SCIO

Skota: CEIJJNl
E.scrcl
Obec:
Zlkladni Skola, Bratiieapkfi 229
Ndzev: 26'101 Piibram Vtl
lv#\Pr{ sKoLY F'RO Zs 2016
SOUHRI\NE YTSLEDKY
PFRO
RODIEE
listse strudnfm souhrnem vfsledkri z Setie.ni M_apa Skoly 2o1st16je urden rodidrim zucastndnfc
h zakit.
Mapa 5kol'y' je dotaznikov6 Setieni zam6ien6 na.klimaEioly. Niz6klade
;!no vysleor,ri mnze sxora fozifi""6'ovliviovat svtij chod a piedch6zet vzniku neZddoucich situaci na stran6Z6k0,iodii0
i ueitett.
T-ento
Soucasnli spolecenskf uflroj meni tviii cesk6ho Skolstvl. Krom6 doned6vna upiednosthovanfch
cilfr ,,ziskat co
nejvice informaci" nebo ,,pi'ipravy na pirlimaci zkouSky, se postupn6 uplatnuji i OalSi vzddlavaci
cfle, a to zejm6na
osvojenf dovednosti, ktere by Zdci rnohli vyuZivat v dal5lm Zivote. V dotaznfcich jsme se proto ptali:
,,Co poOte
V6s/Tebe, patiimezi hlavnii 0koly Skoly?" Odpovidali aitci 2.s1. (21-23), rodiee (i1-lR3) a uditei6 (U1-U3).
100
o/o
80%
60%
40%
20
o/o
0%
-r1
z2
Z3
R1
R2
f(J
* ziskat maximum znalosii a v6domosti
dobie se piipravit na pii;imaci zkousky
R3 * nauiit se uiit se
Z1
. R1
Z3
-
t-JZ - naucit se vyhledavat a zpracoviivat informace
22, R2, U1 - nauiii se spalupracovat v' kolektivu, vychdzet a jednat s iidmi
t-j3 * ziskat zdrave se beveclomi a scircpnost sebekritiky
s{lsww
Viznamnou sloZku Skoly tvoii kvalita vliuky, a to jak v oblasti ziskdvSni znalosti, tak v oblasti osvojov6ni vybranich
dovednosti: samostatn6ho udeni, vzajemn6 spolupr6ce, v6cne argumentace a vyhleddv6ni informacf. DfrleZitou'roli
hraje tak6 tct, zda ui uka probih 6 zalirna:ym zprisobem a je zam6ien a na vyuZili tdchto informaci ii dovednosti v
bEZn6m Zivot6.
Zakvalitu v!,uky byla Skola ze sedrni rn,:Zniich bodu hodnocena 5,6 b. oel uditelu a 5.5 od rodicu Cim se hodnoceni
vice bli2i sedmi, tim je lepii.
Dale uiitele spise pozitivne hadnatl pusobeni Skoly na rozvoj: schopnost spolupr:lce, s;amr.:statndhc u*eni, vecjeni
diskuzi, vyhiedavdni a zpracovbni inforrnaci nebo argumentace.
VaSe Skola je podle ucitelu pr: t6to strriirnce lep$i nei 71 % zucastnenfclr skcl.
VaXu Z. stupnd jsme se zeptali, ;estli se ucitele snaZi o io, aby je v5?uka baviia. Spokc,jr:nost Zdku je vy$si neZ na
85 ?6 ostatnich zapojenich Skoi
V5;'uku
je mc':in6 dop|riovai rozmanil)tm! zpUsoby. Tacr by jako zpeslieni piivitali tyto iaktivity
- prace ve dvojicich v hodina;h t48 %)
- prakticke i;innosti, proviid5ni pckusi {41 %)
* ukaly kterd: bychom vypracovdvali
Mapa ZS, souhrn pro rodice
ve skupink*ch (a0 %)
f'scro
123
;\
Funkce Skoly nespodiv6 pouze v ziskSv6ni znalosti 6i dovednosti,
ale tak5 v osvojovSni sprSvn6ho a slu5n6ho chovdni.
Zelmena vr: schopnostech: dodrZovat pravidla ei respektovai
mit zorave Seoevcciomi i sebekritickli nadhled
nebo v umilni vychdzet s lidmi. Jak v t6to oblasti piipravuje
;6ril,
vaie octiz
stora
Rodide hodnoti chovdni zakfi k vyudujicfm i k sobd.nav-ediem
spise poziiivnd, a to s,B b. ze T moznifch,
Hodnoceni je lep$i nei na 85 % ostatnich zapojenfch Skol.
Ve sv6m tjotazniku uditel6 hodnotili chovdni zekrl k pedagogickemu
sboru - uddlili mu 2,4 b.
hodnoceni na v5ech ikolach ie 2.3 b.
ze 4moznfch. prumdrne
Na kvafitu vzd6ldni a vri'chovu 26ktt m(tvfznamn'i vliv tak6to, jesfli ZSci
do Skoly chodi r6di, t65i se do ni nebo jesfli se
v ni dobie citl - velmi zkr6cen6 jde o atmosfSru ve Skole. Ve s'kuteCnostije
skolni atmostera siisi pojem, kten/ v sob6
zahrnuje vlrce sloZek, napi' moZnost obr6tit se v piipade potreby o poro"
na uditele nebo mit ve skole kamarddy.
TAci na 1 . :;tupni hodnoti atmosf6ru Skoly pozitivnd a ud6lili
sledovanfch 5kol.
ji 2,74 b. ze 3 mozn;7ch. Stola vfsledkem piedstihla 24 %
Na 2' stupnije atmosfera Skoly vnimdna pozitivn6 a v prr)mdru byla ohodnocena
3,3{l b. ze 4 moZnfch. Na 3 %
hodnotili Zdr:i 2^ stupnd svou Skolu je5te l6pe.
ikol
vztahy ve triidilch hodnoti na 2. stupni 1 % zak0 jako velmi 5patn6, 14 % jaka spi$e
lipatn6 ,67 % jako spise dobre, 16
% jako vfborn6.
Zecina2.sturpni sed6lem6li moZnostvyjadiitkprosiiedi vevasi Skole.kteresejimvsouhrnulibi *ohodnotili je
3,54 b. ze 4 moZnich. V prfrmdru
je
prostiedi na skolach hodnoceno 3,02 b.
V jedne z otlzek m6li Z6ci na 1 . stupni zaskrtnout vsechno, 6eho se boji. Na n6sledujicim grafu
vidite, jak odpovidali
Zdci 1. stupn6 va5i Skolv.
nebojlm se niceho
jit
jit
na zdchod
do jfdetny
jit do druZiny
jlt do Satny
starSich spoluZakfr
nekoho ve tiide
cesty do Skoly nebo ze Skoly
0%
10
%
20
%
30
0/o
40
%
50
o/o
60
%
70
o/o
g0
0/o
g0
0/o
1oo
oh
Uditel6: Do ktenich oblasti Zivota skoly by podle vas Zdci mohli/mdli zasahovat?
I
uditel6 - va5e Skola
trv5echny Skoly
100 %
80
o/o
60%
40%
20%
0
o/o
vytvdieni
metodyvyiuky
pravidel tiidy
obsah
uj'uky
hodnocenl
ieSenl
leki)
uy'chovnfch
skladba
piedm6t0
26dnAz
nelze posoudit
uvedenfch
problemfi
Mapa ZS, souhrn pro rodide
Esctc:
223
Mezi rnl'znamn6 slozky Skolniho prostiedi patif vz6jemn6 vztahy u6itelfi, rodicfr a zekf].
v teto oblasti se m|:|ze projevit
zejmena to, jak jsou rodice informovani o d6ni ve skole, zda mohou ovlivnovat
ieiichoo n"oo lrre je jedn6ni ucitel0 v0ci
Zak&m.
Rodide jsou podle vlastniho hodnoceni o d6ni ve va$i skole informovdnidobie.
DSle jsme zji$t'ovali, jak molrou rodide ovlivhovat chod Skoly a jeji budoucnost. Vaile
Skota ziskata 2,34 b. ze 4
moZnlich. Pr{rm6rn6 hodnocenive v$ech Skoldch bylo Z,1g b.
D6le jsme se rodi6& ptali, na kterfch oblastech zivola skoly maji z;ijem se spolupo,cilet?
spoluprdce piirealizaci niikterfch skolnich projekti, besed, akciatd. (2So/"), iesenivlchovnfch probldm
b {ZT %),
cile a smdiovdniskoly (2:?^o/"), sponzorsivi a materidlnipomoc (10 %), forma hodnocenizaku (g %), vytvdieni
pravide,l $koly (B %)"
Nemalf vliv na vzdiemne vztahy mezi Zdky a uiiteli m[rZe mit duv6ra ve fdrove jednani. Zeptali jsme se proto
Zdku
2.stupnd zda,,majipocit,iesnimiuiitelejednajifer-napi.drZidan6slovo,splnito,coslibiatd.,,
Zdcl hodnoti duv6ryhodnost svich uditelu pozitivn6, a to 3,32 b. ze 4 moZnlch. Vysledkem jste piedstihli 92 %
zapoleniclr 5kol.
Uditel6 odpovidali na ot6zku ,,Jak se rodide zajimaji o praci a chovdni sr4ich deti?" Ueitel6 zdjem rodidfr hodnotijako
celkem dostate6niT (2,8 b. ze 4 moZn5ich).
V dotaznicich jsme se ptali Zdkrl, ucitelfr i rodicfi, deho si na Skole nejvic vdZi. Tii nejdastej5i
odpov6di od kaZd6 skupiny vidite v n6sledujicfm grafu.
z1
z2
Z1
-
kamarddii. sooluZ6kri
22
Z3
-
akci, ktenS Skola poi5ddr
-
vedeni Skoly
-
Rl
z3
snaZi se ieSit probl6my a
U1
R2
- piistupu uditekj k 26k0m
R2 - piistupu ucitehj k rodidrjm
R3 - vedeni Skoly, ieditel(ky)
Rl
v6ci zleoSovat
U2
U3
Ul - dobnich vztahrj mezi uciteli
U2
- vedeni Skoly
U3
-
snahy uditeli o zlep5eni, zmeny k lepSimu
V dotaznicich jsme se ptali rodicfr i ucitel0, jak6 okolnosli by podle nich pomohly Z6krjm
k dosahov6ni lep5ich uisledk0, neZ maji v soudasnosti. Ctyii nejdastejSi odpov6di zkaZde
skupiny vidite v n6sledujlcim grafu.
R2
-
R3
-
R1
vdt5i vnitini motivace ditEte
dast6ji zapojit deti aktivn6 do v.iuky
vice nestandardnich forem r,ni uky (prqekV,
vyucov6ni atd.)
R4 - sniZeni poi;tu Z6ki ve tiid6
Mapa 25, souhrn pro rodide
rni
lety, skupinov€
zmdna podminek doma (rodinn6 vztahy, materi6lni zhzemi\
v6tSi vnitini motivace ddtf
sniZeni poctu Zdkri ve tiidd
U'1
-
U2
-
U3
- zlepSenivztahi
U4
r'SCtCf
mezi detmi
323