Zpravodaj 2008 03

HISTORIE A SOUČASNOST DRÁSOVA
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Tišnov
Znak
V modrém štítě zlatý snop mezi dvěma stříbrnými liliovými kříži.
Datum rozhodnuti: 6/13/1995
Vlajka
Modrý list se žlutým snopem ve střední části. V žerďové části a vlající části po bílém liliovém kříži. Poměr šířky
k délce listu je 2:3.
Datum rozhodnuti: 6/13/1995
Číslo rozhodnutí: 56
Poloha obce
Obec Drásov spadá do rámce půvabného regionu Tišnovska. Geomorfologicky jde o střední část Boskovické brázdy, kterou svírají okraje Českomoravské vrchoviny – Nedvědická vrchovina na severu a Bítešská na
jihozápadě. Horninový podklad brázdy, v níž leží i drásovský katastr, tvoří permské usazeniny, pozůstatek
dávného prvohorního moře. Lze uvést především arkózovité pískovce, balinské slepence a jílovité břidlice. Kryjí
je zde převážně čtvrtohorní spraše, které převrstvují hnědozemě a degradované černozemě. Region odvodňuje
řeka Svratka prostřednictvím svých levých přítoků, z nichž potok Lubě prochází Drásovem. Klimaticky jde
o mírně teplou oblast s roční průměrnou teplotou kolem osmi stupňů Celsia a srážkami asi 600 mm. V blízkém
okolí Drásova si zaslouží pozornost ložiska červených pískovců ve vrchovinné části katastru na západě a
severozápadě, neboť již ve středověku byly surovinou pro výrobu kamenických článků. Permské usazeniny
obsahují četné zkameněliny.
Městys Drásov
1
Vznik názvu
Jméno Drásov vzniklo připojením přivlastňovacího zájmena – „ov“ ke jménu „Drás“, které vychází ze
slovesa dráti. V obci se pěstoval len a ten se „drásal“. Z pověsti vyplývá, že studánka v parku byla zvána
„močidla“, len se v ní močil, dále se obec nazývala Strazzow, Strassau – vliv poněmčování. V listině krále
Václava I. se objevuje název obce Draszow.
Znak obce má obdélníkové provedení, v modrém poli uprostřed se nachází zlatý snop obilních klasů
převázaných tzv. „povříslem“ ze slámy. V rozích modrého pole jsou čtyři zlaté liliové kříže. Motiv obecního
znaku vychází z pečetě obce z roku 1750.
Historie a dokumenty
Osídlení udávají nalezené popelnice na pozemcích k parku, ale také kamenné mlaty. Další nálezy na
tratích Žďárské a Díly pod Horkou, popelnice a kamenný mlat byly dány do zemského muzea. U těchto nálezů
bylo stanoveno stáří 4000 let. Nedaleko Drásova byly nalezeny bronzové náramky, nůž a kroužky, které jsou
v uloženy v Zemském muzeu v Brně. Stáří těchto nálezů je odhadnuto asi na 2000 let. Tyto nálezy potvrzují
existenci osídlení v dávných dobách, i významné události obce v dalších staletích. Tyto události jsou zaznamenány formou pověstí. Jedna je z období věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří procházeli Drásovem na své pouti
Moravou od Olomouce přes Brno a na Třebíč, protože tudy vedla obchodní cesta,která byla střežena v Drásově na
„Stráži“ hláskou a v Tišnově vyzbrojenou posádkou.
Při zastávce v Drásově založil kostelík na dnešním místě kostel Sv. Cyril. Na památku a znovunabytí
života své dcery tehdejší vládnoucí vladyka v Drásově (sídlo na dnešním Vinohradě) postavil jako díkuvzdání
dřevěný kostelík na obětním místě. Všechny další události v průběhu staletí až po dnešní dobu se vždy dotýkaly
Drásova, který byl odjakživa střediskem všech obcí v tišnovském regionu, hlavně v oblasti zemědělského podnikání. Tato kotlina, chráněna kolem dokola návršími a oživená potokem Lubě, se odedávna hodila k usazení a
hlavně bohatstvím půdy k zemědělskému podnikání, a tím i bohatosti rolnických rodů. Tyto rody chránily svůj
majetek proti drancování opevněním usedlostí, které se navzájem stýkaly, a tak tvořily souvislé opevnění kolem
celé obce.
Každopádně první písemný doklad je uvedení obce Drásov v listině krále Václava I. ze dne 4. dubna roku
1238, kdy Drásov dostal klášter Porta Coeli výměnou za Jihlavu a Brtnici. Drásov tedy musel být dobrou
protihodnotou vůči Jihlavě a Brtnici.
V Kodex diplomaticus et epistolaris je Drásov uveden společně s ostatními jako uilarum.
Proto je také rok 1238 odrazovým rokem pro všechna další a současná výročí. Dne 4. dubna 2008
oslavil Drásov výročí 770 let.
Městys Drásov
2
Městys Drásov
3
Městys Drásov
4
Městys Drásov
5
V kronice je uvedeno:
Drasowiensis
Incolae Drasowienses unaminiter effantur catitiose olim Drasovii ecclesiam,sedemque parochialem, assertionem
autem hanc ipsi quidem nullo, reperta vero documenta sufficientibus corroborant argumentis, nempe:
a) Schwoy referát in sua Moravice topographia Théko 2-do, pag.417 regem Georgiím confirmiose anno
1459 monasterium Tischnowitzense, dua possessorem opidi Drásov ecceleia catriuli una cum patronatus,…..
V překladu:
Drásovské
Obyvatelé Drásovští svorně zasvětili obratně někdy drásovský kostel a farní stolec, žádnému však toto nebylo
přivlastněno, což nalezené pravé dokumenty dostatečně potvrzují, ovšem
a) Schwoy zpravuje ve své Topografii Moravy, svazku 2., strana 417 o potvrzení krále Jiřího z roku 1459 pro
tišnovský klášter, který držitelem městečka Drásova kostela s právem patronátním,…..
Velmi závažné údaje což celou problematiku uvádí do souvislostí,
jsou uvedeny v Církevní Topografii Moravy, brněnská diecéze z roku
1856 str. 333 a v topografii diecéze brněnské z roku 1908 str. 119. Fara
v Drásově byla již ve 13. století. Fary byly budovány ve významných
sídlech což potvrzují pověsti že byl Drásov městem. Fara dobách
náboženských nepokojů (16.stol.) zanikla a později byla obnovena.
Brněnské biskupství bylo založeno až v roku 1777.
Z pověstí a údajů vyplývá, že Drásov byl městem, protože nebyl
v poddanství klášterům, a tedy byl svobodný. Částečně byl obehnán
hradbami, a to nebývaly vsi, ale tzv. „města“. Až r. 1238 byl Drásov dán
do poddanství králem Václavem I. klášteru pannenského řádu
cisterciáckého v Předklášteří (tehdy zván tišnovský).
„Město“ Drásov upadalo vlivem tehdejších hospodářských a
politických událostí a stalo se v době po Zikmundovi městysem, protože
král Jiří r. 1459 (dle údajů ve farní kronice drásovské) potvrzuje „tišnovskému“ klášteru jako majetek „městys“ Drásov.
Památky
Nejvýznamnější památkou je kostel Povýšení sv. Kříže. Státem
chráněná kulturní památka je jednolodní stavbou s hranolovou věží na
západní straně, který vyl vystavěn mezi léty 1240 - 1255. K pozdně roMěstys Drásov
6
mánskému jádru bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vymalováno. Až někdy
v 15. století byla přistavěna věž. V kněžišti byly v roce 1932 objeveny gotické nástěnné malby s christologickými
a mariánskými náměty z druhé poloviny 14. století, restaurované v roce 1981. Na věži je zavěšen zvon z roku
1512 (původní zvon byl z roku 1484). Současnou podobu kostel získal po stavebních i interiérových úpravách v
1. polovině 19. století. Generální rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1955 a poslední oprava ukončena v
roce 1983. V zařízení kostela je cenná sochařská výzdoba hlavního oltáře z konce 18. století od Ondřeje
Schweigla. Volně umístěné dřevořezby sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje z let 1940-1941 jsou dílem Heřmana
Kotrby. Roku 1830 bylo při bourání staré kostnice u kostela Povýšení sv. Kříže nalezena monstrance zazděná ve
skrýši (zápis kaplana J. Fettera v knize kostelních účtů). Ukryta byla pravděpodobně při válečném ohrožení
Drásova Švédy za třicetileté války. Monstrance je věžového typu, výšky 43 cm, podle nápisu vyrytého zespodu na
noze byla přepracována roku 1601 pro drásovský kostel, patrně z relikviáře pocházejícího z poloviny 15. století.
Jádro je tvořeno hranolovou schránkou s kruhovým otvorem lemovaným v čelní i zadní stěně vyřezávaným
rámem, který zachycuje jedno nažloutlé bublinaté sklo a jedno sklo novodobé. Schránka je završena jehlancovou
stříškou, kterou u paty člení lomené oblouky. Na stříšce jsou vyryty akarty, rozety, postava sv. Jana Evangelisty.
Kolem kostela se uchovaly zbytky ohradní zdi původního hřbitova, dnes upraveného na park s mohutnými lípami.
Dodnes se zde před vchodem nacházejí dva staré kamenné
náhrobky s reliéfním latinským křížem bez nápisu a přímo
u vstupu do kostela dva novější náhrobky místních kněží
K. Dědka (z r. 1890) a F. Malíka (z r. 1957). Na kostelní zdi je
umístěn dřevěný kříž jako památka na sv. misie v roce 1935 a
1945.
Kromě již uvedených památek je v obci 8 pamětních
křížů, boží muka. Tyto památky byly převážně rekonstruovány a
poslední 3 kříže budou zrekonstruovány v tomto roce. V obci je
hřbitov i pro obce Všechovice a Skalička, který byl založen
v roce 1893 a uveden do užívání v roce 1895 na místě dřívější
cihelny. Dále památné kameny do dnešní doby se zachovaly jen
3 kusy, 2 u kostela a 1 zazděn ve věži kostela. Jde o kříže hlavně
označení hromadných hrobů z období třicetileté války.
Mlýny
Mlýny byly tři. Zachován byl pouze jeden původní
Šildrův Mlýn. Bývalý Bučkův mlýn byl zrušen a přestavěn na
obydlí, třetí stával v Mezihoří a byl zničen povodněmi.
Městys Drásov
7
Školství
Obec Drásov byla v průběhu staletí
od první písemné zprávy dominantní
v oblasti zemědělského podnikání. Ať již šlo
o „Lánský rejstřík“ roku 1674 (popis všech
pozemků za účelem všech zdanění), dále
Tereziánský katastr z roku 1754, který
obsahuje soupis všech usedlých z doby Marie Terezie nebo Josefínský katastr z roku
1789 – za účelem vyměření daně, vždy
v tomto regionu dominovala obec Drásov,
která měla vyspělé zemědělství a byla na
svoji dobu bohatá (dokumentováno o zemských archivech).
Jako první v tomto regionu ustanovil Drásov tzv. obecní zřízení, a to již
v roce 1876. Školství v letošním roce oslaví
130. výročí od zahájení základní školní
docházky a 80 let od otevření nové školy
T.G.M. První zmínky o školství jsou z roku 1681, kdy se zde již učilo, více údajů je až z 18. století. A vždy to byl
Drásov jako centrum pro vyučování a školu navštěvovaly děti z okolních obcí Všechovic a Skaličky. Šlo před
130 lety o první dvoutřídní školu. Také nově postavená škola z r. 1928 až do současnosti soustřeďuje žáky
z okolních obcí, a to z Malhostovic, Všechovic, Skaličky a Čebína. Součástí školy je i mateřská školka, která je
řešena tak, aby bezproblémově zabezpečila požadavky na docházku dětí nejen z Drásova, ale mohla pomoci i
sousedním obcím.
.
Řemesla, průmysl, podnikání
Na obec Drásov byla soustřeďována veškerá pozornost ze
sousedních obcí, a proto se zde rozvíjely služby a řemesla.
Od obchodu s potravinami, smíšené obchody pro všechna
základní řemesla, truhláři, koláři, kováři, ševci, krejčí a
další. Velkým významem pro rozvoj obce bylo postavení
železnice z Tišnova na Kuřim a Brno, která byla uvedena do
provozu r. 1885. Vzhledem k postavení dráhy a spádovosti,
a tím snadnému získání dělníků a řemeslníků postavil
v létech 1913 – 1914 Ing. Beran továrnu na výrobu strojů
pro cihelny pod Čebínkou. Dále to byla továrna Brown-Boweri (Švýcarsko), později MEZ a v současné době firma
SIEMENS, moderní závod, největší v celém tišnovském
regionu, který má nyní cca 600 zaměstnanců.V obci jsou
v současné době dvě prodejny potravin, cukrárna, dvě restaurace, prodejna drogerie a smíšeného zboží, služby,
stolařství, kovovýroba a řada jiných provozoven.
Kultura a spolky
Vzhledem k pokrokovosti obce byly pochopitelně ustanovovány různé
spolky, a to TJ Sokol Drásov, hasičský spolek, okrašlovací apod. V nich se
soustřeďoval společenský a kulturní život obce a jejích občanů. Hrávala se divadla,
pořádaly se sportovní a kulturní akademie (veřejná vystoupení ve sportu a účasti na
sletech a spartakiádách).
Obec Drásov měla po dlouhá minulá léta do 2. sv. války pěvecké a hudební sbory,
běžně se hrávala divadla několikrát do roka. Ve 20. letech minulého století byly pořádány různé akce i v nádherném parku, kde se konaly výlety, společenské zábavy,
plesy, obzvláště krojované hody, posvícení. Tato tradice zůstává dodnes. Na těchto
akcích se podílely výše uvedené spolky včetně učitelů a žáků místní školy. V
současné době Drásov navazuje na minulost různými kulturními akcemi, které se
uskutečňují převážně v zimních měsících. Jedná se o výstavy obrazů, maleb,
samorostů, výšivek aj., pěkné výstavy jsou „Kouzlo Vánoc“. Na programu se
podílejí veškeré složky v obci – ZŠ TGM i mateřská škola, jezdecký oddíl Lucky
Drásov, jsou organizovány i koncerty v kostele, které byly přenášeny přímým
Městys Drásov
8
přenosem do kabelové sítě místní televize. V sokolovně jsou pravidelně pořádány koncerty, divadelní představení
známých souborů jako jsou Vlčnovjanka, Viktorky, Javory, z divadelních představení uvádíme Uličnice,
Slaměný klobouk a spousta dalších. Každoročně probíhá řada plesů Sokola, školy, mysliveckého sdružení. 1. dne
nového roku se stalo již tradicí pořádání ohňostrojů, které jsou bezesporu nejkrásnějšími z celého okolí.
Zahradní železnice v Drásově (ZŽD)
Zahradní železnice je provozní muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, vybudovaná členy spolku
„KLUB 600“. Kromě prohlídky lokomotiv a vagónků je možno se
svézt replikami osobních vagónků z počátku minulého století na
předváděcí trati (cca 400 m) s 15 výhybkami. Provozní personál
v prvorepublikových uniformách, kartónové jízdenky a celé
prostředí areálu vyvolávají iluzi dávno uplynulých dob, kdy vrcholem techniky byla lokomotiva.
Sport v obci
V odvětví sportu byl zájem mládeže i dospělých soustředěn do různých spolků, převážně TJ Sokol, DPJ, SDH. Hrával se
hlavně fotbal, volejbal, dříve hokej a vznikl oddíl silniční cyklistiky. V současnosti se zachovala sportovní jednota Sokol, kde se
provozují sporty – kopaná, taneční klub a volejbal, který
v současnosti hraje 2. ligu mužů a 1. ligu juniorů.
V roce 2005 byla postavena nová tělocvična u ZŠ, která je
otevřena všem sportům i v okolí a je po celý týden plně využívána. Jedná se o nádherné architektonické řešení, které nemá v
širokém okolí konkurenci. Tato sportovní hala byla „prověřena“ i
jako koncertní sál koncertem Moravské besedy a chrámového
sboru sv. Petra a Pavla a má vynikající akustiku.
Pozornosti si zaslouží v poslední době také TJJ LUCKY
Drásov, zvláště v oblasti voltyže a parkuru. Je na předních
místech v ČR a zúčastňuje se soutěží mistrovství Evropy i
mistrovství světa. V letošním roce oslaví 15 let trvání. Velmi
dobře je hodnocena jednotka sboru dobrovolných hasičů, která má
velmi dobré technické zázemí. Jsou spolupořadateli MS v roce
2008, které se uskuteční v Brně.
Zdravotnictví
Vzhledem k významnosti a velké spádovosti ostatních
obcí v regionu, byla do obce soustředěna zdravotní péče.
V současné době je v obci pediatr, dvě zubní lékařky, dva obvodní
lékaři, rehabilitace a lékárna. Zdravotnicví je zabezpečováno pro
obce Čebín, Malhostovice, Všechovice a Skaličku.
Rozvoj obce
Územním plánem a projednávaným novým územním
plánem je nastavena výstavba cca 300 rodinných domů a bytů.
Lokality jsou vyprodány a o bydlení v Drásově je mimořádný
zájem, který způsobuje nejen lokalita, ale i zázemí včetně školy.
Obec má kabelovou televizi, ve které je šířeno v současné době 22
stanic včetně informačního kanálu STUDIO Drásov. V současné
době má obec Drásov 1180 obyvatel, a po ukončení výstavby přesáhne počet obyvatel 2000. Sousední obce Čebín i Malhostovice
byly s Drásovem propojeny chodníky.
Městys Drásov
9
Příroda
V okolí obce je několik významných krajinných prvků s druhově bohatými travobylinnými lady s teplomilnými společenstvy, ve kterých se vyskytují a hnízdí desítky druhů ptáků, plazů, obojživelníků a ostatních
živočichů. Významné a chráněné druhy rostlin jsou zastoupeny například hvězdnicí chlumní (Aster amellus),
chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), pupavou bezlodyžnou (Carlina vulgaris), diviznou rakouskou (Verbascum
austriacum) nebo modřencem chocholatým (Leopoldia comosa), kruštíkem růžkatým (Epipactis muelleri), koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), kruštíkem tmavočerveným (Epipactis atrorubens), okroticí bílou
(Cephalanthera damasonium), vemeníkem zelenavým (Platanthera chlorantha), hvězdnicí chlumní (Aster
amellus), lnem tenkolistým (Linum tenuifolium), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), dubem šípákem (Quercus
pubescens), dřínem obecným (Cornus mas), hořcem křížatým (Tretorhiza cruciata), lilií zlatohlávkem (Lilium
martagon), třešní křovitou (Cerasus fruticosa), česnekem kulovitým (Allium rotundum), kavylem vláskovitým
(Stipa capillata), žluťuchou menší (Thalictrum minus), lnicí kručinkolistou (Linaria genistifolia), černohlávkem
velkokvětým (Prunella grandiflora), tařinkou horskou (Alyssum montanum), prvosenkou jarní šedavou (Primula
veris subsp. canescens), zárazou vyšší (Orobanche elatior), strdivkou brvitou (Melica ciliata), mahalebkou
obecnou (Padellus mahaleb) nebo zvonkem klubkatým plstnatým (Campanula glomerata subsp. rafinosa) a řadou
dalších.
Městys Drásov
10