přátelská veřejná prostranství a parky
Transkript
Odborný časopis pro veřejnou správu 7 ČERVENEC 2012 105 KČ/4,80 EUR kauza: příloha speciál: téma: kdo by měl regulovat cenu pitné vody? poskytování informací obcemi přátelská veřejná prostranství a parky Měsíčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz Společnost pro projektové řízení, o. s., jako hlavní odborný garant v oblasti projektového řízení v České republice, vyhlašuje ve spolupráci s vydavatelstvím Economia soutěž „Projektový manažer roku 2012”. Posláním soutěže je ocenit nejvýznamnější a nejúspěšnější projektové manažery, manažerky a samotné projekty ve veřejném, soukromém i neziskovém sektoru, napříč všemi odvětvími v České republice. Soutěž představí trendy projektového řízení a přinese aktuální obraz dění ve světě projektů. 9/10/2012 se bude konat slavnostní udílení cen v prostorách Centra současného umění DOX, Praha. Více informací a registrace na: www.pmroku.cz Generální partner: Pořadatel soutěže: Za podpory: MO001325 Spolupořadatel: Garant: Partneři: Foto: archiv Názor Mgr. jaN Mareš primátor města chomutova, místopředseda Svazu měst a obcí Čr Není řešením zakázat hazard plošně, protože by se přesunul do ilegality, jako tomu bylo v uplynulých letech. Stejně krátkozraké mi přijdou úplné zákazy hazardu v některých obcích, kde v souvislosti se změnou zákona místní samosprávy k tomu vydaly své obecně závazné vyhlášky. červenec 2012 Hazard nikdy zcela nezanikne, ale je možné minimalizovat jeho dopady H azard tu byl, je a bude. To je prostě fakt, který musíme vzít na vědomí. Není řešením zakázat jej plošně, protože by se přesunul do ilegality, jako tomu bylo v uplynulých letech. Stejně krátkozraké mi přijdou úplné zákazy hazardu v některých obcích, kde v souvislosti se změnou zákona místní samosprávy vydaly vyhlášky. Je to zavírání očí před jevem, který v naší společnosti existuje. Je to přesouvání problémů do sklepů nebo do jiných obcí. Myslím si, že je především nutné hledat možné cesty, které by nám pomohly minimalizovat dopad hazardu. Obce musí mít možnost regulovat hazard na svém území, protože se poté musí samy potýkat s jeho dopady. Ať je to sociální situace celých rodin, kriminalita, kterou na sebe hazard zákonitě váže, nebo také proto, že samospráva má místní znalost a zná konkrétní místa s potenciálním rizikem. Chomutov dlouhodobě bojuje s hazardem už od roku 2008. Zákazem provozu výherních hracích přístrojů v blízkosti škol, školek, budov státních orgánů, zdravotních a sociálních zařízení a časovou regulací provozu automatů se nám podařilo snížit počet přístrojů z 500 na asi 60, od ledna 2012 nejsou již žádné. Mezitím však Ministerstvo financí ČR bez souhlasu a jakékoli možnosti regulace ze strany města povolilo přes 1100 videoloterijních terminálů. Nyní na základě žaloby města z roku 2009 rozhodl soud o tom, že město má právo regulovat hazard na svém území. Navíc zrušil povolení ministerstva s tím, že má znovu rozhodnout a vzít v úvahu názor města. V současné době jsou v Chomutově schválena čtyři konkrétní místa v objektech města, kde je možné provozovat automaty. Důvodem tohoto opatření je, že ve vlastních objektech můžeme stanovit přísnější pravidla, než by nám umožnila jakákoli vyhláška. Nájemní smlouvou můžeme regulovat provozní dobu, zajistit vstup městské policii pro případné kontroly, monitorovat pohyb podezřelých osob či při porušení pravidel okamžitě ukončit nájem s provozovatelem. Je totiž naší povinností zajistit ochranu takovým skupinám obyvatel, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo lidé na sociálních dávkách. Jejich situace je vážná, od státu dostávají dávky na živobytí, ale ne na hazard. S otázkou hazardu úzce souvisí i využití výnosů z této činnosti. Shodneme se, že má negativní dopady na život společnosti, a proto by měly být výnosy použity ve prospěch veřejných aktivit, v kultuře, sportu, v neziskovém sektoru. Můj osobní názor je ten, že by měly být přerozděleny plošně mezi všechny obce, neboť sociálně negativní jevy jsou migrující záležitostí. Částečně by však měl být zvýšen příjem pro obce, kde je hazard nejnebezpečnější. O konkrétním nasměrování financí z výnosů by měly rozhodovat samosprávy, protože zase jen ony mají místní znalost prostředí a vědí, jakým směrem budou peníze nejefektivněji vyn užity ve veřejně prospěšných aktivitách. Improve your business English Magazín pro všechny, kdo potřebují angličtinu ve své práci Každé 2 měsíce na 90 stranách unikátní spojení atraktivního obsahu s výukou živého jazyka zajímavé informace a tipy ze světa mezinárodního obchodu interkulturní komunikace, manažerské dovednosti, e-business, kariérní témata... postupy a jazykové vybavení pro klíčové komunikační techniky – obchodní jednání, prezentace, korespondence, telefonování ... praktické učební pomůcky – testy, cvičení, jazykové karty, učební postupy... Kvalita a důvěryhodnost vychází v licenci Spotlight Verlag, evropského leadra ve vydávání jazykových časopisů Přesvědčte se sami! Ukázky na www.business-spotlight.cz Vyzkoušejte Business Spotlight Mini – 2 čísla za pouhých 340 Kč Podrobnější informace získáte na kontaktech: 233 071 197, 800 11 00 22 nebo www.business-spotlight.cz MO001326 1 Obsah n titulní strana n živOtní prOstředí Český Krumlov (Foto: ISIFA) Civilizovaná společnost pečuje o životní prostředí, říká ministr Tomáš Chalupa (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � �20 n názOr Želivka nikdy nezklamala (Mgr. Milena Geussová) � � � � � � � � � � � �22 Hazard nikdy zcela nezanikne, ale je možné minimalizovat jeho dopady (Mgr. Jan Mareš) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 1 n spektrum Radnice dostaly první fakta z protikorupčních auditů � � � � � � � � � 3 Registr smluv má napomoci větší transparentnosti � � � � � � � � � � � 3 Cesty městy: Komise míří za projekty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 4 V menších obcích se znovu vybírá starosta roku � � � � � � � � � � � � � 4 Nadace České pojišťovny otevřela nový grantový program pro regionální projekty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 4 Zlatý decibel napoví, jak čelit hluku � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 5 Projekty, které ulehčují nákladní dopravě na silnicích � � � � � � � � � 5 n management Etický kodex: Jak jsou na tom jinde? (Mgr. Lukáš Jirsa, Mgr. Aleš Svoboda) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �23 n evrOpská unie Regiony chtějí být oporou evropské politiky soudržnosti (PhDr. Jozef Gáfrik) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �24 n t é m a : p ř át e l s k á v e ř e j n á p r O s t r a n s t v í a pa r k y Veřejné parky zažívají v mnoha obcích a městech renesanci (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �25 Nadační fond společnosti CEMEX bude štědrý i letos � � � � � � � � � � 5 Jaké bude nábřeží řeky Loučné? � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �26 Máte TOP personalistu? Nominujte ho do soutěže!� � � � � � � � � � � 6 Dunaji pomáhají také vodní sekačky � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �27 Magnolie uspořila 0,3 mil. Kč� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6 Komunitní zahrádky oživují sídliště � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �28 Vsechnyzakazky.cz, nebo Věstník VZ?� � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6 Veřejná prostranství v Lanškrouně zpříjemňují obyvatelům nové lavičky� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �28 n kauza Vyhovuje regulace trhu s vodou? Je třeba domluvit se v Bruselu (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 7 Správa veřejného osvětlení? Žádný problém! (Ing. Ivana Černá) � � � �29 Pohodové centrum v Holicích (Mgr. Martin Nawrath) � � � � � � � � � �30 Moderní městský mobiliář – kvalitní materiál, design, rozumná cena �31 Zelená tvář venkova a měst (Ing. Petr Šiřina) � � � � � � � � � � � � � � �32 n ekOnOmika Úvěry RRF jsou pro obce levnější než na volném trhu� � � � � � � � � � 10 n s p r áva a r O z v O j Investory může přivést i newsletter � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 10 Škola v novém teplém a hezkém kabátě � � � � � � � � � � � � � � � � � �33 Municipality chtějí podíl i z on-line sázení � � � � � � � � � � � � � � � � 10 Řádná rekonstrukce budov se vyplatí (Ing. Karel Srdečný)� � � � � � � �34 Na jihu Čech má premiéru mobilní pobočka GE Money Bank (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11 Regulace nájemného končí. Co bude dál? /1 (Tomáš Johánek) � � � � � 35 Míří účetnictví obcí ke svému kolapsu? Jak problémy řešit? /3 (Ing. Ivana Schneiderová) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12 Ostré útesy jsou už na dohled, strhneme kormidlo včas? (Ing. Luděk Tesař) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 14 Pryžový granulát »ztiší« pozemní komunikace (Mgr. Ivan Ryšavý) � � �35 Obce mají šanci získat zbytné regionální tratě (Tomáš Johánek) � � � �36 Kraje s nejlepší veřejnou dopravou � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �36 České strategie dostanou řád (Ing. Tomáš Khorel) � � � � � � � � � � � �37 Obce loni s kladným saldem � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 15 V zadávání veřejných zakázek se ujímají vlády nová e-tržiště (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 16 n právní pOradna n servis � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �38 � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �40 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie Geografická data Prahy na jednom místě (Jaroslav Winter) � � � � � � 18 Elektronická komunikace /7 (Ing. Jan Handl) � � � � � � � � � � � � � � 18 Základní registry ve finále? (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � 19 Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia n přílOha speciál Poskytování informací obcemi (vybrané otázky) (JUDr. Adam Furek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � I–VIII Uzávěrka tohoto čísla: 21. 6 2012 Ročník XVIII, číslo 7 • Vychází 3. 7. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2012 ECONOMIA, a. s. 2 červenec 2012 Spektrum radnice dostaly první fakta Novelizace z protikorupčních auditů stavebního zákona p Přehled analyzovaných rizik U všech prověřovaných samospráv byla zjištěna tato rizika: 1 ) Zvýšené riziko manipulace s veřejnými zakázkami ze strany třetích osob, které zastupují zadavatele v různých úkonech spojených s přípravou a organizací zadávacího řízení nebo kontrolou realizace zakázky (tzv. mandatáři). 2) Omezené možnosti externí veřejné kontroly (nízká transparentnost procesu přípravy, zadání a realizace zakázek, slabá garance jednotného informačního standardu veřejných zakázek). 3) Manipulace s veřejnými zakázkami malého rozsahu (příliš nejasné a volné podmínky pro formulaci zadávacích podmínek a výběr dodavatele). n U většiny prověřovaných samospráv byla zjištěna tato rizika: 1) Neobjektivní a korupčně ovlivnitelná kontrola realizace/věcného plnění zakázky dodavatelem. 2) Manipulace s veřejnými zakázkami zadávanými organizacemi města (obchodními společnostmi a příspěvkovými organizacemi). 3) Nevýhodné změny smluvních podmínek s dodavatelem v průběhu realizace veřejných zakázek. 4) Manipulativní (neobjektivní, neodborné) hodnocení nabídek. n ZDROJ: OŽIVENÍ O.S. registr smluv má napomoci větší transparentnosti V eřejnost by měla dostat možnost kontrolovat, s kým, na co a za kolik uzavírá stát nebo obec jakoukoli smlouvu. Poslanec Mgr. Jan Farský, starosta města Semily, se chystá předložit návrh zákona o Registru smluv. Registr by měl evidovat všechny smlouvy týkající se např. prodeje, koupě či (pro)nájmu zboží, služeb, stavebních prací nebo nemovitostí uzavřené státem, kraji, obcemi a jejich organizacemi. Veřejnost do něj bude mít přístup přes internet. V registru mají být rovněž zveřejňovány rovněž všechny objednávky, které vystaví povinné subjekty (např. ministerstvo či obec), a faktury, na jejichž základě povinný subjekt poskytne plnění. Smyslem opatření má být koncentrovat všechny informace tak, aby veškeré výdaje veřejné správy byly dohledatelné na jednom místě. Zároveň by tato služba umožnila sledovat, s kým, za jakých podmínek – a především za jakou cenu jsou smlouvy nejčastěji uzavírány. Na svých webových stránkách (www.janfarsky.cz) Jan Farský k registru poznamenává: »Slovenský model, kterým se inspirujeme, přinesl neoficiálně úspory v řádu červenec 2012 dvaceti procent, což by v našem prostředí rovněž znamenalo desítky miliard korun. A to nejen ve snižování nákladů, ale i v tom, že by z respektu k veřejné kontrole některé smlouvy raději uzavřeny vůbec nebyly.« Jan Farský by byl rád, kdyby se jeho návrhem Poslanecká sněmovna začala zabývat /sk/ už letos v září. FOTOPAST.CZ Cenově dostupná a operativní prevence černých skládek, vandalizmu a krádeží! Více informací na www.fotopast.cz p oslanecká sněmovna v polovině června v závěrečném čtení schválila velkou vládní novelu stavebního zákona. Návrh reaguje na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení vlády ČR. Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by přitom měly přispět ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování, a podstatně tak zkrátit dobu při pořizování a vydávání územních plánů. Jedním z hlavních cílů novely je také rozšíření deregulace o případy, o nichž z hlediska veřejného zájmu není třeba rozhodovat v územním řízení. Snahou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je zjednodušit život stavebníkům, a to zejména u doplňkových staveb na pozemcích rodinných a bytových domů. V oblasti povolování staveb si novela klade za cíl sjednocení procesních postupů při ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění staveb. Novela rozšiřuje i výčet případů, které pro své provedení nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby. Cílem novely je urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb. Komplexní novela stavebního zákona se chystala od poloviny roku 2008. V roce 2009 podstoupila meziresortní připomínkové řízení. Vyjádřilo se 59 připomínkových míst, z nichž 39 uplatnilo tzv. zásadní připomínky. Celkem se sešlo 1469 připomínek, z toho zásadních 722. Doplnění novely stavebního zákona o cíle stanovené programovým prohlášením vlády a proces vypořádání připomínek – tedy odlaďování sporů, trvaly déle než rok. Všechny zásadní připomínky se však ministerstvu podařilo vypořádat. /sk/ NA ZVĚŘ I LIDSKOU ŠKODNOU LTL. ACORN 6210MM výběrová řízení úřadem v praxi zajišťována. Nejčastějším analyzovaným rizikem v oblasti zadávání veřejných zakázek bylo riziko manipulace se zakázkou ze strany třetí osoby. Je však pouze na radnicích, jak se zjištěnými riziky a navrženými opatřeními k nápravě naloží. Nyní Oživení prověřuje nakládání s majetkem, informační a mediální politiku samospráv a do konce roku chce přezkoumat i rozhodování orgánů samospráv, rozdělování dotací a způsob ochrany oznamovatelů korupčního jednání. Více na: www.bez/sk/ korupce.cz/audity-samosprav. UO VISION UM 565 rvní průběžné výsledky hlásí projekt občanského sdružení Oživení zaměřený na pomoc radnicím při mapování rizikových oblastí s vyšším korupčním potenciálem (viz Korupční rizika na radnicích. Že by skutečně neexistovala?, Moderní obec č. 12/2011 – pozn. redakce). S Oživením loni na podzim zahájily spolupráci Karlovy Vary, Hodonín, Lanškroun, Černošice, Srch, Psáry a Tisá, přičemž si jím a dalšími experty nechaly prověřit své interní systémy zadávání veřejných zakázek. Oživení testovalo také několik vzorků, na nichž zjišťovalo, jakým způsobem byla nebo telefonicky na 608 555 777 České menu, servis, podpora! Daňový doklad – plátci DPH MO001295-1 3 Spektrum Soutěžní projekt Zóna Tempo 30 v Tovéři na Olomoucku dokládá, že zvýšení dopravní bezpečnosti může jít ruku v ruce i se zkvalitněním veřejných prostor. Cesty městy: komise míří za projekty FOTO: aRchIV ObcE úSIlNé u ž 10. července zahajují členové odborné komise soutěže Cesty městy sérii svých výjezdů po projektech přihlášených do jejího letošního ročníku. Soutěž je určena pro dopravní řešení zaměřená na zvyšování bezpečnosti provozu, zkvalitňování veřejného prostoru a optimální uspořádání dopravy. Kromě hlavního města komise navštíví i 10 dalších krajů, kde ohodnotí 29 projektů. »Zhruba polovina z nich spadá do kategorie liniová řešení, kde bývá největší konkurence. Většina dopravních staveb má totiž ze své podstaty liniový charakter,« vysvětluje projektový manažer Nadace Partnerství Petr Šmíd. Vyhlášení vítězů se uskuteční 20. září v České Třebové, která loni získala hlavní cenu společnosti Škoda Auto za multifunkční dopravní terminál. Součástí programu bude i odborná konference o udržitelnosti dopravy a program pro veřejnost, který se /st/ uspořádá přímo na náměstí. A ž do 5. září mohou lidé z obcí do dvou tisíc obyvatel nominovat svou starostku či starostu, kteří se podle nich velkou měrou zasazují o rozvoj příslušného sídla. Vítěz již 4. ročníku soutěže Era Starosta roku získá 0,25 mil. Kč do obecního rozpočtu a navíc tradiční Rychtářské právo, symbol dobrého vedení obce. Soutěž společně organizují Era a Nadace VIA, mediálním partnerem je Deník. »V uplynulých třech ročnících jsme obdrželi celkem 656 nominací, což je důkaz, že na počátku stál smysluplný nápad. Jsme rádi, že se díky soutěži dostává kvalitní práci starostek a starostů malých obcí veřejného uznání,« říká Lenka Heřmánková, manažerka SME Poštovní spořitelny. Soutěž je určena starostům obcí do 2000 obyvatel. »Takto malé obce nejsou zatíženy nešvary vysoké politiky a lidé tam volí člověka, kterého opravdu znají. O skvělé práci starostů menších obcí se velmi málo ví, chtěli jsme na ni soutěží Era Starosta roku upozornit,« vysvětluje Kateřina Bláhová, projektová manažerka Nadace VIA. Nominaci musí podepsat nejméně 20 lidí trvale či přechodně žijících v dané obci. Kromě základních údajů o obci a starosto- V Úsilném se daří i spolkovému životu. Na snímku letošní velikonoční otevírání dětského hřiště, kde vystoupil i místní dětský folklorní soubor Palouček. FOTO: aRchIV FOTO: aRchIV ObcE TOVéř V menších obcích se znovu vybírá starosta roku Loňský vítěz Pavel Kašpárek z obce Úsilné. vi, je třeba v nominaci popsat, jak se během starostování nominovaného změnil život v obci a čím konkrétně k tomu starosta přispěl. Podrobné informace o soutěži jsou na internetových stránkách www.nadacevia.cz či www.erasvet.cz/Starostaroku. Loňský vítěz soutěže, starosta obce Úsilné na Českobudějovicku Pavel Kašpárek ještě po bezmála roce říká: »Již nominace do soutěže, navíc podepsaná polovinou obyvatel obce, byla pro mě příjemným překvapením a významnou odměnou za 21 let práce pro Úsilné. Od nominace mezi pět nejúspěšnějších až po vyhlášení vítěze jsem v obci pociťoval zvláštní vzrušenou atmosféru, vzájemné přesvědčování a hecování, že jinak než vítězstvím to přece pro nás nemůže skončit. O to více bylo napínavé vyhlašování výsledků v pražské Malostranské besedě! Pro mne přetrvává pocit podpory ze strany sousedů a smysluplnosti mé práce. Letošním nominujícím mohu jenom doporučit: Přihlaste svého starostu. Případné ocenění není pak jenom jeho, ale vás všech – a určitě si to náležitě společně užijete tak, jak si to užíváme u nás v Úsil/st/ ném.« Nadace České pojišťovny otevřela nový grantový program pro regionální projekty V novém grantovém programu, který v souladu se svou nově definovanou strategií sociální odpovědnosti zavádí Česká pojišťovna, mohou uspět jen ty projekty, jež budou navrženy veřejností a soustřeďují se na pomoc potřebným z řad fyzických osob či neziskových organizací. míStNí problémy Nejlépe zNAjí ti, kdo V dANé lokAlitě žijí Nominovat je možné projekty z oblasti pomoci sociálně a zdravotně znevýhodněným občanům, zvýšení bezpečnosti na silnicích, podpory prevence rizikového chování dětí a mládeže či finanční gramotnosti. Granty na podporu realizace navržených projektů mohou mít maximální výši 100 tisíc korun 4 a o jejich udělení bude rozhodovat grantová komise Nadace ČP. »Rozhodnutí zřídit oficiální grantový program vychází ze zkušeností se stovkami žádostí, které ročně Nadace České pojišťovny obdrží,« říká Richard Kapsa, předseda správní rady Nadace ČP, a dodává: »Přestože Česká pojišťovna udržuje největší síť poboček a obchodních zástupců na trhu, nikdy nemůže mít takovou znalost místních problémů a specifik, jakou mají lidé, kteří v dané lokalitě žijí. Proto jsme se rozhodli zapojit širokou veřejnost a dát jí možnost nás na lokální problémy a potřeby upozornit. Budou-li požadavky v souladu s naší strategií, rádi finančně přispějeme a pomůžeme.« NomiNACe Se proVádějí elektroNiCky Požádat o grant Nadace České pojišťovny není nikterak složité. Žadatel pouze vyplní jednoduchý formulář, který je k dispozici na webu Nadace České pojišťovny (www. nadacecp.cz) a ten pak odešle na e-mailovou adresu [email protected]. Následně obdrží potvrzení, že jím navržený projekt je zařazen do schvalovacího řízení. Grantová komise si však může před svým rozhodnutím ještě případně vyžádat doplňující informace k předložené nominaci. Pro právě zahájené třetí čtvrtletí lze podávat žádosti v období od 1. 7. do 20. 8. 2012, schválené projekty budou zveřejněny /st/ do konce září 2012. červenec 2012 Spektrum červenec 2012 Kontejnerové překladiště Paskov loni vykázalo celkový přepravní výkon 124,124 mil. tkm. o přepravu dřevní štěpky k energetickému využití Plzeňskou teplárenskou, a to kontejnery systému INNOFREIGHT. Přepravní výkon v roce 2011: 3,255 mil. tkm, průměrná délka přepravní trasy po železnici: 130 km. n Zprovoznění 20 let nefunkční vlečky RUVE (přihlašovatel: Lagermax spedice a logistika). Znovuzprovozněná železniční vlečka v areálu společnosti RUVE a.s. v sousedství železniční stanice Praha-Ruzyně. Její obsluhu zajišťuje ČD Cargo. Přeprava se uskutečňuje samostatnými vagony připojenými k nákladním vlakům do Ostravy. Přepravní výkon v roce 2011: 586 950 tkm. n Intermodální vlak Brno – Rostock se silničními návěsy (přihlašovatel: ERS Railways B.V.). Mezi oběma městy jsou pro silničního dopravce provozovány dva páry ucelených vlaků intermodální dopravy týdně. Železniční dopravu zajišťuje ČD Cargo. Celkem bylo v roce 2011 přepraveno 2662 silničních návěsů. Délka přepravní trasy po železnici: 794 km (346 km na území ČR). /st/ Více na: www.volnacesta.cz. Nadační fond společnosti CemeX bude štědrý i letos S polečnost CEMEX, přední světový výrobce betonu a kameniva, i letos navazuje na aktivity svého Nadačního fondu Budujeme budoucnost a od 15. 6. až do 12. 7. 2012 otevírá další kolo pro přijímání žádostí o granty. Loni fond podpořil projekty celkovou částkou více než tři čtvrtě milionu korun. Nadační fond podporuje projekty, jejichž účelem je rozvíjet vzdělávání, výzkum a vývoj, chránit životní prostředí a jeho bio- diverzitu, rozvíjet bydlení a infrastrukturu a podporovat kulturní a sportovní aktivity. Českou republiku poměrně často sužují povodně, které ničí vše, co jim přijde do cesty. Nadační fond společnosti CEMEX je i v takové chvíli připraven pomoci. »Věřím, že správní rada Nadačního fondu opět vybere projekty, které velkou měrou přispějí dobré věci a zároveň budou dokladem společenské zodpovědnosti společnosti CEMEX i její snahy o zajištění trvalého FOTO: aRchIV cEMEx C o spojuje protihluková opatření na dálnici D8 v úseku D807 Ústí nad Labem – státní hranice s Německem, dánský antivibrační podkolejový svršek RockBallast a RockXolid, vzducholoď ZEPPELIN Z, vzdělávací program Zabiják hluk Zdravotního ústavu v Brně, větroň Glasflügel 304S s pomocným proudovým motorem z produkce HPH Kutná Hora nebo tichou automatickou myčku nádobí SIEMENS SN26T890EU? Všechny tyto projekty, produkty či opatření obdržely v minulých letech ocenění ZLATÝ DECIBEL. Jde o mezinárodní soutěž nejprogresivnějších protihlukových projektů a produktů, přičemž například v loňském, už 15. ročníku soutěže nejlepší účastníci evropského finále přebírali ceny ve francouzském Národním shromáždění. Také letos se nejen firmám otevírá příležitost zúčastnit se prestižní mezinárodní soutěže ZLATÝ DECIBEL – Décibel d´Or Praha 2012, nad níž převzal záštitu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Oceněné projekty a řešení budou představeny 27. 9. na slavnostním večeru v Parlamentu ČR a postoupí do evropského finále příští rok v Paříži. Do soutěže se mohou hlásit například i města či provozovatelé městské a dálkové veřejné dopravy, stejně jako vzdělávací zařízení. Nominovány však mohou být také osobnosti, které se konkrétním způsobem zasloužily o snížení dopadu hluku na životní prostředí, zejména na zdraví lidí. Speciálně pro municipální sféru a veřejné dopravce existuje soutěžní kategorie Město nebo doprava. Také kategorie Vnímavost a výchova by mohla být zajímavá pro obce a města, resp. jimi zřizované školy a další vzdělávací zařízení, která se zasazují o zlepšení postojů dětí, mládeže i dospělých vůči rizikům, jež pro životní prostředí a lidské zdraví znamená hluk. Produkty či projekty s ničivými následky imitovaného hluku na lidské zdraví a životní prostředí lze navrhnout v kategorii ANTIDECIBEL. Přihlášky do soutěže přijímá Národní hluková observatoř ČR (NHO – www.nho. cz) nejpozději do 31. 8. 2012. Na adrese NHO (5. května 45/1154, 140 00 Praha 4, e-mailový kontakt: martin.simbera@nho. cz, mobil: 602 630 566 ) se lze rovněž dozvědět další podrobnosti o soutěži i podmínky /st/ účasti. o konce května měly firmy možnost přihlásit do 2. ročníku soutěže VOLNÁ CESTA svoje projekty převádějící přepravu zboží ze silnice na železnici. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v rámci Evropského týdne mobility (16.–22. září). Soutěž společně organizují občanské sdružení Dopravní federace a Ministerstvo dopravy s cílem ocenit a propagovat projekty přispívající k většímu využití železniční nákladní dopravy na úkor silniční, a napomáhající tak ke snížení negativních dopadů nákladní dopravy na zdraví obyvatel, přírodu a bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Komise v čele s doc. Ing. Jaromírem, Širokým, Ph.D., z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice letos hodnotí tyto projekty: n Kontejnerové překladiště Paskov, II. etapa, 1. část (přihlašovatel: Advanced World Transport). Veřejné překladiště v bývalém areálu Dolu Paskov slouží překládce kontejnerů a sedlových návěsů mezi silničními a železničními vozidly. Celkový přepravní výkon v roce 2011: 124,124 mil. tkm. n KOMBI CZ, kontinentální linka kombinované dopravy v relaci Duisburg – Paskov (přihlašovatel: BOHEMIAKOMBI). Linka je koncipována jako přeprava skupiny kapsových vozů na uceleném vlaku Duisburg – Lovosice. Z Lovosic skupina pokračuje do překladiště Paskov na pravidelných nákladních vlacích ČD Cargo. Délka přepravní trasy po železnici: celkem 1159 km, z toho 517 km na území ČR n Zásobování společnosti Plzeňská teplárenská a. s. (přihlašovatel: ČD Cargo). Jde FOTO: aRchIV zlatý decibel projekty, které ulehčují nákladní dopravě na silnici napoví, jak čelit hluku d Loni Nadační fond Budujeme budoucnost podpořil i nákup sociálního automobilu pro Pečovatelskou službu města Slaný. rozvoje společnosti,« říká Miloslav Tuček, manažer nadačního fondu. Všechny informace o nadačním fondu a formuláře pro podávání žádostí najdete na internetových stránkách www.buduje/st/ mebudoucnost.cz. 5 Spektrum máte top personalistu? Nominujte ho do soutěže! m inisterstvo vnitra ČR pravidelně uděluje cenu za kvalitu a inovaci ve veřejné správě, která je nástrojem pro popularizaci a šíření dobré praxe v moderních způsobech a nástrojích využívaných pro řízení veřejné správy. Klub personalistů jako zájmové dobrovolné sdružení vedoucích úřadů a vedoucích personalistů úřadů významných územních samosprávných celků si předsevzal vytvořit obdobný nástroj pro šíření dobré praxe v personálních činnostech. Tímto nástrojem by nyní měla být speciální cena Personalista veřejné správy, udělovaná za kvalitu a inovaci v územních samosprávách v personálních činnostech. Cenu udílí Klub personalistů. Než bude ustavena jeho právní forma obecně prospěšné společnosti, bude za něj jednat společnost Aliaves & Co., a. s., která poskytuje finanční a personální zdroje pro organizaci soutěže a je partnerem Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Nominace personalistů do soutěže již byla zahájena a potrvá do konce července (viz box). V prosinci nominanti absolvují před hodnoticí komisí nanejvýš 60minutový písemný test, přičemž otázky budou mít tři varianty odpovědí (správná bude pouze jedna). Testy budou ve třech verzích adekvátních velikosti úřadu, v němž soutěžící působí (OÚ do 20 zaměstnaců; OÚ, Soutěž o cenu Personalista veřejné správy Vyhlašovatelem soutěže je Klub personalistů ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR, odborem veřejné správy. n cena je určena úředníkům a zaměstnancům, a to vedoucím úřadů územních samosprávných celků, vedoucím personálních oddělení či odborů nebo jednotlivým personalistům. V nultém ročníku bude oceněn 1 z nominovaných. n účastníky soutěže nominují hejtmani a ředitelé krajských úřadů, primátoři, starostové, tajemníci magistrátů, tajemníci městských úřadů těch krajů a měst, které jsou členy Klubu personalistů. n Statut ceny a kritéria pro nominaci jsou zveřejněny na webu Klubu personalistů pod webem společnosti aliaves & co (www.aliaves.cz). n Nominace se přijímají celý červenec buď písemně na adrese Klubu personalistů (Přístavní 24, 170 00 Praha 7), nebo na e-mailové adrese: [email protected]. n ZDROJ: alIaVES & co, a. s. MěÚ do 100 zaměstnanců; OÚ, MěÚ nad 100 zaměstnanců + krajský úřad). Nominované personalisty bude mj. průběžně představovat i odborný měsíčník Moderní obec. Slavnostní udílení ceny bude v únoru 2013 v rámci Národní kon/sk/ ference kvality ve veřejné správě. magnolie uspořila 0,3 mil. kč d omov Magnolie v Ostravě-Vítkovicích je další organizací, která dosahuje vysokých úspor díky Systému sdružených nákupů CENTREs. Jen na stavební zakázce, týkající se obnovy rozsáhlých prostor a zařízení Domova, ušetří téměř 0,3 mil. Kč. »Veřejná zakázka Malování vnitřních prostor včetně příslušenství objektu domova Magnolie se konala 15. 6. Během půlhodiny, po niž elektronická aukce probíhala, se snížila cena zakázky z 0,79 na 0,50 mil. Kč. Aukce tedy přinesla úsporu ve výši 36,7 %,« říká ředitel společnosti eCENTRE Vítězslav Grygar. »Protože již dříve jsme uskutečnili dvě elektronické aukce, máme prvotní příjemné „šoky“ z úspor už za sebou. Byli jsme si proto dobře vědomi velkého potenciálu e-Aukce k možné úspoře, což se nám nyní opět potvrdilo,« konstatuje vedoucí provozního útvaru Domova Magnolie Jan Hýl. Vidí však i další pozitiva těchto aukcí. »Mimo finanční úsporu je nesporným přínosem i veškerý administrativně-právní servis spočívající ve vyhotovení zadávací dokumentace, aukčním protokolu s vyhodnocením nejvýhodnější nabídky a konečným návrhem smlouvy,« uzavírá Jan Hýl. /sk/ Vsechnyzakazky.cz, nebo Věstník Vz? o bčanské sdružení Oživení spustilo nový webový portál vsechnyzakazky.cz. Portál seskupuje data o veřejných zakázkách zadaných od roku 2007 do přehledných celků a sestav, čímž uživatelům umožňuje komplexní pohled na zadávané veřejné zakázky. Hlavním cílem portálu je zpřehlednit finanční toky vydané přes veřejné zakázky, a tím zvýšit možnosti jejich veřejné kontroly. Jak tvrdí zástupci Oživení, portál vznikl jako reakce na současný stav oficiálního informačního systému veřejných zakázek (Věstníku veřejných zakázek – VVZ, viz http://www.isvzus.cz) a jeho omezené funkce. Věstník sice obsahuje poměrně hodně informací, ale je podle Oživení značně nepřehledný a uživatelsky zbytečně složitý. Navíc neumožňuje jednoduše vyhledávat, seskupovat a vyhodnocovat informace. »Naší snahou bylo vytvořit nadstavbu současného VVZ, který by zvýšil informační hodnotu veřejně dostupných informací tak, aby byl pro uživatele jednodušší a poskytoval rychle základní souhrnná data o určitých zakázkách, zadavatelích nebo dodavatelích,« vysvětluje koordinátor projektu Martin Kameník z Oživení. Portál vsechnyzakazky.cz je založen na tzv. screen scrapingu – automatizova- 6 ném stahování dat z VVZ a Zakázek pod lupou (databáze zakázek Magistrátu hl. m. Prahy). Díky setřídění zakázek podle základních kategorií lze na tomto portálu například jednoduše sledovat, co nejčastěji určitý zadavatel nakupuje, komu zakázky zadává, jaký používá druh soutěže, kolik dostává nabídek atp. mmr: NezůStáVáme Stát NA míStě Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je správcem Věstníku veřejných zakázek, je podle Marka Ženkla z odboru komunikace připraveno s Oživením spolupracovat i na doladění svého portálu tak, jako s ním například rovněž diskutovalo návrh vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. »Věstník veřejných zakázek je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách, v němž MMR zpracovává a prezentuje statistické výstupy o veřejných zakázkách z údajů VVZ. Letos jsme navrhli úpravy Informačního systému o veřejných zakázkách tak, aby byla zvýšena informační hodnota prezentovaných výstupů a rovněž připravujeme možné propojení na ostatní (zejména ekonomické) informační systémy veřejné /sk/ správy,« dodal Marek Ženkl. Portál vsechnyzakazky.cz Je alternativním informačním systémem o veřejných zakázkách v ČR, který přehledně a souhrnně informuje o zadaných veřejných zakázkách. Zveřejňuje informace o: n zakázkách realizovaných podle zákona o veřejných zakázkách na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí služeb, dodávek nebo stavebních prací; n zadavatelích, tedy subjektech, které jsou povinny postupovat podle zákona o veřejných zakázkách při zadávání zakázek; většinou jde o orgány veřejné správy, obchodní korporace zajišťující veřejné služby nebo privátní subjekty nakládající s veřejnými prostředky; n dodavatelích předmětu veřejných zakázek, kteří byli vybráni na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Portál vznikl ve spolupráci s Datlab, s. r. o. v rámci projektu Improvement of public procurement systems in czech and Slovak republics za finanční podpory Siemens Integrity Initiativ. ZDROJ: OŽIVENÍ, o. s. červenec 2012 Kauza vyhovuje regulace trhu s vodou? Je třeba domluvit se v bruselu Oficiálně prý Brusel žádné požadavky na zřízení nezávislého regulátora vodohospodářského trhu v Česku zatím nevznesl. Leč už k tomu u nás byla na národní úrovni zahájena jednání u kulatého stolu. Může se hrát i o to, za jakých podmínek budou od roku 2014 podporovány některé vodárenské projekty. K dyž koncem května na pražské konferenci VODA FÓRUM 2012 zazněla informace, že Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) podmiňuje získání evropských dotací pro české vodárenství v příštím programovém období EU 2014–2020 tím, že ČR ustanoví nezávislého regulátora cen vody pro náš vodohospodářský trh, následovalo už na konferenci i v jejích kuloárech nemálo emotivních reakcí. oficiální požadaveK evropsKé Komise nezazněl, ale o přání bruselu se v česKu ví už dávno »Objektivně je nutno uvést, že Evropská komise v žádném oficiálním stanovisku či vyjádření takový požadavek nevyslovila,« uvedl v polovině června pro Moderní obec zástupce tiskového mluvčího Ministerstva financí (MF) Jakub Haas. »Takové vyjádření by bylo také neodůvodněné, protože příslušný právní předpis takovýto požadavek nestanovuje, je vyžadováno pouze, aby byl určen jeden nebo několik národních regulačních orgánů, které budou odpovídat za provádění regulačních úkolů. Může se tedy jednat o stávající orgán či ministerstvo odpovědné za daný sektor, což je také přístup použitý řadou členských států. Obecná ustálená praxe v rámci celé EU neexistuje. V ČR je hlavním regulačním orgánem Ministerstvo zemědělství, další působnosti vykonává Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví (částečně pak i Ministerstvo obrany). Ze strany EK bylo před několika léty v rámci jedné hodnoticí zprávy vzneseno doporučení, aby vláda ČR zvážila zavedení změn právního rámce potřebných pro zřízení jediného regulátora,« dodal Jakub Haas. Tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Matyáš Vitík sdělil: »Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se loni 29. června v Bruselu týkalo provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), vyjádřila, že bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v ČR nebude možné v programovém období 2014–2020 podporovat projekty zaměřené na oblast vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK však není úplně nový, EK již od roku 2004 upozorňuje na stav regulace vodohospodářského trhu v ČR. Jako dočasné řešečervenec 2012 S EK je třeba dosáhnout konsenzu, aby v dalším programovém období nebyla nutná regulace vztahů ve vodárenství u podporovaných projektů nad rámec obvyklý v Česku. ní této kritiky byly v roce 2007 schváleny podmínky Přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP, které umožnily schválení OPŽP jako celku. V dalším programovém období se však Evropská komise již k takto provizornímu řešení nechce uchýlit.« Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa upřesnil: »MŽP nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v Česku. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí a věcná regulace náleží do kompetence Ministerstva zemědělství. MŽP však již od roku 2010 průběžně upozorňuje na signály Evropské komise, které směřují k požadavku nezávislé regulační instituce u nás (viz rozhovor s Tomášem Chalupou i na toto téma na str. 20–21 – pozn. redakce). Také proto se MŽP chopilo iniciativy a stalo se mediátorem jednání kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR. »Cílem těchto jednání je najít konsenzus mezi vnímáním českých orgánů zodpovědných za regulaci na straně jedné a EK na straně druhé,« upřesnil Tomáš Chalupa. Ministerstvo zemědělství coby významný hráč v oblasti regulace vodohospodářského oboru ústy svého tiskového mluvčího Jana Žáčka na dotaz Moderní obce reagovalo názorem, že »regulace v oblasti vodárenství je dostatečná a plně vyhovující podmínkám a stavu v rámci oboru vodovodů a kanalizací«, a připojilo domněnku, že »DG Regio není plně seznámeno se stavem a vývojem regulace vodárenství v ČR«. dG reGio by uvítalo ustavení reGulátora do začátKu nového proGramového období eu Zeptali jsme se přímo v Bruselu mluvčího DG Regio Tona van Lieropa. Také on se odvolal na Dohodu mezi ČR a EK na pod- mínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP 2007–2013 předložených 6. srpna 2007 Českou republikou Evropské komisi (tato »Dohoda o vodě« bývá označována i jako Příloha č. 7 OPŽP). Tato dohoda podle mluvčího řešila nejzávažnější disproporce u smluv o provozování vodohospodářské infrastruktury mezi soukromými a veřejnoprávními subjekty na velmi roztříštěném českém vodárenském trhu. Jak Ton van Lierop dále uvedl, tato roztříštěnost vodárenského trhu a i s ohledem na přetrvávající nevyvážený charakter oddílných modelů provozování vodohospodářské infrastruktury je v Česku zásadní zajistit zřízení nezávislého regulátora vody pro oblast vodárenství. Mluvčí DG Regio ocenil, že české MŽP již učinilo první kroky k přípravě vhodného právního rámce k lepší regulaci trhu s vodou v zemi. »Nový regulační rámec by nepochybně zvýšil transparentnost a větší efektivitu trhu s vodou,« konstatoval mluvčí a připojil poznámku, že útvary Evropské komise by jistě uvítaly, pokud by takový nový regulační rámec včetně ustavení nezávislého regulátora pro oblast vodárenství byl připraven už k začátku nového programového období Evropské unie 2014–2020. »Kdyby se to k tomuto termínu České republice nepodařilo, útvary Evropské komise by pro financování vodohospodářských projektů pokračovaly v uplatňování zásad Dohody mezi ČR a EK na podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů,« uzavřel Ton van Lierop. česKé ministerstvo financí: a KoliK by to vše stálo peněz? Jakub Haas však za MF ČR namítl: »Náš resort sice vykonává pouze působnost v oblasti cenové regulace. Ale podle našeho názoru by zřizování nezávislého regulačního orgánu bylo v rozporu s programem rozpočtové odpovědnosti a znamenalo by další rozšiřování státní správy. Jen ve Velké Británii, která bývá často v této souvislosti zmiňována, regulační orgán o 40 odborných pracovnících (OFWAT) reguluje 30 vodárenských společností, na což spotřebuje rozpočet ve výši 17 mil. liber ročně, tedy zhruba 21 mil. eur či 500 mil. Kč (další částky jsou vynakládány na poradenské a konzultační činnosti). V České republice je v současné době 2200 provozovatelů a přes 5 tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury. Je tedy zřejmé, jaké nároky rozpočtových prostředků by byly vyvolány... Na otázku, zda Ministerstvu financí vyhovují jeho dosavadní možnosti, jak ovlivňovat stanovování cen vody, Jakub Haas odpověděl: »MF plní svou působnost svěřenou mu zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, v regulačním rámci stanoveném záko- 7 › Kauza › nem o cenách. Ten přesně definuje formy, v jakých mohou státní orgány uplatňovat státní zásahy do oblasti cen. Je regulace formou úředně stanovených cen (maximální, minimální nebo pevné) nebo formou věcného usměrňování cen. Vládě pak zákon vyhrazuje ještě třetí formu cenové regulace v podobě cenového moratoria. Věcné usměrňování cen je vhodné právě v případech kdy existuje řada prodávajících (poskytovatelů služeb) na řadě lokálních trhů, kdy není vhodné a ani možné stanovit jednu maximální cenu. Stanovená pravidla věcného usměrňování zamezují zahrnování ekonomicky neoprávněných nákladů a nepřiměřeného zisku do cen, na druhé straně vytvářejí prosto pro vyjednávání o cenách vody s městy a obcemi jako politickými reprezentanty občanů – konečných spotřebitelů. Bylo by krátkozraké tvrdit, že není zapotřebí legislativních změn, letos se například připravuje novela zákona o vo- dovodech a kanalizacích, která bude řešit řadu změn, jež se dotknou i regulace tohoto odvětví.« KalousKův úřad žádnou KritiKu z bruselu nezaznamenal Zajímalo nás rovněž, zda se někdy v minuklosti Evropská komise, případně DG Regio či jiné evropské instituce, vyjadřovaly k dosavadnímu Ministerstvem financí určovanému způsobu kalkulace cen vodného a stočného a definování oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, které se do ceny vody mohou započítat? »Žádné vyjádření Evropské komise k uplatňovaným pravidlům cenové regulace jsme neobdrželi,« odpověděl Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího MF ČR. »Stanovená regulační pravidla jsou velmi konformní a naopak v případě čerpání prostředků z evropských fondů podle podmínek OPŽP bylo vstřícně umožněno, aby i propočty cen podle tzv. finančního modelu odpovídaly pravidlům cenové regulace.« Podle Jakuba Haase Ministerstvo financí pro rok 2013 již loni v předstihu stanovilo některá nová pravidla v regulaci cen vody pitné, odvedené, předané i převzaté dotýkající se zejména způsobu, jak postupovat při výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu. »Jde o definici zakotvenou v zákoně o cenách při jeho poslední novele, což dává vodárenským subjektům univerzální a transparentní návod postupu. Úprava sleduje především možnost vytváření příslušných zdrojů na reprodukci infrastrukturního i provozního majetku využívaného pro zajištění dodávek a odvádění vody, která byla většinou dlouhodobě podceňována a výhledově by se mohla stát limitujícím faktorem pro dodržování bezpečnosti a kvality dodávané vody,« uzavřel za Ministerstvo financí Jakub Haas. V čem vidíte přínosy a rizika případného zřízení regulátora cen vody? Ing.Josef Hora, starosta města Chodova (okr. Sokolov), předseda Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech: Ptáte se vlastníka základního infrastrukturního majetku na území členských obcí, jež dnes suverénně rozhodují o obnově a rozvoji vodovodů a kanalizací a také suverénně rozhodují o cenové politice u služeb, které jsou tímto majetkem na území obcí zajišťovány, co přinese to, když mu stát tato vlastnická práva odebere? Po mnohaletých zkušenostech v komunální správě jednoznačně vím, že stát prostřednictvím svých institucí odebírá obcím práva a naopak jim uděluje další úkoly a povinnosti, velmi často nelogické a nesmyslné, v neprospěch jejich obyvatel. Neúspěšná reforma územní veřejné správy je křiklavým důkazem. Dokud byly vodovody a kanalizace, jejich provoz, potřebné rekonstrukce – a hlavně jejich chybějící dostavba pro stát jen přítěží, stát »chodil kolem jen po špičkách«. Nyní po téměř 20 letech, kdy se dostala péče o tento majetek ve většině obcí na kvalitativně výrazně vyšší úroveň, najednou není státu po chuti, že se nemůže na tomto odvětví více přiživit. Slovo »přiživit« volím úmyslně, protože opět z praxe vím, že nově vytvořenou instituci a haldy podkladů, které tato instituce bude od obcí a provozovatelů vyžadovat v pravidelných termínech, nakonec zaplatí odběratelé ve vodném a stočném. O to bude odvětví závislejší na dotacích a o to zřejmě ve skutečnosti jde. Dostat i vodohospodářský obor tam, kde je snadné občanům zdůvodnit nezbytnou potřebu kontroly ze strany státu, jeho úřadů a úředníků. Když mluvím o státu, je mi předem jasné, že ten se bude hájit tím, že jde o požadavek EU, jinak nebudou dotace. I tady mohu odpovědět podle zkušeností z vlastní praxe: Tzv. přísliby dotací se stále stupňujícími požadavky na mnohaleté kontroly pod hrozbou neustálého vracení dotace se 100% sankcí bychom totiž měli jednoznačně odmítnout. Rozšiřují korupční prostředí, likvidují 8 anKeta zdravou konkurenci a zcela demotivují rozumné ekonomické uvažování a chování. Taky bychom se měli zeptat, proč nemá regulátora ani Německo, ani Francie. Z větších zemí ho má jen Anglie, ale tam stát prodal vodohospodářskou infrastrukturu soukromým vlastníkům, což není náš případ – v České republice vlastní vodohospodářský majetek obce. A za 91 členských obcí Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech mohu s velkým uspokojením konstatovat, že je obecní vodohospodářský majetek spravován velmi dobře s péčí skutečně řádného hospodáře. Mgr. Karel Novotný, MBA, náměstek primátora města Mostu: Předně je třeba říci, že v rámci Evropské unie není jednotný pohled či vzor, jak v tomto oboru tuto komoditu, kterou voda bezesporu je, regulovat. Nicméně na úvod musím připomenout skutečnost, že v ČR je cena vody regulována, byť velmi zvláštně, řekněme složitě. Vodárenství mají v kompetenci tři ministerstva. A to Ministerstvo zemědělství – jako věcný regulátor. Ministerstvo životního prostředí, které má v kompetenci kvalitu vody a využívání čerpání dotací z EU. A v neposlední řadě Ministerstvo financí, které stanovuje kalkulaci cen vodného a stočného, včetně přiměřeného zisku. Domnívám se, že Evropské unii není zcela »po chuti« toto rozdělení kompetencí a regulace a struktury v rámci EU by raději upřednostňovaly nezávislý úřad, který by nespadal pod žádné ministerstvo. Nabízí se jediné snad smysluplné řešení, a to, že by tento úřad byl Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten by mohl regulovat ceny a ponechávat i firmám přiměřený zisk a zároveň kontrolovat stav jejich sítí, především jejich obnovu a investice do této obnovy tak, aby bylo vše jednoznačné a transparentní. Ing. Vladimír Kramář, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.: Chápu, že ve vodárenství – službě, u níž si její příjemci nemohou dodavatele vybírat, a tržní principy tam proto fungují omezeně – je určitá regulace a kontrola nutná. Zejména tam, kde ve vodárenství podnikají soukromé subjekty. Domnívám se však, že nástrojů k regulaci i kontrole cen vodného a stočného má stát dostatek již dnes. Vytvořením dalšího speciálního úřadu by nejen dál narostly náklady regulace, ale především by se zkomplikovala už dnes složitá cenotvorba ve vodárenství. Již nyní se řada vodárenských společností či vlastníků vodárenské infrastruktury obtížně srovnává s požadavky stávající cenové regulace, finančních modelů, k jejichž plnění se zavázali v souvislosti s přijetím dotace, a proti nim působících ekonomických i sociálních možností jejich tarifní oblasti. U vodárenských společností vlastněných a ovládaných obcemi – jako je i ta naše – jsou nejdůležitějším a nejpřirozenějším regulátorem jejich orgány. Jen ony, s podrobnou znalostí místních podmínek, nejlépe dokážou vyvažovat potřeby a možnosti provozovaných oblastí s požadavky stávající cenové regulace a dalších zákonných předpisů, zejména pak plněním plánu financování obnovy vodárenského majetku. Členové těchto orgánů – v naprosté většině starostové a zastupitelé z provozované oblasti – »skládají účty« přímo těm, kdo jsou příjemci vodárenských služeb a současně jejich voliči. A voliči to členům orgánů vodárenských společností z řad komunálních politiků mohou ve volbách zase zpětně »spočítat«. Podobná autoregulace nemůže v případě státem dosazeného a státem placeného úředníka nikdy fungovat. Ten navíc bude nucen řídit se schématy, která ve snaze něco vyrovnat mnohdy něco jiného naopak rozhodí. červenec 2012 Kauza K neJúčinněJším nástroJům reGulace patří soutěž v rámci státem daných pravidel Předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák potvrdil přesvědčení celého sdružení o tom, že současný způsob regulace a především poslední upřesnění pravidel pro regulaci přiměřeného zisku jsou kroky správným směrem a vedou ke zvýšení míry ochrany spotřebitele a transparentnosti v rámci oboru vodovodů a kanalizací, ale i k větší srozumitelnosti zákonných norem při cenotvorbě. »Regulační pravidla musí být natolik univerzální, aby postihla tuto širokou paletu modelů a smluvních vztahů. Cenový výměr MF 01/2012 zavádí zcela univerzální regulační pravidlo, jehož jasným cílem je na jedné straně ochrana spotřebitelů a na straně druhé srozumitelnost platné legislativy při respektování rozmanitostí provozovatelů i vlastníků vodohospodářského majetku. Definovaný způsob regulace zisku zavádí regulaci zisku bez ohledu na to, zda službu provozuje sám vlastník nebo provozuje-li ji v rámci oddílného modelu soukromý či veřejný provozovatel. Tato skutečnost je z pohledu spotřebitele podstatná. Způsob regulace zisku nastavený Ministerstvem financí ČR respektuje i potřeby malých obcí, kdy nastávají také případy, že provozování vodohospodářské infrastruktury je nezajímavé pro kapitálově silné subjekty,« konstatoval František Barák. Zároveň vyjádřil názor, že jedním z nejúčinnějších nástrojů regulace je soutěž mezi provozovateli. »Státem stanovená pravidla tak určují horní nepřekročitelné limity, které jsou soutěží dále optimalizovány,« zdůraznil za SOVAK jeho předseda. siGnály z bruselu není radno podceŇovat MŽP podle svého mluvčího Matyáše Vitíka nechce signály z Bruselu na téma regulace Během minulého roku finanční ředitelství uložila v oblasti vodárenství pokuty ve výši 1,14 mil. Kč Kontrolu dodržování cenových předpisů v odvětví vodárenství provádějí finanční ředitelství, působnost k výkonu této kontroly mají svěřenu také kraje a obce. n Při zjištění porušení cenových předpisů jsou udělovány pokuty v souladu se zákonem o cenách. V závislosti od charakteru cenového deliktu způsobu jeho spáchání mohou činit až pětinásobek nepřiměřeného majetkového prospěchu nebo až 10 mil. Kč. n V roce 2011 bylo ze strany finančních ředitelství provedeno v odvětví vodárenství 57 kontrol. Ve 29 případech se zjistilo porušení cenových předpisů, přičemž byly uloženy pokuty ve výši 4,139 mil. Kč. Průměrná výše sankce nemá žádnou vypovídací hodnotu, protože se vždy ukládá za konkrétní delikt s posouzením konkrétních souvislostí (v jednotlivém případě činí např. 5 tis. Kč, v jiném pak 400 tis. Kč). n Sankce se ukládá prodávajícímu, který sjednal a uplatnil ceny vody v rozporu s cenovými předpisy, záleží tedy na konkrétním modelu provozování vodárenské infrastruktury, zda je pokuta uložena provozovateli nebo vlastníkovi, který si vodárenskou síť provozuje sám. n Mezi zjištěná porušení pravidel patřilo například duplicitní zahrnování zisku do vnitropodnikových předání, snižování plánovaného objemu dodávek, a tím zvyšování ceny na jednotku, zahrnování vyšších odpisů, nadhodnocení režijních nákladů či zahrnování nákladů souvisejících s jinou než regulovanou činností. n vodohospodářského trhu v Česku podcenit. »Je nutné zdůraznit, že dotační politika v této oblasti je nyní úzce spjatá s finančními prostředky dostupnými především z evropských fondů. Dotace poskytované pouze na národní úrovni by byly nesrovnatelně nižší,« vysvětlil mluvčí. »I proto náš resort bere vzkazy z Bruselu jako výzvu k jednání s orgány Evropské komise, která by mohla být podnětem pro zlepšení regulačního rámce v České republice« uvedl dále Matyáš Vitík. »MŽP samozřejmě není v pozici, kdy by mohlo hodnotit činnost ostatních dotčených orgánů, protože převážná většina regulačního rámce pro vodohospodářský trh není v jeho kompetenci. MŽP však předpokládá, že jednání v této otázce, která jsou vedena v rámci tzv. kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského sektoru (MŽP podle neoficiálních informací uvažuje o tom, že regulátorem by byl Energhetický regulační úřad), budou přínosná pro český vodohospodářský trh.« Ministerstvo životního prostředí v českém regulačním rámci zodpovídá za kontrolu kvality vypouštěných odpadních vod a za dotační politiku. V návaznosti na podmínky Dohody o vodě je zodpovědné za kontrolu jejich plnění. Protože tyto podmínky jsou odlišné od stávající regulace, plní MŽP ve spolupráci se Státního fondu životního prostředí ČR částečně funkci i »kvaziregulátora«. »Ve světle tohoto faktu je o to výraznější potřeba jednání s EK, na nichž by bylo dosaženo konsenzu, a v dalším programovém období by pak nebyla nutná regulace vztahů ve vodohospodářském sektoru u podporovaných projektů nad rámec obvyklý v České republice,« n uzavřel Matyáš Vitík. ivan ryšavý Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR k regulaci vodárenství a jejímu dalšímu případnému vývoji Nevíme, zda je Evropská komise (EK) podrobně seznámena se stavem regulace v ČR. Domníváme se, že nikoliv, protože z našeho pohledu jsou regulační mechanismy v ČR dostatečné a jsou přizpůsobené konkrétním podmínkám ČR. V této souvislosti je třeba uvést, že české vodárenství prošlo na počátku devadesátých let privatizační transformací, kterou provázela fragmentace původních státních vodárenských celků s delegací správy vodárenské infrastruktury na města a obce. V tomto období probíhaly v ČR též privatizace vodáren, které byly schvalovány obcemi. V důsledku těchto procesů vznikly vlastnické a provozovatelské subjekty různé velikosti a s rozdílnými smluvními vztahy. Důsledkem je i velké množství vlastníků a provozovatelů infrastruktury VaK (více než 5000 vlastníků, resp. cca 2200 provozovatelů). Zejména z tohoto důvodu není možno z kapacitních a finančních důvodů regulovat vodárenské subjekty jednotlivě, ale byla zavedena plošná cenová regulace závazná pro všechny vodárenské subjekty. Tato základní ekonomická regulace je založena na zahrnování pouze ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku do cen. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí, které cenotvorbu kontroluje a prostřednictvím finančních ředitelství postihuje finančními sankcemi případná pochybení. Druhým pilířem této regulace je i Ministerstvo zemědělství (MZe), které mj. vede ústřední evidenci údajů o všech vodovodech a kanalizacích a zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu. Novelou zákona o vodovodech a kanalizacích v roce 2006 byla mj. i posílena regulační role MZe, a to zejména zavedením dalšího povinného předávání informací od všech vlastníků a provozovatelů a umožnění jejich zveřejňování. Jedná se zejména o povinné dokládání celkového vyúčtování všech položek ve výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Tyto informace slouží jako zdroj pro benchmarkingová srovnání subjektů v oboru. Další důležitou povinností vlastníků infrastruktury VaK zavedenou zmiňovanou novelou v roce 2006 bylo i zpracování a realizace Plánů financování obnovy, což umožňuje naplnění cíle samofinancovatelnosti oboru (jeden ze čtyř nejdůležitějších cílů rámcové směrnice vodní politiky 2000/60/ES). Významnou roli v regulaci má také vlastník infrastruktury, který v případě oddílného provozování reguluje provozovatele prostřednictvím výběrového řízení a provozní smlouvy zejména v oblasti dodržování provozních povinností vůči konečným zákazníkům a ve vyjednávání cen pro vodné a stočné. Provozovatelé jsou vybíráni dle platného koncesního zákona a zákona o zadávání veřejných zakázkách. Závěr: Regulace je z našeho pohledu dostatečná a přizpůsobena podmínkám ČR. V posledních letech došlo k významným změnám na všech třech popsaných úrovních regulace. MF – dochází k úpravám v rámci cenových věstníků, došlo už i k definování dříve vágního termínu »přiměřený zisk«. MZe provedlo významné úpravy v rámci novely zákona o vodovodech a kanalizacích (viz výše). Další změny proběhly v rámci úpravy podmínek zadávání veřejných zakázek. Lze samozřejmě dále regulaci rozvíjet (možné návrhy v rámci nyní připravované novely zákona o vodovodech a kanalizacích nebo dalších úprav v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. koncesního zákona, řešení přiměřenosti nájemného apod.), ale nepovažujeme za možnou myšlenku centrálního »nezávislého regulátora«, který by přímo reguloval všechny subjekty v podmínkách roztříštěnosti a různorodosti vodárenského trhu v ČR. ZDROJ: MF ČR červenec 2012 9 Ekonomika Úvěry RRF jsou pro obce investory levnější než na volném trhu může přivést i newsletter R egionální rozvojový fond (RRF) poskytl v červnu třem územním samosprávným celkům nové úvěry na rekonstrukce obecní infrastruktury v celkové výši 22,5 mil. Kč. Město Hostinné (okr. Trutnov) obdrželo úvěr ve výši 20 mil. Kč na dostavbu městské kanalizace a opravu komunikací, které budou touto investicí dotčeny. Úvěru se dočkala také obec Chlumín (okr. Mělník) – na dofinancování rekonstrukce základní školy a rekonstrukce a vybavení mateřské školy získala 1 mil. Kč. Úvěr byl poskytnut rovněž obci Nezdice na Šumavě (okr. Klatovy) – na rekonstrukci obecního vodovodu může počítat s částkou 1,5 mil. Kč. Úvěry z RRF mohou být poskytnuty až do výše 30 mil. Kč, vždy s pevnou úrokovou sazbou platnou po celou, nanejvýš desetiletou dobu trvání úvěru. »Aktuální sazba úvěru v červnu činí 1,74 % p. a. Hlavně menším obcím tak RRF nabízí možnost získat úvěr za výhodnějších podmínek než na volném trhu,« uvedla RRF Markéta Reedová, generální ředitelka Centra pro regionální rozvoj ČR, které má agendu fondu na starosti. Úvěry jsou určeny na výstavbu a rekonstrukci technické, dopravní a volnočasové infrastruktury či na výstavbu a rozvoj průmyslových zón. O úvěr se mohou ucházet obce a města, s výjimkou Prahy a statutár/st/ ních měst. Co je Regionální rozvojový fond regionální rozvojový fond (rrf) vznikl v červnu 1999 z prostředků evropské předvstupní pomoci pHare, které činily 3,69 mil. eur. na základě Memoranda o porozumění mezi evropskou komisí (ek) a Ministerstvem pro místní rozvoj čr (MMr) z prosince 2007 byly prostředky pHare vložené do rrf vyúčtovány a zůstatek ek předala do vlastnictví MMr s tím, že bude nadále využíván pro regionální rozvoj. tyto prostředky tvoří polovinu objemu financí ve fondu, zbytek doplňují prostředky českomoravské záruční a rozvojové banky. nyní objem fondu přesahuje 207 mil. korun. n poprvé byl objem fondu vyčerpán v letech 2000–2001, kdy bylo poskytnuto deset úvěrů za 194,5 mil. kč, a poté znovu v letech 2008–2009, kdy bylo poskytnuto patnáct úvěrů za 189,9 mil. kč. n »do fondu se formou splátek průběžně vracejí vypůjčené prostředky, takže lze průběžně poskytovat úvěry dalším zájemcům. V roce 2011 bylo poskytnuto pět úvěrů za 61,1 mil. kč, letos byly aktuálně schváleny tři úvěry za více než 20 mil. kč,« upřesnila Marie pavlů, sekretář rady rrf. n Více informací o rrf je na: http://www.crr.cz/cs/regiony/region-rozvojovy-fond nebo na: http://www. cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/uver-z-regionalniho-rozvojoveho-fondu. n Zdroj: CentruM pro reGionÁlní roZVoj čr u ž od roku 2007 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně spolu s World Trade Center Pilsen vydává dvakrát ročně v anglicko-české verzi elektronický newsletter pro investory. Děje se tak ve spolupráci s Plzeňským krajem, BIC Plzeň, Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje a regionální kanceláří CzechInvestu pro Plzeňský kraj. Nejnovější vydání elektronického newsletteru mj. ozřejmuje roli World Trade Center Pilsen při hledání nových obchodních partnerů v zahraničí pro firmy působící v Plzni a celém kraji. Newsletter však také komentuje novelu zákona o investičních pobídkách, informuje o novostavbě výrobní, vývojové a administrativní haly v Sušici (investorem byla společnost Compo Tech PLUS), která čerstvě získala titul Stavba roku Plzeňského kraje 2011, a představuje i některé nové projekty, které brzy doplní kulturní zázemí v krajské metropoli a mohou se stát i pomyslným jazýčkem na vahách při rozhodování možných investorů, do kterého města v České republice vstoupit. Více na www.ukr.plzen.eu (aktuality – newsletter Investments in the Pilsen Region 1/2012). /st/ municipality chtějí podíl i z on-line sázení každý hazaRd – i intERnEtový, má nEgativní dopady na obcE Také tato slova zazněla u červnového kulatého stolu, který k problematice internetového sázení a jeho zdanění uspořádal Svaz měst a obcí ČR (SMO). Kromě jeho představitelů se diskuse zúčastnili i zástupci Ministerstva financí, neziskového sektoru, senátoři a také provozovatelé sázkových her. »Kamenných heren a kasin bude i pod vlivem zákazů v obcích stále méně. Jejich místo zaujmou hry na internetu. Je nezbytné, aby nový zákon vyřešil jejich zdanění a aby i z nich měly města a obce příjmy. Také hraní na internetu, byť z domova, totiž má své sociální dopady, které se projevují všude tam, kde hráči žijí,« upozornil předseda SMO a kladenský primátor Dan Jiránek. 10 »Svaz velmi negativně vnímá nemožnost úplné regulace reklamy na hazard, která zaplavuje města, a zejména šíření nelegálního provozu loterií prostřednictvím různých internetových kiosků, nevýherních zábavních terminálů apod.,« uvedl Jaromír Jech, výkonný místopředseda SMO. »Proto po státu požadujeme, aby proti těmto daňovým únikům rázně zakročil.« ilustrační foto: filip jandourek S oučasný zákon ani nový vládní návrh zákona o provozování sázkových her neupravuje on-line sázkové hry, a tedy ani jejich zdanění a odvody. Místo regulace a zprůhlednění se sázení po internetu začíná stále více šířit a reklamy na něj se objevují už i v médiích. Státu a obcím tak utíkají peníze, podle odhadů až 10 miliard korun, tedy více než jedna čtvrtina tržeb celého odvětví sázkových her a loterií u nás. Hazard není rizikem pouze pro hráče. nElEgální zahRaniční poRtály vadí i hERnímu pRůmySlu »V tomto úsilí jsme se Svazem na jedné lodi,« potvrdil Andrej Čírtek, sekretář Unie herního průmyslu ČR – UNASO. Podle jeho slov internetová kasina sídlící v zahraničí nabízejí českým hráčům sázkové hry bez české licence, bez regulace a aniž by odváděla státu jedinou korunu na daních. České firmy naopak musí platit daň přes 20 % z obratu – a pokud nabízejí sázky na internetu, musí se každý jejich nový hráč registrovat na kamenné pobočce. »To je zvýhodnění zahraničních nelegálních hazardních portálů,« zdůraznil Andrej Čírtek. zákon budE mít zpoždění Ještě téhož dne, kdy SMO uspořádal svůj kulatý stůl k internetovému sázení, ministr financí Miroslav Kalousek vyloučil, že by chystaný nový zákon o provozování sázkových her vstoupil v účinnost 1. 1. 2013, jak jeho resort původně plánoval. Podle ministrova vyjádření pro agenturu Mediafax nový zákon začne platit nejdříve od poloviny roku 2013 nebo dokonce až od 1. 1. 2014. Miroslav Kalousek to zdůvodnil tím, že návrh zákona se dostane do prvního čtení v Poslanecké sněmovně nejdříve až v září a že poslanci mají ve zvyku věnovat se problematice hazardu »podrobně a dlouho«. Nový zákon má mj. legalizovat internetové sázení u zahraničních společností. Ty však musí mít v ČR sídlo a pobočku, na níž /st/ se jim budou registrovat sázející. červenec 2012 Ekonomika na jihu čech má premiéru mobilní bankovní pobočka gE money bank Dostupnost finančních služeb v menších obcích pomůže zvýšit mobilní pobočka GE Money Bank. Zákazníkům nabízí všechny bezhotovostní služby jako standardní pobočka včetně možnosti výběru hotovosti z bankomatu. v foto: arCHiV Česku připadá jedna »kamenná« pobočka peněžního ústavu na každých zhruba sedm tisíc obyvatel. V západní Evropě je však bankovní pobočková síť dvakrát hustší. GE Money Bank u nás disponuje 254 obchodními místy (a 692 bankomaty), což ji v tomto ohledu řadí na třetí místo v zemi, a podle svého ředitele distribuce Christopha Glasera chce mít ještě letos poboček už 260. V červenci GE Money Bank navíc otevírá několik menších poboček v hypermarketech řetězce Globus. »Trváme však na tom, že všichni občané by měli mít stejný přístup ke stejnému rozsahu našich služeb,« tvrdí Christoph Glaser a vytahuje další »trumf z rukávu« – mobilní pobočku, která v těchto dnech začíná působit ve vybraných obcích jižních Čech. jak mobilní pobočka FungujE Základnu má v Českých Budějovicích, odkud denně vyjíždí do vybraných lokalit, kde je občanům k dispozici vždy jednou týdně v pravidelný čas. Nabízí (z bezpečnostních V mobilní pobočce najdou zákazníci dvě prodejní místa a jeden výběrový bankomat. n Bankovní vůz je postaven na podvozku Mercedes Benz sprinter, jeho celková hmotnost po úpravách dosahuje 5,5 tuny. n potřebný příkon pro použité technologie a chlazení či vytápění (5-8 kW) obstarává vestavěná elektrocentrála, případně možnost externího napojení na silnoproud v místě stanoviště. n připojení datové sítě zajišťuje kombinace CdMa a 3G od společnosti to2, nechybí ani ups zálohování. V lokalitách s nedostatečným signálem je připojení zabezpečeno přes separátní místní Wi-fi síť. n poloha pojízdné pobočky je neustále monitorována Gps. n Zdroj: Ge MoneY Bank důvodů omezené) výběry z bankomatu a veškeré bezhotovostní služby, jinak běžně dostupné v kamenných pobočkách. Od příslušných radnic se očekává, že pro zaparkování mobilní pobočky vyhradí vhodné místo, případně zajistí i její napojení na silnoproud. Samozřejmostí by mělo být, že obec tuto službu bude dostatečně propagovat, aby o ní věděli jak místní občané, tak třeba i »přespolní«, či chalupáři a chataři. Nyní mobilní pobočka zajíždí do Polné, Suchdola nad Lužnicí, Českých Velenic, Volar, Ledenic, Borovan, Bavorova a Netolic, což je oblast zahrnující něco málo přes 33 tisíc obyvatel. Podle Christopha Glasera by každá lokalita, kterou mobilní pobočka GE Money Bank bude obsluhovat, měla čítat n alespoň 20 tisíc obyvatel. ivan Ryšavý HN01285-1 V mobilní pobočce GE Money Bank jsou k dispozici dvě prodejní přepážky, každá obsluhovaná bankéřem, a bankomat. v lEdEnicích novou Službu uvítali Své o tom ví Mgr. Miroslav Franěk, starosta městyse Ledenice na Českobudějovicku. »Když u nás zrušil svou pobočku jeden z největších peněžních ústavů, museli naši občané i kvůli zcela běžným bankovním transakcím cestovat 12 kilometrů do krajského města. Pokud jsme banky žádali o to, aby u nás umístily alespoň bankomat, měly řadu tvrdých podmínek. Například, abychom k nim převedli svůj účet, a obvykle žádaly i finanční příspěvek, zpravidla okolo 100 tisíc korun. Mobilní pobočka GE Money Bank, která občanům nabízí vše potřebné, je proto pro nás dobré řešení této situace,« vysvětluje starosta Ledenic. Proč GE Money Bank svou mobilní pobočku premiérově uvádí právě na jihu Čech? »Byla to přirozená volba, neboť jde o region, který velmi dobře známe a se zástupci oslovených municipalit jsme tam rychle nalezli společnou řeč,« říká Christoph Glaser. Pokud se koncept mobilní pobočky osvědčí, má podle jeho slov banka v plánu rozšířit její služby i do dalších regionů, například do západních nebo východních Čech, stejně jako třeba na jižní Moravu. Mobilní pobočka GE Money Bank – technické detaily červenec 2012 11 Ekonomika míří účetnictví ke svému kolapsu? jak problémy řešit? /3 Kvůli praktické neaplikovatelnosti některých ustanovení předpisů v rámci účetní reformy, se mnohé účetní jednotky ocitají ve značné nejistotě. Zmatečné předpisy však dokonce slouží i jako nástroj šikany ze strany některých kontrolorů včetně dopadů na pokuty a sankce ukládané obcím. n ejvíce zmatečné jsou předpisy k účetní reformě z hlediska oblastí u podrozvahy, opravných položek k dlouhodobému majetku a k ocenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji. V tomto textu jde jen o stručné shrnutí problematiky. K jednotlivým oblastem totiž odborná veřejnost vypracovává rozbory na několik desítek stránek, bohužel bez relevantních reakcí ze strany předkladatelů předpisů. 1. podRozvaha Od roku 2010 mají účty podrozvahy závazné obsahové vymezení. Tato úprava předpisu nejenže znehodnotila data, která účetní jednotky před zahájením účetní reformy již na podrozvaze sledovaly, ale také zamezila možnostem sledovat na podrozvaze informace potřebné pro řízení a rozhodování na úrovni účetní jednotky. Některé významné informace se přesunuly do operativních mimoúčetních evidencí, což bylo zpravidla na úkor jejich kvality. Oproti tomu je povinná podrozvahová evidence obsahově vymezena natolik zmatečně a nejasně, že většina účetních jednotek se dodnes dohaduje, co zde vlastně má sledovat. Přitom Ministerstvo financí (MF) už dva roky nereaguje na četné žádosti o objasnění svého záměru v oblasti podrozvahových účtů. Nyní jsou postupy účtování na podrozvaze jednotlivých účetních jednotek natolik odlišné, že sumarizovaná data nemohou mít ani minimální vypovídací schopnost. Jinak řečeno, všechny obce dělají ve vztahu k podrozvaze zcela zbytečnou práci. n Situace v praxi: V lednu 2011 přislíbil odbor 28 MF stanovit pravidla pro účtování na podrozvaze, ale dosud tak neučinil. V březnu 2011 zpracoval jeden kraj návrh na účtování věcných břemen (některé kraje požadují na obcích jejich evidenci v podrozvaze, jiné kraje obcím evidenci věcných břemen na podrozvaze zakázaly). V září roku 2011 tomuto kraji Ministerstvo financí odpovědělo, že se věcnými břemeny začne zabývat nejdříve v roce 2013. Jak se má postupovat do té doby vyřešení tedy nikdo nestanovil. Na otázky, zda MF myslí vážně ustanovení v podrozvaze, např. o tom, že budoucí přijetí úvěru jako závazku má být evidováno na pohledávkách, zda se opravdu mají odhadovat budoucí škody 12 K jednotlivým oblastem odborná veřejnost vypracovává rozbory na několik desítek stran. Bohužel bez relevantních reakcí ze strany předkladatelů předpisů. na majetku a evidovat je na podrozvaze apod., je ze strany MF naprosté informační embargo. Obsahové vymezení podrozvahy z hlediska základních účetních principů je až trapně neodborné. Objektivně lze jen uznat, že se alespoň novelou k 1. 1. 2012 vyjasnilo rozdělení na krátkodobost a dlouhodobost. 2. REálná hodnota majEtku uRčEného k pRodEji Jde o typický příklad, kdy účetní předpis stanoví nějakou účetní metodu, ale neurčí cíle, jichž chce touto metodou dosáhnout, ani postupy k jejímu dosažení. Na základní otázku, jaká hodnota majetku je v tomto případě myšlena, je jinak slovně reagováno úředníky MF, jinak zní důvodová zpráva k zavedení této metody. Mimo to, slovní požadavek MF k zobrazení toho, že účetní jednotky prodávají majetek pod cenou obvyklou, je často v rozporu s účetním principem opatrnosti. n Příklad: Město prodává byty stávajícím nájemníkům za 30 % odhadní ceny bytů. Reálná hodnota by tedy mohla být buď hodnota, které lze prodejem majetku dosáhnout, nebo cena obvyklá na trhu (zde bychom mohli ještě uvažovat, zda na místním trhu, nebo všeobecně). Při diskusích k reálné hodnotě úředníci Ministerstva financí vysvětlovali záměr evidence reálné hodnoty tak, že by se mělo přecenit na cenu obvyklou, která je v optimálním případě dosažitelná, bez ohledu na to, jaká pravidla si pro prodej stanovila účetní jednotka. Z výkazů po realizaci prodeje, že pak bude vidět, že město realizovalo jen 30 % reálné hodnoty (ve smyslu, že nenakládá efektivně se svým majetkem). Z hlediska účetnictví je však toto nepřípustné a porušuje se tím zákon o účetnic- tví. Nelze totiž vykazovat majetek v hodnotě o 70 % vyšší, než je skutečná realizovatelná hodnota. n Situace v praxi: Hodně účetních jednotek se kvůli této nejasnosti obrátilo na ustanovení zákona o účetnictví, podle něhož nelze-li reálnou hodnotu objektivně stanovit, pak se nepřeceňuje. Dosud metoda z hlediska cíle není vyjasněna (v roce 2012 se jen vyjasnil účetní postup) a z hlediska sumarizovaného výkaznictví je to metoda zbytečná. Opět to znamená, že ti, kteří konají nějaké pokusy k přecenění, vykonávají zbytečnou práci. Je vhodné připomenout, že jde o ryze »českou akci«, protože mezinárodní účetní předpisy takové přecenění neakceptují. 3. opRavné položky k dlouhodobému majEtku Ani v tomto případě nejsou stanoveny cílové hodnoty ocenění. Častá odpověď ze strany Ministerstva financí je, že majetek by se měl metodou opravné položky upravit tak, aby hodnota netto odpovídala prodejní ceně snížené o náklady s prodejem. Zní to hezky, ale u obcí by to v důsledku mohlo znamenat, že veškeré komunikace, veřejné osvětlení, a další »neprodejné« stavby povedou obce v nulovém ocenění, což asi také není nejsprávněji vykazované aktivum. Zde se jedná o novou metodu, zahájenou k 31. 12. 2011. Pokud se však o nastavení opravných položek k dlouhodobému majetku nějaká obec k 31. 12. 2011 takto pokusila, někteří kontroloři jí to dokonce vyčetli, neboť nevěděli, jak mají vyhodnotit správnost postupu. Ač by byly v určitých případech opravné položky k dlouhodobému majetku na místě, tak kvůli nízké kvalitě předpisu k jejich aplikaci do praxe vůbec nedojde. Mezinárodně jsou určité postupy stanovení hodnoty aktiv veřejného sektoru, u nichž se hodnotí jejich obslužný potenciál, popsány a určeny. České předpisy však na ně neberou ohledy. závěREm Dnes jsme se dotkli tří oblastí, které účetní jednotky zatěžují zbytečně, jež bez stanovení cílů nemají žádný informační přínos a slouží jen jako nástroj šikany ze strany kontrol včetně dopadů na pokuty a sankce ukládané obcím. Pokusí-li se některé účetní jednotky o jejich aplikaci, setkají s pochybnostmi, zda postupovaly správně (každý kontrolor prosazuje svůj výklad předpisu). Když pro jejich zmatečnost tyto metody neaplikují, naopak se jim zase vyčítá, že se n o to pokusit měly. ivana SchnEidERová auditor, číslo osvědčení 1840 acha obec účtuje s. r. o. červenec 2012 KB Ekonomika červenec 2012 MO001253-6 KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 02.indd 1 13 20.4.12 10:32 Ekonomika ostré útesy jsou už na dohled, strhneme kormidlo včas? Připodobníme-li města a obce k plavidlům na širém moři a jejich vedení ke kapitánům, je na pováženou, kolik těchto lodí pod »politickým kurzem momentální prosperity« míří na »ekonomické útesy«. Na palubách se ovšem ještě tančí... m nohá města jako by řadu let žila v jakési letargii, než se na kapitánský můstek postaví velení schopné otočit loď od rychle se blížících útesů zpět na širé moře nabízející mnohé objevy, bohatství a radost pro celou posádku. Tu a tam mně zatelefonuje některý z municipálních klientů, s nímž jsem byl v kontaktu už před lety. »Jsme v koncích s financemi, potřebujeme pomoci,« sděluje. Po mé odpovědi »Vlastně jsem vaše zavolání už očekával« sluchátko mého mobilu zpravidla na chvilku oněmí. Pauzu pak přeruší až můj dovětek: »Dělal jsem vám přece výhled už před dvěma lety...« Trendy jsou více než okamžitý stav, více než zůstatky na účtech, více než majetek. Jsou totiž výsledkem našich minulých rozhodnutí a pouze vyjadřují kurz, který si před lety radnice samy zvolily, přičemž už tehdy, pravda asi nevědomky, »svoji loď« nasměrovaly k »ekonomickým útesům«. Dlužno dodat, že nejedno vedení města před lety přitom nebralo ohledy na dobré rady a začíná hledat pomoc až teď, ve chvíli, kdy jsou ostré útesy již na dohled. námořní mapy modERní obcE: indikátoRy Ekonomických ÚtESů Lidé na kapitánských můstcích často ani netuší, že se svěřenou lodí manévrují už velmi blízko »ekonomických útesů«. Proto do »námořních map Moderní obce« zapisuji několik těchto informací o skrytých hrozbách pod hladinou. n Útes = Trendy. Trendy hlavních ekonomických dat jsou důležitější než stav na účtech města či jeho nulová zadluženost apod. Měl jsem klienty z měst, jimž banka nechtěla půjčit, ačkoliv jejich dluhy byly nula a zůstatky na účtech poměrně vysoké. Mnohem podstatnější než tučné či hubené konto města je to, zda během posledních tří čtyř let konto dramaticky hubne nebo naopak slibně »buclatí«. Konto, dluhy a majetek nejsou zdaleka tak důležité jako trendy. n Útes = Majetek. Mnoha městům sice konto roste, ale jejich veřejný majetek chátrá. Je překvapivé, kolik měst takto žije na úkor stavu svého majetku (nemá na odpisy). Neustále mě ovšem také udivuje, že k takového praxi se uchyluje i mnoho malých obcí. Heslem posledních let je »Nemáme na údržbu majetku, ale postavíme si to či ono z dotace«. Přitom tolik let po revoluci člověka až zamrazí kontrast mezi běžnou českou (moravskou, slezskou, valašskou…) obcí na straně jedné a východoněmeckou 14 na straně druhé. Tento rozdíl, jak pozoruji, se postupem času stále prohlubuje. Němci totiž velkolepě nehromadí veřejné budovy a majetek jako Češi, mají obce vybavené účelně, nestavějí megalomanské křižovatky s nadjezdy a zimní haly a aquacentra a obejdou se i bez »kulturáků« v malých obcích. Také k veřejnému majetku přistupují, jako by to byl jejich majetek doma. Fakt je, že i úroveň péče o majetek doma je tam rozdílná. Mnoho z toho je dáno výchovou a snad i geny, kdo ví. Rozhodně by se však radnice měly držet mého oblíbeného hesla »Co nejméně majetku, který nás stojí peníze, a maximum kvalitních služeb pro občany«. n Útes = Finanční síla (kondice). Souvisí s oběma předchozími. Není ostudou, má-li obec nebo město malou finanční sílu. Ostudou je, když finančně slábne a nesílí, neudrží-li dobrou finanční sílu či alespoň tu nutnou k přežití – a zejména, nezná-li municipalita své hranice a připustí-li své předlužení či sáhne-li k rozpuštění rezerv, aby mohla »žít na vysoké noze«. Pravda, malé obce bývají do této pasti nevinně nahnány dotacemi a budováním kanalizací. Mnohá sídla také pykají za špatná rozhodnutí předchozích vedení – o megaprojektech z dotací jsme toho napsali už dost. Jakou neblahou roli v tom sehrávaly některé regionální rady, se ukazuje v posledních kauzách. Nyní jsou na řadě státní fondy, aby se také v jejich případě odkrylo, co vše nesmyslného podpořily dotacemi. Dotační byznys u nás ovládá nezákonná lobby z řad politických bílých koní a korumpujících firem. Každopádně bez ohledu na tato fakta existuje hned několik indikátorů pro finanční sílu a kondici města. Jednotlivý indikátor sám o sobě však nic neznamená. Proto je třeba všechny posuzovat komplexně s invencí a erudicí analytika. Indikátory, které mohou ukazovat na špatný stav financí města/obce: a) Struktura příjmů a výdajů s ohledem na stabilitu alespoň za posledních pět let. b) Provozní saldo – nebezpečná je hranice pod 10 % běžných příjmů. c) Dlouhodobé dluhy (závazky) – nebezpečná je hranice pětinásobku provozního salda (záleží však na trendech). Stejně tak je třeba zohlednit cenu dluhů. d) Rezervy – nebezpečná je nízká rezerva (nižší než přibližně 20 % ročních běžných příjmů). e) Odpisy – pokud nemá město na odpisy základního majetku, žije na jeho úkor a majetek pravděpodobně chátrá. Útes = Hospodaření organizací a společností měst. Styl »Od deseti k pěti« nebo hodně časté »Až se jednou na „jejich“ hospodaření podíváme«. Nebo komické a úsměvné »My si to uděláme sami, bude to levnější«. To je jako kdyby například místo Zdeňka Pohlreicha naučil v restauraci kuchaře vařit dobrá jídla účetní, učitel tance či doktor psychologie. Zkrátka podle toho, kdo je zrovna majitelem restaurace. Nebo – a to už bez přirovnávání, kdo je právě starostou či kteří lidé jsou místostarosty. Nemálo zaměstnanců města (kuchařů), leč odborníků, již totiž má letitou špatnou praxí otupělé smysly a vaří »smažák« s třicetiprocentním eidamem a pizzu s hermelínem. Zkrátka ztratili přehled, invenci a často také rozhled. To je normální a běžný jev vyhoření. Zabránit mu je možné pouze vlastním rozvojem, cestováním do nejvyspělejších míst a erudicí spojenou s motivací. n Útes = Standardy kvality a motivace lidí, a to nejen v úřadě města, ale především také v organizacích a společnostech města. Mnohá vedení měst se domnívají, že posádka je od toho, aby poslouchala. Avšak už méně se starají o to, s jakým zápalem a nasazením zaměstnanci radnic pracují, neboť jejich motivaci považují za plýtvání zdroji a energií. To je však jeden z největších omylů a velmi silný indikátor, velmi nebezpečný »útes« hrozící ztroskotáním. Jeden motivovaný námořník vydá za deset běžných. n Útes = Zavedený interní předpis, který říká, kupujme vždy nejlevnější produkty. Bývají to však nakonec často lživé, kradené či kamuflované produkty pseudofirem. Některé firmy na trhu nabízejí například audity a zlepšení hospodaření organizací za 40 tisíc korun apod. To jsou nesmysly. Stále přece platí, že dobrý, spolehlivý, kvalitní a nekradený mercedes nekoupím za cenu žigulíka nebo trabanta. Tím spíše je to nesmyslné, když ani zákon to radnici neukládá. Jediné měřítko v podobě ceny je vždy značně rizikové, ať již kupujeme jogurt, poradenské služby nebo zimní stadion. Některé radnice se dají poměrně snadno napálit, když stanoví pouze cenu jako hodnoticí kritérium také u zakázek malého rozsahu. Jistěže lze namítat, že za to může dokonce i v našich korupčních podmínkách stále ostřejší zákon o veřejných zakázkách. Jenže za činy nemůže zákon, nýbrž lidé. Zákon by měl hájit veřejný zájem, a tím je dobrá kvalita za dobrou cenu. Tedy nikoliv nepoživatelný škrobový jogurt, byť třikrát levnější než mléčný a sedmkrát levnější než smetanový. Něco takového jistě nebylo záměrem zákonodárců a není to ani v zájmu n obcí a měst i jejich obyvatel. n luděk tESař www.cityfinance.cz červenec 2012 Ekonomika obce loni s kladným saldem Podle nejnovější analýzy CCB – Czech Credit Bureau loni obce (bez Prahy) zaznamenaly rekordní pokles celkových příjmů. Ty se meziročně snížily o 4,8 %, tedy o více než 10 mld. Kč. Nejvíce se na tom podílelo meziroční snížení dotací o 6,7 mld. Kč spolu s poklesem kapitálových příjmů o 4,2 mld. Kč. n avzdory těmto faktům obce jako celek v uplynulém roce vykázaly kladné saldo svého hospodaření ve výši 0,8 mld. Kč. Podařilo se to všem velikostním kategoriím obcí, s výjimkou největších sídel nad 5000 obyvatel. Tyto největší obce, reprezentující sice pouze 4 % obcí v zemi, avšak 20 % obyvatel, zaznamenaly záporné saldo Struktura příjmů obcí podle velikostních kategorií v letech 2009–2011 (v mld. Kč) Příjmy celkem obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 Daňové příjmy obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 Dotace obce bez prahy 1–199 200–499 500–4999 nad 5000 Kapitálové příjmy obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 2009 197,4 3,9 10,4 15,0 38,6 131,6 2009 97,0 2,2 5,7 8,2 18,8 62,2 2009 62,6 0,9 2,9 10,1 45,1 2009 13,9 0,3 0,6 1,0 2,6 9,3 2010 215,1 4,2 11,6 17,0 41,4 141,1 2010 101,3 2,0 6,0 8,8 19,8 64,7 2010 76,4 1,5 3,4 13,7 52,9 2010 12,7 0,1 0,6 1,1 2,2 8,6 2011 204,8 3,9 11,2 16,3 38,8 13 4,5 2011 100,3 2,0 6,1 8,7 19,5 64,1 2011 69,7 1,1 3,1 11,7 49,3 2011 8,5 0,2 0,5 0,9 1,8 5,2 2011 - 2010 -10,4 -0,3 -0,3 -0,7 -2,2 -6,5 2011 - 2010 -1,0 0,0 0,0 -0,1 -0,2 -0,7 2011 - 2010 -6,7 -0,3 -0,3 -2,0 -3,7 2011 - 2010 -4,2 0,0 -0,1 -0,2 -0,5 -3,5 2011/2010 (%) -4,8 -7,2 -3,0 -0,3 -6,2 -4,6 2011/2010 (%) -1,0 0,1 0,3 -1,3 -1,2 -1,0 2011/2010 (%) -8,8 -22,4 -8,5 -14,6 -6,9 2011/2010 (%) -33,1 27,5 -15,5 -18,4 -21,7 -40,2 Celkové a kapitálové výdaje obcí v letech 2009–2011 (v mld. Kč) Výdaje celkem obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 Výdaje kapitálové obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 2009 211,5 3,7 11,2 15,7 39,0 142,0 2009 66,0 1,3 4,4 6,1 15,6 38,6 2010 216,5 3,9 11,0 16,4 39,9 145,3 2010 66,5 1,3 3,8 6,3 15,7 39,5 2011 204,0 3,7 10,7 15,7 38,7 135,1 2011 56,1 1,2 3,8 5,8 14,6 30,7 2011 - 2010 -12,6 -0,3 -0,2 -0,7 -1,2 -10,2 2011 - 2010 -10,3 -0,1 0,0 -0,5 -1,0 -8,7 2011/2010 (%) -5,8 -7,0 -2,2 -4,2 -2,9 -7,0 2011/2010 (%) -15,6 -5,9 -1,1 -0,8 -6,5 -22,1 0,6 mld. Kč. Nejlepšího výsledku naopak dosáhly nejmenší obce (do 199 obyvatel), konkrétně +0,2 mld. Kč, což představuje 5,3% podíl salda na jejich celkových příjmech. klESly kapitálové, alE i běžné výdajE Čím to je, že obce jako celek v roce 2011 tak úspěšně čelily výraznému poklesu svých příjmů? Když v závěru června experti společnosti CCB – Czech Credit Bureau představovali v Praze médiím svoji každoročně vypracovávanou analýzu hospodaření municipální sféry v minulém roce, zdůrazňovali, že obce uměly propad příjmů kompenzovat poklesem výdajů Nešlo přitom o omezení pouze kapitálových výdajů (o 10,3 mld. Kč), jak zpravidla bývá v takové situaci zvykem. Ale také běžných výdajů, což bývá naopak velmi neobvyklé. U největších obcí (nad 5000 obyvatel) bylo tempo snížení běžných výdajů nižší než průměr za všechny obce. Naproti tomu největší obce nejvíce snížily podíl kapitálových výdajů na svých celkových výdajích. Ze loňského souběhu meziročního snížení dotací (zejména ze strany regionální rad regionů soudržnosti) a meziročního snížení kapitálových příjmů obcí Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CCB – Czech Credit Bureau, vyvozuje, že obce se většinově nesnažily vyrovnat nižší objem dotací prodejem svého majetku. SnížEní příjmů obcí nEvEdlo k RůStu jEjich dluhu Neméně podstatné je zjištění, že snížení příjmů obcí se nepromítlo ani do růstu jejich dluhu. Vyjdeme-li z metodiky Ministerstva financí, podle níž dluhy obcí zahrnují bankovní úvěry a komunální obligace spolu s návratnou finanční výpomocí a půjčkami ze státního rozpočtu a ze státních fondů, pak se v roce 2011 dluh obcí jako celku dokonce meziročně snížil o 0,5 mld. Kč. Zatímco totiž v roce 2010 dluh obcí (bez Prahy) činil 50,9 mld. Kč, v minulém roce už jen 50,4 mld. Kč. Celkové snížení dluhu obcí loni nastalo vůbec poprvé od roku 2007! Nejrazantněji dluh snížily nejmenší obce (o 17 %) a v tomto směru se dařilo i ostatním velikostním kategoriím. Zvýšení dluhu zasáhlo pouze obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (na celkem 8,7 mld. Kč, /st tedy pouze o 1,4 %). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí v letech 2010 a 2011 (v %) Kategorie obce obce bez prahy 1–199 200–499 500–999 1000–4999 nad 5000 2010 30,7 32,4 34,6 38,2 39,3 27,2 2011 27,5 32,8 35,0 36,7 37,8 22,8 Zdroj: CCB – CZeCH Credit Bureau červenec 2012 15 Ekonomika v zadávání veřejných zakázek se ujímají vlády nová e-tržiště j ak vysvětluje ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jana Jabůrková, nový systém elektronických tržišť řeší zejména upřesnění zadávacích postupů a regulace, způsob hrazení poplatků za úkony realizované prostřednictvím elektronického tržiště veřejné správy, podstatné rozšíření povinných komodit a zvýšení objemu veřejných zakázek malého rozsahu realizovaných prostřednictvím elektronického tržiště. Které další významné změny a výhody přináší tento nový systém zadávání veřejných zakázek? Je definován nový obchodní model, v němž správce stanovuje minimální technické požadavky, vybírá provozovatele a hradí poplatky za základní služby e-tržiště, které umožní celý proces zadání veřejných zakázek. Provozovatel, vybraný v koncesním řízení, vytváří tržiště na své náklady, čímž přebírá část rizika při zavedení služby. Za poskytování základních služeb mu správce hradí poplatky podle stanoveného ceníku. Provozovatel může i vybírat poplatky za tzv. aditivní služby přímo od uživatelů. Uživatelé využívají služby vybraného elektronického tržiště podle stanovených pravidel a hradí jenom aditivní služby v případě, že se rozhodnou je využívat. Cílem je zvýšit efektivitu a úspory v zadávání veřejných zakázek malého rozsahu rozšířením možností využití elektronického zadávání. E-tržiště zásadně podporují transparentnost zadávání veřejných zakázek, zrychlují komunikaci v rámci životního cyklu veřejné zakázky, vedou ke snížení ceny nakupovaných komodit, snížení transakčních nákladů a zvýšení konkurenčního prostředí mezi dodavateli za současného udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek. Rovněž nový systém napomáhá zavedení ucelenější evidence veřejných zakázek za účelem analytických a statistických vyhodnocení (v podobě např. výdajové analýzy) a zlepšuje přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Vše je přitom v souladu s platnou legislativou v oblasti zadávání veřejných zakázek. Systém tak eliminuje procesní chyby zadavatelů a dodavatelů v procesu zadávání. n n Obce a města se už nyní na nových e-tržištích mohou dobrovolně zaregistrovat. 16 Počítá se výhledově s tím, že by registrace byla povinná i pro ně? Na základě analýz v dokumentu Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu podle opatření J.6 Národního plánu (Strategie) byl vybrán postupný náběh používání e-tržišť, přičemž bude řešen ve dvou základních etapách. V první etapě implementace e-tržišť se skutečně počítá s povinností danou usnesením vlády, které má dopad jenom na ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace. Ostatní subjekty, jak jste už zmínil, mohou využívat e-tržiště dobrovolně. Usnesení vlády představuje nejjednodušší a nejrychlejší způsob uložení povinnosti omezenému okruhu zadavatelů. Spuštění druhé etapy bude vycházet z vyhodnocení první etapy ostrého provozu e-tržišť a bude podmíněno legislativními změnami, a to zejména zákona o veřejných zakázkách (příp. prováděcího předpisu k zákonu). Počítá se s ním však nejdříve až po roce fungování elektronických tržišť v ostrém provozu. Důvod postupné implementace je vesměs praktický a umožní nastavit tržiště podle požadavků legislativy, ale i zadavatelů. Umožňuje nejrychlejší způsob implementace změn a odstranění omezení starého systému a zároveň umožňuje maximalizovat výše uvedené přínosy. Kolik zadavatelů z municipální sféry využívá elektronickou podporu zadávacího řízení? A proč je jich zatím tak málo? Ministerstvu pro místní rozvoj uložila vláda ČR svým usnesením ze dne 5. ledna 2011 č. 5 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 mj. monitoring stávajícího a plánovaného stavu využívání moderních informačních a komunikačních technologií v procesech zadávání veřejných zakázek. Potřebné informace se zjišťují formou dotazníkového šetření v pravidelných ročních intervalech. Porovnáním dat mezi jednotlivými roky je analyzována zejména míra rozšíření/zavádění elektronických nástrojů do procesu zadávání veřejných zakázek. Dotazníkového šetření za rok 2012 se zúčastnilo 220 subjektů z kategorie územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Celkem 27 % subjektů z této kategorie uvedlo, že již elekn foto: arCHiV Od 1. července už neplatí dosavadní systém zadávání veřejných zakázek a ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace musí veřejné zakázky zadávat již jen na nových e-tržištích. Obce a města zatím takto postupovat nemusí. Ovšem možná už po roce ostrého provozu nového systému tato povinnost dolehne i na ně. Jana Jabůrková obcím a městům doporučuje, aby se na některém z nových e-tržišť dobrovolně zaregistrovaly už nyní. tronickou podporu implementovaly a počítají s dalším rozvojem. Elektronickou podporu zadávacího řízení naopak zatím vůbec nezvažuje 32 % subjektů z kategorie územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (podrobněji viz grafy na str. 17 – pozn. redakce). Mezi nejčastěji uváděné problémy při implementaci elektronických nástrojů patří neochota dodavatelů účastnit se elektronických zadávacích řízení, nepřipravenost informačních systémů na komplexní podporu procesu zadávání veřejných zakázek a nedostatek školení na téma elektronické zadávání veřejných zakázek. Aktuálním výstupem je Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012, dostupná na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (viz http://www.portal-vz.cz/ Aktuality/Vysledky-setreni-elektronizacezadavani-verejnych- ). Podle našeho názoru dalšími důvody určité neochoty některých zadavatelů z oblasti veřejné správy využívat tohoto elektronického nástroje může být výše investice do jeho pořízení či využívání, nutnost změn organizačních procesů atd. n Proč jsou zatím v provozu jen dvě e-tržiště, přičemž zřejmě ani k 1. červenci nebude v provozu všech pět, jejichž provozovatelé o tom s MMR uzavřeli koncesní smlouvu? MMR vynaložilo veškeré úsilí na přípravu nového systému e-tržišť a vzhledem k legislativním změnám iniciovalo posunutí termínu spuštění elektronických tržišť. Všichni provozovatelé opakovaně deklarovali schopnost a připravenost spustit e-tržiště v termínu. Nicméně i přes posunutí termínu a deklarace provozovatelů je možné, že někteří z nich nebudou schopni k tomuto červenec 2012 Ekonomika datu spustit jejich elektronická tržiště. Jestliže některý z provozovatelů skutečně nespustí e-tržiště k 1. 7. 2012, MMR vůči němu přistoupí k finančním sankcím v souladu s uzavřenou koncesní smlouvou. Pokud by se město či obec chtěly dobrovolně zaregistrovat na novém e-tržišti, jak by měly postupovat a co byste jim doporučila? Pro registraci z důvodu jednoznačné identifikace je nutné vlastnit zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značku založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu. Jako přílohu žádosti o registraci je žadatel o registraci povinen předložit výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. V případě, že žadatel nebyl zřízen zákonem, ani není veden v obchodním rejstříku či jiné obdobné evidenci, je povinen předložit zřizovací (zakladatelský) dokument. Z předložených dokumentů musí být zřejmé, kdo je oprávněn jednat jménem žadatele. Jako přílohu žádosti o registraci přiloží žadatel i doklad jednající osoby o oprávnění jednat jménem či za žadatele. Elektronická tržiště jsou intuitivní a každý, kdo si osvojil alespoň základy počítačové gramotnosti, práci s tímto nástrojem jistě zvládne. Nicméně, uživatelé mají možnost přihlásit se na školení. MMR zahájilo projekt Vzdělávání uživatelů e-tržišť jako součást Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), který od ledna 2012 zabezpečuje jednotlivé vzdělávací kurzy pro uživatele nového systému e-tržišť. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost (reg. č. CZ.1.04/4.1.00/62.00006). Kromě školení pořádaného MMR mají uživatelé možnost účastnit se také školení pořádaných provozovateli e-tržišť, kteří mají povinnost pravidelně školit uživatele. Uživatelé za tato školení nic neplatí. n V čem a jak si mohou nová e-tržiště konkurovat a jaké výhody z toho mohou těžit zaregistrovaní zadavatelé, případně i zaregistrovaní dodavatelé? Jaké výhody by město případně mělo, kdyby se zaregistrovalo na více e-tržištích? Registrace na e-tržišti je zdarma pro zadavatele i dodavatele. Poplatky za poskytování základních služeb hradí správce e-tržišť, tedy MMR. Poplatky za aditivní služby, definované v Provozním řádu každého e-tržiště, jsou hrazeny zadavateli a dodavateli. Konkurence mezi jednotlivými provozovateli e-tržišť je dána především kvalitou poskytování nabízených základních i aditivních služeb a obchodním modelem jako takovým. MMR doporučuje registraci u jednoho e-tržiště, a to kvůli zachování co nejvyšší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a ucelenější evidence veřejných zakázek za účelem analytických a statistických vyhodnocení. veřejných zakázek (Individuální elektronický nástroj – IEN), který splňuje požadavky technické specifikace a požadavky zákona na elektronické nástroje, mohou požádat o udělení výjimky z povinnosti používat e-tržiště. Bylo by možné zveřejnit tutéž zakázku na e-tržišti i prostřednictvím původního IEN? Jako správce e-tržišť MMR nemá v úmyslu mařit investice vložené do elektronického zadávání jednotlivými zadavateli. Naopak se snaží podporovat elektronizaci. Proto jsme v systému ponechali možnost udělení výjimky pro tzv. resortní elektronická tržiště. Zadavatel (např. ústřední orgán státní správy) má možnost provozovat a používat pro zadávání veřejných zakázek resortní e-tržiště, pokud toto e-tržiště bude splňovat požadovanou technickou specifikaci. Podmínkou je však udělení výjimky v příslušném aktu, který reguluje e-tržiště v České republice (výjimku uděluje vláda ČR), a to po předchozím posouzení shody resortního e-tržiště s požadavky technické specifikace ze strany správce e-tržišť. Resortní e-tržiště musí rovněž splňovat veškeré legislativní požadavky na elektronické nástroje. červenec 2012 n Může být případně dobrovolná registrace města či obce jejich výhodou do budoucna? Veškeré výhody, které jsem už uvedla, platí i pro dobrovolné zapojení samospráv do systému e-tržišť. Jde zejména o snížení cen nakupovaného zboží a služeb z důvodu zvýšení konkurence mezi dodavateli. Systém je vysoce transparentní a eliminuje procesní chyby v zadávacím procesu. Možnost dosáhnout toho všeho mají obce a města bez nutnosti investice do vlastního řešení elektronizace. Dřívější registrace jim umožní využívat tyto přínosy a zároveň se připravit na situaci do budoucna, kdy se rozšíření povinnosti používat e-tržiště plán nuje i na ostatní veřejné zadavatele. ivan Ryšavý Zadavateli odhadovaná roční výše úspor při správném zavedení elektronických nástrojů nemáme provedený odhad úspor 58 % Zavedení a provoz elektronických nástrojů je dražší, než kolik budou činit úspory 5 % Úspory po odečtení nákladů spojených s provozem elektronických nástrojů budou nulové 13 % do 1. mil. kč. 13 % 1 mil. kč–10 mil. kč 9 % 10 mil. kč–30 mil. kč 1 % n n Zatím platí, že zadavatelé, kteří využívají jiný informační systém pro zadávání Uveřejnění VZ na dvou místech bychom však nedoporučovali. Takový postup by totiž mohl mít za následek nedodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace z § 6 ZVZ a také zvyšuje nároky na administraci, nutnost souladu všech dokumentů a rovněž posouzení a hodnocení případných nabídek. nad 30 mil. kč 1 % Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (porovnání vybraných kategorií zadavatelů) česká republika a státní příspěvkové organizace Územní samosprávný celek a příspěvkové organizace Celkové výsledky 1% 47 % 27 % 30 % 2% 2% 19 % 18 % 22 % 15 % 14 % 9% 3% 4% 4% 18 % 32 % 31 % již jsme elektronickou podporu implementovali a počítáme s dalším rozvojem. již jsme elektronickou podporu impelementovali a s dalším rozvojem nepočítáme. plánujeme implementovat do 12 měsíců. plánujeme implementovat do 3 let. plánujeme implementovat za více než 3 roky. elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme. Zdroj: MMr/portÁl o VeŘejnÝCH ZakÁZkÁCH a konCesíCH 17 Informační a komunIkační technologIe geografická data Prahy na jednom místě Když jsme se jako obyvatelé sídliště snažili zabránit tomu, aby nám pod okny vzniklo odpadové hospodářství, dobře nám posloužil pražský Geoportál. Snadno a rychle jsme se dostali k informacím, které byly nejednou v rozporu s tvrzením investora i úřadem městské části. P osláním Geoportálu hl. m. Prahy je umožnit snadné dohledání dat, mapových aplikací, mapových služeb a informací o geografických datech a digitálních mapách, které vytváří, nebo spravuje Hlavní město Praha, většinou prostřednictvím Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) jako příspěvkové organizace. »Je to takový velký rozcestník, jehož jednotlivé aplikace jsou vyvíjeny samostatně, ale tvoří velkou rodinu mapových aplikací,« říká Jiří Čtyroký, vedoucí odboru prostorových informací ÚRM. »Snažíme se, aby dílčí aplikace měly jednotné či podobné ovládání, obdobný design a komunikovaly spolu.« Geoportál (www.geoportal.cz) byl spuštěn vloni v březnu a průběžně je dále rozvíjen. Dlouhodobě zaznamenává návštěvnost 100 až 150 unikátních návštěvníků denně, ale mnozí uživatelé již našli »své« mapové aplikace a přistupují k nim přímo. Denní návštěvnost oblíbenějších aplikací je vyšší – Cenová mapa zhruba 550, Výkresy územního plánu kolem 200. »Největší využití mají stránky Hledání dat, služeb a aplikací, což je klíčová funkce geoportálu, a stránky věnované Mapovým aplikacím, Mapovým službám a Datovým sadám,« uvádí Jiří Čtyroký. tIPy Pro veřejnou sPrávu Pokud jde o veřejnou správu, té by zvláště doporučil aplikaci Georeport, která přináší nejrychlejší souhrnnou informaci o území z nejaktuálnějších dat, jež má město k dispozici. Z méně známých novějších aplikací je třeba zmínit některé novinky – např. Archiv ortofotomap, zpřístupňující letecké mapy Prahy od roku 1938 do současnosti, nebo Archiv územních plánů. Poskytování dat prostřednictvím mapových služeb zažilo během posledních let obrovský boom. Mnoho státních organizací, firem, ale i nadšených jednotlivců po celém elektronická komunikace /7 v hodným řešením pro využití potenciálu rychle rostoucí skupiny uživatelů chytrých mobilních telefonů jsou mobilní aplikace. Tedy aplikace, které si uživatelé nejrůznějších operačních systémů mohou koupit či stáhnout zdarma přímo prostřednictvím mobilního telefonu. Aplikace pro turisty či návštěvníky nejrůznějších památek či lokalit patří k těm nejoblíbenějším. Každý uživatel chytrého mobilního telefonu se snadno podívá do on-line obchodu, kde má zpřístupněnou nabídku různých aplikací. V některých případech lze získat aplikaci přímo na místě prostřednictvím přenosu dat přes Bluetooth. V sekcích on-line obchodů věnujících se cestování najdeme mnoho českých aplikací, jež provázejí zájemce po památkách nebo regionech a městech. Nechávají si je vyvíjet nejen komerční společnosti, ale také kraje, města, nebo dokonce zoologické zahrady. Město Děčín se může pochlubit mobilní aplikací pro telefony s operačním systémem Symbian (tedy Nokie) nebo Android, také pro starší telefony s Javou. Aplikace 18 s podtitulem Magistrát do kapsy provede návštěvníky prostřednictvím přehledné mapy s GPS navigací po nejvýznamnějších turistických cílech, informuje o otevíracích dobách i kontaktních údajích. Občanům ulehčuje život mj. tím, že nabízí platbu parkovného pomocí SMS zpráv, odběr informačních textových zpráv, možnost objednat se na úřad (např. na evidenci vozidel, řidičů, občanské průkazy, evidence obyvatel). Tato aplikace byla oceněna v rámci konference Internet ve státní správě a samosprávě jako nejlepší elektronická služba pro letošní rok. I další města myslí na své občany i návštěvníky a připravují pro ně aplikace zdarma. Z větších měst je to např. Ostrava nebo Český Krumlov, z menších Hradec nad Moravicí či Vítkov. Aktivní jsou i kraje. Jako příklad mohou sloužit aplikace Památky Jihomoravského kraje a Památky středních Čech. Zoologické zahrady v Praze, Ostravě, Jihlavě nebo Brně přinášejí návštěvníkům tematické aplikace představující nejzajímavější druhy živočichů. Průvodce existují také pro lyžaře nebo milovníky vína a dobrého jídla. světě buduje mapové servery, a zveřejňuje v různé podobě geografická data. Přitom se nejedná o pouhé zobrazení statického »obrázku« vybraného území, ale o dynamické interaktivní mapy, jež uživateli umožňují se v mapě pohybovat a získávat informace o zobrazených objektech. Na pražském Geoportálu je v podstatě celý obsah mapových aplikací dostupný také formou veřejných mapových služeb. Mezi méně známé mapové služby, které si zaslouží větší využití, patří zejména Digitální mapa Prahy obsahující kompletní obsah Technické mapy včetně inženýrských sítí, dále výkresy územního plánu, územně analytických podkladů a další. Do Druhého roku s novInkamI V červnu byla na portálu zveřejněna aplikace pro hledání území splňujícího určité parametry, např. využití podle územního plánu, dostupnosti MHD apod. V srpnu mají být publikovány vylepšené informace o mapových službách a rozšířené informace o datových sadách. Velkou změnou projde i sekce pro veřejnost. Při spuštění Geoportálu se uvádělo, že jiné kraje obdobně komplexní systém nenabízejí. A zřejmě dosud Prahu nedostihly, avšak za inspirativní z obdobně zaměřených portálů pokládá Jiří Čtyroký Portál mapových služeb Zlínského kraje (dostupný na http://gis.kr-zlinsky.cz/) nebo Mapový portál Jihomoravského kraje (na adrese n http://mapy.kr-jihomoravsky.cz). jaroslav WInter šéfredaktor portálu Helpnet Většina aplikací existuje ve verzi pro uživatele s hojně rozšířenými telefony nebo tablety s Androidem (ke stažení přes Google Play). Nezapomíná se ani na majitele iPhonů, kteří aplikace stahují přes App Store. Některé existují ve verzích pro více operačních systémů. Pro iPhony i telefony s Androidem je dostupná aplikace Horské služby. V tomto případě je hlavní funkcí rychlé přivolání pomoci v nouzi. Funkce není závislá na dostupnosti datového signálu, ale pracuje s lokalizací pomocí GPS. Aplikace také dokáže odeslat Horské službě nouzovou textovou zprávu s přesnou polohou uživatele telefonu. »Mobilní« Horská služba též pomůže vyhledat lyžařská střediska, informace o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí a počasí na daném místě. Podle aktuální polohy uživatele umí najít i nejbližší stanici Horské služby a zobrazit její kontaktní údaje. Součástí aplikace jsou rovněž důležité informace pro návštěvníky – desatero Horské služby, návod, jak poskytnout první pomoc, pravidla jízdy na sjezdovkách a rady, jak předcházet nen bezpečí v lavinových oblastech. jan hanDl ICT publicista červenec 2012 MO0 Informační a komunIkační technologIe Základní registry ve finále? Už na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v dubnu zaznělo, že hlavní překážkou ostrého startu základních registrů (ZR) po 1. 7. bude čas. Nenaplněnost Registru práv a povinností ale podle Ministerstva vnitra neohrozí výkon veřejné správy. Ostatní registry nehlásí větší problémy. n a to, jaký byl stav příprav systému základních registrů těsně před jejich ostrým startem jsme se minulý měsíc dotázali Ministerstva vnitra (MV). Informace Moderní obci poskytl Jiří Korbel z odboru tisku a PR. technologIcky PoDle Plánu »Ověřovací provoz ZR běží a hlavní editační agendové informační systémy jsou připojeny,« potvrdil ke konci června Jiří Korbel. »Řízeným procesem jsou postupně připojovány ostatní menší editorské systémy a zároveň je zpřístupněna registrace pro uživatelské neboli čtecí AIS.« V plném proudu byla také aktualizace dat, denně se jednalo o více než 150 tisíc transakcí. Druhá instance ZR už byla nastěhována do datového centra Státní tiskárny cenin a její oživování a integrace probíhaly podle plánu. Pokračovalo oznamování působností v registrovaných agendách. Obce a kraje byly v polovině června na asi 70 % naplněnosti. MV už v květnu avizovalo, že po procesní stránce ZR k 1. 7. zcela připraveny nebudou v důsledku nenaplněnosti matice práv a povinností a kvůli absenci interaktivních formulářů. Připravovalo proto dočasné řešení. Tento materiál prošel v červnu připomínkovým řízením a MV se jej chystalo předložit vládě. »V případě schválení budou zahájeny okamžité práce na eliminaci rizik, zejména u úředních formulářů,« doplnil Jiří Korbel. Co by podle doporučení MV měly obce a města po 1. 7. rozhodně zajistit? n úpravu vlastního agendového informačního systému pro přístup k základním registrům; úpravu vlastních formulářů pro výkon agend samostatné působnosti; n úpravu procesů při ztotožňování podatele, tj. seznámit své úředníky se změnami procesů; n zajistit přiřazení vlastních úředníků ke konkrétní úřední roli v daném Identity management systému (buď vlastní AIS nebo CzechPOINT/jip). Chystá MV pokračování seminářů, workshopů či konferencí k problematice ZR? »Další publicitu plánujeme až po prázdninách. Ve fázi schvalování textu výzvy je projekt školení v e-Governmentu II a zároveň se připravuje předběžné znění projektové žádosti,« upřesnil Jiří Korbel. n ros a rÚIan: školení a aPlIkace Do Registru osob (ROS), jejž spravuje Český statistický úřad (ČSÚ), vstoupí obecní úřady do role editora z důvodu zřizování příspěvkových organizací. Obce s rozšířenou působností (ORP) budou též editory fyzických osob – provozovatelů stanic měření emisí a honebních společenstev. Budou tyto subjekty zapisovat, přidělovat IČO a aktualizovat referenční údaje. Pro tento účel vytvořil ČSÚ integrovaný agendový informační systém registru osob. V červnu proběhlo několik školení k ovládání systému pro pracovníky ORP, kteří by měli plnit roli konzultantů pro ostatní obce. Finální naplnění Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) provozními daty se plánovalo na 26. června (po uzávěrce tohoto vydání Moderní obce, pozn. red.). Ve věci čištění dat byly obce oslovovány od listopadu 2011, kdy se ve spolupráci s MV vygenerovaly první rozdílové soubory, v nichž obce dostaly k do- Metodické pomůcky k ZR Na portálu Správa základních registrů, www. szrcr.cz, naleznou obce a města řadu materiálů, které osvětlují systém základních registrů a mají pomoci s prací v něm. K dispozici je např. dokument Dopady základních registrů na územní samosprávu a jeho přílohy nebo Kuchařka pro připojení městských částí do testovacího prostředí (pilotáž ÚMČ Praha 13). Koncem června Ministerstvo vnitra zveřejnilo příručku pro zástupce krajů a obcí Jak na základní registry? Materiál shrnuje smysl ZR, legislativní rámec i dopady na chod organizací veřejné správy. šetření soupisy rozdílů v adresách mezi adresami v evidenci obyvatel (ve správě MV) a adresami v systému územní identifikace (ISÚI). »Rozdíly vznikly proto, že zdrojem údajů o adresách pro RÚIAN byl ze zákona ÚIR-ADR, územně identifikační registr adres Ministerstva práce a sociálních věcí,« vysvětluje Karel Štencel, místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, správce RÚIAN. »Ale čištění dat v rozsáhlých informačních systémech je složitý a trvalý proces, stále totiž bude docházet ke změnám a reklamacím, jež bude nutno na obcích průběžně řešit«. Většina obcí, které jsou ze zákona editory vybraných údajů v RÚIAN prostřednictvím AIS ISÚI, na konci června registru nic »nedlužila«. Malé obce, které k systému ISÚI nejsou připojeny, zpravidla neměly věcný důvod do systému vstupovat, protože četnost jejich potřebných vstupů do systému ISÚI je malá. »Jde o přidělení čísla popisného a evidenčního tam, kde stavba neprochází stavebním řízením, což je málokdy,« dodává místopředseda ČÚZK. »Trochu nás však trápí nečinnost 41 stavebních úřadů.« Podporu nabízí ČÚZK nově také prostřednictvím školicí aplikace pro externí uživatele z obcí, dosažitelné na http://elearning. n cuzk.cz/upk/data/toc.html. sImona Dvořáčková Základní registry Víme, že orgány veřejné správy musí od 1.7.2012 komunikovat s informačním systémem základních registrů (ISZR) pouze elektronicky. HELIOS nabízí komplexní řešení — Komunikační komponentu základních registrů > umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR > monitoruje a zaznamenává přístupy do ISZR dle platné legislativy > je schopna poskytovat tyto služby i produktům třetích stran Více informací naleznete na www.helios.eu/fenix červenec 2012 MO001281-1 19 Životní prostředí Civilizovaná společnost pečuje o životní prostředí, říká ministr V souladu se slibem ministra životního prostředí Tomáše Chalupy by na podporu energetických úspor v sektoru veřejných budov mělo být z programu Zelená úsporám uvolněno dalších přibližně 350 milionů korun. Bude to možné díky prodeji přebytků emisních povolenek, které Ministerstvo životního prostředí drželo v rezervě pro nové účastníky a jež nelze převést do dalšího programového období Evropské unie. n Co je na tom, pane ministře, pravdy a jaký k tomu MŽP zaujímá postoj? Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se týkalo problematiky provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí, vyjádřila, že bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v České republice nebude možné v programovém období 2014–2020 podporovat projekty zaměřené na oblast vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK není úplně nový. Již od roku 2004 upozorňuje na – podle jejího názoru – nevyhovující regulaci vodohospodářského trhu v ČR. Jako dočasné řešení této kritiky byly v roce 2007 schváleny podmínky v rámci OPŽP, které umožnily schválení našeho operačního programu jako celku. V dalším programovém období se však Evropská komise již k takto provizornímu řešení nechce uchýlit. Ministerstvo životního prostředí nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v ČR. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí a věcná regulace je v kompetenci Ministerstva zemědělství. Ministerstvo životního prostředí však již od roku 2010 průběžně upozorňuje na signály Evropské komise, které směřují k požadavku ustavení nezávislé regulační instituce u nás. V současné 20 době se MŽP stalo mediátorem jednání tzv. Kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR. Cílem těchto jednání je najít konsenzus v této věci mezi vnímáním českých orgánů zodpovědných za regulaci na straně jedné a Evropskou komisí na straně druhé. n Nebyla by případná absence OPŽP ve výrazně početně zredukovaném souboru operačních programů u nás od roku 2014, jak se o tom teď hovoří, známkou toho, že problematika životního prostředí není současnou vládou plně doceňována? Stejně jako toho, že by po roce 2014 mohly být možnosti řešení problémů v této oblasti s pomocí evropských fondů menší, než je tomu nyní? Ministerstvo životního prostředí má enormní zájem o vlastní operační program v programovém období 2014–2020. Péče o životní prostředí je totiž opravdu jedním ze základních pilířů civilizované společnosti a jako taková by neměla být podceněna. V rámci současných jednání o dotacích v příštím programovém období se proto MŽP zasazuje o samostatný operační program, jenž by byl v jeho kompetenci. Samostatný operační program zaměřený na ochranu životního prostředí může zajistit věnování dostatečné péče řešení environmentálních otázek. Například v oblasti vodního hospodářství bychom se chtěli zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody pro obyvatelstvo, dále na budování čistíren odpadních vod a kanalizací v menších obcích pod 2000 obyvatel, kde je přiměřené čištění odpadních vod také povinností, která vychází z unijního práva. Prioritou je také zlepšení ochrany před povodněmi a s tím související budování informačních a varovných systémů. n Jak v této souvislosti vidíte rok 2015, kdy by zneškodňování odpadních vod měly mít jako povinnost (byť dosud ještě oficiálně nestanovenou) také venkovské obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel? Máte pravdu, že tato povinnost není oficiálně vázána na rok. Povinnost přiměřeného čištění odpadních vod z malých obcí vychází ze směrnice o čištění městských odpadních vod. FOTO: LibOr FOjTík n avzdory už prakticky jisté početní redukci operačních programů u nás od roku 2014 by si Ministerstvo životního prostředí (MŽP) »enormně« rádo ponechalo ve své kompetenci operační program podobný současnému Operačnímu Životní prostředí (OPŽP). Šéf resortu Tomáš Chalupa připomíná, že samostatný program zaměřený na ochranu životního prostředí může zajistit dostatečnou péči řešení environmentálních problémů. Otázky jsme mu kladli krátcé poté, co na konferenci VODA FÓRUM 2012 v závěru května v Praze zazněla informace, že Evropská komise, resp. Generální ředitelství EK pro regionální politiku (DG Regio) chce podmínit evropské dotace pro české vodárenství od roku 2014 tím, že Česko zřídí nezávislou regulační instituci, na niž by územní samospráva přesunula své kompetence v oblasti kontroly cen vody. Ministr Tomáš Chalupa: Umím si představit, že by v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování odpadu. Vždyť například ve Švýcarsku je běžné, že tam téměř každá obec vyprodukovaný odpad energeticky dále zpracovává. Počítáte s tím, že by s nástupem nového programového období EU při podpoře projektů z oblasti životního prostředí byly využívány i některé dosud méně časté formy financování? Například revolving, zvýhodněné úvěrování apod.? Vzhledem k tomu, že v současné době zatím ještě není jasně stanoven rozsah dotačních titulů v programovém období 2014–2020, nelze v tuto chvíli předjímat, jaké formy financování budou využity. n n MŽP podporuje výstavbu zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO), a to i jako součást krajských či mezikrajských integrovaných systémů nakládání s odpady. Co pro to však MŽP může konkrétně udělat, když podpora budování ZEVO je v gesci zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a na investice do těchto zařízení chybějí peníze a ani reakce veřejnosti na ZEVO nebývá příliš pozitivní? MŽP v souladu s evropskou legislativou prosazuje dodržování hierarchie nakládání s odpady, kterou určuje členským státům Evropská unie – předcházet vzniku odpadů, dále vzniklý odpad opětovně použít, recyklovat a následně využít jinak, například energeticky. Posledním možným způsobem nakládání je pouhé odstranění odpadu. V ČR je převážná část komunálních odpadů skládkována, což by měl být až poslední způsob, jak nakládat s odpady. Po vytřídění červenec 2012 ilustrační foto: dagmar hofmanová SPEcIál Radnice v Lounech. Poskytování informací obcemi (vybrané otázky) JUDr. ADAM FUREK ObSAh n n n n n n Úvod Právo na informace v českém právním řádu Postavení obcí při poskytování informací Poskytování informací na žádost Vybrané důvody pro neposkytnutí informace (odmítnutí žádosti) Některé typické žádosti o poskytnutí informací I I II IV VI VIII ÚVOD Informace v současné době představují natolik významnou komoditu, že o dnešní společnosti právem hovoříme jako o společnosti informační. Podstatnou část informací představují tzv. informace veřejného sektoru, tedy informace, které pro své potřeby vytvářejí nebo získávají státní orgány, obce, kraje a jimi zřízené, založené či ovládané právnické osoby. Většina z těchto informací (potenciálně vlastně každá taková informace) přitom je nebo může být využita třetími osobami, a to nejen při účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech ve veřejné správě či při jejich kontrole, ale též k dalšímu komerčnímu zpracování. Poptávka po informacích veřejného sektoru proto vedla k právnímu zakotvení záruk tzv. svobodného přístupu k informacím, které se od původních garancí práva svočervenec 2012 bodně vyhledávat a šířit informace postupně rozšířily i na povinnost státu a dalších veřejnoprávních subjektů aktivně zpřístupňovat (poskytovat) informace. Mezi subjekty, na které podle českého práva dopadá povinnost poskytovat informace o své činnosti, náležejí i územní samosprávné celky, tedy obce a kraje. Následující text je proto zaměřen na poskytování informací obcemi, zejména na vyřizování individuálních žádostí o informace. Vzhledem k omezenému textovému rozsahu přílohy se přitom zaměříme zejména na nejčastější aplikační problémy. PRÁVO NA INFORMACE V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU Český právní řád garantuje právo na informace v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Odstavec první zaručuje svobodu projevu a právo na informace, odstavec čtvrtý stanoví podmínky pro přípustné omezení práva na informace a odstavec pátý ukládá povinnost státním orgánům a orgánům územní samosprávy přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž podmínky a provedení stanoví zákon. Tímto zákonem je především zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v dalším I › SPEcIál › textu hovoříme o »informačním zákonu« a užíváme zkratku InfZ; není-li uvedeno jinak, odkazuje text na ustanovení informačního zákona). Práva na informace se ovšem týká velké množství dalších zákonů. Ty nejčastěji stanoví specifická omezení, která brání či upravují zpřístupnění určité informace /např. § 27 odst. 8 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který chrání tzv. zvláštní skutečnosti, § 168 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který podmiňuje poskytnutí kopie dokumentace stavby souhlasem pořizovatele či vlastníka stavby/ nebo naopak rozšiřují aktivní informační povinnost, tedy ukládají zveřejnění určitých informací (např. § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zvláštní zákony však mohou stanovit i svou vlastní (komplexní) úpravu přístupu k určitým informacím /např. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ve vztahu k informacím obsaženým v registru oznámení, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve vztahu k informacím obsaženým v katastru nemovitostí/. Pro určení vztahu zvláštních úprav a informačního zákona přitom platí pravidlo speciality. Pokud zvláštní zákon upraví jen dílčí aspekty práva na informace, postupuje se při poskytování informací podle ustanovení informačního zákona ve spojení s touto zvláštní právní úpravou (např. žádost o poskytnutí informace, která je »zvláštní skutečností«, bude vyřizována podle informačního zákona, avšak důvod pro její nevydání bude vyplývat z krizového zákona). Naopak pokud zvláštní zákon stanoví komplexní právní úpravu poskytování informací, bude žádost o informace vyřizována plně v režimu zvláštního zákona (byť by žadatel podal žádost o informace s výslovným odkazem na informační zákon). Informační zákon takovou »komplexní právní úpravu« sám charakterizuje ve svém § 2 odst. 3 a považuje za ni pouze takovou, která plně reguluje vyřízení žádosti, tj. včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, dále lhůty, opravné prostředky i způsob poskytnutí informací. Specifickou úpravou se řídí poskytování informací o životním prostředí. Ustanovení čl. 35 odst. 2 Listiny zaručuje právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Zákonem, jenž toto právo provádí, je zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Ten má ve smyslu § 2 odst. 3 InfZ povahu »komplexní úpravy«, jež při poskytování informací o životním prostředí zcela vylučuje postupy podle obecního informačního zákona. POSTAVENÍ OBCÍ PŘI POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Podle § 2 odst. 1 mají povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti tzv. povinné subjekty, mezi které zákon zařazuje především státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Obec je územním samosprávným celkem, a proto je povinna poskytovat informace vztahující se k její působnosti. Ze zákonné formulace územní samosprávné celky a jejich orgány ovšem není zcela zřejmé, zda je v případě obcí povinným subjektem obec jako taková nebo zda jsou samostatnými povinnými subjekty i jednotlivé obecní orgány (zastupitelstvo, rada, starosta atd.), které by v takovém případě musely žádosti jim adresované také samy vyřizovat (např. žádost adresovanou zastupitelstvu by nemohl vyřídit jiný obecní orgán). Problém nakonec vyřešila judikatura, která dovodila, zjednodušeně řečeno, že při poskytování informací, které se týkají samostatné působnosti, je povinným subjektem územní samosprávný celek jako takový, naopak jde-li o informace vztahující se k přenesené působnosti, je povinným subjektem vždy ten obecní orgán, jenž danou přenesenou působnost vykonává, tj. nejčastěji obecní úřad /rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 27. 10. 2010, č. j. 4 Ans 13/2008-87 a ze dne 20. 10. 2011, č. j. 6 As 33/2011-83/. Je-li však povinným subjektem obec jako celek, je dále nutné určit, který obecní orgán má žádosti vyřizovat. Názory nejsou jednotné, některé dovozují funkční příslušnost rady obce z § 102 odst. 3 II zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jiné příslušnost obecního úřadu s odkazem na speciální § 130 odst. 1 správního řádu a existují i názory, které tuto povinnost připisují starostovi obce na základě § 103 odst. 4 písm. e) zákona o obcích. Vyřizování žádostí by však mělo příslušet obecnímu úřadu, neboť se svou podstatou jedná o rozhodování o subjektivním veřejném právu na informace, takže je namístě uvažovat o analogické aplikaci § 130 odst. 1 správního řádu. V každém případě ale bude vhodné, aby rada obce např. v organizačním řádu obecního úřadu výslovně pověřila vyřizováním žádostí o informace obecní úřad (konkrétní odbor či odbory). V některých obcích bývá kromě obecního úřadu pověřena vyřizováním informací, které se jí týkají, i obecní (městská) policie. Za obec však nemůže žádosti vyřizovat (zejména vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti) osoba odlišná od obce, např. advokátní kancelář na základě plné moci (rozsudek KS v Plzni ze dne 30. 9. 2011, č. j. 57 A 38/2010-69). Správní judikatura dále dovodila, že domáhá-li se žadatel zpřístupnění informace ze samostatné působnosti obce, je lhostejné, kterému obecnímu orgánu svou žádost adresoval, protože se k její působnosti vztahují veškeré informace, které se týkají všech obecních orgánů. Proto pokud je žádost adresována např. starostovi obce, požadované informace se však týkají zastupitelstva obce (např. žádost o kopii usnesení zastupitelstva obce), nemůže starosta žádost odložit podle § 14 odst. 5 písm. c) s tím, že se žadatel obrátil na »nepříslušný« obecní orgán (rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2007, č. j. 2 As 12/2007-79). Bez ohledu na adresování žádosti ji za obec vyřídí obecní úřad jakožto orgán příslušný k vyřizování žádostí o informace (srov. předchozí odstavec), a to »za« všechny obecní orgány, tj. z hlediska působnosti všech obecních orgánů. Podobný problém může nastat i u žádostí, které se vztahují k přenesené působnosti. Zde, jak bylo řečeno, jsou samostatnými povinnými subjekty vždy jednotlivé obecní orgány. Je-li však žádost (chybně) adresována orgánu obce, jenž danou oblast přenesené působnosti nevykonává (např. žádost o informace o činnosti stavebního úřadu je adresována zastupitelstvu obce), není možné, aby ji tento funkčně nepříslušný obecní orgán odložil podle § 14 odst. 5 písm. c). Žádost se bez dalšího »předá« k vyřízení tomu orgánu obce, který danou působnost vykonává (usnesení o postoupení věci se nevydává). V souvislosti s poskytováním informací obcemi je nutné určit i působnost, v níž obce podané žádosti vyřizují. Rozhodující je povaha požadovaných informací. Podle § 20 odst. 6 jsou žádosti o informace, které se týkají přenesené působnosti, vyřizovány v působnosti přenesené, a platí proto, že žádosti o informace, které se týkají samostatné působnosti, jsou vyřizovány v působnosti samostatné. Vyřizování žádostí přitom nezakládá žádnou specifickou přenesenou působnost, ale je vždy součástí výkonu toho úseku svěřené státní správy, jehož se informace týkají (např. informace o činnosti stavebního úřadu jsou poskytovány jako součást výkonu přenesené působnosti podle stavebního zákona). Domáhá-li se žadatel v jedné žádosti poskytnutí informací z přenesené i samostatné působnosti (např. žádost o kopii rozhodnutí o přestupku a usnesení zastupitelstva obce o prodeji nemovitosti), je vhodné jednotlivé části vyřizovat samostatně. Pokud takové oddělení možné není (např. žádost o veškeré informace související s výstavbou obecní školy, kde obec může vystupovat v postavení vlastníka i stavebního úřadu), je žádost vyřizována »souhrnně« v působnosti samostatné (rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2008, č. j. 4 As 57/2007-85). Na rozdíl od krajů není u obcí »zaměnění« režimu vyřizování nijak fatální, neboť nadřízeným orgánem, jenž může postup při vyřizování žádosti přezkoumávat, bude vždy krajský úřad. Mnoho obcí zakládá nebo zřizuje k plnění svých úkolů samostatné právnické osoby. Příkladem jsou příspěvkové organizace obce, zřizované podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nebo obchodní společnosti zakládané podle obchodního zákoníku. Tyto právnické osoby mohou být za určitých podmínek samostatnými, od obce odlišnými povinnými subjekty ve smyslu § 2 odst. 1 jako tzv. veřejné instituce. Pojem sám není zákonem přímo definován, teorie i judikatura však postupně dovodila znaky, jimiž se veřejná instituce vyznačuje. Jsou jimi (zjednodušeně řečeno) zakládání nebo zřizování státem nebo územním samosprávným celkem, dohled státu nebo samosprávy nad jejich činnosti, ustavování jejich orgánů a veřejný účel jejich existence (činnosti). červenec 2012 SPEcIál Na tomto místě nelze podrobně analyzovat, které subjekty uvedené znaky naplňují, lze však uvést některé soudy »potvrzené« veřejné instituce. Veřejnými institucemi byly shledány např. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha (rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 114/2011-121), fotbalový klub města ve formě akciové společnosti (rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006-67) nebo ČEZ a. s., v níž má Česká republika cca 70% účast (rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93). Samostatnými povinnými subjekty v podmínkách obcí proto budou obecní příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, školské právnické osoby zřizované obcemi a dále obchodní společnosti, jichž je obec jediným společníkem nebo které obec ovládá ve smyslu obchodního zákoníku (např. v nichž vykonává více než 50 % hlasovacích práv). Veřejné instituce jsou jakožto samostatné povinné subjekty povinny poskytovat informace o své činnosti, zejména vyřizovat žádosti o informace. Někdy se však žadatelé obracejí na obec jako zřizovatele či společníka určité právnické osoby a požadují poskytnutí informací, které se této právnické osoby týkají. Takovou žádost ovšem nelze bez dalšího odložit podle § 14 odst. 5 písm. c), neboť již tím, že obec je společníkem, zakladatelem nebo zřizovatelem právnické osoby, se takové informace stávají informacemi souvisejícími s působností obce, a žádost proto musí být věcně vyřizována. Neznamená to ale, že by obec musela aktivně opatřit i ty informace, jimiž aktuálně nedisponuje (v podrobnostech viz další text). POJEM »InFORMAcE« Informační zákon vymezuje pojem informace ve svém § 3 odst. 3. Informací se rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací tedy je každý zaznamenaný údaj (vyjma počítačového programu podle § 3 odst. 4). Je ovšem nutné rozlišovat mezi informací a dokumentem jakožto hmotným nosičem informace. Jedna informace může být zaznamenána na více dokumentech, ale stejně tak jeden dokument může zaznamenávat více informací. Např. zápis z jednání zastupitelstva obce je jeden dokument, jenž zaznamenává různé informace (zjednodušeně řečeno co bod jednání, to svou povahou samostatná informace). Naopak informace o prodeji obecní nemovitosti může být zaznamenána ve více dokumentech (kupní smlouva, znalecký posudek, usnesení zastupitelstva o prodeji nemovitosti apod.). Žadatelé přitom mohou označit požadované informace nejen jejich věcnou charakteristikou (Jakou odměnu zaplatila obec společnosti XY za opravu budovy obecního úřadu?), ale i označením konkrétních dokumentů (žádám o kopii smlouvy o opravě budovy obecního úřadu). Označení konkrétního požadovaného dokumentu je dokonce praktičtější, neboť usnadňuje zpracování odpovědi na žádost (odpadá identifikace dokumentů, v nichž by informace mohla být uvedena). Označením dokumentu se žadatel vlastně domáhá poskytnutí všech informací, které jsou v něm zaznamenány (rozsudek NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 1 As 17/2008-67). Protože znakem informace je její zaznamenání, podléhají informační povinnosti jen ty informace, které reálně existují (jsou zaznamenány), případně které ze zaznamenaných údajů jednoznačně vyplývají (např. žádost o informace, zda určitá skutečnost nastala či nikoli). Informační povinnost se tedy nevztahuje na informace neexistující (ty, které nikdy nevznikly, nebo ty, které již byly zničeny). Stejně tak se žadatel nemůže domáhat ani vytvoření nové informace. Informační zákon v § 2 odst. 4 tuto skutečnost výslovně zdůrazňuje, když z informační povinnosti vylučuje dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. To ovšem neznamená, že by taková žádost neměla být podle informačního zákona procesně vyřizována. Pokud požadovaná informace neexistuje, povinný subjekt musí žádost rozhodnutím podle § 15 odst. 1 odmítnout, případně může informaci vytvořit a žadateli poskytnout. Obci ovšem nic nebrání, aby nad rámec svých povinností informaci vytvořila a žadateli vydala (tím se vyhne nutnosti žádost procesně odmítat vydáním rozhodnutí). V praxi však může být problematické odlišit vytvoření nové informace od »pouhého« zpracování odpovědi na žádost. Rozdíl přitom červenec 2012 nespočívá v pracnosti zpracování odpovědi, resp. v množství informací, které žadatel požaduje. Je-li vyhledání informací »náročné«, může povinný subjekt žádat úhradu za tzv. mimořádně rozsáhlé vyhledání informací podle § 17. O vytvoření nové informace proto půjde tehdy, jestliže povinný subjekt bude muset k uspokojení informačního požadavku žadatele provádět se shromážděnými informacemi takové operace, že konečný výsledek bude představovat určitou kvalitativně novou hodnotu (nepůjde tedy jen o pouhé mechanické, byť seberozsáhlejší shromáždění informací). Příkladem bývají žádosti o poskytnutí přehledů a statistik určité správní agendy, zpracování analýz, stanovisek apod. Spočívá-li poskytnutí odpovědi v jednoduchém mechanickém shromáždění údajů, o vytvoření nové informace podle § 2 odst. 4 nepůjde (např. žádost o sdělení, kolik projednával správní orgán přestupků na určitém úseku veřejné správy a v kolika případech byla shledána vina). Měla-li by však být k uspokojení žadatele prováděna »sofistikovanější« operace s daty, pak by se již o vytváření nové informace jednat mohlo (např. žádost o sdělení, kolik projednával správní orgán přestupků podle jednotlivých ustanovení přestupkového zákona, v kolika případech došlo k potrestání, jaký byl věkový průměr přestupců, v kolika případech došlo k úspěšnému exekučnímu vymožení uložené pokuty, kolik bylo podáno odvolání, z jakého důvodu došlo ke zrušení rozhodnutí apod.). V pochybnostech je lépe informaci zpracovat a po žadateli žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Odmítnutí žádosti podle § 2 odst. 4 je ovšem přípustné, jen pokud požadovaná informace skutečně dosud nebyla vytvořena. Pokud se žadatel např. táže, z jakého důvodu došlo k prodeji určité obecní nemovitosti (dotaz na názor) nebo jak hodlá obec zakročit proti nelegální skládce (dotaz na budoucí rozhodnutí), pak byl-li takový důvod zaznamenán nebo bylo-li rozhodnutí o dalším postupu již učiněno, půjde ve smyslu informačního zákona o informací existující a výluku z informační povinnosti podle § 2 odst. 4 využít nelze (rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 44/2011-80 a ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 107/2011-70). Informační zákon tedy nezakládá povinnost obci vytvářet dodatečná zdůvodnění svých aktivit, ovšem tam, kde takové zdůvodnění bylo učiněno, neumožňuje obci, aby je s odkazem na § 2 odst. 4 třetím osobám nezpřístupnila. Aplikace § 2 odst. 4 bude vyloučena i tam, kde povinný subjekt informaci sice nemá, nicméně z právního řádu lze dovodit jeho povinnost takovou informaci mít. V takovém případě musí být informace doplněna a žadateli poskytnuta (rozsudek NSS ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011-67). Příkladem může být výroční zpráva o poskytování informací, kterou podle § 18 zpracovává a zveřejňuje každý povinný subjekt. Pokud by se žadatel domáhal jejího poskytnutí, avšak povinný subjekt ji v rozporu se zákonem nepořídil, musel by ji k podané žádosti dodatečně vytvořit a žadateli poskytnout. Výjimkou by snad mohly být jen ty situace, v nichž by povinný subjekt jednoznačně prokázal, že informaci již obnovit nelze (např. úplné zničení jediného exempláře určitého dokumentu). POJEM »PůSObnOSt« Povinnost poskytovat informace omezuje informační zákon pouze na informace, které se vztahují k působnosti povinného subjektu. Působností obce ve smyslu § 2 odst. 1 je ovšem nutné rozumět nejen výkon vrchnostenské veřejné správy, tedy typicky postupy podle správního či daňového řádu, ale veškerou aktivitu, kterou obec vykonává. Informační povinnosti proto podléhají např. nejen údaje související s výkonem působnosti stavebního úřadu, ale i informace o nakládání s obecním majetkem, o pracovněprávních záležitostech apod. V podmínkách informačního zákona je tedy nutné pojem působnost povinného subjektu vnímat jako jeho činnost, takže informační povinnosti obce podléhají veškeré informace, které se obce týkají (rozsudky NSS ze dne 21. 5. 2009, č. j. 5 As 68/2008-60 a ze dne 22. 9. 2010, č. j. 4 As 16/2010-61). Pokud se požadovaná informace k působnosti obce nevztahuje, je dán důvod pro odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c). Informační povinnosti však nepodléhají veškeré informace, které obec reálně má (jimiž disponuje), neboť neplatí, že by se již držením určité informace tato automaticky stávala informací vztahující III › SPEcIál › se k působnosti jejího držitele. Je sice pravdou, že disponuje-li po- POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ vinný subjekt určitou informací, pak zpravidla proto, že se k jeho působnosti (činnosti) vztahuje. Nelze ovšem vyloučit, že obec získá NA ŽÁDOST informaci, která se k její působnosti skutečně nevztahuje v žádném myslitelném kontextu. Příkladem může být žádost o sdělení výše platu náměstka ministra dopravy, adresovaná obci. I kdyby obec takovou informaci (náhodou) měla, přesto se sotva bude vztahovat k její působnosti a bude dán důvod pro odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c). Někdy ovšem může být posouzení sporné. Např. informace o výsledku jednání o výstavbě dálnice na území obce, kterých se obec nijak neúčastnila. Vztah takové informace k působnosti obce by zde totiž mohl být dán tím, že dálnice má být vystavěna na území dané obce. V souvislosti s působností povinného subjektu je vhodné se znovu zastavit u neexistujících informací. Při postupu podle informačního zákona totiž povinný subjekt musí nejdříve určit, zda se žadatelem poptávané informace pojmově vztahují k jeho působnosti. Pokud nikoli, je dán důvod pro odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c). Jestliže se však informace k působnosti povinného subjektu pojmově vztahuje (např. požadavek na zápis z jednání mezi starostou obce a hejtmanem kraje), avšak informace neexistuje (žádné jednání se neuskutečnilo nebo z něj nebyl pořízen záznam), nelze žádost odložit, ale je nutné ji vyřídit jako žádost o poskytnutí neexistujících informací, tj. rozhodnutím podle § 15 odst. 1 odmítnout. DVA zPůSOby »POSKytOVání InFORMAcí« Informační zákon rozlišuje zveřejňování informací a jejich poskytování na základě individuální žádosti. Pro obě tyto informační aktivity užívá zastřešující pojem poskytování informací (§ 4 odst. 1). V praxi se někdy pojmem poskytování informací nesprávně rozumí jen vyřizování individuálních žádostí, případně se nesprávně dává rovnítko mezi poskytnutím informace konkrétnímu žadateli a jejím zveřejněním. Jednotlivé situace je však nutné důsledně rozlišovat. Tato příloha je zaměřena na poskytování informací na základě podaných žádostí, a proto se zveřejňováním informací budeme zabývat jen stručně. Informační zákon rozlišuje informace zveřejňované povinně (§ 5 odst. 1 až 6) a informace zveřejňované dobrovolně, tedy na základě uvážení povinného subjektu (§ 5 odst. 7). Z povinně zveřejňovaných informací je vhodné připomenout povinnost plynoucí z § 5 odst. 3, podle něhož musí povinný subjekt zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla na internetu) každou informaci, kterou poskytl na základě individuální žádosti (za určitých podmínek postačí zveřejnění doprovodné informace shrnující obsah poskytnuté informace), a to do patnácti dnů od poskytnutí informace (v podrobnostech stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2012,http://www.mvcr.cz/odk, rubrika »stanoviska«). Při dobrovolném zveřejňování informací platí pravidlo, podle něhož, zjednodušeně řečeno, může povinný subjekt zveřejnit jakoukoli informaci, kterou by podle informačního zákona mohl poskytnout na základě individuální žádosti., tzn. v podobě, v jaké by ji vydal žadateli. V praxi půjde nejčastěji o zveřejňování dokumentů (např. usnesení nebo zápisy ze zasedání zastupitelstva obce). Z nich je proto nutné v souladu s § 5 odst. 7 před jejich zveřejněním odstranit všechny zákonem chráněné údaje (např. osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Při rozhodování, zda určitá informace bude dobrovolně zveřejněna, je dále vhodné (a v případě osobních údajů dokonce s ohledem na § 5 odst. 3 a § 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, dokonce nutné) zohlednit i dopady jejího zveřejnění, neboť byť by konkrétní informace musela být na základě individuální žádosti vydána, mohlo by jejím zveřejněním předem neurčenému okruhu osob již dojít k nepřiměřenému zásahu např. do práva na ochranu soukromí a osobních údajů. V takovém případě by ke zveřejnění údaje dojít nemělo, přestože by jinak musel být na základě konkrétní žádosti konkrétnímu žadateli zpřístupněn. Zveřejňování zápisů a usnesení z jednání obecních orgánů a zveřejňování zvukových či obrazových záznamů již byla v Moderní obci věnována pozornost v čísle 1/2012 (str. 38 a 39), na které odkazujeme. IV Nejvíce praktických problémů je spojeno s poskytováním informací na základě individuálních žádostí o informace, tj. s vyřizováním podaných žádostí. V následujícím textu se proto zaměříme na procesní postupy, které informační zákon pro vyřizování žádostí předepisuje, a na některé zákonné důvody stanovené pro neposkytnutí informace. PODání žáDOStI Žádost o poskytnutí informace může podat kterákoli fyzická nebo právnická osoba (§ 3 odst. 1) bez ohledu na svou státní příslušnost, na vztah k obci či k požadovaným informacím (žádat o informace proto může i osoba, která není občanem obce). Žadatel ani není povinen svou žádost jakkoli odůvodňovat a obec není oprávněna motivaci žadatele k získání informace hodnotit. Informační zákon proto bývá využíván k získání informací např. podnikateli za účelem jejich dalšího podnikatelského využití nebo studenty k získání statistických podkladů pro diplomové či bakalářské práce. Přestože se povinné subjekty brání poskytování takových informací s pocitem jejich využití k obohacení žadatele na úkor povinného subjektu, o zákonný důvod pro jejich nevydání nejde (komerční využívání informací veřejného sektoru je dokonce leitmotivem směrnice ES č. 2003/98/ES o opakovaném využití informací veřejného sektoru). Žádost může být podána ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (§ 13 odst. 1), tedy i prostřednictvím telefonu, faxu či elektronické pošty. Podle způsobu podání žádosti se ovšem liší její další vyřízení. Je-li žádost podána ústně (telefonem, osobně v informačním středisku apod.), není povinný subjekt povinen ji vyřizovat formálními postupy předpokládanými informačním zákonem (např. vydávat rozhodnutí při neposkytnutí informace) ani není povinen ji sepsat písemně do protokolu. Pokud žadatel není spokojen s vyřízením ústně podané žádosti, nemůže se přímo bránit podáním stížnosti podle § 16a, ale musí žádost (znovu) podat v písemné formě (§ 13 odst. 2 a 3) a bránit se až proti formálnímu (ne)vyřízení písemně podané žádosti. Pokud však povinný subjekt k ústně podané žádosti informaci poskytne (např. vydá kopii zápisu z jednání zastupitelstva), může žádat úhradu nákladů podle § 17 (např. za poskytnuté kopie). Písemně podanou žádostí je nejen žádost doručená v listinné podobě (poštou, faxem), ale i žádost podaná formou datové zprávy prostřednictvím elektronické pošty nebo datovou schránkou. K účinnému podání žádosti prostřednictvím elektronické pošty přitom není nutné na rozdíl od obecných pravidel správního řádu (§ 37 správního řádu), aby byla datová zpráva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, ani aby byla dodatečně potvrzována doručením originálu. Za účinně podanou žádost o informace tedy lze považovat i »prostou« datovou (e-mailovou) zprávu. Podmínkou ovšem je, aby tato zpráva byla doručena na adresu elektronické podatelny (§ 14 odst. 4). Pokud se tak nestane, a je doručena např. na e-mailovou adresu konkrétního pracovníka obce, nespojuje informační zákon s takovým podáním účinky řádného doručení žádosti o informace a k takovému podání se nemusí přihlížet (srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2010 č. j. 1 Ans 5/2010-172). Je ovšem vhodné žadatele na tuto skutečnost upozornit, případně lze vnitřním předpisem uložit povinnou evidenci takových podání a jejich vyřizování jako řádně podané žádosti. U elektronicky podávaných žádostí je dále nutné určit, ke kterému okamžiku ji lze považovat za doručenou. Někteří žadatelé totiž s oblibou odesílají své žádosti na elektronickou podatelnu v pátek odpoledne či přes víkend, a může být sporné, zda je žádost doručena již okamžikem přijetí datové zprávy systémem elektronické podatelny (zjednodušeně řečeno uložením na příslušném serveru nebo dodáním do datové schránky povinného subjektu), nebo až okamžikem, kdy je obsluhou podatelny otevřena v příslušném programu, tj. zpravidla v nejbližší následující pracovní den. Soudy se přiklonily k řešení uvedenému na prvním místě (rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 Afs 61/209-130) a dovozují, že podání je doručeno na elektronickou podatelnu již okamžikem jejího uložení na server podatelny (v uvedeném příkladě tedy již v pátek a prvním červenec 2012 ilustrační foto: dagmar hofmanová SPEcIál Radnice v Mladé Boleslavi. dnem lhůty pro vyřízení žádosti by zde proto byl den následující, tj. sobota). Informační zákon stanoví náležitosti podané žádosti v § 14 odst. 2. Z žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Neuvedení některých náležitostí způsobuje »neúčinnost podání«, neuvedení jiných pak opravňuje k jejich odstranění. POStUP POVInnéhO SUbJEKtU PřI VyřIzOVání žáDOStI n Nedostatky podané žádosti Po obdržení žádosti musí povinný subjekt nejdříve prověřit, zda obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti. Pokud z žádosti není zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle informačního zákona, neobsahuje-li adresu pro doručování anebo pokud elektronicky podaná žádost nebyla podána prostřednictvím elektronické podatelny, pak podle § 14 odst. 4 není žádostí ve smyslu informačního zákona a nemusí být podle něj ani vyřizována. V těchto případech lze podání založit ad acta, ledaže by je bylo možné považovat za podání podle jiného právního předpisu, např. za podnět k prověření podezření ze spáchání přestupku. Je-li to možné, je vhodné žadatele o nedostatcích podané žádosti uvědomit. V praxi může činit určité nejasnosti splnění požadavku, aby již z žádosti bylo zřejmé, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle informačního zákona. Ten totiž bude splněn vždy, pokud z žádosti alespoň nepřímo vyplývá úmysl žadatele, aby byla vyřizována postupem podle informačního zákona (není však nutné uvádět přesný odkaz na »zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím«, jak dovodil NSS v rozsudku ze dne 29. 8. 2011, č. j. 8 As 57/2011-77). Druhou skupinou »vad« žádosti je nedostatek údajů o žadateli. Podle § 14 odst. 5 písm. a) brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží. Podmínkou pro uplatnění výzvy k doplnění žádosti tedy je, že nedostatek údajů brání vyřízení žádosti. Kromě případů, kdy bude žádost (pravděpodobně) alespoň zčásti správním rozhodnutím odmítána, připouští praxe výzvu i v případě, že povinný subjekt bude žádat úhradu nákladů podle § 17, nebo bude-li žádost odkládat červenec 2012 podle § 14 odst. 5 písm. c). Důvod pro výzvu ovšem nebude dán, jsou-li povinnému subjektu údaje o žadateli nepochybně známy z jiné úřední činnosti, např. z vyřizování předchozích žádostí o informace. Výzva musí být nejpozději sedmý den vypravena (odeslána), čímž dojde k přerušení lhůty pro vyřízení žádosti o informace /§ 14 odst. 5 písm. d)/, která proto po doplnění žádosti počíná plynout od začátku. Sedmidenní lhůta je však lhůtou pořádkovou. Výzvu lze učinit písemně i ústně; je-li učiněna elektronicky, měla by být odeslána s uznávaným elektronickým podpisem a prostřednictvím elektronické podatelny obce, případně prostřednictvím datové schránky. Žadatel může doplnit žádost stejným způsobem, jakým podle zákona může žádost podat, tj. ústně i písemně. Pokud žadatel výzvě nevyhoví, povinný subjekt žádost odloží, o čemž není nutné žadatele informovat /na rozdíl od odložení pro nedostatek působnosti podle § 14 odst. 5 písm. c)/. Třetí skupinou vad žádosti je nedostatečná identifikace požadovaných informací. Podle § 14 odst. 5 písm. b) je-li žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti. U výzvy k upřesnění žádosti se uplatní stejná pravidla jako v případě výzvy k jejímu doplnění, a to včetně »odkladu« počátku lhůty pro vyřízení žádosti o informace /byť tak nestanoví § 14 odst. 5 písm. d) výslovně/. Obě výzvy mohou být uplatněny i současně a další postup povinného subjektu záleží na tom, zda žadatel vyhověl oběma výzvám či jen jedné z nich. Někdy se důvod pro upřesnění nebo doplnění žádosti týká jen určité její části (např. jen jeden bod žádosti bude nesrozumitelný). Sporné je, zda má dojít k uplatnění výzvy jen ve vztahu k příslušné části žádosti a ve zbytku žádost dál vyřizovat, nebo považovat uplatnění výzvy za možné vůči žádosti jako celku a tím docílit »odkladu« lhůty pro vyřízení celé žádosti. Praxe se přiklání spíše k druhé možnosti, neboť podanou žádost je nutné posuzovat jako celek. n Odložení žádosti pro nedostatek působnosti povinného subjektu Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, musí být žádost podle § 14 odst. 5 písm. c) odložena. Může se tak stát před uplatněním výzvy k doplnění nebo upřesnění, ale teoreticky i po jejich uplatnění (typicky až poté, kdy žadatel upřesnil neurčitou žádost, bude zřejmé, že se poptávané informace nevztahují k působnosti povinného subjektu). Odložení žádosti není správním rozhodnutím vydaným podle správního řádu, musí však být odůvodněné a žadatel o něm musí být prokazatelně vyrozuměn do 7 dnů ode dne doručení žádosti (postačí, je-li v poslední den žadateli vypraveno sdělení o odložení žádosti), resp. ode dne upřesnění či doplnění žádosti. I zde jde o lhůtu pořádkovou (jejím marným uplynutím se informace nestanou informacemi, které se začnou k působnosti povinného subjektu vztahovat). Povinný subjekt není povinen žádost »postupovat« příslušnému povinnému subjektu a ani není povinen žadatele upozornit na povinný subjekt, k jehož působnosti se požadovaná informace vztahuje, byť to lze považovat za vhodné. Sdělení o odložení lze odeslat identickými způsoby jako výzvy k upřesnění či doplnění. Protože je proti odložení možné podat stížnost podle § 16a, je vhodné volit takový způsob doručení tohoto sdělení, který povinnému subjektu umožní prokázat doručení žadateli. n Věcné vyřízení žádosti Nemá-li žádost vady ani není důvod pro její odložení podle § 14 odst. 5 písm. c), musí povinný subjekt přistoupit k vyhledání požadovaných informací. Vyhledání spočívá nejen v identifikaci »hmotných nosičů« (dokumentů), v nichž jsou informace zaznamenány, ale i jejich shromáždění a uzpůsobení k poskytnutí žadateli (je-li však požadovaná informace vymezena odkazem na konkrétní dokumenty, např. žádost o kopii zápisu z jednání zastupitelstva z určitého dne, není součástí doby vyhledávání doba, po kterou povinný subjekt zjišťuje, »kde« má příslušný dokument uložen např. ve své spisovně, což může mít význam z hlediska úhrady nákladů za poskytnutí informace). Prvním z možných způsobů věcného vyřízení žádosti je odkaz na zveřejněnou informaci. Podle § 6 je-li požadovaná informace zveřejněna, může povinný subjekt do sedmi dnů odkázat žadate- V › SPEcIál › le na zveřejněnou informaci sdělením údajů, které umožňují její vyhledání a získání. Marným uplynutím této lhůty povinný subjekt možnost vyřídit žádost odkazem ztrácí. Podle § 6 odst. 2 navíc může žadatel trvat na přímém poskytnutí zveřejněné informace, a povinný subjekt této žádosti musí vyhovět (nejpozději do 15 dnů ode dne doručení tohoto požadavku musí informaci vydat). Druhou možností je přímé poskytnutí požadovaných informací. Podle § 14 odst. 5 písm. d) musejí být informace poskytnuty do patnácti dnů ode dne přijetí nebo doplnění (a upřesnění) žádosti. Tuto lhůtu lze prodloužit nejvýše o deset dní ze závažných důvodů, které jsou podrobně specifikovány v § 14 odst. 7. Vyrozumění o prodloužení lhůty musí být žadateli zasláno před uplynutím »základní« doby. Informace musejí být poskytnuty »v souladu se žádostí«. To znamená, že žadatel může sám určit formu, v níž chce informace získat (např. listinná nebo elektronická kopie, nahlédnutí do dokumentů), a povinný subjekt této formě musí vyhovět, ledaže by pro něj byla nepřiměřenou zátěží (§ 4 odst. 3). Pokud žadatel formu neurčí, volí ji povinný subjekt (měl by však preferovat elektronickou podobu, jak plyne z § 4 odst. 5). Informace se poskytují zpravidla odesláním kopií požadovaných dokumentů nebo jsou uvedeny v příslušném sdělení povinného subjektu. Pokud se na požadované informace vztahuje některý ze zákonných důvodů pro jejich ochranu, musí povinný subjekt žádost správním rozhodnutím vydávaným podle správního řádu odmítnout (§ 15). V praxi přitom často dochází k jen částečnému odmítání žádostí, jestliže se důvod pro neposkytnutí informace vztahuje jen na její část nebo jen na některé z požadovaných informací. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti se vydává ve lhůtě pro její vyřízení, tj. v patnáctidenní lhůtě (případně ve lhůtě prodloužené). Lhůta je splněna, je-li rozhodnutí alespoň v poslední den vypraveno (usnesení NSS ze dne 28. 4. 2009, č. j. 4 As 55/2007-84), jde nicméně o lhůtu pořádkovou, takže i opožděným vypravením dojde k účinnému odmítnutí žádosti. Rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti musí být vydáno při jakémkoli i sebemenším vyloučení některých informací (např. jsou-li v kopii dokumentu, jenž je žadateli poskytován, odstraněny jen osobní údaje). Důvodům pro neposkytnutí informací (pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti) se věnujeme v další kapitole. Každý takový důvod však musí být stanoven zákonem (informačním zákonem nebo jiným zvláštním předpisem), jak vyplývá z čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Poslední možností je zpřístupnění informace na základě licenční nebo podlicenční smlouvy podle § 14a. Zjednodušeně řečeno pokud by byla požadovaná informace předmětem autorskoprávní ochrany, a majetková práva by vykonával povinný subjekt, musí informaci poskytnout na základě licenční nebo podlicenční smlouvy (pokud jím vykonávaná majetková práva zpřístupnění informace nevylučují). n Úhrada nákladů za poskytnutí informace Podle § 17 může povinný subjekt za poskytnutí informací požadovat úhradu za pořízení kopií a technických nosičů dat, za odeslání informace žadateli a za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace. Informační zákon neumožňuje žádat zálohu na úhradu nákladů. První podmínkou pro uplatnění úhrady nákladů, která je z informačního zákona odvozována, je stanovení a zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování informací podle § 5 odst. 1 písm. f), a to již před podáním »zpoplatněné« žádosti o informace. Podrobnosti k výpočtu jednotlivých sazeb úhrad upravuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb. Největší obtíže činí v praxi výpočet sazby za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informace. Podle nařízení se jedná o hodinovou sazbu spojenou s náklady povinného subjektu na platy, mzdy apod. Obvykle se stanoví jako hodinový průměr rozpočtovaných ročních »platových nákladů« připadajících na pracovníky povinného subjektu, kteří vyřizují žádosti o informace, případně na všechny zaměstnance. Tato svou podstatou »úhrada za práci« však může být požadována jen v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání, tedy takového vyhledávání, které se v podmínkách povinného subjektu vymyká jeho běžné činnosti. Ke stanovení sazebníku lze v podrobnostech odkázat na metodický materiál Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz, rubrika »aktuálně«). Druhou podmínku pro úhradu nákladů stanoví informační zákon v § 17 odst. 3. Povinný subjekt musí písemně oznámit žada- VI teli výši úhrady před poskytnutím informace, přičemž z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Převažující výklad tohoto ustanovení dovozuje, že oznámení o úhradě musí být žadateli odesláno nejpozději v poslední den lhůty pro vyřízení žádosti, jinak povinný subjekt nárok na úhradu ztrácí. Odůvodnění úhrady by mělo být provázáno s vydaným sazebníkem a mělo by žadateli umožnit základní prověření správnosti požadované částky (není např. nutné uvádět přesný seznam dokumentů, z nichž bude provedena kopie, ale měl by být uveden jejich obecný popis a počet listů). Nesplní-li povinný subjekt svou oznamovací povinnost, ztrácí na úhradu nákladů nárok (§ 17 odst. 4). Poskytnutí informace je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží (§17 odst. 5). Odložení žádosti přitom má podle dále zmíněného rozsudku povahu správního rozhodnutí a je proto vhodné, aby obsahovalo všechny jeho náležitosti (výrok, odůvodnění, poučení). Sporné je, zda je proti tomuto odložení přípustné odvolání. Některé názory odvolání s odkazem na § 20odst. 4 InfZ nepřipouští, lze se ovšem setkat i s názory opačnými (srov. např. usnesení KS v Praze ze dne 24. 4. 2012, č. j. 44 A 87/2011-57). Pokud žadatel s výší úhrady nesouhlasí, může sice podat stížnost podle § 16a, ale soudní ochrany se musí domáhat buď správní žalobou až proti odložení žádosti pro nezaplacení úhrady podle § 17 odst. 5 nebo úhradu již zaplatil, žalobou na vydání bezdůvodného obohacení u civilního soudu (usnesení NSS ze dne 21. 9. 2010, č. j. 2 As 34/2008-90). n Ochrana žadatelů Byla-li žádost rozhodnutím odmítnuta, může proti tomuto rozhodnutí podat žadatel odvolání (do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí). Pokud byla žádost vyřízena odložením pro nedostatek působnosti nebo pokud nedošlo k jejímu včasnému vyřízení (povinný subjekt byla zcela nebo zčásti nečinný), může žadatel podat do třiceti dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti nebo ode dne doručení sdělení o odložení žádosti stížnost podle § 16a. Povinný subjekt může odvolání nebo stížnosti sám vyhovět, jinak je musí spolu s celým spisem (a svým stanoviskem) předat nadřízenému orgánu k rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení odvolání nebo do 7 dnů ode dne doručení stížnosti. Nadřízeným orgánem obce je vždy místně příslušný krajský úřad. VYBRANÉ DŮVODY PRO NEPOSKYTNUTÍ INFORMACE (ODMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI) K neposkytnutí informace (slovy zákona k odmítnutí žádosti) může povinný subjekt přistoupit jen ze zákonem stanovených důvodů. Ty jsou vymezeny buď v informačním zákoně (§ 2 odst. 4, § 7 až 11), nebo ve zvláštním zákoně. Pokud se zákonný důvod vztahuje jen na část požadovaných informací, musí být zbývající »nechráněné« informace žadateli vydány (§ 12). To se nejčastěji projeví u žádostí o kopie dokumentů. Pokud dokument obsahuje chráněné informace jen zčásti, nelze jeho vydání odmítnout zcela. Povinný subjekt v takovém případě vyloučí z poskytnutí jen ty části, na které se zákonný důvod vztahuje (např. jejich znečitelněním v pořízené kopii), a takto upravený dokument zpřístupní. Rovněž platí, že jednotlivé důvody je možné (a nutné) kombinovat. Např. při vydávání kopie smlouvy je nutné z poskytnutí vyloučit osobní údaje a obchodní tajemství. Podrobný rozbor všech zákonných důvodů by svým rozsahem značně překročil prostor vymezený této příloze, takže se v této kapitole stručně zaměříme jen na ty, s nimiž se obce při vyřizování žádostí setkávají nejčastěji. Nejčastějším důvodem pro neposkytnutí informace je ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, mající základ v čl. 10 Listiny. Podle § 8a informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Ochranu osobnosti upravuje především § 11 a násl. červenec 2012 SPEcIál občanského zákoníku, základem ochrany osobních údajů je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Osobním údajem je podle tohoto zákona jakákoli informace týkající se určitého nebo určitelného subjektu údajů /§ 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů/. Východiskem pro zpracovávání osobních údajů, do něhož lze zahrnout i jejich poskytování podle informačního zákona, je souhlas subjektu tohoto údaje (osobní údaje má jen fyzická osoba), ledaže je splněna některá z výjimek z povinného souhlasu, stanovených v § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. Z těchto výjimek lze zmínit poskytování osobních údajů o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení (např. pracovní zařazení a pracovní náplň konkrétního úředníka), a zpracovávání oprávněně zveřejněných osobních údajů (např. údaj o fyzické osobě – jednateli obchodní společnosti, jenž je dostupný v obchodním rejstříku). Specifickou výjimku z povinné ochrany osobních údajů stanoví informační zákon v § 8b, jenž umožňuje poskytnout tzv. základní osobní údaje o příjemci veřejných prostředků (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků). Veřejnými prostředky jsou veškeré věci (včetně rozpočtových příjmů a výdajů), majetková práva a další majetkové hodnoty patřící obci (srov. vymezení tohoto pojmu v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Obec je tedy povinna zpřístupnit základní osobní údaje např. o osobách obdarovaných obcí, o osobě, které obec prodala majetek, a v určitém rozsahu i informaci o platech zaměstnanců apod. Dalším významným důvodem je ochrana obchodního tajemství (§ 9). Je-li požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Nestačí ovšem, pokud podnikatel určitou informaci za obchodní tajemství označí. K aplikaci tohoto důvodu musí taková informace skutečně splnit všechny zákonné znaky obchodního tajemství podle § 17 obchodního zákoníku (Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje; rozsudek NSS ze dne 27. 3. 2008, č. j. 7 As 24/2007-106). V rozhodnutí o odmítnutí žádosti musí být splnění všech znaků řádně odůvodněno a měla by být označena osoba, která vykonává práva k obchodnímu tajemství (§ 15 odst. 2). Za obchodní tajemství přitom nelze podle § 9 odst. 2 považovat údaj o rozsahu a příjemci veřejných prostředků. Podle § 11 odst. 1 písm. a) může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Zákonnou podmínkou je »výlučný vztah« k vnitřním poměrům povinného subjektu. Jakmile se informace dotýká byť i jen zčásti jeho činnosti navenek, nelze tento důvod aplikovat. Příkladem může být organizační řád obecního úřadu. Ten určuje rozdělení »příslušnosti« jednotlivých odborů při výkonu veřejné správy, takže se vztahuje navenek (rozsudek MS v Praze ze dne 12. 4. 2006, č. j. 10 Ca 196/2004-41). Druhou podmínkou je »nezbytnost« omezení přístupu k »vnitřní informaci«. Zákon totiž tento důvod stanoví jako fakultativní (srov. formulace »může omezit«), a povinný subjekt proto musí řádně zdůvodnit, proč je nutné s ohledem na konkrétní okolnosti upřednostnit před právem na informace jiný veřejný zájem. Pokud takový legitimní důvod není dán, nelze vydání informace, byť by se vztahovala výlučně k vnitřním pokynům, odmítnout (rozsudek NSS ze dne 2. 7. 2008, č. j. 1 As 44/2008-116). Podle zákonné formulace přitom platí, že poskytnutí informace lze pouze »omezit« a nikoli zcela vyloučit (rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 28/2007-89); úplné vyloučení informace by bylo možné jen ve zcela výjimečných situacích. Podle § 11 odst. 1 písm. b) je možné chránit informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, a to až do doby, než je tato příprava ukončena rozhodnutím (hovoří se o nových či o podkladových informacích). Jakmile však bylo rozhodnuto (ve smyslu jakéhokoli řešení určité otázky, např. přijetím usnesení zastupitelstva), nelze již tento důvod využít. I při aplikaci tohoto důvodu je nutné odůvodnit nezbytnost omezení přístučervenec 2012 pu k informaci. Tento důvod je nejčastěji využíván u požadavků na poskytnutí kopií podkladových materiálů, které byly vytvořeny pro jednání zastupitelstva nebo rady, před tím, než jsou projednány. V případě podkladových materiálů pro zastupitelstvo patrně nebude možné dovodit existenci legitimního důvodu pro jejich neposkytnutí (zasedání jsou veřejná), naopak v případě rady by právě v neveřejnosti jejího zasedání bylo možné tento důvod shledat. V podrobnostech srov. text na toto téma, publikovaný v časopise Veřejná správa č. 21/2008. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) chrání informace předané povinnému subjektu třetí osobou, pokud nesdělila, že s jejich poskytnutím souhlasí, a pokud se nejednalo o informace pořízené z veřejných prostředků nebo o informace, jejichž předání povinnému subjektu ukládá zvláštní zákon. Příkladem mohou být různé studie či analýzy, které si obec nechala zpracovat od externích subjektů. Jde nepochybně o informaci předanou třetí osobou, obvykle ale za úplatu, takže tento zákonný důvod nebude možné pro její nevydání využít. Pokud by však byla předaná informace chráněna právem autorským, mohl by se uplatnit důvod podle § 11 odst. 2 písm. c), ledaže by majetková práva k tomuto dílu vykonávala obec (pak by ji musela vydat za podmínek daných § 14a). Informační zákon chrání informace předané třetí osobou i v § 11 odst. 3, pokud k jejich předání povinnému subjektu došlo v souvislosti s výkonem kontrolní, dohledové či obdobné činnosti (např. podle zákona o státní kontrole) a pokud jsou podle zvláštního zákona chráněny před šířením zejména povinnou mlčenlivostí. Povinný subjekt však musí vydat informace (dokumenty) jím pořízené. Sporné může být zpřístupňování kontrolních protokolů, které sice jsou informacemi vytvořenými povinným subjektem, často však shrnují i údaje předané kontrolovaným. V takovém případě patrně bude nutné podle § 11 odst. 3 znepřístupnit ty části protokolu, které obsahují výlučně shrnutí údajů předaných kontrolovaným. Výsledky kontrol však podle § 11 odst. 3 chránit nelze, a to ani s odkazem na »dobrou pověst« kontrolovaných (v úvahu by snad mohla připadat jen ochrana fyzických osob podle § 8a). Informační zákon stanoví i celou řadu dalších důvodů pro ochranu. Chrání utajované informace v § 7, informace o majetkových poměrech, které byly povinným subjektem získány na základě daňových a podobných předpisů, v § 10 /v podmínkách obcí může být toto ustanovení potenciálně využité při získávání informací o dlužnících na místních poplatcích (ve spojení s ochranou osobních údajů, jednalo-li by se o dlužníky fyzické osoby)/. Důležitým důvodem je rovněž ochrana informací o soudních řízeních podle § 11 odst. 4 písm. b), jenž umožňuje odmítnout např. poskytnutí právních analýz, které si obec nechala zpracovat jako účastník probíhajícího soudního řízení. Povinně jsou chráněny též informace o probíhajícím trestním řízení podle § 11 odst. 4 písm. a), např. informace, které obec předala orgánům činným v trestním řízení. Důvody pro neposkytnutí informace může stanovit i zvláštní zákon. Ne ve všech případech však omezení přístupu k informacím může být aplikováno jako důvod pro neposkytnutí informace. Z ustanovení § 19 InfZ např. vyplývá, že takovým důvodem obecně nemůže být povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem (s výjimkou případů, s nimiž počítá § 11 odst. 3) a tím méně ani povinnost mlčenlivosti převzatá smluvně (ujednání smlouvy uzavřené povinným subjektem o povinné mlčenlivosti o jejím obsahu by bylo na základě § 39 občanského zákoníku neplatné pro rozpor s informačním zákonem). Podle judikatury pak nejsou důvody pro neposkytnutí informace ani ustanovení zvláštních zákonů o povinnosti prokázat právní zájem (rozsudek MS v Praze ze dne 30. 5. 2007, č. j. 5 Ca 126/2006-28) ani neveřejnost jednání orgánu, který informaci (např. zápis) vytvořil (rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As 40/2004-62). NĚKTERÉ TYPICKÉ ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ V podmínkách obcí se lze setkat s určitými »typickými« žádostmi o informace. Tato kapitola by měla poskytnout stručný návod, jak takové žádosti vyřizovat. Snad nejčastějšími jsou žádosti o kopie usnesení nebo zápisu ze zasedání zastupitelstva nebo schůze rady obce. Informační zákon VII › SPEcIál › neumožňuje takové žádosti en bloc odmítnout či naopak vydat. To znamená, že povinný subjekt tyto informace sice musí poskytnout, avšak až poté, co z vydávaných dokumentů odstranil všechny zákonem chráněné informace, zejména zaznamenané osobní údaje, případné obchodní tajemství apod. Pozor, neveřejnost schůze rady obce není důvodem pro nezpřístupnění zápisu z její schůze (rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As 40/2004-62). Pokud by však žadatelem o tuto informaci byl občan obce nebo jiná osoba, která k nim má podle zákona přímý přístup /§ 16 odst. 2 písm. e), odst. 3 a § 17 zákona o obcích/, pak se podle uvedeného judikátu anonymizace provádět nemusí (to se týká usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva a pouze usnesení ze schůze rady obce). V podrobnostech lze odkázat na text publikovaný v Moderní obci č. 1/2012, str. 38, jenž se stručně zabývá i problematikou zvukových a obrazových záznamů z jednání zastupitelstva. Obdobné pravidlo platí i při žádostech o kopie smluv uzavřených obcemi. I v nich je nutné před vydáním »znečitelnit« zákonem chráněné informace, např. obchodní tajemství. V poslední době (v souvislosti s rozsudkem NSS ze dne 27. 5. 2011, č. j. 5 As 57/2010-79) se stále častěji objevují žádosti o informace o výši platu či odměny konkrétního zaměstnance obce. Této problematice se časopis Moderní obec již podrobně věnoval v č. 10/2011, str. 57 a zabývá se jí i metodika Ministerstva vnitra, dostupná na http://www.mvcr.cz. Zjednodušeně řečeno platí, že poskytnutí takového údaje nelze bez dalšího odmítnout s odkazem na ochranu osobních údajů podle § 8a, neboť plat i odměna má povahu »poskytnutých veřejných prostředků« a podle § 8b by takový údaj mohl být zpřístupněn. Na druhou stranu je ovšem nutné vždy zvažovat, zda poskytnutím takové informace by již nedošlo k neproporcionálnímu zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů konkrétního zaměstnance (rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60). Informace o výši platu či odměny by proto měla být poskytnuta jen u těch zaměstnanců obce, kteří mají postavení veřejného funkcionáře podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a současně za podmínky, že veřejný zájem na sdělení takové informace zjevně převažuje nad její ochranou. Ten bude zpravidla dán u zaměstnanců, kteří sami rozhodují o využití většího množství peněžních prostředků, nebo u zaměstnanců, kteří jsou oprávněni jménem obce vydávat správní rozhodnutí s vysokou mírou správního uvážení. Zdůvodnění odměn poskytnutých zaměstnancům je však poskytnutelné vždy (rozsudek KS v Ostravě ze dne 5. 2. 2001, sp. zn. 22 Ca 248/2000). Stejně tak je zpřístupnitelná informace o odměnách zastupitelů, neboť ti vykonávají veřejnou volenou funkci. Někteří žadatelé se prostřednictvím informačního zákona domáhají doložení názorů představitelů povinných subjektů, např. požadují veškeré dokumenty, z nichž starosta obce vycházel při formulaci určitého svého veřejného prohlášení. I takto formulovaná žádost je dle judikatury žádostí o informace (rozsudek NSS ze dne 22. 9. 2010, č. j. 4 As 23/2010-61), kterou nelze a priori odmítnout jako dotaz na názor podle § 2 odst. 4. Obec proto musí prověřit, zda její představitel čerpal z informací, které mu byly obcí předány. Pokud ano, zvažuje dále, zda jejich vydání nebrání některý zákonný důvod. Pokud nikoli, směřuje žádost k poskytnutí neexistující informace a musí být odmítnuta. Prověření existence informace musí být řádně doloženo do spisu, nejlépe založením vyjádření představitele obce nebo jeho sekretariátu, zda a pokud ano, z jakých informací získaných od obce čerpal při formulaci svého vyjádření (své veřejné stanovisko totiž mohl vyjádřit i na základě jiných než od obce získaných údajů). V podrobnostech lze odkázat na text v Moderní obci č. 12/2010, str. 43. Zvláštním případem jsou žádosti o kopie zpráv doručených do (osobní) e-mailové schránky představitele obce. Podle judikatury je nutné takové zprávy chránit v rámci ochrany listovního tajemství (čl. 13 Listiny), resp. jako součást ochrany soukromí (rozsudek MS v Praze ze dne 30. 3. 2012, č. j. 9 Ca 122/2009-39), nejde-li o informace, které získaly povahu úředních dokumentů zaevidováním ve spisové službě. Obce se mohou setkávat i se žádostmi o poskytnutí seznamu dlužníků obce. Půjde-li o právnické osoby, pak sdělení takového údaje žádný zákon nezakazuje (ledaže by byl výjimečně aplikovatelný důvod podle § 10; ochrana obchodního tajemství zřejmě nebude s ohledem na § 9 odst. 2 možná). Půjde-li však o fyzickou osobu, je nutné takovou informaci chránit podle § 8a. Něco jiného by bylo, VIII pokud by se žadatel domáhal informace o osobách, jimž obec zaplacení dluhu prominula. Takový údaj by již byl poskytnutelný za podmínek § 8b (prominutí dluhu je de facto poskytnutím veřejných prostředků; rozsudek NSS ze dne 1. 6. 2010, č. j. 5 As 64/2008155). S odkazem na § 8a lze odmítnout i požadavek na poskytnutí kopie pracovního diáře starosty nebo dotaz na telefonní číslo jeho mobilního telefonu /ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) InfZ./ Specifické je poskytování informací o správních řízeních. Z poměrně bohaté judikatury lze dovodit pravidlo, podle něhož domáhá-li se žadatel žádosti podle informačního zákona nahlédnutí do správního spisu, je nutné takovou žádost posoudit i vyřizovat plně v režimu § 38 správního řádu o nahlížení do spisu. Domáhá-li se však s odkazem na informační zákon získání konkrétní informace ze spisu (včetně např. kopie vydaného rozhodnutí), je žádost nutné vyřídit plně podle informačního zákona, přičemž povinnost prokázat právní zájem podle § 38 správního řádu ani povinnost mlčenlivosti úředních osob nelze považovat za důvody pro neposkytnutí informace. Povinnému subjektu proto nezbývá než přípustnost poskytnutí konkrétní informace ze správního spisu poměřovat jednotlivými důvody podle informačního zákona (např. ochranou osobních údajů). V podrobnostech lze odkázat na metodiku Ministerstva vnitra, dostupnou na http://www.mvcr. cz/odk. Pokud by se žadatel domáhal informace o výsledku přestupkového řízení, pak zpravidla bude nutné využít § 8a a s odkazem na ochranu osobních údajů a osobnosti přestupce informaci nevydat, ledaže by s ohledem na povahu přestupku zcela zjevně převažoval veřejný zájem na znalosti tohoto výsledku (příkladem může být přestupek veřejného funkcionáře podle zákona o střetu zájmů, u něhož lze dovodit, že publicita výsledku řízení převažuje nad ochranou daného funkcionáře). Naopak informace o výsledku správně-deliktního řízení s právnickou osobou takto a priori chráněna není. V některých případech se na obce obracejí žadatelé se žádostmi o informace, které se vztahují k činnosti obcemi zřízených právnických osob (např. škol) nebo obchodních společností, v nichž má obec účast. Tyto žádosti nelze odložit pro nedostatek působnosti podle § 14 odst. 5 písm. c), jak bylo výše uvedeno, ani je nelze předat k vyřízení dané právnické osobě či žadatele na ni odkázat. Obec však není povinna tyto informace aktivně získávat. Pokud jimi disponuje, posoudí, do jaké míry je lze vydat, a žádost vyřídí. Pokud jimi nedisponuje, žádost podle § 15 odst. 1 odmítne, případně se může pokusit informace od právnické osoby pro účely vyřízení žádosti získat. Výjimkou by byly jen informace, které podle zvláštního zákona musí mít obec z pozice zřizovatele, např. zřizovací listinu příspěvkové organizace; ty by obec musela opatřit a žádost by nemohla odmítnout pro neexistenci informace. Byla-li žádost podána přímo právnické osobě, pak obec může být za určitých okolností nadřízeným orgánem, jenž by k podané stížnosti či odvolání přezkoumával postupy této právnické osoby při vyřizování žádosti o informace. Judikatura není zcela jednotná, nicméně postavení nadřízeného orgánu bude mít obec v případě příspěvkových organizací /o odvolání či stížnosti by rozhodovala rada při plnění úkolů zřizovatele podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích; rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60/. V případě obchodních společností by úkoly nadřízeného orgánu zřejmě měl plnit jejích statutární orgán v souladu s § 20 odst. 5 InfZ. Informační zákon neupravuje ani případy, v nichž žadatelé žádají opakované poskytnutí již jednou vydaných informací. Judikatura však v tomto případě hovoří o faktickém důvodu pro odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 (rozsudky NSS ze dne 15. 7. 2004, č. j. 5 A 65/2002-33 a ze dne 28. 3. 2008, č. j. 3 As 13/2007-75). Odmítnout žádost však lze, jen pokud již informace byla žadateli dříve vydána. Pokud byla původní žádost např. odmítnuta, je nutné nově podanou žádost vyřídit věcně (trvá-li původní důvod pro odmítnutí, bude i nová žádost odmítnuta z identického důvodu). O možnosti odmítnout žádost rozhodnutím se někdy uvažuje i v případech žadatelů, kteří právo na informace zcela zjevně zneužívají (šikanózní a kverulační žádosti). I kdyby se taková možnost připustila, muselo by být v rozhodnutí o odmítnutí žádosti zneužití práva na informace podrobně odůvodněno, přičemž množství žadatelem podávaných žádostí či množství požadovaných informací lze považovat jen za jeden ze znaků zneužití zákona, nikoli však n za znak dostačující. červenec 2012 Životní prostředí využitelných složek komunálních odpadů od občanů by směsný komunální odpad měl být v souladu s hierarchií využit jinak. Výstavba dalších zařízení pro energetické využívání odpadů bude pro ČR velkým přínosem, jelikož z dále nevyužitelného odpadu vyrobí teplo pro domácnosti a elektrickou energii dodávanou dále do elektrické sítě, a nahradí se tak primární neobnovitelné zdroje. Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo průmyslu a obchodu podporují výstavbu zařízení pro energetické využívání odpadů. Operační program Životní prostředí umožňuje investiční podporu těchto zařízení. V současné době spolupracujeme s žadateli projektů, kteří v rámci programu podali žádost o podporu a připravují žádosti k předložení Evropské komisi. Ve Švýcarsku je běžné, že tam téměř každá obec vyprodukovaný odpad energeticky dále zpracovává. Umím si představit, že by v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování. n Je v této souvislosti připravované razantní zvýšení poplatků za skládkování odpadů skutečně tím samospásným ekonomickým nástrojem pro podporu energetického využívání komunálních odpadů? Na základě čeho došlo k navrhované výši poplatků za skládkování? A nezdraží se tak zpětně kupříkladu sanace starých ekologických zátěží, rekonstrukce škol apod., neboť se kromě nespalitelného a dále už nevytříditelného komunálního odpadu na skládky přece ukládají také znečištěné zeminy ze sanací, azbestové stavební hmoty z rekonstrukcí apod.? V přípravě je nový zákon o odpadech, kterým dojde k vyrovnání cen za skládkování a energetické využívání odpadů. To povede zároveň k naplňování hierarchie pro nakládání s odpady. V příštím programovém období se v oblasti vodního hospodářství chceme zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody i budování čistíren odpadních vod a kanalizací v menších obcích. Prioritou je i zlepšení ochrany před povodněmi. Tato obvinění musím naprosto odmítnout. Nevím, z jakých údajů při konstrukci těch spekulací se vycházelo. Zákon o odpadech, vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady ukládají povinnost výrobcům zajistit financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. Pro splnění této povinnosti výrobci založili kolektivní systémy, na které přenesli své povinnosti. Výši recyklačního poplatku stanovuje kolektivní systém, který zabezpečuje pokrytí nákladů spojené se sběrem, zpracováním, využitím nebo odstraňováním, tzv. historických elektrozařízení z domácností. Vybrané recyklační poplatky jsou výrobci zasílány na bankovní účet. Vybrané recyklační poplatky převyšují finanční zajištění z toho důvodu, že na trh je uvedeno více výrobků, než je zpětně odebráno. Finanční rezervy jsou vytvářeny z důvodu změn a kolísání surovinové stability na trhu. Současný systém financování jako celek, včetně financování historických elektrozařízení, je překonán a při zpracování nového záměru zákona o zpětném odběru je této části věnována velká pozornost. n Nový zákon o ochraně ovzduší mj. výrazně snížil počet zpoplatněných zdrojů znečištění ovzduší, což uleví jistě i obcím, například u poplatků za kotelnu v základní škole apod. Na druhé straně se nepočítá s tím, že by obce, resp. pověření zaměstnanci obecních úřadů měli možnost kontrolovat přímo v domácnostech způsob vytápění – což se původně nevylučovalo. Jaké jsou první ohlasy obcí a měst na tento zákon? Zmiňované přímé kontroly v domácnostech byly předmětem opakovaných debat na půdě Parlamentu. Nicméně předložený návrh nezískal dostatečnou podporu. Vzhledem k tomu, že zákon bude účinný až od 1. 9. 2012, nezaznamenalo MŽP doposud ze strany obcí žádné ohlasy. Současně je třeba zmínit, že místo přímých kontrol zákonodárci přijali jiná opatření ke snížení vlivu domácností na kvalitu ovzduší. Jsou to například pravidelné dvouleté kontroly technického stavu, které si budou zajišťovat sami provozovatelé. n V květnu se obcím a městům otevřel program Zelená úsporám, v němž je pro zateplování a změnu způsobu vytápění veřejných budov alokováno 200 mil. Kč. Počítáte s tím, že byste do konce letošního roku takovou výzvu pro municipální sféru ještě zopakovali? Pokud ano, s jakou alokací? Ano, Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že uvolní ještě další finanční prostředky ze vzniklého bilančního přebytku zdrojů Programu Zelená úsporám na realizaci opatření vedoucích k úsporám energie v budovách veřejného sektoru. Vláda již schválila materiál, na jehož základě bude moci být z programu Zelená úsporám díky prodeji povolenek uvolněno přibližně 350 milionů korun na energetické úspory veřejných budov, třeba školek, škol, zdravotnických nebo sociálních zařízení. Další výše alokace pro budovy veřejného sektoru bude závislá na konečném vyúčtování oprávněných požadavků tzv. perfektních žádostí u rodinných a bytových domů a zůstatku prostředků na účtu GIS, tedy programu Zelená úsporám. Objem alokovaných prostředků pro budovy veřejného sektoru se odhaduje v řádu stovek milionů korun s tím, že uvolněny by měly být v létě, nejpozději na podzim letošního roku. n ivan ryšavý MO001261-1 n Také MŽP bylo Nadačním fondem proti korupci letos v březnu obviněno, že při přípravě nového zákona o zpětném odběru elektrozařízení jde takříkajíc na ruku lobby soukromým firmám, které »ovládly většinu trhu se sběrem, svozem a zpracováním vysloužilých elektrozařízení«. Jak má váš resort tento trh pod kontrolou, když – jak upozorňuje NFPK, do recyklace se vrací jen asi pětina zakoupených elektrozařízení, zatímco vybrané recyklační poplatky se vybírají za všechny zakoupené elektrospotřebiče a zůstávají kolektivním systémům zpětného odběru? červenec 2012 21 Životní prostředí Želivka nikdy nezklamala Také v dalších letech projde Úpravna vody Želivka znovu rozsáhlou modernizací a dostane nové technologie. Stručně o Želivce Výška hráze nad údolím................................ 58,3 m koruna přehradní hráze ..................... 381,7 m n. m. Délka hráze v koruně ..................................... 850 m Délka vzdutí................................................... 38 km Průměrná hloubka ........................................... 18 m Zatopená plocha.........................................1432 ha Povolený průměrný roční odběr surové vody ................................................ 5250 l/s Délka štolového přivaděče .......................... 51,9 km Max. průtok přivaděčem ............................. 6700 l/s Objem vodojemu jesenice..................... 200 000 m3 Max. výkon úpravny................... 7000 l/s pitné vody nejmenší znečištění – a to jak ovzduší, tak půdy a celého povodí řeky. Problém vody pro Prahu však být vyřešen musel. I za cenu vystěhování několika vesnic, jejichž obyvatelé dostali náhradní domy a byty v okolí. teChnologie se stále vylepšují S odstupem čtyřiceti let je zřejmé, že se dílo podařilo: vodní nádrž Švihov i samotná, již vícekrát modernizovaná úpravna vody z ní, stejně jako unikátní štolový přivaděč. Ten se prakticky celý, až na pár set metrů, razil hornickým způsobem. Jeho kruhový profil má průměr 2,64 m a betonová obezdívka je tlustá 20–35 cm. Svou důležitou a efektivní práci tu odvádí gravitace. Výškový rozdíl mezi vstupem vody a výstupem je 24,3 m. Díky dobře projektované a provozované úpravně vody, největší v ČR, má voda ze Želivky kvalitní parametry. Není to však zadarmo, a technologie se proto musí stále zlepšovat. Životní prostředí kolem vodní nádrže sice není nadmíru znečištěno, ale zemědělství má také své negativní vlivy, i když už se dnes například tolik nehnojí. Na Želivce jsou vyhlášena ochranná pásma, pracovníci Povodí však musí stále kontrolovat, co se na březích nádrže děje. Ukazuje se, že nejlepší ochrana nemusí být vždy jen plošná, ale že by to měly být spíš zóny přesně vymezené diferencované ochrany a hospodaření s pozemky. V době jejího největšího využití, což bylo v 90. letech minulého století, procházelo Úpravnou vody Želivka více než 150 mil. m3 vody. Nyní je to 87 mil. m3 ročně, což potvrzuje, jak moc klesla v ČR spotřeba vody. Během posledních čtyřiceti let odtud odtekly čtyři miliardy kubíků upravené pitné vody. Vody však byl v nádrži vždy dostatek, i v dobách sucha. Z pražské vodovodní sítě jsou FOTO: ArCHiV p řed čtyřiceti lety Pražané pili upravenou vodu z Vltavy nebo tu lepší, jak jsou dodnes někteří přesvědčeni, z Káraného. Když pak po roce 1972 otočili kohoutkem, tekla z něj voda ze Želivky. Ve větší části Prahy od února 1973 už ani jinou nedostávali. Asi změnu nikdo nepoznal, i když publicitu tato událost měla. Hlavně slavnostní zahájení provozu, které se odehrálo 25. května 1972. Kromě vybudování přehradní nádrže, úpravny vody a téměř 52kilometrového přivaděče, který plní vodojem v Jesenici u Prahy, bylo nutné vytvořit v nádrži dostatečnou zásobu vody, což nelze splnit přes noc. Vodní nádrž se proto budovala od roku 1965 do roku 1969, druhá etapa pak trvala do konce roku 1972, kdy už byl ukončen celý první soubor staveb Vodní dílo Želivka. Je tomu už čtyřicet let. Místo pro stavbu bylo vybráno velmi dobře. I když pamětníci samozřejmě řeknou, jak bylo údolí říčky Želivky předtím krásné. Jenže budujte zásobárnu vody pro více než milion lidí! Musí to být v místě, kde je co Úpravna vody Želivka vyrobila za 40 let přes čtyři miliardy kubíků pitné vody. zásobovány také mnohé další obce a města v okolí, některé přímo z úpravny vody Želivka, některé »po cestě« z přivaděče a jiné přímo z vodojemu Jesenice. Dohromady je to voda pro půldruhého milionu obyvatel. dodávka vody se nezastaví ani při náročnýCh investiCíCh Vlastníkem infrastrukturního majetku úpravny je Úpravna vody Želivka, a. s., správcem Pražská vodohospodářská společnost, a. s., která je ve vlastnictví hl. m. Prahy. Provozovatelem je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), součást skupiny Veolia Voda. Letos se koná výběrové řízení na rekonstrukci čerpací stanice surové vody, připravuje se likvidace kalů v usazovací nádrží Rýznburk, chystá se náročná výstavba flotace na filtraci 2. V plánu jsou investice do strojního odvodňování kalu a pracích vod. Všechny práce musí probíhat za provozu, dodávka vody zákazn níkům se nezastaví. milena geussová šéfredaktorka PrO-ENErGY magazínu OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 2507 OBJEDNAVATELE: ZPŮSOB PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: SLOŽENKA spoj. č. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: KONTAKT: TITUL: ULICE , Č. P.: OBEC: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo 22 PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE červenec 2012 ManageMent Institut pro veřejnou správu Praha připravil ve spolupráci se zahraničními partnery z Německa, Polska a Portugalska projekt, který si bere na mušku problematiku stále častěji diskutované etiky ve veřejné správě. P rojekt byl zahájen v rámci programu Leonardo da Vinci/Projekty partnerství v srpnu 2011 a jeho základní myšlenkou je vytvoření srovnávací studie etiky ve veřejné správě (více na www.institutpraha.cz). Každá ze zapojených organizací provádí výzkum ve své domovské zemi a výsledné materiály jsou diskutovány s cílem vytvořit konzistentní přehled pro závěrečnou studii. V průběhu přípravy a samotné realizace projektu vyšlo najevo, že bude vhodné zasadit problematiku do širšího kontextu, proto se úvodní kapitoly věnují pohledu na veřejnosprávní uspořádání v daných zemích a na systém vzdělávání ve veřejné správě. Největší prostor je však věnován etice. Výzkum analyzuje aktuální právní úpravu a stávající situaci v oblasti etických kodexů pro úředníky. Součástí je i pohled na vzdělávání v oblasti etiky ve veřejné správě. zlePší situaci etický kodex? Projekt se již přiblížil do poloviny své realizační fáze a k dispozici máme částečné výstupy. Těžiště výzkumu je zaměřeno na etiku zaměstnance veřejné správy, protože se domníváme, že jde o téma aktuální, jemuž se dosud nevěnovalo dostatek pozornosti. Vzhledem k tomu, že projekt je koncipován jako dvouletý, v průběhu jeho realizace se situace v oblasti etiky vyvíjí. Považujeme za přínosné, že česká vláda vydala letos 9. května usnesení č. 331 o Etickém kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Toto usnesení nahrazuje kodex z roku 2001 a přináší ucelenější pohled na problematiku. Nyní jsou upraveny důle- Etický kodex po česku Účelem Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy je vymezit a podporovat žádoucí standardy chování úředníka a zaměstnance veřejné správy ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům. Jednotlivé pasáže se věnují zákonnosti, rozhodování, profesionalitě, nestrannosti, rychlosti a efektivitě, střetu zájmů, korupci, nakládání se svěřenými prostředky, mlčenlivosti, informování veřejnosti, veřejné činnosti a reprezentaci. Zásadní porušování kodexu se má posuzovat jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu. Vládou schválené znění etického kodexu lze nalézt např. na adrese: www.mvcr.cz/clanek/vlada-schvalila-eticky-kodex-a-zpravu-o-extremismu.aspx. červenec 2012 žité aspekty jako procesy rozhodování, další vzdělávání, nestrannost, efektivita a hospodárnost práce či vystupování úředníka. Kodex zakotvuje postupy pro prevenci střetu zájmů a korupce. Pokud se však s korupčním jednáním úředník setká, jsou popsány mechanismy, jak postupovat a oznámení této skutečnosti by pro něj nemělo nést jakékoliv negativní dopady. Doposud sice schází komplexní právní úprava na ochranu oznamovatele korupčního jednání, ale této záležitosti je věnována pozornost. Kodex je závazný pro ministerstva a ústřední správní úřady, zatímco pro územní samosprávu má doporučující charakter. Navazuje na práva a povinnosti zaměstnanců v rámci zákoníku práce a pracovního řádu a záměrem je prosadit vybraná ustanovení do chystaného zákona o úřednících veřejné správy. zahraniční zkušenosti Pokud porovnáme situaci se zahraničím, tak např. v Polsku je od konce roku 2011 k dispozici nařízení premiéra o dodržování pravidel ve veřejné správě a etických principech. Na úředníky jsou kladeny obdobné požadavky jako v ČR. Setkáváme se tam se zásadami dodržování zákonů a veřejného zájmu, hospodárného využívání prostředků, transparentnosti, odborné způsobilosti apod. V části věnované etickým principům opět nacházíme obdobné principy: slušné vystupování vůči občanům i kolegům, odpovědnost, loajalitu, vyhýbání se situacím možného střetu zájmů či politickou nestrannost. Odlišný přístup volí Německo, které nemá jednotný kodex a etické aspekty jsou upraveny v tzv. Základním zákonu (ústavě) a zároveň v zemských zákonech. Naproti tomu v Portugalsku se každá státní organizace řídí tzv. kodexem úředního postupu, jenž vyzdvihuje podobné zásady jako v České republice a Polsku. Navíc již v roce 1993 byla vydána Etická charta veřejných služeb, která byla později nahrazena vládním usnesením o etických principech ve veřejné správě. Do výzkumu začleňujeme aktuální poznatky a věříme, že v příštím roce vznikne n zajímavý materiál s širším využitím. lukáš Jirsa aleš svoboda Institut pro veřejnou správu Praha spolupráce, partnerství a participace M ístní v e řejná správa z pohledu příležitostí spolupráce, partnerství a také participace v hledáčku českých sociologů je předmětem publikace pro praktiky z řad samosprávy nebo též další aktéry veřejného dění. Úvodní kapitoly shrnují legislativu týkající se procesů spolupráce, partnerství a participace na lokální úrovni. Mapují základní přístupy v odborné diskusi, dávají je do souvislosti s reformou veřejné správy v ČR po roce 1990 a věnují se zavádění procesů participace do praxe. Druhá část knihy se soustřeďuje na praktické poznatky z »terénu«. Přináší výsledky dotazníkových šetření občanů i rozhovorů prováděných zástupci výzkumného týmu s volenými představiteli, s úředníky z radnic a krajů, s vedením místních firem a zástupci neziskovek. Autoři dále nabízejí mj. srovnání účasti v parlamentních a komunálních volbách či stav informovanosti občanů s děním /sk/ ve vybraných městech. Čermák, D., Vobecká, J. a kol.: Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib, SLON v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i., Praha, 1. vydání, 2011, 181 s., ISBN 978-80-7419-067-4. MO001319-6 etický kodex: Jak jsou na tom jinde? Certikace zákaznické orientace veřejné správy WWW.MVSPROJEKT.CZ 23 Evropská uniE regiony chtějí být oporou evropské politiky soudržnosti V sídle Výborů regionů na bruselské Belliardově ulici visí impozantní kartografické dílo. Na rozdíl od běžných map Evropské unie však nemá pouze 27 barevných políček – kolik by se rovnalo současnému počtu členských zemí tohoto svazku – nýbrž 271. Přesně tolik je totiž evropských regionů, které výbor sdružuje jako vlivný poradní orgán nejvyšších společných bruselských institucí. FOTO: auTOR n Komisař Johannes Hahn: Evropa by měla být méně zahleděna sama do sebe. Je třeba, aby se v jejím hledáčku ocitli především její občané – Evropané. FOTO: auTOR ení jednoduché nyní nastolovat v evropských diskusích jiná témata než ta, která se točí kolem eura a finanční krize. Na to jsou zmíněné otázky až příliš dominantní. Výbor regionů se však o tento malý husarský kousek navzdory tomu snaží. Do karet mu hraje, že letošní rok je důležitým rozpočtovým mezníkem, v němž by měla být přijata významná rozhodnutí, týkající se toku evropských prostředků v příštím programovém období Evropské unie 2014–2020. Triviálně bychom tedy těžiště diskuse mohli popsat i takto: Kolik peněz na co půjde a podle jakých pravidel se budou finance rozdělovat? Před sídlem Evropského parlamentu. ChudýCh rEgionů ubývá »Na politiku soudržnosti půjde až třetina všech zdrojů. V tom už je shoda všech zainteresovaných. Považuji zároveň za úspěch, že počet méně rozvinutých oblastí našeho společenství se v uplynulém období snížil z 84 na 68. Jsou to regiony, v nichž hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je nižší než 75 % unijního průměru. Jinými slovy, pro 35 milionů Evropanů to znamená vyšší příjmy a hmatatelné zlepšení ekonomické prosperity,« říká komisař Johannes Hahn, odpovědný za regionální rozvoj. Evropa se podle jeho slov často až přespříliš zabývá sama sebou a je zahleděná dovnitř, i když by v jejím hledáčku měli být v první řadě lidé, Evropané. »Tuto myšlenku zdůrazňujeme ostatně i v našem novém programu nazývaném Evropa 2020,« dodává komisař. 24 350 až 400 mld. Eur na kohEzní politiku Eu pro období 2014–2020 Lze odhadnout, že zmíněná třetina se bude pohybovat mezi 350–400 miliardami eur. Tato suma bude určena zejména na boj proti chudobě, omezení energetické spotřeby, ekologické výrobní procesy, dopravní projekty a přístup ke vzdělání. Nejchudší regiony budou upřednostněny i v novém rozpočtovém období – na pozvednutí jejich úrovně půjde až 70 % všech prostředků určených na strukturální projekty. Luc Van de Brande, sám dlouholetý předsedaVýboru regionů a dnes poslanec Evropského parlamentu za jeden z vlámských volebních obvodů, jde ve svých úvahách ještě dále. V rozhovoru s novináři charakterizuje politiku soudržnosti přímo jako pilíř evropské politiky, jehož výztuží není sice beton, ale solidarita, pevná stejně tak. Zdůrazňuje, že »naše velké, půlmiliardové společenství nemůže stavět jenom na roli států, ale že jeho heslem musí být inteligentní politika na mnoha úrovních, tedy i včetně té místní a oblastní«. K tomu by měla rovněž přispět iniciativa Evropského parlamentu, který rok 2013 vyhlásil Evropským rokem občanů. »Neznají-li Evropané svá práva, nemohou je účinně uplatňovat. Téměř polovina občanů EU má dnes pocit, že není o vlastních právech dobře informována. Tento projekt bude dobrou příležitostí ukázat, jak může být pro nás Evropská unie přínosná,« objasňuje pozadí této iniciativy Telmo Baltasar, mluvčí komisařky Viviany Redingové. Ta je odpovědná za oblast spravedlnosti, základních práv a občanství. na říjnové opEn days zamíří do brusElu šEst tisíC účastníků Jiná velká akce, která by měla upřít pozornost veřejnosti na problematiku občanů a regionů, nese anglický název Open Days a neznamená nic jiného než jakési »dny otevřených dveří«, během nichž se v Bruselu každoročně setkávají komunální a regionální politici z členských států unie. Ty letošní se uskuteční ve dnech 8.–11. října a organizátoři očekávají účast zhruba šesti tisíc hostů. Z České republiky už svoji účast ohlásily například Olomoucký kraj, Praha a Jihomoravský kraj. Jedním z účelů tohoto evropského týdne měst a regionů je ukázat nejlepší příklady, které již slavily úspěch n v posilování politiky soudržnosti. jozEf gáfrik Brusel Cena Centrope pošesté. Navrhněte svého kandidáta n Zásluhy o prohlubování spolupráce v oblasti, v níž se setkávají hranice čtyř středoevropských států – Česka, Slovenska, Rakouska a Maďarska. To je kritérium cen Centrope, které už pět let uděluje stejnojmenná iniciativa. V regionu Centrope jsou od roku 2003 sdruženy příhraniční oblasti zmíněných zemí – z ČR Jihomoravský kraj, ze SR kraje Bratislavský a Trnavský, z Rakouska spolkové země Vídeň, Burgendlandsko a Dolní Rakousy, z Maďarska pak župy se sídly ve městech Šoproň a Ráb. Tato cena bude 13. září udělena ve Vídni již pošesté, přičemž je s ní spojena i finanční odměna deset tisíc eur. n Centrope teď hledá osobnosti, které se o tuto spolupráci významné zasloužily. Vůbec poprvé je možné za kandidáty na udělení ceny navrhnout i instituce, včetně orgánů územních samospráv. Navrhovateli mohou být fyzické i právnické osoby. Návrhy v češtině nebo němčině lze až do 20. července zasílat elektronicky na adresu: http://www.mycentrope.com/de/home/partner/centrope-preis. červenec 2012 téma FOTO: archiv méú ćeský krumlOv přátelská veřejná prostranství a parky Revitalizace parku v Českém Krumlově spadá do projektu obnovy strategicky důležité městské oblasti – vnitřní strany 3. meandru Vltavy. veřejné parky zažívají v mnoha obcích a městech renesanci Do obnovy veřejných prostranství míří v posledních letech nemalé částky z rozpočtů municipalit, z evropských fondů, z nadací případně neziskových organizací. Využívány jsou často k revitalizaci parků coby oddechových zón. K nedávno dokončeným projektům revitalizace veřejných parků např. patří, přes dodatečné práce či částečné reklamace díla, městský park v Českém Krumlově a Čechovy sady v Olomouci. Zda tyto parky poskytnou obyvatelům a návštěvníkům měst žádoucí prostor pro celoroční krátkodobou rekreaci a stanou se součástí kulturního života měst, ukáže čas. Co všechno obnášela jejich revitalizace? obnovený parK v česKém Krumlově má příznivce i KritiKy Městský park v Českém Krumlově se nachází v blízkosti historického jádra Městské památkové rezervace Český Krumlov na území tzv. 3. meandru řeky Vltavy. Koncem minulého roku i přes mnohé komplikace červenec 2012 oficiálně skončila 1. etapa jeho revitalizace v rámci projektu Stavební úpravy městského parku a jižních teras. Park (s výjimkou hřiště pro míčové hry) byl zpřístupněn už začátkem září 2011. Akce si dosud vyžádala asi 11,5 mil. Kč s dotací z ROP Jihozápad. Podle Štěpánky Kučerové z oddělení strategického rozvoje MěÚ doznalo území parku rozsáhlých změn. »Systém cest a pěšin byl upraven, doplněn a obnoven podle dochovaných historických pramenů s tím, že v části cest byl původní povrch nahrazen povrchem vhodným pro volnočasové aktivity (např. in-line bruslení). V parku přibyl nový mobiliář, vzniklo dětské hřiště s moderními herními prvky, bylo opraveno a doplněno oplocení, instalováno nové veřejné osvětlení a dohlížecí kamerový systém.« Při úpravách se dbalo na zachování a zhodnocení dendrologického, ekologického a kulturně-historického potenciálu území. Kvůli mělce uloženému kořenovému systému byl povrch parku tvarován tak, aby se ochránily obnažené části systému a dotvořil se celkový profil parku. Stávající dřeviny a zeleň dostaly odborné ošetření. Zapojila se do návrhu úprav parku i českokrumlovská veřejnost? »Názory občanů jsme znali z tiskovin a různých fór,« říká Soňa Petráková, vedoucí kanceláře starosty. »Při přípravě projektu se přihlíželo i k původnímu vzhledu parku na základě starých mapových podkladů a dochovaných archivních materiálů. Vlastní přípravy se účastnil partner projektu Základní škola Linecká. Ohlasy obyvatel na výsledek jsou pozitivní i negativní, stejně jako je rozporuplně přijímána nová podoba parku.« V současnosti ještě probíhá reklamační řízení ve věci hřiště, jež se týká jeho uvedení do navrženého stavu, tj. využitelného pro volnočasové aktivity a okolní školy. 25 › Čeho se budou týkat následující etapy projektu? »Projekt zahrnuje celkovou revitalizaci strategicky důležité městské oblasti – vnitřní strany třetího meandru Vltavy,« vysvětluje Petr Pešek, vedoucí odboru investic MěÚ Český Krumlov. »Kromě parku sem patří též přilehlá plocha parkoviště a čtyři rozlehlé terasy navazující z obou stran na zahradní domek, v němž svého času pobýval malíř Egon Schiele. Terasy se obnovují postupně se záměrem zrekonstruovat původní opěrné zdi. Nově se uvažuje o zřízení několikaramenného schodiště tak, aby se propojily jednotlivé terasy, čímž by došlo k propojení nábřežní části s městskou památkovou zónou Plešivec,« dodává Petr Pešek. čechovy sady zohledňuJí potřeby pěších i cyKlistů Po deseti měsících skončila letos v červnu v Olomouci rekonstrukce parku Čechovy sady za 35,5 mil. korun. Po Bezručových sadech a první polovině Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech jde o další zrevitalizovaný městský park. »I v Čechových sadech jsme kompletně zrekonstruovali cestní síť včetně cyklostezek, osadili nové lavičky, odpadkové koše i veřejné osvětlení,« popisuje náměstek primátora Martin Major. Navíc v místech, kde si lidé nejčastěji krátili cestu přes trávník, přibyly další chodníky. Povrchy cest na hlavní větvi a cyklostez- V olomouckém parku Čechovy sady byla kompletně zrekonstruována síť cest včetně cyklostezek. A v místech, kde si lidé nejčastěji krátlili cestu přes trávník, jsou nové chodníky. kách jsou asfaltové, ostatní jsou z lomového kamene nebo mlatu, aby se dodržel historický ráz sadů. Všechny komunikace lemuje řádek ze žulové dlažební kostky. V parku byly vyměněny sloupy veřejného osvětlení, nová je i část přípojného vedení ke sloupům. Po předchozích zkušenostech s provozem v jiných parcích byl mobiliář odsu- nut o 1 m od komunikace, aby si vzájemně nebránily kočárky odpočívajících rodičů a ostatní provoz. V červenci začne rekonstrukce druhé poloviny Rudolfovy aleje, jež by měla skončit n v únoru 2013. simona dvořáčKová Z dotazníků, workshopů či výtvarné dílny pro děti nabývá postupně obrysy představa obyvatel Litomyšle o podobě nábřeží řeky Loučné. Lokalitu v centru města totiž čeká revitalizace. l itomyšlská radnice se rozhodla pro celkovou kultivaci zeleného prostranství v lokalitě Vodní valy a co největší zpřístupnění řeky Loučné. S tímto záměrem vloni uspěla v grantové výzvě nadace PROMĚNY a získala podporu, jež zahrnuje i místní šetření, které nyní mapuje požadavky a potřeby obyvatel města. »Pokud chtějí radnice úspěšně přetvářet prostředí svých měst tak, aby co nejlépe sloužilo obyvatelům, základem je přizvat veřejnost do společné diskuse hned v úvodu,« říká Jitka Přerovská, ředitelka nadace PROMĚNY. Výtvarná dílna přiblížila rodinám s dětmi principy tvorby městského prostředí. 26 tvoří děti, studenti i dospělí »V Litomyšli chceme různými příklady ukázat, že se komunikace s lidmi městům vyplatí,« doplňuje Jolana Říhová z nadace PROMĚNY. »Pro úspěch projektu je zásadní úvodní fáze zapojení veřejnosti, kdy zkoumáme vztah místních k řešené lokalitě. Důležité jsou i další aktivity, díky nimž může místní komunita do procesu proměny veřejného prostranství vstupovat. Formy jsou různé, cíl je stejný – funkční městský prostor, jenž reflektuje potřeby lidí.« Se získáváním a zpracováním podnětů od veřejnosti v Litomyšli pomáhá nezisková organizace Agora Central Europe. Od začátku letošního roku, kdy se projekt »Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli« připravuje, proběhlo několik setkání pracovní skupiny: zástupců místní radnice, škol, neziskových organizací, zájmových sdružení, rodin s dětmi či seniorů. Ze společných jednání vzešel mj. dotazník, jehož prostřednictvím mohli obyvatelé Litomyšle během května vyjádřit své podněty k řešení nábřeží. Zapojilo se asi 420 respondentů. Další podněty vzešly z workshopů pro studenty středních škol a zástupce místních zájmových skupin. Účastníci by si přá- FOTO: archiv nadace prOměny Jaké bude nábřeží řeky loučné? FOTO: archiv nadace prOměny › přátelská veřejná prostranství a parky FOTO: Blanka marTinOvská téma Snímek z workshopu pro zástupce zájmových skupin v Litomyšli. li především zachovat přírodní charakter daného místa. Výstupy společných setkání budou představeny po prázdninách na veřejném projednání projektu. Příležitostí k seznámení se s projektem obnovy nábřeží byla i červnová výtvarná dílna s názvem Město je karneval. Nadace PROMĚNY ji připravila ve spolupráci s výtvarníkem Janem Pfeifferem. Dílna spojená s výtvarným tvořením a tancem přiblížila rodinám s dětmi principy tvorby městského prostředí. Na příští rok je plánována architektonická soutěž na návrh řešení území. S podporou nadace PROMĚNY, jež zahrnuje i grant do výše 25 mil. Kč na realizaci vybraného návrhu, by proměna nábřeží v Litomyšli měla být dokončena na přelomu let 2015 /sk/ a 2016. červenec 2012 Rakouská metropole Vídeň se stará o oblast starého ramene Dunaje zvanou Alte Donau, jež je přírodním bohatstvím města a má současně významnou rekreační funkci. Počátek péče spadá do roku 1875, kdy byla dokončena regulace toku. téma MO001317-2 dunaji pomáhají také vodní sekačky www.somejh.cz přátelská veřejná prostranství a parky NOVINKA V NABÍDCE Sekačky s nulovým poloměrem otáčení Staré rameno Dunaje je v létě rájem plachetnic, veslařů, rybářů a v zimě bruslařů. cílený management vodních rostlin Pro dosažení dobré kvality vody jsou důležité vodní rostliny, tzv. makrofyty. »Působí jako biologický filtr – váží živiny, redukují kalení vody a zajišťují jasný pohled do vody,« říká Karl Donabaum, odborník na vodu a jednatel DWS Hydro-Ökologie, který se o projekt řadu let stará. Vídeňský magistrát podporuje vysazování nízkých druhů vodních rostlin už několik let. Tyto, tzv. parožnatkovité rostliny (Characeae) vytváří v Alte Donau optimální podmínky, protože ubírají místo vyšším druhům rostlin a na vodní dno proniká více světla. Sanační program v oblasti začal v roce 1996 a již od počátku počítal se znovuusídlením nízkých vodních rostlin. První úspěchy se dostavily v roce 2002. Za účelem regulace a péče o vegetaci pod hladinou Dunaje se provádějí pravidelné odborné kontroly. Podle jejich výsledků se rozvrhne nasazení sekacích lodí. Dlouhodobým cílem je etablovat nízké rostliny v oblasti Alte Donau natolik, aby sekání nebylo vůbec nutné. Koncept cíleného kosení umožňuje nerušený provoz lodí, rekreaci veřejnosti a zamezuje poničení stavu vegetace. Pokos je důležitý, neboť ekosystému mohou být kvůli výšce rostlin odepřeny živiny. Sekací lodě se využívají asi 10 let. FOTO: archiv novinKy: prostor pro reKreaci a eKo zóny Alte Donau představuje 1,5 km2 vodní plochy pro plavání, plachtění, surfování, ale i rybaření. Návštěvníci mají k dispozici 11 veřejných plováren a volnočasových zařízení, náplavky a prámy, dvě jachtařské a surfařské školy, půjčovnu lodí, elektročlunů, šlapadel, plachetnic, kánoí a kajaků. Využít mohou i gastronomické zázemí s venkovními zahrádkami, promenádu s cestami pro pěší a cyklisty či zóny pro psy. Nově upravený břeh u mostu Kagraner Brücke nabídne letos nové relaxační terasy, náplavku a další hezké možnosti ke koupání. Díky rákosí je také ekozónou, jež je domovem mnoha druhů živočichů a rostlin. K dispozici je i tribuna a cíl pro veslaře. Mobiliář (sezení a stoly) je ukotven přímo v zemi. A co projevy vandalismu? »Po celé Vídni se o osvětu starají »Waste Watchers« ze 48 oddělení magistrátu, kteří se snaží posilovat osobní odpovědnost občanů za čistotu,« vysvětluje Lisbeth Rudy z oddělení vídeňských vod. »Hlídky provádějí cílené kontroly, a proto v posledních letech zaznamenáváme méně případů znečišťování veřejného prostoru.« Tzv. sekací lodě využívá rakouská metropole pro regulaci vodní vegetace již 10 let. červenec 2012 velKá výzva pro plánování Plánování v celé oblasti kolem vodního toku je slovy Brigitte Hozangové, krajinné projektantky a odbornice na vodní krajinu, velkou výzvou: »Velkou pozornost věnujeme péči o přirozený rozvoj břehu. Oblast Alte Donau je ukázkovým modelem kombinace velkého nasazení při udržování kvality vody, ochrany přírody a péče o rekreační zónu Vídně.« O náklady na údržbu této oblasti se dělí několik magistrátních oddělení a městských částí. V rámci pravidelných vídeňských úklidových akcí se může i v ob/sd/ lasti Alte Donau zapojit veřejnost. Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky FOTO: archiv K rekreaci veřejnosti slouží oblast Alte Donau od roku 1907, kdy bylo otevřeno první plážové koupaliště »Gänshaufen«. Dnes na koupání dojedete metrem nebo na kole po cyklostezkách. Kvalita vody je vysoká a město na ni velmi dbá. Vidět je až do hloubky čtyř metrů. »V sezoně měříme v oblasti Alte Donau kvalitu vody na sedmi místech – hodnoty měření byly v posledních letech vynikající,« uvádí Gerald Loew, vedoucí magistrátního oddělení vídeňských vod. Produkt manažer: Jan Matoušek, kontakt: 724 283 820, e-mail: [email protected] SOME Jindřichův Hradec s. r. o., tel.: 384 372 011, e-mail: [email protected] Na dosah Vašim potřebám i přáním 27 téma přátelská veřejná prostranství a parky Komunitní zahrádky oživují sídliště o živit nevyužívaný veřejný prostor, nabídnout užitečnou a současně zábavnou činnost zejména seniorům či rodičům s dětmi ve městech, navázat sousedský kontakt, podpořit zdravý životní styl nebo se naučit kompostovat. To je podstata komunitního zahradničení, kterému se daří např. v Paříži, Berlíně či ve Vídni, jež dokonce začala poskytovat finanční i poradenskou podporu zahrádkám v městské zástavbě pod heslem: Společné zahrádkaření spojuje. U nás např. už třetí sezonu běží projekt komunitní zahradničení při KC Zahrada na pražském Jižním Městě. Zeleninu, ovoce či bylinky si zájemci mohou pěstovat také přímo v půdě. A zdroje financování? Městská část Praha 11 se do projektu zapojila finančně v předchozích letech a nadále poskytuje pozemek, na němž se zahradničí. Vloni poskytla podporu i Nadace VIA a letos se podílejí účastníci prostřednictvím příspěvků na materiál a zahradnické pomůcky. Přestože sezona je již v plném proudu a všechna políčka jsou zaplněna, případní zájemci mohou využít nádoby či pytle se substrátem na střeše KC Zahrada. »Přes letní prázdniny se budeme scházet pouze jednou týdně, ale od září bychom chtěli naše zahradničení podpořit semináři a workshopy pro zájemce o pěstování a kompostování ve městě,« dodává Kristina Řešátková. FOTO: archiv kc zahrada v půdě nebo i v pytli na střeše »Nechali jsme se inspirovat londýnskou galerií Tate Modern, kde podobný projekt běží už delší dobu,« popisuje začátky Radka Spěváčková z KC Zahrada (provozovatelem je Kulturní Jižní Město, o. p. s.). »Každý rok pro nás znamená novou zkušenost, ten letošní vede co do počtu zájemců.« KC Zahrada si tento rok přizvala na pomoc s komunitní zahradou organizaci KOKOZA, o. p. s., jež propaguje pěstování zeleniny ve městech a využívání bioodpadu. »Naši zahradníci a zahradnice mají k dispozici dvě políčka, kde se pěstuje přímo v půdě,« vysvětluje Kristina Řešátková, jedna ze zakladatelek KOKOZA a koordinátorka projektu. »Dále využíváme boxy, pytle a samozavlažovací nádoby vlastní výroby z recyklovaných materiálů, naplněné substrátem bez chemického hnojiva, jenž je vhodný pro pěstování zeleniny.« Jaký je ohlas ze strany obyvatel sídliště? V letošním roce má komunitní zahrada asi dvacítku členů. »Převážně jsou to ženy FOTO: archiv kc zahrada V poslední době roste zájem obyvatel měst o komunitní zahrádky, které lze zakládat na sídlištích, v prolukách domů, na záhonech kolem stromů nebo na střechách domů. I k nám už dorazilo městské zahradničení (urban gardening). Zahradníky a zahradnicemi jsou nejčastěji rodiče s dětmi, ale přidávají se i senioři. ve věku 50 let, maminky s dětmi, ale také mladí kolem 25 let a občas se přidají i senioři,« upřesňuje Kristina Řešátková. Každý se o svou část stará sám podle svých časových možností. Společně se skupina schází dvakrát týdně. /sd/ veřejná prostranství v lanškrouně zpříjemňují obyvatelům nové lavičky Zapojení občanů do správy obecních záležitostí se není nutno obávat. Začít lze třeba dotazem, zda na veřejných prostranstvích nepostrádají lavičky. Tak jako vloni v Lanškrouně. m ěsto Lanškroun se rozhodlo vyjít vstříc starším a tělesně postiženým lidem, kteří si potřebují na cestě při zařizování svých záležitostí odpočinout a zvýšit pohodlí rovněž maminkám s dětmi. Vyzvalo proto své občany, aby podávali návrhy na umístění nových laviček ve městě. FOTO: archiv Snímek nabízí pohled na městský mobiliář na centrálním náměstí J. M. Marků. Nové lavičky zvyšují pohodlí obyvatel při pohybu po městě. červenec 2012 MO001302-1 28 FOTO: archiv vloni lavičKy, letos bioodpad K doručeným návrhům se poté vyjádřily i majetková a dopravní komise a výsledky průzkumu byly předány k realizaci správci městského mobiliáře – Technickým službám Lanškroun s. r. o. »Zástupce společnosti později ještě ověřil, zda jsou místa, která občané navrhovali, v majetku města,« upřesnil pro Moderní obec jednatel firmy Vladimír Skalický. Následně se lavičky skutečně umístily na oficiálně vybraná místa. Chystá se v současnosti podobná výzva? »V Technických službách připravujeme anketu na téma bioodpad, která by měla být součástí informačních materiálů, jež budou zaslány do domácností lanškrounských ob/sd/ čanů,« dodal Vladimír Skalický. přátelská veřejná prostranství a parky téma správa veřejného osvětlení? Žádný problém! m voz se neobejde bez rychlé a masivní investice, kterou lze prostřednictvím přenesené správy zajistit bez jakékoliv finanční účasti radnice. přenesená správa v rámci ppp proJeKtu Přenesená správa VO je tedy vždy dlouhodobý smluvní vztah, který spočívá v přenesení správy, provozu a údržby VO na smluvního partnera. To umožní zadavateli, tj. městským a obecním úřadům, aby břemeno správy a vztahů se třetími osobami neslo nikoliv město nebo obec, ale smluvní partner jako správce a provozovatel, přičemž veškerá zařízení zůstávají majetkem města či obce. Při přenesené správě probíhá aktivní komunikace mezi zadavatelem a smluvním partnerem. Veřejné osvětlení (hlavně jeho technologická část) je v drtivé většině našich měst a obcí v takovém technickém stavu, že zlepšení kvality jeho světelně-technických parametrů a snížení nákladů na jeho pro- přednosti přenesené správy: obnova a úspory Projekt počítá v prvních letech jeho trvání s investicemi do předaného zařízení a je koncipován tak, že má také samofinancující se prvky. To vede k nezanedbatelným úsporám nákladů na provoz tohoto zařízení při rychlém zlepšení jeho technického stavu. Další předností výkonu přenesené správy společností, která tuto službu provádí již v jiných městech a obcích, zejména pak v těch větších, je možnost dosahování výhodných cen. Pro získání co nejpříznivější ceny je vhodný počet alespoň 1000 světelných bodů. Vzhledem ke skutečnosti, že o přenesenou správu může mít zájem i menší obec, je výhodné uzavření svazku více obcí se společným projektem přenesené správy veřejného osvětlení. Rozhodování o nejlepší variantě řešení pro dané město či obec není jistě jednoduché. AŽD Praha je společnost, jež nabízí a provádí přenesenou správu veřejného ožným řešením je využití jedné z forem projektu PPP (Public Private Partnership), přenesené správy veřejného osvětlení (VO). PPP je obecný pojem pro efektivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která vzniká za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. FOTO: archiv aŽd Starostové se každodenně potýkají se spoustou otázek, které se týkají rozkvětu a zpříjemňování života v jejich městě nebo obci. Rozpočty nejsou bezedné a je nutné správně rozhodnout o využití finančních prostředků. Veřejné osvětlení patří mezi samozřejmou součást vybavení měst a obcí. A právě jeho správa a údržba často výrazně zatěžuje rozpočty. Společnost AŽD Praha, divize DAST Brno, zajišťuje obnovu, provozování a údržbu soustavy veřejného osvětlení např. v Boskovicích (okr. Blansko) na základě dlouhodobého kontraktu. osvětlení a je připravena zodpovědět případné dotazy zástupců municipalit a poskytnout veškeré dostupné informace. n ivana černá vedoucí marketingu a controllingu aŽd praha s. r. o. AŽD Praha silniční doprava železniční doprava telekomunikace MO001302-1 Inteligentní opravní systémy Systémy řízení dopravy Bezpečně k cíli červenec 2012 www.azd.cz Parkovací systémy Inženýrské činnosti a projekční práce Výstavba, obnova, správa, údržba a provozování veřejného osvětlení Instalace, montáž, údržba a servis dodávaných technologií 29 téma přátelská veřejná prostranství a parky Jednoticím principem studie bylo zlepšení podmínek pro pohyb pěších a cyklistů v centru, neboť bezpečnost je základem atraktivity veřejného prostoru. Téměř celé náměstí T. G. M. je převedeno do režimu obytné zóny s předností pěších, plochy křižovatek redukovány. Po snídani nacpat děti do auta, u školy vyklopit a rychle do práce. Anebo jinak? Do školy s dětmi vyrazit na kolech, využít čas navíc, aby si polozily na žirafě před školou a pak klidnou cestou do práce – deset minut na kole je příjemná rozcvička. t rochu zidealizovaný obraz toho, co si lze představit pod pojmem oživování veřejných prostranství a zklidňování dopravy. Jeden z takových konceptů připravila Nadace Partnerství spolu s dopravními experty z firmy ADOS pro město Holice. K impulsům pro vytvoření podobné koncepce patřila připravovaná rekonstrukce muzea Emila Holuba. Jak to spolu souvisí? Co se podařilo naplánovat pro příjemnější život v centru Holic? Navrhovaná opatření se týkají dvou křižovatek. Jde zejména o zjednodušení tvaru jedné z nich s ohledem na přehlednost a bezpečnost dopravy, rozšíření chodníků na úkor dosud předimenzovaných vozovek a vyvýšení vozovky do úrovně chodníků tam, kde je žádoucí priorita pěších (zejména u parku a školy). Cílem je vytvořit podmínky pro to, aby se omezil bariérový efekt komunikací a posílil přirozený pohyb chodců mezi náměstím, poštou, školou, muzeem apod. nerevoluční proměny náměstí Náměstí T. G. Masaryka je přirozeným a vcelku dobře fungujícím centrem města. K tomu dopomohlo zmíněné odklonění hlavní dopravy na Hradec Králové a Pardubice. Protože však zvykově patřilo náměstí projíždějícím a také parkujícím autům, působí i nyní roztříštěně. FOTO: archiv nadace parTnersTví FOTO: archiv nadace parTnersTví z bariéry promenáda Muzeum se sice nachází v centrální části Holic, ale tak trochu skryto za rušnou komunikací, jež dělí tuto lokalitu od náměstí. Právě propojení části centra města, kde se nachází kromě muzea i kulturní dům, sokolovna a škola, je klíčovým předpokladem úspěchu projektu. Úvahy o zatraktivnění centra umožnila předcházející realizace obchvatu města. Při vytváření celé vize projekt rovněž neopomněl vtáhnout do diskuse zástupce místních organizací a veřejnost. Studie obsahuje i náměty pro nenákladná dílčí zlepšení, např. v prostoru v ústí ulice Holubovy na náměstí (viz návrh vpravo). 30 Místo láká k zastavení a posezení u výtvarného prvku – globusu, který inspiruje k následování cestovatele Emila Holuba. Nová opatření nemusí být radikální. Důležité je posílit postavení chodců a cyklistů při pohybu a pobývání na náměstí (převedení části náměstí do režimu obytné zóny, zúžení jízdních pruhů, doplnění přechodů a cyklopruhů, dílčí a postupná redukce parkovacích míst). Dále je vhodné náměstí oživit tak, aby se zde lidé rádi zastavili. Pro atraktivitu náměstí je důležitá péče o zachování a rozvoj obchodů a služeb, které v přízemí domů lemují náměstí. Tuto klíčovou funkci by mohlo doplnit navrácení části náměstí funkcím tržiště, zatraktivnění místa s kašnou, zkvalitnění zelené plochy a nové umělecké prvky, jež zmírní dosavadní pohledovou nadvládu aut. centrum není Jenom centrum Okolí hlavního náměstí v Holicích netvoří druhořadé plochy. Význam jednotlivých budov (muzeum, kulturní dům, škola, sokolovna, kostel a autobusové nádraží) dává městu příjemný rozměr a možnost najít vše potřebné na jednom místě. Vhodnými doplňky klíčových míst se z centra Holic může stát místo vybízející k návštěvě. Opět může jít o opatření, která nemusejí být radikální a finančně příliš nákladná – přesunutí letní zahrádky před budovu kulturního domu, využití volných ploch pro možnosti venkovních výstav, vhodné doplnění zeleně a mobiliáře, vytvoření neformálního posezení pro mladé, vydláždění pěšin napříč geometrickým členěním parku, zpřístupnění farní zahrady aj. sKládanKy z historie Jak již bylo řečeno, jedním z motivů projektu bylo zviditelnění Muzea Emila Holuba. V tomto záměru nešlo jen o lepší přístup k muzeu, ale také o vtažení fenoménu této výrazné osobnosti do centrální části města. Stručně řečeno, aby si i ten návštěvník Holic, který se zastaví krátce, všiml, kdo že se to v Holicích narodil a co a kde by se o tomto člověku dozvěděl. Tomuto záměru pomůže samotné zklidnění pohybu pěších. Chodec, který není vystresovaný nepřehlednou křižovatkou, si lépe všimne sochy holického rodáka či makety jeho rodného domu. Nově uvolněná místa poslouží k dalším setkáním s historií – netradičně řešené info-pointy, herní prvky v duchu Holubovy milované Afriky, to vše podtržené novým informačním centrem na náměstí či mapou vycházkových tras. Holická radnice začala náměty ze zpracovávané studie ihned uvádět do života. Bezprostředně z pracovní porady byl korigován způsob provedení aktuálních oprav ulic souvisejících s bezpečností před školami. Dále byly stanoveny kroky k rozpracování koncepce do navazujících projektů, například generelu bezbariérových tras. (Blíže na n www.partnerstvi-ops.cz.) martin nawrath nadace partnerství červenec 2012 MO001280-2 vizualizace: adOs a nadace parTnersTví pohodové centrum v holicích přátelská veřejná prostranství a parky téma moderní městský mobiliář – kvalitní materiál, design, rozumná cena p oužitím kvalitních materiálů pro výrobu městského mobiliáře se zlepší nejen jeho vzhled, ale zvýší se také životnost a tím i ekonomika. Firma Mevatec zařadila do svého sortimentu výrobky městského mobiliáře v moderním pojetí. Jejich dřevěné prvky jsou vyrobené z velice odolného tropického dřeva a kovové jsou ošetřeny speciální povrchovou úpravou, jež je mimořádně odolná proti agresivním povětrnostním vlivům, jako je déšť, slunce, mráz, sníh atd. Výrobky jsou mj. intenzivně testovány např. v přímořských oblastech. Kromě výrobKů taKé sluŽby Cílem firmy není nabídnout klientům pouze kvantitu nejrůznějších výrobků, ale dát jim i možnost sestavit si z nich městský mobiliář v jednotném stylu a tím vtisknout dané části města vlastní image. Navíc použitím velmi kvalitních materiálů prodloužit životnost výrobků a udržet je po dlouhou dobu v dobrém stavu. Firma Mevatec nabízí též služby odborných obchodních zástupců, velké množství výrobků skladem v rozsáhlém logistickém centru v Roudnici nad Labem, Brně, Čes- kých Budějovicích a Ostravě i další služby v podobě logistiky či montáže výrobků. neJpouŽívaněJší produKty Parkové lavičky mají robustní konstrukci z litiny, která je ošetřena speciální povrchovou úpravou FERRUS. Tato úprava čítá tři etapy – speciální čisticí proces, dvojitou ochranu proti korozi a finální povrchovou úpravu proti UV záření a povětrnostním vlivům (testováno více než 300 hodin v solné komoře). Dřevěné sedáky a opěradla laviček jsou z kvalitního tropického dřeva s povrchovou úpravou LIGNUS. Tato metoda chrání před slunečním zářením, vlhkostí a plísní. Povrchová úprava je velmi pružná a dokonale ochraňuje dřevo před stárnutím (dřevo nešedne a povrchová úprava se neodlupuje), je šetrná k životnímu prostředí. Lavičky lze snadno kotvit k podkladu. V kategorii odpadkových košů naleznete výrobky kovové s lakovanou povrchovou úpravou, nerezové i dřevěné. Lakované koše mají povrchovou úpravu FERRUS zaručující nadstandardní odolnost. Koše lze snadno kotvit k podkladu. Dřevěné koše jsou povrchově ošetřeny metodou LIGNUS. Samostatnou kapitolu tvoří nerezové odpadkové koše, jež zaujmou svým špičkovým designem. Z většinou odpudivého kusu mobiliáře se stává estetický prvek, který navíc zajistí dokonalou službu. V sortimentu zahrazovacích sloupků naleznete výrobky z litiny, lakované oceli a výrobky žárově zinkované. Široká je nabídka kovových venkovních květináčů různých tvarů i objemů. Provedením jsou přizpůsobeny ke kombinaci s parkovými lavičkami, odpadkovými koši a zahrazovacími sloupky. Všechny lakované části jsou opět opatřeny nadstandardní povrchovou úpravou FERRUS. moderní alternativa Městský mobiliář s moderním designem nelze využívat všude. Jiná situace je v parcích, v nových částech měst, či historických centrech. Představuje však alternativu ke standardnímu a již tradičnímu mobiliáři např. z betonu nebo oceli. Nespornou výhodou představeného mobiliáře je mimo použití kvalitních materiálů v moderním stylu i dnes velmi důležitá životnost a s tím /st/ spojená ekonomika jeho provozu. ŠIROKÝ SORTIMENT PRO MĚSTA A OBCE MO001280-2 MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ MEVATEC s.r.o., Chelčického 1228, 413 01 Roudnice nad Labem, Tel.: 416 823 181-4, Fax: 416 810 377 E-mail:červenec [email protected] 2012 Internet: www.mevatec.cz REGIONÁLNÍ ZASTOUPENÍ MEVA- ČB, s.r.o., Hůrská 2635, 370 04 České Budějovice, Tel./Fax: 387 319 233, Tel.: 387 330 189, Mobil: 602 113 588, E-mail: [email protected] MEVA-BRNO, s.r.o., 24. dubna 428, 664 43 Želešice, Tel.: 547 211 978, Fax: 547 215 028, Mobil: 602 731 664, E-mail: [email protected] MEVA-OSTRAVA, s.r.o., Slovenská 1083/1b, 702 00 Ostrava–Přívoz, Tel./Fax: 596 136 679, Mobil: 602 794 119, E-mail: [email protected] 31 člen skupiny MEVA a.s. téma přátelská veřejná prostranství a parky zelená tvář venkova a měst Pohled na krajinu našeho venkova dnešníma očima rezonuje s obrazy a líčením klasických umělců dob minulých, kteří ji zobrazují především jako krajinu kulturní – s vesnicemi jako středisky pro zemědělské hospodaření v okolní krajině a městy coby centry obchodu. oKrašlovací zeleň Ve městech se nezastavěné plochy zahrad a dvorů využívaly pro pěstování zeleniny a ovoce. První okrasné plochy se zelení se objevovaly s rozvojem nových typů panských sídel – zámků na venkově a paláců ve městech. V nich se projevuje potřeba člověka ovlivňovat své prostředí a vytváří protiváhu přírodní divoké nebezpečné krajině v podobě upravených, pravidelných zahrad a parků. Později se parky mění ve volné – nesvázané pevnou linkou a pravidelností. Tento ve stručnosti nastíněný vývoj ovlivňoval budování a požadavky na zakládání estetických ploch se zelení ve městech a významných sídlech. Průmyslová revoluce způsobila přesun značné části obyvatel ze zemědělské a přírodě bližší krajiny do prud- Na snímku detail úpravy veřejného prostranství v Kyjově (okr. Hodonín). ce rostoucích měst a jejich vykořenění z bohatě členěné venkovské krajiny. Koncem 19. století vznikají ve městech okrašlovací spolky, jejichž činnost vyústila spolu s rozvojem turistiky v nové požadavky na zeleň ve městech a v krajině – zeleň s hlavním cílem okrášlení kamenného prostředí měst, s cílem poskytnout příjemné prostředí pro vycházky z města do navazující zemědělské krajiny. Typickým představitelem rozvoje panské a později městské veřejné zeleně jsou lázeňská města. Na venkově to byly již dříve vzniklé úpravy u zámků. Nová stromořadí podél rozmáhajících se turistických cest doplňovala v naší krajině starší barokní okrasné aleje a stromořadí podél císařských silnic. Tyto tradice formují tradiční pohled na sídla a krajinu i v současné době. FOTO: archiv szkT účelná zeleň K obrazu tradiční vesnice patří velké střechy nízkých chalup oddělených mohutnými stromy. Stromy byly ve skutečnosti nuceně vysazovány jako protipožární ochrana, ochrana před úderem blesku nebo jako dodatečný zdroj potravy hospodářských zvířat. Na předzahrádkách a venkovských zahradách se pěstovala zelenina, koření, léčivky a květiny a jejich sortiment se obohacoval dovozem nových druhů ze zámoří. Aleje a stromořadí podél silnic a cest byly zakládány jako ochrana pěších a povozů před letním úpalem. Na podzim poskytovala ovocná stromořadí potravu a občerstvení a v zimě stromy označovaly sněhem zaváté cesty. Dnes je vnímáme jako tradiční sou- část krajiny, jež nám bez nich připadá sice monumentální, ale prázdná a nudná. Polní meze, jež kdysi oddělovaly pozemky jednotlivých vlastníků, sloužily jako zdroj pastvy hospodářských zvířat a byly i významným prvkem krajinotvorným a ekologickým. FOTO: archiv szkT č lověkem ovládnutá nebo na přírodě vybojovaná krajina byla formována dlouhá staletí potřebami zajistit si obživu. S rozvojem zemědělství a nárůstem počtu obyvatel docházelo k jejímu intenzivnějšímu využití. Původně divoká a nehostinná krajina se pozvolna měnila v pole, pastviny, louky a sady na okrajích vesnic. Ukázka renovace sídlištní zeleně ve francouzském Tours, jež patří ke špičce v rámci EFE. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) Členové szkT (www.szkt.cz) se rovněž účastní soutěží, v nichž poskytují hodnocení a odborné poradenství. n Tradiční je např. účast v porotě soutěže vesnice roku – szkT patří k jejím spoluvyhlašovatelům. Jedno z ocenění udílené v krajském kole, zelená stuha, hodnotí aktivitu obyvatel obcí v péči o životní prostředí a zeleň v obci a krajině. n návaznou na celostátní a současně národní nominační soutěží pro reprezentaci na evropské úrovni je zelená stuha Čr, kterou pořádá sama szkT. vítězné sídlo následně připravuje na účast v klání evropská kvetoucí sídla – entente Florale europe (eFe). n soutěže eFe se za každý stát účastní jedno město a jedna vesnice. v současné době jsou do soutěže zapojeny irsko, velká Británie, nizozemsko, Belgie, německo, Francie, rakousko, itálie, chorvatsko, slovinsko, maďarsko a od roku 2002 i Česká republika. 32 odborná péče Dnes, v době specializace oborů lidské činnosti, by všechny plochy veřejné zeleně v sídlech a krajině měly být v péči zahradníků. Mezi organizace, které sdružují zahradníky starající se o tradiční součást krajiny a našich sídel, patří občanské sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT). Seskupuje profesionální zahradníky, arboristy, správce zeleně, projektanty a příznivce tohoto oboru činnosti a seznamuje širokou veřejnost s přínosy zeleně v sídlech a krajině a se správnou péčí o ni. A protože obor sám a výsledky jeho práce slouží především obyvatelům měst a vesnic, podílí se SZKT na rozvoji všeho, čemu se říká veřejná, krajinná a okrasná zeleň. n petr šiřina společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu červenec 2012 Správa a rozvoj FOTO: archiv kasTen Více než 1000 zateplených domů, Fasádu budovy ZŠ Poláčkova o 4000 m2 zateplila společnost KASTEN během dvou měsíců. více než Škola v novém teplém a hezkém kabátě 100 000 spokojených lidí. Vzpomínky na školu snad všichni máme v paměti celý život. Na kantory, spolužáky, první lásky. Na to, co se nám líbilo i nelíbilo. Na to, co jsme si ze školy odnesli. Základní škola Poláčkova 1067 v Praze 4 už na první pohled naznačuje, že by takovou, na kterou se vzpomíná, mohla být. FOTO: archiv kasTen N Stavbyvedoucí Jan Kuchař patří k osvědčenému týmu společnosti KASTEN. Při zateplování rozhoduje každý detail. červenec 2012 energetické úspory a přínos životnímu prostředí. Snížení emisí CO2 činí zhruba 244 t/ rok a úspora energie přibližně 2335 GJ/rok. Celkové náklady revitalizace ZŠ Poláčkova byly 17,1 mil. Kč. Fond soudržnosti EU přispěl 14,54 mil. Kč (85 %), příspěvek SFŽP dosáhl výše 0,855 mil. Kč (5 %), Městská část Praha 4 vynaložila 1,71 mil. Kč (10 %). Ne vždycky je to jednoduché. Ne pokaždé to jde tak dobře. Nicméně když se práce chopí firma, která k tomu má kompetenci a za dobrou cenu odvede skvělou práci, tak je to na výsledku znát. Společnost KASTEN se za sedmnáct let své stavební činnosti specializovala na zateplování a revitalizace. Nabízí klientům komplexní služby. Zpracování projektu, obstarání stavebního povolení, zpracování a vyřízení žádostí o event. dotace, je dodavatelem stavebních prací. V roce 2010 získala titul FIRMA ROKU Středočeského kraje. Řídí se mottem »Za skvělou stavbou pečlivá firma«. Na stavbách, které odevzdá/st/ vá, je to vidět. MO001256-1 FOTO: archiv kasTen ejen proto, že základem jejího vzdělávacího plánu je motto »Poznat, pochopit, tvořit« a že od 1. ročníku je tam povinná angličtina a od 7. ročníku i druhý cizí jazyk. Také možná proto, že od léta 2010 vypadá mnohem líp než dříve. A má nový teplý a hezký kabát. Od 14. 6. do 15. 8. 2010 pracovníci společnosti KASTEN, spol. s r. o., pod vedením stavbyvedoucího Jana Kuchaře zateplili fasádu školní budovy. Více než 4000 m2 za dva měsíce je velmi slušný výkon. Bylo to v rámci akce »Energetické úspory ZŠ Poláčkova 1067, Praha 4«, kterou jako hlavní dodavatel prováděla stavební společnost BAU PLUS a. s., podle projektu ateliéru RESTIO spol. s r. o. K zateplení fasády byl použit kontaktní zateplovací systém CAPAROL. Investiční náklady činily 7,334 mil. Kč. Revitalizace budov, jako jsou školy postavené před desítkami let, bývá ve většině případů problematická, zejména pokud jde o peníze. K revitalizaci ZŠ Poláčkova pomohlo spolufinancování Fondem soudržnosti EU. V rámci Operačního programu Životní prostředí se podílel Státní fond životního prostředí ČR. Výsledek? Nejen dobře vypadající budova školy, ale i značné 33 Správa a rozvoj řádná rekonstrukce budov se vyplatí Každá rekonstrukce budovy je dnes spojená se zateplením, výměnou oken a jinými opatřeními ke snížení spotřeby energie. Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let je nutno myslet daleko dopředu. Bohužel, velká část rekonstrukcí využívá potenciál úspor jen zčásti. K dyž se asi před 15 lety začalo se zateplováním, ptali se lidé: Stačí na zateplení panelového domu 5 cm izolantu? Není 6 cm zbytečný luxus? Nad doporučením použít 8 cm kroutili hlavou. Dnes se titíž lidé ptají, jak přidat na zateplený panelák dalších 10 až 15 cm izolantu. dvaKrát měř, jedNou řež Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let (typicky výměna oken a zateplení stěn) je třeba myslet daleko dopředu. Nikdo sice neví, jak drahé budou energie za 30 let, levnější však jistě nebudou. A co je důležitější: vylepšovat rekonstrukci dokončenou před několika lety vyjde dráž, než udělat ji jednou a pořádně. Častým příkladem je oprava ploché střechy panelového domu nebo školy. Pokud se provedla jen oprava hydroizolace bez zateplení, vyřešil se problém se zatékáním. Tepelně-technické parametry střechy sice mnohdy nevyhovovaly ani požadavku tehdy platné normy, ale tím se trápil málokdo. Když chtěl majitel objektu později požádat Energetická bilance spotřeby třeba o dotaci z programu Zelená úsporám nebo OPŽP, musel celý objekt splnit náročné podmínky na úspory tepla. Bez zateplené střechy to bylo někdy nemožné – např. u jedno- či dvoupodlažních mateřských škol. Majitel stál před rozhodnutím: zateplit střechu a znehodnotit třeba jen 4 roky starou investici do krytiny, nebo se vzdát šance získat dotaci na rekonstrukci objektu. Jiný problém je s výměnou oken. Většina oken na trhu je jen o málo lepší než požaduje současná norma. Jde o okna s plastovým rámem a izolačním dvojsklem. Bez problémů však lze najít i okna s trojsklem a pokovením, jejichž plastový rám někdy doplňuje izolační vložka. Taková okna izolují až 2x lépe, než vyžaduje norma. Jejich cena je asi o 20 % vyšší než u běžných oken, přičemž vhodně zadané výběrové řízení může cenový rozdíl výrazně snížit. Okna s trojsklem také lépe tlumí hluk. pozor Na tlouŠťKu SKel Obdobně při rekonstrukci historických objektů je často nutné udělat repliku původ- Energetická bilance spotřeby GJ GJ 2200 2500 2000 1800 77 % 2000 34 % 1600 1400 1500 1200 1000 1000 800 600 500 400 200 0 současný stav varianta 4 elektrická energie Ztráty spotřeba tepla na TUv spotřeba tepla na vytápění 34 0 výchozí stav varianta 1 elektrická energie Ztráty spotřeba tepla na TUv spotřeba tepla na vytápění ního špaletového nebo kastlíkového okna. Vnitřní křídla (méně často vnější) se celkem běžně zasklívají dvojsklem, takže celé okno má tři skla a dobře izoluje tepelně i hlukově. Z hlediska ceny je jedno, zda použité dvojsklo má mezeru mezi skly 8 nebo 16 mm. Z hlediska tepelné izolace je rozdíl zásadní – čím je mezera užší, tím hůře izoluje. Pro dvojskla plněná vzduchem je optimální šířka mezery 16 mm. Použít užší dvojsklo lze pouze tam, kde to konstrukce okna neumožňuje – jinak jde jen o vyhazování peněz za zbytečně nekvalitní výrobek. Při návrhu tloušťky zateplení lze vyjít z požadavků platných norem. Jak bylo naznačeno v úvodu, nemusí to být vždy tloušťka optimální. Ta je pro každou budovu jiná a závisí vždy na ceně tepla, které se tím ušetří. Zejména ve městech, kde je obvykle dražší teplo z teplárny, bude zateplení silnější než u venkovské školy s vlastní kotelnou na levné uhlí. aKtuálNí téma Nulové Spotřeby EkoWATT nedávno dokončil studii úspor v panelových domech. Jeden ze závěrů říká, že se za současných podmínek rozhodně nevyplácí zateplovat s použitím méně než 10 cm polystyrenu (obvykle stačí pro splnění normy 8 cm). Ekonomické optimum je 16 cm, ovšem s ohledem na předpokládaný růst cen energií lze doporučit až 20 cm. Tato tloušťka je omezená dostupnou technologií, při použití větších tlouštěk obvykle cena skokově roste. Vývoj zateplovacích technologií ale postupuje vpřed a během několika let se optimum posune až ke 30 cm. Podobně ve světle nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) lze čekat další zpřísnění požadavků. Mají-li být veřejné budovy postupně rekonstruovány tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie, tak by jakákoli dílčí rekonstrukce (např. výměna oken) už dnes měla být navrhována s použitím co nejlepších a cenově dostupných řešení. úSpory dNeS a v budoucNu Co se stane, jestliže se při rekonstrukci využije pouze část potenciálu úspor? Většina současných běžných rekonstrukcí přinese snížení spotřeby a nákladů asi o 30 %. Přitom důkladnou rekonstrukcí se u mnoha objektů lze přiblížit standardu pasivního domu a dosáhnout snížení nákladů až o 70 %. To platí o bytových domech, mnoha školních a administrativních budovách. Nedostatečnou rekonstrukcí se zakonzervuje stav, kdy se potenciál úspor využije třeba jen z poloviny. Dalších 20–40 let budou účty za energie zbytečně vyšší. A pokud se objekt rekonstruoval s dotací, žádnou další už v příštích letech nedostane. Doporučení: rekonstrukci musí předcházet důkladná analýza potenciálu úspor. Té pak přizpůsobit návrh rekonstrukce – n s ohledem na návratnost investic. Karel SrdečNý energetický auditor ekoWaTT červenec 2012 Správa a rozvoj regulace nájemného končí. co bude dál? /1 jemních práv na listy vlastnictví u katastru nemovitostí. rozhodovat bude míStNě obvyKlé NájemNé Na nový občanský zákoník naváže předpis Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který stanoví takzvané místně obvyklé nájemné, tedy tržní nájemné odpovídajících bytů v dané lokalitě. Stanovit místně obvyklé nájemné lze prakticky třemi způsoby – porovnáním cen nájemních bytů na realitních serverech, prostřednictvím cenové mapy nájemného či na základě posudku odhadce nebo soudního znalce. Podle odborníků se vyplatí obrátit se na soudního znalce. Jeho posudek lze totiž využít jako důkaz u soudu. Na rozdíl od odhadce a makléře je navíc trestně odpovědný. Jaký bude osud cenové mapy tržního nájemného, kterou v roce 2011 MMR zadalo vypracovat Institutu regionálních informací, je zatím nejisté. Podle mluvčí MMR Jany Jabůrkové se tento resort chystá celý projekt, do něhož se podle zadání zapojilo 639 obcí, vyhodnotit a na základě získaných výsledků stanovit další postup. Řešení jsou prakticky dvě – buď pokračovat v rozšiřování již existující cenové mapy, nebo celý projekt pohřbít a spoléhat na předpis o místně obvyklém nájemném. Právě na osud cenon vých map se zaměříme příště. Už 1. ledna 2013 na celém území ČR skončí regulace nájemného. Časopis Moderní obec proto ve spolupráci s Institutem regionálních informací připravil seriál článků o tom, jak probíhala deregulace nájemného – a zejména o tom, jak se bude stanovovat výše nájemného do budoucna. N ájemní bydlení představuje zhruba pětinu bytového fondu na území České republiky. Stále se vzpamatovává z mnoha negativních zásahů v minulých letech, z nichž ten nejsilnější představovala regulace výše nájemného. Zákon o zvyšování nájemného z roku 2006 vznikl v atmosféře rostoucího počtu žalob majitelů bytových domů k Evropskému soudu pro lidská práva a do oblasti bydlení přinesl dvojí kategorii nájemníků: dosavadních »regulovaných« a nových »tržních«. Dalším poměrně sporným rozhodnutím bylo zavedení dvourychlostního přechodu na smluvní nájemné. K 1. 1. 2013 sice regulace nájemného definitivně skončí, nicméně transformace ze státem určeného nájmu do nájmu smluvního čeká na vyřešení několika zásadních otázek. Nový občaNSKý záKoNíK pomůže až za roK Základní legislativní normou, která upravuje vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem, je občanský zákoník. Ten ze šedesátých let minulého století se konečně dočkal svého nástupce, který však začne platit až od 1. 1. 2014. Nový občanský zákoník mimo jiné upravuje možnosti vstupu do bytu ze strany pronajímatele, rychlejší řešení konfliktních situací, ruší předávání nájemního práva v nekonečných řadách. Vynechává také v řádně fungujícím prostředí zbytečné výměny bytů, výpovědi z důvodů užívání více bytů či naopak při neužívání, vynechává automatický přechod do společného nájmu u manželů. Zajímavostí s praktickým dopadem jistě bude možnost zápisu ná- tomአjoháNeK Building news pryžový granulát »ztiší« G umoasfaltový povrch pozemní komunikace u Zádveřic na Zlínsku prokazatelně snižuje hluk ze silničního provozu. Splňuje rovněž veškeré příslušné normy a je použitelný na silnice všech tříd. První alternativní povrch s příměsí pryžového granulátu se položil loni v říjnu na krátkém úseku silnice I/49 u Zádveřic, který je dopravně velmi zatížen a navíc se nachází v oblasti s poměrně nepříznivými klimatickými podmínkami. měřeNí hluKu S puNcem vut brNo Letos na jaře se konalo první měření hlučnosti gumoasfaltového povrchu, a to jak na úseku, kde byl položen, tak souběžně na dvou sousedních úsecích s povrchy z asfaltového mastixového koberce a z asfaltového betonu. Měření a zpracování dat provedl odborný tým prof. Ing. Jana Kudrny, CSc., z Vysokého učení technického v Brně. Při aplikaci metody CPX, tedy při měření hluku přímo u pneumatiky, bylo potvrzeno snížení hlučnosti povrchu při průjezdu po gumoasfaltu ve srovnání s běžným asfaltovým kobercem mastixovým nejméně o 2,4 dB při rychlosti 100 km/h a o 4,1 dB při rychlosti 50 km/h. »Při srovnání s povrchem z asfaltového betonu bylo snížení červenec 2012 hluku dokonce ještě vyšší, převýšilo 5 dB. Navíc dochází k podstatnému snížení hlučnosti ve frekvencích, na něž je lidský sluch nejcitlivější, tj. při frekvencích vyšších než 1000 Hz,« vysvětlil profesor Kudrna. K zodpovězení otázky, dokáže-li nový povrch snížit, resp. pohlcovat hluk, se použila metoda SPB. Při ní jsou mikrofony umístěny 7,5 m od projíždějících vozidel. Ve srovnání s asfaltovým betonem se hlučnost v průměru snížila o 5,6 dB(A) při průměrné rychlosti vozidel 82,3 km/h. V úseku s gumoasfaltovým povrchem tedy hlučnost klesla natolik, jako by jím projelo 28 % původního počtu vozidel, či jako by tudy auta projížděla o 20 km/h pomaleji. U povrchu s mastixovým kobercem se hluk snížil o 3,8 dB(A) při průměrné rychlosti vozidel 85,2 km/h. To odpovídá snížení intenzity provozu na 42 % či snížení rychlosti o 15 km/h. Testovány byly i rovnost, kluzkost a drenážní schopnost nového povrchu. Šéf zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek uvedl: »Podle našich běžných vizuálních prohlídek není povrch vozovky po zimní sezóně nikterak narušen. Ještě však uvidíme, jaké výsledky přinesou zkoušky v laboratořích.« FOTO: archiv pozemní komunikace Vozovka s gumoasfaltovým povrchem nejenže snižuje hluk, ale je i elastická a odolnější vůči povětrnostním vlivům. NáKlady NejSou vyŠŠí Výrobou granulátu se zabývá uherskobrodská firma RPG Recycling. Existují dva základní postupy – mletí a drcení. Nová linka v Uherském Brodě praktikuje mletí. Granulát je lesklý s hladkým povrchem. Jak sdělil výkonný ředitel RPG Recycling Petr Sádovský, na položení 100 m2 gumoasfaltového povrchu při tloušťce 3 cm je třeba granulátu z asi 30 pneumatik osobních vozů. »Cena gumoasfaltu je sice o několik procent vyšší než klasického asfaltu,« uvedl, »ale protože není nutné pokládat tak silnou vsrstvu jako u běžné směsi (např. místo 5 cm obrusné vrstvy, stačí položit jen 4 nebo 3 cm), náklan dy by měly být zhruba stejné. « ivaN ryŠavý 35 obce mají šanci získat zbytné regionální tratě N ěkteré regionální železniční tratě, na nichž se momentálně neprovozuje pravidelná osobní doprava, budou moci získat do svého vlastnictví kraje a obce. Počítá s tím návrh Ministerstva dopravy (MD), který v polovině června schválila vláda premiéra Petra Nečase. Bude to však možné jen tehdy, nenajde-li se zájemce, který by je koupil, a nebude-li o ně stát Ministerstvo vnitra. Původní návrh MD s možností převodu tratí, které navrhla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na zrušení, vůbec nepočítal. Ministerstvo tak letos v březnu představilo plán, podle něhož se tyto tratě měly raději zrušit, nepůjde-li je prodat. Možnost převodu železnic na okolní obce mu nařídila zapracovat do materiálu až vláda. Podle premiéra Petra Nečase se měl resort postarat i o to, aby případný převod nebyl v rozporu se soutěžním právem Evropské unie. proteStovali NejeN SouKromí dopravci Pravidla prodeje zbytných tratí, jak je navrhlo MD, kritizovalo Sdružení železničních společností a sociálnědemokratický stínový ministr dopravy, hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. Vadila jim zejména snaha MD prodat tratě za odhadní hodnotu. Kilometr železniční trati by pak přišel na zhruba 1,5 mil. Kč. Podle Chovance byl ministerský návrh pouhým zastíracím manévrem, který míří k faktickému zrušení těchto železnic. Reálná byla i možnost, že budoucí vlastníci železnic vytrhají koleje, které zpeněží, a následně zkrachují. StátNí dotace pouze pro pravidelNý provoz Noví majitelé tratí budou mít podle Ministerstva dopravy nárok na státní dotaci pouze tehdy, pokud na tratích zajistí dopravní obslužnost alespoň dvěma páry vlaků denně, případně v odpovídajícím množství spojů za rok. Nyní doprava na těchto tratích zajištěna není a stát (SŽDC) na jejich údržbu doplácí. Peníze získané z prodeje tratí půjdou podle Ministerstva dopravy do rozpočtu SŽDC. Pokud však o tyto železnice nebudou mít zájem ani obce, bude zahájeno správní řízení o jejich zrušení. Tratě na prodej hrušovany nad Jeviškou – hevlín (Jihomoravský kraj) Čelákovice – Mochov (středočeský kraj) aš – aš státní hranice – selb (karlovarský kraj) královec – Žacléř (královéhradecký kraj) Bruntál – Malá Morávka (Moravskoslezský kraj) krásný Jez – Loket předměstí (karlovarský kraj) Broumov – Otovice zastávka (královéhradecký kraj) Čížkovice – Obrnice (Ústecký kraj) kralovice u rakovníka – Mladotice (Plzeňský kraj) Čejč – Uhřice u kyjova (Jihomoravský kraj) Libochovice – račiněves (Ústecký kraj) iLUsTraČní FOTO: archiv aUTOra Správa a rozvoj Převod regionálních tratí na obce nesmí být v rozporu se soutěžním právem EU. Na dalŠí oSud čeKá i jemNicKá loKálKa Pravidelné osobní vlaky zmizely i na lokální trati mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi na Vysočině. Města a obce na trase stále usilují o to, aby stoletá trať z mapy nezmizela. Kraj tam loni ztrátovou železniční dopravu nahradil autobusy. Náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl sice veřejně deklaroval, že kraj podpoří obce v jejich snaze trať zachovat. »Jenže faktickou podporu necítíme,« konstatoval starosta Jemnice Miloslav Nevěčný. Nadějí pro železnici tam jsou soukromí dopravci. Ti tvrdí, že dokáží provozovat vlaky efektivněji než České dráhy. Konkrétně o lokálku mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi usilují Jindřichohradecké místní dráhy. Současné rozhodnutí vlády je příslibem, že by se tam brzy mohly opět rozjet pravidelné osobní n vlaky místo autobusů. tomአjoháNeK Dopravní noviny Kraje s nejlepší veřejnou dopravou S polečnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky projektu MasterCard česká centra rozvoje. Letos byl v rámci studie hodnocen systém veřejné dopravy na území všech 14 krajů a jejich krajských měst. Při této příležitosti byly oceněny kraje s nejlepšími systémy veřejné dopravy. čím NejlepŠí Kraje zaujaly n Liberecký kraj má nejkomplexnější systém veřejné dopravy. Integrovaný systém veřejné dopravy IDOL je tam řízen organizátorem KORID Libereckého kraje, který pokrývá celý region. Hlavní centra krajské dopravy – města Liberec a Jablonec nad Nisou – jsou navíc spojena meziměstskou tramvají. Kraj se pyšní nadčasově propracovanou tarifní integrací a jako jeden z pouze tří krajů v ČR má propracovanou elektronickou kartu s řadou bonusů. Libereckou elektronickou kartu navíc už brzy doplní cobrandová karta Citi Opuscard, která v sobě sloučí výhody regionální multifunkční karty Opuscard a kreditní karty Citi Life společnosti Citibank Europe plc. 36 n Jihomoravský kraj má nejlépe organizovaný systém veřejné dopravy. Organizátorem veřejné dopravy na jeho území je společnost KORDIS. Kraj se řadí mezi regio- Výdaje na veřejnou dopravu v letech 2011 a 2012 (podle rozpočtu, v tis. Kč/obyv.) Kraj hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský karlovarský královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský středočeský Ústecký vysočina Zlínský 2011 10,44 1,23 0,93 1,12 1,10 1,10 1,07 1,17 1,08 1,33 1,34 1,18 1,07 0,93 2012 9,93 1,24 0,99 1,15 1,15 1,15 1,13 1,22 1,11 1,50 1,34 1,21 1,05 0,96 ZDrOJ: MasTercarD ČeskÁ cenTra rOZvOJe ny zcela pokryté integrovaným dopravním systémem. Jde o propracovaný dopravní systém se skvělou návazností spojů. Cestující z obcí vzdálených krajskému městu jsou totiž často odkázáni na přestupy. Výdaje na veřejnou dopravu za letošní i minulý rok tam jsou druhé nejnižší mezi všemi kraji. Naopak v Brně, s hodnotou 4530 Kč na obyvatele, jsou druhé nejvyšší mezi krajskými městy. n Plzeňský kraj spolu s městem Plzeň mají nejlepší kartu veřejné dopravy. Plzeňská karta nemá podle výsledků studie MasterCard v počtu nabízených funkcí v Česku konkurenci. Karta může být využita jako předplacený kupon, elektronická peněženka a čtenářský průkaz či jako karta přístupových, docházkových a stravovacích systémů. Zahrnuje i bonusový program, který nabízí slevy do restaurací, cestovních kanceláří apod. Kartu lze navíc propojit se studentskými průkazy. Integrovaný dopravní systém v kraji fungoval do letošního roku jen v Plzni a jejím okolí, na začátku dubna se ovšem značně rozšířil. Více informací o projektu se lze dozvědět /st/ na www.centrarozvoje.cz. červenec 2012 inze Správa a rozvoj české strategie dostanou řád m vzhledem k jejich významu klíčová. Pokud se daná strategie z nějakého důvodu »nepovede«, může to mít negativní následky na situaci v celé zemi. Kvalita StrateGicKých doKumeNtů je Klíčová Dění u nás nyní významně ovlivňuje řada strategií vytvářených institucemi veřejného sektoru (resortní, vládní, krajské), jež často nejsou široké veřejnosti příliš známé, což však nikterak nesnižuje jejich význam. Příkladem může být Státní energetická koncepce, která určuje směr v oblasti energetiky na mnoho let dopředu, nebo chystaný dokument upravující čerpání peněz ze strukturálních fondů EU pro další programové období. Kvalita těchto dokumentů je úSKalí SoučaSNého SyStému Proč je třeba současný systém změnit a jaká jsou hlavní úskalí dosavadního přístupu k tvorbě veřejných strategií? Jde o letitý problém. V prvé řadě chybí jednotný postup, jak tyto dokumenty vytvářet a jak by měly vypadat. Situace připomíná rčení »každý pes, jiná ves«, každý úřad má vlastní šablonu, jak daný dokument připravit. A to je ještě ten lepší případ – často totiž na úřadech žádný standardizovaný postup neexistuje. Neméně významným problémem bývá chybějící vazba strategií na státní rozpočet. Realizace strategie téměř vždy představuje nároky na veřejné finanční zdroje. Pouze výjimečně však tyto strategie obsahují vyčíslení nároků na státní rozpočet. Pak může snadno dojít k tomu, že stát schválí dokument, který – ač se jeví velmi užitečně a přínosně, je nepoužitelný v konkrétní rozpočtové situaci, neboť funguje na principu inisterstvo financí aktuálně zpracovává tzv. Metodiku přípravy veřejných strategií. Cílem je připravit půdu pro zavedení systematického přístupu k vytváření klíčových dokumentů státu, které v mnoha případech představují jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů kvalitní správy věcí veřejných. Resortu financí při tom zdatně sekunduje Ministerstvo pro místní rozvoj, které chystá databázi všech relevantních strategických dokumentů na území České republiky. Vybrané problémy současného systému tvorby strategických dokumentů v české veřejné správě n n n n n n n n n neexistence jednotné metodiky pro tvorbu strategií a s tím spojená nízká kvalita strategických dokumentů absence kontroly naplňování stanovených strategických cílů absence vazby rozpočtování na strategické priority vlády Malý zájem o dlouhodobé strategie a prognózy a nestabilní politické prostředí chybějící funkční institut státní služby nedostatečná implementace a kontrola plnění vytvořených strategií Převaha operativy, nedostatek kapacit, času a financí pro strategickou práci nedostatečná spolupráce jednotlivých institucí veřejné správy absence přehledu strategických dokumentů a nedostatečná provázanost jednotlivých strategií ZDrOJ: ernsT & YOUnG. komparativní analýza přípravy veřejných strategií v zahraničí a v Čr. červenec 2012 FOTO: archiv Jedno staré čínské přísloví říká, že vize bez činu je snění. Ale že čin vykonaný bez vize je noční můrou. V České republice je nyní na obzoru zásadní změna strategické práce ve veřejné správě, která doposud připomínala spíše onu noční můru než logický ucelený systém. Tomáš Khorel se jako senior consultant v oddělení Advisory společnosti Ernst & Young zaměřuje zejména na zvyšování výkonnosti českého veřejného sektoru. »peníze neřešíme«. Pokud by byl takový dokument schválen, může mít pro veřejné finance doslova devastující účinek. Často strategie zůstávají na papíře. Stává se, že se časem jaksi »vypaří«, neboť osoba, která je prosazovala, odešla a její nástupci o ni nemají zájem a preferují jiné přístupy. Problémem je i absence jakékoliv logické struktury na poli strategií. Zkrátka neexistuje systém uspořádání strategických dokumentů, jasné vazby mezi nimi, ani přehledná databáze již vyhotovených strategií. Letošní čínský rok draka prý vždy přináší změnu. Věřme tedy, že oba projekty Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj pomohou výrazně změnit současnou situaci a díky nim se podaří odstranit velkou část výše uvedených nesrovnalostí. Konečně je reálná naděje, že veřejná správa dostane do rukou užitečný nástroj, který bude akcentovat koncepční přístup k tvorbě strategií a pozitivní efekty z toho plynoucí posunou Česko o notný kus dopředu. n tomአKhorel senior consultant ernst & Young 37 MO001316-2 inzerce MO.indd 1 14.6.12 16:39 Právní Poradna Nehlasující zastupitel a přijaté usnesení n Jeden ze zastupitelů naší obce při hlasování o jednotlivých usneseních zcela odmítne hlasovat, tj. nehlasuje ani pro, ani proti přijetí usnesení, ani se hlasování výslovně nezdrží. Jak takový postup vyhodnotit? A je možné, aby se člen zastupitelstva obce účastnil zasedání, ale jen jako »občan obce«, tj. je možné, aby odmítl svou účast jako člen zastupitelstva obce, aby nemusel hlasovat a aby případně zastupitelstvo nebylo usnášeníschopné. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, stanoví jako podmínku pro platné přijetí usnesení souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce (§ 87). To, zda zastupitel bude hlasovat pro nebo proti přijetí navrhovaného usnesení anebo zda se hlasování zdrží, je zcela na uvážení každého člena zastupitelstva, neboť mandát zastupitele je vykonáván svobodně a nezávisle (§ 69 odst. 4 zákona o obcích), byť v mezích jeho povinností plynoucích především ze složeného slibu. Zastupitel svůj »názor« na obsah navrženého usnesení proto může vyjádřit také tím, že se zdrží hlasování, což lze učinit nejen sdělením této skutečnosti, ale i prostým odmítnutím jakkoli hlasovat. Z hlediska počítání souhlasu nadpoloviční většiny pro přijetí navrženého usnesení má tento způsob (ne)hlasování stejné dopady jako hlasování proti přijetí usnesení, neboť do nadpoloviční většiny lze samozřejmě započítat jen hlasy vyjadřující se pro přijetí návrhu. Zda v rámci údaje o výsledku hlasování, jenž má být součástí zápisu z jednání zastupitelstva, bude tento »nehlasující zastupitel« započten do kategorie »zdržel se hlasování«, nebo zda bude výslovně uvedeno, že se konkrétní zastupitel k návrhu usnesení vůbec nijak nevyjádřil, je v podstatě lhostejné (byť z hlediska přesnosti a úplnosti je vhodnější výslovně uvést, že daný zastupitel vůbec nehlasoval). V obcích, v nichž jsou vztahy mezi»opozičními« zastupiteli a vedením obce vyhrocené, dochází někdy k tomu, že zastupitel se sice fyzicky zasedání zúčastní, tvrdí však, že je přítomný jen jako »veřejnost« a nikoli jako zastupitel. Bývá pak pokládána Užívání razítek – úředního a obecního Podle § 111 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. Užívání úředního razítka s malým státním znakem je upraveno zákonem číslo 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů n 38 otázka, zda tohoto zastupitele započítávat do počtu přítomných členů zastupitelstva, zda jej vyzývat k hlasování, započítávat jej do počtu zastupitelů, kteří se zdrželi hlasování apod. Podle § 69 odst. 1 zákona o obcích vzniká mandát člena zastupitelstva obce jeho zvolením. Od tohoto okamžiku má veškerá práva a povinnosti, které jsou součástí mandátu, mj. povinnost účastnit se zasedání zastupitelstva (§ 83 odst. 1 zákona o obcích). Sotva tedy lze v souvislosti s probíhajícím zasedáním zastupitelstva obce uvažovat, zda se zastupitel v určitý okamžik účastní jako člen nebo jen jako »prostý« občan obce. Lze tedy mít zato, že – ač takový zastupitel tvrdí opak – jde o přítomného člena zastupitelstva obce se všemi s tím spojenými důsledky (nehlasuje-li, má takový postup stejné dopady jakoby se zdržel hlasování). Povinnost hlasovat o navrženém usnesení n V naší obci předsedající zasedání zastupitelstva v některých případech pouze ukončí diskusi k projednávanému bodu, aniž by dal hlasovat o usnesení, které bylo v rámci tohoto bodu navrženo. Je takový postup v souladu se zákonem? Jak se mohou zastupitelé proti takovému postupu bránit? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, výslovně neukládá zastupitelstvu obce, aby každá projednávaná záležitost byla ukončena hlasováním či přijetím usnesení. Na druhou stranu však zákon předpokládá, že součástí zápisu z jednání zastupitelstva jsou schválená usnesení (§ 95 odst. 1), a opravňuje mj. členy zastupitelstva obce, radu obce a výbory zastupitelstva obce navrhovat projednání bodů na zasedání (§ 94). Nepochybnou součástí práva podávat návrhy na projednání věci na zasedání zastupitelstva obce přitom je i oprávnění navrhnout zastupitelstvu konkrétní řešení projednávané věci, tedy jinak řečeno učinit návrh na přijetí příslušného usnesení. Proto je-li součástí projednávaného bodu i navržené usnesení (to může být navrženo v rámci příslušného podkladového materiálu i v rámci vystoupení zastupitele), mělo by o jeho (ne)přijetí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o užívání státních symbolů). Ustanovení § 6 tohoto zákona upravuje náležitosti úředního razítka s malým státním znakem (dále jen úřední razítko): razítko je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla; používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný. rozhodnout zastupitelstvo obce. Starosta obce ani jiná osoba, která zasedání řídí, si toto právo osobovat nemůže, tzn. nemůže ukončit projednávání konkrétního bodu, aniž by bylo dáno hlasovat o usnesení, jehož přijetí bylo k tomuto bodu navrženo. Proto pokud starosta nebo jiná osoba řídící zasedání v rozporu s tímto požadavkem předčasně ukončí projednávání konkrétního bodu, může každý zastupitel vznést proti takovému postupu námitku a tím vyvolat hlasování (přinejmenším o předložené námitce). Pokud by předsedající o námitce nebo přímo o navrženém usnesení na základě zastupitelem uplatněného požadavku nedal hlasovat, jde o porušení návrhového práva člena zastupitelstva obce a projednávání konkrétní záležitosti nelze považovat za ukončené. Jestliže by k takovému pochybení docházelo opakovaně, je vhodné obrátit se na Ministerstvo vnitra, které je podle § 129 zákona o obcích příslušné ke kontrole výkonu samostatné působnosti orgány obcí, tedy i ke kontrole jednání zastupitelstva obce. Na druhou stranu jestliže žádný zastupitel námitku nesprávného postupu nevznese, lze mít zato, že zastupitelstvo via facti tento postup předsedajícího akceptovalo a jeho pochybení tak lze považovat za zhojené. Je rovněž nutné připomenout, že ne každý bod jednání zastupitelstva nutně musí končit přijetím usnesení; je celá řada informativních či konzultativních bodů, které nutně přijetí usnesení nevyžadují (byť se někdy přijímají deklaratorní usnesení »vzetím na vědomí« apod.). Jednací řád by patrně mohl obsahovat úpravu, která by starostovi nebo jiné osobě řídící zasedání přiznala možnost ukončit projednávání bodu před hlasováním o navrženém usnesení. V takovém případě by však k přípustnosti tohoto ustanovení bylo nutné, aby kterýkoli zastupitel byl oprávněn podat námitku a tím vyvolat hlasování o ukončení bodu či hlasování o navrženém usnesení. JUdr. adaM FUrEK právník Ustanovení § 5 zákona o užívání státních symbolů pak stanoví, že malý státní znak užívají oprávněné osoby (mimo jiné rovněž obce) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona (tzn. v podmínkách obcí při výkonu přenesené působnosti). Úřední razítko tedy nemůže být používáno na písemnosti orgánů obce vyhotovované v samostatné působnosti obce, nejde-li o zákonem stanovené výjimky (typicky rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti obce, ale v režimu správního řádu – např. červenec 2012 Právní Poradna rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o správním deliktu podle § 58, 59 zákona o obcích). To znamená, že úředním razítkem nemají být opatřovány v dotazu zmiňované obecně závazné vyhlášky obcí, smlouvy uzavírané obcí, zápisy/usnesení ze zasedání zastupitelstva a schůzí rady apod., neboť toto jsou bytostně samosprávné agendy obce (resp. samostatná působnost). Tyto písemnosti by měla obec opatřovat podlouhlým razítkem obce, příp. kulatým razítkem se znakem obce, pokud obec znakem disponuje. V této souvislosti doplňuji, že zákon o obcích v § 111 rovněž upravuje, jakým způsobem by měly být vyhotovovány písemnosti obce: Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova »obec« a názvem obce s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil. Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy »Obecní úřad« s uvedením názvu obce. Záhlaví písemnosti má být shodné s textem na razítku, tzn. je-li písemnost obecním úřadem vyhotovována v samostatné působnosti, bude v záhlaví písemnosti uvedeno »Obec xxx, obecní úřad« a na razítku bude rovněž uveden text »Obec xxx«, popř. »Obec xxx, obecní úřad«, je-li písemnost vyhotovována v přenesené působnosti, pak v záhlaví písemnosti bude uvedeno »Obecní úřad xxx« a na razítku bude rovněž uveden text »Obecní úřad xxx«. Závěrem upozorňuji na ust. § 14 vyhlášky č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, které ukládá ve vztahu k úředním razítkům tyto povinnosti: n stanovit podmínky používání úředních razítek ve spisovém řádu, Omezení petice a právo petiční se obsah petice týká problémů jen tohoto města. Právo petiční je ústavní právo a není nijak vázané na oblast územních samospráv – nelze je tedy směšovat např. s právy občanů obcí podle § 16 zákona o obcích. Podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, právo obracet se s peticí na příslušné orgány má každý a podle § 2 nesmí být nikomu ve výkonu petičního práva bráněno. n Je přípustné omezit petici jen na občany města, resp. zda mohou petici obyvatel města podpořit i občané z jiných měst? Výkon petičního práva nelze omezit jenom na občany konkrétního města, byť Švarcsystém: Kontrolní činnost a ukládání pokut n Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti od 1. ledna 2012 upravuje nelegální práci a to tak, že pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Kdo je oprávněn kontrolovat dodržování zákona v tomto ohledu a jaké jsou případné sankce za tzv. švarcsystém? Švarcsystém je možné jednoduše popsat jako případ, kdy se podnikatel na základě obchodněprávní smlouvy zavazuje jiné osobě k výkonu práce, ačkoliv jejich vztah by měl být právně kvalifikován jako pracovní poměr. Jde tedy o případ, který se pouze zdánlivě jeví jako vztah dvou podnikatelů, ve skutečnosti se však jedná o pracovní poměr. Motivy k tomuto jednání jsou různé. U zaměstnavatelů tkví především ve snaze být konkurenceschopný. Zadavatel získává při využití švarcsystému konkurenční výhodu, neboť tím snižuje vedlejší náklady na práci, např. odvody na sociální pojištění a má též jednoduší pozici při skončení vztahu s osobou vykonávající pro něho práci. Motivace je však i na straně osob vykonávajících práci. Nepracují-li pouze pro jednoho zadavatele, mohou lépe rozložit své červenec 2012 riziko ztráty hlavního příjmu. Motivem je i zvýšení svého výdělku. Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů kontrolují orgány kontroly, tj. Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce. Při kontrolní činnosti mohou vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, mj. osvědčení totožnosti a prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti. Za nesplnění těchto povinností jim může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 100 000 Kč. Je na místě upozornit, že od 1. ledna 2012 byla v zákoně o zaměstnanosti stanovena nová povinnost právnické a fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, a to u všech osob, nejen cizinců. Od téhož data se v zákoníku práce rovněž nově stanoví, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Totéž platí o dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti, které musí být také uzavřeny písemně. Jedno vyhotovení této dohody je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. n vést evidenci úředních razítek obsahující otisk razítka s uvedením jména a funkce osoby, která úřední razítko převzala a užívá, datum převzetí, datum vrácení úředního razítka, datum vyřazení úředního razítka z evidence, podpis přebírající osoby a údaj o datu, popřípadě předpokládaném datu, ztráty úředního razítka, n ztrátu úředního razítka neprodleně oznamovat Ministerstvu vnitra; ministerstvo uveřejní oznámení o ztrátě razítka ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ve Věstníku Ministerstva vnitra a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. Mgr. PavLa SaMKová právnička Ing. MarIE KoSTrUHová odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR V zákoně o inspekci práce je významnou změnou doplnění přestupků a správních deliktů na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kromě obecné skutkové podstaty týkající se případů, kdy zaměstnavatel poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti a hrozí mu pokuta do 300 000 Kč, byla doplněna ještě skutková podstata zvláštní. Jestliže zaměstnavatel neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je možno mu uložit pokutu ve výši do 10 000 000 Kč. Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za který jí lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel umožní výkon nelegální práce, za který se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 250 000 Kč. Mgr. oLGa BIČáKová 39 ServiS n 10. 7., Ostrava, areál firmy Čapek-WinDuo Obec a její pohledávky v praxi Seminář cílí na vedoucí finančních odborů a všechny, kteří jsou zodpovědní za sledování úhrad pokut, ukládaných jednotlivými odbory a jejich vymáhání. Cílem je ukázat, jaké jsou možnosti předcházení vzniku pohledávek a jejich rychlého právního řešení, vysvětlit základní kroky správy pohledávek a následné efektivní řízení. Více na: www.catania.cz. n 30. 8., Praha 9 Příprava na autorizační zkoušky ČKAIT Seminář Studia AXIS, Centra vzdělávání ve stavebnictví, STUDIO AXIS, je určen žadatelům o autorizace ČKAIT ve všech oborech. Cílem je zorientovat účastníky ve vybraných ustanoveních právních a technických předpisů, jež jsou nutné pro úspěšné absolvování obecné části zkoušky podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. Blíže na: www.studioaxis.cz. n 10.–14. 9., Praha, Tréninkové centrum IIR Specialista veřejných zakázek s certifikátem IIR Certifikovaný trénink seznámí s příslušnou terminologií a současným stavem veřejného zadávání, s právy a povinnostmi všech subjektů zadávacího řízení. Provede zadávacím řízením od A do Z a poskytne příklady z praxe včetně elektronického zadávání veřejných zakázek. Více na: www.konference.cz. n 25.–26. 9., Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní UP Konference Veřejná správa 2012 Mezinárodní konference pořádaná ve spolupráci s pardubickým magistrátem poskytne prostor dlouhodobějšímu propojování poznatků z oblasti ekonomiky, managementu, ICT, teorie a praxe výkonu správní činnosti. Přihlášky se přijímají do 30. 7. Podrobnosti na: http://konference. upce.cz/vs2012. SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Tomáš Kuba – ETC.TRADING ABF, a.s. Komerční banka ASSECO Solutions, a.s. Artechnic-Schréder a.s. MVS Projekt, s.r.o. SOME JH s.r.o. AŽD Praha s.r.o. Mevatec s.r.o. KASTEN spol. s r. o. Nadace VIA 40 TEL. FAX STR. 608 555 777 800 521 521 384 372 011 416 823 181 233 113 370 416 810 377 - 3 10 13 19 21 23 27 29 31 33 37 Foto: archiv BiD ServiceS, S. r. o. KALENDÁRIUM Když růst, tak zelený. Tak by se jednoduše dalo shrnout poselství konference Going Green 2012, kterou 12. června ve velkém sále hostil pražský magistrát. Již třetí ročník akce, svým zaměřením ojedinělé v regionu střední a východní Evropy, svedl k řečnickému pultu politiky, vědce i reprezentanty soukromého sektoru, kteří hovořili o možnostech, jak reagovat na aktuální výzvy – udržitelnost průmyslu, energetiky, nový trend v rozvoji měst, dopravy, bydlení a budov, zdravotnictví, veřejných služeb a další. Nové ekonomické nástroje pro financování tzv. zelených témat představili mj. zástupci Ministerstva životního prostředí (např. Zelená úsporám II) a Ministerstva průmyslu a obchodu (aktualizovaná politika druhotných surovin). Konferenci zaštítil ambasador /sk/ Dánského království Ole E. Moesby (na snímku u mikrofonu). Hlasujte pro nejsympatičtější strom roku 2012 Až do 10. října se v celostátní anketě Strom roku 2012, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, rozhoduje o nejsympatičtějším stromu ČR. Přízeň některému z dvanácti finalistů lze vyjádřit zasláním dárcovské SMS či podpisem na zpoplatněném hlasovacím archu. Jde tak zároveň o příspěvek do veřejné sbírky na výsadbu a ochranu stromů. Vítězný strom získá bezplatné arboristické ošetření a postoupí do mezinárodního kola Evropský strom roku 2013. Informace k anketě na: www.nadacepart/sk/ nerstvi.cz/stromzivota/hlasovani. S e-tržišti pomůže vzdělávací projekt Jak informujeme v článku na str. 16, zadavatelé veřejných zakázek z řad ústředních orgánů státní správy a jejich podřízené organizace mají od 1. července 2012 povinnost zadávat zakázky na e-tržištích. Ostatní zadavatelé, např. územní samosprávné celky, však mohou tento nástroj využívat za stejných podmínek. Ministerstvo pro místní rozvoj už rovněž zahájilo projekt Vzdělávání uživatelů e-tržišť jako součást Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Realizátorem je OTIDEA a.s., jež od ledna 2012 zabezpečuje kurzy pro uživatele nového systému e-tržišť. Projekt je spolufinancován v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost a je ur- čen pro zaměstnance povinných subjektů i ostatních veřejných zadavatelů, u nichž je prozatím zadávání prostřednictvím e-tržiště jen doporučeno. Vzdělávání zahrnuje prezenční i e-learningové kurzy, workshopy a diskusní fórum. V případě zájmu o účast na konkrétním školení je nutno se přihlásit na portálu: /sk/ www.e-trziste-vzdelavani.cz. Jihočeské Dny energetického poradenství Občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) začalo obcím a městům na jihu Čech nabízet bezplatné energetické poradenství, jehož společným jmenovatelem jsou úspory energií, podpora trvale udržitelného rozvoje a prohloubení přeshraniční spolupráce mezi Jihočeským krajem a Horními Rakousy. Děje se tak v rámci projektu ENRGIE-OBCE-GEM, sponzorovaném EU. Den energetického poradenství pro obec a její občany je ECČB připraveno zajistit na požádání na obecním úřadě, v kulturním domě, v místní restauraci apod. Experti zájemcům poradí a zodpoví dotazy na téma zateplení domů, jak a čím vytápět, podle čeho se rozhodovat při volbě dodavatele plynu a elektřiny, jak se orientovat ve vyúčtování za energie a jak náklady na energie snížit nebo kdo bude mít od příštího roku povinnost nechat si zpracovat pro svůj dům či byt energetický štítek. Dále se lze také domluvit na uspořádání odborného semináře s přednáškami přímo v obci či městě. Více informací na: wwww.eccb.cz. /sk/ červenec 2012 SMART URL FMCG EMEA ICT BPM B2B BTL HR BPM WEB UFO CPA ATL CRM SOX CPA IT CZK ISO ERP MBA CPC Web pro ty, kterým zkratky nestačí MO001323-2 210x297.indd 1 14.6.2012 11:30:04 Přihlašujte na www.prodejnaroku.cz Odborný garant Generální partner Partner Vyhlašovatel soutěže Czech MO001324 prodejna roku12 210x297MO.indd 1 22.6.2012 14:45:01
Podobné dokumenty
12/2009 - Magistrát města Děčín
testovací provoz. „Systém jsme zafinancovali kromě vlastních prostředků zejména
z peněz od ministerstva vnitra, které náš
projekt podpořilo dotací ve výši bezmála
čtyři sta tisíc korun, což je zhrub...
odpady a obce
economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka:
Mgr...
06-2012 - VLAK-SITE
drah (ČD).
Jančura podal do Bruselu podnět k prošetření dvou případů souvisejících s Českými drahami
před dvěma lety. První se týkal převodu majetku ČD na Správu železniční dopravní cesty, za který...
ALMANACH 1961
muto rozhodnutí se dospělo také proto, že dorostenecká liga by se hrála jen 1
soutěžní rok (věkově by 80% hráčů skončilo) a nebyla kvalitativní ani věková
návaznost. Toto rozhodnutí chlapce rozladi...
téma čísla - DarkAge.cz
duší co nejbarvitěji, snad proto, že to
při všech těch počtech začíná být tak
trochu nuda. Někdy přitom ovšem ani
v nejmenším neberou ohled na to, zda
je hrdinská (potupná/tragická/jakákoli
jiná) s...
Typografické číslo Souvislostí
knihy čtenář intenduje jednak to, o čem se v knize píše, jednak jejího autora. Spoluvytváří tak svět, který je jiný než ten, ve kterém se právě nachází. Vytrhuje se tím
ze společenství i z fyzickéh...
Plán podpory rozvoje cestovního ruchu 2016
Validace analytických vstupů – v případě potřeby doplnění analytické části projektu s využitím
aktuálních koncepčních dokumentů města, především doplnění o řízené rozhovory s odbornou
veřejností a ...
Právem proti korupci
schvalování územního plánu nebo programu rozvoje, schvalování rozpočtu, nákup
a prodej nemovitého majetku, volba členů rady, delegování zástupce obce do obchodních
společností s majetkovou účastí o...