Nomenklatorika 2

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Nomenklatorika 2
Základní zásady botanické nomenklatury
Box 1 – Botanické kódy
jsou závazné jako pravidla botanické nomenklatury
Zásady pro t vorbu vědeckého jména
Platné latinské jméno musí být
• platně uveřejněné
• přesně označené
• podložené nomenklatorickým typem (nejčastěji herbářová položka)
• opatřené a vymezené popisem nebo diagnózou rostliny nebo rostlin, ke kterým se vztahuje (protolog) – celý popis či diagnóza musí být:
- do nedávna v latině, nyní je uznáván i popis v angličtině
- publikován v obecně dostupném odborném nebo vědeckém časopise nebo knize.
Zásada priorit y
Každý taxon smí mít jen jedno platné jméno, a to nejstarší, je-li v souladu s ostatními zásadami Kódu. Případná ostatní jména jsou synonyma.(viz BOX 2)
Priorita je směrem do minulosti omezena (předlinnéovská, polynomická nomenklatura je neplatná):
Datum vydání díla je startovacím bodem pro novodobou nomenklaturu:
• 1. 5. 1753 – platí pro cévnaté rostliny, játrovky, rašeliníky, pro lišejníky a některé skupiny řas (Linné: Species plantarum)
další startovací body pro další skupiny organismů:
• 1. 1. 1801 – mechy (Hedwig: Species muscorum frondosorum)
• 31. 12. 1801 – Myxomycetes, Bacteria a Fungi – Uredinales, Ustilaginales a Gasteromycetes (Persoon: Synopsis methodica Fungorum)
• 1. 1. 1821 – ostatní houby (Fries: Systema Mycologicum)
• 31. 12. 1820 – fosilní rostliny (Sternberg: Flora der Vorwelt)
Zásada pro změny jmen
Žádné správné jméno nesmí být svévolně měněno, pokud se nezjistí okolnosti, které jeho platnost ruší.
Takové okolnosti mohou být:
• vyloučení homonymie
• přesun ve smyslu horizontálním
• přesun ve smyslu vertikálním
Výjimka: Jméno může být s okamžitou platností změněno jen ve smyslu pravopisném.
Poslední užívané botanické kódy:
• 1994: GREUTER, W., BARRIE, F. R., BURDET, H. M., CHALONER, W. G., DEMOULIN, V., HAWKSWORTH, D. L., JØRGENSEN, P. M.,
NICOLSON, D. H., SILVA, P. C., TREHANE, P. & MCNEILL, J. (editors & compilers): International code of botanical nomenclature
(Tokyo Code) adopted by the Fifteenth International Botanical Congress, Yokohama, August-September 1993. Regnum Vegetabile 131.
• 1999: GREUTER, W., MCNEILL, J., BARRIE, R., BURDET, H. M., DEMOULIN, V., FILGUERIAS, T. S., NICOLSON, D. H., SILVA, P. C.,
SKOG, J. E., TREHANE, P., TURLAND, N. J., HAWKSWORTH, D. L., BARRIE, F. R., BURDET, H. M., (editors & compilers): International Code of Botanical Nomenclature (Saint Louis Code) adopted by the Sixteenth International Botanical Congress St. Louis,
Missouri, July - August 1999. Regnum Vegetabile 138.
• 2005: MCNEILL, J., BARRIE, F. R., BURDET, H. M., DEMOULIN, V., HAWKSWORTH, D. L., MARHOLD, K., NICOLSON, D. H., PRADO, J.,
SILVA, P. C., SKOG, J. E., WIERSEMA, J. H., et TURLAND, N. J. (editors & compilers): International Code of Botanical Nomenclature
(Vienna Code) adopted by the Seventeenth International Botanical Congress Vienna, Austria, July, 2005. Regnum Vegetabile 146.
• 2011: MCNEILL, J., BARRIE, F. R., BUCK, W. R., DEMOULIN, V., GREUTER, W., HAWKSWORTH, D. L., HERENDEEN, P. S., KNAPP,
S., MARHOLD, K., PRADO, J., PRUD‘HOMME VAN REINE, W. F., SMITH, G. F., WIERSEMA, J. H. (editors & compilers): International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants (Melbourne Code) adopted by the Eighteenth International Botanical
Congress Melbourne, Australia, July 2011, Regnum Vegetabile 154. Koeltz Scientific Books. ISBN 978-3-87429-425-6
Určité odlišnosti pěstovaných rostlin si vynutily zvláštní pravidla pro ně. První „International Code of Nomenclature for Cultivated
Plants“ vznikl v roce 1953. V současné době nejnovější 8. vydání je z roku 2009.
• 2009: BRICKELL, C. D. (Commission Chairman), ALEXANDER, C., DAVID, J. C., HETTERSCHEID, W. L. A., LESLIE, A. C., MALECOT, V.,
JIN, XIAOBAI: International Code of Nomenclature for Cultivated Plants („Cultivated Plant Code“ or ICNCP) adopted by the
International Union of Biological Sciences International Commission for the Nomenclature of Cultivated Plants, Scripta Horticulturae 10, 204 pages, October 2009 [ISSN 1813-9205 - ISBN 978-90-6605-662-6]
Box 2 – Vztahy mezi různými jmény ta xonu Kromě platného jména jde o ostatní jména taxonu, která nesplňují některou ze zásad kódů
1. Změna jména z důvodu vyloučení homonymie
• Každé jméno smí označovat jen jeden taxon, čili dva různé taxony se nemohou jmenovat stejně.
• Pokud se tak omylem stalo – platí princip priority (platné jméno pro ten taxon, pro nějž bylo použito poprvé, pro druhý taxon se použije další,
mladší jméno, pokud neexistuje, je třeba vytvořit jméno nové).
Příklad
stav jména
Synonyma
= další, neplatná jména druhu
• uveřejněná později než platné jméno (mladší než platné jméno) tj. tentýž taxon byl postupně pojmenován více jmény
Výjimka:
jilm horský, drsný
jilm polní, habrolistý
Ulmus campestris L. 1753
synonymum
platné
Ulmus glabra Huds. 1762 non Mill.
synonymum
Ulmus scabra Mill. 1768
stav jména
vysvětlení
synonymum
Linné popsal jeden druh podle směsné herbářové položky obsahující dva druhy jilmů (tímto je jméno
neplatné )
Hudson odlišil jilm drsný novým platným popisem a jménem, ale neopravil původní popis jilmu polního
(popis stále založený na položce dvou druhů)
Ulmus glabra Mill. 1768 non Huds.
homonymum
Miller odlišil oba druhy, pro oba stanovil nové popisy a nová jména, ale pro jilm polní zvolil stejné jméno,
jako před 6 lety Hudson pro jilm horský (neznal jeho práci?)
Ulmus minor Mill. 1768
platné
Miller se seznámil s Hudsonovou prací a stanovil pro jilm polní nové jméno. Mohl použít popis publikovaný
pro předešlé jméno.
Ulmus carpinifolia Ruppert 1777, aj.
synonymum
Všechna mladší jména pro takto rozlišené druhy už jsou synonyma (princip priority)
2. Změna jména v důsledku přesunu ve směru horizontálním - přeřazením druhu do jiného rodu
• Při horizontálním převodu má prioritu epiteton nejstarší, pokud není v rozporu se zásadami Kódu.
• Nemění se úroveň samotného taxonu, pouze se přeřazuje pod jiný nadřazený taxon.
Výjimka: Při přesunu horizontálním nemá prioritu epiteton nejstarší, pokud je nutno vyloučit tautonymii nebo homonymii.(viz BOX 2)
Příklad
jeřáb břek
původně
stav jména
Vysvětlení
basionym
Carl Linné 1753 stanovil rod Crataegus a v rámci něj popsal druh Crataegus torminalis.
Sorbus torminalis (L.) Crantz
platné
Heinrich Johann Nepomuk von Crantz v roce 1763 přeřadil druh do Linnéova rodu Sorbus. Taxon zůstává na stejné úrovni, epiteton se
zachovává. Autor původního popisu (Linné) je v závorce, autor kombinace (Crantz) je za závorkou.
Pyrus torminalis (L.) Ehrh.
synonymum
Jakob Friedrich Ehrhart v roce 1789 přeřadil tento druh do rodu Pyrus. Taxon zůstává na stejné úrovni, epiteton se zachovává. Autor
původního popisu (Linné) je v závorce, autor kombinace (Ehrh.) je za závorkou.
Hahnia torminalis (L.) Medik.
synonymum
Friedrich Kasimir Medikus v roce 1793 popsal rod Hahnia (dnes neplatné jméno) a přeřadil druh do tohoto rodu. Autor popisu (Linné)
je v závorce, autor přesunu (Medik.) je za závorkou.
Torminaria clusii M. Roem.
synonymum
Max Joseph Roemer v roce 1847 stanovil rod Torminalia (synonymum, 1839 toto jméno použil Opiz) a přeřadil druh (jeřáb břek) s novým
jménem do tohoto rodu.
přeřazeno
Crataegus torminalis L.
Jména chráněná kódem - nomina conservanda (jejich seznam je v kódu uveden).
• uveřejněná s neúplným popisem (i dříve než platné jméno) = nomen nudum
• starší než platné jméno, ale jméno bylo změněno přeřazením druhu do jiného rodu
• přesunem z jednoho taxonu do druhého (rodu, druhu)
• rozdělením početného široce pojatého rodu (druhu) na více menších rodů (druhů) s různými jmény
• spojením původních malých rodů do jednoho širšího rodu
Homonyma
= zvláštní případ neplatného jména (synonyma)
• jsou stejnoslovná jména použitá různými autory pro odlišné druhy
• v případě existence homonym je nutno sledovat autora (autorskou zkratku za jménem)
Pozn.1.
V případě homonym je zvykem uvádět u homonymních jmen druhů jména obou autorů homonym ve tvaru např.:
Mill. non Huds. resp. Huds. non Mill. (což znamená: „popsal Miller, nikoli Hudson“, resp. „popsal Hudson, nikoli Miller“)
Kombinace a basionym
Basionym (ve vztahu k příslušné kombinaci) je původní jméno, na němž je kombinace založena, např. Crataegus torminalis L.
U jmen kombinací je pak vedle původního autora popisu (deskriptora) uveden také kombinátor, jména kombinací mají pak následující tvar: jméno + deskriptor v závorce + kombinátor za závorkou – Sorbus torminalis (L.) Crantz
Kombinace je tedy (platné nebo neplatné) jméno vzniklé přesunem pod jiný taxon téže nebo jiné hodnoty.
Je to jméno již popsaného taxonu, jehož znění se mění jen v nezbytně nutné míře, a to v důsledku jeho přesunu ve směru horizontálním nebo vertikálním.
Tautonymie
= v biologické nomenklatuře vědecké (latinské) jméno druhu nebo poddruhu organismu, jež je totožné se jménem rodovým
• v botanické nomenklatuře případ, kdy druhový epiteton opakuje rodové jméno není přípustný.
• v zoologické nomenklatuře je přípustný, např. Bubo bubo (Linnaeus, 1758), Bufo bufo (Linnaeus, 1758)
Christiaan Hendrik Persoon v roce 1806 popsal taxon (podrod) Sorbus subgen. Aria Pers.
Nicolaus Thomas Host v roce 1831 tento taxon povýšil na úroveň rodu: Aria (Pers.) Host
Aria torminalis (L.) Beck
synonymum
Günther Beck von Mannagetta und Lerchenau v roce 1892 přeřadil tento druh do rodu Aria. Autor původního popisu (Linné) je v závorce,
autor kombinace (Beck) je za závorkou.
Torminaria torminalis (L.) Dippel
synonymum
Leopold Dippel v roce 1893 vrátil druh do rodu Torminaria s původním Linnéovým popisem. Autor původního popisu (Linné) je v závorce, autor kombinace (Dippel) je za závorkou
Za jménem taxonu často připojujeme jméno nebo zkratku autora popisu, případně kombinace.
• deskriptor (descriptor z lat. descriptio = popis) jméno či zkratka toho, kdo taxon popsal
• kombinátor – autor nové kombinace jmen (nikoli nového popisu taxonu)
3. Změna jména v důsledku přesunu ve směru vertikálním
• Taxon zvyšuje nebo snižuje svoji úroveň, epiteton může zůstat stejné, ale nemusí.
Příklad 1
Jméno taxonu na úrovni poddruhu
stav
vysvětlení
Picea abies (L.) Karsten subsp. abies
Picea abies subsp. alpestris (Brügger) Domin
platné na úrovni poddruhu
Picea abies subsp. obovata (Ledeb.) Hultén
Jméno taxonu na úrovni druhu
stav
vysvětlení
Picea abies (L.) Karsten
platné
Pokud je popsán další poddruh druhu, původní druh se stává
poddruhem nominátním, tedy připojuje se stejnojmenný
poddruh = autonymum.
Picea alpestris (Brügger) Stein
basionym
popsán 1887
platné
popsán 1982
taxon
autor názvu
Pinaceae
John Lindley
Pinaceae Lindl.
Pinus
Carl Linnaeus
Pinus L.
Pinus sylvestris
Carl Linnaeus
Pinus sylvestris L.
Picea obovata Ledeb.
basionym
Popsán 1833, úroveň později změněna na poddruh. Epiteton je zachováno.
autor kombinace
celý název taxonu včetně autora
Pinus sylvestris L. subsp. sylvestris
(John Stevenson)
popsán 1949
Picea abies subsp. obovata (Ledebour) A. E. Murray
box 3 – Autoři jmen
Carl Friedrich von Ledebour
Aleksandr Vasiljevič Fomin
Pinus sylvestris L. subsp. hamata (Stev.) Fomin
Zkratky jmen autorů lze dohledat
v botanické literatuře.
Podrobnější informace o jménech
autorů např.:
http://www.ipni.org/ipni/authorsearchpage.do
R.K.Brummitt & C.E.Powel: Authors
of Plant Names.
Pinus sylvestris L. var. sibirica Ledeb.
Příklad 2
Jméno taxonu na úrovni poddruhu
stav
vysvětlení
synonymum
Magnolia virginiana L. var. foetida
Jméno taxonu na úrovni druhu
stav
vysvětlení
Magnolia grandiflora L.
platné
Popsán 1759, epiteton není zachováno, ale zásady kódu neporušuje, dle principu priority je platné.
Magnolia foetida (L.) Sargent
synonymum
Popsán 1889, epiteton je zachováno, ale je to mladší jméno než jméno platné.
popsán 1753
basionym
Pozn. 2.
Nikdy nepíšeme deskriptora ani kombinátora u nominátních taxonů (autonym)! Př. Picea abies (L.) Karsten subsp. abies
Zásada t ypizace pro druh a všechny nižší k ategorie
Nomenklatorickým typem je
• konkrétní dokladový exemplář (uložený obvykle v herbáři)
• u nižších organismů je to živá kultura
• výjimečně může být typem vyobrazení (ikonotyp)
Použitá a doporučená
liter atur a:
Zásada t ypizace pro ta xony v yšší než druh do úrovně čeledi
Zásada typizace stanoví, že užívání vědeckých jmen taxonů v hodnotě čeledi a nižší je určeno na základě tzv. nomenklatorických typů.
Nomenklatorický typ je prvkem, který ustavuje pojmenování dotyčného taxonu.
Pro čeleď je nomenklatorickým typem jeden z rodů, např. pro čeleď Pinaceae je to rod Pinus.
Pro rod je nomenklatorickým typem jeden z druhů, např. pro rod Pinus je to druh Pinus sylvestris.
Autor textu:
Ing. Soňa Tichá, Ph.D.
Doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D.
Tento výukový poster vznikl jako výstup jedné z klíčových aktivit projektu
Perspektivy krajinného managementu – inovace krajinářských disciplín
(reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0080) za přispění finančních prostředků EU
a státního rozpočtu České republiky.
Detaily typové položky
Magnolia grandiflora
(zdroj: http://linnaeus.nrm.se)
soubor svazků: Květena ČSR/ČR 1. – 8. díl,
Academia, Praha, 1988 – 2010
http://www.ipni.org
http://www.biolib.cz
http://linnaeus.nrm.se
http://encyklopedie.vseved.cz