Časopis pro moderní filologii 1995 (77)

Časopis pro moderní filologii 1995 (77)

CQóOpió
pro
MODERNÍ
FILOLOQI
USTAV PRO JAZYK ČESKY
1995
AKADEMIE VĚD ČR
roč. 77
I
ISSIM 0862-8459
Č A S O P IS PRO M O D E R N Í FILOLOGII
U s ta v p r o j a z y k česk ý A k a d e m ie věd C R
118 51 P r a h a 1, L e te n s k á 4
H la v n í r e d a k to r
J a r o m ír P o v ě j šil
R edakčn í k ru h
J i ř í Č e rn ý , S v ě tla C m e jrk o v á , Jo s e f H lad k ý , D a g m a r
K n ittlo v á , Iv a N e b e sk á , J iř í N ek v ap il, A le n a S im ečk o v á, V la d im ír U h líř, L u d m ila U h lířo v á , V áclav V la sá k
V ý k o n n á re d a k to rk a
J i n d r a S v ě tlá
O B SA H
M ila n M a lin o v sk ý : P o ro v n á n í d é lk y v ě t v č e š tin ě a a n g lič tin ě (a jin ý c h
ja z y c í c h ) ...........................................................................................................................
J a r o m ír K a d le c : K o tá z c e tz v . m e z e r v le x ik á ln ím s y s té m u fra n c o u z sk é h o j a z y k a ...................................................................................................................
65
73
K a re l S e b e s ta : K z a h a jo v á n í r e k la m n í (m a rk e tin g o v é ) k o m u n ik a c e ..
82
C e c ilia R a d n a i: M e ta fo ra v n ěm eck é r e k l a m ě ...............................................
91
Z d e n k a S ta v in o lio v á : B. R e y n e k , p ř e k la d a te l fra n c o u z sk ý c h lite rá rn íc h
d ě l ......................................................................................................................................
95
R o z h le d y
J i n d r a S v ě tlá : A nglické v ý p ů jč k y ve fra n c o u z sk é te r m in o lo g ii.............
104
A lb e n a R a n g elo v á: B u lh a rs k é p rá c e v o b la s ti n e o lo g ie ..............................
111
R ecenze
J . C h a n n e ll: V ag u e la n g u a g e ( J . S lavíčková) ..................................................
121
Z. K u fn e ro v á a kol.: P ř e k lá d á n í a č e š tin a (D . K n i t t l o v á ) ........................
124
K ro n ik a
Ž iv o tn í ju b ile u m d o c . H e n d ric h a (V . V l a s á k ) ...............................................
126
Z p rá v y
G e rm a n o s la v ic a o p ě t p o 55 le te c h (M . V acliková)
128
P O R O V N Á N Í D É L K Y V Ě T V Č E Š T IN Ě A A N G L IČ T IN Ě (A JIN Ý C H
JA Z Y C ÍC H )
M ilan M a lin o vský (P raha)
1. V té to s ta ti se zabývám e porovnáváním délky vět především v te x te c h
českých a anglických, nicm éně pro sro v n án í jsm e p řib ra li též několik te x tů v něm čině, fran co u zštin ě a polštině, abychom zachytili situ aci ve třech
p ředn ích evropských jazykových ro din ách , to tiž o b last slovanskou, g e rm á n skou a ro m án sk o u , nebo jin ak vyjád řen o , po m ěry m ezi jazy k y flexivním i
a an a ly tick ý m i. Vedle délky vět, a tu d íž p o č tu slov, jež je v y tv áře jí, jsm e
též věnovali p o zo rn o st slovům (a tu d íž p o č tu slabik, jim iž jso u v y tv á ře n y ).
P o d ro b n á s h rn u tí zkoum ání přináším e v části 3. V šechny zk o u m an é te x ty
jso u nového d a ta ; jd e vždy o dvojici (tro jici, ...) originál + p ře k la d . P ro
te n to účel jsm e v e všech případech použili publikované překlady, abychom
vyloučili nebezpečí, že bychom při posuzování jed n o tliv ý c h je v ů p o stu p o v ali
su b jek tiv n ě.
P ře s to , že jsm e p ři sledování té m a tu vycházeli z rů zn ý ch lite rá rn íc h ž á n rů
(srov. dokladovou lite ra tu ru ) a zkoum ali nem alé m n o žstv í te x tů 1, jsm e si
dobře vědom i to h o , že naše zjištěn í a závěry jso u n a to m to stu p n i pou ze
o rien ta čn í a m ohou n ést pečeť nahodilosti; teprv e výzkum m n o h o n áso b n ě
ro zsáhlejšího m a te riá lu by m ohl vést k zásadnějším u v y jád ře n í, p o k u d jd e
o sk u tečn é k v a n tita tiv n í p om ěry v rám ci dvojic te x tů různ ý ch sty lů je d n o tlivých jazy k ů .
N ejvyšší p o čet te x tů , se k terý m i jsm e pracovali, p o ch ází z o b lasti filozofie, neboť se dom nívám e, že svou (an i příliš e x a k tn í, ani n a d m íru v erb áln í)
povahou jso u pro zk oum ání to h o to d ru h u v h o d n é.2 D alší te x ty jso u z o b o ru
histo rie, politologie, ekologie, sociologie aj.
P řip o jm e je š tě p o zn ám k u k překlad u obecně: je-li p ra v d a , že (d o b rý ) p ře k la d a te l je v la stn ě sp o lu au to rem te x tu (a ted y nikoli p o u h ý m přev ad ěčem ),
'A u to r d ěk u je E. č e řo v sk é za pom oc při zpracovávání číselných p o d k la d ů m a te riá lů
to h o to článku.
2P ro b le m a tik o u p ře k lá d á n í filozofických te x tů ja k z hlediska jazykové typologie, ta k
stylistických z v y k lo stí jed n o tliv ý ch ja z y k ů se v poslední době zabývá n ap ř. N acherová,
1994; v závěru své stu d ie upozorňuje n a to , že „lingvistický ro zm ěr filozofických p ro b lém ů
m á své o p o d sta tn ě n í, neboť jak o jeden z m noha a sp e k tů form ulace filozofických p ro b lém ů
je právě jazy k o v á s trá n k a při procesu form ulace to u nej v ý zn am n ě jší so u č ástí“ .
Č asopis p ro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
65
Bewegung der menschlichen Existenz. Phänomenologische Schriften II, Ernst Klett
Verlag für Wissen und Bildung GmbH, Stuttgart 1991, s. 310-329.
P a t o č k a , J.: Edmund Husserl’s Philosophy of the Crisis of the Sciences and His
Conception of a Phenomenology of the „Life-World“. In: Jan Patočka, Philosophy
and Selected Writings. The University of Chicago Press, Chicago & London 1989,
s. 223-238.
P a t o č k a , J.: Filosofie krize věd podle Edmunda Husserla ajeho koncepce fenomenologie „Světa našeho života“. In: Přirozený svět a pohyb lidské existence. Archivní
vydání sam izdat, 3, Praha 1980, s. 3.3.2-3.3.21.
P a t o č k a , J.: Filozofia kryzysu nauki wedlug Edmunda Husserla i jego koncepcja
fenomenologii „Swiata žycia“. In: Jan Patočka, Swiat naturalny i fenomenologia.
Papieska Akademia Teologiczna, Wydzial filozoficzny, Kraków 1987, s. 140-157.
P a t o č k a , J.: Karteziánství a fenomenologie. In: Samizdat, Praha 1976, s. 1-38.
P a t o č k a , J.: La philosophie de la crise des sciences ďaprěs Edmond Husserl et
sa conception ďune phénornénologie du ,monde de la vie1. In: Arc.hiwum historii,
filozofii i mysli spolecznej, 18, Warszawa 1972, s. 3-18.
S p e k t r u m . (Články: Jak se vyhnout nebezpečí entropie. Nový konzervatismus.
Současné problémy: Změna a kontinuita; pluralismus a fundamentalismus ve Spojených státech. Ženské hnutí, rodina a společnost.) Velvyslanectví Spojených států
amerických, 43, Praha 1983, s. 16-33.
W e s t w o o d , J.: The Pictorial History of Railroads. Gallery Books, Sm ith Publishers Inc., New York 1988, s. 8-143 (včetně ilustr.).
W e s t w o o d , J.: Železnice - obrazové dějiny. Columbus, Praha 1994, s. 8-143 (včetně ilustr.).
COMPARISON OF LENGTH OF SENTENCES BETW EEN CZECH AND
ENGLISH (AND OTHER LANGUAGES)
The article deals with differences between typological characteristics of individual languages, particularly in the field of comparison of length of sentences and
words in contemporary Czech and English. To illustrate the situation, several other
languages have been taken into consideration.
The results of the examination are given in Section 3 from which it follows that
a Czech sentence has in average fewer words than an English one while Czech words
are longer; this is due, among others, to the fact that in English, which is analytic,
there are more auxiliary words than in Czech, which is inflexional and does not
need them to such an extent.
72
K O T Á Z C E TA K ZV A N Ý C H M E Z E R V L E X IK Á LN ÍM S Y S T É M U
F R A N C O U Z S K É H O JA Z Y K A
Ja ro m ír K adlec (O lo m o u c)
K rom ě p říp a d ů , kdy pro popis určité části m im ojazykové sk u te č n o sti dispo n u je ja z y k jistý m i lexikálním i jed n o tk am i (jednou nebo i více), setkávám e
se občas i s příp ad y , kdy pro verbalizaci něk teréh o z jev ů v y sk y tu jících se
v popisované m im ojazykové sk u tečn o sti p o jm en o v án í neex istu je. P ro o z n a čení té to sk u tečn o sti se v lingvistice vžil term ín l e x i k á l n í m e z e r a .
Jaz y k n ení jed n o tn o u hom ogenní stru k tu ro u , ale funguje díky m n o ž stv í
rů z n ě hierarchizovaných s tru k tu r, k teré se doplňují a u m o žň u jí ta k ja z y k o vou kom unikaci. Je systém em plným m ezer, d v o jzn ač n o stí a re d u n d a n c í,
a to nejen n a úrovni lexika, nýbrž n a všech jazykových úrovních. T y to je vy je m ožno po zo ro v at n a rovině fonologické, m orfologické, sy n ta k tic k é , n a
rovině tv o ře n í slov a zejm éna p ak n a rovině lexikální.
B udem e-li p o d ro b n ě stu d o v at f o n o l o g i c k ý plán fran co u zsk éh o j a zyka, zjistím e, že jso u zde realizovány ty to v arian ty sp o je n í foném -f o:
(po) = le p o n t nebo il (elle) p o n d
(bö) = le bon, le bond nebo ad jek tiv u m bon
(fö) = le fond, le fonds, les fo n ts nebo ils (elles) fo n t
(vo) = ils (elles) vont
(m ö) = le m o n t, zájm en o m on nebo tv a r m ’ont
(tö ) = le ton, le th o n , zájm en o ton nebo tv a r ť o n t
(dö) = le don, Don nebo dont
(so) = le son, zájm en o son nebo ils (elles) so n t
(nö) = le n o m , non nebo tv ar n ’ont
(žó) = le jo n c
(šo) = le chon, le chong
(ko) = le con neb o tv a r q ii ’011
(gö) = le gon d
(15) = long nebo tv ary I ’on a l ’ont
(iö) — 1’ion
(rč>) = rond nebo tv ary je (tu ) rom ps a il (elle) ro m p t
(üö) = nous huons
(uó) = 011 on neb o ou on
Č asopis p ro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
73
velm i o b tíž n á a m o žn á pouze v p říp ad ě sa m o sta tn é analýzy jis té čá sti ja z y kového sy stém u daného jazyka. P říčinou těch to m ezer je ekonom ie jazy k a .
V šechny jazykové m ezery jsou mezera,mi n a rovině lan g u e a jso u - nikoliv
vždy, ale jen v p říp ad ech , kdy by jejich realizace n aru šo v ala jazy k o v u k o m u nikaci - o d straň o v á n y n a úrovni parole n ěk terý m z b o h a té škály p ro s tře d k ů
(především různým i su pletivním i p ro stře d k y ), k terý m i každý přiro zen ý j a zyk disponuje, tak že m luvčí prod u k u jící jazykový p ro jev si jejich existenci
u v ěd o m u je jen velm i, velmi zřídka.
LITERATURA
B a l d i n g e r , K.: Vers une sémantique moderne. Paris 1984.
C a r t e r , R.: A propos du traitement des contraintes sémantiques. Langue frangaise,
1976, s. 111-124.
D u c h Á č e k , O.: 0 mikrostrukturách v lexiku. SaS, 1970, s. 105-110.
G e r m a i n , C.: La sémantique fonctionnelle. Paris 1981.
Ly o n s , J.: Eléments de sémantique. Paris 1978.
M O U N IN , G.: Les problěmes théoriques de la traduction. Paris 1963.
S a u v a g e o t , A.: Les procédés expressifs du frangais contemporain. Paris 1957.
Š A B R Š U L A , J.: Problěmes de la stylistique comparée frangaise-tchěque et tchěquefrangaise. Praha 1986.
U l l m a n n , S.: Précis de sémantique frangaise. Berne 1969.
LACUNES DANS LE SYSTEME LEXICAL DE LA LANGUE FRANQAISE
La langue est pleine ďambiguítés, de chevauchements et de lacunes qu’on peut
observer au niveau de tous les plans linguistiques.
La situation oil une partie de la réalité extralinguistique est décrite dans une
langue par une unitée lexicale et dans l ’autre langue par plusieurs unités lexicales
entre lesquelles il y a la relation d ’opposition ne peut pas étre considérée comme
une lacune lexicale. Dans ce cas, il ne s’agit que de la structuration différente ď une
rnéme partie de la réalité extralinguistique.
On ne peut détecter les lacunes lexicales (ou des iacunes dans la langue, en
général) que par la voie de l’analyse de 1’organisation hiérarchique de microstructures lexicales et par la comparaison de cette organisation avec l’organisation de
microstructures lexicales paralleles á 1’intérieur ďune langue.
81
K Z A H A JO V Á N Í R E K L A M N Í (M A R K E T IN G O V É ) K O M U N IK A C E
V Č E Š T IN Ě
K arel S eb e sta (P raha)
R ek lam n í (p ro p ag ačn í, šíře m arketingová) kom unikace bývá m odelov ána
n a zák ladě tzv . m odelu AID A - A tte n tio n , In te re st, D esire, A ction. T oh o to
m odelu se využívá především při uvažování o m ožných zám ěrech a účincích
p ro p a g a č n í kom unikace n a p o ten ciáln íh o zákazníka, resp. o fázích, jim iž p ro p a g a č n í p ů so b en í n a něho prochází. V p rv n í fázi (A tte n tio n ) jd e o to , za m ě řit
p o zo rn o st příjem ce n a existenci jisté firmy, u rčitéh o zboží nebo služby, ev.
n a zá k la d n í inform ace o nich, v druhé o vyvolání zá jm u o p ře d m ě t p ro p a g ace, v n ásled n é fázi usiluje p ro p a g ace o to, v y v o lat p řá n í získat p říslušné
zboží, využít propagované služby ap o d ., ve fázi poslední dává p o d n ě t k akci,
v ětšin o u k n á k u p u .
P o d le to h o , ja k ý je stav zn alo stí převážné části p o ten ciáln ích zákazníků
o p ře d m ě tu nabídky, ja k ý je jejich v ztah k něm u, ev. chování vůči něm u,
v y ty ču je si m ark etin g o v á kom unikace své g lo bální cíle. Z am ěřuje se b u ď
n a ro zšíření základního povědom í o propagovaném p ře d m ě tu , n a rozšíření
věcných z n a lo stí o něm , n a v y tv o řen í žádoucího nebo zm ěnu nežádoucího
p o sto je k něm u a td . (P. K otier, 1994, s. 618n., S. Č m ejrková, 1993, s. 186.)
R ek lam n í te x ty ovšem většinou n esledují pouze jed en z uvedených cílů,
ale několik zároveň. „V ideálním p říp ad ě by si zp ráv a m ěla získat p o zo rn o st,
u d rž e t z á je m , v y tv o řit p řá n í a vyvolat činnost (m odel A ID A ).“ (P. K o tier,
1994, s. 620.) K tom u je n u tn o d o d a t, že re k la m a n ep ln í funkce pouze ve
v ztah u k p ře d m ě tu p ro p ag ace, ale i vůči rek lam n í kom unikaci sam é. V zhledem k specifickým okolnostem , za nichž k rek lam n í kom unikaci dochází,
m u sí se věnovat zvýšená péče to m u , aby byl kom unikační k o n ta k t nav ázán ,
u d rž en , p říp . p a třič n ě usm ěrňován. V o d b o rn é lite ra tu ře se z p ra v id la u v ád ějí dílčí kom unikační cíle u p o u ta t p ozornost příjem ce, vyvolat a u d rž et jeho
zá je m o d alší te x t, získat jeh o důvěru, d o sáh n o u t za p a m a to v á n í te x tu nebo
je h o p o d s ta tn é části apod.
P řihléd nem e-ii k n u tn é stru čn o sti reklam ního sdělení, jd e o značn o u fu n k ční zá těž. F unk čn í zatížen í se k o n ce n tru je zvi. v zahajovacích částech re k la m ních te x tů . P lyne to m j. z p o z n a tk u , že i vynikajících reklam si všim ne m éně
než polovina: těch, k te ří s nim i přijd o u do sty k u , a že so tv a deset p ro cen t
tě c h to p o ten ciáln ích č ten á řů si přečte v ětší část rek lam n íh o te x tu . P ro ce n to kom unikační úspěšnosti prům ěrných a slabších reklam je je ště p o d s ta tn ě
Č asopis p ro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
82
názvem a jed n o d u ch ý m oborem činn o sti) nebo m o tiv o v án í k č e tb ě (časový
ú d a j u titu lk u reklam y vázané n a p o d p o ru p ro d eje).
V
analyzovaném m ateriá lu titu lk y d ru h éh o ty p u zřeteln ě p řev ažují. Nelze
ovšem v y lo u čit, že jd e o situ aci specifickou p ro reklam u v časopisech, kde lze
do u rč ité m íry sp o léh at n a obrazovou složku jak o n á h ra d u titu lk u v typicky
zah ajov acích funkcích.
LITERATURA
B r a b e c , J.: Zásady výnosné obchodní reklamy. Praha 1927.
Č m e j r k o v Á, S.: Když pohřeb, tak do země, když svěžest, tak beze mne. NR 76,
1993, s. 184n.
K o t l e r , P.: Marketing management. Praha 1994.
K r a u s , J.: K stylu soudobé české reklamy. NŘ 48, 1965, s. 193n.
L e e c h , G. N.: English in Advertising. A Linguistic Study of Advertising in Great
Britain. London 1966.
N a g y o v Á, J.: Marketingová komunikace. Praha 1994.
R o s s i t e r , J .R ., P e r c y , L.: Advertising and promotion management. New York
1988.
S e b e s t a , K.: Reklamní texty. Jejich funkce a výstavba. Praha 1990.
V e s t e r g a a r d , T ., SCHR0DER, K.: The Language of Advertising. London 1985.
HEDLINES IN ADVERTISING COMMUNICATION
The author describes the advertising headlines which currently appear in Czech
periodicals. He distinguishes two basic types: headlines which fulfill primarily the
function of direct promotion, and motivating headlines which serve as the opening
of the advertisement proper, and prepare the reader for its content. The first
type of headline is predominant. It is based on the name of the subject of the
advertisement (the product, the company), sometimes combined with components
that convey notional information, appeal to the reader, or convey a specific date.
The second kind of headline is less frequent. It is based on the introduction of
a problem which the subject of the advertisement will help to solve, on the reader’s
needs (rational appeal), on positive values, or on some element which awakens the
reader’s curio sity.
90
M E T A F O R A V N Ě M E C K É REK LA M Ě*
Cecilia R adnai
T en to příspěvek se zabývá reklam ou, tím to velm i a k tu á ln ím , sp o rn ý m
a ča sto ro zebíraným jevem současnosti. T e n to k rá t však nejde pouze o to , je li re k la m a p rav d iv á, etická či působivá, te n to k rá t bu d e ve stře d u p o zo rn o sti
ja z y k . Získané p o zn a tk y o d p o v íd ají n a o tázk u , ja k jazy k funguje ve službách
reklam y a n ao p a k , ja k re k la m a ovlivňuje vývoj a p o u ž ití současného ja z y k a .
P řed m ěte m v lastn íh o zk oum ání jsou pak m etafory, jejich role a m o žno sti
u žití v reklam ě.
Jaz y k reklam y je zv láštn í především tím , že se zde něco sp eciálního sk lá d á
z něčeho každodenního. Jelikož chce rek lam a oslovit co nejširší m asy, nejsou
sp ln ě n a k rité ria ani slangu jisté vrstvy, ani o d b o rn éh o jazy k a. C h a ra k te ris tick á p ro ni je v p rv n í řad ě u rč itá slovní zásoba, až n epřirozené stu p ň o v á n í,
n esp ráv n é g ram atick é či pravopisné form y, ze sy n tak tick éh o hled isk a n eú p lné věty a re la tiv n í stru čn o st.
D osavadní výzkum něm eckého jazy k a reklam y vychází především z p ra c í
R u th R om erové, k te rá popisuje a je d n o tliv ě ro zeb írá n ejty p ičtější v la stn o s ti
to h o to fenom énu. D alší a u to ři se zp rav id la věnují něk teré z dílčích o b lastí, ja k o n a p ř. kritickém u rozboru jazy k a reklam y (Č m ejrk o v á 1993) n eb o
p o k y n ů m pro úspěšného te x ta ře (Högn - P o m p litz 1991).
Jaz y k rek lam y s oblibou užívá rů zn é stylistické p ro střed k y , k te ré m u d o d áv a jí jis to u p e s tro st. M etafo ra - jeden ze základních tro p ů - se p o u žív á
především kvůli svém u překvapujícím u efektu. N ajd em e ji ja k v k až d o d en ní, ta k i ve vědecké kom unikaci. V důsledku svého ro zšířen í je m e ta fo ra
častým p ře d m ě tem vědeckých zkoum ání. T eorií p ro je jí klasifikaci n a jd e m e
hned několik, pro danou práci se však ukázalo sm ysluplným p ře v z e tí p o u ze tě c h to kategorií: stu p eň lexikalizace, poetické form y, k v a n tita , „dárce
o b ra z u “ a rovina.
T y to kategorie a jejich rozličný v ý skyt ve čtyřech okruzích p ro p ag o v an ý ch
p ro d u k tů tv o ří já d ro práce. O kruhy byly zvoleny ta k , aby p o k ry ly škálu
rů zn éh o zboží a služeb. K ategorii sp o třeb n íh o zboží p ře d s ta v u jí a u ta , služby re p rezen tu je bankovnictví, poživatiny jsou za sto u p e n y vínem a konečně
značkové zboží z a stu p u jí léčiva.
‘ P říspěv ek je v ý ta h e m z diplom ové práce o b h áje n é n a F F U K v r. 1994. A u to rk a je
z M aďarska.
Č asopis p ro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
91
L IT E R A T U R A
A b r a h a m , W .: Zur Linguistik der Metapher. In: Poetics, 4, Amsterdam 1975, s.
133-172.
C m e j r k o v a , S.: Když pohřeb, tak do země, když svěžest, tak beze mne. Naše řeč
76, 1993, č. 4, s. 184-191.
E h l e r s , K .-H .: Das dynamische System. Praha 1991.
F l u c k , H .-R .: Fachsprachen. Tübingen 1985.
H Ö g n , E . , P o M P L l T Z , H. : Der erfolgreiche Werbetexter. Landeberg am Loch 1991.
K u r z , G.: Metapher, Allegorie, Symbol. Göttingen 1982.
N i e r a a d , J.: Bildgesegnet und Bildverflucht. Darmstadt 1977.
P a y e r , G.: Adaptationen in der Werbesprache. Zürich 1990.
R Ö z e r , R . : Die Sprache der Anzeigewerbung. Düsseldorf 1968.
S c h n i b b e n , C.: Die Reklame-Republik. Der Spiegel 52/1992, s. 114-128.
M ETAPHER IN DER DEUTSCHEN W ERBESPRACHE
Im Beitrag wird der Gebrauch der Metapher in vier Bereichen der W erbetexte (Autom obilindustrie, Bankwesen, Weinproduktion, Heilmittelindustrie) anhand
von Zeitungsanzeigen (Die Zeit, Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung) untersucht. Es wird festgestellt, daß jeder von den untersuchten Textbereichen einen quantitativ und qualitativ unterschiedlichen Gebrauch der Metapher
aufweist, wobei die Automobilwerbung dieses Mittel besonders reich verwendet und
entwickelt.
94
B O HUSLAV R E Y N E K , P Ř E K L A D A T E L F R A N C O U Z S K Ý C H
L IT E R Á R N ÍC H DĚL
Z d en ka S ta vin o h o vá (B rn o )
B ohuslav R eynek (1892-1972), ro d ák z P etrk o v a u H avlíčkova B ro d u , m ěl
neobyčejně rozsáhlou um ěleckou činnost. Byl b ásn ík , p ře k la d a te l, m alíř g r a fik i ed ito r. P řek lád a l z fran couzštiny a něm činy. Jeh o p řek lad y vycházely
v časopisech i knižně. P rv n í knižní v y d án í vyšlo již v r. 1915. Svým i p ře klady přinesl R eynek našim čten ářů m řa d u o b jev ů . Z fran co u zštin y p rv n í
p řek lád al n ap ř. Ch. P éguyho, O. V. M ilosze, G. B ernanose, J. G io n a a další.
O jeh o neobvyklém n ad á n í p o ch o p it originál a o jeh o p o d iv u h o d n é intuici
svědčí n a p řík la d slova G. Stixe v katalogu p ro R eynkovu v ý stav u v Ř ím ě
v r. 1967. D r. S tix píše, že na. jed n o m jazykovém o b ra tu z něm ecké poezie
G. T ra k la ztro sk o tali n ěm ečtí k o m en táto ři i cizí p řek la d atelé, s výjim kou
R eynka.
Z francouzských a u to rů se R eynek osobně seznám il s G. B ern an o sem a J.
G ionem , korespondoval s Henri P o u rra te m a M axem Jac o b em . S vým i p ře klady uváděl k n ám tak é au to ry m álo znám é nebo i neznám é. S ledujem e-li,
k te ré a u to ry volil R eynek k přek lád án í, vidím e, že ze starších o b d o b í jso u to
pouze tři au to ři. Je to básník z 15. stol. a p ře d sta v ite l lyrické poezie C h a rles ď O rlé a n s. R eynek přeložil jeh o báseň M o d litb a o p o k o j. Ze 17. sto l. je
to Je a n L afo n tain e. R eynek přeložil všechny jeh o B a jky. Z 19. stol. p ře lo žil něco m álo z V. H uga, básnickou sbírku Sagesse P a u la V erlain a a b á sn ě
p řed časn ě zem řelého T ris ta n a C orbiěra. D alší a u to ři, jejichž d íla p ře k lá d a l,
jsou z přelom u 19. a 20. stol. nebo z 20. stol. Po v y d án í p ře k la d u jed in é
básně M axe Ja c o b a J e zu lá tk o 1967 se R eynek věnoval v ý h ra d n ě činnosti
básnické a tv o rb ě grafické.
Od r. 1915 vycházely jeh o p řeklady několik let každoročně. P řek lad y n ěk terých b ásn í vydával sa m o sta tn ě jak o bibliofilie a obvykle je provázel v la s tní grafickou výzdobou nebo grafikou n ěk teréh o jin éh o v ý tv arn ík a . V n ě k te rém roce vyšlo několik přek ladů . N apříklad v r. 1928 vyšly dva p ře k la d y z d íla G. B ernanose: povídka N oc a rom án P od sluncem S a ta n o v ý m . V tém že
roce vyšel i jeh o přek lad všech L afontainových B ajek , n a k teré m pracoval
několik let, a přek lad Verlainovy básnické sbírky Sagesse: M o u d ro st. T a ké v r. 1930 vyšlo několik R eynkových p řek lad ů z francouzštiny. N ebyla to
Časopis p ro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
G liv ic k Ý ,
J.: Strom smrti rozvětvený. In memoriam Bohuslava Reynka. Prostějov
1972.
H a l a s o v Á, D.: Bohuslav Reynek. Brno 1992.
H u g o , V: Geniové. Brno 1933.
H u g o , V . : Spící Booz . Stará Říše 1933.
C h a r l e s d ’O r l e a n s : Modlitba o pokoj. Pardubice 1939.
J a m m e s , F.: Le román de liěvre. Paris, 1946. 1. vyd. 1903.
J a m m e s , F.: Román zajícův. Stará Říše 1920.
Ja
Ja
Jo
Jo
, F . : Román z aj í ce. Praha 1946. Př e l . J i ř í Svoboda.
m m e s , F.: Poustevník. Kroměříž 1941.
u h a n d e a u , M: Astaroth. Paris 1929.
u h a n d e a u , M: Astaroth aneb Noční návštěvník. Brno 1930.
mmes
L a f o n t a i n e , J. DE: Fables choisies. Paris, 1974. 1. vyd. 1668-1694.
L a f o n t a i n e , J. d e : Bajky. Praha 1928.
L a f o n t a i n e , J. d e : Bajky. Praha 1959. Přel. G. Franci.
L a f o n t a i n e , J. d e : Bajky. Praha 1983. Přel. J. Pelán.
M il o s z , (O s c a r
V e n c e s l a s d e L u b i c z ): Mefiboseth, Stará Říše 1919.
PÉGUY, C h . P.: Koberec vyšívaný svaté Jenovéfě a Johance z Areu. Stará Říše
1915.
PÉGUY, C h. P . : Mystérium lásky a útrpnosti Johanny d ’Arc. Stará Říše 1916.
R e n a u d , S.: Zde tvůj život. Petrkov 1926.
R e n a u d , D.: Ailes de c.endres - Křídla z popele. Kroměříž 1941.
R e n a u d , S.: Victimae laudes. Pardubice 1939.
R e Na u d , S.: Chvála oběti. Brno 1948.
R e n a u d , S.: La porte grise - Dveře v přítmí. Kroměříž 1947.
R e n a u d , S.: č a s kopretin. Brno 1970.
R e n a u d , S.: Výbor z tvorby. Provedl Jaroslav Šerých. Brno 1983.
R i c t u s , J.: Nevděčníci. Kroměříž 1944.
ROTREKL, Z.: Skrytá tvář české literatury. Brno 1991.
V a t ,ÉRY, P.: Hřbitov u moře. Pardubice 1927.
V e r l a i n e , P.: Sagesse. Paris 1930.
V e r l a i n e , P.: Moudrost. Brno. 1928.1
BOHUSLAV REYNEK, TRADUCTEUR DES OEUVRES LITTÉRAIRES
f r a n o a is e s
Bohuslav Reynek, poete, éditeur, peintre et traducteur a fait découvrir aux lecteurs tchěques de nombreux écrivains et poětes fran^ais connus ou meine inconnus.
Dans ses traductions, il a su rendre 1’atmosphěre équivalente ä celles des originaux.
L’edition bibliophilique de nombreuses de ses traductions les rend k nos lecteurs
moins connus.
XU p ře k la d ů , jejichž
neuvádím e.
autorem
je
B.
R eynek, jm én o
p řek lad a te le
v bibliografii
103
ROZHLEDY
A N G L IC K É V Ý P Ů JČ K Y VE F R A N C O U Z S K É T E R M IN O L O G II1
Jindra. S v ě tlá (Praha,)
1. O b o h aco v án í slovní zásoby přejím áním z cizích jazy k ů je jev zcela běžný a n en í časově o m ezeiť. Ve francouzské o d b o rn é lite ra tu ře je p ře jím á n í
věnována zn a čn á p o zo rn o st. P odle V in ay e -D arb eln eta3 se výpů jčky často
d o stá v a jí do jazy k a p ro střed n ictv ím p řek ladů a. p o m á h a jí v něm z a p ln it
m etalin g v istick é m ezery. II. W alterová (1988) výpůjčky považuje za nosný
prvek lexikální inovace (srv. též K ocourek 1982 a j.).
P odle L e ra ta (1987c) p ře jím án í slov m á dva různé aspekty, lingvistický
a sociální (viz též Saussure, C ours de linguistique générale). A u to r p řip o m ín á, že dříve byly výpůjčky posuzovány především jak o jev společenskohistorický. Z to h o to hlediska lze m lu v it o výpůjčkách přím ých a nepřím ý ch ,
vnějších a vnitřních apod. V poslední době se p řejím á ve velkém m ěřítk u
ve všech jazy cích a p o sto j k výpůjčkám je často diktován nelingvistickým i
faktory. Zároveň se začala zkoum at m orfologická m otivace výpůjček.
P odle J. R ev-D ebovové (1987) k v a n tita tiv n í stu d ie p la tn é p ro fran co u zštinu ob ecně ukazují, že výpůjčky z angličtiny byly v historii francouzského
jazyka n ejp o če tn ější ze všech živých jazy k ů , pokud se berou v úvahu všechna
slova, která, se o b jev ila během několika vln anglicizace. Od konce 2. světové
války výp ů jčky z b ritsk é a am erické angličtiny p ře d sta v u jí většinu a tep rv e
daleko za nim i je a ra b š tin a a ita lštin a . V části o lexikální p říb u zn o sti a n g ličtiny a, fran co u zštin y a u to rk a uvádí, že angličtina, bývá ch a rak teriz o v án a
ja k o ja z y k germ án sk ý se silně latinizovanou slovní zásobou (p ro stře d n ic tv ím
fran co u z štin y nebo přím o ), kdežto fran co u z štin a je jazy k ro m án sk ý se slovní
zásobou slabé germ anizovanou. V obou dvou je m n o žstv í výp ůjček, v p o slední dob ě o p ět z latin y a řečtiny pro tv o řen í učených slov. To vše je po dle
a u to rk y znám o. D ůležité však podle ní je, že an g ličtin a m á d v o jí p ro d u k tiv n í sy stém , p ro to že neologie je živá ve složce germ ánské i řecko-latinské,
'T e n to příspěvek vznikl v rám ci g ra n tu Ú JC AV Č R Popis nové slovní zásoby s využitím počítačové techniky (r.č. 4 0 5 /9 4 /0 5 5 2 ), řešeného s p o d p o ro u GA Č R .
2O h isto rii p ře jím á n í slov z agličtiny clo francouzštiny viz např. k a n d id átsk o u práci
V. V lasáka Nelogismy ve fran co u zštině, P ra h a , F FU K 1963, nebo diplom ovou p ráci M,
Valové V ýslovnost anglicism ů v současné češtině, P ra h a , F F U K 1987.
3S ty iistiq u e co m parée du frangais et, de Panglais, Paris, D idier 1971, s. 40.
Č asopis pro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
104
sh án ě n í důkazu o novosti slova. Podle a u to ra neografie jak o sy stem atick é
o d h alo v án í lexikálních inovací jed n o h o jazy k a m usí b rá t v úvahu dva fakto ry - je d n a k lexikální novost anebo změnu v u žití slova, a dále v ita litu
neologism u, k te rá se m ěří frekvencí u žití (což závisí n a k o rpusu a in v e n tá ři).
N a p říkladech p ro to a u to r ukazuje, ja k lze o ddělit p ro b lem a tik u v ý půjček
a jin o ro d ý c h slov. K aždé slovo, k teré není jin o ro d é, je p řijateln o u v ýpůjčkou
v okam žiku, kdy o d p o v íd á reálné p o třeb ě denom inace v daném jazy ce. P ro to
n ap ř. p etro d o lla r je podle něj dobře utvořené slovo stejn ě jak o géographe.
A u to r sh rn u je, že te rm in o g ra f m á signalizovat jin o ro d á slova spíše než výpůjčky, k d ežto n eo g raf zaznam enává všechny d ru h y tv ořen í, te d y všechny
výpůjčky. N apř. v term inografii hesla com pact disk, co m p a ct disque, C .U .
m usí odkazovat k jed n o m u ty p u - disque com pact. V neografii n a o p a k te n to tv a r b u d e odkazovat k p rvním u uvedeném u tv aru ja k o k e ty m o n u . T y to
rozdíly ve zpraco v án í o d p o v íd ají dalším funkcím : te rm in o g ra f se chová ja k o
„ a rb itrá ž “ , k d ežto n eo g raf tv o ří „záznam ník ú zu “ . A p ro to ta m , kde te rm inolog nem ohl v h o d n ě zasáh n o u t (viz výsledky práce m in istersk ý ch kom isí),
lexikolog m ůže jen za zn am en at nové jevy v jazy ce9.
LITERATURA
Bo
Br
n a f f
É, E., Dictionnaire étymologique et historique des anglicismes. Paris 1920.
u n o t
, F . : Předmluva k Dictionnaire des anglicismes 1920, autoři E. Bonnaffé,
Delagrave.
Ca
ssa n o
De
a k
De
r o y
, P.: Theories de l’emprunt linguistique. Naples 1974.
, E ., D e
a k
, S.: G r a n d d i c t i o n n a i r e ď a m é r i c a n i s m e s . Pa r i s , D a u p h i n 1973.
, L.: L ’e m p r u n t l i n g u i s t i qu e . P a r i s 1956.
de franglais. Paris, G. de Pral 1980, 175 s.
D i c t i o n n a i r e des termes officiels de la langue frangaise. Journal Officiel de la
République frangaise. Delegation generale ä la langue frangaise, leden 1994.
D u b o i s , J ., G u i l b e r t , L., M i t t e r a n d , P.: Le mouvement général du vocabulaire frangais de 1949 ä 1960. In: Dubois, J.: Introduction á la lexicographie. Larousse
1971.
E t i e m b l e , R.: Parlez-vous franglais? Paris, Gallimard 1964, 2. vyd. 1973.
F a n t a p i e , A ., B r u l É, M.: Dictionnaire des néologismes officiels. Paris, Franterm
1984.
F i l i p e c , J.: Neologismy z pohledu francouzské lexikologie a lexikografie. CMF
1995, č. 1, s. 42-48.
G a b l o t , G . : L’anglais, langue scientifique frangaise? Banque des m ots 16, 1978,
173-186.
D ic tio n n a ire
9Srv. n a p ř. slovníky typu Les m ots dans le vent, Paris, L arousse 1971.
B U L H A R S K É P R Á C E V O B L A ST I N E O L O G IE 1
A lb en a R angelová (P raha)
D ynam ické zm ěny ve společnosti ja k znám o vedou ke zm ěnám v ja z y cích, přičem ž n ejv ý razněji se ta to zák o n ito st p ro jev u je u lexika. B ouřlivý
společenský vývoj během posledních několika let p o sk y tl b u lh a rsk ý m ja z y kovědcům b o h a tý výzkum ný m ateriá l a tím zároveň po d m ín il zvýšení z á jm u o neologickou p ro b lem atik u . Současný stav výzkum u je ch arak terizo v án
přech o d em od analy tick éh o lexikologického ro zb o ru jed n o tliv ý c h p ro b lém ů
k syntetickém u lexikografickém u zpracování nové slovní zásoby. D ůkazem t o ho jso u tři nejnovější slovníkové publikace: N oví i na j-n o vi d u m i v b álgarskija
ezik (1994) N. A n tonova, B álgarski neologičen řečník (7 0 -te i nača lo to na
8 0 -te g o d in i) a B álgarski neologičen rečnik (8 0 -te i načaloto na QO-te godini) L. Jordanovové (1993b,c). Než se u nich zastav ím e, všim něm e si širšího
lexikologického rám ce jejich vzniku.
A u to ři p řistu p u jíc í k lexikálním inovacím z lexikologických pozic se o rien tu jí je d n a k n a obecné tendence vývoje lexikálního sy stém u (n a p ř. K juvlieva
1986, P erniška 1987, Č oroleeva 1988), jed n ak n a je d n o tliv á slova či sk u p in y
slov (n a p ř. B rezinski 1983, K ackova 1986, S tankov 1990 a j). Velké p o zo rn o sti se tě ší cizí slova, srov. publikace o jazykových k o n tak tech A leksieva 1988,
B alkanski - T erad žim a - M urakam i 1986, D ančev 1988 a j .2 Vedle to h o v zn ik ají p ráce věnované neologii v jiných jazycích (Vasilev 1983, D olapčieva 1994
a j.) , ojediněle pak p ráce kon fro n tační (P o ro m an sk a 1986).
P o čín aje průkopnickou m onografií L. Jordanovové (1980) jsou nová slova
je d n o tn ě p o jím á n a jak o p ro jev jazykové dynam iky. P odle Jo rd an o v o v é „Neologizm ite sa dum i, novopojavili se ili aktivizirali se v ezika prez n a j-n o v ija
p erio d o t živ o ta n a o b štestv o to , dum i, pri koito se pazi v p o -g o ljam a ili
v p o -m alka step en u seštan e to za n ovost“ (Jo rd á n o v á 1980, s. 19).
1 Příspěvek vznikl v rám ci gran tu U JC AV Č R Popis nové slovní zásoby s v y u žitím
počítačové techniky, r. č. 4 0 5 /9 4 /0 5 5 2 , řešeného s p o d p o ro u G A ČR.
C izím slovům je věnován p o p u lá rn í sborník G lavobolija s ču ž d ite dum i (1983); té to
p ro b le m atik y se tý k a jí též četn é jazykové poznám ky ve vědeckém a d en n ím tisku, n a p ř.
z ru b rik y Ezikovi beležki v časopisu B álgarski ezik, Ezikovi trevogi (noviny O teč estv en
fro n t) aj. N ení bez zajím av o sti, že lze pozorovat jisto u postojo v o u p reo rien taci k cizím
slovům , a to ve sm ěru p resk rip tiv n o st —►d e skriptivnost.
Č asopis pro m o d ern í filologii, 77, 1995, č. 2
111
a p o sta č u jíc í inform aci pro vystižení daného v ý z n a m u /u ž ití, viz n a p ř. z d ů ra zn ěn é části výkladu:
A B C , sák r.: a n tib lo k ira š ta sistem a; sy stém , k terý z a b raň u je blokování kol
a u t a a jejich neovladatelném u klouzání, k teré se p ro je v u je ja k o výsledek
nárazo v éh o u ž ití brzd nebo p řid á n í plynu; č a u š e v iz á m : ideologie a p ra x e
socialism u v R um unsku za vlády N. Ceaugescu do jeh o exekuce v roce 1989.
K výkladu p a tř í inform ace o tem atickém zařazení, n ap ř.
m atografijata. - ..., ab far I: v ski-sp o rta - ... o-art: p ro u d v
a grafice 4 0.-60. let se zaklada telem ..., ve které m ..., ale
o sféře u ž ití d an é jed n o tk y , n ap ř. za n ek o m u n isti - ..., za
v íekarski sredi - ... ap o d .
rim ejk: v kineevro p ské m a lb ě
ta k é inform ace
ko m u n isti - ...,
K dyž po m inem e ojedinělé p říp ad y nepřesného vý k lad u ty p u p á n k a r izp á ln ite l na p á n k -m u zik a (ad ek v átn ější u rapár - 1. izp á ln itel, 2. p o č ita te l
na ra p -m u zika ), lze říc t, že a u to rk a pracovala velmi svědom itě.
N ásledu jí doklady s přesnou citací z d ro je 1' a p o zn á m k a o k u ltu rn ím
a histo rick ém p o zad í jed n o tk y , zachycující v lastn ě stálé k o n o tace d an éh o
slo v a /v ý ra z u , n a p ř. azia tski kom unizárn:
sáčeta n ieto sá d á rža na m e k za
a zia tsk ite m e to d i na razprava s p o iitiče skite p ro tivn ici ot stra n a na ko m u n istite; červen čorbadžija: - sá četanieto s ko m p o n e n ta si čorbadžija vse ošte
nosi v seb e si nichilistično otnošenie ka m b o g a tite chorá, vnušavano p o vřem e n a so cialističeskija režim . V n ěk terý ch případech jso u práv ě zde v y sv ětleny širší souvislosti vzniku a rozšíření daného v ý razu , n a p ř. ta n kšá n : ta n k,
ta n ko vé. D oklad: Oficialen sponsor e firniata ,r4 di d a j ta n k š á n “; poznám k a:
- analogie s n ázvem firm y A d id a s Tortion - je jí reklam a byla v daném o b d o b í ča sto uváděna v televizi, anglický sufix -tion je um ěle dodán pro d o sa žen í
ko m ickéh o efek tu .
S tať u za v írá inform ace o pův o d u (slo v o tv o rn á s tr u k tu r a a výchozí ja z y k ):
n a p ř. sedesar - ot sákr. SD S + ar, avralen zvánec- avral + eti, ot rus. avral,
angl. over all ’vsički g o re ’, v jiných případech jd e spíše o souvislosti, nikoliv
o výchozí jazy k a sm ěr šíření: n ap ř. R ad eva kam arila - fr. cam arilla, nem .
K am arilla, isp. camarilla.
P ře s veškeré výhrady, k teré m ůžem e k tě m to slovníkům m ít (n ě k te ré n ep řesn o sti v definicích, „čitelný“ občanský p o sto j a u to rk y - je vidět při p o pisu tzv . ideologizovaného lexika, něk teré technické n ep řesn o sti), m usím e
u z n a t, že dobová a sociální p o d m ín ěn o st nového lexika je vý stižn ě p o p sán a .
17M nožství příkladů je občas n ad b ytečné, n ap ř. pod perestrojka. je až 13 d o k la d ů ,
u červen (červený) - až 9.
118
In s tru k tiv n í p o d s ta ta slovníku jak o ty p u te x tu je n a p ln ě n a m ax im áln ě, p o něvadž inform ace o novém slově je kom plexní - fo rm á ln í (i s vý jim k am i a
zv lá štn o stm i), sém antická a široce p rag m atick á, což um ožň u je a k tiv n í u žívání slovníků, a to nejen rodilým i m luvčím i, ale i cizinci. Zbývá jen d o u fa t, že
b u d o u v y d án y též knižně a budou ta k p řístu p n é širším u o k ru h u u živ atelů .
LITERATURA
A l e k s i e v a , N.: Sociolingvistični faktori, proměnili značenijata na njakoi anglijski
zaemki v bálgarskija ezik. In: Problemi na sociolingvistikata 2, Sofija 1988, s. 150158.
A n t o n o v , N.: N o v í i naj-novi dumi v bálgarskija ezik. Sofija 1994.
B a JČEV, B.: Za njakoi slovoobrazuvatelni inovacii i tendencii pri obrazuvaneto na
sášestvitelni imena v bálgarskata knižovno-razgovorna reč. Bálgarski ezik, 1985,
č.6, s. 532-538.
B a l k a n s k i , T . , T e r a d ž i m a , Iv ., M u r a k a m i , Ju.: Japonizrnite v sávrem ennata
bálgarska leksika. Sápostavitelno ezikoznanie, 1986, č. 2, s. 44-50.
B r e z i n s k i , S.: Bálgarski leksikalni neologizmi. Ezik i literatura, 1983, č. 3, s. 8 2 88 .
Č o r o l e e v a , M.: Izmenenija váv funkcioniraneto na leksikata i obogatjavane na
leksikalnata sistem a na bálgarskija ezik pod vlijanie na obštestvenoto razvitie (prez
poslednite desetiletija). In: Problemi na socio-lingvistikata 3, Sofija 1988, s. 3-16.
D a č k o v a , L.: Trilár, ekšán, chit, chevim etäl. Tova na bálgarski li e?. In: Sociolingvistika 1, Sofija 1994, s. 132-136.
D a n ČEV, A.: Sociolingvistični aspekti na anglo-bálgarskite ezikovi kontakti. In:
Problemi na sociolingvistikata,2, Sofija 1988, s. 88-107.
D i m i t r o v a , M ., I v a n o v , A.: Obštestveno otnošenie kam procesa na zaernane na
čuždi dumi (várchu material ot rubrikata „Da rodite duma“ na vestnik „Narodna
kultura“). Ln: Problemi na sociolingvistikatata 2, Sofija 1988, s. 194-204.
D o l a p č i e v a , M.: Semantična novost na leksikalnit.e edinici kato element na social.noprofesionalnata norma. In: Problemi na sociolingvistikata 3, Sofija 1988, s. 16-25
D o l a p c i e w a , M.: Lexikale Neologie im Gegenwartsdeutsch (D D R und BD R ). In:
Sociolingvistika 1, Sofija 1994, s. 182-215.
G l a v o b o l i j a s čuždite dumi, Sofija 1983.
J o r d á n o v á , L.: Za ponjatieto leksikalen okazionalizám i razgraničavaneto mu ot
neologizrna. Ezik i literatura, 1978, č. 2, s. 55-64.
J o r d á n o v á , L.: Novite dumi v sävremennija bálgarski ezik. Sofija 1980.
J o r d á n o v a , L.: Sočiolingvističen podchod pri izsledvane nanovata leksiká. Bálgarski
ezik, 1985, č. 2, s. 163-170.
J o r d á n o v á , L.: Novata leksika i leksikografskata praktika. In: Väprosi na sävrem ennata bálgarska leksikologija i leksikografija, Sofija 1986, s. 184-191.
119