti apostolu prislo predpoˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ vedene odpadnutı od praveho kres´ ˇ ´ ˇ ˇ anstvı a rozsırilo se jako ohen. (Sk. ˇ 20:28–30; 2. Tes. 2:1–3) Rozhodne ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ se neda rıct, ze se v nasledujıcıch ´ ´ ´ ´ staletıch „prave poznanı“ rozhoj´ nilo. V 70. letech 19. stoletı, tedy ˇ ˇ ´ asi 40 let pred zacatkem „posled´ ˚ ˇ ´ nıch dnu“, se vsak v Pensylvanii ve ´ ´ ˇ ´ Spojenych statech zacala schazet ˚ ˇ´ ´ ˇ ˚ skupinka uprımnych kresanu. Duˇ ´ kladne studovali Bibli a p atrali po ˇ ´ ´ ´ ´ „pravem poznanı“. Rıkali si badate´ ˇ ´ le Bible, ale nepatrili k „moudrym ´ ˚ ˇ ˇ ˇ a intelektualum“, pred nimiz melo ´ ˇ´ˇ ´ ´ byt podle Jezısovych slov pozna´ nı utajeno. (Mat. 11:25) Byli pokor´ ˇ ´ ˇ´ nı a ze srdce si prali konat Bozı ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vuli. Peclive cetli Pısmo, rozjımaˇ ˇ ˇ ˇ li o nem, spolecne o nem mluvili ˇ´ ´ ´ a modlili se o Bozı vedenı. Take ´ ´ ˇ srovnavali biblicke verse a zkouma´ ´ ˇ´ li, co napsali jinı lide, kterı se stuˇ ˇ diu Bible venovali. Postupne tak ˇ ´ zacali objevovat pravdy, ktere byly ´ ´ po staletı skryte. w12 8/15 1:3, 4 ´ ´ Patek 28. unora ˇ ´ Jeho dny jiste dosahnou sto dvaˇ ceti let. (1. Mojz. 6:3) ˇ Den, kdy potopa zacne, Jehoˇ ˇ va neurcil az potom, co Noe doˇ ´ ˇ ´ koncil svou praci. Zacatek poto´ ´ py nebyl zavisly na tom, kdy Noe ´ archu dostavı. Jehova ten den ˇ ˇ ´ ˇ urcil dlouho predtım, nez Noeˇ ˇ movi o stavbe archy rekl. Jak to ´ ´ vıme? Z Jehovovych slov, kte´ ˇ ´ ´ ra jsou dnesnım dennım textem. ´ ´ ˚ ˇ Tento vyrok se netykal prumer´ ´ ´ ˇ ne delky lidskeho zivota. Bylo ´ ´ to soudcovske rozhodnutı, kte´ ´ ˇ ´ rym Jehova oznamil, kdy ocistı ˇ ˇ zemi od bezboznosti. Jelikoz poˇ ˇ topa zacala v roce 2370 pr. n. l., ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ je mozne spocıtat, ze vynos, kdy ´ k nı dojde, Jehova vydal v roce 2490. Tehdy Noemovi bylo ˇ 480 let. (1. Mojz. 7:6) Asi o 20 let ˇ pozdeji, v roce 2470 se Noemovi ´ ˇ narodil prvnı syn. (1. Mojz. 5:32) ´ Do potopy zbyvalo asi sto let. w12 4/15 4:4, 5 ˇ Sobota 1. brezna ˇ Stante se . . . napodobiteli Boha. (Ef. 5:1) ´ ˚ Jednım zpusobem, jak Jehovu ´ ˇ napodobovat, je dıvat se na veci z jeho stanoviska. Jehova ne´ ´ ˇ´ ˇ navidı hrıch a my bychom meli ´ ´ ´ mıt stejny postoj. Mısto abychom ˇ ˚ ˇ zkouseli, jak daleko muzeme za´ ˇ ´ ˇ´ jıt, aniz se dopustıme hrıchu, ´ ´ ´ ´ ´ musıme si nespravne jednanı naˇ ˇ´ ˚ prosto osklivit. Hrıchem, kvuli ´ ˇ kteremu bychom nemohli delat ˇ ˇ´ cest Bohu, je naprıklad odpadlic´ ˇ ´ ´ tvı, a proto se pred nım musıme ´ ˇ mıt na pozoru. (5. Mojz. 13:6–9) ´ ˚ ˇ ´ Vyhybejme se odpadlıkum i kaz´ ´ ˇ demu, kdo tvrdı, ze je bratr, ˇ ˇ ´ ale pritom dela Bohu hanbu. To ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ platı i v prıpade, ze je to clen ˇ ´ nası rodiny. (1. Kor. 5:11) Pokud ˇ bychom se snazili vyvracet ar´ ˚ ˇ gumenty odpadlıku nebo tech, ´ ´ kdo majı kriticky postoj k Jehoˇ ˇ ´ ´ ˇ vove organizaci, zadny uzitek by ´ ˇ nam to neprineslo. Seznamovat ´ ˇ ˇ ˇ se s jejich nazory, a uz v tiste´ ˇ ne podobe, nebo na internetu, ˇ ´ ´ ˇ je totiz nespravne a duchovne ˇ ´ nebezpecne. (Iz. 5:20; Mat. 7:6) w12 5/15 4:12, 13 ˇ ˇ Nedele 2. brezna ˇ Stala [jsem se] vedle neho mis´ ´ trem v dıle a stala jsem se tım, co ˇ ´ ˇ ˇ ´ on mel den co den zvlaste rad. ˇ´ (Prısl. 8:30) ˇ´ˇ ˇ ˇ Jehova a Jezıs spolecne praˇ ´ ˇ ´ covali, cımz se jejich vzajem´ ne pouto posilovalo a Syn se ˇ ´ ucil projevovat stejne vlastnosti, ´ ´ ˇ´ jake ma jeho Otec. (Prısl. 8:22, ˇ ´ ˇ ´ 23, 31) Po stvorenı dalsıch inteli´ ˚ ˇ ˇ gentnıch tvoru videl, jak s kaz´ ´ ´ dym z nich Jehova jedna, a dıky ´ ˇ ˇ ´ tomu si sveho Otce jeste vıce ´ ˇ ˇ vazil. Pozdeji Satan zpochybnil ´ ˇ opravnenost Jehovovy svrchovaˇ´ˇ ´ ´ nosti. Jezıs sledoval, jak v te naˇ ´ rocne situaci Jehova projevoval ´ lasku, spravedlnost, moudrost ´ ´ a moc, a tak se od sveho Otce daˇ le ucil. To mu pomohlo jednat ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ spravne v narocnych situacıch, ˇ ˇ s nimiz se pak setkal b ehem ´ ˇ sve sluzby na zemi. (Jan 5:19) ´ ´ Dıky hlubokemu vztahu k Jeho´ vovi mohl Syn o svem Otci zje´ ˇ ´ vit vıc nez kdokoli jiny. w12 4/15 1:6–8 ˇ ´ ˇ Pondelı 3. brezna ´ ˚ ˇ Je sedm kralu: pet padlo, jeden ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ je, ten dalsı jeste neprisel. (Zjev. 17:10) ´ ´ ´ ˇ Prvnı hlava divokeho zvırete ´ ˇ ´ ´ ´ zmıneneho ve Zjevenı 17:3 znaˇ ˇ zornuje Egypt. Proc? Egypt byl ´ ´ ´ prvnı velmocı, ktera jednala neˇ ´ ˇ´ pratelsky s Bozım lidem. Abraˇ ˇ hamovi potomci, z nichz melo ´ ´ ´ ˇ vzejıt slıbene semeno zeny, tehˇ ˇ ˇ ´ dy zili v Egypte a pribyvalo jich. ´ ˇ ˇ Egypane je zacali utlacovat. Saˇ ˇ´ ˇ ˇ tan chtel Bozı lid vyhladit, jeste ˇ ˇ ´ nez semeno prijde, a tak podnıtil ´ ˇ faraona, aby nechal zabıt vsech´ ´ ny novorozene izraelske chlapˇ ˇ ´ ce. Jehova jeho zamer zmaril a Izraelity vysvobodil z egypt´ ´ ˇ skeho otroctvı. (2. Mojz. 1:15–20; ´ ´ ´ 14:13) Druha hlava divokeho zvıˇ ˇ ´ rete predstavuje Asyrii. I tato ´ ˇ´ˇ ˇ´ mocna rıse se pokusila Bozı lid ˇ ´ ˇ vyhladit, kdyz zautocila na Jeru´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ zalem. Buh vsak zazracne za´ ˇ ´ ´ sahl a nepratelske vojsko zniˇ ´ cil. (2. Kral. 19:32–35; Iz. 10:5, 6, 12–15) w12 6/15 1:6–8 ´ ´ ˇ Utery 4. brezna ´ ˇ ´ Nenavite, co je spatne, a milujte, ´ co je dobre. (Amos 5:15) ´ ˚ Hranice, ktere Buh stanovil ´ ˚ inteligentnım tvorum, jsou pro ˇ´ jejich dobro a ochranu. Prıklaˇ´ ´ ´ ´ dem jsou prırodnı zakony ty´ ´ ´ kajıcı se energie a hmoty. Lide ˇ ˇ ´ ˇ si nestezujı, ze by je omezova´ ˇ ly, jsou naopak radi, ze existu´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ jı. Dobre si totiz uvedomujı, ze ˇ jsou k jejich uzitku. A podob´ ´ ´ ne je to s Jehovovymi mravnı´ ˇ ˇ´ ´ mi a duchovnımi merıtky, ktere ˇ ´ ´ jsou soucastı Kristova „dokona´ ´ leho zakona“. (Jak. 1:25) Tento ´ ´ ˇ ˇ zakon nam umoznuje uspokojoˇ ´ ´ ˇ vat vsechny spravne touhy, aniz ´ ˇ ˇ bychom ublızili sobe nebo zasa´ ´ hovali do prav a svobod druhych. ´ ˇ ˇ ´ ˇ Klıcem ke skutecne svobode, toˇ ˇ tiz k tomu, abychom mohli delat, ´ ´ ´ co chceme, je chtıt ty spravne ˇ ´ veci, tedy ty, ktere jsou v sou´ ladu s Jehovovymi vlastnostmi ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ a merıtky. Jinak receno, musıme ˇ se naucit milovat to, co miluje ´ ˇ ´ Jehova, a nenavidet to, co nena´ ´ ˇ ´ ´ vidı on. A prave v tom nam za´ ´ kon svobody pomaha. w12 7/15 1:6, 7 ˇ ˇ Streda 5. brezna ˇ Ta slova jsou utajena a zapeceˇ ˇ ˇ tena az do casu konce. (Dan. 12:9) ´ ´ Dnes rozum ıme proroctv ım, ´ ´ ˇ ktera byla po cele veky „utajena“, ˇ ˇ ale te, v case konce, se splnu´ ´ ˚ ´ ˇ ´ jı. Jsou zapsana v ruznych cas´ ´ tech Bible, zejmena v evangeliıch ´ ´ a knize Zjevenı. Jehova nam doˇ ˇ ´ ´ konce umoznuje chapat udalos´ ˇ ˚ ˇ ti, ktere videt nemuzeme, naˇ´ ´ ˇ´ˇ ˚ prıklad dosazenı Jezıse na trun, ´ ˇ ´ valku v nebi a svrzenı Satana ´ na zem. (Zjev. 12:7–12) Tak e ´ ´ ´ ´ ´ nam pomaha chapat vyznam to´ ˇ ˚ ˇ ho, co videt muzeme — valky, zeˇ ˇ ´ metresenı, nemoci, nedostatek ˇ ´ ´ potravin nebo bezbozne jedna´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ nı lidı, kterı prispıvajı ke kri´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ tickym casum, s nimiz je tezke se vyrovnat. (2. Tim. 3:1–5; Luk. ˇ ´ ˇ´ 21:10, 11) Jiste si velmi vazıme ˇ ´ ˇ´ ´ toho, ze „pomocnık“, Bozı svaty ´ ´ duch, nas uvedl „do cele pravdy“. ˇ ´ ´ ´ (Jan 16:7, 13) Presne poznanı ne´ ˇ ustale povazujme za drahocen´ ˇ ´ ny poklad a nesobecky ho predaˇ´ vejme dalsım lidem. (Dan. 12:4) w12 8/15 1:7, 8 ˇ ˇ Ctvrtek 6. brezna ˇ ˇ ´ ˇ Kdyz reknou: „Mır a bezpecnost!“, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ pak ma na ne vzapetı prijıt nahle ˇ ´ znicenı. (1. Tes. 5:3) ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Prvnı fazı nahleho znicenı je ´ ´ ´ ˇ utok na „Velky Babylon“, svetovou ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ rısi falesneho nabozenstvı, kte´ ´ ˇ ´ ra je take oznacovana jako „ne´ ˇ vestka“. (Zjev. 17:5, 6, 15) Utokem ˇ ´ ˇ ´ ´ proti vsem formam falesneho naˇ ´ ˇ ˇ ˇ bozenstvı, vcetne kresanstva, zaˇ ´ ˇ ´ cne „velke souzenı“. (Mat. 24:21; ˇ ´ ˇ 2. Tes. 2:8) Bozı Slovo objasnuˇ ˇ ´ ˇ´ ´ je, ze na nevestku zautocı „divoke ´ ˇ ´ ´ ˚ zvıre“, ktere ma „deset rohu“. Ze ´ ´ ´ studia knihy Zjevenı se dozvıdaˇ ´ ´ ˇ me, ze divokym zvıretem je Orga´ ´ ˚ nizace spojenych narodu. Deset ˚ ˇ ˇ rohu predstavuje vsechny souˇ ´ ´ ´ ˇ ´ casne vlady, ktere toto sarlatove ´ ´ ˇ ´ divoke zv ı re podporuj ı. (Zjev. ´ ´ to 17:3, 5, 11, 12) Jake nasledky ˇ ˇ ´ ´ pro nevestku bude mıt? Clenske ´ ´ ´ staty Organizace spojenych naro˚ ´ ´ ´ du vydrancujı jejı bohatstvı, odha´ ´ ˇ ´ ´ lı jejı skutecny charakter, pohltı ´ ˇ ´ ´ ji a „uplne ji sp alı“. Bude zniˇ ˇ cena jednou provzdy. (Zjev. 17:16) w12 9/15 1:3, 5, 6 ´ ˇ Patek 7. brezna ´ ˇ ´ Ztratil jsi odvahu v den tısne? Tve ´ sıly bude poskrovnu. ˇ´ (Prısl. 24:10) ˚ ˇ ´ ´ ´ Kv uli p rib yvaj ıc ım katastro´ ´ ˚ ˚ fam, problemum a tlakum jsou ´ ´ ´ mnozı lide na pokraji zhroucenı. ´ ˇ ´ ´ ˇ´ To platı i o nekterych z nas. Prı´ ˇ kladem je Lani, ktera se venova˚ ´ ˇ ˇ ´ la prukopnicke sluzbe v Australii. ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Vypravı, ze kdyz jı lekari rekli, ˇ ´ ze ma rakovinu prsu, byla to pro ˇ ´ ˇ ´ ´ ni naprosto a a znicujıcı ˇ ´ ´ necekan ´ ˚ ´ ˇ ˇ zprava. Rıka: „Kvuli lecbe mi bylo ˇ ˇ hrozne zle a ztratila jsem vsechnu ´ ´ ´ ˇ sebeuctu.“ Lani se navıc v te dobe ˇ ´ musela starat o manzela, ktery ´ ˇ ˇ byl po operaci patere. Co delat, ˇ ˇ ˇ ´ kdyz se clovek dostane do takove ˇ ˇ ˇ ´ situace? Kdyz te postihne nejake ˇ ˇ ´ ˇ nestestı, pamatuj na to, ze Satan ˇ´ ´ ˇ se snazı oslabit tvoji vıru a pripraˇ ´ ˇ vit te o radost. Nesmıs dovolit, ˇ ˇ aby se mu to podarilo. Jestlize ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ premyslıs o prıkladu vernych Boˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˚ zıch sluzebnıku ze staroveku, muˇ ˇ ˇ ze ti to pomoci, abys tezkostem — ˇ ´ ˇ a uz jsou jakekoli — celil s odvahou. w12 10/15 1:8, 9 ˇ Sobota 8. brezna ´ Z Jehovova stanoviska je z me ´ ˇ strany nemyslitelne, abych ucinil ˇ ´ ´ tu vec svemu panovi, Jehovovu ´ pomazanemu. (1. Sam. 24:6) ´ Pote, co David uprchl od Saula, ´ Saul povolal 3 000 vybranych muˇ ˚ ´ zu z celeho Izraele a vydal se ho hledat do pustiny. (1. Sam. 24:2) ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Po nejake dobe se stalo, ze neveˇ ˇ ´ domky vesel do jeskyne, ve ktere ´ ˇ ´ se David se svymi muzi ukryval. ˇ´ ˇ Te se Davidovi naskytla prılezi´ ´ tost zbavit se krale, ktery mu usiˇ ˇ ˇ´ loval o zivot. Byla to prece Bozı ˚ ´ ´ ˇ vule, aby vladl mısto nej. (1. Sam. 16:1, 13) Kdyby naslouchal ra´ ´ ˇ ˚ dam svych muzu, Saula by opravdu zabil. (1. Sam. 24:4–7) Saul ale ´ ˇ´ ´ ´ byl stale Bozım pomazanym kraˇ lem a David nechtel dosednout na ˚ ´ trun, dokud mu ho Jehova sam ´ ˇ neda. Prikradl se tedy k Sauloˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vi, urızl cıp jeho plaste bez ruka˚ ´ ˇ ´ vu a tak ukazal, ze nema v nejˇ ´ ´ ´ ˇ mensım umyslu Saulovi ublızit. (1. Sam. 24:11) w12 11/15 1:8 ˇ ˇ Nedele 9. brezna ˇ ˇ Kdybyste meli trpet pro spravedlˇ nost, jste sastni. (1. Petra 3:14) ´ ´ Abychom se dokazali vyrovnaˇ ˇ ˇ ´ vat s tezkostmi, potrebujeme vıru ˇ ´ a odvahu. Co je vlastne vıra? Apoˇ ´ stol Pavel napsal: „Vıra je vlas´ ˇ ˇ ˇ tnicky doklad k vecem, na nez ´ ˇ ´ ´ ˇ mame nadeji. Vıra znamena, ze ˇ ´ ´ jsme si jisti vecmi, ktere nevidıme.“ (Hebr. 11:1, The Simple En´ glish Bible) Pokud mame doklad ´ ˇ ´ ˇ o vlastnictvı urcite veci, nepochyˇ ´ ´ ˇ bujeme o tom, ze nam dana vec ˇ´ ´ ˇ patrı. K takovemu dokladu lze priˇ ´ ˇ ˚ ˇ rovnat nasi vıru v to, ze Buh vzdy ˇ´ ´ ˇ dodrzı sve slovo. Jestlize tako- ´ ´ vou vıru mame, nepochybujeme ˇ ˇ ˇ ´ ˇ o tom, ze zazijeme splnenı vsech ´ ˚ ˇ ˇ Jehovovych slibu. Jsme presvedˇ ˇ ˚ ceni, ze to, co Buh nechal do Bibˇ le zapsat, je pravda — i kdyz jsou ˇ ˇ ´ ´ to casto veci, „ktere nevidıme“. ´ Odvaha je definovana jako „du´ ´ ´ ´ ´ chovnı, citove a moralnı odhodla´ nı mluvit a jednat beze strachu naˇ ´ ˇ ´ ˇ´ vzdory prekazkam a nebezpecım“. (The New Interpreter’s Dictionary ´ of the Bible) Pokud mame odvahu, ´ ˇ ´ ˇ ´ znamena to, ze jsme silnı, statecnı ˇ ´ a smelı. (Mar. 6:49, 50; 2. Tim. 1:7) w13 1/15 1:1–3 ˇ ´ ˇ Pondelı 10. brezna ˇ ˇ ˇ Salomoun zacal cinit to, co bylo ˇ ´ ´ ˇ´ spatne v Jehovovych ocıch. ´ (1. Kral. 11:6) ˇ ˇ Salomoun prestal Jehovu poˇ slouchat a ze stezky vernosti naˇ ˇ´ ˇ´ ´ konec odbocil. Bo z ı Slovo rıka: ˇ ˇ ´ „V case, kdy Salomoun zestarl, se ˇ ˇ stalo, ze jeho manzelky naklo´ nily jeho srdce, aby nasledova´ lo jine bohy; a jeho srdce se ne´ ´ ´ ´ prokazalo byt uplne s Jehovou, jeho Bohem, jako srdce jeho otce ´ Davida.“ ˇ (1. Kr al. 11:4) ´ Jehova se na Salomouna po pravu rozˇ ˇ ˇ horcil: „Protoze . . . jsi [nedodrˇ ´ zel] mou smlouvu a ma ustanove´ ´ ˇ ˇ´ nı, ktera jsem ti ulozil prıkazem, ˇ ´ ´ zcela jiste od tebe kralovstvı odˇ ´ ´ trhnu a jiste je dam tvemu slu´ hovi.“ (1. Kral. 11:11) To byl do´ ˇ ˇ opravdy smutny konec! Prestoze ˇ ˇ byl Salomoun v mnoha smerech ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ uspesny, skutecneho uspechu na´ ´ ˚ ˇ konec nedosahl. V te nejduleziˇ ˇ ´ ˇ ˇ tejsı oblasti zivota totiz selhal — ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ nezustal verny Bohu. Kazdy z nas ˇ ´ by se mel sam sebe zeptat: Jsem ´ ˇ ˇ´ odhodlan y poucit se z prıkladu ˇ Salomouna? w12 12/15 1:7, 8 ´ ´ ˇ Utery 11. brezna ´ ˇ´ ˇ ´ Stale [je] prısne karej, aby byli ´ ´ ˇ zdravı ve vıre. (Tit. 1:13) ˇ ˇ´ ˇ ´ Nekterı kresane se dopusti´ ˇ ´ ˇ´ ´ li vazneho hrıchu a museli byt ˇ ˇ ze sboru vylouceni. Ti, kdo priˇ ´ ´ ˇ ´ ´ jali potrebne ukaznovanı, se duˇ chovne zotavili. (Hebr. 12:11) Co ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ kdyz ale byl vyloucen nas prıbuz´ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ny nebo blızky prıtel? V tom prıˇ ˇ ˇ ´ ˇ pade je to zkouska nası vernosˇ ˇ ˇ ti — ne vernosti tomu cloveku, ˇ ´ ale Bohu. Jehova dobre vidı, zda ˇ´ ´ ´ se rıdıme jeho pokynem nesty´ kat se s kymkoli, kdo ˇ je vylouˇ cen. (1. Kor. 5:11–13) Zijeme ve ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ svete, v nemz zradne jednanı je ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ neco bezneho. Ve sboru vsak vidı˚ ˇ me mnoho bratru a sester, jejichz ˇ ˚ ˇ vernost muzeme napodobovat. ´ ˇ ˇ ˇ Svym zivotem vlastne vyjadru´ ´ ˇ ˇ jı totez, co napsal apostol Paˇ ˚ ´ vel: „Jste svedky, Buh je take, jak ˇ ˇ ´ ´ verne oddanymi a spravedlivymi ´ ´ ´ a bezuhonnymi jsme se prokazali ´ ´ ˇ ˇ´ ´ byt k vam, verıcım.“ (1. Tes. 2:10) ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ Kez tedy vsichni zustaneme vernı ´ Bohu i jeden druhemu! w12 4/15 2:16, 18 ˇ ˇ Streda 12. brezna ˇ ´ ˇ ´ ˇ Menı casy a obdobı, odstranuje ´ ´ krale a dosazuje krale. (Dan. 2:21) ˚ ˇ Jehova Buh poskytl prostredky ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ k merenı casu uz dlouho pred tım, ˇ ˇ ˇ ´ nez stvoril lidi. Ve ctvrtem stvoˇ ´ ˇ ritelskem dni rekl: „A nastanou ´ ˇ ´ ˇ v nebeskem prostoru svetelna teˇ lesa, aby oddelovala den od noˇ ´ ci; a budou slouzit jako znamenı ˇ ´ ´ ´ ˚ ˚ a k urcovanı obdobı a dnu a roku.“ ˇ (1. Mojz. 1:14, 19, 26) To se v soula˚ ´ ´ du s Jehovovou vulı take stalo. Na ˇ ˇ tom, co je podstatou casu, se vsak ˇ ´ vedci stale nemohou shodnout. ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ „Cas patrı k nejvetsım zahadam ˇ ´ˇ ´ sveta,“ pıse se v jedne encyklope´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ dii. „Nikdo nedokaze presne rıct, ˇ co to vlastne je.“ Naproti tomu Jeˇ ´ ˇ ˇ hova casu rozumı plne. Je totiz ˇ ˚ ˇ „Stvoritel nebes, . . . Tvurce zeme ´ ˚ ´ a jejı Puvodce“. Jehova take „od ˇ ´ ˇ ˇ ´ pocatku sdeluje ukoncenı a ode´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ davna veci, ktere jeste nejsou uciˇ neny“. (Iz. 45:18; 46:10) w12 5/15 3:1, 2 ˇ ˇ Ctvrtek 13. brezna ˇ ˇ ˇ Nepovsimli si, dokud neprisla poˇ topa a vsechny je nesmetla. (Mat. 24:39) ˇ ˇ ´ ´ Vetsina lidı dnes varovne posel´ ´ ˇ´ ˇ ´ stvı, ktere Bozı sluzebnıci ozna´ ˇ ´ ˇ´ ˇ mujı, zcela prehlızı. A myslence, ˇ ˇ ˚ ´ ´ ze by mel Buh do lidskych zaleˇ ´ ´ ´ zitostı zasahnout, se mnozı poˇ ˇ ˇ dobne jako v Noemove dobe do´ ´ konce posmıvajı. (2. Petra 3:3–7) ˇ ´ ´ Jak Noe v tak nepratelskem proˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ stredı vyuzıval svuj cas? Jakmile ˚ ´ ´ ˇ ho Buh informoval o svem zame´ ´ ru a dal mu konkretnı pokyny, ˇ ˇ ˇ Noe zacal stavet archu urcenou ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ k zachrane lidı i zvırat. (1. Mojz. ´ ´ 6:13, 14, 22) Take oznamoval blıˇ´ ´ ˚ ˇ zıcı se Jehovuv soud. Apostol Petr ˇ ho oznacil za „kazatele spravedl´ ˇ nosti“ a ukazal tak, ze se Noe snaˇ ´ ´ ´ zil lidem ve svem okolı pomahat, ˇ ´ ˇ ´ aby si uvedomili zavaznost sve si´ ˇ ˇ tuace. (2. Petra 2:5) Myslıs, ze by ´ bylo rozumne, kdyby se Noe s roˇ ˇ dinou zamerili na to, aby vybu´ ˇ ˇ dovali uspesnou firmu, prosadiˇ ´ ˇ li se v tehdejsı spolecnosti nebo ˇ´ ´ ˇ si zarıdili pohodlny zivot? Samoˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zrejme ze ne. Vedeli, co prinese budoucnost, a proto se tako´ ˇ ´ vymi vecmi nenechali rozptylit. w12 6/15 3:3, 4 ´ ˇ Patek 14. brezna ˇ ´ I kdyby se proti mne zvedla val´ ˚ ˇ ka, i pak ˇbudu mıt duveru. (Zalm 27:3) ˇ ´ ˇ ´ Jak je mozne, ze se kazatelske ˇ ˇ ´ ´ ˇ cinnosti venujeme stale vıc, ackoˇ ˇ ˇ ˇ ´ liˇ se pomery ve svete zhorsujı? ´ ˇ ˇ ˇ Cım to je, ze ochotne venujeme ´ ˇ ˇ ˇ ˇ svate sluzbe cas a energii, prestoˇ ´ ´ ´ ´ ze se mnozı z nas potykajı s eko´ ´ ´ ˇ nomickymi problemy? Dıky ce´ ´ ˇ mu neztracıme odvahu, i kdyz ´ ˇ ´ lide obecne majı z budoucnosˇ ti strach? Odpovedi najdeme ve ˇ ´ ´ 27. zalmu, ktery pod inspiracı sloˇ ´ ˇ zil kral David. Tento zalm zaˇ´ ´ ´ ˇ cına slovy: „Jehova je me svetlo ´ ´ ´ a ma zachrana. Z koho budu mıt ´ strach? Jehova je pevnost meho ˇ ´ ˇ zivota. Z koho budu mıt des?“ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ (Zalm 27:1) Strach muze cloveka ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ochromit, a des muze mıt jeste ˇ ´ ˇ horsı dopad. Avsak pro ty, kdo se ´ ˇ bojı Jehovy, neexistuje nic, ceho ˇ by se museli desit. (1. Petra 3:14) ˇ ˇ ´ ´ Jestlize je Jehova nası pevnostı, ˇ ´ ˇ´ budeme „prebyvat v bezpecı a ne´ ˇ ˇ bude [nas] rozrusovat des z neˇ ˇ ´ ˇ´ stestı“. (Prısl. 1:33; 3:25) w12 7/15 3:1, 2 ˇ Sobota 15. brezna ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Jdete proto a cinte ucednıky z lidı ˇ ´ ˚ vsech narodu. (Mat. 28:19) ˇ ´ ´ ˇ ´ V nekterych zemıch se obcane ´ ´ ˇ ˇ ˇ schazejı, aby verejne podporili ˇ ˇ nejakou politickou stranu, a ne˚ ´ kdy kvuli tomu dokonce chodı ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ dvere ode dverı. Ob cane Bozı´ ´ ˇ ˇ ´ ho kralovstvı nadsene podporujı ´ ˇ ˇ ´ ˇ svou vladu v mnohem vetsım meˇ´ ˇ ´ ˇ rıtku. Delajı to sluzbou na uli˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ci a dum od domu. Strazna vez, ´ ´ ´ ´ ´ ktera hlasa Jehovovo kralovstvı, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ je dnes nejrozsırenejsım casopiˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ sem na svete. To, ze o Bozım kra- ´ ˚ ˇ ´ lovstvı muzeme mluvit s druhy´ ´ ˇ ˇ mi, je velka vysada. Venujes se ´ ˇ ˇ ˇ´ kazatelske cinnosti horlive? Bozı ´ ´ ´ kralovstvı bude brzy jedinou vla´ ´ dou na cele zemi. Jeho zakony ˇ ˇ ´ budou ovlivnovat vsechny stranˇ ´ ˇ ky kazdodennıho zivota, tedy ne´ ˇ ´ ˇ jen ty duchovnı. Budes v te dobe ˇ´ ´ ´ ˇ dobrym obcanem Bozıho kralov´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ stvı? Svym jednanım to muzes ´ ˇ ˇ ´ ´ prokazat uz dnes. Kazdym svym ´ ˇ ´ ˇ ´ rozhodnutım prinasej slavu Bohu ´ ˇ a davej tak najevo, ze se cho´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ vas jako obcan Bozıho kralovstvı. (1. Kor. 10:31) w12 8/15 2:15, 16 ˇ ˇ Nedele 16. brezna ˇ ´ ˇ ˇ ´ Pohle, cinım vsechny veci nove. (Zjev. 21:5) ˇ ˇ ´ ˇ Tesıs se na dobu, kdy Jehova ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ucinı vsechny veci nove a zbavı ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ nas soucasnych problemu? Ackoli ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ mame nespocet duvodu verit, ze ´ konec Satanova systemu je velmi ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ blızko, muze byt narocne na tenˇ ˇ ˇ ˇ to den trpelive cekat. Bible vsak ˇ ˇ ukazuje, ze se bez trpelivosti neoˇ ˇ ´ ˇ´ bejdeme. Podobne jako vernı Bozı ˇ ´ ˇ sluzebnıci v minulosti, i my zazijeˇ ´ ´ ˚ me splnenı prorockych slibu pouˇ ´ ze tehdy, kdyz budeme mıt pev´ ˇ ˇ ˇ nou vıru a budeme trpelive cekat ˚ ˇ na dobu, kterou Buh urcil. (Hebr. ˇ 6:11, 12) Trpelivost projevuje i on ´ ´ ˇ sam. Zlo a utrpenı mohl ukoncit ˇ ´ ˇ ´ ˇ uz davno, ale ceka, az pro toˇ na´ ˇ ´ stane ten vhodny okamzik. (Rım. ˇ ´ 9:20–24) Jehova je trpelivy, protoˇ ˇ ˇ ze pri vzpoure v Edenu vyvstaly ´ ˇ ˇ ´ otazky, k jejichz zodpovezenı je ˇ ´ ˇ ˇ ´ zapotrebı cas. Velmi dobre vı, jak ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ jednajı a smyslejı vsichni tvorove ˚ ˇ v nebi i na zemi, a tak si muzeme ´ ´ ˇ ´ ˇ byt jistı, ze jedna v nasem nejlepˇ ´ ´ sım zajmu. (Hebr. 4:13) w12 9/15 3:1–3 ˇ ´ ˇ Pondelı 17. brezna Prokazujte, co sami jste. (2. Kor. 13:5) ˇ ˇ ˇ ´ ´ A uz jsi pokrteny kratce, nebo ˇ´ ˇ ˇ Bohu slouzıs mnoho let, mel by ˇ ˇ ses cas od casu prozkoumat. Poˇ ´ kud chceme dodrzet slib, ktery ˇ ´ ˇ ´ jsme dali pri svem zasvecenı, mu´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ sıme byt vernı v kazde oblasti sveˇ ˇ ´ ˇ ˇ ho zivota. Jestlize mas manzel´ ˇ ´ skeho partnera, zij podle sveho ´ ´ ˇ slibu, kterym ses zavazal, ze ho ˇ ˇ ˇ budes milovat a pecovat o nej. ˇ ´ Podepsal jsi nejakou obchodnı ˇ ´ ˇ smlouvu nebo sis vyplnil prihlas´ ´ ku, ve ktere ses dal Jehovovi vıc k dispozici? Pak jednej podle to´ ˇ ´ ho, co jsi slıbil. Prijal jsi pozva´ ´ ˇ nı na jıdlo od nekoho, kdo ne´ ˇ ˚ ´ ma mnoho prostredku? Sve slovo ˇ ˇ ´ dodrz, i kdyz se ti naskytne lakaˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ vejsı nabıdka. Slıbil jsi nekomu ve ˇ ˇ ˚ ˇ ´ sluzbe dum od domu, ze se za nım ´ ˇ ˇ znovu zastavıs? Potom se ze vsech ˇ ´ sil snaz, aby tve Ano znamenalo ´ ˇ ˇ ˇ ´ ano, a Jehova tve sluzbe pozehna. (Mat. 5:37; Luk. 16:10) w12 10/15 4:14, 15 ´ ´ ˇ Utery 18. brezna ´ ´ ´ ˇ Vybızım vas jako cizince a docas´ ´ ne usedlıky. (1. Petra 2:11) ˇ Petr mel na mysli ty, kdo byli ˇ ´ stejn e jako on pomaz ani sva´ ´ ´ tym duchem a zıskali „nove zroze´ ˇ ´ ˇ ˇ nı k zive nadeji“, ze budou s Kris´ tem vladnout v nebi. (1. Petra ˇ ´ ˇ 1:3, 4) Oznacit pomazane kresa´ ´ ˇ ´ ny v prvnım stoletı za docasne ´ ´ ˇ ´ usedlıky bylo na mıste a stejne je ˇ to dnes. Jejich zivot na zemi je toˇ ˇ ´ ˇ tiz opravdu jen docasny. Apostol ´ ´ ˇ ´ Pavel, ktery take patril k „male´ ´ mu stadu“ pomazanych, napsal: ´ ˇ ˇ ´ „Pokud jde o nas, nase obcanstvı ´ ´ existuje v nebesıch, odkud take ´ ˇ ˇ ´ ´ dychtive o cekavame zachrance, ´ ˇ´ ˇ Pana Jezıse Krista.“ (Luk. 12:32; ˇ ˇ ´ Fil. 3:20) Jelikoz jejich „obcanstvı ´ ´ existuje v nebesıch“, pomazanı ˇ ´ ˇ ˇ ´ kresane po smrti opoustejı po´ ´ ´ ´ ˇ zemskou scenu a zıskavajı neco ˇ ´ ´ mnohem lepsıho — nesmrtelny ˇ ˇ zivot v nebi. (Fil. 1:21–23) To, ze ˇ ´ ´ jsou docasnymi usedlıky na ze´ ´ mi, ktera je pod Satanovou vla´ dou, tedy o nich platı doslova. w12 12/15 3:1, 2 ˇ ˇ Streda 19. brezna ´ ˇ´ ´ Kdo se chova jako mensı mezi vaˇ ´ mi vsemi, ten je velky. (Luk. 9:48) ˇ ˇ´ ˇ V roce 32 n. l., kdyz Jezıs slouˇ ˇ zil v oblasti Galileje, se apostolo´ ˇ ve zacali dohadovat, kdo z nich ´ ˇ ˇ ´ je nejvyznamnejsı. (Luk. 9:46–48) ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ Jezıs jim trp elive, ale dusledˇ ´ ´ ˇ ne pomahal, aby chapali, proc je ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ dulezite byt pokorny. Recky vyˇ ˇ ´ ˇ ´ raz prelozeny jako „mensı“ oznaˇ ˇ ˇ ´ ´ cuje cloveka, ktery je skromny, ´ ´ ˇ ´ ´ ´ pokorny, ponızeny, nevyznamny ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ nebo ne prılis vazeny a vlivny. ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ Sva slova Jezıs dokreslil tım, ze ˇ ˚ ´ ´ ´ apostolum poukazal na male dıˇ ´ te. Jeho vybıdka je dnes pro pra´ ˇ ˇ ´ ve kresany stejne prakticka jako ´ ´ ˇ ˇ ´ v prvnım stoletı. Prinejmensım ˇ ´ ´ ˇ ˚ v nekterych situacıch totiz muˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ze byt i pro nas obtızne, abyˇ ´ chom se chovali jako mensı. Ry´ ´ ˇ sem lidske povahy je sklon k pyse, ´ ´ ˇ a tak by se nam mohlo stat, ze ´ ´ budeme usilovat o vyznamne po´ ´ ˇ ´ stavenı. Take duch sveta, ktery ˇ ˇ ˇ ´ ´ se vyznacuje soutezivostı, by nas ˇ mohl podnecovat, abychom se zaˇ ˇ ˇ ´ merovali na sebe, meli ostre lok´ ty nebo manipulovali s druhymi. w12 11/15 3:1, 3 ˇ ˇ Ctvrtek 20. brezna ˇ ´ ´ Jehovovo pozehnanı — to obohaˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ cuje, a on k nemu nepridava zadˇ´ nou bolest. (Prısl. 10:22) ˇ ´ ´ ˇ ˇ Mozna jsi mlady clovek, a tak ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ premyslıs o sve budoucnosti. Jak ˚ ˇ ˇ ´ ˇ si mu ze s vybrat spravnou zi´ ˇ ´ ˇ ´ ´ votnı cestu? Umoznı ti vzdelanı ˇ ´ ´ a zamestnanı v oboru, o kte´ ˇ ˇ ˇ rem uvazujes, naplno slouzit Jeˇ ˇ hovovi? Nebo te od nej naopak ´ ´ ´ ´ vzdalı? (2. Tim. 4:10) Je tvym cıˇ ˇ ´ ´ lem prijmout zivotnı styl lidı, jeˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ jichz stestı zavisı na stavu jejich ´ ˇ ˇ ´ bankovnıho konta ci investicnıho ˇ ´ portfolia? Nebo chces mıt stej˚ ˇ nou duveru v Jehovu jako Da´ ´ vid, ktery napsal: „Byval jsem ´ ˇ ´ ´ mlady muz, take jsem zestarl, ˇ ˇ a prece jsem nevidel nikoho spra´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vedliveho uplne opusteneho, ani ´ ´ jeho potomstvo, jak hled a chleb.“ ˇ ˇ (Zalm 37:25) Nezapomen — jedˇ ´ ´ na cesta te od Jehovy vzdalı, za´ ´ ˇ tımco ta druha te dovede k tomu ˇ´ ˚ ˇ nejlepsımu zpusobu zivota. (Mal. ˇ 3:10) Kterou z nich si vyberes? w13 1/15 2:10 ´ ˇ Patek 21. brezna ˇ ´ ´ Az zahlednete ohavnost, ktera ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ pusobı zpustosenı, . . . [zacnete] ´ prchat k horam. (Mat. 24:15, 16) ˇ ´ ˇ´ ˇ´ Ti kresane, kterı dbali na Jezıˇ ´ sovy pokyny a uprchli k horam, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ si zachranili zivot. Presvedcili se ˇ ´ o tom, ze Jehova opravdu vı, jak ˚ ˇ osvobodit svuj lid. Co se z tech ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ udalostı muzeme naucit? Behem ´ ˇ ´ ´ velkeho souzenı bude nezbytne, ˇ´ ˇ´ abychom se rıdili Bozım Slovem a jednali v souladu s pokyny od ˇ´ ˇ´ ˇ´ Bozı organizace. Naprıklad Jezıˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ suv pokyn, ze kresane majı zacıt ´ ´ ´ „prchat k horam“, bude mıt sve ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ uplatnenı i v nası dobe. Co presne ´ to bude znamenat, se teprve ukaˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ze. Muzeme si vsak byt jistı, ze ˇ ˇ ˇ ˇ az prijde cas, abychom se temito ˇ´ ´ slovy rıdili, Jehova zjevı, jak je ´ ˇ ´ mame uplatnit. Jelikoz zachrana ´ ˇ ˇ bude zaviset na poslusnosti, kaz´ ´ ˇ ´ dy z nas by se mel sam sebe ze´ ptat: Jak reaguji na pokyny, ktere ´ Jehova svemu lidu dnes poskytu´ je? Poslechnu ihned, nebo mam ´ sklon otalet? (Jak. 3:17) w12 4/15 4:13, 15, 16 ˇ Sobota 22. brezna ´ Je volna, aby se provdala, za ko´ ho chce, pouze v Panu. (1. Kor. 7:39) ´ ˇ´ Jehovovi zalezı na tom, koho ˇ ´ ˇ ´ si vyberes za sveho manzelskeho ´ partnera. Izraelite dostali v sou´ vislosti s obyvateli Kanaanu tenˇ´ ˇ ˇ to prıkaz: „Neuzavres s nimi manˇ ´ ´ ˇ zelsky svazek. Svou dceru nedas jeho synovi a jeho dceru nevezˇ ´ ´ ´ ˇ mes pro sveho syna. Odvratı totiz ´ ˇ ´ tveho syna, aby me nenasledoˇ ˇ ´ val, a jiste budou slouzit jinym ˚ ˚ ˇ bohum; a Jehovuv hnev vskutku ´ ˇ ˇ vzplane proti v am, a jist e t e ˇ ˇ ˇ ´ ˇ spesne vyhladı.“ (5. Mojz. 7:3, 4) ´ ˇ ˇ O staletı pozdeji knez Ezra pro´ ˇ ˇ hlasil: „Sami jste jednali neverne ˇ ´ v tom, ze jste dali obydlı cizozem´ ˇ ´ ˇ skym manzelkam, abyste tak pridali k provinilosti Izraele.“ (Ezra ˇ ˇ ´ 10:10) Pokud by clovek, ktery se ˇ ˇ ˇ zasvetil Jehovovi, uzavrel snatek ˇ ˇ´ ´ s neverıcım, byl by to projev neˇ ´ poslusnosti. A bylo by nelogicke ˇ ´ ˇ ˇ´ ocekavat, ze Jehova vyslysı prosˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ by o pozehnanı, kdyz ho clovek ˇ ˇ vedome neposlechne. w12 5/15 1:6, 7 ˇ ˇ Nedele 23. brezna ˇ ´ ´ Myslenky lidˇ ı . . . jsou jako vypar. (Zalm 94:11) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ O tom, ze Bible pochazı z vyssıˇ ˇ´ ´ ho zdroje, svedcı moudre a spo´ ´ lehlive rady, ktere obsahuje. Apoˇ stol Pavel napsal: „Kdo poznal ˇ Jehovovu mysl, aby ho poucoval?“ ´ ´ (1. Kor. 2:16) Vychazel z otazky, ´ ˇ ´ ˚ ˇ kterou svym soucasnıkum polozil ´ ˇ ˇ Izajas: „Kdo zjistil rozmery Jehovova ducha a kdo mu jako jeho ˇ ˚ ˇ ´ ˇ muz rady muze dat neco poznat?“ ˇ ˇ (Iz. 40:13) Samoz rejm e nikdo. ´ ˇ ˇ ´ Nenı proto divu, ze uplatnova´ ´ ´ ´ ´ nı biblickych rad, ktere se tykajı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ manzelstvı, vychovy detı, zabavy, ´ ˇ ˇ ´ vyberu pratel, pracovitosti, po´ ˇ ´ ˇ ´ ctivosti a moralky, prinası vyni´ ´ ´ ´ kajıcı vysledky. Bible nam nikdy ´ ˇ ˇ neporadı spatne. Naproti tomu li´ ´ ˇ´ de zkratka nejsou natolik moudrı, ˇ aby se na jejich rady dalo vzdy ˇ spolehnout. (Jer. 10:23) Casto se ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ po nejake dobe ukaze, ze jejich ´ ´ ´ ´ nazor nebyl spravny a je nutne ho upravit. w12 6/15 4:11 ˇ ´ ˇ Pondelı 24. brezna ˇ ´ ´ ˇ A . . . kazdy z vas osobne miluˇ ´ je svou manzelku jako sam sebe; ˇ ˇ naproti tomu manzelka by mela ´ ´ ˇ mıt ke svemu manzelovi hlubokou ´ uctu. (Ef. 5:33) ˇ Vztah mezi manzelem a manˇ ˇ ´ zelkou je v Bibli prirovnan ke vztahu mezi Kristem a sborem. ˇ ˇ ˇ Z toho je jasne videt, ze manˇ ´ ˇ ´ zel ma svou manzelku vest, miloˇ ˇ ˇ vat a pecovat o ni a ze manzelka ˇ ˇ by se mu mela podrizovat. (Ef. 5:22–32) Pavel napsal: „Takto by ˇ ˇ ´ ´ ˇ meli manzele milovat sve manzel´ ´ ˇ ky jako sva vlastnı tela.“ (Ef. 5:28) Na co se vztahuje slovo „takto“? ˇ ´ Pavel predtım upozornil na to, ˇ jak se projevilo, ze „Kristus miloˇ val sbor a vydal se za nej“. Uvedl, ˇ ˇ ´ ´ ze „jej ocistil vodnı koupelı proˇ ´ ´ strednictvım slova“. Ma-li tedy ˇ manzel jednat v souladu s Boˇ´ ´ ˇ ´ ˇ zım zamerem znovu shromazdit ˇ ´ ˇ vsechny veci v Kristu, musı svou ˇ rodinu duchovne sytit. w12 7/15 4:15 ´ ´ ˇ Utery 25. brezna ˚ ˇ ´ ´ Co . . . Buh jhem spojil, a zadny ˇ ˇ ˇ clovek neoddeluje. (Mat. 19:6) ˚ ˇ Co ti pomuze, aby ses nechyˇ ˇ ´ til do pasti v podobe cizolozstvı? ˇ ´ ˇ ´ ´ Premyslej o tom, jak velky zaˇ vazek jsi na sebe vzal, kdyz jsi ˇ ´ vstoupil do manzelstvı. Nemysli ˇ ´ ˚ ˇ si, ze vysady ve sboru jsou duleziˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ tejsı nez tvuj manzelsky partner. ´ ˚ ˚ ˇ Pokud bys navıc kvuli nedulezi´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tym cinnostem bezne travil cas ˇ bez partnera, mohlo by to svedˇ ˇ ´ ˇ ´ cit o tom, ze vas vztah zeslabl. ´ Nasledkem toho by ses mohl do´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ stat do pokusenı a mozna i vazˇ ˇ ˇ ˇ ne zhresit. Co kdyz jsi ale starˇ ´ ˇ ´ sım? Jak je to s tvou odpovednostı ˇ ˇ pecovat o sbor? Apostol Petr naˇ´ ´ ´ psal: „Paste Bozı stado, ktere je ˇ ´ ´ ˇ ´ ve vası peci, ne z donucenı, ale ˇ ´ ˇ ochotne; ani ne z lasky k necest´ ˇ nemu zisku, ale dychtive.“ (1. Petˇ ˇ´ ra 5:2) O cleny sboru, kterı ti byli ˇ ˇ ´ ˇ svereni do pece, by ses rozhod´ ˇ ˇ ´ ˇ ne mel starat. Ulohu pastyre bys ˇ ˇ ´ ´ ´ vsak nemel plnit na ukor sve uloˇ ˇ hy manzela. Pokud bys veskerou ˇ ˚ pozornost venoval bratrum a ses´ ˚ ˇ ´ tram ve sboru, ale tvuj manzelsky ´ ´ partner by doma stradal, neda´ ˇ valo by to smysl, a sve manzel´ ´ stvı bys tım dokonce mohl ohrozit. w12 8/15 4:14, 15 ˇ ˇ Streda 26. brezna ´ ´ [Svaty duch vas] uvede . . . do ce´ le pravdy. (Jan 16:13) ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Bdelı clenove velkeho zastupu, ˇ ´ ˇ podobne jako pomazanı kresa´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ne, s ocenˇ enım prijımajı duchovnı ´ pokrm. (Zalm 119:130) Dıky tomu ´ ´ ´ ´ ˇ zıskavajı sılu, aby byli priprave´ ˚ ˇ´ ˚ nı na Kristuv prıchod a zustali ´ ˇ aktivnımi svedky i za velmi ob´ ˇ ´ ´ tıznych okolnostı. V jednom na´ ˇ ´ ´ cistickem koncentracnım taboˇ ˇ ˇ re meli bratri k dispozici pouze jednu Bibli, a proto se modlili ˇ ´ ´ ´ o dalsı duchovnı pokrm. Kratˇ ce nato zjistili, ze se jednomu ˇ ˇ ˇ ´ nove uveznenemu bratrovi podaˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ rilo v drevene noze propasovat ne´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ kolik novych cısel Strazne veze. ´ ˇ Ernst Wauer, ktery patril k po´ ˇ ˚ ´ mazanym kresanum a byl jednım ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ z uveznenych svedku, vzpomınal: ´ ˇ ´ „Jehova nam podivuhodne pomahal, abychom si zapamatovali po´ ´ ˇ ˇ ´ silujıcı myslenky z clanku.“ Pak ´ ´ dodal: „Dnes je snadne dostavat ´ ˇ duchovnı pokrm. Ocenujeme jej ˇ ˇ vsak vzdy?“ w12 9/15 4:14 ˇ ˇ Ctvrtek 27. brezna ˇ ´ ´ ´ Vsichni . . . mnohokrat klopytame. (Jak. 3:2) ˇ ˇ ˇ Co bychom meli udelat, kdyz ´ ˇ zjist ıme, ze j sme se dopustiˇ´ ´ ˇ ´ li hrıchu, jako je ten zmıneny ve ˇ´ˇ ˇ 3. Mojzısove 5:4? Pokud se Jehovoˇ ´ ˇ vi v modlitbe vyzname, milosrdne ´ ´ ´ ˇ ˇ nam odpustı. Nas veleknez, Jeˇ´ˇ ´ ˚ ˇ zıs Kristus, nam pomuze znovu ´ ˇ´ ˇ´ ˇ zıskat Bozı prızen. (1. Jana 2:1, 2) ˇ ˇ´ ˇ´ Abychom vsak mohli v Bozı prı˚ ´ ˇ ´ ´ zni zustat, musıme cinit pokanı, ˇ ´ ˇ ˇ coz znamena, ze nebudeme hreˇ ˇ sit ze zvyku a ze se budeme ze ˇ ˇ vsech sil snazit napravit jakoukoli ˇ ´ ˇ ´ skodu, kterou jsme neuvazenymi ˚ ˇ´ slovy zpusobili. (Prısl. 6:2, 3) Saˇ ˇ ˇ ´ ˇ mozrejme je mnohem lepsı dobre ˇ si vse promyslet, abychom nesliˇ ˚ ˇ bovali neco, co nemuzeme splnit. ˇ´ˇ ´ (Kaz. 5:2) Na konci Jezısovy vlady ´ ˇ ˇ ´ bude lidstvo podrobeno zaverecne ˇ ´ ˚ zkousce. V raji budou moci zu´ ´ stat jen ti, kdo v nı obstojı. (Zjev. ˇ ´ 20:7–10) Pak uz nikdo nebude mıt ˚ duvod pochybovat o slovech dru´ ´ ˇ ´ hych lidı. Kazde Ano bude znameˇ ´ nat ano a kazde Ne ne. (Mat. 5:37) ˇ ´ ˇ ˇ´ Vsichni, kdo budou v te dobe zıt, ˇ totiz budou dokonale napodoboˇ ´ ´ ´ vat naseho milujıcıho nebeskˇ eho Otce Jehovu, Boha pravdy. (Zalm 31:5) w12 10/15 4:16, 18 ´ ˇ Patek 28. brezna ´ ˇ ˚ ´ Pohlete, vas dum je vam zane´ chan. (Mat. 23:38) ´ ´ ˇ ´ Nazor sveho Otce na zidovsky ´ ˇ´ˇ ˇ ´ narod jako celek Jezıs v dobe sve ´ ˇ ´ ˇ pozemske sluzby vyjadril slovy: ´ ´ ˇ ´ ´ „Jeruzalem, Jeruzalem, jenz zabıjı proroky a kamenuje ty, kdo jsou ˇ ´ ˇ k nemu vyslani — jak casto jsem ˇ ´ ˇ ´ ˇ chtel shromazdit tve deti, jako sleˇ ´ ˇ ´ pice shromazuje sva kuratka pod ´ ˇ´ ˇ sva krıdla! Ale vy jste to nechteˇ´ˇ ´ ´ ´ li.“ (Mat. 23:37) Hrısny a nekajıcny ´ narod tedy byl nahrazen duchov´ nım Izraelem. (Mat. 21:43; Gal. ˇ´ ˇ ´ ˇ 6:16) Znamena to, ze pro prıslus´ ´ nıky doslovneho Izraele je cesta ˇ ´ ˇ k Bohu uzavrena? Ne. Stejne jako ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ostatnı lide totiz majı prılezitost ´ ˇ ˇ ´ ´ zıskat odpustenı, pokud projevujı ´ ´ ´ ˇ vıru v Jehovu a ve vykupnı obe Je´ ´ ˇ´ˇ zıse Krista, ktera nahradila zvıˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ recı obeti predepsane Zakonem. ˇ (1. Jana 4:9, 10) Uzitek z Jehovo´ ´ va milosrdenstvı mohou mıt i ti, ´ ˇ ´ ´ ˇ kdo za sveho zivota pokanı neciniˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ li, ale budou vzkrıseni na ocistenou zemi. (Jan 5:28, 29; Sk. 24:15) w12 11/15 4:16 ˇ Sobota 29. brezna ˇ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ [Mojzıs] zustal staly, jako by videl ´ Toho, kdo je neviditelny. (Hebr. 11:27) ˇ ´ ´ ´ ´ Zamestnanı a penıze nam po´ ´ ˇ mahajı postarat se o nase poˇ ´ ´ treby. Zabava je pro nas zdrojem ˇ ˇ ´ ´ ˇ osvezenı a technicke vymozenosti ´ ˇ ˇ ´ mohou byt uzite cne. Pokud byˇ ˇ ˇ ˇ chom se vsak temto vecem venoˇ ˇ´ ˇ ´ vali v nevhodnou dobu ci v prılisne ´ ˇ mıre nebo bychom dovolili, aby ˇ´ ˇ ˇ neprıznive zasahovaly do naseho ´ ´ ´ ´ ´ uctıvanı, mohlo by nas to vzdaˇ ˇ lit od Jehovy. Presne to by si Saˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ tan samozrejme pral. Tobe a tve ˇ ´ ´ rodine se ale nic takoveho stat ´ ˇ´ ˚ nemusı. (Prısl. 22:3) Posiluj svuj ˚ ´ vztah k Jehovovi a zustavej mu na´ ˇ´ blızku. V Bibli je mnoho prıkla˚ ´ du, ktere ti v tom mohou pomo´ ci. Enoch i Noe chodili s pravym ˇ ˇ´ ˇ Bohem. (1. Mojz. 5:22; 6:9) Jezıs ˇ ˇ ˇ ˇ vzdy delal to, co tesilo jeho ne´ beskeho Otce, a proto ho Jehova podporoval. (Jan 8:29) Napodo´ ˇ´ ´ buj takove prıklady. Pamatuj take ´ ˇ na Pavlovu vybıdku: „Vzdy se raˇ ˇ dujte. Ustavicne se modlete. Ve ˇ ´ ´ ´ spojitosti se vsım vzdavejte dıky.“ ˇ (1. Tes. 5:16–18) A nedovol, aby te ´ cokoli vzdalilo od Jehovy! w13 1/15 3:19, 20 ˇ ˇ Nedele 30. brezna ˚ ˇ ˇ ˇ Buh videl vsechno, co ud elal, ´ a pohleme, bylo to velmi dobre. ˇ (1. Mojz. 1:31) ´ Potom co Jehova popsal vysle´ ˇ ´ ˇ dek sve stvo ritelske cinnosti, ´ ˇ ´ ´ oznamil zacatek sedmeho dne. ´ ´ Tım nemyslel den o 24 hodinach, ´ ˇ ´ ´ ˇ ale dlouhe casove obdobı, behem ´ ´ ktereho na zemi nic noveho nevyˇ´ ˇ tvorı. (1. Mojz. 2:2) Tento den od- ˇ ˇ ˇ ˇ pocinku jeste neskoncil. (Hebr. ˇ ˇ ˇ 4:9, 10) Kdy presne zacal, Bib´ ´ ˇ le neuvadı, ale bylo to asi pred ˇ 6 000 lety, nejakou dobu po stvoˇ ´ ˇ renı Adamovy manzelky Evy. Za´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ kratko zacne tisıcileta vlada Jezı´ ˇ ´ ´ ˇ se Krista, ktera zajistı, ze se splnı ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Bozı zamer — zeme bude premeˇ ´ ˇ nena v raj a naplnena dokona´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ lymi lidmi, kterı budou zıt vecˇ ˇ ne. (1. Mojz. 1:27, 28; Zjev. 20:6) ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ Proc si muzeme byt jistı, ze se ˇ ˚ to opravdu stane? Protoze Buh ˇ ´ ˇ „pozehnal sedmemu dni a ucinil ´ ´ ´ ˇ jej posvatnym“. To je zarukou, ze ˇ ´ ´ a uz vyvstanou jakekoli probleˇ my, na konci dne odpocinku bude ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Bozı zamer dovrsen. (1. Mojz. 2:3) w12 10/15 3:1, 2 ˇ ´ ˇ Pondelı 31. brezna ´ ˇ´ Jsme spolupracovnıky k vası radosti. (2. Kor. 1:24) ˇ ´ ˇ ´ Pavel mluvil o sobe a svych pra´ ´ ´ telıch. Jak to vıme? Ve stejnem do˚ ´ pise Korinanum se zmınil o dvou ˇ ˇ´ˇ ´ z nich, kdyz napsal: „Jezıs, ktere´ ´ ˇ ´ ho jsme mezi vami kazali, totiz ja a Silvanus a Timoteus.“ (2. Kor. ˇ 1:19) Krome toho, kdykoli Pavel ve ´ ˇ ´ svych dopisech pouzil vyraz „spo´ ˇ ´ lupracovnıci“, vzdycky tım mys´ ˇ ´ ˇ´ lel sve pratele, jako byli naprıklad Apollos, Aquila, Priska, Timoˇ ´ ˇ ´ teus, Titus a dalsı. (Rım. 16:3, 21; 1. Kor. 3:6–9; 2. Kor. 8:23) Slovy ´ ˇ ´ „jsme spolupracovnıky k vası raˇ dosti“ tedy Korinany ujistil, ze on ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ a jeho pratele chtejı delat vsech´ ˇ no, co je v jejich silach, aby priˇ ˇ ˇ ˚ speli k radosti vsech clenu sboru. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Dnes si starsı prejı totez. Chte´ ˇ ˇ jı delat vsechno, co mohou, aby ´ ˚ ˇ svym bratrum pomohli slou zit „Jeˇ ´ ´ hovovi s radovanım“. (Zalm 100:2; Fil. 1:25) w13 1/15 5:4 ´ ´ Utery 1. dubna ˇ ˇ ˇ´ Delal jsem vetsı pokroky v judaisˇ ´ ´ ˇ mu nez mnozı meho veku. (Gal. 1:14) ˇ Saul mluvil plynne hebrejsky ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ a recky a mel rımske obcanstvı, dı´ ˇ ˇ ky kteremu se tesil z mnoha privi´ ´ ˇ legiı a prav, po nichz tehdy li´ ˇ de touzili. Pokud by se rozhodl ´ ˇ ´ ´ ˇ dal usilovat o svetske cıle, pravdeˇ ´ ´ ´ podobne by zıskal vyznamne po´ ˇ ´ stavenı a znacny majetek. On si ˇ ´ ´ ale vybral zivotnı cestu, ktera byla ˇ´ ´ ˇ ´ v ocıch mnohych, mozna i jeho ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ prıbuznych, cirym blaznovstvım. ˇ ˇ Proc to udelal? Pavel miloval Jeˇ ´ ´ ´ hovu a touzil po jeho schvalenı vıc ˇ ´ ´ nez po bohatstvı a vlivnem posta´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ venı. Kdyz zıskal presne poznanı ˇ ´ ˇ ˇ ´ pravdy, zacal si vazit vecı, kte´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ re pro svet nemajı temer zadnou ´ ´ ˇ ˇ hodnotu — vykupnı obeti, kres´ ˇ ˇ ˇ anske sluzby a nadeje na zivot ´ v nebi. Byl odhodlany zachovat ˇ ´ ˇ Bohu vernost a dal se venovat pra´ ´ ´ ´ ˇ ´ vemu uctıvanı nehlede na to, jake ˇ ´ ˇ zkousky mu budou stat v ceste. To ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ je cıl, ktery ve svetskych prıruc´ ´ ˇ ´ ˇ kach o uspechu chybı. Jsi stejne ´ odhodlany jako Pavel? w12 12/15 1:10–12 ˇ Streda 2. dubna ˚ ´ Muj synu, poznej Boha sveho otce ˇ ´ ´ a sluz mu s uplnym srdcem. (1. Par. 28:9) ˇ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ V Bozım Slove se o ruznych cas´ ˇ ˇ tech lidskeho t ela casto mlu´ ´ ˇ ´ v ı v obrazn em smyslu. Nap r ı´ klad patriarcha Job prohlasil: „Na ´ ´ ´ ´ ´ ´ m ı.“ Kral ˇ ych dlanıch nenı nasil ´ Salomoun napsal: „Zpravou, kte´ ´ ˇ ˇ ´ ra je dobra, ztucnujı kosti.“ Jehova ujistil Ezekiela: „Jako diaˇ ´ ˇ mant, tvrdsı nez pazourek, jsem ˇ ´ ˇ ˇ ucinil tve celo.“ A apostolu Pavlovi ˇ ˇ ´ ´ˇ jeho posluchaci rekli: „Uvadıs . . . ˇ ´ ˇ ´ ´ nejake veci, ktere jsou cizı naˇ ˇ´ ˇ´ sim usım.“ (Job 16:17; Prısl. 15:30; Ezek. 3:9; Sk. 17:20) V Bibli se ˇ ´ ˇ ˇ vsak v obraznem smyslu nejcaste´ ˇ´ ˇ ´ ji mluvı o srdci. Naprıklad verna ˇ´ ˇ Bozı sluzebnice Hana se modlila: ´ ´ ´ „Me srdce opravdu jasa v Jeho´ vovi.“ (1. Sam. 2:1) Pisatele Bible ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ se o srdci zminujı temer tisıckrat ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ a v naproste vetsine prıpadu je toˇ ˇ ˇ ˇ to slovo pouzito obrazne. Vedet, co ´ obrazne srdce symbolizuje, je vel˚ ˇ ´ ˇ mi dulezite, protoze v Bibli je uveˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ deno, ze ho musıme strezit. (Prısl. 4:23) w12 4/15 3:1, 2 ˇ Ctvrtek 3. dubna ˇ ˇ Kdo stvoril tyto veci? (Iz. 40:26) ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ V nezive prırode je v malych ´ ˇ ´ ˇ ˇ i velkych vecech patrny presne na´ ˇ ˇ´ staveny cas. Naprıklad atomy kmi´ ´ ´ ˇ tajı stalou rychlostı za danou caˇ´ ´ sovou jednotku. Toho se vyuzıva ´ ´ ´ v atomovych hodinach, ktere jsou ´ ´ ˇ ´ mezinarodnım casovym standar´ dem a majı odchylku ani ne jednu ˚ sekundu za 80 milionu let. I plaˇ ´ nety a hvezdy se pohybujı podle ˇ ´ ˇ ´ presneho casoveho rozvrhu. Jejich ˇ´ ˇ ´ ´ poloha na obloze slouzı k urcovanı ´ ´ obdobı a take k navigaci. Jehova, ˇ ˇ ˇ ˇ Stvoritel toho vseho, je skutecne ´ ˇ´ „silny v moci“ a zaslouzı si naˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ si chvalu. Presne nastavenı casu ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ je mozne videt i v zive prırode. ˇ ´ O zivotnıch cyklech mnoha rostlin ´ ˇ ´ ˇ ´ a zvırat rozhodujı jejich vnitrnı ´ ˇ´ ´ biologicke hodiny. Naprıklad ptaci ˇ ˇ ´ ´ ´ instinktivne vedı, kdy majı zahajit ´ ´ migraci. (Jer. 8:7) I my lide mame ˇ ´ ´ ˇ´ ´ vnitrnı hodiny, ktere se rıdı 24ho´ ´ dinovym dennım cyklem. Kolem ´ ˇ ˇ ˇ´ sebe vidıme skutecne mnoho prı˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ kladu, jez vypovıdajı o nezmerne ˇ ˚ moci a ˇ moudrosti Boha casu a ob´ dobı. (Zalm 104:24) w12 5/15 3:3, 4 ´ Patek 4. dubna ´ ´ ˇ ´ Kral Babylona [pritahl] k Jeru´ ˇ zalemu a pristoupil k tomu, aby ´ jej oblehal. (Dan. 1:1) ´ ˇ ˚ Jehova dovolil Babylonanum, ´ aby dobyli Jeruzalem a odvedli ´ ´ jeho lid do vyhnanstvı. (2. Kral. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 20:16–18) Predpovedel, ze rodova ´ ˚ ˇ´ ˇ linie kralu, kterı meli v Jeruza´ ˇ ˇ ˇ ˚ leme sedet na „Jehovove trunu“, ˇ ˇ bude p rerusena. (1. Par. 29:23) ´ ´ ˇ ˇ Take ale slıbil, ze prijde potomek ´ ´ ´ ´ krale Davida, ktery bude mıt „za´ ´ ´ konne pravo“ na to, aby kralov´ ˇ skou autoritu zıskal zpet. (Ezek. ´ ´ 21:25–27) Z jineho proroctvı vy´ ˇ ˇ ˇ plyvalo, ze v dobe, kdy se mel ´ ˇ ´ objevit Mesi a s neboli Pomazan y, ˇ ˇ ´ ´ meli Zide uctıvat Jehovu v jeruza´ ´ ´ lemskem chramu. (Dan. 9:24–27) ´ ´ A v jednom proroctvı zapsanem ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ jeste pred tım, nez byli Izraelite ´ odvedeni do vyhnanstvı, bylo uveˇ ´ ˇ ´ deno, ze se Mesias narodı v Bet´ ˇ ˇ leme. (Mich. 5:2) Jestliˇ ze se tato ´ ˇ ´ proroctvı mela splnit, Zide museli ´ ´ ˇ ˇ byt z vyhnanstvı propusteni, mu´ ´ ˇ seli se vratit do sve zeme a znovu ´ vybudovat chram. w12 6/15 1:9–11 Sobota 5. dubna ´ ´ Kdo se . . . zahledı do dokonaleho ´ ´ ˇ´ ˇ zakona, ktery patrı ke svobode, ˇ ´ ˇ a kdo na nem trva, ten bude sast´ ˇ ˇ ny, kdyz to bude delat. (Jak. 1:25) ˇ ´ ˇ ˇ ´ Recke slovo prelozene jako „zaˇ ˚ ˇ hledet se“ muze znamenat „sklonit ˇ ˇ ´ ˇ se, aby si clovek mohl zblızka neco ´ ˇ ´ ´ prohlednout“. A to vyzaduje usilı. ´ Pokud chceme, aby zakon svobo˚ ˇ dy pusobil na nase srdce a mysl, ´ ˚ ˇ musıme Bibli dukladne studovat ˇ a o tom, co si cteme, do hloubky ˇ ´ ˇ ´ premyslet. (1. Tim. 4:15) Musıme ˇ´ ˇ ´ na Bozım Slove take trvat, neboli ˇ ˇ ˇ ho ve vsech oblastech naseho zi- ´ ˇ vota neustale uplatnovat. Podobˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ nou myslenku vyjadril i Jezıs, kdyz ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ tem, kdo v nej uverili, rekl: „Jestˇ ´ ˚ lize zustanete v mem slovu, jste ˇ ˇ ˇ ´ ´ skutecne moji ucednıci a pozna´ ´ te pravdu a pravda vas osvobodı.“ ˇ ˇ (Jan 8:31, 32) To, ze jsme plne po´ ´ ˇ´ znali pravdu, se o nas da rıct pouˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ze v prıpade, ze podle nı zijeme. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ Pouze tehdy muzeme opravnene ˇ ´ ˚ ´ ˇ tvrdit, ze v nas pusobı, neboli pre´ ˇ´ ˇ ´ tvarı nasi osobnost tak, aby se v nı ˇ ˇ ˇ ´ jeste vıc zrcadlily vlastnosti nase´ ho nebeskeho Otce. (1. Tes. 2:13) w12 7/15 1:10, 11 ˇ Nedele 6. dubna ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Sastne jsou oci, ktere spatrujı ˇ to, co spatrujete vy. (Luk. 10:23) ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Ve vydanı Strazne veze z dubna ´ ˇ ´ 1881 byla vyzva, aby se prihlasi˚ ´ lo 1 000 kazatelu. Badatele Bibˇ ˇ ˚ ˇ le si uvedomovali, ze nejduleziˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ tejsım ukolem pravych kresanu ´ ´ ´ je kazat dobrou zpravu. Vyzva, ˇ ´ ´ aby se prihlasilo 1 000 celodobych ˚ ´ kazatelu, byla optimisticka, proˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ toze na shromazdenıch se v te doˇ ´ ˇ ´ be schazelo jenom nekolik set lidı. ´ ˇ ˇ ˇ ´ Po prectenı traktatu nebo casoˇ ´ pisu vsak mnozı rozeznali zvuk ˇ ´ pravdy a pohotove na vyzvu zaˇ´ ˇ ´ ˇ reagovali. Naprıklad jeden ctenar ´ ˇ ˇ z Londyna si v roce 1882 precetl ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Straznou vez a brozuru, kterou ´ badatel e Bible vydali, a napsal: ˇ ˇ ´ „Reknete mi, prosım, jak a co ´ ´ ´ ˇ ´ mam kazat, abych provadel svate ´ ´ ˚ dılo, ktere Buh chce, aby bylo vy´ ˇ konano.“ Do roku 1885 se do sluz´ ˚ by kolporteru zapojilo asi 300 ba˚ ˇ ´ ´ datelu Bible. Meli stejny cıl jako ´ my dnes — pomahat lidem, aby ˇ ´ ˇ´ ˇ se stali ucednıky Jezıse Krista. w12 8/15 1:8–11 ˇ ´ Pondelı 7. dubna ˇ ˇ ´ ˇ ´ Zcela jiste pritahnes proti memu . . . lidu. (Ezek. 38:16) ˇ ´ ˇ´ ´ ´ I kdyz o blızıcım se utoku na Boˇ´ ´ ´ ˇ ˇ zı lid vıme, nemame z nej prehna´ ´ ´ ´ ny strach. Tım hlavnım, co nam ˇ´ ˇ ´ ˇ lezı na srdci, totiz nenı nase vlast´ ´ ˇ ´ nı zachrana, ale posvecenı Jeho´ ˇ ´ vova jmena a ospravedlnenı jeho ´ ˚ svrchovanosti. Narodum Jehova ´ ˇ ´ ˇ vıc nez 60krat rekl: „Budete muset ˇ ´ poznat, ze ja jsem Jehova.“ (Ezek. ´ ˇ 6:7; viz poznamku pod carou) Velˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ mi se tesıme, az se tento vyznac´ ´ ´ ny rys Ezekielova proroctvı splnı, ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ a plne duverujeme tomu, ze „Jeho´ ˇ va vı, jak osvobodit ze zkousky lidi ˇ ´ zbozne oddanosti“. (2. Petra 2:9) ˇ ˇ ˇ ˇ Nez ta doba prijde, snazme se pri ˇ ´ ˇ´ ˇ kazde prılezitosti posilovat svou ´ ´ vıru, abychom dokazali Jehovovi ˚ ˇ ´ zustat vernı bez ohledu na to, s ja´ ˇ ´ kymi zkouskami se setkame. Jak ˇ ˇ ˇ bychom to meli delat? Meli byˇ´ chom se modlit, studovat Bozı Slo´ ˇ ´ vo, rozjımat o nem a kazat posel´ ´ ´ ´ ´ stvı o Kralovstvı. Upevnıme tım ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ take svou nadeji na vecny zivot, ˇ ´ ˇ takze nam bude ˇ slouzit jako kotva. (Hebr. 6:19; Zalm 25:21) w12 9/15 1:8, 9 ´ ´ Utery 8. dubna ˚ ˇ A Buh pristoupil k tomu, aby poˇ ´ ˇ zehnal sedmemu dni a ucinil jej ´ ´ ˇ ˇ posvatnym, protoze v nem odpoˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ cıva od vseho sveho dıla, jez Buh ˇ ˇ ´ stvoril, aby bylo udelano. ˇ (1. Mojz. 2:3) ´ ˇ ´ ˇ´ Kratce po zacatku Bozıho dne ˇ ˇ ´ odpocinku se stalo neco hrozneho. ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ Satan, Bozı andelsky syn, chtel byt ´ ´ ´ ˚ sam uctıvan jako buh, a proto se ˇ ´ vzbouril proti Jehovovi, a z jeho ust ˇ ´ ˇ vysla prvnı lez. Oklamal Evu, takˇ ˇ ze neposlechla Jehovu a pak pri- ˇ ´ ˇ ´ mela sveho manzela, aby se k nı ˇ ˇ ˇ ve vzpoure pripojil. (1. Mojz. 3:1–6; ˇ´ 1. Tim. 2:14) Bozı pravdomluvnost ˇ ˇ ˇ byla zpochybnena. Navzdory neceˇ ´ ˇ mu tak strasnemu Jehova nevidel ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ duvod, proc by mel splnenı sveho ´ ˇ ˇ´ zameru stvrdit prısahou. Jednoduˇ ´ ˇ se prohl asil, ze vzpoura bude zmaˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ rena. Rekl: „Polozım nepratelstvı ˇ mezi tebe [Satana] a zenu a me´ ´ zi tve semeno a jejı semeno. On ´ ´ ˇ ´ [slıbene semeno] ti zhmozdı hlavu ˇ ´ˇ ˇ a ty mu zhmozdıs patu.“ (1. Mojz. ˇ ´ ˇ 3:15; Zjev. 12:9) V urcenem case ˇ ´ ´ ˇ mel byt vyznam techto slov objasˇ nen. w12 10/15 3:2, 3 ˇ Streda 9. dubna ˇ ´ Dej mi na vedomı cestu, kterou ˇ ˇ bych mel chodit. (Zalm 143:8) ˚ ˇ ´ Muzeme se dostat do vypjate si´ ´ ˇ tuace, ve ktere se nas nekdo bude ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ snazit presvedcit, abychom udela´ ´ ´ ´ li to, co se zda spravne z lidskeho ˇ ´ ´ hlediska. Mozna nas bude povzbuzovat, abychom jednali rychle, ˇ ´ aniz si promyslıme, co si o da´ ´ ˇ ´ ˚ ne zalezitosti myslı Buh. (1. Sam. ˇ ´ ´ 26:8–11) Jestlize mame v takove si˚ ´ ´ ´ tuaci zustat pevnı, musıme mıt ˇ ˚ ´ jasne na mysli Jehovuv nazor na ˇ ´ ´ danou vec a byt rozhodnutı podle toho jednat. David se k Jehovovi ˇ ˇ ˇ Bohu modlil:ˇ „Vyucuj me, jak cinit ˚ tvou vuli.“ (Zalm 143:5, 8, 10) Neˇ ´ ´ ´ ´ chtel se spolehat na sve vlastnı naˇ ˇ zory ani se slepe nepodrizoval ra´ ´ ˇ dam druhych. Touzil po tom, aby ˇ ˚ ´ ho vyucoval Buh, a proto rozjımal ˇ ´ ˇ ˇ o veskere jeho cinnosti a ochotne ´ ´ se zabyval dılem jeho rukou. I my ˚ ˇ ˇ´ ˚ muzeme poznat Bozı vuli, pokud ˇ´ se ponorıme do studia Bible a buˇ ´ ˇ ´ deme premyslet o mnoha udalosˇ ˇ tech, z nichz je videt, jak Jehova ´ jedna s lidmi. w12 11/15 1:10, 11 ˇ Ctvrtek 10. dubna ´ Kdo je Otec, nevı nikdo, jenom Syn a ten, komu je Syn ochoten ho zjevit. (Luk. 10:22) ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ Jezıs zjevoval svym ucednıkum ´ pravdu o Otci tım, jak jednal. Filip ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ Jezıse pozadal: „Ukaz nam Otce.“ ˇ´ˇ ´ Jezıs na to pravem reagoval slovy: ˇ ˇ ´ „Kdo videl mne, videl take Otce.“ ˇ ´ (Jan 14:8, 9) Jeden muz „plny ma´ ˇ´ˇ lomocenstvı“ Jezıse prosil: „Jestliˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ze jen chces, muzes me ocistit.“ Jeˇ´ˇ ˇ zıs se ho dotkl a rekl mu: „Chci. Bu ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ocisten.“ Po svem vylecenı si tenˇ ˇ ˇ to muz bezpochyby uvedomil, ze ˇ´ˇ ˇ ´ v tom, co Jezıs udelal, byla patrna Jehovova ruka. (Luk. 5:12, 13) Poˇ ˇ ˇ dobne po Lazarove smrti, kdyz Jeˇ´ˇ ´ zıs „zastenal v duchu a znepokojil ˚ ´ ˇ ´ se“ a „dal pruchod slzam“, ucednıci ´ ˇ´ˇ ˇ ´ z teto Jezısovy reakce jiste vnıma´ ˇ li, jak soucitny je Jehova. Ackoli Jeˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ zıs vedel, ze Lazara vzkrısı, vnımal, ´ ´ ˇ´ jakou bolest cıtı Lazarovi prıbuz´ ˇ ´ ´ nı a pratele. (Jan 11:32–35, 40–43) w12 4/15 1:10 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 9. nisan) Jan 12:12–19; Marek 11:1–11 ´ Patek 11. dubna ´ [Milujte] jeden druheho. (Jan 13:34) ´ ´ ˇ L aska nas podnecuje k tomu, ´ abychom s druh ymi jednali hezky. ˇ ´ ˇ (Rım. 13:8–10) Uveme si nekolik ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ prıkladu. Manzel a manzelka, kterı ´ ´ ˇ ´ ´ se majı radi, si budou vernı. Laska ´ ˇ ´ ´ ´ ke sborovym starsım a ucta k pra´ ´ ´ ˚ ˇ ci, kterou vykonavajı, nam pomuze, ˇ ´ ˇ abychom byli poslusnı a podrizova˚ ˇ ´ ´ ´ li se jejich pokynum. Deti, ktere cıtı ´ ´ ˇ ˚ lasku ke svym rodicum, je poslou´ ´ ´ ´ chajı, projevujı jim uctu a nemluvı ˇ ˇ o nich negativne. Jestlize milujeme ´ ˇ ´ ´ ˇ sve bliznı, nemyslıme si, ze jsme ˇ ´ ˇ ´ lepsı nez oni, a nemluvıme o nich ˇ ˇ ´ ˇ´ pohrdave. (Jak. 3:9) A starsı, kterı ´ ´ milujı Jehovovy ovce, s nimi zacha´ ˇ ˇ ˇ ´ zejı nezne. (Sk. 20:28, 29) Laska by ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ mela byt patrna i v nası kazatelske ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ sluzbe. Pomuze nam kazat dobrou ´ zpravu vytrvale navzdory lhostej´ ´ ˇ nosti nebo negativnım reakcım ne´ ´ ´ ˇ kterych lidı. Pokud Boha a sve blizˇ ´ ˇ ˇ nı skutecne milujeme, povazujeme ˇ ´ kazatelskou sluzbu za velkou vysaˇ ´ ´ du a venujeme se jı s radostı. (Mat. 10:7) w12 5/15 4:14–16 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 10. nisan) Jan 12:20–50 Sobota 12. dubna ´ ´ ´ ´ Tato dobra zprava o kralovstvı se ´ bude kazat. (Mat. 24:14) ˇ ´ Jehova si pral, aby potomci Adaˇ ma a Evy naplnili zemi. Kdyz Satan podvedl Evu a Adam neuposlechl, ˚ ´ ´ ˇ Buh se sveho zameru nevzdal. Nezmocnila se ho panika, nereagoval ˇ ˇ ˇ ukvapene ani prehnane a nad lid˚ skou rodinou nezlomil hul. Ihned ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ vedel, co je zapotrebı, aby svuj zaˇ ´ mer s lidmi a se zemı splnil. (Iz. ´ ˇ 55:11) Musı vsak projevovat vel´ ´ ´ ´ ˇ ke sebeovladanı a trpelivost, a do´ ˇ ˇ konce je ochotny cekat nekolik ´ ˇ ´ ˇ ´ tisıc let, aby se nektere casti je´ ˇ ´ ˇ ´ ho zameru splnily tım nejlepsım ´ ˚ ˇ ˇ ˇ zpusobem. Jehova trp elive ceka ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ take proto, ze si preje, aby vecny zi´ ´ ´ ˇ vot zıskalo co nejvıc lidı. V soucasˇ ˇ ˇ ´ nosti pripravuje vse potrebne, aby ´ ´ ˇ ´ ´ mohl byt zachranen „velky zastup“. ˇ (Zjev. 7:9, 14; 14:6) Prostrednic´ ˇ ´ ´ ˇ tv ım na s ı kazatelsk e cinnosti ´ ´ ´ ´ ˇ´ se lide dozvıdajı zpravu o Bozım ´ ´ ˇ ˇ ´ kralovstvı. Je to ta nejcennejsı in´ formace, jakou mohou zıskat. Je to ˇ ˇ ´ ´ skutecne „dobra zprava“. w12 9/15 3:4, 5 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 11. nisan) ´ ˇ Lukas 21:1–36 ˇ Nedele 13. dubna ˇ ´ ´ ˇ Zadny, kdo polozil ruku na pluh ´ ´ ˇ a dıva se na veci za sebou, se ne´ ˇ´ ´ ´ hodı pro Bozı kralovstvı. (Luk. 9:62) ˇ´ ´ ˇ´ Bozı den soudu se rychle blızı. ´ ˇ Nikdo z nas by nechtel Jehovu ani ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ Jezıse zklamat. Sverili nam vzac´ ˇ ´ nou vysadu — v techto poslednıch ˇ ´ ˇ ˇ ˚ dnech se venovat svate sluzb e. Duˇ ´ ˇ very, kterou v nas vlozili, si velmi ´ ˇ´ ˇ ´ vazıme. (1. Tim. 1:12) A uz mame ˇ ˇ ´ nadeji na zivot v nebi, nebo v raji na ´ zemi, bume rozhodnutı nikdy neˇ ´ ´ prestat plnit ukol, ktery jsme od ˇ ´ Boha dostali, totiz kazat dobrou ´ ˇ ˇ ´ ´ zpravu a cinit ucednıky. Stale sice ´ ´ nevıme, v ktery den a hodinu Jeho˚ ˇ ˇ vuv den prijde, ale potrebujeme ˚ ˇ ˇ ´ to vubec vedet? Chceme byt na ˇ ˇ ´ tento den dobre pripravenı. (Mat. ´ 24:36, 44) Pokud se budeme spole´ ´ hat na Jehovu a budeme davat zaj´ ´ ´ ´ my jeho kralovstvı na prvn ˇ ´ ı mısto, ´ nikdy nas nezklame. (Rım. 10:11) w12 9/15 4:17–19 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 12. nisan) ˇ Matous 26:1–5, 14–16; ´ ˇ Lukas 21:1–36 ´ ´ Datum Pamatne slavnosti ´ Po zapadu slunce ˇ ´ Pondelı 14. dubna ˇ ˇ´ ˇ´ Vskutku vsichni ti, kdo touzı zıt ve ˇ ´ ˇ ´ zbozne oddanosti ve spolecenstvı ˇ´ ˇ ˇ ˇ s Kristem Jezısem, budou rovnez ´ ´ pronasledovani. (2. Tim. 3:12) ´ ˚ ´ ˇ Problemum se uplne vyhnout ˚ ˇ ˇ ´ ˇ nemuzes. Ve Skutcıch 14:22 cteˇ´ ´ ´ ´ me: „Do Bozıho kralovstvı musıme ˇ ´ ˇ ˇ vstoupit mnoha souzenımi.“ Tez´ ´ ´ kostmi a pronasledovanım se ne´ ˇ ˇ nech sklıcit. Povazuj je naopak za ˇ´ ˇ ´ prılezitost projevit odvahu, ktera ˇ ´ ˇ ˇ ˚ je zalozena na vıre v to, ze Buh ˇ je schopen ti pomoci. I v tech ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ nejnarocnejsıch situacıch nas po´ vzbuzuje svym Slovem, podpo´ ˇ ´ ˚ ruje nas prostrednictvım bratru ´ ´ a sester a posiluje nas svatym duˇ chem. Jestlize na to pamatuje´ ´ ´ ´ me, dodava nam to odvahu. Mısto ´ ´ ˇ aby ses zabyval negativnımi mysˇ ˚ ˇ ˇ lenkami, udelej, co muzes, aby ´ ´ ´ ses s danym problemem dokazal ˇ ˇ vyrovnat, a zameruj se na pozi´ ´ ˇ ˇ´ tivnı stranky zivota. (Prısl. 17:22) w12 10/15 1:10, 11 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 13. nisan) ˇ Matous 26:17–19; Marek 14:12–16; ´ ˇ Lukas 22:7–13 ´ ´ (Udalosti po zapadu slunce, 14. nisan) Jan 13:1–5; 14:1–3 ´ ´ Utery 15. dubna ´ ˇ Kdo vytrva az do konce, ten bude ´ ˇ zachranen. (Mat. 24:13) ˇ ˇ´ ˇ ´ Pokud chceme prezıt znicenı Saˇ ´ ˚ ˇ ´ tanova sveta, musıme zustat vernı ˇ ´ az do konce. Jehova od nas ale ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ neocekava, ze vytrvame na zaklaˇ ´ ´ ˇ ´ de sve vlastnı moudrosti ci sıly. ´ ˇ ˚ ˇ ´ Bible nas ujisuje: „Buh je verny ´ ˇ a nedovolı, abyste byli pokouseni ˚ ˇ ´ nad to, co muzete snest, ale spoˇ ´ ´ ´ lu s pokusenım poskytne take vy´ ˇ chodisko, abyste je mohli snaset.“ ˇ (1. Kor. 10:13) Co z techto slov vy´ ´ ´ ´ plyva? Ma-li Jehova zabranit tomu, ˇ ˇ ze bychom byli zkouseni nad to, ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ co muzeme snest, musı o nas veˇ ˇ ˇ ˇ ´ det vsechno vcetne toho, s jakymi ´ ´ ´ ´ problemy se potykame, jakou ma´ ˇ me osobnost a co dokazeme vyˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ drzet. Skutecne kazdeho z nas Buh ´ ˇ ´ ˇ zna tak dobre? P ısmo jasn e ukazuˇ ˇ je, ze ano. (Zalm 139:1–6) w12 4/15 5:1, 2 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 14. nisan) Jan 19:1–42 ˇ Streda 16. dubna ´ ˇ ˇ Vıme . . . , ze vsechno tvorstvo na´ ´ ´ dale spolu stena a je ˇ ´ spolu v boˇ lesti az dosud. (Rım. 8:22) ´ Od roku 1914 se miliony lidı rozˇ ´ hodly, ze se stanou poddanymi Bo´ ´ hem ustanoveneho krale, Krista ˇ´ˇ ´ ´ Jezıse. Odmıtajı podporovat Sata˚ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ nuv system vecı. Svuj zivot a vsech´ ˇ´ ´ ˇ no, co majı, vyuzıvajı ve prospech ˇ´ ´ ´ ´ ˚ Bo z ıho kr alovstv ı a jeho z ajm u. ˇ ´ ˇ´ (Rım. 14:7, 8) Kristus brzy znicı ˚ ˇ ´ ˇ Satanuv zkazeny svet. Jeho doko´ ´ ´ ˇ´ ´ nala vlada zbavı zemi hrıchu a za´ ˇ rmutku. Odstranı vsechny stopy ´ ˇ vzpoury proti Jehovove pr avo´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ platne autorite. Vernı Bozı sluzeb´ ´ ˇ´ ˇ ´ nıci budou mıt prılezitost stat se ´ ´ ´ ´ stalymi obyvateli pozemskeho ra´ je. (Zjev. 21:1–5) Lidstvo bude uplˇ ˇ ´ ne „osvobozeno ze zotrocenı poruˇ ´ ´ senostı a bude m ˇ ´ ıt slavnou svobodu ˇ´ ˇ ´ Bozıch detı“. (Rım. 8:21) w12 12/15 3:4, 5, 7 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 15. nisan) ˇ Matous 27:62–66 ´ ´ (Udalosti po zapadu slunce, 16. nisan) Jan 20:1 ˇ Ctvrtek 17. dubna ´ ´ Soudı a vede valku ve spravedlnosti. (Zjev. 19:11) ˇ ˇ ´ ´ Brzy se vsechny soucasne naˇ ˇ´ˇ rody stretnou s Jezısem Kristem ´ ´ ˇ ˇ a jeho nebeskymi vojsky v zaverec´ ˇ ´ ´ ne bitve, ktera „se hebrejsky nazy´ ´ va Har-Magedon“ a je poslednım ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ dejstvım vzpoury proti Bozı vlade. ˇ ´ (Zjev. 16:14, 16; 19:12–16) Pred vıc ˇ nez 2 500 lety byl prorok Daniel ´ ˇ ˇ ˇ inspirovan, aby predpovedel, jak ˇ tento stret dopadne. Napsal: „Za ˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ´ ˚ dnu tech kralu zrıdı nebesky Buh ´ ´ ´ kralovstvı, ktere nebude nikdy zni´ ´ ˇ ˇ ceno. A kralovstvı nebude preˇ ´ ´ ´ ´ neseno na zadny jiny lid. Rozdrtı ˇ´ ˇ ´ ´ a ukoncı vsechna tato kralovstvı ´ ˇ ´ ˇ a samo bude stat na neurcite casy.“ ˇ ´ (Dan. 2:44) Lidmi vytvorene hraniˇ ´ ´ ce prestanou existovat. Nadherna ´ ˇ ´ budoucnost, ktera je pred nami, by ˇ ˇ ´ ´ ˇ mela kazdeho z nas podnecovat, ´ ´ ˇ abychom dale chvalili a ctili Stvori´ tele, Jehovu Boha, jak nejlepe do´ ˇ kazeme. w12 12/15 4:16, 17 ˇ ´ ´ ´ Ctenı Bible k Pamatne slavnosti: ´ ˇ (Udalosti behem dne, 16. nisan) Jan 20:2–18 ´ Patek 18. dubna ´ ˇ ´ ´ ˇ Bu odvazny a silny, . . . uvedes ´ ˇ ´ ˇ izraelske syny do zeme, o nız jsem ˇ´ ˇ jim prısahal. (5. Mojz. 31:23) ´ ˇ ´ Izraelite byli pripraveni dobyt ´ ˇ Kanaan. Aby pro ne byl Jozue dob´ ˚ ˇ rym vudcem, potreboval moud´ rost od Boha. Musel take projevo´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vat vıru a prokazat, ze je odvazny ´ ´ a silny. Moudrost, odvaha a vıra, ´ ˇ ´ ktere Jozue behem dlouheho do´ ´ ´ ´ byvanı Kanaanu projevoval, byly ˇ ˇ ´ pro Izraelity urcite velkym po´ ˇ ˇ vzbuzenım. I oni totiz potrebovali odvahu. Museli ji prokazovat ne´ ´ ´ jen hrdinstvım v boji, ale take tım, ˇ ze jednali v souladu s pokynem, ´ ´ ˇ ktery jim ke ˇ konci sveho zivota Jozue dal. Rekl: „Budete velmi od´ ˇ ´ ˇ ˇ vaznı, abyste dodrzovali a delali ˇ ´ ˇ´ˇ vse, co je napsano v knize Mojzıso´ ´ ˇ va zakona, tım, ze se od toho ni´ ´ kdy neodvratıte.“ (Jozue 23:6) Poˇ dobnou odvahu potrebujeme i my. ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Take od nas totiz Jehova ocekava, ˇ ˇ ´ ze ho budeme za vsech okolnostı ´ ˇ ˇ ´ poslouchat. Odvazne musıme jed´ ´ nat zejmena v situacıch, kdy po ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nas lide zadajı neco, co je v rozpoˇ´ ˚ ´ ru s Bozı vulı. (Sk. 4:18–20; 5:29) ˚ ˇ ´ Pokud se s duverou obracıme na ˇ ˚ ˇ ´ Jehovu v modlitbe, pomuze nam, abychom takovou odvahu projevovali. w13 1/15 1:5, 6 Sobota 19. dubna ˇ ´ ´ [Jehovovo] porozumenı se neda ´ vypatrat. (Iz. 40:28) ´ ˚ ˇ Co nam pomuze, abychom byli ´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ pokornı? Muzeme naprıklad pre´ ˇ ´ ˇ myslet o tom, jak nas Jehova preˇ ˇ vysuje. O Jehovove velkoleposti ´ ˇ apostol Pavel napsal: „O hloubko ˇ´ ´ Bozıho bohatstvı a moudrosti a po´ ´ ´ znanı! Jak nevyzkoumatelne jsou ´ jeho soudy a jak nevysledovateln e ˇ ´ jsou jeho cesty!“ (Rım. 11:33) Je ˇ ´ pravda, ze od te doby, co Pavel za´ ˇ znamenal tato slova, se lidske veˇ ˇ ´ ˇ ˇ domosti v rade oblastı znacne rozˇ ´ ˇ ´ ´ ´ sırily, ale jeho vyrok stale platı. Bez ´ ohledu na to, kolik toho vıme, exi´ ˇ ˇ stuje nekonecne mnoho informacı, ´ ´ ktere se o Jehovovi, jeho dılech ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ a zpusobu jednanı jeste muzeme ˇ ˇ ´ ˇ ´ dozvedet. To by nas melo vest k poˇ ˇ ´ ´ ´ kore. Za povsimnutı stojı take skuˇ ˇ ´ ´ te je pokorny. ˇ cnost, ze sˇ ´ am Jehova ˇ ˇ´ Cteme naprıklad, ze „jsme . . . Bozı ´ spolupracovnıci“. (1. Kor. 3:9) Jen ˇ ˇ ˇ ´ si to predstavme, Jehova, nejvyssı ´ ´ bytost ve vesmıru, nam projevuje ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ uctu tım, ze nam dava prılezitost ´ ´ ´ kazat dobrou zpravu, ktera je za´ ˇ psana v jeho Slove. w12 11/15 3:4, 6 ˇ Nedele 20. dubna ´ ˇ ´ ´ Jehova je me svˇ etlo a ma zachrana. (Zalm 27:1) ´ ˇ Slova „Jehova je me svetlo“ po´ ˇ ˇ ukazujı na skutecnost, ze Jeho´ ´ ´ ˇ va nam pomaha, abychom nezili ˇ ´ v nevedomosti, a osvobozuje nas ´ ´ od duchovnı temnoty. Dıky do´ ˇ ˚ ˇ ˇ slovnemu svetlu muzeme spatrit ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nebezpecı ci prekazku, ale svetlo ˇ ´ samo o sobe nam ji z cesty neod´ ´ ´ stranı. Na to, co vidıme, musıme ´ ˇ ´ reagovat. A totez platı v duchov´ ´ nım smyslu. Jehova nam odhaluje ´ ˇ ´ ´ ´ vyznam svetovych udalostı, upoˇ ´ ˇ ´ ˇ´ zornuje nas na nebezpecı, jez nam ´ ˇ ´ ´ v tomto systemu vecı hrozı, a ve ´ ˇ ´ svem Slove nam poskytuje spoleh´ ´ live rady. Je ale nezbytne, abychom ´ ˇ ˇ´ spravne reagovali a Bozımi radami ˇ´ ˇ ˇ ´ se rıdili. Jestlize to delame, pak ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ i o nas platı, ze jedname s vetsı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ moudrost ı ne z na si nep r atel e a u ciˇ ´ tele. (Zalm 119:98, 99, 130) Z Daviˇ ´ ´ dovych slov v Zalmu 27:1 je take ˇ ´ ˇ ´ zrejme, ze vzpomınal na situace, ´ kdy ho Jehova v minulosti zachranil. (1. Sam. 17:37, 49, 50; 18:11, 12; ˇ ´ ´ ˚ 19:10) Buh se stane i nası zachra´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ nou — ochranı nas behem blızıcı´ ˇ ´ ho se „velkeho souzenı“. (Zjev. 7:14; 2. Petra 2:9) w12 7/15 3:3, 4 ˇ ´ Pondelı 21. dubna ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Mojzıs byl . . . poucovan ve veskere ˚ moudrosti Egypanu. (Sk. 7:22) ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Takove vzd el anı zrejm e melo ˇ´ˇ ˇ ˇ Mojzıse pripravit na zivot u faraoˇ ˇ ´ ˇ´ˇ nova dvora. V nejmocnejsı rısi tehˇ ´ ˇ ´ ´ dejsıho sveta mohl zıskat vyznam´ ´ ´ ´ ne postavenı a s nım spojeny luxus, ´ ˇ ´ ˇ vyhody a pozitky. Jaky postoj mel ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ale Mojzıs? Bylo zıskanı toho vseho ´ ´ ˇ ˇ ´ cılem, na ktery se zameril? Dıky ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ vychove, kterou Mojzıs v utlem ˇ ´ ´ ˇ ´ veku zıskal od svych skutecnych ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ rodicu, pravdepodobne vedel, co ´ ˇ ˚ Jehova slıbil jeho predkum, Abra´ ´ ˇ hamovi, Izakovi a Jakobovi. Temto ˚ ˇ ˇ ˇ ´ slibum pevne veril. O sve budoucˇ ˇ nosti a vztahu k Jehovovi urcite ˚ ˇ ˇ ´ ˇ dukladne premyslel. Jak se rozˇ hodl, kdyz si musel vybrat, zda ´ bude egyptskym princem, nebo iz´ raelskym otrokem? „Zvolil si, aby ´ ˇ ˇ ´ s nım bylo spatne zachazeno spolu ˇ´ ´ˇ ˇ ˇ s Bozım lidem, spıse nez aby mel ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ docasne potesenı z hrıchu.“ (Hebr. ˇ ˇ 11:24–26) Pozdeji, kdyz mu Jehoˇ ´ ´ ˇ ´ va rekl, co ma byt jeho zivotnım ´ ´ ˇ ˇ´ poslanım, plne se tomu podrıdil. ˇ (2. Mojz. 3:2, 6–10) w12 6/15 3:5, 6 ´ ´ Utery 22. dubna ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ [Vystrızlivete] z Dablovy lecky. (2. Tim. 2:26) ˇ ´ ˇ Dabel pozorne sleduje Jehovoˇ ´ ˇ vy sluzebnıky, protoze chce, aby ˇ ´ se stali jeho koristı. Ale na roz´ ´ ´ ˇ dıl od lovce, ktery chce zvıre za´ ´ ´ bıt, je jeho hlavnım cılem chytit ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ nas zive a vyuzıt nas ke svym ´ ˇ ˚ zamerum. (2. Tim. 2:24–26) Lovˇ´ ´ ˚ ´ ˇ´ ci pouzıvajı ruzne pasti. Naprıˇ´ ´ ˇ ˇ ´ klad se snazı vylakat zver na mıs´ ˇ ´ to, kde se chytı do nastrazeneho ˇ´ ´ oka. Nebo pouzıvajı skrytou past ˇ ˇ ´ se spoust ecım ˇ ´ mechanismem. ˇ ˇ´ ´ ˚ A podobne i Dabel pouzıva ruz´ ´ ne pasti k tomu, aby nas chytil. Pokud se jim chceme vyhnout, ´ ˇ ˇ musıme jednat obezretne a re´ ´ ´ agovat na signaly, ktere nas upoˇ ´ ˇ ˇ ´ zornujı, ze nektera Satanova past ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ je pobl ı z. Ke t rem leckam, ktere ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ Dabel s uspechem pouzıva, patrı ´ ˇ ´ (1) neuvazena slova, (2) strach ´ ´ ˇ ˇ ˇ z lidı a tlak okolı a (3) neprimere´ ny pocit viny. w12 8/15 3:1, 2 ˇ Streda 23. dubna ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Telesne cvicenı je . . . prospesne ´ k nemnohemu. (1. Tim. 4:8) ´ Bible zabavu neodsuzuje ani ˇ ˇ ˇ nenaznacuje, ze by odpocinko´ ˇ ´ ˇ va cinnost byla ztratou casu. Doˇ´ ´ ˇ ˇ ´ konce rıka, ze je „cas se smat“ ˇ a „cas poskakovat“, a povzbuzuje ´ ˇ ˇ nas k tomu, abychom dostatecne ˇ´ odpocıvali. (Kaz. 3:4; 4:6) Kdyby´ chom si ale nedavali pozor, moh´ ´ ´ la by nas zabava vzdalit od Jehoˇ´ ˚ ˇ ˇ´ vy. Jak? Nebezpecı muze spocıvat ´ ´ jednak v tom, jaky druh zabavy si vybereme, a jednak v tom, ko´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ lik casu jı venujeme. Dnesnı zaˇ ˇ ´ bava casto propaguje veci, ktere ˚ ´ ´ ´ ´ Buh nenavidı, jako je nasilı, spi´ ´ ritismus a sexualnı nemravnost. ˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ Kdyz tedy premyslıs o tom, zda ˇ ´ ´ je pro tebe nejaky druh zabavy ´ ˇ ˇ´ ´ vhodny, poloz si naprıklad otaz´ ´ ku, jaky vliv na tebe tato zaba´ ´ ˇ ´ ´ ˇ va ma. Je take zapotrebı zvazit, ˇ ´ ˇ ˇ kolik casu zabave venujeme. Ze´ ´ ´ ptej se sam sebe: Travım odpoˇ ´ ˇ ˇ cinkovymi cinnostmi tolik casu, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ze uz mi temer nezbyva prostor ´ ˇ pro duchovnı veci? (Fil. 1:10, 11) w13 1/15 2:11–13 ˇ Ctvrtek 24. dubna ˇ ˇ ´ ´ Pro cloveka nenı dobre, aby byl ´ ´ ˇ ´ stale sam. Udelam mu pomocnici ˇ ˇ jako jeho doplnek. (1. Mojz. 2:18) ˇ ´ ´ O lidech a manzelstvı vı Jehova ´ ˇ ˇ ˇ uplne vsechno. To on stvoril lidi ´ ´ ˇ ˇ se sexualnımi potrebami, takze ´ ˇ mohli mıt deti a naplnit zemi. ˇ ´ ´ (1. Mojz. 1:28) Take rozumı poci˚ ˇ ˇ ˇ ´ tum osamelosti. Pred stvorenım ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prvnı zeny totiz rekl slova dnes´ ´ ˚ nıho dennıho textu. Buh si rovˇ ˇ ˇ ˇ nez plne uvedomuje, jakou ra˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dost muze manzelstvı prinaset. ˇ´ ˚ ˇ´ (Prısl. 5:15–18) Kvuli hrıchu a ne´ ˇ ´ ´ ˇ dokonalosti nenı zadny manzel´ ˇ ´ ˇ sky svazek v dnesnı dobe bez pro´ ˚ ˇ ´ blemu. Jehovovi sluzebnıci ale ´ ˇ ´ ˇ mohou byt v manzelstvı sast´ ˇ´ ´ ˇ´ nı, pokud se rıdı Bozım Slovem. ˇ´ Zamysleme se naprıklad nad jasˇ ´ nou radou apostola Pavla, ktera ´ ´ ´ ˇ se tyka intimnıho zivota. (1. Kor. ´ ´ ˇ ˇ ˇ 7:1– 5) V Pısmu nenı receno, ze je´ ´ ˇ ´ ´ ˚ dinym ucelem sexualnıch styku ˇ ´ ˇ ´ ˚ v manzelstvı je pocetı potomku. ´ ˇ ˇ´ Intimnı zivot slouzı k tomu, aby ˇ ´ ´ ˇ manzele vzajemne uspokojovali ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ sve citove a telesne potreby. Zvra´ ˇ cene praktiky se vsak Bohu rozˇ ´ ´ hodne nelıbı. w12 5/15 1:9, 10 ´ Patek 25. dubna ´ ´ Tv e slovo je lampou m e noze ˇ ´ ´ ˇ a svetlem ˇ me vozove ceste. (Zalm 119:105) ´ ´ ´ Bible je vzacnym darem, ktery ´ ˇ nam Jehova poskytlˇ prostrednic´ ´ ˇ tvım sveho ducha. Cti si ji s poteˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ senım kazdy den a tva laska ˇ k nı ´ i k jejımu autorovi poroste. (Zalm ˇ ´ ˇ 1:1, 2) Na zacatku se vzdy po´ modli a popros Jehovu, aby svym duchem vedl tvou mysl. (Luk. ˇ´ ˇ 11:13) Bible obsahuje Bozı mysˇ ˇ ˇ lenky, takze kdyz o nich budes ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ´ ˚ premyslet, osvojıs si Bozı zpusob ˇ ´ ´ ´ ´ uvazovanı. Dal prohlubuj sve po´ ´ ´ ˇ znanı Pısma a uplatnuj to, co se ˇ ´ ´ ˇ ˇ z nej dozvıdas. Zahle se do nej ´ˇ ˇ jako do zrcadla a uvidıs, v cem ´ ˇ ˇ se musıs zlepsit. (Jak. 1:23–25) ˇ´ ˇ ˇ Pouzıvej ho jako me c — bran ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ jım sve presvedcenı a odstranuj ˇ ´ ´ ´ falesne nauky ze srdce mırnych ´ ˇ ´ ´ lidı. (Ef. 6:17) A neprestavej byt ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ vdecny za to, ze muzi, kterı Bib´ ˇ ´ li napsali, byli „unaseni svatym duchem“. (2. Petra 1:21) w12 6/15 4:17, 18 Sobota 26. dubna ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Nedrazdete sve deti, ale dal je vy´ ´ ˇ chovavejte v kazni a v Jehovove ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ myslenkovem usmernovanı. (Ef. 6:4) ˇ ˇ Rodice by meli pamatovat na ˇ ´ ˇ ´ ´ to, ze vychova detı je ukol, kte´ ˇ ´ ry dostali od Jehovy. V dnesnım ˇ ˇ ˇ ´ ´ svete jsou vsak mnozı lide „bez ˇ ´ ´ prirozene naklonnosti“. (2. Tim. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ 3:1, 3) Je bezne, ze otcove neplnı ´ ˇ ´ ˇ sve povinnosti, coz ma na deti ˇ ´ ˇ velmi spatny vliv. Kde jinde nez ˇ ˇ ˇ v rodine by deti mely pochopit, ´ ˇ co je to laska a jak se podrizovat ˇ ˇ ˇ´ autorite? Rodice, kterı v tomto ´ ˇ ´ ˇ ohledu spravne vedou sve deti, ´ ´ jednajı v souladu s Jehovovym ´ ˇ ´ zamerem sjednotit cele tvorstvo. ˇ ´ ˇ ´ ´ Jestlize majı v rodine laskyplne ˇ´ ´ vztahy a rıdı se radou, aby odloˇ ˇ ´ ˇ ˇ zili veskery hnev, zlobu a utrhacˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nou rec, pak svym detem preda´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ vajı dulezite poucenı. Pripravujı ˇ ˇ´ ´ je tak na zivot v Bozım novem ˇ ˇ ˇ ´ ´ svete. Proti nasemu usilı jednat ˇ´ ˚ ´ ˇ v souladu ˇ s Bozı vulı se vsak osˇ ´ ´ ´ ´ tre stavı Dabel, ktery jako prvnı ˇ ˇ´ ˇ ´ narusil pokoj v Bozım stvorenı. w12 7/15 4:16, 17 ˇ Nedele 27. dubna ´ ˇ´ ˇ ´ Hojny pokoj patrı tem, kdo milujı ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ [Bozı] zakon, a nenı ˇ pro ne zadny ´ ´ ´ ´ kamen klopytanı. (Zalm 119:165) ˇ ´ ´ Pokud jsi v pokusenı navazat ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ nespravny citovy vztah, premys´ ´ lej o tom, jake nasledky by cizoˇ ´ ˇ ˇ´ lozstvı nebo smilstvo melo. (Prısl. 7:22, 23; Gal. 6:7) Ti, kdo jed´ ˇ ´ najı nemravne, zarmucujı Jehoˇ ´ ´ ˇ ´ vu a ublizujı svemu manzelskeˇ mu partnerovi i sami sobe. (Mal. ˇ ˇ 2:13, 14) Uvazuj naopak, k cemu ˇ ˇ ˇ to vede, kdyz je clovek v mrav´ ´ ´ ˇ nım ohledu bezuhonny. Nejen ze ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ma nadeji na vecny zivot, ale uz ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ nynı muze byt sastny a spoko´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ jeny a muze mıt ciste svedomı. ˇ´ (Prısl. 3:1, 2) Proto milujme pravˇ´ ˇ ˇ ˇ du a prısne se strezme, abychom ´ ˇ ´ ˇ v teto nicemne dob e nechodili ˇ´ jako nemoudrı. (Ef. 5:15, 16) Je´ ˇ ˇ hova nam poskytuje vse potreb´ ´ ne, abychom se dokazali vyhnout ´ Satanovym pastem. S jeho pomo´ ˚ ˇ ˇ ´ cı muzeme „pevne stat“ a „uhaˇ ´ ˇ sit vsechny ohnive strely toho niˇ ´ cemneho“. (Ef. 6:11, 16) w12 8/15 4:18, 19 ˇ ´ Pondelı 28. dubna ´ ˇ „Urovnejme zalezitosti mezi seˇ´ ´ bou,“ rıka Jehova. (Iz. 1:18) ˇ ˇ Meli bychom uznat, ze jsme ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ hrısnı, svych hrıchu hluboce litoˇ vat a vroucne prosit Jehovu, aby ´ ˇ ´ ˇ ´ nam odpustil a stvoril v nas ciste ˇ ˇ srdce. (Zalm 51:10) Jestlize jsme ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ se dopustili vazneho hrıchu, me´ ˇ ´ li bychom take pozadat o pomoc ´ ˇ ´ sborove starsı. (Jak. 5:14, 15) Bez ´ ˇ ˇ ohledu na zavaznost nasich proˇ ´ ´ ˚ ˇ vinenı nas muze povzbuzovat, ˇ ´ ze Jehova je „milosrdny a mi´ ´ ˇ lostivy, pomaly k hnevu a hoj´ ´ ´ ˇ ny v milujıcı laskavosti a pravde, ´ ´ ´ ´ ´ zachov avaj ıc ı miluj ıc ı laska´ ´ ´ ´ vost pro tisıce, promıjejıcı proˇ ´ ˇ ˇ ´ vin en ı a p restupek a h r ıch“. ˇ ˇ´ (2. Mojz. 34:6, 7) Od doby Mojzıˇ ˇ ´ ´ se se Jehova nezmenil. Kajıcnym ˚ ´ ˇ Izraelitum ˇ slıbil, ze jim odpus´ ´ ˇ ˇ tı uplne. Rekl, ze i kdyby jeˇ´ ˇ jich hrıchy byly jako sarlat, bu´ ´ ´ dou bıle jako snıh. A jak je to ˇ ´ s tebou? Jestlize si ze srdce vaˇ´ˇ ´ ˇ zıs Jehovova milosrdenstvı a ci´ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nıs uprımne pokanı, uplne ti od´ ˇ ˇ´ pustı vsechny hrıchy. w12 11/15 4:17, 18 ´ ´ Utery 29. dubna ˇ ´ ´ ´ ´ [Bo z ı] kr alovstv ı . . . rozdrt ı ˇ´ ˇ ´ ´ a ukoncı vsechna tato kralovstvı ´ ˇ ´ ˇ a samo bude stat na neurcite casy. (Dan. 2:44) ˇ Zkus si predstavit, co to bude ˇ znamenat pro tebe osobne. Lidˇ ´ ˚ mi vytvorene hranice, kvuli kte´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ rym je kazdy clovek v urcitem ˇ smyslu cizincem, prestanou exiˇ ´ stovat. Svedkove Jehovovi s dru´ ´ hymi nejednajı podle toho, k ja´ ´ ˇ´ ´ kemu narodu patrı. Nedavno se ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ naprıklad rada mensıch odbocek ˇ spojila, aby se zjednodusil do´ ´ ´ ´ ´ hled nad kazanım dobre zpravy ˇ ´ ´ a aby tato cinnost byla vykonavaˇ ˇ ˇ na jeste efektivneji. (Mat. 24:14) ˇ ´ Pokud to z hlediska svetskych ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ zakonu bylo mozne, statnı hrani´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ce nehraly pri slucovanı odbocek ˇ ´ ´ ˇ ´ zadnou ulohu. To je dalsım vidi´ ˚ ˇ ˇ´ˇ telnym dukazem, ze Jezıs Kris´ ˇ ´ ´ tus jako opravneny vladce dosa´ ˇ zeny Jehovou odstranuje lidmi ˇ ´ ´ vytvorene bariery a brzy „[doˇ´ ´ ´ ˇ ´ koncı] sve vıtezstvı“. (Zjev. 6:2) w12 12/15 4:16, 18 ˇ Streda 30. dubna ˚ ˇ´ ´ ˇ Muj hrıch je neust ale prede mnou. ˇ (Zalm 51:3) ´ ´ ˇ Jeden basnık napsal: „Ze vsech ´ ˇ smutnych slov jazyka ci pera nejˇ ˇ´ ´ smutnej sı jsou: Mohlo to byt!“ ´ ´ ´ Tım basnıkem byl J. G. Whittier ˇ ´ a poukazoval na veci, kterych li´ tujeme, na to, co bychom nynı ˇ udelali jinak, kdybychom mohli. ´ ˇ ˇ ´ Lıtost je smutek ci dusevnı bolest ˚ ˇ kvuli tomu, co jsme udelali nebo ˇ ´ ˇ ˇ ´ mozna naopak neudelali. Kazdy ´ ˇ ´ ˇ ˇ z nas jiste ma neco, co ˇ by chtelˇ ´ ˇ vratit a udelat jinak. Ceho litujes ˇ ˇ´ ´ ty? Nekterı lide se dopustili hru´ ´ ´ ˇ bych chyb, dokonce spachali vaz´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ne hrıchy. Jinı mozna neudelali ˇ ´ ˇ´ ´ nic zase tak spatneho, ale rıkajı ˇ ˇ ´ ´ si, ze nektera jejich rozhodnut ı ´ ˇ ´ nebyla zcela moudra. Rada lidı se ´ ´ ˇ s minulostı dokaze srovnat, ale ´ ˇ ´ ´ ´ jinı se soustavne trapı uvahami ´ typu „kdybych jen“. K jakym liˇ´ˇ ˇ ´ dem patrıs ty? Pral by sis Boˇ hu slouzit bez toho, aby sis ne´ ˇ´ ustale vycıtal chyby z minulosti? w13 1/15 4:1, 2 ˇ ˇ Ctvrtek 1. kvetna ˇ ˇ ˇ ˇ Odstrante to odtud! Prestante de´ ˚ ˇ lat z domu meho Otce dum kupce´ nı! (Jan 2:16) ˇ ˇ´ˇ Co je videt ze situace, kdy Jezıs ˇ ´ ˇ ocistil chram? Zkus si to predsta˚ ˇ ˇ vit: Z provazu si udelal bic a vyhnal ´ ˇ ty, kdo prodavali skot a ovce. Sme´ ´ ˚ ˇ narnıkum rozsypal mince a zprevracel jim stoly. (Jan 2:13–15, 17) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Kdyz ucednıci videli jeho razne ´ ´ ´ jednanı, vybavila se jim prorocka ´ ´ ˇ slova krale Davida: „Stravila me . . . ´ ˚ ˚ naprost a horlivost pro tv uj d um.“ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ (Zalm 69:9) Tım, ze Jezıs razne za´ sahl, dal najevo svou silnou touhu ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ branit prave uctıvanı. Vidıs, jak se ˇ´ˇ ˇ ´ ´ v Jezısove jednanı projevila osob´ ´ nost jeho Otce? Tato biblicka zpra´ ˇ ´ ´ ˇ va nam pripomına, ze k tomu, aby ˇ ˇ ´ odstranil ze zeme nicemnost, ma ˚ Buh nejen neomezenou moc, ale ´ ˇ ˇ´ˇ ma i silnou touhu to udelat. Jezıso´ va rozhodna reakce na to, co je ˇ ´ ´ ´ spatne, ukazuje, co musı cıtit Otec, ˇ ˇ kdyz sleduje, jak se dnes nicemˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ nost rozsırila po cele zemi. Muze ´ ´ ´ ˇ nas to posilovat ve chvılıch, kdyz ˇ ˇ my sami zazijeme nejakou nespravedlnost. w12 4/15 1:11 ´ ˇ Patek 2. kvetna ˇ ˇ ´ ´ Manzelka by mela mıt ke svemu ˇ ´ manzelovi hlubokou uctu. (Ef. 5:33) ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ Manzelka, ktera se rıdı Bozım ´ ´ ´ ´ Slovem a nechava se vest svatym ˚ ˇ ˇ ˇ duchem, muze udelat hodne pro ´ ´ to, aby domov byl pokojnym mısˇ ´ ´ ˇ tem, kde se vsichni cıtı dobre. ˇ ´ ˇ ´ Je prirozene, ze bohabojny manˇ ˇ zel svou zenu miluje a fyzicky ˇ ˇ ˇ i duchovne ji ochranuje. Manzelka ˇ´ ´ ˇ touzı po jeho lasce, a proto by mela ´ projevovat takove vlastnosti, aby ˇ ´ pro nej bylo snadne ji milovat. ´ ˇ „Opravdu moudra zena vybudova´ ˚ ˚ ´ˇ ˇ´ la svuj dum,“ pıse se v Prıslovıch ˇ ´ ´ ´ ´ 14:1, „ale posetila jej strhava svy´ ˇ ma vlastnıma rukama.“ Pokud ze´ ˇ ˇ na jedna moudre a laskave, velmi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ tım prispıva k tomu, ze je manzel´ ˇ ´ ´ ´ ˇ stvı sastne a pevne. Zaroven tak ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ dava najevo, ze na nej skutecne ´ ˇ´ pohlızı jako na dar od Boha. Manˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ zel a manzelka, kterı jsou vdecnı ˇ´ ˇ ´ za Bozı dar manzelstvı, si berou za ˇ´ˇ vzor vztah mezi Jezısem a sborem. ´ ˇ ´ (Ef. 5:22–25) Majı se opravdove ra´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ di a sve manzelstvı chranı tım, ze ˇ ´ se detinsky netrestajı „tichou do´ ´ ´ ˇ ˇ macnostı“, nejednajı pysne a snaˇ´ ˇ ´ ˇ ´ zı se vyvarovat i dalsıch spatnych ´ ´ ´ ˚ vlastnostı. Takovym parum Jehoˇ ´ va zehna. w12 5/15 1:12, 14, 15 ˇ Sobota 3. kvetna ˇ ˇ ˇ Vstan, sezer hodne masa. (Dan. 7:5) ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Vıce nez sto let pred tım, nez zil ˇ ´ Daniel, Jehova prostrednictvım ´ ˇ proroka Izajase zjevil podrobnosti ˇ ´ ´ ´ o svetove velmoci, ktera Babylon ´ ˚ porazı. Jehova popsal nejen zpu´ ˇ sob, jak bude hlavnı mesto doby´ to, ale uvedl i jmeno dobyvate´ ´ ´ ˇ ´ ´ le. Byl jım persky valecnık Kyros. ˇ ´ (Iz. 44:28–45:2) Daniel zapsal dalsı ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ dve videnı, jez se tykala medo´ ˇ ´ -perske svetove velmoci. V jed´ ˇ ˇ nom byla znazornena medvedem, ´ ˇ ˇ ´ ktery se chtel vztycit. V druhem ˇ ´ videnı byla tato dvojvelmoc sym´ ´ bolizovana dvourohym beranem. ˇ ´ (Dan. 8:3, 20) Jehova pouzil Medoˇ´ˇ ´ -perskou rısi k tomu, aby splnil sva ´ ´ ˇ ˇ proroctvı. Babylon byl skutecne ˇ ´ ´ svrzen a Izraelite se mohli vra´ ˇ tit do sve zeme. (2. Par. 36:22, 23) ˇ ˇ ˇ´ Tato mocnost vsak pozdeji Bozı ´ lid malem vyhladila. (Ester 1:1–3; 3:8, 9; 8:3, 9–14) w12 6/15 1:12, 13 ˇ ˇ Nedele 4. kvetna ˚ Kde je Jehovuv duch, tam je svoboda. (2. Kor. 3:17) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Jak prispıva svaty duch k nası ˇ ˇ ´ ´ svobode? Krome jineho nam po´ ´ ´ maha projevovat vlastnosti, ktere ˇ ´ jsou ke svobode nezbytne. Jsou to ´ ˇ „laska, radost, pokoj, trpelivost, ´ ´ laskavost, dobrota, vıra, mırnost, ´ ´ ´ sebeovladanı“. (Gal. 5:22, 23) Bez ˇ ´ ´ ˇ ˇ techto vlastnostı, a zvlaste bez ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ lasky, nemuze zadna lidska spoˇ ˇ ´ ˇ le cnost za z ıt skute cnou svoˇ ˇ ´ ˇ ˇ bodu, coz je v soucasnem svete ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ jasne videt. Je zajımave, ze po vyˇ ´ ´ ˇ´ ctu vlastnostı, ktere patrı k ovoˇ´ ˇ ci Bozıho ducha, apostol Pavel ´ ´ dodal: „Proti tomu nenı zakon.“ ´ ´ ˇ Jak to myslel? Projevovanı techto ´ ´ ˇ ´ ´ vlastnostı nenı omezeno zadnym ´ ˇ zakonem. (Gal. 5:18) K cemu by ´ ´ ˚ takovy zakon vubec byl? Jehova ˇ si preje, abychom tyto vlastnosti ´ ˇ ˇ rozvıjeli po celou vecnost a nic ´ ´ nam v tom nebranilo. Ti, kdo se ´ ´ ´ ˇ nechavajı ovladat duchem sveta ´ ´ ˇ ´ a uspokojujı sve telesne touhy, si ˇ ´ ´ ˇ ´ mozna myslı, ze jsou svobodnı. ˇ (2. Petra 2:18, 19) Ve skutecnos´ ˇ ti je to prave naopak. w12 7/15 1:13, 14 ˇ ´ ˇ Pondelı 5. kvetna ´ ˇ ´ ´ Bu odvazny a silny. . . . Jehova, ˚ ˚ tvuj Buh, je s tebou. (Jozue 1:9) ´ K tomu, abychom dokazali od´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ vazne jednat podle Bozı vule, mu´ ˇ´ ˇ sıme studovat Bozı Slovo a mysˇ ˇ ´ ˇ lenky z n ej uplatnovat. Pr ave ´ ˇ takovy pokyn dostal Jozue, kdyz ˇ´ ˇ ´ ´ se stal Mojzısovym nastupcem. ˇ ´ ˇ ´ Jehova mu rekl: „Bu odvazny ´ a velmi silny, abys dbal na to, abys ´ ´ ´ jednal podle celeho zakona, ktery ˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ ti prikazal muj sluha Mojzıs. . . . ´ ˇ Tato kniha zakona by se neme- ´ ´ ´ ˇ la vzdalit od tvych ust, a budes ´ ˇ´ ´ v nı cıst polohlasem dnem a nocı, abys dbal na to, abys jednal podle ˇ ´ ´ vseho, co je v nı napsano, nebo ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ potom ucinıs svou cestu uspesˇ ˇ nou a pak budes jednat moudre.“ (Jozue 1:7, 8) Jozue se touto raˇ´ ˇ dou rıdil, a tak ucinil svou ces´ ˇ ˇ ˇ´ tu uspesnou. Budeme-li jeho prı˚ ˇ ´ klad napodobovat, pomuze nam ˇ ´ ˇ ˇ ˇ to slouzit Bohu odvazneji a i nase ´ ˇ ˇ ´ ˇ cesta bude uspesna. Jozua jiste ˇ velmi povzbudilo, kdyz mu Jehoˇ ´ ˇ ´ va rekl slova, ktera jsou dnesnım textem. Jehova je i s tebou. A ´ ´ ˇ ˇ tedy prochazıs jakoukoli zkousˇ kou, „nebu otresen ani se neˇ des“. w13 1/15 1:7, 8 ´ ´ ˇ Utery 6. kvetna ´ ´ ´ ´ Tato dobra zprava o kralovstvı se ´ ´ ´ bude kazat po cele obydlene zemi. (Mat. 24:14) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ V dnesnı dobe je po celem svete ˚ ˚ ´ asi 109 400 sboru a prukopnicke ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ sluzbe se venuje priblizne 895 800 ˚ ´ ˇ ˇ bratru a sester. Temer osm mili˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ onu lidı uz prijalo „prave pozna´ ´ ˇ nı“ a v souladu s nım zije. (Dan. ´ 12:4; Iz. 60:22) To je pozoruhodne ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ zvlas ve svetle Jezısovych slov, ze ˇ ´ ˇ ˇ jeho ucednıci budou „predmetem ´ ˇ ´ ˚ nenavistiˇ vsech lidı“ kvuli jeho ´ ˇ ´ jmenu. Rekl, ze budou pronasle´ ˇ ˇ dovani, vezneni, a dokonce za´ bıjeni. (Luk. 21:12–17) Navzdory ´ ˚ odporu Satana, jeho demonu i lid´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ skych nepratel vsak plnıme sveˇ ´ ´ ´ ´ ˇ reny ukol s ohromnymi uspechy. ´ ˇ ´ ´ Kazeme po „cele obydlene zemi“, ´ ´ v tropickych pralesıch, v mrazi´ ˇ ´ ˇ ´ ve tundre, v horach, na poustıch, ˇ ´ ve mestech i na odlehlem venˇ ˇ´ kove. Bez Bozı pomoci bychom ˇ ´ ´ neco takoveho nikdy nedokazali. w12 8/15 1:13 ˇ ˇ Streda 7. kvetna ˇ ´ ˇ „Privolam proti [Gogovi] mec po ´ ´ ´ celem svem hornatem kraji,“ je ´ ´ ´ vyrok Svrchovaneho Pana Jehoˇ ˇ ´ vy. „Mec kazdeho bude proti je´ ho vlastnımu bratrovi.“ (Ezek. 38:21) ´ ˇ Ti, kdo budou stat na Satanove ˇ ´ ´ strane, v panice a zmatku obratı ˇ ´ zbrane jeden proti druhemu. Boˇ´ ´ zımu zasahu neunikne ani samot´ ´ ny Satan. Jehova prohlasil: „Seˇ ˇ ´ slu . . . ohen a sıru na [Goga] a na ˇ ´ jeho tlupy a na tech mnoho naro˚ ´ ´ du, ktere budou s nım.“ (Ezek. ´ 38:21, 22) Jaky dopad bude ten´ ´ ´ to zasah mıt? Narody budou muˇ ´ ˇ set pochopit, ze za jejich poraz´ ˇ kou stojı Jehova. Podobne jako ˇ ´ ´ ˇ´ starovecı Egypane, kterı pro´ ´ nasledovali Izraelity k Rudemu ˇ ´ ˇ ´ mori, i Satanovy sıly mozna bu´ dou v zoufalstvı volat: „Jehova jisˇ ˇ ˇ te bojuje za ne!“ (2. Mojz. 14:25) ´ Narody budou donuceny uznat, ˇ ´ ze se postavily proti samotnemu Jehovovi. (Ezek. 38:23) w12 9/15 1:11, 12 ˇ ˇ Ctvrtek 8. kvetna ˇ ´ Stradejte [si] poklady v nebi, kde nestravuje ani mol, ani rez a kde ˇ ´ ´ se zlodeji nevloupavajı a nekradou. (Mat. 6:20) ´ ´ ˇ ˇ ´ V nedavne dobe byla rada zemı ˇ ´ ˇ´ ´ postizena tragickymi prırodnımi ´ ´ ´ katastrofami. Mnozı mıstnı braˇ ˇ tri a sestry vsak projevili pozoruhodnou nezlomnost. To samoˇ ˇ ´ ˇ ˇ zrejme neznamena, ze to pro ne ´ ´ ˇ ´ bylo snadne. Zkratka se vsak smıˇ ´ ´ ˇ rili s tım, co se stalo, a dal se veˇ ˇ ˇ´ novali sluzbe pro Jehovu. Naprı´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ klad v zarı 2009 prıvalove deste ˚ ˇ zpusobily, ze se 80 procent Mani´ ´ ly na Filipınach ocitlo pod vodou. ´ ˇ ˇ ´ ˇ Jeden bohaty clovek, ktery priˇ ˇ ´ ˇ sel o velkou cast majetku, rekl: ´ ˇ ´ ´ ˇ „Zaplavy do znacne mıry setrely ´ ´ ´ rozdıl mezi bohatymi a chudyˇ ˇ ˚ ˇ mi, protoze vsem zpusobily skodu ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ a bolest.“ Kdyz se clovek v zivote ˇ ˇ ´ ˇ ´ zameruje na hmotne veci, ktere mohou tak rychle zmizet, vede to ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ casto k zoufalstvı. Oc moudrejsı ˇ ˇ je zamerovat se na vztah k Jeho´ ˚ ˇ ´ ˇ vovi, ktery nemuze byt poskoˇ´ ˇ ´ zen nicım, co se deje kolem nas. (Hebr. 13:5, 6) w12 10/15 1:12, 13 ´ ˇ Patek 9. kvetna ´ ´ ˇ ˇ Jehova pocıtil lıtost, ze udelal na zemi lidi, a v srdci ho zabolelo. ˇ (1. Mojz. 6:6) ´ ˇ Jedna sestra, jejız dcera byla ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ vyloucena, rıka: „Byla jsem uplne ˇ ´ ˇ ´ znicena.“ Pro ty, kdo zadnou ta´ ˇ kovou ztratu nikdy nezazili, to ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ muze byt tezke pochopit. Nebylo ´ ˚ by ale moudre, kdyby ses kvu´ ´ ´ ´ ˇ li nespravnemu jednanı nekoho ´ z rodiny vzdalil od Jehovy. Jak ´ ´ se tedy s hlubokym zarmutkem, ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ktery prozıvas, muzes vyrovnat? ˇ Z toho, co se stalo, se neobvinuj. ˇ Jehova dal lidem moznost volby, ´ ´ ˇ a proto i v ramci rodiny musı kaz´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dy zasveceny a pokrteny kresan ´ ˚ ´ ´ nest „svuj vlastnı naklad“. (Gal. ˇ 6:5) Jehova bude volat k odpovedˇ ˇ nosti toho, kdo zhresil, ne teˇ be. (Ezek. 18:20) Neobvinuj ani ´ ˚ ´ druhe. Respektuj zpusob, jakym ´ ˇ ´ ´ ˇ Jehova sve sluzebn ˇ ´ ıky ukaznuje. Postav se proti Dablovi — ne proˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ti starsım, kterı majı za ukol chranit sbor. (1. Petra 5:8, 9) w13 1/15 2:16–18 ˇ Sobota 10. kvetna ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Vpravde vam rıkam: Jeden z vas ˇ ´ me zradı. (Mat. 26:21) ´ ˇ´ ˇ Te noci, kdy Jezıs naposled slaˇ vil Pasach, rekl Petrovi, Jakubovi ˚ ´ a Janovi: „Pohlete, muj zradce se ˇ ´ ˇ ´ priblızil.“ V tu chvıli se objevil Ji´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ das jeste s dalsımi muzi, „sel prıˇ´ ˇ ˇ ´ mo k Jezısovi a rekl: ‚Dobry den, ˇ ˇ ˇ ´ Rabbi!‘ a velmi nezne ho polıbil.“ (Mat. 26:46–50; Luk. 22:47, 52) Ji´ ˇ d a s „zradil spravedlivou krev“ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˚ a vydal Jezıse jeho nepratelum. ˇ Jakou odmenu za svou chamti´ ˚ vost dostal? Pouhych 30 kousku ˇ´ ´ strıbra! (Mat. 27:3–5) Jmeno Ji´ ˇ ´ das se stalo synonymem pro zrad´ ˇ ˇ ´ ´ ce, a to zvlaste takoveho, ktery ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ se tvarı jako prıtel. Jidas skoncil ˇ ˇ ˇ spatne, protoze zradil Jehovova ´ pomazaneho. (Sk. 1:18–20) Bojuj´ me tedy proti jakemukoli sklonu k chamtivosti a proti touze ´ ´ ´ po vyznamnem postavenı, abyˇ´ ˇ chom neztratili Jehovovu prızen. w12 4/15 2:6, 7 ˇ ˇ Nedele 11. kvetna ˚ ˇ ˇ ´ ´ Duveruj v Jehovu celym svym srd´ ´ ´ cem a neopırej se o sve vlastnı poˇ ´ ˇ´ ˇ rozumenı. Vsımej si ho na vsech ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ svych cestach, a sam naprımı tve ˇ´ stezky. (Prısl. 3:5, 6) ´ ˇ ˇ Mnohokrat se stalo, ze manzel´ ´ ˇ ˇ stvı, ktere smerovalo k neodvrat´ ˇ ´ nemu konci, se podarilo zachraˇ nit a oba partneri spolu zase ˇ ´ ˇ ´ byli sastnı. Kresan, ktery se ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ pri prvnıch potızıch nevzda, byva ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ casto odmenen. K cemu to muze ´ ˇ´ ´ ˇ vest naprıklad v nabozensky rozˇ ´ ´ ˇ delene domacnosti? Apostol Petr ˇ ˇ napsal: „Man zelky, podrizujte ´ ´ ˇ ˚ [se] svym vlastnım manzelum, ˇ´ ˇ ˇ aby nekterı, jestlize nejsou po- ˇ ´ ´ slusni slova, byli zıskani beze ´ ´ ´ ˇ slova chovanım svych manzelek, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ protoze jsou ocitymi svedky vase´ ´ ´ ho cudneho chovanı spolu s hlu´ bokou uctou.“ (1. Petra 3:1, 2) ˇ ˇ ´ ˇ Kdyz kresan jedna hezky, neveˇ´ ´ ˚ ˇ rıcıho partnera to dokonce muze ´ ˇ podnıtit k tomu, aby prijal pravˇ ´ ˇ´ du. Pokud se manzelstvı podarı ´ ˇ ´ ˇ zachranit, dela to cest Bohu a ce´ ˇ ˇ ´ ˇ le rodine to prinese velky uzitek. w12 5/15 2:8, 9 ˇ ´ ˇ Pondelı 12. kvetna ˇ ˇ Rozdrtil zelezo, me, tvarovanou ´ ˇ´ hlınu, strıbro a zlato. (Dan. 2:45) ´ ˇ ´ Anglo-americka svetov a velˇ ´ moc nebude nahrazena zadnou ´ ˇ ´ jinou mocnostı. Je sice slabs ı ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ nez jejı predchudce znazorneny ˇ ´ ˇ zeleznymi holenemi, ale nerozpadne se sama od sebe. (Dan. ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 2:33, 34) Ma nejaky zvlastnı vyˇ ˚ znam pocet prstu na nohou so´ ˇ ´ chy? V jinych videnıch Daniel ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˚ uvadel konkretnı cısla, ktera svuj ´ ˇ ˇ´ ˇ vyznam mela, naprıklad po cet ˚ ´ ˚ ´ ´ ˇ rohu na hlavach ruznych zvırat. ˇ ˇ Pri popisu sochy se vsak Daniel ˇ ˚ ˇ nezminuje o tom, kolik prstu me´ ˇ la. Z toho se da usoudit, ze jejich ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ pocet nema zadny zvlastnı vyˇ ´ ˇ ´ ´ znam, podobne jako nema zadny ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zvlastnı vyznam to, ze socha ma ˇ ´ ˇ dve ruce s deseti prsty a take dve ´ nohy a chodidla. Podstatne je, ˇ ˇ ´ ze prsty na nohou jsou zcasti ze ˇ ˇ ´ ´ zeleza a zcasti z hlıny. Z popi´ ´ ˇ ˇ su sochy vyplyva, ze az do je´ ˇ´ ´ ´ jıch nohou uderı kamen, ktery ˇ ˇ´ ´ ´ predstavuje Bozı Kralovstvı, bu´ ´ de anglo-americka velmoc stale ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ jeste dominovat svetove scene. w12 6/15 2:10, 11 ´ ´ ˇ Utery 13. kvetna ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Jiste ti dam moudre a rozumejıcı ´ srdce. (1. Kral. 3:12) ´ ˇ ˇ Mlad y Salomoun se pokorn e ´ modlil: „Jsem jen maly chlapec. ´ ´ ´ Nevım, jak vychazet a jak vcha´ ˇ zet.“ Pak prosil o moudre a poslus´ ´ ne srdce. (1. Kral. 3:7–9) Jehova ˇ´ ˇ jeho uprımnou prosbu vyslysel ˇ ˇ ˇ ´ a urcite vyslysı i tebe, bez ohledu ˚ ˇ na tvuj vek. Moudrost ti samoˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zrejme neda nejakym zazracnym ˚ ˚ ˇ ´ zpusobem, ale pomuze ti ji zısˇ ˇ kat, jestlize budes do hloubky stuˇ dovat jeho Slovo, budes se mod´ ˇ ˇ lit o svateho ducha a budes plne ˇ´ ˇ vyuzıvat vsechno, co ti poskytuˇ ´ ´ je kresansky sbor. (Jak. 1:5) Dı´ ´ ky tomu mohou byt i mladı Jeˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ hovovi sluzebnıci moudrejsı nez ´ ti, kdo jeho rady ignorujı, dokonˇ ˇ ´ ´ ce vcetne moudrych a intelektu ˇ a˚ ˇ lu tohoto sveta. (Luk. 10:21; Zalm 119:98–100) w12 7/15 2:10 ˇ ˇ Streda 14. kvetna ´ ˇ Jehova je nas Soudce, Jehova je ´ ´ ´ ´ Ten, kdo nam dava ustanovenı, ´ ˇ ´ Jehova je nas Kral. (Iz. 33:22) ´ ˚ ˇ ˇ´ Mame-li zustat obcany Bozıho ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ kralovstvı, musıme Bozı merıtka ´ ´ ´ nejen znat, ale take milovat. Lide ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ casto rıkajı, ze souhlası se zako´ ˇ ˇ ny sve zeme, ale kdyz se jim to ´ ˇ ´ ˇ hodı nebo kdyz si myslı, ze je ni´ ˇ ˇ ´ ´ kdo nevidı, klidne nejaky zakon ˇ´ ´ ˇ ´ porusı. Zakony mnohdy dodrzujı ˇ ˇ ´ ´ jen proto, ze „se chtejı zalıbit liˇ ´ dem“. (Kol. 3:22) My jako obcane ˇ´ ´ ´ ˇ ´ Bozıho kralovstvı vsak mame ji´ ´ ´ ny postoj. Milujeme Zakonodarce, Jehovu Boha, a proto jeho ´ ˇ ´ zakony dodrzujeme r adi, a to ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ i tehdy, kdyz nas zadny clovek ´ ´ ´ nevidı. (Luk. 10:27) Zakladnım ´ ˇ´ ´ ´ zakonem Bozıho kralovstvı je, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ze vsichni jeho obcane majı napodobovat Krista. (1. Petra 2:21) ˇ ´ Apostol Pavel v teto souvislosti ˇ ´ ´ ´ ´ ´ napsal: „A se kazdy z nas lıbı sveˇ ´ ´ mu bliznımu v tom, co je dobre ˇ ´ ´ k jeho budovanı. Vzdy ani Krisˇ ´ ´ ´ ˇ tus se nelıbil sam sobe.“ (Rım. ˇ ´ ˇ 15:2, 3) Duchovne zralemu kres´ ˇ´ anovi zalezı na pokoji ve sboˇ ´ ru, a proto ochotne a bez repta´ ˇ ´ ˇ ˇ nı udela potrebnou zmenu, aby ´ pro druheˇ nebyl kamenem klo´ ´ ´ ´ pytanı. (Rım. 14:19–21) w12 8/15 2:7, 8 ˇ ˇ Ctvrtek 15. kvetna ´ ˇ´ ´ ´ Jako poslednı neprıtel ma byt ˇ ˇ privedena vnivec smrt. (1. Kor. 15:26) ´ ˇ ˇ Z toho budou mıt uzitek dve ´ ´ ´ skupiny lidı. „Velky zastup“ bude ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ mıt moznost prejıt do slıbene´ ˇ ´ ho noveho sveta s vyhlıdkou na ˇ ˇ ´ ˇ vecny zivot. (Zjev. 7:9) A miliarˇ ˇ ˇ dy tech, kdo jiz zemreli, budou ˇ´ˇ ´ˇ ˇ vzkrıseny. Umıs si predstavit tu ˇ ´ ˇ ˇ ´ radost a nadsenı, az clenove „vel´ ´ ´ ˇ´ keho zastupu“ budou vıtat vzkrıˇ ´ ˇ ´ sene? Kdyz se zamyslıme nad ´ ´ ´ ˇ´ˇ biblickymi zpravami o vzkrısenı, ´ ´ ˇ ˇ zıskame urcitou predstavu o tom, ´ jak radostna doba to bude. (Mar. ˇ 5:38–42; Luk. 7:11–17) Az budou ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ vzkrıseni nasi blızcı, jiste nas za´ ´ ˇ ˇ plavı nepopsatelna radost a stes´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ tı. Jezıs rekl: „Prichazı hodina, ˇ ˇ ´ kdy ti vsichni v pametnıch hrob´ ˇ´ kach uslysı jeho hlas a vyjdou.“ ˇ ´ (Jan 5:28, 29) Ackoli nikdo z nas ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ svedkem vzkrısenı nebyl, jiste se ´ ˇ´ ˇ ´ da rıct, ze je to jedna z nejuˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ zasnejsıch vecı, ktere zatım neˇ jsou videt. (2. Kor. 4:18) w12 9/15 2:14, 15 ´ ˇ Patek 16. kvetna ´ ´ ´ Poskytujte vedenı vˇ projevovanı ´ ´ ´ ´ vzajemne ucty. (Rım. 12:10) ˇ ´ ˇ Co kdyz mame pocit, ze ve sboˇ ˇ ´ ˇ ru je potreba nejakou zalezitost ˇ ˇ ˇ resit? Meli bychom si to nechat ´ ´ pro sebe? Ne. V prvnım stoletı vy´ ´ ˇ vstala otazka, ktera vyvolala raˇ´ ˇ ˇ´ du rozeprı. Bratri proto „zarıdili, ´ ˇ ˇ ˇ´ aby Pavel, Barnabas a nekterı ji´ ˇ ˇ nı z nich sli ohledne tohoto spoˇ ˚ ˇ´ ˇ ˚ ru k apostolum a starsım muzum ´ ˇ ˇ ´ v Jeruzaleme“. (Sk. 15:2) Kazdy ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ z techto bratru mel urcite svou ˇ ˇ predstavu o tom, jak by se melo ´ ˇ postupovat. Sve myslenky sice ´ ˇ ˇ ˇ ´ vyjadrili, ale kdyz odpovednı braˇ ˚ ´ ˇ´ tri pod pusobenım Bozıho duˇ ´ ˚ cha dosp eli k rozhodnutı, svuj ´ ´ ´ vlastnı nazor dal neprosazova˚ ˇ li. Jakmile do sboru dosel dopis ´ ˇ s rozhodnutım, vsichni se „zara´ dovali . . . z povzbuzenı“ a sbory se ˇ ´ ˇ „upevnovaly ve vıre“. (Sk. 15:31; ˇ ˇ 16:4, 5) Podobne i dnes, kdyz se ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ s nejakou zalezitostı obratıme ˇ ´ ˇ na odpovedne bratry, meli by´ chom rozhodnutı nechat na nich ˇ ˇ ´ a spolehnout se, ze se danou vecı ˇ ˇ ´ budou peclive zabyvat. w12 10/15 2:12, 13 ˇ Sobota 17. kvetna ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Mel bych pıt krev techto muzu za ´ ˇ´ nasazenı jejich dusı? (1. Par. 11:19) ´ ˇ David jednou vyj adril touhu ´ ´ ´ „napıt [se] vody z betlemske cisˇ ˇ ˚ terny“. Tri z jeho muzu se probili ´ ´ do Betlema, ktery tehdy okupoˇ ´ vali Filistıni, a vodu mu donesˇ ´ li. Avsak „David nebyl svolny ji ´ pıt, ale vylil ji Jehovovi“. (1. Par. ´ 11:15–18) David znal ustanovenı ´ ´ ˇ´ ˇ Zakona, ktere rıkalo, ze krev se ´ ´ ´ ´ nesmı jıst a ma byt vylita Jeho´ ˇ ˇ vovi. Navıc rozumel tomu, proc ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ se to ma udelat. Vedel, ze „duse ˇ ˇ´ ˇ tela je . . . v krvi“. V tomto prıpade se ale jednalo o vodu, a ne o krev. ˇ ´ ´ ´ Pro c ji tedy odm ıtl p ıt? Ch aˇ ´ ´ ´ pal totiz zasadu, na ktere byl zaˇ ´ kon o krvi zalozen. V Davidovych ˇ´ ˇ ocıch byla tato voda stejne draho´ ˇ ˇ´ ˇ ˚ cenna jako krev tech trı muzu, ˇ ´ a proto pro nej bylo nemyslitelne, ˇ ´ ze by ji pil. Vylil ji mısto toho ˇ ˇ na zem. (3. Mojz. 17:11; 5. Mojz. 12:23, 24) w12 11/15 1:12, 13 ˇ ˇ Nedele 18. kvetna ˚ Kde je . . . tvuj poklad, tam bude ´ i tve srdce. (Mat. 6:21) ˚ ´ K pokladum na zemi, o kterych ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ Jezıs mluvil, muze patrit naprı´ ˇ´ ˇ ´ ˇ klad slava a moc. Jezıs vyjad ril ˇ ˇ podobnou myslenku jako Saloˇ ´ moun v knize Kazatel — svetske ´ ˇ ´ ´ poklady nejsou trvale. Mozna sam ´ ˇ ˇ ˇ ´ vidıs, ze vsechny takove pokla´ ´ ˇ dy pomıjejı, a casto velmi rychle. ˇ´ ˇ Profesor F. Dale Bruner o Jezısoˇ ´ ˇ ´ ve vyroku napsal: „Je dobre znaˇ ´ ´ ˇ ´ mo, ze slava je vrtkava. Z dnesnı´ ´ ho hrdiny bude zıtra zkrachovala ˇ existence. To, co je letos financ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ nım uspechem, skoncı prıstı rok ˇ´ ˇ bankrotem. . . . [Jezıs] miluje lidi. ´ ´ ˇ Naleha na ne, aby se vyhnuli zou´ ´ ´ falstvı, ktere se pojı s prchavou ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ slavou. Slava nenı trvala a Jezıs ˇ ´ nechce, aby byli jeho ucednıci neˇ ´ ˇ ´ ˇ sastnı. Kazdy den se svet otoˇ´ ´ ˇ ´ cı zady k nekomu, komu do te ˇ ˇ ˇ ˇ doby lezel u nohou.“ Ackoli vetsi´ ´ ´ ˇ ´ na lidı s tımto vyjadrenım souhla´ ´ ´ sı, malokdo podle toho jedna. Jak ´ ˇ se k tomu postavıs ty? w12 12/15 1:13, 14 ˇ ´ ˇ Pondelı 19. kvetna ´ ´ ˇ Zapomınam na veci za sebou a naˇ ˇ ˇ prahuji se po vecech pred sebou. (Fil. 3:13) ´ ˇ Jako mlady farizeus Pavel deˇ ´ ˇ lal veci, kterych pozdeji litoval. ˇ´ ´ ´ ˇ Vedl naprıklad nelıtostne taze´ ´ ˇ ´ ˚ nı proti Kristovym ucednıkum. ´ ´ ´ ´ ˇ Biblicka zprava uvˇ adı, ze ihned ´ ´ ˇ ´ ˇ po ukamenovanı Stepana zacal ˇ ´ ´ Saul, pozdeji znamy jako Pavel, ˇ „jednat surove se sborem. Vpa´ dal do jednoho domu za druhym, ´ ˇ ˇ ˇ ´ vyvlekal muze i zeny ven a predaˇ ´ val je do vezen ı.“ (Sk. 8:3) Saul ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ byl zbozny Zid, a tak veril, ze ma ˇ ˇ pred Bohem povinnost kresan´ ´ ˇ stvı vymytit. Proto kresany pro´ ´ nasledoval s nebyvalou krutos´ ˇ ˇ ´ tı, „soptil hrozbami a vrazdenım“ ˇ ˇ ˇ ˇ a snazil se umlcet „muze i zeny“. (Sk. 9:1, 2; 22:4) Jakmile se Pavel ˇ ˇ ´ stal kresanem, jeho zivotnı hodˇ ˇ ´ ´ noty se zmenily. Ze zaprisahleho ˇ´ ˇ ´ neprıtele kresanstvı byl najed´ ´ nou jeho horlivy zastance. (Sk. 9:3–22) w13 1/15 4:4–6 ´ ´ ˇ Utery 20. kvetna ´ ˇ ˇ ´ ´ Vıce nez vsechno ostatnı, co ma ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ byt strezeno, bedlive strez sve srdˇ´ ce. (Prısl. 4:23) ´ Pisatele Bible slovem „srdce“ ˇ ˇ obvykle mysleli osobnost cloveˇ ˇ ˇ ka, coz zahrnuje nase touhy, myslenky, povahu, postoje, schop´ ˇ nosti, pohnutky a cıle. (5. Mojz. ˇ´ 15:7; Prısl. 16:9; Sk. 2:26) Jedna ´ ´ ˇ ´ publikace uvadı, ze srdce je „upl´ ˇ ´ ˇ ˇ nym souhrnem vnitrnıho cloveˇ ´ ˇ´ ˇ ka“. V nekterych prıpadech vsak ´ ˇ ˇ´ ´ slovo „srdce“ ma uzsı vyznam. Jeˇ´ˇ ˇ´ ˇ ˇ zıs naprıklad rekl: „Budes milo´ ´ vat Jehovu, sveho Boha, celym ´ ˇ´ svym srdcem a celou svou dusı ´ a celou svou myslı.“ (Mat. 22:37) ˇ´ ˇ V tomto prıpade jsou slovem „srd´ ˇ ˇ ce“ mıneny nase pocity a tou´ ˇ ˇ´ˇ ´ hy. Tım, ze se Jezıs zmınil neˇ jen o srdci, ale i o dusi a mysli, ˚ ˇ ´ ´ zduraznil, ze lasku k Bohu musı´ ´ me davat najevo nejen svymi city, ´ ´ ˚ ˇ ale take svym zpusobem zivota ´ ˇ´ ´ ´ ˇ a tım, jak pouzıvame sve mys´ lenkove schopnosti. (Jan 17:3; Ef. ˇ 6:6) Pokud je vsak uvedeno pouze ˇ slovo „srdce“, predstavuje lidskou osobnost. w12 4/15 3:2, 4 ˇ ˇ Streda 21. kvetna ´ Jeho neviditelne vlastnosti jsou ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ totiz jasne patrne od stvorenı sveˇ ˇ ta, protoze je lze pochopit z u ciˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ nenych vecı. (Rım. 1:20) ˇ ´ ˇ ´ Ze stvoritelskych del se dozvı´ ´ ´ dame mnohe o Jehovovych vlastnostech, ale nenajdeme v nich ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ odpove na radu dulezitych otaˇ´ ´ zek. Naprıklad z nich nezjistıme, ´ jakou budoucnost m a lidstvo ˇ ´ ˚ pred sebou. To nam Buh odhalu´ ´ ´ je na str ankach sveho Slova, ˇ ´ Bible. Kdyz ji zkoumame, na´ ´ ´ jdeme v nı proroctvı, ktera se ˇ ´ vzdy splnila, a to ve stanoveny ˇ ˇ cas. Jehova je totiz schopen viˇ ´ ´ det do budoucnosti a navıc dokaˇ ˇ´ ´ ze rıdit udalosti tak, aby se je´ ˇ ˇ ´ ho zamer plnil podle casoveho ´ ´ planu, ktery stanovil. Jehova si ˇ ˇ preje, abychom rozumeli biblic´ ´ ˇ kym proroctvım a meli z nich ˇ ˇ ´ uzitek. Ackoli nenı omezen naˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ sım vnımanım casu, pri predpo´ ´ ´ ˇ ´ ´ vıdanı, kdy k nejake udalosti doˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jde, pouzıva ˇ casove udaje, ktere ´ chapeme. (Zalm 90:4) w12 5/15 3:5, 6 ˇ ˇ Ctvrtek 22. kvetna ´ ´ ˇ ´ ˇ Ty pro sebe stale hledas velke ve´ ci. Dale nehledej. (Jer. 45:5) ´ ˇ ´ Co byly ty „velke veci“, ktere ´ Baruk hledal? S jistotou to nevıˇ ´ ˇ´ ˇ me, ale v kazdem prıpade to byly ˇ ´ ˇ ˇ ´ veci, ktere nemely zadnou buˇ ˇ doucnost. Zanikly totiz pri doby´ ´ ´ ˇ tı Jeruzalema Babylonany v roce ˇ ´ ˇ ´ 607 pr. n. l. Chapes, jake z toho ˇ ´ ´ plyne poucenı? Mame-li si zajisˇ ˇ tit to, co k zivotu nezbytne poˇ ˇ ´ ´ trebujeme, urcite plany do buˇ ´ ˇ´ doucnosti delat musıme. (Prısl. ´ 6:6–11) Bylo by ale moudre invesˇ tovat spoustu casu a energie do ˇ ˇ ´ neceho, co nema trvalou hodnoˇ tu? Je pravda, ze Jehovova orga´ ´ ´ nizace neustale planuje vystavbu ´ ´ ˚ ´ ´ novych salu Kralovstvı a odboˇ ˇ ˇ ´ cek a pripravuje dalsı teokra´ ´ ´ ˇ ticke projekty. Toto usilı vsak ˇ ˇ ˇ ´ neprijde vnivec, protoze jeho cı´ ´ lem je podporovat zajmy Kralov´ ´ ´ ˇ ´ ˇ stvı. A stejny cıl by mel mıt pri ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ planovanı svych zalezitostı kaz´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ dy Jehovuv zasveceny sluzebnık. ˇ´ˇ ˇ ´ Jezıs rekl: „Hledejte nejprve kra´ lovstv ı a [Jehovovu] spravedlˇ nost.“ (Mat. 6:33) Opravdu o sobe ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ muzes rıct, ze se touto vybıdkou ˇ´ ´ˇ rıdıs? w12 6/15 3:8, 9 ´ ˇ Patek 23. kvetna ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Kdyz se ke mne blızili zlocinci, . . . ´ sami klop ytli a padli. ˇ (Zalm 27:2) ´ ˇ Pomahal ti Jehova, kdyz jsi zaˇ´ ´ ˇ ´ zıval naro cne okolnosti? Stalo ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ se ti naprıklad, ze ses upenlive ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ modlil ohledne nejakeho vazne´ ho problemu a pak ti Jehova dal ´ ˇ ˇ moudrost a sılu, abys ho vyresil? ´ ´ ˇ ˇ Vzpomınas na to, jak jsi mu chtel ´ ˇ ˇ ´ ˇ vıc slouzit a on odstranil prekaz´ ´ ˇ ky, ktere ti v tom branily, a pred ˇ ´ ˇ tebou se otevrely „velke dvere, ´ ˇ ktere vedou k cinnosti“? (1. Kor. ´ ˇ ´ 16:9) Jake pocity v tobe takove ´ ´ ´ vzpomınky vyvolavajı? Jsou pro ˇ ˇ ´ ˇ tebe ujistenım, ze ti Jehova po˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ muze i v mnohem narocnejsıch ˇ ´ ´ situacıch? (Rım. 5:3–5) Co kdyˇ´ ˇ ´ ´ ´ by naprıklad nejaka mocna vlada ˇ ˚ chtela vyhladit Jehovuv lid? K ta´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ kovym pokusum uz v nası dobe ˇ ˇ ˇ doslo, ale byly zmareny. Jestlize ˇ ´ ´ ˇ ˚ si pripomıname, ze Jehova svuj ´ ´ ´ lid chranil v minulosti, pomaha ´ nam to, abychom se do budouc´ ˚ ˇ nosti dıvali s duverou. (Dan. 3:28) w12 7/15 3:5, 6 ˇ Sobota 24. kvetna ˇ Jazyk je ohen. (Jak. 3:6) ´ ´ ˇ´ ˇ V obraznem smyslu se da rıct, ze ´ ˚ Satan by ve sboru rad zpusobil poˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ zar. Kdyz se mu to podarı, vyzene ˇ ˇ ´ ´ jeho cleny z bezpecneho ukrytu ˇ´ ´ ´ ˚ prımo do svych sparu. Jak by se ´ ˇ ´ ˇ mohlo stat, ze bychom s nım neveˇ ´ domky spolupracovali? Ucednık ˇ ´ ˇ Jakub prirovnal k ohni nas ja´ zyk. (Jak. 3:6–8) Pokud ho nemame pod kontrolou, mohli bychom ˇ ˇ ´ ˇ ve sboru zalozit pozar. Uvazuj ´ ´ ´ ´ ˇ o nasledujıcı situaci. Na shromazˇ ´ ´ ˇ ´ denı je oznameno, ze jista sesˇ ˇ tra zacala slouzit jako pravidel´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ na prukopnice. Po shromazdenı ˇ ´ se o tom dve sestry bavı. Jedna ´ ˇ z toho ma radost a preje si, aby ´ ˚ ˇ ´ se nove prukopnici darilo. Druha ˇ ´ zpochybnuje jejı pohnutky a naˇ ˇ ˇ ´ znacuje, ze to dela jen proto, aby ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vypadala dulezite. Asi nenı tezke ´ ´ ˚ ˇ ´ uhadnout, ktera z nich muze svyˇ ˇ ´ mi slovy zalozit pozar. w12 8/15 3:3, 4 ˇ ˇ Nedele 25. kvetna ´ ˇ ˇ Shromazdi lid. (5. Mojz. 31:12) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Kam az pame vetsiny z nas ´ ´ ´ ´ saha, mezinarodnı a oblastnı sjezˇ ´ ˇ ´ ´ dy vzdy byly nedılnou soucastı ´ ˇ ˇ ˚ novodobych dejin svedku Jehovo´ ˇ ´ ˇ´ vych. I pred tisıci lety se Bozı ˇ ´ ´ ´ sluzebnıci schazeli na velkych ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ shromazdenıch. Prvnı velke shro´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ mazdenı, pri kterem byli Bozı sluˇ ´ ˇ ´ ´ zebnıci poucovani o duchovnıch ˇ vecech, se konalo u hory Sinaj. ˇ ´ Pri tomto nezapomenutelnem se´ ´ ˚ ˚ tkanı dal Jehova Izraelitum svuj ´ ´ ˚ z akon a dramatick ym zp usoˇ bem projevil svou moc. (2. Mojz. ˇ 19:2–9, 16–19; 20:18; 5. Moj z. ´ ˇ ˇ ´ 4:9, 10) Od tohoto shromazdenı se ´ ˇ ´ ´ ´ odvıjelo veskere Jehovovo jednanı ´ s Izraelity. Kratce potom Jeho´ ´ va stanovil, jak budou svolavani. ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ Narıdil Mojzısovi, aby vyrobil dve ˇ´ ´ ˇ strıbrne trubky, jejichz zvukem ´ ´ ˇ ˇ ´ bude „cele shromazdenı“ upozorˇ ˇ ´ ´ neno, ze se ma sejıt „u vchodu do ´ ´ ˇ stanu setkanı“. (4. Mojz. 10:1–4) ˇ Zkus si predstavit, jak radost´ ´ ne udalosti to pro Izraelity byly. w12 9/15 5:1–3 ˇ ´ ˇ Pondelı 26. kvetna ´ ´ ˇ´ Ja pozvedam ruku v prısaze ˇ k . . . Jehovovi. (1. Mojz. 14:22) ´ ´ ˇ´ ´ Dokonalı tvorove, kterı milujı ´ ˇ ˇ´ Boha a napodobujı ho, vzdy rı´ ´ ˇ kajı pravdu a navzajem si plne ˚ ˇ ˇ ´ ´ duverujı. Nemusı tedy potvrzo´ ˇ´ vat pravdivost svych slov prısaˇ´ ˇ hou. Hrıch a nedokonalost vsak ˇ ˇ ˇ vsechno zmenily. Lzi a podvoˇ ˇ ´ dy se mezi lidmi staly beznymi, ˇ ´ ´ ˚ a tak zacalo byt nezbytne v duleˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ zit ych z ale zitostech p r ısahat. ˇ´ ´ ´ ´ Prısaha byla pravnım nastrojem, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ kter y p rinejmen s ım p ri t rech ˇ´ ˇ ˇ prılezitostech vyuzil i patriarˇ cha Abraham. (1. Mojz. 21:22–24; ˇ´ 24:2–4, 9) Bylo to naprıklad tehˇ ´ ˇ ´ dy, kdyz se vracel po vıtezne bitˇ ´ ´ ve nad elamskym kralem a jeho ˇ ´ spojenci. (1. Mojz. 14:17–20) Kral ˇ ˇ Sodomy chtel Abrahama odmenit ˇ za to, ze vysvobodil jeho lid z ruˇ ´ kou nepratel, ale Abraham slavˇ ´ nostne prohlasil: „Nevezmu nic ˇ ˇ´ z cehokoli, co je tvoje, od prıˇ ´ ´ ze po remınek sandalu, abys neˇ´ ´ ˇ mohl rıci: ‚To ja jsem ucinil Abra´ ˇ ma bohatym.‘ “ (1. Mojz. 14:21–23) w12 10/15 3:4, 5 ´ ´ ˇ Utery 27. kvetna ˚ ˚ ˚ Buh pusobil vzrust. (1. Kor. 3:6) ˚ ´ Je to sice Jehova, kdo pusobı, ˇ ´ ze semena rostou, ale poctil nas ´ ˇ ´ tım, ze nam dovoluje, abychom ´ ´ je zasevali a zalevali. (1. Kor. 3:9) ´ ˇ ´ Jehova je opravdu uzasnym vzoˇ ´ ´ rem pokory. Kazdeho z nas by ˇ ˇ ˇ to melo mocne podnecovat, abyˇ ´ ˇ´ chom se chovali jako mensı. Bozı ˇ ´ ˇ pokora mela obrovsky vliv na zalmistu Davida. K Jehovovi se mod´ ˇ ˇ ´ ´ lil: „Tva pokora me cinı velkym.“ ˇ (2. Sam. 22:36) David si uvedoˇ ´ ´ moval, ze ma v Izraeli vyznam´ ´ ˇ ˇ ne postavenı proto, ze se k nemu ˚ ˇ ˇ Buh pokorne sklonil, ˇ aby mu venoval pozornost. (Zalm 113:5–7) ˇ ´ My bychom to meli vnımat stejˇ ´ ˇ ´ ne. Mame snad nejake vlastnosti, ˇ ´ ´ schopnosti ci vysady, ktere byˇ chomˇ neprijali od Jehovy? (1. Kor. ˇ ´ ´ 4:7) Clovek, ktery se chova jako ˇ ´ ´ mensı, bude velky v tom smyslu, ˇ ´ ˇ ´ ze dıky pokore se pro Jehovu sta´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ va cennejsım sluzebnıkem. (Luk. 9:48) w12 11/15 3:6, 7 ˇ ˇ Streda 28. kvetna ´ ˇ ˇ ´ Stale [se zdrzujte] telesnych tuˇ zeb. (1. Petra 2:11) ˇ ´ ´ Nektere touhy nejsou nesprav´ ´ ˚ ne, pokud jsou uspokojovane zpu´ ˇ sobem, ktery stanovil Stvoritel. ´ ´ ˇ´ ˇ To se tyka naprıklad touhy dobre ´ ´ ˇ se najıst a napıt, venovat se odˇ ´ ˇ ´ pocinkovym cinnostem nebo traˇ ˇ ´ vit cas s prateli. I touha po sexu ˇ ´ ˇ´ s manzelskym partnerem patrı ˇ ´ ´ ˇ ´ k zivotu a nenı na nı nic spatneho. ˇ ˇ (1. Kor. 7:3–5) Petr vsak mel na ˇ ´ ´ mysli telesne touhy, kterych by se ˇ ´ ˇ ˇ kresane meli vyvarovat, protoze ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ „pusobı rozpor s dusı“. Nektere ´ ˇ biblicke preklady proto na tomto ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ mıste prımo uvadejı slovnı spo´ ´ ´ ˇ ˇ jenı „sobecke vasne“ (Ekumenicˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ky preklad) nebo ˇ „telesnˇ e chtıce“ ´ ´ (Novy zakon, Zilka). Kresan by ˇ ˇ ´ rozhodne mel ovladat jakoukoli ´ touhu, ktera je v rozporu s Jeho˚ ´ ´ vovou vulı a ktera by mohla poˇ skodit jeho vztah s Bohem. Pokud ˇ ´ ˇ ˇ ´ by to nedelal, vazne by tım ohro´ ˇ ˇ ´ ˇ zil svou vyhlıdku na vecny zivot. w12 12/15 3:8, 9 ˇ ˇ Ctvrtek 29. kvetna ´ ´ ˇ Jak dobre je slovo v pravy cas! ˇ´ (Prısl. 15:23) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ Starsı si uvedomujı, ze je duleˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ´ zite svym bratrum a sestram rıˇ ´ ˇ´ ˇ´ kat, ze si jich vazı. (Prısl. 3:27) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Kdykoli to starsı udela, vlastne ´ ˇ´ ´ ˇ tım rıka: „Vsiml jsem si toho, co ˇ ´ ˇ ´ ´ delas. Zajımam se o tebe.“ Spoˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ luverıcı potrebujı slyset od starˇ ´ ´ s ıch p ovzbudiv a slova. Jedna ´ ˇ ´ sestra, ktere je pres 50 let, vyjadˇ ´ ˇ ˇ rila pocity mnohych, kdyz rek´ ˇ ´ la: „V praci slysım pochvalu jen ´ ´ malokdy. Je tam chladny a souˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tezivy duch. Kdyz me ale starsı ´ ´ ˇ ˇ pochvalı za neco, co jsem udeˇ ˇ ˇ ´ lala pro sbor, moc me to potesı ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ a povzbudı. Cıtım, ze me muj ne´ ´ besky Otec miluje.“ Bratr, ktereˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ho jeden starsı uprımne pochvaˇ ´ ˇ ˇ lil, rekl: „Svymi slovy me hodne ˇ ´ ´ povzbudil.“ Up r ımn a pochvala ˇ ˇ´ ´ ˇ spoluverıcı zahreje u srdce a pro´ hloubı jejich radost. To jim za´ ´ ´ ˇ ˇ se doda sılu, aby dal sli po ceste ˇ zivota a neunavili se. (Iz. 40:31) w13 1/15 5:9 ´ ˇ Patek 30. kvetna ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Nikdo ke mne nemuze prijıt, poˇ ´ ´ ˇ kud ho nepritahne Otec, ktery me poslal. (Jan 6:44) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Kazdy clovek, ktereho k sobe ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Jehova pritahne, se stava soucas´ ˇ ´ ˚ ˇ tı celosvetove organizace. Muze ´ ´ ´ ˇ ´ v nı najıt opravdove pratele, kteˇ´ ˇ´ ´ ´ rı se drzı toho, co je spravne. ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ Nas laskyplny Buh temto lidem ´ ´ ´ ´ pomaha, aby zıskali jeho schvale´ ´ ´ ´ nı. Z lidstva take vybıra budou´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ cı cleny nebeske vlady. Az zıskajı ´ ´ ´ kralovske postavenı, povedou poˇ ´ ˇ ˇ slusne lidi k dokonalosti a k vec´ ˇ ˇ ˇ nemu zivotu. Je tedy videt, ze ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jehova sice trpelive ceka, ale priˇ ˇ ´ ´ tom pracuje na uskutecnenı sve´ ˇ ˇ ˇ ho zameru, a to k nasemu uzitku. ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Muze vsak byt narocne mıt to na ˇ ´ mysli, kdyz starneme nebo v tomˇ ´ ´ ˇ ´ to nicemnem systemu nejak stra´ ˇ ´ ´ ˇ ´ dame. Mozna nas prepadne sklıˇ ˇ cenost nebo si zacneme myslet, ˇ ˇ ´ ´ ze Jehova se splnenım svych sli˚ ´ ´ bu otalı. (Hebr. 10:36) Nikdy pro´ ˇ to nezapomınejme na to, ze ho ˇ ´ ˚ k trpelivosti vedou dobre duvody ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ a ze zbyvajıcı cas vyuzıva v nejlepˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ sım zajmu svych vernych sluzeb´ ˚ nıku. (2. Petra 2:3; 3:9) w12 9/15 3:5, 7 ˇ Sobota 31. kvetna ´ ˇ ˇ ˇ Co je smrtelny clovˇek, ze ho cho´ ˇ vas v mysli? (Zalm 8:4) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Je pro tebe tezke verit tomu, ze ˚ ˇ ´ by se Buh osobne zajımal o nedo´ ˇ ˇ ´ konale lidi? O necem podobnem ˇ ˇ ´ uvazoval i zalmista David, ktery ˇ ˇ ´ Jehovovi rekl slova dnesnıho den´ ˇ ´ ˇ ´ nıho textu. Je mozne, ze k teto ´ ´ otazce Davida vedl jeho vlastnı ´ ˇ ˇ ˇ ´ zazitek. Ackoli byl Jisaiovym nejˇ ´ mladsım synem, Jehova ho poˇ ˇ ˇ ´ ´ va zoval za „mu ze p r ıjemn eho ´ svemu srdci“ a „vzal [ho] z pastvi- ´ ´ ´ ´ ny od n asledov an ı st ada, aby ˚ [se] stal vudcem“ nad Izraelem. (1. Sam. 13:14; 2. Sam. 7:8) Zkus ˇ si predstavit, jak se David, pou´ ´ ´ ˇ ´ ˇ hy mlady pastyr, asi cıtil, kdyz ˇ ˇ ˇ ´ si uvedomil, ze Stvoritel vesmıru ˇ ˇ venoval pozornost jeho myslen´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kam a uvaham. Stejne uzasne je, ˇ ˇ ´ ´ kdyz si uvedomıme, s jakym osob´ ´ ˇ ´ ´ ´ nım zajmem si Jehova vsıma lidı ˇ ´ dnes. Shromazuje do sve orgaˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ nizace „zadoucı veci vsech naro˚ ´ ˇ ´ ˚ ´ du“ a svym sluzebnıkum poma´ ˚ ˇ ´ ha, aby mu zustali vernı. (Ag. 2:7) w12 4/15 5:3, 4 ˇ ˇ Nedele 1. cervna ´ ˇ Vırou nezahynula nevestka Raab. (Hebr. 11:31) ˇ ´ Protoze Raab projevila vıru a od´ vahu, byla i se svou domacnos´ ˇ ˇ ˇ ´ tı usetrena, kdyz Izraelite dobyˇ li Jericho. (Jak. 2:25) Raab touzila ˇ´ ´ ´ ˚ po Bozım schvalenı, a proto svuj ´ ˚ ˇ nemravny zpusob zivota opustiˇ ´ ˇ ˇ la. I v dnesnı dob e museli nekteˇ´ ˇ ´ ´ rı kresane projevit vıru, odvahu ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ a moralnı sılu, aby ve svem zivote ˇ ´ ˇ udelali podobne zmeny jako Raab, ´ ˇ a mohli se tak lıbit Bohu. Nejakou ˇ dobu po Jozuove smrti se na stranu ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ praveho uctıvanı odvazne postaviˇ ´ ˇ la Moabka Rut. Kdyz ji jejı ovdove´ ˇ ˇ la tchyne Noemi premlouvala, aby ˇ ˇ ´ ˇ sla zpet ke svemu lidu, Rut odpoveˇ ´ dela: „Nenalehej na mne, abych ˇ ´ ˇ te opustila, abych se obratila zpet ´ ˇ ˚ a nedoprovazela te . . . Tvuj lid bu´ ˚ ˚ ´ de mym lidem a tvuj Buh mym ˇ Bohem.“ (Rut 1:16) Casem se Rut ˇ´ ´ vdala za Noemina prıbuzneho Bo´ aza a narodil se jim syn, ktery ˇ ˇ´ˇ se stal predkem Davida a Jezıse. ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Z prıkladu Rut je zrejme, ze kazde´ ho, kdo projevuje vıru a odvahu, Jeˇ ˇ hova odmenuje. (Rut 2:12; 4:17–22; Mat. 1:1–6) w13 1/15 1:9, 10 ˇ ´ ˇ Pondelı 2. cervna ˇ ´ Salomoun . . . nenasledoval Jehoˇ vu plne jako jeho otec David. ´ (1. Kral. 11:6) ˇ Davidovu synu Salomounovi Jeˇ ´ ˇ ˇ ˚ hova mimoradne zehnal. V pruˇ ˇ ´ ˇ bˇ ehu doby se vsak ukazalo, ze ´ ´ ˇ ´ Salomoun nem a uctu k Bo z ı´ ˇ´ ´ mu zakonu. Nerıdil se Jehovovym ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ prikazanım, ktere rıkalo, ze iz´ ´ ˇ ˇ raelsky kral „by si nemel mnozit ˇ ˇ ˇ pocet manzelek“. (5. Mojz. 17:17) ˇ ´ ˇ ´ Nektere jeho zeny navıc nebyly ˇ ´ Izraelitky. Kdyz zestarl, „naklo´ nily jeho srdce, aby nasledovalo ´ ´ jine bohy“. (1. Kral. 11:1–5) Jak ˇ bys reagoval, kdyby s tebou chtel ˇ ´ ˇ´ ˇ clovek, ktery neslouzı Jehovovi, ´ ´ navazat milostny vztah? Jednal ˇ bys jako David, nebo jako Salo´ ˇ ´ moun? Pravy kresan ma vstouˇ ´ ´ pit do manzelstvı „pouze v Panu“. ˇ ´ (1. Kor. 7:39) Mel by sis tedy vzıt ˇ ˇ ˇ ´ jedine pokrteneho ctitele Jehovy. ´ ´ ˇ Pokud navıc rozeznas ducha, kte´ ´ ´ ´ ry stojı za tımto biblickym poˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ zadavkem, nejenze si neverıcıho ˇ ˇ ˇ cloveka nevezmes, ale nebude ti ´ ani lichotit jeho zajem. w12 11/15 1:15, 16 ´ ´ ˇ Utery 3. cervna ´ Vyvstal . . . mezi nimi prudky spor ´ ´ ´ o to, ktery z nich se zda byt nejˇ ˇ´ vetsı. (Luk. 22:24) ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ Jezısovi ucednıci meli problem. ˇ Opakovane se mezi sebou dohadoˇ ˇ ´ vali, kdo z nich je nejvetsı. (Mar. ´ 9:33–35; 10:43; Luk. 9:46) Dıky bo´ ˇ ´ ˇ´ˇ hatym zkusenostem, ktere Jezıs ´ ˇ´ ´ zıskal v prıtomnosti sveho Otce, ´ ´ znal jeho ˇ nazor na pychu.ˇ (2. Sam. 22:28; Zalm 138:6) Krome toho viˇ ´ ˇ´ del, jak se pycha ˇ ´ projevila v prıˇ pade Satana Dabla. Tomuto so´ ´ ˇ beckemu tvoru velmi zalezelo na ´ ´ ´ ˇ´ˇ vyznamnem postavenı. Jezıs proto ˇ ´ ´ musel byt zarmoucen tım, ze jeho ˇ ´ ´ ˇ ucednıci stale meli snahu vynikˇ ˇ ˇ nout, prestoze je skolil. A to platiˇ ´ lo dokonce i o tech, ktere vybral ˇ ´ ´ za apostoly. Touhu po vyznamnem ´ ´ postavenı dali najevo i v poslednı ´ ˇ ˇ den jeho pozemskeho zivota. Presˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ to je Jezıs stale laskave ukaznoval ´ ˇ ˇ a neztracel nadeji, ze se nakonec ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ naucı pokore, ze budou mıt stejny ˇ ´ myslenkovy postoj jako on. (Luk. 22:25–27; Fil. 2:5–8) w12 4/15 1:12 ˇ ˇ Streda 4. cervna ´ ˇ ´ ˇ Jejı chodidla byla zcasti ze zeleza ˇ ´ ´ ´ a zcasti z tvarovane hlıny. (Dan. 2:33) ´ Daniel v jednom ze svych pro´ roctvı popsal obrovskou sochu, ´ ˇ ˇ ´ ktera predstavuje po sobe jdoucı ´ ´ velmoci. Poslednı velmoc je znaˇ ´ zornena chodidly a prsty. Z toho ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vyplyva, ze zadna dalsı lidska velˇ ´ ´ ˇ ˇ moc se na svetove scene uz neob´ ˇ ´ ˇ ´ ´ jevı. Behem prvnı svetove valky ´ ˇ ´ vznikl vyjimecny svazek mezi Bri´ ´ ´ ´ ´ ˇ taniı a Spojenymi staty. A prave ˇ anglo-americkou velmoc predsta´ ˇ ´ vuje poslednı cast sochy. Chodidla ´ ˇ ´ ˇ a prsty tvorene zelezem a hlınou ´ ˇ poukazujı na to, ze anglo-ame´ ´ ˇ ´ ricka velmoc je oslabena. Bozı ´ ´ ´ kralovstvı je v tomto proroctvı ´ ˇ ´ znazorneno kamenem, ktery byl ´ ´ ´ vysekan z hory symbolizujıcı Jehovovu svrchovanost. To se stalo ´ v roce 1914. Tento kamen se dnes ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ nezadrzitelne blızı ke svemu cıli — ´ ´ k noham obrovske sochy. V Arma´ ˇ gedonu budou jejı nohy i vsech´ ˇ ´ ny ostatnı casti rozdrceny. (Dan. ´ ˇ ˇ 2:44, 45) To znamena, ze v dobe, ´ kdy vypukne Armagedon, stale ˇ ˇ ´ ´ jeste bude dominantnı mocnostı ˇ ´ ´ ˇ ´ na svetove scene anglo-americka ´ ˇ ´ ˇ ´ velmoc. Bude uzasne, az na vlastnı ˇ ˇ´ ´ oci spatrıme, jak se toto proroctvı ´ splnı. w12 9/15 1:13, 14 ˇ ˇ Ctvrtek 5. cervna ´ ˇ Ty, Jehovo, jsi . . . dobr ˇ y a pri´ ˇ ˇ chystany odpoustet. (Zalm 86:5) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Je prirozene, ze kdyz blızky clen ´ rodiny opustı Jehovu a je vylouˇ ´ cen, je to velmi bolestne. Kdyby ˚ ses ale kvuli tomu, co se stalo, ´ na Jehovu zlobil, vzdalil by ses ˇ ˇ ´ ˇ ´ od nej. Vylouceny clen tve rodiny ´ ˇ ˇ musı videt, ze Jehova je pro tebe ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dulezitejsı nez vsechno ostatnı, ˇ ˇ ´ ˚ a to vcetne rodinnych vztahu. Poˇ ´ kud se chces se zarmutkem vyrovˇ ˇ ˇ nat, usilovne se snaz upevnovat ˚ svuj vztah k Jehovovi. Neizoluj se ˇ ˚ ˇ´ od spolukresanu. (Prısl. 18:1) Se ´ ˇ ˇ svymi pocity ˇ se sveruj Jehovovi ˇ v modlitbe. (Zalm 62:7, 8) Nehle´ dej zaminky pro to, aby ses s vyˇ ´ ˇ ´ loucenym clenem rodiny stykal, ˇ´ ˇ ´ naprıklad prostrednictvım e-maiˇ ˇ ´ ´ lu. (1. Kor. 5:11) V co nejvetsı mıˇ ˇ ´ ˇ re se venuj duchovnım cinnostem. ´ ˇ ˇ (1. Kor. 15:58) Nenı vsak nic spat´ ˇ ´ ˇ ˇ neho na tom, kdyz chovas nadeji, ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ze se tvuj blızky k Jehovovi vratı. w13 1/15 2:16, 19, 20 ´ ˇ Patek 6. cervna ´ Je . . . pokorny. (Zech. 9:9) ˚ ˇ ´ ˇ Svuj zivot, ktery se vyznacoval ˇ ´ ˇ´ˇ pokorou a poslusnostı, Jezıs zaˇ ´ ˇ ´ ˚ vrsil smrtı na mucednickem kuˇ ´ lu. Nade vsı pochybnost tak do´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ kazal, ze clovek muze Jehovovi ˚ ˇ ´ ˇ zustat verny, i kdyz je zkouˇ ˇ ´ sen az do krajnosti. Dokazal ta´ ˇ ˇ ˇ ke, ze Satan nemel pravdu, kdyz ˇ ´ ˇ ´ tvrdil, ze lide slouzı Jehovovi ´ ze sobeckych pohnutek. (Job 1:9–11; 2:4) Svou naprostou ry´ ˇ´ˇ ´ zostı se Jezıs navıc zastal toˇ ´ ´ ´ ho, ze Jehova ma pravo vladˇ ´ ˇ nout a ze vladne spravedlive. ˇ´ ´ (Prısl. 27:11) Svou smrtı na muˇ ´ ˚ ´ ´ cednickem kulu take zaplatil vy´ kupne za lidstvo. (Mat. 20:28) ˇ´ˇ ´ ˇ Hrısnym lidem se tak otevrela ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prılezitost zıt vecne, aniz by byla ˇ ˇ ˇ´ poruˇ sena merıtka spravedlnos´ ti. (Rım. 5:18) Duchem pomaza´ ˇ ˚ ˇ´ nym kresanum poskytuje Jezıˇ ´ ´ ˇ ´ sova vykupnı obe vyhlıdku na ´ ˇ nesmrtelny zivot v nebi a „ji´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nym ovcım“ na vecn ˇ ´ y zivot na zemi. (Jan 10:16; Rım. 8:16, 17) w12 11/15 2:9–11 ˇ Sobota 7. cervna ´ ˇ ˇ Vratil jsem se, abych videl vsech´ ´ ˇ ´ ny skutky utlaku, ktere se dejı pod sluncem, a pohleme, slzy ˇ ˇ ´ tech, kdo byli utlacovani, ale neˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ meli zadneho utesitele. (Kaz. 4:1) ´ Dnes je to podobne, ne-li horˇ ´ ´ sı. Kdo z nas nikdy neplakal? Je ˇ ˇ ´ ˇ pravda, ze nekdy placeme ra´ ˇ ˇ dostı, ale vetsinou jsou slzy pro´ ´ jevem ztrapeneho srdce. Vzhleˇ ´ ´ dem k tomu, ze nas postihujı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ vetsı ci mensı tragedie, nalehaˇ ˇ ´ ˇ ve potrebujeme utechu a vysvo´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ bozenı. A prave to udela Bozı ´ ´ ´ ´ ˚ kralovstvı pro sve poddane. Buh ˇ ˇ ˇ´ lidem „setre kazdou slzu z ocı ˇ ˇ a smrt jiz nebude a nebude jiz ´ ˇ ani truchlenı ani krik ani boˇ lest“. (Zjev. 21:4) To, ze Jehova ´ ´ ˇ odstranı truchlenı, krik a bolest, ´ ´ ˇ je nadherne samo o sobe. Toto ´ ˇ proroctvı ale obsahuje i slib, ze ´ ´ ´ ˇ´ zbavı lidstvo uhlavnıho neprıtele, smrti. w12 9/15 2:10, 12 ˇ ˇ Nedele 8. cervna ´ ˇ ´ ´ Stale [jsem] az nadmıru pronaˇ´ ˇ sledoval Bozı sbor a pustosil jej. (Gal. 1:13) ˇ ˇ Pavel o techto vecech nepsal ˇ ˇ ´ proto, ze by na ne byl hrdy, ale ´ ˇ ´ ˇ zaroven se netvaril, jako by se nic nestalo. (1. Kor. 15:9; Fil. 3:6; ˇ ˇ 1. Tim. 1:13) Velmi dobre si uveˇ ´ ˇ domoval, ze se dopustil zavaz´ nych chyb. (Sk. 26:9–11) Z jeho ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ prıkladu jasne vyplyva, ze kdyz ´ ´ ˇ´ ˇ ´ vyzname sve hrıchy a zmenıme ˚ ˚ ´ ´ svuj zpusob jednanı, Jehova je ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ochotny na zaklade Jezısovy vy´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ kupnı obeti prikryt i vazna proviˇ ´ ´ ˇ ´ nenı. To je dobra pripomınka pro ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vsechny, kterym je zatezko uveˇ ˇ ˇ rit, ze by se Kristova obe mohla ˇ ˇ vztahovat na ne osobne. (1. Tim. ˇ ˇ 1:15, 16) Prestoze Pavel byl kdy´ ˚ si fanatickym odpurcem Krista, ˇ´ ˇ mohl napsat: „[Bozı Syn] me miloval a vydal se za mne.“ (Gal. ˇ 2:20; Sk. 9:5) Ano, Pavel se naucil ´ ˇ´ ˇ se svou minulostı zıt a slouzil tak, ˇ ˇ aby uz nikdy nemusel niceho liˇ tovat. Naucil ses to i ty? w13 1/15 4:6, 8 ˇ ´ ˇ Pondelı 9. cervna ˇ ´ ´ Sluz [Jehovovi] s uplnym srdˇ ´ cem . . . ; Jehova toti z zkoum a ˇ vsechna srdce. (1. Par. 28:9) ˇ ˇ ´ ˇ Jehova skutecne zkouma vsech´ na srdce, to znamena i to tvoje. ˇ´ ´ (Prısl. 17:3; 21:2) To, co ve tvem ´ ´ ´ srdci vidı, ma velky vliv na jeho ˇ ´ vztah k tobe a take na tvou bu´ ˇ ´ ´ ˚ doucnost. Mas tedy padny duvod ˇ´ ´ rıdit se inspirovanou radou kraˇ ˇ le Davida a delat vsechno pro to, ˇ ´ ´ abys Jehovovi slouzil s uplnym srdˇ ´ ´ ˇ cem. O nası silne touze slouzit ´ ˇ ˇ´ Jehovovi celym srdcem svedcı to, ˇ ˇ ˇ ze se horlive venujeme duchov´ ˇ ˇ ˇ nım vecem. Aby nase touha slouzit ´ ´ Bohu nezeslabla, je nutne, aby´ ˇ chom sve srdce pravidelne zkou˚ ˇ ˇ mali. Jak to muzeme delat? To, ja´ ˇ ˇ ˇ ´ cı jsme uvnitr, samozrejme nenı ˇ ˇ ´ ˇ videt, podobne jako nenı videt to, ´ ´ ˚ co se skryva pod kurou stromu. ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ V Kazanı na hore vsak Jezıs jasˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ne rekl, ze tak jako ovoce svedcı ´ ˇ o tom, jaky je strom, tak i nase jed´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ nanı svedcı o tom, jake je nase srdce. (Mat. 7:17–20) w12 4/15 3:5–7 ´ ´ ˇ Utery 10. cervna ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jsou ctyri kralovstvı, jez vyvsta´ nou z jeho naroda, ale ne s jeho silou. (Dan. 8:22) ˇ ˇ ´ V jednom Danielove videnı bylo ˇ ´ ˇ Re cko zn azorn eno levhartem ˇ ˇ ˇ´ se ctyrmi krıdly. To poukazovalo na rychlost, s jakou bude tato ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ rıse dobyvat nova uzemı. (Dan. ´ ˇ ´ 7:6) V druhem videnı Daniel spatˇ ´ ´ ´ ril kozla s jednım napadnym ro´ ´ hem, jak rychle zabıjı dvouro´ ´ ˇ heho berana, ktery predstavoval ´ ˇ ˇ Medo-Persii. Jehova rekl, ze koˇ ´ zel symbolizuje Recko a velky roh ´ ˇ ˇ ´ ´ znazornuje reckeho krale. Daniel ´ ˇ ´ dal napsal, ze velky roh byl zlomen ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ a mısto nej vyrostly ctyri mensı. ˇ ˇ ´ Prestoze bylo toto proroctvı za´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ psano tım, nez ˇ asi dve ste let pred ´ se Recko stalo velmocı, splnilo se ˇ ´ do vsech podrobnostı. Alexandr ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Veliky, nejv yznamn ej s ı kral staroˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vekeho Recka, vedl vıtezne tazenı ´ ˇ proti Medo-Persii. Roh vsak byl ˇ ´ brzy zlomen, kdyz tento mocny ´ ˇ ´ ´ kral zemrel na vrcholu sve slavy ˇ ´ ´ ve veku pouhych 32 let. Kralov´ ˇ stvı si pak mezi sebou rozdelili ˚ ˇ ˇ ctyri Alexandrovi vojevudci. (Dan. 8:20–22) w12 6/15 1:15 ˇ ˇ Streda 11. cervna ˇ ˇ Jiz nejsou dva, ale jedno telo. Co ˚ ˇ ´ ´ tedy Buh jhem spojil, a zadny ˇ ˇ ˇ clovek neoddeluje. (Mat. 19:6) ˇ ´ A u z j sme svobo dn ı, nebo ˇ ´ ´ ´ v manzelstvı, musıme mıt tato Jeˇ´ˇ ´ ˇ zısova slova stale na pameti. Touˇ ˇ ´ ˇ zit po manzelskem partnerovi ne´ ˇ´ ˇ koho jineho je hrıch. (5. Mojz. 5:21) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Jestlize se nejaky kresan zacal ´ ˇ ´ takovymi myslenkami zaobırat, ´ ´ ˇ ´ musı jednat rychle a teto neciste ´ ˇ touhy se zbavit. Musı to udelat ˇ´ ˇ ˇ ˇ i v prıpade, ze dovolil, aby v nem ´ ˇ tato sobecka touha zakorenila — ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ prestoze mu to mozna zpusobı velkou citovou bolest. (Mat. 5:27–30) ˚ ˇ ´ ˇ Je velmi dulezite, aby kresan ´ ´ ´ ˇ ´ ´ takove nespravne uvazovanı naˇ ´ ˇ ´ pravil a h r ı snou touhu sv eho ´ ´ ˇ zradneho srdce umlcel. (Jer. 17:9) ´ ´ I ti, kdo Jehovu znajı malo nebo ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vubec a nevedı, ze manzelstvı je ˇ ´ ˇ ´ dar od nej, majı manzelsky svaˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ zek do urcite mıry v ucte. Oc vıc ˇ ˇ ´ bychom meli my, zasvecenı sluˇ ´ ˇ ´ zebnıci „sastneho Boha“ Jehovy, ´ ´ ˚ ˇ davat svym zpusobem zivota najeˇ ˇ ´ vo, ze si daru manzelstvı oprav´ ˇ´ du vazıme. (1. Tim. 1:11) w12 5/15 1:17, 18 ˇ ˇ Ctvrtek 12. cervna ˇ ´ ˇ ´ Sastnı jsou ti, kdo si uvedomujı ´ ˇ svou duchovnı potrebu. (Mat. 5:3) ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Pokud m a s d eti, p rem y slej ´ ˚ ˇ´ o tom, jak je ovlivnı tvuj prıklad. ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ Vidı, ze je pro tebe dulezitejsı ´ ˇ ´ ´ kariera, anebo pratelstvı s Jehoˇ ´ ´ ˇ ´ vou? Jestlize vycıtı, ze na prvnım ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mıste ve tvem zivote je prestiz ´ ´ a bohatstvı, nebudou mıt v doˇ ˇ ˇ ´ spelosti podobne pokrivene hod´ ˇ ˇ ´ noty? Neztratı k tobe do urcite ´ ´ ´ ˇ mıry uctu? Jedna mlada kresanˇ´ ´ ´ ka rıka: „Tata pracuje a pracu´ je a nakupuje spoustu drahych ˇ ´ ´ ˚ ˇ vecı, ktere vubec nepotrebuje´ ´ˇ ˇ me. Mame proto spıs povest rodi´ ´ ˇ ˇ ˇ ny, ktera ma hodne penez, nez ´ ´ rodiny, ktera by druhe povzbuˇ ˇ zovala ke sluzbe Jehovovi. Klidˇ ˇ ˇ ˇ ne bych se vsech tech penez ´ ´ ´ vzdala, kdyby nas tata vıc duˇ ˇ chovne podporoval.“ Rodice, ne´ ˇ vzdalujte se od Jehovy tım, ze byˇ´ ˇ ˇ ˇ ste se prılis zamerovali na svou ´ ´ ˇ ´ praci. Davejte detem najevo sve ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ pevne presvedcenı, ze to nejvetˇ ´ ´ ´ ´ sı bohatstvı, jake lze zıskat, je ´ ´ duchovnı, a ne hmotne. w13 1/15 2:8, 9 ´ ˇ Patek 13. cervna ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Nikdo ke mne nemuze prijıt, poˇ ´ ´ ˇ kud ho nepritahne Otec, ktery me poslal. (Jan 6:44) ˇ ´ ´ Kresansky sbor nenı spoleˇ ´ ´ ˇ censky klub, do ktereho by si cloˇ ˇ ˇ ´ ˇ vek mohl podat prihlasku. Cleˇ ˇ nem sboru ses stal proto, ze te do ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nej Jehova pritahl. Proc to udeˇ ˇ ´ lal? Vsiml si, ze jsi spravedlivy ˇ ´ˇ ˇ a ze se ho bojıs? „To rozhodne ne,“ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ reknes mozna. Co v tobe tedy viˇ ˇ ˇ ´ ´ del? Videl, ze tve srdce je vnıma´ ´ ˇ ve k jeho zakonu svobody a ze ˇ ´ se bude podrizovat jeho laskave´ ˇ mu vedenı. Jehova pak zacal na ´ ˚ ´ tve srdce pusobit svym Slovem, ˇ ˇ ´ ´ osvobozoval te od falesnych naˇ ´ ˇ ˇ ˇ bozenskych nauk a pover a ucil te ˇ´ jednat podle Kristova prıkladu. ´ ´ ˇ ´ (Ef. 4:22–24) Dıky tomu mas vyˇ ´ ´ sadu patrit k jedinemu narodu ˇ ˇ ´ ˇ ˇ na svete, ktery je skutecne svo´ bodny. (Jak. 2:12) Svoboda, kte´ ˇ´ ´ ˇ´ rou nynı zazıvame mezi Bozım liˇ ˇ ´ dem, je pouze predzvestı toho, co ´ ˇ ´ nas ceka v budoucnosti. w12 7/15 1:15, 16 ˇ Sobota 14. cervna ´ ´ ˇ ´ Dal jsem jim tve jmeno na vedomı. (Jan 17:26) ˇ´ˇ ˇ Jezıs byl vzorem pokory uz od ˇ ´ ˇ ˇ ´ detstvı. Prestoze ho vychovavali ´ ˇ ˇ nedokonalı rodice, pokorne „jim ˇ´ byl podrızen“. (Luk. 2:51) V doˇ ˇ´ˇ spelosti Jezıs projevoval pokoru ´ ˇ ´ ´ ´ tım, ze na prvnı mısto daval Je˚ ´ hovovu vuli, a ne svou vlastnı. ˇ ˇ ˇ´ (Jan 4:34) Ve sluzbe pouzıval Boˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ zı jmeno a pomahal uprımnym li´ ˇ ´ ´ ´ dem zıskat presne poznanı o Je´ ´ ˇ hovovych vlastnostech a zameru ´ ˇ s lidstvem. Tım, co ucil, se ta´ ´ ˇ´ ˇ´ ke sam rıdil. Naprıklad ve vzo´ ˇ ´ ´ ˇ rove modlitbe na prvnım mıste ´ ˇ ˇ ´ uvedl: „Nas Otce v nebesıch, a je ˇ ´ ´ posveceno tve jmeno.“ (Mat. 6:9) ´ ´ ´ ˚ ´ Svym nasledovnıkum tak ukazal, ˇ ˇ ´ ´ ze posvecenı Jehovova jmena je ˇ ´ ˇ ˇ ˚ prvorada vec. Krome toho v pruˇ ´ ´ ˇ ˇ behu cele sve sluzby pripisoval ´ ˇ ˇ Bohu zasluhy za vsechno, ceho na ´ zemi dosahl. (Jan 5:19) w12 11/15 2:7, 8 ˇ ˇ Nedele 15. cervna ˇ´ ´ Posadil se po Bozı pravici a od te ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ doby ceka, az jeho nepratele buˇ ˇ dou polozeni jako podnoz jeho ´ noham. (Hebr. 10:12, 13) ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ Po vzkrısenı Jezıs dostal veskerou autoritu v nebi i na zemi. ˇ´ ´ (Mat. 28:18) Pouzıva ji k tomu, ˇ´ ˇ ´ aby v souladu s Bozım casovym ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ planem uskute cnoval Bozı zaˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mer. Trpelive cekal po Jehovove ˇ pravici az do roku 1914, kdy mu ˇ ´ ´ ˇ byli jeho ˇ nepratele polozeni k no´ ham. (Zalm 110:1, 2) A brzy podˇ ˚ nikne kroky, aby ukoncil Satanuv ´ ´ ˇ ˇ system. Mezitım lidem trpelive ´ ´ ´ ˇ pomaha a vede je k vodam zivoˇ´ ˚ ˇ ta. (Zjev. 7:17) Jak muzeme Jezıˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ se napodobovat? Jezıs vedel, ze ´ ˇ Jehova postupuje podle sveho ca´ ´ ˇ ´ ˇ soveho planu. Velmi si pral udelat ˇ ˇ vse, co mu jeho Otec rekne, ale ´ ˇ ˇ byl ochotny cekat, dokud nepri´ ˇ ´ jde stanoveny cas. I my musıme ´ ˇ ˇ ´ ´ byt pri cekanı na konec Satanoˇ ´ ´ ˇ ´ va zkazeneho systemu trpelivı. ˇ ˇ ´ Nikdy bychom nemeli predbıhat ˇ´ ˇ Bozı pokyny ani bychom neme´ ˇ ´ li podlehnout sklıcenosti a na´ sledkem toho se vzdat. w12 9/15 3:9, 10 ˇ ´ ˇ Pondelı 16. cervna ´ Zdarma jste dostali, zdarma davejte. (Mat. 10:8) ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ „Prave poznanı“ se sırı dıky tisˇ ´ ´ t enym publikac ım. (Dan. 12:4) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Strazna vez v soucasnosti vycha´ ´ ´ zı ve 195 jazycıch. S nakladem ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ 42 182 000 vytisku kazdeho cısla je ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ to nejrozsırenejsı casopis na svete. ´ ´ ˇ Na druhem mıste je Probute se! ´ ´ ˚ s nakladem 41 042 000 vytisku v 84 ´ ˇ ˇ´ ˇ jazycıch. Krome toho Bozı lid kaz´ ˚ dy rok vytiskne asi 100 milionu ˇ ˇ ´ knih, vcetne Biblı. Toto gigantic´ ´ ´ ke dılo je financovano z dobro´ ˚ ´ ˇ volnych daru. Odbornıci z tiskar´ ˚ ´ ˇ skeho prumyslu nad tım zasnou, ˇ ˇ ´ ´ ´ protoze vedı, kolik stojı tiskove ´ ˇ ´ stroje, papır, barvy a dalsı mate´ ´ ´ rial. Jeden bratr, ktery ma na sta´ ´ ´ ˇ ´ rosti zasobovanı nasich tiskaren, ˇ ´ ˇ´ ´ rekl: „Podnikatele, kterı k nam do ´ ˇ ˇ ´ tiskaren prijdou, jsou prekvapenı, ´ ´ ˇ ˇ ze tak moderne vybavene a vykon´ ´ ne provozy jsou financovany pou´ ˚ ˇ ze z dobrovolnych daru. Prekvaˇ ´ ˇ puje je i to, ze pracovnıci nasich ´ ´ ˇ ´ tiskaren jsou tak mladı a sastnı.“ w12 8/15 1:14, 15 ´ ´ ˇ Utery 17. cervna ´ ˇ ´ Znam te jmenem. ˇ (2. Mojz. 33:17) ´ ˇ ˇ ˇ Mnozı bratri a sestry rekli, ze je ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ potesı, kdyz o ne starsı proje´ ˇ´ ´ ´ ´ vı uprımny zajem. Jeden ze za´ ˚ ˚ ˇ ´ kladnıch zpusobu, jak to delajı, ˇ´ ˇ pouzıval uz David, Elihu a Jeˇ´ ˇ zıs. (2. Sam. 9:6; Job 33:1; Luk. ˇ ´ ˇ ´ 19:5) Kazdy z techto Jehovovych ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ sluzebnıku dal najevo uprımny ´ ˇ ´ ´ ˇ zajem o nekoho jineho tım, ze ´ ´ ho oslovil jm enem. Take Paˇ ˇ ˚ ˇ ´ vel si uvedomoval, ze je dulezite ˇ´ ´ pamatovat si a pouzıvat jmena ˇ ˇ´ ´ ´ spoluverıcıch. Jeden ze svych do˚ ˇ ˇ ˇ pisu uzavrel tak, ze jmenovite po´ ˇ ˚ slal pozdravyˇ vıce nez 25 bratrum ´ ´ ˇ a sestram. (Rım. 16:3–15) Pro ne´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ktere starsı je tezke pamatovat si ´ ˇ ˇ jmena. Kdyz se o to ale opravdove ˇ´ ´ snazı, svemu bratrovi nebo sesˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ tre jakoby rıkajı: „Vazım si te.“ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ Radost svym spoluverıcım udelajı ˇ ˇ´ ˇ ´ predevsım tehdy, kdyz je vyvolajı ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ jmenem pri studiu Strazne veze ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ nebo pri jinych shromazdenıch. (Srovnej s Janem 10:3.) w13 1/15 5:6, 7 ˇ ˇ Streda 18. cervna ´ ˇ´ Kdo se chova jako mensı . . . , ten ´ je velky. (Luk. 9:48) ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ Pokorny clovek si ze srdce vazı ´ ˚ ˇ ˇ Jehovovych daru, vcetne duchov´ ˇ nıho pokrmu. Pilne proto studuje ´ ˇ ´ ˇ Bibli a se zaujetım si cte Strazˇ ˇ ˇ nou vez a Probute se! Kdyz svou ˇ ˇ ´ ´ pokoru a vdecnost davame na´ ˇ jevo tım, ze biblickou literatuˇ ´ ´ ru cteme a studujeme, pomaha ´ ´ ˚ nam to v duchovnım rustu. A Je´ ˚ ˇ ´ ˇ´ hova nas pak muze vıc pouzıvat ´ ˇ ˇ ve svate sluzbe. (Hebr. 5:13, 14) ´ ˇ´ Ten, kdo se chova jako mensı, se ´ ´ ´ ˇ ˇ´ stava velkym, neboli cennejsım ˇ ˇ ˇ´ pro Jehovu, jeste v dalsım ohleˇ ´ du. V kazdem sboru jsou pod ve´ ´ ˚ ´ denım svateho ducha zpusobilı ˇ ´ ˇ muzi jmenovani, aby slouzili jako ˇ´ ´ starsı. Majı na starosti organiza´ ´ ˇ ˇ ´ ci sborovych shromazdenı a ka´ ˇ ˇ ´ zatelske sluzby a venujı se pas´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ tyrske peci. Jestlize se chovame ˇ´ ˇ jako mensı a pokorne je podporuˇ ´ ´ ´ jeme, prispıvame tım k radosti, ˇ pokoji a jednote ve sboru. (Hebr. 13:7, 17) w12 11/15 3:9, 10 ˇ ˇ Ctvrtek 19. cervna ´ ˇ Nejsem sam, protoze je se mnou Otec. (Jan 16:32) ˇ´ˇ ˇ ˇ Jezıs upozornil, ze v case jeho ˇ´ ˇ prıtomnosti bude lidstvo suzo´ ´ ´ vano mnoha problemy, ale svym ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ucednıkum rekl, aby se nedesili. ˇ´ ˇ ´ (Luk. 21:9) Na nası strane je kral ˇ´ˇ ´ ˇ Jezıs Kristus a take Stvoritel ce´ ´ ˇ ´ ˚ leho vesmıru, takze nemame du´ ˇ ˇ ´ vod se bat. Vsimni si nekolika vy˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ roku, v nichz Bozı sluzebnıci dali ˚ ˇ ˇ najevo pevnou duveru ve Stvori´ tele. David prohlasil: „Jehova je ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ma sıla a muj stıt. V neho duvero- ´ ˇ valo me srdce, a obdrzel jsemˇ poˇ ´ ´ ´ moc, takze me srdce jasa.“ (Zalm ˇ 28:7) Pavel napsal: „Z toho vse´ ´ ´ ho . . . vychazıme naprosto vıˇ ˇ ˇ ´ tezne prostrednictv ˇ ´ ım toho, kdo ´ nas miloval.“ (Rım. 8:37) Co je ˇ ´ ˚ ˇ ´ z techto vyroku zrejme? Nezlom´ ˚ ˇ ˚ na duvera v Jehovu. Takovou duˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ veru si muzes vytvorit i ty. Dı´ ˇ ´ ´ ky nı budes mıt odvahu obstat ´ ˇ ´ ˇ v jakekoli zkousce, kter a by te ˇ mohla postihnout. (Zalm 46:1–3) w12 10/15 1:14, 15 ´ ˇ Patek 20. cervna ˇ ˇ ˇ ´ Prestante si stradat poklady na zemi. (Mat. 6:19) ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ Nekterı nabozenstı vudci hlasa´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ jı, ze usilovat o uspech je spatne ´ ´ ˇ a jakakoli touha po uspechu by se ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mela potlacit. Vsimni si vsak, ze ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ Jezıs ucil neco jineho. Jeho nasle´ ´ ˇ ˇ dovnıci meli usilovat o uspech, ˇ ´ ´ ˇ´ ´ jen meli sve sıly naprıt jinym ˇ ˇ ´ ˇ smerem — meli si stradat nezni´ ˇ citelne „poklady v nebi“. (Mat. ˇ ´ ´ ´ 6:20) Nasım hlavnım cılem by ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ tedy melo byt stat se uspesnymi ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ v Jehovovych ocıch. Z Jezısovych ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ slov take vyplyva, ze si muzeme vybrat, o co budeme usilovat. ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ Skutecnostı vsak zustava, ze buˇ deme usilovat o to, co je v nasem ´ srdci, neboli co je pro nas hodnot´ ˇ ne. Pokud je v nasem srdci touha ˇ ˚ ˇ delat radost Jehovovi, muzeme se ˇ ´ ˇ´ ˇ spolehnout, ze nam opatrı vsechˇ ˇ no, co potrebujeme. Kdyz Jeˇ´ˇ ´ ˇ ´ zıs mluvil o hmotnych potrebach, ´ ˇ ´ sve posluchace ujistil: „Neusta´ le . . . hledejte nejprve kralov´ stvı a Otcovu spravedlnost, a to ˇ ´ ´ ˇ ´ vsechno ostatnı vam bude pridano.“ (Mat. 6:31–33) w12 12/15 1:13, 15, 16 ˇ Sobota 21. cervna ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Nikdo ke mne nemuze prijıt, poˇ ´ ´ ˇ kud ho nepritahne Otec, ktery me poslal. (Jan 6:44) ˇ ´ ´ Jak Jehova pritahuje mırne lidi ´ ˇ ke svemu Synovi? Prostrednic´ ´ ˇ ˚ tvım kazatelske cinnosti a pu´ ´ sobenım svateho ducha. Pokud ˇ ´ ˇ jsi zasvecenym kresanem, i tebe ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ k pravemu uctıvanı pritahl Buh. ˇ ´ ˇ ´ Stejne jako nas nebesky Otec viˇ ˇ ´ del neco hodnotneho v srdci Lyˇ ˇ ´ ˇ die, videl neco dobreho i v tobe. ˇ ˇ ´ Kdyz jsi zacal naslouchat biblicke´ ˇ mu poselstvı, Jehova ti prostred´ ´ nictvım svateho ducha pomohl, abys to pochopil. (Sk. 16:13–15; ˇ ˇ 1. Kor. 2:11, 12) Kdy z jsi za cal ˇ ´ ´ uplatnovat to, co ses dozvıdal, tve´ ´ ˚ ˇ mu usilı konat jeho vuli zehnal. ˇ ˇ ˇ A kdyz ses mu v modlitbe zasvetil, ˇ ´ mel z toho velikou radost. Od chvıˇ ˇ le, kdy ses vydal po ceste k zivotu, ˇ ´ ´ ˇ ´ te Jehova doprovazı na kazdem ´ ˇ kroku. Jehova nam vsem pomohl, ˇ ˇ abychom mu zacali slouzit, a i na´ ´ ´ ´ dale nam pomaha, abychom mu ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zustali vernı. Vı totiz, ze stejne jako jsme pravdu nemohli poznat ´ ´ pouze dıky svym schopnostem, ˚ ˇ ´ ´ ´ nemuzeme v nı pouze dıky svym ˚ schopnostem ani zustat. (1. Petra 1:4, 5) w12 4/15 5:5–7 ˇ ˇ Nedele 22. cervna ˇ ´ ´ Az se naplnı sedmdesat let, stane ˇ ´ ´ ´ se, ze budu s babylonskym kra´ ´ ´ ˇ lem a s tım narodem . . . uctovat ˇ ´ za jejich provinenı. (Jer. 25:12) ˇ ´ ´ ´ Ve ctvrtem roce judskeho krale ´ ˇ ˇ Jehojakima, syna Josijasova, „priˇ ´ ˇ slo k Jeremjasovi [Jehovovo slovo] ´ ´ o celem judskem lidu“. (Jer. 25:1) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Jehova predpovedˇ el, ze Jeruzalem ˇ ˇ ´ bude znicen a ze Zide budou odve- ´ ˇ ´ deni z judske zeme do Babylonu. ˇ ´ ´ Tam budou „slouzit babylonske´ ´ ´ mu krali sedmdesat let“. Babyloˇ ´ ˇ ´ nane znicili Jeruzal em v roce 607 ˇ ˇ ˇ ˇ pr. n. l. a Zidy skute cne odvedli do ´ ˇ ´ vyhnanstvı. Co se ale melo stat na ´ ˇ konci 70 let? Jeremjas prorokoval: ˇ ˇ „Tak . . . rekl Jehova: ‚Ve shode ˇ ´ ´ s naplnenım sedmdesati let v Ba´ ˇ ´ ´ ´ bylone k vam obratım svou pozor´ ´ ´ ´ nost a potvrdım vam sve dobre slo´ ˇ ´ ˇ ˇ vo tım, ze vas privedu zpet na toto ´ mısto.‘ “ (Jer. 25:11; 29:10) Jerem´ ˇ ´ ˇ jasovo proroctvı se splnilo presˇ ˇ ´ ˇ ne v urceny cas, tedy v roce 537 ˇ pr. n. l. w12 5/15 3:7 ˇ ´ ˇ Pondelı 23. cervna ˇ ˇ ˇ´ Delal jsem vetsı pokroky v juˇ ´ ´ ˇ daismu nez mnozı meho veku. (Gal. 1:14) ˇ ˇ Nez se Pavel stal kresanem, ´ ˇ ´ ˇ zdalo se, ze ma pred sebou slibnou ˇ ´ budoucnost. Studoval zidovsky ´ zakon u jednoho z nejproslulejˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ sıch ucitelu tehdejsı doby. Take ˚ ˇ ´ ´ ˇ dostal dulezity ukol od velekneze. ˇ (Sk. 9:1, 2; 22:3; 26:10) To vsechˇ ˇ no se ale zmenilo, kdyz pochopil, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ze Jehova uz zidovskemu naroˇ ´ ˇ du nezehna. Pavel si uvedomil, ˇ ´ ´ ˇ ´ ze kariera spojena s zidovskym ´ ´ ´ syst emem nema v Jehovov ych ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ocıch zadnou cenu, a tedy zadnou budoucnost. (Mat. 24:2) Ten´ ´ ˇ to byvaly farizeus dokonce rekl, ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ze to, co drıv povazoval za dulezi´ ´ ´ ´ te, je ve srovnanı s jeho novym po´ ˇ´ ´ ˇ ´ chopenım Bozıho zameru a s vyˇ ´ ˇ ´ sadou kresanske sluzby pouhe ˇ ´ ´ ˇ „mnozstvı smetı“. Opustil zidov´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ske nabozenstvı a zbytek sveho ziˇ ´ ´ ´ vota na zemi venoval kazanı dob´ ´ re zpravy. (Fil. 3:4–8, 15; Sk. 9:15) w12 6/15 3:10, 11 ´ ´ ˇ Utery 24. cervna ˇ O jednu vec jsem prosil Jehoˇ vu — . . . abych bydlel v Jehovove ˇ ˇ ´ ˇ dome po vsechny dny sveho zivoˇ ta. (Zalm 27:4) ˇ´ˇ ˇ Jezıs objasnil, ze ti, kdo budou ´ ˇ Jehovu uctıvat, k tomu uz nebuˇ ˇ dou potrebovat nejakou velkoleˇ pou stavbu. (Jan 4:21–23) Apostol ˇ Pavel v 8. az 10. kapitole Hebrej˚ ˇ ˇ ˇ cum vysvetlil, ze kdy z byl Jeˇ´ˇ ˇ ˇ zıs v roce 29 n. l. pokrten a dal se Jehovovi k dispozici, aby ko˚ ˇ nal jeho vuli, zacal existovat vel´ ´ ´ ky duchovnı chram. (Hebr. 10:10) ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ Na zaklade vıry v Jezısovu vykup´ ˇ ˚ ˇ nı obe muzeme Jehovu v tomto ´ ´ ˇ ´ ˚ chramu uctıvat prijatelnym zpuˇ ´ ˇ sobem. Delame to tak, ze se mod´ ´ ´ lıme „s pravym srdcem v plne jisˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ tote vıry“, ze verejne a bez kolısanı ´ ´ ˇ ˇ mluvıme o sve nadeji a ze o sebe ´ ´ ˇ navzajem dbame, podnecujeme se ´ ´ k lasce a jeden druheho povzbuzu´ ˇ ˇ ´ ˇ jeme na shromazdenıch i pri ro´ ´ ´ ´ dinnem uctıvanı. (Hebr. 10:22–25) ˇ ´ ˇ´ ˇ Jestlize si vazıme toho, ze Jehovu ˚ ˇ ´ ´ muzeme uctıvat, posiluje nas to, ˇ ´ abychom mu v techto kritickych ´ ˇ ˇ ˇ poslednıch dnech verne slouzili. w12 7/15 3:7 ˇ ˇ Streda 25. cervna ´ Bojı se Job Boha nadarmo? (Job 1:9) ´ ˇ ´ Co si pomyslıme, kdyz se dozvıˇ ˇ ´ ´ me, ze nejaky bratr usiluje o vyˇ ˇ ˇ sady ve sboru? Jsme presvedceni ´ ´ o jeho dobrych pohnutkach, nebo ˇ ´ ˇ ho hned zacneme podezırat, ze ho ´ ˚ k tomu vedou sobecke duvody? ´ ´ ˚ Pokud mame sklon druhym neduˇ ˇ ˇ ˇ verovat, meli bychom si uv edomit, ˇ ´ ˇ ˇ ze to byl Dabel, kdo zpochybnoˇ ´ ˇ´ val pohnutky verneho Bozıho sluˇ ´ ´ zebnıka Joba. (Job 1:10, 11) Mısto ´ ´ abychom sveho bratra podezıra- ˇ ˇ li, meli bychom se zamyslet, pro c ˇ ˇ ´ jsme k nemu tak kritictı. Opravdu ´ ´ ´ ˚ k tomu mame padny duvod? Nebo ˇ ´ ´ je nase srdce otravene nelaska´ ´ vym duchem, ktery je v posled´ ˇ ´ ˇ ´ nıch dnech tak rozsıreny? (2. Tim. ˇ ´ ˚ ˇ 3:1–4) Dalsım duvodem, proc dru´ ˚ ˇ ´ ˇ he kritizujeme, muze byt to, ze si ˇ ˇ´ prejeme vyniknout. Nebo se snazı˚ ˇ ˇ me zduvodnit, proc jsme neudelaˇ ˇ ˇ ´ li to, co jsme meli udelat. A uz nas ˇ ´ ´ ´ ´ vsak ke kritizovanı vede pycha, za´ ˇ ´ ´ vist nebo male sebevedomı, naˇ ˇ ´ sledky jsou vzdy nicive. w12 8/15 3:5, 6 ˇ ˇ Ctvrtek 26. cervna ´ Stezka spravedlivych je jako jas´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ne svetlo, ktere svıtı vıce a vıce, ˇ ˇ dokud nebude pevne zalozen den. ˇ´ (Prısl. 4:18) ´ ˇ ´ V novodobych dejinach Jehovo´ ´ va lidu se konala v yznamn a ´ ˇ ˇ ´ ´ shrom a zd en ı, kter a znamena´ ´ ´ la zasadnı posun v teokratickych ˇ ´ ´ cinnostech nebo v pochopenı Pıs´ ´ ´ ˇ ˇ ma. Prvnım velkym shromazde´ ´ ´ ˇ ´ nım, ktere badatele Bible uspora´ ˇ ´ ´ dali po prvnı svetove valce, byl ´ ˇ sjezd v Cedar Pointu ve st at e ˇ´ Ohio v roce 1919. Asi 7 000 prı´ ´ tomnych si vyslechlo vyzvu k za´ ´ ˇ ´ ´ hajenı celosvetoveho kazatelske´ ´ ho dıla. V roce 1922 se na stejnem ´ ˇ ´ ´ mıste konal devıtidennı sjezd, na ´ kterem Joseph F. Rutherford dal ´ ˇ ˇ´ mocny podnet k tomu, aby se Bozı ˇ ´ ´ ˇ sluzebnıci do tohoto d ıla horliv e ˇ ˇ ´ ˇ zapojili. Rekl: „Svet se musı dozveˇ ˇ ˚ ˇ det, ze Jehova je Buh a ze Jeˇ´ˇ ´ ´ ˚ ´ zıs Kristus je Kral kralu a Pan ´ ˚ ˇ ˇ panu. . . . Proto zvestujte, zvestuj´ ´ ˇ te, zvestujte Krale a jeho kralov´ ˇ ˇ´ ´ stvı.“ Nejen vsichni prıtomnı, ale ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ i Bozı sluzebnıci po celem svete si ´ ´ ´ jeho burcujıcı slova s radostı vzali k srdci. w12 9/15 5:6 ´ ˇ Patek 27. cervna ˇ ˚ ´ ˇ ´ Zloba muze . . . nep usob ı Bo z ı spravedlnost. (Jak. 1:20) ˇ ˇ ´ Kdyz jsme velmi rozcilenı, je ´ ˇ ˇ ´ dobre po ckat, az se zklidnıme ´ ˇ a dokazeme se na danou situ´ ˚ ˇ aci podıvat s odstupem. Pomuze ´ ´ ˇ ˇ nam to, abychom unahlene nerekˇ ˇ ˇ ˇ li ci neudelali neco, ˇ ceho bychom ˇ ˇ´ pozdeji litovali. (Zalm 4:4; Prısl. ˇ ˇ 14:29; Jak. 1:19) Co kdyz v tobe ´ ˇ ´ ´ ale negativnı pocity pretrvavajı? ˇ ˇ ˇ Snaz se zjistit, proc jsi rozhneva´ ˇ ˇ ny. Je to proto, ze s tebou neˇ kdo jednal nespravedlive nebo neˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ laskave? Mas dojem, ze ti ublızil ´ ˇ ˇ ˇ zamerne? Opravdu je to, co udeˇ ´ ˇ lal, tak spatne? Jestlize se nad ´ ´ˇ ´ˇ svymi pocity zamyslıs a zjistıs, co ˇ´ ˇ ˇ ˇ je jejich prıcinou, snadneji najdes ´ ´ v Bibli zasadu, ktera se na tvou siˇ tuaci vztahuje. Pak budes moci ´ ˇ ˇ ˇ zvazit, co udelat, aby z tebe mel ˇ´ Jehova radost. (Prısl. 15:28; 17:27) ´ ˇ´ ´ ´ Takovy prıstup sice nemusı byt ´ ˇ ´ jednoduchy, ale umoznı ti, abys ´ ˇ ˇ´ na zaklade Bozıho Slova prozkou´ ˇ ´ mal sve „myslenky a umysly srdce“ ˇ a podobne jako Jehova velkoryse odpustil. (Hebr. 4:12) w12 11/15 5:7, 8 ˇ Sobota 28. cervna ˇ ´ ´ Prostrednictvım tveho semene si ˇ ˇ ˇ ˇ ´ budou urcite zehnat vsechny naˇ ˇ rody zeme. (1. Mojz. 22:18) ´ ´ ˇ V Bibli je popsano vıc nez 40 si´ ˚ ˇ´ tuacı, kdy Jehova Buh prısahal. ˇ ´ ´ ˇ Uvazujme o jedne z nejznamejˇ ´ ˚ ˇ sıch. V prubehu mnoha let dal Jeˇ ˚ hova Abrahamovi nekolik slibu, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ z nichz vyplyvalo, ze predpovede´ ne semeno bude potomkem jeho ´ ˇ syna Iz aka. (1. Moj z. 12:1–3, 7; 13:14–17; 15:5, 18; 21:12) Pak pod- ˇ ˇ ´ ˇ robil Abrahama tezke zkousce — ˇ ´ ´ ´ prikazal mu, aby sveho milovaneˇ ˇ ˇ ho syna predlozil jako obe. Abra´ ´ ´ ham bez vahanı uposlechl a byl ˇ ´ ˇ ˇ´ pripraven Izaka obetovat, ale Bozı ˇ ˚ andel ho zastavil. Buh pak pro´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ hlasil: „Ja prısaham pri sobe . . . , ˇ ˚ ˇ ˇ ze kvuli tomu, ze jsi ucinil tuto ˇ ˇ ´ vec a neodeprel jsi sveho syna, ´ ´ ˇ ˇ ´ sveho jedineho, jiste ti pozehnam ˇ ˇ´ ´ a jiste rozmnozım tve semeno jako ´ ˇ ´ nebeske hvezdy a jako zrnka pıs´ ˇ ´ ˇ ku, ktera jsou na morskem breˇ hu.“ (1. Mojz. 22:1–3, 9–12, 15–17) w12 10/15 3:6 ˇ ˇ Nedele 29. cervna ˇ ´ ´ ´ Udrzujte si znamenite chovanı. (1. Petra 2:12) ´ ˇ´ ˇ ´ ´ Lide, kterı nezijı ve sve rod´ ˇ ´ ´ ˇ ne zemi, se nekdy stavajı tercem ˇ ˇ ´ ´ kritiky, protoze se lisı od mıst´ ´ ´ nıch obyvatel. Mluvı jinym jazyˇ ´ ´ kem, dodrzujı jine zvyky, jinak ´ ´ ˇ ´ se oblekajı a nekdy majı i jinou ˚ ´ ˇ barvu pleti. Kvuli takovym odlis´ ´ ˇ ´ nostem byvajı dokonce povazovaˇ ´ ´ ´ ni za nebezpecne. Svym hezkym ´ ´ ´ ´ chovanım, tedy svymi znamenityˇ mi skutky, vsak mohou takovou ´ ˇ ´ neopravnenou kritiku vyvratit. ´ ´ ˇ ´ ´ Take pravı kresane se od sveho ´ ˇ ´ ˇ ´ okolı v urcitych ohledech lisı, naˇ´ ˇ ´ prıklad v tom, jak se vyjadrujı ´ ´ ´ nebo jakou si vybırajı zabavu. Z jeˇ ´ ´ jich oblecenı i celkoveho vzhledu ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ je casto zrejme, ze jsou jinı nez ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ vetsina lidı. Takove rozdıly nekdy ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zpusobujı, ze spatne informovanı ´ ˇ ´ ´ lide je povazujı za hrozbu. Jinı si ˇ ˇ ´ ´ ´ vsak vsımajı jejich dobreho cho´ ´ ˇ ´ vanı a vyjadrujı se o nich pochvalˇ ´ ´ ne. Svymi znamenitymi skutky ˚ ˇ ´ muzeme druhym pomoci, aby si ˇ ˇ uvedomili, ze jejich kritika je neˇ ´ podlozena. w12 12/15 3:11–13 ˇ ´ ˇ Pondelı 30. cervna ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Touzım vas totiz videt, abych vam ˇ ˇ ´ ´ p redal n ejak y duchovn ı dar, ˇ abyste ˇbyli upevneni. ´ (Rım. 1:11) ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˚ Jakym obzvlas dulezitym zpuˇ ´ ´ ´ ´ sobem starsı davajı najevo osobnı ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ zajem o sve spoluverıcı a prispı´ ´ vajı k radosti ve sboru? Projevujı iniciativu, aby povzbudili ty, kdo ˇ ´ to potrebujı. (Sk. 20:28) Napodo´ ´ ´ ˇ bujı tak duchovnı pastyre ze staˇ ˇ ˇ´ roveku. Vsimni si naprıklad, co ˇ ˇ ´ ´ ˇ udelal verny dozorce Nehemjas, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ kdyz videl, ze nekterı jeho ziˇ ´ ˇ ˇ ´ dovstı bratri duchovne zeslabli. ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Zprava rıka, ze okamzite vstal a povzbudil je. (Neh. 4:14) Starˇ ´ ´ ˇ ˇ sı dnes jednajı stejne. Kdyz jeˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ jich spoluverıcı potrebujı posılit ´ ˇ ˇ ´ vıru, okamzite se chopı iniciativy ´ a povzbudı je. Pokud to okol´ ˇ nosti dovolujı, prijdou k nim do˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mu na pastyrskou navstevu. Be´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ hem takovych navstev jim chtejı ˇ ˇ ´ ´ „[predat] nejaky duchovnı dar“. w13 1/15 5:10 ´ ´ ˇ Utery 1. cervence ˇ ´ ˇ Vysli sve svetlo a svou pravdu. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Kez ty me vedou. Kez ˇ me privedou ´ ´ ˇ k tve svate hore. (Zalm 43:3) ´ ˇ ´ ˚ Ve svem Slove pro nas Buh za´ ´ ´ choval jm eno, kter e si s am ´ ´ dal. Poprve se objevuje ve zpraˇ ˇ ´ ˇ ve o „dejinach nebes a zeme“. ˇ ´ (1. Moj z. 2:4) Toto jm eno bylo ˇ ´ ˚ ´ nadprirozenym zpusobem napsa´ no na kamenne tabulky s Deseti ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ prikazanımi. Hned prvnı prika´ ´ ˇ´ ´ ´ zanı zacına slovy: „Ja jsem Jeho˚ ˚ ˇ va, tvuj Buh.“ (2. Mojz. 20:1–17) ´ ˇ ´ ´ Dıky tomu, ze Svrchovany pan ´ ´ Jehova nechal sve jmeno zapsat ˇ ˇ ´ do Bible a uchranil ji pred vse´ ´ ´ mi Satanovymi utoky, jeho jm ˇ eˇ ´ no neupadlo v zapomnenı. (Zalm ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 73:28) Vetsina lidı ve svete zije ´ ˇ ´ v nabozenskem omylu, ale Jehova chce, abychom znali pravdu. ´ ´ ˇ Odhaluje nam ji ve svem Slove ´ ˇ´ ˇ a my si toho ze srdce vazıme. Ackoli lidstvo jako celek je v du´ ˇ ˇ ˇ´ chovnı tme, my se tesıme z du´ ˇ chovnıho svetla. (1. Jana 1:6, 7) w13 2/15 1:2, 3 ˇ ˇ Streda 2. cervence ˇ ˇ ´ B e zte tak, abyste . . . dos ahli [ceny]. (1. Kor. 9:24) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Jako kresane se ucastnıme beˇ ´ ´ ˇ ´ ´ zeckeho zavodu. Nasım cılem by ˇ ´ ´ melo byt, abychom v tomto zaˇ ´ ˇ ´ vode zvıtezili. Nenı to ale sprint, ´ ´ ˇ´ ˇ ve kterem zalezı hlavne na rychˇ ´ ˇ ´ losti. A rozhodne to nenı zad´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ny rekreacnı beh, pri kterem je ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ mozne casto odpo cıvat. Kresan´ ´ ´ sky zavod se podoba maratonu, ´ ˇ ´ ´ kde je k vıtezstvı nezbytna vytrva´ ´ ´ lost. Bible nas vybızı, abychom se ´ do tohoto zavodu zapojili. (1. Kor. ˇ ´ ˇ ´ 9:25–27) Odmenou za vıtezstvı je ˇ ˇ ´ ˇ vecny zivot — v nebi pro pomaza´ ˇ ne kresany a na zemi pro ostat´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nı bezce. V zadnem jinem zavode ´ ˇ ´ ˇ ´ nenı mozne takovou odmenu zıs´ ˇ ˇ kat. Navıc ji mohou obdrzet vsichˇ ´ ni, kdo do nej vstoupı a dokonˇ´ cı ho. (Mat. 24:13) Pouze ti, kdo ˇ ´ ˇ porusujı pravidla nebo nedobeh´ ˇ nou do cıle, odmenu nedostanou. ˇ ´ ´ ˇ Dobehnout do cıle zavodu o zivot ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vsak rozhodne nenı lehke. Bezec ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ musı byt ukazneny a musı presˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ne vedet, proc se zavodu ucastnı. w13 3/15 1:2–4 ˇ ˇ Ctvrtek 3. cervence ˇ ´ ˚ Pozehnany bu Jehova, Buh Iz´ ˇ raele, ktery mi te poslal tohoˇ´ ˇ ´ to dne vstrıc! A pozehnana bu ´ ˇ ´ tva rozumnost a pozehnana bu ´ ˇ ˇ ty, ktera jsi me dnes zadrzela, ´ abych se neprovinil krvı. (1. Sam. 25:32, 33) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ Jake poucenı vyplyva z prıbehu o Davidovi a Nabalovi? (1. Sam. ˇ ´ 25:9–13, 21, 22) Prostrednictvım ´ Abigail Jehova uchr anil Daviˇ ´ da pred chybnym krokem. Podobˇ ´ ´ ˇ ˇ ne jedna i v nas prospech. Samoˇ ˇ ˇ ˇ ´ zrejme bychom nemeli ocekavat, ˇ ˇ ´ ˇ ze prostrednictvım nekoho Jehova ´ ˇ ´ ˇ zasahne pokazde, kdyz jsme v neˇ´ ˇ ˇ ´ bezpecı, ze udelame chybu. Ani ˇ ˇ ˇ bychom si nemeli myslet, ze presˇ ´ ˚ ˇ ´ ne vıme, jak Buh bude v urcite ˇ situaci jednat nebo co pri uskuˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ tecnovanı sveho zameru pripustı. ˚ ˇ ˇ (Kaz. 11:5) Muzeme se vsak spoˇ ˇ ´ lehnout na to, ze Jehova vzdy vı, ´ ˚ ˇ ´ v jake jsme situaci, a pomuze nam, ˚ ˇ ´ ˇ abychom mu zustali vernı. Ujisu´ ˚ ´ ˇ je nas: „Zpusobım, abys mel po´ ˇ ˇ chopenı, a budu te poucovat o cesˇ ´ ˇ ˇ ´ te, po nız bys mel jıt. Budu radit ˇ ˇ ´ s okem uprenym na tebe.“ (Zalm 32:8) w12 4/15 5:9, 10 ´ ˇ Patek 4. cervence ´ ´ Mnozı se budou toulat, a prave ´ ´ ´ poznanı se rozhojnı. (Dan. 12:4) ´ ´ ˇ´ Biblicka proroctvı prımo pouka´ ´ ´ ˇ zujı na konkretnı rok, totiz na rok ˇ 1914, kdy se mely naplnit „ustano´ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ vene casy narodu“ a Bozı Kralov´ ˇ ˇ´ ´ stvı melo zacıt vladnout v nebi. (Luk. 21:24; Dan. 4:10–17) Jak by ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nas melo ovlivnovat to, ze se Bozı ´ ´ ˇ ˇ ˇ Kralovstvı jiz ujalo moci a ze zijeˇ ´ ´ ´ me v case konce? Mnozı lide uzna´ ˇ ˇ ˇ ˇ vajı, ze se pomery ve svete zhor- ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ sujı, ale nechtejı pripustit, ze se ´ ˇ ´ ´ ´ tım splnujı biblicka proroctvı o po´ ˇ ´ ˇ ´ ´ slednıch dnech. Mozna ocekavajı, ˇ ˇ ´ ´ ze se jednoho dne svetovy system ´ ´ ˇ zhroutı, nebo naopak doufajı, ze se ˇ ˇ´ ´ lidem nejak podarı zajistit „mır ˇ a bezpecnost“. (1. Tes. 5:3) Ale jak ´ ˇ ˇ ˇ je to s nami? Skutecne si uvedoˇ ˇ mujeme, ze zijeme hluboko v po´ ˇ slednıch dnech Satanova sveta? ˇ ´ Pokud ano, meli bychom ve zbyva´ ´ ˇ ˇ ˇ jıcım case ze vsech sil slouzit Bohu ´ ˇ ´ a pomahat dalsım lidem, aby se ˇ ˇ ˇ o nem dozvedeli. (2. Tim. 3:1) Ji´ ˇ nymi slovy, meli bychom moudˇ ˇ´ ˇ ´ ´ re vyuzıvat cas, ktery mame. (Ef. 5:15–17) w12 5/15 3:9, 11 ˇ Sobota 5. cervence ´ ˇ ˚ ´ Pohlete, vas dum je vam zane´ chan. (Mat. 23:38) ˇ ´ ´ ´ Rım sehral vyznamnou roli ve ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ splnovanı proroctvı z 1. Mojzısovy ˇ ´ ˇ´ ´ 3:15. Prostrednictvım rımskych ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ urednıku Satan docasne ochromil ˇ ´ ˇ semeno zeny tım, ze mu rozdr´ ˇ ˇ ´ til „patu“. Na zakladˇ e kriveho obˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ vinenı ze vzpoury Rımane Jezıse odsoudili a popravili. (Mat. 27:26) ´ ˇ Tato rana se vsak brzy uzdravila, ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ protoze Jehova Jezıse vzkrısil. Ziˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ dovstˇı nabozenstı vudci vydali Jeˇ´ˇ ´ ˚ ˇ zıse Rımanum a zavrhla ho i vetˇ ´ sina naroda. (Sk. 2:22, 23) Jehova ˇ ´ proto prestal doslovny Izrael poˇ ˚ ´ vazovat za svuj lid. Vyvolil si novy ´ ˇ´ narod, „Bozı Izrael“. (Gal. 3:26–29; ´ ´ 6:16) Tımto narodem byl sbor po´ ˇ ˚ ˇ ´ mazan ych k resan u tvoreny jak ˇ ´ ´ Zidy, tak lidmi z jinych n aro˚ ˇ´ˇ ˇ du. (Ef. 2:11–18) Po Jezısove smrti ˇ´ˇ ´ ´ a vzkrısenı semeno hada dal projeˇ ´ ´ ˇ vovalo nepratelstvı semeni zeny ´ ˇ ˇ ˇ ˇ tım, ze se opakovane snazilo znicit ˇ ´ kresansky sbor, tedy druhotnou ˇ ´ cast semene. w12 6/15 1:17, 18 ˇ ˇ Nedele 6. cervence I tvorstvo bude osvobozeno ze zotˇ ´ ˇ ´ ´ ro cenı porusenostı a bude mıt ˇ´ ˇ ´ slavnou svobodu Bozıch detı. ˇ ´ (Rım. 8:21) ˇ ´ ˇ´ „Tvorstvo“ je oznacenı pro Bozı ˇ ´ ˇ ´ sluzebnıky s pozemskou nadejı. ´ ˇ ´ Ti budou mıt uzitek ze zjevenı du´ ˇ´ ˚ chem pomazanych Bozıch synu. ´ ˇ ˇ ˇ´ Toto zjevenı zacne, az Bozı syno´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ve, vzkrısenı k duchovnımu zivoˇ ´ tu, ocistı spolu s Kristem zemi ˇ ´ ˇ ˇ od veskere spatnosti a prevedou ´ ´ ´ ´ „velky zastup“ do novˇ eho systemu ˇ ´ ´ vecı. (Zjev. 7:9, 14; Rım. 8:19) Li´ ˇ ´ ´ ˇ ´ de pak zazijı uplne novy druh svoˇ ˇ ˚ body — uz na ne nebude pusobit ´ Satan ani demoni. (Zjev. 20:1–3) ´ ´ ˇ Osvobozovanı pak bude pokracoˇ ˇ ˇ ˇ ´ vat. Sto ctyricet ctyri tisıc Kristo´ ´ ˚ ˇ ˇ´ vych spoluvladcu a knezı bude na ˇ ˇ ´ lidstvo postupne uplatnovat vy´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ kupnı hodnotu Jezısovy obeti az ´ ˇ´ do chvıle, kdy budou hrıch a neˇ ˇ ´ dokonalost zdedene po Adamoˇ vi zcela odstraneny. (Zjev. 5:9, 10) ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ Poslusnı lide, kterı obstojı v zaveˇ ´ ˇ ´ ´ recne zkousce, zıskajı dokonalou svobodu, kterou Jehova pro lid˚ ˇ ´ ˇ stvo puvodne zamyslel. w12 7/15 1:17, 18 ˇ ´ ˇ Pondelı 7. cervence ˇ ´ ˇ´ ˇ A k sobe zavola starsı muze sbo´ ´ ru a ti a se nad nım modlı. (Jak. 5:14) ´ ´ Mohla by touha zıskat slavu od ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ lidı ovlivnovat i Bozı sluzebnıky? ˇ ˇ´ ´ ˇ Co kdyz naprıklad mlady zvesto´ ´ vatel dostane za ukol kazat v ob´ ˇ ´ vodu, kde ho lide dobre znajı, ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ale nevedı, ze je svedek Jehovuv? ´ ˇ Ovladne ho strach natolik, ze do ˚ ˇ ˇ obvodu nepujde? A co kdyz se ne´ ´ ´ ˚ komu druzı posmıvajı kvuli tomu, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ze si dava duchovnı cıle? Dovolı, ´ ´ ˇ aby jeho rozhodovanı ovlivnovali ´ ´ ˇ´ ´ lide, kterı nemajı duchovnı poˇ ˇ hled? Nebo si predstavme, ze se ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ kresan dopustil vazneho hrıchu. ´ Bude ho zakr yvat, aby neztra´ til vysady ve sboru nebo aby ne´ ´ ´ zklamal sve blızke? Pokud je pro ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ nej nejdulezitej sı napravit svuj ´ ˇ ´ vztah s Jehovou, „zavola starsı ˇ ˇ ´ ´ muze sboru“ a pozada je o pomoc. (Jak. 5:15, 16) w13 2/15 4:9 ´ ´ ˇ Utery 8. cervence ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ [Bozı] vulı je, aby lide vseho dru´ ˇ ˇ ˇ ˇ hu byli zachraneni a prisli k pres´ ´ ´ nemu poznanı pravdy. (1. Tim. 2:3, 4) ˇ ´ Jehova si preje, aby lide poznali ´ ˇ pravdu, a tak ho mohli spravne ´ ´ ˇ ´ ´ uctıvat a zıskat jeho pozehnanı. ´ ˇ ´ ´ ´ Dıky tomu, ze se „prave poznanı“ ˇ ´ ˇ ˇ rozsırilo, Jehova dokoncuje shroˇ ´ ´ ˇ ´ mazovanı verneho ostatku po´ ˇ ˚ mazanych kresanu. (Dan. 12:4) ˇ ´ ˚ ˚ „Ze vsech narodu a kmenu a li´ ˚ ´ ˇ d ı a jazyk u“ take shroma zu´ ´ ˇ ´ je „velky zastup“ tech, kdo majı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nadeji na vecny zivot na zemi. ´ ´ (Zjev. 7:9) Rozmach praveho uctı´ ´ ˇ ´ vanı behem uplynulych 130 let ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ jednoznacne svedcı o tom, ze Je´ ´ ´ ˇ´ ˇ hova a jım ustanoveny kral, Jezıs ˇ´ ˇ ´ Kristus, jsou s Bozımi sluzebnı´ ´ ´ ky — vedou je, chranı, organizujı ˇ ´ ˇ ˇ a vyucujı. Skutecnost, ze se „pra´ ´ ´ ˇ ´ ve poznanı“ rozhojnuje, je take ´ ˇ ˇ potvrzenım toho, ze se vsechny ´ ´ ´ Jehovovy sliby tykajıcı se budouc´ ˇ ˇ nosti splnı. „Zeme jiste bude naˇ ´ ´ plnena poznanım Jehovy, jako vo´ ´ ´ ˇ dy pokryvajı samotne more.“ (Iz. ˇ ´ ˚ ˇ ˇ 11:9) Poslusne lidstvo se muze teˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ sit na uzasna pozehnanı! w12 8/15 1:16, 17 ˇ ˇ Streda 9. cervence ˇ ˇ ´ Prohlasujeme za sastne ty, kdo vytrvali. (Jak. 5:11) ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ Co konkretne muzes udelat pro ´ ´ ´ to, abys posılil svou vıru a dıky ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tomu dokazal byt trpelivejsı? Je ´ ˇ nezbytne, abys uplatnoval biblic´ ˇ´ ke rady. Zamysli se naprıklad nad ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ tım, proc mame davat Bozı kra´ ´ ´ ´ ˇ lovstvı na prvnı mısto ve svem ziˇ ˚ ˇ ˇ vote. Muzes se radou zapsanou ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ u Matouse 6:33 rıdit jeste vıc? ˇ ´ ´ ˇ Treba bys mohl travit vıc casu ve ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ sluzbe nebo nejak upravit svuj zi´ ˇ ´ votnı styl. Pripomınej si, jak ti Jeˇ ˇ ˇ ´ hova az dote zehnal. Mozna jsi ´ ´ ´ s jeho pomocı zahajil nove bib´ ´ licke studium nebo ti dal pocıtit ´ ˇ ˇ ˇ „pokoj, ktery prevysuje vsechno ˇ ´ myslenı“. (Fil. 4:7) Pokud se buˇ ˇ ˇ ´ ˇ des zamerovat na to, jaky uzitek ˇ ˇ ˇ ´ ´ tobe osobne uplatnovanı Jehovo´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ vych rad prinası, budes lepe chaˇ ˇ ˚ ˇ pat, pro tak duleziˇ c je trpelivost ´ ´ ta. (Zalm 34:8) Dıky tomu bude ˇ ´ ˇ ´ pro tebe snazsı cekat na dobre ˇ ´ ´ ˚ ´ veci, ktere nam Buh slıbil. (Jak. 5:7, 8) w12 9/15 3:11–13 ˇ ˇ Ctvrtek 10. cervence ˇ ´ ´ ˇ ˇ Bo z ı pokoj, kter y p revy suje ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vsechno myslenı, bude strezit vaˇ ˇ ˇ ´ ´ se srdce a vase myslenkove sıly ˇ ´ ˇ´ ˇ prostrednictvım Krista Jezıse. (Fil. 4:7) ´ ´ ˇ ´ ´ Byt odvazny neznamena spo´ ´ ˇ lehat se sam na sebe. Kresan´ ´ ˇ ska odvaha je vysledkem toho, ze ´ ´ ´ ´ poznavame Boha a spolehame se ˇ ´ na nej. K tomu je nezbytne, aby´ chom studovali jeho psane Slo´ ˚ ˇ ´ vo, Bibli. Pomoci nam muze take ´ modlitba, a to v jakekoli situaci. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Kdyz se dostanes do narocne zi´ ´ ˇ ˇ votnı situace, modlıs se co nejcas- ˇ ´ teji, aby ti Jehova pomohl obstat? ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ Dals ımi dulezitymi opatrenımi ´ ´ ˇ ˇ ´ jsou shromazdenı a kazatelska ˇ ´ ˇ sluzba. (1. Tim. 4:16) Mnozı bratri ˇ ˇ ´ ´ a sestry zjistili, ze kdyz pomahajı ´ ˇ ´ druhym, aby si vytvorili vıru v Je´ ´ hovu, posilujı tım i svou vlast´ ´ ˇ ´ nı vıru. Uz se tolik nezabyva´ ´ ´ ˇ ˇ ´ jı svymi problemy, ale zamerujı se ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ na dulezitejsı veci. (Fil. 1:10, 11) ´ ˚ Jehova nam mnoha zpusoby po´ ´ ´ ˇ ´ ˇ maha, abychom naro cne zivot´ ´ ´ nı situace dokazali zvladat s odvaˇ ˇ hou. Kdyz jeho pomoc vyuzijeme, ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ budeme problemum celit uspesˇ n e. (2. Kor. 4:17, 18) w12 10/15 1:16–21 ´ ˇ Patek 11. cervence ´ ˇ ´ ´ Umrtvujte proto sve telesne udy, ´ ktere jsou na zemi, pokud jde ˇ ´ o smilstvo, necistotu, pohlavn ı ˇ choutky, skodlivou touhu a chtiˇ ´ ˇ ´ vost, jez je modlarstvım. (Kol. 3:5) ˇ Ackoli byl David v mnoha ohleˇ´ ´ ˇ dech prıkladny, dopustil se ne´ ˇ ´ ˇ´ ˚ kolika zavaznych hrıchu. (2. Sam. 11:2–4, 14, 15, 22–27; 1. Par. ˇ ˇ ˇ 21:1, 7) V Bibli o nem presto cteme, ˇ ˇ ze chodil pred Bohem „s ryzos´ ´ tı srdce“. (1. Kral. 9:4) Jak je to ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ mozne? Pokazde, kdyz zhresil, cinil ˇ´ ´ ´ ´ ˇ uprımne pokanı a snazil se jednat ˚ ´ v souladu s Jehovovou vulı. I ne´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ dokonaly clovek tedy muze zustat ˇ ˇ´ ˚ v Jehovove prızni. Jak toho mu´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ zes dosahnout? Pilne studuj Bozı ´ ˇ Slovo, rozjımej o tom, co v nem ˇ ˇ ´ ˇ ctes, a pak na zaklade toho jednej. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Das tak najevo, ze se ztotoznujes s Davidovou pokornou modlitbou: ˇ ˇ ˇ ˚ „Vyucuj me, jak cinitˇ tvou vuli, ˇ ˚ ˚ vzdy jsi muj Buh.“ (Zalm 143:10) w12 11/15 1:17–19 ˇ Sobota 12. cervence ˇ A drak se na zenu rozzlobil a odeˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ sel vest valku se zbyvajıcımi z jejıˇ´ ´ ´ ˇ´ ho semene, kterı zachovavajı Bozı ˇ ´ ´ ´ prikazanı. (Zjev. 12:17) ˇ ˇ P redstav si, ze j si u soudu ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ a svedcıs proti celosvetove zloˇ ´ ´ ˚ cinecke organizaci. Jejı vudce je ´ ´ velmi inteligentnı a mocny a je to ´ ´ ˇ ´ bezohledny lhar a vrah. Cıtil by ˇ´ ˇ ses v bezpecı, kdyz bys na konci ˇ ´ dne vysel ze soudnı budovy? Asi ˇ ˇ ˇ ´ sotva. Pravdepodobne bys poza´ ˇ dal o policejnı ochranu. A presˇ ´ ne v takove situaci jsou Jehovoˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ vi sluzebnıci. Svedcı ve prospech ´ ´ ˇ ´ Jehovy a odhalujı jeho zakerneˇ´ ˇ ho neprıtele Satana. Podarilo se ˇ´ ˇ Satanovi Bozı lid umlcet? Rozˇ ´ hodne ne. V duchovnım ohledu se ´ ˇ´ ˇ´ ´ ´ nam darı cım dal lepe a existu´ ˇ je pro to pouze jedine vysvetle´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nı — Jehova je pro nas utocistem, ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ „skutecnym obydlım“, a ˇ to zvlaste ´ v poslednıch dnech. (Zalm 90:1; ´ ˇ Iz. 54:14, 17) Nemohl by nas vsak ´ chranit, pokud bychom se z bezˇ ´ ´ pecneho obydlı nechali Satanem ´ vylakat ven. w13 3/15 4:10 ˇ ˇ Nedele 13. cervence ´ ˚ ˇ ´ ´ Od spravcu [se] mimoto ocekava, ˇ ˇ ´ ˇ ´ aby clovek byl shledan vernym. (1. Kor. 4:2) ´ ´ ˇ ´ ´ Pravy uspech se neodvıjı od toˇ ´ ˇ ˇ ho, ceho jsme dosahli ve svete. ˇ ˇ´ ´ ´ Nemerı se ani podle toho, jake vy´ ˇ ´ sady mame v kresanskem sboru, ˇ ´ ˇ ´ i kdyz ty se zakladem skutecne´ ˇ ´ ho uspechu mohou souviset. Zaˇ ´ ´ ˇ ˇ kladem skutecneho uspechu totiz ˇ ´ je, ze poslouchame Boha a jsme ˇ ´ ˇ ´ mu vernı. A vernosti se nesmıme ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ vzdat, protoze Jezıs rekl: „Kdo vy´ ˇ ´ trva az do konce, ten bude zachra- ˇ ˇ ˇ nen.“ (Mat. 10:22) Urcite souhla´ ˇ ´ ˇ ´ ´ sıs s tım, ze dosahnout zachrany ´ ´ ˇ je nepopiratelnou znamkou uspeˇ ˇ ´ chu. A uz se dostanes do jakekoli ˇ ´ ˇ ˇ ´ situace, budes uspesny, pokud se ˇ ˇ ˇ ˚ budes ze vsech sil snazit zustat ˇ ´ ´ ´ ´ ´ verny. Takove usilı se vyplatı. Bu ´ ˇ ˇ ´ ˇ si jisty, ze ti Jehova pozehna uz ´ ˇ nynı a bude ti zehnat po celou ˇ ˇ ˇ vecnost. Nikdy nezapomen na to, ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ co Jezıs rekl pomazanym kresa˚ ˇ ˇ ´ ˇ num: „Prokaz se jako verny az do ´ ´ ˇ smrti a ja ti dam korunu zivota.“ ˇ ˇ ´ ´ ˇ (Zjev. 2:10) Vetsıho uspechu do´ sahnout nelze. w12 12/15 1:17, 19 ˇ ´ ˇ Pondelı 14. cervence ˇ ˇ ˇ [Jehojadu] pohrbili . . . v Meste ˇ ´ ˇ Davidove spolu s krali, protoze ˇ ´ ˇ ´ cinil dobre v Izraeli a pri pravem ˇ Bohu a jeho dome. (2. Par. 24:16) ˇ ´ ´ ´ Nasi odvahu a vıru posilujı zpra˚ vy o tom, jak B uh podporuje ˇ ´ ´ ´ vsechny, kdo davajı jeho zajmy ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ i zajmy svych spoluverıcıch pred ´ ´ ´ sve vlastnı. K takovym lidem paˇ ˇ tril veleknez Jehojada se svou ˇ ˇ manzelkou Jehosebou. Po smrti ´ ´ ˇ krale Achazjase jeho matka Atalja ˇ ´ zabila vsechny, kdo zbyli z kra´ ´ ˇ lovskeho pokolenı, krome Jehoˇ ´ ˚ ase, a sama uchvatila trun. Jehoˇ ´ ˇ jada s Jehosebou se Achazjasova ˇ ˇ syna Jehoase ujali a sest let ho ´ ˇ ´ skryvali, ackoli se tım vystavo´ ˇ´ vali velkemu nebezpecı. Jehojada ´ ˇ ´ potom prohlasil Jehoase za krale ´ a nechal Atalju usmrtit. (2. Kral. ˇ ˇ 11:1–16) Pozdeji Jehoase podporoˇ ´ ´ val pri opravach chramu. Jehojaˇ ˇ da zemrel ve veku 130 let a byl ˇ ´ ´ ˇ ´ pohrben s krali. Odvazne skutky ˇ ´ Jehojady a jeho manzelky navıc ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ prispely k zachovanı kralovske ro´ ´ ˇ dove linie od Davida k Mesiasovi. w13 1/15 1:11 ´ ´ ˇ Utery 15. cervence ´ ˇ ´ Prave jako Nimrod, mocny lovec v odporu proti Jehovovi. ˇ (1. Mojz. 10:9) ˇ´ ˇ ˇ ´ Do Nimrodovy rıse patril Babel ˇ ´ ˇ ˇ i dalsı mesta mezi rekami Tigris ˇ a Eufrat. (1. Mojz. 10:10) Stavba ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Babelu a jeho veze zacala zrejˇ ´ ´ me pod Nimrodovym vedenım koˇ ˇ´ ˚ lem roku 2269 pr. n. l. Bozı vu´ ´ ´ lı bylo, aby lid e os ıdlili celou ´ ˇ zemi, ale stavitele rekli: „Pojˇ ´ ˇ ˇ me, postavme si mesto a take vez ´ ˇ ˇ s vrcholkem v nebesıch a ucinme ´ ´ si proslule jmeno, abychom ne´ ´ byli rozptyleni po celem povrchu ˇ ´ ˇ zeme.“ Jejich plan vsak Jehova ˇ ´ ˇ ´ zmaril tım, ze „zmatl jazyk ce´ ˇ ˇ ˇ ´ le zeme“ a primel lidi, aby z Baˇ ˇ belu odesli. (1. Mojz. 11:1–4, 8, 9) ˇ ´ Pokud mel Satan v umyslu vytvoˇ ´ ˇ ´ ´ rit jedno nabozenstvı a dosahnout ˇ ´ ´ toho, aby vsichni lide uctıvali jeˇ ho, pak se mu to nezdarilo. Jehova ´ ´ ´ ´ ´ ˇ prave uctıvanı chranil behem ce´ ´ ˇ ˇ lych lidskych dejin a v soucasnosˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ti kazdym dnem pribyva lidı, kteˇ´ ´ ´ rı se stavajı jeho ctiteli. w13 2/15 1:19, 20 ˇ ˇ Streda 16. cervence ˇ ˇ Beh jsem dokoncil. (2. Tim. 4:7) ´ ´ ˇ Jsi rozhodnuty zavod o zivot doˇ ˇ kon cit? Pak se neobjede s bez ´ ˇ´ osobnıho studia. Vyuzıvej Bibli ˇ ´ a nase publikace k tomu, abys zıs´ ˇ ´ ´ kaval potrebne informace, rozjıˇ mej o nich a snaz se rozpoznat, ´ o co bys mohl klopytnout. Pros ´ ˇ o svateho ducha, abysˇ mel nezbyt´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nou duchovnı sılu. Zadny bezec ´ ˇ ˇ ´ v zavode o zivot nenı odsouze´ ˇ ˇ ny k nezdaru jen proto, ze cas ˇ ´ od casu klopytne nebo upadne. ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ Vzdycky muze vstat a v zavode ˇ ´ pokracovat. Kameny, o ktere bys ´ ˇ mohl klopytnout, vyuzij k tomu, ´ ´ aby ses posunul dal — z jakekoˇ ´ ´ ˇ ˇ li zkousky sve vıry se snaz neco ˇ ´ ´ ˇ ˇ naucit. Z Bible vyplyva, ze nase ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ucast v zavode o vecny zivot je ak´ ´ ´ tivnı, ne pasivnı. Nenı to, jako bychom nastoupili do autobusu, ´ ´ ´ ´ ktery nas doveze do cıle. Musıme ˇ ˚ ˇ tam sami dobehnout. Muzeme si ´ ´ ˇ ´ ˇ byt jistı, ze Jehova nam bude zehˇ ´ ˇ ˇ nat uz nynı a ze pro vsechny ty, ´ ˇ´ ´ ´ kdo zavod dokoncı, chysta bohata ˇ ´ ´ pozehnanı i v budoucnosti. (Jak. 1:12) w13 3/15 1:20, 21 ˇ ˇ Ctvrtek 17. cervence ´ Neustale tedy hledejte nejprve ´ ´ kralovstv ı a Otcovu spravedlnost. (Mat. 6:33) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ Je z ı s sv ym poslucha c um vyˇ ´ ˇ ˇ svetlil, na zaklade ceho se po´ ˇ ´ zna, zda opravdu chtejı Jehovovi ˇ ´ slouzit celym srdcem. Z toho, co ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ v zivote davame na prvnı mısto, ˇ ´ ˇ je jasne patrne, po cem v hloubi ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ srdce touzıme, o cem premyslıme ´ a co planujeme. Chceme-li tedy ˇ´ ´ zjistit, zda Bohu slouzıme celym ´ srdcem, musıme si ujasnit, co je ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ pro nas v zivote tım nejdulezitejˇ ´ ˇ sım. (1. Par. 28:9) Moudre jsme se ˇ ˇ´ ˇ ´ rozhodli prijmout Jezısovo pozva´ ´ nı — stali jsme se jeho nasledov´ ´ ˇ ´ ˇ´ nıky a nynı kazdy den slouzıme ´ ˇ Jehovovi. Tım ukazujeme, ze Jeˇ hovu ze srdce milujeme. Presto ˇ ´ ˇ ´ vsak musıme pamatovat na urcite ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ nebezpecı. Jezısˇ se o nem zmıˇ ˇ ´ ´ ˇ nil, kdyz rekl: „Zadny, kdo polozil ´ ´ ˇ ruku na pluh a dıva se na veci za ´ ˇ´ ´ sebou, se nehodı pro Bozı kralov´ stvı.“ (Luk. 9:62) w12 4/15 3:8, 10 ´ ˇ Patek 18. cervence ˇ ´ ´ ´ Lidem v manzelstvı davam pokyˇ ´ ´ ny, ne vsak ja, ale Pan. (1. Kor. 7:10) ˇ ˇ Kdyz kresan vstupuje do manˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zelstvı, dava pred Bohem zavaz´ ny slib a tak na sebe bere velkou ˇ ˇ odpovednost. (Kaz. 5:4–6) Jelikoz ˚ ˇ ´ Jehova je Puvodcem manzelstvı, ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ da se rıct, ze kazdeho manzela ˇ a manzelku jakoby spojil jhem. ˇ´ (Mar. 10:9) Z Bozıho stanoviska ˇ´ toto jho existuje i v mnoha prıpaˇ ´ ´ dech, kdy bylo podle svetskych za˚ ˇ ˇ ´ konu zruseno. Jehovovi sluzebnıci ˇ ˇ ´ ˇ by meli manzelsky slib povazo´ ´ ˇ ˇ vat za zavazny, a uz v dobe, kdy ´ ˇ ˇ ´ ho davali, byli pokrtenı, nebo ne. ˇ ˇ ´ ´ Kdyz je manzelstvı pevne, je zdroˇ ´ ˇ jem radosti a dela cest Bohu. Po´ ´ kud se rozpadne, vede to k trapenı ˇ ´ ´ ˇ´ a mnoha dalsım potızım. Svobod´ ˇ ´ ˇ ny kresan, ktery o snatku uvaˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ zuje, muze dat svemu manzelstvı ´ ˇ ´ ´ ˇ dobr y po catek tım, ze se bude ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ rıdit Bozımi merıtky. Jestlize se ˇ ´ ˇ ˇ ´ naopak p ri v yb eru manzelskeˇ ho partnera rozhodne nemoudre, ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ vysledkem muze byt rozcarovanı ´ a problemy. w12 5/15 2:1, 3 ˇ Sobota 19. cervence ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Verne [nasledujte] jeho slepeje. (1. Petra 2:21) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Nejvetsım prıkladem pro zasve´ ˇ ´ ˇ´ˇ cene sluzebnıky Jehovy je Jezıs. Po ˇ ´ ´ ´ ˇ krtu se hlavnı naplnı jeho zivota na ˇ ´ ´ zemi stalo to, ze kazal dobrou zpra´ vu a chvalil Jehovu. Z toho logicky ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˚ ´ vyplyva, ze kazdy Jezısuv nasledov´ ´ ˇ ˇ nık, ktery se chce plne podrizovat ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ Bozı vuli, by mel mıt svatou sluz´ ´ ˇ ´ ˇ bu na prvnım mıste ve svem zivoˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ te. Da se to rıct i o tobe? (Zalm ˇ ´ ´ 71:15; 145:2) Uz dlouha leta Jehovoˇ ´ ´ va organizace kresany vybızı, aby ˇ s modlitbami uvazovali o tom, zda ˚ ´ by mohli vstoupit do prukopnicke ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ sluzby. Jestlize vsak vernemu kresˇ ˇ ´ anovi jeho okolnosti neumoznujı ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ travit ve sluzbe prumerne 70 hodin ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ mesıcne, nemusı kvuli tomu mıt ´ ˇ ˇ ´ ´ vycitky svedomı. (1. Tim. 5:8) Jake ˇ ´ ˇ jsou ale tvoje zivotnı okolnosti? Uz ´ ˇ ˇ ´ ˚ ses vazne zamyslel nad tım, zda muˇ ˇ ˚ ´ ˇ zes vstoupit do prukopnicke sluz´ ´ ´ ´ ˇ by? Pokud hlavnı naplnı tveho zivoˇ ˇ ta bude sluzba Jehovovi, moudre ´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ tım vyuzijes cas a zajistıs si trvalou ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ budoucnost. Take ukazes, ze se rı´ˇ ´ ˇ´ˇ dıs dokonalym vzorem Jezıse Krista. w12 6/15 3:12, 13, 15 ˇ ˇ Nedele 20. cervence ˇ ˚ Kdyby me opravdu opustil muj ´ ´ ´ vlastnı otec a ma vlastnı matka, ´ ˇ dokonce samˇ Jehova by se me ujal. (Zalm 27:10) ˇ ˇ Jelikoz Jehova ochotne podporu´ ˇ ´ ´ ´ je sve sluzebnıky, ktere jejich blız´ ˇ ˚ ˇ cı opustili, jiste se muzeme spolehˇ ´ nout na to, ze nas bude podporovat ´ ´ ˇ ˇ i v jakekoli jine zkousce. Kdyz si naˇ´ ˇ ´ prıklad delame starosti, zda se po ´ ´ ´ ˇ hmotne strance dokazeme postaˇ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ rat o rodinu, urcite muzeme duveˇ ˇ ´ rovat tomu, ze nam Jehova po˚ ˇ ´ ˇ muze. (Hebr. 13:5, 6) Chape totiz ˇ ˇ ´ ´ situaci a potreby kazdeho sveho ´ ´ ˇ ´ ˇ verneho sluzebnıka. Jehova slıbil, ˇ ˚ ˇ ze bude svuj lid jako celek telesˇ ˇ ´ ne i duchovne podporovat, chraˇ nit a vysvobozovat, a my mu plne ˇ ˚ ˇ ˇ duverujeme. (Zalm 37:28; 91:1–3) ´ ˇ ´ ´ ´ Z „velkeho souzenı“ ma vyjıt nespoˇ ´ ´ ´ cetny zastup lidı. (Zjev. 7:9, 14) Je ˇ ´ ˇ ˇ ´ tedy zrejme, ze v case, ktery toˇ ˇ ˇ ´ ´ muto svetu jeste zbyva, budeme ´ ˇ ˇ jako celek uchraneni pred vyhlaze´ ´ ´ ´ nım. Jehova nam take bude stale ˇ ˇ poskytovat vsechno, co potrebuje´ ˇ ´ me, abychom obstali ve zkouskach ˇ ´ ´ ˇ a udrzeli si k nemu blızky vztah. w12 7/15 3:9, 10, 14 ˇ ´ ˇ Pondelı 21. cervence ˇ ˇ ´ ˇ Chvet se pred lidmi, to klade lecˇ´ ku. (Prısl. 29:25) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Rımsky mıstodrzitel Pontsky ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ Pilat vedel, ze Jezıs je nevinny, ˇ ˇ ´ ˇ a zjevne mu nechtel ublızit. Doˇ ˇ ˇ´ˇ konce rekl, ze se Jezıs nedopusˇ til „niceho, co zasluhuje smrt“. ˇ ˇ Presto ho odsoudil k smrti. Proc? ˇ ´ ´ Protoze podlehl natlaku, ktery ˇ ´ na nej vyvıjel dav. (Luk. 23:15, ˇ ´ˇ 21–25) „Jestlize ho propustıs, ne´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ jsi cesaruv prıtel,“ kriceli Jezıso˚ ˇ vi odpurci a snazili se tak do´ ´ ´ sahnout sveho. (Jan 19:12) Pilat ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ se mozna bal, ze kdyz se Jezıˇ ˇ ´ se zastane, prijde o sve postave´ ˇ ´ nı, nebo dokonce o zivot. ˇ ´ Natla´ ku podlehl a stal se Dablovym ´ ˇ ˇ ´ nastrojem. Prestoze toho Pilat ˇ ˇ ˇ o Kristu mnoho nevedel, uvedoˇ ´ ´ moval si, ze je nevinny a nenı to ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pouhy clovek. Chybela mu vsak ´ pokora a ˇ laska k Bohu, a proto ´ ˇ ´ byl pro Dabla snadnou koristı. w12 8/15 3:8, 9, 12 ´ ´ ˇ Utery 22. cervence ˇ ´ On ti zhmozdı hlavu. ˇ (1. Mojz. 3:15) ˇ ´ Apostol Jan v knize Zjevenı popsal, co se stane se Satanem. Jeˇ´ˇ ˇ ´ ˇ zıs Kristus, andel „s klıcem od ´ propasti“, se Satana i jeho demo˚ ´ nu zmocnı a uvrhne je do propasˇ ˇ ´ ti, kde budou uvezneni po tisıc let. (Zjev. 20:1–3; Luk. 8:30, 31; ´ ´ 1. Jana 3:8) To bude prvnı faze ´ rozdrcenı hadovy hlavy. Co je pro´ ´ past, do ktere budou Satan a deˇ ˇ ´ moni uvrzeni? Recke slovo abys´ ˇ ´ sos, ktere Jan pouzil, znamena ˇ ´ ˇ „velmi nebo mimoradne hlubo- ´ ´ ˇ ´ ´ ky“. Take se preklada jako „neˇ ´ ´ zmerny, neomezeny“ nebo „nekoˇ ´ ´ ´ ne cna prazdnota“. Je to mısto ´ mimo dosah kohokoli s vyjimkou ˇ ´ ˇ Jehovy a andela „s klıcem od proˇ ˇ pasti“. Satan tam bude uveznen, ˇ ´ ˇ ´ ´ „aby jiz nezavadel na scestı naroˇ ´ dy“. Bude necinny, jako by neexiˇ ´ stoval. Tento „rvoucı lev“ bude ˇ umlcen. (1. Petra 5:8) w12 9/15 1:15, 16 ˇ ˇ Streda 23. cervence ´ Neselhalo ani jedin e slovo ze ˇ ´ ´ ´ vsech dobrych slov, ktera k vam ´ ˇ ˚ ˇ mluvil Jehova, vas Buh. Vsechna ´ se vam splnila. (Jozue 23:14) ˇ ˇ Jozue byl svedkem vsech Jeho´ ´ ˚ vovych podivuhodnych skutku ˇ ˇ v Egypte a v pustine. Na sklon´ ˇ ˇ ku sveho zivota proto mohl pred ´ ˇ ˇ ˇ ostatnımi Izraelity s presvedce´ ´ ˇ ´ nım prohl asit slova dne sn ıho ´ ´ textu. Jehova pln ı sv a slova ˇ ´ ˇ´ ˇ i dnes. Prostrednictvım Jezıse ˇ ˇ ˇ ˇ Krista predpovedel, ze v posled´ ´ ´ nıch dnech se bude dobra zprava ´ ´ ´ ´ o Kralovstvı kazat „po cele obyd´ ´ lene zemi“. (Mat. 24:14) Kdo jiny ˇ ˇ ´ ˚ nez vsemohoucı Buh by mohl ta´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kove dılo predpovedet a take za´ jistit, aby se vykonalo, a to navıc ´ ˇ ´ ˇ pomocı „nevzdelanych a obycej´ ´ ˇ nych“ lidı? (Sk. 4:13) Kdyz se ´ ˇ ˇ kazatelske cinnosti venujeme, ´ ´ ´ ˇ ´ ´ podılıme se tım na splnovanı to´ ´ ´ hoto biblickeho proroctvı. Ctıme ˇ ˇ naseho Otce a ukazujeme, ze to ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ myslıme vazne, kdyz se modlıme ˇ v duchu slov: „A je posveceno ´ ´ ˇ ´ ´ tve jmeno. A prijde tve kralov´ ´ ˚ stvı. A se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 6:9, 10) w13 3/15 5:7, 8 ˇ ˇ Ctvrtek 24. cervence ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ Ja prısaham pri sobe. ˇ (1. Mojz. 22:16) ˇ ˚ Proc Buh Abrahamovi potvrdil ´ ˚ ˇ ´ pravdivost sv ych slib u p r ısahou? Bylo to proto, aby povzbudil ˇ ˇ´ Kristovy spoludedice, kterı tvoˇ´ ˇ ´ ´ ´ rı druhotnou cast slıbeneho se´ ´ mene, a posılil jejich vıru. (Gal. ˇ ˇ 3:29) Apo stol Pavel vysvetlil, ˇ ˇ´ ze Jehova „vstoupil s prısahou, ˇ ˇ abychom skrze dve nezmenitel´ ˇ ˇ´ ne veci [jeho slib a jeho prısa´ ˇ ´ hu], ve kterych je nemozne, aby ˚ ˇ ´ Buh lhal, . . . meli silne povzbuze´ ˇ nı, abychom se chopili nadeje, ´ ´ ˇ ˇ ktera je nam predlozena“. (Hebr. ´ ˇ ´ 6:13–18) Pomazanı kresane ne´ ´ ˇ ˇ´ jsou jedinı, kdo majı uzitek z Bozı ˇ´ ´ prısahy dane Abrahamovi. Jehoˇ ´ ˇ ˇ va totiz prohlasil, ze prostred´ nictvım Abrahamova semene si ˇ ˇ ´ budou „zehnat vsechny narody ˇ ˇ ´ zeme“. (1. Mojz. 22:18) Tım jsou ´ ˇ ˇ ´ ´ mıneny i Kristovy poslusne „jine ´ ´ ˇ ˇ ˇ ovce“, ktere majı nadeji na vec´ ˇ ´ ´ ny zivot v pozemskem raji. (Jan 10:16) w12 10/15 3:6–8 ´ ˇ Patek 25. cervence ´ ˇ´ Kdo se chova jako mensı . . . , ten ´ je velky. (Luk. 9:48) ´ ˇ ´ Ten, kdo se chova jako mensı, ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ je dıky pokore vetsı mimo jine ˇ v tom smyslu, ze je povzbuze´ ´ ˇ´ˇ ´ nım pro druhe. Jezıs musel svym ˇ ´ ˚ ˇ ucednıkum pripomenout, aby se ˇ ´ ˇ ˇ chovali jako mensı, protoze neˇ´ ˇ kterı z nich byli ovlivneni po´ ˇ ´ stoji, ktere prevladaly v tehdejˇ ´ ˇ sı spolecnosti. (Luk. 9:46) Mohlo ˇ ´ ´ ´ by se neco takoveho stat i nam? ˇ ´ ˇ ˇ Mozna si zacneme myslet, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ jsme lepsı nez nasi spoluverıcı, ´ nebo se budeme dıvat svrchu na ˇ ´ lidi mimo kresansky sbor. Mno´ ˇ ˇ ´ ´ ´ zı ve svete jsou ovladanı pychou ´ ´ a sobectvım, ale my chceme byt ´ ´ ˚ pokornı a takovych postoju se vyˇ ´ ´ ´ varovat. Pokud to delame a dava´ ´ ˚ me na prvnı mısto Jehovovu vuli, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ budeme osvezujıcı spolecnostı. ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ Kdyz rozumıme tomu, proc Jezıs ´ ´ ˇ ´ vybızel sve ucednıky, aby se choˇ ´ ´ vali jako mensı, motivuje nas to, ˇ ˇ abychom se vzdy snazili jednat ˇ pokorne. w12 11/15 3:11, 12 ˇ Sobota 26. cervence ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ Lide rıkajı: „Pohlete, clovek ne´ ´ ´ ´ ˇ´ nasytny a propadly pitı vına, prı´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˚ tel vybercıch danı a hrısnıku.“ (Mat. 11:19) ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Jezıs, jediny clovek v dejinach, ´ ktery dokonale poslouchal Boha, ˇ ˇ ˇ ´ byl krive obvinen. Svym zna´ ´ ´ ˇ ´ menitym chovanım vsak ukazal, ˇ ˇ ´ ˇ ze tato obvinenı jsou nepodloze´ ˇ na. Rekl: „Moudrost se prokazuje ´ ´ jako spravedliva svymi skutky.“ ´ Stejne je to i dnes. Uveme si jeˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ den prıklad. Nekterı lide z ne´ ˇ ˇ meckeho mestecka Selters povaˇ ´ ˇ´ ˇ´ zujı bratry a sestry, kterı slouzı ´ ´ v tamnım betelu, za podivıny. ˇ ˇ Starosta se vsak nasich spoluˇ ˇ´ ´ ´ ˇ verıcıch zastal. Prohlasil: „Sved´ ˇ´ ´ ´ ˚ kove, kterı tam bydlı, majı svuj ´ ˚ ˇ vlastnı zpusob zivota, ale nijak ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ tım nenarusujı zivot mıstnıch ´ ˇ´ obyvatel.“ Jinym prıkladem je to, ˇ ˚ ´ co se stalo svedkum Jehovovym ˇ ˇ´ ˇ ˇ v Moskve, kterı byli krive obviˇ ˇ ´ ´ ˚ neni z porusenı mnoha zakonu. ´ ´ ´ Evropsk y soud pro lidska prava ˇ ˇ ˇ ve Strasburku je vsak v cervnu ˇ ´ 2010 obvinenı zprostil. w12 12/15 3:13, 14 ˇ ˇ Nedele 27. cervence ˇ ˇ ´ ´ Cinte tedy pokanı a obrate se. (Sk. 3:19) ˇ ˇ ˇ ˇ Udelal jsi neco, ceho litujes? Staˇ ´ lo se ti, ze jsi usiloval o nehodnotne ´ ´ ˇ cıle a promrhal tak drahocenny cas ˇ a energii? Zachoval ses nekdy tak, ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ze to druhym ublızilo? Mnozı lide se ´ ´ ´ ´ svymi chybami jenom trapı. Jinymi ´ ˇ ´ ´ slovy se stale obvinujı, zlobı se na ˇ´ ´ ˇ ˚ sebe a mucı se vycitkami. V dusled´ ´ ku toho pociujı velkou uzkost. Vyˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ resı tım ale neco? Predstav si, ze se ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ nekam snazıs premıstit v houpacım ´ ˇ ´ ˇ kresle. Cele hodiny budes vynakladat spoustu energie, ale nikam se ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ nedostanes. Stejne tak zadne vyˇ ˇ ˇ sledky neprinese, kdyz se nad neˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ cım budes trapit. Uzitecnejsı bude, ˇ ˇ ˇ ´ kdyz podniknes urcite kroky. Poˇ´ ˇ ´ ˇ kud jsi naprıklad nekomu ublızil, ˚ ˇ ˇ ´ muzes se omluvit a obnovit dobre ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vztahy. V prıpade, ze jsi udelal neco ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ spatneho, snaz se tomu pro prıste ´ ´ vyhnout. Anebo se s nasledky sve´ ´ ˇ ´ˇ ˇ ˇ´ ho jednanı proste musıs naucit zıt. ´ ˇ´ Stale narıkat nad chybami z minuˇ ˚ ˇ ´ ˇ losti nicemu nepomuze a navıc te to ˚ ˇ ˇ muze ochromit ve snaze slouzit Jehovovi naplno. w13 1/15 4:9–11 ˇ ´ ˇ Pondelı 28. cervence ˇ´ ˇ ˇ ˇ Prısne se . . . strezte, abyste neˇ´ chodili jako nemoudrı, ale jako ˇ´ moudrı. (Ef. 5:15) ´ ´ ˇ´ ´ Modernı elektronicka zar ızen ı ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ jsou v poslednı dobe cım dal rozsıˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ renejsı. Pokud je pouzıvame spravˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ne, mohou byt uzitecnymi nastroji. ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ V opacnem prıpade nas ale mohou ´ ˇ ´ vzdalit od naseho nebeskeho Otce. ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ Vezmeme si naprıklad pocıtace. ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ´ Pocıtac muze byt dobrym komuniˇ ´ ˇ ´ ´ kacnım prostredkem, cennym na´ ´ ´ ´ ´ ˇ strojem k zıskavanı informacı a cas ˇ ´ ´ od casu take zdrojem zabavy. Mohˇ ´ ˇ ´ lo by se vsak stat, ze technickymi ˇ ˇ ´ vymozenostmi zacneme byt posed´ ´ ˇ ˇ lı. Obchodnıci lidem sikovne pod´ ˇ ˇ ˇ souvajı myslenku, ze kazdou novin´ ´ ´ ku, ktera se objevı na trhu, zkratka ´ ´ ´ ´ ˇ musı mıt. Jisty mladık tolik touzil ˇ ˚ po jednom tabletu, ze kvuli tomu ˇ ˇ tajne prodal svou ledvinu. Je az neˇ ˇ ´ uveritelne, jakou cenu byl ochoˇ ˇ ˇ ˇ ´ ten zaplatit. Jeste vyssı cenu byˇ chom vsak zaplatili, kdybychom se ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ kvuli tomu, ze u pocıtace travıme ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ prılis mnoho casu nebo ho pouzı´ ´ ´ ˇ ˇ vame k nespravnym vecem, pri˚ pravili o svuj vztah s Jehovou. Jeˇ ´ ˇ den kresan, ktery se chtel zbavit ´ ˇ zlozvyku byt casto dlouho do noci ˇ´ ˇ online, proto nastavil pocıtac tak, ˇ ˇ ´ ze se v urcitou hodinu sam vypne. w13 1/15 3:3, 4 ´ ´ ˇ Utery 29. cervence ˇ´ ˇ ˇ Smrt [se] rozsırila na vsechny lidi, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ protoze vsichni zhresili. (Rım. 5:12) ´ ˇ´ ˇ ´ ˚ Velmi si vazıme toho, ze nam Buh ˇ ´ ˇ zjevil pravdu o prostredku, dıky neˇ ˚ ˇ ´ muz muzeme byt vysvobozeni z ot´ ˇ´ ´ roctvı hrıchu a smrti, ktere jsme ˇ ´ ˇ zdedili po Adamovi. Chapeme, ze ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ Jezıs „neprisel, aby mu bylo slouzeˇ ˇ no, ale aby slouzil a dal svou dusi ´ ´ ´ ˇ jako vykupne vymenou za mno´ ´ ˇ ´ he“. (Mar. 10:45) Jsme radi, ze vıme ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ o „propustenı vykupnˇ ym, jez za´ ˇ´ˇ platil Kristus Jezıs“. (Rım. 3:22–24) ˇ ´ ´ ˇ ´ V prvnım stoletı potrebovali Zide ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ i lide z narodu cinit pokanı ze svych ˇ´ ˚ ´ ˇ´ˇ hrıchu a projevovat vıru v Jezısovu ´ ´ ˇ ˇ ´ vykupnı obe. Jedine tak mohli zısˇ ˇ ´ kat odpustenı. A dnes je to stej´ ˇ ˇ ˇ´ ne. (Jan 3:16, 36) Pokud nekdo verı ˇ ´ ´ falesnym naukam, jako je Trojice ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ci nesmrtelnost duse, nemuze mıt ´ ´ ˇ ˇ ˇ z vykupneho uzitek. My z nej uzitek ´ ˇ mame, protoze jsme poznali pravdu ˇ´ ´ ˇ o Bozım Synu. Vıme, ze jeho „proˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ strednictvım mame propustenı vy´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ kupnym, odpustenı svych hrıchu“. (Kol. 1:13, 14) w13 2/15 2:15, 16 ˇ ˇ Streda 30. cervence ´ ´ ˇ ´ Ze srdce . . . vychazejı nicemna ˇ ´ ´ uvazovanı. (Mat. 15:19) ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Nicemna uvazovanı, o kterych ˇ´ˇ ´ Jezıs mluvil, jsou nazory a posto´ ´ je, ktere se mohou prom do ˇ ıtnout ´ ˇ ˇ ˚ mnoha oblastı zivota. Clovek muˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ze mıt naprıklad pokriveny pohled ˇ´ ´ na prıbuzenska pouta. Nechceme ˇ ˇ ´ ´ samozrejme byt jako mnozı li´ ´ ˇ´ de „v poslednıch dnech“, kterı ˇ ´ ´ jsou „bez prirozene naklonnosti“. ˇ ˇ´ ˇ ´ (2. Tim. 3:1, 3) Nekterı kresane ´ ´ ˇ ´ ´ ale zachazejı do urciteho extremu. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ V duchu rcenı „blizsı kosile nez ka´ ´ ´ ˇ ´ bat“ branı za kazdou cenu sveho ˇ´ ´ ´ prıbuzneho nebo se stavı na jeˇ ˇ ho stranu a berou si osobne, kdyz ˇ ´ ˇ´ ˇ mu nekdo ublızı. Vzpomenme si, ´ ˇ ´ ˇ k jakemu strasnemu cinu byli ta´ ´ ´ kovymi silnymi emocemi dohnani ˇ ˇ bratri Diny. (1. Mojz. 34:13, 25–30) ˇ A co mel asi v srdci Absalom, ˇ ´ ´ kdyz nechal zabıt sveho nevlast´ n ıho bratra Amnona? (2. Sam. ´ ˇ 13:1–30) Nevychazely vsechny tyˇ ´ ˇ ´ ´ to skutky z nicemneho uvazovanı? w13 3/15 2:13, 15 ˇ ˇ Ctvrtek 31. cervence ˇ ˇ Az ten prijde, ten duch pravdy, ´ ´ uvede vas do cele pravdy. (Jan 16:13) ˇ´ˇ ´ Jezıs informace o svem Otci neˇ ˇ ˇ ´ zamlcoval a pravdu o nem predaˇ ˇ val ochotne. (Mat. 11:27) Krome ´ ˇ ´ ˚ toho svym ucednıkum dal „rozumovou schopnost, [aby] poznali ´ toho praveho“, tedy Jehovu Boha. ´ (1. Jana 5:20) Co to znamena? Jeˇ´ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ zıs svym nasledovnıkum otevrel ˇ mysl, aby to, co je o Otci ucil, mohli pochopit. Nezahalil Boˇ´ ˇ ˇ ´ zı totoznost rouskou tajemstvı ˇ ´ v podobe nepochopitelne nauky ˇ´ ˇ ˇ o Trojici. Zjevil Jezıs vsechno, ˇ ˇ ˇ co o Otci vedel? Ne. Moudre se ˇ ´ ˇ ˇ ´ rozhodl, ze mnohe veci ucednı˚ ˇ ´ ´ kum nesdelı. (Jan 16:12) V te doˇ ˇ ˇ ´ be totiz nektere informace neby´ ˇ´ˇ ˇ ˇ li „schopni snest“. Jezıs pockal, az ˇ ´ ˇ ˇ jeho ucednıci budou dostatecne ˇ ´ ˇ ´ duchovne zralı, aby urcita fakˇ ta o Otci pochopili. Laskave bral ´ ´ v uvahu jejich omezenı. w12 4/15 1:14, 15 ´ Patek 1. srpna ´ Neukvapuj se ve svem duchu, ˇ ˇ ´ ˇ takze by ses urazil, protoze urazˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ livost spocıva v naruci hlupaku. (Kaz. 7:9) ´ ˚ ˇ ˇ K negativnı reakci muze cloˇ ˇ ´ veka vyprovokovat rada situacı. ˇ´ ˇ ˇ ´ Naprıklad jedes v aute a malem ˇ ´ ˇ ´ ˇ do tebe nekdo narazı. Co udelas? ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ Asi jsi uz slysel o ridicıch, kterı se ˇ ˇ ´ tak rozzurili, ze druheho motoˇ ˇ ristu napadli. Jako kresan vsak ˇ ´ ˇ ˇ ˇ neco takoveho urcite udelat neˇ ˇ ´ ˇ´ chces. Mnohem lepsı je nejdrıv ˇ ´ celou situaci vyhodnotit. Mozna ´ ˇ sam tak trochu neses vinu na ˇ tom, co se stalo, protoze ses na ´ ˇ ˇ ´ jızdu plne nesoustredil. Take se ´ ˇ ´ ˇ mohlo stat, ze druhe auto meˇ ´ lo nejakou technickou zavadu. ´ ´ ˇ Podstatou teto uvahy je to, ze ˇ ´ ´ ˇ ´ hnev, zklamanı ci jine negativ´ ˚ ˇ ˇ ´ nı emoce muzes zmırnit, pokud ´ ˇ ´ ´ mas pro druhe pochopenı, neˇ ˇ ˇ ´ pripisujes jim spatne pohnutky ´ ˇ ˇ a jsi ochotny odpoustet. Neber ˇ ˇ si proto veci osobne. w12 11/15 5:9, 10 Sobota 2. srpna ˇ ´ ´ Budou muset poznat, ze me jmeno je Jehova. (Jer. 16:21) ˇ V Columbu v Ohiu prob ehl ´ ˇ ´ v roce 1931 vyznacny sjezd. Bada´ ˇ ´ ˇ tele Bible tam s nadsenım prijali ´ ˇ ´ jmeno svedkove Jehovovi. V roce 1935 na sjezdu ve Washingtonu ˇ bratr Rutherford vysvetlil, kdo ˇ´ ´ ´ ´ tvorı „velky zastup“, o kterem je ´ ´ ˇ ´ ˇ ve Zjevenı napsano, ze „stojı pred ˚ ˇ ´ trunem a pred Berankem“. (Zjev. ˇ 7:9–17) A v roce 1942, kdy zuri´ ˇ ´ ´ la druha svetova valka, Nathan ˇ ´ H. Knorr p rednesl dramatick y ´ ´ ˚ ˇ ´ proslov s nazvem „Mır — muze byt ´ ˇ ˇ trvaly?“. Objasnil v nem, co predˇ ´ ´ ´ ˇ stavuje „sarlatove divoke zvıre“ ze ´ ´ ˇ 17. kapitoly Zjevenı, a ukazal, ze ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ az valka skoncı, kazatelska´ cinˇ ´ ˇ nost zazije velky rozmach. Ucast´ ´ ´ ˇ ´ nıci mezinarodnıho sjezdu pora´ daneho v roce 1950 v New Yorku ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ nadsene uvıtali vydanı Kresan´ ˇ ´ ´ ˇ skych reckych pısem — Prekla´ ´ ˇ du noveho sveta. Byla to prvnı ˇ ´ ´ ˇ cast modernıho prekladu Bible, ´ ˇ´ ´ ve kterem se Bozı jmeno objevilo ˚ ´ ´ na puvodnıch mıstech. w12 9/15 5:7, 8 ˇ Nedele 3. srpna ˇ ˇ ´ Budete p redm etem nen avisti ˇ ´ ˚ ˚ ´ ´ vsech narodu kvuli memu jmenu. (Mat. 24:9) ˇ ´ ˚ Behem poslednıch dnu tohoto ´ ˇ ´ systemu vecı, tedy od roku 1914, ´ ´ ˇ ´ je tato nenavist obzvlas silna. ´ ´ V uplynul ych desetilet ıch se ˇ ´ ˇ ´ v mnoha castech sveta vlady snaˇ ´ ´ ˇ zily zastavit kazatelske dılo sved˚ ´ ku Jehovovych a zakazovaly jejich ˇ ˇ ´ literaturu. To se deje v nekterych ´ ˇ ´ zemıch i dnes. I kdyby se vsak vlaˇ ´ dy snazily sebevıc, nikdy se jim ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ nepodarı prave uctıvanı vymytit! ´ ˇ ´ Jehovova mocna paze bude stale ˇ s jeho lidem. (5. Mojz. 11:2) Pokud ´ ˇ ´ budeme Jehovovi stale vernı, on ˇ´ ˇ a jeho Syn, Jezıs Kristus, budou ´ ˇ ˇ ˚ ˇ jednat v nas prospech. Buh nepri´ ´ pustı, aby nas kdokoli nebo co´ koli uchvatilo z jeho ruky. (Jan ˇ ´ 10:28, 29) Je pripraven nam poskytnout jakoukoli pomoc, kteˇ rou budeme potrebovat, abychom ho mohli poslouchat jako Svrcho´ ´ ˚ ˇ ´ vaneho panovnıka a zustat verny´ ´ ˇ ´ ´ mi poddanymi mesiasskeho kra´ lovstvı. w13 2/15 3:11–13 ˇ ´ Pondelı 4. srpna ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Kazdy clovek ma byt rychly k slyˇ ´ ´ ´ ´ senı, pomaly k mluvenı, pomaly ˇ k zlobe. (Jak. 1:19) ˇ ˇ ´ ˇ Nez jde starsı k nekomu na pas´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ tyrskou navstevu, musı si udelat ˇ ˇ ˇ ´ ˇ cas na to, aby o nem premyslel. ˇ ˇ Tak mu bude moci predat myslen´ ky, ktere mu opravdu pomohou, ˇ ˇ ´ ˇ a nebude mluvit jen o beznych veˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ cech. Pri pastyrske navsteve da ˇ ˇ´ ˇ bratrovi nebo sestre prılezitost se ´ ˇ ˇ ˇ vyjadrit a pritom pozorne naslou´ ˇ cha. Jedna sestra rekla: „Je moc ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ prıjemne, kdyz mi starsı se zaj´ mem nasloucha.“ (Luk. 8:18) Kdo ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ma z pastyrskych navstev uziˇ ´ ˇ ´ tek? Pavel kresanske starsı vy´ ´ ´ ´ bıdl: „Davejte pozor . . . na cele sta´ do.“ (Sk. 20:28) Povzbuzenı tedy ˇ ´ ˇ ´ ˇ potrebujı vsichni clenove sboru, ˇ ˇ ˇ ˚ ˚ ´ ˚ vcetne zvestovatelu a prukopnıku, ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ kterı verne slouzı Jehovovi uz leta. ˇ ˇ ˇ ´ Proc i tito duchovne silnı bratri ˇ ´ a sestry potrebujı podporu starˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ sıch? Protoze i oni obcas cıtı, ze uz ´ ´ ˇ ´ ´ nemajı sılu prekonavat problemy, ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ktere prinası tento nicemny svet. w13 1/15 5:10–12 ´ ´ Utery 5. srpna ´ Dbejme jedni o druhe, abychom ˇ ´ se podnecovali k lasce a zname´ ˚ ˇ ˇ nitym skutkum, a neopoustejme ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ sve shromazovanı, jak nekterı ´ majı ve zvyku, ale povzbuzujme ´ ´ ´ ˇ jeden druheho, a to tım vıce, kdyz ´ ˇ ´ ˇ´ vidıte, ze se ten den blızı. (Hebr. 10:24, 25) ´ ˇ ´ Jehova ma radost ze vsech lidı, ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kterı „v nem hledajı uto ciste“. (Nah. 1:7) I potom co jsme ho po˚ ˇ ´ znali, je proto dulezite, abychom ˇ ´ ˇ se pravidelne schazeli s temi, kteˇ´ ´ ´ ˇ ´ rı ho take znajı. Svet je plny zkla´ ´ ´ ˇ ˇ manı, a tak jedname moudre, kdyz se obklopujeme bratry a sestrami, ˇ ˚ ˇ ˇ protoze od nich muzeme cerpat ´ ˇ ´ ´ ˇ povzbuzenı. Co dalsıho nam to priˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ nese? Nasi spoluverıcı nas podne´ ´ ´ cujı „k lasce a znamenitym skut˚ ´ ´ kum“. Laska, o ktere Pavel psal ˚ ˚ ˇ ˚ Hebrejcum, muze vyrust pouze ve ˇ´ ˚ ˚ ˇ sboru Bozıch ctitelu. Muzeme ji ˇ ´ ˇ projevovat a prijımat jedine tehdy, ˇ ´ kdyz se svymi bratry a sestrami ´ ´ ˇ ˇ travıme cas. Pravidelne se proto ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ucastneme shromazdenı a podılejme se na nich. w13 3/15 3:13 ˇ Streda 6. srpna ˇ ˇ Prozkoumej me, Boze, . . . a ve ˇ ˇ ´ ˇ me cestou neurciteho casu. ˇ (Zalm 139:23, 24) ˚ Jeden zpusob, jak z Jehovova ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ laskyplneho vedenı muzeme mıt ˇ ´ uzitek, je osobnı studium. Proˇ ´ ´ ˇ ´ st rednictv ım publikac ı vern e´ ˇ ´ ´ ho a rozvazneho otroka nam Jeˇ ´ ´ hova poskytuje mnozstvı cennych ´ ´ biblickych rad. (Mat. 24:45) Musıˇ me si vsak na studium vyhradit ˇ ˇ´ ´ cas a to, co se ucıme, take uplatˇ ´ ´ novat. Osobnı studium je jednım ˇ ˚ ˇ ´ z prostredku, jimiz nas Jehova ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ muze „strezit pred klopytanım“. ˇ ˇ ˇ (Juda 24) Uz se ti stalo, ze jsi pri ˇ studiu narazil na myslenku, o kte´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ re sis rekl, ze je urcena prımo pro ´ ˇ tebe? Vnımej to tak, ze Jehova ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ skutecne mluvı prave k tobe. Poˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ dobne jako nas prıtel muze upoˇ ´ ˇ´ zornit na nejake nebezpecı, Je´ ˇ ´ ´ hova nas prostrednictvım sveho ˚ ˇ ˇ ´ ducha muze upozornit na urcite ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nespravne jednanı nebo nezadou´ ˇ ´ cı rys osobnosti. Jestlize jsme vnı´ ´ mavı k tomu, jak nas Jehova proˇ ´ ´ strednictvım svateho ducha vede, ˇ ˇ ˇ´ pak mu umoznujeme, aby rıdil ˇ nase kroky. w12 4/15 5:12 ˇ Ctvrtek 7. srpna ˇ´ ˇ ˇ ˇ Prısne se . . . strezte, abyste neˇ´ chodili jako nemoudrı, ale jako ˇ´ ´ ˇ moudrı tım, ze pro sebe vykupuˇ´ ´ ˇ jete prıhodny cas. (Ef. 5:15, 16) ˇ´ ´ ˇ ´ Vykupovat prıhodny cas nenı ´ ˇ ˇ jednoduche, protoze svet kolem ´ ´ ´ ´ n as je plny rozptyluj ıc ıch vli˚ ˇ´ˇ ´ ˇ vu. Jezıs upozornil: „Prave jako ´ byly Noemovy dny, takov a buˇ´ ˇ ˇ de prıtomnost Syna cloveka.“ Ja´ ˇ ke vlastne byly Noemovy dny? ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Buh predpovedel, ze tehdejsı svet ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ skoncı a nicemnı lide zahynou pri ˇ ´ ˇ celosvetove potope. Noe byl kazaˇ ˇ telem spravedlnosti, a tak verne ˇ´ ´ oznamoval Bozı poselstvı. (Mat. ´ ˇ 24:37; 2. Petra 2:5) Lide vsak „jedˇ ˇ ˇ li a pili, muzi se zenili a zeny se ´ ˇ vdavaly, . . . a nepovsimli si, dokud ˇ ˇ ˇ neprisla potopa a vsechny je ne´ ´ ´ smetla“. Sve nasledovnıky proto ˇ´ˇ ˇ Jezıs varoval: „Prokazte [se] jaˇ ´ ˇ ˇ ˇ ko pripravenı, protoze Syn cloveka ˇ ´ prijde v hodinu, o ktere si to nepo´ myslıte.“ (Mat. 24:38, 39, 44) Mu´ ´ sıme tedy byt jako Noe, a ne ja´ ´ ´ ko lide, kterym kazal. w12 5/15 3:11, 12 ´ Patek 8. srpna ˇ ´ ´ ´ Opravdu cinım pokanı v prachu a popelu. (Job 42:6) ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Nekterı se drıvejsımi chybami ´ ˇ nechajı zcela pohltit. Zacnou si ˇ ˇ´ ˇ´ ´ myslet, ze v Bo z ıch o c ıch nemajı ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ zadnou cenu. Rıkajı si, ze si Bozı ´ ˇ´ ˇ milosrdenstvı nezaslouzı, protoze ˇ ˇ´ ˇ bu zasli prılis daleko, nebo chyboˇ´ ˇ ˇ ˇ vali prılis casto. Pravda ale je, ze bez ohledu na to, co v minulosti ˇ ˇ ´ ´ ˇ udelali, mohou cinit pokanı, zmeˇ ˇ ´ nit se a prosit o odpustenı. (Sk. ´ 3:19) Z Jehovova milosrdenstv ı ´ ´ a milujıcı laskavosti pak mohou ´ ˇ ˇ ´ ´ mıt uzitek stejne jako mnozı jinı. ˇ ´ Jestlize chceme zıskat pokoj mysli, ´ ´ ´ ´ musıme jednat podle nasledujıcı´ ˇ ´ ´ ho navodu z Bible: „Kdo prikryva ´ ˇ ´ ´ ˇ sve prestupky, nebude mıt uspech, ´ ´ ˇ ale tomu, kdo je vyznava a opous´ ´ tı, bude projeveno milosrdenstvı.“ ˇ´ (Prısl. 28:13; Jak. 5:14–16) Vyznejme se tedy Bohu, modleme se, aby ´ ˇ nam odpustil, a snazme se svou chybu napravit. (2. Kor. 7:10, 11) ˇ ´ ˇ Pokud to udelame, budeme se teˇ ´ ´ sit z milosrdenstvı Toho, ktery „ve ´ ˇ ˇ´ ´ velkem merıtku odpustı“. (Iz. 55:7) w13 1/15 4:11 Sobota 9. srpna ´ Jeho sıla se stane mocnou. (Dan. 8:24) ˇ ´ ´ Totoznost sedme hlavy divoke´ ˇ ho zv ı rete ze 13. kapitoly Zje´ ˚ ˇ ˇ ven ı mu zeme zjistit, kdyz toto ˇ ´ ´ ˇ ´ videnı srovname se straslivym de´ ´ ˇ ´ ˇ setirohym zvıretem, ktere spatril ´ ˇ Daniel. (Dan. 7:7, 8, 23, 24) Zvıre ˇ ´ ˇ z Danielova videnı predstavovalo ˇ´ ˇ ´ ´ rımskou svetovou velmoc. V patem ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ stoletı n. l. se Rımska rıse zaca˚ la rozpadat. Deset rohu na hlaˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ve strasliveho zvırete ˇ ´ predstavuje ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ kralovstvı, ktera z Rımske rıse po- ˇ ´ ˇ´ vstala. V polovine 18. stoletı zacı´ ˚ ˇ ´ ˇ nala hrat dulezitou ulohu na sve´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tove scene Britanie. Ackoli mela ´ ´ ´ ´ vyznamne postavenı, jejı severo´ ´ americke kolonie se od nı odtrhly. ˇ ˇ ´ ˚ Kdyz v roce 1914 zacal Panuv den, ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ Britanie byla nejvetsı rısı v deji´ ´ ´ nach lidstva a Spojene staty byˇ ˇ ´ ˚ ´ ly nejsilnejsı prumyslovou velmocı ˇ ´ ˇ ´ ´ na zemi. Behem prvnı svetove val´ ´ ky vzniklo mezi Spojenymi staty ´ ´ ´ ˇ ´ ´ a Britaniı vyjimecne spojenectvı. ´ ˇ Objevila se anglo-americka sveto´ ´ ´ va velmoc — sedma hlava divokeho ´ ˇ zvırete. w12 6/15 2:3–5 ˇ Nedele 10. srpna ˇ ˇ ˇ ´ ´ Boze, vyucoval jsi me od mladı, ´ ˇ ´ ´ ´ a ja az dosud vypravım o tvych ´ ´ podivuhodn ych dılech. ˇ (Zalm 71:17) ´ ´ ˇ Nechodıme v duchovnı tme, ale ˇ ˇ´ ve svetle od Boha. (Prısl. 4:18, 19) ˇ ˇ ´ ´ Svou vdecnost za to davame najevo ´ ˇ ˇ ˇ´ tım, ze pilne studujeme Bozı Slovo ˇ ˇ ´ ´ ´ a horlive predavame biblicke prav´ ˇ ˇ dy druhym. Uvedomujeme si, ze ´ ´ ˇ´ ´ k biblickym pravdam patrı i otazka ˇ´ ˇ ´ ˇ Bozı svrchovanosti a nası vernos´ ti. Oznamujeme proto druhym neˇ ˇ popiratelnou skutecnost, ze Jeho´ ´ ˇ va je Svrchovany panovnık a plne ˇ´ ˇ ´ si zaslouzı nasi bezvyhradnou od´ ´ ˚ danost. (Zjev. 4:11) Pusobı na nas ´ ´ ´ svym duchem a dıky tomu mluvıme ´ ´ ˇ ´ ´ o dobre zprave s mırnymi, ovazuje´ ˇ me lidi se zlomenym srdcem a uteˇ ´ sujeme ty, kdo truchlı. (Iz. 61:1, 2) ´ ˇ ´ Satanovy snahy ovladnout Bozı ˇ ´ ´ sluzebnıky a cele lidstvo se pro´ ´ ˇ kazaly jako marne. Nikdy si totiz ˇ ´ ˇ ˇ neprestaneme hluboce vazit nase´ ˇ ´ ho duchovnıho dedictvı a jsme od´ ˚ ˇ ´ hodlanı zustat vernı Jehovovi Bohu ´ ´ a chvalit ho nejen nynı, ale po ˇ ˇ ˇ celou vecnost. (Zalm 26:11; 86:12) w13 2/15 2:19, 20 ˇ ´ Pondelı 11. srpna ˇ ˇ ˇ ´ ´ Jiz nebudou vyucovat kazdy sveˇ ´ ´ ho druha a kazdy sveho bratra ˇ´ a rıkat: „Poznejte Jehovu!“, neˇ ´ ˇ bo me budou znat vsichni od nejˇ´ ˇ ˇ ˇ´ mensıho z nich az po nejvetsıho z nich. (Jer. 31:34) ´ Svou touhu znat Jehovu a paˇ ˇ ´ t rit k jeho lidu bys m el st a´ ˇ le posilovat. Nezbytnym predpoˇ ´ ´ kladem ke splnenı teto touhy je, ´ ˇ ´ aby ti byly na zaklade vykup´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ nı obeti Jezıse Krista odpusteny ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ hrıchy. Skutecnost, ze tvoje hrı´ ˇ chy mohou byt prominuty, by te ˇ ´ mela podnıtit k tomu, abys odˇ ˇ ´ poustel druhym, i kdyby to pro ˇ ˇ ´ tebe bylo velmi tezke. Pokud se ´ˇ ´ ´ zbavıs jakekoli zloby nebo nena´ ˇ ˇ visti, svemu srdci jen prospejes. ´ ˇ ´ ˇ ˇ Das tım najevo nejen to, ze chces ˇ ´ Jehovovi slou zit, ale take to, ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ze ho znas cım dal lepe. Budes ´ ´ jako lide, o kterych Jehova Je´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ remjasovi rekl: „Skutecne me buˇ ˇ dete hledat a najdete me, vzdy ˇ ´ ´ po mne budete patrat celym srd´ ´ ´ cem. A dam se vam najıt.“ (Jer. 29:13, 14) w13 3/15 2:18, 19 ´ ´ Utery 12. srpna ˇ ´ ´ ´ ˇ Jeho prikazanı . . . nejsou bremenem. (1. Jana 5:3) ˇ ´ ˇ ˇ Adam s Evou prestali byt vdec´ ˚ ˇ nı za svuj zivot a za svobodu, ´ ˇ ktere jim Stvoritel dal. Poslechli Satana a vybrali si svobodu, na ˇ ´ ˇ kterou nemeli pravo. Chteli si sa´ ´ mi rozhodovat, co je spravne a co ˇ ´ ´ je spatne. Ale mısto toho, aby byli ˇ ˇ´ ´ svobodnejsı, sami sebe i sve bu´ doucı potomky zaprodali do ot´ ˇ´ ´ ´ ˇ roctvı hrıchu. Jejich jednanı ˇ me´ ´ ´ ´ lo katastrofalnı nasledky. (Rım. ˇ ˇ 5:12) Jestlize se Satanovi podari´ ´ ´ lo navest dva dokonale lidi a take ´ ˚ mnoho duchovnıch tvoru, aby zaˇ´ ´ ˚ ˇ vrhli Bozı vladu, muze se mu to ˇ ˇ ˇ´ ˇ podarit i v nasem prıpade. Jeˇ ho metody jsou v podstate stej´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ne. Snazı se nas presvedcit, ze ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ Bozı merıtka jsou omezujıcı a ze ˚ ˇ ´ ´ ˇ kvuli jejich dodrzovanı o hodne ˇ ´ ´ ´ prichazıme. Pokud se s takovym ´ ´ ´ ˇ nazorem setkavame opakovane, ˚ ˇ ´ muzeme seˇ jım nakonec nechat ´ ˇ ´ ´ ˇ ovlivnit. „Spatnı pratele na me ˇ ´ ´ ˇ ˇ meli velky vliv — zvlas proto, ze ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ jsem se bala mıt jiny nazor,“ rıka ´ ´ 24leta sestra, ktera se dopustila nemravnosti. w12 7/15 2:2, 3 ˇ Streda 13. srpna ˚ ´ Chovejte [se] zpusobem hodnym ´ ´ dobre zpravy. (Fil. 1:27) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Reck y v yraz p relo zeny slo˚ ˇ ´ vem „chovejte se“ mu ze take ´ znamenat „chovejte se dale jako ˇ ´ ´ obcane“. Pro filipsky sbor mohlo ´ ´ ´ ´ ˇ ´ mıt toto slovnı spojenı zvlastnı ´ ˇ ˇ ˇ vyznam. Filipy totiz zrejme paˇ ˇ ´ ˇ trily k nekolika vybranym mes˚ ˇ ´ ´ tum, jejichz obyvatele zıskali urˇ ˇ´ ´ ˇ ´ citou formuˇ rımskeho obcanstvı. ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ Obyvatele Rımske rıse, kterı toto ˇ ´ ˇ ´ obcanstvı meli, byli na sve posta´ ´ ´ venı hrdı a zakon ˇ jim poskytoˇ ´ ´ val radu vyhod. Clenove sboru ˇ ˇ ve Filipech vsak meli k hrdosti ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ mnohem opravnenejsı duvod. Paˇ ˇ ˇ vel jim pripomnel, ze jako po´ ˇ ´ ´ ˇ ´ mazanı kresane majı obcanstvı ´ ˇ „v nebesıch“. (Fil. 3:20) Byli obcaˇ´ ´ ´ ´ ny Bozıho kralovstvı, ktere je daˇ ˇ´ ˇ ´ ´ leko mocnejsı nez jakakoli lidska ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ rıse. Dıky tomu se mohli tesit ´ ˇ ´ ´ z vyjimecne ochrany a vyhod. (Ef. 2:19–22) w12 8/15 2:1, 2 ˇ Ctvrtek 14. srpna ˇ ˇ ˇ ˇ Clovek panuje nad clovekem k jeˇ ˇ ho skode. (Kaz. 8:9) ´ ˇ ˇ´ ´ Lide se uz 6 000 let snazı vlad´ nout si sami, nezavisle na Bohu, ˇ ´ coz vede k nepopsatelnemu utr´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ penı. Prıcinou stradanı v dnesnı ˇ ´ ´ dobe nejsou jen valky a povsta´ ˇ ´ nı, ale i nezmerna chudoba, neˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ moci, nicenı zivotnıho prostredı, ´ ˇ klimaticke zmeny a mnoho dalˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ sıch vlivu. Nekterı vladnı ured´ ´ ˇ ´ nıci varujı, ze pokud se lide bu´ dou i nadale chovat, jako by se ˇ ´ nic nedelo, bude to mıt kata´ ´ ´ ˇ´ ´ strofalnı nasledky. Bozı kralov´ ˇ´ˇ stvı v rukou Jezıse Krista a jeho ´ ˚ ˇ 144 000 spoluvladcu postupne ´ ˇ ˇ ˚ odstranı vsechny skody zpuso´ ˇ ´ bene lidem i jejich domovu, nası ˇ ´ ´ ´ ´ planete. Tisıcileta vlada splnı ´ ´ ´ nadherny slib, ktery dal Jehova ˚ ˇ´ ´ Buh: „Tvorım nova nebesa a noˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ vou zemi; a drıvejsı veci nebuˇ ´ ´ dou pripomınany ani nevstou´ pı do srdce.“ (Iz. 65:17) w12 9/15 2:2, 3 ´ Patek 15. srpna ˇ ´ ´ Nezaslouzena laskavost Pana Jeˇ´ ˇ ´ zıse Krista bu s duchem, ktereho projevujete. (Filem. 25) ˇ ´ Apostol Pavel ve svych dopiˇ ˇ sech opakovane psal o tom, ze si ˇ ˚ preje, aby Buh a Kristus schva´ ´ lovali ducha, ktereho jednotlive ´ ˇ sbory projevujı. Kdyz tedy na´ psal „Pan bu s duchem, kte´ ˇ reho projevujes“, povzbuzoval ´ ´ ˇ ˇ´ ´ tım sve spoluverıcı, aby napodo´ ˇ ˚ bovali Krista a smysleli zpuso´ ´ ´ bem, ktery se lıbı Bohu. (2. Tim. ˇ 4:22; Gal. 6:18; Kol. 3:9–12) Kaz´ ´ ˇ ˇ dy z nas by si proto mel polozit ´ ´ ˚ otazky: Jaky duch neboli zpuˇ ´ ´ ˇ sob uvazovanı je pro me cha´ ´ rakteristicky? Jak mohu sve poˇ stoje upravit a delat tak Bohu ˇ ´ ˇ ˇ ´ vetsı radost? Jak mohu prispıvat ´ ˇ ˇ k tomu, aby nas sbor mel du´ ´ ´ cha, ktery se Bohu lıbı? Uveˇ´ ´ me si prıklad. Pole plne rozkvet´ ˇ ´ ´ ´ lych slune cnic je krasne dıky ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ tomu, ze kazda z nich ma zariˇ ˇ ´ ve zlutou barvu. Podobame se ˇ ´ ´ ´ ˇ jim? Prispıvame k tomu, aby nas ´ ´ ˇ ˇ sbor byl krasny? Urcite bychom ˇ ˇ se o to meli snazit. w12 10/15 2:1, 3 Sobota 16. srpna ´ ´ Dal jsem vam vzor, abyste take vy ˇ ´ ˇ ´ ˇ cinili, prave jak jsem ja ucinil ´ vam. (Jan 13:15) ´ ˇ ´ ˇ Poslednı vecer sveho zivota na ˇ´ˇ ´ ˇ zemi byl Jezıs se svymi apostoly ´ ´ v hornı mıstnosti jednoho do´ ˇ ˇ ˇ ˇ mu v Jeruzaleme. Behem vecere ˇ ˚ ´ ˇ vstal, odlozil svuj svrchnı odev, ˇ ´ ˇ ´ „vzal rucnık a prepasal se. Pak ˇ nalil vodu do umyvadla a zacal ˇ ´ ˚ ´ ucednıkum umyvat nohy a osuˇ ˇ ´ sovat je rucnıkem.“ Nakonec si ´ ˇ ´ ˇ svrchnı odev zase oblekl. Proc ´ ˇ tento pokorny cin vykonal? (Jan ´ ˇ ´ 13:3–5) Sam to vysvetlil: „Vıte, ´ ˇ co jsem vam ucinil? . . . Jestliˇ ´ ˇ ze jsem vam . . . umyl nohy, ackoli ´ ˇ ´ ´ jsem Pan a Ucitel, mate take je´ ´ den druhemu umyvat nohy.“ (Jan ´ ´ 13:12–14) Tımto pokornym skutˇ´ˇ ˇ ˚ ˇ kem dal Jezıs apostolum pouce´ ´ nı, ktere se jim hluboce vrylo do ´ mysli a podnıtilo je, aby sami byli ´ pokornı. w12 11/15 2:1, 2 ˇ Nedele 17. srpna ˇ´ ˇ Nepatrıte . . . sami sobe. (1. Kor. 6:19) ´ ´ ´ Slovo „otroctvı“ vyvolava v mys´ ˇ ´ ˇ ˇ li lidı obraz utlacovaneho cloveka ˇ ´ ´ ´ v okovech, jehoz umorna prace neˇ ´ ˇ ´ ˇ prinası uzitek jemu, ale jeho majiˇ´ˇ ˇ ˇ ´ teli. A Jezıs rekl, ze jeho nasle´ ˇ ´ dovnıci budou sluzebnıky neboli ´ otroky. Na tomto druhu otroctvı ˇ ´ ˇ ´ ´ vsak nenı nic ponizujıcıho ani ty´ ´ ˇ ´ ´ ranskeho. Pravı kresane zasta´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ vajı dustojne postavenı a tesı se ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ z duvery a ucty. Je to videt naprı´ ˇ´ˇ klad ze slov, ktera Jezıs pronesl ´ ˇ o jednom otroku kratce pred svou ´ ˇ ´ ´ ˇ smrtı. Mluvil o vernem a rozvaz´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nem otroku a rekl, ze mu sverı ˇ ´ ´ odpovedne ukoly. (Mat. 24:45–47) ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Je zajımave, ze v paralelnı zprave ´ ˇ ´ je mısto slova „otrok“ pouzit vy´ ˇ raz „spravce“. (Luk. 12:42–44) Vetˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ´ sina vernych kresanu, kterı dnes ´ ˇ ´ ˇ ´ zijı, onoho verneho spravce netvoˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ rı. Z Pısma nicmene vyplyva, ze ´ ´ ˇ ´ v jistem smyslu je spravcem kazdy, ˇ´ kdo slouzı Bohu. w12 12/15 2:1–3 ˇ ´ Pondelı 18. srpna ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ Nechteli uctıvat vubec zadneho ˇ ´ ´ boha krome sveho vlastnıho Boha. (Dan. 3:28) ´ ´ ˇ V sedmem stoletı pr. n. l. byli ´ ˇ ˇ za svou vıru a odvahu odmeneni ˇ ´ ´ tri mladı Hebrejci. Kral Nebu´ ˇ ´ ´ kadnecar shromazdil babylonske ´ ˇ ˇ´ ´ hodnostare a narıdil, aby uctıvali obrovskou zlatou sochu, kterou nechal postavit. Kdokoli by nepoˇ ´ ´ slechl, mel byt hozen do rozpale´ ˇ ´ ˇ ne pece. Tri Hebrejci krali uctive ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ rekli: „Nas Buh, kteremu slouzı´ me, je schopen nas vyprostit. Vy´ ´ ˇ´ ´ ´ prostı nas z horıcı ohnive pece ´ ´ ˇ ˇ a z tve ruky, krali. Jestlize vsak ´ ˇ ´ ´ ne, a je ti znamo, krali, ze tvym ˚ ˇ ˇ´ bohum, tem neslouzıme, a zlatou ´ sochu, kterou jsi postavil, uctıvat nebudeme.“ (Dan. 3:16–18) ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ Zazracne vysvobozenı techto trı ˚ ˇ ´ Hebrejc u je p outav e p ops ano ´ ˇ v Danielovi 3:19–30. Nam pravdeˇ podobne nebude hrozit smrt v rozˇ ´ ´ ´ zhavene peci, ale setkavame se ´ ˇ s jinymi zkouskami ryzosti. Pokud ´ ´ v nich projevıme vıru a odvahu, ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˚ muzeme si byt jisti, ze nas Buh ˇ´ podporı. w13 1/15 1:13 ´ ´ Utery 19. srpna ˇ ´ „Jste . . . moji svedkove,“ je Jeho˚ ´ vuv vyrok. (Iz. 43:12) ˇ ´ ˇ K nasemu duchovnımu dedic´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ tvı patrı naprıklad presne poznanı ˇ´ Bozıho Slova a pravdy o Jehovovi ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ a jeho zameru. Soucastı naseho ˇ ´ ´ ˇ dedictvı je i jedna velmi vyjimec´ ´ ˇ ˚ ˇ na vysada — to, ze muzeme nosit ˇ´ ´ Bozı jmeno. V roce 1931 na sjez´ ˇ du v Columbu ve state Ohio byla ´ ˇ ˇ na sjezdovem programu vytistena ´ ´ pısmena „JW“. Jedna sestra vypraˇ ˇ vela: „Vsichni mluvili o tom, co ´ ´ ˇ ˇ´ ta pısmena asi znamenajı. Nekterı ˇ´ ˇ rıkali ‚jen cekejme‘ (Just Wait) nebo ‚jen pozorujme‘ (Just Watch), ˇ ´ ˇ´ ale nasli se i tacı, kterı to odhadli ´ ˇ ´ ˇ´ spravne.“ Do te doby jsme si rıka´ li badatele Bible, ale na tomto ˇ ˇ sjezdu byla v nedeli 26. cervence ´ ˇ ˇ ´ ´ schvalena rezoluce, ze prijımame ´ ˇ ´ ˇ jmeno svedkove Jehovovi. Vsichni ˇ ´ ˇ ´ ´ byli nadsenı, ze mame jmeno, kte´ ´ ´ re vychazı z Bible. Jeden bratr ´ ´ vzpomına: „Nikdy nezapomenu na ´ ˇ ˇ ´ to, jak se salem rozeznel ohlusujı´ ´ ´ ˇ ˇ cı jasot a potlesk.“ Na celem svete ´ ´ nebyl nikdo jiny, kdo by o toto jme´ ´ ˇ no stal, ale nam Jehova pozehnal ´ ˇ ´ ´ ´ tım, ze se jeho jmenem nazyvame ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ uz vıc nez osmdesat let. Byt sved´ ´ ˇ ´ ˇ ky Jehovovymi je vyjimecna cest! w13 2/15 1:4, 5 ˇ Streda 20. srpna ˇ ´ ´ ´ Vsichni . . . mnohokrat klopytame. (Jak. 3:2) ´ ˇ Z toho, jak se zachovame, kdyz ´ klopytneme nebo upadneme, je ˇ ´ ˇ ˇ´ videt, co mame v srdci. Nekterı ´ ´ ´ ´ projevujı pokanı a dal Bohu slouˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ zı. Jinı pokanı cinit nechtejı. Prı´ ˇ´ ´ ´ slovı 24:16 rıkajı: „Spravedlivy . . . ˚ ˇ ´ ˇ muze padnout i sedmkrat, a jiste ˇ ´ vstane; ale nicemnı budou neˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ stestım privedeni ke klopytanı.“ ´ Jehova nedovolı, aby ti, kdo mu ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ duverujı, klopytli ci spadli tak, ze ˇ ´ ˇ ´ by uz v zavode nedokazali pokraˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ covat. Vers z Prıslovı nas ujisuˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ je, ze nam pomuze vstat, takze ´ ˇ mu budeme moci dal ze vsech ˇ sil slouzit. Pro ty, kdo Jehovu ´ hluboce milujı, je to velmi po´ ˇ vzbudiva myslenka. Pro ty, kdo ´ ˚ ´ ˇ milujı Jehovuv zakon, vsak neˇ ´ ´ ´ ´ ´ existuje „zadny kamen klopyta´ ´ nı“, tedy nic, co by je ze zavodu ˇ ˇ o ˇ zivot mohlo natrvalo vyradit. (Zalm 119:165) w13 3/15 1:4–6 ˇ Ctvrtek 21. srpna ˇ ´ ´ ˇ Zadny, kdo polozil ruku na pluh ´ ´ ˇ a dıva se na veci za sebou, se ne´ ˇ´ ´ ´ hodı pro Bozı kralovstvı. (Luk. 9:62) ˇ ˇ ´ ˇ ´ Jestlize se pravidelne ucastnı´ ˇ ˇ ´ ´ me shromazdenı a chodıme do ´ ˇ ´ kazatelske sluzby, je to chvaly´ ˇ ´ hodne. Slouzit Jehovovi s upl´ ˇ ´ ˇ nym srdcem vsak znamena neco ´ vıc. (2. Par. 25:1, 2, 27) Pokud by ˇ ˇ ´ totiz kresan v hloubi sveho srdˇ ´ ˇ ´ ce miloval urcite rysy svetske˚ ˇ ho zpusobu zivota, byl by v neˇ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ bezpe cı, ze ztratı Bozı prızen. ˇ´ ´ ´ (Luk. 17:32) Pro Bozı Kralovstvı ´ ˇ´ ˇ ˇ se hodıme pouze v prıpade, ze si ˇ ´ ˇ ´ osklivıme, co je nicemne, a ˇlne´ ´ me k tomu, co je dobre. (Rım. ˇ ´ ´ 12:9) Kazdy z nas si tedy mu´ ´ sı davat pozor, aby mu nic z to˚ ˇ ´ ´ ho, co Satanuv svet nabızı — ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ jakkoli uzitecne a prıjemne se ´ ´ to snad zda —, nebranilo slouˇ ´ ˚ ´ ´ ´ zit zajmum Kralovstvı celym srdcem. (2. Kor. 11:14; Fil. 3:13, 14) w12 4/15 3:10, 13 ´ Patek 22. srpna ˇ ´ Z hlubin jsem te vzyval, Jehovo. ˇ ˇ ˚ ´ ˇ Jehovo, slys prece muj hlas. Kez ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ se tve usi prokazou byt pozorne ´ ˇ ´ k hlasu mˇych snaznych proseb. (Zalm 130:1, 2) ˇ ˇ ´ ´ ˇ Nekter ı mladı spolu za cnou ˇ ˇ ˇ chodit v dobe, kdy jeste nejsou ˇ na odpovednost spojenou s manˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zelstvım dostatecne pripravenı. ´ ´ Jinı si budoucıho partnera najdou na internetu a pak zbrkle ´ ´ ˇ vstoupı do svazku, ktery casto ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ koncı velmi smutne. Dalsı se be´ ´ ´ ˇ ´ hem znamosti dopustı vazneho ˇ´ ˇ hrıchu. Kdyz se pak vezmou, jeˇ ´ ´ jich manzelstvı nestojı na pev´ ´ ˇ ˇ nem zaklade, protoze si jeden ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ druheho nevazı. Nekterı kres´ ˇ ´ ane nevstoupili do manzelstvı ´ ´ „pouze v Panu“, a tak se musı po´ ˇ tykat s bolestnou realitou zivota ´ ˇ ˇ ´ ´ v nabozensky rozdelene domacnosti. (1. Kor. 7:39) Pokud je to ˚ ˇ´ i tvuj prıpad, modli se k Jehovoˇ ˇ ´ ´ vi o odpustenı a pomoc. Nasledˇ ´ ´ ky spatnych rozhodnutı sice ne´ ´ ´ ˇ ˇ odstranı, ale kajıcnemu cloveku ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ pomuze vyrovnavat se s narocnyˇ ˇ mi situacemi. Jestlize se budes ˇ ˇ ˇ snazit ze vsech sil delat to, co se ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mu lıbı, dokazes zıskat radost. (Neh. 8:10) w12 5/15 2:3, 4 Sobota 23. srpna ´ ´ ´ Ja se velmi rad vydam a budu ´ ˇ ´ ˇ ˇ uplne vydan pro vase duse. (2. Kor. 12:15) ´ ´ ˇ ˇ ´ Duchovnı pastyri tvrde pracujı. ˇ ´ Nekdy nemohou v noci spat, proˇ ˇ ´ ´ toze si delajı starosti o sve brat´ ˇ ry a sestry, modlı se za ne nebo ´ ´ jim v duchovnım ohledu poma´ ˇ hajı. (2. Kor. 11:27, 28) Presto se ´ ˇ ´ svym povinnostem venujı naplno ´ ˇ ˇ a radi, stejne jako to delal Pavel. ´ ´ ˚ Ten z lasky ke svym bratrum vyna´ ˇ ´ ´ ´ kladal veskere sve sıly na to, aby je posiloval. (2. Kor. 2:4; Fil. 2:17; ´ ˇ 1. Tes. 2:8) Nenı divu, ze ho ze srdce milovali. (Sk. 20:31–38) I my ˇ ´ ˇ milujeme nase starostlive kres´ ˇ ´ ´ ´ anske starsı a ve svych osobnıch ´ ˇ modlitbach dekujeme Jehovovi za ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ to, ze je mame. Prispıvajı k nası ´ ˇ ´ ´ radosti tım, ze o nas projevujı ´ ´ ˇ ´ osobnı zajem. Duchovne nas obo´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ hacujı na pastyrskych navstevach. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Jsme jim take vdecnı, ze jsou priˇ ´ ´ praveni prijıt nam na pomoc, kdy´ ´ ˇ ˇ koli se cıtıme premozeni tlaky toˇ ´ ˇ ´ hoto sveta. Tito pozornı starsı jsou ˇ ˇ ´ skutecne „spolupracovnıky k [naˇ ´ sı] radosti“! w13 1/15 5:15, 16 ˇ Nedele 24. srpna ´ Pobitı od Jehovy budou toho dne ˇ ˇ ˇ jiste z jednoho konce zeme az na ´ ˇ druhy konec zeme. (Jer. 25:33) ˇ ˇ Jak se bude priblizovat konec to´ ˇ ´ hoto systemu vecı, Satan zinten´ ´ ˇ ´ zivnı utoky na Jehovovy sluzebnı´ ´ ˇ ´ ky. Potom v „den sveho valcenı“ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ Buh zakrocı proti svym neprate˚ lum. (Zech. 14:3–5) Bez ohledu na ´ to, kde se budou nachazet, neˇ ´ ´ ˇ ´ uniknou znicenı. Sıly sesikovane ˇ ˇ na Satanove strane budou ohrom´ ´ ˇ ne. (Zjev. 19:19–21) Valka vzdycky ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ prinası utrpenı, a to i tem, kdo ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ nakonec zvıtezı. Muze se stat, ´ ˇ ´ ˇ ´ ze nebudeme mıt co jıst. Mozna ˇ ˇ ´ prijdeme o majetek. Mozna klesˇ ´ ´ ˇ ne zivotnı uroven a bude omeˇ ´ zena nase osobnı svoboda. Pokud ´ ´ ˇ ˇ nas takove tezkosti postihnou, jak ˇ´ budeme reagovat? Zpanikarıme? ˇ ´ ´ ´ Zrekneme se sve vıry? Ztratıme ˇ ´ nadeji a propadneme zoufalstvı? ˇ ˇ ˚ ˇ ´ Bude zivotne dulezite, abychom ˇ ´ ˇ ´ ˇ si behem velkeho souzenı udrze´ ˇ ´ ´ li vıru v Jehovovu zachranujıcı ˚ ´ ´ moc a zustali v jeho udolı ochrany. (Hab. 3:17, 18) w13 2/15 3:14–16 ˇ ´ Pondelı 25. srpna ˇ´ ´ Nedovolte . . . , aby hrıch dale kraˇ ´ ˇ loval ve vasem smrtelnem tele, abyste poslouchali jeho touhy. ´ ˇ ´ ´ ´ Ani dale nepredkladejte sve udy ˇ´ ˇ hrıchu jako zbran e nespravedlˇ ´ nosti. (Rım. 6:12, 13) ˇ ´ Kresany jsme se mohli stat jeˇ ˇ ˇ ˇ dine za predpokladu, ze jsme cini´ ´ ´ ´ li pokanı a obratili se, tedy odvra´ ˇ´ ˚ ´ ´ tili se od svych hrıchu. Pokanı je ´ ale trvaly proces. Jsme nedoko´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ nalı a hrıch v nas stale cıhaˇ jaˇ ´ ˇ ´ ko had pripraveny ustknout. (Rım. ˇ ´ ´ ´ 3:9, 10) Bume proto vsımavı a sve ˇ ´ ˇ nedostatky neprehlızejme. Jestliˇ ´ ˇ ze svym slabostem usilovne odo´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ lavame a delame potrebne zme´ ´ ˇ ny, Jehova ma s nami trpelivost. (Fil. 2:12; 2. Petra 3:9) Velkou po´ ˇ ˇ ˇ´ ´ mocı je, kdyz moudre vyuzıvame ˚ ˇ ˇ svuj cas i prostredky a neusiluje´ ´ ˇ ´ ˇ ´ me o sobecke cıle. Premyslej take ´ ˇ ´ ´ ˇ o svem zasvecenı Jehovovi. Nas ˇ ´ vztah s Jehovou je totiz tım nejˇ ˇ ´ ´ ´ cennejsım, co mame. On zna ty, ˇ´ kdo mu patrı. (Iz. 44:5) S modˇ ´ litbou uvazuj o tom, jak kvalitnı ´ ˚ a hluboky tvuj vztah k Bohu je. w13 3/15 3:14, 16 ´ ´ Utery 26. srpna ´ ˇ ˇ´ ˇ Mame-li . . . obzivu a cım se pri´ ´ kryt, budeme s tım spokojeni. (1. Tim. 6:8) ´ ´ ˇ´ ˇ Obchodnıci se nas snazı vseˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ mozne presvedcit, ze bez jejich ˚ ˇ ˇ´ produktu a nejnovejsıch mode˚ ˇ ´ ˇ´ ´ lu se proste neda zıt. Ale pravı ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ kresane nechtejı, aby jim zebrıˇ ˇ ˚ ˇ cek hodnot urcoval Satanuv svet. ˇ ´ (1. Jana 2:15–17) A co kresane, ˇ´ ˇ ˚ kterı uz jsou v duchodu? Existuje ˇ´ ˚ ˇ´ ˇ snad lepsı zpusob, jak vyuzıt cas, ˇ ´ ˚ ´ ˇ nez se stat prukopnıkem a sluzbu ´ ´ ´ Jehovovi tak dat na prvnı mısto? ˇ ´ ˇ ´ ˇ Kazdy Bohu zasveceny kresan ˇ ´ by se mel sam sebe zeptat: Co je ´ ´ ´ ˇ ´ hlavnım cılem meho zivota? Da´ ´ ´ ´ ´ vam na prvnı mısto zajmy Kralov´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ stvı? Napodobuji Jezısuv obetavy ˇ ´ ´ ´ postoj? Rıdım se jeho vybıdkou, ˇ ´ ´ ´ ze ho mam neustale nasledovat? ´ ´ ˇ Mohu si sve zalezitosti upravit ´ ´ ´ ´ tak, abych kazanı a jinym teo´ ˇ ˇ ´ kratickym cinnostem venoval vıc ˇ ˇ ˇ casu? I kdyz te nemohu delat ´ ˇ´ ´ ˚ vıc, snazım se stale hledat zpuso˚ ˇ ˇ by, jak svuj cas a energii venovat Jehovovi? w12 6/15 3:16, 17 ˇ Streda 27. srpna ˇ ˇ ´ ˇ Poucuj me, Jehovo, o sve ceste ˇ ˇ´ ˚ a ve me stezkou prımosti kv uli ˇ ´ ˇ ´ ˚ mym nepratelum. (Zalm 27:11) ˇ Jednat v souladu s temito slovy ´ ˇ ˇ ˇ znamena peclive venovat pozorˇ ´ ˚ nost vsem biblickym pokynum, ´ ˇ ktere dostaneme prostrednic´ tvım Jehovovy organizace, a okaˇ ˇ ˇ´ ´ mzite se jimi rıdit. Mnozı braˇ ˇ´ tri a sestry naprıklad uposlechli ˇ ˇ radu zjednodusit si zivot a zbaˇ ´ ˚ vili se zbytecnych dluhu. Vzhleˇ ´ ´ dem k soucasne ekonomicke kri- ´ ˇ ˇ ˇ zi se ukazalo, ze udelali dobre, ˇ kdyz tuto moudrou radu uplat´ ˇ ˇ nili. Nejsou zatızeni bremenem ˚ ˇ ´ ˇ dluhu za veci, ktere si uz nemo´ ˇ ´ hou dovolit, a vıc se venujı kaza´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ telske sluzbe. Kazdy z nas by si ˇ ˇ ´ ˇ mel polozit otazku: Uplatnuji poˇ ˇ hotove to, co ctu v Bibli a publi´ ˇ ´ ´ ˇ ´ kacıch verneho a rozvazneho otˇ ˚ ´ roka, i kdyz se kvuli tomu musım ˇ ˇ ´ ˇ neceho vzdat? (Mat. 24:45) Kdyz ´ Jehovovi dovolujeme, aby nas vyˇ ˇ ˇ´ ucoval a vedl po ceste prımosti, ´ ˇ ´ nemame se ceho bat. w12 7/15 3:15, 16 ˇ Ctvrtek 28. srpna ´ Modlıme se k Bohu, abyste neˇ ´ ´ delali nic nespravneho, . . . ale ˇ ´ abyste delali to, co je znamenite, i kdybychom se my jevili jako ne´ ´ schvalenı. (2. Kor. 13:7) Nechceme-li podlehnout stra´ ´ chu z lidı nebo tlaku okolı, je zaˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ potrebı mıt presne poznanı, po´ koru, skromnost, lasku k Bohu ´ ˇ ˇ ´ ˇ a bazen pred nım. Pokud je nase ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ vıra zalozena na presnem pozna´ ´ ˇ ˇ nı, budeme o nı mluvit s presvedˇ ´ ˇ ˇ cen ım. Nikdy samoz rejm e ne´ ˇ ˇ ´ ´ smıme precenovat vlastnı sıly. ˇ ´ ˇ Naopak pokorne uznavejme, ze ´ ´ ´ ˇ odolavat tlaku okolı dokazeme jeˇ ´ ´ dine dıky sıle od Boha. Modleme ´ ´ ˇ se o svateho ducha a take mej´ me k Bohu hlubokou lasku, proˇ ´ ´ ´ toze ta nas podnıtı, abychom se ´ ´ ˇ ˇ´ zastavali jeho jmena a merıtek. ˇ ´ ´ ˇ Na zkousky je navıc dobre se priˇ ´ ˇ´ pravit. Vcasna prıprava a mod˚ ˇ ˇ´ litba muze pomoci naprıklad naˇ ˇ ´ ˇ sim detem, aby spravne reagovaly ´ ´ v situacıch, kdy se je vrstevnıci ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ snazı premluvit k necemu spatnemu. w12 8/15 3:13 ´ Patek 29. srpna ´ ´ Kdo je pokorny v duchu, uchopı ´ ˇ´ slavu. (Prısl. 29:23) ˇ ˇ ˇ´ ˇ I kdyz se usilovne snazıs praco´ ˇ ´ vat na sve kresanske osobnosti, ˚ ˇ ´ ˇ ˇ muze se stat, ze ti nekdo ze spoˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ luverıcıch opakovane dava rady. ˇ ˇ ´ ˇ´ Jak na to budes reagovat? Prevazı ˇ ´ ˇ v tobe pycha ci touha zachovat si ´ ˇ tvar a ospravedlnit se? Nebo se ˇ ´ ˇ ˇ nad jeho postrehy zamyslıs a neˇ ´ ˚ ˇ co si z nich vezmes? Take se muze ´ ˇ ˇ ´ ˇ stat, ze s nekym ze sboru pracujes ˇ ´ ´ ˇ na urcitem ukolu. Bude vase spo´ ˇ ˇ ´ lupr ace ovlivnena soupe ren ım ˇ ´ ´ o to, komu bude pripsana zasluha ´ ´ ˇ ´ ´ za dobre napady a vynalozene usi´ ´ lı? Na to, aby nehledali slavu od ´ ˇ ´ ´ lidı, by si meli davat pozor take ˇ ´ ´ ˇ starsı a ti, kdo o tento urad usi´ lujı. (1. Tim. 3:1; 1. Tes. 2:6) Jak ˇ ´ by se mel zachovat bratr, ktereho ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ nekdo uprımne pochvalı za dobˇ ´ ˇ ´ re odvedenou praci? Uvedomı si, ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ´ ze za svuj uspech vdecı jen Jehoˇ ˇ ´ ˇ vove nezaslouzene laskavosti a ze ˇ ´ i to, ceho snad dosahne v budoucˇ ´ ´ ˇ´ nosti, plne zavisı na Bozım poˇ ´ ´ zehnanı a pomoci? (1. Petra 4:11) w13 2/15 4:10, 11 Sobota 30. srpna ˇ ´ ´ Zcela jiste se . . . splnı. Neopozdı se. (Hab. 2:3) ˇ ´ ´ ´ Urcite postoje nam mohou bra´ ´ ˇ nit v projevovanı trpelivosti. Naˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ prıklad clovek, ktery nenı preˇ ˇ ˇ ´ svedcen o tom, ze konec je blızko, ´ ˇ ´ by si mohl nechavat otevrena ´ ´ ˇ´ ˇ zadnı vratka pro prıpad, ze by se ˇ veci nevyvinuly tak, jak Jehova ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ predpovedel. V podstate by rıkal: ˇ ´ ´ „Pockam a uvidım, jestli Jeho´ ´ ´ va sve sliby opravdu splnı.“ Mıs- ˇ ´ ˚ ˇ ˇ to aby pro nej tım nejdulezitej´ ´ ´ ˇ ˇ´ sım byly zajmy Kralovstvı, snazil ˇ ˇ ˇ ˇ by se proslavit ve svete, finacne ˇ ˇ se zabezpecit nebo si prostred´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ nictvım vyssıho vzdelanı zajistit ´ ˇ ˇ ´ ´ pohodlny zivot uz nynı. Nedaval ´ ˇ ˇ by tım ale vlastne najevo, ze mu ´ ´ ´ ´ ´ chybı vıra? Pavel nas vybızı, aby´ chom napodobovali ty, kdo na zaˇ ´ ˇ ˇ klade „vıry a trpelivosti“ obdrzeli Jehovovy sliby. (Hebr. 6:12) Jeho´ ˇ ´ va nedovolı, aby tento nicemny ´ ´ ˇ system existoval dele, nez je to ˇ ˇ ´ ´ ˇ k uskutecnenı jeho zameru neˇ ´ zbytne nutne. w12 9/15 3:16 ˇ Nedele 31. srpna ˚ ´ ˇ ´ Buh tohoto systemu vecı zaslepil ˇ ˇ´ ´ mysl neverıcıch. (2. Kor. 4:4) ˇ ˇ´ ˇ ´ Nekterı bratri a sestry svym ˚ ˇ ˇ ´ ´ zpusobem zivota zel davajı najevo, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ze do urcite mıry je jim v Satanove ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ svete prıjemne. Pokud to tak cıtıs ´ take, i kdyby jen trochu, modli se ´ ˇ k Jehovovi. Nezapomınej, ze tento ˇ ˚ ˇ ˇ svet je Satanuv a ze se v nem ´ projevuje jeho bezcitny a sobec´ ´ ky duch. (Ef. 2:1, 2) Mame-li se ´ ´ ˇ ´ vyhnout Satanovym leckam, mu´ ˇ ˇ´ ˇ sıme plne vyuzıvat vsechna duˇ´ ´ ˇ ´ chovnı opatrenı od Jehovy. Patrı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ k nim kresanska shromazdenı, ´ ´ ´ ´ rodinne uctıvanı a „dary v podoˇ ´ ´ ˇ ´ be lidı“ — pastyri jmenovanı Boˇ ´ ´ ˇ ˇ hem, jejichz ukolem je nas utesoˇ ´ ´ vat a posilovat, kdyz se potykame ˚ ´ ´ s ruznymi problemy. (Ef. 4:8 –12) ´ Bratr George Gangas, ktery byl ˇ ˇ ´ radu let clenem vedoucıho sboˇ ru, napsal: „Kdyz jsem mezi [Boˇ´ ´ ´ zım lidem], cıtım se jako doma ´ ´ se svou rodinou, v duchovnım ra´ ´ ˇ ´ ji.“ Vnımas to take tak? w13 3/15 4:11, 12 ˇ ´ ´ ˇ´ Pondelı 1. zarı ´ ˇ ˇ A je od vas [odnat] . . . hnev a zloˇ ´ ˇ ˇ ba a jekot a utrhacna rec. (Ef. 4:31) ´ ˇ ´ Mame radost, kdyz lide v obvodu ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ reagujı na nase poselstvı prıznive, ˇ ˇ ´ ˇ protoze pak z nej mohou mıt uziˇ ˇ tek. Nekdy se vsak jejich reakce za ˇ ˇ ´ pokojnou rozhodne oznacit neda. ˇ´ˇ Co potom? Podle Jezıse by se po´ ˇ ˇ ´ koj, ktery lidem prejeme, mel vra´ ´ ˇ tit k nam, to znamena, ze bychom ˇ ˇ ˇ ´ o nej nemeli prijıt. (Luk. 10:1, 5, 6) ˇ ´ ˇ´ Od kazdych dverı, bez ohledu na ´ to, s jakou reakcı jsme se setkali, ˇ ´ bychom meli odchazet s pocitem ˇ ´ vnitrnıho klidu. Pokud bychom se ˇ´ ˇ´ˇ ´ rozcılili, Jezısovymi slovy bychom ˇ´ ˇ se nerıdili. Vynasnaz se, aby sis ˇ ´ ˇ ´ ˇ vnitrnı klid udrzel nejen v naroc´ ´ ˇ ˇ ˇ nych situacıch ve sluzbe, ale i pri ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ jinych prılezitostech. To, ze neko´ˇ ˇ ˇ mu odpustıs, samozrejme nezna´ ˇ ˇ ´ mena, ze schvalujes jeho nesprav´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ne jednanı nebo ze se tvarıs, jako ´ by se nic nestalo. Znamena to, ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ze vuci nemu nezivıs zas, a tım ´ ˇ ˇ ´ si zachovas vnitrnı klid. Velkory´ ˇ ˇ se proto druhym odpoustej. (Ef. 4:32) w12 11/15 5:11, 12 ´ ´ ´ ˇ´ Utery 2. zarı ´ ´ Sami se mi stanete kralovstvım ˇ ˇ´ ´ ´ knezı a svatym narodem. ˇ (2. Mojz. 19:6) ˇ ´ ´ Jehova zacal plnit sve zavazky ´ ´ ´ ´ vyplyvajıcı ze smlouvy Zakona tehˇ ˇ´ ´ ´ dy, kdyz zarıdil vyrobu svatostanku ˇ ˇ ˇ´ a ustanovil knezskou trıdu, aby se ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ k nemu hrısnı lide mohli priblizo´ vat. Naproti tomu Izraelite velmi ˇ ˇ rychle zapomneli na to, ze se Bohu ˇ ˚ zasvetili, a „pusobili bolest dokonˇ ´ ce Svatemu Izraele“. (Zalm 78:41) ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ Naprıklad kdyz Mojzıs na hore Si´ ˇ ´ naj dostaval dalsı pokyny, Izra- ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ elite zacali byt netrpelivı a ztracet ´ ˇ ˇ´ˇ vıru v Boha. Mysleli si, ze je Mojzıs ˇ opustil, a tak si udelali zlatou so´ ˚ chu telete a prohlasili: „To je tvuj ˚ ´ ˇ Buh, Izraeli, ktery te vedl z egypt´ ˇ ˇ ske zeme.“ (2. Mojz. 32:1, 4) Pak ˇ ´ usporadali slavnost, kterou oznaˇ ´ ˇ cili za „svatek Jehovovi“, klaneˇ ˇ ´ ˇ li se pred zlatou sochou a prinase´ ˇ ˇ ˇ li jı ob eti. Kdyz to Jehova uvidel, ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rekl Mojzısovi: „Sp esne odbocili ´ ˇ ´ z cesty, po ktere jsem jim prikazal ´ ˇ jıt.“ (2. Mojz. 32:5, 6, 8) w12 10/15 3:10, 12 ˇ ´ ˇ´ Streda 3. zarı ˚ ´ ˇ ˇ ´ Kvuli Panu se podrizujte kazde´ ˇ ´ ´ mu lidskemu stvorenı: a krali ˇ ´ ˇ ´ ˇ jako nadrazenemu, ci mıstodrzi˚ telum. (1. Petra 2:13, 14) ˇ ´ ´ Svedkove Jehovovi se po celem ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ svete rıdı tımto pozadavkem, kte´ ˇ ˇ ry uvedl apostol Petr. Ackoli neˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ jsme soucastı nicemneho sveta, ´ v souladu s Pavlovym pokynem ˇ ˇ ´ ´ se ochotne podrizujeme vladnım ´ ˇ autoritam, protoze byly dosaze´ ´ ny „do svych relativn ıch postaveˇ ´ ´ ˚ nı Bohem“. (Rım. 13:1, 5–7) Duˇ ´ vodem, proc se v tomto systemu ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vecı chovame jako docasnı usedlı´ ˇ ˇ ci, nenı to, ze bychom chteli proˇ ´ testovat proti soucasnemu spoleˇ ´ ˇ´ ´ ´ censkemu zrızenı. Nestavıme se ˇ´ proti lidem, kterı se v politic´ ´ ´ ´ ´ ˇ kych a socialnıch otazkach nejak ˇ ´ ˇ angazujı, ani se je v tomto smeˇ´ ˇ ru nesnazıme ovlivnovat. (1. Pet´ ˇ ´ ra 2:11) Na rozdıl od nekterych ´ ˇ ´ nabozenskych skupin se nepleteme do politiky ani nediktujeme ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ uradum, co by mely delat. To, ze ˇ ˇ ˇ ´ bychom nejak narusovali verejny ˇ ´ ˇ ´ poradek nebo ohrozovali vladu, ´ ´ je pro nas naprosto nemyslitelne. w12 12/15 3:15, 16 ˇ ´ ˇ´ Ctvrtek 4. zarı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ Priblizte se k Bohu a on se priblızı ´ k vam. (Jak. 4:8) ˇ ´ ´ ˇ Rodice, nemusıte sve deti sledoˇ ´ vat na kazdem kroku. Ale o tom, ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ k cemu pouzıvajı pocıtac, byste ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rozhodne vedet meli. Nesnazte se ´ ˇ ´ ˇ je zabavit tım, ze je posadıte pred ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ pocıtac a nechate je, a si delajı, ˇ ´ ˇ ˇ co chtejı. Nedovolte jim navstevo´ ´ ´ vat webove stranky, ktere zobra´ zujı nemravnost nebo spiritismus, ´ ´ ´ ´ hrat nasilne hry nebo byt v kontakˇ ˇ ´ tu se spatnou spolecnostı. Kdybyˇ ste si jich totiz v tomto ohledu neˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vsımali, mohly by dojıt k zaveru, ze ´ ˇ ´ ˇ na takovych vecech nenı nic spat´ ˇ ´ ˇ ´ ´ neho. Vası zodpovednostı je chra´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ nit sve deti, vcetne dospıvajıcıch, ˇ ˇ´ ´ pred cımkoli, co by je mohlo vzdaˇ ´ ˇ ´ ´ lit od Jehovy. Vzdy i zvırata chranı ´ ˇ ˇ´ sve potomky pred nebezpecım. Jak ˇ by asi reagovala medvedice, kdyˇ ˇ ´ ´ by nekdo ohrozoval jejı mlaata? ´ ˇ ´ (Srovnej s Ozeasem 13:8.) Poma´ ´ ˇ hejte svym detem, aby se stykaly ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ s duchovne smyslejıcımi kresany ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ruzneho veku. A nezapomente, ze ˇ ˇ ´ ´ deti potrebujı, abyste s nimi travili ˇ ˇ ˇ cas i vy. Spolecne se tedy bavte, ˚ ´ hrajte si a pracujte, a tak zustavejte ´ Jehovovi nablızku. w13 1/15 3:5, 6 ´ ´ ˇ´ Patek 5. zarı ˚ ´ Buh . . . obratil svou pozornost ´ ˚ k narodum, aby z nich vybral ´ ´ lid pro sve jmeno. (Sk. 15:14) ´ ˇ V roce 49 n. l. se v Jeruzaleme ko˚ ˇ ´ ˚ nala velmi dulezita schuzka vedou´ ˇ ´ cıho sboru. Ucednık Jakub tehdy ˇ ´ rekl: „Je napsano: ‚Potom se na´ ´ vratım a znovu vybuduji Davido´ ˇ ´ vu chysi, ktera spadla; . . . aby ti, ´ ´ ´ kdo zbyvajı z lidı, s opravdovos´ tı hledali Jehovu spolu s lidmi ze ˇ ´ ˚ ˇ´ vsech narodu, lidmi, kterı jsou na´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ zyvani mym jmenem, rıka Jehova.‘ “ ´ ˇ (Sk. 15:13 –18) „Davidova chyse“, ´ ´ neboli kralovska dynastie, spadla, ˇ ˚ ´ kdyz byl z trunu sesazen kral Se´ ˇ ˇ ˇ dekj a s. (Amos 9:11) Mela v sak ´ ´ ´ byt znovu vybudovana — kralem ˇ ´ ˇ mel byt jednou provzdy ustano˚ ˇ´ˇ ven Daviduv potomek Jezıs. (Ezek. ˇ 21:27; Sk. 2:29–36) Jakub vysvetlil, ˇ ´ ˇ ze Amosovo proroctv ı se spl nuje ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ tım, ze jak Zide, tak lide z na˚ ´ ´ ˇ ´ ´ rodu se stavajı dedici Kralovstvı. ˇ ˇ´ Dnes Jehovovi jednotne slouzı osta´ ˇ ˚ tek pomazanych kresanu a miliony ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ Jezısovych „jinych ovcı“ a spolecˇ ´ ne oznamujı biblickou pravdu. (Jan 10:16) w13 2/15 2:1, 2 ´ ˇ´ Sobota 6. zarı ´ A Jehova mi ukazal — a pohleˇ ´ ˚ me — dva kose fıku. (Jer. 24:1) ˇ ´ ´ V roce 617 pr. n. l. byl judsky naˇ ´ ´ rod ve spatnem duchovnım stavu. ˚ ´ ˇ ˇ ´ Buh dal Jeremjasovi videnı, ve kte´ ´ ˇ ´ ´ rem ukazal, co Judu ceka. Znazornil ˇ ˇ ´ ˚ to dvema kosi fıku — v jednom byly ´ ´ ´ „velmi dobre“ fıky a v druhem „velˇ ´ ˇ ´ mi spatne“. (Jer. 24:1–3) Ty spatne ˇ ´ ´ ˇ predstavovaly krale Sedekjase a je´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ mu podobne, kterı meli zazıt krute ´ ´ zachazenı z rukou Nebukadneca´ ˚ ra a jeho vojaku. Ale co Ezekiel, ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ Daniel a jeho tri pratele, kterı uz ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ byli v Babylone, a nekterı z tech, ˇ ´ ´ ´ kdo tam meli byt zakratko take ˇ ´ odvedeni? Ti byli prirovn ani k dobˇ ´ ´ ˚ ˚ ˇ rym fıkum. Ostatek Zidu se mel do ´ ´ ˇ Jeruzalema vratit a mesto znovu ˇ ´ ˇ vybudovat. A to se v urcenem case ´ take stalo. (Jer. 24:8–10; 25:11, 12; ˇ ´ ˇ 29:10) O tech, kdo byli znazorneni ´ ´ ˇ ´ dobrymi fıky, Jehova rekl: „Dam ˇ ˇ ´ jim srdce, aby me znali, ze ja jsem ´ Jehova; a stanou se mym lidem.“ ´ (Jer. 24:7) To je velmi povzbudiva ´ ˇ ˚ ´ myslenka. Buh nam chce dat srdce, ´ abychom ho znali, jinymi slovy si ˇ ˇ ´ preje, abychom ho touzili znat. Je ´ ˇ´ ˇ ˇ to tak i v tvem prıpade? Chces paˇ trit k jeho lidu? w13 3/15 2:3, 4 ˇ ´ ˇ´ Nedele 7. zarı ˇ ´ ´ Z malickeho se stane tisıc a z ma´ ´ ´ leho mocny narod. (Iz. 60:22) ˚ ´ ˇ Velmi pusobive byly sjezdy, pri ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ nichz Jehova shromazdil sve verne ˇ ´ ´ svedky po obdobıch pronasledo´ ´ ˇ ´ ˇ´ vanı ci zakazu. Adolf Hitler prısaˇ ˇ ˇ hal, ze svedky Jehovovy v Nemec´ ku vyhladı, ale v roce 1955 se jich ˇ ˇ pres 107 000 seslo v Norimberku ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ na mıste, kde Hitler drıv pora´ ˇ ´ ´ ˇ´ dal vojenske prehlıdky. Mnozı prı´ ˇ ˇ´ ˇ tomnı jen stezı zadrzovali slzy raˇ´ dosti. V Polsku v roce 1989 se trı ˚ ˇ ´ ´ ˇ sjezdu „Zbozna oddanost“ zucastˇ ˚ ˇ nilo 166 518 posluchacu. Po cet´ ˇ ˇ ´ ne skupiny prijely zˇ tehdejsıho ˇ ´ Sovetskeho svazu, Ceskoslovenˇ ´ ´ ´ ska a dalsıch vychodoevropskych ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ zemı. Nekterı delegati jeste ni´ ˇ ˇ ´ kdy nebyli na shromazdenı, kde by ´ ˇ ˇ ˇ´ bylo vıc nez 15 nebo 20 spoluverı´ ˇ ´ cıch. A predstav si, jaka radost ´ ´ zavladla v roce 1993 na mezina´ ˇ ´ ˇ ´ ´ rodnım sjezdu „Bozske vyucovanı“ ˇ ˇ ˇ ˇ v Kyjeve, kdyz bylo pokrteno 7 402 ´ ˚ novych bratru a sester. Byl to nejˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ vetsı zaznamenany krest svedku ´ Jehovovych. (Ag. 2:7) w12 9/15 5:9 ˇ ´ ´ ˇ´ Pondelı 8. zarı ˇ ´ Stante se mymi napodobiteli, jako ´ ˚ i ja jsem Kristuv. (1. Kor. 11:1) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jiste jsme vdecnı za to, ze Jeˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ zıs nam svym ucenım a jednanım ˇ ´ ochotne zjevil pravdu o svem Otci. ´ ˇ´ ˇ Je nezbytne, abychom Jezıse napodobovali a pravdu o Otci zjevo´ ˇ´ ´ ´ vali tım, co rıkame, a tım, jak jed´ ˇ ´ name. Pamatujme na to, ze mnozı ´ ˇ ´ ´ lide, s nimiz se setkavame v kaza´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ telske sluzbe, nevedı, kdo Buh je. ´ ˚ ˇ ´ Jejich nazor na Boha muze byt ˇ ˇ ´ ovlivnen falesnymi naukami. Na ´ ˇ ˇ ˇ zaklade toho, co jsme se dozvede˚ ˇ ˇ´ li z Bible, jim muzeme rıci, jak se ˚ ´ ´ ´ ˇ Buh jmenuje, jaky ma zamer s lid´ mi a jakou ma osobnost. O bib´ ´ ´ ´ ´ lickych zpravach, ktere nas za´ ´ ujaly a ktere poukazujı na rysy ˇ´ ˇ ˇ´ Bozı osobnosti, o nichz jsme drıˇ ˚ ˇ ´ ve neuvazovali, si muzeme povı´ ˇ ˇ´ ´ dat take se spoluverıcımi. I pro ˇ ´ ´ ne to bude povzbuzujıcı. A v ja´ kem smyslu pravdu o Otci zjevu´ ´ ´ ˇ ´ jeme svym jednanım? Kdyz lide ˚ ´ ˇ ´ ˇ z nasich skutku vidı, ze jedna´ ˇ me laskyplne jako Kristus, budou ˇ ˇ ´ k nemu i k jeho Otci pritahovani. ´ ´ ´ (Ef. 5:1, 2) Mame nadhernou vy´ ´ sadu pomahat lidem, aby na zaˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ klade naseho jednanı videli, jaky je Jehova. w12 4/15 1:17–19 ´ ´ ´ ˇ´ Utery 9. zarı ˚ ´ Jehova, Buh milosrdny a milosti´ ´ ˇ vy, pomaly k hnevu. ˇ (2. Mojz. 34:6) ´ ˇ ˇ Pohar Jehovovy trpelivosti preˇ ´ tekl, kdyz Izraelite zavrhli a zabili jeho Syna. (Mat. 23:37, 38) ´ ˇ ´ ´ Doslovny Izrael prestal byt naro´ ´ dem, ktery nosil Jehovovo jmeˇ ˇ ˇ ˚ ˇ no. Vetsina Zidu byla duchovne ´ ´ mrtva, podobali se uschlemu stromu. (Luk. 23:31) Jak to ovlivnilo ˇ´ ´ jejich postoj k Boˇ zımu jmenu? Jak ´ ˇ ´ ˇ ˇ ukazujı dejiny, Zide casem zacali ˇ´ ´ ˇ Bozı jmeno povazovat za tak sva´ ˇ ˇ ˇ ˇ te, ze ho z povercivosti radeji neˇ ˇ ˇ vyslovovali, takze postupne pre´ ´ stalo byt s judaismem spojovano. ˇ ˇ (2. Mojz. 20:7) Jehovu nepochybne ˇ ˇ bolelo, kdyz videl, ˇ jak se s jeho ´ ´ ´ jmenem zachazı. (Zalm 78:40, 41) ˇ ´ Vzhledem k tomu, ze jeho „jmeno ˇ ´ ´ ˇ ˇ je Zarlivy“, by vsak stejne nedovo´ ´ lil, aby jeho jmeno nosil lid, ktery ˇ ho zavrhl. (2. Mojz. 34:14) Je z toho ˇ ˇ ˇ ˇ ´ jasne videt, ze bychom meli mıt ˇ´ ´ ´ ´ ˇ Bozı jmeno ve velke ucte. w13 3/15 5:10, 11 ˇ ´ ˇ´ Streda 10. zarı ˇ ´ ˚ ´ Usilujme o veci, ktere pusobı k poˇ ´ ´ koji, a o veci, ktere jsou ˇ ´ k vzajem´ ´ ´ nemu budovanı. (Rım. 14:19) ´ ˇ ˇ ˇ´ Pokorny clovek se snazı, aby ˇ ´ ˇ ´ mel pokojne vztahy s kazdym, ´ ˇ ´ ˇ ´ a to zvlas se svym manzelskym ˇ partnerem. (Luk. 9:48) Uvazujme ˇ´ o jednom prıkladu. Dejme tomu, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ze manzel a manzelka majı rozdıl´ ´ ´ ´ ny nazor na to, jak travit volny ˇ ˇ ˇ cas. Manzel je radeji doma a v kliˇ ˇ du si cte nejakou dobrou knihu. ˇ ˇ ˇ ´ Naproti tomu manzelku potes ı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vecere v restauraci nebo navsteva ˇ ´ ˇ ´ u pratel. Pokud manzel jedna poˇ ´ ´ ´ korne a myslı na to, co ma rada ˇ ´ ˇ ˇ manzelka, mısto aby se zamero´ ˇ ´ ´ val vyhradne na sve zaliby, pak ˇ ˇ ˇ ˇ ´ pro ni urcite bude snadnejsı, aby ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ho mela v ucte. A podobne kdyz ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ manzelka bere v uvahu pranı sveˇ ˇ´ ˇ ho manzela a nesnazı se za vsech ´ ˇ okolnostı prosadit svou, jiste ji za ´ ˇ ´ to bude milovat a vazit si jı. Jestliˇ ´ ˇ ´ ze se oba chovajı jako mensı, posi´ ´ ´ ´ ´ lujı tım sve vzajemne pouto. (Fil. 2:1–4) w12 11/15 3:13, 14 ˇ ´ ˇ´ Ctvrtek 11. zarı ˇ ´ ˇ ´ ˇ Menı casy a obdobı, odstranuje ´ ´ krale a dosazuje krale. (Dan. 2:21) ´ ˇ ´ Mame-li v techto poslednıch ´ ´ ´ dnech dal kazat dobrou zpravu ´ ´ ´ ˚ ˇ o Kralovstvı, musıme zcela duveˇ ˇ ˚ ´ rovat tomu, ze Jehova svuj zaˇ ´ ´ ˇ ˚ mer splnı ve stanoveny cas. Kvuli ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ zmenam na svetove scene byva ˇ ´ ˚ nekdy nezbytne upravit zpusob, ˇ ´ jak kazatelskou cinnost vykona´ ´ ´ ˇ´ vame. Upravy, ktere Bozı orgaˇ ´ ´ ´ ´ nizace dela, nam pomahajı slouˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˚ zit ucinneji. Duveru v Boha casu ´ ˇ a obdobı projevujeme tak, ze se ˇ ´ ´ ˇ ˇ temto upravam plne podrizujeme ´ ˇ ˇ ˇ´ a dal verne slouzıme pod vede´ ˇ´ ´ nım Bozıho Syna, ktery je „hlavou ˇ sboru“. (Ef. 5:23) Jehova si preˇ ´ je, abychom se k nemu bez za˚ ˇ bran modlili s naprostou duverou, ˇ ´ ´ ze nam poskytne „pomoc v pravy ˇ ´ cas“. (Hebr. 4:16) Takova pomoc ˚ ˇ ´ ˇ ´ je dukazem toho, ze ma kazdeho ´ ´ ´ ´ z nas rad a stara se o nas. (Mat. ˚ ˇ ˇ 6:8; 10:29–31) Svou duveru v nej ˇ ´ ˇ projevujeme tım, ze ho pravidelne ´ prosıme o pomoc a pak v souladu ´ se svymi modlitbami a jeho vede´ ´ ´ ´ nım jedname. Take se nezapomı´ ´ ˇ ˇ´ ´ name modlit za sve spoluverıcı. w12 5/15 3:15, 16 ´ ´ ˇ´ Patek 12. zarı ˇ ´ ˇ´ Vsechno, co bylo napsano drıve, ´ ˇ ˇ bylo . . . napsano ˇ ´ pro nase pouce´ nı. (Rım. 15:4) ´ Absalom, syn krale Davida, byl ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mimo r adn e hezk y clovek. Poˇ ˇ dobne jako Satan vsak dovolil, ˇ ´ aby jeho srdce postupne ovladla ˇ ˇ ˚ chamtivost. Zacal touzit po trunu ´ ´ ˇ sveho otce, na ktery ale nemel ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ narok. Zakerne se snazil uchva´ ´ ´ ˇ ´ tit kralovske postavenı. Predstıral ´ ´ ´ hluboky zajem o ostatnı Izraelity ˇ ˇ ˇ a vychytrale se je snazil presvedˇ ˇ ´ cit, ze jeho otci ˇ na nich nezaleˇ´ ˇ ´ ˇ zı. Stejne jako Dabel v zahrade Eden, Absalom vystupoval v roli ´ ˇ dobrodince a zaroven bez skrupu´ ´ lı pomlouval sveho otce. (2. Sam. ´ 15:1–5) Byla jeho vychytrala takti´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ka uspesna? Do urcite mıry ano, ˇ ´ protoze podle Bible „stale kradl ´ ˇ ˚ srdce izraelskych muzu“. (2. Sam. ´ ˇ 15:6) Absalomova pycha vsak na´ konec vedla k jeho padu a smrti ti´ ˚ ˇ ´ sıcu tech, kdo se jım nechali ovlivnit. (2. Sam. 18:7, 14–17) w12 7/15 2:4–6 ´ ˇ´ Sobota 13. zarı ˇ ´ ´ ˇ Videl jsem . . . divoke zvıre s deseti rohy a sedmi hlavami. (Zjev. 13:1) ´ ˇ ´ ´ Kratce po zacatku Panova dne ´ ´ ˇ ˇ´ sedma hlava zauto cila na Bozı ´ ´ ´ lid — na zbyvajıcı Kristovy bratry ˇ´ ˇ ˇ na zemi. (Mat. 25:40) Jezıs vysvetˇ ˇ ˇ´ lil, ze behem jeho prıtomnosti bu˚ de na zemi pusobit ostatek seˇ mene zeny. (Mat. 24:45–47; Gal. ´ ˇ ´ 3:26–29) Anglo-americka svetova ´ ˇ ˇ velmoc bojovala prave proti tem´ ´ to svatym. (Zjev. 13:3, 7) Za prvnı ˇ ´ ´ ˇ svetove valky je utlacovala, zakaˇ ´ zovala nektere jejich publikace ˇ ˇ a nechala uveznit predstavitele ˇ Jehovovy organizace. Na urcitou ´ ˇ ´ ˇ ˇ dobu se sedme hlave temer podaˇ ˇ rilo zastavit kazatelskou cinnost. ´ ´ Tento dramaticky vyvoj Jehova ˇ ˇ predem zjevil apostolu Janovi. ´ ˇ ˇ ´ Take mu sdelil, ze tato druhotna ˇ ´ ˇ ˇ cast semene bude ozivena a jesˇ ˇ ˇ te horliveji se bude venovat du´ ˇ chovnım cinnostem. (Zjev. 11:3, ˇ ´ 7–11) Dejiny novodobych Jehovo´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ vych sluzebnıku potvrzujı, ze se to ˇ ˇ skute cne stalo. w12 6/15 2:2, 6 ˇ ´ ˇ´ Nedele 14. zarı ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ Zmenım narodum jazyk na cisty. (Sef. 3:9) ˇ ´ ˇ ˇ ´ Nektere zeme vyzadujı, aby se ˇ ˇ ´ ´ clovek, ktery se chce stat jejich ˇ ˇ ´ ´ ob canem, naucil mıstnı jazyk. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ I po zıskanı obcanstvı se lide vetˇ ´ ´ ˇ sinou musı cele roky snazit, aby ´ ´ ˇ ´ novy jazyk zvladli. Mozna rychle ´ ´ ´ ´ pochopı zakladnı mluvnicka pra´ ´ ˇ vidla, ale daleko dele jim trva, nez ˇ´ ˇ se naucı mluvit plynne. Ti, kdo se ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ chtejı stat obcany Bozıho kralov´ ´ ´ ˇ ´ stvı, se take musı naucit novy jaˇ ˇ ´ zyk. Bible ho oznacuje jako y ˇ cist ´ ˇ ´ jazyk. Co je tım mysleno? Cisty ja- ´ ˇ zyk je pravda o Bohu a jeho zame´ ´ ru zapsana v Bibli. Tımto jazykem ´ ˇ ´ „mluvıme“, kdyz jedname v soulaˇ´ ´ ´ du s Bozımi zakony a zasadami. ´ ´ ´ Zakladnı biblicke nauky jsme se ˇ ´ ˇ ˇ mozna naucili rychle, ale i po krtu ´ ´ ˇ ˇ se musıme nadale usilovne snazit, ˇ ´ ´ ˇ´ abychom cisty jazyk ovladali cım ´ ´ ´ ´ ´ dal lepe — sve jednanı co nej˚ ´ ˇ vıc prizpusobujeme tomu, co se ´ ´ z Bible dozvıdame. w12 8/15 2:4 ˇ ´ ´ ˇ´ Pondelı 15. zarı ˇ´ ˇ ˇ ˇ [Jezıs] cestoval od mesta k mes´ tu . . . , kazal a oznamoval dobrou ´ ˇ´ ´ ´ zpravu o Bozım kralovstvı. (Luk. 8:1) ´ ˇ ˇ´ ˇ Dnes mame jedinecnou prılezi´ ˇ ´ ´ tost ucastnit se te nejrozsahlejˇ ´ ˇ ´ ˇ´ sı cinnosti, jaka kdy byla Bozım ˇ ´ ˚ ˇ ˇ sluzebnıkum na zemi sverena — ´ ´ oznamovat dobrou zpravu o Kra´ ˇ ˇ ´ lovstvı a cinit ucednıky. (Mat. ˇ´ ˇ ´ 24:14; 28:19, 20) Jezıs nam v tom ´ ˇ ˇ ´ dal dokonaly vzor. Pri plnenı toˇ ˇ ´ ˇ hoto poverenı potrebujeme stejˇ ´ ne jako on vıru a odvahu. Noe, ´ ˇ ktereho Bible oznacuje jako „ka´ zatele spravedlnosti“, neboj acˇ ˇ ´ ˇ ne mluvil o celosvetove potope, ˇ ˇ ´ ˇ jez mela byt trestem pro „svet ˇ ´ ´ bezboznych lidı“. (2. Petra 2:4, 5) ˇ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ S Bozı pomocı muzeme byt stejne ´ ˇ ´ odvaznı jako on. K tomu, aby´ ´ ´ ´ ´ chom v kazanı vytrvavali, nam ´ ´ ˇ ˇ pomahajı modlitby. Kdyz se neˇ´ ´ ˇ ´ ˚ kterı z Kristovych ucednıku, kteˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rı byli pronasledovani, upenlive ´ ´ ´ modlili, aby dal dokazali vydavat ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ svedectvı „se vsı smelostı“, Buh ´ ˇ jejich prosbam vyhovel. (Skutky ´ ´ ˇ 4:29–31) Pokud se ostychas chodit ˇ ˚ do sluzby dum od domu, modli se ˇ ˇ ´ ´ k Jehovovi o vetsı vıru ˇ a odvahu — ˇ ˇ ˇ ˇ ´ urcite te vyslysı. (Zalm 66:19, 20) w13 1/15 1:18, 19 ´ ´ ´ ˇ´ Utery 16. zarı ´ ˇ Znovu vybuduji Davidovu chysi. (Sk. 15:16) ˇ ˇ ´ Kdyz byli Zide odvedeni do za´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ jetı v Babylone, bylo zrejme, ze ´ ˇ ´ „Davidova chyse“ spadla. Dıky ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ cemu se Bozım sluzebnıkum poˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ darilo duchovne prezıt dlouhych ´ ˇ 70 let vyhnanstvı v semenisˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ti falesneho nabozenstvı? Dıky ´ ´ ˇ bohatemu duchovnımu dedic´ ´ ˇ ´ ´ ´ tvı. A totez pomaha i nam, aby˚ ˇ ˇ ´ chom zustali duchovne zivı ve ´ ˇ ˇ nadvladou. svete pod Satanovou ˇ ˇ ´ (1. Jana 5:19) Zidovstı vyhnan´ ˇ ˇ ci v Babylone sice nemeli ce´ ´ ´ ´ le Svate Pısmo, jako mame my, ˇ´ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ale znali Mojzısuv zakon, vcetne ˇ ´ ´ ´ ´ Deseti prikazanı. Take si pama´ ´ ˇ tovali „sionske pısne“ a mnoho ˇ´ ´ ˇ ´ prıslovı a byli dobre obezna´ ˇ ˇ´ meni s udalostmi ze zivota drıˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ vejsıch Jehovovych sluzebnıku. ˇ ´ Vyhnanci plakali, kdyz vzpomınali na Sion, a nikdy na Jehoˇ ˇ vu nezapomneli. (Zalm 137:1–6) ˚ To jim pomohlo, aby zustali duˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ chovne zivı i v Babylone, kolebˇ ´ ce mnoha falesnych nauk a zvy˚ ku. w13 2/15 2:1, 3, 4 ˇ ´ ˇ´ Streda 17. zarı ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ Srdce je zradnejsı nez cokoli jine´ ´ ˚ ˇ ho a je k zoufanı. Kdo je muze ´ znat? (Jer. 17:9) ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Dnesnı lekari pouzıvajı mo´ dernı metody, aby zjistili, zda je ´ ´ ˇ srdce zdrave a funguje spravne. ˇ ´ ´ ˇ Jehova vsak vı o srdci vıc nez ´ ˇ ´ kdokoli jiny. Je to videt z nasle´ ´ ´ dujıcıch slov: „Ja, Jehova, zkou´ ˇ ´ mam srdce, . . . abych dal kazde- mu podle jeho cest, podle ovoce ´ ´ ´ jeho jednanı.“ (Jer. 17:10) Tımto ´ ´ ´ ˇ zkoumanım nenı myslena zdra´ ´ ´ votnı prohlıdka doslovneho srdce. Jehova zde mluvil o obraz´ ´ nem srdci, tedy o tom, jakym ˇ ˇ ˇ ´ clovekem jsme uvnitr — jake ´ ˇ mame touhy, myslenky, sklony, ´ ˚ ˚ ˇ postoje a cıle. Buh muze proˇ ´ zkoumat i tvoje srdce a do urcite ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ mıry to muzes udelat i ty sam. w13 3/15 2:6 ˇ ´ ˇ´ Ctvrtek 18. zarı ˇ ˇ ˇ´ ˇ Pri trech prılezitostech v roce se ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ kazdy muz z vas objevı pred obliˇ ´ ´ cejem praveho Pana, Jehovy. ˇ (2. Mojz. 23:17) ˚ ˇ ´ Jehova Izraelit um p rikazal, ´ ´ ˇ aby se schazeli v Jeruzaleme ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ pri trech kazdorocnıch svatcıch. ´ ˇ ´ Byly to Sv atek nekva senych ˚ ´ ´ ˚ ˇ chlebu, Svatek tydnu (pozdeji ´ ´ ´ nazvany Letnice) a Svatek chyˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ sı. Mnozı izraelstı otcove si uvedomovali, jak velkou duchov´ ´ ´ nı hodnotu tyto sv atky majı, ´ ˇ a proto se jich ucastnili s celou rodinou. (1. Sam. 1:1–7; Luk. ˇ 2:41, 42) Zkus si predstavit, co ´ takova cesta pro izraelskou rodiˇ´ nu znamenala. Naprıklad Josef a Marie museli z Nazaretu do Je´ ´ ´ ruzalema ujıt vzdalenost asi 100 ˚ ´ ˇ kilometru. Jake to asi bylo, kdyz ˇ ´ spolu cestovali, pripravovali jıd´ ´ ˇ ´ lo a v neznamem prostredı hle´ ˇ ´ ´ ´ dali mısto k prenocovanı? V te ˇ ˇ ˇ ˇ dob e bylo pomerne bezpecno, ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ takze deti v Jezısove veku nemu´ ´ sely byt neustale pod dohledem ˇ ˚ rodicu. (Luk. 2:44–46) w12 9/15 5:11, 12 ´ ´ ˇ´ Patek 19. zarı ˇ ˇ Neprijali jsme . . . ducha sveta, ´ ale ducha, ktery je od Boha. (1. Kor. 2:12) ˇ ´ ˇ Co je duch sveta? Je to tentyz ´ ´ duch, o kterem se Pavel zmınil ˚ v Efezanum 2:2. Napsal: „Kdysi ´ ˇ [jste] chodili podle systemu ve´ ˇ ´ cı tohoto sveta, podle panovnı´ ka autority vzduchu, ducha, ktery ´ ˚ ´ ˇ nynı pusobı v synech neposlusˇ nosti.“ „Vzduch“ neboli duch sve˚ ˇ ´ ´ ´ ta je zpusob uvazovanı, ktery je ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ mezi lidmi ve svete bezny. Je vsuˇ´ ´ ´ dyprıtomny jako doslovny vzduch ˇ ˇ´ ´ a casto se projevuje naprıklad naˇ´ zorem „Nikdo mi nebude rıkat, ´ ˇ ´ co mam delat“ nebo „Mam na to ´ ´ ˇ´ ´ ˇ pravo“. Lide, kterı takto smys´ ˇ ´ ´ ˇ lejı, jsou soucastı Satanova sveˇ´ ˚ ˇ ta a patrı k „synum neposlusnos´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ti“. Takove uvazovanı nenı nicım ´ ˇ ˇ´ ˇ novym. V dob e Mojzıse se Koˇ rach, Datan a Abiram vzepreˇ ˇ ´ ˇ ˚ li autorite odpovednych mu z u ´ ˇ v izraelsk em sb oru. (4. Moj z. ´ 16:3, 12–14) Ducha, ktereho proˇ jevili, Jehova rozhodne neschvaˇ ˇ loval, a vsechny vzbourence po´ ˇ trestal smrtı. (4. Mojz. 16:28–35) w12 10/15 2:4, 5 ´ ˇ´ Sobota 20. zarı ˇ ´ Jestlize jsem vam . . . umyl nohy, ˇ ´ ˇ ´ ackoli jsem Pan a Ucitel, mate ta´ ´ ´ ke jeden druhemu umyvat nohy. ´ ˇ Dal jsem vam totiz vzor, abyste ´ ˇ ´ ˇ ´ take vy cinili, prave jak jsem ja ˇ ´ ucinil vam. (Jan 13:14, 15) ´ ˇ´ ˇ ˚ Nebylo to poprve, kdy Jezıs zdu˚ ˇ ´ ˇ raznil, jak je pokora dulezita. Uz ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ drıv, kdyz se apostolove preli, kdo ˇ ˇ ´ ˇ z nich je nejvetsı, privedl k nim ´ ´ ˇ ˇ ˇ male dıte a rekl: „Kdokoli pri´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ jıma toto male dıte na zaklade ´ ´ ˇ ´ ´ ´ meho jmena, prijıma take mne, ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ a kdokoli prijıma mne, prijıma taˇ ´ ´ ˇ ke toho, ktery me vyslal. Vzdy ´ ˇ ´ ten, kdo se chova jako mensı mezi ´ ˇ ´ vami vsemi, ten je velky.“ (Luk. ˚ 9:46–48) A na adresu farizeu, kteˇ´ ´ ´ ´ rı usilovali o vyznamne postavenı, ˇ ˇ ´ pozdeji pronesl: „Kazdy. . . , kdo ˇ ˇ se vyvysuje, bude pokoren, a kdo ˇ ´ ˇ se pokoruje, bude vyvysen.“ (Luk. ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ 14:11) Je zrejme, ze Jezıs si preje, ´ ´ aby jeho nasledovnıci byli pokor´ ˇ ´ nı, tedy nebyli pysnı, nejednali, ˇ ´ ˇ ´ jako by byli lepsı nez druzı, a ani si to nemysleli. w12 11/15 2:2, 3 ˇ ´ ˇ´ Nedele 21. zarı ˇ ˇ ˇ ´ ´ Kdo je skutecne verny spravce? (Luk. 12:42) ˇ ´ ˇ Ve staroveku byl spravcem cas´ ´ ˚ to otrok, kteremu jeho pan duˇ ˇ ´ veroval. Mıval na starosti nejen ´ ´ chod domacnosti, ale i obchodnı ´ ˇ ´ ´ ˇ zalezitosti sveho pana, takze hosˇ ˇ ´ ˇ podaril s jeho penezi a dohlızel ˇ ´ ˇ ˇ na dalsı otroky. Mel tedy znac´ nou autoritu a velke pravomoci. ´ ´ ˇ´ Takovym spravcem byl naprıklad ´ ˇ ˇ Eliezer, kteremu Abraham sveril ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ rozsahly majetek. A zrejme prave ˇ ˇ ˇ ´ jeho poveril velmi odpovednym ´ ´ ´ ukolem najıt v Mezopotamii manˇ ´ ˇ zelku pro Izaka. (1. Moj z. 13:2; ˚ 15:2; 24:2–4) Abrahamuv pravnuk ´ ˇ ´ Josef zase dohlızel na domacˇ nost Egypana Potifara. (1. Moj z. ˇ ˇ ˚ 39:1, 2) Casem mel i Josef svuj ˚ ´ ´ dum, nad kterym ustanovil spravˇ´ ´ ce. Ten naprıklad uvıtal deset Jo´ ˚ ˇ sefovych bratru a postaral se o ne. ˇ´ ´ ´ A na prıkaz sveho pana zinsceno´ ˇ ˇ´ ´ ´ val „kradez“ strıbrneho poharu. ´ ˇ ˇ ´ ˚ Spravci se opravdu tesili velke duˇ ˇ ˇ vere. (1. Mojz. 43:19–25; 44:1–12) w12 12/15 2:3–5 ˇ ´ ´ ˇ´ Pondelı 22. zarı ´ ´ ´ Mrtvˇ ı Jah nechvalı. (Zalm 115:17) ´ ´ ˇ „Jak se dneska cıtıs?“ Tato ob´ ´ ´ ˇ´ vykla otazka odrazı smutnou rea˚ ˇ litu. Kvuli tomu, ze Adam a Eva ´ dovolili, aby je Satan vzdalil od Jeˇ ´ ´ ´ hovy, vsichni lide podlehajı nemo´ cem. Z toho ma Satan radost, proˇ ˇ ´ toze kdyz jsme nemocnı, je pro ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nas obtıznejsı slouzit Jehovovi. ˇ ˇ ˚ ˇ A kdyz zemreme, nemuzeme mu ˇ ˚ ˇ ´ slouzit vubec. Je tedy prirozene, ˇ ´ ´ ´ ze o sve zdravı chceme co nejleˇ ´ ´ ´ ´ pe pecovat. Take nas zajıma, jak ˇ´ ˇ ˇ ˚ se darı nasim spolukresanum. ˇ ˇ ´ Urcite by ale nebylo vhodne se ta´ ˇ ´ ˇ kovymi vecmi zabyvat pred shro´ ˇ ˇ ´ ˇ mazdenım nebo po nem ani na ˇ ˇ sjezdech. Kdybychom pri techˇ´ ˇ ´ ´ to prılezitostech druhym nabızeli ˇ ´ ´ nejake produkty nebo jim davali ˇ ´ ´ rady ohledne zdravı — i kdyby nas ˇ´ ˇ ´ snad o to prımo pozadali —, neod´ ´ ˇ ˇ ´ povıdalo by to ucelu nasich setka´ ´ ˇ nı a druh e by to p ripravovalo o raˇ ´ ´ ´ dost. (Rım. 14:17) V otazce zdravı ´ ˇ ´ ´ se musı kazdy rozhodovat sam za ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ sebe. Krome toho zadny clovek ´ ˇ nezna recept na vsechny nemoci. w13 1/15 3:7–9 ´ ´ ´ ˇ´ Utery 23. zarı ´ ˇ ˇ Jehova . . . bude valcit proti tem ´ ˚ narodum. (Zech. 14:3) ˇ´ ´ Dne 30. rıjna 1938 miliony lidı ´ ´ ve Spojenych statech poslouchaly ´ ´ ´ ˇ oblıbeny rozhlasovy porad. Ten ˇ vecer byla na programu adaptaˇ ´ ´ ce vedeckofantastickeho romanu ˇ ´ ˇ ˚ Valka svetu. Herci predstavova´ li hlasatele zprav a informovaˇ ´ ´ ´ li o pristanı invaznıch jednotek ´ ˇ ˇ ´ z Marsu, ktere mely na nası plaˇ ˚ ´ ˇ nete zpusobit zkazu. Ackoli bylo ´ ˇ oznameno, ze jde o rozhlasovou ´ ˇ hru, mnozı posluchaci si mysleli, ˇ ´ ˇ ´ ´ ze utok je skutecny, a zachvatil je ˇ ˇ´ strach. Nekterı dokonce podnikli ˇ ´ ˇ ´ ´ urcita opatrenı, aby se fiktivnım ˇ ˚ ´ vetrelcum ubranili. Dnes se na ´ ˇ ´ ´ obzoru rysuje skutecna valka, ale ´ ´ ´ ˇ lide na to nereagujı. Nenı predˇ ´ ˇ ´ ˇ povezena v nejakem vedeckofan´ ´ ˇ´ tastickem romanu, ale v Bozım ˇ Slove, Bibli. Je to Armagedon — ´ ˚ valka, kterou Buh povede proti ˇ ´ ´ ˇ ´ tomuto nicemnemu systemu vecı. (Zjev. 16:14–16) w13 2/15 3:1, 2 ˇ ´ ˇ´ Streda 24. zarı ´ ˇ ´ ´ A si ten, kdo si myslı, ze stojı, da pozor, aby nepadl. (1. Kor. 10:12) ˇ ´ Pred startem letadla musı pilot ˇ ´ ´ ˇ pokazde projıt seznam nekolika ´ ˇ ´ ´ desıtek polozek, ktere je nutne ˇ ˇ peclive zkontrolovat. Pokud by to ˇ ˇ ´ ˇ neudelal, zvysoval by tım pravde´ podobnost tragicke nehody. Kte´ ´ ´ ˇ ˇ ry pilot musı byt pri predleto´ ´ ˇ ˚ ´ ve kontrole zvlas dusledny? Ten, ´ ´ ´ ˇ ktery ma velke zkusenosti. Mohl ´ ˇ ´ ´ by si byt totiz sam sebou tak jisty, ˇ ˇ ze by kontrolu podcenil a nekte´ ˇ ´ ˇ rym polozkam nevenoval dostaˇ ˇ tecnou pozornost. Podobne jako ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ peclivy pilot, i my muzeme vyuzıt ˇ ´ ´ urcity kontrolnı seznam duchov´ ˇ nıch polozek, abychom zjistili, jak ˇ ´ na tom nase vıra je a zda bude sil´ ˇ ´ ˇ na, az ji budeme nejvıc potreboˇ ˇ ˇ ´ ´ vat. A uz jsme pokrtenı kratce, ˇ´ nebo slouzıme Bohu mnoho let, je ´ ´ nezbytne, abychom hloubku sve ´ ˇ vıry a oddanosti pravidelne konˇ trolovali. Pokud bychom to nede˚ ´ lali nebo v tom nebyli duslednı, ´ ´ mohlo by to vest k duchovnı kaˇ tastrofe. w13 3/15 3:1, 2 ˇ ´ ˇ´ Ctvrtek 25. zarı ˇ´ ˇ ˇ ˇ Prısne se . . . strezte, abyste neˇ´ chodili jako nemoudrı, ale jako ˇ´ ´ ˇ moudrı tım, ze pro sebe vykupuˇ´ ´ ˇ jete prıhodny cas. (Ef. 5:15, 16) ˇ ˇ ´ ´ O cas potrebny pro osobnı stu´ ˇ dium by nas mohlo pripravovat ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ naprıklad to, ze se prılis venuje´ ˇ ˇ´ ´ me zabave. Jeden bratr rıka: „Na ´ ˇ ˇ osobnı studium clovek pozapome´ ne opravdu lehce. Zabava je dnes ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ dostupnejsı nez kdykoli drıve a je ´ ˇ ˇ ´ take mnohem levnejsı. Je v televiˇ´ ˇ zi, v pocıtaci i v mobilu. Vlastˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ne vsude kolem nas je neco, cım ˚ ˇ se muzeme bavit.“ Pokud nejsme ´ ˇ ´ ´ opatrnı, casu na hluboke osobnı ´ ´ ´ studium budeme mıt stale meˇ ˇ ´ ne, az ho nakonec nebudeme mıt ˚ ˇ ´ ´ vubec. Kazdy z nas by si tedy ˇ ˇ ´ ˇ mel polozit otazky: Jak casto se ˇ´ ˇ´ mi darı studovat Bozı Slovo do ˇ hloubky? Je to jenom tehdy, kdyz ˇ ˇ si pripravuji proslov nebo neja´ ´ ˇ ˇ ky bod programu na shromazde´ ˇ ´ nı? Pokud to tak je, mozna bys ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ mel vecer pro rodinne uctıvanı ´ ˇ´ nebo pro osobnı studium vyuzıvat ´ ´ lepe a patrat po moudrosti a dalˇ ´ ´ ´ sıch duchovnıch pokladech, ktere ´ ´ nam Jehova poskytuje, aby nam ´ ˇ ˇ´ pomohl k zachrane. (Prısl. 2:1–5) w12 4/15 5:13 ´ ´ ˇ´ Patek 26. zarı ˇ ´ ´ ´ Kazdy, kdo se rozvadı se svou ˇ ˚ manzelkou, vyjma z duvodu smilˇ ´ ˇ ´ stva, a zenı se s jinou, dopoustı se ˇ ´ cizolozstvı. (Mat. 19:9) ˇ ´ ´ ´ Ti, kdo se v manzelstvı trapı, si ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ mozna rıkajı: Stojı vubec za to, ˇ ˇ ˇ ´ ´ snazit se nase manzelstvı zachra´ ˇ nit? Kdyby se tak dal vratit cas ´ ˇ´ ˇ ´ ´ a ja mohl zacıt s nekym jinym! ´ Kdybych tak mohl byt znovu svo- ´ ˇ ´ bodny! Proc se nedat rozvest? Sice ´ ´ ˚ k tomu nemam biblicky duvod, ˇ ˇ ale co kdybych odesel a zase zil ˇ ´ ´ v klidu? Kresane by se takovym ´ ´ ˇ ´ uvaham a snenı typu „co by bylo ˇ ´ ˇ kdyby“ meli vyhybat. Radeji by se ˇ ˇ ˇ ´ meli zamerovat na to, aby ve sve ˇ ´ ˇ´ soucasne situaci hledali Bozı ve´ ˇ ˇ ´ denı a jednali podle nej. Ne kazdy ˇ ´ ´ kresan, ktery se chce dat roz´ ´ vest, je z biblickeho hlediska vol´ ´ ˇ ˇ ny k novemu snatku. Pokud neˇ ˇ ´ ˇ kdo zacne premyslet o rozvodu, ˇ ´ ´ ˚ aniz k tomu ma biblicky duvod, ˇ ´ mel by Boha prosit o vedenı a pomoc. w12 5/15 2:5, 6 ´ ˇ´ Sobota 27. zarı ˚ ˚ ´ ´ Je to Buh, kdo, kvuli svemu zalı´ ´ ˚ ´ ˇ benı, ve vas pusobı, abyste chteli i jednali. (Fil. 2:13) ˇ ˇ´ ˚ ´ Nekterı, kdo by se prukopnı´ ´ ˇ ky mohli stat, se do teto sluzby ˇ´ ˇ ´ prılis nehrnou nebo majı pocit, ˇ ´ ´ ze jim chybı nezbytne schopnosˇ ti. (2. Mojz. 4:10; Jer. 1:6) Co moˇ ˇ ˇ hou delat? Urcite se o to mohou ´ ´ ˇ modlit. Pokud se tedy zdrahas ˚ ´ ˇ vstoupit do prukopnicke sluzby, ´ pros Jehovu, aby ti pomohl zıskat ˇ potrebnou motivaci i schopnosti. ˇ´ ˇ (2. Petra 3:9, 11) Noe, Mojzıs, Je´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ remjas, Pavel i Jezıs verne slouzili ˚ ˇ Jehovovi a svuj cas a energii vyˇ´ ˇ uzıvali k tomu, aby ohlasovali je´ ´ ho varovne poselstvı. Od tohoto ˚ ˇ ´ ´ duleziteho ukolu se nenechali niˇ´ ´ ˇ ´ cım odvest. Konec soucasneho sy´ ´ ˇ´ stemu se rychle blızı, a proto by se ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kazdy z nas mel ze vsech sil snazit ´ ´ ´ ˇ´ tyto vynikajıcı biblicke prıklady napodobovat. (Mat. 24:42; 2. Tim. ´ ˇ 2:15) Jehovovi tım budeme delat ´ ´ ´ ˇ ´ radost a zıskame bohate pozehna´ nı. (Mal. 3:10) w12 6/15 3:18, 19 ˇ ´ ˇ´ Nedele 28. zarı ´ ´ ´ ´ Upevnı vas, posilnı vas. (1. Petra 5:10) ˇ ˇ´ ˇ A uz Jehovovi slouzıme nekolik ˇ ´ ˚ ´ mesıcu, nebo desetiletı, chceme ˇ ˇ ˇ v tom pokracovat celou vecnost. ˇ ´ ˚ ˇ ´ Trpelivost nam pomuze vytrvavat ˇ ´ a cekat na zachranu bez ohledu na ˇ ´ ´ to, kolik casu tomuto systemu zby´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ va. Jehova nam te dava prılezi´ ˇ ´ tost ukazat, ze jeho rozhodnutım ˇ ˚ ˇ ˇ bezmezne duverujeme, a pokud to ´ ´ ˇ bude nutne, jsme ochotnı trpet ´ pro jeho jmeno. (1. Petra 4:13, 14) ´ ´ ´ Podle Petrovych slov nas take ˇ ´ ˇ skolı, abychom projevovali trpeli´ ´ ˇ vost, ktera je k zachrane nezbyt´ ˇ´ ˇ ´ ˇ na. Jezıs ma veskerou autoritu ´ v nebi i na zemi a nikdy nas neˇ ´ prestane chranit, pokud budeme ´ ˇ ˇ ˇ Jehovovi dal verne slouzit. (Jan ´ ˇ ´ 10:28, 29) Nenı proto zapotreb ı ´ obavat se budoucnosti, a dokonce ˇ ´ ani smrti. Ti, kdo budou trpelivı ´ ˇ a vytrvajı az do konce, budou za´ ˇ ´ chraneni. Nesmıme se tedy nechat ´ ˇ ˇ podvest svetem a prestat Jehovo˚ ˇ ˇ ´ vi duverovat. Bume rozhodnutı ´ ˇ posilovat svou vıru a moudre vyˇ´ uzıvat dobu, kdy Jehova projevuˇ je trpelivost. (Mat. 24:13; 2. Petra 3:17, 18) w12 9/15 3:17, 18 ˇ ´ ´ ˇ´ Pondelı 29. zarı ˇ ´ ˇ ´ Drzte se dobreho svedomı, aby ´ ˇ ˇ ´ prave v tom, v cem proti vam mlu´ ´ vı, byli zahanbeni ti, kdo mluvı poˇ ˇ ´ ´ ´ hrdlive o vasem dobrem chovanı. (1. Petra 3:16) ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ Kdyz ti ublızı clovek, ktery nenı ˇ ˇ ´ kresanem, mo zn a se ti podaˇ´ ˇ ´ rı vzbudit v nem zajem o bibˇ lickou pravdu. Apostol Pavel na˚ ˇ´ ´ psal: „ ‚Je-li tvuj neprıtel hladovy, ˇ´ ´ nakrm ho; je-li zıznivy, dej mu ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ neco napıt; vzdy tımto jednanım ´ˇ ˇ ´ nakupıs zhave uhly na jeho hlaˇ vu.‘ Nedej se premoci zlem, ale ´ ˇ ´ neust ˇ ´ ale premahej zlo ´ dobrem.“ ´ ´ (Rım. 12:20, 21) Laskave jednanı ˇ ˇ ˇ´ ´ nekdy obmekcı i velmi hrubeho ˇ ˇ ˚ ´ ˇ cloveka a zpusobı, ze na povrch vy´ ˇ ´ˇ jde to dobre, co v nem je. Projevıs´ -li pochopenı, nebo dokonce souˇ ´ ˇ ˚ ´ cit, mozna to na nej tak zapusobı, ˇ ´ ˇ ˇ ´ ze bude chtıt o Bibli vedet vıc. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Svym mırnym jednanım mu das ˇ´ ˇ ˇ prılezitost, aby se zamyslel, pro c ´ ˇ ˇ ´ se chovas jinak, nez je obvykle. (1. Petra 2:12) w12 11/15 5:13 ´ ´ ´ ˇ´ Utery 30. zarı ´ ´ Kdo je pokorny v duchu, uchopı ´ ˇ´ slavu. (Prısl. 29:23) ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ˇ Co si predstavıs, kdyz slysıs slo´ ´ˇ ´ vo „slava“? Vybavıs si biblicke verˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ se, ktere mluvı o Boˇzı slave, jez se ˇ´ ˇ ´ zracı ve stvorenı? (Zalm 19:1) Neˇ ˇ ´ bo si vzpomenes na nejake lidi, ˇ´ ´ kterı se proslavili svym bohat´ ´ stvım, moudrostı nebo schopnost´ ´ ˇ ´ ´ mi? Hebrejsky vyraz prekladany ´ ˇ ˇ jako „slava“ v sobe nese myslenku ´ ˇ tıhy. Ve staroveku, kdy se mince ´ ˇ ´ ˚ vyrabely z drahych kovu, se jeˇ ´ jich hodnota urcovala podle vaˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ hy — cım tezsı mince byla, tım ˇ ˇ ´ ˇ vetsı mela hodnotu. Proto se sloˇ ´ ´ ´ ˇ vo prekladane jako „slava“ zacaˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ lo pouzıvat i k oznacenı neceho, ´ ´ ˚ co je velmi vzacne nebo pusobi´ ´ ´ ˇ ve. Lide obvykle oslavujı nekoho, ´ ´ ´ ´ kdo ma vyznamne postavenı ne´ ´ ˇ ˇ bo je popularnı. V Bibli je receˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ no, ze i Buh nekterym lidem dava ˇ ´ ˇ´ ˇ´ urcitou slavu. Naprıklad v Prıslo´ ˇ ´ vıch 22:4 cteme: „Vysledek pokory ´ ˇ ˇ ´ a bazne pred Jehovou je bohatstvı ´ ˇ ˇ ´ a slava a zivot.“ A ucednık Jakub ˇ ´ napsal: „Pokorte se v Jehovovych ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ocıch, a on vas vyvysı.“ (Jak. 4:10) w13 2/15 4:1, 2 ˇ ˇ´ Streda 1. rıjna ´ ´ ´ Nevzdavejme se . . . konanı toho, ´ co je znamenite. (Gal. 6:9) ´ ´ ´ ˇ ˇ Musıme byt vytrvalı. Urcite se ´ ˇ ˇ setkas se zkouskami, ale Jehova ´ ´ ti bude pomahat. Stale se modli ´ ´ ´ o svateho ducha a mısto zarmut´ ´ˇ ´ ´ ku pocıtıs radost a mısto uzkosti ˇ pokoj. (Mat. 7:7–11) A uz se doˇ ´ ˇ ´ stanes do jakkoli narocne situ´ ace, nikdy se nevzdavej a nevraˇ ˇ cej se k vecem za sebou. To, ze ˇ ´ ˇ te Jehova zna, vede k bezpocˇ ´ ´ tu pozehnanı. Pokud jsi teprve ´ nedavno poznal Boha a dal ses ˇ ´ ˇ ˇ ´ pokrtıt, co bys mel delat dal? Po´ ˇ ˇ ´ ˇ znavej Jehovu jeste vıc a delej ´ ´ pokroky, abys dosahl duchovnı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zralosti. A co kdyz jsi pokrteny uz ´ˇ ´ ´ mnoho let? I ty musıs sve pozna´ ´ ˚ nı Jehovy dal prohlubovat. Svuj ´ vztah k Jehovovi nikdy nepokl aˇ ˇ dejme za samozrejmost. Cas od ˇ casu se zkontrolujme, abychom ˇ ´ ˇ ´ ´ se ujistili, ze nas vztah k milujıcıˇ´ ˇ´ ´ mu Otci, Prıteli a Bohu je cım dal ˇ ´ hlubsı. (2. Kor. 13:5, 6) w13 3/15 3:17, 18 ˇ ˇ´ Ctvrtek 2. rıjna ´ ´ ˇ ´ [Zapasıme] proti nicemnym du´ ´ ´ ´ chovnım silam v nebeskych mıstech. (Ef. 6:12) ´ ´ ´ Laska k Jehovovi nas podnıtila ˇ k tomu, abychom se mu zasvetili. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Od te doby mnozı z nas uz cela le´ ´ ´ ´ ta davajı najevo odhodlanı Bohu ˇ ´ ´ slouzit s uplnym srdcem. Satan ˇ ˇ se vsak nevzdal. Nase srdce je ´ ˇ ´ ˚ stale tercem jeho utoku. Pochoˇ ˇ ˇ pitelne si uvedomuje, ze Jeho´ vu neopustıme ze dne na den. ´ ´ Proto se pomocı „tohoto syste- ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ mu vecı“ lstive snazı nasi horliˇ vost oslabovat postupne. (Mar. ˇ 4:18, 19) Proc je tato jeho metoda ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tak ucinna? Protoze kdyz to dela ˇ ˇ postupne, nevsimneme si toho. ˇ ˚ ˇ Ano, vliv Satanova sveta muze ˚ ˇ ˇ zpusobit, ze nase horlivost bude ˇ ˇ postupne klesat. Pokud kresan ´ ˇ ´ ˇ nenı ostrazity, zmeny si ani neˇ vsimne. (Mat. 24:42; 1. Petra 5:8) w12 4/15 3:14, 15 ´ ˇ´ Patek 3. rıjna ´ ˚ ˇ Spravedlivy . . . muze padnout . . . , ˇ ˇ´ a jiste vstane. (Prısl. 24:16) ˇ ˇ´ ´ ´ Nekterı stale bojujı s pocitem ˚ ˇ´ ˚ ´ viny kvuli hrıchum, ktere jim ˇ ´ ˇ ˇ uz davno byly odpusteny. Je to ˚ ˇ´ ´ i tvuj prıpad? Pak nezapomınej, ´ jak velke je Jehovovo milosrden´ ´ stvı. Odpustil Petrovi i ostatnım ˇ ˚ ˇ ´ apostolum, ze jeho milovaneho ´ Syna opustili ve chvıli, kdy je nej´ ˇ ˇ vıc potreboval. Odpustil i muzi, ´ ˇ ´ ktery byl vyloucen z korintskeho ˇ ´ ´ sboru za sokujıcı nemravnost, ale ´ ˇ ´ ´ ktery potom cinil pokanı. (1. Kor. ˇ´ 5:1–5; 2. Kor. 2:6–8) V Bozım Sloˇ ´ ˇ´ ve jsou zpravy i o dalsıch lidech, ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ kterı tezce zhresili, ale Jehoˇ ´ va jim odpustil, kdyz sveho jed´ ´ ˇ´ ˇ nanı uprımne litovali. (2. Par. ˇ 33:2, 10–13; 1. Kor. 6:9–11) I tobe ´ ´ Jehova odpustı a nebude na tve ˇ´ ´ ˇ ˇ hrıchy vzpomınat, jestlize budes ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ uprımne cinit pokanı a prijmes ´ ´ ´ ˇ jeho milosrdenstvı. Vykupne pri´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ kryva hrıchy vsech, kdo cinı po´ ´ ´ ´ ´ kanı. Vıra ve v ykupn e z tebe ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ muze sejmout bremeno neprimeˇ ´ ˚ ˇ ´ reneho pocitu viny a muze ti dat ´ ˇ ´ sılu slouzit Jehovovi celym srd´ ˇ´ cem, myslı a dusı. (Mat. 22:37) w12 8/15 3:16, 17 ˇ´ Sobota 4. rıjna ´ ˇ Klekam na kolena pred Otcem, jeˇ ˇ ´ muz kazda rodina v nebi a na zemi ˇ ˇ´ ´ ´ vdecı za sve jmeno. (Ef. 3:14, 15) ´ ˇ Rodina. Co se ti vybavı, kdyz ˇ ´ˇ ´ˇ ˇ toto slovo slysıs? Spojıs si ho s vre´ ˇ ˇ ´ lou atmosferou a pocitem stestı? ˇ ´ ˇ ´ Se snahou o dosazenı spolecne´ ˇ ´ ho cıle? S bezpecnym domovem, ˇ ˇ ˚ ˇ v nemz je radost vyrustat, ucit ´ ˇ ˇ se a vzajemne si sdelovat pocity? ˇ ´ ˇ ˇ ´ Neco takoveho se ti zrejme vybavı, ˇ´ˇ ´ ˇ pokud patrıs do rodiny, v nız jsou ´ ´ ˚ laskyplne vztahy. Puvodcem ro´ ˇ ´ ´ ´ ´ dinneho usporadanı je sam Jehoˇ ˇ ´ ´ ˇ va. Uz od pocatku bylo jeho zameˇ ´ rem, aby vsichni tvorove v nebi ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ a na zemi zili v bezpecı, duverovaˇ ˇ ´ li si a byli skutecne jednotnı. Po´ ˇ ˇ ˇ ´ tom co lide zhresili, prestali byt ˇ ´ ´ ´ soucastı Jehovovy rodiny. Jeho zaˇ ´ ˇ ˇ ˇ mer tım vsak zmaren nebyl. Zeme ˇ ˇ ˇ ´ nakonec bude premenena v raj ˇ a naplnena potomstvem Adama ˇ ˚ a Evy. (1. Mojz. 1:28; Iz. 45:18) Buh ˇ ˇ ˇ ´ udelal vsechno potrebne pro to, ˇ ˚ ˚ ´ ´ aby svuj puvodnı zamer splnil. ´ ˇ ´ O mnoha takovych opatrenıch se ´ˇ ´ ˚ pıse v biblicke knize Efezanum. ˇ ´ ˇ ´ Kdyz jim porozumıme, umoznı ´ nam to jednat v souladu s Jehovo´ ´ ˇ ˇ vym zamerem sjednotit vsechny ´ inteligentnı tvory. w12 7/15 4:1, 2 ˇ ˇ´ Nedele 5. rıjna ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Skutecne budou sedet kazdy pod ´ ´ ´ ´ svou revou a pod svym fıkovnıkem ˚ ´ ˇ a nikdo nezpusobı, aby se chveli. (Mich. 4:4) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ V dnesnım svete lide casto zijı ´ ´ ´ ´ v katastrof aln ıch podmınkach. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Tısnı se v prelidnenych mestech ´ ´ ˇ a mnoz ı nemajı jinou moznost ˇ ´ ˇ´ ˇ nez si postavit primitivnı prıstreˇ ´ ˇ ´ ´ sek v chudinske ctvrti. Mıt vlastnı ˚ ˇ ˇ ´ dum je pro ne neuskutecnitelny ´ ˇ´ ´ ´ sen. Pod vladou Bozıho kralovstvı ˇ ´ ˇ ˇ se ale kazdemu cloveku jeho tou˚ ´ ´ ´ ha mıt vlastnı dum splnı. Prorok ´ ˇ ˇ ˇ Izajas napsal: „Jiste budou stavet ´ ˇ ´ domy a obyvat je; a jiste budou sa´ zet vinice a jıst jejich ovoce.“ (Iz. ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ 65:21) Muzeme se vsak tesit i na ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ neco dalsıho. Dnes sice nekterı ´ ´ ˚ ˚ ˇ lide majı svuj dum, a nekdy dokon´ ´ ´ ce rodinne sıdlo, ale mnozı z nich ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ se obavajı, ze o nej prijdou kvuli fiˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ nancnım problemum, nebo zijı ve ˇ ˇ strachu, ze se jejich majetek ci ˇ ˇ ˚ oni sami stanou tercem zlocincu. ˇ´ ´ ´ ´ V Bozım kralovstvı se nic takoveho nestane. w12 9/15 2:4, 5 ˇ ´ ˇ´ Pondelı 6. rıjna ˇ ´ ˇ [Abraham] o cekaval . . . mesto, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ktere ma skutecne zaklady a jehoz ˚ ˚ stavitelem a puvodcem je Buh. (Hebr. 11:10) ´ ˇ Jsi rozhodnuty odlisovat se od ˇ ´ ˇ tohoto nicemneho sveta? Je pravˇ ´ ´ ´ ´ da, ze to nemusı byt snadne. Dıky ˇ´ ˇ ˇ Bozı pomoci a podpore spolukres˚ ˇ ˚ ˇ ˇ anu se ti to vsak muze darit. ˇ ´ Pamatuj, ze nejsi sam. Boj proti ˇ ˇ Satanovi a jeho svetu vedou vsichˇ ´ ˇ ni, kdo chtejı slouzit Jehovovi. ˚ ˇ ˇ (Ef. 6:12) Pokud mu duverujeme ˇ ´ ˇ ´ a povazujeme ho za sve bezpecne ´ ˚ ˇ ´ obydlı, muzeme v tomto boji zvıˇ ˚ ˇ ´ tezit. Muzeme take napodobovat ˇ ´ ˇ ˇ Abrahama. Mel stale pred ocima ˇ ´ odmenu, kterou mu Jehova slıˇ ´ bil. (2. Kor. 4:18) Mestem, ktere ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ „ocekaval“, je mesiasske kralov´ ˇ ˇ ´ stvı. My na nej v urcitem smyslu ˇ ´ ˇ ˇ ´ cekat nemusıme, protoze uz vlad´ ˇ ´ ´ ˚ ˚ ne v nebi. A navıc pribyva dukazu ˇ ˇ ˇ ´ o tom, ze uz brzy prevezme uplnou ´ ´ ˇ´ vladu nad zemı. Je pro tebe Bozı ´ ´ ˇ ´ ´ kralovstvı skutecne? Ma vliv na to, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jake mas priority a jak se dıvas na ˇ ˇ ´ ˇ zivot a na soucasny svet? (2. Petra 3:11, 12) w13 3/15 4:13, 14 ´ ´ ˇ´ Utery 7. rıjna ˇ ˇ ´ ˇ Jsi knezem na neurcity cas podle ˚ zpusobu ˇ Melchisedeka! (Zalm 110:4) ´ ´ Za vlady krale Davida Jehova ˇ´ stvrdil prısahou dva sliby, z jeˇ ˇ ´ ´ ˇ jichz splnenı budou mıt uzitek ˇ ´ vsichni, kdo ho poslouchajı. Za ´ ˇ´ ˇ prve, prısahal Davidovi, ze ˇjeho ˚ ˇ trun bude trvat navzdy. (Zalm ´ 89:35, 36; 132:11, 12) Za druhe, Jehova inspiroval Davida, aby ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ predpovedel, ze v urcitem obdo´ ´ ˇ bı bude jeden kral slouzit ve proˇ ´ ˇ spech lidstva zaroven jako veleˇ ´ ˇ ´ knez. V Izraeli byl urad krale ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ od uradu kneze uplne oddelen. ˇ ˇ´ ´ Knezı pochazeli z kmene Le´ ´ ´ vi, zatımco kralove z kmene Ju´ ˇ ´ ˚ da. O slavnem dedici sveho truˇ ˇ nu vsak David napsal, ze bude ´ ˇ jak kralem, tak knezem. V sou´ ´ ˇ ´ ˇ ladu s tımto proroctvım Jezıs ´ ´ ´ Kristus, slıbene semeno, nynı ´ ˇ vladne v nebi. A jako veleknez ´ ´ ´ ´ pom aha kaj ıcnym lidem, aby ´ ˇ ´ zıskali pred Jehovou schvale´ ´ ne postavenı. (Hebr. 7:21, 25, 26) w12 10/15 3:13, 14 ˇ ˇ´ Streda 8. rıjna ˇ ˇ´ Pokor se. (Prısl. 6:3) ˇ ˇ ´ ´ Pro vetsinu lidı nenı jednodu´ ˇ´ ˇ ´ che se omluvit. Bozı sluzebnıˇ ´ ˇ ´ ci se vsak chovajı jako mensı, ˇ ´ ´ ´ ˇ coz davajı najevo tım, ze jsou ´ ochotnı uznat svou chybu a poˇ ´ ´ ˇ z adat o prominut ı. Ochotn e ´ ˇ ´ ´ ´ take odpoustı druhym. Pycha ˇ ´ ´ ´ lidi rozdeluje a vyvolava sva´ ry, ale milosrdenstvı vede k poˇ´ ˇ koji ve sboru. Prılezitost projeˇ´ ˇ vit pokoru a uprımne se omluvit ´ ˇ ´ ˇ m ame nap rıklad tehdy, kdy z ˚ ˚ ´ kvuli okolnostem, ktere nemuˇ ˇ´ zeme ovlivnit, nedodrzıme sloˇ ´ vo. Mozna bychom mohli vinu ˇ ˇ svalovat na neco nebo nekoho ji´ ´ ˇ neho, ale jsme-li pokornı, nepre´ ˇ´ ´ ´ hlızıme sve vlastnı nedostatky ´ ˇ ˇ´ a jsme ochotnı je priznat. (Prısl. ˇ ˇ ´ 6:1–5) Jsme velmi vdecnı za to, ˇ ´ ˇ´ ze nas Bozı Slovo povzbuzuje, ˇ ´ abychom se chovali jako mensı. (Luk. 9:48) w12 11/15 3:17–19 ˇ ˇ´ Ctvrtek 9. rıjna ˇ ´ ´ ˇ ´ Mejte lasku k celemu spolecenstvı ˚ ˇ ´ ˇ ˇ bratru, mejte bazen pred Bohem. (1. Petra 2:17) ´ ´ ˇ ˇ Mıt bazen pred Bohem zna´ ˇ mena, ze ho nechceme zklamat, ˇ a proto si prejeme jednat podle ˚ ´ ˇ´ jeho vule. S radostı mu slouzıˇ ˇ me spolecne s bratry a sestrami ´ ˇ ˇ´ ´ ´ z celeho sveta, kterı majı stejne ˇ ´ ´ ˇ ´ pranı jako my. Je tedy prirozene, ˇ ´ ´ ´ ze mame „lasku k celemu spoleˇ ´ ˚ ˇ ´ censtvı bratru“. V dnesnım so´ ˇ ˇ ˇ ´ beckem svete je neco takoveho ´ ´ ´ ˇ´ ˇ vzacne a lide, kterı nejsou sved´ ˇ ˇ ky Jehovovymi, jsou casto pre´ ˇ ´ kvapenı, jak vrele vztahy mezi ´ ˚ sebou mame. Jedna pruvodkyˇ ´ ne, ktera pracovala pro ame´ ´ ˇ ˇ rickou cestovnı kancelar, zasla ´ ´ ´ ˇ´ nad tım, s jakou laskou a pecı ´ ´ bylo postarano o delegaty mezi´ ´ ˇ ˚ narodnıho sjezdu svedku Jeho´ ˇ vovych v Nemecku v roce 2009. ´ ˇ ´ ´ Prohlasila, ze za cela leta, co ˚ ˇ ˇ pracuje jako pruvodkyne, neco ´ ˇ ˇ ˇ ˇ takoveho jeste nevidela. Slysel ˇ ´ ´ jsi i ty neco podobneho od lidı, ˇ´ ˇ ´ kterı nejsou svedky Jehovovymi ˇ ´ ˇ a byli na nekterem z nasich sjez˚ du? w12 12/15 3:18 ´ ˇ´ Patek 10. rıjna ˇ ´ ˇ Ty, Jehovo, jsi totiz dobry a pri´ ˇ ˇ ´ ´ chystany odpoustet; a milujıcı ˇ ˇ ´ ´ laskavost ke vsem, ˇ kdo te vzyvajı, ´ je hojna. (Zalm 86:5) ´ ´ Modlitba ma velkou sılu. Vy´ ´ ´ ´ ˇ plyva to z nadherneho zalmu, ve ´ ´ ˇ ˇ´ kterem David vyjadril, co prozıˇ ˇ val, kdyz Jehova vyslysel jeho ˇ modlitbu. (Zalm 32:1–5) David ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ priznal, ze zpocatku se snazil sve ˇ ´ ˇ svedomı umlcet a to ho zcela vyˇ ˇ ´ ˇ´ cerpalo. Protoze sve hrıchy nejˇ´ ˇ ˇ ˇ drıve vyznat nechtel, dusevne ´ i fyzicky stradal a ztratil radost. ˇ ´ Co mu nakonec prineslo ulevu? ˇ ˇ Jedine to, ze se Bohu vyznal. Jehova na Davidovy modlitby odˇ ˇ ´ ˇ povedel a dal mu sılu, aby delal ´ ´ to, co je spravne. Pokud se i ty ˇ ˚ ˇ ˇ budes ze srdce modlit, muzes si ´ ´ ˇ ´ ˇ byt jisty, ze Jehova tvym snaz´ ´ ˇ nym prosbam bude venovat po´ ´ ˇ zornost. Trapı-li te chyby z miˇ ˇ ˇ ´ nulosti, snaz se je v co nejvetsı ´ ˇ ˚ ˇ ˇ mıre napravit a pak duveruj Jeˇ ˇ ´ ˇ hovovu ujistenı, ze ti odpustil. w13 1/15 4:12 ˇ´ Sobota 11. rıjna ´ ´ ´ Neznajı hlas cizıch lidı. (Jan 10:5) ´ ˇ ´ Odbornıci zjistili, ze zpracova´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ vanı vıce zvuku soucasne je ob´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ tıznejsı, kdyz se jedna o lidskou ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ rec. To znamena, ze kdyz slysıs ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ rec dvou lidı zaroven, musıs si ˇ vybrat, komu budes naslouchat. ˚ ´ ˇ ´ Tvuj vyber budeˇ zaviset na tom, ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ co slyset chces. Zide, kterı si ˇ ´praˇ ´ li cinit touhy sveho otce, Dabla, ˇ´ˇ Jezısovi nenaslouchali. V knize ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Prıslovı se mluvı o tom, ze kazdy ´ ´ ´ ´ ´ z nas dostava pozvanı do obraz´ neho domu moudrosti a domu ˇ´ hlouposti. (Prısl. 9:1–5, 13 –17) Jak moudrost, tak hloupost na ´ ´ ´ ´ nas stale volajı a my se musıme ´ ´ ´ ˇ rozhodnout, ktere pozvanı priˇ ´ ´ ´ jmeme. Nase rozhodnutı zavisı ˇ´ ˚ ˇ na tom, cı vuli si prejeme konat. ´ ˇ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ Lide, kterı patrı k Jezısovym ov´ ´ ´ cım, naslouchajı jeho hlasu a na´ sledujı ho. (Jan 10:16, 27) Jsou ˇ „na strane pravdy“. (Jan 18:37) ˇ´ˇ ˇ ´ Ti, kdo Jezıse pokorne nasledu´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ jı, zıskavajı slavu. (Prısl. 3:13, 16; 8:1, 18; 29:23) w13 2/15 4:13, 14 ˇ ˇ´ Nedele 12. rıjna ˚ ´ ´ Buh poprve obratil svou pozornost ´ ˚ k narodum, aby z nich vybral lid ´ ´ pro sve jmeno. (Sk. 15:14) ˇ ´ ´ Clenove duchovnıho Izraele — ´ ´ ´ ´ noveho naroda, ktery je nazy´ ˇ´ ´ ´ van Bozım jmenem — toto jmeˇ ´ no bezpochyby pouzıvali, naˇ´ ˇ ´ prıklad kdyz citovali Hebrejska ´ ˇ pısma. (Skutky 15:17) V Petrove ˇ ˚ ˚ proslovu k Zidum i proselytum ˚ ´ ´ ˚ ´ z ruznych narodu o Letnicıch ˇ ˇ´ ´ ˇ 33 n. l. zaznelo Bozı jmeno ne´ kolikrat. (Sk. 2:14, 20, 21, 25, 34) ˇ ´ ´ ´ Kresane v prvnım stoletı Jehoˇ vu ctili, a on proto zehnal jejich ´ ˇ ˇ kazatelske cinnosti. A podobne ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ zehna i nası sluzbe, kdyz jeho ´ ˇ jmeno hrde oznamujeme, a poˇ ´ kud je to mozne, ukazujeme ho ´ lidem v jejich vlastnı Bibli. Se´ znamujeme je s pravym Bohem, ˇ ´ ˇ ´ coz je pro nas i pro ne velka ˇ ´ cest. Mohou tak navazat jediˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ necne pratelstvı se svym Stvori´ telem, ktere mohou prohlubo´ ˚ ˇ ˇ vat a ktere muze trvat navzdy. w13 3/15 5:12, 13 ˇ ´ ˇ´ Pondelı 13. rıjna ˇ ˇ ´ Jak verne oddanymi a spravedli´ ´ ´ vymi a bezuhonnymi jsme se pro´ ´ kazali byt. (1. Tes. 2:10) ´ ˇ ´ Co majı spolecneho Delila, Ab´ ˇ ˇ ´ ˇ salom a Jidas Iskariotsky? Vsichˇ ni nekoho zradili — Delila zradila ´ soudce Samsona, ktery ji miloval, ´ ´ Absalom zradil sveho otce, krale ´ ˇ ´ ´ Davida, a Jidas zradil sveho Pana, ˇ´ˇ ´ ˇ ´ Krista Jezıse. Svym opovrzenıhod´ ´ ´ ´ ´ nym jednanım druhym velmi ublıˇ ˇ ˇ zili. Proc bychom o tom, co udelali, ˇ ˇ ´ ˇ meli premyslet? Jedna spisovatelˇ ˇ´ ka napsala, ze zrada dnes patrı ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ k nejb eznejsım precinum, kterych ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ se lide vuci svym bliznım dopouste´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jı. Nenı to nic prekvapujıcıho. Kdyz ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ totiz Jezıs mluvil o znamenı „zave´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ru systemu vecı“, rekl, ze mnozı se ´ budou „navzajem zrazovat“. (Mat. ´ ˇ 24:3, 10) Zradit znamena nekoho ´ ˇ ˇ svevolne opustit, nekomu se zproˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ neverit nebo vuci nekomu umyslˇ ˇ ´ ´ ne porusit zavazek. Takove projevy ˇ ˇ ˇ ˇ´ nevernosti svedcı o tom, ze skuˇ ˇ ˇ ´ tecne zijeme v „poslednıch dnech“. ˇ ´ ˇ Pavel napsal, ze lide budou „never´ ´ nı“ a „zradci“. (2. Tim. 3:1, 2, 4) Neˇ ˚ ´ vernost a zrada zpusobujı bolest ´ ´ ´ ˇ a trapenı. Nenı pochyb o tom, ze ´ ´ ´ ´ ´ zradne jednanı je neblahym zna´ ´ ˇ ˇ menım doby, v nız zijeme. w12 4/15 2:1, 2 ´ ´ ˇ´ Utery 14. rıjna ´ ´ ´ Pravı ctitele budou uctıvat Otce duchem a pravdou, nebo Otec ˇ ˇ ´ ´ skutecne hleda takove lidi, aby ´ ho uctıvali. (Jan 4:23) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Sou c ast ı na seho d edictv ı je ˇ ´ ˇ ´ ´ mnozstvı presnych a cennych in´ ˇ´ formacı z minulosti. Prıkladem ´ ´ jsou zpravy o Abrahamovi, Iza´ kovi a Jakobovi. Tito patriarcho´ ´ ˇ ve se svymi rodinami jiste mluvili ˇ o tom, jak delat radost Jehovovi. ´ ˇ ´ Nenı tedy divu, ze se spravedlivy ´ Josef odmıtl dopustit nemravnosˇ ˇ ˇ ˇ ti, protoze nechtel „hresit proti ˇ ´ Bohu“. (1. Mojz. 39:7–9) V prvnım ´ ˇ ´ stoletı se kresanske tradice neboˇ ´ ´ ˇ li pokyny predavaly ustne a osob´ ˇ´ ´ nım prıkladem. To se mimo jine ´ ˚ ˚ ˇ ´ t ykalo pokynu k pr ub ehu P aˇ ˇ ´ ˇ novy ve ce re, kter e Pavel p reˇ ´ ˚ dal kresanskym sborum. (1. Kor. ˇ 11:2, 23) Dnes jsou vsechny po´ ˇ drobnosti, kter e pot rebujeme ´ ´ znat, abychom mohli Boha uctıˇ vat „duchem a pravdou“, obsazeny ˇ´ ´ v Bibli. (Jan 4:24) Bozı Slovo ma ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ k dispozici temer kazdy clovek, ˇ ´ ale my, Jehovovi sluzebnıci, si ho ´ ˇ ´ ˇ´ zvlas vazıme. w13 2/15 1:6 ˇ ˇ´ Streda 15. rıjna ´ ´ ´ Pan se obratil a podıval se na Petˇ ˇ ´ ˚ ´ ra a Petr si pripomnel Panuv vyˇ ˇ ˇ´ ˇ rok, kdyz mu rekl: „Drıve nez dnes ´ ˇ ´ ˇ kohout zakokrha, trikrat me zaˇ ˇ pres.“ (Luk. 22:61) ˚ ˇ´ˇ Petr zustal Jezısovi a Jehovovi ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ verny, prestoze kvuli strachu z lidı ˇ ´ ´ ´ ´ nekolikrat klopytl. Sveho Pana zaˇ ˇ ´ prel pred ostatnımi lidmi, a to ˇ ´ nejen jednou, ale trikrat. (Luk. ˇ 22:54–60) Pozdeji nejednal v souˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ladu s kresanskymi merıtky, kdyz ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ se spoluverıcımi z nezidovskych ´ ˚ narodu jednal, jako by byli podˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ radnejsı nez kresane zidovskeho ˚ ˇ ˇ puvodu. Apostol Pavel ale jasne ˇ ˇ ˚ ˇ ´ videl, ze Petruv postoj je spatny — ˇ ´ ´ ´ v kresanskem sboru nenı mısto ´ ´ ´ ˇ pro narodnostnı rozdıly. Nez mohl ´ ´ ´ ˚ Petr svym jednanım zpusobit ve ˇ ´ ˇ ˇ sboru rozdelenı, Pavel ho verejne napomenul. (Gal. 2:11–14) Urazil ´ ˇ se snad Petr a zavod o zivot vzdal? Ne, Pavlovu radu si vzal k srdci, ´ ˇ ˇ uplatnil ji a v zavode pokracoval. w13 3/15 1:12 ˇ ˇ´ Ctvrtek 16. rıjna ´ ˇ ´ Jehova je blızko tem, kdo majı zlo´ ´ mene srdce, a ty, kdo jsou zdrcenı ˇ na duchu, zachranuje. ˇ (Zalm 34:18) ˇ ´ ˇ David se behem sveho zivota ´ ´ dostal do mnoha tısnivych situ´ acı. (1. Sam. 30:3–6) Z jeho inspi´ ˇ ´ ˇ rovanych slov je zrejme, ze Jehoˇ ˇ ˇ va o jeho pocitech vedel. (Zalm ˚ ´ ˇ 56:8) Buh vı i o nasich pocitech. ˇ ´ ´ Kdyz mame „zlomene srdce“ ne´ bo jsme „zdrcenı na duchu“, je ´ ´ ˇ ´ nam nablızku. Uz to nas samo ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ o sobe muze utesit, podobne jako ˇ ˇ ´ to utesilo Davida, ktery napsal: ´ „Budu mıt radost a radovat se ´ ´ ´ ˇ z tve milujıcı laskavosti, z toho, ze ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ jsi uvidel me trapenı; ˇ vedel jsi ´ ´ ´ ˇ o tısnıch me duse.“ (Zalm 31:7) ˇ ˇ Jehova si vsak nejen uvedomuje, ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ze prozıvame tısen, ale take nam ´ ˇ ´ poskytuje utechu a povzbuzenı. ˇ ´ ˇ´ ˇ Dela to naprıklad prostrednic´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ tvım nasich shromazdenı. Ne´ spravedlnost, ktera panuje v Saˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ tanove svete, nas muze sklicovat. ´ Pokud ale chod ıme na shro´ ˇ ˇ ´ ˇ mazdenı, kde jsme ve spolecnosˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ti spoluverıcıch, prinası nam to ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ osvezenı a pomaha nam to mıt raˇ dost ze sluzby Jehovovi. w12 4/15 5:14, 15 ´ ˇ´ Patek 17. rıjna ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Kez te Jehova prısne napomene. (Juda 9) ˇ ˇ´ˇ ˇ Kdyz se Jezısˇ jako archandel ˇ ´ ˇ´ˇ Michael prel s Dablem o Mojzısoˇ ˇ ˇ vo telo, neprekrocil svou pravo´ moc. S pokorou a skromnost ı ˇ ˇ ´ nechal na Jehovovi, Nejvyssım ˚ ˇ ´ soudci, aby ve svuj cas a svym ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ zpusobem vec vyresil. Behem sve ˇ ´ ˇ´ˇ predlidske existence se Jezıs bez´ ´ pochyby obeznamil i s proroctvı´ ´ ´ mi, ktera se tykala jeho ulohy ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Mesiase. Predem uz tedy vedel, ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ jake zazitky ho cekajı. Ukol zıt na ˇ´ ´ ´ zemi a zemrıt jako slıbeny Me´ ˇ ˇ ˇ ˇ sias presto prijal. Proc? Protoˇ ´ ˇ ze byl pokorny. Apostol Pavel to ˇ vyzdvihl slovy: „Ackoli existoval ˇ´ ˇ ˇ v Bozı podobe, neuvazoval o tom, ˇ ˇ ´ ˇ ze by neco uchvatil, totiz aby byl ˇ ´ roven Bohu. Ne, ale zrekl se sam ˇ sebe, prijal podobu otroka a stal ´ se podobnym lidem.“ (Fil. 2:6, 7) w12 11/15 2:5, 6 ˇ´ Sobota 18. rıjna ´ ˇ´ ˇ ´ A majı v podrızenosti . . . kazde´ ´ ˇ ˇ ho pohybujıcıho se zivocicha, kte´ ry se pohybuje po zemi. ˇ (1. Mojz. 1:26) ´ Lid e jsou vrcholem Jehovo´ ˇ ´ va pozemskeho stvorenı. Adam ˇ a Eva a nakonec i vsichni jejich ˇ ´ ˇ ´ ˇ potomci meli dohlızet na zvırata ´ ´ a mıt s nimi pokojne vztahy. Ne´ ˚ mame tedy duvod divit se biblic´ ´ ˇ kym proroctvım o tom, ze mezi ´ ˇ lidmi a zvıraty bude pokoj. (Iz. ˇ 11:6–9; 65:25) Kdyz Noe a jeho roˇ ˇ dina vysli po potope z archy, Jehoˇ ´ ˇ ˇ va jim rekl: „Strach z vas a zdese´ ´ ´ ˇ ´ nı z vas bude nadale na kazdem ˇ ´ ´ ´ zivem zemskem tvorovi.“ Od te ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ doby vetsina zvırat pred clove´ ´ ˇ ˇ kem utıka, coz je vlastne v jejich ´ ˇ zajmu. (1. Mojz. 9:2, 3) Jehova jisˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ te dokaze urcitou mıru takoveˇ ˇ ´ ho strachu a zdesenı odstranit, ´ ˚ aby lide v souladu s jeho puvod´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nım zamerem mohli mıt zvırata ˇ´ ˇ v podrızenosti. (Oz. 2:18) Vsichni, ˇ´ kdo budou zıt na zemi, se tedy ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ mohou tesit na nadherne zazitky. w12 9/15 2:7, 9 ˇ ˇ´ Nedele 19. rıjna Vyvolte si dnes, komu budete slouˇ zit. (Jozue 24:15) ´ ´ ˚ ˇ Svymi rozhodnutımi muzeme ˇ ´ ´ ´ do urcite mıry ovlivnit, jakym ˇ ´ ´ ˇ ˇ smerem se bude ubırat nas zivot. ˇ ˇ ˇ ´ Predstavme si cloveka, ktery jde ˇ ˇ ´ ´ po ceste, a ta se pred nım nahle ˇ ˚ ´ rozdeluje. Kudy pujde dal? V Bib´ ´ ˇ´ ˇ ´ li nachazıme prıbehy mnoha lidı, ˇ´ ´ kterı se ocitli v podobne situaci. ˇ´ Naprıklad Kain se musel rozhod´ ˇ ´ ˚ nout, zda svemu hnevu da pru´ ˇ chod, nebo ho ovladne. (1. Mojz. 4:6, 7) Jozue se musel rozhodnout, ˇ ´ zda bude slouzit pravemu Bohu, ´ ˇ ´ nebo uctıvat bohy falesne. Jeho ´ ´ ´ cılem bylo uchovat si blızky vztah k Jehovovi, a proto si zvolil cestu, ´ ´ ktera k tomuto cıli vedla. Kain ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zadny takovy cıl nemel, a tak si ´ vybral cestu, ktera ho od Jehovy ´ ´ ´ vzdalila. Na podobna rozcestı se ´ ´ ´ dostavame i my. V takovych situa´ ˇ ´ cıch pamatujme na to, co je nasım ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ cılem — prinaset svym jednanım ´ ´ ˇ slavu Jehovovi a vyhybat se vse´ ˇ ´ mu, co by nas od nej mohlo vzdalit. (Hebr. 3:12) w13 1/15 2:1–3 ˇ ´ ˇ´ Pondelı 20. rıjna ˇ ˇ ´ ´ To je dedicne vlastnictvı Jehovo´ ˚ vych sluhu. (Iz. 54:17) ˇ ´ ˇ V na sich publikac ıch cteme ´ ´ zpravy o tom, jak Jehova chra´ ˚ ´ ˇ ´ nı svuj lid, a tım jsme ujisovaˇ ˇ ´ ni, ze ˇ „Jehova je na [nası] straˇ ´ ˇ ´ ne“. (Zalm 118:7) I tato vypravenı ˇ ´ ´ ˇ ´ jsou soucastı naseho rostoucıho ´ ˇ ´ ´ duchovnıho dedictvı. Dıky nim se ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ cıtıme v bezpecı, prestoze jsme ´ ´ ˇ ˇ pronasledovani. K nasemu dedic´ ˇ´ ´ ´ tvı patrı i tento nadherny slib: ˇ ˇ „ ‚A bude proti tobe vytvorena ja´ ˇ ´ ´ ˇ kakoli zbran, nebude mıt uspech, ˇ ˇ ´ ´ a kazdicky jazyk, ktery proti toˇ ´ ˇ be povstane v soudu, odsoudıs. ˇ ˇ ´ ´ To je dedicne vlastnictvı Jehovo´ ˚ vych sluhu a jejich spravedlnost je ˚ ´ ode mne,‘ (Iz. ˇ ´ je´ Jehovuv vyrok.“ ˇ ´ 54:17) Zadna Satanova zbran nam ˚ ˇ ˚ ˇ nemuze zpusobit trvalou skodu. ˇ´ ˇ ˇ´ Satan se vytrvale snazı znicit Bozı ´ Slovo a zabranit lidem, aby znali ˇ´ ´ Bozı jmeno a biblickou pravdu. ˇ ˇ Jehova je vsak mnohem mocnejˇ ´ ˇ ´ ´ sı, a proto zadna Satanova snaha ´ ˇ ´ ˇ nema sanci na uspech. w13 2/15 1:7, 8 ´ ´ ˇ´ Utery 21. rıjna ´ ´ ˚ ˇ ´ Cely izraelsky dum je neobrezany v srdci. (Jer. 9:26) ´ ˇ ´ ´ Klıc k pochopenı vyrazu „neobˇ ´ ´ ´ rezany v srdci“ nach ˇ az˚ıme ve vy´ ˚ bıdce, kterou Buh Zidum adresoˇ ˇ ˇ ´ val: „Odejmete predkozky svych ´ ˇ ´ ˇ ´ srdcı, judstı muzi a obyvatele Je´ ˚ ruzalema; aby muj vztek nevyˇ ˚ ˇ ˇ sel . . . kvuli spatnosti vasich jedˇ ´ ´ ´ ´ nanı.“ A z ceho jejich jednanı ˇ pramenilo? Zevnit z jejich srdce. ˇ r, ´ ˇ ´ (Mar. 7:20–23) Zide meli zatvrzele ´ a vzpurne srdce. Jejich pohnut˚ ˇ ´ ky a zpusob myslenı se proto Bo´ hu nelıbily. (Jer. 5:23, 24; 7:24–26) ˚ ˇ ˇ Buh jim rekl: „Dejte se obrezat ˇ ˇ ˇ Jehovovi a odejmete predkozky ´ ´ sv srdcı.“ (Jer. 4:4; 18:11, 12) ˇ ych ´ ´ ˇ ˇ ˇ Zide v Jeremj a sove dob e tedy ˇ ˇ ˇ ˇ obrazne receno potrebovali opeˇ´ ˇ raci — obrızku srdce. Stejne na ´ ˇ´ ˇ ˇ tom byli Izraelite v Mojzısove doˇ ˇ ˇ be. (5. Mojz. 10:16; 30:6) „Obrezat ˇ ˇ predkozku srdce“ znamenalo odˇ ˚ ˇ stranit vsechno, kvuli cemu jejich ˇ´ ´ srdce nereagovalo na Bozı vedenı. ˇ ˇ ˇ Meli se zbavit myslenek, tuzeb ´ a pohnutek, ktere byly v rozpoˇ´ ˚ ´ ru s Bozı vulı. (Sk. 7:51) w13 3/15 2:7–9 ˇ ˇ´ Streda 22. rıjna ˇ ´ Nejsme v nevedomosti o jeho zaˇ merech. (2. Kor. 2:11) ´ ˚ ˇ Co nam pomuze, abychom se Sa´ tanov ymi taktikami nenecha´ ˇ li oklamat a dal Jehovovi slouzili ´ ´ ˚ ˇ ´ s uplnym srdcem? D ule zit a je ´ ˇ ˇ´ modlitba. Pavel svym spoluverı´ ˇ ´ ˇ ´ cım napsal, ze majı „pevne stat ˇ ´ ´ ´ proti Dablovym pleticham“. Pak ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ je vybıdl, aby „se pri kazde prıleˇ ´ ˇ zitosti . . . st ale [modlili] ka z´ ´ ˇ ´ dym druhem modlitby a upenlive prosby“. (Ef. 6:11, 18; 1. Petra 4:7) ˇ ´ ˇ´ ´ K cemu takove uprımne modlitby ˇ povedou? Pavel napsal: „Ve vsem ´ ´ ˇ ´ ´ davejte sve prosebne zadosti na ˇ ´ ´ ˇ vedomı Bohu modlitbou a upen´ ˚ ´ livou prosbou spolu s dıkuvzda´ ˇ´ ´ ˇ ˇ nım, a Bozı pokoj, ktery prevysuje ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vsechno myslenı, bude strezit vase ´ srdce.“ (Fil. 4:6, 7) Mame-li Jehoˇ ´ ´ vovi slouzit s uplnym srdcem, mu´ ˇ ˇ sıme se modlit vroucne a casto. ˇ ´ (Luk. 6:12) Poloz si tedy otazku: ´ ˇ ´ ´ Jak vroucı a cast e jsou m e modlitˇ ´ by? (Mat. 7:7; Rım. 12:12) Z odpoˇ ´ ˇ ´ ´ vedi poznas, do jake mıry opravˇ ˇ´ˇ du touzıs Bohu slouzit. w12 4/15 3:16, 18 ˇ ˇ´ Ctvrtek 23. rıjna ´ ´ Nezakolısalˇ v nedostatku vıry. ´ (Rım. 4:20) ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ V teto narocne dobe nesmıme ´ ´ ˇ zakolısat „v nedostatku vıry“. Nase ´ ´ ´ ´ vıra naopak musı byt pevna, proˇ ´ toze pak budeme mıt odvahu koˇ´ ˚ ˇ ´ ´ nat Bozı vuli. Jehovovi nepratele, tedy Satan a ti, kdo jsou pod je´ ˇ´ ´ ho vlivem, se nam snazı zabraˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ nit v plnenı ukolu, ktery Jezıs dal ˇ ´ ´ ´ ˚ vsem svym nasledovnıkum. (Mat. ˇ ´ ˇ ˇ ´ 28:19, 20) Prestoze na nas Dabel ´ ˇ´ ˇ utocı, nepochybujeme o tom, ze ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ nas Buh „je Zachrancem lidı vseho ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ druhu, zvlaste vernych“ a „vı, jak ˇ ˇ ´ osvobodit ze zkousky lidi zbozne oddanosti“. (1. Tim. 4:10; 2. Pet´ ra 2:9) Jehova brzy odstranı tenˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ to nicemny system vecı. Prestoze ´ ˇ nezname vsechny podrobnosti ani ˇ ´ ˇ ´ presny cas, kdy se to stane, vıme, ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ze v urcenou dobu nas Buh proˇ ´ ˇ´ ´ strednictvım Krista znicı sve neˇ ´ ´ pratele a ospravedlnı svou svrcho´ vanost. Neobelhavejme sami sebe ˇ´ ˇ ˇ a nerıkejme si, ze „vsechno pokraˇ ˇ ˇ ˇ ´ cuje presne jako od pocatku stvoˇ ´ renı“. (2. Petra 3:3, 4; 1. Tes. 5:1) w12 5/15 3:17, 18 ´ ˇ´ Patek 24. rıjna ´ Absalom stale kradl srdce izrael´ ˇ ˚ skych muzu. (2. Sam. 15:6) ´ ˇ´ ´ Satan se stale snazı krast srdce ´ ˇ ´ ˚ Jehovovych sluzebnıku a dnes to ˇ ´ ˇ ´ ´ dela prostrednictvım novodobych ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ Absalomu. Mozna rıkajı: „Jehovoˇ ˇ´ ´ ´ va merıtka jsou tak omezujıcı. Po´ dıvej se na ty, kdo Jehovovi neˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ slouzı. Ti si umı uzıvat!“ Dokazes ´ ´ ˇ ´ takove odporne lzi prohlednout ˚ ˇ ˇ ´ ˇ a zustanes Bohu verny? Budes ´ ˇ ˚ stale povazovat Jehovuv „dokona´ ´ ˚ ´ ly zakon“, tedy Kristuv zakon, za ´ ´ ´ ˇ ´ jedinou cestu k zıskanı skutecne ´ svobody? (Jak. 1:25) Tohoto zakoˇ ˇ na si vaz a svou kresanskou svoˇ bodu nikdy nezneuzij. (1. Petra ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ 2:16) O tom, ze za hrısne jednanı je ˇ ´ casto nutne zaplatit vysokou cenu, ´ ˇ ˚ se mnoho mladych kresanu, a do´ ˇ ˇ ´ ˇ konce i nemalo tech starsıch, zel ˇ ˇ ˇ ´ ˇ muselo presvedcit z vlastnı zkuseˇ nosti. (Gal. 6:7, 8) Poloz si proto ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ otazky: Dokazu odhalit, cım se me ˇ´ ˇ Satan snazı oklamat? Povazuji Je´ ˇ ˇ ´ ˇ´ hovu za sveho nejblizsıho prıtele, ˇ ˇ´ ´ ˇ za nekoho, kdo vzdycky rıka pravˇ ˇ ´ du a kdo pro me chce to nejlepsı? (Iz. 48:17, 18) w12 7/15 2:6, 7, 9 ˇ´ Sobota 25. rıjna ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Kralovstvı se zcasti prokaze byt ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ silne a zcasti se prokaze byt kreh´ ke. (Dan. 2:42) V Danielovi 2:41 se o chodidlech ˇ ´ sochy, kterou spatril kral Nebu´ ˇ ˇ kadnecar, mluvı jako o smesi zele´ ´ za a hlıny, jako o jednom kralov´ ´ stvı, ne o mnoha. Hlına jsou tedy ˇ ´ ˇ urcite prvky uvnitr anglo-americ´ ˇ ´ ˇ ˚ ke svetove velmoci, je z zpusobu´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ jı, ze je slabsı nez Rımska rıse, ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ktera je znazornena cistym zele´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zem. O hlıne je receno, ze predstavuje potomstvo lidstva, tedy ˇ ´ ˇ obycejne lidi. (Dan. 2:43) Obca´ ´ ˇ ´ ne anglo-americke svetove velmoˇ ´ ´ ´ ˇ ci se dozadujı svych prav prostred´ ˚ ´ ´ ´ nictvım ruznych hnutı za lidska ´ ´ ˚ prava, odborovych svazu a hnu´ ´ ˇ ´ ´ tı za nezavislost. Obycejnı lide ´ ´ tak podkopavajı schopnost anglo´ ˇ ´ -americke svetove velmoci jednat ˇ ´ s zeleznou silou. Jejı moc osla´ ´ ´ ´ ´ ´ bujı take rozdılne politicke naˇ ´ ´ ´ zory a tesn e volebn ı vysledky, ˚ ´ ´ ´ kvuli kterym nikdo nezıska poˇ ˇ ˇ ´ ´ trebnou vetsinu. Ani oblıbenı po´ ´ litikove proto nejsou schopnı pro˚ sadit svuj program. (2. Tim. 3:1–3) w12 6/15 2:9 ˇ ˇ´ Nedele 26. rıjna ´ ˇ Naslouchej, Izraeli: Jehova, nas ˚ Buh, je jeden Jehova. ˇ (5. Mojz. 6:4) ´ ˇ´ ˇ Tento vyrok citoval i Jezıs. Kte´ ´ ˇ ´ ry pravy kresan by s tım tedy nesouhlasil? (Mar. 12:29) Nauka ´ o Trojici navıc odporuje tomu, co ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Jezıs pˇ rikazal svym ıˇ ˇ nasledovn ˚ ˇ ´ kum. Rekl jim: „Cinte ucednıky ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ z lidı vsech narodu, krtete je ve ´ ´ jmenu Otce a Syna a svateho ducha.“ (Mat. 28:19) Ten, kdo chce ´ ˇ ˇ ´ ˇ byt pokrtenym svedkem Jeho´ ´ ´ ´ vovym, musı uznavat svrchovane ´ ´ postavenı Otce, Jehovy, a ulohu ˇ´ ˇ ´ a autoritu jeho Syna, Jezıse. Musı ´ ˇ ˇ ˇ ´ take verit, ze svaty duch je Boˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zı cinna sıla, a ne soucast Trojiˇ ´ ce. (1. Mojz. 1:2) Ten, kdo se vıry ´ ˚ v Trojici nechce vzdat, se nemuˇ ˇ ´ ze zasvetit Jehovovi Bohu a dat ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ se pokrtıt. Jiste si vazıme nase´ ˇ ´ ´ ´ ho duchovnıho dedictvı, ktere nas ´ ´ ˇ ˇ chranı pred naukami, jez Boha ´ ´ zneuctıvajı. w13 2/15 2:6, 7 ˇ ´ ˇ´ Pondelı 27. rıjna ˇ ˇ ´ ˇ Jak to, ze se opet obracıte zpet? (Gal. 4:9) ˇ ´ ´ ˇ Kresane v Galacii kdysi potre´ bovali zkontrolovat hloubku sve ´ ´ ´ vıry a zjistit, zda stale majı oceˇ ´ ´ nenı pro duchovnı svobodu. Jeˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ zıs totiz prostrednictvım sve obeti ˇ ˇ´ ˇ umoznil lidem, kterı v nej proje´ ´ vujı vıru, aby Boha poznali no´ ˚ vym zpusobem — aby se stali ˇ´ Bozımi syny. Jak si mohli Galaa´ ´ ´ ne tento vzacny vztah uchovat? ˇ ´ ´ ˚ Museli zavrhnout ucenı zastancu ˇ´ ˇ judaismu, kterı tvrdili, ze je nut´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ne rıdit se Mojzısovym zakonem. ˇ ´ ´ ˇ ˚ Jeho dodrzovanı uz Buh ale neˇ ˇ ´ ˇ ´ vyzadoval, a neobrezanı clenove ´ ´ ´ ˇ ´ sboru pochazejıcı z nezidovskych ´ ˚ ´ ´ narodu navıc pod Zakonem ani ˇ ´ ˇ ´ nikdy nebyli. Galatstı kresane, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ a uz byli zidovskeho, ci nezidov´ ˚ ˇ skeho puvodu, museli udelat du´ ´ chovnı pokrok. Mimo jine to znaˇ ˇ ´ menalo uznat, ze prostrednictvım ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Mojzısova zakona nenı mozne do´ ´ ´ sahnout spravedliveho postavenı ˇ ˇ ´ pred Bohem. Apostol Pavel vybıdl ˇ ˇ Galaany, aby neopousteli biblicˇ kou pravdu a nevraceli se k vecem za sebou. w13 3/15 3:3, 4 ´ ´ ˇ´ Utery 28. rıjna Vystupme na Jehovovu horu, ´ ´ k domu Jakobova Boha; a on nas ˇ ´ ´ bude poucovat o svych cestach, a my budeme chodit po jeho stez´ kach. (Iz. 2:3) ˇ ˇ ´ ´ ˇ Clovek, ktery chce byt obcaˇ ´ ˇ ˇ ´ nem n ejake zem e, se mo zn a ´ ´ bude muset sezn amit s jej ıˇ ˇ ´ mi dejinami. I ti, kdo chtej ı ´ ˇ ˇ´ ´ ´ byt obcany Bozıho kralovstvı, se ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ o nem musı dozvedet co mozna ´ ˇ ˚ ´ nejvıc. Od obcanu se take vyˇ ˇ zaduje, aby znali a dodrzovali ´ ´ ˇ zakony sve zeme. Je proto lo´ ˇ ˇ ˇ gicke, ze i Jehova od vsech obca˚ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nu Bozıho kralovstvı ocekava, ze ´ ˇ ´ budou znat a dodrzovat zako´ ´ ny i zasady, ktere stanovil. (Jan ´ ´ 15:10; 1. Jana 5:3) Lidske zakony ´ ˇ jsou nedokonale, a nekdy i ne´ spravedlive. Naproti tomu ˇ „Je˚ ´ ´ hovuv zakon je dokonaly“. (Zalm ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 19:7) Mas v jeho zakone poteˇ senı ˇ ˇ ˇ ´ a ctes si Bibli kazdy den? (Zalm ˇ ˇ ˇ´ ´ 1:1, 2) Chces-li totiz Bozı zakony ´ˇ poznat, musıs je studovat. Nikdo ´ ˇ ˚ ˇ jiny to za tebe udelat nemuze. w12 8/15 2:5, 6 ˇ ˇ´ Streda 29. rıjna ´ ˇ ´ ´ Tito lide . . . znevazujı panstvı ´ ˇ ˇ ´ a mluvı utrhacne o slavnych. (Juda 8) ´ ˇ ´ Takovy duch do kresanskeˇ ˇ ˇ´ ho sboru jednoznacne nepatrı. ˇ ´ ´ ˇ Starsı nejsou dokonalı, stejne ´ ˇ ´ jako nebyli dokonalı odpovednı ˇ ´ ´ muzi v prvnım stoletı. Mohou ˇ ´ ´ udelat chybu, ktera se nas osobˇ ne dotkne. Pokud se to stane, ˇ nemeli bychom reagovat jako ´ ˇ ˇ ˇ ˇ lide ve svete — hlasite se doza- dovat spravedlnosti nebo tvrdit, ˇ ´ ˇ ´ ze takovy bratr by nemel byt ˇ ´ ˚ ˇ starsım. Jehova se muze rozhodˇ ˇ ´ ´ nout, ze urcite drobne nedostatˇ ´ ky prehledne. Mohli bychom za´ ˇ ujmout stejny postoj? Obcas se ´ ´ ˇ ˇ ´ stava, ze kresan, ktery se do´ ˇ ´ ˇ ´ pustil vazneho provinenı, se ne´ ´ ´ ´ dostavı k pravnımu vyboru, proˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ toze starsı, kterı se mu snazı ´ ´ pomoci, majı podle jeho nazoˇ ´ ru nejake nedostatky. Je to po´ dobne, jako kdyby pacient od´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mıtl ucinnou lecbu, protoze by ´ ˇ ˇ ´ se mu na lekari neco nelıbilo. w12 10/15 2:6, 7 ˇ ˇ´ Ctvrtek 30. rıjna ˚ ˇ ˇ ´ Zustante . . . bdelı. (Mat. 25:13) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ Predstav si, ze te vysoky statnı ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ urednık pozada, abys ho odvezl ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ na dulezite jednanı. Na poslednı ´ ˇ ˇ ˇ ˇ chvıli si vsak vsimnes, ze na ces´ ˇ ´ˇ tu nemas dost benzinu. Musıs ˇ rychle odjet a nekde ho koupit. ´ ´ ´ ˇ ´ Kratce potom se objevı urednık ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ a vsude te hleda. Jelikoz nemuze ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ dal cekat, pozada nekoho jineho. ˇ ´ ´ˇ ´ˇ ˇ ´ ˇ Kdyz se vratıs, zjistıs, ze ured´ ˇ ˇ ´ nık je pryc. Jak se budes cıtit? ´ ˇ´ˇ O obdobne situaci Jezıs mluvil ´ ´ ´ ve svem podobenstvı o pannach. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ Chtel znazornit, proc se nekterı ´ ˇ ´ ˇ pomazanı kresane v case konce ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ prokazou jako vernı a rozvaznı, ´ ´ zatımco jinı ne. (Mat. 25:1–12) ˇ ´ ˚ ˇ Poucenı shrnul slovy: „Zustante ˇ ´ ˇ ´ proto bdelı, protoze neznate den ani hodinu“ — tedy den ani ho´ dinu, kdy bude nad Satanovym ˇ ´ ˇ´ svetem vykonan Bozı rozsudek. w12 9/15 4:1, 3 ´ ˇ´ Patek 31. rıjna ´ ˚ ˇ Spravedlivy . . . muze padnout . . . , ˇ ˇ´ a jiste vstane. (Prısl. 24:16) ˇ ˇ ´ ˇ Nekdo se mozna i opakovane ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ dopustı mene zavazneho hrıchu ˚ ˇ ´ ´ kvuli nejake sve slabosti. Pokud ˇ´ ˇ ale vstane, tedy pokud uprımne ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ cinı pokanı a pokracuje ve verne ˇ ˇ ´ ˇ sluzbe, Jehova ho stale povazuje ´ ˇ ˇ´ za spravedliveho. Svedcı o tom ˇ´ ´ ´ ˇ ´ Bozı jednanı se starovekym Izraˇ ˇ´ elem. (Iz. 41:9, 10) Ve versi z Prı´ ˇ slovı 24:16 je vyzdvizeno to pozi´ ˇ ´ ˇ tivnı — to, ze s pomocı naseho ´ milosrdneho Boha vstaneme. (Iz. ˇ´ ˇ ´ ´ ´ 55:7) Jehova a Jezıs nas vybızejı, ´ ´ ´ abychom vstali, a tım davaj ı najeˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ vo, ze nam duverujı. (Zalm 86:5; ˇ ´ Jan 5:19) Kdyz maratonec klopyt´ ˇ ˇ ne nebo upadne, ma vetsinou dost ˇ ´ casu, aby se zvedl a zavod dokonˇ ´ ˇ cil. Musı ale jednat bezodkladne. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ V nasem behu o vecny zivot ne´ ´ zname „den ani hodinu“, ˇ kdy zaˇ´ ´ ´ vod skoncı. (Mat. 24:36) Cım me´ ´ ˇ ˇ ´ ne tedy budeme klopytat, tım spıs ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ se nam podarı bezet stalym tem´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pem a zavod uspesne dokoncit. w13 3/15 1:7, 8 Sobota 1. listopadu ˇ ´ ´ ´ ˇ´ Prichazı den, ktery patrı Jehovovi. (Zech. 14:1) ´ ´ Co je tımto dnem? Je to „Pa˚ ´ ˇ ˇ nuv den“, ktery zacal, kdyz se ´ ´ ˇ ´ „kralovstvı sveta . . . stalo kralov´ ˇ ´ stvım naseho Pana a jeho Krisˇ ˇ´ ta“. (Zjev. 1:10; 11:15) Zacal zrı´ ´ ˇ ´ ´ ´ zenım mesi asskeho kr alovstv ı ˇ v roce 1914. Nekolik desetile´ ˇ ´ ˇ ´ tı predtım Jehovovi sluzebnıci ˇ ˇ´ oznamovali, ze v tom roce skoncı ´ ˇ ´ ˚ ˇ „ustanovene casy narodu“ a ze od ´ ˇ te doby budou svet postihovat ´ ´ ˇ ˇ nebyvale tezkosti. (Luk. 21:24) ´ ´ Jak na to narody reagovaly? Mısˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ to aby politi ct ı a n abo zen st ı ˚ ´ ´ ˇ vudci tomuto varovanı venovali ´ pozornost, vysmıvali se mu a pro´ ´ ´ nasledovali horlive pomazan e ˇ ´ ˇ ´ kresany. Tım se vlastne vysmı´ ˇ ´ vali samotnemu vsemohoucımu ˇ ´ Bohu, protoze pomazanı vyslan´ ´ ´ ´ ci Kralovstvı zastupujı „nebesky ´ ´ ˇ ´ ´ Jeruzalem“ — mesiasske kralov´ ˇ ˇ ´ ´ stvı, jehoz jsou soucastı. (Hebr. 12:22, 28) w13 2/15 3:4 ˇ Nedele 2. listopadu ´ ´ ´ Jehovo, ty sam ses nam prokazal ´ ˇ ´ ´ byt skute cn ym obydl ım. ˇ (Zalm 90:1) ´ ´ ˇ ˇ ˇ Cıtıs se v tomto svete doma? Po´ ´ ˇ kud ne, nejsi sam. Po cele veky se ´ ˇ´ lide, kterı opravdu milovali Jeho´ ´ ˇ ´ vu, cıtili v tomto systemu vecı ˇ´ ˇ ´ jako cizinci. Naprıklad vernı Boˇ´ ´ ˇ´ zı ctitele, kterı se v zemi Kana´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ an stehovali z jednoho taboriste ´ ˇ ˇ do druheho, „verejne oznamovali, ˇ ´ ˇ ´ ze jsou cizımi lidmi a docasnymi ´ usedlıky“. (Hebr. 11:13) Za „cizinˇ ´ ´ ce a docasne usedlıky“ se v tomto ´ ˇ ´ ˇ ´ systemu vecı povazujı i Kristo´ ´ ´ ˇ vi pomazanı nasledovnıci, jejichz ˇ ´ ´ „obcanstvı existuje v nebesıch“. ´ (Fil. 3:20; 1. Petra 2:11) Take „ji´ ˇ ´ ˇ ne ovce“ si uvedomujı, ze „nejsou ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ castı sveta, prave jako [Jezıs neˇ ´ ´ ˇ byl] castı sveta“. (Jan 10:16; 17:16) ´ ˇ ˇ´ To ale neznamena, ze by Bozı sluˇ ´ ˇ ´ ˇ zebnıci nemeli domov. Prave na´ ˇ ˇ ˇ ´ opak, mame ten nejbezpecnejsı ´ ´ ˇ domov, jaky si umıme predstaˇ ´ ´ vit. Panuje v nem laska a vidıˇ ´ ´ me ho ocima sve vıry. w13 3/15 4:1, 2 ˇ ´ Pondelı 3. listopadu ˇ ˇ ´ Oci Jehovovy jsou na kazdem ´ ˇ ˇ´ mıste. (Prısl. 15:3) ˇ ´ ˇ I kdyz byl David bohabojny muz, ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ dopustil se nekolika vaznych hrı˚ ´ ˇ chu. Dva souvisely s Urijasem a jeˇ ˇ ´ ˇ ho manzelkou Bat-sebou. Tım, ze ´ ´ ´ ˇ kral nechal nevinneho Urijase za´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ´ bıt, svuj hrıch v podobe cizolozstvı ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ jeste znasobil. Jeho hrıchy tvrde ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ zasahly do zivota vsech trı. Buh ´ ˚ ´ ho ukaznil zpusobem, ze ktere˚ ˇ ho se muzeme o jeho milosrden´ ˇ ˇ ´ stvı mnohemu naucit. Jelikoz je ´ ˇ ´ milosrdny, bezpochyby chtel najıt ˚ ´ duvod k tomu, aby mohl krali odˇ pustit. Jiste i tebe velmi povzbuˇ ´ zuje, ze Jehova jedna s provinilci ´ ˚ tımto zpusobem. Nenutil Davida, ˇ aby se priznal, ale poslal proroka ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ Natana, ktery mu vypravel prıbeh, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ z nehoz bylo zrejme, jake spatnos´ ti se kral dopustil. (2. Sam. 12:1–4) ´ ˇ ´ ˚ Byl to opravdu ucinny zpusob, jak ´ ´ ˇ v teto zalezitosti postupovat. Daˇ ´ vid si uvedomil, jak hrozne je to, co ´ ´ ˇ ˇ spachal, a kajıcne doznal: „Zhreˇ sil jsem proti Jehovovi.“ (2. Sam. 12:5–14) w12 11/15 4:3, 5–7 ´ ´ Utery 4. listopadu ˇ´ ´ ´ Dozorce jako Bozı spravce musı ´ ˇ byt . . . bez obzaloby. (Tit. 1:7) ´ ˇ ˇ´ ´ Pastyri „Bozıho stada“ poskytu´ ´ ´ jı sboru vedenı a prakticke rady. ˇ (1. Petra 5:1, 2) Rozsah odpoved´ ˚ nosti jednotlivych dozorcu se saˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ mozrejme lisı. Od kazdeho se ale ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ocekava, ze bude svuj ukol plnit ˇ ˇ ˇ verne, protoze se bude „zodpo´ ´ vıdat“ Bohu. (Hebr. 13:17) Spravˇ ´ ˇ ´ cem je v urcitem smyslu kazdy ˇ ˇ kresan, a uz jako dozorce slouˇ´ ˇ ´ ´ zı, nebo ne. Z ceho to vyplyva? ˇ ´ Apostol Petr ve svem dopise adre´ ˇ ˇ ˚ sovanem vsem kresanum uvedl: ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ „Umerne k tomu, jak kazdy z vas ˇ ˇ´ ˇ obdrzel dar, pouzıvejte jej tak, ze ´ ˇ´ jeden druhemu slouzıte jako zna´ ´ ˇ´ ˇ ´ menitı spravci Bozı nezaslouzene ´ ˇ ´ ˚ ´ ˚ laskavosti vyjadrene ruznymi zpu˚ ˇ soby.“ (1. Petra 1:1; 4:10) Buh kaz´ ´ ´ ˇ ´ demu z nas ve sve nezaslouzene laskavosti dal schopnosti nebo na´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ danı, ktere muzeme pouzıvat ve ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ prospech spoluverıcıch. Vsichni, ˇ´ ´ kdo slouzı Bohu, jsou tedy spravci. ´ Z Jehovovy strany je to projev ucty ˚ ˇ ˇ´ a duvery, ale patrı k tomu i odpoˇ vednost. w12 12/15 2:6, 7 ˇ Streda 5. listopadu ˇ ´ ˇ Sediny jsou korunou krasy, kdyz ´ ´ ˇ se nalezajı na ceste spravedlnosˇ´ ti. (Prısl. 16:31) ´ ˇ ´ ´ ˇ´ Je pochopitelne, ze nam zalezı ´ ´ na tom, jak vypadame. Nenı ale ´ ˇ ˇ nutne se snazit za kazdou cenu za´ ˇ ´ ´ ´ kryt vsechny znamky starnutı. Ty ˇ ´ totiz mohou byt znakem zralosti, ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ dustojnosti a vnitrnı krasy. Prıklaˇ ´ dem jsou slova dnesnıho textu. ˚ Tento Jehovuv pohled bychom si ˇ meli osvojit i my. (1. Petra 3:3, 4) ´ ´ Nenı proto moudre podstupovat ˇ ´ ˇ ˇ ´ nepotrebne a nekdy i nebezpecne ´ ´ ´ ˇ chirurgicke zakroky nebo leceb´ ne procedury jenom proto, abyˇ chom vypadali atraktivneji. Skuˇ ´ ´ ´ ´ ˇ te cna krasa vychazı zevnitr — ´ jejım zdrojem je „Jehovova ra˚ ˇ dost“, kterou muzeme pociovat ˚ ˇ bez ohledu na svuj vek a zdra´ ´ votnı stav. (Neh. 8:10) Dokonale ´ ´ ´ ´ zdravı a mladistvou krasu zıskame ˇ ´ ˇ ˇ az v novem svete. (Job 33:25; Iz. ´ ´ ´ 33:24) Do te doby se v otazce zdravı ˇ rozhodujme moudre a projevujme ´ ´ vıru v Jehovovy sliby. Dıky tomu se ˇ ˚ budeme ze zivota radovat a zusta´ neme Jehovovi nablızku. (1. Tim. 4:8) w13 1/15 3:10 ˇ Ctvrtek 6. listopadu ´ Obra, prosım, Achitofelovu radu ˇ v posetilost, Jehovo! (2. Sam. 15:31) ´ ´ Zamysleme se nad zradnym Ab´ salomem. Touha mıt moc ho vedˇ ´ la k tomu, ze se rozhodl uchva˚ ´ ´ tit trun sveho otce, krale Davida. ´ Nejprve „kradl srdce izraelskych ˇ ˚ ´ ˇ ´ muzu“ tım, ze se vtıral do jejich ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ prızne. Lstive predstıral, ze mu ´ ˇ´ ´ ´ ´ na nich zalezı, a daval jim prazdne ˇ ´ ´ ˇ ˇ sliby. Kazdeho, kdo za nım prisel, ´ „popadl . . . a polıbil ho“. (2. Sam. ´ 15:2–6) Na svou stranu zıskal do´ konce Davidova radce Achitofeˇ ´ ´ ˚ la. Tento muz, kteremu kral duˇ ˇ ˇ veroval, ho zradil a pripojil se ˇ ˇ ke vzp ou re. Ve 3. a 55. zalmu ´ ˇ David vyj adril, jak hluboce ho ´ ˇ ´ ´ ´ ´ takovˇ e neverne jednanı zasahlo. (Zalm 3:1–8; 55:12–14) Ambi´ ´ cioznı Absalom zorganizoval oteˇ ´ ´ ´ ˇ vrene spiknutı proti krali, jehoz ´ ´ ustanovil Jehova. Svym jedna´ ´ nım dal najevo naprostou neucˇ´ tu k Bozı svrchovanosti. (1. Par. 28:5) Vzpoura byla nakonec potlaˇ ˚ ´ cena a David, Jehovuv pomazany, ´ ˚ kralem zustal. w12 4/15 2:5 ´ Patek 7. listopadu ´ ˇ ˇ ´ Ty . . . , kter y vyu cuje sˇ jin eho, ´ ˇ ˇ ´ sam sebe nevyucujes? (Rım. 2:21) ˇ ´ ˚ ˇ ˇ Rozpad manzelstvı muze svedˇ ˇ ´ ´ cit o spatnem duchovnım stavu ˇ ˚ ˇ man zel u. Apo stol Pavel poloˇ ´ ˇ ´ zil tuto zavaznou otazku: „Jestliˇ ˇ ´ ˇ ze nekdo vskutku nevı, jak pred´ ´ ´ sedat sve vlastn ı dom acnosti, ˇ ˇ´ jak bude pecovat o Bozı sbor?“ (1. Tim. 3:5) Pokud se oba manˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zelstı partneri povazujı za kresaˇ ´ ny, a presto se rozvedou, ostatnı ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ mohou dojıt k zaveru, ze nezijı po- ˇ ´ ´ ˇ dle toho, co kazou. (Rım. 2:22–24) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Jestlize pokrteny manzel nebo ˇ ´ ´ ˇ manzelka planujı, ze se rozejdou ˇ ˇ ´ ci rozvedou, aniz k tomu majı bib´ ˚ licky duvod, jejich vztah k Jehoˇ ´ vovi asi nebude v poradku. Jeden ˇ ´ ˇ ˇ z nich nebo mozna oba dva zrejme ´ ´ nejednajı podle biblickych rad. ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ Kdyby se rıdili vybıdkou „duveruj ´ ´ v Jehovu celym svym srdcem“, jeˇ ´ ˇ jich manzelstvı by se jiste dalo ´ ˇ´ zachranit. (Prısl. 3:5, 6) w12 5/15 2:7, 8 Sobota 8. listopadu ´ ´ Lide mluvili z Boha, jak byli unaˇ ´ seni svatym duchem. (2. Petra 1:21) Kde jsme se tu vzali? Co je smysˇ ˇ ˇ lem zivota? Kam sm e rujeme? ˇ ˇ ´ ´ Proc je svet takovy, jaky je? Co se ´ ´ s nami stane po smrti? Takove ˚ ˇ ´ ´ ´ dulezite otazky si kladou lide po ´ ˇ ˇ ˇ celem svete. Jak bychom na ne ´ ˇ zıskali odpove, kdybychom neˇ ˇ´ ´ meli Bozı inspirovane Slovo? To, ˇ ´ co meli pisatele Bible zazname˚ ˇ ˇ nat, jim Buh predal prostrednic´ ´ ´ ˚ tvım svateho ducha. Jakymi zpusoby? Nadiktoval jim to slovo od ˇ slova, nebo jim pouze predal hlav´ ˇ ´ nı myslenky, ktere pak mohli vy´ ˇ ´ ˇ jadrit vlastnımi slovy? Ukazme si ˇ´ ´ to na prıkladu podnikatele, ktery ˇ ´ chce napsat dopis. Jestlize mu zaˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ lezı na konkretnım znenı, napıse ´ ´ ˇ ho bu sam, nebo ho sekretarce ˇ ´ ˇ´ ˇ nadiktuje. V kazdem prıpade je ´ ´ pod nım ale podepsany on. Jin´ ˇ ´ ´ ˇ dy jı pouze sdelı hlavnı myslenky ´ ˇ´ ´ a ona je potom vyjadrı svymi slovy a stylem. Podnikatel dopis zkon´ ˇ ˇ ˇ ´ troluje a sekretarka v nem udela ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ potrebne zmeny. I v takovem prıˇ ˇ ´ pade je za jeho autora povazovan podnikatel. w12 6/15 4:1, 4 ˇ Nedele 9. listopadu Uchopil jsi mou pravici. . . . Doveˇ ˇ ´ ˇ des [mˇ e] dokonce k slave. (Zalm 73:23, 24) ´ ´ Jak Jehova vede sve pokorne ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ sluzebnıky ke slave? Dela to mno˚ ˇ´ ´ ha zpusoby. Naprıklad jim poma´ ˇ ´ ha porozumet tomu, jaka je jeho ˚ ˇ vule. (1. Kor. 2:7) Tem, kdo mu ´ ˇ´ ´ naslouchajı a rıdı se jeho slovy, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ take umoznuje, aby k nemu meli ´ ´ ´ blızky vztah. (Jak. 4:8) Navıc jim ˇ ˇ ´ sveruje drahocenny poklad — kaˇ zatelskou sluzbu. (2. Kor. 4:1, 7) ˇ ´ ˇ ˇ ´ A sluzba vede ke slave. Vernı li´ ´ ´ ´ de majı dobre jmeno u Jehovy ´ ˇ a take dobrou povest mezi ostat´ ˇ´ ˇ ´ nımi Bozımi sluzebnıky. (1. Sam. ˇ´ ´ 2:30; Prısl. 11:16; 22:1) A jaka je ˇ ´ ˇ ´ ceka budoucnost? Kazdy, kdo se ˇ´ ´ ´ rıdı vybıdkou „doufej v Jehovu ˇ ´ ´ a drz se jeho cesty“, dostava tento ˇ ´ ˇ ´ slib: „[Jehova] te vyvysı, abys vzal ´ ˇ do vlastnictvı zemi. Az budouˇ odˇ´ ˇ ´ ´ ˇ rıznuti nicemnı, uvidıs to.“ (Zalm ´ ˇ ˇ 37:34) Tito lide se mohou tesit na ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jedinecny dar v podobe vecneˇ ˇ ho zivota. (Zalm 37:29) w13 2/15 4:3–5 ˇ ´ Pondelı 10. listopadu ´ ´ ˇ ´ Nenı Bohem mrtvych, ale zivych. (Luk. 20:38) ˚ ˇ ´ ˇ´ Jak se Satanuv svet blızı ke ´ ´ ´ sv emu konci, j eho „t ısniv ych ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ bolestivych kre cı“ bude pribyˇ ´ vat. (Mat. 24:7, 8) A behem velkeˇ ´ ´ ˇ ho souzenı se problemy rozhodne ˇ ´ ´ zhorsı. Infrastruktura se zhroutı ´ ´ ˇ a lide se budou bat o zivot. (Hab. ´ ´ 3:16, 17) V naprostem zoufalstvı ´ ˇ ˇ ˇ budou hledat utociste „v jesky´ ´ ´ nıch a v horskych skalnıch masivech“. (Zjev. 6:15–17) Ani doslov´ ˇ ´ ´ ˇ ne jeskyne, ani mocne politicke ci ˇ ´ ´ komercnı organizace podobne hoˇ ´ ´ ´ ram vsak nikoho neochranı. Jehoˇ ´ ´ vovi sluzebnıci se nadale budou ˇ ˇ ˇ ´ ´ te sit z bezpe c ı ve svem „skuˇ ´ ´ teˇ cnem obydlı“, Jehovovi Bohu. ˇ´ (Zalm 90:1) V bezpecı u Jehovy ˚ ˇ zustanou i ti, kdo ve vernosti zeˇ ˇ ˇ ´ ´ mrou pred zacatkem velkeho souˇ ´ ˇ zenı, „nebo ti vsichni jsou pro ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ neho zivı“. (Luk. 20:38) Vzkrısenı ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˚ vernych Bozıch sluzebnıku je tak ´ ˇ ˇ ´ ´ jiste, ze se na ne Jehova dıva, jako ˇ ´ by byli zivı. (Kaz. 7:1) w13 3/15 4:15–17 ´ ´ Utery 11. listopadu ´ ´ ´ Je to podle jeho zalıbenı, ktere si ˇ ˇ ´ v sobe predsevzal pro spravu . . . , ˇ ˇ ´ ˇ ˇ totiz op et shromazdit vsechny ˇ veci v Kristu. (Ef. 1:9, 10) ´ ´ ˚ ´ ˇ Tato sprava vykona svuj ucel ve ´ ´ ˇ ´ ´ dvou fazıch. Behem te prvnı je ´ ˇ ˚ ˇ sbor pomazanych kresanu pri´ ˇ pravov an na zivot v nebi, kde ˇ ´ budou nakonec vsichni vladnout ˇ ˇ ˇ´ ˇ spolecne s Jezısem Kristem, svou ´ ´ ´ ´ hlavou. Tato prvnı faze probıha od Letnic roku 33 n. l. (Sk. 2:1–4) Po´ ˇ ´ ˇ ´ mazanı kresane jsou prohlasova´ ˇ ni za spravedlive k zivotu v nebi na ´ ˇ ´ ´ ˇ zaklade Kristovy vykupnı obeti ´ ˇ ˚ ˇ a radujı se z toho, ze je B uh p riˇ ´ ˇ ´ jal za sve deti. (Rım. 3:23, 24; 5:1; ˇ ´ ´ 8:15–17) Behem druhe faze jsou ´ ˇ ´ ˇ jine ovce pripravovany na zivot na ´ ´ ˇ ´ ´ ´ rajske zemi. Prvnı castı teto sku´ ´ piny je „velky zastup“. (Zjev. 7:9, ˇ 13–17; 21:1–5) Behem Kristovy ti´ ´ ´ ´ sıcilete vlady se k tomuto zastuˇ ´ ˇ´ ˇ ´ pu pripojı miliardy vzkrısenych. ˚ (Zjev. 20:12, 13) Ty, kdo zustanou ˇ ´ ˚ ˇ ´ vernı, Buh ˇ prijme za sve pozem´ ˇ ´ ske deti. (Rım. 8:21; Zjev. 20:7, 8) w12 7/15 4:3, 4 ˇ Streda 12. listopadu ˇ Nejsme v nevedomosti o [Satano´ ´ ˇ vych] zamerech. (2. Kor. 2:11) ˇ ´ ´ ˇ Jelikoz o Satanovych zamerech ´ ´ ´ vıme, nemus ıme se jım nechat ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ prelstıt. Jeho leckam se nam poˇ´ darı vyhnout, pokud budeme Jehovu prosit o moudrost, abychom ´ ˇ ´ ´ se v narocnych situacıch zachovali ´ ˇ ˚ ˇ ´ spravne. (Jak. 1:5) Jak muzeme daˇ ´ vat najevo, ze jedname v soula´ du se svymi modlitbami? Pravidelˇ ˇ ´ ne se venujme osobnımu studiu ˇ ´ ´ a uplatnujme biblicke rady. Dıky ´ ˚ ´ ˇ ´ studijnım pomuckam od verneho ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ a rozvazneho otroka totiz muzeme Satanovy pasti rozeznat a nechytit se do nich. Modlitba a stu´ ´ ˇ ´ dium Bible v nas navıc podnecujı ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ lasku k dobremu. Nemene dulezi´ ´ te ale je, abychom si rozv ıjeli neˇ ´ ˇ ´ navist ke spatnemu. (Zalm 97:10) ˇ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ Hrısnym touham muzeme odolat, ˇ ´ ˇ pokud budeme premyslet o tom, ˇ ´ ´ ´ ´ k cemu by nespravne jednanı vedˇ ˇ´ lo. (Jak. 1:14, 15) Kdyz se naucıme ´ ˇ ˇ ´ nenavidet, co je spatne, a ze srdce ´ ´ ´ milovat, co je spravne, navnada ´ ´ ´ ˇ ´ v Satanovych leckach nas nebuˇ ˇ de pritahovat, ale odpuzovat. Urciˇ ˇ ˇ ´ ˇ te jsme Jehovovi velmi vdecnı, ze ´ ´ ´ ´ ˇ nam pomaha, aby nas Satan neprelstil. (Mat. 6:13) w12 8/15 3:18–20 ˇ Ctvrtek 13. listopadu ˇ ´ Sami se nemstete, milovanı, ale ´ ˇ ´ dejte mısto zlobe; nebo je napsa´ ´ ´ ˇ´ ´ no: „Pomsta je ma;ˇ ja oplatım, rıka ´ Jehova.“ (Rım. 12:19) ˇ ´ ˇ ˇ ´ Mohl bys nejakeho cloveka praˇ vem odsoudit? Rozhodne ne. (Mat. ˚ ˇ ˇ 7:1, 2) Muzes se ale spolehnout na ˇ ˇ to, ze pokud je potreba zjednat spravedlnost, Jehova se o to posta´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ra. Pokud jsi presvedceny, ze ti ne´ ˇ ˇ ˇ ´ kdo ublızil, a je pro tebe tezke mu ˇ ´ ´ ´ odpustit, i kdyz sveho jednanı litu- ˇ ˇ ´ je, pamatuj na to, ze v urcitem ˇ ´ ˇ smyslu je obetı i on. Stejne jako ty ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ totiz trpı nasledky zdedene nedoˇ ´ konalosti. (Rım. 3:23) Jehova sou´ ´ ˇ ´ cıtı se vsemi nedokonalymi lidmi, ´ ˇ ˇ a proto by ses za takoveho cloveka ˇ ´ ˇ ´ mel modlit. Nenı pravdepodobne, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ze budes stale rozzlobeny na neko´ˇ ´ ho, za koho prosıs ve svych modlit´ ˇ ˇ bach. A to, ze bychom nemeli cho´ ˚ ˇ ˇ vat negativnı pocity ani vuci tem, ´ ´ ´ ˇ ˇ kdo s nami zachazejı velmi spatne, ˇ ´ ˇ´ˇ ´ je zrejme z Jezısova vyroku: „Ne´ ´ ˇ ´ ustale milujte sve nepratele a mod´ ´ ´ lete se za ty, kdo vas pronasledujı.“ (Mat. 5:44) w12 11/15 5:14, 15 ´ Patek 14. listopadu ˇ ˇ´ Radoval jsem se, kdyz mi rıkali: „Pojme do Jehovova domu.“ ˇ (Zalm 122:1) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Dnesnı sjezdy v rade vyznacnych ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ rysu odpovıdajı shromazdenım ve ˇ ˇ ˇ ´ staroveku. Pro ty, kdo chteli prijıt ´ ´ ´ v biblickych dobach na svatek, to ˇ ˇ ˇ predstavovalo urcitou obe. A stej´ ˇ ´ ne je to i dnes. Uzitek, ktery ze sjez´ ˇ ´ ´ ´ du mame, vsak stojı za jakekoli usi´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ lı. Takova shromazdenı Bozıho lidu ˇ ´ jsou totiz v duchovnım ohledu velˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ mi dulezita. Slysıme na nich mysˇ lenky, bez nichz bychom si nemohli ˇ ´ ´ udrzet blızky vztah k Bohu. Jsme na ˇ ´ nich podnecovani, abychom uplatˇ ˇ ´ ´ novali to, co se ucıme, vyhybali ´ ˚ ˇ ˇ se problemum, venovali se cinnos´ ´ ˇ ˇ´ ´ tem, ktere nas osvezı, a nezabyvali ´ ´ ´ se tım, co by nas v duchovn ım ohleˇ du mohlo brzdit. (Zalm 122:2–4) Po ˇ ´ ´ ˚ organizacnı strance se sjezdy v pruˇ ˇ ˇ ´ behu let menily. Nektere trvaly ´ ´ i osm dnı. Programy probıhaly doˇ poledne, odpoledne i vecer. Praviˇ ´ ´ ˚ ´ delnou soucastı sjezdu byvala ka´ ´ ´ ˇ zatelska sluzba. Dobrovolnıci cele ˇ ´ ˇ ˇ hodiny pripravovali snıdane, obeˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ dy a vecere pro vsechny ucastnıky. w12 9/15 5:15, 17 Sobota 15. listopadu ˚ ˇ´ Vubec neprısahejte. (Mat. 5:34) ˇ´ˇ ˇ ´ Jezıs odsoudil to, ze mnoho lidı ˇ ˇ ˇ´ melo ve zvyku denne prısahat ˚ ´ ˇ ˇ kvuli nepodstatnym vecem, aniz ˇ ´ ´ meli v umyslu sva slova splnit. ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ Chtel tım rıct, ze prısahat je vzdy ˇ ´ ˚ spatne? Ne. I Jehova Buh a jeho ˇ ´ ˇ ˚ ˇ verny sluha Abraham pri dulezi´ ´ ˇ´ ´ tych udalostech prısahali. Take ˇ´ ´ ˇ ˇ Bozı zakon vyzadoval, aby cloˇ ˇ´ ˇ ˇ vek prısahal, kdyz chtel urovnat ˇ ´ ˇ nejaky spor. (2. Mojz. 22:10, 11; ˇ ˇ 4. Mojz. 5:21, 22) Kresan se tedy ˚ ˇ muze dostat do situace, kdy je ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ nezbytne, aby prısahal, ze rıka ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ pravdu, naprıklad kdyz svedcı ´ ˇ ´ ˇ´ u soudu. Ve vyjime cnych prı´ ˚ ˇ padech se take muze rozhodˇ´ ´ nout prısahat, aby ujistil druhe ´ ´ ˇ o svych umyslech a o tom, ze ˇ ´ ´ ˇ ´ v urcite zalezitosti mluvı pravdu. ˇ ˇ´ˇ ´ ´ Kdyz byl Jezıs vyslychan San´ hedrinem, nenamıtal nic proti ˇ ´ ˇ´ tomu, ze bude odpovıdat pod prısahou. (Mat. 26:63, 64) w12 10/15 4:1, 2 ˇ Nedele 16. listopadu ´ ´ ˇ ˇ Otevıras svou ruku a uspokojujes ˇ ˇ ´ touhu v seho ziv eho. ˇ (Zalm 145:16) ˇ ˇ ´ Prinesl jsi v minulosti nejake ˇ ˇ obeti, abys mohl Jehovovi slouzit ˇ ´ celodobe? Snad ses vzdal slibne ´ ´ ˇ ˇ ´ kariery nebo uspesneho podni´ ´ ´ ˇ kanı, aby ses mohl vıce veno´ ˚ ´ ´ ˇ vat zajmum Kralovstv ı. Moz´ ˚ ´ na jsi zustal svobodny nebo jste ´ se s partnerem rozhodli nemıt ˇ deti, abyste se dali k dispozici ˇ ´ pro sluzbu, ktere byste se jinak ˇ venovat nemohli. Tato rozhod´ ˇ ´ ˇ nutı jsi udelal na zaklade hlu´ ´ ˇ´ boke lasky k Jehovovi a uprım´ ´ ne touhy pomoci druhym, aby ˇ ˇ ´ ˇ mu slouzili. Nepremyslej o tom, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ze by ses mel mozna lepe, kdyˇ ˚ ˇ ˇ bys zil jinak. Mu ze s p ocio´ ´ vat hluboke uspokojenı, protoˇ ˇ ´ ze jsi delal to, co bylo v tve situaci ´ ´ ˇ ˇ spravne, a ve sluzbe Jehovovi ´ ses nasazoval co nejvıc. On na ˇ tvou obetavost nikdy nezapomeˇ ´ ˇ ˇ ne. Ve skutecnem zivote, kte´ ˇ ´ ˇ ry teprve prijde, ma pro tebe pri´ ˇ ´ ´ ´ chystana pozehnanı, jaka si ani ´ ˇ ˇ ˇ nedokazes predstavit. (1. Tim. 6:19) w13 1/15 4:15, 16 ˇ ´ Pondelı 17. listopadu ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ Nemohu strpet uzıvanı zlovestne moci. (Iz. 1:13) ´ Spiritismus byl velmi popular´ ´ ´ ´ ˇ ´ nı v 19. stoletı. Sionska Strazna ˇ ˇ ˇ ˇ vez z kvetna 1885 napsala: „Mysˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ lenka, ze mrtvı zijı v nejake jine ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ sfere ci rısi, nenı nova. Byla souˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ castı starovekych nabozenstvı ´ ˇ ˇ ´ a je samotnym korenem veskere ˇ ´ ´ mytologie.“ V clanku bylo dale ˇ ´ uvedeno, ze nebiblicka nauka ´ ˇ´ ´ ˇ o mrtvych, kterı komunikujı s zi´ ˇ ˇ ´ ˚ vymi, „umoznuje demonum, aby ´ ˇ ´ ´ lidi klamali tım, ze se vydavajı ˇ ´ ´ za duchy zemrelych. Velmi radi ´ ´ ˇ skryvajı svou pravou totoznost ´ ´ ´ ´ a zıskavajı tak moc nad myslı ˇ ´ ´ a zivotem mnohych.“ Podobna ´ ´ ´ ˇ varovanı byla v te dobe uvedena ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ v brozure Co rıka Pısmo o spiriˇ ˇ ´ tismu? (v anglictine) a objevujı ˇ ´ se v nasich publikacıch i v souˇ casnosti. w13 2/15 2:11 ´ ´ Utery 18. listopadu ´ ˇ ´ ˇ´ Vyjdi ze sve zeme a od svych prı´ ˇ buznych . . . do zeme, kterou ti ´ ˇ ˇ ukazu. (1. Mojz. 12:1) ´ ˇ Jak se Abraham asi cıtil, kdyz ˇ mu Jehova rekl tato slova? Pokud ˇ ˇ ´ mel nejake obavy, Jehova je roz´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ptylil tım, co rekl dal: „Ucinım ´ ´ ˇ ´ z tebe velky narod a pozehnam ´ ´ ti . . . a toho, kdo na tebe svolava ˇ zlo, prokleji.“ (1. Mojz. 12:2, 3) Jeˇ ´ ˇ hova se temito slovy zavazal, ze pro Abrahama a jeho potomky buˇ ´ ´ ˇ de bezpecnym obydlım. (1. Mojz. ˚ ˇ 26:1–6) A svuj slib dodrzoval. Naˇ ´ ´ ´ p r ıklad zabr anil egyptsk emu ´ ´ faraonovi a gerarsk emu kr ali Abimelekovi, aby Abrahama zaˇ bili a vzali si jeho man zelku ´ ´ ´ Saru. V podobne situaci ochra´ ´ ˇ nil take Izaka a Rebeku. (1. Mojz. 12:14–20; 20:1–14; 26:6–11) Biblic´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ka zprava rıka: „Nedovolil zadneˇ ˇ ˇ ´ mu cloveku, aby je sidil, ale karal ˚ ´ ˇ´ ´ kvuli nim krale a rıkal: ‚Nedoty´ ´ ´ kejte se mych pomazanych a mym ˚ ˇ ˇ ˇ ´ prorok um necinte nic spatneho.‘ “ ˇ (Zalm 105:14, 15) w13 3/15 4:4, 5 ˇ Streda 19. listopadu Uchopil jsi mou pravici. Svou raˇ ˇ ˇ dou me povedes. (Zalm 73:23, 24) ´ ´ ´ ˚ Mame padny duvod jednat poˇ ´ dobn e j ako Hana, kter a se ˇ ˇ ´ ´ ´ pravidelne venovala uctıvanı Jeˇ ˇ ´ ˇ hovy, a verne chodit na shromazˇ ´ ˇ ´ ´ denı. (1. Sam. 1:4–8) Kazdy z nas ´ ˇ ´ ´ z vlastnı zkusenosti vı, jakym ´ ´ ˇ ˇ ´ povzbuzenım shromazdenı jsou. ˇ ´ ´ (Hebr. 10:24, 25) Vrele a laskypl´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ne vztahy ve sboru nam prinasejı ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ utechu. Mozna nas oslovı neja´ ˇ ´ ´ ´ ka myslenka, ktera zaznı z p o´ ˇ ˇ dia nebo v komentari. Pri rozˇ ´ ˇ ˇ ´ hovoru pred shromazdenım nebo ˇ ´ ˇ ˇ po nem nam nekdo ze spolukres- ˚ ˇ anu bude soucitne naslouchat ´ ´ ´ ´ ˇ´ nebo nas posılı svymi slovy. (Prısl. ´ ˇ ´ ´ 15:23; 17:17) Pısne, kterymi chva´ ˚ ´ ˇ l ıme Jehovu, p usob ı na na se ´ ´ ˚ ˇ srdce. Povzbuzenı, ktere muze´ ´ ˇ ˇ ´ me zıskat na shromazdenı, poˇ ´ ˇ trebujeme zejmena tehdy, kdyz ˇ ´ mame hlavu plnou „zneklidnu´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ jıcıch myslenek“. Prave ve spolecˇ ˚ ´ nosti nasich bratru a sester nam ´ ˇ Jehova poskytuje utechu a pod´ ˇ ´ ´ poruje nas v nasem odhodlanı ˇ ˚ ˇ ´ zustat mu vernı. (Zalm 94:18, 19) ´ ´ ´ Jehova nam pomaha, abychom ´ ´ ˇ mohli byt zachraneni, a my jsme ˇ ˇ ´ mu za to velmi vdecnı. w12 4/15 5:16–18 ˇ Ctvrtek 20. listopadu ´ ˇ´ Odrazıme jako zrcadla Jehovovu ´ slavu. (2. Kor. 3:18) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Kazdy z nas se v necem podoba ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ svym rodicum. Nenı nic vyjimec´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ neho, kdyz se o dıteti rekne, ze je ´ ´ ´ to cely tata nebo cela maminka. ˇ ´ ˇ ´ Deti navıc casto napodobujı to, co ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ u svych rodicu vidı. A co my, Bozı ˇ ´ ˚ ˇ sluzebnıci? Muzeme napodoboˇ ´ vat naseho nebeskeho Otce Jehoˇ ˇ vu? Ackoli jsme ho nikdy nevideli, ˚ ˇ ´ ´ muzeme poznavat jeho nadher´ ˇ ne vlastnosti, kdyz pozorujeme ˇ ´ ´ jeho stvoritelska dıla, studujeme ˇ ´ ˇ ´ jeho Slovo a premyslıme o sloˇ ˇ´ ˇ vech a cinech jeho ˇ ´ Syna, Jezıse Krista. (Jan 1:18; Rım. 1:20) Jako ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ kresane mame padny duvod pro´ ´ ´ jevovat stejne vlastnosti, jake ma ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ nas Stvoritel. Pomazanı kresane ´ ´ ˇ ´ ´ i jine ovce odrazejı Jehovovu sla´ ˇ ˇ vu svym zivotem a svou sluzbou. ´ ˇ (2. Kor. 4:1) Platı to i o tobe? Od´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ razıs Jehovovu slavu tım, jak ziˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ jes, a tım, ze pravidelne chodıs do ˇ sluzby? w12 5/15 4:1–3 ´ Patek 21. listopadu ˚ ´ ´ ˇ ´ Jehovuv zakon je dokonaly, . . . cinı ˇ ´ ´ nezkusen eho moudr ym. ˇ (Zalm 19:7) ˇ Pokud bychom nemohli cerpat ´ ´ ze Svat eho P ısma, museli byˇ ˇ ˇ ´ chom se ucit predevsım z vlast´ ˇ ´ nıch zkusenostı a nikdy bychom ˇ ´ ´ ˇ o Jehovove zakonu nemohli smysˇ let tak jako zalmista. Je smut´ ˇ ˇ ˇ´ ne, ze nekterı dovolili, aby jejich ´ ´ ˇ laska k biblicke pravde ochladla. ˇ ˇ´ (Zjev. 2:4) Prestali zıt tak, jak se to ´ ´ ´ Jehovovi lıbı. (Iz. 30:21) Nam se ˇ ´ ´ ˇ ´ to vsak stat nemusı. Ocenenı pro ´ ˇ ´ ˚ ˇ Bibli a jejı ucenı si muzeme udrˇ ´ ˇ ˇ zet, ale musıme pro to neco delat. ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ Bible je jednım z nejdulezitejsıch ˚ ´ ˇ ´ daru, ktere jsme od naseho milujı´ ˇ cıho Stvoritele dostali. (Jak. 1:17) ˚ ˇ ˇ Co muzeme udelat pro to, aby´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ chom si jı jeste vıc vazili? Premys˚ ´ lejme o tom, jak Buh jejı pisatele ´ ˇ ´ vedl, a take si pripomınejme, co ˇ ˇ ˇ´ ´ vsechno svedcı o jejı inspirovanos´ ´ ´ ti. Podnıtı nas to, abychom ji denˇ ˇ ´ ´ ne cetli a v souladu s nı take jednali. (Hebr. 4:12) w12 6/15 4:1, 2 Sobota 22. listopadu ´ Neznate den ani hodinu. (Mat. 25:13) ´ ˇ ´ Dıky tomu, ze nezname den ani ˚ ˇ ´ hodinu, muzeme prokazat, co je ˇ ˇ ´ v nasem srdci. To, ze nam Jehoˇ va nezjevil, kdy konec prijde, je ˇ ´ z jeho strany vlastne projev ucty. ˇ ˇ ´ ´ Umoznuje nam tım, abychom se ˇ svobodne rozhodli, zda ho chceme ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ uctıvat. Ackoli se tesıme, az tento ´ ˇ´ ´ system skoncı a budeme zachraˇ ˇ´ ˇ neni, slouzıme Jehovovi hlavn e ˇ ˇ proto, ze ho milujeme. (Zalm 37:4) ˚ ´ ´ ˇ Jeho vuli koname radi a uvedomuˇ ´ ˇ ˇ jeme si, ze nas vyucuje k nasemu ˇ ˇ ´ prospechu. (Iz. 48:17) To, ze nevıˇ ´ ´ me, kdy konec prijde, nam take ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ dava prılezitost delat Jehovovi raˇ ˇ´ ´ dost. Kdyz mu slouzıme z lasky, ˚ ˇ ´ a ne kvuli nejakemu datu nebo ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jenom kvuli odmene, prispıvame ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ k tomu, ze muze odpovedet na ˚ ´ ´ ´ bezduvodne popichovanı ze stra´ ´ ´ ˇ´ ny sveho uhlavnıho neprıtele. (Job ˇ´ ˇ 2:4, 5; Prısl. 27:11) Uvedomujeme ´ ˇ si, kolik utrpenı a bolesti uz Satan ˚ ˇ lidstvu zpusobil, a proto se hrde ´ ´ zastavame Jehovovy svrchovanosˇ ´ ti a Satanovu nicemnou vladu zavrhujeme. w12 9/15 4:5, 6 ˇ Nedele 23. listopadu ˇ´ ´ Poslouchejte ty, kterı mezi vami ´ ´ poskytujı vedenı, a bute poddaj´ ˇ ´ ´ ´ nı, protoze oni stale davajı pozor ˇ ˇ na vase duse. (Hebr. 13:17) ´ ˇ ´ To, jakeho ducha kresan ma, ˚ ˇ ´ se muze ukazat v situaci, kdy je ´ ˇ ´ ˇ nezbytne, aby ho starsı usmerˇ ´ nili nebo mu od nali vysady ve ´ ˇ ´ sboru. Jeden mlady sluzebnı po´ ˇ ´ ´ mocnık dostal od starsıch taktnı ´ ´ ´ ´ radu, ktera se tykala hranı nasil´ ˇ´ ˇ ´ ´ nych pocıtacovych her. Je smutne, ˇ ˇ ˇ ˇ ze radu neprijal, a jelikoz uz neˇ ´ ˇ splnoval biblicke pozadavky, muˇ ´ ´ ˇ ´ sel byt z uradu odvolan. (Zalm 11:5; ˇ 1. Tim. 3:8–10) Vsude pak mluˇ ´ vil o tom, ze s rozhodnutım star´ ˇ ˇ ´ sıch nesouhlası, opakovane o nich ´ ˇ psal kriticke dopisy do odbocky, ˇ ˇ ˇ ˇ ´ a dokonce presvedcoval dalsı ve ˇ ´ sboru, aby to udelali take. Pokud ´ ´ ve snaze ospravedlnit sve jedna´ ˇ ´ nı ohrozujeme pokoj v celem sboˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ru, je to ke skode vsech. Pokaranı ´ ˇ naopak vnımejme jako prostredek ˇ ´ k tomu, abychom si uvedomili sve nedostatky, a v tichosti proveme ´ ´ ˇ nezbytnou napravu. (Nar. 3:28, 29) w12 10/15 2:8, 9 ˇ ´ Pondelı 24. listopadu ˇ ´ Jestlize . . . odpustıte lidem jejich ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ preciny, odpustı vas nebesky Otec ´ i vam. (Mat. 6:14) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ A uz nam ublızil nas spoluverı´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ cı, nebo nejaky jiny clovek, meli ´ ´ bychom byt ochotnı mu odpustit. ´ ˇ ´ ˚ Je to klıcem k pokojnym vztahum ˇ ˇ ´ se cleny rodiny, s prateli, s lid´ ´ mi kolem nas i s Jehovou. Z Pıs´ ´ ˇ ˇ ma vyplyva, ze ochota odpousˇ ´ tet druhym bez ohledu na to, jak ˇ ´ ´ ˇ casto se proti nam provinı, je kres´ ˇ ˇ´ˇ anskym pozadavkem. Jezıs v jed´ ´ ˇ nom podobenstvı vypravel o otro´ ´ kovi, kteremu jeho pan odpustil ´ ˇ velky dluh. Kdyz pak otrok nejedˇ ´ ´ nal stejne s jinym otrokem, ktery ˇ ˇ ´ ´ mu dluzil malou castku, pan ho ˇ ´ nechal uvrhnout do vezenı. (Mat. ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ 18:21–34) Jezıs na zaver rekl: „Stejˇ ˚ ´ ne bude muj nebesky Otec jednat ´ ˇ i s vami, jestlize nebudete ze srdˇ ˇ ˇ ´ ´ ce odpoustet kazdy svemu bratroˇ ´ vi.“ (Mat. 18:35) Kazdy, kdo chce ´ ´ ˇ´ byt Jehovovym prıtelem, je proˇ ˇ ˇ to povinen odpoustet prestupky ´ ˇ ´ svym bliznım. w12 11/15 5:3–5 ´ ´ Utery 25. listopadu ´ ˇ Jehova vı, jak osvobodit ze zkousˇ ´ ky lidi zbozne oddanosti. (2. Petra 2:9) ˇ ´ ˇ ˇ Dejme tomu, ze hledas zamest´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nanı. Pokud zijes v mıste, kde je ´ ´ o praci nouze, mohl bys byt v poˇ ´ ˇ ˇ ˇ kusenı okamzite prijmout jakou´ ´ koli nabıdku, ktera se ti naskytne. ´ Co kdyby ale tato prace byla v roz´ ´ poru s biblickymi zasadami? Co ˇ ´ kdybys mel tak dlouhou pracovnı ´ ˇ dobu nebo musel byt tak casto na ´ ˇ cestach, ze by ses nemohl dostaˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tecne venovat kresanskym cin´ ˇ ˇ nostem ani sve rodine? Mel bys do´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jıt k zaveru, ze spatna prace je ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ lepsı nez zadna, a takovou nabıdku ˇ ˇ ˇ prijmout? Pamatuj, ze kdyz si vyˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ beres nespravne, muze te to vzda´ ˇ´ lit od Jehovy. (Hebr. 2:1) Zalezı na ´ ´ ˇ tom, co je tvym cılem. Poloz si ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ otazku: Co od zamestnanı oceka´ ´ ´ vam? Pokud je tvym cılem postarat se o sebe a svou rodinu, abyˇ ste mohli slouzit Jehovovi, a svou ´ ˇ ˇ ˇ praci povazujes pouze za prostreˇ ´ ´ dek k dosazenı tohoto cıle, Jehova ´ ´ ´ ˇ ´ tvemu usilı pozehna. (Mat. 6:33) ´ ˇ ˇ I kdybys o praci prisel nebo se neˇ ˇ ˇ ´ cekane zhorsila ekonomicka situˇ´ ace, Jehovu to nezasko cı. (Iz. 59:1) w13 1/15 2:5, 6 ˇ Streda 26. listopadu ´ [Zachovavejte jednotu] ducha ve ´ ´ sjednocujıcım svazku pokoje. (Ef. 4:3) ´ Takove jednoty dosahujeme ´ ˇ ˇ´ ´ dıky tomu, ze se rıdıme Jeho´ ´ ´ vovymi pokyny a nechavame se ˇ´ tvarovat Bozım duchem. Jehova ´ ˇ ´ ´ ˇ na zaklade Kristovy vykupnı obe´ ´ ˇ ti prohlasil pomazane kresany za ´ ´ ´ spravedlive jako sve syny a jine ´ ´ ˇ ´ ovce za spravedlive jako sve prate´ ˇ le. To ale neznamena, ze mezi spoˇ ˇ´ ´ ´ luverıcımi nedojde k neshodam. ´ ˇ ´ ˇ V tomto systemu v ec ı se to cas od ˇ ´ ˇ ´ ´ casu stava. (Rım. 5:9; Jak. 2:23) Ji˚ nak by nebyl duvod pro inspirova´ nou radu, abychom se dale „na´ ´ ˇ ´ vzajem snaseli“. Jak dosahneme ˇ ˇ´ ´ ´ jednoty se spoluverıcımi? Musıme ˇ ´ se naucit jednat s nimi „s uplnou ´ ˇ ´ ´ ´ ponızenostı mysli a mırnostı“. (Ef. ´ ˇ 4:1, 2) To znamena podrizovat se ˚ ´ ˇ´ ˇ ˇ pusobenı Bozıho ducha a umozno´ ´ ˇ ´ vat mu, aby v nas vytvarel sve ˇ´ ´ ovoce. Ovoce Bozıho ducha nam ´ ´ ˇ ´ ´ ´ pomaha prekonavat nazorove roz´ ˇ ˇ´ dıly, ale skutky tela jednotu nicı. w12 7/15 4:6, 7 ˇ Ctvrtek 27. listopadu ˇ ´ ˇ ˚ ´ Pevne [stujte] proti Dablovym ´ pleticham. (Ef. 6:11) ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Satan Dabel nema zadny souˇ ˇ ˇ ˚ cit s lidmi vseobecne, a uz vubec ˇ ˇ´ ne s temi, kdo slouzı Jehovovi. Se ´ ´ ´ ´ zbyvajıcımi z pomazanych dokonce ´ vede valku. (Zjev. 12:17) Tito odda´ ˇ ´ ´ ˇ nı kresane dnes stojı v cele kaza´ ´ ˇ ˇ ´ telskeho dıla a otevrene oznamujı, ˇ ´ ˇ ze tohoto sveta. ˇ ´ Satan je ´ vladcem ˇ´ ˇ ´ ´ Dabel nema prılis v lasce ani „jine ˇ ˚ ovce“. Tato skupina kresanu pod´ ´ ˇ poruje pomazane a ma nadeji na ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vecny zivot, coz je vyhlıdka, kterou ´ ´ on sam davno ztratil. (Jan 10:16) ´ ˇ Nenı divu, ze je vzteky bez sebe. A ˇ ´ uz mame nebeskou, nebo pozemˇ ˇ skou nadeji, Satanovi rozhodne neˇ jde o nase dobro. Chce, abychom se ˇ ´ stali jeho koristı. (1. Petra 5:8) Snaˇ´ ´ ˚ ´ zı se nas proto polapit do ruznych ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ pastı. Mysl neverıcıch uz zaslepil, ˇ ˇ ´ ˇ ´ takze nechtejı slyset dobrou zpra´ ˇ vu a jeho pasti nedok a zou rozpozˇ ´ ˇ ˇ ˇ nat. Dablovi se vsak podarilo pre´ ˇ ´ ˇ ´ lstıt i nektere z tech, kdo poselstvı ´ ˇ ´ o Kralovstvı prijali. (2. Kor. 4:3, 4) w12 8/15 4:1, 2 ´ Patek 28. listopadu ˇ ´ ˇ ´ Sastnı jsou ti, kdo si uvedomujı ´ ˇ svou duchovnı potrebu. (Mat. 5:3) ˇ ´ Uz dlouhou dobu jsou nedılnou ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ soucastı sjezdu urcite programy, ´ ˇ ˇ ˇ ´ na ktere se vzdycky tesıme. Du´ ´ ˇ ´ chovnı „pokrm v pravy cas“, dıky ´ ´ ´ ´ kteremu lepe rozumıme biblickym ´ ´ ´ ´ proroctvım a naukam, dostavame ˚ ´ nejen formou proslovu, ale take ˇ ´ ´ v podob e novych publikacı. (Mat. ´ ˚ ˇ 24:45) Mnohe z nich muzeme poˇ´ ˇ ˇ ´ uzıvat ve sluzb e a pomahat tak ˇ´ ´ ´ uprımnym lidem, aby chapali bibˇ ´ ´ ˇ licke pravdy a vazili si jich. Podnet´ ´ ne biblicke dramatizace povzbuzu- ´ ´ ˇ´ ´ jı mlade i ty drıve narozene, aby ´ ´ zkoumali sve pohnutky a chranili ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ se pred bezboznym smyslenım toˇ ˇ ˇ hoto sveta. Pri proslovech ke krtu ˚ ˇ ´ se muzeme zamyslet nad tım, co ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ mame v zivote na prvnım mıste, ´ ˚ ˇ ´ a take muzeme s radostı sledovat ´ ´ ´ nove bratry a sestry, jak davajı naˇ ˇ ´ jevo, ze se zasvetili Jehovovi. Velka ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ shromazdenı jsou soucastı cisteho ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ uctıvanı uz od nepameti. Pomaha´ ´ ´ ´ ˇ ´ jı nam, abychom v teto narocne ˇ ´ ˇ ´ ˚ dob e dokazali prijatelnym zpusoˇ ˇ bem slouzit Jehovovi a meli z toho radost. w12 9/15 5:14, 18, 19 Sobota 29. listopadu ˇ ´ ˇ ˇ Mesto [Jeruzalem] bude skutecne dobyto. (Zech. 14:2) ˇ ˇ ˇ´ „Mesto“ predstavuje Bozı me´ ˇ ´ ´ ´ siasske kralovstvı. Na zemi ho za´ ˇ ´ stupujı jeho ob cane, ostatek po´ ˇ ˚ mazanych k resanu. (Fil. 3:20) ˇ ´ ˇ ´ ´ Behem prvnı svetove valky moc´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ nı nepratele sice Bozı sluzebnıˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ky pocetne prevysovali, ocernovali ˇ je, staveli se jim na odpor a pro´ ´ ´ ´ nasledovali je, ale prave uctıva´ ˇ ´ nı odstraneno byt nemohlo. Byli ´ ´ ´ ˇ tu „zb yvaj ıc ı z lidu“, tedy cle´ ´ nove pomazaneho ostatku, kteˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ rı loaj alne odmıtli b yt „z mesˇ´ ´ ˇ ta odrıznuti“. Narody mely proti ´ ˇ pomazanemu ostatku a jeho ver´ ˇ ´ ˚ nym spolecnıkum s pozemskou naˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ dejı podniknout jeste dalsı utoky. ´ ´ (Zjev. 12:17) K velkemu pronasle´ ´ ˇ ˇ´ ˇ dovanı doslo naprıklad b ehem dru´ ˇ ´ ´ ˇ ´ he svetove valky. To, ze pomazanı ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ kresane zustali vernı, nas povzbu´ zuje, abychom vytrvali v jakychkoˇ ´ ´ ˇ ´ li zkouskach, ktere mohou prijıt. ˚ ˇ ´ Muze to byt odpor ze strany neˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˚ verıcıch prıbuznych, kolegu nebo ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ˚ spoluzaku, kterı se nam kvuli naˇ ´ ´ ˇ ´ ´ sı vıre vysmıvajı. (1. Petra 1:6, 7) w13 2/15 3:4–7 ˇ Nedele 30. listopadu ´ ˇ ´ Stale se drz vzoru zdravych slov. (2. Tim. 1:13) ´ ´ Tato „zdrava slova“ jsou zapsana ˇ´ ˇ v Bozım Slove. (1. Tim. 6:3) Poˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ dobne jako malıruv nacrtek za´ ´ ´ chycuje v zakladnıch rysech cely ´ ´ obraz, vzor zdravych slov nam po´ ´ skytuje zakladnı informace o tom, ´ ˇ ´ co od nas Jehova vyzaduje. Na zaˇ ´ ´ ´ ´ ´ klade poznanı rozvıjıme vıru. Jak ˇ ´ ´ ´ ˇ nase poznanı, tak vıra by mely ne´ ˚ ˇ ustale rust. (2. Tes. 1:3) I po krtu ˇ ˚ bychom tedy meli svuj vztah k Bo´ hu prohlubovat, aby se nam nestaˇ ˇ ˇ lo, ze bychom duchovne zakrneli. ˇ ˇ Kdyz jsme zacali studovat Bibli, ˇ duchovne jsme rostli velmi rychle ˇ ˇ ´ a potom jsme byli pokrteni. V na´ ´ ´ ˇ ´ sledujıcıch letech nas duchovnı ˇ ´ pokrok uz nemusel byt tak zjev´ ´ ´ ´ ny. Svou vıru a poznanı bychom ˇ ˇ ´ vsak meli prohlubovat stale a v du´ ˚ ˇ ´ chovnım smyslu rust „k dospeleˇ ´ ˇ ˚ ´ mu muzi, k mıre vzrustu, ktery paˇ´ ˇ trı ke Kristove plnosti“. (Ef. 4:13) w13 3/15 3:7–9 ˇ ´ Pondelı 1. prosince ˇ ˇ ˇ Pohle, prisel jsem . . . , abych ciˇ ˚ nil, Boze, tvou vuli. (Hebr. 10:7) ´ ˇ ˇ´ˇ ´ V teto modlitbe Jezıs Bohu slıˇ ´ ˇ bil, ze podstoup ı v se, co bylo ˇ ˇ ˇ ´ ´ predpovedeno o slıbenem semeni, ˇ ˇ ˇ ˇ vcetne toho, ze mu Satan zˇ ´ zhmo ´ ˇ ´ ´ dı patu. (1. Mojz. 3:15) Zadny jiny ˇ ˇ ˇ clovek na sebe dobrovolne nevzal ´ ˇ ˇ tak zavaznou odpovednost. Jehoˇ´ˇ va na Jezısovu modlitbu reago´ ˇ ´ ´ ˇ val tım, ze svemu Synovi vyjadril ˚ ˇ ˇ´ plnou duveru. (Luk. 3:21, 22) Jezıˇ ˇ sovo Ano znamenalo ano, protoze ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ se vzdy rıdil tım, co sam vyucoval. ˇ ˇ ˇ (Mat. 5:37) Plne se zameroval na ´ ´ ´ ukol, ktery od sveho Otce dostal, ˇ´ ´ ´ a nenechal se nicım rozptylit. Ka´ ˇ´ ´ zal dobrou zpravu o Bozım kra´ ˇ ˇ ´ ˇ lovstvı a cinil ucednıky ze vsech ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ lidı, ktere k nemu Buh pritahl. ´ ´ ˇ´ˇ (Jan 6:44) To, do jake mıry Jezıs ˇ ˚ ˇ´ ˚ dodrzel svuj slib plnit Bozı vuli, ˇ Bible popisuje takto: „A je totiz ˇ´ ˚ Bozıch slibu jakkoli mnoho, staˇ ´ ly se Ano jeho prostrednictvım.“ ˇ´ˇ (2. Kor. 1:20) Jezıs je opravdu vy´ ´ ˇ ˇ ˇ nikajıcım vzorem, protoze verne ˇ ´ ´ splnil vse, co slıbil svemu Otci. w12 10/15 4:3, 4 ´ ´ Utery 2. prosince ˚ ˇ ˇ ´ ´ Duveruj v Jehovu celym svym srd´ ´ ´ cem a neopırej se o sve vlastnı poˇ ´ ˇ´ rozumenı. (Prısl. 3:5) ˇ ˇ ˇ Jehova stanovil, ze kdyz se ne´ ´ ˇ ´ kdo ve sboru dopustı zavazneˇ´ ´ ´ ho hrıchu, budou se tım zabyˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ vat kresanstı starsı. Na rozdıl ´ ˇ od Jehovy sice neznaj ı vsechˇ´ ny podrobnosti, ale snazı se, aby ´ ´ ´ ˇ dıky vedenı svateho ducha ude´ ´ ˇ lali rozhodnutı, ktere je zaloze´ ˇ´ ˇ ´ ne na Bozım Slove. Prosı Jehovu o pomoc, a proto jejich rozhodnu´ ´ ´ ˇ tı odpovıda jeho pohledu na vec. ˇ ´ ˇ ˇ (Mat. 18:18) Co udelas, kdyz starˇ´ ˇ ´ ´ ˇ sı usoudı, ze provinilec uprımˇ ´ ´ ´ ne lituje sveho jednanı? Proje´ ˇ ˇ ´ vıs vernou oddanost sborovemu ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ usporadanı a das kajıcnemu hrıs´ ´ ´ ˇ nıkovi najevo svou lasku tım, ze ´ ˇ mu odpustıs? (2. Kor. 2:5–8) Po´ ´ ´ ´ ˇ ˇ kud svym jednanım ublızil tobe ˇ ´ ˇ nebo nekomu z tve rodiny, moz´ ´ ˇ na to nebude snadn e. Jestlize ˚ ˇ ˇ ˇ ale duverujes Jehovovi a pod´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ rizujes se tomu, jak rıdı zaleziˇ ´ ˇ tosti ve sboru, pak udelas to, co ´ ´ ´ ˇ je spravne — velkoryse odpustıs. w12 11/15 5:16, 17 ˇ Streda 3. prosince ˇ ˚ ´ ´ Je on jen Bohem Zidu? Nenı take ´ ´ ˚ Bohemˇ lidı z narodu? ´ (Rım. 3:29) ˇ ´ ´ Ve starovekem Izraeli byla pra˚ ˇ ´ ´ va cizincu do urcite mıry omezeˇ ˚ ˇ na. Presto se od Izraelitu vyzadoˇ valo, aby s cizinci jednali uctive ˇ ´ a spravedlive. Cizinci mohli mıt ˇ ´ ´ uzitek z blızkeho kontaktu s Izraelity. Projevoval se v tom Je˚ ´ ˇ hovuv pohled, ktery apostol Pa´ ˇ ˇ ´ vel vyjadril slovy dnesnıho textu. ´ ˇ ´ ´ Na zaklade nove smlouvy se na´ ˇ ´ ˚ ˇ rodem, s nımz ma Buh jedinec´ ´ ´ ny vztah, stal mısto doslovneho ´ ˇ Izraele sbor pomazanych kresa˚ ´ ´ ˇ´ nu. Proto je nazyvan „Bozım Izˇ raelem“. (Gal. 6:16) Apostol Paˇ ˇ ´ vel vysvetlil, ze v tomto novem ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ narode „nenı Rek ani Zid, obrızˇ´ ka ani neobrızka, cizinec, Sky´ ta, otrok, svobodny, ale Kristus je ˇ ˇ vsechno a ve vsech“. (Kol. 3:11) ˇ V tomto smyslu tedy v kresan´ ˇ ´ ˇ ´ ´ skem sboru nemeli byt zadnı cizinci. w12 12/15 4:2–4 ˇ Ctvrtek 4. prosince ˚ ˇ ´ Nemuzete byt otroky Boha a bo´ hatstvı. (Mat. 6:24) ´ ˇ ˇ Penıze samy o sobe nejsou spat´ ˇ ´ ˇ ´ ne. Stejne tak nenı nic spatneho ˇ ˇ ˇ ˇ na tom, kdyz je clovek poctive vyˇ ´ ´ delava. (Kaz. 7:12; Luk. 19:12, 13) ˇ ´ Kdybychom vsak penıze milovali, ˇ ´ ´ nevyhnutelne by nas to vzdalilo ´ od Jehovy. (1. Tim. 6:9, 10) „Uz´ ˇ ´ kost tohoto systemu vecı“ — tedy ˇ ´ ´ prehnana obava, zda budeme mıt ˇ ˇ ´ to, co k zivotu potrebujeme — nas ˚ ˇ ˇ ´ muze duchovne zadusit. Stejny ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ucinek muze mıt i „podvodna moc ´ ´ ˇ ˇ bohatstvı“ — tedy mylne presvedˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ cenı, ze penıze nam zajistı stestı ˇ´ ´ ´ a bezpecı. (Mat. 13:22) Nespravny ˇ ˚ ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ postoj k penezum muze byt prıci´ ´ ´ ´ ˇ´ nou nespravneho jednanı. (Prısl. 28:20) Vidina snadno a rychle vyˇ ´ ˇ ˇ delanych penez nekdy vede lidi ˇ ˇ´ ˇ´ k tomu, ze se snazı naprıklad ´ ˇ ˇ´ ˇ vyhrat v loterii. Nekterı kresa´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ne se zacali venovat vıceurovno´ vemu marketingu, a dokonce do ˇ ´ ˇ toho zapojili i dalsı cleny sboru. ´ ˇ´ Jinı se nechali oklamat prısliby ´ ´ ˚ ˇ ´ nerealistickych vynosu z urcitych ˇ investic. Nedovol, aby te chamˇ tivost natolik zaslepila, ze se ne´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ chas podvest. Pouzıvej dobry usuˇ ´ ´ ´ dek. Pokud se nejaka nabıdka zda ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ az prılis vyhodna na to, aby se jı ˇ ˇ ´ ˇ dalo verit, pak se jı pravdepodobˇ ˇ ˇ ´ ne verit neda. w13 1/15 3:11, 12 ´ Patek 5. prosince ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ˇ Mnozı z vladcu v [Jezıse] skutecne ˇ ˇ ˚ ˚ uverili, ale kvuli farizeum ho nevyznali. (Jan 12:42) ´ ˇ ´ Kdyby tito vladci neprikladali ´ ˚ ˚ ˚ ˇ nazorum farizeu takovou duleziˇ ´ ˇ tost, udelali by mnohem lepe. Uz ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ drıv Jezıs vysvetlil, proc ho mnozı ˇ ˇ ˇ nejsou ochotni prijmout a uverit ˇ ´ ´ v nej. (Jan 5:39–44) Izraelsky naˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ rod ocekaval prıchod Mesiase cela ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ staletı. Kdy z Je z ı s za cal vyu covat, ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ nekterı Zide mozna z Danielova ´ ˇ proroctvı rozpoznali, ze ustano´ ˇ ˇ´ ˇ veny cas pro prıchod Krista uz ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ nastal. Nekolik mesıcu predtım ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ zacal kazat Jan Krtitel a mnozı rıkali: „Je to snad Kristus?“ (Luk. ˇ´ ˇ ´ ´ 3:15) Ale ti, kterı byli zbehlı v Zaˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ kone, Jezıse jako Mesiase odmıtli ˇ ˇ ˇ´ ˇ prijmout. Proc? Jezıs na to jasˇ ´ ´ ˚ ne poukazal otazkou: „Jak mu´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ zete verit, kdyz prijımate slavu ´ ´ ´ jeden od druheho a nehledate sla´ ´ vu, ktera je od jedineho Boha?“ w13 2/15 4:6, 7 Sobota 6. prosince ´ My budeme chodit ve jmenu Jehoˇ ˇ ´ ˇ vy, naseho Boha, na neurcity cas, ˇ dokonce navzdy. (Mich. 4:5) ˇ´ ´ ´ ˇ´ Chodit v Bozım jmenu obnası ´ ˇ ˇ ˇ ´ nejmene tri veci. Za prve, ozna´ ˇ movat ho druhym, protoze jeˇ ´ ´ dine ten, kdo „vzyva Jehovovo ˇ ´ ´ ´ ˇ jmeno, bude zachranen“. (Rım. ´ 10:13) Za druhe, napodobovat Je´ hovovy vlastnosti, zejmena jeho ´ ˇ ´ ˇ´ lasku. (1. Jana 4:8) A za tretı, rı´ ˇ ˇ´ dit se jeho spravedlivymi merıt´ ´ ky, abychom na jeho svate jmeno ˇ neprivedli pohanu. (1. Jana 5:3) ´ ´ Jsi rozhodnuty „chodit ve jmenu ˇ ˇ ´ Jehovy, naseho Boha, na neurcity ˇ ˇ cas“? My jsme se sami rozhodli, ze ´ ˇ ´ Jehovu pozname. Hrde se nazy´ ´ ´ vame jeho jmenem a poslouchaˇ ˇ´ ˇ ´ me ho. Tˇ esıme se na to, az se splnı ´ slib ze Zalmu 9:10: „Ti, kdo znajı ˚ ˇ ˇ ´ ´ tve jmeno, budou v tebe duveroˇ vat, nebo, Jehovo, jiste neopus´ˇ ˇ ´ tıs ty, kdo te hledajı.“ w13 3/15 5:16–18 ˇ Nedele 7. prosince ˚ ´ ´ ˇ ´ Buh nenı stranicky, ale v kazdem ´ ˇ ´ narodu je mu prijatelny ten, kdo ´ ˚ ´ se ho bojı a pusobı spravedlnost. (Sk. 10:34, 35) ˇ ˇ Povysovat se nad nekoho jeˇ ´ ´ ´ nom proto, ze pochazı z jineho ´ ˇ ´ naroda nebo zeme, je neuctive. ´ ˇ ˇ´ Navıc to svedcı o neznalosti fak˚ tu. Publikace The Races of Man´ ˇ ´ ´ kind (Lidske rasy) totiz uvadı: ˇ ˇ ˇ „Mezi lidmi vsech ras je presne ´ ´ ´ˇ takovy vztah, o jakem se pıse ˇ ´ v Bibli — jsou to bratri.“ Rodnı ˇ ˇ ´ ˇ ´ bratri se casto v mnohem lisı, ale ´ ´ na jejich vzajemnem vztahu to ˇ ´ ˇ ˇ nic nemenı. A uz zijeme kdekoli, ˇ ´ jiste kolem sebe cizince mame. ˇ´ ˇ ˇ Tak to bylo i v prıpade starove´ ˚ ´ kych Izraelitu. Smlouva Zakona ˇ ˇ ´ jim umoznovala mıt s Jehovou ˇ ´ ´ Bohem jedinecny vztah a prava ˚ ˇ ´ ´ cizincu do urcite mıry omezovaˇ ˚ ˇ la. Presto od Izraelitu vyzadovaˇ la, aby s cizinci jednali uctive ˇ ´ a spravedlive. To je vzor, ktereho ˇ ˇ bychom se meli drzet i my. Me´ ˇ ´ ´ zi pravymi kresany nenı mısto ˇ pro stranickost ani predsudky. w12 12/15 4:1, 2 ˇ ´ Pondelı 8. prosince ˇ ˇ Vynasnaz se, aby ses predstavil ´ ´ ˇ Bohu jako schvaleny, jako del´ ´ ´ ˇ ˇ nık, ktery se nema zac stydet. (2. Tim. 2:15) ´ ˇ ˚ ˇ ´ Ohlednout se zp et muze byt ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ poucne, ale zıt musıme s ocima ˇ ´ ˇ ´ uprenyma vpred. A tak mısto ˇ abychom si delali starosti nad ´ tım, co se stalo v minulosti, zaˇ ˇ ˇ merujme se na soucasnost a buˇ doucnost. Vzhledem k tomu, ze ´ ˇ ´ ´ ˚ velke souzenı je velmi blızko, muˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ze byt uzitecne polozit si otazky ˇ ´ ˇ typu: Mohl bych delat vıc ve sluzˇ be Bohu? Mohl bych vstoupit do ˚ ´ ˇ ´ ´ prukopnicke sluzby? Co mi branı, ˇ ´ ´ abych se stal sluzebnım pomocnıˇ ´ ˇ ´ kem? Delam vse, co je v mych si´ ´ lach, abych si oblekl novou osob´ ˇ ˇ nost? Jsem takovym clovekem, ´ ˇ ´ jakeho si Jehova preje mıt v no´ ˇ ˇ ´ vem svete? Mısto abychom ne´ ˇ ˇ ˇ ustale resili svou minulost, pre´ ˇ ˇ ´ myslejme o tom, co delame te ´ ´ a zda Jehovovi davame to nejˇ´ ˇ ´ lepsı. Delejme rozhodnutı, kte´ rych v budoucnu nebudeme litovat. w13 1/15 4:13, 14 ´ ´ Utery 9. prosince ´ Tve slovo je pravda. (Jan 17:17) ´ ´ Hebrejske slovo, ktere je na ´ ˇ ˇ mnoha mıstech prelozeno jako ˇ pravda, oznacuje to, co je pravdi´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ve, duveryhodne a skutecne. Rec´ ˇ ´ ´ ke slovo prekladane jako pravda ´ se vztahuje na to, co odpovı´ ˇ ´ da skutecnostem, co je vhodne ´ ´ ´ a spravne. Jehova ochranil du´ chovnı pravdu a postaral se o to, ˇ ˇ ´ abychom meli uzitek z rostoucı´ ´ ho poznanı. (2. Jana 1, 2) Biblic´ ˇ ´ ´ ´ ke pravde rozumıme stale lepe, ´ ´ ˇ´ jak vyplyva ze slov v knize Prıslo´ ´ vı: „Stezka spravedlivych je ja´ ˇ ´ ´ ´ ´ ko jasne svetlo, ktere svıtı vıce ´ ˇ a vıce, dokud nebude pevne zaˇ ˇ´ ´ lozen den.“ (Prısl. 4:18) Z cele´ ˇ´ ˇ ho srdce souhlasıme s Jezısem, ´ ˇ ˇ ktery v modlitbe rekl Bohu slova ˇ ´ ˇ´ ´ dnesnıho textu. Bozı psane Slovo ´ ´ obsahuje „pravdu dobre zpravy“, ´ ˇ ´ tedy cely soubor kresanskych ´ nauk. (Gal. 2:14) Mimo jine k nim ˇ´ ˇ ´ ´ ´ patrı skutecnosti tykajıcı se Jeho´ vova jmena, jeho svrchovanosti, ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ Jezısovy vykupnı obeti, vzkrıse´ ˇ´ ´ ´ nı a Bozıho kralovstvı. w13 2/15 1:17, 18 ˇ Streda 10. prosince ´ ´ ´ ˇ ´ Davejte sve prosebne zadosti na ˇ ´ vedomı Bohu. (Fil. 4:6) ˇ ˇ ´ ´ Kdyz se ocitneme v nejake naˇ ´ ˇ ro cne situaci, meli bychom se ´ ´ modlit a rozjımat o hodnotnych ˇ vecech. (Fil. 4:6–9) Se silou od Je´ ´ ˇ hovy obstojıme v jakekoli zkousˇ ´ ce, aniz bychom o ni klopytli. ˇ ˇ´ ˇ ˇ Nekterı zel pripustili, aby je ze ´ ˇ ˇ zavodu o zivot vyradila nedoko´ ´ nalost druhych. Kamenem klopy´ ´ ´ ´ ´ tanı se jim staly rozdılne nazo´ ´ ˇ ´ ry v otazkach svedomı. (1. Kor. ´ ˇ 8:12, 13) Pokud se nas nekdo doˇ ˇ ˇ ˇ tkne, reagujeme nep rim e ren e ´ ˇ ˇ´ a celou zalezitost zvelicıme? Bib´ ´ ´ ˇ le nas vybızı, abychom prestali ˇ ˇ soudit, odpousteli a netrvali na ´ ´ ˇ svych pravech. (Luk. 6:37) Kdyz ˇ ´ se dostanes do situace, ve ktere ˇ ´ bys mohl o neco klopytnout, ze´ ´ ptej se sam sebe: Soudım bratry ´ ˇ ´ ˇ a sestry na zaklade vlastnıch meˇ´ ˇ ´ ˇ ´ rıtek? I kdyz vım, ze jsou druzı ne´ ´ ˇ ˇ ˇ´ dokonalı, necham se presto necı ´ ˇ ´ nedokonalostı vyradit ze zavodu ˇ ´ o zivot? Z lasky k Jehovovi nedo´ ´ ´ ´ volıme, aby nam jednanı spoluˇ ˚ ´ ˇ kresanu zabranilo dobehnout do ´ cıle. w13 3/15 1:18, 19 ˇ Ctvrtek 11. prosince ˇ ´ ˇ Podle toho vsichni poznajı, ze jste ˇ ´ ´ moji ucednıci, budete-li mıt mezi ´ sebou lasku. (Jan 13:35) ´ ´ Jako n asledovn ıci Krista ˇ ´ ´ a svedkove Jehovy musıme je´ ˇ´ ˇ ˇ den druheho milovat. Jezıs totiz ˇ ˇ ´ ´ ´ rekl, ze laska je poznavacım zna´ ˇ ˚ ˇ ´ kem pravych kresanu. Nase lasˇ ´ ka vsak saha i za hranice sboru. ˇ´ ˇ Snazıme se ji projevovat i tem, ˇ ˇ ˇ´ ´ kdo nejsou nasimi spoluverıcımi. ˚ ˇ ´ Tuto vlastnost muze, a take by ˇ ´ ˇ ´ ´ mel, rozvıjet kazdy z nas. Jeho´ ´ ´ ´ va nam dal vzacny dar, pozna´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nı pravdy, a ocekava, ze se o nej ˇ ´ budeme delit s druhymi. (Mat. 28:19, 20) Oznamovat pravdu dru´ ´ hym je projevem lasky. Okolnosti ´ ˇ ˚ ˇ ´ jednotlivych kresanu se lisı, takˇ ˇ ˇ ˇ ze samozrejme nemohou ve sluzˇ ´ ´ ˇ ´ ´ be odvest stejne mnozstvı pra´ ˚ ˇ ´ ce. Jehova to chape. Dulezite je, ˇ ´ ´ ˇ ˇ aby kazdy z nas delal vsechno, ´ ´ ´ co je v jeho silach. Davame tak ´ najevo nesobeckou lasku k Bohu ´ ˇ ´ i ke svym bliznım. w12 12/15 2:11, 13, 14 ´ Patek 12. prosince ´ ˇ Pokud jde o mrtve, ti si neuvedo´ mujı naprosto nic. (Kaz. 9:5) ˇ ´ ´ Zide pravdu o mrtvych znali. ˇ ˇ´ ˇ Kdyz se ale rozpadla rıse Ale´ xandra Velikeho, dostala se jud´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ska zeme pod vliv reckych vladcu, ˇ´ ˇ ´ kterı ji chteli sjednotit se Sy´ ´ ˇ ˇ ´ ´ riı. Jako nastroj pouzili recke naˇ ´ ˚ bozenstv ı a kulturu. V d usledku ˇ ´ ˇ ˇ ´ toho Zide prijali falesne nauky ´ ˇ ˇ o nesmrtelne dusi a o podsve´ ´ ˇ tı, kde jsou mrtvı muceni. To, ´ ´ ˇ ˇ v jakem stavu jsou mrtvı, vedel ˇ ´ ˇ ˇ uz spravedlivy Job, i kdyz nemel ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Bozı psane Slovo. Take vedel, ze ˇ ´ ´ ˚ kdyby zemrel, laskyplny Buh Jehova by prahnul po tom, aby ho ˇ´ mohl vzkrısit. (Job 14:13–15) Ve ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ vzkrısenı veril i Abraham. (Hebr. ˇ ´ ˇ ´ 11:17–19) Jeliko z nen ı mo zn e ˇ´ ˇ ˇ vzkrısit nekoho, kdo nezemrel, ti´ ˇ ˇ to bohabojnı muzi nemohli veˇ ´ ˇ rit v nesmrtelnost lidske duse. ´ Jehova svym duchem bezpochyby pomohl Jobovi a Abrahamovi, ˇ ´ aby rozumeli, v jakem stavu jsou ´ ´ ˇ´ mrtvı, a projevovali vıru ve vzkrıˇ ´ senı. w13 2/15 2:12–14 Sobota 13. prosince ˇ ˇ Dejme tomu, ze . . . mi reknou: ´ ˇ´ „Jak se jmenuje?“ Co jim mam rıˇ ci? (2. Mojz. 3:13) ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ Jelikoz Izraelite Bozı jmeno uz ˇ ˇ´ ˇ znali, proc se na to Mojzıs ptal? ˇ ˇ ´ Nepochybne chtel lepe poznat ´ ´ ´ osobu, ktera se za tımto jmenem ˇ ˇ ˇ ´ ´ skryva, aby je mohl presvedcit, ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ze je Buh skute cne vysvobodı. ˇ´ ˇ Mojzısovy obavy byly pochopitel´ ˇ ´ ne, protoze Izraelite byli v otroc´ ˇ tvı uz dlouho a mohli pochybovat ˚ ˚ o tom, zda je Buh jejich praotcu ´ ˇ ´ ˇ dokaze z Egypta vyvest. Nekteˇ´ ˇ ˇ ´ rı z nich uz dokonce zacali uctı´ vat egyptske bohy. (Ezek. 20:7, 8) ˇ´ ˇ ´ Jak Jehova na Mojzısovu otazˇ ˇ ´ ˇ ku odpovedel? Mimo jine rekl: ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ „Tak ma´ sˇ rıci izraelsk ym synum: ´ ˇ ´ ‚PROKAZI SE BYT me k vam po˚ slal.‘ “ Pak dodal: „Jehova, Buh ˇ ˚ ˇ ´ vasich praotcu, . . . me k vam po˚ ´ ˇ slal.“ Buh ukazal, ze se stane, ˇ´ ˇ ´ cımkoli je zapotrebı, aby uskuˇ ˚ ´ ˇ tecnil svuj zamer. Tak potvrdil, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ze sve sliby vzdy splnı. (2. Mojz. 3:14, 15) w13 3/15 5:4, 5 ˇ Nedele 14. prosince Jonatan si [Davida] zamiloval ´ ˇ jako svou vlastnı dusi. (1. Sam. 18:1) ˇ ´ ´ Jonatan, nejstarsı syn krale ˇ ˚ ´ Saula, by asi zdedil trun, nebyt ˇ ´ ´ toho, ze za budoucıho izraelskeho ´ krale Jehova vybral Davida. Joˇ´ ´ natan se Bozımu rozhodnutı podˇ´ ˇ ˇ rıdil, udelal vsechno, co mohl, aby „posilnil [Davidovu] ruku“, ˇ ˇ a dokonce riskoval zivot, kdyz ˇ se ho pred Saulem zastal. Daˇ ´ ˇ ´ vidovi rekl: „Sam budes kralem ´ nad Izraelem, a ja se stanu dru´ ˇ hym po tobe.“ (1. Sam. 20:30–34; ´ ˇ 23:16, 17) Nenı divu, ze po Jonaˇ ˚ tanove smrti David truchlil a svuj ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vrely vztah k nemu vyjadril v zaˇ lozpevu. (2. Sam. 1:17, 26) Jona´ ˇ ˇ tan se bezvyhradne podrizoval ´ ´ Jehovovi, svrchovanemu Vladci, ˇ ˇ´ a plne podporoval Davida, Bozı´ ˇ ho pomazaneho. Stejne bychom ˇ ˇ i my meli ochotne podporovat ´ ´ bratry, kterym bylo mezi nami ˇ ˇ ´ svereno vedenı. (1. Tes. 5:12, 13; Hebr. 13:17, 24) w12 4/15 2:8, 9 ˇ ´ Pondelı 15. prosince ˇ ˇ ˇ ´ Jestlize . . . nekdo pro svedomı ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ vuci Bohu snası zarmucujıcı veci ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ a protipravne trpı, je to neco prı´ jemneho. (1. Petra 2:19) ˇ ˇ ´ ˇ ˚ Vetsina svobodnych kresanu chce jednat tak, jak se to Jehovovi ´ ´ ˇ ´ lıbı, a proto si manzelskeho part´ ´ ˇ ˇ´ ´ nera vybıra mezi spoluverıcımi. ´ ˇ´ ˇ ˇ I v takovem prıpade se vsak jeˇ ´ ˚ ˇ ˇ jich zivotnı situace muze neoce´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ kavane zmenit. Nekdy se naprıˇ ˇ ´ klad stane, ze partner zacne mıt ´ ˇ ´ ´ ´ zavazne psychicke problemy ne´ ´ ˇ ˚ ˇ bo musı byt vyloucen. Co muze ˇ ˇ ´ ˇ kresan delat, pokud se zda, ze ˇ ´ ´ ˇ ˇ je manzelstvı nenavratne poskoˇ ´ ˇ´ ´ ´ zeno? Mozna si rıka: Musım se ˇ ˇ ´ ˇ snazit manzelstvı za vsech okol´ ´ ´ nostı zachranit? Takove rozhod´ ˇ ˇ ˚ ˇ nutı za nej nikdo udelat nemuze ˇ ´ ˇ ´ a ani by nemel. Existujı vsak pad´ ˚ ˇ ˇ ˇ ne duvody, proc se snazit manzel´ ´ ˇ ske pouto posılit. Kresana, kte´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ry kvuli svemu svedomı setrvava ´ ˇ ´ ˇ ´ v narocnem manzelstvı, si Jeho´ ˇ´ va velmi vazı. (1. Petra 2:20) Poˇ ˇ kud se bude ze vsech sil snazit ´ ˇ ´ ´ sve manzelstvı zachranit, Jehoˇ ´ ´ va mu bude prostrednictvım sve´ ´ ho Slova a sveho ducha pomahat. w12 5/15 2:10, 11 ´ ´ Utery 16. prosince ˇ ´ ´ ´ ˇ Videl jsem . . . jine divoke zvıre. (Zjev. 13:11) ˇ ´ ˇ ´ Jan ve videnı spatril dvourohe ´ ´ ˇ ´ divoke zvıre, ktere mluvilo jako ´ ´ ˇ ˇ drak. Co toto podivne zvıre predˇ ´ stavuje? Jelikoz ma dva rohy, je ˇ to dvojvelmoc. Jan videl angloˇ -americkou svetovou velmoc, a to ´ ˇ ´ ´ ve zvlastnı uloze. (Zjev. 13:11–15) ´ ´ ˇ ˇ Toto dvourohe zvıre dalo podnet ˇ ´ ´ ´ k vytvorenı obrazu divokeho zvı- ˇ ´ rete ze Zjevenı 13:1. Jan napsal, ˇ ´ ´ ˇ ze obraz divokeho zvırete se obje´ ´ vı, pak zmizı, ale znovu povsta´ ˇ ne. Prave to se stalo s organiza´ ´ ˇ ´ ´ cı, jejız vznik podnıtily Britanie ´ ´ a Spojene staty. Tato organizaˇ ´ ´ ˇ ce mela sjednotit kralovstvı sveta a zastupovat je. Objevila se po ´ ˇ ´ ´ ´ prvnı svetove valce a dostala naˇ ´ ˚ ˇ ´ zev Spolecnost narodu. Na zacat´ ˇ ´ ´ ˇ ku druhe svetove valky se vsak ˇ ´ ˇ´ rozpadla. Behem valky Bozı sluˇ ´ ˇ zebnıci oznamovali, ze podle pro´ ´ roctvı v knize Zjevenı se obraz di´ ´ ˇ ´ vokeho zvırete objevı znovu, a to ´ se take stalo. Vznikla Organiza´ ´ ˚ ce spojenych narodu. (Zjev. 17:8) w12 6/15 2:12, 13 ˇ Streda 17. prosince ´ ˇ ´ Od vychodu slunce az po jeho za´ ´ ´ pad bude . . . me jmeno velike mezi ´ narody. (Mal. 1:11) ´ ˇ ˚ Zejm ena p o smrti ap o stol u ˇ ˇ ´ zacalo do kresanskeho sboru pro´ nikat odpadlictvı. (2. Tes. 2:3–7) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Falesnı ucitele dokonce prevzali ˇ ˇ´ ´ zidovskou tradici a Bozımu jme´ nu se vyhybali. Dovolil ale Jeho´ ´ va, aby jeho slavne jmeno upadlo ˇ ´ ˇ v zapomnenı? Rozhodne ne. To, ˇ ˇ jak se presne vyslovovalo, dnes ´ ˇ ˚ sice nevıme, ale presto zustalo za´ ˚ ´ chovano. Objevovalo se v ruznych ˇ ´ ´ prekladech Bible a take v dılech ´ ˇ ˚ ˇ´ biblickych ucencu. Pro Bozı sluˇ ´ ´ ˇ ´ ´ zebnıky byl zvlas vyznamny rok ´ ´ ´ 1931. Mezinarodnı badatele Bible, ´ ˇ´ jak se tehdy nazyval Bozı lid, toˇ ˇ ´ ´ ˇ tiz prijali biblicke jmeno svedko´ ´ ve Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Celeˇ ´ ˇ mu svetu tım dali jasne najevo, ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ze hrde slouzı jedinemu prave´ ´ ´ mu Bohu, nazyvajı se jeho jmenem ˇ ´ ´ ´ a radostne toto jmeno chvalı. (Sk. 15:14) w13 3/15 5:14, 15 ˇ Ctvrtek 18. prosince ˚ ˇ ˇ ´ ´ Kdo duveruje ve sve bohatstvı — ´ ˇ´ sam padne. (Prısl. 11:28) ˇ ´ ´ ´ ´ Jestlize davame na prvnı mıs´ ´ to „kralovstvı a Otcovu spravedlˇ ´ ˇ ´ nost“, Jehova nası snaze vydelaˇ ´ ˇ vat si na zivobytı bude zehnat. (Mat. 6:33; Ef. 4:28) Nechce, abyˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ chom behem shromazdenı usınali ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ unavou z prepracovanı nebo porad ˇ ´ ´ mysleli jenom na financnı zaleˇ ´ ´ ˇ ˇ zitosti. Mnozı lide ve svete jsou ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ presvedceni, ze je nejlepsı plne ˇ ˇ ´ ´ ´ se soustredit na vydelavanı peˇ ˇ ˇ ˇ nez a tak se financne zabezpecit, ˇ ˇ aby pozdeji uz nemuseli pracovat. ˇ V tomto duchu pak casto vycho´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ vavajı sve deti. Jezıs ale ukazal, ˇ ´ ˇ ´ ´ ze takove uvazovanı je nerozum´ ˇ ne. (Luk. 12:15–21) Meli bychom ´ ˇ ´ pamatovat na varovny p r ıklad ´ Gechaziho, ktery se svou chamti´ ˇ ´ vostı pripravil o dobry vztah s Je´ hovou. (2. Kral. 5:20–27) Kdyby´ ´ ´ chom spolehali na sve uspory, investice nebo na svou schopnost ˇ ´ ˇ vydelat penıze, v podstate by´ ´ chom tım spolehali na boha tohoto ´ ˇ ´ systemu vecı, na Satana. (2. Kor. 4:4; 1. Tim. 6:17) w13 1/15 3:13, 15 ´ Patek 19. prosince ˇ ˇ Jehovovy oci jsou . . . upreny na ´ ˇ spravedlive a jeho usi k jejich ´ ˇ ´ ˇ upenlive prosbe. (1. Petra 3:12) ´ Hluboky vztah s Jehovou si neˇ´ ´ vytvorıme ze dne na den. Musıme ˇ ho napred poznat a zamilovat si ho ˇ ´ ˇ a k tomu je zapotrebı cas. Jestliˇ ´ ´ ze tedy chceme Jehovu znat lepe, ´ ˇ ´ ˇ musıme si kazdy den vyhradit cas ˇ na to, abychom cetli jeho Slovo. ´ ˚ ´ K duchovnımu rustu jsou take zaˇ ´ ˇ´ ´ ´ potrebı uprımne modlitby a dobra ˇ spolecnost. (Mal. 3:16) Jako milu- ´ ´ ˇ ˇ ˇ jıcı rodic nikdy nepreslechne nase ˚ prosby o pomoc. Je proto duleˇ ´ ˇ´ ´ zite, abychom se rıdili Pavlovy´ mi slovy: „Vytrvavejte v modlitˇ ´ ˇ ˇ´ be.“ (Rım. 12:12) Bez Bozı pomoci ˚ ˇ ´ ˚ ˇ nemuzeme zustat duchovne zralyˇ ´ mi kresany. Tlak tohoto systemu ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ vecı je prılis velky na to, abychom ´ ´ mu dokazali vzdorovat vlastnımi ˇ silami. Jestlize bychom se vytrvaˇ´ le nemodlili, odrızli bychom se od ´ ´ ˇ´ ´ staleho prısunu sıly, kterou je Je´ hova ochoten a schopen nam po´ skytovat. Jsi spokojeny s hloubkou ´ ˇ svych modliteb nebo si uvedomuˇ ˇ ˇ jes, ze bys v tom mohl udelat pokrok? (Jer. 16:19) w13 3/15 3:11, 12 Sobota 20. prosince ´ ˚ ˇ Hora olivovnıku se uprostred roz´ poltı. (Zech. 14:4) ´ ˇ Co tato hora znazornuje? Jak „se ˇ ´ uprostred rozpoltı“ a stanou se ´ ˇ ˇ z nı dve hory? Proc o nich Jehova ´ ´ ´ mluvı jako o svych horach? (Zech. ˇ ´ 14:5) V Bibli hory nekdy znazorˇ ´ ´ ´ ´ nujı kralovstvı neboli vlady. Bible ´ ˇ´ ˇ ´ take spojuje Bozı horu ˇ s pozehna´ nım a ochranou. (Zalm 72:3; Iz. ´ ˚ 25:6, 7) „Hora olivovnıku“, na kte´ ˚ ´ ´ ´ re Buh stojı a ktera je na vychod ´ ˇ od Jeruzalema, tedy predstavuje Jehovovu svrchovanost neboli je´ ´ ˇ ´ ho absolutnı vladu nade vsım. Co ´ ˇ ´ ˚ znamena, ze se „hora olivovnıku“ ´ ´ ´ rozpoltı? Hora, ktera je na vy´ ˇ ´ chod od Jeruzalema, se rozdelı ˇ ˇ´ v tom smyslu, ze Jehova vytvorı ´ ´ ´ ˇ jinou vladu, ktera je jeho vlade ˇ´ ´ ´ podrızena. Touto druhotnou vla´ ˇ ´ ´ ´ ˇ dou je mesiasske kralovstvı, jehoz ´ ˇ´ ˇ kralem je Jezıs Kristus. Jehova ´ ´ proto mluvı o dvou horach, kte´ ˇ ´ ´ re vzniknou rozdelenım „Olivove ´ ´ hory“, jako o svych horach. (Zech. ˇ 14:4, ppc.) w13 2/15 3:8, 9 ˇ Nedele 21. prosince ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Spatna spolecenstvı kazı uzitecne ´ navyky. (1. Kor. 15:33) ˇ ´ ´ ´ ´ Uvazujme take o nasledujıcıch ˇ ´ ˇ versıch: „Nesedal jsem s muzi neˇ ´ pravdy; a s temi,ˇ kdo tajı, co jsou, ´ ´ nevch az ım.“ ( Zalm 26:4) „Kdo ´ ´ ˇ´ chodı s moudrymi, zmoudrı, ale ´ ´ ´ ten, kdo jedna s hlupaky, pochodı ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ´ spatne.“ (Prısl. 13:20) Co duleziteˇ ˇ ˚ ˚ ˇ ho se z techto versu muzeme doˇ ˇ ˇ zvedet? (1) Jehova si preje, aby´ ˇ ´ ˇ ´ chom si sve pratele dobre vybırali. ´ ´ ´ Chce nas v mravnım i duchovnım ´ ´ ´ ohledu chranit. (2) Lide, se ktery´ ´ ˇ ´ ´ mi travıme cas, na nas majı bu ´ ˇ ´ ˇ ˇ dobry, nebo spatny vliv. V zivote to ´ ´ tak zkratka chodı. Z toho, jak jsou ´ ˇ ´ ˇ ´ vyse uvedene verse formulovany, ˇ ˇ ˇ´ je videt, ze se Jehova snazı za˚ ˇ ˇ pusobit na nase srdce. Vsimni si, ˇ ´ ˇ ´ ˇ ze pouze popisujı urcite skutecnosti a nejsou to pravidla typu ´ˇ ´ˇ „nesmıs . . .“ a „musıs . . .“. Jehova ´ ˇ´ ´ ´ nam jakoby rıka: „Takova jsou fakˇ ˇ ´ ˇ ta. Jak na ne zareagujes? Co mas v srdci?“ w12 7/15 2:11, 12 ˇ ´ Pondelı 22. prosince ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ Srdce je zradnejsı nez cokoli jineho ´ ´ ˚ ˇ ´ aje k zoufanı. Kdo je muze znat? (Jer. 17:9) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Kresane by se meli vazne za´ myslet nad svym postojem k sexu ˇ ´ a k manzelstvı. Ti, kdo nejsou ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ob cany Bozıho kralovstvı, moz´ ´ ˇ ´ na nevidı nic spatneho na homoˇ ˇ ´ sexualite. Pornografii povazujı za ˇ ´ ´ ˇ neskodnou zabavu a myslı si, ze ciˇ ´ ˇ ˇ ´ zolozstvı a rozvod jsou ciste osobnı ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vecı kazdeho cloveka. My, obcane ˇ´ ´ ´ ˇ Bozıho kralovstvı, jsme vsak ta´ ´ ´ ´ kove kratkozrake a sobecke po´ ´ stoje opustili. Mnozı z nas sice ˇ ˇ ˇ zili nemravne, nez poznali pravdu, ˇ ´ ˇ ale dnes povazujı sex a manzel´ ´ stvı za dary od Boha. Velmi si vaˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ zıme Jehovovych vysokych merıˇ ˇ ˇ ´ tek a plne se ztotoznujeme s tım, ˇ ˇ ´ ˇ ze ti, kdo zijı nemravne, si nezaˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ slouzı byt poddanymi Bozıho kra´ ˇ lovstvı. (1. Kor. 6:9–11) Uvedomuˇ ˇ ´ jeme si vsak, ze lidske srdce je ´ ´ zradne. Proto nebereme na leh´ ´ ´ ´ ´ kou vahu konkretnı varovanı, kte´ ´ ´ ´ ra nam pomahajı, abychom se vy´ ´ ˇ ˇ´ ´ sokych mravnıch merıtek i nadale ˇ drzeli. w12 8/15 2:9 ´ ´ Utery 23. prosince ´ V poslednıch dnech tu budou kri´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ticke casy, s nimiz bude tezke se vyrovnat. (2. Tim. 3:1) ´ ˇ´ ´ I lide, kterı neznajı Boha, si ´ ˇ ˇ ˚ ˇ myslı, ze tento svet nemuze v souˇ ´ ˇ casne podobe dlouho existovat. ´ ´ ˇ ˇ ´ Obavajı se, ze dojde k nejake kaˇ ˇ´ ´ tastrofe, a tak se rıdı heslem: ´ ´ „Jezme a pijme, nebo zıtra mame ˇ´ zemrıt.“ (1. Kor. 15:32) My se ale ´ ˇ budoucnosti nebojıme, nezijeme ˇ ˇ sami pro sebe ani se nezameruje´ ´ ´ me na uspokojov an ı vlastn ıch ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ pranı. (Prısl. 18:1) Nejdulezitejˇ ´ ´ ˇ´ ˚ sı je pro nas Bozı vule, a proto ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ochotne vyuzıvame vse, co mame, ˇ ˇ ˇ ˇ vcetne naseho casu a energie, ´ abychom s druhymi mluvili o dob´ ´ ˇ ˇ re zprave. (Mat. 16:24) Sluzba Bo´ ˇ ´ hu, a zejmena to, ze ho druhym ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ pomahame poznat, nam prinası ´ ˇ velkou radost. Mnozı v Satanove ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ svete nas vsak nenavidı, a pro˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ to kvuli sve vıre mozna zazıvame ´ ´ ´ pronasledovanı. (Jan 15:19; 16:2) ˇ ´ Pokud se ale ve zkouskach ne´ ´ ˇ vzdame, nas vztah k Jehovovi buˇ ˇ ´ ˇ de pevnejsı, nez jsme si kdy do´ ˇ kazali predstavit. (Jak. 1:2–4; 4:8) w12 9/15 4:7, 9 ˇ Streda 24. prosince ˇ Vezmi [si] manzelku z dcer Labaˇ na. (1. Mojz. 28:2) ´ ´ Jakob Izaka poslechl a opustil ˇ ´ ´ ´ ˇ bezpe c ı sve rodiny, kter a zila ´ ˇ ˇ ´ v Kanaanu, a zrejme sam cesto˚ val stovky kilometru do Charanu. ˇ ˇ ´ ˇ (1. Mojz. 28:10) Mozna uvazoval: ˇ ˇ Jak dlouho budu pryc? Jak me ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ stryc privıta? Zıskam od nej boˇ habojnou manzelku? Pokud tako´ ˇ ˇ ve obavy mel, rozplynuly se, kdyz ˇ ´ mel v Luzu sen, ve kterem se ˇ mu objevil Jehova. Rekl mu: „Hle, ˇ jsem s tebou a budu te opatrovat ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ na cele ceste, po nız jdes, a vratım ˇ ˚ te na tuto zemskou pudu, protoˇ ˇ ˇ ˇ ´ ze te neopustım, dokud skutecne ´ ˇ nevykonam to, o cem jsem s teˇ bou mluvil.“ (1. Mojz. 28:15) Ta´ ˇ to slova Jakoba jiste povzbudila ˇ ˇ ˇ ´ a uklidnila. Urcite byl zvedavy, jak ˚ ´ Jehova svuj slib splnı. Pokud jsi ˇ ´ i ty opustil domov, mozna proˇ ´ to, abys slouzil v cizı zemi, asi ´ ˇ ˇ ´ ´ se dokazes do Jakobovych poci˚ ˇ´ ˇ ´ ˇ tu vzıt. Jiste ses mnohokrat preˇ ˇ ˇ svedcil o tom, ze se o tebe Jehova ´ stara. w13 3/15 4:6, 7 ˇ Ctvrtek 25. prosince ´ ˇ Co mam delat, Pane? (Sk. 22:10) ˇ´ ´ ˇ Tuto uprımnou otazku polozil ´ ´ Pavel, tehdy znamy jako Saul, ˇ ´ ´ ˇ´ˇ kdyz mu oslaveny Pan Jezıs ve viˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ denı prikazal, aby prestal pronaˇ ´ sledovat jeho ucednıky. Saul pak ˇ ˇ ´ ´ ´ pokorne cinil pokanı ze svych ˚ ˇ ´ ˇ skutku, dal se pokrtıt a prijal ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ od Jezıse zvlastnı poverenı, aby ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ o nem svedcil narodum. Horlive ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ sıril zpravu o Kralovstvı v Male ˇ ˇ Asii i v Evrope a zalozil tam mnoho ˚ ´ ˇ ˇ ˇ sboru, ktere pozdeji znovu navste´ ˇ´ˇ voval. Pavel dal o Jezısovi mluvil ´ ´ ˇ jako o svem „Panu“ a az do kon´ ´ ˇ ce sveho pozemskeho zivota podle toho jednal. (Sk. 22:6–16; 2. Kor. 4:5; 2. Tim. 4:8) Nebyl jako ti, na ´ ˇ´ˇ ˚ ´ ktere se vztahoval Jezısuv vyrok: ˇ ˇ ´ ´ „Pro c me tedy nazyvate ‚Pane! ˇ ´ ˇ´ ´ Pane!‘, ale necinıte to, co rıkam?“ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ (Luk. 6:46) Jezıs ocekava od vsech, ´ ˇ ´ ´ kdo ho nazyvajı Panem, ze se bu´ ˇ´ ˇ dou svymi slovy rıdit, stejne jako ˇ apostol Pavel. w12 10/15 4:5, 6 ´ Patek 26. prosince ˇ ˇ ˇ [Bat-seba] poslala a povedela ˇ ˇ ´ Davidovi a rekla: „Jsem tehotna.“ (2. Sam. 11:5) ˇ´ ˇ ˇ V prıpade Davida a Bat-seby Jeˇ ´ hova nedovolil, aby je lidstı soudci ˇ´ˇ ´ podle Mojzısova zakona potresta´ ˇ ´ li smrtı. Milosrdne zasahl a ce´ ˇ ˇ ˇ ´ lou zalezitost s nimi resil sam. ˇ ´ ˚ (3. Mojz. 20:10) Jednım z duvo˚ ˇ du, proc Jehova Davidovi odpustil, ˇ ´ ˇ ´ mozna bylo to, ze sam David jedˇ nal milosrdne se Saulem. (1. Sam. ˇ 24:4–7; 2. Sam. 12:13) Jak vysvetlil ˇ´ˇ ´ ´ Jezıs, Jehova s nami jedna ˇ tak, ´ ´ jak my jedname s druhymi. Rekl: ˇ ˇ „Prestante soudit, abyste neby´ li souzeni, nebo jakym soudem ´ ´ soud ıte, takov ym budete sou´ ˇ ˇ zeni; a mırou, kterou odmerujeˇ ˇ ´ te, budou odmerovat vam.“ (Mat. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 7:1, 2) Urcite cerpame velkou uteˇ ´ chu z toho, ze Jehova je ochotny ´ ˇ´ nam odpustit hrıchy, i kdyby byly ´ ˇ ´ ˇ ´ tak zavazne, jako je cizolozstvı neˇ ˇ ´ ˇ bo vrazda. Udela to vsak pouze ˇ ´ tehdy, pokud my sami odpoustı´ ´ ´ ˇ´ me, vyzname mu sve hrıchy a dame ˇ ˇ´ˇ ´ ´ najevo, ze jsme k hrısnemu jedna´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ nı zmenili postoj. Pokud hrısnık ci´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ nı uprımne pokanı, Jehova mu da ´ ˇ ˇ ´ „obdobı osvezenı“, neboli mu po˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ muze, aby mel ciste svedomı. (Sk. 3:19) w12 11/15 4:9, 10 Sobota 27. prosince ´ [Abraham] byl nazvan „Jehovo´ ˇ´ vym prıtelem“. (Jak. 2:23) ˚ ´ ˇ ˇ ´ Buh slıbil, ze prostrednictvım ˚ Abrahama a jeho potomku ne´ ´ ˇ ´ ´ ´ zıska pozehnanı pouze jeden na´ ˇ ˇ rod, ale vsechny narody zeme. ˇ (1. Mojz. 22:15–18) Abraham toˇ ˚ ˇ ˇ ˇ muto slibu plne duveroval, presˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ toze k jeho splnenı melo dojıt az ´ ´ ˇ v daleke budoucnosti. Vıc nez po´ ˇ lovinu sveho zivota cestoval s ro´ ´ ˇ ˇ dinou z mısta na mısto a tesil ˇ ´ ´ ˇ se z pratelstvı s Jehovou. I kdyz ˇ ˇ Abraham nevedel, jak dlouho buˇ ˇ ´ de muset cekat, nez se splnı slib, ´ ´ ktery dostal, stale Jehovu miˇ ˇ ˇ loval a oddane mu slouzil. Plne ˇ ˇ ´ ˇ se zameroval na budoucı pozeh´ ´ nanı a nikde se natrvalo neusaˇ´ dil. (Hebr. 11:14, 15) Jeho prıklad ˇ ˇ ´ bychom meli nasledovat. Zijme ˇ ˇ ˇ jednoduse, nedelejme si zbytec´ ´ ˇ ne starosti o hmotne veci a ne´ ´ ´ usilujme o vyznamne postavenı ˇ ˇ ´ ´ ve spolecnosti ani v zamestnanı. ˇ ˇ ˇ Proc bychom si meli vytvorit sil´ ˇ ˇ ny vztah k necemu, co je pouze ˇ ´ ˇ docasne? Stejne jako Abraham ´ ˇ ˇ mame pred sebou neco mnohem ˇ´ lepsıho. w12 12/15 4:7–9 ˇ Nedele 28. prosince ´ ´ Budu oslavovat tvˇ e jmeno na neˇ ´ ˇ urcity cas. (Zalm 86:12) ´ ˇ Cırkve kresanstva se jako ceˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ lek pouzıvanı Bozıho jmena vy´ ´ ˇ ˇ ˇ hybajı. V predmluve k prekladu Revised Standard Version se naˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ prıklad uvadı, ze „pouzıvanı jake´ ´ hokoli vlastnıho jmena pro jed´ noho a jedineho Boha“ je „pro ´ ˇ ´ ´ obecnou v ıru k resanske c ır´ kve . . . naprosto nevhodne“. My, ˇ ´ ´ ´ svedkove Jehovovi, mame uplˇ ˇ ´ ´ ne opacny postoj. Jsme hrdı na ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ to, ze muzeme byt nazyvani Boˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ zım jmenem a ze ho muzeme ´ ´ ˇ ctıt. (Iz. 43:10) Navıc povazuje´ ˇ ´ ´ me za vysadu, ze rozumıme vy´ ´ znamu tohoto jmena a chapeme ´ spornou otazku spojenou s jeho ˇ ´ ´ ˇ´ posvecenım. (Mat. 6:9) Znat Bozı ´ ´ ˇ jmeno zahrnuje mnohem vıc nez ˇ ˇ ˇ ˚ jen vedet, ze se Buh jmenuje Je´ ´ hova. Znamena to seznamit se ´ ´ s tım, jaky je, poznat jeho vlast´ ˇ ˇ ˇ´ nosti, zamer a cinnost, naprıklad ´ ´ ˇ ´ to, jak jedna se svymi sluzebnıky. ˇ ˚ ˇ Vsechny tyto informace muzeme ´ ´ najıt v Bibli a Jehova nas s nimi ˇ seznamuje postupne, v souladu ´ ˇ ˇ ˚ s tım, jak uskutecnuje svou vuli. ˇ´ (Prısl. 4:18) w13 3/15 5:1–3 ˇ ´ Pondelı 29. prosince ˇ ´ ˇ´ ´ Ne ze jsme pany nad vası vırou, . . . ´ ´ nebo stojıte svou vırou. (2. Kor. 1:24) ˇ ˇ Temito slovy Pavel uznal, ze ˇ ˇ´ ˇ bratri v Korintu slouzı Bohu verˇ ´ ´ ˇ ne ne dıky jemu nebo jinemu cloˇ ´ ´ ´ ´ ˇ veku, ale dıky sve vlastnı vıre v Boha. Pavel si tedy nemyslel, ˇ ´ ´ ´ ze musı mıt kontrolu nad vırou ´ ˚ ˇ svych bratru, ani po tom netouzil. ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Mel duveru, ze jsou vernymi kresˇ ´ ˇ ´ ´ any a chtejı delat, co je spravne. ˇ´ ˇ´ ´ (2. Kor. 2:3) Dnes se starsı rıdı ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ´ Pavlovym prıkladem a duverujı, ˇ ˇ ´ ´ ze bratri a sestry majı pevnou vı´ ˇ ru a dobre pohnutky pro sluzbu ´ ˇ ´ Bohu. (2. Tes. 3:4) Nevytvarejı ve ´ ´ sboru striktnı pravidla, ale spole´ ´ ´ hajı na zasady v Pısmu a na vede´ nı od Jehovovy organizace. Ne´ ´ ´ ˚ jsou pany nad vırou svych bratru. (1. Petra 5:2, 3) w13 1/15 5:3 ´ ´ Utery 30. prosince ´ ´ ˇ Milovali lidskou slavu vıce nez ˇ´ ´ samotnou Bozı slavu. (Jan 12:43) ´ ˇ ´ Jak by se mohlo stat, ze by slava ´ ´ ˇ ´ ˚ od lidı pro nas zacala byt duleˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zitejsı nez slava od Boha? Zkus´ ˇ ˇ me si slavu prirovnat ke svet´ ´ ´ lu. Vesmır, ktery nas obklopuje, ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ je plny zarıcıch hvezd. Vzpomı´ ˇ nas si, kdy jsi naposledy obdivo´ ´ ˇ ´ val nadheru jasne nocnı oblohy? ´ ˇ ´ ´ „Slava hvezd“ je uchvatna. (1. Kor. ˇ 15:40, 41) Co kdyz se ale na ob´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ lohu podıvas ve meste? Svetla, ´ ˇ ´ kterajsou kolem tebe, ti do znacne ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mıry znemoznı videt svetlo, jez ˇ ´ ˇ vyzarujı hvezdy. Je to snad proto, ˇ ˇ ˚ ze by svetla z ulic, stadionu a buˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ dov byla silnejsı nebo krasnejsı ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nez trpyt hvezd? Samozrejme ze ˚ ˇ ˇ ˇ ne. Duvodem je to, ze svetla mes´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ta jsou blız a branı nam nocnı obˇ ´ ´ ´ ˇ lohu videt v cele jejı nadhere. Poˇ ˇ dobne pokud by nasemu srdci byla ´ ´ ´ ´ blızka slava od lidı, mohli bychom ˇ ´ prestat hledat slavu od Jehovy ˇ ´ a ztratit pro ni ocenenı. w13 2/15 4:6, 8, 9 ˇ Streda 31. prosince ´ ´ ˇ ´ Ze srdce . . . vychazejı nicemna ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ uva zov an ı, vra zdy, cizolo zstv ı, ´ ˇ ˇ ´ ˇ smilstva, kradeze, falesna svedec´ ´ ´ tvı, rouhanı. (Mat. 15:19) ˇ ˇ Pokud by mel kresan natolik ne´ ˇ citlive srdce, ze by se dopustil cizoˇ ´ ˇ lozstvı nebo smilstva a necinil by ´ ´ pokanı, mohl by natrvalo ztratit Boˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ zı prızen. Avsak i clovek, ktery neˇ ´ ˇ ˇ ´ udela neco tak spatneho, by mohl ˇ pripustit, aby v jeho srdci vznik´ ly nevhodne touhy. (Mat. 5:27, 28) ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ A prave to muzeme pri prohlıdce ´ ˇ ´ ˇ ˇ sveho srdce odhalit. Co udelas, kdyz ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ zjistıs, ze mas nespravne pocity vuˇ ˇ ˇ ´ ´ ci nekomu opacneho pohlavı, tedy ˇ ˚ nejakou tajnou touhu, kterou Buh ´ ´ neschvaluje a ktere je nutne se zbaˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ vit? Jezıs rekl, ze ze srdce vychazejı ˇ ˇ ˇ ˇ i vrazdy. Kresan by samozrejme niˇ ˇ ´ koho nezavrazdil, ale co kdyz necha ´ ´ ˇ ˇ ´ ve svem srdci doutnat zas az do te ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ mıry, ze zacne nejakeho spoluverı´ ´ ˇ ˇ cıho nenavidet? (3. Mojz. 19:17) Ta´ ˚ ˇ kove pocity mohou zpusobit, ze jeˇ ho srdce nebude citlive reagovat na ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ Bozı vedenı. Udela vsechno pro to, aby se jich zbavil? (Mat. 5:21, 22) w13 3/15 2:13, 14
Podobné dokumenty
kompletní výsledky závodu naleznete na www.sport-base.cz
odstranı veskerou spatnost
ˇ
ˇ´
Co Bible doopravdy říká?
Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V.
Selters/Taunus
Co Bible doopravdy říká?
Vydání ze září 2013
Tato publikace není určena k prodeji. Je poskytována v rámci celosvět...