Present simple and present continuous

Present simple and present continuous
Present simple (I do)
Present continuous (I am doing)
- věci, které se dějí obvykle, opakovaně
minulost
I do
teď
- děje se právě teď nebo v době rozhovoru
- děj není ukončen
budoucnost minulost
- Water boils at 100 degrees Celsius. (Voda vaří
pro 100 st. Celsia)
- Excuse me, do you speak English? (Pardon,
mluvíte AJ?)
I am doing
teď
budoucnost
- The water is boiling. Can you turn it off? (Vaří
voda. Můžeš to vypnout?)
- Listen to those people. What language are they
speaking? (Poslouchej tyto lidi. Jakým jazykem
mluví?)
Používáme přít. čas prostý pro trvalé situace:
Použijeme přít. čas průběhový pro dočasné
situace:
- My parents live in London. They have lived - I´m living with some friends until I find a place
there all their lives. ( Moje rodiče bydlí v of my own. (Bydlím s přáteli dokud si nenajdu
Londýně. Bydlí tam celý jejich život.)
místo pro sebe.)
- John isn´t lazy. He works hard most of the
time. (John není líný. Většinu času pracuje
tvrdě.)
Použijeme průběhovou formu pro děj a akci, která se začala ale ještě není ukončená(They are
eating, it´s raining...). Některá slovesa(např. know = znát, like = mít rád) se takto většinou
nepoužívají. NIKDY neřekneme „I am knowing; they are liking“, ale řekneme „I know; I like“.
Následující slovesa se normálně nepoužívají v průběhové formě:
− like, love = milovat, hate = nenávidět, want = chtít, need = potřebovat, prefer = upřednostňovat
− know, realise = uvědomit si, suppose = předpokládat, mean = mínit, znamenat, understand =
rozumět, believe = věřit, remember = pamatovat
− belong = patřit, fit = hodit se, contain = obsahovat, skládat, consist = skládat se, seem = zdát se,
jevit se, připadat
Ex.
I am hungry. I want something to eat. (Mám hlad. Chci něco jíst.)
Do you understand what I mean? (Rozumíš, co chci?)
THINK(myslet si)
1. Pokud think znamená believe = věřit nebo have an opinion = mít názor, NEPOUŽIJEME průběh.
− I think Mary is Canadian, but I´m not sure. (Myslím si, že Mary je kanaďanka, ale nejsem si
jistý.)
− What do you think about my plan? (Co si myslíš o mém pláně?)
2. Pokud think znamená consider = uvažovat o (6. pád), vzít v úvahu (4. pád), JE MOŽNÉ použít
průběh.
− I´m thinking about what happened. I often think about it. (Mylím na to, co se stalo. Myslím na
to často.)
−
Nicky is thinking of giving up her job. (Nicky uvavžuje, že nechá práce.)
He is selfish(je sobecký) a he is being selfisfh(chová se sobecky)
He´s being = he´s behvaing(chová se)/ he´s acting(jedná sobecky)
Porovnej:
− I can´t understand why he´s being so selfish. He isn´t usually like that. (Nerozumím, proč se
chová tak sobecky. Obvykle se tak nechová.) → being selfish = chovat se sobecky v danou
chvíli
− He never thinks about other people. He is very selfish. (Nikdy nemyslí na druhé. Je velmi
sobecký.) → je sobecký pořád, nejen v danou chvíli
Použijeme am/is/are being pokud chceme říct jak se někdo chová. NENÍ obvyklé toto použít v
jiných větách, např.:
It’s hot today. (Je dnes horko.)
Sarah is very tired. (Sara je velmi unavená.)
SEE(vidět); HEAR(slyšet); SMELL(cítit); TASTE(chutnat)
−
1. Normálně použijeme přítomný čas prostý (NE průběhový) s těmito slovesy:
Do you see that man over here? (Vidíš toho pána naproti?)
This room smells. Let’s open a window. (Tento pokoj smrdí. Otevřeme okna.)
−
2. Často použijeme can + see/hear/smell/taste:
I can hear a strange noise. Can you hear it? (Slyším zvláštní zvuk? Slyšíš to?)
−
LOOK (dívat se); FEEL (cítit)
Může se použít přítomný čas průběhový i prostý, když chceš říct, jak někdo vypadá nebo jak se cítí
právě teď:
− You look well today./You’re looking well today. (Vypadáš dnes dobře.)
− How do you feel now?/How are you feeling now? (Jak teď se cítíš?)
ALE
− I usually feel tired in the morning. (Obvykle se ráno cítím unavený.)