Strategický plán Vitorazsko 1. část

Transkript

Rozvojový program mikroregionu
VITORAZSKO
Rozvojový plán mikroregionu Vitorazsko
BESI a. s.
ÚVOD
Dokument „Rozvojový program mikroregionu Vitorazsko byl zpracován na
objednávku Svazku obcí Vitorazsko. Dokument řeší středně- až dlouhodobý rozvoj území
české části historického regionu Vitorazska, v návaznosti na programové dokumenty
srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými jsou:
Rozvojový program mikroregionu Třeboňsko zpracovávaný na podzim 2001
Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje
Regionální operační program regionu NUTS 2 Jihozápad
Národní rozvojový plán ČR
Rozvojový program mikroregionu Vitorazsko konkretizuje strategické cíle a
rozvojové aktivity stanovené strategickými dokumenty Jihočeského kraje vyššího řádu ve
formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a navrhuje způsob financování
a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto části:
analýza hospodářského a sociálního rozvoje mikroregionu, charakteristika silných a
slabých stránek, příležitostí a ohrožení – analytická část,
stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opatření ve třech hlavních
oblastech rozvoje – infrastruktura a životní prostředí, ekonomické prostředí, sociální
prostředí – strategická část,
návrhy konkrétních projektů v návaznosti na jednotlivá opatření, jejich termíny a
zodpovědné nositele, způsob jejich financování – akční plán. Ten je součástí
návrhové části, ve které je rovněž navržen způsob implementace a další aktualizace
programu,
Seznam rozvojových projektů akčního plánu pro jednotlivé
mikroregionu.
členské obce
Při zpracování dokumentu hrála rozhodující úlohu pracovní skupina odborníků,
která zformulovala vizi mikroregionu, jeho priority a cíle. Pro jejich rozpracování byla
vytvořena pracovní skupina, složená ze starostů, podnikatelů, významných představitelů
škol, zájmových organizací a dalších odborníků působících na území mikroregionu.
Činnost skupin byla koordinována a usměrňována zpracovatelem, kterým je BESI a.s.
2
BESI a. s.
Svazek obcí Vitorazsko
Svazek obcí Vitorazsko je zájmovým sdružení jihočeských obcí a venkovských
sídel, vzájemně si blízkých především geografickou polohou, přírodním prostředím,
kulturně historickými tradicemi, hospodářskou a demografickou skladbou. Sdružení vzniklo
ke dni 23.4.2003 jako svazek obcí zaregistrovány KÚ Jihočeského kraje České Budějovice
dne 5.5.2003.
Předmětem činnosti svazku obcí v oblastech upravených v § 50 zák.č.128/2000 Sb.,
o obcích je:
úkoly v oblasti školství, sociální péče, kultury, požární ochrany, ochrany
životního prostředí a cestovního ruchu.
zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně, zásobování vodou,
odvádění a čištění odpadních vod.
zavádění rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné
osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti území.
vytváření motivujícího prostředí pro subjekty z řad podnikatelů, obyvatel,
občanských spolků a sdružení formou jejich konkrétního zapojování do systému
turistické a obchodní nabídky.
zajišťovat vícezdrojové financování společných i individuálních záměrů,
poskytovat členům svazku aktuální informace o nových programech
zajišťovat pro obce svazku koordinační, propagační a ediční činnosti, pořádání
kulturních akcí, odborných školení a seminářů, spolupráci s odbornými
a zájmovými institucemi, asociacemi, svazy, sdruženími a podniky.
Členy svazku ke dni registrace se staly: Suchdol nad Lužnicí, město České
Velenice, Rapšach, Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí, Halámky, Hranice.
Pracovní skupina ke zpracování rozvojového programu Vitorazsko:
Ing. Jaromír Slíva
Josef Dlabík
Jaroslav Sazma
Marie Schickerová
Jan Herzog
František Šetka
Jan Paďourek
Ing. Jaroslav Křivan
Jan Wipplinger
Ing. Vladimír Lajdolf
Ing. Potocký
Ing. Josef Soudek
Mgr. Pavel Hložek
Ing. Jiří Sedláček
Renata Rohrbachová
František Bumba
Jiří Herzog ml.
Václav Musil
Pavel Hrbek
Jaroslav Čurda
Petr Škerlecz
Luboš Hešík
Robert Adensam
Mgr. Ladislav Ondřich
Mgr. Karel Snětina
Ing. Oldřich Kučera
MUDr. Jiří Hladílek
MUDr. Kamil Janda
MUDr. Jan Jabůrek
starosta Českých Velenic
starosta Nové Vsi nad Lužnicí
starosta Halámek
starostka Hranic
starosta Dvorů nad Lužnicí
starosta Rapšachu
starosta Suchdola nad Lužnicí
Ředitel, Hospodářský park České Velenice, a. s.
Soukromý podnikatel, Suchdol/Lužnicí
Ředitel ŽOS České Velenice
Kodavo Halámky
Soukromý podnikatel, Suchdol/Lužnicí
Jednatel ERSN
Předseda představenstva
Technický kontrolor
Obchodník
Radní, České Velenice
Referent OÚ, Suchdol/Lužnicí
Zaměstnanec OÚ, Rapšach
Zaměstnanec MÚ České Velenice
Vedoucí stavebního úřadu, Suchdol/Lužnicí
Místostarosta, OÚ Halámky
Učitel, Suchdol/Lužnicí
Ředitel, ZŠ Rapšach
Ředitel, ISŠ České Velenice
Lékař, Suchdol/Lužnicí
Lékař, České Velenice
Lékař, České Velenice
3
BESI a. s.
Informační zdroje
Pro zpracování rozvojového plánu mikroregionu Vitorazsko byly využity následující zdroje:
• statistická data poskytnutá ČSÚ
• dokumentace o obcích vedená v rámci působnosti obecních samospráv (Programy
obnovy venkova, informační materiály jednotlivých obcí)
• rozpočtové a majetkové podklady jednotlivých obcí
• výstupy z jednání pracovních skupin
• dotazníky vyplňované pro účely zpracování tohoto plánu představiteli obcí
mikroregionu
• průzkum podnikatelské aktivity
• územně plánovací dokumentace různých stupňů
• rozvojové plány a strategie vyšších celků a sousedních mikroregionů
(Program rozvoje Jihočeského kraje, Program sociálního a ekonomického rozvoje
regionu Třeboňsko apod.)
• mapové podklady, osobní jednání s představiteli obcí, místní časopisy , zpravodaje
a propagační materiály
4
I.
Analytická část
I.1 Základní charakteristika
I.1.1. Poloha a charakteristika svazku obcí Vitorazsko
•
Základní popis mikroregionu Vitorazska
•
Rybníky, nádrže a významné vodoteče v mikroregionu
•
Životní prostředí, rezervace a chráněná území
I.1.2. Vývoj osídlení mikroregionu Vitorazsko
•
Kulturní památky svazku obcí
I.1.3. Demografické poměry
I.1.4. Domovní a bytový fond
I.1.5. Technická infrastruktura
•
Popis infrastruktury jednotlivých obcí
I.1.6. Sociální infrastruktura a služby
I.1.7. Školství
I.1.8. Cestovní ruch
•
Možnosti pro další rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Vitorazsko
•
Kulturní a sportovní nabídky mikroregionu Vitorazsko
•
Turistické nabídky jednotlivých obcí svazku
•
Cykloturistika a naučné trasy
•
Kulturní, společenské, sportovní a církevní spolky, organizace a instituce
(přehled po jednotlivých obcích Svazku obcí Vitorazsko)
I.1.9. Ekonomické prostředí
•
Ekonomická aktivita v obcích (porovnání let 1991 a 2001)
•
Nezaměstnanost v mikroregionu
•
Podnikatelské subjekty působící v mikroregionu Vitorazsko
I.1.10 Zemědělství a lesnictví
I.1.11 Veřejné výdaje
I.2. SWOT analýza mikroregionu Vitorazsko
I.3. Charakteristika regionu GIZ Gmünd
I.3.1. Charakteristika jednotlivých obcí regionu GIZ Gmünd
I.3.2. Obyvatelstvo
I.3.3. Ekonomická situace
I.3.4. Školství, zdravotnictví, cestovní ruch
I.3.5. Nadmořská výška, půdní fond
I.3.6. Spolupráce mikroregionu s Rakouskem
II.
Strategická část
II.1. Vize
II.2. Strategie rozvoje – prioritní oblasti, cíle, opatření
II.3. Specifikace opatření
III.
Návrhová část
• Akční plán rozvoje svazku obcí Vitorazsko pro období 2004 – 2006
III.1. Společné rozvojové projekty svazku obcí Vitorazsko
III.2. Rozvojové projekty města České Velenice
III.3. Rozvojové projekty obce Dvory nad Lužnicí
III.4. Rozvojové projekty obce Halámky
III.5. Rozvojové projekty obce Hranice
III.6. Rozvojové projekty obce Nová Ves nad Lužnicí
III.7. Rozvojové projekty obce Rapšach
III.8. Rozvojové projekty obce Suchdol nad Lužnicí
• Možné zdroje financování
• Doporučení pro aktualizaci
• Doporučení pro implementaci
5
BESI a. s.
6
7
7
10
10
11
11
12
15
17
17
23
24
26
26
26
29
29
31
33
33
36
37
41
43
44
46
47
48
50
50
51
52
53
54
55
57
67
68
69
72
78
80
82
85
88
98
101
102
102
I.
Analytická část
I.1 Základní charakteristika
6
BESI a. s.
BESI a. s.
I. 1.1 Poloha a charakteristika svazku obcí Vitorazsko
Přehled obcí Vitorazsko
Obec
České
Velenice
Dvory nad
Lužnicí
Halámky
Hranice
Nová Ves nad
Lužnicí
Rapšach
Suchdol nad
Lužnicí
7 obcí
Části obce
Počet *
obyvatel
Počet
katastrů
Celková
výměra
ha
Nadmořská
výška
m. n. m.
Zemská
šířka s.š.
Zemská
délka
v.d
České Velenice
3 505
1
1 209
489
49°60'
13°49'
317
159
236
1
1
1
1 564
690
691
461
462
480
48°51'
49°50'
14°57'
13°51'
329
551
2
2
2 379
2 838
474
472
49°70'
48°53'
13°50'
14°56'
3 638
8 735
5
13
6 404
15 774
454
-
48°54'
-
14°53'
-
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Nová Ves nad Lužnicí,
Žofina Huť
Rapšach
Bor, Františkov,
Hrdlořezy, Klikov,
Suchdol nad Lužnicí,
Tušť
13 částí obcí
(ČSÚ - Definitivní výsledky sčítání lidu 2001 k 1.3.2001 a KÚ Č. Budějovice)
* Počet obyvatel k 31.12..2002
Základní popis území Vitorazska.
Mikroregion Vitorazsko tvoří katastrální území 7 členských obcí ( Suchdol nad Lužnicí,
Rapšach, Hranice, Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí, České Velenice, Halámky).
Geomorfologicky je součástí Třeboňské pánve. Přirozenou osou území Vitorazska ale i celé
třeboňské pánve je řeka Lužnice. Směrem jižním a východním je mikroregion ohraničen
státní hranicí s Rakouskem, západním a severním směrem je ohraničen pouze hranicemi
katastrů členských obcí a nemá přirozené hranice. Kromě katastrálního území Českých
Velenic a části k.ú. Nové Vsi nad Lužnicí leží mikroregion v CHKO Třeboňsko. Nadmořská
výška převážné části území mikroregionu se pohybuje od 450 do 520 m.n.m.
7
472
Rapšach
454
Suchdol nad
Lužnicí
Nadmořská výška
474
Nová Ves nad
Lužnicí
Halámky
Dvory nad Lužnicí
České Velenice
480
460
440 480 489
461 462
420
400
Hranice
m nad mořem
500
BESI a. s.
Geomorfologicky je území Vitorazska součástí Třeboňské pánve, která je vyplněna
sedimenty převážně křídového stáří. Nejstarší usazeniny jsou svrchnokřídového –
senonského stáří. Vývojově patří k mělkovodním jezerně-říčním sedimentům. Vlastní oblast
pánve vznikala v prostoru rozrušeného krystalického komplexu hornin, který byl narušen
tektonickými poruchami a v němž se pozvolným poklesáním modeloval sedimentační
prostor pánve. v sedimentech se opakují tři charakteristické složky – hrubě písčité vrstvy,
pestré vrstvy jílovců až pískovců a tmavohnědé vrstvy jílovců a jílovcovitých pískovců.
Významné jsou štěrkopískové naplaveniny podél toků Lužnice a Nežárky. Významný je i
výskyt dalších kvartérních usazenin – vátých písků. Největší koncentrace těchto pásků je
právě v oblasti Vitorazska a v pásmu od Majdaleny k Veselí nad Lužnicí. Pod ložisky písků
se rovněž nachází živcová ložiska. Těží firma Calofrig v pískovně Halámky, v kat. území
Krabonoš.
Další významnou usazeninou jsou rašeliny a rašelinové zeminy.
Klimaticky patří území Vitorazska do klimatologické klasifikace B3, mírně teplé a
mírně vlhké s mírnou zimou typu pahorkatinového. Průměrná roční teplota se pohybuje
okolo 70 C. Průměrný roční úhrn srážek činí 600 – 650 mm, ve vyšších polohách až 700
mm. Sněhová přikrývka leží obvykle 50 – 60 dní, průměrný počet jasných dní je 40 – 50.
Hydrologicky je Vitorazsko, stejně jako celá třeboňská pánev velmi vodohospodářsky
aktivní a její vodní zdroje převyšují potřeby užitkové i pitné vody. Hydrogeologické
průzkumy ukazují, že v jižní části Třeboňské pánve mezi obcemi Halámky a Majdalena jsou
k dispozici přírodní zdroje pitné vody o mohutnosti 670 l/s ( z toho využitelných zásob 270
l(s). Povrchové vody představují složitou soustavu přirozených i umělých vodotečí na něž
navazují soustavy rybníků. Významnou úlohu hrají v tomto regionu i zatopené doly
pískoven. Vodní tok Lužnice je v Nové Vsi nad Lužnicí energeticky využíván malou vodní
elektrárnou.
Vegetace je na uzemí mikroregionu relativně málo znehodnocena zásahy člověka.
Příznivý vztah člověka k přírodě byl na tomto území narušen až v poválečných letech, kdy
v zájmu zemědělské a lesnické velkovýroby a nadměrné těžby dřeva byla příroda
nadměrně devastována, což vedlo k ústupu některých druhů vegetace. V posledním
desetiletí minulého století však došlo ke znatelné regeneraci přírodního prostředí a dnes
patří území Vitorazska k regionům s velmi dobrým stavem životního prostředí.
Pro celou oblast Třeboňska jsou velmi významné rozsáhlé jehličnaté a listnaté lesy.
Jehličnany se podílejí na celkové druhové skladbě cca 85%, zbytek tvoří listnáče
s převahou dubu a buku. Je zřejmé, že tato skladba zcela neodpovídá skladbě přirozené,
čehož důsledkem je i snížená odolnost lesů vůči přírodním a antropogenním negativním
vlivům ( škůdci, hmyz, imise, větrné polomy). Tuto skutečnost podporuje i velký podíl
lesních monokultur ( smrk, borovice).
Z hlediska ochranářského jsou důležité i rozmanité louky, ostřicové porosty a vegetace
rašelinišť, kde lze najít řadu druhů flóry, které mají v celé střední Evropě jen málo nalezišť a
které jsou ohroženy úplným vyhubením. Významná je zde i flóra hub, která je zvláště na
rašeliništích zastoupena druhy, které jsou pokládány za vzácné a ohrožené.
Fauna Vitorazska je obrazem velké diverzity biotopů oblasti. Proto je zde velké
zastoupení společenstev zvláště bezobratlých živočichů, kteří jsou v daleko větší míře
vázáni na určité mikroklima a vegetační a půdní podmínky. Poměrně značné je zde i
zastoupení obratlovců, kteří jsou vázáni na přítomnost různých typů mokřadů a rozsáhlých
lesních komplexů.
8
Katastrální mapa mikroregionu Vitorazsko
9
BESI a. s.
BESI a. s.
Rybníky, nádrže a významné vodoteče v mikroregionu
Přestože dominantním krajinným prvkem třeboňské pánve jsou rybníky, není jejich
hustota na území Vitorazska vysoká. V této oblasti je sice několik menších rybníků,
důležitější svým významem jsou však vodní plochy starých vytěžených pískoven ( Tušť,
Halámky).
Řeka Lužnice – část řeky teče na území Rakouska, na naše území se vrací
u Krabonoše. Její tok odtud k ústí měří 147,8 km. Je atraktivní zejména pro vodáky, v jejím
okolí bylo vyhlášeno několik přírodních rezervací (nachází se zde velké množství
chráněných rostlinných a živočišných druhů).
Říčka Dračice – řeka pramení v "České Kanadě", z části pramení na území Rakouska
a na naše území se vrací východně od obce Rapšach. Na 123 říčním kilometru se vlévá do
řeky Lužnice. Údolí Dračice je široké s hlinitým podkladem, ve kterém koryto řeky tvoří
četné zákruty. Na horním toku bývaly hráze k náhonu vody na hamry. Jejich provalením
vznikly dnešní dlouhé peřeje.
Životní prostředí, rezervace a chráněná území
Některé obce mikroregionu zasahují do CHKO Třeboňsko (Dvory nad Lužnicí,
Halámky, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Hranice, Nová Ves nad Lužnicí – na hranici).
Nikde ve střední Evropě patrně nenajdeme takové množství druhů rostlin a živočichů
soustředěné na tak malé ploše jako zde. Toto široké okolí Třeboně, do kterého zasahuje i
mikroregion Vitorazsko, bylo rovněž zařazeno i do mezinárodního systému biosférických
rezervací UNESCO.
V rámci CHKO Třeboňsko se nachází několik menších území, která podléhají vyššímu
stupni ochrany než zbylé části chráněné krajinné oblasti:
• Přírodní rezervace Dračice (8,1 ha, vyhl. r. 1998)
• Přírodní rezervace Bukové kopce (10,1 ha)
• Přírodní památka Pískovna u Dračice (7,5 ha)
• Přírodní rezervace Horní Lužnice (414,1 ha). Jedná se o jeden z posledních
zachovaných úseků nížinné meandrující řeky na území Čech.
• Národní přírodní rezervace Červené blato – na ploše 331,4 ha chrání významné
vrchovištní rašeliniště staré asi 12 000 let, rezervací vede okružní naučná stezka
Červené blato.
• Přírodní rezervace Krabonošská niva (36,5 ha)
• Přírodní rezervace – Trpnouzské Blato
• Přírodní rezervace Široké Blato
Z hlediska přírodovědného je zdejší krajina pozoruhodná především svou bohatostí
rostlinstva, které tvoří dominantní služky krajiny. K nejcennějším biotopům patří rozsáhlá
přechodná rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy a na ně vázanou faunou
bezobratlých. Neméně cennými prvky jsou rozsáhlé rybniční soustavy s výskyty vzácných
druhů fauny a flóry.
Na druhé straně, obcím ležícím v pásmu CHKO Třeboňsko to přináší pro jejich chod
značné problémy a komplikace spojené s legislativními omezeními týkající se ochrany
životního prostředí. Správa CHKO nemá jasnou strategii při posuzování staveb a tento
nejednotný přístup vyvolává v různých lokalitách nemalé problémy.
10
BESI a. s.
I.1.2. Vývoj osídlení mikroregionu Vitorazsko
Ačkoliv území Vitorazska patří dnes do správního území Třeboňska, je nutno mít na
paměti, že mělo historicky poněkud odlišný vývoj. Území dnešního Vitorazska náleželo až
do roku 1920 zemi Dolní Rakousko. Součástí ČSR se stalo v roce 1920, kdy následkem
prohrané války byla Rakousku odňata některá území. Na základě dohody uzavřené mezi
Československem a Rakouskem ve francouzském Saint Germain v roce 1919 bylo k ČSR
připojeno 13 obcí a několik menších osad. Pro takto získané území se vžil název České
Vitorazsko.
Až do 12. století byla oblast tzv. Českého Vitorazska osídlena velmi řídce. V období
druhé poloviny 12. století začali území osídlovat čeští kolonisté z vnitrozemí. O několik
desetiletí později započala druhá vlna osidlování, a to německými kolonisty z Podunají.
Došlo ke sporům mezi oběma skupinami, které skončily v roce 1179 prvním vymezením
hranice mezi českým územím a Rakouskem. Území takzvaného Českého Vitorazska se
ocitlo na rakouské straně hranice, kde zůstalo více než 800 let.
V období let 1920 – 1938 bylo Vitorazsko součástí ČSR. Po Mnichově 1938 se znovu
stalo rakouským územím až do konce 2. světové války v roce 1945. V poválečném období
a hlavně po roce 1948 stihl Vitorazsko osud všech československých pohraničních oblastí.
Docházelo k postupnému vylidňování a chátrání bytového fondu a tím i k degradaci úrovně
všech obcí dotčených oblastí.
Velice negativní vliv na život malých obcí měla i orientace na zemědělskou velkovýrobu
soustředěnou ve střediskových obcích. Vznikaly velké zemědělské areály, které hyzdí
některé pohraniční obce ještě dnes. Určitý pozitivní vliv pro zamezení sociální degradace
obcí a narušení krajinného prostředí přinesl až zájem o venkovskou rekreaci a zájem
o venkovská rekreační sídla.
Nadějí pro Vitorazsko i jiné příhraniční regiony může být vstup naší republiky do
Evropské unie a využití nesporného potenciálu mikroregionu pro cestovní ruch
a venkovskou rekreaci.
Kulturní památky svazku obcí Vitorazsko:
České Velenice
• Kostel sv. Anežky České (z r. 1935)
Suchdol nad Lužnicí
• Farní kostel z r. 1364
• Farní kostel sv.Mikuláše z r.1364
• Barokní kaple sv.Jana Nepomuckého z r.1728
• Kaple v části Klikov
• Kaplička v části Hrdlořezy
• Kaplička v části Bor
Dvory nad Lužnicí
• Kostel Nanebevzetí P. Marie (z roku 1788)
Nová Ves nad Lužnicí
• V části Krabonoš zbytky starého kláštera a kostel sv. Jana Křtitele
Rapšach
• Kostel sv. Zikmunda (1450)
• Barokní fara
Halámky
Hranice
11
BESI a. s.
I.1.3 Demografické poměry
Jak je z následující tabulky patrné, došlo k výrazné změně osídlení v jednotlivých
sídlech mikroregionu. Výrazně se na to tomto podílelo vysídlení německých obcí
v poválečné době a zřízení širokého hraničního pásma. Sídla, která jsou sídly
významnějších hospodářských organizací a sídly obecních úřadů si zachovávají svoji
velikost (České Velenice, Suchdol nad Lužnicí). Sídla, která byla zařazena mezi tzv.
nestřediskové obce zaznamenala výrazný pokles počtu trvale žijících obyvatel až téměř
k úplnému vylidnění. Tyto sídla pak již neplní obytnou funkci, ale většinou pouze funkci
rekreační.
Vývoj počtu obyvatel ve svazku obcí Vitorazsko v letech 1961 - 2002
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Nová Ves nad
Lužnicí
Rapšach
Celkem
1961
2 892
438
307
386
588
751
3 593
8 955
Vývoj počtu obyvatel ve svazku obcí Vitorazsko
1970
1980
1991
1995
1999
3 008
3 177
3 605
3 598
3 538
388
354
349
366
341
271
252
202
184
183
327
275
242
229
209
547
741
3 580
8 862
404
655
3 615
8 732
335
564
3 634
8 931
325
466
3 618
8 786
321
461
3 639
8 692
2002
3 505
317
159
236
329
551
3 638
8 735
Počet obyvatel
Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Vitorazsko v
letech 1961 - 2002
4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
1961
1970
1980
1991
1995
Roky
12
1999
2002
BESI a. s.
Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu celkem v období 1961-2002
Počet obyvatel svazku obcí Vitorazsko 1961 - 2002
Počet obyvatel
9500
9000
8500
8000
7500
7000
1961 1970 1980 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Roky
Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu prakticky koresponduje
se strukturou Jihočeského kraje potažmo celé ČR. Výjimku tvoří pouze obec Halámky, kde
výrazně převažuje starší obyvatelstvo
Je ale nutné, zejména ve věkově neprogresivních obcích, podporovat získávání nových
obyvatel, především mladých rodin s dětmi. Podpora by měla vycházet především
z nabídky možnosti bydlení, občanské vybavenosti a zajištěním služeb v oblasti dopravy za
prací.
Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích svazku obcí Vitorazsko k 1.3.2001
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Nová Ves nad
Lužnicí
Rapšach
Svazek obcí
Vitorazsko
Okres ČB
Jihočeský kraj
ČR
Obyvatelstvo
celkem
0-14 let
podíl
v%
v tom ve věku
15-59 let
60 a více let
podíl
podíl
muži ženy celkem
muži ženy celkem
v%
v%
3 523
327
168
243
653
51
14
44
18,5 1 164 1 099 2 263 64,2 233 374
15,6 108 105
213 65,1 23 40
8,3 50 47
97 57,7 25 32
18,1 91 57
148 60,9 16 35
607
63
57
51
17,2
19,3
33,9
21,0
316
550
3 647
48
108
622
15,2 113 100
213 67,4 24 31
19,6 190 170
360 65,5 38 44
17,1 1 147 1 156 2 303 63,1 296 426
55 17,4
82 14,9
722 19,8
8 774
1 540
17,6 2 863 2 734 5 597 63,8 655 982 1 637 18,7
16,9
65,7
17,4
16,9
65,2
17,9
16,5
65,3
18,2
(ČSÚ – definitivní výsledky sčítání lidu 1.3.2001)
13
BESI a. s.
Věková struktura v obcích k 1.3.2001
80
70
60
50
40
30
20
10
0
0-14 let
15 - 59 let
Suchdol
nad Lužnicí
Nová Ves
nad Lužnicí
Halámky
České
Velenice
60 let a více
Věkový průměr v mikroregionu (38,1 let) odpovídá průměrnému stáří v Jihočeském kraji
(38,4 let), potažmo v celé ČR 38,8 let (k 31.12.2000). I jednotlivé obce vykazují prakticky
nulové odchylky.
46,6
39,8 38,5 38,1 38,3 38,1
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí Vitorazko
ce
37,3 39,8
ra
ni
50,0
45,0
40,0
35,0
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
H
Roky
Průměrný věk obyvatel obcí mikroregionu Vitorazsko
Obec
14
BESI a. s.
Přirozené přírůstky a migrace obyvatel v roce 2002
Stav
k 1.1.
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
Živě
Přistě- VystěZemřelí
narození
hovalí hovalí
3 481
324
164
239
320
550
3 637
33
1
2
2
6
31
8 715
624 568
75
5 733
47
5
2
3
2
3
30
121
8
2
11
15
69
Přírůstek,úbytek
Stav
přiroz. stěhov. celkem k 31.12.
83
11
3
4
2
17
69
-14
-4
-2
-1
3
1
38
-3
-3
-2
9
-2
-
92
226
189
6 228 15 521 14 497
-17
-495
37
1 024
24
-7
-5
-3
9
1
1
3 505
317
159
236
329
551
3 638
20
8 735
529 625 097
I.1.4 Domovní a bytový fond
Název obce
Domy
celkem
v tom
trvale obydlené neobydlené
v tom
trvale obydlené neobydlené
z neobydlených
bytů
Byty
z toho
z toho
obydlené sloužící
podíl celkem
podíl
celkem rodinné počet
celkem v rod. počet
přek
v%
v%
domy
domech
chodně rekreaci
České Velenice
481
434
Dvory nad Lužnicí
147
102
Halámky
89
68
Hranice
127
73
134
106
Rapšach
218
126
1 147
850
Svazek obcí Vitorazsko 2 343
1 759
Jihočeský kraj
147 970 111 544
310
47
97
45
67
21
72
54
103
28
112
92
791
297
1 552
584
98 148 36 426
9,8 1 439
1 300
362
139
30,6
166
121
108
45
23,6
103
77
76
26
42,5
140
85
80
55
20,9
147
110
106
37
42,2
289
192
118
97
25,9 1 784
1 368
874
416
24,9 4 068
3 253
1 724
815
24,6279 892 231 281 112 739 48 611
9,7
27,1
25,2
39,3
25,2
33,6
23,3
20,0
17,4
13
6
4
31
4
16
2
44
8
8
0
75
32
166
63
346
3 690 23 851
(ČSÚ - definitivní sčítání lidu k 1.3.2001)
V mikroregionu Vitorazsko je vyšší než republikový i krajský průměrný podíl
neobydlených bytů. Velký vliv na tento fakt měl již zmíněný vývoj v poválečné době.
Zároveň více jak 60% těchto neobydlených bytů slouží k rekreačním účelům, což je opět
daleko více, než je krajským průměrem, i v celorepublikovém srovnání je to výrazně vyšší
zastoupení. Ze srovnání předchozích statistických údajů, zejména pak s průměrným věkem
obyvatel lze usoudit, že největší podíl trvale neobydlených bytů lze nalézt právě v obcích
s největším podílem poproduktivního obyvatelstva. Z jakého důvodu není bytový fond
využíván k trvalému bydlení ukazuje následující přehled.
Obec
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí
Byty
neobydlené
Obydlené Sloužící
% bytů k
Neobydlené
přek
rekreaci z
trvale *
chodně rekreaci
neobydlených
139
45
26
55
37
97
416
815
13
4
4
2
8
0
32
63
15
6
31
16
44
8
75
166
346
120
10
6
9
21
22
218
406
4,3
68,9
61,5
80,0
21,6
77,3
39,9
42,5
BESI a. s.
Vitorazsko
Jihočeský kraj
48 611
3 690 23 851
21 070
49,1
Přehled obydlených a neobydlených bytů
100%
120
6
13
80%
Neobydlené
trvale *
10
6
9
31
16
4
44
4
21
8
8
218
75
166
32
0
2
60%
22
1 300
Sloužící
k
rekreaci
40%
121
77
110
85
192
1 368
20%
Obydlené
přechodně
Hr
an
ice
0%
Byty
obydlené
*popř. nebyly v předběžných výsledcích zpracovány z důvodů restitucí apod.
Co se týče průměrného počtu osob v trvale obydleném bytě, dá se říci, že ukazatele
jsou srovnatelné pro všechny obce mikroregionu, a odpovídají i celkové bilanci za
Jihočeský kraj a Českou republiku (2,69 osob na 1 trvale obydlený byt).
Ukazatele úrovně bydlení v jednotlivých obcích Jihočeského kraje k 1. 3. 2001
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
Počet obytných
Průměrný počet
místností
Počet
Počet
Průměrný počet
Trvale
obytných
s plochou
obyvatel
osob
osob na 1 obytnou
osob
obydlené
místností
k
bydlících
místnost s plochou
byty
2
2
1.3.2001 v bytech 4-7,9 m 8 a více m na 1 trvale obydlený
8 a více m2
byt
1 300
3 481
3 437
3 229 2,64
2,48
1,06
121
324
322
349 2,66
2,88
0,92
77
164
168
232 2,18
3,01
0,72
85
239
243
248 2,86
2,92
0,98
110
320
316
295 2,87
2,68
1,07
192
550
549
548 2,86
2,85
1,00
1 368
3 637
3 647
3 847 2,67
2,81
0,95
3 253
231 281
8 715
8 682
619 414
8 748
637 093
16
2,68
2,68
2,69
2,75
0,99
0,97
BESI a. s.
Stav
komunikací
Elektrifikace
Plynofikace,
jiné druhy
vytápění
Spoje
(pošta),
telekomunik
ace
Skládkování
TDO
Ano/š
Ne
Ne
Ne
Ano (část
obce/d
Ano
Ano/u
Ano/u
Ano/u
Ano/d
Š
Š
U
Š
Ano/d
Ano/d
Ano/d
Ano/u
Ano/d
Ano/d
Ano
Ne
Ano/d
Ne
Ano/u
Ne
Ano/u
Ne
Ne
Ne
Ano/u
Ano/u
Š
U
Ano/u
Ano/d
Ano/d
Ano/d
Ano/š
Ano
Ne
Ne
Ano/d
Ano/u
U
Ano/d
Ano/d
Ano/u
Ne
Dopravní
obslužnost
Vybavenost obcí
infrastrukturou
k 1. 6. 2003
České Velenice
Ano/š
Dvory nad Lužnicí
Ano/d
Halámky
Ne
Hranice
Ano/d
Nová Ves nad
Ano (část
Lužnicí
obce)/d
Rapšach
Ano
Suchdol nad
Lužnicí
Ano/d
Veřejná
kanalizace
(včetně
napojení na
ČOV)
Veřejný
vodovod
I.1.5. Technická infrastruktura
Pozn.: stav Špatný/Uspokojivý/Dobrý
(OÚ k 1.6.2003)
Popis infrastruktury jednotlivých obcí:
Plynofikace
S výjimkou obce Hranice jsou všechny obce mikroregionu plynofikovány.
V obci Nová Ves nad Lužnicí je plynofikováno. Na plyn je připojena více než ½
obyvatel. Regulační stanice se nachází v části Krabonoš.
Město České Velenice – plynofikováno, napojeno cca 80% obyvatel. Dále je
využíváno CZT (centrální zásobování teplem).
Obec Rapšach – v roce 2003 byla dokončena plynofikace části obce Rapšach –
centrální část obce a místní část Ochůzky. Při plošné plynofikaci bylo vybudováno 121 ks
přípojek a připravena plynofikace pro plánované nové zástavby. Stavba byla zprovozněna
koncem září a postupně se připojují jednotlivé nemovitosti. Na konci roku 2003 bylo
připojeno cca 30 objektů. Regulační stanice je postavena v obci Tušť, středotlaký plynovod
je veden do obce Halámky, kde je připojen přívod pro Rapšach. Provozovatelem je
ČMP a. s.
Obec Dvory nad Lužnicí je plynofikována. V I. etapě bylo napojeno 80 obyvatel, výhledově
dalších 100 obyvatel.
Obec Hranice není plynofikována a v nejbližších letech o plynofikaci neuvažuje.
V obci Halámky je na plyn napojeno 95% obyvatel.
Suchdol nad Lužnicí - plynofikovány jsou části Suchdol nad Lužnicí a Tušť. Je
zajištěn generel dostavby plynofikace v místních částech Klikov, Františkov, Hrdlořezy a
Bor.
V mikroregionu (zejména v ÚPD jednotlivých obcí) je nutno stanovit koncepci v oblasti
plynofikace zbývajících částí, kde ještě není rozvod plynu.
17
BESI a. s.
Elektrifikace
Obecně lze pro všechny obce prohlásit, že zásobování elektrickou energií je zajištěno
v dostatečné kvalitě. V jednotlivých obcích dochází postupně k rekonstrukcím, přeložkám a
posilování stávají sítě s ohledem na zásobování území vytipovaného pro novou výstavbu či
podnikání.
Kanalizace
Obec Nová Ves nad Lužnicí je odkanalizována, provozovatelem je firma VODOSPOL
Jindřichův Hradec. Část Žofina Huť a Krabonoš nemají kanalizaci ani ČOV.
Obec Dvory nad Lužnicí má kanalizaci na odvod dešťové vody a přepady septiků
(143 obyvatel).
V obci Rapšach jsou odpadní vody sváděny kanalizační soustavou do čerpacích stanic
a odtud do ČOV.
Obec Suchdol nad Lužnicí je odkanalizována. Počítá se s dostavbou kanalizační sítě
s napojením na odvádění odpadních vod v místní části Hrdlořezy, Klikov, Františkov, Tušť.
Dále je zvažováno doplnění kanalizační sítě mezi ul. Pražská a sídl. Na Pražské (bývalý
vojenský areál).
Na kanalizaci v Českých Velenicích je napojeno cca 85% obyvatel. Majitelem je
město, provozovatelem VaK České Budějovice.
Obec Halámky počítá v budoucnu (v návaznosti na finanční prostředky) s realizací
kanalizace.
Obec Hranice nemá kanalizaci. Obec počítá v nejbližším letech s jejím vybudováním,
ale zatím nedisponuje dostatečnou výši finančních prostředků.
ČOV
V Českých Velenicích se nachází čistírna odpadních vod, jejímž provozovatelem je
VaK České Budějovice.
V obci Nová Ves nad Lužnicí se nachází čistička odpadních vod. Jedná se o
mechanicko-biologickou čistírnu v základní sestavě štěrbinová nádrž a biologický skápěný
filtr, průtok Q24 = 60m3/den (0,7 l/s). Kapacita pro hlavní část obce je dostatečná. Čističku
provozuje firma VODOSPOL Jindřichův Hradec.
Obec Rapšach má nově vybudovánu biologickomechanickou čističku odpadních vod
s kapacitou 550 EOV, která se bude uvádět do zkušebního provozu. Zkušební provoz po
dobu jednoho roku bude zajišťovat firma 1.JVS a. s., kdo bude provozovatelem není
v současné době stanoveno. Na kanalizační soustavu je napojeno v centrální části obce asi
95% objektů.
18
BESI a. s.
ČOV v obci Suchdol nad Lužnicí má kapacitu 6000 ekvivalentních obyvatel,
provozovatelem je 1. JVS.
Pokud dojde v obci Halámky k realizaci kanalizace, bude čistírna odpadních vod
vybudována společně s obcí Dvory nad Lužnicí.
Vodovod
Zadání územního plánu Jihočeského kraje počítá s navržením trasy VVN v úseku
Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí.
Na vodovod v obci Nová Ves nad Lužnicí je napojeno asi 50% obyvatel. Úpravna
vody se nachází v obci (provozovatel VODOSPOL Jindřichův Hradec) a rovněž v části
Žofina Huť (provozovatel Lesy ČR). Část Žofina Huť má ale vodovod starý 30 let, úpravna
vody je nevyhovující a vrty jsou zanedbané – tuto otázku hodlá obec v nejbližších letech
řešit.
V obci Suchdol nad Lužnicí je zásobeno cca 3 600 obyvatel, celková délka vodovodní
sítě je 37,7 km (provozovatel 1. JVS). Vodovod je řešen v celé obci, vč. místních částí Tušť,
Klikov, Františkov, Bor, Hrdlořezy. Pouze v části obce Benátky se v současné době
zpracovává projektová dokumentace a probíhá stavební příprava této akce, jedná se o
délku vodovodního řádu cca 2,5 km.
V obci je Dvory nad Lužnicí je na vodovod napojeno 185 obyvatel, což je více než
50% obce.
V obci Rapšach zásobuje veřejný vodovod centrální část obce a část místní části
Spáleniště. Zdroj vody pro obec je u řeky Dračice (povrchová studna), odkud je voda
potrubím dopravena do úpravny vody a vodojemu a odtud do vodovodní soustavy.
Napojeno je přibližně 500 – 530 obyvatel včetně rekreantů a další zařízení (ZŠ, MŠ,
restaurace, ubytovna). Provozovatelem je ing. Jan Kepka, farma Rapšach.
V obci Halámky není veřejný vodovod, vzhledem k poklesu spodních vod ale obec
uvažuje o jeho vybudování v nejbližším období.
V obci Hranice je napojeno zhruba 80 domácností, provozovatelem je VAK České
Budějovice.
Na vodovod je v Českých Velenicích napojeno cca 85% obyvatel. Přívod surové vody
je veden z pískového dolu v Halámkách. Město má vlastní úpravnu pitné vody,
vodohospodářský majetek je ve vlastnictví města, provozovatelem je jako v ostatních
případech VaK České Budějovice.
Telekomunikace
V katastru některých obcí mají operátoři mobilních sítí nainstalovány své vysílače,
takže stav pokrytí je dobrý. V ostatních částech mikroregionu je pokrytí GSM signálem
vyhovující. Vzhledem k poloze mikroregionu v některých jeho částech dochází k překrývání
signálu operátorů z Rakouska
Dopravní obslužnost, komunikace
19
BESI a. s.
Všeobecně: stav komunikací špatný, situace se zhoršila zejména po srpnových
povodních v roce 2002. Stav komunikací rovněž negativně ovlivňuje těžká kamionová a
nákladní doprava. Dopravní obslužnost nedostačující, obce nemají prostředky na
financování, využívají se zejména spoje do škol a zaměstnání, ostatní linky jsou ztrátové.
Lidé využívají zejména automobilovou dopravu.
Dopravní obslužnost v obci Nová Ves je uspokojivá, pokud nedojde k razantnímu
rušení vlaků (obec leží na trati Veselí nad Lužnicí – České Velenice). V případě oživění
části Krabonoš bude nutné zajistit odpovídající autobusovou dopravu.
Obec Rapšach vlastní přibližně 10,5 km místních komunikací, z toho je 4,5 km
s asfaltovým povrchem a ostatní částečně zpevněné štěrkem. Současný stav komunikací je
velice špatný, dá se říci, že je na hranici provozuschopného stavu.
Dopravní obslužnost je zajišťována zejména hromadnou autobusovou dopravou.
V mimopracovních dnech a večerních hodinách je prakticky nulová a v pracovní dny jsou
zajištěny spoje hlavně pro přepravu dětí do škol a občanů do zaměstnání.
Obec Suchdol nad Lužnicí leží na mezinárodní komunikaci I/24, která v současné
době prochází zástavbou. Žádný z doposud schválených územně plánovacích dokumentů
nevyřešil otázku průtahu či obchvatu obce. V současné době obec uplatnila připomínku
k zadání územního plánu Jihočeského kraje, ve které požaduje definitivní dořešení celé
záležitosti. Dořešení bylo do značné míry zkomplikováno zejména povodněmi v roce 2002
a existence chráněných krajinných oblastí, které jsou z ekologického hlediska
nedotknutelné.. Bude nutné rovněž celkové koncepční přezkoumání trasy mezinárodní
komunikace ke státní hranici s Rakouskem na území mikroregionu. Tato otázka je však
velmi limitována tím, že po obou stranách komunikace ve stávající trase jsou platná
rozhodnutí příslušných orgánů na vyhlášení chráněných území, které téměř v celé trase
stávající komunikaci lemují.
České Velenice – využívána převážné železniční doprava (spojení České Budějovice,
Veselí nad Lužnicí, Gmünd), autobusová doprava pak zajišťuje spojení do Třeboně a
Jindřichova Hradce. Je nutné zajistit posílení autobusového spojení rovněž do Nové Hradů,
Trhových Svinů.
Dvory nad Lužnicí – dopravní obslužnost je uspokojivá, obec leží na železniční trase
České Velenice – Veselí nad Lužnicí.
V obci Halámky je dopravní obslužnost na dobré úrovni, existují spoje se všemi
okolními obcemi i do větších center. Dále občané využívají vlakové spojení ze stanice
Dvory nad Lužnicí (vzdáleno cca 3 km).
V obci Hranice je nutné zavést dopravní vyhovující dopravní spojení se sousední obcí
Dvory nad Lužnicí, která leží na železniční trati Veselí nad Lužnicí – České Velenice.
Mikroregion protíná železniční trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice (zastávky
Suchdol nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí, České Velenice), která má
být elektrifikována. Tato trať bude v budoucnu nadále znamenat významnou dopravní
spojnici mezi mikroregionem a ostatními částmi republiky či příhraničním územím
Rakouska.
Život mikroregionu je výrazně ovlivněn fungováním hraničních přechodů
s Rakouskem, České Velenice – Gmünd (silniční, železniční, pro pěší) a Halámky – Neu
Nagelberg (silniční).
20
Na příjezdu do ČR odbaveno
z toho:
- občané ČR
- občané sousedních států
- občané dalších států
- vízoví cizinci
Na odjezdu z ČR odbaveno
z toho:
- občané ČR
- občané sousedních států
- občané dalších států
- vízoví cizinci
Počty odbavených osob v roce 2001
České Velenice
silniční
železniční
lávka
937 175
14 812
196 536
BESI a. s.
Halámky
silniční
479 655
71 218
839 909
24 839
1 209
904 770
7 387
3 218
3 415
792
14 994
24 900
169 099
2 537
0
191 672
200 338
233 215
44 989
1 113
485 255
71 623
809 038
23 181
919
8 380
2 387
3 762
0
24 829
164 409
2 434
0
212 954
225 725
44 821
1 755
Počty odbavených dopravních prostředků v roce 2001
České Velenice
Halámky
silniční
železniční
lávka
silniční
Na příjezdu do ČR odbaveno
323 549
2 411
0
190 776
z toho:
- osobní vozidla
308 244
0
0
153 649
- nákladní vozidla
14 655
0
0
34 979
- autobusy
650
0
0
2 148
- osobní vlaky
0
1 700
0
0
- nákladní vlaky
0
711
0
0
Na odjezdu z ČR odbaveno
321 205
2 257
0
195 102
z toho:
- osobní vozidla
306 455
0
0
150 785
- nákladní vozidla
14 099
0
0
41 889
- autobusy
651
0
0
2 428
- osobní vlaky
0
1 833
0
0
- nákladní vlaky
0
629
0
0
Svoz a likvidace TDO
Svoz odpadu zajišťují firmy, se kterými mají jednotlivé obce uzavřenu smlouvu o
zajišťování odvozu odpadu. Ve většině případech je odvoz zajištěn alespoň 1x týdně.
V katastrech některých obcí se nachází skládky s nutností rekultivace. Některé obce jsou
členy Svazku obcí Třeboňsko, které využívají skládku ve Stráži nad Nežárkou.
V obci Nová Ves nad Lužnicí nejsou skládky, svoz odpadu zajišťuje firma TESCO J.
Hradec (smlouva).
V katastru obce Dvory nad Lužnicí se nachází skládky s nutností rekultivace, svoz
odpadu zajišťuje TESCO Jindřichův Hradec
Rapšach – komunální odpad je odvážen na skládku do Stráže nad Nežárkou, která je
ve vlastnictví Svazku obcí regionu Třeboňsko a obec Rapšach je členem svazku. TKO je
ukládán hlavně do popelnic a pravidelně každý týden odvážen. V obci je zajištěn sběr
21
BESI a. s.
separovaného odpadu – skla, plastů. Obec je zapojena do systému EKOKOM. V katastru
obce bylo v minulosti založeno několik malých skládek komunálního odpadu, které jsou
v současné době rekultivovány a nepředpokládá se, že by byly pro životní prostředí
ekologickou zátěží. V katastru Nová Ves u Klikova jsou v současné době v asanovaných
skládkách uloženy leštírenské kaly ze skláren. Jedná se o nebezpečné odpady. Je
prováděno monitorování povrchových a podzemních vod okolo těchto skládek.
Suchdol nad Lužnicí – likvidace komunálního odpadu je zajištěno jak pro občany, tak
i pro podnikatelskou sféru. Svoz a likvidaci odpadu zajišťuje firma TESCO Jindřichův
Hradec. Úložiště odpadu je na skládce v Jindřichově Hradci. Obec má rovněž zřízen
Sběrný dvůr, který zajišťuje likvidaci dalšího druhu odpadu. V katastru obce se nachází
skládka po bývalých JDZ a. s. V době činnosti JDZ a. s. byl na skládce ukládán zejména
dřevní odpad a také odpad od barev a další materiál. Na této skládce došlo již několikrát
k samovznícení a je v těsné blízkosti pískovny mezi Suchdolem nad Lužnicí a Majdalenou.
Je předmětem kritiky občanů, je třeba provést sanaci a rekultivaci skládky.
České Velenice – smluvně zajištěn svoz směsného komunálního odpadu (TESCO
Jindřichův Hradec), město dále provozuje sběrný dvůr, doprava odpadu na skládku je
zajištěna vlastními prostředky města. Směsný komunální odpad a odpad ze sběrného
dvora je odvážen na skládku Fedrpuš v Jindřichově Hradci. Svoz tříděného plastového
odpadu je zajištěn vlastními silami města. Na území města je jedna skládka s nutností
rekultivace.
V obci Halámky je komunální odpad odvážen 1x týdně firmou TESCO Jindřichův
Hradec. V obci je rovněž skládka železného odpadu, kterou provozuje obecní úřad – 2x
ročně odváží tento odpad soukromá firma. Ekologickou zátěží je zejména těžba písku a
těžba dřeva v okolí obce – ničí se tak ráz krajiny. Tyto dva faktory se bezesporu značně
podílejí na snížení hladiny spodní vody v obci. Proto obec předpokládá v nejbližších letech
realizaci veřejného vodovodu.
Hranice – svoz zajišťují Technické služby Třeboň, obec využívá skládku
v Borovanech. V katastru obce se nenachází žádné skládky ohrožující životní prostředí a
život obyvatel.
22
BESI a. s.
I.1.6. Sociální infrastruktura a služby
Lékařská péče, zdravotnická zařízení (počet)
Zdravotnická zařízení
Dvory
Nová
Suchdol
České
nad Halámky Hranice Ves nad Rapšach nad
Velenice
Lužnicí
Lužnicí
Lužnicí
Nemocnice, léčebny, ambulantní, lůžková
zařízení
Samost.ord., detaš. prac. prakt.lék. pro
dospělé
Samost.ord., detaš. prac. prakt.lék. pro
děti a dorost
Samost.ord., detaš. prac. prakt.lék.
stomatologa
Samost.ord., detaš. prac. prakt.lék.
gynekologa
Samost.ord., detaš. prac. lékaře
specialisty
Ostatní samostatná zařízení
Zařízení lékárenské péče (lékárny)
Veterinární ošetřovny-počet (vč.soukr.)
2
2
(OÚ, stav 2003)
Z tabulky uvedené výše jednoznačně vyplývá, že jsou menší obce svazku zcela závislé
na lékařské službě poskytované v Českých Velenicích nebo v Suchdole nad Lužnicí. Další
zdravotnické služby zejména odborná péče, jsou koncentrovány ve větších městech (Nové
Hrady, Třeboň, krajské město). Město České Velenice má zpracovánu studii proveditelnosti
spolupráce s nemocnicí Gmünd – zejména co se týká zajištění rychlé zdravotnické pomoci.
Hranice – zdravotnické služby poskytuje 1x krát za 14 dní lékař z Nových Hradů
Obec Suchdol nad Lužnicí je zřizovatelem Střediska domácí péče o nemocné – jedná
se o zdravotní péči poskytovanou zdravotní sestrou pro nemocné v domácnosti.
23
BESI a. s.
I.1.7. Školství
Přehled školských zařízení
Školní zařízení
České
Velenice
Dvory
Nová
Suchdol
nad
Halámky Hranice Ves nad Rapšach
nad
Lužnicí
Lužnicí
Lužnicí
Mateřská škola
3
Zákl.škola-nižší stup. (1.5.roč.)
Základní škola-vyšší stup.
(1.-9.roč.)
Zvláštní škola
Střední škola, odborné
učiliště
(ČSÚ, OÚ, 1.6.2003)
V posledních letech je patrná sestupná tendence v počtu narozených dětí (což má
samozřejmě vliv i na školní docházku). Z daného trendu pak jednoznačně vyplývá riziko
postupného spojování ročníků, případně přechod na malotřídní systém školy v některých
školách.
Školy trpí nedostatkem finančních prostředků na platy učitelů, na učební pomůcky,
provoz budovy školy atd. Většina nákladů je hrazena z obecních rozpočtů. Vzhledem
k jejich velikosti je však tato částka nedostačující.
Pro školství v mikroregionu Vitorazsko je rovněž specifická problematika
kvalifikovaných pracovních sil. Mladí lidé, absolventi pedagogických oborů nemají zájem
pracovat na venkově, bez patřičného zázemí.
Školy mají partnerství se školami v Gmündu. Je plánována společná mateřská školka
v Krabonoši.
V Suchdole nad Lužnicí se nachází nově zrekonstruovaná základní škola. V jejím
objektu se nachází tělocvična, která je využívána i občany a rovněž turistické a městské
informační centrum s přístupem na internet.
V obci jsou sice k dispozici tři mateřské školy (v částech Suchdol nad Lužnicí, Tušť,
Klikov), jejich technický stav je ale na špatné úrovni, obec proto počítá s vybudováním nové
mateřské školy.
ISŠ České Velenice
V současné době je Integrovaná střední škola jedinou školou v Jihočeském kraji, kde
se vyučují obory zaměřené na železniční dopravu a přepravu. Vzhledem ke specializaci na
dopravní problematiku a k vysokému procentu úspěšně zaměstnaných absolventů byla ISŠ
zařazena mezi 9 škol s výrazně nadregionální působností v rámci Jihočeského kraje. Jako
jediná v celé České republice poskytuje kompletní vzdělání v železničních učebních a
studijních oborech, a proto se postupně zvyšuje počet studentů z jiných regionů, kteří mají
zájem o dopravní problematiku.
Rozvojové projekty navrhované pro realizaci v budoucnu ISŠ České Velenice v rámci
rozvoje středního školství a celoživotního vzdělávání v regionu:
24
•
•
•
BESI a. s.
Projekt českorakouské školy – možnost studia rakouských žáků v ISŠ České Velenice
ve stávajících učebních oborech doplněných o výuku druhého cizího jazyka a výuku
vybraných předmětů v cizím jazyce. Již probíhají úvodní jednání, s vlastní realizací
škola počítá od roku 2004 - 2005
ISŠ České Velenice jako centrum celoživotního vzdělávání - vzdělávání dospělých,
jazykové a počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy atd. , zaměření na obory z oblasti
železniční dopravy a přepravy a navazující strojní a elektroobory se zaměřením na
železnici.
Termín realizace – již probíhá od roku 1997 jako rozsáhlé rekvalifikační studium pro
zaměstnance Českých drah, a. s. z celé ČR, probíhají vzdělávací i počítačové kurzy
pro dospělé atd.
V budoucnu se jedná o prohloubení celoživotního vzdělávání v této podobě, zahrnutí i
části rakouských občanů – např. kurzy českého jazyka apod., zlepšení vybavení školy
pro celoživotní vzdělávání – např. jazyková laboratoř, rekonstrukce domovů mládeže
pro ubytování rakvalifikantů, příp. i studentů z Rakouska, zlepšení vybavenosti
výpočetní technikou atd.
Projekty na spolupráci se školami a subjekty v Rakousku – partnerství škol, sportovní a
kulturní akce s mezinárodní účastí, přeshraniční spolupráce spod. S realizací se počítá
průběžně od roku 2004
Částky potřebné k realizaci zmíněných projektů nelze přesně vyčíslit, záleží na
pravidlech pro zadávání jednotlivých projektů a grantů, projekty na sebe mohou navazovat
25
BESI a. s.
I.1.8. Cestovní ruch
Velkým potenciálem mikroregionu Vitorazsko je jeho poloha v blízkosti hranic
s Rakouskem. Rovněž se jedná o region se zajímavou historií.
Turisté mohou využívat nabídky cestovního ruchu v sousedním Rakousku. Proto velkou
část svých aktivit směřují jednotlivé obce mikroregionu do podpory cestovního ruchu
s ohledem na tento fakt. Velká většina spolků (kulturních, sportovních atd.) spolupracuje
s obdobními spolky na rakouské straně hranic.
Dále je mikroregion je zajímavý zejména pro vodní turistiku. Řeka Lužnice je svou
nenáročností a atraktivitou oblíbeným místem vodáků. Se splouváním Lužnice se nejčastěji
začíná u vodácké základny v Suchdole nad Lužnicí. V okolí řeky je vybudováno několik
tábořišť a kempů. V létě jsou pak dále atraktivní i lokality starých zatopených pískoven.
Některé obce (např. Nová Ves nad Lužnicí) mají v úmyslu využít tyto pískovny a zatraktivnit
tak nabídku pro turisty navštěvující tuto oblast.
Omezujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu Vitorazska je fakt, že do velké většiny
území mikroregionu zasahuje CHKO Třeboňsko. Dalším omezujícím faktorem je
i nedokončená těžba písku, která do současné doby bránila využití vodních ploch vzniklých
touto činností – potenciální rekreační plochy v těchto lokalitách. Mezi Rapšachem
a Suchdolem nad Lužnicí se nachází dvě poměrně rozsáhlé zatopené pískovny, kde je
povoleno koupání i provozování windsurfingu.
Obec Suchdol nad Lužnicí má v rámci rozvoje cestovního ruchu zpracovánu studii a
připravuje výstavbu sociálního zařízení a ubytovacích prostor mezi pískovnami Tušť a
Klikov.
Možnosti pro další rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Vitorazsko:
• Velkým přínosem pro zviditelnění regionu je vytvoření turistické příručky mapující
zejména turistické zajímavosti mikroregionu Vitorazsko v návaznosti na památky
v sousedním Rakousku s mapami a vyznačením možných cyklistických i pěších
výletů. Brožura by byla jak v českém, tak i v německém jazyce
• Dosažení rozvoje všech oblastí mikroregionu Vitorazsko zejména účinnou
společnou reklamou (internetová propagace, společné projekty apod.) lokalit
s přispěním zde podnikajících subjektů
• Navázání spolupráce s rakouskými obcemi a regiony a vzájemná spolupráce
zejména v oblasti cestovního ruchu
• Celý mikroregion je nutno protnout hustou sítí cykloturistických tras. Zadání
územního plánu Jihočeského kraje počítá s navřením hraničního přechodu pro pěší
a cykloturistiku v prostoru Rapšach – Brand
• Mikroregion Vitorazsko by měl prozkoumat (ve spolupráci se „zrcadlovým“
mikroregionem na rakouské straně) zřízení dalších „letních“ turistických hraničních
přechodů, např. v prostoru Františkova (oblast je protkána množstvím
cykloturistických tras na české straně)
• Omezení prostituce, která se zcela jistě rovněž promítá do rozvoje cestovního ruchu
Kulturní a sportovní nabídky mikroregionu Vitorazsko
Vzhledem k historickému vývoji jsou zejména možnosti kulturního vyžití velmi
omezené. V minulosti nebyly podmínky pro rozvoj těchto příhraničních obcí a v současné
době obce trpí zejména nedostatkem financí a malým počtem obyvatel. Ve většině obcí
26
BESI a. s.
mikroregionu se nachází pouze kulturní domy a veřejné knihovny, za dalším kulturním
vyžitím musí lidé cestovat do větších center regionu.
Přehled kulturně společenských zařízení v jednotlivých obcích
Kulturně společenská zařízení
České
Velenice
Dvory
Nová
Suchdol
Lužnicí
Lužnicí
Lužnicí
Veřejná knihovna vč.poboček
Stálá kina
Multikino
Divadlo
Přírodní amfiteátry (vč.let.kin)
Muzeum (včetně poboček a sam.pam.)
Galerie (vč.poboček a výstavních síní)
Kulturní zařízení ostat.
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
Informační centrum
Jak je z níže uvedených údajů patrné, vybavení obcí zařízeními pro sportovní činnost
má rovněž dosti značné nedostatky. Možnost sportovního vyžití nabízí zejména větší sídla,
tj. České Velenice a Suchdol nad Lužnicí. V ostatních obcích mikroregionu se nachází
pouze fotbalová a dětská hřiště ve větší či menší kvalitě, tělocvičny a v některých i tenisové
kurty (Dvory nad Lužnicí,….). Převážná většina obcí ve svých plánech počítá s opravou,
modernizací nebo výstavbou hřišť, které budou sloužit zejména dětem a mládeži. Obec
Suchdol nad Lužnicí v nejbližších letech počítá s výstavbou víceúčelového sportovního
areálu.
V celém mikroregionu rovněž nejsou vybudovány podmínky pro vodní sporty (krytý
bazén apod.). Tato problematika měla být řešena např. v rámci rekonstrukce Základní školy
v Suchdole nad Lužnicí. V současné době mohou občané a návštěvníci využívat pouze
některé lokality zatopených pískoven a lomů.
Přehled sportovních zařízení v jednotlivých obcích
Sportovní zařízení
České
Velenice
Dvory
Nová
Suchdol
Lužnicí
Lužnicí
Lužnicí
Koupaliště a bazény
Kryté bazény z koupališť a bazénů
Hřiště
Tenisové kurty
Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.)
Stadiony otevřené
Stadiony kryté
Zimní stadiony kryté i otevřené
Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)
2
2
2
Suchdol nad Lužnicí – sportovní zázemí, sportovní spolky:
Suchdol nad Lužnicí nemá v současné době dostatečný počet sportovišť vzhledem
k počtu obyvatel a územní příslušnosti místních částí (Tušť, Klikov, Františkov, Hrdlořezy a
Bor). Fotbalové hřiště s travnatým povrchem v Suchdole nad Lužnicí je jedinou hrací a
zároveň tréninkovou plochou pro 8 družstev oddílu kopané Sokola Suchdol nad Lužnicí.
27
BESI a. s.
Hřiště pro hokejbal nemá regulérní rozměry, družstva jsou nucena hrát svá mistrovská
utkání v jiných místech (např. Jindřichův Hradec, České Budějovice). Chybí rovněž přírodní
nebo umělá ledová plocha s rozměry pro lední hokej a regulérní hřiště pro hokejbal.
Obec má zpracovánu zastavovací studii. Jedná se o novostavbu stadionu – atletický
ovál čtyřdráha 400 m, rovinka šestidráha běhy do 110 m, skok do dálky, vrh koulí, travnatá
plocha pro kopanou atd. Připrava studie tohoto sportovního areálu je ve stádiu přípravy
výkupu pozemků.
Pro vodní sporty není v obci k dispozici bazén. Ten měl být řešen v rámci rekonstrukce
základní školy. Zde se nachází nová tělocvična (18 x 32 m) a nové víceúčelové hřiště
s umělým povrchem.
TJ Tatran Suchdol nad Lužnicí – v roce 2002 členská základna 163 členů. V TJ pracují
tyto oddíly: oddíl aerobiku, oddíl badmintonu, oddíl tenisu. TJ počítá s dalším nárůstem
členské základny a přibude oddíl badmintonu. Pořádají oddílové turnaje a různé sportovní
akce během roku, kterých rovněž spolupráce s rakouskými oddíly. TJ Tatran má
v pronájmu klubovnu na Gráfovci, provozuje tenisové kurty, v zimním období využívá
tělocvičnu, TJ se na vlastní náklady rovněž podařilo zprovoznit dřevěnou klubovnu, kterou
hodlají využívat také na ubytování. Je nutné postavit novou nafukovací halu pro tenis.
TJ Sokol Suchdol – členská základna 345 členů, vlastní fotbalové hřiště, hokejbalové
hřiště (nevyhovující rozměry), malou tělocvičnu, chatový tábor u řeky Lužnice (ubytovací
kapacita 92 lůžek), dva tenisové kurty. Oddíly TJ Sokol Suchdol: oddíl kopané (celkem 8
družstev). Všechny tyto družstva pořádají velké množství turnajů (např. pohár starostů obcí
Suchdol a Rapšach, zimní halové turnaje apod.) a kulturních akcí (fotbalový ples, tradiční
Šibřinky apod.). Dále družstvo hokejbalu (tradiční turnaj KAPR – CAP za účasti družstev
z celé ČR). Oddíl odbíjené (pořádání mezinárodního turnaje s účastí rakouských družstev).
Oddíl nohejbalu (účast v krajském přeboru), družstvo šachu.
TJ Blesk Klikov – členská základna 40 členů, vlastní fotbalové, tenisové, volejbalové
hřiště. Nutno oplotit a zajistit závlahu fotbalového hřiště, oprava hřiště na volejbal.
TJ Spartak Hrdlořezy – členská základna 28 členů, jednoúčelová TJ se zaměřením na
nohejbal (hraje krajský přebor, 1x ročně pořádá prázdninový turnaj v nohejbale), k dispozici
je fotbalové hřiště, 2x nohejbalové hřiště s provizorní šatnou
TJ Vitoraz Tušť – jednoúčelová TJ, rekreačně provozuje tenis, členská základna 20
členů, má k dispozici tenisové hřiště se šatnou a sociálním zařízením. Je nutné provést
opravu povrchu hřiště (nová antuka)
Vodácký klub Suchdol – vodácká základna s letním tanečním parketem, členská
základna 63 členů. Pořádané akce: vodácký ples, odemykání řeky Lužnice, vodácký flám,
Benátská noc, zamykání Lužnice, vánoční sjezd Lužnice a pochod kolem Lužnice. Bude
nutné vybudovat sociální zařízení pro návštěvníky loděnice.
České Velenice
V areálu stadionu jsou k dispozici: fotbalové hřiště, volejbalový kurt, tenisové kurty,
atletický ovál, skokanské a vrhačské sektory, kuželna s čtyřdráhou, sportovní hala,
fitcentrum, solárium, masáže, pedikúra, ubytovna.
28
BESI a. s.
Turistické nabídky jednotlivých obcí svazku:
Jednotlivé obce nedisponují prakticky žádným zázemím pro turisty (především
ubytovací a stravovací služby). Celá oblast je zajímavá zejména pro cykloturistiku (přírodní
rezervace, CHKO Třeboňsko, možnost výletu do Rakouska). V letních měsících je oblast
hojně využívána chalupáři a vodáky (řeka Lužnice).
České Velenice
kasino, směnárenské služby, hraniční přechody (silniční, železniční, pro pěší a
cyklisty), bezprostřední sousedství rakouského města Gmünd, cyklotrasa „Pamětí
Vitorazska“
základna pro vodáky (Zamykání Lužnice). V obci je k dispozici pět restauračních
zařízení s celodenním vyvářením. Ubytovací kapacity celoroční provoz 130 lůžek,
v letní sezóně navíc cca 221 lůžek. V obci se nachází turistická ubytovna, kemp,
chatový tábor TJ Sokola u řeky Lužnice, několik penzionů a další možnosti
privátního ubytování.
Rapšach
obec nemá prakticky žádnou atraktivní nabídku. Negativně se zde projevuje doba
minulosti, kdy obec byla v těsné blízkosti hraničního pásma a pohyb osob mimo
místních obyvatel byl nežádoucí. Proto zde nebyla vybudována žádná zařízení
podporující cestovní ruch. Nejsou zde žádné významnější kulturní ani historické
památky, chybí zázemí pro sportovní vyžití. Ke konci roku bude otevřen soukromý
penzion s fitcentrem (cca 50 lůžek) a v příštím roce plánuje majitel vybudování
hřiště pro tenis a jiné míčové sporty, výhledově pak krytý plavecký bazén navazující
na toto sportovní zařízení. Další ubytovací možnosti: ubytovna Farmy Rapšach –
finský domek (kapacita cca 50 lůžek), ubytovna u řeky Dračice (cca pro 4 rodiny),
turistická základna Tokániště (cca 45 lůžek – celoroční provoz). V roce 2004 bude
otevřeno odpočívadlo pro cykloturisty s ubytovací kapacitou cca 15 lůžek.
Dvory nad Lužnicí,
návštěvníky většinou jen projíždějící cykloturisté, zařízení nevyhovující, ubytovací
kapacity žádné, významnější přístupné památky v lokalitě nejsou.
obec nenabízí žádné ubytovací kapacity ani stravovací možnosti, rovněž se zde
nenachází žádné kulturní památky významnějšího charakteru.
Halámky
v obci jsou k dispozici dvě restaurační zařízení s celodenním vyvářením a jeden
soukromý penzion.
Hranice
omezená možnost ubytování v soukromí (penzion se 4 pokoji), fotbalové hřiště
Cykloturistika a naučné trasy
Celý mikroregion protíná „Naučná stezka Pamětí Vitorazska.“ Její okruh je v maximální
variantě dlouhý 89 km, spojuje 29 zastávek s informačními panely, které popisují historii
jednotlivých míst (zastavení č. 2 – 6 vedou na území Rakouska). Vzhledem k celkové délce
okruhu lze stezku rozdělit na menší okruhy a libovolně je mezi sebou v průběhu několika
dnů kombinovat.
Trasa vede většinou po zpevněných komunikacích s asfaltovým
povrchem. Orientace na trase je zajištěna pomocí tabulek s logem stezky a nástřikem na
stromech.
29
Naučná cyklostezka „Pamětí Vitorazska“
Zastavení číslo:
1. Nový zámek (Nové Hrady)
2. Pyhrabruck
3. Höhenberg
4. Unterlembach
5. Dietmanns
6. Gmünd
7. České Velenice – Andělský vrch
8. České Velenice
9. České Velenice – Josefsko
10. Nová Ves – Krabonoš
11. Halámky – hraniční přechod
12. Kunšach – Spáleniště
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
30
Rapšach
Na rozcestí
Dračice
Nová Huť
Františkov
Klikov
Tušťský most
Tři Facky
Hrdlořezy
Dvory nad Lužnicí
Hranice
BESI a. s.
25. Blata
26. Jakule
27. Byňov
BESI a.s.
28. Nakolice
29. Vyšné
Kulturní, společenské, sportovní a církevní spolky, organizace a instituce – přehled po
jednotlivých obcích Svazku obcí Vitorazsko
České Velenice
K ŽOS České Velenice
Tř. čs. legií 358 37810 ČESKÉ VELENICE
Činnosti jiných členských organizací
Činnosti zájmových svazů, spolků, klubů
OBEC BARÁČNÍKŮ ČESKÉ VELENICE
37810 ČESKÉ VELENICE
Český rybářský svaz, místní organizace
Havlíčkova 485 37810 České Velenice
Pionýrská skupina České Velenice
Činnosti organizací mládeže
Český svaz včelařů,
základní organizace České Velenice
Husova 389 37810 České Velenice
Římskokatolická farnost v Českých Velenicích
Palackého 37810 ČESKÉ VELENICE
Činnosti církevních organizací
Český zahrádkářský svaz,
základní organizace České Velenice
Na sadech 193 37810 České Velenice
Sbor dobrovolných hasičů České Velenice
HC Shatter Shark's České Velenice
Komenského 191 37810 ČESKÉ VELENICE
Sbor dobrovolných hasičů ŽOS České Velenice
ŽOS 37810 ČESKÉ VELENICE
Integrovaná střední škola, České Velenice,
Revoluční 220 37810 ČESKÉ VELENICE
Střední odborná učiliště
Kouttykyz Toukpaeva
Vitorazská 22 37810 ČESKÉ VELENICE
Ostatní služby převážně osobního charakteru
Sportovní střelecký klub České Velenice c-0219
Havlíčkova 217 37810 ČESKÉ VELENICE
Sportovní činnosti
Tělovýchovná jednota Lokomotiva České Velenice
Riegrova ul. 37810 ČESKÉ VELENICE
Larrisa Bondareva
Vitorázská 22 37810 ČESKÉ VELENICE
Ostatní služby převážně osobního charakteru
VIII.ŽUPA SDRUŽENÝCH OBCÍ BARÁČNÍKŮ
TOMÁŠE ZE ŠTÍTNÉHO VITORAZ
Myslivecké sdružení Č.Velenice
Dvory nad Lužnicí
Český svaz chovatelů, základní organizace Dvory nad
Lužnicí
37808 Dvory nad Lužnicí
OBEC BARÁČNÍKŮ DVORY NAD LUŽNICÍ
37808 DVORY NAD LUŽNICÍ
Římskokatolická farnost Dvory nad Lužnicí
náves 37810 DVORY NAD LUŽNICÍ
Dobrovolní hasiči Dvory nad Luž.
DVORY NAD LUŽNICÍ 128 37808 DVORY NAD LUŽNICÍ
Tělovýchovná jednota Benischek
Myslivecké sdružení Německé, Dvory n.L.
Halámky
Sbor dobrovolných hasičů Halámky
37808 HALÁMKY
Tělovýchovná jednota SOKOL Halámky
37808 HALÁMKY
Provoz sportovních zařízení /vč. organizací sportovních
klubů
Hranice
31
Dobrovolní hasiči VITORAZ - HRANICE
37334 HRANICE
Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce
BESI a.s.
Fotbalový club Hranice
37333 Hranice
Provoz sportovních zařízení
OSVĚTOVÁ BESEDA HRANICE U NOVÝCH HRADŮ
HRANICE 13 37334 HRANICE
Jiná zábavná činnost
Rapšach
Asociace turistických oddílů mládeže PRÁČATA
Rapšach 88 37807 Rapšach
Činnosti organizací mládeže
Sbor dobrovolných hasičů Rapšach
37807 RAPŠACH
Klub českých turistů, Rapšach
RAPŠACH 8 37807 RAPŠACH
Tělovýchovná jednota SOKOL Rapšach
37807 RAPŠACH
Myslivecké sdružení "VELKÉ BLATO" Rapšach
37807 RAPŠACH
VLASTENECKO-NÁRODOPISNÁ SDRUŽENÁ OBEC
BARÁČNÍKŮ VITORAZ RAPŠACH
37807 RAPŠACH
Římskokatolická farnost v Rapšachu
RAPŠACH 37 37810 RAPŠACH
Český rybářský svaz, místní organizace v Suchdole nad
Lužnicí
37606 Suchdol nad Lužnicí
Sbor dobrovolných hasičů Suchdol n/Luž.
37806 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
Český svaz včelařů ZO Suchdol n.L.
Sdružení zdravotně postižených v ČR,smíšená orga
nizace
sídl. 17.listopadu 551 37806 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
Činnosti ostatních členských organizací
DOBROVOLNÁ OBEC BARÁČNÍKŮ SUCHDOL N/LUZ.
Tělocvičná jednota SOKOL
Myslivecké sdružení Suchdol n.L.
Tělovýchovná jednota TATRAN Suchdol nad Lužnicí
Pražská 533 37806 Suchdol nad Lužnicí
Provoz sportovních zařízení /vč. organizací sportovních
klubů/
Římskokatolická farnost v Suchdole nad Lužnicí
Vitorazská 6 37806 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
Vodácký Klub Suchdol nad Lužnicí
SALVUS SF s.r.o.
sídl. 9. května 700 37806 Suchdol nad Lužnicí
Ambulantní zdravotní péče /kromě zubní/
Základní kynologická organizace 373
Pražská 534 37806 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
Tělovýchovná jednota Blesk Klikov
378 05 Klikov
sportovní činnost
Občanské sdružení Hasičů v Hrdlořezích
Dobrovolný spolek hasičů
Tělovýchovná jednota Spartak Hrdlořezy
Sportovní činnost
Suchdolské občanské sdružení „Vitoraz“
Myslivecké sdružení KRABONOŠ
37809 NOVÁ VES NAD LUŽNICÍ
TJ FORM SKLO Nová Ves nad Lužnicí
37809 Nová Ves nad Lužnicí
Provoz sportovních zařízení
Římskokatolická farnost Krabonoš
Krabonoš 37806 Nová Ves nad Lužnicí
32
BESI a.s.
ZO TECHNICKÝCH SPORTŮ A ČINNOSTÍ ČESKÉ
REPUBLIKY
37809 Nová Ves nad Lužnicí
Jiné činnosti související se sportem
ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ASOCIACE
VÍCEÚČELOVÝCH
33
BESI a.s.
I.1.9. Ekonomické prostředí
Ekonomicky aktivních obyvatel je v mikroregionu 49,6%, z nich více než třetina vyjíždí
z bydliště za prací, zejména do Českých Velenic a Suchdola nad Lužnicí, dále pak do
Nových Hradů a krajského města České Budějovice. Nejvíce obyvatel pak pracuje v
průmyslu. Pro srovnání jsou následně uvedeny informace o stejných ukazatelích, tentokráte
ovšem z 1.3.1991. Z jejich porovnání zejména vystupuje značný přesun pracujícího
obyvatelstva ze zemědělství do ostatních odvětví (pokles v zemědělství z 15,2% v r. 1991
na 5,7% v r. 2001).
Ekonomická aktivita v obcích k 1. 3. 2001
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní
v tom podle odvětví
Obyvatelstvo
podíl zemědělství,
ostatní
celkem
celkem
podíl
podíl
podíl
v%
lesnictví,
průmysl
(vč.nezjišv%
v%
v%
rybolov
těno)
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Jihočeský kraj
3 523 1 737
327
152
168
82
243
111
316
153
550
298
3 647 1 765
8 774 4 298
622 889 328 880
49,3
46,5
48,8
45,7
48,4
54,2
48,4
49,0
52,8
22 1,3
711 43,3
1 004 55,4
25 16,7
66 44,0
61 39,3
9 11,5
41 52,6
32 35,9
21 21,2
46 46,5
44 32,3
22 15,7
66 47,1
65 37,1
44 15,5
140 49,3
114 35,2
100 5,8
875 51,0
790 43,2
243 5,7
1 945 45,3
2 110 49,1
62 465 19,5 105 627 33,0
160 788 47,6
(ČSÚ - definitivní výsledky sčítání lidu k 1.3.2001)
Ekonomická aktivita v jednotlivých odvětvích k 1.3.2001
zemědělství,
lesnictví,
rybolov
průmysl
ostatní
(vč.nezjištěno)
Rapšach
Hranice
Halámky
Dvory nad Lužnicí
České Velenice
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
% podíl EAO
34
70,0
80,0
90,0
100,0
BESI a.s.
Ekonomická aktivita v obcích k 1. 3. 1991
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní
v tom podle odvětví
Obyvatelstvo
podíl zemědělství,
ostatní
celkem
celkem
v % lesnictví, podíl průmysl podíl (vč.nezjiš- podíl
v%
v%
v%
rybolov
těno)
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Jihočeský kraj
3 605 1 860
349
148
202
101
242
102
335
165
564
283
3 634 1 895
8 931 4 554
622 889 328 880
51,6
42,4
50,0
42,1
49,3
50,2
52,1
51,0
52,8
52 2,9
997 55,4
811 41,7
55 39,3
50 35,7
43 25,0
29 29,0
48 48,0
24 23,0
46 47,4
22 22,7
34 29,9
54 34,6
56 35,9
55 29,5
146 52,9
53 19,2
84 27,9
309 16,7
927 50,0
659 33,3
691 15,2
2 153 47,3
1 710 37,5
62 465 19,5 105 627 33,0 160 788 47,6
Ekonomická aktivita v jednotlivých odvětvích k 1.3.1991
zemědělství,
lesnictví,
rybolov
průmysl
ostatní
(vč.nezjištěno)
Rapšach
Hranice
Halámky
Dvory nad Lužnicí
České Velenice
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
% podíl EAO
35
70,0
80,0
90,0
100,0
BESI a.s.
Následující tabulka ukazuje rozložení dojíždějících pracujících po jednotlivých obcích.
Celkově z této tabulky vyplývá mírně vyšší míra dojíždějících za prací přepočteno na celý
mikroregion vzhledem k celému Jihočeskému kraji. Vyšší míru zaznamenávají zejména
menší obce, kde nejsou podmínky pro podnikatelské subjekty. Z těchto lokalit dojíždí více
než 60% obyvatel za prací mimo obec. Výjimku tvoří České Velenice a Suchdol nad Lužnicí
(tedy dvě největší hospodářská střediska mikroregionu), kde podíl dojíždějících za prací
nepřesahuje 40%.
Počet zaměstnanců pracujících v jednotlivých obcích a dojíždějících za prací
3 523
327
168
243
316
550
3 647
8 774
625 267
celkem
muži
počet
v%
1 643 46,6
148 45,3
80 47,6
100 41,2
141 44,6
281 51,1
1 689 46,3
4 082
300 237
ženy
počet
v%
939 57,2
84 56,8
43 53,8
69 69,0
87 61,7
158 56,2
951 56,3
46,5
48,0
2 331
167 014
57,1
55,6
počet
704
64
37
31
54
123
738
1 751
133 223
42,9
44,4
1 655 40,5
116 151 38,7
Pracující v místě a mimo bydiště
100%
90%
36
80%
70%
1 185
60%
50%
40%
112
30%
20%
458
10%
0%
26
32
72
62
1 014
54
68
209
79
675
an
ice
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
Obyvatelstvo
celkem
z toho pracující
mimo obec
trvalého
bydliště
v%
počet v %
42,8
458 27,9
43,2
112 75,7
46,3
54 67,5
31,0
68 68,0
38,3
79 56,0
43,8
209 74,4
43,7
675 40,0
Hr
Název obce
z toho zaměstnaní
v tom:
v místě
mimo bydliště
36
BESI a.s.
Nezaměstnanost v mikroregionu
Následující tabulka a graf ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti jednotlivých obcí
mikroregionu, pro porovnání
i celého svazku obcí Vitorazsko, potažmo Jihočeského
kraje. Celková vývoj míry nezaměstnanosti v regionu v průběhu let 2000 - 2002 je mírně
nižší než krajský průměr. Hodnoty v jednotlivých obcích jsou však značně kolísavé. Rozdíly
jsou značné zejména u malých obcí.
Nicméně se dá konstatovat, že je tato situace v nejmenších obcích způsobena také
malým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva, takže i malý počet nezaměstnaných
znamená velký procentuální výkyv. Nárůst nezaměstnanosti je rovněž obrazem
celorepublikového trendu v posledních letech. I přesto je míra nezaměstnanosti
v mikroregionu nižší než je krajský průměr.
Vývoj míry nezaměstnanosti jednotlivých obcí mikroregionu v letech 2000 - 2002
Název obce
České Velenice
Počet Ekonom. Uchazeči o zaměstnání k 31.12. Míra nezaměstnanosti k 31.12.
obyvatel aktivní
2000
2001
2002
2000
2001
2002
3 523
1 737
80
71
103
4,61
4,09
5,93
Dvory nad Lužnicí
327
152
3
5
5
1,97
3,29
3,29
Halámky
168
82
0
2
1
0,00
2,44
1,22
Hranice
243
111
10
10
14
9,01
9,01
12,61
316
153
5
8
7
3,27
5,23
4,58
Rapšach
550
298
20
16
25
6,71
5,37
8,39
3 647
1 765
61
83
95
3,46
4,70
5,38
8774
4298
625 267 320 546
179
18 499
195
19 162
250
21 118
4,16
5,82
4,54
6,03
5,82
6,65
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
37
BESI a.s.
České Velenice
Vývoj nezaměstnanosti v obcích mikroregionu
Míra nezaměstnanosti v %
Dvory nad Lužnicí
14,00
Halámky
12,00
10,00
Hranice
8,00
6,00
ss
4,00
Rapšach
2,00
0,00
2000
2001
2002
Svazek obcí
Vitorazko
Jihočeský kraj
Roky
(ČSÚ – údaje k 31.12. příslušného roku)
Podnikatelské subjekty působící v mikroregionu Vitorazsko
V mikroregionu jsou podnikatelské subjekty zastoupeny zejména fyzickými osobami drobnými živnostníky (tvoří více než 82% z celkového počtu ekonomických subjektů).
Podnikání je potom zaměřeno zejména na oblast poskytování služeb – pohostinství, prodej
potravinářského zboží a drobné opravy. Oproti jiným příhraničním regionům jsou zde
zastoupeny i významnější firmy (co do předmětu činnosti a počtu zaměstnanců), které
zásadně ovlivňují zaměstnanost a vývoj regionu (podrobný výčet viz dále).
Počet ekonomických subjektů se sídlem v jednotlivých obcích Svazku obcí Vitorazsko
(k 30. 4. 2003)
Název obce
České Velenice
Dvory nad Lužnicí
Halámky
Hranice
Rapšach
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
Počet ekonomických subjektů
podle hlavního odvětví činnosti
z toho
Celkem fyzické zemědělství,
obchod
pohostinství
osoby
ostatní
lesnictví průmysl stavebnictví
a
a ubytování
a rybolov
opravy
576
69
32
57
65
84
580
444
56
25
45
53
67
509
1 463 1 199
137 789 114 307
22
21
4
19
16
24
80
81
8
3
8
3
9
94
186
206
12 637 19 152
54
7
0
3
8
9
46
243
17
13
9
15
17
157
127
471
15 942 38 216
27
3
6
3
6
7
60
112 361
9 242 42 600
(ČSÚ České Budějovice k 30.4.2003)
38
149
13
6
15
17
18
143
BESI a.s.
Počet ekonomických subjektů podle hlavního
odvětví činnosti
13%
25%
14%
8%
9%
31%
zemědělství,
lesnictví
a rybolov
průmysl
stavebnictví
obchod
a opravy
pohostinství
a ubytování
ostatní
Velmi zajímavý je následující graf, znázorňující poměr mezi ekonomicky aktivním
obyvatelstvem jednotlivých obcí a počtem ekonomických subjektů majících sídlo v obci.
Všechny obce ukazují zcela srovnatelné údaje (hodnota se pohybuje mezi 2,0 a 3,5).
ra
ni
ce
4,0
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
H
Poměr
Ekonomicky aktivní obyvatelé/ekonomické subjekty
Ekonomicky aktivní
obyvatelé/ekonomické
subjekty
Větší a významné podniky, podnikající na území
svazku obcí
České Velenice
ACCESS Industrial Park (www.access.co.at)
39
-
-
BESI a.s.
jedná se o průmyslovou zónu na rakousko-české hranici v katastru obcí České
Velenice a Gmünd – lokalita pro podnikatelské aktivity
dobrá poloha Praha – Vídeň
inženýrské sítě a příjezdové komunikace jsou dotažené až na hranici pozemků,
k dispozici je vlastní železniční vlečka a překladiště
provozní prostory je možné koupit nebo pronajmout
je zde i zázemí v podobě restaurace, jednacích síní, poradenské centrum
(podnikům je poskytována základní poradenská služba zahrnující zejména
oblast právní, marketing, účetnictví, podporu při jednání s českými a rakouskými
institucemi dále poradenství v oblasti cel a zaměstnávání cizích státních
příslušníků, překlady a tlumočení atd. ),
park je zajímavý zejména pro průmysl zpracování kovů, dřeva, strojařskou
výrobu, elektrotechnický, textilní a sklářský průmysl
dále nabízí kancelářské prostory
88 ha (57 ha na české straně, 31 ha na rakouské straně
své zázemí zde našli firmy: MAGNA STEYR Inc. (dodavatel autodílů), MARS
(manipulační technika, hydraulické komponenty)
doposud se pro tuto lokalitu rozhodlo 15 investorů, kteří zde vytvořili 500 nových
pracovních příležitostí
Proč investovat právě v Hospodářském parku České Velenice – Gmünd?
•
moderní infrastruktura,
•
přístup ke dvěma trhům v Rakousku a v České republice (surovinový trh, trh
pracovních příležitostí, odbytový trh),
•
výhodná poloha v rozvijícím se regionu - Vídeň, Linz, Praha, České Budějovice,
•
komplexní servis a poradenské služby,
•
nízké produkční náklady,
•
vysoká kvalifikace pracovníků v oboru zpracovatelského průmyslu.
První přeshraniční hospodářský park České Velenice-Gmünd je realizován na obou
stranách hranice pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj a rakouského Ministerstva
veřejných prací, dopravy a kultury. Celková rozloha parku v cílovém stádiu se předpokládá
cca 83 ha (33 ha na území Rakouska, 50 na území České republiky) realizovaných v
několika etapách. Součástí parku je inovační centrum a i železniční vlečka, která napojuje
hospodářský park na nádraží v Českých Velenicích.
Centrum pro regionální rozvoj ČR je 100 % vlastníkem Hospodářského parku České
Velenice, a. s., který buduje a spravuje tuto zónu za českou stranu.
ŽOS České Velenice CZ a. s. (Železniční opravny a strojírny)
hlavním programem jsou opravy a modernizace čtyřnápravových osobních vozů,
kde je společnost jedním z nejvýznamnějších dodavatelů pro České dráhy.
Opravy historických vozů a parních lokomotiv
Praní prádla a ubytovací činnost
Cca 400 zaměstnanců
Magna Stamping spol. s r. o. České Velenice
výroba plechových komponentů pro automobilový průmysl (cca 385
zaměstnanců)
Mars strojírenský podnik s.r.o.
40
-
BESI a.s.
výroba komponentů pro stavební stroje (cca 50 zaměstnanců)
Linasa CZ s.r.o.
výroba drogerie (cca 25 zaměstnanců)
Claudi s.r.o.
práce pro rakouskou firmu Huber-tricot (cca 40 zaměstnanců)
Moeller Elektrotechnika s.r.o. – výroba elektrorozvaděčů a montáž jističů (cca 1200
zaměstnanců). Výrazně napomohla vyřešit nezaměstnanost v regionu.
Bringenton Elektronik s. r. o.
Tavymo s. r. o.
Nová Ves nad Lužnicí:
CALOFRIG a. s. – těžba živce a písků, výroba suchých maltových směsí
SKLOFORM a. s. – výroba sklářských forem
Větší podnikatelské záměry s dopadem na zaměstnanost není, v obci jsou k dispozici
pro podnikatelskou činnost pouze drobnější objekty v souladu s územním plánem.
Další podnikatelské subjekty působící v mikroregionu Vitorazsko:
České Velenice
Podnikání se zaměřuje zejména na obchodní činnost a služby (cca 100
podnikatelských subjektů) – kadeřnictví, taxislužba, restaurace, vinárny, cukrárny,
ubytovací služby apod.
Halámky:
KODAVO s.r.o. – pilařská a těžební výroba (cca 40 zaměstnanců)
Calofrig – živec Halámky – těžba písku, třídění živců (cca 20 zaměstnanců)
J – Tank – čerpací stanice (5 zaměstnanců)
Restaruace „U Jakuba“ – pohostinské zařízení (8 zaměstnanců)
Restaurace „U Kocoura“ – pohostinské zařízení (2 zaměstnanci)
Jednota – prodejna smíšeného zboží (1 zaměstnanec)
Rapšach
Fungující firmy a živnostníci nemají žádný rozhodující význam na zaměstnanost
občanů. V současné době není realizován konkrétní podnikatelský záměr, který by měl pro
obec význem pro zaměstnanost občanů a nějakým způsobem podstatně ovlivnil ekonomiku
obce nebo celého mikroregionu. Podnikatelské subjekty zejména v oblasti živočišné výroby:
Ing. Jan Kepka, Farma Rapšach – chov hovězího skotu (cca 14 zaměstnanců)
Drůbežárna Bukovky – výkrm brojlerů
Drůbežárna Velký London – výkrm brojlerů
Prodejny potravin
Dvory nad Lužnicí:
V obci podnikají pouze drobní živnostníci - truhlářské dílny, zemědělská činnost,
kadeřnictví, prodejna potravin, hostinec. V obci nejsou průmyslové zóny.
41
BESI a.s.
Hranice:
V obci podnikají rovněž pouze drobní živnostníci (zemědělská činnost, pohostinství).
I.1.10 Zemědělství, lesnictví
Vzhledem k orientaci lokality v mikroregionu na těžbu písku nemá zemědělská výroba
vhodné podmínky (zejména nedostatek kvalitní zemědělské půdy) a je omezena zejména
na živočišnou výrobu – chov skotu, drůbeže, dále pěstování daňků a jelenů oborovým
způsobem (např. lokalita v Nové Vsi)
V regionu Vitorazsko v oblasti zemědělství působí především střední subjekty, které
podnikají na bázi soukromně hospodařících zemědělců nebo s. r. o. Tyto subjekty jsou
zaměřeny především na oblast živočišné produkce – mléko, maso a z již výše zmíněného
důvodu pouze velmi okrajově na produkci rostlinnou.
Vzhledem k menšímu podílu státní půdy v této oblasti je nutno všechny podnikatelské
záměry v dané oblasti vždy vztahovat k soukromému vlastnictví zemědělské půdy a ochoty
současných vlastníků k dlouhodobému pronájmu či prodeji zemědělské půdy potenciálním
podnikatelským subjektům.
Největší problémy v oblasti zemědělství: zejména nedostatek finančních prostředků na
další rozvoj farem, vysoké vstupní náklady na intenzifikaci výroby, malá podpora státu.
Možnosti podnikání je především v oblasti agroturistiky se zaměřením na další oddechové
aktivity – tj. cykloturstika, rybolov, hipoturistika atd.
Rozhodující podnikatelské subjekty v oblasti zemědělství:
Firma K+K Břilice
Firma Cepák Tušť
Farma Kepka Rapšach
C.R.F. spol. s r. o. – Círal Dvory nad Lužnicí (produkce mléka)
Nedostatek vhodné zemědělské půdy ukazuje i přehled na následující straně.
Zemědělská půda je zastoupena pouze z 34%, největší podíl na struktuře půdního fondu
pak mají lesní pozemky (jsou zastoupeny z 53%).
Půdní podmínky mikroregionu jsou shodné pro celou oblast třeboňské pánve a lze je
charakterizovat těmito znaky:
• rozsáhlý výskyt nezpevněných předkvarterních sedimentů na úkor obvyklých
zvětralin pevných hornin
• výrazné antropické ovlivnění půdy
• souvislý areál semihydromorfních a hydromorfních půd
42
•
•
BESI a.s.
velké zastoupení organogenních půd
výrazné zastoupení hnědých půd podzolovaných a pravých podzolů v relativně
nízké nadmořské výšce
Struktura půdního fondu mikroregionu (v ha)
Zemědělská půda
Nezemědělská půda
v tom
Název obce
v tom
celkem
celkem
ovocné
orná půda chmelnice vinice zahrady
sady
trvalé
travní
porosty
lesní
vodní
pozemky plochy
zastavěné
plochy
a nádvoří
ostatní
plochy
České Velenice
Dvory
nad Lužnicí
268
66
0
0
27
0
176
940
739
21
33
147
592
291
0
0
7
0
293
972
837
34
8
93
Halámky
145
69
0
0
5
0
71
545
496
22
5
22
Hranice
Nová Ves
nad Lužnicí
393
176
0
0
6
0
210
298
215
15
6
63
690
345
0
0
7
0
338
1 690
1 351
37
13
289
1 011
563
0
0
12
0
437
1 827
1 588
30
17
192
2 332
1 767
0
0
75
0
489
4 074
3 184
256
69
565
5 430
3276
0
0
140
1
2 014
10 346
8 409
415
151
1 370
495 833
320 169
0
0 12 198
2 330
Rapšach
Suchdol nad
Lužnicí
Svazek obcí
Vitorazsko
Jihočeský kraj
161 135 509 832
375 077 43 454
10 523 80 778
(ČSÚ a KÚ Č. Budějovice k 1.6. 2001)
Pozn. Ostatní plochy jsou všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské‚ prostory, dále stavební místa,
pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k
telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli
soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních
památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé
okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě
nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé
výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště), dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky
obdělávat (rokle, výmoly, ochranný hráze atd) a pozemky, které neposkytují trvale užitek z jiných důvodů, zejména plochy
zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny,tj.půdy zamokřené.
43
BESI a.s.
Struktura půdního fondu v %
Zemědělská půda
1%
3%
9%
34%
lesní
pozemky
vodní
plochy
53%
zastavěné
plochy
a nádvoří
ostatní
plochy
I.1.11 Veřejné výdaje
Značný vliv na strukturu obecních rozpočtů měla reforma veřejných rozpočtů,
realizovaná v souvislosti se vznikem krajů, v roce 2001. V této souvislosti došlo zejména
k poklesu příjmů v roce 2001 což je patrné i z následujícího grafu.
Rozpočtová skladba (struktura příjmů a výdajů, plnění rozpočtu) jednotlivých obcí
mikroregionu pro rok 2003 je uvedena v následujících tabulkách.
44
BESI a.s.
I.2 SWOT analýza mikroregionu Vitorazsko
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
1. území v povodí turisticky atraktivní řeky
Lužnice
1. špatný stav místních komunikací, silnic II.
a III. třídy v některých obcích
2. území na hranici CHKO Třeboňsko oblast
s esteticky vysoce hodnotnou krajinou
2. chybějící propojení částí některých obcí
po stávajících komunikacích
3. území leží v rakousko – českých hranic
s možností spolupráce příhraničních
regionů
3. nedostatečné čištění odpadních vod
v některých obcích
4. přetrvávající devastace krajiny některých
oblastí, které ležely před r. 1989
v pohraničním pásmu
4. existence průmyslové zóny v Č.
Velenicích, využívané v mezinárodním
měřítku
5. větší počet nevyužitých zemědělských a
hospodářských objektů zejména
5. průmysl se silným rozvojovým
potenciálem (Č. Velenice, Suchdol nad
Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí)
6. nedořešené majetko-právní vztahy
k pozemkům – neprobíhají komplexní
pozemkové úpravy, nedokončené
církevní restituce
6. značená síť cyklotras
7. nevyřešené uživatelské vztahy k půdě
7. dobrý rozvoj podnikání v jižní části
mikroregionu
8. nedostatečné pokrytí signálem mobilních
technologií
8. rozvíjející se vybavenost obcí výpočetní
technikou
9. nedostatek mladých pracovníků ve
školství – nedostatek bytů, sociálních
jistot ve školství
10. málo informací pro turisty v jednotlivých
lokalitách
45
BESI a.s.
11. nedostatečná kapacita ubytovacích a
stravovacích služeb v malých obcích
(otevírací doby apod.)
12. nedokončená územně plánovací
dokumentace u malých obcí a částí obcí
PŘÍLEŽITOSTI
OHROŽENÍ
1. nepříznivé vlivy blízkosti státních hranic
1. plynofikace obcí západní části
mikroregionu
(převaděčství, prostituce)
2. napojení regionu na dálniční síť, a
rychlostní komunikace
2. vysoké a dále se zvyšující výdaje obcí na
udržení dobré dopravní obslužnosti
3. spolupráce obcí, lesních společností,
zemědělských družstev, podnikatelů při
opravách a údržbě komunikací
3. intenzivně hospodářsky využívaná krajina
– její možnost devastace v důsledku
krachu zemědělských podniků
4. využívání obnovitelných zdrojů energie
4. vylidňování některých odlehlých vesnic
mikroregionu
5. spolupráce obcí při řešení problematiky
nakládání s odpady
5. stárnutí obyvatelstva na venkově
6. realizace velkých investic – průmyslové
zóny, obchodní centrum
6. stárnutí a nedostatečná údržba bytového
fondu zejména v malých obcích
7. využití plánovaných podnikatelských
ploch v malých obcích
7. chátrání nevyužívaných hospodářských a
zemědělských objektů
8. rozvoj možností zemědělského podnikání
(agroturistika, diverzifikace služeb)
9. využití turistického potenciálu území
vzhledem k poloze mezi centry Třeboň,
Jindřichův Hradec, Gmünd
10. realizace infrastrukturních a turistických
projektů krajského významu – dopravní
koridor
11. zlepšené využívání dotačních titulů EU a
ČR
12. možnosti využití vytěžených pískoven pro
46
8. snižující se příjmy obcí v návaznosti na
změny rozpočtových pravidel a státní
hospodářské politiky
BESI a.s.
rekreaci a turistický ruch
I.3 Charakteristika mikroregionu GIZ Gmünd
Charakteristika regionu GIZ Gmünd
Internetová prezentace: www.giz.gmuend.at
Region GIZ Gmünd se rozprostírá v severní části Dolního Rakouska cca na 20 tisicích
hektarech. Tento region čítá celkem 7 obcí (Amaliendorf-Aalfang, Brand-Nagelberg,
Gmünd, Grossdietmans, Hoheneich, Schrems, Waldenstein).
47
BESI a.s.
I.3.1. Charakteristika jednotlivých obcí regionu GIZ Gmünd
Amaliendorf-Aalfang
Rozptýlená obec v turisticky zajímavé krajině (rozsáhlé lesy, žulové balvany, malé rybníky).
Na konci 18. stol. zde byla založena tkalcovská osada. V lese u vesnice se nachází
chráněný přírodní výtvor, pohyblivý viklan, místo konání lesních červencových slavností.
Brand-Nagelberg
Sklářská obec, ležící v těsné blízkosti hranice s ČR. Vede zde úzkorozchodná železnice
Gmünd – Litschau. V obci se dále nachází sklářské muzeum, ubytovna a pro sportovní
využití rekreační rybník Brandtecih. V okolních lesích najdeme místy nakupené skupiny
balvanů.
48
BESI a.s.
Gmünd
Město ležící přímo na hranici s naším státem, na soutoku potoka Branau s Lužnicí. Gmünd
je dnes správním, průmyslovým, školním, kulturním, politickým, dopravním a obchodním
střediskem regionu Waldviertlu.
Osada byla založena ve 13. stol. Velký rozkvět zažil Gmünd na konci 19. stol., kdy byla
vybudována železniční trať z Vídně přes Gmünd do Prahy. Po 1. světové válce bylo město
rozděleno na dvě části. Tak vznikly z předměstí Gmündu České Velenice, které spolu
s částí Vitorazska připadly k Čechám.
Pozoruhodnosti: Stará renesanční radnice na náměstí, městské muzeum, muzeum skla a
kamene, bývalý vodní hrad. Výroba skla i zpracování zdejší žuly má ve Waldviertlu
dlouholetou tradici.
Přímo ve městě se nachází silniční a železniční hraniční přechod. Rekreační prostor kolem
rybníka Assangteich, kempink a poblíž Naturpark Blockheide (přírodní park).
Grossdietmans
Protáhlá ves s typickou středověkou sídlištní formou Waldviertlu
Hoheneich
Obec a letovisko v lesnaté a rybničnaté krajině na potoce Braunau, 3 km východně od
Gmündu. Kostel z 18. stol.
Schrems
Město obklopené lesy, menšími rybníky. Schrems ležel na obchodní „České cestě“ vedoucí
z Prahy do Vídně.
Pozoruhodnosti: zámek ze 17. stol. obehnaný vodních příkopem, muzeum kamene.
Waldenstein
I.3.2. Obyvatelstvo
Celkem tedy region čítá 7 obcí, s celkovým počtem přes 19 tis. obyvatel. Vývoj počtu
obyvatel za posledních třicet let ukazuje následující tabulka a podíl jednotlivých obcí na
celkovém počtu obyvatel regionu GIZ Gmünd následující graf.
Obec
Amaliendorf-Aalfang
Brand-Nagelberg
Gmünd
Grossdietmanns
Hoheneich
Vývoj obyvatelstva v letech 1981 – 2001
1981
1991
2001
Změna v roce 2001
oproti roku 1981
(v %)
1 201
1 146
1 158
-4%
-17%
2 188
2 013
1 820
6 417
6 028
5 861
-9%
2 214
2 166
2 183
-1%
1 640
1 539
1 552
-5%
49
Schrems
Waldenstein
GIZ Gmünd
5 994
1 105
20 759
5 925
1 114
19 931
BESI a.s.
5 830
1 214
19 618
-3%
10%
-5%
Podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu
obyvatel GIZ Gmünd (v % )
6%
6%
Amaliendorf-Aalfang
9%
Brand-Nagelberg
30%
Gmünd
Grossdietmanns
30%
8%
Hoheneich
Schrems
11%
Waldenstein
Pro region Waldviertel a proto také pro region Gmünd je v poslední době největší problém
odliv obyvatel. Tento fakt byl zapříčiněn zejména pozastavením výroby skla, které se
v tomto příhraničním regionu od 19. stol. koncentrovalo. Došlo k uzavření mnoha podniků a
to mělo za následek stěhování obyvatel za prací do větších center – zejména do Vídně. Pro
názornost uvádíme vývoj odstěhovalých a přistěhovalých obyvatel v roce 1999.
Přehled odstěhovalých a přistěhovalých obyvatel v roce 1999
Obec
Počet
Počet
Rozdíl
přistěhovalých odstěhovalých
Amaliendorf-Aalfang
49
43
+6
Brand-Nagelberg
70
85
-15
Gmünd
230
233
-3
Grossdietmanns
76
69
+7
Hoheneich
55
48
+7
Schrems
119
193
-74
Waldenstein
24
32
-8
GIZ Gmünd
623
703
-80
Zdroj: Statistik Austria, 1999
Tento nepříznivý trend je patrný i ve věkové struktuře obyvatel. Jak ukazuje následující
tabulka a graf, převažuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, tedy starší 60 let.
Obec
Amaliendorf-Aalfang
Brand-Nagelberg
Gmünd
Grossdietmanns
Hoheneich
Schrems
Waldenstein
Věková struktura obyvatel v roce 2001
Obyv. 0 – 15 15 – 30 30 – 45 45 – 60
celkem
let
let
let
let
1 158
183
168
247
214
1 820
266
268
381
360
5 861
903
948
1 314
1 070
2 183
373
400
546
352
1 552
263
234
376
323
5 830
917
1 010
1 370
1 101
1 214
263
242
296
161
50
60 a více
let
346
545
1 626
512
356
1 432
252
GIZ Gmünd
19 618
3 168
3 270
4 530
BESI a.s.
3 581
5 069
Zdroj: Statistik Austria, sčítání obyvatel 2001
Složení obyvatel obcí GIZ Gmünd podle věku
(v % )
16%
26%
0 – 15 let
17%
15 – 30 let
30 – 45 let
45 – 60 let
18%
60 a více let
23%
Pro doplnění uvádíme ještě tabulku s počtem členů v jednotlivých domácnostech.
Počet domácností podle počtu členů v jednotlivých domácnostech
Počet osob
Počet
Počet členů v domácnosti
Průměrný
v
domácnost
počet členů v
1
2
3
4 a více domácnosti
domácnoste
í celkem
ch
Amaliendorf-Aalfang
1 162
505
168
157
75
105
2,3
Brand-Nagelberg
1 833
830
282
271
132
145
2,2
Gmünd
5 879
2 733 1 047
846
388
452
2,2
Grossdietmanns
2 188
855
222
249
153
231
2,6
Hoheneich
1 557
640
177
198
128
137
2,4
Schrems
5 842
2 396
688
756
428
524
2,4
Waldenstein
1 217
416
84
99
87
146
2,9
GIZ Gmünd
19 678
8 375 2 668 2 576 1 391
1 740
2,3
Obec
Zdroj: Statistik Austria, sčítání obyvatel 2001
I.3.3. Ekonomická situace
Ekonomické subjekty v jednotlivých obcích podle odvětví, ve kterém podnikají
Řemesla, Průmysl Obchod Peněžní a Doprava Cestovní
Obec
Celkem
drobní
pojišťovací
ruch
živnostníci
ústavy
Amaliendorf-Aalfang
46
24
1
20
2
3
8
Brand-Nagelberg
85
39
3
45
1
1
16
Gmünd
361
144
6
193
4
25
74
Grossdietmanns
35
13
1
23
0
4
6
Hoheneich
64
30
1
37
0
2
14
Schrems
252
106
14
125
3
17
54
Waldenstein
27
10
0
18
0
0
4
51
GIZ Gmünd
870
366
26
461
BESI a.s.
10
52
Zdroj: Wirtschaftskammer Österreich, 2001
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem převažují v regionu zejména drobní živnostníci
zajišťující základní služby (obchody, řemeslníci, rolníci).
Nejdůležitější fungující podniky v reigonu jsou:
Möller
ELK Fertigteilhäuser
Backhausen
Leyrer und Graf (stavení firma)
I.3.4. Školství, zdravotnictví, cestovní ruch
Školství:
Obchodní akademie Gmünd – možnost studia i pro české studenty, ale pouze dva až tři
absolventi najdou uplatnění v regionu, ostatní se za prací rovněž stěhují. Poptávka
převažuje pouze u technických oborů, ale možností studia je nedostatek (vyšší odborné
školy nejsou v regionu vůbec). Jak Gmünd, tak České Velenice mají zájem na společném
řešením tohoto problému.
Zdravotnictví:
Díky nepříznivému trendu zvyšování nákladů na zdravotní péči hrozí nemocnici Gmünd
razantní omezení provozu nebo její úplné uzavření. Možností, jak tuto situaci řešit je
spolupráce při řešení zdravotnické péče v mikroregionu Vitorazsko (vypracována studie).
Cestovní ruch:
Stále více turistů (jak z Rakouska, tak z České republiky) navštěvuje tuto příhraniční oblast.
Z tohoto důvodu je nutné vytvořit dostatečně kvalitní informační síť (v obou jazycích)
a zázemí pro návštěvníky regionu. K tomu je samozřejmě nezbytná spolupráce obou
regionů.
I.3.5. Nadmořská výška, půdní fond
Na závěr uvádíme nadmořskou výšku jednotlivých obcí a strukturu půdního fondu regionu.
Více jak 46% zaujímají lesní plochy a více než 43% zemědělská půda. Což vychází i
z charakteru celého regionu.
Nadmořská výška jednotlivých
obcí regionu GIZ Gmünd
Nadmořská výška
Obec
m.n.m.
Amaliendorf-Aalfang
568
Brand-Nagelberg
508
Gmünd
507
Grossdietmanns
497
52
176
Hoheneich
Schrems
Waldenstein
Obec
Amaliendorf-Aalfang
Brand-Nagelberg
Gmünd
Grossdietmanns
Hoheneich
Schrems
Waldenstein
GIZ Gmünd
BESI a.s.
521
525
Struktura půdního fondu (v ha)
Celková výměra
Zastavěné
Zemědělská
Lesní
Ostatní
pozemků
plochy
půda
pozemky
803,76
13,72
370,21
332,64
87,19
3 663,69
28,15
897,11
2 499,23
239,2
2 510,46
61,75
694,76
1 325,19
428,76
3 992,38
40,22
2 689,91
1 022,25
240,0
1 559,98
18,46
454,46
892,48
194,55
6 082,14
77,41
23 86,95
2 990,33
627,45
2273,3
22,86
1 580,6
584,2
85,64
20 885,71
262,57
9 074,0
9 646,32 1 902,82
Zdroj: Amt der NÖ Landesregierung, 2000
I.3.6. Spolupráce mikroregionu s Rakouskem
WaldviertelManagement
- koordinace lokálních iniciativ, vyvíjí požadavky ve fondu malých projektů
(Kleinprojektefond)
GIZ (Grenzübersreitendesimpulszentrum Gmünd)
- zajišťuje spolupráci mezi městy a obcemi v Rakousku (region Waldviertel)
Společné realizované projekty (ČR – Rakousko)
53
-
BESI a.s.
přednášky na téma společná česko-rakouská historie Vitorazska
akce „Willkommen Nachbar“ – rakouské restaurace nabízejí jídelní lístek v českém
jazyce
kulturní a sportovní akce
Spolupráce na dalším rozvoji Vitorazska
- hraniční přechod pro pěší a cyklisty v Rapšachu – Brand a Spáleniště
- spolupráce na budování cyklistických stezek, vývoji turistického ruchu
- řešení otázek protipovodňových opatření na řece Lužnici v oblasti hranic
- infrastruktura: dopravní spojení Gmünd – České Velenice – České Budějovice
- řešení dopravní situace
- zkoordinovaný rozvoj měst Gmünd a České Velenice
- pořádání kulturních akcí (výstavy, plesy, koncerty, atd.)
- navázání úzké spolupráce mezi obcemi
- vytvořit centrálu česko-rakouské spolupráce v Gmündu a Českých Velenicích,
dvojjazyčné informační centrum
- projekt česko-rakouské školy (ISŠ České Velenice)
- otázky týkající se trhu práce, zajišťování zdravotnických služeb
- dvojjazyčný systém značení turistických tras a informací
- spolupráce škol
- problematika zajištění lékařské péče
- českorakouská privátní mateřská škola Krabonoš
Možnosti financování na rakouské straně
- Kleinprojektefond (Fond malých projektů) (do 4000 euro)
- „Fit im Kopf“ (do 740 euro)
- Interreg-Programy
54

Strategický plán Vitorazsko 1. část

Transkript

Podobné dokumenty

ke stažení - Střední průmyslová škola Emila Kolbena

Kuželkářské listy 01/2008

Naučné stezky Třeboňska - Správa CHKO Třeboňsko

Leták Valdštejn - ČJ

Æ Ú õÐÓ - Astrophytum Brno

06-2012 - VLAK-SITE

Původ a historie jmen - Po kom se jmenujeme?

Profesní adresář dřevoproducentů, dřevozpracovatelů a

Rok 1989 v jižních Čechách - Průběh Sametové revoluce ve

Analytická část

TA Návod ESR31 - Výrobce Českých solárních kolektorů

start. číslo příjmení#1 jméno#1 roč#1 oddíl#1 kategorie čas 1

Produkprogramm ČStrain 2015