Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit

Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit

Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit.
Budete sklízet dřevo
24. ledna 2013 1:00
Pěstovat si dřevo na otop na vlastní zahradě není podle Čecha žijícího v Irsku žádná
utopie. Ví, o čem mluví. Šlechtí už několik let rychle rostoucí paulovnie, které jsou
podle něj pro planetu "zdravější" než u nás prosazované topoly či vrby.
Petr Hirš je přesvědčen, že šlechtěné paulovnie by mohly časem v Evropě nahradit
dnes pěstované energetické dřeviny, jako jsou japonské topoly či vrby, kritizované
především pro nadměrnou produkci isoprenu. To je důvod, proč kromě přínosu u
těchto dřevin vědci připouštějí také negativní dopad na kvalitu lidského života (více
informací v předchozím článku zde).
"Paulovnie isopren neprodukuje vůbec a navíc roste mnohem rychleji, díky stejnému
typu fotosyntézy jako má například kukuřice. Plantáž o ploše 1,6 hektaru,
osazená paulovniemi, dokáže z ovzduší napoutat 13 tun CO2 za rok a její produkce
kyslíku je také zajímavá," řekl Hirš pro iDNES.cz.
"Vypadá to, že paulovnie má snad samé výhody: vzhledem k odlišnému způsobu
fotosyntézy, respektive fixace CO2, má výrazně vyšší nejen produkci biomasy, ale i
efektivitu využití vody a dusíku. Na vytvoření určitého množství biomasy tedy
potřebuje výrazně méně dusíku a vody než rostliny s běžným typem fotosyntézy,
měla by tedy mnohem lépe prosperovat i v sušších a dusíkem chudých půdách,"
vyjádřil se Lukáš Fischer z Katedry experimentální biologie rostlin PF UK v Praze.
(Jedná se o tzv. C4 fotosyntézu, pozn. redakce.)
Odkud exotická paulovnie pochází
Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je exotická dřevina připomínající na první pohled katalpu, zvláště
svými velkými listy. Pochází z jihovýchodní Asie, je známá jako čínský císařský strom a v Evropě na ni můžete
narazit jako na okrasný strom třeba v zámeckých parcích (u nás Ploskovice, Mikulov a další místa v Praze či v
Brně).
Tam, kde má paulovnie ke svému růstu ideální podmínky, dokáže se chovat jako plevelný strom, jak se ukázalo
v Japonsku či na východě USA. Na vyjádření k možné invazivitě se Lukáš Fischer necítil dostatečně erudovaný,
ale případná obava z ní není podle jeho názoru nesmyslná, vzhledem k vysoké rychlosti růstu i deficitu
přirozených nepřátel. (Šíření invazivních druhů rostlin do volné přírody u nás ošetřuje zákon, více zde.)
Petr Hirš ale tuto obavu vyvrací, protože ani šlechtěná paulovnie podle něj jen tak nevyklíčí ve volné přírodě,
nejsou k tomu u nás podmínky. "Ani na pole nemůžete jen tak vyházet její semena a čekat, až vyroste, musíte
dodržet určité podmínky předpěstování. A těch v českých podmínkách dosáhnete jen doma nebo ve vyhřívaném
skleníku," uklidňuje šlechtitel.
Paulovnie lze pěstovat pro kvalitní dřevo, na otop i na okrasu
Pro našince exotický strom v sobě skrývá neuvěřitelný potenciál. Když mu
poskytnete podmínky, roste jako na článkovém videu či fotografiích, které srovnávají
počáteční růst japonského topolu a Paulownia CFI, získané křížením Paulownia
tomentosa a Paulownia fortunei.
"Máme vyzkoušené, že když tento certifikovaný strom porazíte po pěti letech, má
průměr kmene okolo 70 centimetrů," vysvětluje Hirš. To už je slušná porce dřevní
hmoty. Na topení se však zrovna tato odrůda, podléhající navíc registraci, nehodí.
"Byla by to škoda, její dřevo je čisté a rovné, bez suků, lehké a přitom pevné,
navíc odolné vůči povětrnostním vlivům, takže je to výborný konstrukční a izolační
materiál pro stavbaře. A neobsahuje téměř žádnou pryskyřici, takže je ideální i pro
výrobu bioethanolu," vysvětlil Hirš, český šlechtitel z Irska. Pro letošní rok licenci na
pěstování a všechny sazenice odrůdy CFI odkoupily Polsko, Slovensko, Maďarsko a
Rumunsko, takže u nás přichází její pěstování v úvahu až za rok.
Fotogalerie paulovnií
Zobrazit fotogalerii
Pro topení je stejně vhodnější odrůda Paulownia biomass, která licenci nepodléhá
a jednoduše ji vypěstujete ze semen. Také má krásné rovné dřevo, ale dá se sklízet
každý rok a přesto je každoročně o poznání mohutnější. "Před topením se nemusí
sušit, protože má zanedbatelný obsah vody, rovnou je připraveno k přímému
spalování. Je vhodné i pro spalování v kotlích na dřevoplyn, protože nedehtuje,"
uvádí Hirš.
Právě šlechtí také speciální nedřevnatějící odrůdu, nazvanou BioGas, pro výrobu
bioplynu. "Doufáme, že by mohla nahradit kukuřici. Je spíše keřového vzrůstu,
neustále produkuje zelenou hmotu, sklízí se dvakrát do roka a její výtěžnost se
třetím rokem pohybuje kolem 60 až 80 tun z hektaru za rok. Její registrace doufám
proběhne ještě letos," slibuje si šlechtitel.
Koho by paulovnie zaujala čistě z okrasného hlediska, pro listy a květy podobné
katalpě, v Irsku právě šlechtí odrůdu, která nakvétá už prvním rokem. "To znamená,
že druhý rok po výsadbě už od dubna do května kvete, pak vyhodí listy." Její
schválení však bude trvat ještě přinejmenším dva roky.
Paulovnie se mohou stát zajímavou alternativou
Podle Hirše jsou paulovnie schopné zdárně se vyvíjet i v chudých, znečištěných a
erozí ohrožených půdách. Ideální jsou údajně i pro rekultivaci, vlivem schopnosti
odstranit z půdy například zátěž v podobě těžkých kovů. Díky veliké listové ploše a
účinné fotosyntéze pak listy po podzimním opadu dodávají zpět do půdy relativně
značné množství spotřebovaných minerálních živin i organických látek.
Nadějně vidí využití paulovnie i Lukáš Fischer: "Osobně si myslím, že paulovnie
může být skutečně vhodnou alternativou klasických energetických plodin, a to nejen
díky tomu, že neprodukuje isopren. Ale především díky její opravdu vysoké
produktivitě a poměrně širokému spektru možností využití biomasy."
Autor: Martina Čermáková
Zdroj:
http://hobby.idnes.cz/biomasa-na-topeni-rychlerostouci-drevo-paulovnie-fvb-/hobbyzahrada.aspx?c=A130122_140917_hobby-domov_mce